TIZHOVOJV NeNJKE
Transkript
TIZHOVOJV NeNJKE
TIZHOVOJV NeNJKE LillY 28. kveten 1992 ZPMVODAJ OBC~NLJ MtfTA TfZHOvYCH JVINO 11 OKOLr Cislo 3 Rocnik 11'1 '" '" mestskeho zastupiteistva Z je nanl Ke svemu II. zasedaru se 29. dubna 1992 seSlo ve velke zasedaci sini na radnici mest· ske zastupite\stvo. K hlavnim bodiim jednani pati'ila zprava 0 I::innosti mest ske rady v roce 1992. zpniva 0 privatizaci zdravotnictvi ve meste (viz clanek ing. Maska). rozpoc;et pro rok 1992 a take otazka prodeje n~kterych mest skych domii. JeSte nd starosta pi'ednesl svou zpravu 0 cinnosti rady. sdclil clcniim zastupitelstva. ze ohledne stavby obchodniho domu na rohu namestf a ulice P. Bezruce dale probfuajednanf se zaintercsovanou firmou. Ve zprave se pak nejprve zmfnil 0 pnici jcdnotlivych komisf: stavcbni komise provedla in venturu technickeho stavu ne kterych domu v majetku mesta (do konce roku budou takto zmapovany vsechny objekty pati'icfmestu); financnikomise pl'ipravovala navrh mestskeho rozpoctu. bytova navrh pod mfnek pro vznik najemniho vztahu v mestskych by tech. ko mise zivotnfho prostredi pro vedla kontrolu nekterych ze mcdelskych objektti (Hnidek. Rejta. Pec;in) a komise kontrol nf provedla revizi faktur v Technickych sluzbach (byla pi'ijata okamzita opati'eni proti zjistenym nedostatkiim z minu Ie praxe) . Informoval take 0 tom. ze mestskii rada zi'idila novou komisi planovacf. kteni se bude vyhledove zabyvat hlavnimi hospodarskymi akti vitami, jd by mesto melo pod porit nebo naopak nepripustit a take zvi<istni komisi zdravotni. protoze bude treba reSit slozite otiizky spojene s privatizacf zdravotnictvi. Od pocatku roku rozhodla mestska rada v kon kursech i 0 nektcrych personal nkh otazkach: domovnikem v Dome sluzeb se stal p. Mim racek, na misto v odboru fi nancnim byla vybnina p. Cer makova a v odboru socialnim p. Simsova. Z peti zajcmcti vy brala jeste novcho reditele Technickych sluzeb p. Smidla. Rada take vyhlasila nabidkove i'izeni na pronajem prodejny cp. 30 (byvaI<i prodejna Jednoty v podloubi). Tento ziskala jako jediny zajemce p. Buskova se zamerem prodeje potravill. Na jem s ni byJ dohodnut nadobu peti let. ByJo vyhlaseno i nabid kove i'izeni na pronajem kance larf v dome sluzeb - vybrana byla advokatnf kanceliir dr. KlimeSove z Cesk9ch Budejo vic. Dale se rada zabyvala stanovenim pravidel pro finan covani Technickych sluzeb. protoze jeho system byl v minu losti dost neprehledny - od nynejska tedy napi'. penize zis kane z najemneho budou opet vlozcny do bytoveho fondu. z topneho hospodarstvi do topn6ho hospodai'stvi apod. Praxe. kdy se penize diivaly tam. kde to bylo momenta Inc potrcba. skoncila (pri tomto systemu sc ani nedalo zjistit. ktera cinnost je prodclecna a naopak). Rada reSila krome bemych zalditosti napi'. jeste pi'ipady nepovolencho provo zovani hracfch automatu na Ilzem! mesta - finnc Techno matic z C. Bud~jovic vymerila pokutu ve vysi 90 tisk Kc;s. Jednote pak 50 tis. Kcs (v obou pi'ipadech az po nekolika ur gencich na zaplaceni spravnmo poplatku). V poslednim tydnu dubna bylo pak jestc vyhlaseno nabidkove i'izeni na pronajem Prioru. odkud se Jednota stehu je. Po zprave 0 privatizaci zdra votnictvi a po projedmini a schvaleni rozpoctu na rok 1992 jednalo zastupitelstvo 0 navrhu na prodej nekterych mestskych domti. Konkretne sc navrh tykal domii I::p. 118 (na rohu nam~sti a Kostelni ulice. je zde umiste no kadernictvi, fotograficky atelier a 4 byty). cp. 87 (tzv. ..Mrazovina" v Trocnovske uli ci, v objektu je opravna obuvi) a ep. 79 (opet v Trocnovske ulici. je zde umistena provo zovna Lisovskeho nabytku). Stavcbni komise provedla in venturu technickeho stavu a zjistila. ze na rekonstrukci domii by byla potrcbnii eastka cca 2.6 milionu Kes. S ohledem na financni situaci mesta a take na to. zc soukromi majitele se po-staraji 0 ekonomic;tej~i vyuZiti, zastupitelstvo rozhod 10 tytodomy nabidnout k prode ji. Asi nejrusnejsi casti jednani byla diskuse 0 doplneni uzem niho planu mesta . Mestska rada do neho navrhla zapracovat vodni plochu na Svinenskem . .. a taklo 10 potoce za Kolinii mlynem. Za hlavni diivod uvedla to. ze se jednii 0 plochy zamoki'ene a tezko hospodiirsky vyuzitelne. ZaKolinumlynem by tak mohla vzniknout vodni ploch a s I:istou vodou. vhodnou pro rekreal::ni ul::ely. koupani i rybolov. Pi'e hradnf hraz by navic davala moznost zi'izeni male vodni elektnirny . Zastupitelstvo po obsahJe diskusi rozhodlo vodni plochu do uzemniho planu za pracovat. ale jen pod pod min kou. ze vsechny odbome exper tizy (vodohospodari. ekologove atd.) se k tomuto navrhu vy slovi kladne. Z dalsich bodu byl jelite zajimavy napr. navrh zi'idit na pozemku matei'ske skolky I pesi cestu. ktera by umoznila chod cum a matkam s kocarky vy hnout se ncbezpecnemu zuze nemu mistu v Trocnovske ulici. Zastupitelstvo povCi'ilo mest skou radu. aby nechala provest pruzkum zajmu obl::anu I::tvrti Spoi'ilov a Trocnovske ulice a tuto zalezitost. -r dopadlo . . . Co: je neuvefilelne ! Privatizace zdravotnictvi v nase m m este V soucasne dolte se menf mnobe kolem nas ajednou z oblasti duLd itou pro n4s vsecbny je zdravotnictvf. J eho odstl'itnenf a pfevzetf novym vlastnikem j e proces, ktery ut zapocal, ale konkretne se z8eal tyka t polikliniky v na8em meste af nyni. Zdravotnictvf je ve federaci privatizovano ve dvou vlnach. V te prvni se privatizavala zai'izenf jako jsou statni letebne lazne, zlfdelnf zavody, distribul:ni organizace zdravotnfho zasobovanl, Sani tas a Ostav ser a ockovacich Jatek. Do drulll! vlny prech lizej£ oslatnl zdravotnickli zalfzeni tj. i poliklinika v na§em meste. Do dnesru doby je v§em nedo s la l e~n e 5t vajicfm pravnfm f§dem defmovana t'iloha obce. Je jiste, f e obec bude v budoucnu garan tem a ponese odpovM nost za poskytovanf zdravotni pete a socitilnf pornoci svyrn ob~a nlim . Pro privatizaci polikl imky zbyva jedina forma prevodu vlas tnictvf a to je pod le za ko na ~ . 92/91 Sb. - zakon ove1lce privatizaci . Vyhoda lohoto zlikona oprotijinym . t.j. zakonu o male privatizac i i zakonu restitucnimu je v tom. ~ e fond narod nfho majelku milze nabyvateli ulozil splneni lilohy - voc ne bi'eme no, Ij . zabezpetovAni zdravo tnick9'ch sluzeb fonnou smlouvy. Neni tedy mot ne, aby zdravolni tvr ve rnes tt\ eli leent\ nebo uplne zaniklo. Zpusoby lrans[ormace majetku na jin 'ho vlaslm a jsou dliny zakonem 0 velke privatizaci a jednlrn z ni h je momost bezliplatneho pi'evodu majetku na obec. Ziikladni privatiza<'nf projekt. klery rna vypracov al redi tel orga nizace MUDr. Chalupa, muze byt nav r!en na lenla zpusob priva tizace. popfipade by obcc sarna mohla vypracoval konlrurencni projekt v pnpadt\, !e budc mit ztijem 0 bczlipiatny pte.wod majetku. Termiil na vypracovani jak zlikladnfho tak i konkureenfuo prajeklu je konec l!ervence. Pro f ~enf zc1ie!itosti zdravolnictvi byla m~s t skou radon dne 28. dubna zl'izena kornise pro zdravolniclvi a talo je povCfen plipravil pro jedn:1ni m ~ tske rady a nasledn~ ml!stskeho zaslu pitelstva material. kle ry by jasne dokumentoval to. j ak9'm zpusobem by poliklinika mohl a byl privatizovana a bude na rozhod null mi!stsk ho zas tupiteis lva. aby POlC blasavAnim cozhod lo o nt\k tere z mOZnych variant privatizace. Vzhledem k tamu, !e Ui i noJe meslo patff k tem. kde zmizela prodejlla knih ! Najde se odvainj sou!o'omy knihla4pec ? v soul:asnosti doslavarne z niznych rnisl ruzne inforrnace, zasla'i starosla dopis na ministerstvo zdravolniclvi, aby nam olazku postupu privalizaee jcdnoznal:ne objasnili. Jdle se v knitkosti zminirn 0 vedenf p6likliniky. Na zakiadt\ rozhodnuli 00 C. Budejovice bylo provcdeno 4. bi'ezna 1992 konkursni i'izeni na i'editele polikliniky Tr. Sviny. Byla ustavena konkursni komise. kde byl zastupeem za mt\slO ing. Masek. Do konk ursniho i'izeni se pi'ihhisili dva uchazel!i - sou ~ asny i'cdilel MUDr. Chalupa a MUDr. Valenla. Vclsinou hlasu byl zvolen MUDr. Valenta. Vzhledern k tomu.!e vysledek komise byl,jak se pak uklizalo, pouze doporucenim pro 00 a tento nakonec rozhodl nejmena val do funkce MUDr. Valenlu a povUil do<'asnym vede nIm polikliniky MUDr. Chalupu. Nove konkursni rizeni dosud n byl vyhlaseno. I ng.JosefMasek Socialni zabezpeceni Podle scbvaleneho zakona 0 ~ivo tnfm minirnu ze dne 29. to. 199 1 se obl!anum. kteli si nernoh ou vlastni prijrny zvysit svym pi'il!inenirn. poskyluje socialnf pomoc. TimlO zlikonern jsou slano v ny i hranice zivotnilio minima. Za ea tku poti'ebnou k zajis t~nf vyzivy a ostalnich z kladnich osobnfch poti'eb se povazuje: 900 Kcs m sien . jde-li 0 dit~ do 6 let vi!ku 1000 Kes mcsltn~ jdc- li 0 ditt! od 6 leI do to let vi!ku 1200 K~s mes il!ne, jde-Ii 0 dlte od 10 do 15 let veku 1300 K~ · mes[cne,jde-li a d!! ~ od 15 do 261et veku 1200 K~s u oSlal nich a b~amJ . Za <'astku potfelmou k zaj ist nf nezbylnyeh nakladu na domac no I se povazuje: 500 Kcs m ~ 'l/::ne. jd -Ii 0 jednotl ivce' 650 Kcs mesil:ne. 'fijf- Ii v domaeno ti 2 osoby 800 Kes mesi~n~. f iji-Ii v dornacnosti 3 nebo 4 asoby 950 Kes mesfl:ne, !ije-li v domlicnos li 5 a vice osob 1:ije-1i v domacnos ti obcan , ktery vlaSlnf pnikazku tH.ce zdra v O ln ~ pos l i!e n ~ha obcan a s nulnosll pruvodce. zvysuje se eli tk a oa domacno t 0 500 Kcs. J es tl i~e obean podle doporuccnI zdravotniho zarizen! dodrfuje dielnf slravovdni. ~<L'ilka na jeho vy!ivu so zvy~ uj e 0 500 Kl!s. Do pi'fjmu SI! zapoo!nivli: prijrny z jakc!kol iv vyd~.lecn~ cinnosti poodecteni dani, pfij my z vynosil nemovitostf. di videndy .penezile dlivky nemocenskeho a duchodoveho zabezpeceni. SVP. pffdavky . na dt\ti . r dicov ky pnspevek, vklady ald. Selfl se i majelkove pomery h datele, zejm ' na nernovilY ma jelek. kdy obcan m(ll pronajrnem. pujckou ci prodejern napi'. pozemku. chary, domu, zIskat dostatecne prostl'ed ky k zaj i~ t enl sve vftiv y. 2:adat I 0 dlivku je pav ine n spolupracoval s Mestskym ui'adem pn zjiUovani skuteenosll podst alnyc h pro ro l.h dnut! a so ililill davee. Mimo obvadu T. Svinu rozhoduje Mestsky urad 0 v)i plate opakovanyeh dlivek i pro ostatn! obeeni Ui'ady II j ejich CASti, Ij. Svaly Jan nad MaIlU. Kamenn n. Locenice. OIe~nice, Petl'Ucov, Slav<'e, Ostrolov 'ky Ujc7.d, Mladosov i(;c, Jil ovice, Ledenice a Borovany. V 'ou<' snc dobe sc opakovane dnvky vy plac jf asi 220 os biim. Zmeny j ou i v organizaci rekreace duchodcu. Dilchodc i maj! mo!nost si sarni vybr t u aRE A v C. Blldcjovici h. Senovame n m. c. 3, psi': 37] 23. teleCon: 038 / 259 7 rekreaci a padle v9'~e dekhodu rna Mt\stsk9' ~tad moInost poskylovat sle vy na tyto rekreace. V nejbli8f dob~ se na Mestskem liT de poMtli senTzcnlm odboru soci alnich vecl a zdravotniclvl a je ledy pfedpoklad. ~e pe~e 0 soc ialn~ polfebne ob~any bude do bud uena komplern~ji zabez peaovina. Bliie se ob~ane mohou inIonnoval 0 po kytovanf sociaJnfch davek na M~slskem urad/! v Ci1edni duy lj. PO 7 - IS.30 hodin, ST -P 7 - 18.00 hOOin na ~ r Ie dvefi 4. 2 Nez pujdeDle volit: Aktualni slovnik PRA VICE (the righ t) Pravice byva vymezovanakon trastem (!lebo moma presn~ji kon flikle m) vzh) edem k levici, pn ~em~ oVSem ne ma jeji d!!jinoou uety hod nost. Does se timto pojmem oznat! u je nekolik vzajemne souvisej teich, ale lake ko ntrovennieh pledstav . Byt .. n pravici" znamena velit oebo (v plipade politickjch rea lism) predsnrat vim: - v konzervativni a doko nce snad i v autoritirsk6 predsravy 0 povaze ob~anske spole~nos ti, s dllrazem na l.vyk losti, tradice a city oddanosti jako sv6ho druhll soc ' ' Ini pouta; v takove koocepce ob ~oskye h povionosti, jejic H nimec tv ori spise pojmy po slusnost, legitimita a pieta, nd smlouva, sou hlas a spravedlnost; - v opodstatnenost oegativniho postojc vu ~i pi'i1iS nemu vzda loyan i pni va od moralky , lj. toho, coda svych ootem vteluj e stat, od toho, co za spni vne poklada spo leenost - tudi! take v o podstat nenost odporu vUci liberalizuj fcim reformam praya; - v ku ltu ml ko nzervatismus; v prin eip dedic tvi ve vyddena prava jako zasady ucry hod ne; - v s ukrome vlastn ictvinikoli jako pi'irozene pni vo, ale jako nezbyt no ll sou~ast podminek zivota s pole nosli; - v zakladni svobod y a v neza stupitelnou hodnotu jedootlivee oproti kolektivu; obodoe podnikliru a - ye kapitalisticko u eko nornLku j ako j ediny vyrobni zp us b sillcitelny s lidskou svobodou a od povida ji'cisvetske povaze lidskych ,uleb; - konecne v 16 ci one mfi'e v 10 , ze elovC!:k neni sehopen zdoko naleni a dale v prvotnl hi'i'c b. K tomuto seznamu by se daly j iste pi'ipojit jdte dalSi polozky, avsak predkladame lu pouze reprezentativni prilfez tl!mi oej beznejsimi yYznamy. Lide by uz meli pochop it, te ne vseehno, co se pravici pi'isuzuje. je vzajemne sluCitelne. Myslet si opak,je omyl, za ktery nese odpovedoost prav i e samotna nebo ti, ktefi ji lakto popisuji. Tak napfiklad duraz na svobodu a kapitalistiek6 vy robni vztahy neni patrnc slucitelny s virou v tradici a v posl u.snost, nebot' svobodne kapitalisticke vyrobni vztahy pusobf destruk tiv nl! oa soeialni oddan ost zalo!enou spise na zvykl osteeh a auloliti\ nez oa "pravo i!racional ofeh" principech, ktere se svetem strukturovanym smlouvou 'poj u je Weber. Ani v ira v lidska prava, micky obsdeOil ve zduraznenem - vim v polaok, klery RUloo podporovat revolucl nebo refor mou; - egalitarske sklony, n ejsp~e jako dilsledek specifickeho pojel! socililni spraved luost i; - antinae ionalis ticke lendenee; tleba vsak poznamenat; ze nado nalisle dnes tvoi'i jednu z nej vetsich skupin na levici; - vira v socialnl! odpovedny stat, v kontrolu slatu nad vychovou a vzd~!livanim , zdravotnictv im a dilleiityrn i zdroji bo hatstvi spoJecoo. li. VSech no ukazuje na ten denci socialistickyrn smerem a vyjadl'u j e prcdstavu polit iky, krera Be pokousi obejit se bez leorie insti luei II teorie obcanskych povin nosn. Nikoli v~ e eh no. co j e uve deno jc v praxi slu~itelne , ackoli 12e jistl! vt!/it. ze to sLut!itelne je. Vetsioa lidi n8 lev iei by sarna sebe charak terizova la ja1:os ia listy . Rev olucni lev ice se skLadaz tech, kldi i pfejl nastolil 'ocia lis rnus revolue'. zbytek je sp ko j en s .re fonno u provlidenoll pros- individualismu praviee, nen i z' ej me slucilelna 5 octou k pravum vydrlen9m a k priocipo d!d ictvi . . .... Takov' ideologickHonflik. ty ke konzervativnimu postoji do u f(~ile miry nevyhnutelne patri: pociva-li 10tiZ ve vOli a oehole pnjima t tiehe " napovedy" 800ial niho uspoi'adani. mus! v obdobich spoleu nskych zm~n koollikry tr p!!t" . T yto konflikty do j iste miry lake prameni z toh o, fe praviee je defmovana jako opozice k levici, klera jakkoIi odhall1je v dej miich j eo a jen rozpory, sarna kilo pevn/! trva na 10m, ~e v ni sa motne Hd n ' rO lpory oejsoll. Protole lev ice vzdycky oponuj e hos. podaIskemu liheralismll, n!!kdy iodivid ua lismu a n!kdy spolocen ske mu koo zervalismu, nemel by by! pojern praviee ulivan v z<lv is 10sti oa j akemkoli z tee hto na zoru. LEVICE (left) Pohirni prolikla d pravice. Ten to p jem e ulvonl v souvislosti sezv kern demokratickea li beral nl ~astiFraneouzskeho narodn fh o shromaMeni a dal.sieh evropskyeb z!konodarnye h s boru seda vat na levo od pl'edsedaj iciho (piedzvesti toho bylo zasedanI Gene rilnich stavu v roce 1789, na oemHlechla sedela po krilovske pravici a " lfet! laV" po jebo levici). Poj my j ako ..levY" , "nalevo ad sti'edu" a "leve k.fidlo" znameo ji does ron h ruznych veci. pi'e devsrm vsak jiste zabarveni poli liky. Jejieh ulivan i v zapadnich dem olaaclleh tleba pnsne odlif it od jejich uzivani ve vi!tSin!! komunistickyeh Slatu. 0/10 po li ticke zabarveni, kter6 lev ice znll mena oa zapad~, vz.nika kombi nad nasled uj ic ic h nazoru! - neprate lslvi k so ukromemu vlastnietvi a vim ve sp ole~ens k6 vlastnietvi jako ideatni alternati YU, spolu se statni ko ntro lou jako nezbytny m prosti'edkern k jejimu dosazeni; - nep'atelstvf vClei vscm tl'idam !aom!! proletariatu a zejrnena vuei bUrZoazii; - nepi'atclstvi vitci establish mentu ve vSech jeho podobach , vuci iii'adum, poetam a jiny m syrnbolickym vyrazilrn dustojnos ti vladnuti; - touha po bezti'id ni spolccnos ti, spolecnosli bez vysad, pro tezovan i a prine ipu dc!d ielv!; vira v demo kTae ii nebo pi'inejmensim v iieast lidu na vlad nuti nebo vc vlad u nil uk) de souhlasu; - vim v jism pi'irozena prava, zejmena Via. ktera jsou spojena s aspiracemi di!lnick6 tiidy; ZIiroven s touhou po sociaIni spravedlnosti; Ifednictvim sUivaj icich in stituei. Lev icova teone se pokod. syn te tizo vat vsec bn uvedeoe nebo alespo i1 neeD z lo ho. vylo uc it ne d ~s ledoost dar lev ieovjm postoj um zasadni ospravedlnC!oi v kategoriich jak leorie dejin, tak teorie spraved lnosti, nebo obo jilio. Proloze tu zjevoe existuje cele spektrum nazoril, identiftlmvatel oe dvema p6ly - leviel a pravici, je dnes ~fue m)uvjt napi'iklad 0 levem kiidle pravicovjch stran a pravem kfidle Iran levicovyeh . Posun dqleva je. z.hruba l'e~ell o , pos.menl smerem k Rousseauove "souci lnemu zapalu" pro chude a nepri vilegovane, a ziiroveii posu nem od iicty ke smvajicim insti tu im, zej me na od Ii! ch , ktere udeluj i moe, majetek, vysad y a ved ou k e x istenci soc ial nich rozdil u. (Roger SCRUTON: Slovnik poli tiekeho m ySleni. Atla nlis, 1991) DE BUDEME VOLIT? 1. Odborne uCili~t~ o SP - po~el y olitn 500 uli... Jeronymova, Kozino vo nrun., SkoIn{, Mfrov:i, Na niv!1ch, OkruZnt:, KoslelnJ, Komenskeho, U Sladionu, SluneC!nli, Na vyhlldce, D~lnic k :i , Tovmu, Tl'ebr~ko 2. Klllturni drun Tr. Sviny - po~et v oli~O 500 ulice Trocnovsk:1., ZahradnC, Na s pofi1ov~, Ke sti'eln ici, Sakal k:1., Sarlo :\. Tyr~ov o n:ibfdC, Stefanikov a, Nova, N<1bfeff Sv. Cecha, Dobrovod keho ul., Lesof + rod. domek ~p. 798 3. Z3.kJadni §kola Tr. Sviny - pacel vol itO 450 Sfdmt p. 693 - 698. 680 - 686,679,717 - 720, 742,741,743, 749,708,720, 79 1 -795 MU - radnlce - potel vol icl'l 570 ulice Trebfzskeho, Pekarensk:1., B ukvice, Zi zkovo nam., Branka, Svatotrojicof, Mlyn k:1., Lucru. Bezrucov a, Husova, p . iackeho, ROwv:1., Ji raskova, Jirsfkova, Svat<i Trojice a samoty k L ev:icku 5. ZvhHtnf skola - poe l vol i~Q 607 B adov atelsk<1 ul., N ove m~sto 6. O teve k - O sv~tov :i beseda - pocet voli~O 200 O t~v~k, Cefejov 7. Rankov - kov Ama - pocet volicfi 100 Rankov, Veselka, Jedovary 8. Brezi - klubovna poz. zbrojnice - pocet volicO 55 Rfezf, Nezetice 9. Nechov - pohostinstvf - pocet voliM 75 4. N~ chov 10. Todne - bud ova OV - pocet volicu 70 T o dn~ 11. Rejta - klu bovna na h ri~t i - pocet vol icu 225 Rej ta, Pecill, Hradek 12. CiZkrajfce - klubovna OV - poceL volitfi 2 10 CfZlcrajfce, B o r~ikov, Mezile f, Chv aLkov 3 o politice Kdybychom dali na 10, co u 0 polilice fika a plle, bylo by motllo ji definoval asi laklo: Polilikaje 10, co dllajf polilikove nebo Ii, kdo se jimi chllj[ sIal; polilikove pak jsou zvlMl1 k lomu ucelu se priMasivIl osoby, jet jsou placellY za 10, t e dllajl politiku; vlaslnfm Ilcelempoli lik)'je poskyllloul tlmlo osoMm sidle zameslllanf nebo IIkojelll jisle clitadosli; my oslalnf pak na 10 platfme. Polilicka cinnost provozuje se loliko v parlamenll, I' klubovnacir a Ila vdejnych i dllvlmych scMzlch . Provozovanl polilicke cillnoslije vazano Ila kOllcesi, klerou udllllj[ polilicka gremia , zvana Slrany; mimo Slrany Ilenf tadne poliliky. To asi je predslal'a. kleroll ma 0 polilice prumlrny nespokojeny obcan naI[ republiky; nefikQm , te la predSlava je bezdlivodna, all' je Irochu neuplna. Nikdo z nas si ne klade olazkll , je-li nebo mUte-Ii 1'1' die loho byl jelll nljaka jina polili ka v daleko IirIfm a obecnljllm smyslu ,polilika, na klere mame nebo mlit eme mfl jakysi podil vlichni; nenl-li napfiklad nlco, co bych na zval soukromy, osobnl polilicky tivol velk; polilick; idealy, al je 10 de· mokracie nebo socialisml/s nebo co jinelro, nejsoll jenom vlci pres vidcenl, nybrt lake (a hlavnl) vlcl mravu. Mame vIce menl vlichni pl nou Illlbu demokracie, all' mys({m, te byclrom byli ve znacnych roz· paclch, kdybychom mlli klerehoko IiI' veeera flci, co jsme loho dne udllali zrelelnl demokralickeho. Vlllina po/ilickyclr idealti vyjadru. je naIl' ocekavanl loho, co ma kdosi Ilalrore IIdllal vtada nebe parla· menl, all' celkem velmi slabou pred. slavu loho, eo nrame lady dole dllal my. Mlllvlme 0 zajmeelr spolecnosli, o spolecenskem radu, 0 vdejnosli a jin.Velr lakol'yelr vlcech; all' spo lecllosl neni nlco mimo lias, spoleenosl je predevI[m .Hyk lidi; spoleenosl je jmeno pro vlecky Irod· noly, klere rname spolecne s oslal IlEmi lidmi. Katda polilika, al je jakekoli jejf jmeno, mil se ovlril predevIlm Ifm. te zvyluje a roz mnotllje spolecellske hodnolY. Motna, te se neshodneme v 10m, co spolecllosl ma byl, all' shodneme se dosli snadllo v 10m, co nenEspolecell ske - dejme lomll Olravoval sludlll lIebo pollapal sousedovi jelro ka· p"SIU. All' al si pfedslavlljeme rekli, te polilika je pUe 0 vdejne blaho, ledy Ivec peel/je 0 vdejne blaho predevI[m dobrymi bOlami a reznfk dobrym maum; jejiclr poli licke idealy jsou pro vdejne blalro jaksi men I dutetile. Ja nevEm, cEm vy jsle; all' jSle.li odsouzen dllal lakovou praci, te pro vdejne blaho je zcela Ihoslejno, dlta·li se dobi'e nebo Ipalnl, oelrolnl nebo neochol nl. nebo nedlta-li se vubee, pak vas, pane, lilllji; musE 10 byl olrava . All' je.li vale prace lakova, te jf mutele rozmnotil uhrn slalku nebo zvylil uroveil tivola kll prosplchu lrodnl mnolra lidl, pak, pane, jSle polilicky velmi aklivnf. Rekl bych, te ideal demokracie je sOl/cinnosl odbornfkii. Dnes sice jelll platt moudre slovo, te demokrac/e, 101 diskuse , all' diskllsi plsllljeme obycejnljenom lehdy, kdyt nevlme docela presnl, co se rna dllal. Dis kUluj/·li doklori , rna · li nebo nema-li se rezal urcily pfipad appendicily, svidc{ 10 0 10m, te jejich Itkarska jislola nenE jellillpina. Neprali by· chom si, abl' zedn£Ci disklllovali, spadne·1i naidlim; ve vlceclr tivola je nam milejII nesporna jislola . latfm vlak rozumEme dernokracil v 10m s mys III , te mam·li 10 lak fici , zednlci diskutuj{, nll2·li se rezal slept Myslenky k dnesku a osobnE polilicko inicialiva. Jsme "elmi sytl nespokojelli s polilikou polilikli; replame plni horkosli, all' , 10 se rowmE, mame 11m asi lolik vlivu na blh poliliky, jako bychom mlli na smlr vllm. To I'll' mute byl V poftidku, all' je 10 Irochll malo. Pro 51'011 osobu naproslo lIelolltlm dl/al polilikll, all' silnl bych si pral polilicky tfl. Nemys{[m, te k lomu slaC{ polilicke kredo, byl u nallo sebe andllIlljIf; i kdybych byl nadlenym sloupencem polilicke slmny Cherubu, ne,'[ 1010 nadlenE jeIl1 pmtadny polilicky tivol. ~lka se, te 14 nas je vdejny tivol pre· POlilizovan; palrnl ano , all' nal os· obnf tivol nenl jelll vubec zpolili. zovan ;jellljsme neobjevili, te naIl' vlaslnl neplacena tivolnl praxe je nebo mUte byl realizowinlm jislych polilickych Ilkolu. 8yli obcanem, ut 10 je nebo mUte byl jakQsi polilicka aklivnosl; zaletfjen na lom,jakymi jsme obcany. Mluvfme·li a polilice, myslEme IEm vtdycky jen poslance a polilicke profesionaly; nikdy 10 slo· 1'0 nevzlahujeme na sebe samy. ~ekl bych , te pri vIE krilice nesmlrnl preceilujeme poliliky a velmi pod cellujeme svou vlaslnl polilickou funkci . KatdG utileena proceje polilicka. Sije.li Ivec bOly, klere nas tlaC{, zhorluje IEm nuzkavl pomlry bezlo ho dosli dezolalnl; a Iije-li k lomu pmil draho. zhorluje je dvojnasob. Polilicky smysl katde prace je dllal ji lak, aby Ifm pokud motno zlskal tivol lich oSlalnfch. Kdybychom drevo. At ziskQme VI' velmi celllych oborech tivola rozsahlejJi zkule· nosli a nespoTlre jisloly, zlencf se podslalnl oblasl motnych diskllsl a Ifm i melhllbovske poliliky, all' je dina cesla k lomuje pravl ziskQval zkulenosli a pokllsel se 0 pOlrebne jisloly. Avlak vlci letl VI' smlru vleho druhll IItileenych prad, a nedaj{ se objevil diskllsl ani hla· sovanim . Loajalnosl, 10 j'e jiny polilicky ukol , klery jelll nenl dOSlaleenl objeven. Jakpak bych vam lorekl? Napfiklad vAnglii (led reknele tejsem englo/il, all' 10 neva· dl) mne nejvlce prekvapilo, t e lam na teleznidch nemajl slratnl do· meeky; palrnl lam micky pred· poktadaj(, te nikoho nenapadne polotil na koleje dynamilovou pa· Ironll nebo odlrouboval kolejnice. U nas VI' vlech nalich inSliludch a radech spfIe micky predpoktadame, fe V katdem Clovlkll je vIce men I vyvinllla naklonnoSI odlrouboval kolejnice nebo klasl dynamilove pa· Irony lam, kam nepali'£. Chodime po zllby ozbrojeni jakollsi nedliverou a nepnilelslvim ke vlemu , co rna dvl nohy, a lake se podle loho chovame. Loajalnosl se nezacEna pomlrem k Slalu, nybrt pomhem k clovlku; 10 je sam zaklad vI{ poliliky a dtiletilljII vyhtalenE lidskych prav net sebe lepI[ uslava . Ovlem je jakymsi zvykem odkazovall'elkerou tadoucf zmlnu mravupflIIEm gene radm. To se rozllmf, nikdo z nas nemute zmlnil svll, all' mute aspOll Irochll zmlnil ubI' sama. Vlechny SPOleenosljakkoliv,predpokladam, te 10 ma byl jakysi poradek mezi lidmi . Dobra, zi.tkal osoblli poradek VI' slyku s lidmi, 10 je loajalnosl. Prosll loajalnosl je polilicky slyk clovlka s clovlkem a vic lit 0 nf ndeknll. Socialismus , loje lakepoli lika, klera se nedlta jenom V parla mellli nebo organizadch .Nedovedll si dobre srovnal v hlavl,jakjemo!lIo kazal 0 socialismu a boji proli ka pilalll a nelliotil si pri 10m jisloll dobrovolnoll - nei'eknll chl/dobl/ , all' kQull spolreby. Rovnl! se mi nerymllje houtevl/a!e Irvalli paupe· risml/ vedle lak ruze akce"lol'aneho socialniho vldoml. Myslinre-li 10 doopravdy s jakoukoliv soci61nl 11'0 ril, mame lIebo mlli bychonr z I/i dosl co IIskllleelioval VI' svem osob· Irlm hospodarskem tivoli. pokud ne· jsme zIlch, klefi skllle"'ri nemolrou daval nebo si odp,ral, prolote lit nemajE z ceho. Nenrute se 0 lias sice Nkal, te namtivl uellvame sIal, all' pres 10 jsme fanalicll elalisli. Vle ch,1O cekame jenom od Slalu, vleehno mil IIktadame a dil' se lIe domaMme loho, aby nOs priJel po drbal soudnE sllllta, kousne·{j nas blecha. Jeden z I/alich narodnEch rysu je sillul neellll( k ufadllm, ale slejnlvyraznynr rysem nali narod"l povahyje myslicka duvlra, te Mady se majf 0 vleelrno postaral a maji k lomll plno proslredkll. Kdyby na nas leliia kamela, blldeme kritel po povolanych. Kdyby nljaky drak na lUis tadal denl/llri pann)' a lfi mla· dence k setranE, nevslane mezi nami 4 hrdina, klery by s drakem bojoval, nybrt obralfme se na celnickou slanici. Nebol povolane kruhy za kroC{,. umlra·1i tebracka V pflkopl hladem. Nechl vtada podnikne energicke kroky proli flidlnE myll v na§[ plenici, nechl minislerslvo vdejnych prad neprodlenlodslrallf slIChou vileI', klera prekQti na eraml silnici mezi Vysokym Mylem a Domatlicemi. Odkopnoul reeenou vileI' do pflkoPII, 10 by byl osobnl policky Cin, jent se pfiC{ nalemu zatranemu elalismu . A prece katdO POVilllroSI, 0 klerou slalu ulehC{me, je polilicky pokrok . VzeslllP de· mokracie je myslilelny jen ve form I obcanske alllonomie . Nikde nenf lak naze vidll nepolilicnOSI naleho tivo la jako v Ilpadku samospravy. A I' nalem cenlralismll, ano, all' 10 dl'oje jde nejspfIe nljak pospolu. 8yljsem nedOvnonajednom maUm mesldku. Mlli lam zrovna na na misli I'erejllou sclulzi 0 papetskem nunciol'i, all' pokud vIm, nemlli tam dos lld lIa namlsll labor lidu 0 mfsl nlm vodovodu. Dllal na maUm mlSl1 poliliku, 10, jak se zdO, zna · me>la pre ll'arel parlamenlnl po· lel'ky, /0 :namena pfisahal na koa lid m islO na lepIf budoucnosl okresnf si lnice; 10 :namena volal po • • • lrelllnlerllacionale mEslo po dmhe stNkatce. Katda konkrelni polilika jep redel'Jfm lokalll£. Zda se vlak, te slojfm~ na kraji velmi povQtliveho Slal'lI, lolit dulevnflro odumEranl I'enkol'a. Tak zvany problldily clo· I'lk na I'enkovlje tlovlk, klerjbldu· je na mali pomlry a sllinl louholl doslal se do Prahy. 8ylo by jinou ricE polemizoval s poverou, te Pra· ha je velkomlslo. 80hudiky nenf 10 lak zle. All' zle je, te lalo povlra ochroml/je regionalnf clitadosl. lil na menJ{m mlsll, 10 I/t nenl tfl plnl a syll. Tady se duchovnf tivol jaks(vYlracE V pEsku. laslavle se II kllilrkupeckeho vykladu na malem mlsll, je 10 svrchovanl poucne. Zdo se skuleelll, te dulevnf slav venkovaje velmi Ipalny, all' je otOz ka. nenl·1i mu pomoci. Abyelr lak rekl, mne menl znepokojujl akulnl pilomosli Pralry, net chronicka III' poSI maleho mlsla - prostl prolo, te Ira nralych mlslech a v jejich farnosleelr fijI' dvacelkral vEc naro do, net V cele Praze i s Hoslivafi a Kobylisy. Mame-li vubec myslel no nljaky pokrok,je ho vic a IEre Ireba V malick.Ych centrech s podlollblm a ballalou vltE, netv Rudalfinua okol[. A lady zvylil Ilrovell fivola - nu lIeni·li lohle dosl rozsahly ukol pro lidi , jimt polilika nenl jen vicE papfrove legilimace, nybrt osobll{ aklivily a osobnlho proWl, pak al jsem nejzbyleenljJf z Ievcll, klefi se kdy spuslili sveho kopyla. Karel Capek (P~/TOMNOST, c. 30,1925) Pokud pozorne prostudujete .kandidatni listiny politickych stran jiste zjistlte, ze se v nich nachazeji i jmena obcan-u z naseho mesta. Dva z nich jsme poz-adali 0 rozhovor. S nhory ing. M ileny LangQve, ktera kand id uje za LSU do tNR, vas seznamil bohldel nemll~ me, protozej e jf kandidaturu n6m pl'edstavitele LSU nesd~liI i a my ji o bjevili az po udv~rce tohoto l: isJa. Karel Capek pred vice Del puI stoletfm oznaC!1I praktick au politiku za vec vyslovene muzskou. Co ptinese viis pro gram zenam? ,,N a~ program nepreferuje ani nezapomina na !adnou s kupinu Jako prvnf na naSe otaz.ky odpovfdal pan Frantisek Va lut~ kaodidujicl za ODS do parlamentu. Od poslednkh voleb uply Dulydva roky. Mobl byste toto obdobl zhodnotit? o bcanti, tfm men! na fen y . Nn nan kandid tce do tNR jsou dYe. N aprmte bude zaldel je n na rozhodnut f ka!deho, co ehce delat. My,-lIm ~e em an cipaee. vnucena !enam v posled nk h desetiletlch. jim mo e dobreho nepi'inesla." " V teTVnu 1990 se kon \y pTVn! svobodne valby, v nic hf jsme pouze ~k.l i , co n e ehceme,a lodo td urazn .Po hmotne sr.rlince n m vsak o b dobi od p slednfch voleb moe dobreho ncpfin eslo. Tenlo k.rok v~ak pl'ijit mu el. Vsichni jsme toved!li. alepfedst voval ijsme si to snadn!ji . Prav~ Iota o b dobi nam presn! a tvrd! reklo, jak na tom na~e hospodlil'stvi skuteln ~ bylo. l1eto§ni ro.k bud e l!!k)i. Obral podle mne nastane v roc e 1993. K lepsfm strankam pam vlditelne zmeny v naSich m!slech a moznost porovnanf s okolrum i sousedy. Divejme se dobl'e anedejmen a sliby! S. a6. tervna budou skulecne volby a budeme r07..hodovat 0 tom. co ehceme a kam c h cern e . Ktery problem Debo pro blemy povaZujete za nejvetsi dluh miDUleho federalDiho ci ce keho palameDtu? "ak chce va~e strana tyto dluby fe!it? •.NejvClt~rm dluhem parla mcntu jc nepi'ijetf iistav y a za blokovan f zakona 0 Iransfor rna i druzstev c. 49/92 , klery byl pnjat 0 rok pozdeji. Dlu hem TI:pu bl ikoveho parlamenlu je vyPe§enl orAzley stfitopravnOlO uspol'adanl. Musime si uv&lo mit. ~e v s ucasnem pa rlamen tu je 17 politickjch klubi'! . Obea ne by meJi .. Iedovat . jak \clera steana hlasuje a podle toho rozhodnout volbach." pn Mohl byste strucne vyjlidfil hlavD! teze vaseho volebnlho prograIDu? •.Motto volebDllio progrnmu ODS je svoboda a prosperila. TOlo nkli podle mne iiplne v~c. reho naplnen{ je pln~ v ru ko u voH . Vyjadl'ovat se pod rob neji Ie pregramu je zbytecne. protoZc v dobe, kdy lenlO rozha- vor vyjde ,jej budouvolici mill." Zvitbl-li ve volMcb 03 Slo ve nsku Dacionalisticky a levi coveorientovane silYtjak~ po stoj k tomu zaujme OD 1 .. U rc i l~ sig naly potvrzujf opravn~nost teto otazky, a le nechme rozhodnout sloven ke volice. Pokud by se pledpovedi splnily . tak ODS m r jedn t vflezem voleb na Siovensku. Hranice lohoto jednfinf jsou ale dMY nezpochybnenfm n~eho statu a ekonomic ke eeformy." " V"ichni kandi at i zn ODS se necha li lustrov at. Podle volebniho zakon a musi kazda s trana nejpozdeji tn dny pled ukonl:en im volc bnf kampan~ zvefej nit , zd njeji kandid ali byli lustrovini. Providenf l u stra~ niho zakona. 1m . vyl'lzellf ~a dos tf 0 lustraee na m ini terstvu vni tra. je sice zdlouhave, ale prvruvY. ledkyby Ol·Jy b9t videt u'" v kv~lnu a l:ervnu. Na jeho naplnovcinI vXak mus{ doWiZet take zakladatele organizacf m inis tfi . Jin ak se j a osobn~ pl'i klan[m k p lo~ne mu zvele pO~l i ~e n e ~eny. byl vnicen rna j Ucli. Os tav jezachovan amaji tel pozat.lal 0 najemne 10 K~s za rok." jn~ n1." vat opHovnou kandidaturu Voclav3 HavJa D3 prezldenta n3~eho st'tu? Co sl myslfte 0 otbce vra ceDi zejmena pozemkoveho majetku cfrkvi a byvale slecbt~? ..Vlastnik se 0 majetek starli vzdy nej lcpe. Pntom nemusfj fL v~dyozi~ln~dJ"J v ody . Napriklad ziimetek ve St ri~i nad Nefar \co u, kde je ustav pro mentalnc Co soudlte 0 vyhradJicb k cs. - nemecke smlouvt'!? "Pokud by se smlouv a pnj r mala 0 pUl roku dfiv , bylo by da !eko men p robJemu. Nyruje v parlamen tc nekterymi poli tiky Zlleuzfvan a nejenom ke straSeru Iid[ a z!sk'vlinflacin9ch hlasu do voleb. ale i k osocovini, klere nem a se smlouvou rue spo!ecneho." Bude vase strana podporo •.ODS se j iZ. ke kand idatule Vaclav n Hav la vyj adi'ila a bude ji podporovat. Ja s,Un nevidfm jin6ho mOZneho kanclidata." Jaky je vas Dozor no Dlis soulasny volebnf system? Nebyl by ptecejen vjbodnejsl Stale se zejmena v ekono mice deii u mod rlnne no menklaturn( mafic. Kudy z tohoto bludneho kruhu ven? "Rozetnullm toholO bludneho krnhuje doddovAnI iusl ra i!lniho z6kona a dusledna privatizace. Ocista spolecnosti od leehlo ro afit spolu s nepl'ipus tnosti ti'etfe h eest v ekonomice i po I itice j sou priority ODS po vol bach." Pfevlekan{ stranickych dre su prfmo v parlamentech se da hebem uplynulycb dvou let je§te jak1 taU pocbopit, pro tofe toto obdobf m~lo slouzit k£ zformovAni nast pOlitick!! seeny. Co dak stane-li se to v parlamen te budoudm? Nemel b,) pak takovj poslaDec spolu s vymenou dre. U opustlt I bH ste'! . "V otiizce j i! zazneJa i od pov~d'. t: klerou naproslo 50U hlasim . Nejdc sicen ic tnk -vcho naNdit. al e Opel r07.hodne vQlit. Pokudd:ihla;; kandidatov i. klery polupraeoval s StB nebo u~ sVlij dre zmblil, dA se to un1:ho ol:eUvat opel." PTovedla vase strana Ius tract svych kandidlitu? .Iak se vy osobne dlvate Da uplntno vanr lustracnihozakona v pra xi'? Zakon sice plati, ale DreW lide j. ou st Ie na urcitych funkcich! FRANTISEK VALUT 49 let . zenaty. dye deli. VYllcen strojnfm zamecnikem, Jako syn livnostnlka se dvakrl1t marnePoko lise/ 0 pfijel{ ke srI/diu lie. strojni pnimyslo Jkore.po vojne pracova{ v CKD jako mo"ter a tidriblil. po:dlji jako sefizol'ac II podniku GAMA Trhove Sviny, kde pracuje dOpbSl/d. Od listopadll 19 9 se allgatul'al II OF a v race 1991 \lS10llpil do ODS. Nikdy p i'edrim flebyl II 16dlle pol il;cke slrane. Adresa: Trhove Sviny . DruzSJevnt 741 e 5 system v~t§inovj,kdy e kafdj poslanec zodpovfWi kOJikret Dim vo!icum, pffpadne urclt.a kombinaee, jako ji navrbovaJ napi'. prezident? "fit dnve jsme jako j edina strana navrhovali v~tsinovy sys tem. Asi u ntis na jeho zavedenI je~t~ nen! politicky vhodn§ doba. Ostatn! polilicke strany byly proti tomuto syst~mu. protote C obavaly volcbniho neusp&:hu." Heslo "cesta do Evropy" je uidost zprofanovane. Presto, co si pod nlm pfedstavuj e vaSe stran.a?Mysifmjoke konkret oi kroky bode prosazovat v Cs. zahranicnl politice v bu doucieh ctyfeeh letech? "ZahrallicnJ politika ndello st6.tu musf byt prosta morui w varn. planych gest. stav&1f mostD a poulovanf druh ych. NaSfffi hlavrllm cllem je zapo jenf do Evropskeho spoleecn stvi a l eSeni vztahu se souscdy . Jen tato cesla nam zaji Ii', tabil itu politickou, ekonomickou a bezpe~nostnl. Neustlile se hoyorf 0 tom, fe je tfeba prenest co nejvlce pra vomocl a tedy i odpovednosti namf toi amo pravy, tm.na okre y a na obee. Co sl pod tim predstavujete vy? .. K pi'ene eru pravomo<:l jsou tleba dv! v~ci - legislativa a dan!. Zakony pro obce j sou prakticky holovy a je tl'eba jen n~ktere casli novelizoval. Dano ve zakony se pHiv!! schvalujr. Od 1. kvetna nap(. za~ne v Trhov5ich Svinech pracovat samo~lnlny 'ocialnl odbor. kle r9 bude spolu ul'adem prace (e~it v~echny ociAlni problemy v regionu_ Samosprava ve vc cech majetkovych. verejn ~ho poradku i vlaslnl legislativy ji ~ funguje." Bebem posledDlch dvou let se vcelku podafilo udrzet 50 dliJD[ smir. V poslednl dobe se y~ak zacl:na leckde jiskr·it. Co byste jako poshmec chtel udeillt napr. pro oblast zdra vornietvi a skolstvl? ..Kollb' lnena ducho d.skol stvf ani zdravotnictvi j sme si nilcdy neplatili . Ptmize pro lylO obla$li " ly v~dy z rocniho roz pOClu s ~ lu . ale j en tolik. kolik zbylo po vydajfch na nnad u. slatnl spravu ajinli M dovii vy dan!. Zfizcnfm zdravotnick9ch pojiSt'oven se v~echny peruze doslanou p r;!.v~ do zdravotn ic tvi a zaj istl bezplatnou a je"tl: kv ali tni!j§f peci pro v echny obcany bez ro zdflu . Vsi chni obcane budou poj i~ te ni. Zam~st n anci srH,kami j ako dosud.dilchodci a voj aci zliklad nj sluiby stMem a oulcromnfci sami . Cose tyce~kolstvr, kaZdy obean musf m il zaji§len stej n9 pnstup ke vzdeianI. ZvysovMl uvazkU ueirehim v soucasne dobe nernule vest ke zlep~e nr kvality vYUky. Tu by pozvedlo S'p~e s nf~enf POCIU dell ve tffdach. Idealnim poctem by rnyslfm bylo dvacel !!kti. Uti lei by mel mit svobodu pri vyberu osnov a velm i byc h uvital. kdyby S~ ucitclc pcidlleli na Ivorbe novyc h ueebnic. Irc ba fonnou studijru dovolene." V parlamenlecb se po yol bjicb v roce 1990 uchytil zvyk, ze nekteif po lanei byU ~ roveD i cJeny vlad. Myslfte sl, Ie je spravne, aby moe konodlirnoll8 vykoDDOU vyko navala jedna a tat osoba? Jestllie je jednou z funkci parlamentu kontrola vykonne mod, pak vlastne tilo po,lan d - ministTi kontroluji . ami sebel Neodtarne se pak tak trocbu zpatky v Kocourkove? "Po volblich budemcprosnzo va t oddcleru moci z:1konodame a v9konne. DAle Ulakoncni' neslul' iteLnosti ur~itych politic kych a ckODOmiCkYch funkc ! a dalSich konlrolnich mecha nisrnu. Nynejsf stay url'it~ neni nonnalnf." Co sj ODS a vy osobne pfed slavujete pod pojmcm "social n! po lililm"? Nenf pi'fSlup Va clava Klallsc k "~lo oblnsti az pffli~ Irtnf? .. Kaldii ekonomika, kterd funguje. ziiroven zaji~t'uje url'it5i slupen sociAln! politiky. U uas j 10 7..at!m malo. ale v prvn r fade se must dostat na ncj potfebnejs.f - rodiny s detmi. duchod e a zdravotne posli ~ene. V nasem sociliJnim pro gramu pol'itame s dal ~im i dru by socili lnipomoci. ZAroven 01 iOcAme. ze nesmfbytzneu!fvan. napi". Jidmi . kten nechtej i pra coval. Pro pi':fk lad uvecfmc jdt e hodnoceni pi'edsedy odbonl v homict vf Cyrila Zaplelala . kler)' lekJ: KIausova poli tika si e hol r• ale je 10 jediny elovek. klcry nil ' mttze Z leta situ ace vyvc ' I." Co soudlte 0 deice zakladni vOjenske sluzby, Iltera nyn i cinl18 mes(cu? Jako poslanec byste se zasazoval 0 jeji daB. zkraceni? "Na vojne jsem byl a Ink vim . !e upln!! slae 12 m~sicu ", Proto!e se d ii tHko pled pokilidat. !e ODS zis ;i' pre 50 % m and lilu . bude muse! vytvoi'il povolebnf pariamenlnl za k alici. Kler stran y pi'ichiizeji v uvahu? ,.Isou to Krest'anskode mo kra tick:istrana, sekteroujeODS jiz v plcdvolebnf koalici. dale KDU - tSL (drive lidova stra na). KAN a ODA." A zliv~rem jdte dovolte tro chu osobnejsr otazku. Co viis pfimtHo k tomn, ie jste pfijal moino t kandldovat do par lamentu? .,Pr ~ve 10 . te kandiduji za ODS . M~I jsem mofnost dok;izat, te se mohou prosadit i kand iddti z mah!ho mesta, nebol' zajih o ~esky region budou kan didova t Jiho~e i a ne j ako v jin9ch ' Iran ach a lmutic h, A lake hlavne proto , ie ODS rna ncjuce lenc 'Sj pledsJavu, j nk velmi rychle vy brednout z nahrom c1cnych problemu. klere j me zd~ dili . Jejf program je jasny a ncs li buje ne mozne. Volici by m~li porovn t pro gram n a~ s prog ramy jinych stran o Bl avne tech. co nej vfc slibujfpfed volbami nesplnitel n '. A take porovnal kuJtur u volebnI kamp ane ODS S ostat nfmi ~tra nami .' Drubjm, ktery oa nase otaz· ky odpovldal, je pan Eduard Zema n, ktery kaodiduje do CNR za CSSD. (Na nimku E. Zeman pri besede se so u ~ a snYm . velmi doble v~em n lim zn§mym, po slancem panemMilo ~em Zema nem. ) Ul pres dva roky uplyouJy od Iistopadu 1989. SplnUy se podJe vIIs ty ene, kter~ byly tebdy proklamov8nY? Z vame castine . Je to asi Ifm . program v H~zneho OF byl v podstate soeiiUn demokratick9. slejne jako jeho autor, poslancc Milos Zeman , Vet~ina lid! asi n e inknl a Da n meslich kif i kvuli navraceni cfrkevnfc h a s lechtickYch velkoslatku. Zce la Sf vytratily my lenky 0 vzdeh'in l. ekologjj a wravot nielvi'. lejne -jako mooho daJsich. ktere obeany pall mno hem vic. ne! 10. co staV! do popredf rUzni pravicovf pred Slavitele_ Program CSSD bude asi klast duraz splk na soeialnl ze EDUARD ZEMAN Narozen 11. 4. 1948 l' Mos/c. V roce 19 70 absolvoval Pedagogic kOIl l akl/ltu l' Ceskyc h BI/dljol'icfch. od roku 1973 a1 dodnes je IIlitelem zakladlll skoly 11 Trlrovyc h Sv inech. Od rokll 1990 clen Repllblikove rady Asociace pedagogll zakladniho skolstvl. presi dent Jihoc'eske pedagogicki IIn ie, lIen skolski komise Ow CSSD aj. Je voleblll jedniCkou CSSD v jihoceskem regionll do CNR . Adresa: Ceste BlldcYj o v;ce. Jirsfkova 1 6 otbky. Jake JSou blavnf my!lenky va~ebo programu? Fonnul uje z~jmy Iff gene me LGenerace tech, kler i teprve do ~ i vota vs tupuji a pro kt ere je rozhoduj fd dostate~ny pi'istup ke vzdehlni. Jim hrod, ~e lak, jako df!vekadrov9 puvod , bude mnoh6 dnes diskvalifikoval' nedostate~ ny majelek rod il'u, pokurl se u skute~ni' pravicove pledstavy 0 dusledne privatiza ci ~kolstvi a juk6bosi "Irhu" Hkii. Pro slfednl generaci, klem pfedstavuje rozhodujlciproduk tivnJ skupinu, navrhujeme rn o tivovanou spolu ui:a 'l na vlaSI nietv! a rozhodoviini - aI' jiz formou ezopovskych podnikU, ~j vlastniek5'ch drufstev. Za zas adni pova~lljeme o1iv nj ekonorni.ky pOOpmou vnj tfn iho trho. Pro ty . klei'ijcr.nemohou rea govat zvY~en ym pracov nim vykonem nn riI t fiv otnfc h na k la d~\ chceme prosad it d iish:d nou oc hranu duc hodu pfed Oael. Duebod nechapeme j ako dar l u~neho minis tr a, aJe jako dodr~e n i smLouvy mezi ob~anem. ktery cely ~ivot na svilj ddchod platil formou dane, s sU[tem, ktery pen.i1'.c po celou dobu pouuvnl pro svc poti'eby. "Budeme take usi lovat 0 zruseni diskrimina6nillo z dan~ni pracu jicich duchodcu. VolebnI program v!:iak nelle pi'edstavil n~kolika hesJy, je poti'eba jej mil c.:19. Vah strana ma \I!in~ vjhrady k prav~ problbaj cf ekoDomicke reform~. Co kun kretllc ji vytyk te a jakou ji nou alternati u v teto obla tI navrhujete? Re~eno slovy jist~ho pol ili m pn ka: .. To je v eLk~ , vclk6 nedoro zum!nf! " N ejsme proti refo rm!, ani pro ti privatizac i, jsme proti "jedjne 'pravne ce ' I/!" ~ oko ve terapie. V oblastl malt'! privati zace ·tav fme metodu leas ingu, led y zasadu: "zaplat', sz vy d~ l as " . pro ti aukcnlmu prodeji za bOlove, ktery zvyhodt\uje s ta r~ i nove mafie. Ve velki pri va liz!lci up rednostnujeme osvMcene americke ajaponske fonn y priValizace, ledy tak ove form y, kter6 moti vuji spolu v lastru'ky azaruc uji jejichpod fl n a rozhodovfulf, pred fonnami umozn uj icfm i prat spinave pe nize a pro tfednict vim nn. ptyleneho " vselidovcho vlas t nictvi" levny vyprodej naseho m aj e tku do zahrani ci. Ktere ot8zky by podle vas miH budoucl ,arlament r~lt jako prvni? Pfe d ev~im nnprav il chyby parlam cntu minul9ch: Nap~. di1etants tv ! v zemedMsk', lru l tumi, zdravotnf. ~kolske, ale i liM , zda budou volil osobnost i. 1'0 toliz ~ooc as n y vo l e bni z;1ko n umoznuje. Budete pOdporovat opetov nou kandjdaturu Vaclava Ha via, jestJiZe aDO, t3k z jallycb duvod6? Ana. je 10 state jeW~ nejvyz na mnej§( inre gruj fc f osobnost, i kdy~ urcitf vyhrady marne. Jste zamestDsn jako DeUel. Jak vidlte souCasnou Ilkols kou politiku? Je v nl treba prov~st n~jak~ zm~ny? Z m ych pi'edchozkh odpo v!!df zi'ele lne vyplyv aj f va!n6 vy hr ady k lomu, co je nazyvilno soucasnou skolskou politikou . Postr~da vdkere zasadni znaky skutecnepolitiky. NereSi lcg is lativni, ko nce¢nf, ani linanenf otazky !lkoistvi. Jak e dlv;ite na nyneHI slo vensko - ceske rozpory'! Arozf rozpad n~eho stlitu? Vid im lode d va problemy. Za prvc o tazku prerozdelov 'nl mezi republikami . Re~enIm t. zv. kompetencnfc h sporu by by /a zasada "k a~dy za svc", Za druhe pi'edvolebnf pod blzivost ambici6znich polit ikll na obou slran:ich. Pro pripadny rOT-pad tfilli povaluji za ne belpe~n~j~1 ~esky nacionulis mu. v kombinaci s pseudo pravjcov~m zj.:dnodusovanim problemil. Podporujete take my~lenku posilovani mlstnicb samo sprav? "Za sve spojence povafujeme posnene org6ny samospravy" . To je cital z naseho regional nilio progrllmu ..Sance pro jifui Cechy". Do popredi sllile vke vystu pujl ekolo§,icke probh~my. Pamlliuje CSSD i nil tufo bezpecnostni polilice. Ekonomilla je tale, juk se zda velkou m(!rou v rukou byvalych oomenkloturnlcb struktur. Co je treba udelat, aby tomu tak neb~'lo? N api'ik:l ad pfrjmoul zfikon. ktery by predcpisoval dolozil puvod pt:n~z pou~itYch ke kou pi podniku Ink, jak je tomu ve v~tSin!! civilizovanych zem!. Nebo pros!{edniclvim lumesl naneckeho spoluvlaslniclvf u mofnit u:;m, kdo mnji pi'ehlcd 0 '!llrych trukturuch ve "eden!. by 0 nieh roWodli. Co soudfte 0 soo~asDl!m volebnJm systemu'! Ie kompromisem odpovida jicim sou~a 'ne situJici. Je Iro chu zkouskou inteligence vo ... . Krtsba Vladim(r l irdnek 7 oblast? Co vy osobne soudfte o sporeclt kolem JE TemeUn. Ani v j edn om z bodii naseho prog ramu nezapom tn ame ua ochranu kraji ny a jejfc h obyva leI. EkologU neplakalojeme, ale chapeme j i jako jedinou cestu k pi'e:titi. A nelze ji odJ01it na leps! budoucnost. 16 osobn! povabJji dostavbu Temelina za nl!co , co by m~Jo byt podmfnlSno pf i m~~en9mi komp cnzacemi obyv atelstvu regianu, napl. levnou e lekti'i nou a leplem,jakje to v Evrope bem6. A laverem dovoUe stejnou Olazlal, kterou j sme polozili i p. V al utovi. Co vas pi'imelo k tomu , ze jSle pfij al mo:tnos t kandidovat do parlamento'] Zkusenost. ~e fAdoy , by!' sebelep§(, program se nepro sad! sam, co! lze ncj 16pe doku mentovat nil o sudu programu OF. Za ka~dy m programem mu Sl stat li de r07.110dn utI, jej pro sazov al. (oba rozhovory zaznamenallY koncem duboo) -rs vv/ Jaroslav Hasek: Pfed uzsnm volbami na Vysehrade N ikoUv. pravi/ elen volebn fllo vyborll strany socialne de mokraticke na Vysehrade k zastllpei volebnfllO vyboru mlado CeskeJlO . "A mljte, proboha. rozum . 1000 K je p rflis mdlo . Za til cenll. kJeroll nabfzfle. pfi nej lepsi V/'i/i nemUteme fiel : " Kdo j e organizovan:1 socialnt demokral, 110lt Melelkll " . Tak nizko nekle.s neme. Co je to liste kOTlln? Macek. drobny macek. Ones marne vIcobecnit prOvo hlasovacf. A co (0 tisfc korun proti v.feobecnemu hlasovac(mu prdvlI.Tis(e komn! Kdo ( 0 jakteIiv vid!l, aby nekdo meni! pfesvedcen( za tis f komn . Niko/iv! Vlzle. panove. zepoli t;cke presvedCenf j e s()lIkrom:ym mojetkem obeam}, Ie neda se kOllpil za ... " " Tis(c pet sel kOTlln, a ne/ladejte se!" ozval Sl! mladocesky deleg t . "Nikdy!" "Tis{c seSI set korun a pit hektolilru piva! Dejle si ftct , Metelka je znamenjl>1 pracovlllk v oborll ceskyeh mel/sin. " ..Nikoliv. j estljedtlOli nikoliv. " rekl druhy Clell volebnfllO vybom strany socialne demokraticke...bllt/ j ak hutl! Nepop(rame. fe Melelka - ale presvidcenf politicke. Prodat Sl!. nikdy! Sami marne 3000 K v 'loll s prvn( v(1lboll. Pak /lVa/te. i e nase IIlasy mO/I011 rozh odnOIlI. a vy f(kate 1600 karun a pel he/ao/itrllp iva. Po{(Iame [i s lis(d 1IaSimi voliN, IIep fijde na jednoho yoliee ani ptillilr pim. A mys/fle, Ie za pMlitr piva nekdo z lIasic!r socialnrc!r demQkrat,' zmef/( sl'e sm 'Jlen( a /(vede v po.5mlch celoll ceskoslollenskoll soc;aln( den/akracii. ab)' kafdy mohl ukdzat prstem nil nase lidi a ftc;: ,.1·i cMap; za plil lilrll piva zmerlili svl smyslen(! Nikdy ' My sociallll dem okrale vfme, Ie j e ndesll/o poclivyc/t lid! zo p{Witr piva mellit jako kosi/i polilicki p fesvldlellf. lindy jSle nam den·ali life a nezaleielo pllli! na nas. Nolinee taslO trp( nOllzi a hiad, je l/jafmovall kapiltJlem. ale 'I fl si po:>kvrnil zapMlilr pilla! Vrle. co mlu\I[le?! Tis[c Vo/it<l~ socia/IIi! demokratielrjch. a clU(1 s peri hel..1olitry IIaraz zminit jejicll politicke smyJlen f. Obeanel Vase stralla mladoceskti nesk/Mil se liZz k va/fTi/jako drive. A pak tisic .fest set kOTlln. i.e se. obeane, neslydfte! A to byste snad chteli m(1 i esti ' lanky " P ravlllidu ? V zapom{nale. fe polilicke presvidcenf j e neeD svatello. velktlro. B Ida tern, kteff za mizerny g rOS.l'e p rodaj/ i se svjm polilickym pfesvtdeenfm . leden I;S((' sest konm! Aby vas certi vza/i! Tal<. se na nas neclwdt!" ..Rekneme ledy" ,prav;1 zasll/pce mladoceskeltovo/ebnllw v.'vbofll. "te OSI1l hekto/itr!4 piva a 1800 kOTllI/! " "Pane", odwfliljill.'V C/(! f, soc. dem ovo/eb,,(hQ vYboru. "vidfm. ie ie vase strana v ,ipadkll. To by se dalo kOl/pillisle soc. dem ovOlict4 za osm hektolitrM Na j ednoho by p h slo fllco pres pM druM sklenice. Fuj! VoUt se s/ranou meJlrickou, kdyi dOSlanll zajedenaet krejcaru piva." "A pak. " fekl povysellym hiasem propadly kan didot Job . "pak povafte , ie!las vo/by sialy doslld Itnedfe dvakral lolik. nef nam nab fz rte. Meli j sle plaktl/y, vol/cove. agilator;, pivo a drstkvllollpolevkll . Rum, cigarety a downlky . U lias se lIejdeliolil ve[iokmjako IJ v6s mest'tzkk Vy se napijele die libosti trebas kaldy den . U mil' ale 0 \·olbckh. Nljalcy tell parecek neb(> kOllsek ovam, par piv 0 pak se teprll jde. A pak S8 voU z presvldce"r. A to pfe,n,ifdcenf neda se vyntllil osmntic/i sly komnami a oS/1li ltektoJit· ry piva. To by by/ laciny cltaro~tcr . Od/rajf nGs pan; po cel.V rok a tea bystechlifJi nas takodNI? Nikoliv! Jakomo/lllll1t1 v /na pOlleseme s sebnu Cisly politick'} .ftfl. if! date 2000 K a 0 pivo ze lie do /wd lIeme? Nikdy! ~t(1 poiilicky je nleo vZIIesefle!zo a lIesmf no "em stat 2000 K. Tak(nt,V pakory/ek! Nerd pIece moina. aby strana bolwl.f'ch lidf. jako j e vaSe . (ak dolece kles!a. tlby nam nob(zeia mizemvch dllorel sel koftlfl . Na va ·em mislif bych mluvil jinak! My 10 zadarmo nechceme! Nera{le se zlobil. Byla by 10 jen j akasi provise. " "A Ie do volle • pall ove," ozval se zast upee mladot'e IlIi, .,fll1S polilicky bsty slfl neuznava ifJdne provise . Nam j polilicJ.:e pres v[deenrstcjnlsvatym .j ako vdm . Nellznavame po/il icke/rn kSe!tafell{. Kdo S8 dfl /wuplt, j f? pad(luc". A prolo my nenablztme yaf1.l 01111 sumll. abyste snad zradili sve politicke ple.n·edC"enf. Strarra Eduar· do GfI!graje toho daleka! Stran.lBarakoveje polilickC pfesvedcent dra/I(! asvate. VIc nef dv a tisfee plt set kOT/1f! nemManl!, ddt . Poklld se Iyee piva. dame 20 hektolitru na dobry Lical. Pamallljte. Ie volfle mule. kler.y je Ikoll1(m radou a zlskal si ohromnvch uislllh . . . " " Pra ye proto b sle mohli dal VIC . Pltadva .et set komn! Socia/n( demokracie je strano pevT//!ho cllaraktem. slrana solidn f. Nesmlollva zbYleCne, ponlvad f je j f sWJtym politieU p fesved(f?n{ kaldeho. ..Zajislr fekl de/egat mladoeeskeho volebnfllO \I.Yboru, "my ctfme pfesvideenijednollivee. my dllame. comMeme. Kolik vlasl ne ehcele?" ., Vy nas chcete podp l6eet? Nikdy! Pel ti (c korun a co se snl 0 vypije. Nedame se zotrotit! NemMeme nitreho slevil! Nasi volicove nedajf s; /isla zamazat medem ." ..Drime ( Iyli tis(ce kOT/III ,j. zastenal mladocesqdelegal, "vynds i dfm rite . " " Marne feci. pel tisfe a CO se sn( a vypije, Po/itiekd cesl neda se koupil. " " Cry;; listce pel sel. ale vfc lIZ nemohll dat, M il je nllij svedek. Pt)vaile, if! Mete/ka je je den z n ej /epsieh ceskjch lid£! " "Ctyfi tisfce pit set? Vyjste se zblO.zllil. obcanei Pfidejteteehpll set a bude to odbyto . Nap!Seme vtJm stvrzenku no tlcll p llisie pit set kOT/1II a pet set kom n budf!te m(1 sam v kapse . "Nll tedy plal{. Dame plttis{c komll. aiejen prolo. Ie dr. Metelka je v.Vborny Ceeh. KvMi 500 Kse pl<ece nerozejdeme. VIdyfjelopro pffsle . .. " .,vyselrradsktJ \lo/b a naplflllje mne hrdostl," pravil po volMch dr. Metelka. "je videt . co zmMe nadiellt . .. " U U Literarium ze skolnich Iavic V jednom ma lem m~stec ku vedle ehc dv~ popelnice. ledna byla oskliva, stara. kfi v8 a mIdi!la. Zata druh li byla peeliv8 a odpadky m~la vLdy i'iidn! rozli'idene. Ta zlase jme novala Clalldje a la druha nesla napis ~kolni 713. ~kolnl 713 v~ak m!la wlpen\. Zili Claudie jf otravovala !ivol tim, zeo~ as do nipootevrenym vikem vha zovala IU . h.nilou rybu . lu vyzvykanc Pedro, vziipelf roz slaplo slu pku z blumy, hned na to zkuene leeo, onde zas prejctoll vranu . Jindy do nI hd zel olravenou ropuchu , 7.kyslc zaviniice, vyli~ovaneho elo p9'ra s akulni frakt urou, padanou cerv ivou hru~ku. mokrY SpfOL. pouzity kapesnfk apod. Trpeli ve p7e~knly dlouhou zimu a ~kolni 7 13 . e ut. detin sky tHila na nadchazejid ve likonoce, co! vila!<: Claudii bylo srdecn!jedno. A lnk daJ vhazo vai nku sv sousedee nasku bane provlizky, li'i propadU: drach my. silac rert iln! prokel. zpu chrele teldonni vedeni a da1.~f ne mene zajimave veci. ~kohli si presto pee live vedla p i'e ~ n ou evid nci veer. ktere do nI byly vhozeny. Mezj nejzaj ima vej1i1 a nejvziic nej 'i pati'ily lyto exem plMe: dege ner vany orbit . zpu chLelli roura od vysavace. de. ravy kakt us. eeho si v~ak ne jvice va~ il a. byla fOlogr fie Slanisl uva Hlozka. liz ne.koli k let (Quii) , po 10m . aby k nl ~taly 8 prisel a odhodil do nf alespon papirek od ovocneho fure (nej Jepe cervenoryb(zoveho). V noei 5 .ii casto zdavaJo, ze 0 nI vyp ravi ve Veze.Ale velikonoce uz klepal y na viko. Y tom z prolef lho ustavu vysli jarem rozbujafeni sludenti a sputfiLi p~ed sebou dYe popel nice. led nu rezavou, starou. egoistic kou. exhalujicr a vilbec odpu zujfcl. Zato druhou na slunci SI: py*ni f svym kovov ym kabllt kern , ob ~ ucha hre!! vzty ~e n a, nn p hied pi'itaZlivA. radesl do nI otlhodil alespon nedopalek. A jak byli ~ ~ns(ni z toho, ze zima uz. j e pry~, nevahali a nebotku Claudii shodili do skarpy ... Patt'i j i 10 , nepeflidni ' 1" Cl. A sc z~j mem pozorovali jej( vysypa ny ob ah: klasj fika~nf arc h OTS , Ii'idnici, nekolik hadri'l. hub, ro(!ruKu a mydel, jedno ziivaz i~ko po 1 g, je~t~ j edno 50 g, silne dehydrovany ra~e l m i k a n~ko l ik cvi~ek. M lad z e S odporem odvralila. VYlahla z kapes eentle a jami kvitka a ~t'a lnou Skolni 713 z zpe.vu opLim i. tickych pisnl ov n ~ ili . Tak dosahla ~kolni 713 vr chol u. zalimco Claudie truco vile cht'itra la. Tak pravda a Las ka zvltczil nad ill a nenhistf! Studentky 1. roeniku gym nazis H. Homerov , V. Btilko va, L. Rabasovo.) Geoiogicke pomery Trhovosvinenska Geologicky vyvoj zajmove oblasti byl slo!ity, zakladni rysy povrchu byly vytvoreny vnis n~nim a dotvareny zvysenou vymolnou cinnostf vody ajinych geologickych cinitelil . Skalnf podklad popisovane oblasti tvori dvojslidne svorove ruly kaplicke s cetnymi vyskyty pegmatitovych cocek, Hemen nych hI a ki'emcncil. Tahnou se vc smeru IZ- SV od Kaplice pres Nesmen, Nechov, NeZetice, Otevck. Cei'ejov k Borovanilm, kde jsou zakryty pisky, sterky a jily Tl'ebonske panvc (viz mapka ~. 2). Tyto dvojslidne svorove ruly mfsty zvctraly v pfscitou zeminu, kterou milzeme pozorovat v Tr. Svinech .. V piskovci". Ma barvu srrfbrosedou, zlutohnedou. pre dcvsim vsak ccrvenohnedou od sloucenin zeleza. lane a vychodne od T. Svinu vystupuje nad teren vyrazna vyvysenina tvorena dvojslidnymi zulami a granodiority trojiho typu. Jsou rozsii'eny v okoli obef Besed nice. Kleni. Dobrkovska Lhotka. Slavce. Zumberk. Kamenna. Bu kova. OleSnice a Rejta, kde se take v lome telf (mapka c. 1) . Tyto zuly a ruly zvetnivaji v pisCity a hlinitopiscity zvetra linovy plast. Splachem techto zve tralin do spodnich partif snizenin daly zaklad cele rad~ piskoven v okoliT. Svinu (Rejtasmerem na Oldnici, Pod vodarnou, Na srrel nici, atd.). Vyraznou hranici mezi svorovymi rulami a zulami tvoH Farsky potok. Zvedavy nadsenec si miHe jednou nohou stoupnout na levy breh a druhou na pravy bl'eh. Dosahne tak spojenf dvou nejrozsirenejsfch horninovych celku v nasi oblasti. Podivejme se jdlte do daleke historie. V mladsim neogenu (rretihory) byla severnf polovina iizemf zaplavena morem. Nad jeho hladinou vycnfvaly pouze vrchy (Stra! 630 m sv. od Svateho lana nad Malsi, Chlumska hora 656 mm ssv. od Chlumu nad Malsi a Todeilska hora 608 m). li!ni polovina iizemi byla vctsinou sous!. Do takto vznikle pevniny zasahovaly z more jen zalivy po dlc ji:t tehdy existujfcich potoku, Dluhost'skeho. Keblanskeho a Besednickeho. Koncem ti'etihor, kdy se cely Cesky masiv zacal zdv iliat, zacalo ustupovat i more a tehdy se cele nde uzemi stava SOUSI. Soucasne obdobi. ktere na zyvame ctvrtohorami by 10 pozna menano chladnym klimatem (sti'idani dob ledovych a mezi ledovych). Tato doba je pozna menana mrazovym vyvetravanfm v nejvyssich castech Trhovo svinenska. Pi'ikladem jsou svahy Slepicich vrchil, pi'edevsfm na iipati Kohoutu (870 m), Vysokeho kamene (865 m) a Todenske hory (606 m), a to v podobemrazovych srubu, kamennych moi'f a izo lovanych balvanil. Vetsinu iizemf pokryvaji svahove hIllY s primesi pisku, drri a ki'emennych valounu. Prumerna mocnost techto pud se pohybuje od 90 do 180 cm. lsou obdehivany a zemCdelsky vyu zivany. Splachove a povodilove hliny 0 mocnosti 100 cm a se ctyi'mi mctry mocnymi hnilokaly cernohnede slatiny jsou rozsii'eny podel potoku (Kcblansky, Dlu host'sky, TrhovosvinenskY). V zemedelstvi jsou vyuZivany jako louky. Dr. Vac\av Pavlf(!ek ,.. " (Z] '1i;'e; ""er1ce 1M Gl-q,,,.;1 (Wc:, ... d<!,'~ ~/'L) ,...., i).r".i,r'<I",,· It.,,lQ. (-..:t.,~'"d'ft'7~1l1 L.±-t.J (,'°""4;1>'11({r«>sla.J1sti i:rr) T're60.t5~' r-clnt!1I zt."'!J ])'~'.J17'dnc.· T'a.." a,.tt~ L Q(lt:c..b 0:> o o 0 o 0 0 0 0 -1'-" -/1 -,,-/1 ~/- o I.·.·. '. JILovtTO -Pl:rilrl~' ..rHf;-RH~/N.Y.· ...(.)-(0} o , " x " " 8 9 0 ,.. "x" " " I J 1\ J o o ,.. x )( " " I ~ ! l ! ,; Z historie Prace teoreticke Ve 20. a 30.letech vyvrcholi la take Hlichova vMeckli teo reticka ~innost. U~ jako Ufednik Zemskeho vyboru pracoval publicisticky ve Sprlivnim obzoru a vydal lllke samos t atn~ dv! vyznamnejsi sludie: ,,0 stavebnim koncensu" v roce 1909 a "Dohled vy~slc h instancl samosprlivnych n a hos podlil'stvf v okres ch a obcfch" v race 1915. V pubLicistiek6 cinnosti pak pokraeova] i po vaIe e oapr. v tasopise pro pravni' a stain! vt!du nebo v ea sopi ech Prlivnik, Parlamenl aj. Vedic prace u Nejvyniho sprlivnlho oudu by ) HaeM v Ie tech 1924 - ) 929 lake do centem Da pravnicke faku)le Karlovy univerzity, kde puso bi) i jako nahradnik v di ci plinlimf komisi pro univerzitnI • • • EMIL HACHA 5/ profesory a docenty . Byl rovnez clenem pnivnf rady t eskoslov ensk! rep ubliky, elenem teske akademie v!d a urn!ni a clenem ~eske ucene s.pol~nosti.' Diky svym odbomym a jazyko rym znalostem zastupoval Nejvy~U sprlivni saud i po nejroznejnch jednlinic h v zahranicf a by) zvo len elenem staleho rozhodclho soudu v H aagu. Uznfulirn jeho z6.s luh 0 ceskoslovenskou pr§v nJ v~du byl i bornik sludii a pffspevkil .. Pocta k 60. naro zeniniim dr. E. Hachy", klery vydBly es. pravnieke kruhy v roce 1932. Hlicha se sam uejml! ucasl nil i ruzoych disku i a sporo, tYkajlcieh e bezne pro vnl praxe. Postavi l senapr. proli sirokemu rykladu § 114 uSlavni Iistiny , podle nehof by byly zak!uny t(lvka i vY luka. Zdllraznoval fe nelze logicky hlet1al zlikaz SLOVNIK VEREJNEI-IO pRAVA ' CESKOSLOVENSKEHO P~i~d3j i ; JUDr. EMIL HACHA, 1!1"\'11~ JUDr. ANTO r " "IOen t N'Q.. ) \i..lIIO 'I'Ini vn lhu oudu v tu., 'Pf olt'{or K III rlOY J unlve.n;lt~· J :Dr. FRANTISEK \VEYR, J >J P rj)..,. r. KAREL LASTOYKA, Htdakhl t aje"mlllk: JUD r. JIRf IIA ' ELKA, ol,ll)or.9vY r ll4A ,. 'so 1934 P - JUnr. JIRl nOETZEL. n OB ve druMm odslavci lohoto para grafu, protoze tak by hospo darsky boj znknzov la sama Ilstava a tento odstavec by pTi rno negoval odst avec prvni, ktery slavi i organizaei vytvoi'e nou za u~elem hospodalskeho boj e pod uSlav n l o c hranu. Protofe neellis tovala vys lovna treslnf nomla, zastaval nazor, ze ani sl vka ani vylu ka nejsou j ako prosuedek ryzfho hos podiirskeho boje trestnim de liklem. Nejca$ti!jsim nrun cfcm jeho teorelickych l:1:1nkil a studil vsak bylo spravnf soudni tv!, kon kretne N ejvyssi spriivni oud., 0 nernZ napsal padesliliSlTanko you studii i do Slovnlku vefej neho prava ~es ko slov ens ke ho. Aklivnl u6ast na pi'iprave a vy diiviini toboto monumen talnlho dna pl'euv ( le ~ne pravnf vMy zaujfmii dom inantnf rn islo v Hach vIS toorcticke cinnosti. Nedl ouho po vzniku tSR si nc ko li k vyznamnych pravnfku - mezi nimi i Haeha - uv!do milo, fe DOVe cesko sloven 'ke vel'ejne pnlvo postnlda soubome dna slovnikovcho charakteru , v eizfc h pravnickych \i re ratu rach obvykle. Vysledkem tech to Il vah byl nakonee pctidi lny "SJov nik vei'ejneho prava ces kos love nskeho". le bo prvni ~ ty n dfly vysly jcste pi'ed valk au (1929 A - CH, 1932 1- 0, ial.iLas1v u telf1:lIk v Prato:', Ra 1938 S - T), doplneny paty dil (U - Z) po tom vroce 1948. Vn!j Hormou usporada nf latky sice Slovnik pfipomfnal svuj staro rakousJt9 vzor (Oesterreichischee Staats wortebuch profesori'J Misch.1era a Ulbriehta), avsak jeho obsa hova napln byla zccla svebytna a pilvodni. Poi'adateli Slov niku Sv azek I. A ai. ell. B R ' 0 1929. l-iA KLA DA TELSTVI, POLY Gl1AFIA-R UDOLF M. ROHRER-BR NO. 10 byli krome E. Hachy jdle pro fesofi Karlovy univ erzity JU DT. J. Hoetzel a JU Dr. A. Hobza (ten pouze krAtee), dUe profe sor Masaryk vy univerzity v Bme JUDf. F. Weyr a profesor Komen skeho u ni v rz ily v Bratis lavlS JUDT. K. La§lovka. Velkou praci odve dl ja ko redakc!ni tajemnlk lake sou kramy docent K arJovy univer z ity JU Dr. JiIf Havelka. Do Slov niku pri. pfvaly desitkyvy znamnycb pravnlkll.Pa vlilce zbyli z tohotoredakcrllho kole kti vu POII Z Hoetzej a Weyr. Hlichu a H avelku odvedly od pnice dusled ky rok u 1938. Pm fesor Lastovka zemi'el a take H6ch a . e pokrncovani prace nedozi l. Redak~ni kolekti v pak doplnili p rofesoo Posvar a Stafl. Jezaj fmave , at: paly dil vysel v polovinlS roku 194 8, tedy po uchopenf moci ko munis ty , odvUili se Hoetzel a Weyr v doslovu "vd~ne vzpominat" na v~ echny byvale spolupracov niky - ledy i na Hlichu, coz j im slo u ~1 ke eti. Hac ha se samozfejme neu lSasln iI prace na Slovniku pouze j aka cleo redak~n lh o kolektivu . Sam do neh napsal !finae t he sel (napi'. Auto nomie, Koali cnl pnivo, Pracovnl Pfil vo aj .), Z n iehl nejvyznamnejsI byla uz vy~e zm in~na studie 0 Nej vyssfm spriivnfm soudu. Ani vysokii odborna uroven vsak nakoncc Slovniku nepomohla pfe~it nlistup komunistickeho (bez)prdva. Po destrukci pniv niho sy stemu v roee 1948 byl odsunut do oblasti historickc a navi zakazane literatury. Ha eha se loho uz nedoi.i1 - jeho tragicky konec za~al 0 deset let dffve. (pokra~ovalli pi/Wi) zc ~ RADIME • IN FO R MUJ E M E • RADI ME mgv itaminu C. Dale bylo zjisteno asi 60 druh u stopovych prvku dulditych pro lid sky organismus a jsou uyad~ny i protirakovinne ucinky . 0 rakytniku a 0 jeho pi!:s tovani si povime vice. Mno!i se odkopy neba /,izky. Nejvhodn i!:j si do bou pro vy sazovanfsazen icjejaro. Vybduje pudy neutralni, lehke, vzdusne. Nesnasi pudu s i ln~ zamokfenou s vysokou spodn i vodo u. Proto! e nes na~ i nad bytek duslku je hlayn i zasadou kulturu nepiehnojovat. Vyuilva atmo-sfericlcy dusik a sam obohac uje plidu dusikatymi sloucen inami. Sazen ice clmin fme pred vysychanim fo lii nebosla bou vrstvou raseliny. V leti!: pakdbame o dostate~ ny prisun yod y, aby se plody mohly dobre vyvijet. Sa zen ice se vysazuji na yzdatenost 2 - 3 melry. Ide 0 rostlinu dvou " " druby ovoce zname V poslednl dobe vzrustli zaj em 0 nove druhy ovoce jako je rakytnik i'esetlakovy, drin obecn y, rute svraskala, jefa b cernopLody a vBen plst nata. Spolecnou vlastnostf lechto dru bu jsou niUI miroky na sta novist e, kUmaticke a pudnl pod mlnky. Maj l vem odolnost pro ti c horobam a ikudcll m, al e nejdulefitejsijevysoka nulrienl bodoot a plodu a tez jejich deko r a t ivn l uptaIn nf v za bradklieh, ale i parekh a si dliStieh. Z1tim OIlS neni mn oho, kten se I~mto k uhuni m v~ nujeme . Presto neko lika lete zkusenosti sta~i k posouzeni vbodnosti zarazenf t~hto dru hil do nasich zahradek. Vsec hny tyto koltury se dobre hodi do nasich horsich podminek, jen don obecny vyiaduje vice vapenitou pudu. Proto se ve volne pi'irode ud deljen najizniMorav~ od Mikulova po Male Karpaty. V ~. Bud ~j ovidchje vysazeno asi 5 ke/'u drfnu v parku Na sadech pled byvalou krajskou knibovnoo, 2 kere jsou u prechod u Ire kasarnam na Marianskem mimesti, kde jsou skryty ve stinu vysokych stromu a presto ka!dorocne bohate plodi. R aky.nill: felletl ak ovy je moZo o vide! v prostoru pi'ed ceskobudejovickym krenialori em, kde zahon s nimi oddeluj e chodn ik hla oi tridy od par koviste. Raky toik je od born iky zarazovan mezi nejvyznamnejsi polyvitaminoverostliny. Obsahu je totit ve 100 gramech asi 200 domou a proto semusf na kddych 5 - 8 rostlin samieich vysadit jedna sam6. Opyluje se vyhradni!: vetrem. taHe samei kei' musi byt na navetrne strane. Rakytnik kvete zaciitkem kvet na. Kvety j sou nepatene, samei jsou 0 poznani vets) a tmavs!. 5kHz{ se v zai'i pred uplnym doznin fm p lod ll. Nevyhodou rakytn lku jsou ostre trny. ktere jsou pi'i sklizni neprijemn e. Plody jsou podobnc rybizu, plodnost je obrovska, pravidelna. Plody se zuzitkuji na vyrobu vynikajici h dzemd a marmetad j na Irompoty . Vyboeny, osve! uj lci je z nebo i most. Celii rostli na puso bi velmi dekorativn~. je mimoi'adne plod nii avyznamnii pro nase zd rdV!. Doporucuji k vysadbe. B. Zachar ~ Uprava zeleniny V nasi domac osti Jak jsme si naposJedy slrbiJi, lak na~e zamys leni nad zelcninou v nasI strave - vy ~ive, zakoncime uvahou 0 jeji uprave. Ve v~ive se dopoustfme casto ruznych chyb. Jednak e plfliii pYejrdflme. kdy zapominame na strid mos t, j indy zase naJe stravo rna nespravnou skJ dbu nebo j idlo behem dne nevhodn!: ruzde lu jeme, a v neposledru fade spatnou upravou ni Clme hodnotne l atky v po trav e. zelenina je pro JiZ pl'ed lfm jsme i 'ekli, ze syrov a ~er. vy~jvu nej cenn~j!{ , nebot' obsahuje v~e cJlllY nerostne soli (mineral oi latky) a neporusene vita mfny. Nevhodnou upravou ml1~c jeji hodnola k1esnou( az n a m inimum. Vitamfny , predevlHm vitam In C je ei tlivy na vydu~ny ky Ilk (oxidaci), dwena vynr teplotu.na styk s nekter9m i kovy a na zasadi t6 prostl'ed r. Rovne~ se z r zkrajeny ch ci oloupanych potravin vi tamin C snadno vylutuj do vody . Proto zasadne l.eleninu i brambory loupame , krajime i strouhame af tesne pled lepelnou upravou vkllidame rovnou do valieI vody. Zmrazenou zeleninu d6v ame val'it. p~ci,smdi t nebo dusit j e~te ve zmrazen6n stavu. N kolikahodinove p ne han f zmraZQne zeleni ny pl'i pokojove teplote by znamenalo zllacnou ztriitu vi1amfnu C. Rovnez pok:cmy z potravill obsahuj ici v itam m C jiz Ilcohlivame, proto~e ka~de ohf6tf znamen citelnou ztr6tu vitam inu C i j inych dilleZitYch sloZek. Dvakrat ohHv an~ poknn rna j a jen a i 10 % z PUyodn.i1lo stavu vitaminu C. Vyj imk o u j o u ysem stare , na kUcene brambory, ktere ve slupce obsahuji j iz urc ite mnozslvi jedovareho olaninu. PrOIO na jare jiZ je nc vhodne brambary valjt ve slupce au syrov9ch brambor odkrajujeme silneji stupku! PTed upotl'ebenim zeleninu o m~vAme pod lekouci v dOTI vcelku. nekrajenou a pauHviUne k cistenl jednak karUcku (u mTkve , pelrlele) nebo skrabky z nerezu. Pro upravu zel~n iny je p'edcv~ i m vh.odn~ nado r smaItovane, nerezavt!jfci ocel nebo pak porcel6n a sklo. Stykem s holym !elezem se vi tamin C zna~nc nieL U d&vli se, !e pri du~enr v nlidobl! z nerew jsou ztnity pouze 15 %, pfi valeni 20 %. V nevhodnych n&dobach joou ztrlilY nekoli knnasobne vyssf. N&doby k uprave zeleniny by m~ l y b~t i nej m n§ih.o tvaru. aby vzduchov& vr tva byla nizkli (pozor n vy~e udanou alt idaci) a z&Sadnc pouHvame uzavi"enou nadabu - pokliC!ku nebe t1akory hm ee. RovnHsesnaHmeco nejmene zeleninu michal . Vyhodnejsi je vzdy ze lenin u du sit ne~ vanl ! C hceme-li vari t zdrave i hosp odam e, e kono micky , mel i bychom se snaW 0 la , aby tak6 nas radinny j idelnfcek byl vMy spravne vyv a! eny a obsahoval z ka!de potrav inove sku piny nl!co. , Pi'i se. tavova.nl n a~e h o dom Ciciho j ide l nf~k u bychom hlavne na zeleninu nemeli nikdy zaporom a!. I kdyz zelenina nelli I~ kem v prav~m slova smys lu , pIe ' to j sou 10 plodiny, rostliny zdravotn'b ve lm i dOle1it6 v nasi .9~ i ve, kte re pnsplvaj f k odoln osli a zdrav e kondici I1dske ho organism u. K aZd~ z nas, kd o rna kOll ek zallnklky nebo vi stnf mens! poze mek vhod ne orne piidy si mfizeme vhodn.9mi osevnimi po stupy vypes tovat ~eTstvou zel ninu ve svem jidelnitku daplal l/lmer po cel.9 kalend fur rok ! J. E. tva JARO, vftej na zahradcel 11 SPOLECENSKA KRONIKA NAROZENt Jana ROULOV A Stanislav DVORAK 8.3. 23.3. Trhove Sviny, Namesll 27 Trhove Sviny. Nove meslo 23 DEVADESATNICE Srdei!!ne blahoprejeme k zivolnimu jubileu - 90. narozeninam panl Marii Kalku50ve. ToholO vzacneho ~ivolniho jubilea se panl Kalkusova dO~lva 21. ~ervna 1992. N eprehlednete 1. Vhodne zamlslnonE si obean zaji§iuje vlaslllEm l'sillm. Obean. klery circe a mute pracoval. a skuleenl hledo nove "plalnlnE a felen( sve silllace, najde na Ufadu prace maxi-malnl pomoc. Zpros· Ifedkovalete ot'ekovaj! na druM slralll maximalni spoluproci IIchazece pfi hletMnl vhodnellO pra covniho mlsla. 2. Zakladn{ informace ziska IIchazee v informaenlm cenlnl. Uchazee, klery skuleenllzleda pro· ci si vtdy pled navIllvou zproslfed kovalele nabldkll volnych mlsi zajde prohiednoul. Informace 0 volnych pracovnlch mlstech, klere byly nahltHeny v prtiblhll dlle jsou v ill formaenlm cenlm k dispozici po Ifindcle hodinl. 3. Po vyplnlld tadosli 0 pfijel[ do evidence yam bl/de. poklld je k dispozici, nablzello vlwdne pracov ni m(slO jit pfi lelo prVlrf navIllvi!. 4. Podle dala valello narozen[ .isle zafazen ke svemll zproslfedko valeli. Ten urellje daillm vall lIlivIllvy a vyslav/lje vom do porutYenkll na volne m{slo, klere jSle si vybral. Zproslfedkovalel potadllje dopllllnl chybljfcfclt dokladu, pOlfebnych pro lireen{ valich dOvek. Ie ledy pfedevIfm ve valem zojmu lylO veas dolotil. 5. Pfi jedlUlnl yam zproslfedko valel sdlll, jake motnosli 1'1' kvalifikace exisll/jf. K dispozici je i psycho log U"adll prace, klery yam pomlite orienloval Sl! v potadavcfch. jet klade I/reila profese na schop nosli a vlaslllosli pracovnlka. 6. Nezlltl/jle praci zproslledko vacele SVOll nedochvilnoslf. Vliclllli uchazeei jsol/ objedllani na IIre;IY cas, blldle k Ilim olzledllplnl. Pokud ptijdele mimo objednallY lermln, olrlasle 10 ihned zprosli'edkovaleli. K jednalll bl/dele vyzvan mimo ea sove pofadf. 7. Pfdlile si pozor"l POlllelll pro zajl!mce a lIchazeee, abysle byl dobfe illformovan 0 svych provech a povillllosiech. Zproslledkovalele nepodavaj! informace 0 socialnfch olazktich. ani lIeprisobljako pravni poradci. 8. Po obdrteni dorueellky lIa volne mislo jsle povinell navIllvil perspi!klivl/iho zamlslnavalele do 24 hodill. Pozdljli navllba bllde povatovona za malenl spoluprace s , • Ufadem prace. 9. Iednejle vtdy jaslll, slruelll a sami za sebe. Zodpovldllosl za vale rozhodovanl ponesele vtdy vy sami. 10. Iednejle vtdy klidnl. korekl nl. Pfispljele Ifm kc zdarujednal/l. Berle olzled na sve zprosli'edko vale/e . I oni moholl "dllal chybLl. C£lil se ul/aveni - jako vy. Abeceda fytotera p ie /5/ Desatero 0 susenl a ucbo vllvanl 1) Susenl je dosud nej jednodussl a nejrozsirenejsl zpusob konzervace ~crstveho rosllinm:ho malerialu. Prilom je dulezile, aby pusobcni en zymu. v duslcdku kterych vzni kaji pri suscnf tzv. sekundamf zmeny v obsahovych latkach • melD co nejmene skodliveho vlivu. Suslme prirozenym te plem. pomaleji na pudach. ve stodolach. kulnach nebo ume Iym teplem v rychlosusarnach u velkopestitelu. Nckdy se oba dva zpusoby kombinujL Exis tuji samozrejme i modernejsf zpusoby. jako napi' . susenf infracervenymi paprsky apod. 2) Mfsto na suseni si pri pravime drive. neZ zacneme rostliny sbfrat. Pros lor na suseni musi by suchy. cisty, dobre vetratelny a chraneny pi'ed prudkym sluncem . Nasbirame vzdy jen tolik, kolik dokazeme ususit. Rostlinyjc (i'eba rozlozit ihned po sberu. 3) Nasbfrane rostliny pi'cd rozlozenfm k suseni dukladne prohledneme, preberemc, zba vfme je vadnych casti, cizich pi'imisenin a necistoty . Take mu~eme upravitrczanimjejich velikost. 4) Rostliny susfmc oddclcne die druhu v tenkych vrstviich na cistern suchem papiru, na des kkh i!!i na ramcch k tomu ui!!elu zvlast~ upravcnych. Listy, kve ty a ki'ehke nate pri suseni nco bracfme, silnejsi nale a nale husteji olistnene i!!as od tasu ano. Koi'eny, oddenky a n~kdy i nate susfme voln~ zavesene na snui'c, aby vyschly i uvnilr. Plo dy musime obcas obracet. aby schly rovnomcrne a neplesni vely uvnilf. Kuru susime ob vykle v troube. 5) Delka susen( zalezf na vzduchu, tcplol~ a povaze suseneho maleriiilu . Suchy vzduch rna mft pl'istup k rost line zc vsech stranoSilicove ros !liny susfme pri teplote do 35 ·C. Rostliny , jejichz obsahove lal ky se lehce rozkladaji, susime pi'i tcplotc 40 - 60·C. Koreny a kura vyzaduji i vyss( teplolu. Kvcty, listy a ki'ehke nale susime v lete 3 - 8 dnf a na podzim az 2 tYdny. St'avnale a podzemnf casti susime 14 dni a na podzim az 4 tYdny. Stupcn ususeni zjistimc dotykcm. Lisly a kvety se daji rozdrobit na prach. 6) Suseni je vypafovani vody. Pomer ztraty na vaze byvn uvadcn u jednotlivych drog v ceniku. Obvykle ztrad kura polovinu, koi'eny 2/3, nat' 3/4, Iisty 4/5, kvety 5/6. semcna 1/5 puvodnf v:1hy. 7) Drogy uchovavame na dobi'e vetranem, suchem a krytcm mfste, v dobfc uza vfenych a ncposkozenych oba lech, v papirovych pytlich a v lahvfch, pokud jde 0 velmi citlive drogy - kvcty . Cas od casu prohlednemc drogy a 7.kon trolujeme jejich stay. 8) Nasbirane rostliny, chccme-li je odevzdat do nn 12 kupny, nemame lamal, drobil ani mechanicky upravoval. Od sbcrace se pOZaduje pouze ususeni a zachovanf vnej~i1lO vzhledu a vnilfniho obsahu lecivych lalek. U skladn~ne dro gy musime chranil pi'ed mikro binlnf infekcf (houby, pifsne), pi'ed Iunyzcm a oslalnfmi skud ci. 9) ledovate rostliny nesmfme susit ani uchovavat mezi oslat nimi rostlinami ve stejne mist nosti. Obaly oznacit "jed"! ZvhiStni pozomost je tfeba ve novat rostlinam obsahujfcfm al kaloidy, srdecnf glykosidy a ti'i sloviny, ktcre se na vzduchu rozkladaji. 10) Droga je maleriiil biologicky a i pri nejpeclivej~i uschove sc i!!asteene nebo uplne obsahovc men! a snizuje se i leciva hodnota. Hodnota drogy je i!!asove ohranicena. Prolo se rna pestitel i sberac snazit, co nejdi'ive dod a! drogu vykup nlmu zavodu . TRHOVOSVINENSKE LISTY Zpravodaj obcanll mesta Trhovych Svinll a okol! Vydav3 Mestsky urad v Trhovych Svinech . Predseda redakcnf rady Franti~ek Slfpka Odpovedna rcdaktorka Mgr. Marie Du~kova Naklad 400 vytiskll Tisk: Agroprint Cesky Krumiov Cena (ohoto vytisku 3,50 Kcs