Kinder-bilch-programm in Bearbeitung 2016

Plch – Průvodce výstavou pro děti
Informační středisko
Národního parku Saské Švýcarsko
přízemí
01. Úvodní film
02. Model reliéfu
03. Mapa Národního parku Saské Švýcarsko
04. Přehled národních parků
05. Dalekohled u velké skály
06. Obrázková galerie
30
07. Animace „Vznik krajiny Labských pískovců“
08. Zkamenělé mušle
VCHOD /
09. Přesýpací hodiny
VÝCHOD
31
10. Borovice
01
11. Zvěř skal
12. Biotopy skal
13. Výšky a hloubky
14. Lovci a kořisti
02
03
04
05
15. Příroda-proměna – žívotní cyklus lesa
první patro
16. Čí jsou to zvuky?
17. Stanice mikroskop
29
25
18. Pohádkový kout
23
21
19. Inspirace přírodou
24
20
22
28
26
12
19
22. Noční tvorové
07
09
14
11
20. Mravenci
21. Měnící se lesní mozaika
27
13
10
15
08
23. Mrtvé dřevo není k smrti nudné / Mrtvé dřevo žije
24. Sklepní klima
25. Rys
26. Krajinné puzzle
17
18
06
27. Hra na rovnováhu
28. Hnízdní budky
16
29. Plch zahradní
30. Výstava o kulturní krajině
05
31. Multivize
06
Vítejte v Informačním středisku Národního parku Saské Švýcarsko
Jsme rádi, že jste nás navštívili. Čeká
Vás nezapomenutelný program pro
děti plný zážitků a nápadů. Na jeho
konci obdržíte ve vstupním foyer malý
suvenýr.
Pokyny k použití:
Tento sešit Vás provede několika
stanovišti s plchem, maskotem naší
výstavy o divočině národního parku.
Na jednotlivých stanovištích jsou pro Vás
připraveny zajímavé otázky a tvořivé úkoly
k řešení. Pod označením „Pedagogické
pokyny“ najdete na zadní straně informace
k úkolům stanovišť a nápady na další
aktivity. Ke stanovišti č. 20 (Mraveniště /
Ameisenstation) je připraven pracovní list.
Rozdejte si jej až u tohoto stanoviště.
A teď už je vše na Vás!
Přejeme Vám mnoho zábavy a radosti při
plnění úkolů.
Děkujeme Vám za ohleduplné zacházení s
tímto průvodcem.
Váš tým informačního střediska národního
parku.
Hopla hej, kdepak to jsme?
Pedagogické pokyny:
Orientace v mapě
Nechte děti, ať si řečiště Labe projedou
prstem a najdou Bad Schandau. Stejným
způsobem mohou děti hledat místa i po obou
březích Labe.
Světové strany: Pokud vaše bydliště není na
mapě, požádejte děti, aby ukázaly směrem,
kterým se nachází.
Něco
o
Národním
parku
Saské
Švýcarsko
(Nationalpark
Sächsische
Schweiz):
Byl vyhlášen roku 1990 a je jedním z 16
národních parků v Německu, avšak jediným
v Sasku. Národní park je území nejvyšší
kategorie ochrany přírody. Národní park
Saské Švýcarsko chrání v rámci střední
Evropy ojedinělou krajinu lesů a skal.
Celková plocha národního parku (93 km²) je
rozdělena na severozápadní a jihovýchodní část
(„Vordere“ a „Hintere Sächsische Schweiz), na
topografické mapě ohraničené světle zelenou
barvou. Toto rozdělení bylo nutné vzhledem k
velkému množství obcí, které se v oblasti
nacházejí. Národní park je členěn do dvou zón
ochrany. Tmavozeleně ohraničená je tzv. jádrová
zóna (v ČR známá jako I. zóna), tedy území s
nejpřísnější ochranou. Člověk tu již do
přirozených stanovišť nezasahuje, příroda si vše
řídí sama. Druhou zónou je tzv. zóna péče a
rozvoje. Základní myšlenka každého národního
parku zní: „Přírodu ponechat přírodou“. A
protože je rostlinstvo a živočišstvo na české
straně stejně tak vzácné, vyžaduje stejnou
ochranu a oblast je málo osídlena, byl tam v
roce 2000 na rozloze 80 km2 vyhlášen Národní
park České Švýcarsko.
01. Mapa Národního parku Saské Švýcarsko
Hopla hej, kdepak to jsme?
● Najdete na mapě Bad Schandau?
● Jak se jmenuje velká řeka,
na které Bad Schandau leží?
● Kde leží město / obec,
ve které(m) bydlíte?
● Našli jste Národní park
Saské Švýcarsko?
● Jaké barvy mají hranice
národního parku?
Zkus je na mapě obkreslit prstem.
● Která země na mapě hraničí
s Německem (Saskem)?
● Jakou barvu má tato hranice?
01. Mapa Národního parku Saské Švýcarsko
Národní parky
Kategorie ochrany přírody - národní
parky
Kategorie chráněných území
v České republice a Německu
V Německu je dnes 16 národních parků,
nejstarším z nich je Bavorský les
(Bayerischer Wald) vyhlášený již v roce
1970. Právě se nacházíš v “mezi-národním“
parku Českosaské Švýcarsko,
rozprostírajícím se ve dvou státech, v České
republice a v Německu. Jeho saská část byla
založena v roce 1990, část v České
republice v roce 2000. Jeho celková plocha
je asi 173 km².
Národní parky jsou území s nejvyšší ochranou. Mají především
za úkol zachovat druhově co nejbohatší rostlinstvo a živočišstvo a
mají být co nejméně ovlivněné člověkem. To znamená, že člověk
v nich „přírodu ponechává přírodou“.
Úplně prvním národním parkem na celém
světě je Yellowstonský národní park,
založený ve Spojených státech roku 1872.
Nachází se na územích států Wyoming,
Montana a Idaho a jeho rozloha je 8 983
km².
Národní parky najdeme kromě Antarktidy
na všech kontinentech Země. V Evropě jich
napočítáme přes 400, ty první tu byly v roce
1909 vyhlášeny ve Švédsku.
Biosférické rezervace jsou chráněná území, v nichž je ochrana
přírody sladěna se zemědělským a lesnickým využíváním území.
Přednostně jsou jimi vyhlašovány druhově bohaté tzv. kulturní
krajiny. Najdeme v nich tzv. jádrové zóny, v nichž je jakékoliv
využívání území vyloučeno, a také zóny trvale udržitelného
obhospodařování přírodních zdrojů.
Přírodní parky jsou jedinečné velkoplošné kulturní krajiny, které
často vznikly teprve vlivem lidské činnosti. Mají mimo jiné
umožňovat rozvoj oblastí pro oddech obyvatelstva.
Přírodní rezervace chrání přírodní stanoviště nebo určité druhy
- z vědeckých nebo přírodovědně-historických důvodů - kvůli
vzácnosti nebo zvláštnostem jejich výskytu. Pokud to předmět
ochrany dovoluje, jsou všem přístupné a lze je, i když s jasným
určením, i lesnicky nebo zemědělsky obhospodařovat.
V chráněných krajinných oblastech je činnost člověka místy
dokonce žádoucí, ale musí být v souladu s trvale udržitelným
rozvojem. Najdeme v nich i přírodní rezervace nebo památky,
někde plní i funkci ochranného pásma národního parku.
Přírodní památky jsou území do plochy 5 ha nebo přírodní
útvary chráněné obdobně jako přírodní rezervace.
Národní parky
Kolik má Německo
národních parků?
Najdete národní park, ve
kterém se právě nacházíte?
02. Přehled národních parků
Proč má přástevník medvědí malé tlapky?
● Jak se jmenují dvě zvířátka, která můžete
dalekohledem pozorovat na skalách?
A pro chytré hlavičky:
● Porovnejte obě zvířátka a najděte 3 věci,
které mají společné a také 3 rozdíly.
03. Dalekohled u velkých skal
Obrázková galerie
Pedagogické pokyny:
Fotografie, které zde vidíte, znázorňují terasovitou stavbu Labských pískovců, jejich
skalní útvary a charakteristické obyvatele. Za začátek (úplně dole) je zvoleno údolí
Křinice, tedy prostředí údolí a roklí. Po stezkách a schodech se dostanete až do
nejvyšších partií, na skalní plošinu.
Vysvětlivky k fotografiím najdete v legendě.
Labské pískovce - struktura terasovité stavby
Legenda k fotografiím
1 - v údolí Křinice, na dně rokle
2 - v údolí Křinice,
3 - obří smrk u Křinice
4 - květ česneku medvědího
5 - ledňáček říční
6 - sirnatý lišejník
7 - violka dvoukvětá
8 - v rokli (soutěska Křinice)
9 - u potoka (Křinice)
10 - útvary zvětrávání v údolí Křinice
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
-
padlý strom
skalní blok porostlý mechem
les ohraničující rokli
Křinici lemují skalní partie
bukovinec osladičovitý na skalní stěně
skalní terasa
borovice na skalách
horní část skalní stěny
vřes obecný na skalním výběžku
skalní masiv (Lilienstein)
06. Obrázková galerie
Obrázková galerie
●
Víte, proč je tu tolik obrázků?
●
Jsou vám zvířata a rostliny z obrázků
povědomé?
●
Vidíte tu i rostliny a zvířata, o kterých se
chcete dozvědět něco víc?
06. Obrázková galerie
Pozor!
Pedagogické pokyny:
Tento animovaný film trvá zhruba 9 minut.
Úkoly představte před začátkem filmu,
protože se k němu vztahují první tři otázky.
08. Animace vzniku krajiny Labských pískovců
Pozor!
V tomto krátkém filmu se dozvíte, jak
vznikly Labské pískovce.
●
Slyšíte opravdu velká čísla.
Zapamatujete si některá?
●
Která zvířata ve filmu létají vzduchem?
●
●
Jak se do kamene dostaly mušle?
Kolik nul má milión?
08. Animace vzniku krajiny Labských pískovců
Jak se do kamene dostane mušle?
Pedagogické pokyny:
Najděte souvislosti s právě shlédnutým filmem!
08. Zkameněliny mušlí
Jak se do kamene dostane mušle?
08. Zkameněliny mušlí
Od kdy existuji na Zemi?
Pedagogické pokyny:
Hra na uvolnění
Požádejte děti, ať setrvají v nějaké strnulé
pozici (např. stoj na jedné noze, jedna ruka
zvednutá, zavřené oči nebo zakryté uši atp.)
dokud se písek v hodinách nepřesype.
Přesýpací hodiny symbolizují čas. Během 70
vteřin se veškerý písek přesype. Symbolizuje
tak vznik a pomíjivost existence Labských
pískovců. Ze zeměpisného hlediska se totiž
nenacházíme v pahorkatině nebo pohoří, ale v
rámci střední Evropy jedinečné erozní krajině
výrazně tvarované působením vody.
09. Přesýpací hodiny
Od kdy existuji na Zemi?
Najděte plcha a změřte čas.
09. Přesýpací hodiny
Pěkně pokroucená!
Pedagogické pokyny:
Borovice
Požádejte děti, ať si vymyslí a následně
odvypráví příběh(y) k borovici, kterou zkoušely
vrtochy počasí (viz otázka č. 1). Při vyprávění
měňte vyprávějící, aby každé dítě mohlo
odvyprávět kousek příběhu.
O borovici skalních ostrohů:
Borovice lesní je tzv. iniciální nebo-li pionýrskou
dřevinou tzv. extrémních stanovišť na živiny
chudých mělkých půd horních partií skalních
plošin. Své kořeny vzhledem k nedostatku půdy
nemůže zapustit do hloubky a proto se doslova
přdržuje skalních štěrbin. Aby se navíc
přizpůsobila z hlediska větrů a klimatu
exponované poloze, roste její kmen šroubovitě.
Šroubovitý růst je podmíněn geneticky
a borovici skalních ostrohů pomáhá
přežít na neobvyklých stanovištích. Tato
borovice svým pokrouceným vzrůstem
označuje horní hranici lesa.
Řešení otázky č. 2: 120 let
Řešení otázky č. 4: pískovce
Řešení otázky č. 5: krahujec obecný
10. Borovice
Pěkně pokroucená!
●
Ten strom je prastarý. Uhádnete jeho věk?
●
Proč je tato borovice tak pokroucená?
Poznáte ještě další rozdíly od vám známých stromů?
●
Na jakém kameni tato borovice roste?
●
Co to sedí na borovici a proč sedí právě tam nahoře?
10. Borovice
Vidím, co ty nevidíš!
Pedagogické pokyny:
Soutěž
V přidělování čísel a jmen mohou soutěžit dvě
skupiny. Ta, která je co nejrychleji přidělí,
vyhrává.
Hádanky
Nechejte děti podobně jako ve hrách „Hádej,
kdo jsem“ (např. „Rád se čachtám ve vodě a
nejraději jím ryby – kdo/co jsem?“) a „Vidím, co
ty nevidíš!“ (např. „Má to bílé bříško, v zimě to
spí a vypadá to trochu jako veverka – Koho/co
vidím?“) popsat a uhádnout zvířata skalního
prostředí.
1
2
3
4
5
6
7
8
lejsek černohlavý
kavka obecná
vydra říční
plch velký
plch zahradní
mládě kuny skalní
netopýr zrzavý
norník rudý
11. Zvěř skal
Vidím, co ty nevidíš!
A tady jde o rychlost. Najděte k číslu správné zvíře nebo
ke zvířeti správné číslo. Kdo to zvládne nejrychleji?
6
2
4
5
7
1
3
●
Jak se jmenuje zvíře s číslem 1?
●
Kdo se schovává za číslem 3?
●
Jaké číslo má netopýr?
●
Jaké číslo má plch zahradní?
8
11. Zvěř skal
Komu se to tu zelení?
● Které rostliny jste už někdy
viděli při procházce lesem?
● Víte, jak se jmenují?
● Najdete tu rostliny, které
rádi jedí i lidé?
12. Biotopy skal
Šplh - žádný problém
Pedagogické pokyny:
Horolezectví má v Sasku dlouhou tradici. Již v roce
1864 vylezli pro zábavu sportovci z Bad Schandau na
skalní věž Falkenstein, aby se pokochali nádherným
rozhledem. Tehdy k výstupu použili různé pomocné
prostředky jako např. žebříky nebo větve. Ale pozdější
horolezci brzy zjistili, že právě používání různých
pomůcek skálu ničí a rozhodli se do saských lezeckých
pravidel ukotvit zákaz jejich používání. Dodnes
opravdoví horolezci takto lezou a řídí se tzv. „Pravidly
lezení v pískovcových skalních oblastech“. Do skal
nevpravují klíny, nepoužívají magnézium a nelezou,
pokud jsou skály vlhké.
Řešení otázky č. 2: Růžovský vrch, 619 m
Řešení otázky č. 3: Růžovský vrch, vzdálený 15,7 km,
najdeme jej v Českém Švýcarsku
13. Výšky a hloubky
Šplh - žádný problém
● Ze shora je vidět nejlépe.
Co všechno vidíte?
● Toooolik čísel! Který vrchol je
nejvyšší? Už jste na něj někdy vylezli?
● Který z výletních cílů je odsud
nejdál? Víte, v které zemi leží?
13. Výšky a hloubky
Pozor! Dravý pták!
Pedagogické pokyny:
Požádejte děti, aby porovnaly rychlost letu
sokola stěhovavého s rychlostí něčeho/někoho
jiného:
Např.: Rychlý jako závodní auto, 10x rychlejší,
než člověk, atd.
Řešení:
Otázka č. 1: sokol stěhovavý
Otázka č. 2: 300 km/h
Otázka č. 3: holuby, špačky a jiné druhy ptáků
14. Lovci a kořisti
Pozor! Dravý pták!
● Které zvíře je nejrychlejší na
světe?
● Jak rychle létá?
● A co toto zvíře rádo žere?
14. Lovci a kořisti
Životní cyklus lesa
Pedagogické pokyny:
Požádejte děti, aby se při řešení otázky č. 1
podívaly pod kruhovité zákryty a popsaly,
která zvířata tam vidí.
Při řešení otázky č. 2 děti nejprve popíší tzv.
pionýrskou dřevinu. Vypomoci můžete
případně u stanoviště č. 1 (mladý les).
Při řešení otázky č. 3 děti nejprve shrnou /
popíší, co si představují pod životním cyklem
(koloběhem) lesa.
15. Příroda-proměna – žívotní cyklus lesa
Životní cyklus lesa
● Která zvířata se schovala za
strom?
● Co je to „pionýrská dřevina“?
● Jak probíhá životní cyklus lesa?
15. Příroda-proměna – žívotní cyklus lesa
Které ptačí druhy jsou tu doma?
Pedagogické pokyny:
Exponát k životnímu cyklu lesa
(grafika jednotlivých fází vývoje lesa
s tažnými provazy).
Zkouška čtení a počítání, hra s písmeny
Životní cyklus lesa je přiblížen
prostřednictvím ptačích druhů. Pět dětí
současně vytáhne skryté seznamy ptačích
druhů tak, aby byly všechny vidět.
Děti se při držení provazů mohou vystřídat,
aby dobře viděly, o které druhy jde a kolik
jich na seznamech je.
Děti vyjmenují jim známé (přečtou jim
neznámé) druhy a ukáží na seznamu.
Životní cyklus lesa:
Les je mozaikou různých věkových fází
vývoje. Kamínky této mozaiky představují
tyto fáze: stádium dorůstání, les závěrečný,
fáze optima, fáze stárnutí, fáze rozpadu,
úplný rozpad. Všechny společně vytvářejí
životní prostor zvaný les.
Čím je les starší, o to je zmíněná mozaika, tedy
nabídka věkových fází, pestřejší. Tyto fáze existují
současně vedle sebe. Se vzrůstajícím věkem lesa a
rostoucím počtem jeho věkových fází vzrůstá i počet
v lese žijících druhů. Jinými slovy: Poměrně k
rostoucímu věku lesa vzrůstá i počet v něm se
vyskytujících druhů.
Ruderální fáze (nálet) (0-2 let) – velmi vzácná, dřeviny jako ostružiny,
kopřivy nebo trávy, porost do výšky 2 m, stále mnoho ležícího mrtvého
dřeva, ptačí druhy: ještěrka obecná, káně lesní
Les přípravný (2-15 let) – několikaleté dřeviny, bez zápoje korun
stromů, úbytek mrtvého dřeva, častý výskyt pionýrských dřevin (bříza,
vrby, topoly), ptačí druhy: jeřábek lesní, včelojed lesní
Stádium dorůstání (15–75 let) – koruny stromů v zápoji, výška stromů
do 10 m, úbytek mrtvého dřeva, ptačí druhy: krahujec obecný, jeřábek
lesní
Les závěrečný (75-100 let) – téměř bez mrtvého dřeva, porost do výšky
20 m, ptačí druhy: strakapoud velký, krahujec obecný
Fáze optima (100-250 let) – největší přírůstek, z lesnického hlediska
ideální stav, koruny stromů v úplném zápoji, příbytek mrtvého dřeva,
výška porostu dosahuje optima 20 - 30 m, přírůstek kmenoviny, ptačí
druhy: strakapoud velký, datel černý, jestřáb lesní, sýc rousný
Fáze stárnutí (250-400 let) – padající mrtvé dřevo vytváří otvory v
dosud uzavřené „lesní střeše“ vytvořené úplným zápojem korun,
hromadění mrtvého dřeva, velký podíl kmenoviny, ptačí druhy: holub
doupňák, lejsek černohlavý
Fáze rozpadu (400-550 let) – Velké mezery v porostu, převládá mrtvé
dřevo, ptačí druhy: rehek zahradní, žluna šedá, puštík obecný, linduška
lesní
Úplný rozpad (550-600 let) – málo stojících starých stromů, ptačí
druhy: káně lesní, jeřábek lesní, tetřev hlušec, skřivan lesní
Které ptačí druhy jsou tu doma?
●
Které ptáky znáte?
● Který pták se vyskytuje nejčastěji?
Jak často? Přepočítej!
● Který pták/kteří ptáci se vyskytují
nejméně často? Jak často? Přepočítej!
●
Které druhy zvířat vymřely? Čtěte jejich jména nahlas.
●
Kolik zvířat je na tabulích celkem vyobrazeno?
●
Které druhy zvířat začínají na písmena D; R; S; Ž
15. Příroda-proměna – žívotní cyklus lesa
Čí jsou to zvuky?
Pedagogické pokyny:
Požádejte děti, aby přiřadily zvuky
ke správným zvířatům na obrázcích.
16. Čí jsou to zvuky?
Čí jsou to zvuky?
● Kterýpak hlas tu ke komu patří?
● Už jste našli mého většího
brášku?
16. Čí jsou to zvuky?
Stanice mikroskop
Tady můžete malé věci
vidět ve velkém!
17. Stanice mikroskop
Pohádkový les
Pedagogické pokyny:
Zmáčkněte vypínač na obrázku
a uvidíte odpověď, na kterou
pohádku se ptáme.
18. Pohádkový les
Pohádkový les
● Kterou z pohádek podle textu na
zdi poznáte?
● Kterou pohádku máte nejraději?
● Podívejte se ještě jednou do
jeskyně. Možná, že uvnitř ještě
sedí skřítek.
18. Pohádkový les
Inspirace divočinou
Pedagogické pokyny:
Zkuste se projít kus po stezce Caspara
Davida Friedricha nebo po Malířské stezce
(Malerweg) a porovnejte namalované
obrazy s „přírodními originály“.
19. Inspirace divočinou
Inspirace divočinou
19. Inspirace divočinou
Kohopak jsem to tu našel?
Pedagogické pokyny:
Požádejte děti, ať dají dohromady všechny
poznatky, které dosud získaly o mravencích,
případně je odpovídajícně věku doplňte. Texty na
tabulkách u formikária (mraveniště) a na
výstavní zdi Vám pomohou. Následně rozdejte
pracovní listy, aby si děti právě probrané téma
ještě jednou zopakovaly.
20. Mravenci
Kohopak jsem to tu našel?
Na tomto pracovním listě si můžete vyzkoušet
vaše znalosti o mravencích.
● Víte, proč se mravencům říká také „lesní
zdravotní policie“?
● Utvořte několik vět obsahujících slovo
„mravenec“.
A pro ty nejchytřejší hlavičky:
●
Proč je ve formikáriu
(mravenčím teráriu) mrtvé dřevo?
●
Proč nesmíme ničit
mraveniště?
20. Mravenci
Kohopak jsem to tu našel?
Pracovaní listy
mravenci
20. Mravenci
Měnící se lesní mozaika
Pedagogické pokyny:
Cílem hry je poskládat díly puzzle
tak, aby vznikl pro hlemýždě i
ještěrku co největší životní prostor.
Zkuste poznatky z filmu použít ve
hře.
21. Měnící se lesní mozaika
Měnící se lesní mozaika
21. Měnící se lesní mozaika
Noční tvorové
Pedagogické pokyny:
Zvuky
Když si děti všechna noční zvířata prohlédly a
poslechly, může každé z nich jednoho z nočních
tvorů napodobit, ostatní hádají, kdo to je. Tuto
hru, prosím, hrajte mimo průchod nocí.
Průchod nocí je tmavý, svítí v něm jen hvězdná
obloha. Setkáte se tu s 10 resp. 9 zvířaty
(puštík je tu hned dvakrát). Každé zvíře je
nejprve nasvíceno, vzápětí se ozve zvuk, který
vydává. Postupně se prostřídají všechny druhy a
postup se opakuje od začátku.
Pokud do průchodu nocí vstoupíte, aniž
byste
slyšeli
zvuky
nebo
byla
nasvěcována zvířata, chvilku počkejte,
postup se opakuje od začátku, technice
zahájení přehrávání několik vteřin trvá.
1. zvuk - hryzec vodní
2. zvuk - plch zahradní
3. zvuk - puštík obecný
4. zvuk - výr velký
5. zvuk - sýc rousný
6. zvuk - kulíšek nejmenší
7. zvuk - prase divoké
8. zvuk - puštík obecný
9. zvuk - sýček obecný
10. zvuk - jezevec lesní
22. Noční tvorové
Noční tvorové
Zvuky
●
Která zvířata můžete potkat v noci?
●
Kolik zvířat jste napočítali?
●
Kolik jmen zvířat jste postřehli?
22. Noční tvorové
Ani v nejmenším to není k smrti nudné (mrtvé dřevo)
Pedagogické pokyny:
Přiřazení hmyzích druhů podle čísel a jmen
Dejte dětem (podle jejich aktuální schopnosti
koncentrace) nejvýše 3 hledací úkoly. Vyslovte číslo,
ke kterému mají děti najít odpovídajícího živočicha,
vyslovit jeho jméno a přiřadit k jeho biotopu
(životnímu prostředí).
Toto cvičení můžete provést i v několika skupinách
nebo formou soutěže.
23. Mrtvé dřevo žije
Kdopak tu bydlí?
Hledejte:
●
Znáte toho pestrobarevného ptáčka na obrázku? Jak se jmenuje?
Najděte ve dřevě díry, které jsou jeho dílem. Jaké má číslo?
●
Mohou v dírách tohoto ptáka žít i jiná zvířata? Co myslíte?
●
Které zvíře bydlí v čísle 9?
23. Mrtvé dřevo žije
Svět vzhůru nohama
Pedagogické pokyny:
Společně s dětmi zjistěte, so znamená slovní
spojení „sklepní klima“. Pomohou vám při tom
obrázek a text uvedený vedle něj. Podle věku
požádejte děti, aby přečetly, co se píše o
klimatických podmínkách v roklích (vlhko a
chlad) a na skalních výběžcích (sucho a teplo), a
pomocí úkolů zkuste rozpoznat, v čem tkví
převrácení klimatu.
K lepšímu porozumění je možné pomocí
teploměru i společně vypočítat teplotní rozdíly
ráno a večer.
Sklepní klima:
Labské pískovce se svou průměrnou nadmořskou
výškou mezi 150 - 450 m n.m. leží podstatně
níže, než všechna ostatní pohoří v ČR i SRN.
Přesto v něm místy panuje vyloženě horské
klima. Je to dáno rozmanitě tvarovanými
roklemi, soutěskami, doly a příkrými skalními
stěnami. Klima údolí a roklí Labských pískovců je
chladné a vlhké.
Protože ve sklepích (starších) domů bývá
většinou také chladno a vlhko, přirovnáváme
tomuto jevu i naše zdejší podmínky a mluvíme o
tzv. sklepním klimatu. Může za něj nedostatek
slunečních paprsků v roklích, který je na podzim
ještě znatelnější a v zimě slunce v roklích nesvítí
vůbec. Teplotní výkyvy jsou jak mezi létem a
zimou, tak mezi dnem a nocí.
Za normálních okolností se teplota s každými
100 metry narůstající nadmořské výšky snižuje o
1°C. Proto je vysoko v horách chladno, zatímco v
údolích je teplo. V Labských pískovcích je tomu
ale přesně naopak: Tady je na nejvýše
položených skalních plošinách (skalních
výběžcích) teplo a slunečno, v nízkých polohách
(údolích a roklích) chladno a vlhko.
24. Sklepni klima
Svět vzhůru nohama
Sklepní klima, tak zní naše zaklínadlo.
Ale co to vlastně znamená?
Pozorně se podívejte na obrázek a na teploměr.
Mistr počtů:
•
Na které tři dlouhé části dělíme den?
Kde je v poledne tepleji – dole v údolí nebo na
hoře na skalních výběžcích? Kolik stupňů Celsia je v
poledne v údolí, a kolik na skalních výběžcích?
Dobře se podívejte, co ukazuje teploměr.
•
O kolik stupňů Celsia se liší v poledne teplota v
údolí od té na skalních výběžcích? Spočítejte rozdíl.
24. Sklepni klima
Rys
Tip:
Po návštěvě naší výstavy se můžete
projít k rysímu výběhu a pozorovat
tam živé rysy. K výběhu se dostanete
snadno, budete-li sledovat rysí stopu,
která začíná před vstupem do našeho
domu.
25. Rys
Rys
25. Rys
Krajinné puzzle
Sestav svět tak, jak by se líbil Tobě!
26. Krajinné puzzle
A teď všichni společně!
●
Jaké barvy rozpoznáte na této desce?
●
Co ty barvy představují?
●
Jaký význam má ta malá kulička?
A teď potřebujete šikovné ruce a prsty.
Pomozte nám naši krásnou přírodu uvést
zpět do rovnováhy. Zkuste dostat kuličku
doprostřed a udržet ji tam.
27. Zkouška rovnováhy
Rorýs / Netopýr – hnízdní budky
Vidíš nás? Kolik malých
zobáčků rozpoznáš?
28. Hnízdní budky
Plši – neobyčejní hlodavci
Českosaské Švýcarsko je nebo bylo domovem tří druhů plchů.
plch velký
plch zahradní
plšík lískový
Během teplých měsíců vedou tajemný noční život, chladnou zimu zkrátka
prospí. Jen zřídka se dají pozorovat při jejich řádění, musí být totiž velmi
ostražití před sovami a kunami. A protože je v Čechách i Německu plchů tak
málo, jsou chráněni.
29. Zajímavosti o plších Českosaského Švýcarska
Plši – neobyčejní hlodavci
Orientace
Rychlostí blesku se prohánějí
po tenkých větvičkách nebo
členitých
skalách,
a
to
všechno v noci! Ale jak to
zvládají? Ani svýma velkýma
citlivýma očima ve tmě vše
nerozpoznají. „Jdou“ proto
doslova za nosem.
Namísto rozcestníku vnímají pachy a „dívají“ se
svými „vousy“. Právě všechny možné pachy
označují spletité cesty ve větvích. Dlouhé citlivé
hmatové vousy na čenichu, krku a na loktech
používají podobně jako hmyz tykadla. Pomocí
chlupatého ocasu na tenkých větvičkách udržují
rovnováhu a kormidlují jím i při dalekých
skocích. Díky ostrým drápkům a lepivým
polštářkům na končetinách mohou plši doslova
chodit i kolmo po skalách.
Zimní spánek
Plši se na podzim pořádně nacpou,
vytvoří si tzv. tukový polštář. S ním se
pak odeberou do svých skrýší: Plši velcí
se zahrabou hluboko do země – plši
zahradní se smotají do klubíčka
ve
skalních štěrbinách – plšíci lískoví si na
zimní spánek ustelou v listí nebo pod
kořeny stromů. A celé měsíce pak
přežívají bez jídla. Zpomalí se jim tep
srdce i dýchání a sníží se jim i tělesná
teplota. Koncem zimy se začínají
pozvolna probouzet, úplně vzhůru jsou
ale až v květnu nebo v červnu, když se
vyhladovělí opět vydávají na lov a sběr
do noční tmy.
Jídelní lístek
Bukvice a oříšky, žaludy a plody, pupeny a
květy, listy a pyl, stejně tak i menší druhy
hmyzu jsou plší potravou.
29. Zajímavosti o plších Českosaského Švýcarska
Charakteristika plcha velkého
Plch velký – sedmispáč
Jak už jeho jméno napovídá, je plch velký
opravdu tím největším ze tří u nás se
vyskytujících plchů. Bývá 13 až 20 cm velký,
ocas má 10 až 18 cm dlouhý, je tedy asi
poloviční, než veverka. V létě osidluje staré,
druhově pestré smíšené lesy, v nichž nachází
dostatek pupenů, listí, bobulovin a hmyzu.
Úplně nejraději má bukvice a žaludy. Plcha
velkého ale můžeme potkat i v zahradách,
sklepích s ovocem nebo na půdách domů v
blízkosti lesa. Mláďata rodí mezi srpnem a
zářím. Sedmispáč se mu říká proto, že jeho
zimní spánek trvá právě sedm měsíců (v období
mezi říjnem a květnem). Tráví jej ve skalních
jeskyních, štěrbinách, v dírách, které si sám
vyhloubil do země nebo na půdách domů. Může
se dožít stáří až 9 let.
29. Zajímavosti o plších Českosaského Švýcarska
Charakteristika plcha zahradního
Plch zahradní – maskovaný loupežník
Plch zahradní je se svou velikostí těla 11 až 17
cm a 9 až 13 cm dlouhým ocasem o něco
menší, než jeho příbuzný plch velký. Po lesích
se prohání od května do září. Za nocí loví
nejraději pavouky a hmyz, k tomu si sbírá
plody a pupeny. Obývá skalní štěrbiny a jiné
otvory. Mláďata plcha zahradního přicházejí na
svět od května do července. K zimnímu spánku
se ukládá v říjnu a probouzí se v dubnu.
Dožívá se až 5 let. V Českosaském Švýcarsku
se zdá, že o sobě dává po delší době tu a tam
opět vědět.
29. Zajímavosti o plších Českosaského Švýcarska
Charakteristika plšíka lískového
Plšík lískový – tkadlec hnízd
Plšík lískový, nejmenší ze všech plchů, dorůstá
do velikosti 7 až 8 cm, ocas mívá 6 až 8 cm
dlouhý. To, že patří do plší rodiny, je vidět na
jeho hustém chlupatém ocasu, díky němuž
skvěle skáče větvovím sem a tam. Plšíci lískoví
milují lesy s hustým podrostem, protože právě
tam nacházejí dostatek pupenů, květů, bobulí,
pylu i hmyzu. Jejich nejoblíbenější pochoutkou
jsou lískové oříšky a žaludy. Jemně utkané asi
jako pěst velké kulovité hnízdo si vyrábějí z
trávy nebo listí v dutinách stromů, budkách
nebo mezi větvemi ostružiníku. Mezi červnem a
zářím přicházejí na svět jejich mláďata, od října
nebo listopadu se ukládají k zimnímu spánku.
Plšíci lískoví se mohou dožít až 5 let. Právě
tohoto plšíka už u nás dlouho nikdo neviděl.
29. Zajímavosti o plších Českosaského Švýcarska
Bydlení v kulturní krajině
Tady si můžeš postavit vlastní dům.
30. Bydlení v kulturní krajině
Multivize
Lesní skřítek na
cestách
31. Multivize
Saská zemská nadace přírody a životního prostředí
Informační středisko Národního parku Saské Švýcarsko
Dresdner Str. 2 B
01814 Bad Schandau
Telefon:
+49 35022 / 502 40
Fax:
+49 35022 / 502 35
www.lanu.de
Vyrobeno v r. 2005; autorky: Barbara Reichstein & Kati Ehlert
Přepracováno v r. 2012: Projekt TREND, Kristin Eichhorn
Překlad 2012: Petra Sochová
Ilustrace:
Barbara Reichstein
Projekt TREND, Kristin Eichhorn
www.austria-lexikon.at