Salvie Divinorum, jak na to.. Salvie Divinorum, jak na to..

Salvie Divinorum, jak na to..
Základy
Pro její úspěšné pěstovaní i množení stačí dodržet jen tři základní pravidla a to:
1.
2.
3.
Vlhkost
Teplota
Nepřímé světlo
Vlhkost zajistíme použitím pařníku, nebo rosením, přičemž rosení se používá jen
zřídka, protože je časově náročné a neúčinné. Pařníkem může byt větší, průhledný, nebarevný
igelitový pytel nebo akvárium nebo cokoliv přes co projde světlo ale co udrží vlhkost.
Důležité je, nechat v pařníku větrací otvor. Správně fungující pařník by měl mít pokud možno
neustále zapařené stěny, ale vzduch by v něm neměl smrdět plísní. Zaléváme tak, aby byla
půda neustále mokrá, avšak v dolní misce nám nezůstávala stát voda. V případě potřeby ji
odlijeme.
Teplota není o nic míň důležitá než vlhkost, pokud překročíme 27-30°C tak nám
odpadají postupně všechny listy a rostlina velmi rychle chřadne a odumírá. Zvýšení teploty se
dá vyvarovat pouze vhodným umístěním našich rostlin. Zvláštní pozornosti je třeba dbát
ohledně topení, aby nám teplý vzduch, který z něj stoupá nešel přímo na rostlinu nebo pařník
a v létě i na slunce, které dokáže v pařníku taky pěkně zatopit.
Nepřímé světlo je potřeba, jelikož silné přímé světlo spaluje listy do bíla. Stačí mít
salvii někde pěkně za oknem na jih, nebo na sever a ne hned za sklem. Ideálně třeba i za
záclonou. Půda by měla byt lehčí a vzdušná. Je dobré ji namíchat 1:2 s perlitem. (1 díl perlitu,
2 díly půdy.) Jednou za dlouhý čas ji nevadí když ji něčím přihnojíte, ale velmi velmi opatrně,
protože na přehnojení reaguje dost prudce stejně jako na špatnou teplotu. Úspěšné je i
pěstování šalvěje v hydroponii v bubbleru, kde dosahuje skvělých výsledků.
Str. 1/3
Množení
Množení
Větvičku šalvěje ulomíme v kolínku tak, aby zůstaly obě části stonku zavřené (bez
díry dovnitř) a řízek dáme do pařníku do vody, do pařníku do hlíny. Lze použít i kořenové
stimulanty a to jak tekuté, práškové tak i gelové. Např: Stimulax I, II nebo III. Zpravidla to ale
nebývá třeba, protože salvie je nezmar a nezřídka se stane, že při vhodných podmínkách
vyrazí kořínky i jen tak do vzduchu.
Pařník
Pařník lze snadno udělat pomocí květináče, kralíkářského pletiva, širší izolepy a
potravinové fólie. Pletivo si natvarujeme do kónusu, jehož spodní strana tak akorát dosedne
tak na půlku květináče s naší šalvějí. Nasadíme ho na květináč a přilepíme ho k němu
izolepou, pak tento kónus omotáme potravinovou folií odshora až dolů tak, aby se nám každá
omotávka kousek překrývala s tou předchozí. Spodní konec pak taky přilepíme po celém
obvodu ke květináči. Horní část překryjeme také potravinovou folií a pařník je hotov. Na
pohled žádná krása, ale funguje dobře a dá se s ním bez problémů manipulovat.
Str. 2/3
Výroba extraktu
Potřebný materiál:
•
•
•
•
•
•
rozdrcená šalvějová sušina
velmi čistý aceton nebo isopropanol (3,5ml na 1g sušiny)
sklenice s vzduchotěsným uzávěrem
odpařovací nádoba (třeba polévková miska) nebo vodní lázeň na elektrickém vařiči
pytlíček silicagelu
čajové sítko
Kolik sušiny je třeba?
Množství sušiny se odvíjí od požadované síly extraktu. Pokud chceme extrakt 10x budeme
potřebovat 10g sušiny k extrakci a 1g sušiny jako nosné médium. Tudíž potřebujeme 11g
sušiny. Na 20x potřebujeme 21g atd. atd.
A jak to teda vyrobím?
Není na tom nic těžkého. Předem je nutné poznamenat, že pracujeme v dobře větrané
místnosti nebo venku, protože aceton i isopropanol jsou silně těkavé látky. Při práci
nekouříme(!) ani nejíme atd.
Vezmeme sušinu k extrakci a vložíme ji do nádoby s vzduchotěsným uzávěrem, zalijeme
odpovídajícím množstvím isopropanolu nebo acetonu, pořádně uzavřeme a chviku třepeme.
Následně uložíme sklenici tak jak je na jeden den do temna s nejlépe pokojovou teplotou.
Můžeme nechal louhovat delší nebo i kratší dobu, občas protřepeme. Celá substance získá s
přibývajícím časem smaragdově zelenou až temně zelenou barvu.
Co dále?
Nachystáme si buď vodní lázeň nebo odpařovací nádobu. Bezpečnější avšak značně pomalejší
postup je, že získaný výluh zcedíme přes čajové sítko a nalijeme do odpařovací nádoby,
přidáme ten 1g sušiny co jsme si nechali jako nosné médium extraktu a jakmile se většina
acetonu nebo isopropanolu odpaří tak se jím snažíme setřít a na něj nachytat co nejvíc
mazlavé hmoty, která se nám v misce tvoří. Jakmile toto provedeme, necháme ješte dál
odpařovat a můžeme extrakt i trošku ohřát na 70-90°C aby jsme urychlili odpaření
zbytkového acetonu nebo isopropanolu.
Na tomto principu funguje i druhý podstatně rychlejší způsob. Do vodní lázně vložíme
nádobu se scezeným výluhem a vodní lázeň zahřejeme ideálně na 70°C, pokud by ovšem
voda vařila, pořád se vcelku nic neděje. Jakmile začne výluh houstnout a kalit se, tak přidáme
nosnou sušinu a pracujeme stejně jako v prvním způsobu.
Pokud by jsme chtěli zvýšit ekonomičnost výroby, tak po scezení můžeme vylouhovanou
sušinu opět zalít acetonem nebo isopropanolem a požádat nějakého asistenta aby to pořádně
protřepal a než vložíme do extraktu nosnou sušinu tak ho opět rozředíme tímto druhým
rychlovýluhem. To se dá opakovat i několikrát (víc než 3x už to ale má jen malý smysl).
Pokud chceme být ještě ekonomičtější tak odparovou nádobu od zbytku extraktu omyjeme
acetonem a ten pak přidáme k další várce. :)
Výsledek našeho snažení uchováváme nejlépe ve skle s pytlíkem silicagelu, v temnu za
teploty okolo -20°C.
Hodně úspěchů při výrobě a krásné výlety mimo realitu přejí Kachna23 a Efrít z
diskusního serveru Cyberspace.cz
Str. 3/3