více

profil
LIRA, obrazové lišty a rámy, a.s.
S materiálem hospodaří „do poslední piliny”
O společnosti LIRA lze říci, že je unikátní hned
ve dvou směrech. Zaprvé tím, že se v natolik
specifickém průmyslovém odvětví, jakým je
rámařství, dokázala prosadit na světové úrovni.
Od loňského roku, kdy převzala po sesterské
společnosti Aichman Larson Juhl GmbH servisní
středisko, se stala největším distributorem
skupiny Larson-Juhl v Evropě. Druhým unikátem je její výrobní koncepce „do poslední
piliny“. Přesně tak totiž firma hospodaří s materiálem – dřevní hmotou, kterou si pro výrobu
obrazových lišt, jež jsou jejím stěžejním produktem, sama vytěžuje v lese, zpracovává na pile
a odpad zužitkovává k vytápění a na výrobu
dřevěných briket. Je tedy nejen maximálně
soběstačná, ale skutečně funguje podle environmentálních zásad.
O tom, jak přesun výroby z Německa zasáhl
do chodu společnosti, ale i o jejích nejnovějších aktivitách hovořil se Světem Průmyslu
obchodní ředitel a předseda představenstva
Ing. Jan Hůda.
Můžete na úvod představit vámi nabízené produkty a služby?
V našem katalogu zákazníci najdou polovinu
výrobků LIRY a polovinu výrobků, které pouze
obchodujeme. LIRA je specifická v určitém druhu
výrobků, nejlépe jsme vybaveni pro ruční dokončování, na lišty s vysokou přidanou hodnotou
a na vývoj. Co se týká méně hodnotných, fóliovaných a strojně dokončených lišt, máme silnou
konkurenci v Itálii a Španělsku, takže zejména
v Itálii kupujeme sortiment, který se s naším dobře
doplňuje. Využíváme hlavně firmy v rámci skupiny.
Přímo v areálu máme naše rámařské studio.
Myslím si, že každý, kdo jde kolem fabriky vyrábějící obrazové lišty, by měl mít možnost si
u ní nechat něco zarámovat. Prodejnou chceme
současně vytvořit pro naše zákazníky-rámaře
etalon, jak by rámařství mělo vypadat včetně
koncových cen.
Které produkty mají největší podíl na obratu?
Největší děláme na našich výrobcích, a to
k 80 procentům, zbylé jsou z obchodovaného zboží,
které se však snažíme protlačovat víc a víc. Naším
stěžejním výrobkem jsou obrazové lišty ve třech
metrech jako polotovar pro rámaře. V obratu tvoří
cca 77 procent, potom jsou to spojené rámy, ty dě-
96SvětPrůmyslu
2 / 2016
www.svetprumyslu.cz
Ing. Jan Hůda
lají asi pět procent, a blondelové rámy zastoupené
čtyřmi procenty. Brikety tvoří rovněž čtyři procenta
a do zbytku zahrnujeme ostatní rámařské materiály,
jako je sklo nebo pasparty.
Zmínil jste brikety, ty jsou výsledkem skutečně
šetrného přístupu firmy k životnímu prostředí…
Velmi významnou součástí této fabriky je „uzavřený technologický cyklus“. Neprodukujeme
vlastně nic jiného než lišty a brikety, jsme nezávislí na ostatních zdrojích. Z mokrých pilin, které
spalujeme v kotelně, vyrábíme technické teplo
pro vytápění sušáren a dalších prostor. Ze suchých
hoblin děláme brikety, které obchodujeme na trhu.
Denně jich vyrobíme okolo 8 tun.
Máme i dva systémy certifikace, PEFC a FSC,
potvrzující, že dřevní hmota je těžená z lesů pěstovaných dle zásad trvale udržitelného rozvoje.
Téma zajímá nejenom LIRU, ale celou společnost
Larson, která je na tomto poli aktivní a každoročně
přispívá velkou sumou na výsadbu nových stromů.
K tomu bych zmínil investice do ekologických
technologií. Už v roce 2004 jsme realizovali velmi
významnou investici ve výši 22 milionů korun
do oxidizeru pro spalování nitropřestřiků a nitročástic obsažených v odpadovém vzduchu ze
stříkacích kabin. Je to ta nejlepší technologie,
díky níž nevypouštíme do ovzduší naprosto nic.
Před dvěma lety jsme instalovali odsávání ke kaž­
dému stanovišti na ručním dokončování, což je
naše stěžejní dílna. Odsávání navíc funguje jako
Inzerce
Dřevostroj Čkyně, a.s., Spůle 25, 384 81 Čkyně, Česká republika
60 let na trhu dřevařských technologií
VYSPĚLÉ
DŘEVAŘSKÉ PROJEKTOVÁNÍ
TECHNOLOGIE VÝROBA
SERVIS
• Manipulační linky kulatiny • Třídění a ukládání řeziva
• Kompletní technologie pilnic • Odsun, třídění a zpracování odpadu
PROJEKTY UKONČENÉ V ROCE 2016
• Lesy České republiky, s.p. – Manipulační linka Zbytiny
• Javořice, a.s., Ptení – Impregnační zařízení
• LIRA, obrazové lišty a rámy, a.s.,
Český Krumlov – Rekonstrukce pilnice s rámovou pilou
PROJEKTY V REALIZACI
• KRONOMECH spol. s r.o. – Odkorňovací linka Strzelce Opolskie
• LIRA, obrazové lišty a rámy, a.s., Český Krumlov – Vstup do pilnice
• PRP, s.r.o., Tomášovce – Doplnění technologie pilnice
www.svetprumyslu.cz
www.drevostroj.cz
SvětPrůmyslu 2 / 2016
97
LIRA, obrazové lišty a rámy, a.s. I S materiálem hospodaří „do poslední piliny”
profil
tam vyšší přidaná hodnota, a tím je vše náročnější
na obsluhu, dělníky, vybavení, prostory. Museli
jsme nabrat kolem 50 lidí, jedeme na dvě směny.
Rámařský obor není tak velký a ani není moc v povědomí lidí, tak je svým způsobem jedinečné, že
takováto firma ještě existuje.
Jaký objem investic si projekt vyžádal? Stihli jste
ještě nějaké další?
300 milionů Kč
je plánovaný objem
tržeb pro letošní rok
rekuperace. Šlo tak o investici nejenom z hlediska
ekologie, ale i pracovních podmínek našich zaměstnanců. S investicí kolem šesti milionů korun
jsme jako s jedinou byli úspěšní při získávání
dotací.
Nakolik ovlivnilo chod i růst firmy převzetí servisního střediska po sesterské společnosti Aichman?
Larson-Juhl zrušil výrobní část německého
podniku a přenesl veškerou výrobu k nám. LIRA
se tak stala evropským distribučním centrem Larsona-Juhla a zabezpečuje výrobu a dodání rámů,
přířezů nebo třímetrových lišt zákazníkům na český,
německý nebo rakouský trh do cca čtyř dnů. Záleží
na konečné vzdálenosti.
Projekt je zejména o servisech, neboť německý
trh není zvyklý na dodávky lišt v metráži, dodáváme mu rovnou spojované rámy nebo přířezy. Je
Projekt si vzal hodně peněz i časového fondu
ze všech oblastí. Zaměstnanci jezdili po dobu čtyř
měsíců do Německa vždy na celý pracovní týden,
aby převzali jejich pohled na kvalitu a procesy
a potom je aplikovali u nás. Investice přesáhly
částku 10 milionů korun.
Zmínil bych ještě investici za šest milionů korun,
která právě finalizuje, a to je kompletní obnova
rámové pily s manipulační technikou, tzv. pilnice.
Další investicí do zkvalitnění obrábění dřeva byla
frézka firmy Weinig, kterou jsme zakoupili od firmy
Axima Morava s.r.o. Tento stroj má plně automatické
nastavování hřídelí, což nám umožňuje zkrácení
času pro nastavení profilu lišty. Jelikož máme vlastní
brusírnu a nástroje si vyrábíme sami, dodávka byla
i s měřicí optikou. Kvalita i rychlost obráběných lišt
se nám tak významně zvýšila.
Největší aktuální investicí je skenování hranolků,
kdy se dřevo pomocí kamer s vysokým rozlišením
a rentgenu proskenuje, vše se uloží do paměti
a hranolky jdou dál do automatické pily, kterou tu
už máme, a veškeré vady jako suky a praskliny se
vyřežou. Máme na sken nabídku za osm milionů
korun. Pak jsou to dílčí strojní zařízení ve výrobě
za víc jak čtyři miliony korun. Ještě bychom chtěli
renovovat briketárnu, to bude přes milion.
Příští rok se začneme soustřeďovat na hlavní
výrobu lišt. Budeme mít kolejový jeřábový systém
na rozmanipulování kulatiny podle čepového průInzerce
98SvětPrůmyslu
2 / 2016
www.svetprumyslu.cz
měru před pilnicí. Nově, a mnohem bezpečněji,
bude manipulaci provádět jen jeden člověk. Na bezpečnost našich zaměstnanců klademe v posledních
dvou letech velký důraz.
Poslali jste v poslední době na trh nové výrobky?
V segmentu lišt neustále vyvíjíme, máme dva
pracovníky vývoje. Každý rok navrhujeme s americkými designéry od Larsona pět šest nových řad
lišt, z nichž potom dvě tři jsou uvedeny na trh.
Posledními byly dvě pěkné kolekce pojmenované
podle námětu Birchwood a Brimfield.
V porovnání s minulým rokem jsme výrazně
rozšířili nabídku pro exportní i tuzemské zákazníky, zejména ve spojitosti s přesunem z Německa,
protože jsme si vzali i veškeré sklady. Hodně
jsme povýšili v nabídce doplňkových materiálů
pro rámaře, jako je sklo, pasparty nebo deskové
materiály.
Máme také novou značku rámů Nuwal, které
jsou demontovatelné. Takový „IKEA styl“ s nejlepšími materiály a provedením. Jedná se o soudobý
design, šířka rámu je mezi 15 a 30 centimetry.
Zákazník si ho doma sestaví a má krásný široký
rám, jaký by žádný rámař nemohl udělat. Rámy
pocházejí ze společnosti LIRA, která je i výhradním
distributorem. Založili jsme na ně extra firmu, aby
nekolidovaly s naším tradičním byznysem třímetrových lišt. Zákazník musí mít podle nás možnost
volby, ne každý je ochotný vyhledávat rámaře.
Exportujete přímo nebo v rámci skupiny. Kolik
procent produkce na export připadá?
Obchod do skupiny nám dělá okolo 60 procent, zbývajících 40 procent tvoří z poloviny export
a z poloviny tuzemsko. Vnitroskupinový vývoz
směřuje nejvíc do Ameriky, potom do Německa
a dále do Itálie. Z přímého exportu můžu uvést
Slovensko, Polsko, Dánsko nebo Rusko.
Chtěli bychom získat ještě Blízký východ, kde
je zájem o zlacené rámy a českou výrobu jako
o poctivý výrobek. Larson-Juhl má totiž každoročně
v Dubaji výstavu o interiéru a rámování, kam chodí
i developeři a designéři. A také Jižní Ameriku, protože tam zatím nikdo není.
Jak byste hodnotil ekonomické výsledky posledních let?
Výsledky jsou vyrovnané. V tuzemsku, když
vezmu jen rámování, jsme měli mezi roky 2014
a 2015 nárůst 10 procent. Nedělají ho ovšem drobní
rámaři, ale dva tři velcí zákazníci, s nimiž spolupracujeme na nějakém projektu. Export poklesl,
protože jsme přišli o Rusko, kde jsme dělali pět
procent. Hrozně se pro ně zdražil import. Přišli
jsme i o Ukrajinu, kde jsme měli v minulosti obrat
tak 20 milionů korun. Trošku jsme to kompenzovali
www.svetprumyslu.cz
jinými trhy, což celkově znamenalo navýšení asi
o pět procent proti roku 2014. Tržby v roce 2014
činily 220 milionů korun, plán na rok 2016 máme
300 milionů.
Usilujete o diverzifikaci tržeb mezi skupinou
Larsen-Juhl, přímým exportem a tuzemským
trhem. Jak se situace vyvíjí?
Jedna věc je, co bychom chtěli, a druhá věc,
jak to vidí akcionář. Rádi bychom navýšili tržby
na přímém exportu a v tuzemsku, a tím vyrovnali
balanc mezi skupinovým a neskupinovým obchodem, ale to se těžko stane. Poptávka po rámech
je limitní. Díky tomu, že jsme dostali „Německo“,
posílil vnitroskupinový obchod i závislost na skupině. Jsme jejím důležitým hráčem, což je dáno
tím, že jsme nejdůležitější výrobní podnik v Evropě a jsme také nejvýchodnější Larson-Juhl,
tzn. firma, kde mohou očekávat nejnižší náklady
na pracovní sílu.
najdou, podnik na nich nestojí, ale když máte dělat projekt, kde jsou třeba desítky lidí a přitom je
fluktuace obrovská, je to těžké. Zdroj pracovních
sil je v regionu už vyčerpaný a konkurence zaměstnavatelů vysoká.
Co očekáváte od letošního roku?
Především stabilizaci firmy, protože projekt
přenosu z Německa měl dopad úplně na všechny
procesy od skladů přes účetnictví, kde máme dva
nové systémy. Potřebujeme zefektivnit výrobu
a srovnat obchodní politiku pro Evropu. To je velká
výzva. Další je uvedení nových výrobků na trh. Co
se týče investic, je důležité, abychom z nich začali
mít nějaké benefity, například v případě skenování
abychom ušetřili dřevní hmotu a tím přinášeli našim
zákazníkům levnější výrobky. Chceme zlepšovat
kvalitu, udělat naše zákazníky víc šťastnými, protože
velký kus práce je také na nich, aby zboží, které jim
dodáváme, dobře propagovali.
V jakých oblastech vidíte největší hrozby pro
vaše podnikání?
Nejvíc nás ohrožuje kurz eura a koruny. Pokud ho
budou držet na 27 korunách, tak budeme vytvářet
pracovní příležitosti. Pokud spadne, bude se nám
hodně těžko dýchat.
Konkurence nespí, hlavně z Číny a Polska. Tato
konkurence trošku polevila, ale v okolních zemích
jsou rodinné firmy, které sice mají jen regionální
záběr, avšak jen do chvíle, než se sečtou dohromady.
Malé firmy umí také rychle reagovat na změny.
Jak byste hodnotil personální oblast?
Aktuálně u nás pracuje 270 zaměstnanců. Máme
50 nových lidí, ale personálním oddělením prošlo
nějakých 75 lidí. Když nabíráte dva tři lidi, tak se
Svět Průmyslu
„LIRA je specifická
v určitém druhu
výrobků, nejlépe jsme
vybaveni pro ruční
dokončování, na lišty
s vysokou přidanou
hodnotou a na vývoj.”
SvětPrůmyslu 2 / 2016
99