Mechatronika Modul 11: Evropská migrace Učebnice

Transkript

Mechatronika
Modul 11: Evropská migrace
Učebnice
Cvičebnice
Řešení
(koncept)
Andre Henschke
Henschke Consulting,
Nĕmecko
Evropský koncept pro doplňkovou kvalifikaci mechatronik odborných
procovníků v globalizované průmyslové výorbě.
EU – Projekt č. DE/08/LLP-LdV/TOI/147110
„MINOS++“, platnost od 2008 do 2010
Tento projekt byl realizován za finanční
podpory Evropské unie.
Za obsah publikací (sdělení ) odpovídá
výlučně autor. Publikace (sdělení)
nereprezentují názory Evropské komise a
Evropská komise neodpovídá za použití
informací, jež jsou jejich obsahem.
www.minos-mechatronic.eu
Partneři pro provádění, hodnocení a šíření výsledků projektů MINOS a MINOS**.
-
Chemnitz University of Technology, Institute for Machine Tools and Production
Processes, Germany
np – neugebauer und partner OhG, Germany
Henschke Consulting, Germany
Corvinus University of Budapest, Hungary
Wroclaw University of Technology, Poland
IMH, Machine Tool Institute, Spain
Brno University of Technology, Czech Republic
CICmargune, Spain
University of Naples Federico II, Italy
Unis a.s. company, Czech Republic
Blumenbecker Prag s.r.o., Czech Republic
Tower Automotive Sud S.r.l., Italy
Bildungs-Werkstatt Chemnitz gGmbH, Germany
Verbundinitiative Maschinenbau Sachsen VEMAS, Germany
Euroregionala IHK, Poland
Korff Isomatic sp.z.o.o. Wroclaw, Polen
Euroregionale Industrie- und Handelskammer Jelenia Gora, Poland
Dunaferr Metallwerke Dunajvaros, Hungary
Knorr-Bremse Kft. Kecskemet, Hungary
Nationales Institut für berufliche Bildung Budapest, Hungary
Christian Stöhr Unternehmensberatung, Germany
Universität Stockholm, Institut für Soziologie, Sweden
Obsah studijních podkladů
Minos: moduly 1 – 8 (učebnice, cvičebnice a klíč ke cvičením) zahrnující: základy /
interkulturní kompetence, projektový management / fluidní techniku / elektrické pohony a
řízení/ mechatronické komponenty / mechatronické systémy a funkce / uvedení do provozu,
bezpečnost, vzdálený servis / dálková údržbu a diagnostiku.
Minos **: moduly 9 – 12 (učebnice, cvičebnice a klíč ke cvičením) zahrnující: rychlé
vytváření prototypů / robotiku / migraci / rozhraní.
Všechny moduly jsou dostupné v následujících jazycích:
němčina, angličtina, španělština, italština, polština, čeština a maďarština.
Pro více informací prosím kontaktujte:
Technical University Chemnitz
Dr. Ing. Andreas Hirsch
Reichenhainer Straße 70, 09107 Chemnitz
Tel.: + 49(0)0371 531-23500
Fax.: + 49(0)0371 531-23509
Email: [email protected]
Internet: www.tu-chemnitz.de/mb/WerkzMasch www.minos-mechatronic.eu
Mechatronika
Učebnice
(koncept)
Andre Henschke
Nĕmecko
Evropská migrace - Učebnice
Minos++
Obsah
Obsah .......................................................................................................... 1 1 Evropská unie .......................................................................................... 3 1.1 Dějiny a motivace .............................................................................. 3 1.1.1 Panevropské hnutí ......................................................................... 3 1.1.3 Evropské obranné společenství (EOS) .......................................... 7 1.1.5 Evropská Unie .............................................................................. 11 1.2 Politické instituce Evropské unie ...................................................... 14 1.2.1 Evropská rada .............................................................................. 15 1.2.2 Rada Evropské unie (Rada ministrů) ........................................... 16 1.2.3 Evropský Parlament ..................................................................... 18 1.2.4 Evropská komise ........................................................................... 21 1.2.5 Evropský soudní dvůr................................................................... 22 1.2.6 Evropský účetní dvůr.................................................................... 23 2 Evropská migrace ............................................................................ 24 2.1 Historický vývoj od roku 1945 ............................................................ 24 2.2 Typy imigrantů do a z Evropy ............................................................ 24 2.2.1 Koloniální a postkoloniální přistěhovalci....................................... 24 2.2.2 Etnická migrace............................................................................ 26 2.2.3 Uprchlíci a azylanti ....................................................................... 26 2.2.4 Pracovní migrace ......................................................................... 27 2.2.5 Elitní migrace ............................................................................... 28 3 Kompetence jednání v každodenním pracovním
životě související s interkulturalitou .............................................. 30 1
Minos++
3.1 Pojetí kompetence v interkulturním kontextu ................................... 30 3.2 Dimenze kompetence v interkulturním kontextu .............................. 32 3.2.1 Schopnostní rovina ...................................................................... 33 3.2.2 Ordinační rovina ........................................................................... 34 3.2.3 Motivační rovina ........................................................................... 35 4 Nástroje pro rozvíjení interkulturních kompetencí
jednání .............................................................................................. 36 4.1 Konstruktivní řešení konfliktů ........................................................... 36 4.1.1 Uznání rozdílnosti a rozmanitosti v přistěhovalecké
společnosti................................................................................... 36 4.1.2 Pojem kultura ve smyslu otevřených hranic ................................. 37 4.1.3 Pozitivní pojetí konfliktu (konflikt jako příležitost) ........................ 38 4.2 Druhy konfliktů v každodenním pracovním a studijním
životě ............................................................................................... 41 4.2.1 Okolnosti konfliktů ........................................................................ 41 4.2.2 Základní druhy každodenních interkulturních konfliktů .................. 41 4.3 Nástroje konstruktivního řešení konfliktů ......................................... 45 4.3.1 Rozpoznávání a objasnění konfliktů............................................. 45 5 Shrnutí .............................................................................................. 52 2
Minos++
1 Evropská unie
1.1
Dějiny a motivace
1.1.1 Panevropské hnutí
Panevropské hnutí je nejstarší evropské hnutí za sjednocení.
Již na počátku 20. století vyjádřil Dr.phil. Richard Mikuláš
hrabě Coudenhove-Kalergi potřebu ekonomicky a politicky
sjednocené, demokratické a mírumilovné Evropy. Tato
myšlenka byla reakcí na hrůzy První světové války (19141918).
Definice
V roce 1922 se tato výzva Coudenhova-Kalergiho objevuje v
mnoha novinových plátcích po celé Evropě. Obzvláště silný
ohlas vzbudila u intelektuálů. Strach z další války v Evropě
urychlil šíření této původní myšlenky sjednocení.
V roce 1926 se konal první panevropský kongres, jehož se
zúčastnili zástupci 24 národů. Na tomto kongresu byl
Coudenhove-Kalergi zvolen prvním předsedou mezinárodní
Panevropské unie. Tímto prvním kongresem se nově založená
Panevropská unie stala významným sdružením pro
prosazování sjednocené Evropy.
Když se však Hitler dostal k moci, Coudenhove-Kalergi opustil
Německo a příznivci jeho hnutí se rozprchli na všechny strany.
Panevropská literatura byla v Německu zakázána a nacisté
rozpustili Panevropskou unii. V roce 1938 uprchl CoudenhoveKalergi do Švýcarska a posléze do Spojených Států.
Ve vřavě Druhé světové války (1939-1945) snahy
Panevropské unie zanikly, a teprve později s vývojem
Evropské Unie byly znovu oživeny.
Snahy o sjednocení Evropy se vždy odehrávaly na zázemí
konfliktů a válek v Evropě.
Důležité
3
Minos++
1.1.2 Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)
Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO, často nazývané
“Montánní unie“) bylo první institucí, která umožnila sjednocení
Evropy. Bylo založeno podle tzv. Schumanova plánu,
formulovaného francouzským ministrem zahraničních věcí
Robertem Schumanem. Základní myšlenkou tohoto plánu bylo
docílit společného, bezcelního řízení těžebního průmyslu. Šlo
tedy o dosažení společné kontroly nad hlavními prostředky pro
vedení války:
•
•
•
•
Definice
Uhlí
Železná ruda
Ocel
Šrot
Kromě toho bylo možné zajistit rekonstrukci zdevastovaného
průmyslu. Společným znakem ESUO a Panevropského hnutí
byl strach z toho, že by v Evropě mohlo znovu dojít k válce.
Ten uvedl sjednocující hnutí do chodu.
ESUO bylo založeno 18. dubna 1951 podepsáním Pařížské
smlouvy. Ta posléze vstoupila v platnost 23. června 1952.
Zakládajícími členy ESUO byly tyto země:
•
•
•
•
•
•
Belgie
Spolková republika Německo
Francie
Itálie
Lucembursko
Nizozemsko.
4
Minos++
Evropa v roce 1952 – členské státy ESUO
Vlajka ESUO v letech zřízení
Počet hvězd odkazoval na počet členských států. Za každý
stát, který přistoupil, byla přidána další hvězda na vlajce.
Modrá a černá barva symbolizují ocel a uhlí.
Řízení ESUO měly na starosti následující hlavní instituce.
Všechny tyto instituce představují předchůdce dnešních
institucí Evropské Unie.
5
Minos++
• Vysoký komisariát
Vysoký komisariát se sídlem v Lucemburku byl
výkonnou mocí ESUO. Jeho prvním prezidentem byl
Jean Monnet, který společně s Robertem Schumanem
vyvinul Schumanův plán. Vysoký komisariát měl devět
nezávislých členů a je možné jej považovat za zárodek
Evropské Komise.
• Rada ministrů
Rada ministrů se skládala z ministerských zástupců
všech členských států a představovala spojovací článek
mezi nezávislou autoritou a vyššími národními zájmy
jednotlivých států. Tento systém je pokládán za
předchůdce ministrů Rady Evropské Unie.
• Společné shromáždění
Společné shromáždění bylo tvořeno poslanci národních
parlamentů členských států a sloužilo jako kontrolní
orgán Vysokého komisariátu. K vytvoření takového
parlamentu přispěly především připomínky
Coudenhova-Kalergiho, který se kromě Rady ministrů
zasazoval také o parlamentní reprezentaci. Společné
shromáždění je možné pokládat za předchůdce
Evropského Parlamentu.
• Soudní dvůr
Soudní dvůr měl sedm členů a fungoval jako
nadnárodní soudní moc. Tedy taková soudní moc, která
přesahuje zákony jednotlivých členských států. Také
soudní dvůr byl předchůdcem jednoho z orgánů
Evropské Unie, a to Evropského soudního dvora.
23. července 2002 bylo ESUO ve shodě se smlouvou
rozpuštěno, neboť smlouva z roku 1952 byla uzavřena pouze
na dobu 50 let. Během této doby počet členských států stále
narůstal. Konečně, všechny členské státy Evropské Unie byly
také členy ESUO.
6
Minos++
Vlajka ESUO v letech 1986-2002
1.1.3 Evropské obranné společenství (EOS)
Po vypuknutí studené války a Korejské války v roce 1950 bylo
zahájeno budování společné evropské armády. Francouzský
premiér René Pleven zveřejnil tzv. Plevenův plán, který byl
rozvinutím Schumanova plánu.
Definice
Pleven navrhnul společnou evropskou armádu, která by mohla
kontrolovat
vyzbrojení
Německa.
Členy
obranného
společenství by byly členské státy ESUO. Pouze německá
armáda by byla zcela integrovaná v mezinárodním vojsku.
Armády ostatních členských států měly být i nadále řízeny na
národní úrovni.
Po dlouhých a namáhavých jednáních ve všech zúčastněných
národech bylo založení EOS ratifikováno jednotlivými
národními parlamenty. Francouzský parlament však v roce
smlouvu odmítnul, a proto projekt nemohl být uskutečněn.
V Evropě dodnes neexistuje žádná společná armáda. Díky
vstupu Německa do NATO (Severoatlantická aliance) v roce
1954 však byla bezpečnost v Evropě zajištěna společným
vojenským svazem.
Důležité
7
Minos++
1.1.4 Evropské hospodářské společenství (EHS) a
Evropské společenství pro atomovou energii
(EURATOM)
Po selhání Evropského obranného společenství se snahy o
sjednocení Evropy přesunuly na jiné pole: na pole
národohospodářské politiky. Zaměřovaly se zejména na
mírové využití jaderné energie.
Jean Monnet a belgický ministr zahraničních věcí Paul-Henri
Spaak byli hybnými silami integrace národohospodářské
politiky. Na konferenci ministrů zahraničních věcí v Mesině
roku 1955 bylo dohodnuto, že v rámci členských států ESUO
bude:
•
•
•
•
provedeno uspořádání ekonomik
vytvořen společný trh
harmonizována sociální politika států
a zaveden společný systém pro mírové využívání
jaderné energie.
25. března 1957 byly v Římě podepsány tzv. “Římské
smlouvy”, které vstoupily v platnost na počátku roku 1958.
Podepsali je vůdci šesti členských států Evropského
společenství uhlí a oceli
•
•
•
•
•
•
Belgie
Spolková republika Německo
Francie
Itálie
Lucembursko
Nizozemsko.
Římskými smlouvami vstoupily po ESUO v platnost dvě další
nadnárodní organizace:
•
•
Evropské hospodářské společenství (EHS) a
Evropské
společenství
pro
atomovou
(EURATOM)
energii
8
•
Minos++
EHS pro svých šest členských států, které přistoupily k
podpisu, stanovilo následující cíle:
o Volná obchodní zóna, tedy společný trh
(postupné
rušení
celních
poplatků
a
kvantitativních omezení v rozmezí ne více než
patnácti let)
o Celní unie (zavedení společného vnějšího tarifu a
společné obchodní politiky vůči třetím státům)
o společný zemědělský trh
o společná dopravní politika
o společná pravidla konkurence založená na
protimonopolní politice
o sladění pracovních podmínek a vytvoření
Evropského sociálního fondu
o Přiblížení národních zákonů do takové míry, aby
bylo umožněno řádné fungování společného
trhu, je-li to nutné
o Spojení zámořských států a teritorií za účelem
podpory jejich ekonomického vývoje
EHS bylo podobně jako ESUO spravováno nově
ustanovenými institucemi s drobnými rozdíly v pravomocech:
• Rada ministrů
Rada ministrů byla ustanovena jako Rada
ministrů ESUO, měla však výkonné funkce
jako Vysoký komisariát a byla orgánem
jednajícím v zájmu členských států.
•
Evropská komise
Evropská Komise byla orgánem EHS a
jednala nezávisle na vládě.
•
Evropský parlament
Parlament se skládal z poslanců z různých
členských států a působil jako kontrolní
orgán.
9
•
Minos++
Evropský soudní dvůr
Evropský soudní dvůr, který byl nastolen v
době zakládání ESUO, fungoval také jako
soudní instance pro EHS a EURATOM.
Kromě toho byly založeny tři finanční nástroje Společenství:
•
Evropský sociální fond
Tento fond byl založen za účelem podpory
zaměstnanosti a zvyšování životních
standardů. Evropský sociální fond (zkratka
ESF) dotuje i dnes mnoho projektů.
•
Evropská investiční banka
Tato banka byla založena za účelem
podpory ekonomicky a strukturálně slabší
oblasti. To zaručuje stabilitu ve státech
EHS. Také podniky dostávají podporu ve
formě půjček a záruk, aby mohly vytvářet
nová pracovní místa. Evropská investiční
banka (zkratka EIB) existuje dodnes.
•
Evropský rozvojový fond
Zázemím vzniku této instituce je koloniální
éra, kdy evropské národy kolonizovaly
vzdálené země. Zvláštní odpovědnost,
která se tím vytvořila, by měl pomoci
zvládat Evropský rozvojový fond (zkratka:
ERF). Tento fond má za úkol finančně
podporovat skupinu zemí AKT (Afrika,
Karibik a Tichomoří). Evropské země
poskytují prostřednictvím ERF pomoc
rozvojovým zemím až dodnes.
•
EURATOM
Římskými smlouvami bylo kromě EHS
založeno také Evropské společenství pro
atomovou energii, EURATOM. Toto
společenství poskytlo prostředky pro
společné úsilí o mírové využití jaderné
energie ve svých členských státech.
10
Kromě společných výzkumných oblastí se samozřejmě stalo
nejdůležitějším úkolem zajistit mír. Toho bylo dosaženo
podobným způsobem jako u ESUO. To znamená, že jaderná
energie začala být využívána na základě společné dohody,
aby si žádná země sama o sobě nemohla prosadit vyzbrojení
nukleárními zbraněmi.
Zakládací smlouva EURATOM měla neomezenou platnost,
EURATOM však v současnosti není nezávislá instituce, ale
spadá pod Evropskou unii. V roce 1967 došlo k připojení
ESUO, EHS a EURATOM k Evropským společenstvím (ES),
takže nadále existovala pouze jediná Komise a jediná Rada.
Minos++
Důležité
Důležité
1.1.5 Evropská Unie
Po mnoho let byla Evropská společenství (ES) využívána
především pro účely společné subvence v zemědělství a
získávala stále více členských států. Myšlenky o sjednocení
Evropy však byly odsouvány stále více do zázemí.
Po skončení studené války se však sjednocující hnutí v
Německu stalo hybnou silou pro sjednocení Evropy. Když bylo
v roce 1990 dosaženo sjednocení Německa, začaly Německo
a Francie společnou iniciativou usilovat o rozšíření politické
spolupráce v Evropě. Kromě ekonomické a měnové unie se
sjednocení mělo týkat také následujících oblastí:
¾
¾
¾
¾
¾
Politika životního prostředí
Imigrační a azylová práva
Zdraví a boj s drogami
Evropské státní občanství
Společná zahraniční a bezpečnostní politika.
7. února 1992 byla v Maastrichtu podepsána zakládací
smlouva Evropské unie (EU). Touto smlouvou si EU vytyčila cíl
zavést do roku 1999 společnou měnu.
11
Minos++
Došlo k posílení Evropského parlamentu a byly vytyčeny tři
pilíře činnosti EU:

Pilíř první: Evropská společenství
• EEC (od roku 1993 pouze Evropské
společenství, EC)
♦ Společná zemědělská politika
♦ Celní unie a Společný trh
♦ Politika hospodářské soutěže a Státní
podpora
♦ Strukturální politika
♦ Společná obchodní politika
♦ Hospodářská a měnová unie
♦ Občanství EU
♦ Vzdělání a kultura
♦ Vědecko-výzkumná
politika
a
Politika
životního prostředí
♦ Transevropské sítě
♦ Zdravotní péče
♦ Politika ochrany spotřebitele
♦ Azylová a přistěhovalecká politika
♦ Ochrana vnějších hranic EU

EURATOM
• Spolupráce v oblasti jaderné energie

ECSC
• Společný dohled nad železem a ocelí
Pilíř druhý: Společná zahraniční a bezpečnostní
politika
• Zahraniční politika
♦ Spolupráce
♦ Volební pozorovatelé
♦ Dodržování míru
♦ Lidská práva
♦ Demokracie
♦ Podpora třetích zemí
Bezpečnostní politika
♦ Společná bezpečnostní a obranná politika
♦ Odzbrojení
♦ Evropské síly rychlé reakce
12
Minos++
♦ Ekonomické aspekty ozbrojení
♦ Evropský bezpečnostní pořádek

Pilíř třetí: Policejní a justiční spolupráce v trestních
záležitostech
♦ Pašování drog a obchod se zbraněmi
♦ Obchod s lidmi
♦ Terorismus
♦ Zločiny proti dětem
♦ Organizovaný zločin
♦ Korupce
Evropská unie a ES se neustále rozšiřujíce a přidává se k
němu více a více států. Členy ES/EU se postupně staly tyto
země:
•
•
•
•
•
•
1973
o
o
o
1981
o
1986
o
o
1995
o
o
o
2004
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
2007
o
o
Dánsko
Irsko
Spojené království
Řecko
Portugalsko
Španělsko
Rakousko
Švédsko
Finsko
Estonsko
Litva
Lotyšsko
Polsko
Česká Republika
Slovensko
Maďarsko
Slovinsko
Malta
Kypr
Bulharsko
Rumunsko
13
1.2
Minos++
Politické instituce Evropské unie
Následující kapitoly představují jednotlivé orgány Evropské
unie. Jak již bylo zmíněno, mnohé z dnešních institucí mají své
historické předchůdce. Následující diagram zobrazuje
uspořádání orgánů Evropské unie:
14
Minos++
1.2.1 Evropská rada
"Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a
vymezuje obecné politické směry tohoto rozvoje." (Článek 4
Smlouvy o Evropské Unii)
Definice
Evropská rada sdružuje hlavy států nebo předsedy vlád
členských států a předsedu Komise. Na schůzích Evropské
rady jsou kromě hlav státu či předsedů vlád členských států
přítomni také ministři zahraničních věcí členských států a
jeden člen Komise.
Evropská rada se schází alespoň dvakrát ročně za
předsednictví hlavy státu či předsedy vlády členského státu,
který vykonává předsednictví Rady Evropské unie. V této
funkci se jednotlivé státy střídají v šestiměsíčních intervalech.
V praxi se vžilo, že se Evropská rada schází nejméně čtyřikrát
do roka a příležitostně se svolávají také výjimečná zasedání
Rady. Po každém zasedání jsou závěry Rady zveřejněny.
Evropská unie: úlohy a vzájemné působení orgánů EU
15
Minos++
Evropská rada je odpovědná za zásadní rozhodnutí o
nejpodstatnějších politických otázkách souvisejících se
sjednocením Evropy: úpravy zakládajících smluv a změny v
institucích, diplomatická prohlášení, která se týkají vnějších
vztahů a společné zahraniční a bezpečnostní politiky, atd.
Krom toho slouží jako fórum pro vrcholnou politickou diskuzi
v krizových situacích a v případě potřeby se snaží pomáhat
řešit případné spory a neshody mezi členskými státy. Po
projednání s členskými státy Evropská rada podle konsensu
může:
•
•
Stanovit směrnice, jejichž prostřednictvím Radě ministrů
a Evropské komisi sdělí priority Evropské rady ohledně
vedení Unie a jejích společných politik. Tyto mají často
podobu obecných politických směrnic, harmonogramu a
specifických cílů.
Schvalovat vyhlášení nebo rozhodnutí, která slavnostně
vyjadřují postoj hlav států nebo předsedů vlád států k
určitému tématu.
Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a
vymezuje politické, ekonomické a sociální směrnice pro
veškeré činnosti Evropské Unie, jak na evropské, tak na
mezinárodní úrovni. Směrnice a prohlášení Evropské rady
však nemají žádnou legální hodnotu.
Aby mohly být účinně uplatněny, musí projít obvyklým
schvalovacím procesem pro legislativní texty společenství,
tedy:
•
•
•
předložení návrhu Evropskou komisí
hlasování v Evropském parlamentu a Radě Evropské
unie, a konečně
realizace na národní rovině.
1.2.2 Rada Evropské unie (Rada ministrů)
Rada je hlavní rozhodovací institucí Evropské Unie. Zastupuje
členské státy a jejich schůzek se účastní jeden ministr z každé
vnitrostátní vlády členských států. Proto se Rada EU také
nazývá Rada ministrů.
Definice
16
Minos++
Kteří ministři se účastní, které schůzky závisí na předmětu
jednání. Pokud má Rada například v plánu projednávat justiční
záležitosti, pak se schůzky účastní ministři spravedlnosti
každého členského státu Evropské unie a schůzka se nazývá
„spravedlnost“.
Vztahy mezi EU a zbytkem světa se zabývá „Rada pro obecné
záležitosti a vnější vztahy“. Rada v tomto složení však nese
zodpovědnost i za další všeobecně politické otázky, každá
vláda si tedy může vybrat, kterého ze svých ministrů či
státních tajemníků na schůzku této Rady vyšle.
Celkem existuje devět rad různého složení:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Obecné záležitosti a vnější vztahy
Hospodářství a finance (ECOFIN)
Spravedlnost a vnitřní věci
Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana
spotřebitele
Konkurenceschopnost
Doprava, telekomunikace a energie
Zemědělství a rybolov
Životní prostředí
Vzdělávání, mládež a kultura
Každý ministr v Radě je zplnomocněn k závaznému jednání
jménem své vlády. Podpis ministra je tím pádem zároveň
podpisem celé vlády. Každý ministr v Radě navíc nese
politickou zodpovědnost vůči svému vnitrostátnímu parlamentu
a vůči občanům, které parlament zastupuje. Tímto je zajištěna
demokratická legitimita rozhodnutí Rady.
Rada má šest hlavních povinností:
•
•
•
•
Schvalovat evropské právní předpisy.
Zajišťovat koordinaci hlavních směrů hospodářské
politiky členských států.
Uzavírat mezinárodní smlouvy mezi EU a dalšími
zeměmi nebo mezinárodními organizacemi.
Spolu s Evropským parlamentem schvalovat rozpočet
EU.
17
•
•
Minos++
Rozvíjet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku
(SZBP) založenou na směrech stanovených Evropskou
radou.
Koordinovat spolupráci vnitrostátních soudů a
policejních složek v trestních záležitostech.
Většina těchto povinností se týká dimenze „Společenství“ – tj.
oblastí, u kterých se členské státy rozhodly spojit svou
suverenitu a delegovat své rozhodovací pravomoci na instituce
EU. Tato dimenze tvoří první pilíř Evropské unie.
Poslední dva uvedené úkoly se však z velké části týkají
oblastí, kde členské státy nedelegují své pravomoci, ale prostě
jen spolupracují. To se nazývá „mezivládní spolupráce“, která
pokrývá i druhý a třetí pilíř Evropské unie.
1.2.3 Evropský Parlament
Jak již bylo uvedeno, Evropský parlament byl původně
poradním orgánem, do nějž byli vysíláni zástupci ze středu
národních parlamentů členských států. Od roku 1979 jsou jeho
členové voleni přímo občany Evropské unie ve všeobecných a
přímých volbách. Tyto volby se ve členských státech konají
každých pět let.
Sídlem Evropského parlamentu je Štrasburk, kde se také koná
dvanáct měsíčních plenárních zasedání, jakož i debaty o
rozpočtu. Dodatečná plenární zasedání se konají v Bruselu.
Evropský parlament má 785 poslanců, kteří jsou voleni ve 27
členských státech Evropské unie. Od posledních voleb, které
se konaly v roce 2009, byl počet poslanců snížen na 750 plus
prezident EP.
18
Minos++
Evropský parlament – Rozdělení křesel podle zemí
Členové Evropského parlamentu nezasedají v rámci národních
bloků, nýbrž v rámci sedmi celoevropských politických frakcí.
Prezident Evropského parlamentu je volen na polovinu
funkčního období, tzn. dva a půl roku. Může být zvolen znovu.
Úkolem prezidenta je reprezentovat Parlament vůči ostatním
evropským institucím, členským státům a třetím zemím.
Evropští poslanci jsou členy různých výborů, které se zabývají
jednotlivými oblastmi činností Evropské Unie, aby mohli určit
19
Minos++
stanoviska, o kterých se bude hlasovat na plenárním
zasedání.
V těchto skupinách se také projednávají témata, která budou
předmětem diskuze na příštím zasedání. V průběhu
plenárních zasedání, která se konají každý měsíc ve
Štrasburku, parlament přezkoumává legislativní návrhy a
může texty před jejich přijetím změnit. Na rozpisu mohou být
dále “prohlášení” Rady či Komise, jakož i aktuální otázky, které
se vztahují na události v zemích Evropské unie i na celém
světě. Na základě těchto prohlášení může Parlament schválit
usnesení. V Evropském parlamentu jsou všechny jazyky
Společenství stejně důležité: Všechny dokumenty se
zveřejňují ve všech úředních jazycích členských států
Evropské unie, a každý člen má právo hovořit svým
mateřským jazykem.
Při revizích Smluv se pravomoci Evropského parlamentu v
rámci evropských institucí neustále rozšiřovaly. Dnes je
Evropský parlament spolutvůrcem právních předpisů, má
rozpočtovou pravomoc a působí v roli orgánu vykonávajícího
demokratickou kontrolu všech evropských institucí. Na
Parlament je přenesena zákonodárná pravomoc. Tato
pravomoc se projevuje působením v mnoha oblastech
společně s Radou Evropské unie, především při přijímání
legislativních textů. Parlament může obsah legislativních
návrhů přijmout, změnit, nebo zamítnout.
Parlament má také rozpočtovou pravomoc. Evropský
parlament a Rada Evropské unie společně tvoří rozpočtový
orgán Evropské unie. Parlament tedy každoročně stanoví jisté
výdaje i příjmy Unie. Jakmile proběhne proces projednávání,
na kterém spolupracují Rada Evropské unie a Evropský
parlament, Parlament může přijmout či zamítnout rozpočet,
navržený Komisí.
Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními
orgány EU, zvláště pak nad Komisí. Disponuje pravomocí
schválit nebo zamítnout jmenování prezidenta Komise,
navrženého členskými státy. Kromě toho může schválit nebo
zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat
odhlasováním nedůvěry Komisi jako celek. Dále je oprávněn
demokraticky dohlížet nad činnostmi Evropské unie,
vykonávané v rámci petičního práva občanů, vyšetřování,
20
Minos++
vznesení žaloby u Evropského soudního dvora a finanční
kontroly.
1.2.4 Evropská komise
Evropská komise (Komise EU) sídlí v Bruselu a je výkonným
orgánem Unie. Je strážcem smluv a musí se starat o to, aby
členské státy plnily své smluvní povinnosti. Její funkční období
trvá pět let.
Sestavuje návrhy nových evropských právních předpisů,
(nařízení, směrnice, rozhodnutí). Ty jsou poté přijaty Radou
ministrů EU a Evropským parlamentem, popřípadě změněny.
Komise odpovídá za plnění rozpočtu EU a spravuje schválené
rozpočtové fondy.
Každý členský stát EU stanoví jednoho člena. Komise má tedy
celkem 26 komisařů a předsedu. Podobně jako je tomu u
vládních ministrů, každý komisař má na starosti určitou
tematickou sekci, nazvanou generální ředitelství (“Directorate
General. Zastoupení Komise EU (podobně jako ambasády) se
nacházejí ve všech členských státech.
Hlavy státu a předsedové vlády členských států EU ve shodě
nominují
prezidenta
nebo
prezidentku.
Jmenování
prezidenta/prezidentky musí být schváleno Evropským
parlamentem. Po svém zvolení prezident nominuje tým dalších
26 komisařů. Komise jako celek musí být také potvrzena
Evropským parlamentem.
Členové komise jsou povinni prosazovat výhradně zájmy
Společenství: jejich práce je nezávislá na zájmech členských
států, z nichž pocházejí. Rozhodnutí jsou uskutečňována
většinovými volbami. Prezident určuje směry politické práce
komise.
Lisabonská smlouva slibuje změnu: počet komisařů by neměl
být vyšší než dvě třetiny počtu členských států. Podle toho by
tedy při počtu 27 členských států tvořilo komisi 18 komisařů a
komisařek.
Důležité
21
Minos++
1.2.5 Evropský soudní dvůr
Evropský soudní dvůr (ESD) tvoří 27 soudců, jimž je
nápomocno osm generálních advokátů. Jak soudci, tak
generální advokáti jsou voleni na dobu šesti let po dohodě vlád
členských států.
Definice
Evropský soudní dvůr zastupuje různé funkce, které jsou v
rámci právních systémů členských států rozděleny do mnoha
soudních odvětví:
•
•
•
•
•
Jakožto "Ústavní soud" rozhoduje ve sporech mezi
institucemi EU a ve věcech kontroly legality
zákonodárství EU
Jakožto "Správní soud" přezkoumává, zda jsou správní
předpisy a správní jednání Evropské komise a autorit
členských států v souladu se zákonem EU
Jakožto "Pracovní soud a sociální soud“ rozhoduje v
záležitostech týkajících se svobody pohybu, sociální
bezpečnosti zaměstnanců a rovnocenného přístupu k
mužům a ženám v pracovním životě
Jakožto "Trestní soud", přezkoumává rozhodnutí
Evropské komise týkající se pokut
Jakožto "Občanskoprávní soud" rozhoduje při žalobách
o náhradu škody a při interpretacích Bruselské úmluvy
o pravomoci soudů a uznání a výkonu soudních
rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních.
Evropský soud může být svolán některým z členských států,
institucí Evropské unie, a také bezprostředně postiženými
jedinci a firmami, jsou-li tito občany členských států.
V říjnu 1988 byl rozhodnutím Rady zřízen Evropský soud
prvního stupně, který je přičleněn k Evropskému soudnímu
dvoru. Zabývá se žalobami z oblasti úředního práva EU,
konkurenceschopnosti, železa a oceli, a všemi žalobami proti
některé z institucí EU, podanými přímo občany EU či
společnostmi.
22
Minos++
1.2.6 Evropský účetní dvůr
Evropský účetní dvůr (EÚD) přezkoumává veškeré příjmy a
výdaje orgánů EU. Byl založen v roce 1977 za účelem vnější
finanční kontroly ES v Lucemburku. Od roku 1993, kdy
vstoupila v platnost Smlouva o Evropské unii, funguje
Evropský účetní dvůr jako plnohodnotná instituce EU.
Definice
Evropský účetní dvůr zajišťuje, aby byly prostředky EU využity
v souladu s podle rozpočtových pravidel a předpisů a na účely,
pro které byly tyto výdaje určeny. Přitom musí být
respektováno rozpočtové právo EU. Účetní dvůr může dohlížet
také na používání prostředků v zemích, které do EU nepatří,
avšak dostávají peníze z programů EU.
Orgány EU a některé národní autority jsou povinny zpřístupnit
veškeré informace, které Evropský účetní dvůr potřebuje pro
svá šetření. Nevydá-li některý ze členských států potřebné
podklady k šetření, nebo zadržuje-li Evropská komise
relevantní podklady, má Evropský účetní dvůr možnost podat
žalobu u Evropského soudního dvora.
Svá zjištění o hospodaření s financemi Společenství publikuje
Účetní dvůr ve svých výročních zprávách, vždy po uzavření
finančního roku. Výroční zprávy bývají uveřejněny v úřední
listině ES. Tento dokument je dále postoupen Evropskému
parlamentu a Radě. Představuje základ pro rozhodnutí
Parlamentu ohledně schválení činnosti Komise. Schvalovací
proces obnáší důkladnou analýzu výroční zprávy. Nedostatky,
na něž Účetní dvůr upozorní, a které jsou potvrzeny
parlamentem, musí být napraveny.
Evropský účetní dvůr sestává z 27 členů, tedy z jednoho člena
z každého členského státu EU. Členové jsou po schválení
Parlamentem jednohlasně jmenováni Radou na období šest
let. Evropští účetní vykonávají své povinnosti naprosto
nezávisle.
23
2
Evropská migrace
2.1
Historický vývoj od roku 1945
Minos++
Státní příslušnost člověka, žijícího v některé z evropských
zemí, obvykle nevypovídá o tom, zda se jedná o migranta, či
nikoliv. Udělením státní příslušnosti vyvlastněným osobám,
uprchlíkům a pracovním migrantům i kolonistům, vojákům a
přistěhovalcům (popřípadě navrátivším se) z bývalých kolonií
po Druhé světové válce se stírají původní hranice mezi
původním obyvatelstvem a migranty.
Od roku 1950 do počátku 70. let se počet cizinců v západní
polovině Evropy ztrojnásobil. Tento trend zřetelně poukazuje
na
internacionalizaci
západoevropského
obyvatelstva,
pracovních trhů a společností.
V 80. letech došlo ke stagnaci tohoto vývoje, ale od počátku
90. let se počet cizinců opět vytrvale zvyšuje. Mezitím získalo
ve většině evropských zemí státní příslušnost také mnoho dětí
z imigrantských rodin, díky čemuž je prakticky nemožné určit
skutečný počet migrantů v Evropě.
Je jasné, že Evropská unie podporuje trend migrace v rámci
Společenství, tzn. migraci mezi členskými státy EU.
Odstraněním hranic a sjednocením evropského postupu při
udělování občanství je změna země v rámci Společenství čím
dál jednodušší a láká stále více lidí.
2.2
Typy imigrantů do a z Evropy
2.2.1 Koloniální a postkoloniální přistěhovalci
Označení koloniální a postkoloniální přistěhovalci používáme
pro lidi, kteří se vrátili z bývalých kolonií evropských zemí,
především do poloviny 20. století. To se netýkalo pouze
vojáků, kolonistů a státních úředníků. Do mateřských
evropských zemí přišly také pomocné vojenské síly, jejichž
příslušníci se narodili v koloniích.
Definice
24
Minos++
Tento typ migrace se vyvinul především u velkých měst
bývalých koloniálních zemí s multikulturními společnostmi.
Různé etnické skupiny a sítě mohou za to, že migrace z
bývalých kolonií probíhá dodnes.
Mateřské země a koloniální území, 1945
Salim opustil společně se svým zaměstnavatelem, vysokým
francouzským úředníkem, rodné Alžírsko v roce 1962, když
získalo nezávislost na Francii. V Paříži se Salim usadil ve
čtvrti, kde žije mnoho bývalých Alžírců, a založil zde rodinu. Ve
svém obchodě s potravinami prodává hlavně alžírské
speciality, a proto stále udržuje mnoho kontaktů s přáteli z
Alžírska. Jeden z jeho obchodních partnerů se nyní chce
přestěhovat do Francie, protože společně se Salimem plánují
obchod s potravinami rozšířit.
Příklad
25
Minos++
2.2.2 Etnická migrace
Etnická migrace, tj. migranti z určité národnostní skupiny,
představují historicky druhou největší skupinu migračních
pohybů. Tyto migrace nastávaly převážně v případech, kdy
bylo některé skupině umožněno opustit z ekonomických či
politických důvodů zemi a vrátit se do země svého původu.
Očividným příkladem jsou židovští emigranti. Stát Izrael
přislíbil všem osobám židovského původu právo k imigraci. To
platí dodnes, a od roku 1973 do roku 1992 emigrovalo z
Arménie do Izraele zhruba 850 000 Židů.
2.2.3 Uprchlíci a azylanti
Uprchlíci a azylanti emigrují z důvodů politické krize a
etnických konfliktů v zemích, ze kterých pocházejí. V minulosti
se takové migrační pohyby objevovaly i v nynějších členských
státech EU. Jako příklady lze uvést:
•
Krátce předtím, než Kádárův režim s pomocí
sovětského vojska znovu vztyčil železnou oponu mezi
Maďarskem a Rakouskem, ztratilo 194 000 Maďarů svůj
domov.
•
Během “Pražského jara” opustilo 160 000 Čechů a
Slováků své země.
Příklad
V EU byla schválena společná migrační a azylová politika. V
letech 2001 až 2005 bylo ve členských zemích podáno zhruba
1,8 milionů žádostí o azyl.
26
Minos++
Žádosti o azyl v Evropě v roce 2000
2.2.4 Pracovní migrace
Po integraci uprchlíků, vyvlastněných osob a válečných
veteránů začaly do některých zemí západní Evropy v polovině
50. let 20. století proudit potřebné levné, méně kvalifikované
pracovní síly ze zahraničí. Ty přicházely nejdříve z evropských
27
Minos++
zemí jako Itálie, Španělska a Portugalsko, později ovšem i z
Maroka, Tunisu, Turecka a bývalé Jugoslávie.
Toto nabírání pracovních sil bylo většinou regulováno
prostřednictvím politických úmluv mezi jednotlivými zeměmi.
Na počátku 70. let 2. století došlo k vyvrcholení tohoto pohybu
obyvatelstva.
S nasycením pracovního trhu však pracovní migrace postupně
ztrácela na významu, a nakonec začala být stále více
omezována udělováním krátkodobých pracovních povolení.
Pracovní síly, které se přistěhovaly již dříve, ovšem klesající
tendenci pracovní migrace vyrovnaly slučováním rodin a
stoupající
porodností
mezi
stálým
přistěhovaleckým
obyvatelstvem. V současnosti žije v zemích západní Evropy
zhruba 19 milionů lidí cizího původu, kteří se do Evropy
přistěhovali díky pracovní migraci. Většina z nich žije na
dolním konci sociálního a profesionálního žebříčku a tvoří
novou spodní třídu.
Yozgat Ohanes opustil Turecko v roce 1963, aby mohl
pracovat pro velkou německou konstrukční firmu v Mnichově.
Po čtyřech letech odloučení od rodiny si vymohl rodinné
sloučení a jeho žena se dvěma dcerami se také přestěhovaly
do Mnichova. Mezitím se obě jeho dcery vdaly. I jejich
manželé jsou děti dřívějších pracovních imigrantů. Obě
přivedly na svět dítě a předložily žádost o udělení státního
občanství.
Příklad
2.2.5 Elitní migrace
Velkou skupinu elitních přistěhovalců tvoří bohatí důchodci.
Obzvláště důchodci z Anglie a Německa se ve značném počtu
usadili v jižním Portugalsku, na středomořském pobřeží ve
Španělsku a Francii a na jižním okraji Alp (Itálie, Švýcarsko a
Rakousku). V případě těchto starších imigrantů vzrůstají na
mnoha místech mezi místním obyvatelstvem obavy z příliš
velkého zahraničního vlivu.
Největší podíl na elitní migraci mají ovšem manažeři a vysoce
kvalifikovaní technici mezinárodních koncernů. Stejně tak se
elitními migranty často stávají vědci, diplomaté, umělci a
28
Minos++
úředníci mezinárodních organizací. I když se tato skupina
pouze málokdy setká v cílové zemi s migračními problémy,
neboť jde velmi často o pohyb v rámci EU, elita se v nové zemi
příliš nepřizpůsobuje.
Tato adaptace, založená na rozvinuté interkulturní kompetenci,
je ovšem nezbytná. Neulehčuje totiž pouze migrantům pobyt v
nové zemi, ale také soužití původnímu obyvatelstvu.
Přistěhovalecká elita totiž v mnoha případech soupeří s
místními obyvateli o dobré bydlení a pracovní místa.
Otevřeným a strukturovaným vzájemným přístupem lze často
předejít projevům xenofobie a násilí.
Z politického hlediska je elitní přistěhovalectví pokládáno za
kritické ze tří důvodů:
•
•
•
Odliv vysoce kvalifikovaných pracovních sil do jiných
zemí bývá často označovaný hanlivým termínem "brain
drain" (vysávání mozků). Míní se tím ztráta vědomostí a
schopností v jejich rodných zemích.
Existují také obavy, že někteří z odborníků, kteří imigrují
do zemí třetího světa, by v cílové zemi mohli
spolupracovat na vývoji jaderných, chemických či
biologických zbraní.
S ohledem na odliv elit z bývalých zemí Společenství
nezávislých států dále hrozí zbrzděni reformy v jejich
rodišti v důsledku stále se snižujícího počtu elit.
Alfonso Morales z Valencie si hledá novou práci v oblasti
mechatroniky. Po dlouholeté práci ve strojírenské firmě ve
Valencii je připravený na novou výzvu a uchází se místo v
rámci celé Evropy. Český automobilový koncern ho pozve na
pohovor v blízkosti hlavního města ČR. Alfonso obdrží kladnou
odpověď a novou výzvu přijme. Již za tři měsíce má bydlet a
pracovat v zemi, kde nikdy předtím nebyl. Na základě
interkulturní kompetence, kterou v sobě vypěstoval, si je však
jistý, že tento úkol zvládne.
Příklad
29
3
Kompetence jednání v
související s interkulturalitou
Minos++
každodenním
pracovním
životě
Mírumilovné a solidární soužití a spolupráce lidí s různým
jazykovým, náboženským a/nebo etnickým zázemím odjakživa
kladlo na všechny zúčastněné zvláštní nároky. Aby fungovala
konstruktivní součinnost v interkulturním kontextu, je nezbytně
nutné uvědomovat si, jaké má kdo v dané situaci
•
•
•
•
představy o hodnotách
potřeby
zájmy
a tendence jednání.
Nezohlednění zájmů či chybná interpretace vzájemných
představ o hodnotách může snadno vést ke konfliktům. Ačkoliv
jsou konflikty podstatnou částí lidského soužití, mohou
obzvláště v profesionálním prostředí působit rušivým či
omezujícím způsobem. Proto musí být taková střetnutí
vyřešena nebo objasněna. Nerozpoznané, potlačené a
podceněné mezilidské konflikty jsou živnou půdou nízké
produktivity práce a mohou vést dokonce k vyhrocení konfliktu
a násilí.
3.1
Pojetí kompetence v interkulturním kontextu
Jak již bylo uvedeno, pomáhá silná interkulturní kompetence
zvládnout každodenní pracovní život v cizí zemi. Než si
vysvětlíme, co znamená pojem "interkulturní kompetence",
budeme se nejprve věnovat pojmu kompetence jako
takovému.
Ve všech společnostech, ať už jde o velké koncerny či malé
nebo střední firmy, jsou od zaměstnanců vyžadovány různé
schopnosti a dovednosti.
Kromě technických schopností, které zaměstnanci získali
odborným vzděláním, jde často o schopnosti a dovednosti,
které doplňují odbornou kompetenci.
30
Minos++
Patří sem:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
pozitivní přístup k práci
motivace
dobré plánování práce
výkon
cílevědomost
odolnost
kreativita
flexibilita
schopnost kreativity
týmová práce
spolehlivost
schopnost koncentrace
zodpovědnost
logické myšlení
otevřenost
nezávislé učení
tolerance.
Všeobecný pojem kompetence má tedy tři roviny:
•
Kvalifikační rovina
Kvalifikační rovina je vyjádřením znalostí a dovedností.
Znalosti jsou nutné pro pochopení a vyjádření se k
určitému úkolu. Dovednosti člověku umožňují tento úkol
vykonat.
•
Ordinační rovina
Ordinační rovina znamená, že je člověk k něčemu
oprávněn. Povoluje mu úkol vykonat.
•
Motivační rovina
Motivační rovina znamená vůli. Je tedy vyjádřením
vnitřní připravenosti k vykonání úkolu.
31
Minos++
V případě interkulturní kompetence musíme vycházet z toho,
že je tato kompetence ještě komplexnější. Všichni zúčastění
se zde totiž musí potýkat se zprvu nepřekonatelnými
odlišnostmi. Aby tyto odlišnosti mohly být vyřešeny, potřebuje
člověk kromě výše uvedených schopností a dovedností také z
pohledu interkulturality vhodné a efektivní schopnosti jednání.
Těm se říká interkulturní kompetence.
3.2
Dimenze kompetence v interkulturním kontextu
Pod pojmem interkulturní kompetence si můžeme představit
všechny formální i neformální schopnosti, dovednosti a
znalosti, které nám umožňují poradit si v pracovním a/nebo
osobním prostředí, které se vyznačuje odlišností a kulturní
různorodostí, a podílet se aktivně a kreativně na jeho
vytváření.
Nejdůležitější ze všeho je v prvé řadě otevřenost vůči
kulturním odlišnostem. Tato vnitřní připravenost vyžaduje
vystavení se cizím jazykům a kulturám. Neexistence této
otevřenosti může vést k vysoké nejistotě. Tyto nejistoty jsou
pak prvním krokem k vyhrocení situace.
32
Minos++
Interkulturní kompetence však také zahrnuje schopnost
různorodost spravedlivě využívat a zužitkovat ji. Rozmanité
možnosti učení interkulturního jednání nabízejí zároveň výzvu
a příležitost vytvořit z lidí s rozdílným kulturním zázemím
solidární a výkonné spolupracovníky. K tomu jsou třeba
interkulturní dovednosti na všech známých kompetenčních
rovinách.
3.2.1 Schopnostní rovina
Schopnostní rovina v kontextu interkulturality můžeme rozdělit
na profesionální a osobní kompetence jednání.
Definice
Profesionální kompetence zahrnuje veškeré odborné a
metodologické schopnosti, dovednosti a znalosti související s
interkulturalitou.
Definice
Osobní kompetence zahrnuje veškeré aspekty sociálních a
osobních kompetencí související s interkulturalitou.
Sociální kompetence v kontextu interkulturality zahrnují
získávání a používání z pohledu interkulturality snesitelných
sociálních hodnot a norem. Charakteristické znaky takového
chování jsou:
•
Ochota aktivně spolupracovat či spolupůsobit v určité
společnosti, přestože rozdílnost jejích členů může
zpočátku působit rušivě.
•
Umění přijmout pomoc.
•
Schopnost bez povyšování se pomoci ostatním.
•
Přijetí zodpovědnosti za skupinu, především tehdy,
pokud jsou na skupinu či jednotlivce kladeny různé
kulturou podmíněné nároky.
Sociální kompetence orientovaná na interkulturalitu tedy
umožňuje dosáhnout schopnosti vcítit se do druhých. Pomocí
této schopnosti člověk dokáže vyjít s jinými lidmi a vypořádat
se s problémy.
33
Minos++
Takový způsob chování vede k nenásilnému, spravedlivému a
společenskému soužití a k rozvíjení schopnosti interkulturní
spolupráce.
Individuální kompetence v této souvislosti znamená, že se
člověk v průběhu socializace, tj. usazování se a zvykání si v
nové zemi, začlení do společnosti. Člověk, který chce
dosáhnut integrace, ať už své vlastní nebo ostatních, musí být
nejprve vnitřně vyrovnanou osobností, a pokusit se dosáhnout
rovnováhy mezi protichůdnými zájmy. Kritičnost, zvládání
frustrace, schopnost akceptovat odlišnosti a vypořádat se s
nimi konstruktivním způsobem, to vše patří k nejdůležitějším
schopnostem. Pomáhají vyhovět nejrůznějším požadavkům.
Patří sem také individuální schopnost rozhodování se a
uvědomění si vlastních oblastí zájmu, silných stránek a
životních plánů. Utváření interkulturních vzorců vztahů a
soužití v nich, například při práci, vyžaduje nejen emociální
schopnosti na vysoké úrovni, ale navíc zodpovědnost. Člověk
by měl být schopen zpětně analyzovat své jednání v kontextu
interkulturality, uvědomit si, za co nesou zodpovědnost jiní, a
za co on sám.
3.2.2 Ordinační rovina
Na této rovině jsou vymezeny kompetence a oprávnění. Někdo
je tedy k něčemu kompetentní ve smyslu “oprávněn”, např.
podávat určité informace nebo učinit rozhodnutí. Ordinace je
jakožto rovina kompetence důležitá především v podnicích, a
je vymezená například tím, zda jsou stanoveny struktury a
kompetence řízení a managementu procesu přeměny.
Definice
S ohledem na interkulturní orientaci jakožto předmětu změny
je otázka ordinace obzvláště důležitá. Mezi zástupci středních
a vyšších úředníků a politiků je například velmi malý počet
jedinců s migračním zázemím. Proto se migranti často cítí
nedostatečně zastoupeni. Existuje mnoho důvodů, proč se
imigranti méně zapojují. Jedním z důvodu je malá snaha
většinové společnosti lépe migranty integrovat.
34
Minos++
3.2.3 Motivační rovina
U motivace musí spolupracovat vůle a motiv. Chybí-li vnitřní
ochota, ostatní roviny kompetence jsou málo platné. Vnitřní
připravenost člověka, spolupracovat s jinými lidmi s různým
sociálním, kulturním a/nebo etnickým zázemím je faktorem,
který má zásadní vliv na vztahy mezi zaměstnanci. Bohužel,
tato ochota mezi místními obyvateli neustále klesá. Narůstající
nezaměstnanost a emocionálně vypjaté debaty o imigraci
tento přístup podporují.
Definice
Tento problém lze na pracovištích zmírnit pouze tak, že lidé
před touto skutečností přestanou zavírat oči, ale budou o nic
otevřeně hovořit se svými kolegy. Dále by se měly
zaměstnancům objasnit jak výhody, tak problémy, které se v
důsledku globalizace (odstranění hranic pro zboží, kapitál a
služby) a demografických trendů (klesající počet pracovních
sil) budou dále stupňovat.
35
Minos++
4
Nástroje pro rozvíjení interkulturních kompetencí
jednání
Interkulturní kompetence jednání musí být naučeny. Pro jejich
získání je přitom vedle zvýšení citlivosti k empatickému
přijímání cizích orientačních vzorců podstatná zvláště citlivost
vůči asymetrii vztahů. Kromě toho je důležité omezit pozornost
věnovanou negativnímu kolektivnímu jednání a vliv vlastních
představ o cizincích.
K vědomému a citlivému zacházení s konflikty v kontextu
interkulturality patří kromě jiného také dostatečné množství
informací o stavu, kulturním zázemí a životní situaci lidí.
Interkulturní kompetence proto musí zahrnovat následující
oblasti jednání:
•
•
•
4.1
Znalosti a citlivost k rozpoznání a uznání rozdílnosti a
rozmanitosti
Konstruktivnost v interkulturním řešení konfliktů
Interkulturní komunikační trénink
Konstruktivní řešení konfliktů
4.1.1 Uznání rozdílnosti a rozmanitosti v přistěhovalecké
společnosti
V prostoru Evropské Unie žije více než 490 milionů lidí s
různým jazykovým, etnickým, náboženským, konfesním a
regionálním původem. Každodenní život všech těchto lidí se
vyznačuje rozdílností a rozmanitostí.
Rozdílnost se odráží například v pohlaví a věku, manželském
stavu, různých sexuálních orientacích, ekonomických situací a
politických názorech lidí. Interkulturně podmíněné znaky
rozdílnosti jsou barva kůže, různý etnický a národní původ, ale
také náboženské vyznání, státní příslušnost a právní stav.
36
Minos++
Použijeme-li občanství a s ním spojený právní stav jako
kritérium rozdílnosti, můžeme osoby žijící v Evropské unii
rozdělit podle jejich právního stavu do tří populačních skupin:
•
•
•
státní občané ve vlastní zemi
imigranti
a uprchlíci.
Vzpomeneme-li si nyní na všechna vysvětlení a příklady v
každé z kapitol o evropské migraci, uvědomíme si, jak
rozmanitá společnost existuje v každém z členských států EU.
4.1.2 Pojem kultura ve smyslu otevřených hranic
Pro pojem “kultura” existuje mnoho definic. V zásadě ovšem
můžeme rozlišovat mezi dvěma základními protichůdnými
tendencemi: strnulé a otevřené pojetí kultury.
•
Strnulé pojetí kultury vidí kulturu jako pevnou (tzn.
neměnnou), absolutní, stále přítomnou a na člověku
nezávislou veličinu. Podle této teorie existují pevně
ohraničené kulturní kruhy, které se potkávají jako koule.
Při doteku se jedna od druhé odrazí. Toto pojetí kultury
podporuje strnulé vzorce myšlení. Ve středu takovéto
kultury proto stojí příslušenství k etnickým a
náboženským skupinám, které jsou pokládány za
základní stavební kameny kultury. Zástupci strnulého
pojetí kultury hovoří o kulturním vyrovnávání vnímání
ojedinělosti.
•
Otevřené pojetí kultury naproti tomu vychází z toho, že
kultura nevede svůj vlastní život, nezávislý na lidech.
Tato kultura není pevnou, absolutní veličinou. Je to
spíše prostor, který lidé mohou libovolně formovat, a
jehož hranice jsou otevřené a propustné, takže
umožňují vzájemné ovlivňování.
37
Minos++
Kultura v nejširším slova smyslu je tedy souhrn všech lidských
a civilizačních vymožeností, v užším slova smyslu chápaná
jako významový a orientační systém, vysoce typický pro
určitou společnost, organizaci či skupinu, který ovlivňuje
chápání, myšlení, hodnoty, a jednání všech členů dané
skupiny, čímž definuje příslušnost ke společnosti.
Ke kultuře v užším slova smyslu patří například:
•
•
•
•
orientační systémy, hodnoty, normy, postoje a vzorce
chování, specifické pro určité třídy, pohlaví, generace,
náboženství a vyznání
regionálně podmíněné způsoby života
kultura uvnitř podniku
a také orientace na nejrůznější subkultury.
Důležité je, aby ani kultura chápaná v užším slova smyslu
nebyla strnulá, ale neustále podléhala změnám. Kultura si
může udržet dynamičnost a neztratit svůj význam pouze tehdy,
pokud ji členové dané skupiny stále využívají při komunikaci a
interakci. V multikulturní společnosti, ovlivněné migrací, musí
být otevřené pojetí kultury absolutní prioritou při snaze o
integraci, stejně jako při konstruktivním řešení konfliktů. Tato
absolutní priorita kultury s sebou přináší prostor bez pevných
hranic. Prostor, ve kterém je možno uchovat nejrůznější
orientační systémy. Kterákoliv firma se může stát
takovýmto prostorem. Základním požadavkem je
otevřenost vůči konstruktivním postojům orientovaným
na spolupráci a shodu. Všechny kultury musí zůstat v
kontextu interkulturality otevřené a přístupné ke změnám.
4.1.3 Pozitivní pojetí konfliktu (konflikt jako příležitost)
V každodenním pracovním životě se setkávají lidé z různých
společností. Každý člověk má přitom jiné vnímání a jiný pohled
na skutečnost. Krom toho na mezilidskou komunikaci působí
také vliv daného prostředí.
38
Minos++
Tyto faktory zřetelně ukazují, že pokud pracuje pohromadě
dva nebo více rozdílných lidí, mohou se vyskytnout problémy v
porozumění a dorozumívání se nebo konflikty. Pro porozumění
je nezbytným předpokladem konstruktivní a produktivní
koexistnce.
To vyžaduje větší míru vědomé a citlivé komunikace, protože
spolupráce lidí různého původu se vyznačuje větší nahodilostí,
častějším výskytem problémů a částečně i konfliktů. Konflikty
nejsou sice ničím neobvyklým, ale musí s nimi být zacházeno
konstruktivním způsobem, pokud chceme zabránit tomu, aby
byly vyřízeny násilím. Řešení konfliktů by se tedy nemělo
pokoušet konfliktů vyvarovat, ale mělo by se zaměřit na
prevenci vystupňování konfliktu a předcházení jejich násilného
vyvrcholení. Pokud se to podaří, tedy je-li například uzavřen
kompromis, nebo vysvětlí-li se nedorozumění, konflikty mohou
být pro interkulturní spolupráce přínosem.
Příčiny konfliktů mohou být různé. Rozlišujeme dilema a
rozepři.
•
V případě dilematu existuje pouze jeden aktér, ale dva
nebo více protichůdných cílů.
Příklad: Operátorův stroj je poškozen, má tedy dvě
možnosti - vyřešit problém sám, nebo zavolat dálkovou
údržbu.
•
Rozepře má několik aktérů, ale pouze malý,
nerozdělitelný cíl.
Příklad: Vedoucí oddělení odchází do důchodu a na
jeho místo má nastoupit jeden člověk z jeho
pětičlenného pracovního týmu.
Definice
Sociální konflikty nastávají tehdy, když se v mezilidských
vztazích vyskytují různé potřeby, zájmy, postoje, hodnoty,
zvyky a/nebo vzorce jednání zároveň, a nejméně jedna ze
zúčastněných stran tuto skutečnost vnímá rozpor či problém.
Taková situace může vést k vnitřnímu napětí, tedy vzbuzovat
emoce jako je strach, zlost nebo smutek.
Konflikty jsou v přímém vztahu k živým bytostem. Tím pádem
nevyhnutelně patří k lidskému životu a soužití, tedy i ke
spolupráci.
39
Minos++
Konflikty mohou uvolnit tvůrčí sílu, můžou však působit také
destruktivně. Záleží na tom, jak s nimi zacházíme. Díváme-li
se na mezilidské, sociálně či kulturně podmíněné rozdílnosti
jako na nevyhnutelné rušivé faktory, které by měly být
potírány, ignorovány nebo potlačovány, podporujeme tím jejich
ničivou sílu. Pokud je ale vidíme jako výzvu a příležitost k
nalezení konstruktivního řešení, rozvíjíme jejich kreativní
energii.
Nevyřešené konflikty mohou přejít v krizi. Pak už je nelze
vnímat jako pouhou nepříjemnost, ale jako nebezpečí. V
krizové situaci účastníci konfliktu proti své vůli překročí své
osobní hranice, a toto překročení hranic se často projeví
násilím. Strach a negativní pocity, vyvolané krizí, blokují
přístup k osobním zdrojům postižených jedinců. Tím pádem už
není možné volně hledat kreativní řešení.
Podaří-li se však vyvarovat krizového vyústění konfliktu nebo
je zvrátit, vytvoří se bezpečný prostor, ve kterém mohou
všichni účastníci konfliktu využít své osobní zdroje a najít
řešení, které by bylo pro všechny snesitelné. Cílem řešení
konfliktů tedy není vyvarovat se jich. Spíše bychom se měli
postarat o to, aby byly konflikty vyřešeny s respektem ke všem
zúčastněným. Pouze pak může být konfliktní situace využita
pozitivním způsobem.
Interkulturní konflikty nejsou konflikty mezi náboženstvími
nebo kulturami jakožto abstraktními veličinami. Jsou to
konflikty, které se přihodí mezi lidmi při soužití či spolupráci v
interkulturním prostředí. A lidé sami musí tyto konflikty
společnými silami zvládat.
40
4.2
Minos++
Druhy konfliktů v každodenním pracovním a studijním životě
4.2.1 Okolnosti konfliktů
K překonání konfliktů v každodenním pracovním životě je
nutné být obeznámen s nejrůznějšími okolnostmi konfliktů.
Nejčastěji způsobují konflikty následující tři typy okolností:
•
Intrapersonální problémy a konflikty
Intrapersonální problémy, tedy problémy, který si lidé
nesou v sobě, jsou většinou způsobené dilematem. Tím
může být například rozpor mezi rodinnými hodnotami a
požadavky, které na člověka klade moderní průmyslová
společnost.
•
Interpersonální problémy a konflikty
Jde o sociální problémy, zpravidla způsobené
rozepřemi. Jejich příčinami jsou v každodenním
pracovním životě často problémy při dorozumívání se či
rozdílné postoje, postupy a zájmy mezi kolegy.
•
Strukturální problémy a konflikty
Strukturální problémy se často vyskytnou v případě
potíží mezi jednotlivými odděleními ve firmě.
4.2.2 Základní
konfliktů
druhy
každodenních
interkulturních
V následující kapitole budou představeny základních konfliktů
souvisejících s interkulturalitou, které se vyskytují v
každodenním životě, tedy konflikty, které mohou nastat při
spolupráci lidí s různými kulturním zázemím.
41
Minos++
4.2.2.1 Komunikační konflikty
Komunikační konflikty lze obvykle vyřešit snadněji než ostatní
typy konfliktů. Často jsou založeny na pouhém nedorozumění,
které lze jednoduše vysvětlit. Předpokladem je zde ovšem
včasné odhalení rušivého faktoru v komunikaci. Konstruktivní
řešení komunikačního problému často zabrání vyhrocení
konfliktu. Rušivé faktory a problémy se mohou objevit na
všech komunikačních rovinách. Příčiny mohou být:
•
Chybějící či nedostatečné verbální dorozumívání
Nejlepším
a
nejjednodušším
dorozumívacím
prostředkem je jazyk, který oba účastníci komunikace
ovládají. Nedostatečná znalost jazyka nevyhnutelně
vede k narušení komunikace. Studium cizích jazyků
zvyšuje komunikativní kompetenci a sebejistotu v
kontextu interkulturality. Obzvláště osvojení si žargonu
je velmi důležité, aby zaměstnanci dokázali správně
pojmenovat pracovní procesy v mechatronice.
•
Nedostatečné znalosti kulturního zázemí
To se projeví například tehdy, pokud existují různá
nonverbální znamení, očekávání, pojetí rolí a vzorce
chápání.
•
Falešná jistota pochopení
V situacích, kdy se setkávají různé kultury, vede něčí
dojem, že výborně chápe sociální, potažmo kulturní
zázemí druhých, často k tomu, že si člověk předčasně
vyloží jednání toho druhého nesprávným způsobem.
•
Postoje a domněnky vedoucí k problémům
Lidé často mají různé, někdy protichůdné postoje a
domněnky vůči jiným lidem, věcem, či situacím.
Nejrůznější lidské představy mohou způsobit, že se lidé
nedokážou navzájem pochopit. Protichůdné postoje
mohou koexistovat, vzájemně se vylučovat, nebo vést k
násilí.
42
Minos++
Následující věty jsou příklady tvrzení, která zabraňují
interkulturnímu porozumění a produktivní spolupráci v podniku:
o "Těm cizincům by se mělo vysvětlit, že tu nemají
co dělat."
o "Sjednotit kultury není možné, proto se jedna
kultura musí ujmout vedení."
o "Němci jsou a zůstanou rasisty."
Pohrdavé, arogantní či pomíjivé chování vůči jiným lidem
může vést k narušení komunikace. V interkulturním kontextu
ovšem problematické postoje mnohonásobně nabývají na
intenzitě. Zpochybňují totiž identitu a rovnocennost toho
druhého jakožto člověka.
•
Stereotypy a vnější dojmy
Neověřené stereotypy a vnější dojmy vytvářejí povrchní,
strnulé, často pokroucené obrázky a představy, kterých
se lze jen těžko zbavit. Ty pak vedou k předsudkům
proti jiným lidem a národům. Také média přispívají ke
vzniku a upevnění stereotypů.
•
Strukturální násilí
Pocity, že člověk někam nepatří, vznikají během
procesu, kdy člověk zakouší kruté zkušenosti,
pramenící z toho, že druhými není akceptován. Tyto
pocity jsou zásadní, především pokud je napadána něčí
identita – rodinný stav, jazyk, náboženství, etnická a
sociální příslušnost. Pocit nepřijetí může být vnímán
velmi intenzivně důsledkem prožitého šoku, může se
ale také vyvíjet dlouhodobě. Dojde k tomu nedostatkem
projevů uznání, trvale zakoušené sociální diskriminaci,
nenápadným či očividným vyčleněním z kolektivu. Obě
možnosti vedou k uzavření se do sebe a k vytvoření
bariéry, z čehož často vzniká osobní násilí.
43
Minos++
4.2.2.2 Konflikty zájmů a přidělování
Konflikty zájmů a rozdělování lze snadno rozpoznat. Jedná se
zde především o nedostačující zdroje a prostor k jednání.
Klíčové otázky jsou “Kdo dostane ...?" a “Kdo může
používat...?” Řešení tohoto druhu konfliktů není nijak složité,
je-li k dispozici dostatek zdrojů a možností.
Příkladem takového typu konfliktu by mohla být situace, kdy je
v podniku k dispozici pouze jeden notebook na analýzu
problémů se stroji a zaměstnanci se neustále hádají o to, kdo
jej může používat. K vyřešení konfliktu stačí, když se každý
jedinec zamyslí nad tím, jaké další možnosti mu zbývají, tedy
jakou práci může ještě vykonat bez notebooku, dokud nebude
volný.
4.2.2.3 Konflikty uznání
V případě konfliktů uznání jde především o otázku, zda a
nakolik se člověk cítí ostatními uznáván jako příslušník dané
skupiny.
U konfliktů uznání bývá napadána identita nebo vědomí vlastní
hodnoty protější strany. Z toho plyne pocit, že s člověkem
jakožto s menšinou není jednáno rovnocenným a
rovnoprávným způsobem. To může mít za následek strach,
prázdnotu a neustálý konflikt mezi pocitem nadřazenosti a
nerovnocennosti.
Vznik konfliktů uznání bývá zpravidla delším procesem. Je
také nejlépe řešit je dlouhodobě na strukturální rovině. Musí se
posílit pocity vlastní hodnoty a přeměnit negativní pocity jako
je strach nebo zlost na kreativní sílu.
44
Minos++
4.2.2.4 Konflikty hodnocení a hodnot
U konfliktů hodnot a hodnocení jde především o různé normy a
postoje k hodnotám, a dále o protikladné vzorce interpretace a
jednání. Často se přitom bojuje o to, co je správné, normální, a
co je špatné. Klíčovou otázkou je zde, kdo má pravdu. Tím je
často zpochybněn sebeobraz protivníka. Jeho sebeobraz
zůstává prakticky nepovšimnut, často je i záměrně ignorován.
Následkem může být kromě zlosti a zuřivosti především
posílení hranic mezi kulturami a hledání útočiště v silném
pocitu sounáležitosti se skupinou lidé stejného původu.
Setkají-li se lidé různého původu, kteří s sebou nesou
vzájemné předsudky, často se objeví podobné konflikty
uznání. Člověk má tendenci jednotlivým etnickým či kulturním
skupinám přiřazovat rozdílné hodnoty. Toho se musíme
vyvarovat.
4.3
Nástroje konstruktivního řešení konfliktů
Konflikty se vyznačují tím, že mohou mít nejrůznější aktéry,
okolnosti i pozadí. Vyhrocení konfliktů lze zabránit pomocí
různých nástrojů a metod. Čím více snahy věnujeme prevenci,
tím méně energie budeme muset vynaložit na odbourávání
nejistot ve vnímání a chování. Tím zvýšíme šanci na
produktivní spolupráci v každodenním pracovním životě.
4.3.1 Rozpoznávání a objasnění konfliktů
Když se objeví konflikt, většinou vidíme pouze “špičku
ledovce”. S pomocí analytických dotazníků a konstruktivně
vedených rozhovorů se podaří objasnit pozadí konfliktu. K
tomu patří také pojmenování zájmů a potřeb jedinců, kteří se
na konfliktu podíleli.
45
Minos++
Kromě toho je ovšem nutné identifikovat zdroje, ze kterých
bude možné čerpat při hledání produktivního řešení. Poté, co
bylo pozadí konfliktu objasněno, může sloužit k takovému
vyřešení konfliktu, které bude prospěšné všem stranám.
K objasnění konfliktu a jeho pozadí je vhodné použít
systematickou analýzu, založenou na vzorovém dotazníku.
Obzvláště efektivní je skupinová analýza: čím více lidí se
analýzy zúčastní, tím více aspektů může být odhaleno nebo
vypátráno pomocí dalších otázek. Následující otázky mohou
pomoci k vysvětlení konfliktu:
•
Koho se konflikt týká?
Touto otázkou identifikujeme aktéry konfliktu.
•
Kdo chce čeho dosáhnout?
Zjistí se, kdo v konfliktu zaujímá jakou pozici.
•
Proč toho chce dosáhnout?
Na tomto místě se nashromáždí veškeré zájmy a motivy
jednotlivých aktérů. To je důležitým předpokladem pro
nalezení řešení.
•
Odkud pocházejí tyto pocity a motivy?
Touto otázkou se přezkoumají hodnotové postoje
účastníků.
•
Jaký druh konfliktu převládá?
Konflikt může být zařazen do jedné z výše uvedených
kategorií.
•
Čeho můžeme konstruktivním způsobem využít?
Zde identifikujeme zdroje, které mohou pozitivně přispět
k vyřešení konfliktu.
•
Sbírání a zpracování různých možností řešení.
Po fázi objasňování kontaktu pomocí výše uvedených
otázek by měli všichni účastníci začít shromažďovat
nápady, jak situaci vyřešit. Objasnění konfliktů a
analýza zájmů a motivací zainteresovaných osob,
stejně jako společné vypracování možných řešení,
pomáhá také při jejich uskutečňování a společném
rozhodnutí konfliktu. Všichni zúčastnění tak totiž
nakonec přesně vědí, proč byl konflikt vyřešen tím
46
Minos++
kterým způsobem. To platí pro všechny druhy konfliktů,
které vás v každodenním pracovním životě mohou
potkat.
4.3.2
Přístupy k řešení konfliktů v každodenním
pracovním životě
4.3.2.1 Výstavba pevných komunikačních struktur
Aby se co možná nejvíc snížila pravděpodobnost vzniku
konfliktu, měla by se v podniku vytvořit pevná komunikační
struktura. K tomu napomáhají vývojové rozhovory, ve kterých
se probírá vzájemný výměna odborných znalostí a spolupráce
kolegů v každodenní pracovní činnosti. Mělo by se společně
diskutovat o pracovních problémech. Může proběhnout také
odborná diskuze o zásadních změnách ve výrobním procesu.
Dále je možné vést pravidelně konstruktivní rozhovory s
kolegy a kolegyněmi. Zde je podstatné nehledat nikdy chybu u
druhého, ale snažit se společně dobrat řešení. Aby mohl
proběhnout uvolněný, produktivní rozhovor, jsou v kontextu
interkulturality mimořádně důležité tři základní kompetence:
•
Citlivost vůči symptomům konfliktu
Existují jisté vzorce chování, které lze vypozorovat
jakožto symptomy konfliktů. Patří mezi ně: odpor, útěk,
nepřátelství, zlost a formálnost.
•
Schopnost otevřeného vyjadřování
Pro konstruktivní vedení rozhovoru a dorozumění se je
důležité, vyjadřovat se stručně a jasně. Proto pomáhá,
když se člověk soustředí na konkrétní situace a vysílá
“já-sdělení”. V zapálených diskuzích a při hádkách
člověk totiž často používá zobecnění a “ty-sdělení”. To
znamená, že mluvíme o tom druhém (např. "Jdeš
pozdě!"). Kritizujících “ty-sdělení” bychom se měli
vyvarovat, protože druhého zraňují a obvykle ho
vyprovokují k protiútoku. Raději bychom měli
komunikovat prostřednictvím “já-sdělení”, kterými
můžeme vyjádřit své pocity či sdělit, co si přejeme.
Takovým sdělením může být například: “Přeju si, abys
47
Minos++
dodržel, co jsi mi slíbil.” , namísto: “Nikdy nedodržíš to,
cos slíbil.”
U podobných “já-sdělení” bychom se měli vyvarovat
důvodové spojky: “Jsem rozčílený, protože jsi přišel
pozdě.”
Svou schopnost otevřeného vyjadřování
trénovat tím, že si položíme několik otázek:
•
Co pozoruji?
Formulované pozorování by
nemělo obsahovat hodnocení.
pokud
můžeme
možno
•
Co cítím?
Nyní vyjádříme, co cítíme, když něco
pozorujeme. U negativní pocity (zlost, strach,
rozčilení, úzkost, smutek) je důležité navázat
spojení s vlastními potřebami a přáními, klidně
dýchat, a snažit se identifikovat hodnotící a
odsuzující myšlenky.
•
Co potřebuji?
Člověk se často příliš silně identifikuje s tím, co
potřebují druzí, přičemž staví vlastní potřeby do
pozadí. Je třeba si uvědomit, že nejsme
odpovědni z pocity druhých, a oni nejsou
odpovědni za naše pocity.
•
Jak vyjádřím, co bych chtěl?
Vznášíme-li prosbu, musíme dávat pozor na to,
abychom vysvětlili, co vlastně chceme. V tomto
případě je jednak důležité hovořit pozitivně a
jasně, jednak poprosit, nikoliv vyžadovat.
Příklad z každodenního pracovního života: Jeden
kolega zahálí při opravě stroje. Když ho na toto
téma oslovíte, odpoví: “Nechce se mi.” Správná
odezva by v tomto případě mohla znít: “Když
tvrdíte, že se vám nechce (pozorování), frustruje
mě to (pocit), protože spolupráce s vámi je pro
mě důležitá (potřeba), a proto vás prosím, abyste
mi s opravou pomohl (prosba).
48
•
Minos++
Schopnost empatie
Empatie je chápavé porozumění toho, co prožívají jiní
lidé. Vyznačuje se tím, že člověk svůj protějšek
nezahlcuje radami, osobními zkušenostmi, uklidňován a
svými vlastními pocity. Aby člověk dokázal empaticky
naslouchat, musí si vyčistit hlavu. Nesmí mít v mozku
nic jiného, než ochotu zcela se ponořit do druhého.
Toho lze docílit tak, že člověk naslouchá tomu, co se
skrývá za slovy toho druhého. Abychom mohli v
konfliktním rozhovoru použít určitou míru empatie, měli
bychom si sami pro sebe přeformulovat “ty-sdělení”
druhé osoby na “já-sdělení”. To se podaří jedině tehdy,
je-li člověk schopen aktivně naslouchat. To znamená
zaujmout otevřený postoj a naslouchat zaujatě, tedy
chtít pochopit a zjistit příčinu toho, proč druhá osoba
říká to, co říká. Může také pomoci, když si to, co jsme
slyšeli, shrneme, případně doplníme dotazy. Ke
správnému pochopení jsou někdy vhodné dorozumívací
otázky:
“Prozatím jsem pochopil, že jste řekl...” “Tomu jsem
ještě úplně neporozuměl. Co přesně jste tím myslel?"
Aktivní naslouchání znamená, že to, co slyšíme,
nedoplňujeme vlastními historkami, interpretacemi či
komentáři. Dále bychom při aktivním naslouchání
neměli druhým nabízet vlastní nápady, ani jim nabízet
řešení. Podstatné je jedině chápavé naslouchání
druhému.
Aktivní naslouchání není pouze užitečná metoda při
vedení rozhovoru, ale především postoj, kterým
partnerovi dáváme najevo respekt a uznání: “Chci se
pokusit vidět věci na chvíli tvýma očima a vcítit se do
tvého světa. Bez ohledu na to, jaký se mi zdá, co si
myslím a co cítím.”
4.3.2.2
zájmů
Institucionalizace
zprostředkovaného
urovnání
Mnoho konfliktů v každodenním pracovním životě má svůj
původ v různých zájmech zainteresovaných osob: jak mezi
vedoucími oddělení a zaměstnanci, tak mezi zaměstnanci
49
Minos++
samotnými. Rozeznání různých zájmů za argumenty, které
jsou často přehnané, bývá nezřídka těžší, než zavedení kroků
k řešení, které by zohledňovalo zájmy obou stran:
•
Pokud se v případě konfliktu zájmů jedná o kvantitativní
zdroje (více či méně peněz, více či méně času, atd.),
lze tento konflikt často vyřešit kompromisem. Všichni
účastníci přitom ustoupí ze svých krajních pozic a
navzájem si vyjdou vstříc. Potkají se v půli cesty. K tzv.
“falešným kompromisům” dochází tehdy, když se do hry
dostanou zájmy třetí osoby. To je pak většinou příčinou
nového konfliktu s jinými účastníky, případně s větším
počtem účastníků.
•
Jde-li u konfliktu zájmů o kvantitativní veličiny, u nichž
lze zohlednit pouze jeden ze zájmů (např.: pojedeme na
firemní výlet do hor, nebo k moři?), můžeme se při
řešení odkázat na uznávaná pravidla. Klasickou
metodou je většinové rozhodnutí. Zájem, který
upřednostňuje nejvíce lidí, dostane přednost před
zájmem menšiny.
•
Nemohou-li účastníci dojít ke kompromisu a není-li
možné dosáhnout ani uspokojivého většinového řešení,
nabízí se zapojit neutrální třetí stranu. Ta by měla hrát
roli prostředníka mezi dvěma znepřátelenými stranami.
Tento prostředník však nutně musí splňovat určité
předpoklady:
•
Všichni
zúčastnění
prostředníka souhlasit.
•
Obě strany by měli smírci důvěřovat.
•
Smírce je poučen o tom, že nesmí sám činit
rozhodnutí, ale snažit se přimět znepřátelené stany,
aby si navzájem otevřeně sdělily své zájmy a
společně je pod jeho dohledem v klidu
prodiskutovaly.
musejí
se
zapojením
Obecně se dá říct, že konflikty zájmů a přidělování se dají na
základě svých racionálních důvodů poměrně snadno vyřešit.
Právě pro tento typ konfliktů má společnost v zásobě řadu
osvědčených pravidel a institucí.
50
Minos++
4.3.2.3 Preventivní budování empatie
Pod termínem “preventivní budování empatie” rozumíme
připravit lidi na to, aby se dokázali vcítit do pozice jiných lidí a
porozumět chování těchto lidí z jejich úhlu pohledu. V kontextu
interkulturality slouží budování empatie jako prevence etnizace
a kulturalizace konfliktů a přispívá k posílení ochoty
spolupracovat.
Definice
Především u lidí se silným kolektivním sociálním smyslem pro
své společenství často slýcháme větu: "Nejsi tu jen sám za
sebe." Mnoho lidí z muslimských států udržují takovou sociální
strukturu společnosti. Nezáleží jim tolik na individuálním životě
či sledování něčích osobních zájmů. Mnohem více usilují o
společný život ve svém společenství, nezřídka i na svůj vlastní
úkor. Pozice jedince je zde silně definována jeho začleněním
do společenství. Chybná interpretace tohoto smyslu pro
společenství může lehce vést k narušení komunikace a
následně k vytvoření předsudků v situacích, kdy se setkávají
různé kultury.
Využijeme-li v případě konfliktu metodu budování empatie,
můžeme postiženou osobu přimět ke kritické sebereflexi. Dále
přemýšlejte o tom, jestli bylo vaše vlastní chování absolutně
správné.
Člověk již od svého protivníka nevyžaduje, aby se změnil,
naopak by měl pochopit, že konfliktní situaci lze pozitivně
zvrátit i tím, že změníme svůj vlastní postoj.
4.3.2.4 Motivace k posílení pocitu sebehodnoty
Jakožto migrant člověk často slyší negativní poznámky o svém
původu. Pokud se ho takové poznámky dotknou, je to
známkou problémů uznání, které je nutné řešit systematicky a
dlouhodobě.
Nevyužité schopnosti, ztráta kreativity a nedostatek
společenských způsobů nejsou mezi migranty ničím
neobvyklým. Na základě těchto nedostatků získá člověk pocit,
že ho okolí neuznává a nebere na vědomí, a může dospět až k
netečnosti či naopak bezmocné zuřivosti. Agrese či apatie se
51
Minos++
často vyjadřuje v konfliktech uznání s jinými jedinci či
skupinami v okolí.
Při motivační práci bychom měli zkoušet metody a strategie, s
jejichž pomocí dokážeme sami sebe motivovat a podporovat v
interkulturním kontextu. Pocit, že dokážeme něco
smysluplného, jsme produktivní a uplatňujeme vlastní nápady,
snižuje sklony k násilí a agresivitě. Vede k tomu, že se
budeme jeden ke druhému chovat mírně a konstruktivním
způsobem.
Motivační práce tedy znamená vytvářet sám pro sebe nové
příležitosti, jak rozvíjet svůj vlastní kreativní potenciál. To nám
umožní zamyslet se nad nesmyslností a bezvýchodností
násilných konfliktů, hledat alternativy, překonat tyto negativní
pocity a přetvořit je na kreativní jednání.
5
Shrnutí
V předcházejících kapitolách jste se seznámili s nejrůznějšími
aspekty myšlenky Evropského společenství. Jeho stupně byly
probírány chronologicky, počínaje procesem sjednocování
Evropy až po vytvoření Evropské unie. Zvláštní pozornost byla
věnována tématu evropské migrace. Kapitola zabývající se
řešením konfliktů upozornila na příčiny a možné způsoby
řešení
mezilidských
problémů.
Evropská
unie
je
nejkomplexnějším výtvorem politického vývoje od počátku
lidstva. Je naším úkolem a zároveň i příležitostí tento proces
aktivně podporovat. Uvědomte si, že i vy můžete podstatě
přispět k úspěšnému sjednocení Evropy. Pokud vás vaše
životní cesta zavede do jiné země nebo do jiného kulturního
kruhu, jistě narazíte na neobvyklé situace a problémy. To, jak
v novém prostředí uspějete, záleží z velké části na tom, jak
otevřeně budete k lidem přistupovat. Určitě se setkáte s
nepochopením a odmítavými postoji.
Buďte si jisti, že první krok je tím nejdůležitějším. A tento první
krok byste měli učinit vstříc ostatním. Konflikty mohou
vzniknout teprve z komunikace, která proběhla chybným
způsobem. A teprve při komunikaci se mohou objevit chyby.
Nenechejte se odradit, pokud okamžitě nezapadnete. Internet
a mnoho programů, organizací a sdružení nabízí dostatek
příležitostí k začlenění se do společnosti.
52
Minos++
Vyhledejte již před odjezdem do nové země nebo nového
prostředí kontakty z kulturních kruhů, v nichž se budete
pohybovat. Navažte kontakt s organizacemi, které cíleně
podporují výměnu mezi různými kulturami.
Čím dříve se postavíte problému migrace a integrace do
nového prostředí, tím jednodušší pro vás tento krok bude.
"Audentis fortuna iuvat"
(“Odvážným štěstí přeje”)
Virgil, Aeneid X, 284
i
53
Mechatronika
Řešení
(koncept)
Andre Henschke
Nĕmecko
Evropská migrace – Příručka pro učitele
Minos++
Obsah
1 Evropská Unie ....................................................................... 5 1.1 Dějiny a motivace .............................................................. 6 1.1.1 Panevropské hnutí ...................................................... 6 1.1.2 Evropské společenství uhlí a oceli .............................. 7 1.1.3 Evropské obranné společenství ................................ 11 1.1.4 Evropské hospodářské společenství a Evropské
společenství pro atomovou energii ........................... 12 1.1.5 Evropská unie ........................................................... 13 1.2 Politické instituce Evropské unie ..................................... 15 1.2.1 Evropská rada .......................................................... 16 1.2.2 Rada Evropské unie (Rada ministrů) ........................ 17 1.2.3 Evropský parlament .................................................. 17 1.2.4 Evropská komise ...................................................... 17 1.2.5 Evropský soudní dvůr ............................................... 18 1.2.6 Evropský soudní dvůr ............................................... 18 2 Evropská migrace ............................................................... 29 2.1 Historický vývoj od roku 1945 ......................................... 30 2.2 Typy imigrantů do a z Evropy .......................................... 31 2.2.1 Koloniální a postkoloniální přistěhovalci ................... 31 2.2.2 Etnická migrace ........................................................ 31 2.2.3 Uprchlíci a azylanti.................................................... 31 2.2.4 Pracovní migrace ...................................................... 32 2.2.5 Elitní migrace ............................................................ 32 3 Kompetence jednání v každodenním pracovním životě
související s interkulturalitou ............................................. 37 3.1 Pojetí kompetence v interkulturním kontextu .................. 38 3.2 Dimenze kompetence v interkulturním kontextu ............. 39 3.2.1 Kvalifikační rovina ..................................................... 39 3.2.2 Ordinační rovina ....................................................... 39 3.2.3 Motivační rovina........................................................ 40 4 Nástroje pro rozvíjení interkulturních
kompetencí jednání ............................................................. 42 4.1 Konstruktivní řešení konfliktů .......................................... 43 4.1.1 Uznání rozdílnosti a rozmanitosti v přistěhovalecké
společnosti ................................................................ 43 4.1.2 Pojem kultura ve smyslu otevřených hranic .............. 43 4.1.3 Pozitivní pojetí konfliktu (konflikt jako příležitost) ..... 43 0
Minos++
4.2 Druhy konfliktů v každodenním pracovním a studijním
životě............................................................................... 44 4.2.1 Okolnosti konfliktů..................................................... 44 4.2.2 Základní druhy každodenních interkulturních konfliktů 45 4.3 Nástroje konstruktivního řešení konfliktů......................... 46 4.3.1 Rozpoznávání a objasnění konfliktů ......................... 46 4.3.2 Přístupy k řešení konfliktů v každodenním pracovním
životě ........................................................................ 46 5 Shrnutí .................................................................................. 58 1
Minos++
Příručka pro učitele – modul « Evropská migrace”
Popis kurzu / Rozvrh přednášek:
- Mechatronika
Cíle:
Účastníci si osvojí nezbytné znalosti týkající se těchto čtyř hlavních
témat:
- Evropská Unie
- Politické instituce Evropské Unie
- Evropská migrace
- Interkulturní kompetence uplatňované v každodenním pracovním
životě
- Nástroje pro rozvíjení interkulturních kompetencí
Požadavky:
- Žádné
Účastníci:
-
Techničtí experti z oborů konstrukce, montáže, obsluhy a
údržby.
Délka semináře v minutách:
2,000 minut
Pomůcky účastníků
- Učebnice modulu "Evropská migrace MINOS++"
- Cvičebnice modulu "vnitřní migrace MINOS++"
Pomůcky přednášejícího
- Příručka pro učitele “Evropská migrace MINOS++"
Technické zázemí přednášejícího:
2
Minos++
- Projektory
- Tabule
- Notebook
Materiály pro účastníky semináře na jednu osobu:
- Učebnice modulu "Evropská migrace MINOS++"
- Cvičebnice modulu "Evropská migrace MINOS++"
Další pomůcky pro účastníky semináře na jednu osobu:
- Sešit, pero
Všeobecné pokyny a filozofie modulu Migrace v rámci
Společenství
Výukový modul “Evropská migrace”, který držíte v ruce, je
koncipován jako prezenční seminář a skládá se z učebnice a
cvičebnice. Je určen pro osoby z technického oboru bez
vysokoškolského vzdělání, ale může být přínosný i pro ostatní
cílové skupiny. Tento výukový program se nezaměřuje na integraci
softwarových řešení, ale věnuje se zprostředkování specifického
obsahu. Prací na tomto výukovém modulu by měli účastníci získat
vědomosti týkající se:
- Evropská Unie
- Politické instituce Evropské Unie
- Evropská migrace
- Interkulturní kompetence uplatňované v každodenním pracovním
životě
- Nástroje pro rozvíjení interkulturních kompetencí
Cvičení k jednotlivým úsekům slouží jednak k přezkoušení
porozumění podstatě problému, jednak poskytují možnost
individuálního použití získaných vědomostí. Obzvláště individuální
cvičení vyžadují, aby účastník vyvinul kreativitu, proto neexistují, a
ani existovat nemohou, žádná formálně správná a nesprávná
řešení. Cestu k řešení si účastníci musí najít pomocí argumentace,
která překračuje rámec učebnice.
3
Minos++
Úvod a přivítání:
Stručný obsah:
- Vzájemné představení
- Představení programu
- Zjišťování očekávání účastníků
- Časový plán, organizace, kontaktní osoby
Zvláštní poznámky:
- Výměna pracovních vizitek
- Představení učebnice k semináři
- Pokyny k praktickému průběhu semináře
- Prezentace programu EU "Leonardo da Vinci"
Délka kapitoly v minutách:
30 minut
4
1
Minos++
Evropská Unie
Dějiny a motivace
Stručný obsah:
- Dějiny a motivace
- Panevropské hnutí
- Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)
- Evropské obranné společenství (EOS)
- Evropské hospodářské společenství (EHS)
- Evropská Unie
- žádné
200 minut
Předtím než přednášející začne probírat specializovanou látku,
mělo by se u studentů vytvořit a posílit povědomí o myšlence
sjednocené Evropy. Evropa, respektive Evropská Unie, je více než
pouze právní konstrukcí a administrativní jednotkou. Pokuste se
vzbudit nadšení pro tuto evropskou myšlenku. Uveďte skutečné
příklady různých kultur v Evropě i jejich společných rysů, se kterými
máte zkušenosti ze svého vlastního života. Úspěch semináře závisí
z velké míry na nadšení a vůli jeho účastníků.
Vraťte se k historickým kořenům Evropy. Propojte dějiny Evropské
unie s jejími předchůdci, přičemž zajděte až ke Svaté říši římské a
Evropě Karla Velikého. Svatá říše římská národa německého byla
až do svého rozpadu v roce 1806 patronem sjednocené Evropy.
Svatá říše římská národa německého přitom nezanikla zcela bez
náhrady. Porážka císařské koruny habsburským císařem
Františkem II 6. srpna 1806 představovala pouze krátkou přestávku
ve sjednocování Evropy.
5
Minos++
S Napoleonem, který se 14. května 1804 prohlásil císařem, získala
Evropa téměř jednotný právní základ. Tzv. “Code Civil" se stal
základem téměř veškerého evropského občanského práva. Po pádu
napoleonského impéria následovalo období sjednocování Evropy
prostřednictvím obchodu a ekonomie. Železnice umožnila rychlou
komunikaci i cestování. O něco později spojil telegraf rychlostí
světla ty nejvzdálenější kouty světa. Časy živého sjednocování
Evropy pokračují do roku 1914. Rozumělo se téměř samo sebou, že
vzdělané evropské měšťanstvo ovládalo dvě nebo tři řeči. Zde se
odkažte na Stefana Zweiga a jeho dílo "Svět včerejška – paměti
jednoho
Evropana"
nebo
na
ságu
Thomase
Manna
"Buddenbrookovi."
Zmiňte se o trvalých historických kulturních poutech mezi mnoha
evropskými zeměmi. Představte Francii a Itálii i Španělsko a Británii
jako otce a matky mnoha dnešních tradic.
1.1
Dějiny a motivace
Nechejte účastníky kurzu, aby si našli svou vlastní definici
panevropského hnutí. Je důležité, nesdělovat jim pouze věcný
obsah tématu, ale pokusit se vytvořit povědomí o EU. Uvědomte si,
že zde nejde o klasický školní předmět, ale předávání vize. Na
tomto místě se zaměřte pro změnu na obeznámení účastníků s
obdobím dvacátých let, jejichž romantické označení “zlatá dvacátá
léta” bylo na hony vzdálené skutečné politické a sociální situaci v
Evropě po Druhé světové válce. Uveďte požadavky Versailleské
mírové smlouvy. Mějte se přitom na pozoru, abyste situaci objasnili
z pohledu všech tehdy znepřátelených zemí, a nezohledňovali
pouze hledisko Francie či Německa.
Zvláštní zmínka by měla být určena Turecku (tehdy “Ottomanská
říše”), které ve Druhé světové válce bojovalo na straně Německa.
6
Minos++
Řešení k otázkám:
1. Otázka:
Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte “ano”
nebo “ne”.
1. Evropská Unie je výsledkem dlouhého mírového jednání
mezi Německem a Francií.
2. Evropská Unie byla založena “Radou národů” v Ženevě.
3. Myšlenka Evropské Unie existovala v podobě první výzvy již
v roce 1922. (ano)
4. Kvůli globální ekonomické krizi v roce 1929 byla myšlenka
Evropské Unie odložena. (ano)
5. Druhá světová válka zastavila snahy o sjednocení Evropy po
dobu trvání války. (ano)
2. Otázka:
Krátce popište, čím byly motivovány základní znaky sjednocené
Evropy:
Příklad, jak lze popsat základní znaky sjednocené Evropy:
"Příšerné zážitky z První světové války daly vzniknout představě
mírumilovné, demokratické a hospodářsky jednotné Evropy, která
měla Evropu dlouhodobě sjednotit."
1.1.2 Evropské společenství uhlí a oceli
Zakladateli EU jako takové byli bývalí úhlavní nepřátelé Francie a
Německo. Vraťte se k historickým příčinám tohoto nepřátelství.
Zdůrazněte, že podstatná část říše Karla Velikého se rozkládala a
území Francie. V období středověku Francie a Německo po
dlouhou dobu nebyli nepřáteli. Politicky motivované nepřátelství se
do vztahu těchto dvou zemí promítlo až později. Vysvětlete, že
7
Minos++
obzvláště po Druhé světové válce byla spolupráce mezi těmito
středoevropskými zeměmi velmi důležitá.
3. Otázka:
nebo “ne”.
1. ESUO je výsledkem Marshallova plánu, který měl za úkol
pomáhat ekonomice Německa a Francie po Druhé světové
válce.
2. Účelem Evropského společenství uhlí a oceli byla kontrola
těžebního průmyslu členských států.
3. ESUO bylo založeno 18. dubna 1952. (ano)
4. Členskými státy ESUO byly všechny země Beneluxu, Itálie,
Francie a obě části Německa.
5. ESUO bylo v roce 2002 podle plánu rozpuštěno. (ano)
8
Minos++
4. Otázka:
Identifikujte na mapě všechny státy, které přistoupily k Evropskému
společenství uhlí a oceli do roku 1952:
K Evropskému společenství uhlí a oceli do roku 1952 přistoupily tyto
státy: Francie, Německo, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko.
9
Minos++
5. Otázka:
Stručně popište, jaké byly nejdůležitější orgány Evropského
společenství uhlí a oceli v roce 1952. Nezapomeňte přitom zmínit
také podstatné informace o vzájemném vlivu těchto orgánů.
Řešením by mělo být shrnutí následujícího textu:
•
Vysoký komisariát
Vysoký komisariát se sídlem v Lucemburku byl výkonnou
mocí ESUO. Jeho prvním prezidentem byl Jean Monnet,
který společně s Robertem Schumanem vyvinul Schumanův
plán. Vysoký komisariát měl devět nezávislých členů a je
možné jej považovat za zárodek Evropské Komise.
•
Rada ministrů
Rada ministrů se skládala z ministerských zástupců všech
členských států a představovala spojovací článek mezi
nezávislou autoritou a vyššími národními zájmy jednotlivých
států. Tento systém je pokládán za předchůdce ministrů
Rady Evropské Unie.
•
Společné shromáždění
Společné shromáždění bylo tvořeno poslanci národních
parlamentů členských států a sloužilo jako kontrolní orgán
Vysokého komisariátu. K vytvoření takového parlamentu
přispěly především připomínky Coudenhova-Kalergiho, který
se kromě Rady ministrů zasazoval také o parlamentní
reprezentaci. Společné shromáždění je možné pokládat za
předchůdce Evropského Parlamentu.
•
Soudní dvůr
Soudní dvůr měl sedm členů a fungoval jako nadnárodní
soudní moc. Tedy taková soudní moc, která přesahuje
zákony jednotlivých členských států. Také soudní dvůr byl
předchůdcem jednoho z orgánů Evropské Unie, a to
Evropského soudního dvora.
10
Minos++
1.1.3 Evropské obranné společenství
U tématu evropské obranné politiky se nezapomeňte zmínit o
příčinách “studené války” a problémech, které s sebou přinesla.
Zahajte diskuzi o tom, jak je možné, že “studená válka” ovlivnila na
tak dlouho a tak zásadním způsobem myšlení a chování obyvatel
Evropy. Diskutujte, jaké alternativy k obrannému společenství by
byly bývaly možné.
6. Otázka:
nebo “ne”.
1. Válka ve Vietnamu byla důvodem k vytvoření společné
evropské obrany.
2. Od roku 1954 v Evropě existuje společná armáda všech
členských států EOS.
3. EOS je ve své podstatě
Schumanově plánu. (ano)
založeno
na
rozvinutém
4. NATO funguje od počátku padesátých let jakožto
bezpečnostní aliance, která chrání státy západní Evropy.
(ano)
7. Otázka:
Stručně vysvětlete, jakým způsobem měl Plevenův plán rozvinout
Schumanův plán:
Příklad řešení:
„Francouzský premiér René Pleven zveřejnil tzv. Plevenův plán,
který byl rozvinutím Schumanova plánu. Pleven navrhnul společnou
evropskou armádu, která by mohla kontrolovat vyzbrojení Německa.
Členy obranného společenství by byly členské státy ESUO. Pouze
německá armáda by byla zcela integrovaná v mezinárodním vojsku.
Armády ostatních členských států měly být i nadále řízeny na
11
Minos++
národní úrovni. Rozhodujícím popudem byl strach z příliš silného
Německa a okolnosti „studené války“.
1.1.4 Evropské hospodářské společenství a Evropské
společenství pro atomovou energii
Protože komplexní problematika evropské politiky v 50. a 60. letech
20. století se dnes dá již velice těžko pochopit, je nutné u studentů
vzbudit zájem o ducha té doby. Zaveďte řeč na problematiku
rodících se studentských nepokojů, dohady o práci bývalých
nacistických funkcionářů ve Spolkové republice Německo a počátky
migrace v důsledku hospodářského zázraku. Jaderná energie byla
tehdy v Evropě pokládána za ideální zdroj energie. Ekonomiky
jednotlivých zemí byly na různém stupni rozvoje, což přinášelo stále
častější problémy při narůstajícím mezinárodním obchodu a
výměně. To vedlo k nutnosti harmonizace trhů. “Římskými
smlouvami” byly položeny základy mezinárodního obchodu.
Hovořte s účastníky o tom, jaké alternativy k jaderné energii tehdy
existovaly. Diskutujte také o možných alternativách k celní unii,
respektive k bezcelním zónám v rámci Evropské unie. Cíleně se
ptejte na překážky, které tehdy (stejně jako dnes) stály v cestě
rozsáhlejší spolupráci mezi jednotlivými zeměmi. V obou případech
můžeme vidět příčinu v uchovávání značného národního vlastnictví,
přičemž bohaté oblasti se odmítaly dobrovolně vzdát výhod ve
prospěch oblastí chudších. Zeptejte se účastníků na jejich skutečný
názor na instituce EU, které byly zřízeny již v dobách EHS.
8. Otázka:
nebo “ne”.
1. Slavný malíř "Claude Monet" se v roce 1955 zasadil o
vytvoření společné evropské hospodářské politiky.
2. EHS si vytyčilo za cíl dosáhnout sjednocení Evropy na poli
hospodářské politiky. (ano)
3. Římskými smlouvami bylo v roce 1957, založeno EHS v
Římě. (ano)
12
Minos++
4. EHS vytvořilo společný finanční fond, ESF. ESF je zkratka
pro European Security Funding (Evropské bezpečnostní
financování).
9. Otázka:
Stručně vysvětlete, jakým orgánům ES dala vzniknout Římská
smlouva v roce 1957. Které orgány byly přidány k orgánům EHS, a
jaká byla jejich role?
Nově vznikly následující orgány:
•
•
•
Evropská komise, která se stala iniciativním a později i
výkonným orgánem Společenství,
Evropský parlament, který měl kontrolní funkci,
Rada ministrů a Evropský soudní dvůr existovaly v podobné
formě již v dobách ESUO a EHS na jejich funkci plynule
navázalo.
10. Otázka:
Na základě vlastních znalostí dějin popište, jak vy sami vnímáte
mírový vývoj Evropy s EHS.
Zde byste se měli klást důraz na všeobecný historický kontext, na
kreativitu, a na pokusy účastníků podat vlastní zkušenosti a názory.
1.1.5 Evropská unie
Při diskuzi o EU zaveďte řeč na změněné rámcové podmínky po
roce 1990. Rozeberte pád Berlínské zdi, rozpad socialistického
systému, rozpuštění Varšavské smlouvy, atd. Diskutujte o tom, proč
mělo rozšíření EHS jako EU významný příslib pro všechny partnery
nové EU. Posílením EU a přenesením vládních funkcí jednotlivých
národních států do Bruselu započalo budování evropské vlády.
Nechte účastníky diskutovat o jednotlivých krocích rozšiřování EU a
vyznačte je na tabuli. Vraťte se k poslednímu stupni rozšíření v roce
2004. Diskutujte o tom, proč se další rozšíření bez společné
evropské ústavy nezdá být možným.
13
Minos++
11. Otázka:
nebo “ne”.
1. EU byla založena v Paříži, protože Francie se jako jediná
země zasadila o její vznik.
2. EU stojí na třech pilířích: společenství, společná zahraniční a
bezpečnostní politika, společné soudnictví a společná policie.
(ano)
3. V roce 1985 k EU přistoupilo mnoho nových států, například
Slovinsko a Rakousko.
4. V roce 2007 byl smlouvou EU určen společný ministr
zahraničních věcí EU.
12. Otázka:
Doplňte slepou mapu daty vstupu do EU a vyznačte země, které se
daný rok k EU připojily.
.
• 1973
o Dánsko
o Irsko
o Spojené království
• 1981
o Řecko
• 1986
o Portugalsko
o Španělsko
• 1995
o Rakousko
o Švédsko
o Finsko
• 2004
o Estonsko
o Litva
14
•
o
o
o
o
o
o
o
o
2007
o
o
Minos++
Lotyšsko
Polsko
Česká Republika
Slovensko
Maďarsko
Slovinsko
Malta
Kypr
Bulharsko
Rumunsko
13. Otázka:
Vysvětlete vlastními slovy, jak Evropská společenství společně
přispěla k rozvoji evropské ekonomiky.
Příklad řešení:
"Teprve prostřednictvím společných aktivit celní unie, zemědělské
politiky obchodní politiky, strukturní politiky, sociální politiky, atd.,
mohly být zřízeny první společné programy, které vyrovnávaly
rozdíly a nedostatky slabších zemí a oblastí v rámci celé Evropy.
Oblasti a země v Evropě tak získaly konkurenceschopnost a mohly
se hospodářsky angažovat v rámci celosvětově největší zóny
volného obchodu. To z Evropy učinilo jednu z ekonomicky
nejaktivnějších a z hlediska konkurence nejschopnějších oblastí
světa.”
od
1.2
do
Stručný obsah:
- Politické instituce Evropské unie
- Evropská rada
- Rada Evropské unie (Rada ministrů)
- Evropský parlament
- Evropský soudní dvůr
- Evropský účetní dvůr
15
Minos++
•
Debata o orgánech EU předpokládá znalost funkcí
demokratických systémů. Nejprve se tedy ujistěte o tom, že
všichni účastníci pochopili a zažili si systém volební
demokracie, výkonné moci, zákonodárné moci a soudní
moci.
•
Dále je třeba, aby měli povědomí o federálních strukturách,
tedy spolupráci mezi oblastmi, zeměmi a státem. Vytvoření
tohoto povědomí lze případně podpořit role play aktivitami a
uvedením příkladů spolupráce mezi těmito třemi vládami.
Učitel může přinést vzdělávací materiály o politice z různých
zemí.
200 minut
1.2
1.2.1 Evropská rada
Demokratické orgány EU jsou podobné demokratickým orgánům
národních vládních struktur. Rada, Parlament a Komise mají v
zemích EU své ekvivalenty. Proto je užitečné před zahájením
diskuze představit pomocí obrázku na tabuli strukturu národních
demokratických systémů. Až účastníky seznámíte s volbami,
povinnostmi a vzájemnou kontrolou těchto orgánů, můžete je
srovnat se strukturou EU institucí. Poté zdůrazněte, že EU stojí nad
orgány národních států. Nejvyšší národní orgány členských států
volí, kontrolují a sestavují instituce EU. Počet členů Parlamentu EU,
Rady ministrů, Evropské komise, atd., který zde uvádíme, odpovídá
situaci v roce 2009. Další stupně rozšiřování EU mohou tyto poměry
a počty změnit. I to můžete případně zmínit.
16
Minos++
1.2.2 Rada Evropské unie (Rada ministrů)
Protože Rada ministrů představuje nejdůležitější úřad vlády EU,
měli byste jí věnovat mimořádnou pozornost. Povinnosti Rady
ministrů, uvedené na straně 18, nabízejí možnost zahájit na tomto
místě diskuzi na téma opatření EU, která jsou účastníkům dobře
známá, a se kterými mají osobní zkušenost. Ať účastníci vyhledají,
co zapříčinilo a iniciovalo jednotlivá opatření, kdo tím získal výhody,
kdo byl zbaven nevýhod, a kdo utrpěl tím kterým opatřením škody.
1.2.3 Evropský parlament
Evropský parlament se ze všech orgánů EU nejvíce podobá
národnímu vládnímu orgánu. Nechejte účastníky zjistit, kdo z jejich
vlastního volebního okruhu nastoupil jako evropský poslanec, jakou
stranu a jaký politický proud ten který kandidát zastupuje. Dále ať
vyhledají, jaké pozice kandidát zaujal v minulých diskuzích.
Vyzkoušejte si s účastníky demokratická práva, a to srovnáním slibů
kandidátů s jejich skutečnými postoji a jednáním. Navažte s těmito
kandidáty kontakt, a případně je pozvěte k návštěvě semináře.
Vysvětlete účastníkům, že Evropa je sice řízena vládami
jednotlivých národních států, tzn. členských států EU, ale poslanci
Evropského parlamentu jsou voleni přímými volbami, takže každý
člověk může do “dalekého Bruselu” přinést své vlastní kandidáty,
kteří by zastupovali jeho zájmy.
Jakožto nejznámější orgán EU je Evropská komise vlastní “vládou”
EU. Nezávislost členů Komise na zájmech jednotlivých členských
států umožňuje Komisi fungovat politicky nezávisle. Zadejte
účastníkům za domácí úkol vyhledat, která významná nařízení EU
Evropská Komise v minulých letech zpracovala. Pro úplné
pochopení ducha evropské demokracie můžete na příkladu
některého z aktuálních nařízení nebo zákona EU ukázat, jak návrh
Evropské Komise prochází Radou a Parlamentem, a jaké změny v
něm nastanou.
17
Minos++
Po zákonodárných orgánech představíme judikativní instituci EU,
Evropský soudní dvůr. Zde můžeme opět porovnávat národní
orgány a orgán EU. Různé oblasti soudnictví EU (viz strana 31) se
nabízejí ke srovnání. Na tomto místě vysvětlete, jaké úřady existují
v odpovídajících oblastech v jednotlivých členských státech EU (tzn.
nejlépe v tom konkrétním státě, kde právě probíhá tento seminář).
Objasněte, kdy může být podán jaký druh žaloby, kdy je možné
odvolání k vyšší instanci, a kdy, popřípadě z jakého důvodu, je
Evropský soudní dvůr pro sjednocenou Evropu tak důležitý.
Ohledně činnosti Evropského účetního dvora nebyly zpracovány
žádné konkrétní návrhy tematické práce.
14. Otázka:
Definujte vlastními slovy instituci "Evropská rada":
"Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a
vymezuje obecné politické směry tohoto rozvoje." (Článek 4
Smlouvy o Evropské Unii)
Evropská rada sdružuje hlavy států nebo předsedy vlád členských
států a předsedu Komise. Na schůzích Evropské rady jsou kromě
hlav státu či předsedů vlád členských států přítomni také ministři
zahraničních věcí členských států a jeden člen Komise.
Evropská rada se schází alespoň dvakrát ročně za předsednictví
hlavy státu či předsedy vlády členského státu, který vykonává
předsednictví Rady Evropské unie. V této funkci se jednotlivé státy
střídají v šestiměsíčních intervalech. V praxi se vžilo, že se
Evropská rada schází nejméně čtyřikrát do roka a příležitostně se
svolávají také výjimečná zasedání Rady. Po každém zasedání jsou
závěry Rady zveřejněny.
18
Minos++
Evropská rada je odpovědná za zásadní rozhodnutí o
nejpodstatnějších
politických
otázkách
souvisejících
se
sjednocením Evropy: úpravy zakládajících smluv a změny v
institucích, diplomatická prohlášení, která se týkají vnějších vztahů
a společné zahraniční a bezpečnostní politiky, atd. Krom toho slouží
jako fórum pro vrcholnou politickou diskuzi v krizových situacích
a v případě potřeby se snaží pomáhat řešit případné spory
a neshody mezi členskými státy. Po projednání s členskými státy
Evropská rada podle konsensu může:
Stanovit směrnice, jejichž prostřednictvím Radě ministrů a
Evropské komisi sdělí priority Evropské rady ohledně vedení
Unie a jejích společných politik. Tyto mají často podobu
obecných politických směrnic, harmonogramu a specifických
cílů.
Schvalovat vyhlášení nebo rozhodnutí, která slavnostně
vyjadřují postoj hlav států nebo předsedů vlád států k určitému
tématu.
Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a
vymezuje politické, ekonomické a sociální směrnice pro veškeré
činnosti Evropské Unie, jak na evropské, tak na mezinárodní úrovni.
Směrnice a prohlášení Evropské rady však nemají žádnou legální
hodnotu.
19
Minos++
15. Otázka:
Doplňte do níže vyobrazeného diagramu detailní popis funkcí
jednotlivých orgánů.
16. Otázka:
nebo “ne”.
1. Evropská rada je tvořena ministry zahraničí jednotlivých
členských států EU.
2. Evropská rada se schází minimálně dvakrát do roka.
3. Evropská rada sama sebe vidí jako sbor pro krizové situace.
4.
Rozhodnutí Evropské rady musí být převedena na platné
právo členských států prostřednictvím jednotlivých zákonů.
20
Minos++
17. Otázka:
Definujte vlastními slovy EU instituci "Rada ministrů":
Rada je hlavní rozhodovací institucí Evropské Unie. Zastupuje
členské státy a jejich schůzek se účastní jeden ministr z každé
vnitrostátní vlády členských států. Proto se Rada EU také nazývá
Rada ministrů.
Kteří ministři se účastní jaké schůzky závisí na předmětu jednání.
Pokud má Rada například v plánu projednávat justiční záležitosti,
pak se schůzky účastní ministři spravedlnosti každého členského
státu Evropské unie a schůzka se nazývá „spravedlnost“.
Vztahy mezi EU a zbytkem světa se zabývá „Rada pro obecné
záležitosti a vnější vztahy“. Rada v tomto složení však nese
zodpovědnost i za další všeobecně politické otázky, každá vláda si
tedy může vybrat, kterého ze svých ministrů či státních tajemníků na
schůzku této Rady vyšle.
Celkem existuje devět rad různého složení:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Obecné záležitosti a vnější vztahy
Hospodářství a finance (ECOFIN)
Spravedlnost a vnitřní věci
Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele
Konkurenceschopnost
Doprava, telekomunikace a energie
Zemědělství a rybolov
Životní prostředí
Vzdělávání, mládež a kultura
Každý ministr v Radě je zplnomocněn k závaznému jednání
jménem své vlády. Podpis ministra je tím pádem zároveň podpisem
celé vlády. Každý ministr v Radě navíc nese politickou
zodpovědnost vůči svému vnitrostátnímu parlamentu a vůči
občanům, které parlament zastupuje. Tímto je zajištěna
demokratická legitimita rozhodnutí Rady.
21
Minos++
18. Otázka:
Rada ministrů má šest klíčových úkolů. Vyjmenujte tyto úkoly a
stručně je popište:
Rada má šest hlavních povinností:
•
•
•
•
•
•
Schvalovat evropské právní předpisy.
Zajišťovat koordinaci hlavních směrů hospodářské politiky
členských států.
Uzavírat mezinárodní smlouvy mezi EU a dalšími zeměmi
nebo mezinárodními organizacemi.
Spolu s Evropským parlamentem schvalovat rozpočet EU.
Rozvíjet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku
(SZBP) založenou na směrech stanovených Evropskou
radou.
Koordinovat spolupráci vnitrostátních soudů a policejních
složek v trestních záležitostech.
19. Otázka:
nebo “ne”.
1. V Radě ministrů jsou přítomni ministři jednotlivých členských
států jakožto zástupci jednotlivých zemí EU. (ano)
2. Existuje devět různých složení Rady. (ano)
3. Všichni přítomní ministři v Radě ministrů jsou oprávněni k
závaznému jednání jménem své vlády. (ano)
4. Většina povinností Rady ministrů se týká oblasti záležitostí
Společenství. (ano)
22
Minos++
20. Otázka:
nebo “ne”.
1. Sídlem Evropského parlamentu je Brusel, alternativním
sídlem je Štrasburk.
2. Od roku 1979 je Evropský parlament volen přímo občany.
(ano)
3. Presidentem Evropského parlamentu musí být vždy občan
Švýcarska, aby byla zajištěna nezávislost tohoto orgánu.
4. Evropský parlament vykonává demokratickou kontrolu nad
všemi evropskými úřady. (ano)
21. Otázka:
Vysvětlete vlastními slovy práci poslanců Evropského parlamentu
(rozsah: čtvrtina strany).
Evropští poslanci jsou členy různých výborů, které se zabývají
jednotlivými oblastmi činností Evropské Unie, aby mohli určit
stanoviska, o kterých se bude hlasovat na plenárním zasedání.
V těchto skupinách se také projednávají témata, která budou
předmětem diskuze na příštím zasedání. V průběhu plenárních
zasedání, která se konají každý měsíc ve Štrasburku, parlament
přezkoumává legislativní návrhy a může texty před jejich přijetím
změnit. Na rozpisu mohou být dále “prohlášení” Rady či Komise,
jakož i aktuální otázky, které se vztahují na události v zemích
Evropské unie i na celém světě. Na základě těchto prohlášení může
Parlament schválit usnesení.
Při revizích Smluv se pravomoci Evropského parlamentu v rámci
evropských institucí neustále rozšiřovaly. Dnes je Evropský
parlament spolutvůrcem právních předpisů, má rozpočtovou
pravomoc a působí v roli orgánu vykonávajícího demokratickou
kontrolu všech evropských institucí.
23
Minos++
Na Parlament je přenesena zákonodárná pravomoc. Tato pravomoc
se projevuje působením v mnoha oblastech společně s Radou
Evropské unie, především při přijímání legislativních textů.
Parlament může obsah legislativních návrhů přijmout, změnit, nebo
zamítnout.
Parlament má také rozpočtovou pravomoc. Evropský parlament a
Rada Evropské unie společně tvoří rozpočtový orgán Evropské
unie. Parlament tedy každoročně stanoví jisté výdaje i příjmy Unie.
Jakmile proběhne proces projednávání, na kterém spolupracují
Rada Evropské unie a Evropský parlament, Parlament může
přijmout či zamítnout rozpočet, navržený Komisí.
Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU,
zvláště pak nad Komisí. Disponuje pravomocí schválit nebo
zamítnout jmenování prezidenta Komise, navrženého členskými
státy.
Kromě toho může schválit nebo zamítnout jmenování komisařů a
má také právo odvolat odhlasováním nedůvěry Komisi jako celek.
Dále je oprávněn demokraticky dohlížet nad činnostmi Evropské
unie, vykonávané v rámci petičního práva občanů, vyšetřování,
vznesení žaloby u Evropského soudního dvora a finanční kontroly.
24
Minos++
22. Otázka:
23. Otázka:
Definujte "Evropskou komisi" v kontextu ostatních vládních orgánů
Evropské unie.
Evropská komise (Komise EU) sídlí v Bruselu a je výkonným
orgánem Unie. Je strážcem smluv a musí se starat o to, aby
členské státy plnily své smluvní povinnosti. Její funkční období trvá
pět let.
Sestavuje návrhy nových evropských právních předpisů, (nařízení,
směrnice, rozhodnutí). Ty jsou poté přijaty Radou ministrů EU a
25
Minos++
Evropským parlamentem, popřípadě změněny. Komise odpovídá za
plnění rozpočtu EU a spravuje schválené rozpočtové fondy.
Každý členský stát EU stanoví jednoho člena. Komise má tedy
celkem 26 komisařů a předsedu. Podobně jako je tomu u vládních
ministrů, každý komisař má na starosti určitou tematickou sekci,
nazvanou generální ředitelství (“Directorate General. Zastoupení
Komise EU (podobně jako ambasády) se nalézají ve všech
členských státech.
Hlavy státu a předsedové vlády členských států EU ve shodě
nominují
prezidenta
nebo
prezidentku.
Jmenování
prezidenta/prezidentky
musí
být
schváleno
Evropským
parlamentem. Po svém zvolení prezident nominuje tým dalších 26
komisařů. Komise jako celek musí být také potvrzena Evropským
parlamentem.
Členové komise jsou povinni prosazovat výhradně zájmy
Společenství: jejich práce je nezávislá na zájmech členských států,
z nichž pocházejí. Rozhodnutí jsou uskutečňována většinovými
volbami. Prezident určuje směry politické práce komise.
Lisabonská smlouva slibuje změnu: počet komisařů by neměl být
vyšší než dvě třetiny počtu členských států. Podle toho by tedy při
počtu 27 členských států tvořilo komisi 18 komisařů a komisařek.
24. Otázka:
nebo “ne”.
1. Evropská komise připravuje návrhy pro tzv. "právo Unie".
(ano)
2. Prezident Evropské komise se volí z 26 komisařů EU tajnými
volbami.
3. Komisaři EU v Evropské komisi vehementně hájí zájmy
svých vlastních států.
4. Každá země EU má v Evropské komisi svého zástupce, který
hájí její zájmy.
26
Minos++
25. Otázka
Vysvětlete vlastními slovy pět hlavních úkolů Evropského soudního
dvora. Nezapomeňte přitom popsat různé “soudy”, které tvoří
Evropský soudní dvůr.
Evropský soudní dvůr (ESD) tvoří 27 soudců, jimž je nápomocno
osm generálních advokátů. Jak soudci, tak generální advokáti jsou
voleni na dobu šesti let po dohodě vlád členských států.
Evropský soudní dvůr zastupuje různé funkce, které jsou v rámci
právních systémů členských států rozděleny do mnoha soudních
odvětví:
•
•
•
•
•
Jakožto "Ústavní soud" rozhoduje ve sporech mezi
institucemi EU a ve věcech kontroly legality zákonodárství
EU
Jakožto "Správní soud" přezkoumává, zda jsou správní
předpisy a správní jednání Evropské komise a autorit
členských států v souladu se zákonem EU
Jakožto "Pracovní soud a sociální soud“ rozhoduje v
záležitostech týkajících se svobody pohybu, sociální
bezpečnosti zaměstnanců a rovnocenného přístupu k
mužům a ženám v pracovním životě
Jakožto "Trestní soud", přezkoumává rozhodnutí Evropské
komise týkající se pokut
Jakožto "Občanskoprávní soud" rozhoduje při žalobách o
náhradu škody a při interpretacích Bruselské úmluvy o
pravomoci soudů a uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve
věcech občanských a obchodních.
Evropský soud může být svolán některým z členských států,
institucí Evropské unie, a také bezprostředně postiženými jedinci a
firmami, jsou-li tito občany členských států.
V říjnu 1988 byl rozhodnutím Rady zřízen Evropský soud prvního
stupně, který je přičleněn k Evropskému soudnímu dvoru. Zabývá
se žalobami z oblasti úředního práva EU, konkurenceschopnosti,
železa a oceli, a všemi žalobami proti některé z institucí EU,
podanými přímo občany EU či společnostmi.
27
Minos++
26. Otázka:
nebo “ne”.
1. Evropský účetní dvůr byl založen v roce 1987.
2. Evropský účetní dvůr monitoruje ekonomické využití fondů
EU. (ano)
3. Auditoři EU vykonávají svoji práce zcela nezávisle. (ano)
4. Všechny národy jsou povinny v případě nutnosti na požádání
poskytnout veškeré podstatné informace.
27. Otázka:
Popište vlastními slovy vývoj vládních orgánů EU. Mějte na zřeteli
také rozšíření kompetencí těchto orgánů, které přišlo s rozšiřováním
EU.
Odpověď by měla být založená na oddílech 1.2.1 až 1.2.6.
28. Otázka
Jaké jsou podle vašeho názoru překážky v demokratické rovnováze
v rámci EU?
Odpověď na tuto otázku by měla podle uvážení účastníků rozebírat
problematiku velikosti země oproti hustotě obyvatelstva.
Demokratický konflikt se často odráží v přidělení hlasů v Evropském
parlamentu. Účelem je, aby měly země s nižší hustotou
obyvatelstva, ale vyšším HDP, stejné zastoupení jako země s vyšší
hustotou obyvatelstva, ale nižším HDP. V podstatě jsou přitom
znevýhodněny málo početné, ale zemědělsky silné národy EU,
které se podřizují ekonomicky slabším členům EU.
28
Minos++
29. Otázka:
Načrtněte cestu zákona EU, počínaje národním návrhem zákona až
po jeho převedení na zákon EU. Dále popište, jak se tento zákon
stane platným zákonem ve všech státech EU. Použijte také grafické
znázornění.
Způsob zpracování zákona se stát od státu liší. Co se týká úrovně
EU, měla by se odpověď na tuto otázku zakládat na schématu z
oddílu 1.2. Dále popište jeho realizaci v jednotlivých státech EU,
popř. specificky ve vašem státě.
2
Evropská migrace
Stručný obsah:
- Historický vývoj od roku 1945
- Typy imigrantů do a z Evropy
- Koloniální a postkoloniální přistěhovalci
- Etnická migrace
- Uprchlíci a azylanti
- Pracovní migrace
- Elitní migrace
Zvláštní poznámka:
•
Téma “migrace” se stalo aktuálním a veřejně probíraným
především v kontextu neúspěšného procesu integrace.
Zmiňte v přípravné fázi k tématu migrace tradiční migrační
pohyby v Evropě. Jistě zjistíte, že mnoho účastníků vašeho
kurzu bylo v rozpětí třech posledních generací vystaveno
migračním pohybům. Než začnete probírat kapitolu,
diskutujte na téma případných zkušeností s migrací ve vlastní
rodině, např. prarodiči nebo praprarodiče, kteří se v novém
prostředí museli cítit doma, ale také se přizpůsobit a začlenit
se do společnosti.
150 minut
29
2
Evropská migrace
2.1
Minos++
Také zde je smysluplné, ohlédnout se k dějinám Evropy. Podle
oblasti, ve které se nacházíte, byste měli načrtnout její historický
vývoj a znázornit, jak se v průběhu času měnily státní hranice.
Vysvětlete, že neexistují žádní “Italové”, “Španělé”, “Němci” nebo
“Francouzi”. Existují pouze lidé, kteří se narodili v určitém časovém
období, v němž daná místa jejich narození příslušela určité zemi či
určitému státu. Proto se pak tito lidé označují jako příslušníci této
země. Již o deset let dříve nebo později by jejich příslušnost k
danému státu nebo dané zemi mohla být politickými procesy
změněna. Proto je čirý nacionalismus ideou, která vůbec nebere v
potaz zeměpisná fakta. Národy jsou tvořeny spíše sociologickými a
sociálními sítěmi, které si pro sebe závazně tvoří určitý systém
hodnot a pravidel. Proto například typicky britské vzorce chování
nezávisí na posledních pěti generacích a jejich zeměpisném místě
pobytu. Důležitější je v lidském životě příslušnost k sociálním
skupinám.
V této kapitole upozorněte na to, že Druhá světová válka s sebou
přinesla reorganizaci, a tím i přerozdělení příležitostí a možností. To
mělo bouřlivý účinek na lidi z potenciálně chudších oblastí, kteří tak
pocítili větší motivaci k tomu, přestěhovat se do potenciálně
bohatších oblastí. Diskutujte o tom, co je v zemi pokládáno za
potenciální, a co za atraktivní, tedy přitažlivé. Jistě rychle zjistíme,
že zásadní vliv mají materialistické ideály jakožto součást
západního, kapitalistického hospodářského systému. Naproti tomu
je ovšem i dispozici i značný počet alternativních možností, na které
se můžeme dívat jako na alternativní způsoby života.
30
2.2
Minos++
Zmíníme-li v Evropě téma “kolonie”, máme často na mysli kolonie v
typickém slova smyslu. Afrika a Indie jsou dobře známé bývalé
kolonie evropských velmocí. S pomocí mapy na straně 27 rozšiřte
vědomosti studentů o množství kolonií v minulosti. Přihlédněte k
tomu, jak malý hospodářský vliv vlastně kolonie v mnoha
evropských státech měly. Například Německo sice vlastnilo kolonie
v Africe, ty však nebyly hospodářsky vůbec podstatné. Naproti tomu
Anglie ovšem mohla díky obrovskému rozsahu svého koloniálního
impéria v rámci vlastního koloniálního systému dosáhnout
celosvětového mocenského postavení, které zůstalo dlouho
nepřekonané. Migrace v rámci koloniálních svazů byla po dlouhou
dobu pro všechny strany nesmírným obohacením. Od překonání
závislosti mohli všichni partneři profitovat z někdejších svazků.
Výhoda bývalých kolonií, naučit se již v raném věku evropský jazyk,
je velikou předností. Zároveň je sociální systém bývalých
koloniálních zemí v mnoha dřívějších koloniálních oblastech dosud
součástí společenských systémů. Staré vztahy tak hrají velkou roli v
přípravě na úspěšnou integraci.
a
K tématu etnické migrace nelze poskytnout jednotný návod.
Migrační pohyby v Evropě byly po roce 1945 kvůli vytyčování hranic
značně nehomogenní. Sice tedy můžeme konstatovat trend pohybu
z východu na západ, ten se však projevuje u určitých etnik
obzvláště silně a u jiných skoro vůbec. S tématem etnické migrace
úzce souvisí problém azylantů. Mnoho dnešních etnických migrantů
v rámci EU se před dvaceti lety ucházelo o azyl. Až vstoupíte do
diskuze s účastníky, mějte na paměti citlivost tématu. Zaměřte se na
vysoký standard v zemích Unie, i přes problémy v rámci EU. Ve
srovnání s mnoha jinými zeměmi na celém světě mají členské státy
EU velmi vysoký životní standard.
31
Minos++
Vzrůstající podíl of projektové práce ve vysoce kvalifikovaných
odvětvích vede k nárostu pracovní migrace. Na tomto místě
seznamte účastníky s možnostmi pracovní migrace v rámci
profesního vzdělávání či studia. Především byste měli upozornit na
širokou škálu programů EU, které podporují migraci v tomto
kontextu. Zde lze uvést především programové rámce “Sokrates” a
“Erasmus”, “Marie Curie” a “Leonardo da Vinci”. Obzvláště
intenzivně jsou podporováni mladí vědci. Zdůrazněte, že Evropa je
kontinentem vysoce až nejvýše kvalifikovaných pracovních sil.
Podle současných předpokladů leží budoucnost Evropy ve vysoké
konkurenceschopnosti díky vysoké kvalifikaci.
Pracovní migrace je tedy záměrná a prospěšná forma kulturní a
osobní výměny, dojde-li k ní z vlastního popudu, nikoliv pod tlakem
hospodářské tísně. Přitom musíme rozlišovat mezi migraci z důvodu
osobní hospodářské tísně a ze skutečného zájmu pracovat v
zahraničí.
"Elita" je termín, který se v současnosti velmi často používá,
chceme-li popsat skupinu lidí, kteří se obzvláště snadno přizpůsobili
prostředí a lze je optimálně využít v pracovním procesu, a to s
vysokou mírou efektivnosti. "Elita" je tedy pojem, který do značné
míry závisí na ideálech konkrétní společnosti.
Všeobecně se pod tímto termínem rozumí soubor kultivovaných
způsobů chování, spojený s velmi vysokou profesionální kvalifikací,
vysokými morálními hodnotami a schopností hovořit více jazyky.
"Elita" je tedy úzce spojena s historickým ideálem “rytířství”, který
má své kořeny v romantice středověku a spojuje křesťanské
milosrdenství se silným, cílevědomým jednáním.
32
Minos++
Prototypem rytířství je Saladin, ten vojevůdce, který žil v letech 1137
- 1193 a dosáhl velkých úspěchů ve válce Osmanů proti vojskům
Richarda I. Anglického, zvaného “Lví srdce”. Saladin se vůči svým
křesťanským protivníkům zachoval ušlechtile a laskavě, ušetřil
mnoho nepřátel, ačkoliv to v té době nebylo zvykem. Jak tvrdí
Erasmus Rotterdamský ve své knize "Chvála bláznovství" z roku
1509, “Ctnostnost je jedinou cestou k vznešenosti." Termín "elita"
se tedy v současném kontextu používá většinou neoprávněně.
Dnes se za elitu neprávem označují mladé, po odborné stránce
silně specializované, akademicky vzdělané skupiny lidí, které se
dokázaly lehce přizpůsobit flexibilnímu duchu doby a ohraničenému
myšlení, orientovanému a vítězství.
Řešení k úkolům
30. Otázka:
Popište, jak se vyvíjel podíl migrantů v západní Evropě v letech
1950 až 1990.
Od roku 1950 do počátku 70. let se počet cizinců v západní
polovině Evropy ztrojnásobil. Tento trend zřetelně poukazuje na
internacionalizaci západoevropského obyvatelstva, pracovních trhů
a společností.
V 80. letech došlo ke stagnaci tohoto vývoje, ale od počátku 90. let
se počet cizinců opět vytrvale zvyšuje. Mezitím získalo ve většině
evropských zemí státní příslušnost také mnoho dětí z imigrantských
rodin, díky čemuž je prakticky nemožné určit skutečný počet
migrantů v Evropě.
Je jasné, že Evropská unie podporuje trend migrace v rámci
Společenství, tzn. migraci mezi členskými státy EU. Odstraněním
hranic a sjednocením evropského postupu při udělování občanství
je změna země v rámci Společenství čím dál jednodušší a láká stále
více lidí.
33
Minos++
31. Otázka:
Stručně popište, jaký kontext reprezentuje termín “postkoloniální
přistěhovalci”.
Označení koloniální a postkoloniální přistěhovalci používáme pro
lidi, kteří se vrátili z bývalých kolonií evropských zemí, především do
poloviny 20. století. To se netýkalo pouze vojáků, kolonistů a
státních úředníků. Do mateřských evropských zemí přišly také
pomocné vojenské síly, jejichž příslušníci se narodili v koloniích.
Tento typ migrace se vyvinul především u velkých měst bývalých
koloniálních zemí s multikulturními společnostmi. Různé etnické
skupiny a sítě mohou za to, že migrace z bývalých kolonií probíhá
dodnes..
32. Otázka:
Ve kterých zemích světa se setkáme s obzvláště velkým podílem
etnických imigrantů?
Etnická migrace, tj. migranti z určité národnostní skupiny,
představují historicky druhou největší skupinu migračních pohybů.
Tyto migrace nastávaly převážně v případech, kdy bylo některé
skupině umožněno opustit z ekonomických či politických důvodů
zemi a vrátit se do země svého původu.
Očividným příkladem jsou židovští emigranti. Stát Izrael přislíbil
všem osobám židovského původu právo k imigraci. To platí dodnes,
a od roku 1973 do roku 1992 emigrovalo z Arménie do Izraele
zhruba 850 000 Židů.
34
Minos++
33. Otázka:
Jmenujte dva příklady politické migrace do prostoru Evropské Unie
a vysvětlete, jaké politické důsledky z nich vyplynuly.
Uprchlíci a azylanti emigrují z důvodů politické krize a etnických
konfliktů v zemích, ze kterých pocházejí. V minulosti se takové
migrační pohyby objevovaly i v nynějších členských státech EU.
Jako příklady lze uvést:
•
Krátce předtím, než Kádárův režim s pomocí sovětského
vojska znovu vztyčil železnou oponu mezi Maďarskem a
Rakouskem, ztratilo 194 000 Maďarů svůj domov.
•
Během “Pražského jara” opustilo 160 000 Čechů a Slováků
své země.
V EU byla schválena společná migrační a azylová politika. V letech
2001 až 2005 bylo ve členských zemích podáno zhruba 1,8 milionů
žádostí o azyl.
34. Otázka:
Jak rozumíte termínu “pracovní migrace”?
Po integraci uprchlíků, vyvlastněných osob a válečných veteránů
začaly do některých zemí západní Evropy v polovině 50. let 20.
století proudit potřebné levné, méně kvalifikované pracovní síly ze
zahraničí. Ty přicházely nejdříve z evropských zemí jako Itálie,
Španělska a Portugalsko, později ovšem i z Maroka, Tunisu,
Turecka a bývalé Jugoslávie.
35
Minos++
Toto nabírání pracovních sil bylo většinou regulováno
prostřednictvím politických úmluv mezi jednotlivými zeměmi. Na
počátku 70. let 2. století došlo k vyvrcholení tohoto pohybu
obyvatelstva. S nasycením pracovního trhu však pracovní migrace
postupně ztrácela na významu, a nakonec začala být stále více
omezována udělováním krátkodobých pracovních povolení.
Pracovní síly, které se přistěhovaly již dříve, ovšem klesající
tendenci pracovní migrace vyrovnaly slučováním rodin a stoupající
porodností mezi stálým přistěhovaleckým obyvatelstvem. V
současnosti žije v zemích západní Evropy zhruba 19 milionů lidí
cizího původu, kteří se do Evropy přistěhovali díky pracovní migraci.
Většina z nich žije na dolním konci sociálního a profesionálního
žebříčku a tvoří novou spodní třídu.
35. Otázka:
nebo “ne”.
1. Obzvláště mladí lidé, kteří nemají ukončené odborné
vzdělání, patří již podle definice do skupiny elitních
přistěhovalců.
2. Elitní přistěhovalci se dokážou v nové zemi velmi rychle
adaptovat a bez problémů se začlení do společnosti.
3. Elitní přistěhovalci ve svých hostitelských zemích často
konkurují rodilým zaměstnancům či uchazečům o práci. (ano)
4. Elitní migrace je často příčinou ztráty vědomostí a schopností
v rodné zemi migrantů. (ano)
5. Elitní migranti zpomalují vývoj země, kterou opustili, neboť v
ní následkem toho chybí kompetentní pracovní síly. (ano)
36
Minos++
3
Kompetence jednání v každodenním
pracovním životě související s interkulturalitou
Stručný obsah:
- Pojetí kompetence v interkulturním kontextu
- Dimenze kompetence v interkulturním kontextu
- Kvalifikační rovina
- Ordinační rovina
- Motivační rovina
- Žádné
100 minut
37
Minos++
3
Kompetence jednání v každodenním pracovním životě
související s interkulturalitou
Před začátkem této kapitoly seznamte účastníky s jejími čtyřmi
těžišti: představami hodnot, potřebami, zájmy a vzorce jednání.
Společně s účastníky na tabuli vypracujte myšlenkovou mapu na
téma hodnoty. Nechte účastníky, aby vyjádřili své vlastní představy
hodnot, a zařaďte je přitom do kategorií. To může proběhnout v
podobě přirozeného práva, nábožensky motivovaných hodnot či
tradic. Zostřete vnímání norem. Upozorněte na to, že i v tak malé
skupině jako je seminární kroužek, různí jedinci znají a uznávají
různé hodnoty. Následně nechte účastníky hodnoty, které jste si
uvedli, hierarchicky seřadit. Která hodnota je nejdůležitější? K
prohloubení znalostí můžete na tomto místě odkázat na knihu
"Hodnoty" (Autor: Peter Prange, ISBN-13: 978-3-426-27392-0.
ISBN-10: 3-426-27392-6, 741 stran v němčině).
Každý z účastníků následně seřadí hodnoty do tabulky podle toho,
které on sám pokládá za nejdůležitější. Po dokončení tohoto úkolu
vyzvěte účastníky k diskuzi o prvních pěti hodnotách v žebříčku
každého z nich. Nechť zdůvodní zvolené pořadí. Měli byste je ujistit,
že různící se argumenty jsou v pořádku, neboť každý člověk má
jinak nastavené priority. Ze zdůvodnění vyvoďte, na základě čeho
byly jednotlivé žebříčky sestaveny. Hrálo klíčovou roli náboženské,
etnické, či sociální zázemí?
3.1
Podložte společně s účastníky jednotlivé schopnosti a dovednosti
vlastními definicemi. Diskutujte o tom, které z těchto schopností a
dovedností patří do tří rovin pojmu kompetence. Optimální je
tabulka, ve které tyto tři vrstvy tvoří sloupce a jsou k nim přiřazovány
jednotlivé schopnosti a dovednosti. Může se stát, že bude možné
některou schopnost zařadit do více kategorií. Například kreativita je
spojená s kvalifikací a motivací.
38
3.2
Minos++
a
3.2.1 Kvalifikační rovina
Zdůrazněte, že především kvalifikační rovina se zakládá na
tradičních hodnotách lidského soužití a vzájemného porozumění.
Vědecké odvození a obsáhnutí této roviny nemůže vyvážit hodnoty
zprostředkované rodinou. Není možnost v člověku vzbudit pocit či
pochopení pro společné soužití, pokud to nebylo učiněno již v
dětství. Zjistěte, jaký je postoj jednotlivých účastníků k pomoci a
podpoře. Nechte je, aby se vyjádřili k příkladům, které si sami zvolí.
Pro zvýšení citlivosti si vezměte na pomoc aktuální témata, jako
jsou nedostatky v sociálním systému nebo nedostatečná podpora
pro staré či nemocné lidi. Navrhněte, že by celá seminární skupina
mohla strávit jeden víkend dobrovolnickou, neplacenou prací v
některé instituci pro potřebné. Rozeberte hlasy pro a proti v
proběhlé debatě. Z toho odvoďte základy přirozeného sociálního
chování.
3.2.2 Ordinační rovina
V této kapitole se zastavte u tématu struktury a hierarchie.
Odkazujte se přitom na různé formy organizace projektu z modulu
"Organizace a management projektu" projektu MINOS. Diskutujte o
výhodách a nevýhodách silných hierarchií oproti plochým.
Vysvětlete, ve kterých případech je vlastní iniciativa a sebevědomé
jednání výhodou. Vysvětlete také, že anarchistické chování bez
souhlasu vede k chaosu a ke zrušení funkcí. Objasněte, že
optimální je najít rovnováhu mezi hierarchií a sebedůvěrou. Pro toto
dílčí řešení ovšem neexistuje žádná přesná definice. Každý si ji
musí najít sám.
39
Minos++
3.2.3 Motivační rovina
Bez osobní motivace není možné docílit efektivní práce. Diskutujte
na téma “vnitřní výpověď”. V takových případech se zaměstnanci
cítí být ignorování nebo špatně zařazeni. Může se také stát, že s
nimi nadřízení zacházejí špatně nebo nespravedlivě. Upozorněte na
to, že každý, kdo pracuje pouze “na rozkaz”, tím škodí jen sám
sobě. Jen on sám totiž touto nesnesitelnou situací trpí. Vysvětlete,
že úspěch podniku závisí na motivaci a kreativitě zaměstnanců.
Pokud zaměstnanec ve své firmě již nevidí žádné příležitosti, je
lepší, když ji opustí a porozhlédne se po nové výzvě. Aby jednotliví
zaměstnanci, případně účastníci semináře, dosáhli ve svých
pracovních životech optimálních výsledků, je užitečné, když se s
frustrací nebo s rozladěním včas svěří, či z nich vyvodí osobní
závěry. Pokud možno, požádejte starší zaměstnance, aby se
podělili o své zkušenosti s tímto problémem.
36. Otázka:
Vyjmenujte schopnosti a dovednosti, které podle vašeho názoru
tvoří komplex interkulturních kompetencí:
Řešení by mělo obsahovat výběr z následujících schopností. K těm
patří:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Pozitivní přístup k práci
motivace
dobré plánování práce
výkon
cílevědomost
odolnost
kreativita
flexibilita
schopnost kreativity
týmová práce
spolehlivost
schopnost koncentrace
zodpovědnost
40
•
•
•
•
Minos++
logické myšlení
otevřenost
nezávislé učení
tolerance.
37. Otázka:
Podrobně popište roviny všeobecného pojetí kompetence.
Všeobecný pojem kompetence má tři roviny:
•
Kvalifikační rovina
Kvalifikační rovina je vyjádřením znalostí a dovedností.
Znalosti jsou nutné pro pochopení a vyjádření se k určitému
úkolu. Dovednosti člověku umožňují tento úkol vykonat.
•
Ordinační rovina
Ordinační rovina znamená, že je člověk k něčemu oprávněn.
Povoluje mu úkol vykonat.
•
Motivační rovina
Motivační rovina znamená vůli. Je tedy vyjádřením vnitřní
připravenosti k vykonání úkolu.
41
Minos++
4
Nástroje pro rozvíjení interkulturních
kompetencí jednání
Stručný obsah
- Konstruktivní řešení konfliktů
- Uznání rozdílnosti a rozmanitosti v přistěhovalecké společnosti
- Pojem kultura ve smyslu otevřených hranic
- Pozitivní pojetí konfliktu
- Druhy konfliktů v každodenním pracovním a studijním životě
- Okolnosti konfliktů
- Základní druhy každodenních interkulturních konfliktů
- Komunikační konflikty
- Konflikty zájmů a přidělování
- Konflikty uznání
- Konflikty hodnocení a hodnot
- Nástroje konstruktivního řešení konfliktů
- Rozpoznávání a objasnění konfliktů
- Přístupy k řešení konfliktů v každodenním pracovním životě
- Výstavba pevných komunikačních struktur
- Institucionalizace zprostředkovaného urovnání zájmů
- Preventivní budování empatie
- Motivace k posílení pocitu sebehodnoty
•
V závislosti na kulturním kruhu může být toto téma pojato
různými způsoby. Řešení často vychází z tradičního pojetí
rolí. Muži jsou přitom často dominantnější, tudíž je jim
zpravidla dáno za pravdu. V zemích se zřejmou orientací na
starší mají většinou pravdu starší oproti mladším. V kulturách
se silně hierarchickým myšlení je v právu ten “nahoře”, nikoliv
ten “dole”. Ideální představa čestného a otevřeného
společenství, které se dokáže spravedlivě ohodnotit a
ustoupit samo před sebou zatím zůstává pouhou iluzí.
1 320 minut
42
Minos++
4
Nástroje pro rozvíjení interkulturních kompetencí jednání
a
4.1
a
4.1.1 Uznání rozdílnosti a rozmanitosti v přistěhovalecké
společnosti
Za účelem rozpoznání rozdílnosti vytvořte společně s účastníky na
tabuli obrázek na téma rozdílnost. Na základě shrnutí na straně 39
vypište různé typy rozdílnosti. Znázorněte, čím se jednotlivé druhy
rozdílnosti liší. Roztřiďte tyto rozdílnosti a pokuste se najít společné
rysy mezi různými formami rozdílností.
4.1.2 Pojem kultura ve smyslu otevřených hranic
Pokuste se na začátku kapitoly prodiskutovat pojem “kultura”.
Všimněte si, že v tomto případě neexistuje žádná jednotná ani
všeobecně platná definice. Případně můžete zmínit sedm kulturních
kruhů podle Huntingtona. Vysvětlete, že kulturní kruhy nejsou
statické. Kulturní kruhy pronikají jeden do druhého a vytvářejí nové,
smíšené kultury. Otevřené pojetí kultury je tedy pro soužití a
vyrovnanou koexistenci nejvhodnější.
4.1.3 Pozitivní pojetí konfliktu
(konflikt jako příležitost)
Konflikty vznikají při jakékoliv sociální interakci. Před začátkem
kapitoly se účastníků zeptejte, jaké druhy konfliktů znají. Rozhovory
o konfliktech samozřejmě mohou být zatíženy debatami o
spravedlnosti a pociťované spravedlivosti postojů. Proto si dávejte
pozor, aby nedošlo k odklonu od základního tématu. Vytvořte
modelovou situaci konfliktu. K tomu může posloužit situace z
každodenního života. Přihlédněte ke kapitole "Management
projektu” v projektu MINOS. Projekt by měl být ukončen v určitém
termínu, tomu ale brání řada vnějších i vnitřních důvodů.
43
Minos++
Za vnější důvody lze uvést zdržení dodávky kvůli zpoždění nákladní
lodi. Vnitřními důvody mohou být možná onemocnění členů týmu.
Vysvětlete, že v tomto okamžiku je nezbytné zapojit kreativitu, aby
bylo možné realizovat řešení, které bude pro všechny snesitelné.
Kreativita není absolutní veličinou a nelze ji definovat.
Kreativitu nelze vynutit nebo přikázat. Kreativita se spíše rodí z větší
úrovně motivace a osobního zájmu na vyřešení problému. Věnujte
pozornost rozdílu mezi úkolem a problémem. Úkol je situace, za
které lze dojít k cíli od počátku do konce za pomoci známých
nástrojů. To je případ zpracovávání normálních situací. Jako příklad
může sloužit uzavření transportní smlouvy.
Zboží bude přepraveno z A do B, nezbytné kroky jsou předem dány.
V případě problému není cesta z výchozího bodu k cíli známá.
Neexistuje žádný standardní způsob, jak problém vyřešit. Kreativní
přístup k řešení problému spočívá v tom, že vyřešíme dosud
neznámou situaci pomocí mistrovské kombinace různých známých
pracovních postupů. Mistrovství v nalezení cesty je kreativním
přínosem. Aby bylo možné k takovému kreativnímu řešení dospět,
musejí být jasně definovány a otevřeně vysloveny osobní, sociální
zájmy.
K dalšímu rozšíření tématu krizí mohou být uvedeny příklady krizí z
minulosti. Za zmínku stojí především Kubánská krize, kterou
vyvrcholily dva rozdílné světonázory mezi USA a bývalým
Sovětským svazem na umístění jaderných raket na Kubě. Řešení
spočívalo v ústupku na straně USA. Vysvětlete, že krize mohou být
vyřešeny vehementním prosazováním svého vlastního postoje.
Řešení často spočívá v tom, že se v jisté nepříliš důležité situaci
vzdáme.
4.2 Druhy konfliktů v každodenním pracovním a
studijním životě
a
4.2.1 Okolnosti konfliktů
Obzvláště konflikty v kontextu každodenního pracovního života,
pracovních povinností a rodinných či náboženských hodnot jsou
často předmětem konfliktní situace. Komixové stripy o hádkách s
44
Minos++
muslimskými skupinami publikované v dánských novinách jsou toho
zářným příkladem. Vědomě či nevědomě tak bylo necitlivým
zacházením s náboženskými tématy zraněno náboženské cítění.
Vypracujte tabulku, do jejíchž řádků zanesete tři druhy konfliktů. Do
sloupce zapište bez jakéhokoliv hodnocení příklady konfliktů, o
kterých se zrovna diskutuje v internetových novinách. Poté
společně s účastníky vyvoďte příčiny těchto konfliktů a různé jejich
složky. Příčiny zaneste do tabulky. Pokuste se rozebrat alespoň pět,
lépe deset konfliktů. Analyzujte, které příčiny se opakují, a proč
tomu tak je.
4.2.2 Základní druhy každodenních interkulturních
konfliktů
a
4.2.2.1 Komunikační konflikty
Diskutujte s účastníky na téma “komunikace”. Vysvětlete, že
komunikace vždy probíhá mezi odesílatelem a příjemcem.
Předávaná zpráva je jádrem komunikace. Diskutujte o
nejobvyklejších problémech v komunikaci, se kterými mají účastníci
zkušenost. Vysvětlete, že neúplná zpráva většinou způsobí mezery,
které si pak příjemce vyplní vlastní interpretací, což vede k různým
názorům, postojům, a případně k problémům či konfliktům.
4.2.2.2 Konflikty zájmů a přidělování
a
4.2.2.3 Konflikty uznání
a
4.2.2.4 Konflikty hodnocení a hodnot
Různé druhy konfliktů je nejlepší, jak je tomu i v oddíle 4.2.1,
předvést na příkladech. Nechte účastníky vyhledat příklady konfliktů
v "Le monde diplomatique" (http://www.monde-diplomatique.de).
Vyhledejte vždy vhodnou internetovou stránku podle jazyka, který
se používá ve vaší oblasti. Prohledejte archív veřejně přístupných
textových soubor z dostatečně dlouhého časového období. Protože
tato Příručka pro učitele vyšla v roce 2009 v Německu, nebylo by
vhodné zde uvádět příklady vyhledávání. Najděte si proto před
zahájením semináře sami vhodné příklady ve vašem vlastním
jazyce a z vámi preferované oblasti zájmu. Můžete také předat tento
úkol účastníkům. Poté je nechte vypracovat soupis konfliktů, v němž
bude každý druh konfliktu zastoupen dvěma příklady, a budou v
45
Minos++
něm vyjmenovány typické rysy všech daných druhů konfliktů.
Zeptejte se účastníků, zda se vyskytly nějaké konflikty, byť mírné, i
u společného rozhodování o příkladech.
4.3
a
Použijte přehledy konfliktů uvedené v oddíle 4.2.2.2 a dané konflikty
správně vyřešte. Na základě “Otázek pro vyjasnění konfliktu” na
straně 48 a 49 v učebnici analýzu původu každého z konfliktů.
Nechte účastníky podle znalostí faktů z článku "Le monde
diplomatique" odvodit postup řešení.
Články v „Le monde diplomatique“ jsou pro tento typ cvičení velice
vhodné, protože jsou podané velmi obsáhlou a dobře popsanou
formou.
4.3.2 Přístupy k řešení konfliktů v každodenním
pracovním životě
a
4.3.2.1 Výstavba pevných komunikačních struktur
Objasněte rozdíl mezi "já" a "ty" sdělením. Formulujte tento oddíl
úmyslně dvěma způsoby. Záměrně předávejte účastníkům jeho
obsah v podobě "ty sdělení". Úmyslně provokujte účastníky a jejich
pocity a snažte se vyvolat konfrontaci. Při druhém přednášení
stejného obsahu naopak vše záměrně formulujte “já sděleními”. Tím
účastníkům názorně předvedete, jaký účinek může mít mírně
změněné představení a předání těch stejných informací.
4.3.2.2 Institucionalizace zprostředkovaného urovnání zájmů
a
4.3.2.3 Preventivní budování empatie
a
4.3.2.4 Motivace k posílení pocitu sebehodnoty
46
Minos++
Tři výše uvedené kapitoly shrnují předchozí kapitolu. Zároveň
překračují se svou nepřesně definovanou sadou motivačních
nástrojů a empatickým pojetím konfliktních situací rámce vědecky
formulovatelné problematiky. Tyto tři oddíly byste měli vyučovat v
závislosti na struktuře účastníků semináře. Proto na tomto místě
neuvádíme další komentáře k tématu.
38. Otázka:
Které tři aspekty interkulturní kompetence znáte?
K vědomému a citlivému zacházení s konflikty v kontextu
interkulturality patří kromě jiného také dostatečné množství
informací o stavu, kulturním zázemí a životní situaci lidí.
Interkulturní kompetence proto musí zahrnovat následující oblasti
jednání:
•
•
•
Znalosti a citlivost k rozpoznání a uznání rozdílnosti a
rozmanitosti
Konstruktivnost v interkulturním řešení konfliktů
Interkulturní komunikační trénink
39. Otázka:
Která z následujících tvrzení jsou pravdivá?
1. Rozdílnost se projevuje například v pohlaví a věku. (ano)
2. Typické etnické rysy se nepočítají k rozdílnostem, záleží
pouze na vnějších rysech.
3. V EU se rozlišují dvě skupiny obyvatelstva: státní příslušníci
zemí Evropské Unie a lidé z ostatních států.
47
Minos++
40. Otázka:
Jaký je rozdíl mezi dvěma základními postoji, strnulým a otevřeným
pojetím kultury?
Pro pojem “kultura” existuje mnoho definic. V zásadě ovšem
můžeme rozlišovat mezi dvěma základními protichůdnými
tendencemi: strnulé a otevřené pojetí kultury.
•
Strnulé pojetí kultury vidí kulturu jako pevnou (tzn.
neměnnou), absolutní, stále přítomnou a na člověku
nezávislou veličinu. Podle této teorie existují pevně
ohraničené kulturní kruhy, které se potkávají jako koule. Při
doteku se jedna od druhé odrazí. Toto pojetí kultury
podporuje strnulé vzorce myšlení. Ve středu takovéto kultury
proto stojí příslušenství k etnickým a náboženským
skupinám, které jsou pokládány za základní stavební kameny
kultury. Zástupci strnulého pojetí kultury hovoří o kulturním
vyrovnávání vnímání ojedinělosti.
•
Otevřené pojetí kultury naproti tomu vychází z toho, že
kultura nevede svůj vlastní život, nezávislý na lidech. Tato
kultura není pevnou, absolutní veličinou. Je to spíše prostor,
který lidé mohou libovolně formovat, a jehož hranice jsou
otevřené a propustné, takže umožňují vzájemné ovlivňování.
41. Otázka:
Uveďte vám známou definici kultury, která odpovídá těmto
souvislostem.
Jako příklad zde uvádíme definici z učebnice:.
Kultura v nejširším slova smyslu je tedy souhrn všech lidských a
civilizačních vymožeností, v užším slova smyslu chápaná jako
významový a orientační systém, vysoce typický pro určitou
společnost, organizaci či skupinu, který ovlivňuje chápání, myšlení,
hodnoty, a jednání všech členů dané skupiny, čímž definuje
příslušnost ke společnosti.
48
Minos++
Další definice a odvozeniny termínu kultura lze nalézt například v
knize "The idea of culture" od Terryho Eageltona. ISBN: 3-40648099-3
42. Otázka:
1. Konflikty vznikají z rozdílnosti chápání lidí. (ano)
2. Porozumění vyžaduje konstruktivní a produktivní vzájemné
jednání. (ano)
3. Řešení konfliktů je jiným termínem pro předcházení konfliktů.
4. Jako dilema se označuje takový konflikt, při kterém se více
osob nedobere řešení.
5. Termínem spor se označuje střet zájmů několika osob. (ano)
43. Otázka:
Jaké pozitivní účinky může konflikt mít? Demonstrujte tyto účinky na
příkladu, které si sami zvolíte.
Příklad odpovědi:
Konflikty mohou uvolnit tvůrčí sílu, můžou však působit také
destruktivně. Záleží na tom, jak s nimi zacházíme. Díváme-li se na
mezilidské, sociálně či kulturně podmíněné rozdílnosti jako na
nevyhnutelné rušivé faktory, které by měly být potírány, ignorovány
nebo potlačovány, podporujeme tím jejich ničivou sílu. Pokud je ale
vidíme jako výzvu a příležitost k nalezení konstruktivního řešení,
rozvíjíme jejich kreativní energii.
49
Minos++
44. Otázka:
Vyjmenujte a popište tři běžné okolnosti, za kterých dochází ke
konfliktům:
K překonání konfliktů v každodenním pracovním životě je nutné být
obeznámen s nejrůznějšími okolnostmi konfliktů. Nejčastěji
způsobují konflikty následující tři typy okolností:
•
Intrapersonální problémy a konflikty
Intrapersonální problémy, tedy problémy, který si lidé nesou v
sobě, jsou většinou způsobené dilematem. Tím může být
například rozpor mezi rodinnými hodnotami a požadavky,
které na člověka klade moderní průmyslová společnost.
•
Interpersonální problémy a konflikty
Jde o sociální problémy, zpravidla způsobené rozepřemi.
Jejich příčinami jsou v každodenním pracovním životě často
problémy při dorozumívání se či rozdílné postoje, postupy a
zájmy mezi kolegy.
•
Strukturální problémy a konflikty
Strukturální problémy se často vyskytnou v případě potíží
mezi jednotlivými odděleními ve firmě.
45. Otázka:
1. Příčinou selhání komunikace často může být chybějící nebo
nedostatečné porozumění. (ano)
2. Nedostatky ve znalosti kulturních zázemí mohou být
vykompenzovány vysokou mírou odbornosti. To zabraňuje
konfliktům v komunikaci.
3. Odmítání rozdílnosti často přispívá ke vzniku problémů a
konfrontací. (ano)
4. Není-li uznání dáno dostatečně najevo, může to také vést ke
konfrontaci. (ano)
50
Minos++
46. Otázka:
Stručně načrtněte rozdíly mezi tzv. konflikty uznání, konflikty hodnot
a konflikty hodnocení.
Řešením by mělo být shrnutí následujících textů:
V případě konfliktů uznání jde především o otázku, zda a nakolik se
člověk cítí ostatními uznáván jako příslušník dané skupiny.
U konfliktů uznání bývá napadána identita nebo vědomí vlastní
hodnoty protější strany. Z toho plyne pocit, že s člověkem jakožto s
menšinou není jednáno rovnocenným a rovnoprávným způsobem.
To může mít za následek strach, prázdnotu a neustálý konflikt mezi
pocitem nadřazenosti a nerovnocennosti.
Vznik konfliktů uznání bývá zpravidla delším procesem. Je také
nejlépe řešit je dlouhodobě na strukturální rovině. Musí se posílit
pocity vlastní hodnoty a přeměnit negativní pocity jako je strach
nebo zlost na kreativní sílu.
U konfliktů hodnot a hodnocení jde především o různé normy a
postoje k hodnotám, a dále o protikladné vzorce interpretace a
jednání. Často se přitom bojuje o to, co je správné, normální, a co je
špatné. Klíčovou otázkou je zde, kdo má pravdu. Tím je často
zpochybněn sebeobraz protivníka. Jeho sebeobraz zůstává
prakticky nepovšimnut, často je i záměrně ignorován. Následkem
může být kromě zlosti a zuřivosti především posílení hranic mezi
kulturami a hledání útočiště v silném pocitu sounáležitosti se
skupinou lidé stejného původu.
Setkají-li se lidé různého původu, kteří s sebou nesou vzájemné
předsudky, často se objeví podobné konflikty uznání. Člověk má
tendenci jednotlivým etnickým či kulturním skupinám přiřazovat
rozdílné hodnoty. Toho se musíme vyvarovat.
51
Minos++
47. Otázka:
1. Vypukne-li konflikt, lze obvykle odhalit pouze nepatrnou část
jeho příčiny. (ano)
2. Pomocí dotazníku
konfliktu. (ano)
lze
provést
systematickou
analýzu
3. Častým postupem při řešení konfliktu je větší finanční
zúčastněnost jednoho z účastníků konfliktu.
4. Konflikty často zaviní ženy.
48. Otázka:
Objasněte následující body dle vašich znalostí. U každého uveďte
váš vlastní příklad.
Dále je možné vést pravidelně konstruktivní rozhovory s kolegy a
kolegyněmi. Zde je podstatné nehledat nikdy chybu u druhého, ale
snažit se společně dobrat řešení. Aby mohl proběhnout uvolněný,
produktivní rozhovor, jsou v kontextu interkulturality mimořádně
důležité tři základní kompetence:
•
Citlivost vůči symptomům konfliktu
Existují jisté vzorce chování, které lze vypozorovat jakožto
symptomy konfliktů. Patří mezi ně: odpor, útěk, nepřátelství,
zlost a formálnost.
•
Schopnost otevřeného vyjadřování
Pro konstruktivní vedení rozhovoru a dorozumění se je
důležité, vyjadřovat se stručně a jasně. Proto pomáhá, když
se člověk soustředí na konkrétní situace a vysílá “já-sdělení”.
V zapálených diskuzích a při hádkách člověk totiž často
používá zobecnění a “ty-sdělení”. To znamená, že mluvíme o
tom druhém (např. "Jdeš pozdě!"). Kritizujících “ty-sdělení”
bychom se měli vyvarovat, protože druhého zraňují a obvykle
ho vyprovokují k protiútoku. Raději bychom měli komunikovat
prostřednictvím “já-sdělení”, kterými můžeme vyjádřit své
pocity či sdělit, co si přejeme. Takovým sdělením může být
52
Minos++
například: “Přeju si, abys dodržel, co jsi mi slíbil.“, namísto:
“Nikdy nedodržíš to, cos slíbil.”
U podobných “já-sdělení” bychom se měli vyvarovat
důvodové spojky: “Jsem rozčílený, protože jsi přišel pozdě.”
Svou schopnost otevřeného vyjadřování můžeme trénovat
tím, že si položíme několik otázek:
•
Co pozoruji?
Formulované pozorování by pokud možno nemělo
obsahovat hodnocení.
•
Co cítím?
Nyní vyjádříme, co cítíme, když něco pozorujeme. U
negativní pocity (zlost, strach, rozčilení, úzkost,
smutek) je důležité navázat spojení s vlastními
potřebami a přáními, klidně dýchat, a snažit se
identifikovat hodnotící a odsuzující myšlenky.
•
Co potřebuji?
Člověk se často příliš silně identifikuje s tím, co
potřebují druzí, přičemž staví vlastní potřeby do
pozadí. Je třeba si uvědomit, že nejsme odpovědni z
pocity druhých, a oni nejsou odpovědni za naše pocity.
•
Jak vyjádřím, co bych chtěl?
Vznášíme-li prosbu, musíme dávat pozor na to,
abychom vysvětlili, co vlastně chceme. V tomto
případě je jednak důležité hovořit pozitivně a jasně,
jednak poprosit, nikoliv vyžadovat.
Příklad z každodenního pracovního života: Jeden
kolega zahálí při opravě stroje. Když ho na toto téma
oslovíte, odpoví: “Nechce se mi.” Správná odezva by v
tomto případě mohla znít: “Když tvrdíte, že se vám
nechce (pozorování), frustruje mě to (pocit), protože
spolupráce s vámi je pro mě důležitá (potřeba), a proto
vás prosím, abyste mi s opravou pomohl (prosba).
•
Schopnost empatie
Empatie je chápavé porozumění toho, co prožívají jiní lidé.
Vyznačuje se tím, že člověk svůj protějšek nezahlcuje
radami, osobními zkušenostmi, uklidňován a svými vlastními
53
Minos++
pocity. Aby člověk dokázal empaticky naslouchat, musí si
vyčistit hlavu. Nesmí mít v mozku nic jiného, než ochotu
zcela se ponořit do druhého. Toho lze docílit tak, že člověk
naslouchá tomu, co se skrývá za slovy toho druhého.
Abychom mohli v konfliktním rozhovoru použít určitou míru
empatie, měli bychom si sami pro sebe přeformulovat “tysdělení” druhé osoby na “já-sdělení”. To se podaří jedině
tehdy, je-li člověk schopen aktivně naslouchat. To znamená
zaujmout otevřený postoj a naslouchat zaujatě, tedy chtít
pochopit a zjistit příčinu toho, proč druhá osoba říká to, co
říká. Může také pomoci, když si to, co jsme slyšeli, shrneme,
případně doplníme dotazy. Ke správnému pochopení jsou
někdy vhodné dorozumívací otázky:
“Prozatím jsem pochopil, že jste řekl...” “Tomu jsem ještě
úplně neporozuměl. Co přesně jste tím myslel?"
Aktivní naslouchání znamená, že to, co slyšíme,
nedoplňujeme vlastními historkami, interpretacemi či
komentáři. Dále bychom při aktivním naslouchání neměli
druhým nabízet vlastní nápady, ani jim nabízet řešení.
Podstatné je jedině chápavé naslouchání druhému.
Aktivní naslouchání není pouze užitečná metoda při vedení
rozhovoru, ale především postoj, kterým partnerovi dáváme najevo
respekt a uznání: “Chci se pokusit vidět věci na chvíli tvýma očima a
vcítit se do tvého světa. Bez ohledu na to, jaký se mi zdá, co si
myslím a co cítím.”
49. Otázka:
Jak
chápete
pojem
“zprostředkování”?
charakteristiku tohoto termínu.
Uveďte
vlastní
Rozeznání různých zájmů za argumenty, které jsou často přehnané,
bývá nezřídka těžší, než zavedení kroků k řešení, které by
zohledňovalo zájmy obou stran:
•
zdroje (více či méně peněz, více či méně času, atd.), lze
tento konflikt často vyřešit kompromisem. Všichni účastníci
54
Minos++
přitom ustoupí ze svých krajních pozic a navzájem si vyjdou
vstříc. Potkají se v půli cesty. K tzv. “falešným kompromisům”
dochází tehdy, když se do hry dostanou zájmy třetí osoby. To
je pak většinou příčinou nového konfliktu s jinými účastníky,
případně s větším počtem účastníků.
•
Jde-li u konfliktu zájmů o kvantitativní veličiny, u nichž lze
zohlednit pouze jeden ze zájmů (např.: pojedeme na firemní
výlet do hor, nebo k moři?), můžeme se při řešení odkázat na
uznávaná pravidla. Klasickou metodou je většinové
rozhodnutí. Zájem, který upřednostňuje nejvíce lidí, dostane
přednost před zájmem menšiny.
•
Nemohou-li účastníci dojít ke kompromisu a není-li možné
dosáhnout ani uspokojivého většinového řešení, nabízí se
zapojit neutrální třetí stranu. Ta by měla hrát roli prostředníka
mezi dvěma znepřátelenými stranami. Tento prostředník
však nutně musí splňovat určité předpoklady:
•
Všichni zúčastnění musejí se zapojením prostředníka
souhlasit.
•
•
Smírce je poučen o tom, že nesmí sám činit rozhodnutí,
ale snažit se přimět znepřátelené stany, aby si navzájem
otevřeně sdělily své zájmy a společně je pod jeho
dohledem v klidu prodiskutovaly.
Obecně se dá říct, že konflikty zájmů a přidělování se dají na
základě svých racionálních důvodů poměrně snadno vyřešit. Právě
pro tento typ konfliktů má společnost v zásobě řadu osvědčených
pravidel a institucí.
50. Otázka:
Jaké kroky řešení na cestě k poctivému vyrovnání zájmů znáte?
Kroky k řešení, které by zohledňovalo zájmy obou stran:
55
•
zdroje (více či méně peněz, více či méně času, atd.), lze
tento konflikt často vyřešit kompromisem. Všichni účastníci
přitom ustoupí ze svých krajních pozic a navzájem si vyjdou
vstříc. Potkají se v půli cesty. K tzv. “falešným kompromisům”
dochází tehdy, když se do hry dostanou zájmy třetí osoby. To
je pak většinou příčinou nového konfliktu s jinými účastníky,
případně s větším počtem účastníků.
•
Jde-li u konfliktu zájmů o kvantitativní veličiny, u nichž lze
zohlednit pouze jeden ze zájmů (např.: pojedeme na firemní
výlet do hor, nebo k moři?), můžeme se při řešení odkázat na
uznávaná pravidla. Klasickou metodou je většinové
rozhodnutí. Zájem, který upřednostňuje nejvíce lidí, dostane
přednost před zájmem menšiny.
•
Nemohou-li účastníci dojít ke kompromisu a není-li možné
dosáhnout ani uspokojivého většinového řešení, nabízí se
zapojit neutrální třetí stranu. Ta by měla hrát roli prostředníka
mezi dvěma znepřátelenými stranami. Tento prostředník
však nutně musí splňovat určité předpoklady:
•
Všichni zúčastnění musejí se zapojením prostředníka
souhlasit.
•
•
Smírce je poučen o tom, že nesmí sám činit rozhodnutí,
ale snažit se přimět znepřátelené stany, aby si navzájem
otevřeně sdělily své zájmy a společně je pod jeho
dohledem v klidu prodiskutovaly.
Minos++
51. Otázka:
V jakém případě konfliktu zájmů je “klasické většinové rozhodnutí“
vhodným řešením?
Jde-li u konfliktu zájmů o kvantitativní veličiny, u nichž lze zohlednit
pouze jeden ze zájmů (např.: pojedeme na firemní výlet do hor,
nebo k moři?), můžeme se při řešení odkázat na uznávaná pravidla.
Klasickou metodou je většinové rozhodnutí. Zájem, který
upřednostňuje nejvíce lidí, dostane přednost před zájmem menšiny.
.
56
Minos++
52. Otázka:
Jak rozumíte termínu preventivní budování empatie?
Pod termínem “preventivní budování empatie” rozumíme připravit
lidi na to, aby se dokázali vcítit do pozice jiných lidí a porozumět
chování těchto lidí z jejich úhlu pohledu. V kontextu interkulturality
slouží budování empatie jako prevence etnizace a kulturalizace
konfliktů a přispívá k posílení ochoty spolupracovat.
53. Otázka:
Uveďte z vlastní zkušenosti tři příklady situací, kdy nedostatek
empatie způsobil konflikt. Stručně popište způsoby řešení těchto
konfliktů. Ve kterých konfliktních situacích došlo podle vašeho
názoru ke kritické sebereflexi účastníků konfliktu?
Ke kontrolní otázce k otázce 53 nelze poskytkout žádný příklad
řešení, protože řešení musí vycházet z vnitřní schopnosti
sebereflexe účastníků.
Kontrolní otázka k otázce 53:
Ohodnoťte sami sebe. Na tuto otázku nemusíte odpovídat písemně.
Prokázali jste vy sami u příkladů, které jste uvedli u otázky 53,
dostatek kritické sebereflexe? Přispěli jste dostatečně k vyřešení
těchto konfliktních situací? Jak byste ve stejných situacích
postupovali nyní?
54. Otázka:
Jak byste vysvětlili motivační práci?
Při motivační práci bychom měli zkoušet metody a strategie, s
jejichž pomocí dokážeme sami sebe motivovat a podporovat v
interkulturním kontextu. Pocit, že dokážeme něco smysluplného,
jsme produktivní a uplatňujeme vlastní nápady, snižuje sklony k
násilí a agresivitě. Vede k tomu, že se budeme jeden ke druhému
chovat mírně a konstruktivním způsobem.
57
Minos++
Motivační práce tedy znamená vytvářet sám pro sebe nové
příležitosti, jak rozvíjet svůj vlastní kreativní potenciál. To nám
umožní zamyslet se nad nesmyslností a bezvýchodností násilných
konfliktů, hledat alternativy, překonat tyto negativní pocity a přetvořit
je na kreativní jednání.
55. Otázka:
Ve kterých oblastech vaší vlastní práce vidíte pro sebe a pro svůj
tým příležitosti rozvinout potenciál schopností vyvarovat se
konfliktů?
5
Shrnutí
V kapitolách učebnice a cvičebnice bylo kromě problému migrace v
rámci Evropy probráno mnoho témat z historie Evropské unie. Ne
vždy se účastníkům podaří uchovat si trvale v paměti jednotlivé
letopočty a kroky rozšiřování Evropské Unie. Důležitější než tyto
údaje však je, aby se vám podařilo předat jim koncepci a představu
sjednocení Evropy. Primárním cílem tohoto semináře je, aby
účastníci:
•
•
•
•
získali povědomí o Evropě jakožto o svém domovu a
sjednoceném místě, kde se rozvíjejí různé kultury
viděli život v Evropě jako výhru pro sebe i svůj život
nahlíželi na přestěhování či migraci jako na příležitost užívat
si v rámci svého kontinentu sociální i právní jistoty
vlastním přičiněním aktivně pomáhali migrantům začlenit se
do společnosti.
58
Mechatronika
Cvičebnice
(koncept)
Andre Henschke
Nĕmecko
Partneři pro provádění, hodnocení a šíření výsledků projektů MINOS a MINOS**.
-
Technická Univerzita Chemnitz, Institut obráběcích strojů, SRN
Neugebauer und Partner OhG, SRN
Henschke Consulting, SRN
Corvinus University, Maďarsko
Wroclaw University of Technology, Polsko
IMH, Španělsko
VUT v Brně, Česká republika
CICmargune, Španělsko
University of Naples, Itálie
Unis, Česká republika
Blumenbecker, Česká republika
Tower Automotive, Itálie
Bildungswerkstatt gGmbH, SRN
VEMAS, SRN
Euroregionala IHM, Polsko
Obsah studijních podkladů
Minos: moduly 1 – 8 (učebnice, cvičebnice a klíč ke cvičením) zahrnující: základy / interkulturní
kompetence, projektový management / fluidní techniku / elektrické pohony a řízení/
mechatronické komponenty / mechatronické systémy a funkce / uvedení do provozu, bezpečnost,
vzdálený servis / dálková údržbu a diagnostiku.
Minos **: moduly 9 – 12 (učebnice, cvičebnice a klíč ke cvičením) zahrnující: rychlé vytváření
prototypů / robotiku / migraci / rozhraní.
Všechny moduly jsou dostupné v následujících jazycích:
němčina, angličtina, španělština, italština, polština, čeština a maďarština.
Pro více informací prosím kontaktujte:
Technical University Chemnitz
Dr. Ing. Andreas Hirsch
Reichenhainer Straße 70, 09107 Chemnitz
Tel.: + 49(0)0371 531-23500
Fax.: + 49(0)0371 531-23509
Email: [email protected]
Internet: www.tu-chemnitz.de/mb/WerkzMasch
Evropská migrace – Cvičebnice
Minos++
Cvičebnice
Následující cvičení napomáhají k prohloubení znalostí a
souvislostí obsažených v učebnici modulu MINOS++
“Vnitřní
migrace". Řešení těchto cvičení se nacházejí v Příručce pro
učitele. Mějte prosím na vědomí, že pro mnoho úloh neexistuje
jednoznačné řešení, protože při řešení komplexních úkolů
často nedojdeme k jediné správné odpovědi. Pokud vám místo
ve cvičebnici nebude pro zodpovězení otázek stačit, použijte
pro doplnění jednotlivé vlastní listy. Přejeme vám mnoho
úspěchů při práci na této cvičebnici!
UPOZORNĚNÍ!
K vyřešení všech úloh ve cvičebnici je nutná vynikající znalost
učebnice a zvládnutí všech témat.
0
1.
Evropská Unie
1.1
Dějiny a motivace
Minos++
1. Otázka:
Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení správná. Odpovězte
“ano” nebo “ne”.
1. Evropská Unie je výsledkem dlouhého mírového
jednání mezi Německem a Francií.
2. Evropská Unie byla založena “Radou národů” v Ženevě.
3. Myšlenka Evropské Unie existovala v podobě první
výzvy již v roce 1922.
4. Kvůli globální ekonomické krizi v roce 1929 byla
myšlenka Evropské Unie odložena.
5. Druhá světová válka zastavila snahy o sjednocení
Evropy po dobu trvání války.
1
Minos++
2. Otázka:
Krátce
popište,
čím
byly
motivovány
základní
znaky
sjednocené Evropy:
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
1.1.2 Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)
3. Otázka:
1. ESUO je výsledkem Marshallova plánu, který měl za
úkol pomáhat ekonomice Německa a Francie po Druhé
světové válce.
2. Účelem Evropského společenství uhlí a oceli byla
kontrola těžebního průmyslu členských států.
3. ESUO bylo založeno 18. dubna 1952.
4. Členskými státy ESUO byly všechny země Beneluxu,
Itálie, Francie a obě části Německa.
5. ESUO bylo v roce 2002 podle plánu rozpuštěno.
2
Minos++
4. Otázka:
Identifikujte na mapě všechny státy, které přistoupily k
Evropskému společenství uhlí a oceli do roku 1952:
3
Minos++
5. Otázka:
Stručně popište, jaké byly nejdůležitější orgány Evropského
společenství uhlí a oceli v roce 1952. Nezapomeňte přitom
zmínit také podstatné informace o vzájemném vlivu těchto
orgánů.
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
1.1.3 Evropské obranné společenství (EOS)
6. Otázka:
1. Válka ve Vietnamu byla důvodem k vytvoření společné
evropské obrany.
2. Od roku 1954 v Evropě existuje společná armáda všech
členských států EOS.
3. EOS je ve své podstatě založeno na rozvinutém
Schumanově plánu.
4. NATO funguje od počátku padesátých let jakožto
bezpečnostní aliance, která chrání státy západní
Evropy.
4
Minos++
7. Otázka:
Stručně vysvětlete, jakým způsobem měl Plevenův plán
rozvinout Schumanův plán:
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
5
Minos++
1.1.4 Evropské hospodářské společenství (EHS)
a Evropské společenství pro atomovou energii EURATOM
8. Otázka:
1. Slavný malíř "Claude Monet" se v roce 1955 zasadil o
vytvoření společné evropské hospodářské politiky.
2. EHS si vytyčilo za cíl dosáhnout sjednocení Evropy na
poli hospodářské politiky.
3. Římskými smlouvami bylo v roce 1957, založeno EHS v
Římě.
4. EHS vytvořilo společný finanční fond, ESF. ESF je
zkratka pro European Security Funding (Evropské
bezpečnostní financování).
6
Minos++
9. Otázka:
Stručně vysvětlete, jakým orgánům ES dala vzniknout Římská
smlouva v roce 1957. Které orgány byly přidány k orgánům
EHS, a jaká byla jejich role?
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
10. Otázka:
Na základě vlastních znalostí historie popište, jak vy sami
vnímáte mírový vývoj Evropy s EHS.
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
7
Minos++
1.1.5 Evropská unie (EU)
11. Otázka:
1. EU byla založena v Paříži, protože Francie se jako
jediná země zasadila o její vznik.
2. EU stojí na třech pilířích: společenství, společná
zahraniční a bezpečnostní politika, společné soudnictví
a společná policie.
3. V roce 1985 k EU přistoupilo mnoho nových států,
například Slovinsko a Rakousko.
4. V roce 2007 byl smlouvou EU určen společný ministr
zahraničních věcí EU.
8
Minos++
12. Otázka:
Doplňte slepou mapu datem vstupu do EU a vyznačte země,
které se daný rok k EU připojily.
9
Minos++
13. Otázka:
Vysvětlete vlastními slovy, jak Evropská společenství společně
přispěla k rozvoji evropské ekonomiky.
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
1.2
14. Otázka:
Definujte vlastními slovy instituci "Evropská rada":
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
10
Minos++
15. Otázka:
11
Minos++
16. Otázka:
1. Evropská rada je tvořena ministry zahraničí jednotlivých
členských států EU.
2. Evropská rada se schází minimálně dvakrát do roka.
3. Evropská rada sama sebe vidí jako sbor pro krizové
situace.
4. Rozhodnutí Evropské rady musí být převedena na
platné
právo
členských
států
prostřednictvím
jednotlivých zákonů.
1.2.2 Rada Evropské Unie (Rada ministrů)
17. Otázka:
Definujte vlastními slovy EU instituci "Rada ministrů":
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
12
Minos++
18. Otázka:
Rada ministrů má šest klíčových úkolů. Vyjmenujte tyto úkoly a
stručně je popište:
1: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
2: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
3: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
4: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
5: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
6: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
13
Minos++
19. Otázka:
1. V Radě ministrů jsou přítomni ministři jednotlivých
členských států jakožto zástupci jednotlivých zemí EU.
2. Existuje devět různých složení Rady.
3. Všichni přítomní ministři v Radě ministrů jsou oprávněni
k závaznému jednání jménem své vlády.
4. Většina povinností Rady ministrů se týká oblasti
záležitostí Společenství.
1.2.3 Evropský Parlament
20. Otázka:
1. Sídlem Evropského parlamentu je Brusel, alternativním
sídlem je Štrasburk.
2. Od roku 1979 je Evropský parlament volen přímo
občany.
3. Presidentem Evropského parlamentu musí být vždy
občan Švýcarska, aby byla zajištěna nezávislost tohoto
orgánu.
14
Minos++
4. Evropský parlament vykonává demokratickou kontrolu
nad všemi evropskými úřady.
21. Otázka:
Vysvětlete
vlastními
slovy
práci
poslanců
Evropského
parlamentu (rozsah: čtvrtina strany).
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
15
Minos++
22. Otázka:
16
Minos++
23. Otázka:
Definujte "Evropskou komisi" v kontextu ostatních vládních
orgánů EU.
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
24. Otázka:
1. Evropská komise připravuje návrhy pro tzv. "právo
Unie".
2. Prezident Evropské komise se volí z 26 komisařů EU
tajnými volbami.
3. Komisaři EU v Evropské komisi vehementně hájí zájmy
svých vlastních států.
4. Každá země EU má v Evropské komisi svého zástupce,
který hájí její zájmy.
17
Minos++
25. Otázka
Vysvětlete vlastními slovy pět hlavních úkolů Evropského
soudního dvora. Nezapomeňte přitom popsat různé “soudy”,
které tvoří Evropský soudní dvůr.
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
26. Otázka:
1. Evropský účetní dvůr byl založen v roce 1987.
2. Evropský účetní dvůr monitoruje ekonomické využití
fondů EU.
3. Auditoři EU vykonávají svoji práce zcela nezávisle.
18
Minos++
4. Všechny národy jsou povinny v případě na požádání
poskytnout veškeré podstatné informace.
Shrnující otázky
27. Otázka:
Popište vlastními slovy vývoj vládních orgánů EU. Mějte na
zřeteli také rozšíření kompetencí těchto orgánů, které přišlo s
rozšiřováním EU.
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
19
Minos++
28. Otázka
Jaké jsou podle vašeho názoru překážky v demokratické
rovnováze v rámci EU?
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
20
Minos++
29. Otázka:
Načrtněte cestu zákona EU, počínaje národním návrhem
zákona až po jeho převedení na zákon EU. Dále popište, jak
se tento zákon stane platným zákonem ve všech státech EU.
Použijte také grafické znázornění.
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
21
2
Evropská migrace
2.1
Minos++
30. Otázka:
Popište, jak se vyvíjel podíl migrantů v západní Evropě v
letech 1950 až 1990.
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
22
2.2
Minos++
31. Otázka:
Stručně
popište,
jaký
kontext
reprezentuje
termín
“postkoloniální přistěhovalci”.
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
23
Minos++
32. Otázka:
Ve kterých zemích světa se setkáme s obzvláště velkým
podílem etnických imigrantů?
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
33. Otázka:
Jmenujte dva příklady politické migrace do prostoru Evropské
Unie a vysvětlete, jaké politické důsledky z nich vyplynuly.
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
24
Minos++
34. Otázka:
Jak rozumíte termínu “pracovní migrace”?
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
35. Otázka:
1. Obzvláště mladí lidé, kteří nemají ukončené odborné
vzdělání, patří již podle definice do skupiny elitních
přistěhovalců.
2. Elitní přistěhovalci se dokážou v nové zemi velmi rychle
adaptovat a bez problémů se začlení do společnosti.
3. Elitní přistěhovalci ve svých hostitelských zemích často
konkurují rodilým zaměstnancům či uchazečům o práci.
4. Elitní migrace je často příčinou ztráty vědomostí a
schopností v rodné zemi migrantů.
25
Minos++
5. Elitní migranti zpomalují vývoj země, kterou opustili,
neboť v ní následkem toho chybí kompetentní pracovní
síly.
26
3
Minos++
Kompetence jednání v každodenním pracovním životě související s
interkulturalitou
3.1
A
3.2
36. Otázka:
Vyjmenujte schopnosti a dovednosti, které podle vašeho
názoru tvoří komplex interkulturních kompetencí:
1: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
2: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
3 ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
4: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
5: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
27
Minos++
6: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
7: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
8: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
37. Otázka:
Podrobně popište roviny všeobecného pojetí kompetence.
1: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
2: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
3: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
28
4
Minos++
Nástroje pro rozvíjení interkulturních kompetencí jednání
38. Otázka:
Které tři aspekty interkulturní kompetence znáte?
1: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
2: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
3: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
29
4.1
Minos++
4.1.1 Uznání
rozdílnosti
a
rozmanitosti
v
přistěhovalecké
společnosti
39. Otázka:
1. Rozdílnost se projevuje například v pohlaví a věku.
2. Typické etnické rysy se nepočítají k rozdílnostem,
záleží pouze na vnějších rysech.
3. V EU se rozlišují dvě skupiny obyvatelstva: státní
příslušníci zemí Evropské Unie a lidé z ostatních států.
4.1.2 Kulturní pojetí otevřených hranic
40. Otázka:
Jaký je rozdíl mezi dvěma základními postoji, strnulým a
otevřeným pojetím kultury?
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
30
Minos++
41. Otázka:
Uveďte vám známou definici kultury, která odpovídá těmto
souvislostem.
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
4.1.3 Pozitivní pojetí konfliktu (konflikt jako příležitost)
42. Otázka:
1. Konflikty vznikají z rozdílnosti chápání lidí.
2. Porozumění vyžaduje
vzájemné jednání.
konstruktivní
a
produktivní
3. Řešení konfliktů je jiným termínem pro předcházení
konfliktů.
4. Jako dilema se označuje takový konflikt, při kterém se
více osob nedobere řešení.
5. Termínem spor se označuje střet zájmů několika osob.
31
Minos++
43. Otázka:
Jaké pozitivní účinky může konflikt mít? Demonstrujte tyto
účinky na příkladu, které si sami zvolíte.
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
4.2
Řešení konfliktů v každodenním pracovním a
studijním životě
4.2.1 Okolnosti konkfliktů
44. Otázka:
Vyjmenujte a popište tři běžné okolnosti, za kterých dochází ke
konfliktům:
1: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
2: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
32
Minos++
3: ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
4.2.2 Základní
druhy
každodenních
interkulturních
konfliktů
45. Otázka:
1. Příčinou selhání komunikace často může být chybějící
nebo nedostatečné porozumění.
2. Nedostatky ve znalosti kulturních zázemí mohou být
vykompenzovány vysokou mírou odbornosti. To
zabraňuje konfliktům v komunikaci.
3. Odmítání rozdílnosti často přispívá ke vzniku problémů
a konfrontací .
4. Není-li uznání dáno dostatečně najevo, může to také
vést ke konfrontaci.
46. Otázka:
Stručně načrtněte rozdíly mezi tzv. konflikty uznání, konflikty
hodnot a konflikty hodnocení.
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
33
Minos++
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
4.3
47. Otázka:
1. Vypukne-li konflikt, lze obvykle odhalit pouze nepatrnou
část jeho příčiny.
2. Pomocí dotazníku lze provést systematickou analýzu
konfliktu.
3. Častým postupem při řešení konfliktu je větší finanční
zúčastněnost jednoho z účastníků konfliktu.
4. Konflikty často zaviní ženy.
34
Minos++
4.3.2 Přístupy k řešení konfliktů v každodenním
pracovním životě
48. Otázka:
Objasněte následující body dle vašich znalostí. U každého
uveďte váš vlastní příklad.
1. Citlivost ke známkám konfliktu
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
2. Schopnost vyjadřovat se otevřeně
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
35
Minos++
3. Výjimečná schopnost empatie
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
49. Otázka:
Jak chápete pojem “meditace”? Uveďte vlastní charakteristiku
tohoto termínu.
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
36
Minos++
50. Otázka:
Jaké kroky řešení na cestě k poctivému vyrovnání zájmů
znáte?
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
51. Otázka:
V jakém případě konfliktu zájmů je “klasické většinové
rozhodnutí vhodným řešením?
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
37
Minos++
52. Otázka:
Jak rozumíte termínu preventivní výchova ke zvyšování
empatie?
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
53. Otázka:
Uveďte z vlastní zkušenosti tři příklady situací, kdy nedostatek
empatie způsobil konflikt. Stručně popište způsoby řešení
těchto konfliktů. Ve kterých konfliktních situacích došlo podle
vašeho názoru ke kritické sebereflexi účastníků konfliktu?
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
38
Minos++
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
Kontrolní otázka k otázce 53:
Ohodnoťte sami sebe. Na tuto otázku nemusíte odpovídat
písemně. Prokázali jste vy sami u příkladů, které jste uvedli u
otázky
53,
dostatek
kritické
sebereflexe?
Přispěli
jste
dostatečně k vyřešení těchto konfliktních situací? Jak byste ve
stejných situacích postupovali nyní?
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
39
Minos++
54. Otázka:
Jak byste vysvětlili motivační práci?
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
55. Otázka:
Ve kterých oblastech vaší vlastní práce vidíte pro sebe a pro
svůj tým příležitosti rozvinout potenciál schopností vyvarovat
se konfliktů?
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
40