Návrh ÚP Vidice část II

Transkript

ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE
(KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: VIDICE, LIBOSVÁRY A CH⌅EB⌅ANY)
OD⇤VODN⇥NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ÁST
PAFF - architekti
ERVEN 2013
PO⇤IZOVATEL:
M stsk ú⌦ad Hor↵ovsk T n
346 01
SPRÁVNÍ ORGÁN VYDÁVAJÍCÍ
ÚZEMNÍ PLÁN:
Obec Vidice
346 01
PROJEKTANT:
adresa:
M↵stsk⌘ ú ad Hor ovsk⌘ T⌘n
Odbor v⌘stavby a územního plánování
Nám↵stí Republiky 52
Hor ovsk⌘ T⌘n
adresa:
Obec Vidice
Obecní ú ad . p. 43
po ta Hor ovsk⌘ T⌘n
Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová, KA 03 121
PAFF - architekti
Ing. arch. Ladislav Bare
Ing. arch. Michaela ⇧tádlerová
spolupráce:
Ing. Milena Morávková
adresa:
Bulharská 1023/17
101 00 Praha 10
tel.: 606 293 915
email: [email protected]
.........................................................................
Ing. arch. Michaela ⇧tádlerová
OBSAH:
a)
Postup p⌦i po⌦ízení návrhu územního plánu
1
b)
Vyhodnocení koordinace vyu ívání území z hlediska ↵ir↵ích vztah v území
1
c)
Vyhodnocení spln ní po adavk zadání
1
d)
V ⌥et zále itostí nadmístního v znamu, které nejsou ⌦e↵eny v zásadách územního rozvoje 1
e)
Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na zem d lsk p dní fond a
PUPFL 1
e.1) V↵eobecné údaje o zem d lském p dním fondu v ⌦e↵eném území
1
Charakteristika klimatick⌘ch podmínek
1
Charakteristika hydrologick⌘ch podmínek
2
Charakteristika zem↵d↵lské v⌘roby
2
Pedologické pom↵ry
2
Charakteristika p⇣d v e eném území
2
Ochrana ZPF
3
Ceny ZPF
3
Eroze
3
Investice do p⇣dy
3
e.2) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF
4
e.3) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na PUPFL
5
f)
V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s PÚR R a územn plánovací dokumentací
vydanou krajem
5
f.1) Po adavky vypl vajícími z Politiky územního rozvoje R
5
f.2) Po adavky vypl vající ze Zásad územního rozvoje Plze ského kraje
5
g)
V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování
6
h)
V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s po adavky stavebního zákona a jeho
provád cích p⌦edpis .
6
i)
V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s po adavky zvlá↵tních právních p⌦edpis 6
j)
Zpráva o vyhodnocení vliv na udr iteln rozvoj území
6
k)
Stanovisko krajského ú⌦adu podle § 50 odst. 5
6
l)
Sd lení jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledn no
6
m)
Komplexní zd vodn ní p⌦ijatého ⌦e↵ení
7
m.1) Základní údaje o ⌦e↵eném území
7
Poloha a v⌘znam e eného území v ir í soustav↵ osídlení
7
Úhrnné hodnoty druh⇣ pozemk⇣ dle katastrálních území
7
Sousední územní obvody
8
P íslu nost k vybran⌘m ú ad⇣m státní správy
8
Ú ast ve sdru✓ení obcí
8
Schválená územn↵ plánovací dokumentace obce 8
m.2) Obyvatelstvo, stavební a bytov fond
9
Obyvatelstvo
9
Stavební a bytov⌘ fond 9
m.3) Ekonomická základna
10
m.4) Dopl ující informace a zd vodn ní (ve ⌥len ní návrhu ÚP)
11
ad a) Vymezení zastav↵ného území
11
ad b.3) Ochrana a rozvoj hodnot území
11
Urbanistická v⌘chodiska, kulturn↵-historické hodnoty
11
Ochrana hodnot vypl⌘vajících z p írodních a dal ích podmínek území 14
Ochrana p írody a krajiny 21
ad.c) Urbanistická koncepce 22
ad d.1) Doprava, komunika ní systém území a dopravní vybavenost
24
ad d.2) Technická infrastruktura 26
Telekomunikace
30
ad d.3) Ob anské vybavení
31
ad d.4) Ve ejná prostranství 32
ad d.5) Nakládání s odpady
32
ad e) Koncepce uspo ádání krajiny
33
ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm↵ny jejich vyu✓ití
33
ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability
35
Nadregionální a regionální územní systémy ekologické stability 35
Místní územní systém ekologické stability 36
ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny
37
ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opat ení 38
ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu p ed povodn↵mi
39
ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci
39
ad e.7) Dob⌘vání lo✓isek nerostn⌘ch surovin
40
ad f) Plochy s rozdíln⌘m zp⇣sobem vyu✓ití
40
m.4) Limity vyu ití území
40
Limity vyu✓ití území stávající 40
Dal í omezení v území (s charakterem limit⇣ vyu✓ití území) 42
Limity vyu✓ití území vypl⌘vající z navr✓eného rozvoje 42
m.5) ⇤e↵ení po adavk obrany státu, po ární ochrany a civilní ochrany
42
Po✓adavky obrany státu
Po✓adavky po✓ární ochrany
Po✓adavky civilní ochrany
m.6) Hygiena prost⌦edí, zdravé ivotní podmínky
Ochrana ovzdu í 43
Pásma hygienické ochrany staveb 44
Ochrana proti ú ink⇣m hluku
Radonové riziko 44
n)
Vyhodnocení ú⌥elného vyu ití zastav ného území a vyhodnocení pot⌦eby vymezení
zastaviteln ch ploch
o)
Rozhodnutí o námitkách a jejich od vodn ní
p)
Vyhodnocení p⌦ipomínek
SEZNAM V⌃KRES⇧:
4
5
6
název
KOORDINA NÍ V⌥KRES
⇧IR⇧Í VZTAHY
V⌥KRES P⌅EDPOKLÁDAN⌥CH ZÁBOR⌃ P⌃DNÍHO FONDU
-
PODKLADY:
ÚP VIDICE - DOPL⇤UJÍCÍ PR⌃ZKUMY A ROZBORY (PAFF - architekti, erven 2012),
..a dal í podklady uvedené p ímo v textu.
42
42
43
43
44
44
45
45
ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013)
OD⇧VODN⇥NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VIDICE - TEXTOVÁ ÁST
a)
Postup p⌦i po⌦ízení návrhu územního plánu
Zastupitelstvo obce Vidice rozhodlo o po ízení Územního plánu Vidice dne 17.2.2012
usnesením . 1/2012 na základ↵ podn↵tu obce. Po izovatelem túzemního plánu je M↵stsk⌘ ú ad
Hor ovsk⌘ T⌘n, kter⌘ spl uje kvalifika ní po✓adavky dané v § 24 odst. 1 a §189 odst. 3 zákona . 183/2006
Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon). Pov↵ enou spolupracující osobou s
po izovatelem pro územní plán Vidice je starosta obce Václav ⇧mejkal.
Návrh zadání územního plánu zpracoval po izovatel v ervenci 2012. Oznámení o zahájení
projednávání Návrhu zadání územního plánu (vydané pod .j.: MUHT 7574/2012 dne 3.8.2012) a Návrh
zadání územního plánu byl rozeslán dot en⌘m orgán⇣m, sousedním obcím a krajskému ú adu, zárove
byl vystaven k ve ejnému nahlédnutí po dobu 30 dn⇣ ode dne vyv↵ ení na ú ední desce. V uvedené lh⇣t↵
mohly dot ené orgány a krajsk⌘ ú ad uplatnit své po✓adavky a sousední obce své podn↵ty. Na základ↵
obdr✓en⌘ch po✓adavk⇣ a podn↵t⇣ bylo upraveno Zadání územního plánu a p edlo✓eno zastupitelstvu
obce Vidice ke schválení. Zastupitelstvo obce schválilo toto upravené zadání usnesením . 5/2012 ze dne
26.10.2012 pod bodem . 5. Schválené zadání územního plánu bylo p edáno zpracovateli projek ní
kancelá i PAFF - architekti (Ing. arch. Michaele ⇧tádlerové) jako podklad pro vypracování Návrhu
územního plánu Vidice.
Návrh územního plánu byl odevzdán zpracovatelem po izovateli v ervenci 2013. Po izovatel
dle § 50odst. 2 stavebního zákona oznámil termín spole ného projednání Návrhu územního plánu Vidice
s dot en⌘mi orgány.
b)
Vyhodnocení koordinace vyu ívání území z hlediska ↵ir↵ích vztah v území
(viz. v kres ⌃ir⌃í vztahy 5)
⌅e ené území je sou ástí správního území obce s roz í enou p⇣sobností Hor ovsk⌘ T⌘n
Z◆hlediska spole ného vyu✓ívání území jsou dány po✓adavky vypl⌘vající z existence územních prvk⇣
p ekra ujících hranice e eného území:
•
dopravní stavby - silnice II. a III. t ídy,
•
VVTL plynovod, vedení VN 22kV
•
prvky regionálního a lokálního územního systému ekologické stability (ÚSES),
•
souvislé plochy lesní a nelesní zelen↵,
•
vodní plochy a toky,
•
turistické trasy, cyklostezky/cyklotrasy.
c)
Vyhodnocení spln ní po adavk zadání
Po✓adavky vypl⌘vající ze zadání ÚP Vidice byly dle v⌘znamu spln↵ny, e eny i respektovány. V
zadání územního plánu obce Vidice nebyly stanoveny situace, které by vy✓adovaly rozhodnutí o v⌘b↵ru
jedné varianty nebo alternativy e ení.
Návrh územního plánu byl v rozpracovanosti se zástupci obce Vidice a za ú asti po izovatele ÚP
pr⇣b↵✓n↵ konzultován.
d)
V ⌥et zále itostí nadmístního v znamu, které nejsou ⌦e↵eny v zásadách územního rozvoje
Zále✓itostí nadmístního v⌘znamu, které nejsou e eny v zásadách územního rozvoje nejsou
obsa✓eny v ÚP.
Rozvoj z hlediska cykloturistiky bude i nadále e en ve spolupráci se sousedními obcemi a dále
v rámci mikroregionu Dobrovoln⌘ svazek obcí Sedmiho í a mikroregionu ⇧ance pro jihozápad.
V souladu s d íve zpracovanou dokumentací (VÚC okresu Doma✓lice, ÚPO Vidice) je územním
plánem navr✓en koridor územní rezervy p elo✓ky silnice II/200 pro eventuální úpravu (narovnání ) trasy
silnice, tato úprava se p edpokládá pouze v rámci e eného území.
e)
Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na zem d lsk p dní fond
a PUPFL
e.1) V↵eobecné údaje o zem d lském p dním fondu v ⌦e↵eném území
Charakteristika klimatick ch podmínek
kód 5
symbol regionu
ozna ení regionu
suma teplot nad 10°C
pravd↵p. such⌘ch veg. období
vláhová jistota
pr⇣m. ro ní teplota °C
ro ní úhrn srá✓ek (mm)
kód 7
symbol regionu
ozna ení regionu
suma teplot nad 10°C
pravd↵p. such⌘ch veg. období
MT 2
mírn↵ tepl⌘, mírn↵ vlhk⌘
2200 - 2500
15 - 30
4 - 10
7-8
550 - 700
MT 4
mírn↵ tepl⌘, vlhk⌘
2200 - 2400
5 - 15
1
vláhová jistota
pr⇣m. ro ní teplota °C
ro ní úhrn srá✓ek (mm)
> 10
6-7
650 - 750
Charakteristika hydrologick⇥ch podmínek
⌅e ené území spadá do ir ího povodí Berounky, p evá✓n↵ do povodí Radbuzy a okrajov↵ do
povodí M✓e. Rozvodnice mezi Radbuzou a M✓í prochází p i severov⌘chodním okraji e eného území
(Píse n⌘ vrch – T íslovec – Racovsk⌘ vrch – Va ina). Území tedy le✓í ve dvou útvarech povrchov⌘ch vod a
to: v◆povodí M✓e - Úhlavka po soutok s◆tokem V⌘rovsk⌘ potok a v◆povodí Radbuzy - Radbuza po soutok
s◆tokem ern⌘ potok.
Hlavním recipientem v území je Slatina, se sv⌘mi levostrann⌘mi p ítoky. ⌅e ené území zahrnuje
celkem est díl ích povodí. Dominantní funkci plní povodí Slatiny ( HP 1-10-02-016), ostatní díl í povodí
zasahují do území obce pouze v okrajov⌘ch ástech.
Charakteristika zem d lské v roby
Podíl zem↵d↵lské p⇣dy v e eném území (1196,3187 ha) iní 69,14 % (827,1545 ha). Nejv↵t í
plochu zaujímá orná p⇣da, zastoupeny jsou i trvalé travní porosty p evá✓n↵ v nivách vodních tok⇣.
⌅e ené území je sou ástí v⌘robní podoblasti B1 (Bramborá ská 1).
V⌘m↵ry ploch zem↵d↵lského p⇣dního fondu:
kat. území
orná p.(ha) zahrady(ha) ovoc. sady(ha)
travní porosty (ha)
celkem(ha)
______________________________________________________________________________________________
Vidice
172,5188
4,2075
2,1108
127,6295
Libosváry
136,5815
3,7806
64,7660
Ch eb any
202,8819
1,7169
110,9610
______________________________________________________________________________________________
celkem
511,9822
9,705
2,1108
303,3565
Rozsáhlé plochy zem↵d↵lského p⇣dního fondu jsou rovnom↵rn↵ zastoupeny v celém e eném
území obce Vidice.
Zem↵d↵lská v⌘roba má v území obce nezanedbatelnou úlohu. Je zastoupena v⌘roba rostlinná
(Libosváry) i v⌘roba ✓ivo i ná (chov skotu ji✓n↵ od Vidic, chov koní v Ch eb anech). Územní plán nadále
respektuje areály a objekty zem↵d↵lské prvov⌘roby.
V e eném území nebyly zpracovány, a tudí✓ ani schváleny, pozemkové úpravy. ⌅e ené území
spadá pod stanovené zranitelné oblasti.
Pedologické pom ry
Spektrum p⇣dních typ⇣ není p íli pestré, p evládají hn↵dé p⇣dy - kambizem↵ modální, na
✓ulách jsou v ak velmi kyselé – dystrické. Na plo inat⌘ch úsecích s◆t↵✓ ími substráty jsou hojné primární
pseudogleje; v◆teplej ích ástech jsou vyvinuty i hn↵dozem↵ modální. asté jsou glejové p⇣dy v◆nivách a
podmá en⌘ch sní✓eninách.
13◆
15◆
29
32
37◆
39◆
40
46◆
Charakteristika p d v ⌦e↵eném území
Hlavní p⇣dní jednotka (HPJ):
Hn↵dozem↵ modální, hn↵dozem↵ luvické, luvizem↵ modální, fluvizem↵ modální i stratifikované,
na eolick⌘ch substrátech, pop ípad↵ i svahovinách (polygenetick⌘ch hlínách) s mocností
maximáln↵ 50 cm ulo✓en⌘ch na velmi propustném substrátu, bezskeletovité a✓ st edn↵
skeletovité, závislé na de ✏ov⌘ch srá✓kách ve vegeta ním období
Luvizem↵ modální a hn↵dozem↵ luvické, v etn↵ oglejen⌘ch variet na svahov⌘ch hlínách s
eolickou p ím↵sí, st edn↵ t↵✓ké a✓ t↵✓ké, a✓ st edn↵ skeletovité, vláhov↵ p íznivé pouze s
krátkodob⌘m p evlh ením
Kambizem↵ modální eubazické a✓ mezobazické v etn↵ slab↵ oglejen⌘ch variet, na rulách,
svorech, fylitech, pop ípad↵ ✓ulách, st edn↵ t↵✓ké a✓ st edn↵ t↵✓ké leh í, bez skeletu a✓ st edn↵
skeletovité, s p eva✓ujícími dobr⌘mi vláhov⌘mi pom↵ry
Kambizem↵ modální eubazické a✓ mezobazické na hrub⌘ch zv↵tralinách, propustn⌘ch,
mineráln↵ chud⌘ch substrátech, ✓ulách, syenitech, granodioritech, mén↵ ortorulách, st edn↵
t↵✓ké leh í s vy ím obsahem grusu, vláhov↵ p ízniv↵j í ve vlh ím klimatu
Kambizem↵ litické, kambizem↵ modální, kambizem↵ rankerové a rankery modální na pevn⌘ch
substrátech bez rozli ení, v podorni í od 30 cm siln↵ skeletovité nebo s pevnou horninou, slab↵
a✓ st edn↵ skeletovité, v ornici st edn↵ t↵✓ké leh í a✓ lehké, p evá✓n↵ v⌘su né, závislé na
srá✓kách
Litozem↵ modální na substrátech bez rozli ení, s m↵lk⌘m drnov⌘m horizontem s v⌘chozy
pevn⌘ch hornin, zpravidla 10 a✓ 15 cm mocn⌘m, s nep ízniv⌘mi vláhov⌘mi pom↵ry
P⇣dy se sklonitostí vy í ne✓ 12 stup ⇣, kambizem↵, rendziny, pararendziny, rankery, regozem↵,
ernozem↵, hn↵dozem↵ a dal í, zrnitostn↵ st edn↵ t↵✓ké leh í a✓ lehké, s r⇣znou skeletovitostí,
vláhov↵ závislé na klimatu a expozici
Hn↵dozem↵ luvické oglejené, luvizem↵ oglejené na svahov⌘ch (polygenetick⌘ch) hlínách,
st edn↵ t↵✓ké, ve spodin↵ t↵✓ í, bez skeletu a✓ st edn↵ skeletovité, se sklonem k do asnému
zamok ení
2
47◆
50
64◆
67◆
68◆
72◆
73◆
74◆
Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizem↵ oglejené na svahov⌘ch
(polygenetick⌘ch) hlínách, st edn↵ t↵✓ké, ve spodin↵ t↵✓ í a✓ st edn↵ skeletovité, se sklonem k
do asnému zamok ení
Kambizem↵ oglejené a pseudogleje modální na ✓ulách, rulách a jin⌘ch pevn⌘ch horninách
(které nejsou v HPJ 48,49), st edn↵ t↵✓ké leh í a✓ st edn↵ t↵✓ké, slab↵ a✓ st edn↵ skeletovité, se
sklonem k do asnému zamok ení
Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahov⌘ch hlínách, nivních ulo✓eninách,
jílovit⌘ch a slínit⌘ch materiálech, zkulturn↵né, s upraven⌘m vodním re✓imem, st edn↵ t↵✓ké a✓
velmi t↵✓ké, bez skeletu nebo slab↵ skeletovité
Gleje modální na r⇣zn⌘ch substrátech asto vrstevnat↵ ulo✓en⌘ch, v polohách irok⌘ch depresí
a rovinn⌘ch celk⇣, st edn↵ t↵✓ké a✓ t↵✓ké, p i vodních tocích závislé na v⌘ ce hladiny toku,
zaplavované, t↵✓ko odvodnitelné
Gleje modální i modální zra elin↵lé, gleje histické, ernice glejové zra elin↵lé na nivních
ulo✓eninách v okolí men ích vodních tok⇣, p⇣dy úzk⌘ch depresí v etn↵ svah⇣, obtí✓n↵
vymezitelné, st edn↵ t↵✓ké a✓ velmi t↵✓ké, nep ízniv⌘ vodní re✓im
Gleje fluvické zra elin↵lé a gleje fluvické histické na nivních ulo✓eninách, st edn↵ t↵✓ké a✓ velmi
t↵✓ké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku
Kambizem↵ oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové,
nacházející se ve svahov⌘ch polohách, zpravidla zamok ené s v⌘skytem svahov⌘ch prameni ✏,
st edn↵ t↵✓ké a✓ velmi t↵✓ké, a✓ st edn↵ skeletovité
Pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje povrchové zra elin↵lé i gleje povrchové histické, gleje
akvické, stagnoglej modální, p⇣dy st edn↵ t↵✓ké a✓ velmi t↵✓ké, a✓ st edn↵ skeletovité
nacházející se ve svahov⌘ch polohách, zamok ené se svahov⌘mi prameny, asto zra elin↵lé
Kombina ní íslo:
Vyskytují se zde prakticky p⇣dy se v emi stupni sklonitosti, druhy expozice i kategoriemi
skeletovitosti a hloubky p⇣dy.
Zdroj: vyhlá ka MZe . 327/1998 Sb ve zn↵ní vyhlá ky . 546/2002.
Ochrana ZPF
Pro jednotlivé BPEJ v e eném území je uveden stupe p ednosti v ochran↵ dle vyhlá ky .
48/2011 Sb.:
BPEJ I. t ídy ochrany:
BPEJ II. t ídy ochrany:
BPEJ III. t ídy ochrany:
BPEJ IV. t ídy ochrany:
BPEJ V. t ídy ochrany:
---------5.13.00
5.29.01
7.29.04
5.13.13
5.29.14
5.50.11
7.50.11
5.29.51
5.47.02
7.32.14
5.29.54
5.32.44
5.37.46
5.39.39
5.50.14
5.72.01
7.32.54
7.37.56
7.72.01
5.13.10
5.29.11
7.32.11
5.15.12
5.46.02
7.29.14
7.64.11
5.32.11
5.47.12
7.47.12
5.32.54
5.37.56
5.39.49
5.67.01
5.73.11
7.37.16
7.50.54
7.73.11
5.15.00
5.64.01
7.64.01
5.29.04
5.50.01
7.50.01
5.46.12
5.50.51
7.50.14
5.32.14
5.37.16
5.39.19
5.40.68
5.68.11
7.29.44
7.37.46
7.68.11
7.74.11
Ceny ZPF
Vyhlá ka . 412/2008 Sb. v aktuálním zn↵ní, kterou se stanoví seznam katastrálních území s
p i azen⌘mi pr⇣m↵rn⌘mi cenami zem↵d↵lsk⌘ch p⇣d odvozen⌘mi z BPEJ uvádí pro e ené území tuto
hodnotu za rok 2013:
k.ú. Vidice
2,57 K /m2
k.ú. Libosváry
5,26 K /m2
k.ú. Ch eb any
4,48 K /m2
Eroze
⌅e ené území je dle Na ízení vlády . 500/2001 Sb. za azeno do zraniteln⌘ch oblastí.
Dále uvedeno podrobn↵ v kapitole ad e.4).
Investice do p dy
ást území (cca 20 %) je odvodn↵na systematickou drená✓í. Detail odvod ovacího systému jednotlivé svodné a hlavní drény jsou ve vlastnictví majitel⇣ pozemk⇣. Sou ástí odvod ovacího systému
jsou hlavní meliora ní za ízení (HMZ) - otev ené vodote e, odvod ovací p íkopy a trubní vedení. Hlavní
meliora ní za ízení je ve správ↵ ZVHS.
3
ploch.
V lokalitách, kde bylo v◆minulosti provedeno systematické odvodn↵ní není sou ástí rozvojov⌘ch
pozn.: Soustavné meliorace jsou vodním dílem ve smyslu §55 odst. 1.e) vodního zákona a
jejich zm↵ny jsou zm↵ny (rekonstrukce) dokon eného vodního díla. Pouze malé zásahy lze kvalifikovat
jako opravy a udr✓ovací práce dle §15a odst. 3) vodního zákona. Proto✓e rekonstrukci meliorací (na plo e
RD a pod.) není mo✓né ve v↵t in↵ p ípad⇣ provést zodpov↵dn↵ bez znalosti souvislostí a tém↵ ka✓dá
stavba m⇣✓e meliorace poru it, je nutné povinnost komplexního e ení úpravy stávajících meliorací ulo✓it
ji✓ prvnímu stavebníkovi na dot ené meliorované plo e. Dokumentaci na úpravu, p íp. p estavbu meliorací
musí obsahovat ka✓dá dokumentace pro povolení stavby, p íp. pro ohlá ení stavby.
e.2) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF
Pro lokality v e eném území je provedeno zd⇣vodn↵ní a vyhodnocení p edpokládan⌘ch
d⇣sledk⇣ navrhovaného e ení na ZPF.
Návrh p edpokládá umíst↵ní nové zástavby v kontaktní poloze zastav↵ného území. Vn↵ d íve
vymezeného intravilánu je navr✓en rozvoj pouze ve Vidicích (lokality Z1, Z2 a Z3) a v Ch eb anech (Z4).
Návrhem nejsou dot eny p⇣dy s vysok⌘m produk ním potenciálem (I. a II. t ídy ochrany) a
p⇣dy zainvestované (zde plo né odvodn↵ní).
Návrhem e ení není naru ena sí✏ ú elov⌘ch komunikací zaji ✏ující obsluhu zem↵d↵lsk⌘ch
pozemk⇣, je zachován p ístup k polní trati.
Návrhem ÚP nedochází ve vztahu k p íslu nému díl ímu povodí k ovlivn↵ní hydrologick⌘ch a
odtokov⌘ch pom↵r⇣ v území (nap .: p evodem de ✏ov⌘ch vod z jednoho díl ího povodí do druhého).
V následující tabulce jsou vyhodnoceny d⇣sledky e ení na ZPF zastavitelné (Z) a p estavbové
(P) plochy:
Zastavitelné plochy (Z)
ozna e
ní
celková
plocha
PUPFL
ZPF
(ha)
BPEJ
stupe⇤
p⌅edno
sti
(ha)
orná
p⇣da
zahrad
ya
sady
TTP
z toho
plochy
plo⇧n⌃c
h
investic
(ha)
(ha)
(ha)
(ha)
funk ní
vyu⌥ití
v⌃m⇥ra
ZPF dle
funk ní
ho
vyu⌥ití
zastav⇥
ná
plocha
(ha)
(odhad
v ha)
Z1
0,7151
-
0,7151
77311
5
-
-
0,7151
-
BV
0,7151
0,0800
Z2
0,1000
-
-
-
-
-
-
-
BV
-
0,0200
Z3
0,0900
-
0,0700
72914
3
-
-
0,0700
-
BV
0,0700
0,0200
Z4
0,2053
-
0,2053
3
0,0680
-
0,1373
-
BV
0,2053
0,0600
Z5
0,1766
-
0,1766
5
-
0,0778
0,0988
-
SV
0,1766
0,0400
celkem
1,2870
0,0680
0,0778
1,0212
-
55001
57201
1,1670
0,2200
P⌅estavbové plochy (P)
ozna e
ní
celková
plocha
PUPFL
ZPF
(ha)
BPEJ
stupe⇤
p⌅edno
sti
(ha)
orná
p⇣da
zahrad
ya
sady
TTP
z toho
plochy
plo⇧n⌃c
h
investic
(ha)
(ha)
(ha)
(ha)
funk ní
vyu⌥ití
v⌃m⇥ra
ZPF dle
funk ní
ho
vyu⌥ití
zastav⇥
ná
plocha
(ha)
(odhad
v ha)
P2
0,1996
-
0,1996
77311
5
-
0,1996
-
-
OS
0,1996
P4
0,5269
-
0,4963
54702
4
0,2122
0,2841
-
-
BV;ZN
0,4936
celkem
0,7265
0,2122
0,4837
0
-
0,6959
0,0400
0,0800
0,1200
Plochy p estavby P1, P3 a P5 nep edstavují zábory ZPF.
pozn.: Zkratky pro funk ní vyu✓ití ploch: plochy ob anského vybavení - sport (OS); plochy
bydlení v rodinn⌘ch domech - venkovské (BV); plochy smí ené obytné - venkovské (SV); plochy zelen↵ zele nezastaviteln⌘ch soukrom⌘ch zahrad (ZN)
4
e.3) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na PUPFL
Celková v⌘m↵ra pozemk⇣ ur en⌘ch k pln↵ní funkcí lesa:
katastrální území
Vidice
Libosváry
Ch eb any
celkem
v⌘m↵ra (ha)
142,3990
108,0033
53,6951
304,0974
Vzhledem k celkové v⌘m↵ e e eného území (1196,3187 ha) iní lesnatost 25,42 %.
V oblasti je základní d evinou borovice lesní, která se nachází na 70% z celkové rozlohy
pozemk⇣ ur en⌘ch k pln↵ní funkcí lesa. Smrk ztepil⌘ je zastoupen pouze necel⌘mi 12%.
P evá✓ná ást les⇣ v◆ e eném území jsou lesy hospodá ské, lesy ve vrcholové partii Sedmiho í a
les na vrchu Va ina jsou za azeny do kategorie les⇣ zvlá tního ur ení, kód 32e - lesy se zv⌘ enou funkcí
p⇣doochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou.
S ú inností od 1.1.2002 se v e eném území nalézají tyto lesní hospodá ské celky:
1)
LHC Hor ovsk⌘ T⌘n (státní lesy L R, s.p., Lesní správa Hor ovsk⌘ T⌘n)
2)
LHC Obecní lesy Vidice (lesní majetky Obce Vidice)
3)
LHC LHO Hor ovsk⌘ T⌘n (lesní hospodá ské osnovy pro majetky fyzick⌘ch a
právnick⌘ch osob, které vlastní majetek do v⌘m↵ry 50 ha)
-
Platn⌘m územním plánem nejsou navr✓eny ✓ádné pozemky ur ené k zalesn↵ní.
Dle informací lesního hospodá e bude v e eném území probíhat postupné zales ování
stávajících PUPFL dle platného LHP a to v rozsahu cca 1,86 ha.
V e eném území se nevyskytuje a ani není územním plánem navrhována chatová nebo
sportovní zástavba na lesních pozemcích, bez jejich odn↵tí pln↵ní funkcí lesa (pomocí institutu
odlesn↵ní), podle d íve platn⌘ch p edpis⇣.
Dle §14, odst.2, zák. .289/1995Sb., je t eba souhlas orgánu státní správy les⇣ i k dot ení
pozemk⇣ do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. V tomto pásmu územní plán nenavrhuje ✓ádné
rozvojové zám↵ry související s investi ní v⌘stavbou.
Koridor územní rezervy:
plánem navr✓en koridor územní rezervy p elo✓ky silnice II/200 pro eventuální úpravu
(narovnání ) trasy silnice. Koridor územní rezervy zasahuje p evá✓n↵ pozemky ur ené k pln↵ní
funkcí lesa.
P ípadn↵, ✓e zám↵r úpravy trasování silnice II/200 bude v rámci aktualizace ZÚR Plze ského
kraje touto dokumentací navrhován, bude na základ↵ konkrétního projektu zapracováno
konkrétní e ení i do územního plánu Vidice resp. jeho zm↵ny a nále✓it↵ vyhodnoceno
po✓adované odn↵tí PUPFL.
f)
V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s PÚR R a územn plánovací
dokumentací vydanou krajem
f.1) Po adavky vypl vajícími z Politiky územního rozvoje R
Podle Politiky územního rozvoje R se v e eném území nenacházejí ✓ádné koridory a plochy
ve ejné infrastruktury. Správní území obce nele✓í ve vymezené specifické i rozvojové oblasti. Území obce
není sou ástí rozvojové osy.
Z republikov⌘ch priorit územního plánování se e eného území t⌘kají p edev ím tyto priority:
. 14:
Ve ve⇧ejném zájmu chránit a rozvíjet p⇧írodní, civiliza ní a kulturní hodnoty území, v etn⇤
urbanistického a archeologického d⇤dictví. Zachovat ráz jedine né urbanistické struktury území, struktury
osídlení a jedine né kulturní krajiny.
. 20:
Rozvojové zám⇤ry, které mohou v razn⇤ ovlivnit charakter krajiny, umís⌥ovat do co nejmén⇤
konfliktních lokalit a následn⇤ podporovat pot⇧ebná kompenza ní opat⇧ení. Vytvá⇧et územní podmínky
pro zvy⌃ování a udr⌦ování ekologické stability a k zaji⌃t⇤ní ekologick ch funkcí krajiny ve volné krajin⇤ a
pro ochranu krajinn ch prvk p⇧írodního charakteru v zastav⇤n ch územích, zvy⌃ování a udr⌦ování
rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územn⇤ plánovací innosti vytvá⇧et podmínky pro ochranu
krajinného rázu a ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvá⇧et podmínky pro vyu⌦ití
p⇧írodních zdroj .
. 24:
Vytvá⇧et podmínky pro zlep⌃ování dostupnosti území roz⌃i⇧ováním a zkvalit⌅ováním dopravní
infrastruktury.
. 28:
Pro zaji⌃t⇤ní kvality ⌦ivota obyvatel zohled⌅ovat nároky dal⌃ího v voje území, v etn⇤ nárok
na ve⇧ejnou infrastrukturu.
. 29:
Zvlá⌃tní pozornost v⇤novat návaznosti r zn ch druh dopravy. Vytvá⇧et podmínky pro
vybudování vhodné sít⇤ p⇤⌃ích a cyklistick ch cest.
f.2) Po adavky vypl vající ze Zásad územního rozvoje Plze ského kraje
Sou asn↵ platnou územn↵ plánovací dokumentací na krajské úrovni jsou Zásady územního
rozvoje Plze ského kraje, které byly vydány usnesením Zastupitelstva Plze ského kraje . 834/08 ze dne
5
2. 9. 2008. Správní území obce nele✓í ve vymezené specifické i rozvojové oblasti. Území obce není
sou ástí rozvojové osy.
Do územního plánu byly zapracovány po✓adavky vypl⌘vající ze ZÚR na ochranu:
krajinného rázu (do e eného území zasahují dv↵ rázovité oblasti krajiny - Doma✓lickochodské
oblasti (20) a Sedmiho ské oblasti (21) - v◆rámci Doma✓lickochodské oblasti je v◆ e eném
území vymezena krajinná dominanta a veduta - Sedlo, v◆rámci Sedmiho ské oblasti do
e eného území zasahuje krajinná dominanta a veduta - Sedmiho í; do e eného území
zasahuje p írodní park Sedmiho í),
ochrana chrán↵n⌘ch ástí p írody a vymezeného systému ekologické stability (RBC 1066
Sedmiho í a RBK 179);
ochrana stávajících tras nadregionálních a regionálních sítí dopravní a technické infrastruktury v ZÚR vyzna eno bezpe nostní pásmo VVTL plynovod⇣.
Zásadami územního rozvoje Plze ského kraje nejsou v území obce Vidice vymezeny ve ejn↵
prosp↵ né stavby.
Koridor územní rezervy:
plánem navr✓en koridor územní rezervy p elo✓ky silnice II/200 pro eventuální úpravu
(narovnání ) trasy silnice.
P ípadn↵, ✓e zám↵r úpravy trasování silnice II/200 bude v rámci aktualizace ZÚR Plze ského
kraje touto dokumentací navrhován, bude na základ↵ konkrétního projektu zapracováno
konkrétní e ení i do územního plánu Vidice resp. jeho zm↵ny a nále✓it↵ vyhodnoceno
po✓adované odn↵tí PUPFL.
g)
V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování
Územní plán Vidice vytvá í p edpoklady pro v⌘stavbu a udr✓iteln⌘ rozvoj území, spo ívající ve
vyvá✓eném vztahu podmínek pro p íznivé ✓ivotní prost edí, pro hospodá sk⌘ rozvoj a pro soudr✓nost
obyvatel území. P i e ení územního plánu byly zohledn↵ny jak ve ejné, tak i soukromé zájmy na rozvoji
území. Územní plán chrání a rozvíjí p írodní, kulturní a civiliza ní hodnoty území, v etn↵ urbanistick⌘ch a
architektonick⌘ch.
Cílem územního plánu je stanovit podmínky pro ú elné vyu✓ívání zastav↵ného území a zajistit
ochranu nezastav↵ného území a to zejména stávajících p írodních a kulturních hodnot v krajin↵. Územním
plánem jsou vytvo eny podmínky zejména pro p im↵ en⌘ rozvoj venkovského bydlení v obci, rozvoj
ve ejné ob anské vybavenosti - sportu. Územním plánem jsou navr✓eny rekonstruk ní a revitaliza ní
zásahy návesních prostranství, opat ení obnovující naru enou p⇣vodní urbanistickou strukturu
jednotliv⌘ch sídelních útvar⇣ a jejich kulturn↵-historick⌘ch hodnot. Územním plánem jsou dány podmínky
pro preventivní ochranu ir ího území p ed záplavami, podmínky pro zv⌘ ení ekologické stability a retence
vody v krajin↵ v etn↵ protierozních opat ení.
h)
V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s po adavky stavebního zákona a jeho
provád cích p⌦edpis .
Územní plán Vidice je e en v souladu se zákonem . 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním ádu (stavební zákon), ve zn↵ní pozd↵j ích p edpis⇣, a je proveden dle vyhlá ky . 500/2006
Sb., o územn↵ analytick⌘ch podkladech, územn↵ plánovací dokumentaci a zp⇣sobu evidence územn↵
plánovací innosti, a dle vyhlá ky . 501/2006 Sb., o obecn⌘ch po✓adavcích na vyu✓ívání území.
i)
V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s po adavky zvlá↵tních právních p⌦edpis
Vyhodnocení souladu se stanovisky dot en⌘ch orgán⇣ bude dopln↵no po izovatelem v
upraveném návrhu p ed ve ejn⌘m projednáním, p ípadn↵ dopln↵no po ve ejném projednání.
j)
Zpráva o vyhodnocení vliv na udr iteln rozvoj území
Zpracování Vyhodnocení vliv⇣ na udr✓iteln⌘ rozvoj nebylo zadáním ÚP po✓adováno. Krajsk⌘
ú ad Plze ského kraje jako orgán ochrany p írody stanoviskem (viz. koordinované stanovisko) vylou il
v⌘znamn⌘ vliv návrhu na území evropsky v⌘znamn⌘ch lokalit nebo pta ích oblastí podle § 45i zákona .
114/1992 Sb., o ochran↵ p írody a krajiny, v platném zn↵ní.
Územním plánem nejsou navrhována ✓ádná opat ení a zám↵ry vy✓adující posuzování vliv⇣ na
✓ivotní prost edí dle zákona . 93/2004 Sb., v platném zn↵ní.
k)
Stanovisko krajského ú⌦adu podle § 50 odst. 5
Doplní po izovatel....
l)
Sd lení jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledn no
Doplní po izovatel....
6
m)
Komplexní zd vodn ní p⌦ijatého ⌦e↵ení
m.1) Základní údaje o ⌦e↵eném území
Poloha a v znam ⌦e↵eného území v ↵ir↵í soustav osídlení
Území obce Vidice se nachází na severním okraji okresu Doma✓lice - cca v polovin↵ vzdálenosti
mezi Hor ovsk⌘m T⌘nem (okres Doma✓lice) a Borem (okres Tachov), které jsou zárove i nejbli✓ ími
spádov⌘mi obcemi s vy í ob anskou vybaveností (vzdálenost cca 14 km). Krajské m↵sto je vzdáleno 60
km, m↵sto Doma✓lice 24 km.
Obec Vidice sestává ze t í sídelních útvar⇣ - Vidice, Libosváry, Ch eb any, umíst↵n⌘ch v podh⇣ í
Sedmiho í. V sou asné dob↵ plní ásti obce p evá✓n↵ funkci obytnou (p ípadn↵ rekrea ní), dopln↵nou o
zem↵d↵lskou v⌘robu. P evá✓ná ást území je intenzívn↵ zem↵d↵lsky vyu✓ívána. Lesy pokr⌘vají cca tvrtinu
území. Do e eného území zasahuje p írodní park Sedmiho í.
Páte dopravní obsluhy tvo í silnice II. t ídy . 200, procházející severov⌘chodním okrajem
e eného území a zaji ✏uje p epravní vazby sm↵rem na jih - Hor ovsk⌘ T⌘n, Doma✓lice a sm↵rem na sever
- Bor a dálnice D5.
Územím procházejí vedení technické infrastruktury nadregionálního v⌘znamu (VVTL plynovody).
Úhrnné hodnoty druh pozemk dle katastrálních území
Katastrální území (údaje v ha):
Vidice
zem↵d↵lská p⇣da:
306
lesní p⇣da:
142
vodní plochy:
4
zastav↵né plochy:
40
ostatní plochy:
23
celkem:
480
Zdroj:
budovy s íslem popisn⌘m:
budovy s íslem eviden ním:
budovy bez ísla:
rozestav↵ná budova:
38
1
37
1
lesní p⇣da:
vodní plochy:
ostatní plochy:
celkem:
Ch eb any
316
54
1
2
15
388
budovy bez ísla:
9
4
13
lesní p⇣da:
vodní plochy:
ostatní plochy:
celkem:
Libosváry
205
108
2
2
12
329
budovy bez ísla:
17
12
Katastrální ú ad Plze ského kraje, pracovi t↵ Doma✓lice.
rozloha (ha)
Vidice
479,7218
Libosváry
328,9331
Ch eb any
387,6638
______________________________________________________________________________________________
obec Vidice celkem
1196,3187
Vidice
306
lesní p⇣da:
142
vodní plochy:
4
40
ostatní plochy:
23
7
Zdroj:
celkem:
480
budovy bez ísla:
rozestav↵ná budova:
38
1
37
1
lesní p⇣da:
vodní plochy:
ostatní plochy:
celkem:
Ch eb any
316
54
1
2
15
388
budovy bez ísla:
9
4
13
lesní p⇣da:
vodní plochy:
ostatní plochy:
celkem:
Libosváry
205
108
2
2
12
329
budovy bez ísla:
17
12
Katastrální ú ad Plze ského kraje, pracovi t↵ Doma✓lice.
Vidice
Libosváry
Ch eb any
obec Vidice celkem
Sousední územní obvody
okres
Doma✓lice
rozloha (ha)
479,7218
328,9331
387,6638
1196,3187
obec
Mí kov
Hor ovsk⌘ T⌘n
Mí kov
Ha ov
Tasnovice
Oplotec
M↵lnice
P es
Bernartice
Strachovice u Bernartic
Racov
Hostou
Tachov
Strá✓
Staré Sedlo
P⌦íslu↵nost k vybran m ú⌦ad m státní správy
Pov↵ en⌘ obecní ú ad:
Hor
Obec s roz í enou p⇣sobností:
Hor
Stavební ú ad:
Hor
Finan ní ú ad:
Hor
ivnostensk⌘ ú ad:
Hor
Matrika
Hor
ovsk⌘ T⌘n
ovsk⌘ T⌘n
ovsk⌘ T⌘n
ovsk⌘ T⌘n
ovsk⌘ T⌘n
ovsk⌘ T⌘n
Ú⌥ast ve sdru ení obcí
Obec Vidice je ú astníkem mikroregionu Dobrovoln⌘ svazek obcí Sedmiho í, a dále je
ú astníkem mikroregionu MAS esk⌘ les a Ú elového sdru✓ení pro odpadové hospodá ství LAZCE.
Schválená územn plánovací dokumentace obce
Územní plán obce Vidice byl schválen usnesením Zastupitelstva obce dne 22. 11. 2002
(zpracovatel: PAFF - projek ní kancelá , projektant Ing. arch. Roman ⇧tádler). Zm↵na . 1 ÚPO Vidice byla
vydána 22.11.2010, nabytí ú innosti 9.12.2010 (zpracovatel: PAFF - architekti, zodpov↵dn⌘ projektant Ing.
arch. Ladislav Bare ).
Nov⌘ územní plán p evá✓n↵ navazuje na koncepci stávající územn↵ plánovací dokumentace.
V lokalit↵ “U ov ína” jihov⌘chodn↵ od sídla Libosváry a severn↵ od sídla Ch eb any byla v rámci
zm↵ny . 1 územního plánu navr✓eno umíst↵ní fotovoltaické v⌘robny s p ipojením do distribu ní soustavy
8
22 kV. Do zadání nového územního plánu tento zám↵r za azen nebyl - soukrom⌘ investor od n↵j
odstoupil.
m.2) Obyvatelstvo, stavební a bytov fond
Obyvatelstvo
V⌘vojovou adu po tu obyvatel lze rozd↵lit do dvou základních etap s mezníkem v období na
p elomu 19. a 20, století, kdy dochází k v⌘znamné odlivové vln↵ obyvatel za prací do Ameriky. Zásadním
mezníkem souvisejícím s poklesem po tu trvale bydlícího obyvatelstva byla druhá sv↵tová válka a její
dopady. P eru ená kontinuita (vysídlení p⇣vodního obyvatelstva) a zm↵ny ve zp⇣sobu hospoda ení po
druhé sv↵tové válce m↵ly za následek omezení pracovních mo✓ností v míst↵ a podstatn⌘ úbytek trvale
bydlícího obyvatelstva.
Druhá etapa vymezená obdobím 1950 - 1980 se vyzna uje pom↵rn↵ stabilizovanou
demografickou situací, od 90. let dochází v ak ke sni✓ování po tu trvale ✓ijících obyvatel. V sou asnosti je
dosa✓eno historického minima jejich po tu. Pozitivní je aktuální trend zvy ujícího se kladného salda
migrace - viz. tabulková ást.
V⌘voj po tu obyvatelstva:
rok
1869
Ch eb any 151
Libosváry 140
Vidice
224
Celkem 515
1880
145
154
247
546
1890
144
139
233
516
1900
135
141
239
515
1910
168
156
234
558
1921
153
145
245
543
1930
151
129
230
510
1950
45
73
105
223
1961
48
65
112
225
1970
42
48
140
230
1980
16
55
151
222
1991
11
45
145
201
2001
8
35
139
182
sou asn⌘ po et obyvatel (2012)
______________________________________________________________________________________________
Vidice
124
Libosváry
40
Ch eb any
8
celkem obec Vidice
172
Stavební a bytov fond
V↵t í setrva nost je mo✓no vysledovat v po tu dom⇣. Zde dochází k funk ní zm↵n↵ v↵t iny
objekt⇣ (chalupa ení). ⌅ada z nich je p estavována pro rekrea ní ú ely, chybí vyu✓ití pro hospodá ská
stavení. “Druhé bydlení” se stalo záchranou zejména pro Ch eb any.
Obecn↵ je mo✓no konstatovat, ✓e stávající zastav↵né území není v rámci stávající sídelní
struktury ú eln↵ vyu✓ito. V sídlech se nachází ada dnes nevyu✓it⌘ch ploch (zbo eni t↵). Územním plánem
jsou po posouzení n↵které z t↵chto ploch navr✓eny k op↵tovnému vyu✓ití - plochy P1 a P5.
rok
1869
Ch eb any29
Libosváry 26
Vidice
40
Celkem 95
1880
29
26
42
97
1890
31
27
42
100
1900
32
27
43
102
1910
32
27
42
101
1921
32
25
42
99
1930
31
26
46
103
9
1950
20
21
43
84
1961
10
40
50
1970
9
16
24
49
1980
8
14
23
43
1991
7
17
35
59
2001
8
18
36
62
Domovní a bytov⌘ fond k roku 2001:
domy
celkem
62
Pozn.:
trvale
obydlené
47 (z toho 5 bytov⌘ch dom⇣)
byty
celkem
85
trvale
obydlené
69
neobydlené
16
Byty statisticky evidované jako neobydlené jsou vyu✓ívány pro rekreaci (7 byt⇣).
domy postavené v letech:
do 1919
1920-1945
13
10
1946-1980
16
1981-2001
8
Domovní a bytov⌘ fond k roku 2012:
Vidice
Libosváry
Ch eb any
bytové domy
4
1
0
po et byt⇣ v bytov⌘ch domech
22
4
0
Vidice
Libosváry
Ch eb any
domy
32
16
11
z toho pro rekreaci
6
3
7
neobydlené domy
4
-
m.3) Ekonomická základna
ást pracujících je dle posledních statistick⌘ch dat zam↵stnána ve velkobchodu, maloobchodu
a opravách motorov⌘ch vozidel (4 osoby), ubytování, stravování a pohostinství (5 osob). Dále je
zastoupena zam↵stnanost v zem↵d↵lství, lesnictví a rybolovu (9 osob), stavebnictví (2 osoby), v pr⇣myslu
(5 osob), ve ejné správ↵ (2 osoby) a profesní, v↵deck⌘ch a technick⌘ch innostech (2 osoby),
administrativa, vzd↵lávání a kulturní, rekrea ní innosti (3 osoby). Podle právní formy p eva✓ují osoby
samostatn↵ v⌘d↵le n↵ inné - ✓ivnostníci.
V↵t ina ekonomicky aktivních obyvatel je zam↵stnána v okolních sídlech (zejména Hor ovsk⌘
T⌘n). Po et vyjí✓d↵jících pracovník⇣ iní 86 osob (z toho denn↵ mimo obec 64 osob), v obci je
zam↵stnáno p ibli✓n↵ 8 osob.
Ekonomicky aktivní obyvatelé celkem:
- z toho nezam↵stnaní (2011):
(míra nezam↵stnanosti má oproti roku 2010 sestupnou
tendenci o 4 osoby)
102
9,80%, p eva✓ují ✓eny
Ekonomicky neaktivní obyvatelé celkem:
- z toho nepracující d⇣chodci:
- z toho ✓áci, studenti a u ni:
80
36
27
Koncepce rozvoje v oblasti v roby a podnikání
V↵t ina obyvatel dojí✓dí za prací (p edev ím do Hor ovského T⌘na).
Charakter území s p evahou obytné a rekrea ní funkce se nebude m↵nit. I nadále bude
p evládat vyjí✓⌦ka za prací. Územní plán zachovává stávající funk ní v⌘robní za ízení. Nové plochy v⌘roby a
skladování nejsou navr✓eny. Vzhledem k d⇣le✓itosti za ízení v⌘roby a v⌘robních slu✓eb pro stabilizaci
sídelních útvar⇣ mohou b⌘t vybraná za ízení umís✏ována i ve stávajících i navr✓en⌘ch plochách, av ak
pouze v souladu s regulativy vyu✓ití ploch. Ve shod↵ s navr✓en⌘mi regulativy bude mo✓no v obci umís✏ovat
neru ící za ízení drobné v⌘roby, slu✓eb, emesel a agroturistiky tak, aby se mj. mohl obnovit ú el v
sou asnosti nevyu✓ívan⌘ch objekt⇣ v zem↵d↵lsk⌘ch usedlostech. Pastevectví je nezbytné pro údr✓bu
kulturní krajiny.
Plochy v⌘roby a skladování - zem↵d↵lská a lesnická v⌘roba [VZ]
V území p evládá zem↵d↵lská v⌘roba.
V⌘znamnou v⌘robní jednotkou je AGRO IV Sdru✓ení zem↵d↵lc⇣, s.r.o. (Vidice .p. 1), zab⌘vající
se jak ✓ivo i nou (chov skotu ji✓n↵ od Vidic) tak rostlinnou v⌘robou (sklady, isti ka a su i ka
obilí v Libosvárech) - na koordina ním v⌘krese vyzna eno pod odkazem F.
V Ch eb anech p⇣sobí soukrom⌘ zem↵d↵lec (sklady, zem↵d↵lské stroje) - na koordina ním
v⌘krese vyzna eno pod odkazem G.
Nefunk ní areály, stavby v krajin↵ - zbo eni t↵
Územním plánem je v rámci plochy p estavby P3 navr✓eno p evedení zastav↵né plochy dnes
neexistujícího zem↵d↵lského objektu parc. . 69 a 75 (zastav↵ná plocha a nádvo í) a parc. .
871 (ost.pl. manipula ní) k.ú. Vidice do nezastav↵ného území s◆funkcí p írodní a ochranou
(NSpo). Jedná se o návrh na roz í ení interak ního prvku IP2 (dnes plocha spontánn↵
zar⇣stá k ovinami).
Dnes neexistující objekt-zbo eni t↵ na st.p. . 42 ji✓n↵ od Ch eb an je funk ní sou ástí
nezastav↵ného území s◆funkcí p írodní a ochranou (NSpo).
10
Plochy smí ené obytné - venkovské [SV]
V území p⇣sobí chovatelé koní v Ch eb anech - jedná se nejv↵t í chovnou stáj kara ajevského
plemena kavkazsk⌘ch koní v R (cca 52 koní). Chov se nachází v p⇣vodních stájov⌘ch
objektech usedlosti .p. 1.
Regulativy je umo✓n↵no v⌘razn↵ji rozvíjet slu✓by, drobnou v⌘robu a emesla a dal í
podnikatelskou innost související s hospoda ením. ádoucí je dále zaji t↵ní slu✓eb pro
náv t↵vníky tohoto území (nap . rodinné penziony, ubytovny, p⇣j ovny kol, sportovní za ízení,
za ízení dopravní vybavenosti ap.).
m.4) Dopl ující informace a zd vodn ní (ve ⌥len ní návrhu ÚP)
ad a) Vymezení zastav ného území
Nov⌘m územním plánem Vidice je zastav↵né území aktualizováno ve smyslu sou asn↵ platn⌘ch
právních p edpis⇣.
Do zastav↵ného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu sídla (s v⌘jimkou vinic, chmelnic a
zahradnictví a pozemk⇣ p iléhajících k hranici intravilánu navrácen⌘ch do orné p⇣dy nebo do lesních
pozemk⇣). Do zastav↵ného území jsou dále, mimo intravilán sídla, zahrnuty zastav↵né stavební pozemky,
stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich ásti, ze kter⌘ch jsou vjezdy na ostatní pozemky
zastav↵ného území, ostatní ve ejná prostranství a dal í pozemky, které jsou obklopeny pozemky
zastav↵ného území (s v⌘jimkou pozemk⇣ vinic, chmelnic a zahradnictví). Zastav↵n⌘m stavebním
pozemkem je pozemek evidovan⌘ v katastru nemovitostí jako stavební parcela a dal í pozemkové parcely
zpravidla pod spole n⌘m oplocením, tvo ící souvisl⌘ celek.
P ehled ZÚ v e eném území:
Vidice
po et ZÚ
5
Libosváry
Ch eb any
1
3
popis
- sídelní útvar Vidice,
- kaple sv. Apolonie,
- vodárna v západní ásti katastru,
- za ízení na VTL plynovodu,
- zbo eni t↵ zem↵d↵lsk⌘ch staveb
v⌘chodn↵ od obce;
- sídelní útvar Libosváry,
- sídelní útvar Ch eb any,
- zem↵d↵lská usedlost - “ov ín”,
- zbo eni t↵ ji✓n↵ od Ch eb an.
ad b.3) Ochrana a rozvoj hodnot území
Urbanistická v chodiska, kulturn -historické hodnoty
Stru⌥ná historie
(Vidice) - ves u P imdy, n. s tvrzí. Od roku 1362 se ves p ipomíná jako majetek vladyck⌘ch rod⇣
(1362 Dobrohost, 1370 Kunrat, 1372 - 1412 Jind ich. ást pat ila 1407 k Pernartic⇣m. L. 1498 dr✓el je Jan z
Merklína, jen✓ je prodal Purkartovi z Ho e ovic. Pak dr✓eny k Pernartic⇣m a✓ do r. 1553, odtud pat ily
ernín⇣m z Chudenic a✓ do r. 1651). V 18. stol pat ily k Ol í a od r. 1788 k Boru - panství Löwenstein⇣.
Je t↵ v 18. století se na úpatí Sedlového vrchu i jinde t↵✓ila ✓elezná ruda. V míst↵ t í rybní k⇣ stávala do
18. století tvrz, kde roku 1783 prob↵hlo setkání Josefa II. se zástupci sedlák⇣ a duchovních.
(Libosváry) - ves u P imdy. Od roku 1320 se ves p ipomíná jako majetek vladyck⌘ch rod⇣ (1320
statek Ond ej⇣v, l.1379 n↵jakého Hubky a ok. l. 1412 p ísl. P ízovce). Okolo roku1437 pat ila tvrz zdej í
rodu T⌘nsk⌘ch v Klatovech. Pozd↵ji dostaly se v dr✓ení Ho e ovc⇣v a s atkem v dr✓ení Viléma ernína z
Chudenic, jen✓ prodal (1545) Kry tofovi Purkartovi z Ho e ovic. Pat ily k Racovu a v 17. století k Vidic⇣m.
Pozd↵ji ji získali Löwensteinové a dr✓eli ji a✓ do roku 1945.
◆
(Ch eb any) - ves u Hostoun↵, první písemná zmínka pochází z roku 1379, kdy je uvád↵na jako
majetek dvou vladyck⌘ch statk⇣ (Jind ich⇣v a druh⌘ pat il k Tasnovic⇣m). Po roce 1603 p e la do
vlastnictví hor ovskot⌘nsk⌘ch Lobkovic⇣ (spole n↵ s Mi kovem).
Základní prostorové ⌥len ní zastav ného území
Vidice – obec situovaná v◆pramenné oblasti Slatinského potoka kolem nepravidelné návsi; p i
cest↵ do Bernartic na vyv⌘ enin↵ poutní kostelík sv. Apolonie, p⇣vodn↵ gotick⌘ a pozd↵ji barokn↵
p estav↵n. Po obvodu návsi jsou situovány v↵t í i men í usedlosti s p ízemními a polopatrov⌘mi domy
vesm↵s se títovou orientací. P⇣dorysná stopa lokality doznala díl ích zm↵n po r. 1945 v souvislosti s
demolicemi p⇣vodních dom⇣ (vysídlení p⇣vodního obyvatelstva) a to zejména v severní ásti návesního
prostoru - zanikla p⇣vodní tvrz (panská zem↵d↵lská usedlost) a drobné venkovské domky na návsi.
◆
Libosváry – osada p i úpatí Sedmiho í v◆m↵lkém údolí Slatinského potoka, byla zde tvrz, kterou
v 16. stol. nahradil vrchnostensk⌘ dv⇣r p. 1. Obec le✓í v mírn↵ sva✓itém terénu s protáhlou návsí
vymezenou zástavbou n↵kolika dochovan⌘ch usedlostí s p ízemními i polopatrov⌘mi objekty p evá✓n↵ se
11
títovou orientací. Ve vsi zachováno n↵kolik star ích tukem zdoben⌘ch fasád; zbytky zdiva
v◆zeleni dnes neexistující kaple s jehlancovou v↵✓í a zvoni kou z◆r. 1730. ⌅ada staveb zanikla po r. 1945
(západní ást návsi, domky ve v⌘chodní okrajové poloze sídla).
Ch⇧eb⇧any - jsou umíst↵ny v izolované poloze na komunikaci spojující Mi kov s◆Oplotcem na
levostranném p ítoku Slatiny; usedlosti kolem obdélné návsi p evá✓n↵ rekrea n↵ vyu✓ívané. Zástavba vsi,
p ízemní i s polopatrem, je p evá✓n↵ z období po r. 1900. ⌅ada staveb zanikla po r. 1945 (domky na
návsi).
Samota Nasetice (Ov áry) - ve st edov↵ku zde stála ves Nasetice p ipomínaná od r. 1379.
Zanikla kolem roku 1500. Dnes ze dvora zb⌘vá barokní stodola, její✓ pr⇣ elí obsahuje fragment star ího
zdiva. Ve zpustl⌘ch stájích byl p ed n↵kolika léty vybudován rekrea ní objekt. Sou ástí nevelk⌘ rybník.
Architektonicky v znamné stavby, drobné památky
Krom↵ kulturních památek je v sídle zachována ada zajímav⌘ch zd↵n⌘ch staveb i drobn⌘ch
památn⌘ch objekt⇣:
(k.ú. Vidice)
objekt p. 14, holubník v areálu statku “U Lehner⇣”;
pam↵tní k í✓ s datací do roku 1905 na návsi;
pam↵tní k í✓ na kamenném podstavci u kostela sv. Apolonie (obec momentáln↵ chystá
obnovu obou k í✓k⇣), d ev↵n⌘ k í✓ u kostela sv. Apolonie.
(k.ú. Libosváry)
usedlost p. 1;
zbytky zdiva zd↵né estiboké kaple v blízkosti p. 1;
k í✓ek na návsi;
objekty p. 19 a 20;
k í✓ek p i cest↵ severn↵ od Libosvár.
(k.ú. Ch eb any)
pam↵tní k í✓ na návsi u .p. 2;
stájov⌘ objekt .p. 1;
objekt p. 8;
dva k í✓ky k celkové obnov↵ (dochovány pouze kamenné podstavce - viz. foto) p i cest↵ od
Mi kova na dv⇣r Nasetice.
!
!
relikty kamenn⌘ch podstavc⇣ k í✓k⇣ p i cest↵ od Mi kova ke dvoru Nasetice
Archeologické nálezy
Území s archeologick⌘mi nálezy - je definováno jako území, na n↵m✓ se vyskytují archeologické
nálezy nemovité povahy vytvo ené lov↵kem nebo vzniklé p írodním procesem na základ↵ p⇣sobení i
vyu✓ití lov↵kem a archeologické nálezy movité povahy. V § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb., je dána
stavebníku povinnost ji✓ od doby p ípravy stavby oznámit zám↵r stavební innost Archeologickému ústavu,
má-li se provád↵t na území s archeologick⌘mi nálezy. Z toho vypl⌘vá, ✓e ka✓d⌘ stavebník v dot eném
území musí provést oznámení v⇣ i Archeologickému ústavu AV R a umo✓nit jemu nebo oprávn↵né
organizaci provést na dot eném území záchrann⌘ archeologick⌘ v⌘zkum. Archeologick⌘ ústav je v dikci
tohoto zákona ur en, aby uplat oval na základ↵ oznámení stavebníka po✓adavek na záchrann⌘
archeologick⌘ v⌘zkum a koordinoval archeologické v⌘zkumy.
(k.ú. Vidice)
Po . .
21-21-13/15
21-21-13/16
Název UAN
Vidice - prostor b⌘valé tvrze
Vidice - kostel sv. Apolonie
Typ UAN
I
I
12
Reg. správce
Zp . muzeum Plze
Zp . muzeum Plze
katastr
Vidice
Vidice
21-21-13/3
Mohylové poh ebi t↵
v poloze "Am Esel"
I
Zp . muzeum Plze
21-21-14/3
Vrch T íslovec - ji✓ní vrchol
I
Zp . muzeum Plze
M↵lnice
P es
Vidice
Vidice
(k.ú. Libosváry)
Po . .
21-21-13/17
Název UAN
Typ UAN
Libosváry - prostor b⌘valé tvrze I
Reg. správce
Zp . muzeum Plze
katastr
Libosváry
(k.ú. Ch eb any)
Po . .
21-21-18/20
21-21-18/21
Název UAN
Ch eb any - poloha "V hájku"
Ch eb any - jádro vsi
Reg. správce
Zp . muzeum Plze
Zp . muzeum Plze
katastr
Ch eb any
Ch eb any
Typ UAN
I
II
Kulturní památky
V e eném území jsou evidovány a zapsány do Úst edního seznamu kulturních památek (dle
zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn↵ní). Vlastník nemovité kulturní památky,
zam⌘ lí-li provád↵t jakékoliv zásahy do takového objektu, je povinen vy✓ádat si p edem závazné
stanovisko orgánu ochrany památek, ve kterém budou stanoveny podmínky, za kter⌘ch je mo✓no
postupovat.
rejst íkové íslo
30087/4 - 2256
35162/4 - 2257
zapsaná památka
kostelík sv. Apolonie
venkovská usedlost p. 5
místo ur ení
Vidice
Vidice
V i d i c e - kostel sv. Apolonie - p⇣v. gotick⌘, p estav↵n barokn↵, jednolodní, obdél., s u✓ ím
obdél. presbytá em (obestav↵n⌘m prostory sakristie a orato e), trojboce ukon en⌘m, s rizality sakristie a
orato e po stranách. Vn↵j ek len↵n polokruh. okny, na záp. pr⇣ elí, s masivními op↵ráky v rozích, obdél.
portál s volut. títem a pilastry. Presbytá a sakristie sklenuty valenou klenbou s lunetami, lo⌦
plochostropá.
Návrh plochy opat⌦ení nestavební povahy ve volné krajin s d razem na zachování
kulturn -historick ch hodnot
Územním plánem je navr✓en interak ní prvek IP1 - úprava p ístupové cesty a úprava ve ejné
zelen↵ v okolí kostelíka sv. Apolonie poblí✓ Vidic. Doporu eny jsou zejména probírky nálet⇣ a k ovin
v◆doprovodné zeleni u cesty, odstran↵ní nep⇣vodních d evin a úprava stromo adí lip tak, aby nedocházelo
k◆destrukci památkov↵ chrán↵ného objektu; ve vyv⌘ ené poloze je doporu eno upravit parter s k í✓em, co
by místo rozjímání a odpo inku. Návrh opat ení doporu eno projednat s◆památká i (NPÚ).
památkov↵ chrán↵ná usedlost .p. 5 ve Vidicích
13
Návrh ploch rekonstruk⌥ních a revitaliza⌥ních zásah (R) v zastav ném území
Návrhem ÚP Vidice jsou vymezeny plochy rekonstruk ních a revitaliza ních zásah⇣ v
zastav↵ném území:
R1 - revitalizace návsi ve Vidicích, tzn. mo✓nost znovuotev ení dnes zatrubn↵ného potoka
Slatiny a úpravy ve ejné zelen↵.
R2 - obnova poni ené estiboké kaple s jehlancovou v↵✓í a zvoni kou z roku 1730.
Torzo kaple se nachází na obecním návesním pozemku poblí✓ statku .p. 1. Dochovala se ást
kamenného zdiva, dnes zna n↵ po kozená nálety strom⇣ a ke ⇣.
sou asn⌘ pohled na statek v Libosvárech .p. 1, vpravo ást nálet⇣ se zbytky zdiva kaple
Libosváry - dobov⌘ pohled sm↵rem od statku .p. 1 s kaplí v pozadí
Ochrana hodnot vypl vajících z p⌦írodních a dal↵ích podmínek území
P⌦írodní podmínky
Sou asné uspo ádání krajiny je ovlivn↵no p írodními podmínkami. Ty jsou limitující jak pro
koncepci uspo ádání krajiny, tak i pro urbanistické e ení. Jsou to zejména podmínky klimatické,
geologické a geomorfologické, pedologické, hydrologické, fytogeografické a typologie krajiny.
Krajinn⌘ ráz je dán zejména p írodní, kulturní a historickou charakteristikou ur itého místa i
oblasti, je chrán↵n p ed inností sni✓ující jeho estetickou a p írodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu,
zejména umís✏ování a povolování staveb, mohou b⌘t provád↵ny pouze s ohledem na zachování
v⌘znamn⌘ch krajinn⌘ch prvk⇣, zvlá t↵ chrán↵n⌘ch území, kulturních dominant krajiny, harmonického
m↵ ítka a vztah⇣ v krajin↵.
Klimatické podmínky
Dle Quitta e ené území spadá do mírn↵ teplé klimatické oblasti v◆klimatické jednotce MT5, na
kterou ze severu navazuje o n↵co chladn↵j í oblast MT3. Podnebí je tedy mírn↵ teplé, pr⇣m↵rn↵ vlhké,
av ak místy se projevuje srá✓kov⌘ stín eského lesa - Doma✓lice 7,6 °C, 662 mm; Strá✓ u Tachova 7,5 °C,
14
624 mm; v⌘chodn↵ od Tachova srá✓ky klesají pod 540 mm, Hor ovsk⌘ T⌘n má úhrn srá✓ek 560 mm.
ast⌘m jevem jsou teplotní inverze. P evládající sm↵r v↵tru je západní.
Geologické podmínky
Geologická stavba e eného území je pom↵rn↵ jednotvárná. Podlo✓í je tvo eno horninami
doma✓lického krystalinika. Jsou to p evá✓n↵ proterozoické sedimenty prostoupené vyv elinami mlad ího
stá í. Doma✓lické krystalinikum tvo í pruh ohrani en⌘ na západ↵ tektonickou zónou eského k emenného
valu. Plynule navazuje na horninové komplexy svrchního proterozoika v◆okresech Plze – jih a Klatovy; li í
se od nich vy ím stupn↵m metamorfózy. Skládá se z◆r⇣zn⌘ch typ⇣ svor⇣, pararul a rohovc⇣. Podstatnou
ást krystalinika tvo í t↵lesa hlubinn⌘ch hornin, v↵t inou bazického rázu (diority, gabra, amfibolity).
Kyselej í typy hlubinn⌘ch hornin se vyskytují v◆p ilehlé kruhové struktu e sedmihorského pn↵. Podél
hlavních tektonick⌘ch zón se v◆zaklesl⌘ch krách zachovaly relikty t↵rkopísk⇣ terciérního stá í. V◆údolí
potok⇣ se nacházejí kvartérní fluviální a deluviofluviální pís itohlinité sedimenty a v n↵kter⌘ch sní✓eninách
jsou ulo✓eny deluviální hlinitopís ité a hlinitokamenité sedimenty.
Geomorfologické podmínky
Geomorfologicky spadá e ené území do eské Vyso iny, subprovincie Poberounská soustava
(oblast: Plze ská pahorkatina, celek: Plaská pahorkatina, podcelek: St íbrská pahorkatina, okrsek:
Sedmiho í) a do subprovincie ⇧umavská soustava (oblast: eskoleská oblast, celek: Pod eskoleská
pahorkatina, podcelek: Chodská pahorkatina, okrsek: Hostou ská pahorkatina).
Sedmiho í jz. ást St íbrské pahorkatiny; vytvá í kernou plochou vrchovinu na graniotoidech
okrajové ásti kladrubského masívu s◆koncentrickou zonální stavbou; v⌘razn↵ strukturní reliéf na siln↵
zvln↵né a nestejnom↵rn↵ obna✓ené bazální zv↵trávací plo e, s◆dominantním vn↵j ím p⇣lkruhov⌘m
h betem na tvrd í porfyrické biotitické ✓ule s◆v⌘razn⌘mi vrchy (s etn⌘mi tvary zv↵trávání a odnosu), kter⌘
uzavírá Mezholezskou kotlinu se zvln↵n⌘m pahorkatinn⌘m povrchem na biotitickém granodioritu a
biotitické ✓ule; území le✓í p i rozvodí mezi M✓í a Radbuzou; nejv. bod Racovsk⌘ vrch 619 m, v⌘zn. body:
Chlum 609 m, K akovsk⌘ vrch 563 m, Mal⌘ K akovák 532 m, Píse n⌘ vrch 582 m, Rozsocha 600 m,
Rybni n⌘ vrch 562 m, Stinn⌘ vrch 544 m, T íslovec 589 m; 4. vegeta ní stupe , po okrajích málo, ve st .
ásti souvisle zalesn↵né smrkov⌘mi a borov⌘mi monokulturami; fragmenty bukov⌘ch porost⇣, kolem
rybník⇣ louky s◆vlhkomiln⌘mi spole enstvy; v⌘znamná turistická oblast (p írodní park, nau ná stezka).
Hostou ská pahorkatina v◆s. ásti Chodské pahorkatiny; p evá✓n↵ lenitá pahorkatina, mén↵
plochá vrchovina kerného typu, budovaná proterozoick⌘mi dvojslídn⌘mi svory a✓ pararulami a
muskovicko-biotitick⌘mi rulami, s◆t↵lesy amfibolit⇣, ✓ul, diorit⇣ a gaber; charakterizována strukturn↵
denuda ním reliéfem rozsáhl⌘ch suk⇣ (místy izolovan⌘ch hrástí) a v⌘razn⌘ch strukturních h bet⇣; v◆s.
v⌘b↵✓ku vznikl lenit⌘ povrch na ✓ule borského masívu s◆ etn⌘mi tvary zv↵trávání a odnosu horniny; iroce
rozev ená subkventní, zlomová a pr⇣lomová údolí s◆v⌘razn⌘mi nivami a vyrovnan⌘m sklonem; nejv. bod
erná hora 662 m, v⌘zn. bod Sedlo 615 m, Pansk⌘ vrch 584 m; 4. vegeta ní stupe , v◆s. ásti st edn↵, v◆j.
ásti málo zalesn↵ná, p eva✓ují borové, mén↵ smrkové monokultury a borovo-smrkové porosty, rozpt⌘lené
do men ích komplex⇣ uprost ed zem↵d↵lsk⌘ch p⇣d.
⌅e ené území má p evá✓n↵ tvar kotliny v◆niv↵ Slatinného potoka a jeho levostrann⌘ch p ítok⇣ a
zvln↵né pahorkatiny mezi poho ím Sedmiho í a vrchy Hostou ské pahorkatiny. V⌘chodní ást území
lemuje Sedmiho í s◆úbo ími Racovského vrchu, T íslovcem (vrchol je v◆ e eném území) a Rozsochou.
T íslovec (Vidick⌘ vrch) se sv⌘m lenit⌘m tvarem vymyká z◆ ady v↵t iny sedmihorsk⌘ch kopc⇣: má dvojici
blízk⌘ch vrchol⇣ odd↵len⌘ch 20◆metr⇣ hlubok⌘m sedlem. Ji✓ní vrchol dosahuje nadmo ské v⌘ ky 589,1◆m,
severní s◆turistick⌘m rozcestníkem pak v⌘ ky 586,7◆m. Od ji✓ního vrcholu se dále táhne h bet klesající na
západ, na kterém je mal⌘ bo ní vrchol s◆kótou 552,2◆metru. T íslovec je 4.◆nejvy í mezi jedenácti
pojmenovan⌘mi vrcholy Sedmiho í, p i em✓ okolní krajinu i◆vnit ní Mezholezskou kotlinu p evy uje
o◆100◆metr⇣. Západní ást kotliny lemují vrchy Sedlo, Pansk⌘ vrch a ze severu pak vrch Va ina 587 m.
Pr⇣m↵rná nadmo ská v⌘ ka iní 507 m, nejvy ím bodem je Sedlo 615 m n.m., nejni✓ ím bodem je místo,
kde Slatinsk⌘ potok opou tí e ené území tj. 415 m n. m. Zastav↵né území SÚ Vidice se pohybuje
v◆rozmezí 493 a✓ 520 m n.m., zastav↵né území SÚ Libosváry v◆rozmezí 456 a✓ 472 m n.m., zastav↵né
území SÚ Ch eb any v◆rozmezí 448 a✓ 470 m n.m..
Pedologické pom ry
Spektrum p⇣dních typ⇣ není p íli pestré, p evládají hn↵dé p⇣dy - kambizem↵ modální, na
✓ulách jsou v ak velmi kyselé – dystrické. Na plo inat⌘ch úsecích s◆t↵✓ ími substráty jsou hojné primární
pseudogleje; v◆teplej ích ástech jsou vyvinuty i hn↵dozem↵ modální. asté jsou glejové p⇣dy v◆nivách a
podmá en⌘ch sní✓eninách. Podrobn↵j í v⌘ et p⇣dních typ⇣ je obsa✓en v kapitole
0,56 %.
Hydrologické a hydrogeologické podmínky
Podíl vodních ploch v e eném území (1196,3187 ha) je minimální (6,7270 ha), iní tedy pouze
P ehled katastráln↵ evidovan⌘ch vodních ploch:
Vidice
Libosváry
Ch eb any
celkem
Celkové v⌘m↵ry vodních ploch v e eném území:
Vidice
15
v⌘m↵ra ha
3,7112
1,7854
1,2304
6,7270
tok p irozen⌘
tok um↵l⌘
vodní nádr✓ p írodní
zamok ená plocha
celkem
0,1836
1,6343
1,8271
0,0662
3,7112
Libosváry
tok um↵l⌘
1,0976
0,5660
vodní nádr✓ um↵lá
0,1218
celkem
1,7854
Ch eb any
rybník
0,7997
tok p irozen⌘
0,0144
tok um↵l⌘
0,1951
0,2212
celkem
1,2304
Vodní toky
⌅e ené území spadá do ir ího povodí Berounky, p evá✓n↵ do povodí Radbuzy a okrajov↵ do
povodí M✓e. Rozvodnice mezi Radbuzou a M✓í prochází p i severov⌘chodním okraji e eného území
(Píse n⌘ vrch – T íslovec – Racovsk⌘ vrch – Va ina). Území tedy le✓í ve dvou útvarech povrchov⌘ch vod a
to: v◆povodí M✓e - Úhlavka po soutok s◆tokem V⌘rovsk⌘ potok a v◆povodí Radbuzy - Radbuza po soutok
s◆tokem ern⌘ potok.
Hlavním recipientem v území je Slatina, se sv⌘mi levostrann⌘mi p ítoky. ⌅e ené území zahrnuje
celkem est díl ích povodí. Dominantní funkci plní povodí Slatiny ( HP 1-10-02-016), ostatní díl í povodí
zasahují do území obce pouze v okrajov⌘ch ástech. V echny vodní toky jsou ve správ↵ Povodí Vltavy s.p.,
jsou regulované, místy i zatrubn↵né, zejména p es návsi obcí. Drobné vodní toky v↵t inou slou✓ily jako
hlavní meliora ní za ízení v◆rámci plo ného odvodn↵ní. Správcem vodních tok⇣ nejsou stanovena
záplavová území. Zatrubn↵né úseky v ak zvy ují riziko záplav z◆p ívalov⌘ch de ✏⇣. A koliv jsou trubní
úseky dostate n↵ kapacitní, k◆zahlcení naplaveninami dochází zejména na eslích na vtokov⌘ch objektech
a následn↵ dochází k◆vyb e✓ení vody a zaplavení návsi (nap . Vidice r. 2004).
p⇥ehled díl ích povodí
Vodní díla
V této ásti jsou popsána pouze díla slou✓ící k zadr✓ování vod. Dal í informace, související s
vodním hospodá stvím, jsou uvedeny v kapitole technická infrastruktura.
Rybníky jsou v území pom↵rn↵ ídce zastoupeny. Jedná se v✓dy o plochy malé v⌘m↵ry - po✓ární
nádr✓e ve Vidicích, Libosvárech i Ch eb anech a dále o n↵kolik rybník⇣ s rybochovnou, p íp. rekrea ní
funkcí (plní i recipientní a reten ní funkci). V intravilánu Libosvár jsou vodní plochy na pp . -24- a -48napájeny p evá✓n↵ ze stávající de ✏ové kanalizace. V↵t ina vodních ploch je ve vlastnictví Obce Vidice.
16
Vodohospodá ské meliorace ur ené k◆odvod ování (a p íp. k◆zavla✓ování) pozemk⇣, bez
ohledu na vlastnictví, jsou plnohodnotn⌘mi dokon en⌘mi a funk ními stavbami vodních d↵l. Jakékoli
zásahy do t↵chto existujících staveb (tj. jejich údr✓ba, opravy, úpravy, zm↵ny, zm↵ny u✓ívání, zru ení nebo
odstran↵ní) se ídí p íslu n⌘mi ustanoveními zákona . 254/2001 Sb., v◆platném zn↵ní (vodní zákon), p íp.
stavebního zákona.
P i jakékoli v⌘stavb↵ (t⌘ká se v ech staveb) na lokalitách, kde se zem↵d↵lské meliorace
vyskytují, je nutno postupovat podle uveden⌘ch zákonn⌘ch ustanovení a jakékoli zásahy do t↵chto
vodních d↵l specifikovat a e it ji✓ od prvních stup ⇣ p edprojektové, resp. projektové dokumentace
s◆ohledem na zachování funk nosti v◆rozsahu celého vodního díla.
Hydrogeologické podmínky
⌅e ené území spadá do hydrogeologického rajonu 62121 Krystalinikum v◆povodí M✓e po St íbro
a Radbuzy po Sta kov.
Hydrogeologick⌘ masív representuje krystalinikum. Horniny se vyzna ují v⌘hradn↵ puklinovou
propustností. S v⌘jimkou p ípovrchové zóny zv↵trávání, která m⇣✓e zasahovat od n↵kolika metr⇣ do
n↵kolika desítek metr⇣, je ob↵h podzemní vody vázán na tektonicky poru ené zóny. Hydraulické
parametry krystalinick⌘ch hornin jsou obvykle nízké. V oblasti se jedná o doma✓lické krystalinikum, které
le✓í v pramenn⌘ch oblastech a na horních tocích M✓e a Radbuzy.
ID útvaru:
Plocha útvaru (km2):
Název útvaru podzemních vod:
Geologická jednotka:
Litologie:
Hladina:
Typ propustnosti:
Transmisivita m2/s:
Mineralizace mg/l:
Chemick⌘ typ:
Horizont:
Zdroj:
-
62121
1728,4
Krystalinikum v povodí M✓e po St íbro a Radbuzy po Sta kov
Horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika
p evá✓n↵ metamorfity
volná
puklinová
nízká
>1
Ca-Mg-HCO3- SO4
hlavní
VÚV T. G. M., Praha.
Plán oblasti Povodí Berounky
Ochrana vodních zdroj⇣
do severozápadního okraje e eného území zasahuje povodí vodárenského toku Radbuza
(konkrétn↵ hydrologické po adí 1-10-02-012). Dle vyhl. Ministerstva zem↵d↵lství R .
470/2001 Sb., je Radbuza v⌘znamn⌘m vodním tokem.
Severním okrajem území obce rovn↵✓ prochází hranice vn↵j ího ochranného pásma vodního
zdroje II. stupn↵, je✓ sem p esahuje z okresu Tachov.
Ve vlastním e eném území je stanoveno ochranné pásmo vodního zdroje I. stupn↵ 10x10m
(zdroj slou✓í pro zásobování SÚ Vidice pitnou vodou). Dále se uplat uje OP vodárensk⌘ch
za ízení (vodojem, úpravna vody).
⌅e ené území nespadá do chrán↵né oblasti p irozené akumulace vod.
V echny katastry jsou za azeny do zranitelné oblasti.
Biogeografické a fytogeografické ⌥len ní krajiny
P evá✓ná ást území spadá do bioregionu 1.27 Tachovského, pouze severov⌘chodní okraj území
(Sedmiho í) spadá do bioregionu 1.28 Plze ského.
1.27 Tachovsk⌘ – bioregion zabírá geomorfologick⌘ celek Pod eskoleská pahorkatina, tvo í
brázdu a kotlinovou ást V erubské vrchoviny. Bioregion má dv↵ ásti – tachovskou a v erubskou. ⌅e ené
území spadá do ásti tachovské. Bioregion je tvo en brázdou na kysel⌘ch krystalinick⌘ch horninách
s◆v↵t ím rozsahem podmá en⌘ch stanovi ✏. P eva✓ují acidofilní doubravy, azené geobiocenologicky do 4.
bukového vegeta ního stupn↵, av ak se zna n↵ ochuzenou biotou vlivem kysel⌘ch podklad⇣ i vzdáleností
od center teplomilné bioty. Patrn⌘ je siln⌘ vliv suboceanické bioty. Nereprezantivními jsou chladné
pahorkatiny na severu a v⌘razné vrcholy ve st ední ásti, s◆jednotkami kv↵tnat⌘ch bu in. Cenné jsou etné
rybníky a mokré louky, lesy jsou v⌘hradn↵ kulturní bory a smr iny; p eva✓uje orná p⇣da nebo tzv. travní
pole.
1.28 Plze sk⌘ – bioregion se nachází v◆centru západních ech, zabírá sní✓eninu tvo enou z◆v↵t í
ásti geomorfologick⌘mi celky ⇧vihovskou vrchovinou a Plaskou pahorkatinou. Území je tvo eno
pahorkatinou na p evá✓n↵ kysel⌘ch b idlicích s◆buli✓níky a na extrémn↵ kysel⌘ch permsk⌘ch sedimentech.
Netypickou ástí je 100 – 150 m vysoká hradba izolovan⌘ch ✓ulov⌘ch vrch⇣ ve tvaru podkovy – Sedmiho í,
které tvo í cizorod⌘ prvek v◆bioregionu. Tomu odpovídá velmi monotónní biota, ochuzená o v↵t inu
teplomiln⌘ch i troficky náro n⌘ch druh⇣. V◆bioregionu jsou zastoupeny 3. dubovo-bukov⌘ a 4. bukov⌘
vegeta ní stupe , potenciáln↵ acidofilní a borové doubravy, ostr⇣vky dubohab in, kv↵tnat⌘ch bu in a
reliktních bor⇣. Dne ní lesy jsou p evá✓n↵ kulturní bory, v◆bezlesí dominuje orná p⇣da.
Území spadá podle regionáln↵ fytogeografického len↵ní do fytogeografického len↵ní do
fytogeografické oblasti Mezofytikum, obvodu eskomoravské mezofytikum, z◆v↵t í ásti do okrsku
Plze ská pahorkatina vlastní (31a) a okrajov↵ do okrsku Sedmiho í (28g).
Biochory:
4Do
Podmá ené sní✓eniny na kysel⌘ch horninách 4.v.s. (okrajov↵ v◆Sedmiho í)
17
-4BS
-4PQ
-4RE
-4VJ
-4VR
Erodované plo iny na kysel⌘ch matamorfitech v◆suché oblasti 4.v.s. (p eva✓ující biochóra)
Pahorkatiny na pestr⌘ch metamorfitech v◆suché oblasti 4.v.s.
Plo ina na spra ích v◆suché oblasti 4.v.s.
Vrchoviny na bazickém krystaliniku v◆suché oblasti 4.v.s.
Vrchoviny na kysel⌘ch plutonitech v◆suché oblasti 4.v.s.
P⌦irozená vegetace
Pro ur ení vhodné skladby zelen↵ je základním vodítkem mapa potenciální p irozené vegetace.
Její mapovací jednotky p edstavují nejen soubor druhov↵ podobn⌘ch porost⇣, ale zárove i soubor
vícemén↵ podobn⌘ch stanovi ✏ s podobn⌘mi r⇣stov⌘mi podmínkami. Mapa potenciální p irozené
vegetace je v⌘razem sou asného ekologického potenciálu krajiny. Do e eného území zasahují t i
mapovací jednotky. Jejich charakteristiky zárove ur ují vhodnou skladbu zelen↵ v p íslu n⌘ch ástech
e eného území:
.27
Metlicová jedlina (Deschampsio flexuosae-Abietetum)
Ekologicky vyhran↵né, lokáln↵ podmín↵né spole enstvo roz í ené v◆územích, kde se jen vzácn↵
vyskytuje nebo zcela chybí buk. V◆p irozen⌘ch porostech dominovala jedle b↵lokorá (Abies alba), na
prudk⌘ch svazích je p irozenou p ím↵sí borovice sosna (Pinus sylvestris). Ke ov⌘ podrost tvo í nárost jedle,
bez hroznat⌘ (Sambucus racemosa), ojedin↵le zimolez p⌘ it⌘ (Lonicera xylosteum) a líska obecná (Corylus
avellana) Bylinné patro se sv⌘m slo✓ením blí✓í podrostu acidofilních bu in, p íp. acidofilních doubrav.
Polohy, které zaujímala tato mapovací jednotka jsou vyu✓ívány trvale jako lesní porosty na prudk⌘ch
svazích, metlicové jedliny p edstavují ochrann⌘ les s◆funkcí biologické ochrany proti erozi a svahovému
splachu.
.36
Biková nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-Quercetum petraeae /
Abieti-Quercetum)
Dominantní dub zimní (Quercus petraea), p ítomna jedle (Abies alba), slab í p ím↵si b ízy
(Betula pendula), habru (Carpinus betulus), buku (Fagus sylvatica), je ábu (Sorbus aucuparia), lípy srd ité
(Tilia cordata), na su ích stanovi tích i s p irozenou p ím↵sí borovice (Pinus sylvestris).
V↵t ina t↵chto les⇣ je v◆sou asné dob↵ odlesn↵na a vyu✓ívána jako pole, mén↵ pastviny nebo louky.
P irozené porosty bikov⌘ch doubrav pat í mezi vzácné typy vegetace, zaujímají cca 1 % mapované plochy.
Zpravidla jsou maloplo n↵ zachovány uvnit v↵t ích komplex⇣ lesa, nebo na zem↵d↵lsky málo vhodn⌘ch
stanovi tích. Zna ná ást les⇣ je p em↵n↵na na jehli naté kultury. Na polích b⌘vají p↵stovány brambory,
p enice, oves, ✓ito, epka olejka nebo vojt↵ ka. Louky jsou obhospoda ovány jako tzv. „travní pole“, tj.
rozorávány a znovu osety.
Vhodné d eviny a traviny pro tvorbu krajiny:
Nej ast↵j í d eviny stromo adí: dub letní, b íza b↵lokorá, je áb pta í, jablo domácí, místy té✓ dub zimní,
jírovec ma⌦al, mén↵ t e e pta í nebo lípa srd itá.
Vhodná rozpt⌘lená zele : dub letní (vlh í polohy), dub zimní, habr obecn⌘, je áb pta í, b íza
b↵lokorá, hlohy, r⇣✓e ípková, kru ina ol ová, lípa srd itá, borovice lesní.
Vhodné sm↵si na zatrav ovaná místa: kost ava ov í, kost ava tuhá, kost ava ervená, kost ava lu ní,
psine ek v⌘b↵✓kat⌘, pohá ka h ebenitá, bojínek lu ní, lipnice úzkolistá, lipnice lu ní, jílek vytrval⌘, jetel
plaziv⌘.
.38
Brusinková borová doubrava (Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum)
Sv↵tlé porosty jsou tvo eny dominantním dubem zimním, id eji letním (Quercus petraea, Q.
robur) a borovicí (Pinus sylvestris). asto se té✓ objevuje b íza (Betula pendula) a je áb (Sorbus
aucuparia).
Brusinkové borové doubravy p edstavují sice hojné, av ak antropicky siln↵ ovlivn↵né
spole enstvo (p evod na borové monokultury) a v◆nebezpe í vymizení. Porosty blízké p irozen⌘m jsou
vyjímkou. Na lesní p⇣d↵ p evládají isté nizkobonitní borové kultury, jen z ídka s◆vtrou en⌘mi duby. Smrk
v◆ ist⌘ch monokulturách je s◆vyjímkou nejvlh ích poloh málo kvalitní. Zna ná ást plochy je odlesn↵na a
vyu✓ívána zem↵d↵lsky. Nej ast↵j ími polními plodinami jsou ✓ito, brambory, oves, p íp. epka olejka nebo
vojt↵ ka. P↵stování kuku ice je zcela nerentabilní. ást plochy pokr⌘vají pastviny.
Vhodné d eviny a traviny pro tvorbu krajiny:
Nej ast↵j í d eviny stromo adí: je áb pta í, b íza b↵lokorá, b íza b↵lokorá, jablo domácí.
Vhodné sm↵si na zatrav ovaná místa: kost ava ov í, kost ava tuhá, kost ava ervená, psine ek
v⌘b↵✓kat⌘, tomka vonná, smilka tuhá.
Typologie krajiny a krajinn ráz
Z hlediska typologického len↵ní krajiny je p evá✓ná ást e eného území zahrnuta do typu
3M2, oblast Sedmiho í do typu 3L17. Za v⌘zna n⌘ krajinn⌘ typ v území lze pova✓ovat krajinu zalesn↵n⌘ch
ku✓el⇣ a kup (17), která tvo í krajinné ohrani ení v◆obraze eské krajiny.
3M2
charakter osídlení krajiny:
vrcholn↵ st edov↵ká sídelní krajina Hercynica
charakter vyu✓ití krajiny:
lesozem↵d↵lská krajina
charakter reliéfu krajiny:
krajina vrchovin Hercynica
3L17
charakter osídlení krajiny:
vrcholn↵ st edov↵ká sídelní krajina Hercynica
charakter vyu✓ití krajiny:
lesní krajina
charakter reliéfu krajiny:
krajina zalesn↵n⌘ch ku✓el⇣ a kup
Vymezení cílov⌘ch charakteristik krajiny (zdroj ZÚR Plze ského kraje)
18
Cílové charakteristiky krajiny: jednotlivé slo✓ky krajiny jsou samostatn↵ stanoveny a chrán↵ny
p íslu n⌘mi slo✓kov⌘mi zákony, stejn↵ jako cílové charakteristiky kulturn↵ historické. Mimo tuto ochranu
z⇣stávají komplexní hodnoty krajiny ve smyslu Evropské úmluvy o krajin↵, tedy tak, jak jsou vnímány
populací. Tyto hodnoty jsou u nás chrán↵ny jako krajinn⌘ ráz. Cílové krajinné charakteristiky Plze ského
kraje, tedy jsou jednak charakteristiky krajinn⌘ch typ⇣, jednak individuální charakteristiky, v◆nadhledech
pohledov↵ propojen⌘ch (supervizuálních) krajinn⌘ch prostor⇣ – krajinn⌘ch oblastí.
Na území kraje je vymezeno 38 prostorov↵ odd↵len⌘ch rázovit⌘ch oblastí krajiny (do e eného
území zasahují dv↵ oblasti). Jejich charakter vytvá í p edev ím zp⇣sob a v⌘raznost jejich vlastního
krajinného ohrani ení. Druhou skupinou klí ov⌘ch charakteristik je tvo ena zvlá tnostmi uvnit celk⇣
(singularitami). T↵mi jsou nejv⌘znamn↵j í krajinné singularity – krajinné veduty (tvo ené elními svahy) a
krajinné póly (tvo ené více i mén↵ izolovan⌘mi, ale relativn↵ v⌘razn↵ p ev⌘ en⌘mi kopci). V Plze ském
kraji je takov⌘ch singularit 169 (do e eného území spadají dv↵ krajinné dominanty).
Území obce Vidice spadá do Doma✓lickochodské oblasti (20) a Sedmiho ské oblasti (21).
Ochrana cílov⌘ch charakteristik krajin Plze ska se opírá o zásady diferencované územní pé e o krajinu:
v krajinn⌘ch typech zalesn↵n⌘ch kup a ku✓el⇣ jsou p edm↵tem zvlá tní ochrany zalesn↵né kopce, v etn↵
sv⌘ch úpatí a zalesn↵n⌘ch údolí, bez souvislej í zástavby, zejména rekrea ní. Cílem je i ochrana historicky
vzniklé zástavby, p íp. její dotvo ení.
V◆rámci Doma✓lickochodské oblasti je v◆ e eném území vymezena krajinná dominanta a
veduta - Sedlo, v◆rámci Sedmiho ské oblasti do e eného území zasahuje krajinná dominanta a veduta Sedmiho í, v etn↵ okrajov⌘ch partií. Jedná se o charakteristick⌘ krajinn⌘ celek lesního masivu na podkov↵
✓ulov⌘ch vrch⇣, která vymezuje vnit ní lesnatou kotlinu. Celek se vyzna uje v⌘raznou vnit ní uzav eností a
v⌘raznou ohrani eností v⇣ i okolí a v⌘razn⌘mi rysy harmonického m↵ ítka a harmonick⌘ch vztah⇣.
Krajina západního okraje Plaské pahorkatiny má charakter zem↵d↵lské krajiny s◆vesnick⌘mi sídly
kompaktních p⇣dorys⇣, rozlo✓en⌘mi ve vzájemn⌘ch vzdálenostech odpovídajících mírn↵ zvln↵nému
terénu s◆nev⌘raznou lenitostí. Obce starého zalo✓ení (12. a 13. stol mají drobné, ale v◆p ehledné krajin↵
z etelné, kulturní dominanty kostel⇣ (Racov, Prostibo , Vidice, Mí kov, K akov, Semn↵vice).
Území p írodního parku Sedmiho í p edstavuje sty né pásmo, vytvo ené v 18. století,
chebského hrázd↵ného domu se star⌘m rouben⌘m slovansk⌘m domem. Za Sedmiho ím byl vliv
n↵meckého domu ze vzdáleného Chebu ji✓ velmi slab⌘ a soust edil se pouze na jeho ji✓ní a v⌘chodní
úpatí. Kompaktní vesnická sídla rozlo✓ená po obvodu Sedmiho í hrají roli spí e v◆dálkov⌘ch pohledech a
v◆návaznosti Sedmiho í na okolní zem↵d↵lskou krajinu.
Vidice, p⇣vodním názvem Vidici, je dolo✓ena rokem 1362, kdy zde sídlil Dobrohost. Od roku
1553 do roku 1651 pat ily Vidice ernín⇣m z◆Chudenic. V 18. století pat ili k◆Ol í a pozd↵ji k◆Boru. Obec
je situována v◆pramenné oblasti Slatinského potoka kolem nepravidelné návsi. Na v⌘razné terénní hran↵
vystupující nad severní stranou návsi stával pansk⌘ dv⇣r (odstran↵n v◆r. 1970). Zde stávala patrn↵ stará
tvrz, která je jako stavba s kruhov⌘m p íkopem zakreslena je t↵ na map↵ josefovského vojenského
mapování z let 1764 – 1768. Severn↵ od vsi v polích p i cest↵ do Bernartic na vyv⌘ enin↵ stojí poutní
kostelík sv. Apolonie, kter⌘ byl p⇣vodn↵ gotick⌘ a pozd↵ji barokn↵ p estav↵n. Kostel je jednolodní s◆u✓ ím
obdéln⌘m presbytá em trojboce ukon en⌘m. Kolem kostelíka jsou vzrostlé lípy srd ité, podél p ístupové
cesty po obou stranách nevhodn↵ dopln↵né smrkem pichlav⌘m. Západn↵ od silnice na obec Libosváry v
úbo í vrcholu Sedlo jsou patrny poz⇣statky po dolování ✓elezné rudy.
Libosváry se nacházejí p i úpatí Sedmiho í v m↵lkém údolí Slatinského potoka asi 2 km ji✓n↵ od
Vidic. Libosváry jsou spádovou obcí obce Vidice. Ves s tvrzí, která byla v majetku vladyky Ond eje, je
zmi ována prvn↵ r. 1320. Zprávy ze 14.a 15.stol.uvád↵jí Libosváry v↵t inou jako samostatn⌘ statek, kter⌘
asto m↵nil majitele. Od 16.stol.byla ves sou ástí okolních panství a b⌘valé panské sídlo nahradil
vrchnostensk⌘ dv⇣r. Ve vsi je zachováno n↵kolik star ích tukem zdoben⌘ch fasád. Na pravé stran↵ ulicové
návsi stojí b⌘val⌘ pansk⌘ dv⇣r. Své opodstatn↵ní má i druhá lokalizace, která klade zdej í tvrz na skalnatou
terénní hranu za d⇣m .p.14. Zde je rozeznateln⌘ kruhov⌘ pahorek, v jeho✓ okolí se sporadicky vyskytuje
keramika z konce 13. stol. Sklípky v blízkosti pahorku, které jsou n↵kdy vydávány za zbytky tvrze, jsou v ak
zcela nedávného data. Nacházela se zde estiboká kaple s◆jehlancovou v↵✓í a zvoni kou z◆roku 1730, dnes
dochovány pouze zbytky zdiva v◆zeleni.
Ch eb any jsou umíst↵ny v izolované poloze na komunikaci spojující Mi kov s Oplotcem. Obec
Ch eb any je spádovou obcí obce Vidice. V historick⌘ch pramenech se objevuje prvn↵ roku 1379. Ve
st edov↵ku nále✓ela k blízkému Mi kovu, s ním✓ byla roku 1603 prodána hor ovskot⌘nskému panství. V
obci v hlubokém údolí jednoho z p ítok⇣ Slatiny byla v nedávné minulosti zbo ena p evá✓ná ást zástavby.
Hlavní p í inou byla z ejm↵ izolovaná poloha obce mimo hlavní silni ní sí✏. Zbylé usedlosti se neorganicky
kupí kolem obdélné návsi. Dnes v◆obci p eva✓ují chalupá i. Ch eb any jsou sídlem nejv↵t í chovné stáje
kara ajevského plemena kavkazsk⌘ch koní u nás. Severn↵ od vsi, p i cest↵ do Libosvár, stojí opu t↵n⌘ dv⇣r
Nasetice. Ve st edov↵ku zde stála ves Nasetice p ipomínaná od r. 1379, kdy pat ila Jind ichovi z Nasetic.
Dnes ze dvora zb⌘vá barokní stodola, její✓ pr⇣ elí obsahuje fragment star ího zdiva. Ve zpustl⌘ch stájích
byl p ed n↵kolika léty vybudován rekrea ní objekt. Sou ástí dvora je nevelk⌘ rybník. Vlastní ves stávala
podle tradice na louce asi 250 m jz. od dvora p i potoce vytékajícím z rybní ka. Také zde byly nalezeny
cihly a keramika z 15. – 17. stol.
Zdroj:
Löw a spol.: Typologie eské krajiny; ZÚR Plze ského kraje,
Studie ochrany krajinného rázu na území vybran⌘ch p írodních park⇣ Plze ského kraje
webové stránky obce Vidice
19
Charakter krajinné vegetace
P evá✓ná ást území je zem↵d↵lsky vyu✓ívána. Celková plocha v ech katastr⇣ iní 1196,3187 ha,
z◆toho zem↵d↵lská p⇣da 826,1374 ha, tj. 69 %. Orná p⇣da iní 509,4941 ha (61,7 %), trvalé travní porosty
304,8260 ha (36,9 %). Jedná se zejména o louky v◆nivních polohách potok⇣ a pastviny. Sady a zahrady
jsou sou ástí zastav↵ného území sídel, celková rozloha t↵chto kultur iní 11,8173 ha (1,4 %). Zna ná ást
zem↵d↵lsk⌘ch pozemk⇣ je odvodn↵na plo nou drená✓í. Vodních ploch v◆území je pom↵rn↵ málo, tvo í je
zejména regulované vodote e – potok Slatina a jeho p ítoky, dále men í rybní ky v◆obci a v◆krajin↵;
celkem 6,5589 ha (0,5 %).
Celková rozloha les⇣ iní 305,2599 ha, tj. 25,5 % z◆v⌘m↵ry v ech katastr⇣. Lesy pokr⌘vají
zejména t↵✓ko p ístupná a sva✓itá území (Sedmiho í, Sedlo, Pansk⌘ vrch, Va ina, Ch eb ansk⌘ vrch) a dále
jsou rozpt⌘leny ve form↵ men ích hájk⇣ po celém území. Základní d evinou je borovice lesní, která se
nachází na 70% z celkové rozlohy pozemk⇣ ur en⌘ch k pln↵ní funkcí lesa. Smrk ztepil⌘ je zastoupen
pouze necel⌘mi 12%. P evá✓ná ást les⇣ v◆ e eném území jsou lesy hospodá ské, lesy ve vrcholové partii
Sedmiho í a les na vrchu Va ina jsou za azeny do kategorie les⇣ zvlá tního ur ení, kód 32e - lesy se
zv⌘ enou funkcí p⇣doochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou.
Krom↵ pozemk⇣ ur en⌘ch k pln↵ní lesa se stromové i ke ové patro zelen↵ vyskytuje zejména
na ásti katastráln↵ evidovan⌘ch ostatních ploch v extravilánu i intravilánu (zde áste n↵ i ve form↵
ve ejné zelen↵). V⌘znamné jsou i liniové prvky doprovodné zelen↵ komunikací, pop . vodního toku.
V◆intravilánech obcí jsou v echny vodní toky zatrubn↵né, rybní ky na návsích jsou vedeny jako
um↵lé vodní nádr✓e, jsou zpevn↵né◆betonov⌘mi zdmi, bez vegetace (ojedin↵le s◆um↵le vysazen⌘mi
lekníny), zarybn↵né, ohrani ené trubkov⌘m zábradlím. Ve ejnou zele tvo í travnaté plochy, místy parkov↵
upravené se skupinami strom⇣ (lípa srd itá, jasan ztepil⌘, smrk pichlav⌘ ap.), plochy ve ejné zelen↵ jsou
z◆v↵t í ásti oploceny tabulemi drát↵n⌘ch plot⇣. Jedná se pravd↵podobn↵ o poz⇣statek z◆minulosti, kdy
na návsích byly b↵✓n↵ chovány domácí zví ata (slepice, husy, kachny apod.) a ve ejná zele byl tímto
oplocením chrán↵na.
-
V◆ e eném území se vyskytují p írodní biotopy ve fragmentech:
M1.7
vegetace vysok⌘ch ost ic; zejména v◆pramenné oblasti a na horním toku Slatiny
T1.1
mezofitní ovsíkové louky; roztrou en↵ v◆celém území
T1.4
aluviální psárkové louky; iroká niva Slatinského potoka pod Libosváry
T1.5
vlhké pchá ové louky; na loukách v◆nivách potok⇣
T1.6
vlhká tu✓ebníková lada; podél potok⇣ a na svahov⌘ch prameni tích, vzniklé zpravidla
z◆vlhk⌘ch pchá ov⌘ch luk ponechan⌘ch ladem, asto s◆nimi tvo í mozaiku
T2.3B
podhorské a horské smilkové trávníky; pastviny nebo jednose né louky kysel⌘ch a
málo produktivních p⇣d, louky p i úpatí vrch⇣ Sedmiho í
T6.1B
acidofilní vegetace efemér a sukulent⇣ (porosty s◆p evahou net esku v⌘b↵✓katého);
skalní plo iny a terásky vrcholové partie Sedmiho í, i naru ovaná místa v◆nízk⌘ch
trávnících.
K3
vysoké mezofilní k oviny – meze, remízky, doprovodná zele ; roztrou en↵ po celém
území
L2.2A
údolní jasanovo-ol ové luhy; na b ezích potok⇣ v⌘skyt maloplo n⌘
L4
su✏ové lesy – strmé svahy a v⌘chozy skal, rokle, svahová úpatí (Sedmiho í, Sedlo)
L5.4
acidofilní bu iny – zalesn↵né mírné i strm↵j í svahy s◆mineráln↵ chud⌘mi p⇣dami, na
exponovan⌘ch svazích a h ebenech (Sedmiho í, Sedlo, Va ina ... )
L7.1
suché acidofilní doubravy – sv↵tlé doubravy s◆dom. dubem zimním, s◆p ím↵sí b ízy
b↵lokoré a borovice lesní (Sedlo, mén↵ Sedmiho í, Va ina)
L7.3
subkontinentální borové doubravy – sv↵tlé, druhov↵ chudé porosty s◆dom. borovicí
lesní a dubem zimním, íd eji dubem letním a p ím↵sí b ízy, je ábu – úbo í vrch⇣
Sedmiho í
L8.1A
li ejníkové bory na píscích, maloplo n⌘ v⌘skyt v◆poho í Sedmiho í.
L8.1B
boreokontinentální bory – dom. druhem sv↵tlého stromového patra borovice lesní,
asto zakrslého vzr⇣stu; vyskytuje se maloplo n↵ na strm⌘ch svazích, na skalních
ostro✓inách; zejména oblast Sedmiho í
P írodní park Sedmiho í
Vyhlá en v◆roce 1994 Okresními ú ady v◆Doma✓licích (vyhlá ka . 434/94 z◆1.10.1994) a
Tachov↵ (vyhlá ka . 5/94 z◆27.7.1994). P írodní park zaujímá rozlohu 1100 ha na hranicích doma✓lického
a tachovského okresu. Jedná se o charakteristick⌘ krajinn⌘ celek lesního masivu na podkov↵ ✓ulov⌘ch
vrch⇣, která vymezuje vnit ní lesnatou kotlinu. Celek se vyzna uje v⌘raznou vnit ní uzav eností a v⌘raznou
ohrani eností v⇣ i okolí a v⌘razn⌘mi rysy harmonického m↵ ítka a harmonick⌘ch vztah⇣.
P írodní park le✓í ve St íbrské pahorkatin↵ v◆oblasti vyv elého sedmihorského pn↵. Plochá
vrchovina Sedmiho í má v⌘raznou koncentrickou zonální stavbu s◆Mezholezskou kotlinou ve st edu. Území
p íslu í do fytochorionu Tepelské vrchy, podokresu Sedmiho í. Potenciáln↵ zde rostly metlicové jedliny,
dnes jsou tu kulturní bory s◆fragmenty su✏ov⌘ch les⇣, dále pak bikové bu iny a ol iny. V◆bylinném patru
rostou mimo jiné prha arnika, tolita léka ská, b↵lozá ka v↵tvitá, hvozdík lesní, vikev hrachovitá, zimostrázek
alpsk⌘ a náprstník velkokv↵t⌘. Nelesní krajina je intenzivn↵ zem↵d↵lsky vyu✓ívána. Zajímavá spole enstva
se uchovala hlavn↵ v◆podmá en⌘ch polohách v◆okolí rybník⇣ u obce Mí ov a u Mezholezského rybníka.
V⌘znamn⌘mi druhy jsou nap . v ivec ladní, prstnatec májov⌘, vachta trojlistá, kosatec sibi sk⌘, ost ice
áchorovitá a dal í. Celá oblast je charakteristická ochuzenou faunou hercynské kulturní krajiny
s◆mozaikou polí a les⇣. Územím prochází nau ná stezka.
Hlavní rysy rázu krajiny :
20
-
lenitost a specifické tvary reliéfu
Podkovovit⌘ tvar h ebene s◆v⌘razn⌘mi díl ími vrcholy a vnit ní lesnatou kotlinou je
nejv⌘znamn↵j ím znakem v◆rázu krajiny. Jedná e o v⌘razn⌘ tvar jak v⇣ i Plaské pahorkatin↵, tak vn↵
geomorfologické jednotky k◆Chodské pahorkatin↵, resp. Tachovské brázd↵.
v⌘ ka horizontu a jeho lenitost
lenitost horizontu je v⌘znamn⌘m rysem pozorovateln⌘m jak v◆panoramatick⌘ch pohledech, tak
v◆díl ích sceneriích, kde objevují jednotlivé specifické tvary (ku✓elovit⌘ Racovsk⌘ vrch, táhlej í h bet
Chlumu, mén↵ nápadn⌘ Stinn⌘ vrch uvnit Mezholezské kotliny)
základní projevy vegetace
Souvislé lesní porosty se smrkem na stinn⌘ch stranách a borovicí na oslun↵n⌘ch stranách,
podmá ené polohy v◆lesních porostech, porosty provázející rybníky na obvodu p írodního parku vytvá ejí
bohatou a esteticky p⇣sobivou skladbu.
v⌘znamné vodní prvky
Mezholezsk⌘ rybník vytvá í v⌘znamnou sou ást obrazu krajiny a dotvá í nejp⇣sobiv↵j í scenerie
z◆v⌘chodu. Prameni t↵ Mezholezského potoka v◆lesních porostech uzav ené kotliny vytvá í kontrast
su ím oslun↵n⌘m svah⇣m se skalnat⌘mi partiemi.
struktura a zrnitost p eva✓ujících krajinn⌘ch slo✓ek
Lesy, orná, travní plochy, urbanizované plochy, vodní plochy apod. Specifická struktura, ve které
území p írodního parku vytvá í zelenou lesnatou enklávu s◆v⌘razn⌘m reliéfem a ◆kompaktním porostem,
která kontrastuje s◆ lenitou strukturou mírn↵ zvln↵né zem↵d↵lské krajiny.
míra osídlení a struktura osídlení
Kompaktní vesnická sídla rozlo✓ená po obvodu p írodního parku hrají roli spí e v◆dálkov⌘ch
pohledech a v◆návaznosti území PP na okolní zem↵d↵lskou krajinu.
charakter sídelních útvar⇣ a p eva✓ující architektonick⌘ v⌘raz objekt⇣
Sídla p evá✓n↵ kompaktních p⇣dorys⇣◆ asto s dochovanou urbanistickou strukturou a
s◆dochovan⌘mi hmotami a formami objekt⇣ s◆dominantami kostel⇣.
v⌘razné rysy prostorové skladby krajiny a konfigurace prvk⇣ krajinné scény
Reliéf terénu, vegeta ní kryt a vodní plocha rybníka tvo í jedine nou skladbu prvk⇣ krajinné
scény, její✓ p⇣sobivost je podpo ena prostorovou formou v⌘razného lenitého h betu s◆mnoha vrcholy a
jeho vztahem v⇣ i okolní krajin↵ (v⌘raznost, zna né p ev⌘ ení, kontrast tvar⇣).
v⌘razné znaky a rysy rozli itelnosti a jedine nosti krajinné scény
Prostorové uspo ádání, v⌘raznost horizontu, v⌘razná harmonie m↵ ítka a vztah⇣ p edstavují
znaky rozli itelnosti s◆jedine n⌘m a neopakovateln⌘m v⌘znamem
Zdroj:
Zásady ochrany krajinného rázu a návrh ochrann⌘ch opat ení:
zachování nenaru enosti vnit ní ásti p írodního parku, p ísná ochrana rázu krajiny okrajov⌘ch
partií v◆kontaktu se zem↵d↵lskou krajinou
omezení stavební innosti a zm↵n ve vyu✓ití území ve vnit ní ásti p írodního parku a
v◆okrajov⌘ch polohách v◆kontaktu s◆okraji lesních porost⇣
zachování tradi ních hmot a forem zástavby v◆okrajov⌘ch partiích PP
vylou ení zásah⇣ do jedine ného horizontu a jednotliv⌘ch vrchol⇣ Sedmiho í
novou zástavbu sm↵ ovat k◆zahu t↵ní a dopln↵ní (arondaci) zastav↵n⌘ch území obcí, v⌘robní
aktivity k◆vyu✓ití existujících objekt⇣
Kontextové mapování biotop⇣ – AOPK R
Studie ochrany krajinného rázu na území vybran⌘ch p írodních park⇣ Plze ského kraje
Ochrana p⌦írody a krajiny
ÚP Vidice vytvá í podmínky pro ochranu v ech p írodních hodnot v◆území, které v◆zásad↵
respektuje a je s◆nimi koordinován. V↵t ina dochovan⌘ch p írodních prvk⇣ je územním plánem zapojena
do systému ÚSES (biocentra, biokoridory, interak ní prvky).
Zvlá t↵ chrán↵ná území
V e eném území se nenacházejí zvlá t↵ chrán↵ná území p írody (dle zákona . 114/1992 Sb., o
ochran↵ p írody a krajiny, v platném zn↵ní) v kategoriích: národní park, chrán↵ná krajinná oblast, národní
p írodní rezervace a p írodní památka, p írodní rezervace a p írodní památka (a ani sem nezasahují jejich
ochranná pásma). ⌅e ené území není sou ástí Pta í oblasti vyhlá ené jako sou ást soustavy NATURA
2000, nejsou zde vyhlá eny evropsky v⌘znamné lokality (pSCI), biosférické rezervace UNESCO nebo
geoparky UNESCO.
Obecná ochrana p írody
P írodní park◆(zkracováno jako◆P P) je obecn↵ chrán↵né území podle zákona . 114/1992 Sb. o
ochran↵ p írody a krajiny. P írodní parky z izují◆krajské ú ady vyhlá kou, ve které omezují innosti, je✓ by
mohly vést k ru ení, po kození nebo k zni ení dochovaného stavu území, cenného pro sv⇣j krajinn⌘ ráz a
soust ed↵né estetické a p írodní hodnoty. P edch⇣dcem p írodních park⇣ byly tzv. klidové oblasti, které
v ak byly z izované pro omezení negativních vliv⇣ na rekrea ní vyu✓ívání t↵chto oblastí. Z klidov⌘ch oblastí
se podle uvedeného zákona staly p írodní parky. Do e eného území zasahuje p írodní park Sedmiho í
(popis uveden v kapitole Typologie krajiny a krajinn⌘ ráz).
V⌘znamné krajinné prvky jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné ásti
krajiny, které utvá ejí její typick⌘ vzhled nebo p ispívají k udr✓ení její stability. Vyu✓ívat je lze pouze tak, aby
nebyla naru ena jejich obnova a nedo lo k ohro✓ení jejich stabiliza ní funkce. V⌘znamn⌘mi krajinn⌘mi
21
prvky jsou lesy, rybníky, vodní toky a údolní nivy i katastráln↵ neevidované (dle ustanovení §3 odst. b)
zákona . 114/1992 Sb., v platném zn↵ní).
Generelem místního ÚSES pro katastrální území Ch eb any byla navr✓ena registrace
v⌘znamného krajinného prvku VKP 1 - rybník u Ch eb an. Jedná se o vodní plochu s p írod↵ blízkou
úpravou b eh⇣, s p írod↵ blízk⌘mi b ehov⌘mi porosty a doprovodn⌘mi porosty, vrbová ol ina s p ím↵sí
dubu, t e n↵, je ábu, javoru klenu a borovice, mok adní spole enstvo, úto i t↵ mnoha organism⇣
uprost ed intenzivn↵ vyu✓ívan⌘ch pozemk⇣.
V◆ e eném území se nacházejí stromy v⌘jime ného vzr⇣stu a kvalit, které by bylo mo✓no
vyhlásit jako stromy památné:
dub letní – skupina 3 strom⇣ na rozcestí komunikace vedoucí z◆Vidic do obce P es a polní cesty
sm↵ ující k◆Sedlu - k.ú. Vidice, parc. . 207 (PK 463);
lípa srd itá – skupina cca 6 strom⇣ kolem kostelíku sv. Apolonie; k.ú. Vidice, parc. . 489;
v◆rámci kultivace celého okolí nutno upravit tak, aby nedocházelo k◆destrukci sakrální stavby.
trnovník akát – u státní silnice . 200, u k í✓ku na hranici okres⇣ Tachov a Doma✓lice, k.ú. Vidice,
parc. . 702; strom v◆mapách veden jako památn⌘?, v◆evidenci památn⌘ch strom⇣ v ak není
registrován, je ve patném zdravotním stavu;
jasan ztepil – na ve ejném prostranství u vjezdu k◆domu .p. 6; k.ú. Libosváry, parc. . 821/1;
jírovec ma⇥al – na ve ejném prostranství v◆zeleni u b⌘valé kapli ky; k.ú. Libosváry, parc. .
821/1;
dub letní – na ve ejném prostranství, k.ú. Ch eb any, na hranici parc. . 657 a 605/3;
trnovník akát – u k í✓ku u dvora Nasetice, rozcestník mod e zna ené turistické stezky; k.ú.
Ch eb any.
-
-
-
V◆rámci ÚP jsou navr✓eny plochy opat ení nestavební povahy a plochy p estavby
Interak ní prvek IP1 - úprava p ístupové cesty a úprava ve ejné zelen↵ v okolí kostelíka sv.
Apolonie. Doporu eny jsou zejména probírky nálet⇣ a k ovin v◆doprovodné zeleni u cesty,
odstran↵ní nep⇣vodních d evin a úprava stromo adí lip tak, aby nedocházelo k◆destrukci
památkov↵ chrán↵ného objektu;
obnova travnatého pr⇣lehu s◆d evinami na sva✓itém poli mezi Oploteck⌘m kopcem a
Ch eb any, v◆míst↵ ohro✓eném vodní erozí. V◆minulosti zde b⌘vala svodnice s◆travnat⌘m pásem.
Návrh se dot⌘ká parc. . 63/1 (PK 109 -120) k.ú. Ch eb any. Návrh na zalo✓ení a roz í ení
interak ního prvku IP4;
p evedení zastav↵né plochy dnes neexistujícího zem↵d↵lského objektu parc. . 69 a 75
(zastav↵ná plocha a nádvo í) a parc. . 871 (ost.pl. manipula ní) k.ú. Vidice do nezastav↵ného
území s◆funkcí p írodní a ochranou (NSpo) – návrh na roz í ení interak ního prvku IP2.
ad.c) Urbanistická koncepce
Urbanistick v voj
Stavební rozvoj v e eném území, v⌘voj komunika ní sít↵ i krajinného pokryvu je z eteln↵ vid↵t
na dochovan⌘ch historick⌘ch mapov⌘ch podkladech.V p íloze odevzdané v rámci pr⇣zkum⇣ a rozbor⇣ k
p⇣vodnímu ÚP bylo provedeno srovnání zástavby z IS (1838) a z aktuálního mapování dochovan⌘ch
staveb a jejich funk ního vyu✓ití. Je z ejmé, ✓e zejména po roce 1945 do lo k naru ení p⇣vodní
urbanistické struktury (demolice opu t↵n⌘ch staveb).
Urbanistickou hodnotu ve v ech sídlech v e eném území má p edev ím hlavní ve ejn⌘ prostor
- náves se zachovalou p⇣dorysnou strukturou venkovské zástavby.
Návrhem ÚP je respektováno základní prostorové len↵ní zastav↵ného území:
Zárove Vidice se rozvíjeli nejmarkantn↵ji - v SV okrajové poloze vyrostly t i bytové domy s gará✓emi a
rekrea ním zázemím (zahrádky). V ji✓ní poloze zcela mimo vesnici byl zbudován areál ✓ivo i né v⌘roby.
22
Vidice
◆◆
◆
títovou orientací. Ve vsi zachováno n↵kolik star ích tukem zdoben⌘ch fasád; zbytky zdiva
v◆zeleni dnes neexistující kaple a zvoni ky z◆r. 1730. ⌅ada staveb zanikla po r. 1945 (západní ást návsi,
domky ve v⌘chodní okrajové poloze sídla). Na jihozápadním okraji vyrostl nov⌘ areál zem↵d↵lské v⌘roby.
Libosváry
návsi). Ch ebany jsou sídlem nejv↵t í chovné stáje kara ajevského plemena kavkazsk⌘ch koní u nás.
23
Ch eb any
Dnes ze dvora zb⌘vá barokní stodola, její✓ pr⇣ elí obsahuje fragment star ího zdiva. Ve zpustl⌘ch stájích
byl p ed n↵kolika léty vybudován rekrea ní objekt. Sou ástí nevelk⌘ rybník.
Zhodnocení rozvojov ch p⌦edpoklad
P íle✓itostí pro území obce je vyu✓ít nabízejících se mo✓ností s rozvojem regionálních tj.
decentraliza ních trend⇣ (nap . decentralizace zem↵d↵lsk⌘ch i nezem↵d↵lsk⌘ch, zpracovatelsk⌘ch,
skladovacích a dal ích kapacit, které by m↵ly jít do míst, kde se p íslu ná produkce uskute uje) - s tím
souvisejí p íle✓itosti pracovní a posílení potenciálu trvalého obyvatelstva.
⇧ancí pro celé území jsou decentraliza ní trendy v oblasti bydlení (zm↵ny migra ního salda
souvisejí s nár⇣stem cen bydlení a pozemk⇣ ve m↵stech). Dal í p íle✓itostí je potenciál (zejména cenov⌘)
stávajícího domovního fondu, pom↵rn↵ dobrá dopravní dostupnost v↵t ích m↵st (Doma✓lice, Tachov),
kvalitní prost edí a jeho rázovitost - statut p írodního parku.
Návrh koncepce rozvoje
Zastav↵né území plní p edev ím obytnou funkci (v etn↵ drobného podnikání a hospoda ení) a
funkci rekreace (chalupa ení), men í v⌘znam má zem↵d↵lská v⌘roba a ob anská vybavenost (Vidice).
Z hlediska funk ního vyu✓ití p eva✓uje a nadále bude p eva✓ovat vyu✓ití smí ené obytné s p eva✓ujícím
venkovsk⌘m charakterem zástavby v p⇣vodním jádru sídla a navazující plochy bydlení v rodinn⌘ch domech
venkovského typu. I nadále bude p evládat vyjí✓⌦ka za prací. Územní plán zachovává stávající v⌘robní
za ízení. Nové plochy v⌘roby a skladování nejsou navr✓eny. Vzhledem k d⇣le✓itosti za ízení v⌘roby a
v⌘robních slu✓eb pro stabilizaci sídelních útvar⇣ mohou b⌘t vybraná za ízení umís✏ována i ve stávajících i
navr✓en⌘ch plochách, av ak pouze v souladu s regulativy vyu✓ití ploch. Ve shod↵ s navr✓en⌘mi regulativy
bude mo✓no v obci umís✏ovat neru ící za ízení drobné v⌘roby, slu✓eb, emesel a agroturistiky tak, aby se
mj. mohl obnovit ú el v sou asnosti nevyu✓ívan⌘ch objekt⇣ v zem↵d↵lsk⌘ch usedlostech. Pastevectví i
agroturistika jsou nezbytné pro údr✓bu kulturní krajiny.
jsou po posouzení n↵které z t↵chto ploch navr✓eny k op↵tovnému vyu✓ití (nap . plocha P1 - pozn.: pro
lokalitu je vypracováno d↵lení pozemku na p↵t stavebních parcel a ve ejné prostranství - toto e ení je
nutno ov↵ it; plocha P5). Dal í územní rozvoj je sm↵ ován do okrajov⌘ch poloh navazujících na stávající
zastav↵né území (zastavitelné plochy Vidice a Ch eb any).
Stavební úpravy v historicky nejstar ích ástech obce p⇣vodní lokace budou sledovat
rehabilitaci historického jádra s historicky cenn⌘mi stavbami. Postupnou v⌘stavbou se bude postupn↵
prostorov↵ uzavírat intravilán obce s maximálním vyu✓itím stávajících místních komunikací a p ístupov⌘ch
cest. V obrazu sídla bude v⌘razn↵ uplat ovat struktura zástavby v etn↵ její “st e ní” krajiny. Je nezbytné v
“prom↵nn⌘ch” lokalitách navr✓en⌘ch k zástavb↵ respektovat a rozvíjet stávající hodnoty z hlediska
prostorového uspo ádání. Pro zachování charakteru sídla je doporu eno i nadále volit urbánní charakter
zástavby na stavebních pozemcích (tedy nikoliv uprost ed pozemku, ale volit rohové umíst↵ní stavby na
pozemku).
Samota Nasetice (Ov áry) nebude dále územn↵ rozvíjena.
ad d.1) Doprava, komunika⌥ní systém území a dopravní vybavenost
⇧ir í dopravní vztahy:
(viz. v kres ⌃ir⌃í vztahy 5)
Obec Vidice se nachází na severním okraji okresu Doma✓lice. Páte dopravní obsluhy tvo í
silnice II. t ídy . 200, procházející severov⌘chodním okrajem e eného území a zaji ✏uje p epravní vazby
sm↵rem na jih - Hor ovsk⌘ T⌘n, Doma✓lice a sm↵rem na sever - Bor a dálnice D5.
24
elezni ní a vodní doprava nejsou v e eném území zastoupeny. Na západním okraji kat. území
Ch eb any se nachází polní leti t↵ bez stanoveného ochranného pásma v⌘jime n↵ vyu✓ívané pro
zem↵d↵lské ú ely.
Silni ní automobilová doprava:
Páte ní silni ní trasou ve vlastním e eném území je silnice II. t ídy a to II/200 Hor ovsk⌘
Hor ovsk⌘ T⌘n (II/193) - Vidice - Bor (plní funkci doprovodné trasy dálnice D5).
Systém silni ních tras v e eném území obce dále dopl ují trasy silnic III. t ídy a to:
silnice III/1975 ve sm↵ru II/197 Oplotec - II/200 Vidice
silnice III/2008 ve sm↵ru II/200 Mí kov - Ch eb any
Problémov⌘m místem je úsek trasy silnice II/200 na v⌘chod↵ e eného území (úsek ast⌘ch
dopravních nehod s vá✓n⌘mi následky). V souladu s d íve zpracovanou dokumentací (VÚC okresu
Doma✓lice, ÚPO Vidice) je územním plánem navr✓en koridor územní rezervy p elo✓ky silnice II/200 pro
eventuální úpravu (narovnání ) trasy silnice. Koridor územní rezervy zasahuje p evá✓n↵ pozemky ur ené k
pln↵ní funkcí lesa. P ípadn↵, ✓e zám↵r úpravy trasování bude na základ↵ aktualizace ZÚR Plze ského kraje
touto dokumentací navrhován, bude na základ↵ konkrétního projektu zapracováno konkrétní e ení i do
územního plánu Vidice.
Mimo v⌘ e uvedené je t eba trasy silnic II. a III. t ídy, i p es jistá problémová místa, pova✓ovat za
dlouhodob↵ stabilizované (v rámci b↵✓né silni ní údr✓by budou provád↵ny pouze místní opravy, bude
zaji ✏ováno uvoln↵ní rozhledov⌘ch polí v trase i k i✓ovatkách a í kové uspo ádání pr⇣jezdního pr⇣ ezu
bude postupn↵ upravováno pro vedení minimální silni ní kategorie S 7,5/70 u silnic II. t ídy a S7,5/50 u
silnic III. t ídy).
P ehled o intenzitách silni ního provozu
P ehled o intenzitách silni ního provozu nám dávají v⌘sledky periodicky provád↵n⌘ch s ítání
silni ní dopravy ⌅SD R v pravideln⌘ch p↵tilet⌘ch intervalech. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty
zatí✓ení zji t↵né na s ítacích stanovi tích procházejících tras v rámci posledního dostupného s ítání
provedeného v roce 2010. Hodnoty zatí✓ení jsou uvedeny v následující tabulce v po tu skute n⌘ch vozidel
za pr⇣m↵rn⌘ den roku 2010 a to v len↵ní dle druhu vozidel – t↵✓k⌘ch, osobních, motocykl⇣ a celková
sou tová hodnota. Dále je rovn↵✓ uvedena hodnota podílu t↵✓k⌘ch vozidel v procentech z celkové
hodnoty, která dává p edstavu o charakteru dopravy v daném úseku.
Intenzity automobilové dopravy 2010
Silnice
Stanovi t↵
II/200
3 - 1089
Úsek, místo
hranice okr. Tachov
Doma✓lice - Mi kov
T
O
M
S
%T
225
1051
14
1290
17,44
Sí✏ místních a ú elov⌘ch komunikací:
Pr⇣jezdní úseky silnic II. a III. t ídy jsou tedy páte ními trasami celého e eného území, na které
jsou p ipojeny místní a ú elové komunikace zp ístup ující ásti obce a✓ jednotlivé objekty a jednotlivé
obhospoda ované pozemky a plochy. Komunika ní systém je mo✓no pova✓ovat za stabilizovan⌘. Ur ité
problémy sou asného stavu komunika ní sít↵ v zastav↵ném území obce v ak p edstavují jistá problémová
místa a to bu⌦ na p ipojení komunikací na silni ní trasy a nebo jisté zú✓ené profily na n↵kter⌘ch úsecích
místních komunikací - zejména v historickém jádru sídel.
Uspo ádání komunika ního systému, vedení komunikací a jejich rozd↵lení dle dopravn↵
urbanistické funkce je nejlépe patrné z◆dolo✓en⌘ch grafick⌘ch p íloh. Zákres je proveden do p edan⌘ch
mapov⌘ch podklad⇣ a je aktualizován zapracováním zji t↵n⌘ch poznatk⇣ z vlastních pr⇣zkumov⌘ch prací
proveden⌘ch aktuáln↵. Rozd↵lení místních a navazujících ú elov⌘ch komunikací je provedeno dle jejich
dopravn↵ urbanistické funkce.
Stávajícími ú elov⌘mi komunikacemi je dostate n↵ zaji t↵n p ístup k vybran⌘m pozemk⇣m a
stavbám v zastav↵ném území obce, k pozemk⇣m zem↵d↵lského p⇣dního fondu a pozemk⇣m ur en⌘m k
pln↵ní funkcí lesa.
Návrh územního plánu v◆souladu se zadáním zakládá nové rozvojové po iny v◆ e eném
správním území obce. Komunika ní dostupnost t↵chto rozvojov⌘ch lokalit je zaji t↵na prost ednictvím
p ipojení sjezdem na stávající komunika ní sí✏ obce. U rozsáhlej ích rozvojov⌘ch lokalit (P1) se
p edpokládá vypracování dokumentace pro územní ízení, která v◆rámci ir ích urbanistick⌘ch a
komunika ních souvislostí navrhne rovn↵✓ nové komunika ní uspo ádání p íslu né rozvojové lokality.
Nov↵ navrhované pozemky ve ejn⌘ch prostranství budou respektovat p íslu ná ustanovení §22
vyhlá ky MMR R .501/2006 Sb., o obecn⌘ch po✓adavcích na vyu✓ívání území. Navrhované místní
komunikace zaji ✏ující komunika ní dostupnost a obsluhu nov⌘ch rozvojov⌘ch lokalit zástavby obce budou
navr✓eny bu⌦ jako obslu✓né komunikace funk ní skupiny C, typu MO10/7/30(20) s◆oboustrann⌘mi
chodníky í ky nejmén↵ 2x2,0m, p ípadn↵ jako komunikace pro smí en⌘ provoz funk ní skupiny D1 obytné ulice – navrhované v◆souladu s◆technick⌘mi podmínkami◆TP103 pro jejich navrhování v◆ í ce
uli ního prostoru nejmén↵ 8,0m mezi hranicemi protilehl⌘ch pozemk⇣.
Rozvojové lokality ve správním území obce budou na stávající komunikace p ipojeny
samostatn⌘mi sjezdy ve smyslu p íslu n⌘ch ustanovení SN 736110 Projektování místních komunikací,
kap. 12 K i✓ovatky, k í✓ení a sjezdy.
25
Trasy p↵ í a cyklistické dopravy, cestní sí✏ je popsána v kapitole ad e.3).
Obsluha území prost edky hromadné dopravy:
Obsluha území prost edky hromadné dopravy je realizována pravidelnou autobusovou
dopravou. Obsluha e eného území pravidelnou ve ejnou autobusovou dopravou je v sou asné dob↵
realizována prost ednictvím jedné procházející autobusové linky:
400110 Hor ovsk⌘ T⌘n - Hor ovsk⌘ T⌘n (Oplotec)
Dopravcem je SAD autobusy Plze a.s.
Situování autobusov⌘ch zastávek je nejlépe patrné z◆dolo✓en⌘ch grafick⌘ch p íloh. Umíst↵ní
autobusov⌘ch zastávek (Vidice, Vidice - Libosváry, Vidice - Ch eb any) je vyhovující, je v ak t eba provést
úpravy se zaji t↵ním parametr⇣ SN 73 6425. Lze konstatovat, ✓e prakticky celé zastav↵né obcí vyjma
samoty Nasetice (Ov áry) je pokryto v 300 metrové docházkové vzdálenosti k t↵mto autobusov⌘m
zastávkám, co✓ asov↵ p edstavuje asi 5 minutovou docházkovou dobu. Situování obou zastávek je t eba
pova✓ovat za stabilizované.
Dal í za ízení pro automobilovou dopravu:
S◆ohledem na v⌘lu n↵ individuální charakter bytové zástavby odstavování a parkování vozidel
pro pot eby bydlení nep edstavuje v◆ e eném území vá✓n↵j í problém. Pro pot eby dopravy v◆klidu u
jednotliv⌘ch objekt⇣ vybavenosti jsou pak vyu✓ívány p íle✓itosti na plochách p iléhajících komunikací. Tyto
pot eby jsou prakticky pln↵ uspokojovány v rámci vlastních objekt⇣ a pozemk⇣. Pro parkování vozidel pro
pot eby objekt⇣ vybavenosti slou✓í v centru obce dostatek ploch p i pr⇣jezdním úseku silnic III. t ídy
Pro pokrytí pot eb dopravy v klidu u navrhovan⌘ch objekt⇣ pro bydlení, vybavenosti i jin⌘ch
objekt⇣ se bude postupovat ve smyslu p íslu n⌘ch ustanovení vyhlá ky MMR R . 268/09 Sb., o
technick⌘ch po✓adavcích na stavby, a to §5, ve kterém se stanovuje, ✓e odstavná a parkovací stání se e í
jako sou ást stavby, nebo jako provozn↵ neodd↵litelná ást stavby, anebo na pozemku stavby, pokud
tomu nebrání omezení vypl⌘vající ze stanoven⌘ch ochrann⌘ch opat ení, a to v◆souladu s◆normov⌘mi
hodnotami stanoven⌘mi ve smyslu p íslu n⌘ch ustanovení kap. 14.1 SN 73 6110 Projektování místních
komunikací. Dále je t eba ka✓dou stavbu vybavit odpovídajícím po tem stání pro vozidla zdravotn↵
posti✓en⌘ch osob, které budou e eny jako sou ást stavby.
Nejbli✓ í erpací stanice pohonn⌘ch hmot je situována v návaznosti na páte ní trasu silnice
II/200 v Hor ovském T⌘n↵ a v Boru. Zde jsou také k dispozici kompletní servisní slu✓by.
Podmínky pro dopravní obsluhu, ochranná pásma:
V◆ e eném území se uplat ují v◆souladu s◆p íslu n⌘mi ustanovením zákona . 13/97 Sb., o
pozemních komunikacích, mimo souvisle zastav↵ná území, ochranná pásma komunikací vedená po obou
jejich stranách trasy ve vzdálenosti od osy:
- silnice II. a III. t ídy
15 m
ad d.2) Technická infrastruktura
Správní území obce Vidice, sestávající ze t í katastrálních území, se nachází na severním okraji
okresu Doma✓lice. Vzhledem k velikosti sídelních útvar⇣ je technická obsluha problematická. Zde pak jde
p edev ím o to, aby i s ohledem na redukované ekonomické mo✓nosti, byla zaji t↵na taková technická
obsluha jednotliv⌘ch sídelních útvar⇣, jen✓ v závislosti na jejich v⌘znamu povede ve svém d⇣sledku
alespo ke stabilizaci funkcí urbanizovaného území. Úkolem do budoucna je tudí✓ doplnit chyb↵jící sít↵
nebo jejich ásti a v↵novat se údr✓b↵, p íp. technickému zdokonalení stávajících za ízení a sítí technické
obsluhy.
Vodní hospodá⌦ství
Navr✓ená koncepce je v souladu s aktuálním Plánem rozvoje vodovod⇣ a kanalizací Plze ského
kraje (stav k 30.11.2004) a je do územního plánu p evzata. Ochrana p ed povodn↵mi je popsána v
kapitole ad e.5).
Vodní hospodá ství - likvidace srá✓kov⌘ch odpadních vod:
Likvidace srá✓kov⌘ch odpadních vod:
Hlavním recipientem v území je Slatina, se sv⌘mi levostrann⌘mi p ítoky. Odvedení srá✓kov⌘ch
vod zde p i pr⇣m↵rn⌘ch hydrologick⌘ch podmínkách ne iní v↵t í potí✓e, zejména vzhledem k relativn↵
dobré odvod ovací a reten ní schopnosti povrchu terénu. V⌘znamnou úlohu v odvodn↵ní té✓ plní
meliora ní za ízení - plo né drená✓e, v území pom↵rn↵ hojn↵ zastoupené.
V zastav↵ném území jsou de ✏ové vody, které nejsou vsakem p evád↵ny do podzemních vod,
z ásti odvád↵ny stávající ve ejnou kanalizací do Slatiny (Vidice, Libosváry). Dal í ást de ✏ov⌘ch vod je pak
odvád↵na do recipientu systémem rigol⇣, struh a propustk⇣.
Bilance produkce srá✓kov⌘ch odpadních vod (zastav. území):
sídlo
Q = sou initel odtoku . S . qs (l/s)
(S-plocha ha, qs-intenzita/vydatnost návrhového de t↵)
______________________________________________________________________________________________
Vidice
0,60 . 8 . 120 = 576 l/s
Libosváry
0,60 . 6 . 120 = 432 l/s
26
Ch eb any
0,60 . 3 . 120 = 216 l/s
Navrhované e ení:
Stav likvidace de ✏ov⌘ch vod se nebude zásadn↵ m↵nit. Stávající nezatrubn↵né (rigolové) i
zatrubn↵né úseky ve ejné kanalizace obce Vidice jsou z◆dne ního pohledu technicky zna n↵ nedokonalé.
V⌘hledov↵ je t eba usilovat o d⇣sledné do e ení systému odvád↵ní srá✓kové vody i v souvislostech na
kone né úpravy terénu a místních komunikací. V◆p ípad↵ nové zástavby v◆rozvojov⌘ch lokalitách pak lze
doporu it po podrobném hydrogeologickém pr⇣zkumu likvidaci srá✓kov⌘ch vod zasakováním (p ípadn↵
té✓ akumulací s◆následn⌘m vyu✓itím této vody pro údr✓bu zelen↵ apod.). Srá✓kové vody ze zpevn↵n⌘ch
povrch⇣ místních komunikací a chodník⇣ budou v ak i zde likvidovány roz í ením a zdokonalením
stávajícího systému ve ejné kanalizace.
Vodní hospodá ství - likvidace spla kov⌘ch odpadních vod:
(Vidice)
Obec Vidice má áste n↵ vybudovanou jednotnou kanalizaci pro ve ejnou pot ebu, na kterou
je, po p ed i t↵ní v septicích, napojeno 63 % obyvatel obce. Sem jsou zahrnuty té✓ dva spole né
t íkomorové septiky bytov⌘ch jednotek, jejich✓ p epady jsou napojeny na jednotnou kanalizaci. Kanalizace
je ve správ↵ obce. Vybudována je v r⇣zn⌘ch asov⌘ch obdobích, p evá✓n↵ z betonov⌘ch trub DN 300 a DN
400, v↵t inou nedostate n↵ t↵sn↵ná, sv⌘m provedením nevyhovuje sou asn⌘m normám. V roce 2011 bylo
dokon eno prodlou✓ení kanalizace pro obytnou zónu ve Vidicích.
Odpadní vody jsou zaúst↵ny jednou v⌘ustí do potoka Slatina, kter⌘ je levostrann⌘m p ítokem
eky Radbuzy, dv↵ma v⌘ust↵mi do zatrubn↵ného potoka a jednou v⌘ustí do p íkopu.
Biodisková istírna ady D B 21 istí odpadní vody od 9 % obyvatel obce. Odtok z istírny je
zaúst↵n do kanalizace.
Odpadní vody od 28 % obyvatel jsou zachycovány v bezodtokov⌘ch jímkách a vyvá✓eny na
polní a jiné pozemky.
Jednotná kanalizace odvádí de ✏ové vody do recipientu.
Navrhované e ení:
S ohledem na velikost obce Vidice není investi n↵ a provozn↵ v⌘hodné budovat istírnu
odpadních vod a kanaliza ní sí✏. V PRVK Plze ského kraje je navr✓eno dále e it problematiku likvidace
odpadních vod v⌘stavbou domovních mikro istíren nap . OV s biokontaktory, eventueln↵ provozn↵
úsporn↵j ím typem - vícekomorov⌘m septikem dopln↵n⌘m o zemní filtr nebo filtr s popílkovou náplní.
Dva t íkomorové septiky bytov⌘ch jednotek bude nutno intenzifikovat dostavbou nap íklad zemního filtru
nebo filtru s popílkovou náplní.
Proto bude nezbytné zajistit po roce 2015 rekonstrukci stávajících nebo v⌘stavbu nov⌘ch
domovních mikro istíren pro i t↵ní odpadních vod. V roce 2020 budou ve keré odpadní vody likvidovány
v t↵chto mikro istírnách.
Odtoky z mikro istíren a de ✏ové vody budou nadále odvád↵ny stávající kanalizací.
Obec p edpokládá postupnou v⌘m↵nu stávající kanalizace za nové potrubí DN 300 - 400 mm.
Také se plánuje v⌘stavba nov⌘ch rodinn⌘ch domk⇣ a z toho d⇣vodu se p edpokládá
prodlou✓ení stávající kanalizace z PVC 250 mm o cca 450 m.
Mimo odpadních vod b↵✓ného komunálního charakteru se v obci vyskytují tito producenti
v↵t ího mno✓ství odpadních vod:
Název, charakter v⌘roby:
AGRO IV S.R.O.
Po et
zam.
50
OV
m3/d
2,5
BSK5
kg/d
1,06
NL
kg/d
0,92
CHSK
Cr kg/d
1,84
N- clk.
kg/d
0,14
N-NH4+
kg/d
0,09
P- clk.
kg/d
0,05
(Ch eb any)
Místní ást Ch eb any nemá v sou asnosti vybudovan⌘ systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu.
Odpadní vody od t í obyvatel jsou, po p ed i t↵ní v septiku, vypou t↵ny do jednotné kanalizace
(charakteru de ✏ové), ústící do meliora ní strouhy. Odpadní vody od p↵ti obyvatel jsou zachycovány v
bezodtokov⌘ch jímkách, odkud se vyvá✓ejí na zem↵d↵lsky vyu✓ívané pozemky. De ✏ové vody jsou
odvád↵ny de ✏ovou kanalizací. Stávající de ✏ová kanalizace je provedena ze ✓elezobetonov⌘ch trub DN
500 v celkové délce 0,315 km.
Navrhované e ení:
Vzhledem k velikosti a umíst↵ní místní ásti není nakládání s odpadními vodami v lokalit↵
zahrnuto do priorit Programu rozvoje vodovod⇣ a kanalizací Plze ského kraje. Definitivní zp⇣sob
nakládání s odpadními vodami v místní ásti bude e en a✓ po roce 2015.
Do doby definitivního e ení se p edpokládá udr✓ování stávajícího stavu.
Odkanalizování nov⌘ch staveb bude provedeno podle umíst↵ní a velikosti konkrétní stavby :
Domovní istírnou s vypou t↵ním vy i t↵né vody, podle umíst↵ní stavby do vodote e, nebo
vsakováním (za domovní OV lze pova✓ovat i septik dopln↵n⌘ vhodn⌘m zemním filtrem).
Jímkou na vyvá✓ení (s vyvá✓ením na OV ur enou pro místní ást).
Obec p edpokládá postupnou v⌘m↵nu stávající kanalizace za nové potrubí DN 500 m.
(Libosváry)
Místní ást Libosváry má áste n↵ vybudovanou jednotnou kanalizaci pro ve ejnou pot ebu, na
kterou je, po p ed i t↵ní v septicích, napojeno 44 % obyvatel. Kanalizace, která je ve správ↵ obce, má
celkovou délku cca 0,54 km. Vybudována je v r⇣zn⌘ch asov⌘ch obdobích, z betonov⌘ch trub DN 400 a
27
600 mm. V↵t inou je nedostate n↵ t↵sn↵ná, m↵lce ulo✓ená a stavebním provedením nevyhovující
sou asn⌘m normám. Odpadní vody jsou zaúst↵ny do návesního rybníka a do potoka Slatina, kter⌘ je
levostrann⌘m p ítokem eky Radbuzy. Místní ástí prochází zatrubn↵n⌘ meliora ní kanál, kter⌘ vede p es
dva rybníky. Odpadní vody od 56 % obyvatel jsou zachycovány v bezodtokov⌘ch jímkách a vyvá✓eny na
OV Hor ovsk⌘ T⌘n. Jednotná kanalizace odvádí de ✏ové vody do recipientu.
Navrhované e ení:
Vzhledem k velikosti a umíst↵ní místní ásti není nakládání s odpadními vodami v lokalit↵
zahrnuto do priorit Programu rozvoje vodovod⇣ a kanalizací Plze ského kraje. Definitivní zp⇣sob
nakládání s odpadními vodami v místní ásti bude e en a✓ po roce 2015.
Obec p edpokládá postupnou v⌘m↵nu stávající kanalizace za nové potrubí DN 400 - 600 mm.
Do doby definitivního e ení se p edpokládá udr✓ování stávajícího stavu.
Odkanalizování nov⌘ch staveb bude provedeno podle umíst↵ní a velikosti konkrétní stavby :
Domovní istírnou s vypou t↵ním vy i t↵né vody, podle umíst↵ní stavby do vodote e, nebo
vsakováním (za domovní OV lze pova✓ovat i septik dopln↵n⌘ vhodn⌘m zemním filtrem).
Jímkou na vyvá✓ení (s vyvá✓ením na OV ur enou pro místní ást).
Ochranná pásma kanaliza ních za ízení:
Ochranná pásma kanaliza ních za ízení se ur ují dle SN 75 6081 (TNV 75 6011) “Hygienická
ochrana prost edí kolem kanaliza ních za ízení“ z roku 1996 a dle zákona íslo 274/2001 Sb., o ve ejn⌘ch
vodovodech a kanalizacích.
Ochranné pásmo stoky (do DN 500)…………….……………….1,5 m
Ochranné pásmo erpací stanice odpadních vod………………….10 m
Vodní hospodá ství - zásobování pitnou, u✓itkovou vodou:
(Vidice)
V obci Vidice je nov↵ vystav↵n vodovod pro ve ejnou pot ebu (kolauda ní souhlas vydán
30.10.2008), kter⌘ zásobuje cca 90 % obyvatel. Ostatní obyvatelé jsou zásobováni z domovních studní.
Zdrojem je p⇣vodní pr⇣zkumn⌘ vrt z roku 1989 o hloubce 45 m, vydatnost 0,5 l/s. Z vrtu je voda erpána
nov⌘m v⌘tla n⌘m adem z potrubí Pe DN 50 do nového VDJ a úpravny vody o kapacit↵ 0,5 l/s. Vodojem
tvo í dv↵ komory o objemu 2x20 m3. Z nového VDJ je veden zásobní ad do obce z potrubí PVC DN 100.
Rozvodná sí✏ je vybudována z potrubí PVC DN 80 o celkové délce 1,6 km.
Systém zásobování obce pitnou vodou se do budoucna m↵nit nebude, vodovodní sí✏ bude
roz í ena i do lokalit rozvoje.
Základní parametry pot eby vody (dle vyhl. .428/2001 Sb) pro v⌘hledov⌘ po et obyvatel Vidice
(max. 160):
Spot eba pitné vody - 120 l/os. den
Qpr⇣m.denní = 160 x 0,12 = 19,2 m3/d.
Qmax.denní= Qpr⇣m.denní x 1,5 = 28,8 m3/d. = 0,33 l/s
Qmax.h= Qmax.denní (l/s ) x 1,8 = 0,59 l/s
Tyto parametry mo✓no brát i jako vodítko pro stanovení specifické produkce spla kov⌘ch
odpadních vod.
(Ch eb any)
Místní ást Ch eb any není v sou asné dob↵ zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve ejnou
pot ebu. Obyvatelé pou✓ívají ke svému zásobení domovní studny.
Vzhledem k nízkému po tu obyvatel a vy ím investi ním náklad⇣m na realizaci vodovodu je v
PRVK Plze ského kraje p edpokládáno i do budoucnosti zásobování z individuálních zdroj⇣. Trvale je v ak
t eba sledovat kvalitu vody ve vyu✓ívan⌘ch studních a v p ípad↵, ✓e nebude vyhovovat platn⌘m p edpis⇣m,
kter⌘mi se stanoví po✓adavky na pitnou vodu, bude vhodné vyu✓ít individuální úpravu vody, nebo si
obyvatelé zajistí pot ebné mno✓ství vody pro pitné ú ely ve form↵ balené pitné vody.
(Libosváry)
Místní ást Libosváry není v sou asné dob↵ zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve ejnou
pot ebu. Obyvatelé pou✓ívají ke svému zásobení domovní studny.
Vzhledem k nízkému po tu obyvatel a vy ím investi ním náklad⇣m na realizaci vodovodu je v
PRVK Plze ského kraje p edpokládáno i do budoucnosti zásobování z individuálních zdroj⇣. Trvale je v ak
t eba sledovat kvalitu vody ve vyu✓ívan⌘ch studních a v p ípad↵, ✓e nebude vyhovovat platn⌘m p edpis⇣m,
kter⌘mi se stanoví po✓adavky na pitnou vodu, bude vhodné vyu✓ít individuální úpravu vody, nebo si
obyvatelé zajistí pot ebné mno✓ství vody pro pitné ú ely ve form↵ balené pitné vody.
Vodní hospodá ství - zásobování po✓ární vodou:
(Vidice)
Pot eba po✓ární vody je kryta odb↵rem vody z hydrant⇣ ve ejného vodovodu a z
po✓ární nádr✓e p. . 75.
(Libosváry)
Pot eba po✓ární vody je kryta odb↵rem vody z po✓ární nádr✓e p. . 24.
(Ch eb any)
Pot eba po✓ární vody je kryta odb↵rem vody z po✓ární nádr✓e p. . ást 658/1.
Vodní hospodá ství - hydromeliora ní za ízení:
28
ást území (cca 20 %) je odvodn↵na systematickou drená✓í. Detail odvod ovacího systému jednotlivé svodné a hlavní drény jsou ve vlastnictví majitel⇣ pozemk⇣. Sou ástí odvod ovacího systému
jsou hlavní meliora ní za ízení (HMZ) - otev ené vodote e, odvod ovací p íkopy a trubní vedení. Hlavní
meliora ní za ízení je ve správ↵ ZVHS.
V lokalitách, kde bylo v◆minulosti provedeno systematické odvodn↵ní není sou ástí rozvojov⌘ch
ploch.
pozn.: Soustavné meliorace jsou vodním dílem ve smyslu §55 odst. 1.e) vodního zákona a
jejich zm↵ny jsou zm↵ny (rekonstrukce) dokon eného vodního díla. Pouze malé zásahy lze kvalifikovat
jako opravy a udr✓ovací práce dle §15a odst. 3) vodního zákona. Proto✓e rekonstrukci meliorací (na plo e
RD a pod.) není mo✓né ve v↵t in↵ p ípad⇣ provést zodpov↵dn↵ bez znalosti souvislostí a tém↵ ka✓dá
stavba m⇣✓e meliorace poru it, je nutné povinnost komplexního e ení úpravy stávajících meliorací ulo✓it
ji✓ prvnímu stavebníkovi na dot ené meliorované plo e. Dokumentaci na úpravu, p íp. p estavbu meliorací
musí obsahovat ka✓dá dokumentace pro povolení stavby, p íp. pro ohlá ení stavby.
Ochranná pásma vodárensk⌘ch za ízení se ur ují dle zákona íslo 274/2001 Sb., o ve ejn⌘ch
vodovodech a kanalizacích.
Ochranné pásmo vodovodních ad⇣ (do DN 500)…………….……………….1,5 m
Zásobování energiemi
Energetické nároky jsou mj. spjaty s klimatick⌘mi podmínkami zájmového území. Dle Quitta
e ené území spadá do mírn↵ teplé klimatické oblasti v◆klimatické jednotce MT5, na kterou ze severu
navazuje o n↵co chladn↵j í oblast MT3. Podnebí je tedy mírn↵ teplé, pr⇣m↵rn↵ vlhké, av ak místy se
projevuje srá✓kov⌘ stín eského lesa - Doma✓lice 7,6 °C, 662 mm; Strá✓ u Tachova 7,5 °C, 624 mm;
v⌘chodn↵ od Tachova srá✓ky klesají pod 540 mm, Hor ovsk⌘ T⌘n má úhrn srá✓ek 560 mm. ast⌘m jevem
jsou teplotní inverze. P evládající sm↵r v↵tru je západní.
⌅e ené území není zatím p íli energeticky náro né (ve smyslu v⌘skytu energeticky náro n⌘ch
podnikatelsk⌘ch aktivit). Energetické odb↵ry zahrnují komunální odb↵ry, odb↵ry drobn⌘ch provozoven a
zem↵d↵lsk⌘ch podnik⇣.
Energetická situace zájmového území zde není zatím do e ena alespo na standardní úrovni.
⌅e ené území není plo n↵ plynofikováno. P esto✓e územím procházejí VVTL plynovody není
vzhledem k velikosti sídelních útvar⇣ a jejich funk nímu vyu✓ití (bydlení, rekreace) plo ná plynofikace
ekonomicky reálná.
V budoucnu nelze zde vylou it ani ev. vyu✓ití obnoviteln⌘ch zdroj⇣ energie (nap . fotovoltaické
panely), nebo vyu✓ití lokálních systém⇣ se zásobníky zkapaln↵ného propanu i propanu - butanu. To dnes
i v⌘hledov↵ bude více zále✓et na ekonomick⌘ch podmínkách. Územní energetická koncepce by m↵la víc
dbát na energetické úspory a nap . uvoln↵nou zdrojovou kapacitu p íkonu elektrické energie efektivn↵
pou✓ít pro objekty, kde je efektivní p ednostní u✓ití elektrické energie.
Zásobování elektrickou energií:
V obci má zásobování elektrickou energií z energetického hlediska dominantní úlohu.
Rozvodn⌘ systém a jeho kapacitu je celkov↵ mo✓né pova✓ovat za vyhovující. Jeho páte í je
venkovní vedení VN 22 kV, sm↵rované do distribu ních trafostanic.
V obci (sídelních útvarech) jsou rozvody NN vedeny vzdu n⌘mi trasami. Tato vedení jsou
zastaralá a asto v nedobrém technickém stavu, vy✓adují proto údr✓bu a rekonstrukci, pop . náhradu
podzemní kabelovou trasou. Prioritn↵ je plánována kabelizace nadzemního vedení NN v Libosvárech.
V sídlech je od konce 90. let zaji t↵no ve ejné osv↵tlení, rozvody jsou realizovány jako
nadzemní kabelová vedení soub↵✓n↵ s vedením elektro NN. S postupnou p elo✓kou vedení NN do
podzemních tras bude ukládáno i kabelové vedení VO.
Popis stávajících distribu ních trafostanic:
ozn.
název
reg. íslo typ
T1
T2
T3
T4
T5
Vidice - obec
Vidice - ZD
Libosváry - obec
Ch eb any - obec
Dv⇣r Nasetice
2725003
2725002
2573001
2552001
STB2SL
STB4SL
sto✓ár
vesta
instalovan⌘
v⌘kon kVA
1x250
1x250
1x160
1x50
rezerva
v⌘konu kW
50
20
60
0
Navr✓ené e ení:
Rozvodn⌘ systém a jeho kapacitu je celkov↵ mo✓né pova✓ovat za vyhovující. Po✓adavky na
zv⌘ ení stávajících odb↵r⇣, pop . nové el. odb↵ry budou i nadále e eny posílením stávajících sítí NN a
úpravou stávajících trafostanic (v⌘m↵nou i p idáním dal ích transformátor⇣).
Návrhem je respektováno nadzemního vedení VN 22 kV a trafostanic, p ípadné p elo✓ky s
ohledem na nové stavební po iny v sídle jsou mo✓né.
Ochranná pásma elektrick⌘ch za ízení:
⇧í ka ochrann⌘ch pásem rozvodn⌘ch za ízení z izovan⌘ch po 31.12. 1994 je dána energetick⌘m
zákonem
. 222/1994 Sb. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svisl⌘mi rovinami veden⌘mi po obou
stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti kolmo na vedení od krajního vodi e (u kabelov⌘ch vedení od
29
krajního kabelu) na ka✓dou stranu; v závorce jsou uvád↵ny hodnoty dle zák. . 458/2000 Sb. pro nová
za ízení:
· u venkovních vedení 22 kV (do 35 kV)……… 7 m
· u venkovních vedení do 110 kV (v etn↵)……….. 12 m
· u kabelov⌘ch vedení (do 52 kV)…..………… 1 m
· u venkovních vedení do 220 kV.……………. 15 m
· u venkovních vedení do 400 kV (v etn↵) .….. 20 m
· u el. stanic (do 52 kV)………………………. 7 m
.u el. stanice kompaktních a zd↵n⌘ch (do 52 kV) .....................................2 m od obrys⇣ stanice.
V p ípad↵ zájmového území zde ve kerá d íve instalovaná za ízení (venkovní vedení VN 22 kV a
distribu ní trafostanice) mají ochranné pásmo 10 m na ka✓dou stranu dle zák. .79/1957 a provád↵cích
p edpis⇣ .80/1957. EZ-Distribuce, a.s. sou asn↵ po✓aduje zachovat voln⌘ pr⇣jezdn⌘ (neoplocen⌘, bez
p eká✓ek) pruh pod vedením VN 22 kV.
Zásobování plynem:
Dálkové plynovody:
⌅e en⌘m územím procházejí t i VVTL plynovody nadregionálního v⌘znamu (DN 1400, 800,
1000) ve správ↵ RWE Transgas, a.s.
St edotlaká plynovodní sí✏:
⌅e ené území není plo n↵ plynofikováno. P esto✓e územím procházejí VVTL plynovody není
vzhledem k velikosti sídelních útvar⇣ a jejich funk nímu vyu✓ití (bydlení, rekreace) plo ná plynofikace
ekonomicky reálná.
-
Ochrana technické infrastruktury - pro zásobování plynem (dle zák. . 458/2000 Sb. ...
energetick⌘ zákon):
Ochrann⌘m pásmem se pro ú ely tohoto zákona rozumí souvisl⌘ prostor v bezprost ední
blízkosti plynárenského za ízení, kter⌘ iní:
a) u nízkotlak⌘ch a st edotlak⌘ch plynovod⇣ a plynovodních p ípojek, jimi✓ se rozvádí plyn v
zastav↵ném území obce 1 m na ob↵ strany od p⇣dorysu,
b) u ostatních plynovod⇣ a plynovodních p ípojek 4 m na ob↵ strany od p⇣dorysu,
c) u technologick⌘ch objekt⇣ 4 m od p⇣dorysu.
Bezpe nostní pásma
(1) Bezpe nostní pásma jsou ur ena k zamezení nebo zmírn↵ní ú ink⇣ p ípadn⌘ch havárií
plynov⌘ch za ízení a k ochran↵ ✓ivota, zdraví, bezpe nosti a majetku osob. Bezpe nostní pásmo vzniká
dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umíst↵ní stavby, nebo dnem nabytí právní moci
územního souhlasu s umíst↵ním stavby, pokud není podle stavebního zákona vy✓adován ani jeden z
t↵chto doklad⇣, potom dnem uvedení plynového za ízení do provozu.
(2) Bezpe nostním pásmem se pro ú ely tohoto zákona rozumí souvisl⌘ prostor vymezen⌘
svisl⌘mi rovinami veden⌘mi ve vodorovné vzdálenosti od p⇣dorysu plynového za ízení m↵ eno kolmo na
jeho obrys.
(3) Pokud to technické a bezpe nostní podmínky umo✓ ují a nedojde-li k ohro✓ení ✓ivota,
zdraví, bezpe nosti nebo zdraví osob, lze v bezpe nostním pásmu
a) realizovat ve ejn↵ prosp↵ nou stavbu, pokud stavebník proká✓e nezbytnost jejího umíst↵ní v
bezpe nostním pásmu, jen na základ↵ podmínek stanoven⌘ch fyzickou nebo právnickou
osobou, která odpovídá za provoz p íslu ného plynového za ízení,
b) umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po p edchozím písemném souhlasu
fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz p íslu ného plynového za ízení.
V území se uplat uje BP pro vysokotlaké plynovody a plynovodní p ípojky s tlakem nad 40 bar⇣
dle p ílohy k zákonu 458/2000, Sb. v platném zn↵ní. Tato pásma jsou dle ÚAP vyzna ena do
koordina ního v⌘kresu v í ce 200 m na ka✓dou stranu.
Telekomunikace
Místní telekomunika ní sí✏
- je p ipojena k telefonnímu obvodu Plze ského kraje (37), základní slu✓by jsou zaji t↵ny
prost ednictvím spole nosti Telefónica O2 , Czech Republic, a.s.
Ka✓dé sídlo (Vidice, Libosváry, Ch eb any) je na MTO napojeno spojovacím kabelem, na kter⌘
navazují vedení p ístupové - místní sít↵, na n↵✓ jsou p ipojeny ú astnické stanice, resp. VTS (ve ejné
telefonní stanice.
Dálková telekomunika ní sí✏
- e en⌘m územím prochází jeden dálkov⌘ optick⌘ kabel (p enosová - dálková sí✏) .... katastrální
území Ch eb any, ozn. DOK 60/0/05/001.
- v soub↵hu s dálkov⌘mi plynovody jsou vedeny dálkové telekomunika ní kabely (metalick⌘ DK
a DOK TG).
Návrh e ení: Lze doporu it dále rozvíjet a zkvalit ovat ji✓ zde zalo✓enou a realizovanou
koncepci telekomunika ní obsluhy zájmového území. Dále lze konstatovat, ✓e je zde technicky mo✓né (po
p íslu n⌘ch úpravách) p ipojení uva✓ovan⌘ch rozvojov⌘ch lokalit na ú astnickou telekomunika ní sí✏.
Ochranná pásma telekomunika ních za ízení:
30
Ochranná pásma jsou dána zákonem . 151/2000 Sb., resp. zákonem .127/2005 Sb., o elektronick⌘ch
komunikacích.
U telekomunika ních za ízení pak iní v p ípad↵:
- kabelového vedení p ístupové sít↵ voln↵ ulo✓eného 1,5 m na ob↵ strany od krajních kabel⇣
- kabelového vedení v ochranné konstrukci 1,5 m od okraje v⌘kopové r⌘hy
- kabel⇣ transportní sít↵ ochranné pásmo stanovuje Telefónica O2 , Czech Republic, a.s. –
Provoz p enosové techniky (provozovatel).
Radiokomunikace, místní rozhlas
V katastrálním území Ch eb any byla na po átku r. 2000 zbudována základnová stanice ve ejné
komunika ní sít↵.
Místní rozhlas je v sou asnosti funk ní pouze ve Vidicích, v budoucnu se po ítá se zavedením
bezdrátového rozhlasu do v ech t í sídel.
Souhrnné zhodnocení, prostorová koordinace vedení technického vybavení
Cílem koordinace v◆úrovni koncep ního e ení je p edvídat a p edcházet v em potenciálním
vá✓n⌘m konflikt⇣m a st et⇣m zájm⇣. Rozumí se nejen st et⇣m prostorov⌘m, ale i mo✓n⌘m disproporcím
v◆objektivn↵ existujících vztazích a v◆u✓it⌘ch rozhodovacích postupech, v◆územn↵ plánovacích podkladech
i dokumentaci po ínaje a zpracováním p íslu ného projektu, jeho realizací a provozováním konkrétních
systém⇣ a za ízení kon e.
V⌘znamná je nap . koordinace in✓en⌘rsk⌘ch sítí ve vazb↵ na pozemní komunikace, p ípadn↵ na
jiné mo✓né p eká✓ky a vzájemná koordinace jednotliv⌘ch druh⇣ in✓en⌘rsk⌘ch sítí. Na základ↵ rámcového
posouzení lze odhadovat, ✓e v◆n↵kter⌘ch úsecích místních komunikací a na n↵kter⌘ch k i✓ovatkách m⇣✓e
b⌘t brzy hustota sítí na úrovni vyvolávající ji✓ vá✓né problémy. V◆takov⌘ch p ípadech nelze improvizovat,
ale uplatnit d⇣sledné postupy prostorové koordinace. Takov⌘mi jsou postupy respektující SN 73 6005 a
postupy s aplikací úm↵rn⌘ch sdru✓en⌘ch tras (v daném p ípad↵ nap . multikanálu SITEL, technického
kanálku BIRCO apod.), nebo e ení s◆uplatn↵ním kombinovan⌘ch zp⇣sob⇣ ukládání in✓. sítí.
V◆p ípad↵ pou✓ití klasického zp⇣sobu ukládání lze rovn↵✓ p ipomenout nezbytnost pou✓ití
dostate n↵ kvalitních materiál⇣, kvalitního provedení v etn↵ p ísné kontroly kvality díla, nezbytnost
v asného osazení ochrann⌘ch konstrukcí pro k í✓ení tras in✓en⌘rsk⌘ch sítí s◆komunikacemi a v asnou
p ípravu dopravn↵ in✓en⌘rsk⌘ch opat ení pro realizaci.
Základním prost edkem pro koordinaci in✓en⌘rsk⌘ch sítí musí b⌘t koordina ní situace a
kompletní p í né profily prostorem komunikací. V◆rámci dal ích krok⇣ je ✓ádoucí zpracování
charakteristick⌘ch p í n⌘ch profil⇣ s◆vyzna ením polohy jednotliv⌘ch vedení (stávajících, ji✓ navrhovan⌘ch i
t↵ch v⌘hledov⌘ch). Prostorová koordinace v◆detailu dle SN 73 6005 “Prostorová úprava sítí technického
vybavení“ a podle dal ích technick⌘ch podklad⇣ m⇣✓e b⌘t preventivn↵ precizována samostatn⌘m
projektem.
ad d.3) Ob⌥anské vybavení
Ob anské vybavení - ve ejná infrastruktura: tvo í stavby, za ízení a pozemky slou✓ící pro
vzd↵lávání a v⌘chovu, sociální slu✓by a pé i o rodinu, zdravotní slu✓by, kulturu, ve ejnou správu a ochranu
obyvatelstva.
Sou⌥asn stav
-
⇧kolství:
Ve Vidicích je nevyu✓ívaná budova mate ské koly, d↵ti p ed kolního v↵ku dojí✓d↵jí do Mí kova,
základní kola v obci není, d↵ti dojí✓d↵jí do Hor ovského T⌘na.
Zdravotnictví, sociální slu✓by:
Za ízení pro poskytování nemocni ní pé e je zastoupeno v sídlech nadmístního v⌘znamu.
Zdravotní pé e je zaji t↵na dojí✓d↵ním za léka em do Hor ovského T⌘na.
-
Ve ejná správa, obchod a slu✓by nev⌘robního charakteru:
(Vidice)
Obecní ú ad s knihovnou sídlí v .p. 43 (odkaz C)
prodejna smí eného zbo✓í na návsi ve Vidicích .p. 2 (odkaz B)
pohostinství ve Vidicích (v pronajat⌘ch obecních prostorách) .p.38 (odkaz D)
hasi ská zbrojnice (odkaz E)
-
T↵lov⌘chova a sport:
(Vidice)
Ji✓n↵ od bytovek ve Vidicích je malé sportovi t↵, jiné sportovní vy✓ití chybí.
-
Církevní slu✓by, pietní místa:
(Vidice)
kaple sv. Apolonie (odkaz A).
Dle nábo✓enského vyznání se hlásí 38 obyvatel obce k Církvi ímskokatolické, 1 obyvatel k
Církvi eskobratrské evangelické, 3 obyvatelé k pravoslavné církvi. Bez vyznání je 135 obyvatel
obce.
31
-
-
Návrh
Územním plánem je navr✓ena plocha ob anského vybavení - sport (OS) navazující na stávající
budovu Obecního ú adu ve Vidicích. Plocha má ozna ení P2.
V rámci navr✓ené plochy rekonstruk ních a revitaliza ních zásah⇣ R2 v◆Libosvárech je mimo jiné
navr✓ena obnova kapli ky u .p. 1.
ad d.4) Ve⌦ejná prostranství
Návrhem územního plánu jsou vymezeny stávající plochy ve ejn⌘ch prostranství (PV) zahrnující
p evá✓n↵ komunika ní systém s centrálním návesním prostorem ve v ech t ech sídelních
útvarech.
Návrhem ÚP Vidice jsou navr✓eny dv↵ plochy rekonstruk ních a revitaliza ních zásah⇣ v
zastav↵ném území Vidice - R1, Libosváry - R2 s navr✓en⌘m funk ním vyu✓itím - plochy
ve ejn⌘ch prostranství - rekonstruk ní a revitaliza ní zásahy (PVr).
R1
Hlavní vyu✓ití
Revitalizace návsi ve Vidicích, tzn. mo✓nost
znovuotev ení dnes zatrubn↵ného potoka Slatiny
úpravy ve ejné zelen↵, parteru.
Koryto toku vést v◆p⇣vodní poloze a roz í it
tak, aby bylo kapacitn↵j í pro pr⇣chod v↵t ích
p ívalov⌘ch vod a zárove svou drsností
zpomalovalo odtok vody z◆území. Nutno e it
samostatn⌘m projektem pod vedením
autorizovaného architekta.
Specifické podmínky:
R2
Hlavní vyu✓ití
Revitalizace ásti návsi v Libosvárech, tzn.
obnova kapli ky v◆Libosvárech, v etn↵ revitalizace
navazující zelen↵.
Chránit stromy navr✓ené k památkové ochran↵
(jasan ztepil – na ve ejném prostranství u
vjezdu k domu .p. 6; k.ú. Libosváry, parc. .
821/1; jírovec ma⇥al – na ve ejném prostranství
v zeleni u b⌘valé kapli ky; k.ú. Libosváry, parc. .
821/1). Nutno e it samostatn⌘m projektem pod
vedením autorizovaného architekta.
Specifické podmínky:
Pro nov↵ vymezované pozemky ve ejného prostranství jsou dány tyto po✓adavky (ve smyslu
vyhlá ky §22 vyhlá ky 501/2006 Sb.): Nejmen í í ka ve ejného prostranství, jeho✓ sou ástí je pozemní
komunikace zp ístup ující pozemek bytového domu, je 12 m. P i jednosm↵rném provozu lze tuto í ku
sní✓it a✓ na 10,5 m. Nejmen í í ka ve ejného prostranství, jeho✓ sou ástí je pozemní komunikace
zp ístup ující pozemek rodinného domu, je 8 m. P i jednosm↵rném provozu lze tuto í ku sní✓it a✓ na 6,5
m. Sou ástí t↵chto ve ejn⌘ch prostranství je nejmén↵ jeden pruh vyhrazen⌘ pro p↵ í v minimální í ce 2 m
umo✓ ující bezbariérové u✓ívání.
ad d.5) Nakládání s odpady
Skládky, evidované ekologické zát↵✓e území
V e eném území nejsou evidovány lokality s povolením k ukládání odpad⇣.
Dle ÚAP se v sídle Vidice nenacházejí území ekologick⌘ch rizik.
Zne kod ování odpad⇣
Obec Vidice je ú astníkem Ú elového sdru✓ení pro odpadové hospodá ství LAZCE.
Obecn↵ závazná vyhlá ka Obce Vidice .1/2012 (ú innost od 1.1.2013) stanovuje systém
shroma✓⌦ování, sb↵ru, p epravy, t íd↵ní, vyu✓ívání a odstra ování komunálních odpad⇣, v etn↵ systému
nakládání se stavebním odpadem, v souladu se zák. . 185/2001 Sb, v platném zn↵ní.
Plasty a sklo jsou odkládány do ozna en⌘ch kontejner⇣.
Nebezpe né slo✓ky komunálního odpadu shroma✓⌦ovat v domácnostech. Termín a místo sb↵ru
t↵chto odpad⇣ oprávn↵nou osobou budou p edem oznámeny zp⇣sobem v míst↵ obvykl⌘m.
Velkoobjemov⌘ odpad shroma✓⌦ovat v domácnostech a následn↵ jej ukládat do p istaven⌘ch
velkoobjemov⌘ch kontejner⇣.
Zbytkov⌘ odpad po vyt íd↵ní ukládat do sb↵rn⌘ch nádob - popelnic, v ásti obce Ch eb any do
velkoobjemového kontejneru. Odvoz odpadu z popelnic je zaji t↵n v letním období dvakrát
m↵sí n↵, v zimním období jednou t⌘dn↵. P istavení a v⌘voz kontejneru v ásti obce Ch eb any
je zaji t↵n obcí.
Vyt íd↵n⌘ nezne i t↵n⌘ stavební odpad je t eba na vlastní náklady
1) p ednostn↵ p edat k vyu✓ití oprávn↵né osob↵,
2) pokud odpad nelze vyu✓ít, ulo✓it jej na ízenou skládku.
32
ad e) Koncepce uspo⌦ádání krajiny
ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ny jejich vyu ití
Území obce Vidice spadá do Doma✓lickochodské a Sedmiho ské krajinné oblasti. V◆rámci
Doma✓lickochodské oblasti je v◆ e eném území vymezena krajinná dominanta a veduta - Sedlo, v◆rámci
Sedmiho ské oblasti do e eného území zasahuje krajinná dominanta a veduta - Sedmiho í, v etn↵
okrajov⌘ch partií. Jedná se o charakteristick⌘ krajinn⌘ celek lesního masivu na podkov↵ ✓ulov⌘ch vrch⇣,
která vymezuje vnit ní lesnatou kotlinu. Krajina mezi poho ími má charakter zem↵d↵lské krajiny
s◆vesnick⌘mi sídly kompaktních p⇣dorys⇣.
Návrhem ÚP je respektováno základní krajinné len↵ní e eného území:
p írodn↵ hodnotn⌘ krajinn⌘ celek zahrnující ást poho í Sedmiho í – podkovovit⌘ tvar h ebene
s◆v⌘razn⌘mi díl ími vrcholy (zna ného p ev⌘ ení v⇣ i okolí) a vnit ní lesnatou kotlinou. Dnes jsou tu
kulturní bory s◆fragmenty su✏ov⌘ch les⇣, dále pak bikové bu iny a ol iny; místy podmá ené polohy v◆okolí
rybník⇣. Krajinná dominanta a veduta;
p írodn↵ hodnotn⌘ krajinn⌘ celek zahrnující komplex les⇣ na vrchu Sedla - nesoum↵rn⌘
strukturní h bet hrás✏ové stavby sm↵ru S-J, souvisle zalesn↵n⌘ p evá✓n↵ borov⌘mi porosty, místy s◆p ím↵sí
buku. Krajinná dominanta a veduta;
p írodn↵ hodnotn⌘ krajinn⌘ celek zahrnující ekosystém vodního toku a nivy Slatiny v etn↵
levostrann⌘ch p ítok⇣ a mal⌘ch vodních ploch;
agrocenóza roz len↵ná hájky, remízky a travinok ovinat⌘mi porosty podél komunikací, polních cest,
drobn⌘ch vodote í a meliora ních p íkop⇣;
Návrhem ÚP je respektován kulturn↵-historick⌘ potenciál krajiny:
◆
títovou orientací. Ve vsi zachováno n↵kolik star ích tukem zdoben⌘ch fasád; zbytky zdiva v◆zeleni dnes
neexistující kaple s jehlancovou v↵✓í a zvoni kou z◆r. 1730. ⌅ada staveb zanikla po r. 1945 (západní ást
návsi, domky ve v⌘chodní okrajové poloze sídla).
návsi).
Zanikla kolem roku 1500. Dnes ze dvora zb⌘vá barokní stodola, její✓ pr⇣ elí obsahuje fragment star ího
zdiva. Ve zpustl⌘ch stájích byl p ed n↵kolika léty vybudován rekrea ní objekt. Sou ástí nevelk⌘ rybník.
V◆rámci ÚP jsou navr✓eny plochy rekonstruk ních a revitaliza ních zásah⇣:
revitalizace návsi ve Vidicích, tzn. mo✓nost znovuotev ení dnes zatrubn↵ného potoka Slatiny a
úpravy ve ejné zelen↵. Koryto toku vést v◆p⇣vodní poloze a roz í it tak, aby bylo kapacitn↵j í pro pr⇣chod
v↵t ích p ívalov⌘ch vod a zárove svou drsností zpomalovalo odtok vody z◆území. Nutno e it
samostatn⌘m projektem pod vedením autorizovaného architekta.
obnova ásti návsi v Libosvárech, tj. obnova kapli ky v◆Libosvárech, v etn↵ revitalizace
navazující zelen↵. Podmínkou je ochrana strom⇣ navr✓en⌘ch k památkové ochran↵ (jasan ztepil⌘ na
ve ejném prostranství u vjezdu k domu p. 6, jírovec ma⌦al na ve ejném prostranství v zeleni u b⌘valé
kapli ky, oba na parc. . 821/1, k.ú. Libosváry). Nutno e it samostatn⌘m projektem pod vedením
autorizovaného architekta.
Cílem koncepce uspo ádání krajiny je koordinace zájm⇣ a vztah⇣ v◆nezastav↵ném území
z◆hlediska rozdíln⌘ch mo✓ností jeho vyu✓ití, zájm⇣ ochrany p írody a ochrany priorit a potenciál⇣ vyu✓ití
územních oblastí. Za tímto ú elem územní plán stanovuje plochy s◆rozdíln⌘m zp⇣sobem vyu✓ití i
v◆nezastav↵ném území.
Plochy nezastav↵ného území jsou len↵ny podle charakteru vyu✓ití, limitujících jev⇣ a utvá ení krajiny na:
(NZ.1) plochy zem d lské / orná p da
(NZ.2) plochy zem d lské / trval travní porost (plochy luk a pastvin ve volné krajin↵)
s◆vysok⌘m potenciálem produkce zem↵d↵lské v⌘roby v etn↵ intenzivních forem obhospoda ování. Plochy
zem↵d↵lské zahrnují zejména pozemky zem↵d↵lského p⇣dního fondu, v etn↵ polních cest, rozpt⌘lené
zelen↵, mezí, teras a terénních úprav; pozemky staveb, za ízení a jin⌘ch opat ení pro zem↵d↵lství a
pozemky související dopravní a technické infrastruktury;
(NL) plochy lesní - zahrnují pozemky ur ené k pln↵ní funkcí lesa, pozemky staveb a za ízení
lesního hospodá ství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury.
(NP) plochy p⌦írodní - s◆nejv↵t ím p írodním potenciálem a pot ebou ochrany p írodních
prvk⇣ (vymezená regionální a lokální biocentra, VKP); plochy p írodní nej ast↵ji zahrnují ji✓ vymezené
33
nebo k◆vymezení ur ené prvky ochrany p írody a jejich nejbli✓ í okolí, pop . plochy prvk⇣ systému
ekologické stability apod.; vyjíme n↵ pozemky související dopravní a technické infrastruktury;
(NS.x) plochy smí↵ené nezastav ného území - zahrnují zpravidla pozemky ur ené k pln↵ní
funkcí lesa, pozemky zem↵d↵lského p⇣dního fondu, p ípadn↵ pozemky vodních ploch a koryt vodních
tok⇣ bez rozli ení p eva✓ujícího zp⇣sobu vyu✓ití. Do plochy smí ené nezastav↵ného území jsou zahrnuty
pozemky p irozen⌘ch a p írod↵ blízk⌘ch ekosystém⇣ a pozemky související dopravní a technické
infrastruktury. P ijatelné formy vyu✓ití jsou vyzna eny p íslu n⌘m indexem, jsou dány regulativy a musí b⌘t
v✓dy v vzájemném souladu.
Index p ípustn⌘ch funkcí:
p - p⌦írodní - územní ochrana chrán↵n⌘ch území podle zákona .114/1992 Sb., ve zn↵ní
zákonného opat ení . 347/1992 Sb., územní ochrana vymezeného územního systému ekologické stability
a dal ích ekologicky cenn⌘ch území (zejména ekologické kostry území); ostatní plochy krajinné zelen↵,
extenzivní sady a zahrady s travním krytem, pozemky ochranné zelen↵;
v - vodohospodá⌦ská - plochy s◆vodohospodá skou funkcí, území vodních ploch a koryt
vodních tok⇣, plochy záplavov⌘ch území, plochy zahrnuté do ochrann⌘ch pásem vodních zdroj⇣, CHOPAV,
p ípadn↵ dal ích vodohospodá sky v⌘znamn⌘ch území; revitalizace vodních tok⇣, umíst↵ní
vodohospodá sk⌘ch staveb (vodního díla);
z - zem d lská - pozemky zem↵d↵lského p⇣dního fondu (mimo velkov⌘robní formy) s
up ednostn↵ním mimoproduk ních funkcí, v etn↵ ú elov⌘ch komunikací slou✓ících k jejich
obhospoda ování, extenzivní sady a zahrady s
travním krytem – p ipou t↵jí se nezbytn↵ nutná
opat ení a v⌘stavba pro zaji t↵ní zem↵d↵lské produkce (nap . v⌘stavba seníku, ohrazení pastvin apod.);
l - lesní - pozemky ur ené k pln↵ní funkcí lesa (zejména les zvlá tního ur ení, lesy ochranné
ap.) – p ipou t↵jí se nezbytn↵ nutná opat ení a v⌘stavba pro lesní produkci; p↵stování d evin mo✓né za
podmínek, ✓e budou
pou✓ity p⇣vodní (autochtónní) d eviny odpovídající danému stanovi ti;
o - ochranná / izola⌥ní - prostor mezi r⇣zn⌘mi druhy funk ního vyu✓ití (nap . izola ní prostor
mezi obytn⌘mi a intenzivn↵ zem↵d↵lsky vyu✓ívan⌘mi plochami, izola ní prostor mezi obytn⌘mi plochami
a dopravními stavbami ap.);
o - ochranná / protierozní - plochy, kde budou ve vy í mí e uplatn↵na opat ení k◆ochran↵
p ed vodní erozí, mo✓ná je kombinace organiza ních (zatravn↵ní) a agrotechnick⌘ch protierozních
opat ení (protierozní technologie p↵stování plodin);
d - dopravní - nezbytn↵ nutná opat ení a v⌘stavba pro zaji t↵ní dopravy v krajinné zón↵,
◆pozemky s p edpoklady pro v⌘hledov⌘ rozvoj dopravní infrastruktury, manipula ní a odstavné ◆plochy
apod.
V e eném území p eva✓uje krajinná zóna zem↵d↵lské produkce / orná p⇣da (NZ.1) a trvalé
travní porosty – louky, pastviny (NZ.2). Na území p írodního parku, v nivních polohách vodních tok⇣, v
plo e biokoridor⇣ a v okolí obcí jsou vymezny plochy smí ené (NSzp, NSlp, NSpv, NSzo ...). Plochy
p írodního charakteru jsou vymezeny v prostoru regionálního a lokálních biocenter a VKP navr✓eného k
registraci. Na lesních pozemcích (mimo p írodní park, biocentra a vodohospodá sky v⌘znamná území)
jsou vymezeny plochy lesní NL.
V◆plochách kulturní krajiny se smí en⌘m vyu✓itím mají uvedené innosti v✓dy kompromisní
charakter – s◆ohledem na ostatní zde p ípustné innosti. Kompromisní opat ení jsou bu⌦ obecn↵ známá
(nap . pravidla v ochrann⌘ch pásmech, p echodové ásti krajiny mezi krajinnou zónou zem↵d↵lské
produkce – NZ.1◆a krajinnou zónou p írodní - NP) nebo je mo✓né kompromis zastoupen⌘ch inností a
funkcí následn↵ p ijmout po detailn↵j ím posouzení zóny.
Pro vymezené plochy v◆nezastav↵ném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro
stabilizaci nebo zm↵ny v◆jejich vyu✓ití (regulativy vyu✓ití - viz. kap. f), které jsou prost edkem pro
usm↵rn↵ní budoucího utvá ení krajiny.
Podíl zelen↵ ve v↵t in↵ vymezen⌘ch ploch nezastav↵ného území krajiny je t eba zvy ovat, a to
p i realizaci návrhu územního systému ekologické stability, v etn↵ interak ních prvk⇣, liniové doprovodné
zelen↵ komunikací, vodote í a mezí, zatravn↵ním nebo dopln↵ním ploch nelesní zelen↵ s◆p írodní funkcí.
Rodová a druhová skladba zelen↵ musí vycházet z◆p⇣vodních rostlinn⌘ch spole enstev (metlicová jedlina,
biková nebo jedlová doubrava, brusinková borová doubrava).
metlicová jedlina :
Polohy, které zaujímala tato mapovací jednotka jsou vyu✓ívány trvale jako lesní porosty na prudk⌘ch
svazích, metlicové jedliny p edstavují ochrann⌘ les s◆funkcí biologické ochrany proti erozi a svahovému
splachu.
biková nebo jedlová doubrava:
Nej ast↵j í d eviny stromo adí: dub letní, b íza b↵lokorá, je áb pta í, jablo domácí, místy té✓ dub zimní,
jírovec ma⌦al, mén↵ t e e pta í nebo lípa srd itá.
Vhodná rozpt⌘lená zele : dub letní (vlh í polohy), dub zimní, habr obecn⌘, je áb pta í, b íza b↵lokorá,
hlohy, r⇣✓e ípková, kru ina ol ová, lípa srd itá, borovice lesní.
Vhodné sm↵si na zatrav ovaná místa: kost ava ov í, kost ava tuhá, kost ava ervená, kost ava lu ní,
psine ek v⌘b↵✓kat⌘, pohá ka h ebenitá, bojínek lu ní, lipnice úzkolistá, lipnice lu ní, jílek vytrval⌘, jetel
plaziv⌘.
brusinková borová doubrava:
Nej ast↵j í d eviny stromo adí: je áb pta í, b íza b↵lokorá, b íza b↵lokorá, jablo domácí.
Vhodné sm↵si na zatrav ovaná místa: kost ava ov í, kost ava tuhá, kost ava ervená, psine ek v⌘b↵✓kat⌘,
tomka vonná, smilka tuhá.
34
ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability
Sou ástí zelen↵ je územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Jedná se o vybranou
soustavu vnit n↵ ekologicky stabiln↵j ích segment⇣ krajiny, ú eln↵ rozmíst↵n⌘ch na základ↵ funk ních a
prostorov⌘ch kritérií.
Hlavním cílem vytvá ení ÚSES je trvalé zaji t↵ní biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je
definována jako variabilita v ech ✓ijících organism⇣ a jejich spole enstev a zahrnuje rozmanitost v rámci
druh⇣, mezi druhy a rozmanitost ekosystém⇣. Podstatou ÚSES je vymezení sít↵ p írod↵ blízk⌘ch ploch v
minimálním územním rozsahu, kter⌘ u✓ nelze dále sni✓ovat bez ohro✓ení ekologické stability a biologické
rozmanitosti území.
ÚSES se d↵lí podle biogeografického v⌘znamu skladebn⌘ch prvk⇣ na nadregionální, regionální
a lokální. V◆obci Vidice jsou vymezeny prvky na regionální a lokální úrovni. Je tvo en biocentry a
biokoridory a na lokální úrovni té✓ interak ními prvky.
- Biocentrum je tvo eno ekologicky v⌘znamn⌘m segmentem krajiny, kter⌘ svou velikostí a
stavem ekologick⌘ch podmínek umo✓ uje trvalou existenci druh⇣ i spole enstev p irozeného genofondu
krajiny. Jedná se o biotop nebo soubor biotop⇣, kter⌘ sv⌘m stavem a velikostí umo✓ uje trvalou existenci
p irozeného i pozm↵n↵ného, av ak p írod↵ blízkého ekosystému.
- Biokoridor je, nebo cílov↵ má b⌘t, tvo en ekologicky v⌘znamn⌘m segmentem krajiny, kter⌘
propojuje biocentra a umo✓ uje a podporuje migraci, í ení a vzájemné kontakty ✓iv⌘ch organism⇣.
- Interak ní prvek je ekologicky v⌘znamn⌘ krajinn⌘ prvek nebo ekologicky v⌘znamné liniové
spole enstvo, vytvá ející existen ní podmínky rostlinám a ✓ivo ich⇣m, v⌘znamn↵ ovliv ujícím fungování
ekosystém⇣ kulturní krajiny.
Podle prostorové funk nosti jsou prvky ÚSES funk ní (existující, jednozna n↵ vymezené) a
navr✓ené k◆zalo✓ení (nefunk ní, vymezené). Funk ní prvky jsou sítí vybran⌘ch ástí kostry ekologické
stability a navr✓ené prvky dopl ují kostru ekologické stability tak, aby byl ÚSES schopen plnit svoje
p edpokládané funkce v krajin↵.
-
Podkladem pro zapracování ÚSES jsou následující práce:
ÚP Vidice (PAFF – projek ní kancelá , Praha 6; 2002)
Generel lokálního ÚSES pro k.ú. Mezholezy, P es, M↵lnice, Vidice, K akov, Mí kov, Libosváry
(Lareco Praha, 1996)
Generel lokálního ÚSES pro k.ú. Ch eb any (Ing. Kune , 2001)
územní plány navazujících obcí (Strá✓, Staré Sedlo, Hostou )
ÚAP ORP Doma✓lice
ÚAP ORP Tachov
ZÚR Plze ského kraje
Jednotlivé prvky jsou z◆v⌘ e uveden⌘ch prací p evzaty a dále budou upraveny a p izp⇣sobeny
podmínkám návrhu územního plánu a podmínkám ochrany a tvorby krajiny. Místní systém ekologické
stability e eného území bude p itom koncipován tak, aby p edev ím:
a/ navazoval na prvky nadregionálního a regionálního systému ekologické stability,
b/ ve sv⌘ch prvcích zajistil ✓ivotní podmínky v rámci skupin typ⇣ geobiocén⇣ zastoupen⌘ch na
zpracovávaném území,
c/ zajistil návaznost na místní systém ekologické stability v sousedních katastrech, kde byl ji✓ systém
zpracován / schválen v◆rámci ÚPD,
d/ byl dodr✓en po✓adavek minimality nárok⇣ systému ekologické stability na dal í území p i respektování
minimálních po✓adavk⇣ na parametry prvk⇣ územního systému ekologické stability.
Nadregionální a regionální územní systémy ekologické stability
Nadmístní (regionální a nadregionální) územní systém ekologické stability byl v◆rámci ZÚR
Plze ského kraje vymezen na základ↵ Generelu regionálního ÚSES a na základ↵ schválen⌘ch územních
plán⇣ velk⌘ch územních celk⇣.
V územních plánech je nutné tento ÚSES zp esnit a vymezit na jednotlivé pozemky podle
místních podmínek v etn↵ díl ích posunu a í kov⌘ch úprav za p edpokladu zachování jeho funk nosti.
Zalo✓ení prvk⇣ územního systému ekologické stability (ÚSES) bylo vymezeno jako ve ejn↵
prosp↵ né opat ení.
Do e eného území zasahují dva prvky regionálního v⌘znamu:
RBC 1066 „Sedmiho í“ – hranice p evzata ze ZÚR Plze ského kraje, upravena v souvislosti s
návrhem územní rezervy pro dopravní koridor. Biocentrum funk ní, rozloha 1568,71 ha (v◆ e eném území
okrajová ást o rozloze 88 ha). Rozsáhl⌘ zachoval⌘ komplex les⇣ se zbytky reliktních bor⇣, na plo e
Sedmiho í. Dnes na celém území p eva✓ují kulturní borové lesy, na zastín↵n⌘ch svazích a◆ní✓e polo✓en⌘ch
lokalitách rostou smrkové kultury s◆p ím↵sí jedle, buku, dubu, mod ínu a◆vtrou ené b ízy. Na n↵kter⌘ch
p íhodn⌘ch svazích se dochovaly zbytky su✏ov⌘ch les⇣ s◆lípou srd itou. Botanicky zajímavé jsou biotopy
r⇣zn↵ vlhk⌘ch a◆mokr⌘ch stanovi ✏ s◆mnoha chrán↵n⌘mi druhy (PP Racovské rybní ky, okolí
Mezholezského rybníka a Mí kovsk⌘ch rybník⇣). Geologicky v⌘znamná lokalita, sou ást p írodního parku
Sedmiho í.
RBK 179 – hranice p evzata ze ZÚR Plze ského kraje. Trasa je vedena po hranici katastr⇣
Bernartice, Vidice, Strachovice, Racov a zahrnuje vrcholovou partii rozvodnice mezi M✓í a Radbuzou, resp.
pramennou oblast potok⇣ Slatina, Ole ná, Racovsk⌘ potok, Damy lsk⌘ potok. Biokoridor zaujímá irok⌘
pás les⇣, luk a polí.
35
-
RBK):
-
V◆ e eném území je biokoridor rozd↵len do t í díl ích úsek⇣:
úsek 179_05 - 179_06
propojuje biocentrum „Homole“ (179_05) v◆k.ú. Bernartice s◆biocentrem „Na ková ské louce“
(179_06) v◆k.ú. Vidice
úsek 179_06 - 179_07
propojuje biocentrum „Na ková ské louce“ (179_06) s◆biocentrem „Va ina“ (179_07), ob↵ v◆k.ú.
Vidice
úsek 179_07 - 1066
propojuje biocentrum „Va ina“ (179_07) s◆regionálním biocentrem RBC 1066 „Sedmiho í“.
V◆trase regionálního biokoridoru jsou vlo✓ena dv↵ lokální biocentra (jsou nedílnou sou ástí
LBC 179_06 „Na ková ské louce“
v◆platném územním plánu Vidice je biocentrum zna eno jako BC10, funk ní. Dle ZÚR
Plze ského kraje je biocentrum roz í eno o nivní polohu v◆pramenné oblasti Slatiny. Zahrnuje les
s◆p evahou borovice na ji✓ním svahu, louky a mok ady v◆niv↵ Slatiny. Rozloha 13,20 ha.
LBC 179_07 „Va ina“
v◆platném územním plánu Vidice je biocentrum zna eno jako BC9, funk ní. Vymezení je
shodné i dle ZÚR Plze ského kraje. Biocentrum zahrnuje p írodn↵ blízk⌘ a p irozen⌘ lesní porost na vrchu
Va ina – suché acidofilní doubravy a fragmenty acidofilních bu in. Rozloha 8,81 ha.
Místní územní systém ekologické stability
Minimální velikost lokálního biocentra by m↵la b⌘t 3 ha, minimální í ka lokálního biokoridoru
15 m (spole enstvo lesní, kombinované), 20 m (spole enstvo lu ní). Pro spole enstvo kombinované
(lu ní + lesní) je mo✓né p eru ení do 50 m zastav↵nou plochou, 80 m ornou p⇣dou a 100 m p i
ostatních kulturách. Interak ní prvky nedosahují parametr⇣ biocenter a biokoridor⇣, v⌘znamn↵ se v ak
podílejí na zv⌘ ení ekologické stability v◆krajin↵.
Lokální biocentra (LBC)
LBC 01 „Slatina - U boru“ - biocentrum lokální, funk ní, 3,3 ha (v e eném území pouze ást
1,63 ha). Mezi Libosváry a Ch eb any, borov⌘ les na prudkém SZ svahu nad údolím Slatiny s◆velk⌘m
zastoupením ostatních druh⇣ d evin.
LBC 02 „Nad vsí“ - biocentrum lokální, funk ní, 9,47 ha. Severn↵ od Ch eb an, borov⌘ les
s◆bohatou p ím↵sí listná ⇣, p echázející do smí eného lesa. Oproti platnému ÚP biocentrum zv↵t eno –
zahrnuje cel⌘ komplex lesa.
LBC 03 (8) „Na soutoku Slatiny a potoka od Ch eb an“ - biocentrum lokální, funk ní,rozloha 4,6
ha (v e eném území pouze ást 3,52 ha). Ji✓ní okraj k.ú. Ch eb any, ol ina podél vodního toku,
meandrující neregulovan⌘ potok, vlhké pchá ové louky.
LBC 6 „Slatina - Pod lesem“ - biocentrum lokální, funk ní, rozloha 5,74 ha. Strmé svahy podél
toku Slatiny v◆návaznosti na intenzivn↵ udr✓ované louky v◆niv↵ toku.
LBC 7 „Pod Vidicemi“ - biocentrum lokální, navr✓ené, rozloha 4,45 ha. Extenzivn↵ vyu✓ívané
louky na soutoku n↵kolika regulovan⌘ch vodote í pod obcí, bez d evinného patra.
LBC 8 „Rybní ek nad Vidicemi“ - biocentrum lokální, funk ní/navr✓ené, rozloha 2,86 ha. Men í
rybník p i severozápadním okraji Vidic v◆niv↵ Slatiny, hustá ol ina v◆lemu kolem rybníka, navazují
tu✓ebníková lada a vlhké pchá ové louky, ást vyu✓ívána jako pastvina.
LBC 14 „Na hrbat⌘ch“ - biocentrum lokální, funk ní, 3,94 ha; 1 km Z◆od obce P es, su í severní
svah s◆p evahou borovice a dubu.
LBC 15 „Sedlo“ - biocentrum lokální, funk ní, rozloha 27 ha (v e eném území pouze ást 16,71
ha). P írod↵ blízk⌘ a p irozen⌘ lesní porost ve vrcholové partii Sedla – suché acidofilní doubravy,
fragmenty acidofilních bu in a su✏ov⌘ch les⇣. Krajinná dominanta.
LBC 16 „Pod Sedlem – U M↵lnice“ – biocentrum lokální, funk ní, rozloha 11 ha (v e eném
území pouze ást 4,22 ha); 0,5 km Z od Libosvár, zejména borové a dubové porosty, dopln↵ny mod ínem,
smrkem a b ízou.
Lokální biokoridory (LBK)
LBK 01-6 „U boru – Pod lesem“, lokální biokoridor, funk ní, délka 1021 m, zahrnuje zalesn↵né
svahy nad Slatinsk⌘m potokem a nivu toku s◆fragmenty p írodních biotop⇣ T1.1 – ovsíkové louky, T1.4 –
aluviální psárkové louky, L2.2A – ol ovo-jasanové luhy.
LBK 01-02 „U boru – Na vsí“, lokální biokoridor, funk ní/navr✓en⌘, délka 1400 m, soustava
remízk⇣ a ke ov⌘ch liniov⌘ch porost⇣ v◆polích.
LBK 02-03 „Nad vsí – Na soutoku“, lokální biokoridor funk ní/navr✓en⌘, délka 2113 m, zahrnuje
regulovan⌘ drobn⌘ tok v◆polích, rybní ek s◆ol inou (VKP) u Ch eb an; koridor je v zastav↵n⌘m územím
veden p es náves, pod vískou p echází do nivy, kde se vyskytují fragmenty p írodních biotop⇣ v◆mozaice,
p evládá T1.5 – vlhké pchá ové louky.
LBK 03-X „Slatina u soutoku“, lokální biokoridor funk ní, délka v◆ e eném území 250 m,
zahrnuje nivu Slatinského potoka s◆b ehov⌘m a doprovodn⌘m porostem a navazující louky – p írodní
biotopy T1.4 –aluviální psárkové louky, T1.5 - vlhké pchá ové louky.
LBK 6-7 „Pod lesem – Pod Vidicemi“, lokální biokoridor nefunk ní, navr✓en⌘, délka 748 m,
regulovan⌘ vodní tok Slatiny, více mén↵ ruderalizované b ehy, navazují místy navazují degradované louky,
ojedin↵lé vrbové porosty.
36
LBK 7-8 „Pod Vidicemi – rybní ek nad Vidicemi“, lokální biokoridor áste n↵ funk ní, navr✓en⌘ k
vymezení, délka 628 m; regulovaná vodote v◆úseku procházející obcí, z◆ ásti zatrubn↵ná (p es náves
parkové úpravy) – sou ást plochy navrhovan⌘ch revitaliza ních a rekonstruk ních zásah⇣. Zahrnuje i
jasonovo-ol ové porosty, degradované louky a rybní ek v◆obci – fragmenty p írodních biotop⇣ T1.5 –
vlhké pchá ové louky, L2.2A – jasanovo-ol ové luhy.
LBK 8-179_06 „Rybní ek nad Vidicemi – Na ková ské louce“, lokální biokoridor áste n↵
funk ní, navr✓en⌘ k◆dopln↵ní, délka 557 m; regulovaná vodote mezi pastvinami, více mén↵
rudaralizovan⌘ b ehov⌘ porost, navazují degradované louky a pastviny, v◆horní ásti se vyskytují i p írodní
biotopy – T1.5 – vlhké pchá ové louky, M1.7 – vegetace vysok⌘ch ost ic.
LBK 14-15 „Na hrbat⌘ch – Sedlo“, lokální biokoridor funk ní, délka v◆ e eném území 576 m;
lesní porost na hranici k.ú., suché acidofilní doubravy a acidofilní bu iny na západním úbo í Sedla.
LBK 15-16 „Sedlo – U M↵lnice“, lokální biokoridor funk ní, délka 253 m; lesní porost na hranici
k.ú, suché acidofilní doubravy a acidofilní bu iny na v⌘chodním úbo í Sedla.
Interak⌥ní prvky (IP)
Na lokální úrovni jsou vymezeny interak ní prvky zahrnující p írod↵ blízká spole enstva a
p írodní biotopy. Interak ní prvky nedosahují parametr⇣ (pop . v⌘razn↵ p esahují parametry) biocenter a
biokoridor⇣, v⌘znamn↵ se v ak podílejí na zv⌘ ení ekologické stability v◆krajin↵. Jedná se o plo nou,
bodovou a liniovou zele v◆zem↵d↵lské krajin↵, která dopl uje biocentra a biokoridory. Interak ní prvky
jsou v◆návrhu ÚP Vidice vymezeny na základ↵ kontextového mapování biotop⇣ a na základ↵ pr⇣zkumu
v◆terénu.
IP1 – p ístupová cesta a ve ejná zele v◆okolí kostelíku sv. Apolonie - plocha navrhovan⌘ch
opat ení nestavební povahy.
IP2 – prameni t↵ bezejmenného p ítoku Slatiny, drobn⌘ vodní tok, rybní ek a navazující
mok adní a lesní spole enstvo. Návrh na roz í ení o plochu b⌘valého dnes ji✓ neexistujícího
zem↵d↵lského objektu; tato plocha za azená do navrhovan⌘ch p estavbov⌘ch ploch P3, plocha spontánn↵
zar⇣stá k ovinami.
IP3 – údolní niva bezejmenného p ítoku Slatiny a rybní ek v◆lokalit↵ U Ov ína (u dvora
Nasetice). P írodní biotopy T1.1 – mezofilní ovsíkové louky, K3 – mezofilní vysoké k oviny a L2.2A –
jasanovo-ol ové luhy.
IP4 – návrh na roz í ení stávajícího remízu (erozní rokliny) o travnat⌘ pr⇣leh – zalo✓ení TTP
s◆d evinami na sva✓itém poli mezi Oploteck⌘m kopcem a Ch eb any, v◆míst↵ ohro✓eném vodní erozí.
V◆minulosti zde b⌘vala svodnice s◆travnat⌘m pásem. Návrh se dot⌘ká parc. . 63/1 (PK 109 -120) k.ú.
Ch eb any. Plocha navrhovan⌘ch opat ení nestavební povahy.
IP5 – erozní roklina s◆d evinami v◆poli nad Ch eb any.
ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny
Cestní sí✏
Plochy zem↵d↵lské a lesní jsou p ístupné historicky vzniklou sítí ú elov⌘ch komunikací. Tato sí✏
umo✓ ující prostupnost krajiny a dostupnost okolních sídel je stabilizovaná. V návrhové ásti jsou
zakresleny katastráln↵ vedené ostatní plochy/ ostatní komunikace jako DS1. Cesty slou✓í zejména
zem↵d↵lskému a lesnickému vyu✓ití. Krom↵ zp ístupn↵ní pozemk⇣ cesty zvy ují prostupnost krajiny a
mohou b⌘t vyu✓ity i jako vycházkové i cyklistické trasy. Stávající systém ú elov⌘ch komunikací z⇣stane
zachován.
Dopln↵ní dal ích cest v◆plochách nezastav↵ného území je mo✓né, umo✓ ují to stanovené
podmínky funk ního vyu✓ití ploch v krajin↵.
Cyklostezky, cyklotrasy a p↵ í trasy (viz. v kres ⌃ir⌃í vztahy 5)
P↵ í trasy i cyklotrasy jsou územním plánem stabilizovány.
Turistické trasy
⌅e en⌘m územím procházejí t i zna ené turistické trasy: ✓lutá ve sm↵ru K akov (p es Racovsk⌘
vrch) - sm↵r Mezholezy; zelená vedená ve sm↵ru M↵lnice - Vidice (p es Racovsk⌘ vrch) - Prostibo ; modrá
ve sm↵ru od Oplotce - p es dv⇣r Nasetice - Mí kov (dále p es Racovsk⌘ vrch) sm↵rem na Bernartice (s
odbo kou na rozhlednu B ezinka).
Nau ná stezka
Zp ístupn↵na je nová nau ná stezka p es vrcholky Sedmiho í. Provozovatel - L R, s.p., Lesní
správa Hor ovsk⌘ T⌘n. Cílem nau né stezky je seznámit náv t↵vníky s◆n↵kter⌘mi zákonitostmi v⌘voje
reliéfu krajiny v◆závislosti na geologické stavb↵ a klimatick⌘ch podmínkách, dále s◆charakteristikou
vegetace a zví eny Sedmiho í, historií osídlení a místn↵ typick⌘ch emesel a se zp⇣sobem sou asného
lesního hospoda ení.
Délka trasy iní 10,6◆km, z◆ eho✓ se na 6,1◆km je stoupání a◆na 4,5◆km klesání. Nejni✓ ím
místem je v⌘chozí a◆také cílov⌘ bod u◆St edního mí kovského rybníka, kter⌘ je v◆nadmo ské v⌘ ce
455◆metr⇣, nejvy ím místem pak zastávka v◆sedle pod Racovsk⌘m vrchem v◆nadmo ské v⌘ ce 545◆metr⇣.
Projít cel⌘ okruh trvá okolo 4◆hodin, celkem 12 zastavení.
1. zastávka - hájenka u Mí kova; seznámení s◆nau nou stezkou, její trasou, autory
a◆provozovateli, základní charakteristikou Sedmiho í.
37
-
2.◆zastávka◆- lesní hospodá ství; na v⌘chodní ásti h betu Rybni ního vrchu; tabule je v↵nována
lesnímu hospodá ství v minulosti i sou asnosti
3.◆zastávka◆- u Ru i ek; za íná klesáním k◆obnovené vodní nádr✓i U◆Ru i ek, pojmenované
práv↵ podle nejznám↵j ího balvanu Sedmiho í, kter⌘ le✓í je t↵ kus cesty za nádr✓í. Tabule
v↵nována usmí ení – na kameni a majetkovému v⌘voji.
4. zastávka - geologické pom↵ry Sedmiho í; stanovi t↵ mezi Jedlov⌘m a Dlouh⌘m vrchem
v↵nované geologick⌘m pom↵r⇣m Sedmiho í; geologické schéma sedmihorského pn↵.
5. zastávka - kamenické emeslo v◆Sedmiho í; na rozcestí u velkého balvanu za Jedlov⌘m
vrchem, tabule v↵nována kamenickému emeslu.
6. zastávka - zví ena v◆Sedmiho í; tabule v↵nována faun↵, která se v◆Sedmiho í vyskytuje
7.◆zastávka◆- stezka pod Racovsk⌘m vrchem; v◆sedlu mezi T íslovcem a Racovsk⌘m vrchem –
tabule je v↵novaná blízké Francouzské cest↵ a◆mrazov⌘m srub⇣m a jejich vzniku.
8. zastávka - vegetace Sedmiho í; v◆m↵lkém sedle poblí✓ malého bo ního vrcholu T íslovce,
tabule v↵nována vegetaci p írodního parku.
9.◆zastávka◆ - milí e; pod Rozsochou, tabule v↵nována v⌘rob↵ d ev↵ného uhlí, uhlí ⇣m a
milí ⇣m.
10.◆zastávka - v⌘voj osídlení; na vrcholu Rozsochy; tabule v↵nována v⌘voji osídlení, které bylo
na zdej ích kopcích p ekvapiv↵ intenzivní, nap . hradi t↵ na vrchu Chlumu pat ilo ve své dob↵ k
nejv↵t ím v⌘ inn⌘m sídli tím v mohylové oblasti st ední Evropy.
11.◆zastávka◆ - pseudokary; se v↵nuje pseudokar⇣m, dal ímu typu mrazového zv↵trávání
v◆Sedmiho í.
12. zastávka – rybníky a mok ady; je v↵nována Mí kovsk⌘m rybník⇣m a mok ad⇣m.
Cyklotrasy
Nep íli morfologicky náro n⌘ terén s pom↵rn↵ hustou komunika ní sítí a relativn↵ ni✓ í
intenzity silni ní dopravy na silnicích t etí t ídy p edstavují vcelku dobré podmínky pro v↵t í rozvoj
cykloturistické dopravy.
Zna ené cyklotrasy v e eném území:
cyklotrasa 2242 (Bernartice - Sychrov - Vidice - sm↵r k trase 2241)
ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opat⌦ení
V území se projevuje vodní eroze a to lokáln↵ zejména na táhl⌘ch svazích mezi Oploteck⌘m
kopcem a Ch eb any. V↵t ina erozn↵ ohro✓en⌘ch svah⇣ je v sou asné dob↵ zatravn↵na (trvalé travní
porosty, pastviny).
Funkci protierozní ochrany tvo í zejména prvky ÚSES a trvalé travní porosty. Dal í protierozní
opat ení lze dle pot eby budovat v◆souladu se stanoven⌘mi podmínkami vyu✓ití ploch v◆nezastav↵ném
38
území. V plochách smí eného nezastav↵ného území s◆indexem p - p írodní, o - ochranná/protierozní, v vodohospodá ská budou ve vy í mí e uplatn↵ny prvky zvy ující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé
travní porosty, liniové porosty a rozpt⌘lená zele .
V rámci ÚP je navr✓eno zalo✓ení a roz í ení interak ního prvku IP4, tzn. navr✓ena je obnova
travnatého pr⇣lehu s◆dosadbou d evin na sva✓itém poli mezi Oploteck⌘m kopcem a Ch eb any, v◆míst↵
ohro✓eném vodní erozí. Návrh se dot⌘ká parc. . 63/1 (PK 109 -120) k.ú. Ch eb any. P i dlouhotrvajících
de tích, p ívalov⌘ch srá✓kách i jarním tání dochází nepravideln↵ k zamok ení údolnice, p i extrémních
situacích m⇣✓e dojít i k v⌘skytu hlubok⌘ch erozních r⌘h. V p⇣vodní evidenci pozemk⇣ zde b⌘vala svodnice
s◆travnat⌘m pásem. Nyní je plocha intenzivn↵ obd↵lávaná a pouze v dolní ásti nad obcí je zbytek erozní
rokliny s d evinami. Zatravn↵ní údolnice je navr✓eno tak, aby pokrylo celou í ku údolnice, kde se bude
vyskytovat dráha soust ed↵ného odtoku a p ilehlé plochy, kde dochází k zamok ování a smyvu p⇣dy. Na
okrajích zatravn↵ní je mo✓né doplnit v⌘sadbu k ovin nebo d evin, které zatravn↵nou údolnici ochrání p ed
p ioráváním p i obd↵lávaní sousedících pozemk⇣.
ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu p⌦ed povodn mi
Pro místní recipienty nejsou správcem tok⇣ stanovena záplavová území, co✓ souvisí mimo jiné s
tím, ✓e obec se nachází v horních (pramenn⌘ch) ástech vodních tok⇣, které ani p i sv⌘ch maximálních
pr⇣tocích nikdy nevykazovaly nep íznivé ú inky.
Problémem jsou ale zatrubn↵né ásti vodote í procházející zastav↵n⌘m územím v jednotliv⌘ch
sídlech. Zatrubn↵né úseky v ak zvy ují riziko záplav z◆p ívalov⌘ch de ✏⇣. A koliv jsou trubní úseky
dostate n↵ kapacitní, k◆zahlcení naplaveninami dochází zejména na eslích na vtokov⌘ch objektech a
následn↵ dochází k◆vyb e✓ení vody a zaplavení návsi (nap . Vidice r. 2004).
pro zv⌘ ení protipovod ové ochrany, zejména s ohledem na mo✓n⌘ v⌘skyt lokálních záplav
z◆p ívalov⌘ch de ✏⇣ a nedostate né kapacit↵ vtokov⌘ch objekt⇣ zatrubn↵n⌘ch vodote í, budou v◆území
vymezeny úseky vodote í vhodné k◆revitalizaci. Doporu eno je zejména znovuotev ení potoka Slatiny p es
náves ve Vidicích - viz. dále.
V◆rámci návrhu ÚP jsou navr✓ena opat ení pro zv⌘ ení ochrany území p ed velk⌘mi vodami:
navr✓ena regenerace návsi ve Vidicích (plocha rekonstruk ních a revitaliza ních zásah⇣ R1).
Sou ástí zásah⇣ budou vodohospodá ská opat ení na vodote i, tzn. bude e ena mo✓nost
znovuotev ení dnes zatrubn↵ného potoka Slatiny p írod↵ blízk⌘m zp⇣sobem a úpravy ve ejné
zelen↵. Koryto toku by m↵lo b⌘t vedeno v◆p⇣vodní poloze a roz í eno tak, aby bylo kapacitn↵j í
pro pr⇣chod v↵t ích p ívalov⌘ch vod a zárove svou drsností zpomalovalo odtok vody z◆území. Je
p edpoklad, ✓e otev ením zatrubn↵né vodote e dojde k úprav↵ vodních pom↵r⇣ v obci,
posílení územního systému ekologické stability a zv⌘ ení kvality segment⇣ p írodního charakteru
v zastav↵ném území. Nutno e it samostatn⌘m projektem;
podél koryt vodních tok⇣ je ✓ádoucí zachovat volné nezastav↵né a neoplocené území o í i
min. 6 m od b ehové hrany na ob↵ strany (tzv. poto ní koridory) - pro pr⇣chod velk⌘ch vod a
zárove jako manipula ní pruh pro ú el správy a údr✓by vodního toku;
v◆území ur eném k◆zástavb↵ je t eba zabezpe it, aby odtokové pom↵ry z◆povrchu
urbanizovaného území byly po v⌘stavb↵ srovnatelné se stavem p ed ní. Odvodn↵ní nutno e it
kombinovan⌘m systémem p irozené / um↵lé retence, nap . vsakem na pozemcích, odvedením
obvodov⌘m drená✓ním systémem do jímek v◆nejni✓ ím míst↵ plochy (regulovan⌘ odtok do
recipientu, pop . následné vyu✓ití vody pro zálivku v◆dob↵ p ísu ku);
v lokalitách, kde bylo v◆minulosti provedeno systematické odvodn↵ní a které je sou ástí
rozvojov⌘ch ploch, je t eba p íslu n⌘mi opat eními zajistit funk nost zb⌘vajících ástí t↵chto
za ízení na okolních pozemcích.
ivotnost odvodn↵ní je 40 let, p esto✓e stavby doznaly zm↵n (rekonstrukce) p i stavební innosti,
jsou odvod ovací systémy pln↵ funk ní. V lokalitách, kde bylo v◆minulosti provedeno
systematické odvodn↵ní a které je sou ástí rozvojov⌘ch ploch, je doporu eno provést
hydrogeologick⌘ pr⇣zkum, na jeho✓ základ↵ budou u in↵na opat ení pro zaji t↵ní ne kodného
odtoku povrchov⌘ch vod. V rámci budoucí realizace staveb (t⌘ká se v ech staveb) je nutno
drená✓ní systém podchytit vn↵ zájmového území záchytn⌘mi drény a svést vody do recipient⇣.
Podél nemovitosti je doporu eno vybudovat záchytn⌘ obvodov⌘ drén a ten svést do nepropustné
jímky umíst↵né v◆nejni✓ ím míst↵ nezpevn↵né plochy / zahrady a dále vody bu⌦ vyu✓ívat pro
zálivku v◆dob↵ p ísu ku nebo odvést p epadem a trubním vedením do nejbli✓ ího recipientu,
pop . p e erpávat do de ✏ové kanalizace. V◆✓ádném p ípad↵ nesmí b⌘t vody vypou t↵ny na
sousední nemovitosti. P ípadné naru ení ásti systému se projeví na funk nosti celého systému!
navr✓ena jsou opat ení zvy ující reten ní kapacitu území - vyhrazení dostate n↵ irok⌘ch pás⇣
pozemk⇣ podél vodote í a v okolí obce smí en⌘m funkcím (index p - p írodní, v vodohospodá ská, o - ochranná).
V plochách smí eného nezastav↵ného území s◆indexy „p“, „v“, „o“ budou ve vy í mí e uplatn↵ny
prvky zvy ující reten ní kapacitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozpt⌘lená
zele .
ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci
Jedná se o obec s vysok⌘m rekrea ním potenciálem. ást obce se nachází v p írodním parku
Sedmiho í. Dobré podmínky jsou pro zejména pro cykloturistiku a turistiku, v zim↵ lze okolí obce vyu✓ít
39
jako ideální terén pro b↵✓ka e. Obec je lenem Dobrovolného svazku obcí Sedmiho í, jeho✓ innost je
zam↵ ena na v estrann⌘ rozvoj regionu se zam↵ ením na p eshrani ní spolupráci s Bavorskem. Pro
po ádání tradi ních nebo tradici zakládajících akcí (nap . Stav↵ní máje, D↵tsk⌘ den, Ma karní rej, Srazy
rodák⇣, sportovní turnaje, hasi ské sout↵✓e, pou✏ové oslavy a dal í) mají obce k dispozici velkoprostorové
stany v etn↵ vybavení lavicemi a stoly – pro akce konané pod ir⌘m nebem.
Rekreace se uskute uje zejména formou pobytové krátkodobé (chalupa ení). V sídlech
dochází k funk ní zm↵n↵ vyu✓ívání jednotliv⌘ch dom⇣ i usedlostí (chalupa ení). ⌅ada dom⇣ je
p estavována pro rekrea ní ú ely, chybí vyu✓ití pro hospodá ská stavení. “Druhé bydlení” se stalo
záchranou zejména pro Ch eb any.
V◆nezastav↵ném území (v krajin↵) není mo✓né umis✏ovat ✓ádné stavby pro rodinnou ani
hromadnou rekreaci (viz. podmínky vyu✓ití ploch - kap. f).
Nezastav↵né území bude i nadále slou✓it pro nepobytovou rekreaci - p↵ í turistiku a cyklistiku,
pro kterou budou vyu✓ívány ú elové cesty v◆krajin↵.
ad e.7) Dob vání lo isek nerostn ch surovin
⌅e ené území se nachází mimo v⌘hradní lo✓iska u✓itkov⌘ch nerost⇣, chrán↵ná lo✓isková území
a dob⌘vací prostory nerostn⌘ch surovin ani tyto nejsou územním plánem navr✓eny.
D⇣sledky d ív↵j í t↵✓by
Do západní ásti území zasahuje sv⌘m okrajem poddolované území 269 M↵lnice - Sedlo
(t↵✓ba rud, t↵✓ba do 19.stol.).
V severní ásti území je registrováno poddolované území 5136 Vidice (t↵✓ba rud, t↵✓ba do
19.stol.) spole n↵ s hlavním d⇣lním dílem 15097 - ⇧tola Vidice.
Ob↵ plochy se nachází mimo zastav↵né území obce i mimo zastavitelná území. Z◆hlediska
vyu✓itelnosti p írodních zdroj⇣ ✓ádné vyu✓ití území nep edstavuje rizikov⌘ faktor. Poddolované území
v etn↵ d⇣lních d↵l se nachází na pozemcích ur en⌘ch k pln↵ní funkcí lesa.
Sesuvná území
V e eném území nejsou evidována sesuvná území.
ad f) Plochy s rozdíln m zp sobem vyu ití
Územním plánem je navr✓en jin⌘ druh plochy, ne✓ je uvedeno v § 4 a✓ § 19 vyhlá ky .
501/2006 Sb.Zd⇣vodn↵ní stanovení plochy s jin⌘m zp⇣sobem vyu✓ití, ne✓ je stanoveno ve vyhlá ce o
obecn⌘ch po✓adavcích na vyu✓ívání území:
Územní plán vymezuje plochy zelen↵ - zele nezastaviteln⌘ch soukrom⌘ch zahrad (ZN)
zahrnující plochy vyhrazené zelen↵ s od⇣vodn↵n⌘m omezením zastavitelnosti. Jedná se
zejména o pozemky zahrad, intenzívních sad⇣ a dal í p⇣dy související s obytn⌘m
územím, kde se chrání p⇣vodní pás zahrad, charakter p írodního prost edí nap . údolní nivy.
M⇣✓e jít rovn↵✓ o pozemky limitn↵ omezené (ochranná pásma).
Územním plánem jsou v sídle vymezeny plochy zelen↵ - zele p írodního charakteru (ZP). Do
t↵chto ploch jsou mj. zahrnuty pozemky pozemky zelen↵ v sídle udr✓ované v p írod↵ blízkém
stavu - nap íklad pr⇣chod územního systému ekologické stability zastav↵n⌘m územím
(biokoridory), pozemky ostatní zelen↵ v sídle mající nap . ochrann⌘ a izola ní charakter, drobné
vodní nádr✓e v etn↵ doprovodné zelen↵ apod.
m.4) Limity vyu ití území
Limity vyu✓ití území omezují, vylu ují, p ípadn↵ podmi ují umís✏ování staveb, vyu✓ití území a
opat ení v území. Podrobn↵ji jsou popsány v jednotliv⌘ch díl ích kapitolách.
Limity vyu ití území stávající
Zp⇣sob vyu✓ití území
Vypl⌘vá zejména z údaj⇣ katastru nemovitostí (katastrální mapy), na ní✓ je zobrazen v⌘kres
limit⇣ vyu✓ití území.
Pozemkové úpravy
V e eném území nebyly dosud zpracovány komplexní pozemkové úpravy (KPÚ).
-
Limity vyu✓ití území vypl⌘vající ze schválené ÚPD vydané krajem
Sou asn↵ platnou územn↵ plánovací dokumentací na krajské úrovni jsou Zásady územního
rozvoje Plze ského kraje, které byly vydány usnesením Zastupitelstva Plze ského kraje .
834/08 ze dne 2. 9. 2008.
Pro e ené území z této dokumentace vypl⌘vá zejména po✓adavek ochrany
krajinného rázu (do e eného území zasahují dv↵ rázovité oblasti krajiny - Doma✓lickochodské
oblasti (20) a Sedmiho ské oblasti (21) - v◆rámci Doma✓lickochodské oblasti je v◆ e eném
území vymezena krajinná dominanta a veduta - Sedlo, v◆rámci Sedmiho ské oblasti do
e eného území zasahuje krajinná dominanta a veduta - Sedmiho í; do e eného území
zasahuje p írodní park Sedmiho í),
40
-
-
Do e eného území zasahují v◆rámci ZÚR Plze ského kraje dva prvky regionálního v⌘znamu:
RBC 1066 „Sedmiho í“ – hranice bude p evzata ze ZÚR Plze ského kraje.
RBK 179 – hranice p evzata ze ZÚR Plze ského kraje. Biokoridor bude t eba v◆rámci
návrhu ÚP vymezit a zp esnit.
ochrana stávajících tras nadregionálních a regionálních sítí dopravní a technické infrastruktury.
Limity vyu✓ití území stanovené v právních p edpisech a správních rozhodnutích
Vymezené zastav↵né území Rozsah zastav↵ného území pro SÚ Vidice vychází ze schválené
územn↵ plánovací dokumentace a je upraven dle stavebního zákona.
Ochrana p írody a krajiny (dle zákona . 114/1992 Sb., o ochran↵ p írody, v platném zn↵ní):
V⌘znamn⌘mi krajinn⌘mi prvky jsou lesy, rybníky, vodní toky a údolní nivy (dle ustanovení §3
odst. b) zákona . 114/1992 Sb., v platném zn↵ní).
Severov⌘chodní ást e eného území je sou ástí P írodního parku Sedmiho í
Ochrana lesa (dle zákona . 289/1995 Sb., o lesích, v platném zn↵ní):
Dle §14, odst. 2, je t eba souhlas orgánu státní správy les⇣ i k dot ení pozemk⇣ do vzdálenosti
50 m od okraje lesa. P evá✓ná ást les⇣ v◆ e eném území jsou lesy hospodá ské, lesy ve vrcholové partii
Sedmiho í a les na vrchu Va ina jsou za azeny do kategorie les⇣ zvlá tního ur ení, kód 32e - lesy se
zv⌘ enou funkcí p⇣doochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou.
zn↵ní):
-
-
-
-
Ochrana podzemních a povrchov⌘ch vod (dle zákona . 254/2001 Sb., o vodách, v platném
do severozápadního okraje e eného území zasahuje povodí vodárenského toku Radbuza
(konkrétn↵ hydrologické po adí 1-10-02-012). Dle vyhl. Ministerstva zem↵d↵lství R .
470/2001 Sb., je Radbuza v⌘znamn⌘m vodním tokem.
Severním okrajem území obce rovn↵✓ prochází hranice vn↵j ího ochranného pásma vodního
zdroje II. stupn↵, je✓ sem p esahuje z okresu Tachov.
Ve vlastním e eném území je stanoveno ochranné pásmo vodního zdroje I. stupn↵ 10x10m
(zdroj slou✓í pro zásobování SÚ Vidice pitnou vodou).
V echny katastry jsou za azeny do zranitelné oblasti.
Správci vodních tok⇣ mohou p i v⌘konu správy vodního toku, pokud je to nezbytn↵ nutné a po
p edchozím projednání s vlastníky pozemk⇣, u✓ívat pozemk⇣ sousedících s korytem vodního
toku (dle ustanovení § 49 zákona . 254/2001 Sb., o vodách) do 6 (8) m od b ehové áry pro
ú ely jejich údr✓by a zaji t↵ní provozu.
vodohospodá ské meliorace ur ené k◆odvod ování pozemk⇣, bez ohledu na vlastnictví, jsou
plnohodnotn⌘mi dokon en⌘mi a funk ními stavbami vodních d↵l. Jakékoli zásahy do t↵chto
existujících staveb (tj. jejich údr✓ba, opravy, úpravy, zm↵ny, zm↵ny u✓ívání, zru ení nebo
odstran↵ní) se ídí p íslu n⌘mi ustanoveními zákona . 254/2001 Sb., v◆platném zn↵ní (vodní
zákon), p íp. stavebního zákona.
Ochrana památek (dle zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn↵ní):
V e eném území jsou evidovány a zapsány do Úst edního seznamu kulturních památek:
rejst íkové íslo
zapsaná památka
místo ur ení
30087/4 - 2256
kaple sv. Apolonie
Vidice
35162/4 - 2257
venkovská usedlost p. 5
Vidice
Jsou vymezena území s archeologick⌘mi nálezy.
Ochrana technické infrastruktury - vodovodních ad⇣ a kanaliza ních stok (dle zákona .
274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu, v platném zn↵ní):
OP ad⇣ a stok do pr⇣m↵ru 500 mm v etn↵ iní 1,5 m na ka✓dou stranu od vn↵j ího líce
potrubí i stoky. Uplat uje se OP vodárensk⌘ch za ízení (vodojem, úpravna vody).
Ochrana technické infrastruktury - pro zásobování elektrickou energií (dle zákona . 458/2000
Sb., tzv. energetick⌘ zákon, v platném zn↵ní):
Ochranné pásmo nadzemního vedení (vodi e bez izolace) u nap↵tí nad 1 kV a do 35 kV v etn↵
iní 7 m na ob↵ strany od krajních vodi ⇣, ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV v etn↵ je 1 m
(po obou stranách krajního kabelu). Ochranné pásmo elektrické stanice sto✓árové s p evodem nap↵tí z
úrovn↵ nad 1 kV a men í ne✓ 52 kV na úrove nízkého nap↵tí je 7 m od stanice, ochranné pásmo
elektrické stanice kompaktní a zd↵né s p evodem nap↵tí z úrovn↵ nad 1 kV a men í ne✓ 52 kV na úrove
NN je 2 m od stanice.
Ochrana technické infrastruktury - pro zásobování plynem (dle zákona . 458/2000 Sb., tzv.
energetick⌘ zákon, v platném zn↵ní):
Ochranné pásmo plynovod⇣ a technologick⌘ch objekt⇣ je 4 m na v echny strany od p⇣dorysu.
V území se uplat uje BP pro vysokotlaké plynovody a plynovodní p ípojky s tlakem nad 40 bar⇣
dle p ílohy k zákonu 458/2000, Sb. v platném zn↵ní. Tato pásma jsou dle ÚAP vyzna ena do
koordina ního v⌘kresu v í ce 200 m na ka✓dou stranu.
Ochrana technické infrastruktury - telekomunikace (dle zákona . 151/2000 Sb.):
41
Ochranné pásmo podzemních telekomunika ních vedení iní 1,5 m po stranách krajního
vedení. V k.ú. Ch eb any se nachází základnová stanice ve ejné komunika ní sít↵.
Ochrana dopravní infrastruktury - pozemních komunikací (dle zákona . 13/1997 Sb., o
pozemních komunikací, v platném zn↵ní):
Ochranné pásmo silnice II. a III. t ídy (mimo souvisle zastav↵ná území) je 15 m od osy vozovky.
Zájmy obrany státu
Zájmov⌘m územím vojenské správy je kóta 487,9 v blízkosti SÚ Ch eb any.
Dal↵í omezení v území (s charakterem limit vyu ití území)
-
zp⇣sob vyu✓ití území:
plochy ob anského vybavení (ve ejné slu✓by)
plochy v⌘roby a skladování
plochy technické vybavenosti
-
plochy zem↵d↵lského p⇣dního fondu (ZPF):
orná p⇣da
TTP (trvalé travní porosty)
zahrady
zem↵d↵lské p⇣dy ve II. stupni p ednosti v ochran↵ ZPF
hlavní meliora ní za ízení (HMZ)
katastráln↵ neevidované drobné vodote e
investice do p⇣dy za ú elem zlep ení p⇣dní úrodnosti (meliorace)
pozemky ur ené k pln↵ní funkcí lesa (PUPFL)
-
poddolovaná území:
Do západní ásti území zasahuje sv⌘m okrajem poddolované území 269 M↵lnice - Sedlo
V severní ásti území je registrováno poddolované území 5136 Vidice spole n↵ s hlavním
d⇣lním dílem 15097 - ⇧tola Vidice.
-
po✓ární ochrana:
hasi ská zbrojnice ve Vidicích
po✓ární nádr✓e
-
doprava:
ú elové komunikace
zastávky pravidelné autobusové dopravy
cykloturistická trasa . 2242
-
kulturní hodnoty:
architektonicky v⌘znamné stavby, k í✓ky (drobné památky)
-
lokální ÚSES:
lokální biocentra
lokální biokoridory
-
pásma hygienické ochrany staveb:
orienta ní PHO k chovu zví at
Limity vyu ití území vypl vající z navr eného rozvoje
Limity vyu✓ití území vypl⌘vajícími z navr✓eného rozvoje obce. Jedná se o návrh ÚSES (regionální
- up esn↵n⌘, lokální), v⌘znamného krajinného prvku, památn⌘ch strom⇣. Územní plán vymezil zastav↵né a
zastavitelné území, v souvislosti s rozvojem v⌘stavby dojde k v⌘stavb↵ komunika ní sít↵ a sít↵ technického
vybavení území. Je navr✓eno roz í ení ve ejné ob anské vybavenosti - sportu.
m.5) ⇤e↵ení po adavk obrany státu, po ární ochrany a civilní ochrany
Po adavky obrany státu
V e eném území se nenacházejí objekty a pozemky v majetku Ministerstva obrany R.
V e eném území se nenacházejí ✓ádná vojenská, i vojensko - ubytovací za ízení, nezasahuje
sem ani ochranné pásmo vojenského objektu.
Zájmov⌘m územím vojenské správy je kóta 487,9 v blízkosti SÚ Ch eb any.
Po adavky po ární ochrany
42
P i v ech innostech v obci je t eba dbát na trvalou pou✓itelnost zdroj⇣ vody pro ha ení po✓ár⇣
a nesmí b⌘t naru ena funkce objekt⇣ po✓ární ochrany nebo po✓árn↵ bezpe nostních za ízení.
Vidice jsou vybaveny hasi skou zbrojnicí umíst↵nou na návsi (viz. koordina ní v⌘kres), v obci je
Sbor dobrovoln⌘ch hasi ⇣. Po✓ární ochrana je dále zaji t↵na v⌘jezdem Hasi ského záchranného sboru
Hor ovsk⌘ T⌘n (územní p⇣sobnost do 20 minut jízdy) a sbory dobrovoln⌘ch hasi ⇣ z okolních sídel.
P ístupové komunikace pro po✓ární techniku jsou toto✓né se stávajícími a navr✓en⌘mi
komunikacemi v této hierarchii: silnice II. a III. t ídy, místní komunikace, p ístupové komunikace.
P i realizaci jednotliv⌘ch staveb je t eba vycházet z platn⌘ch p edpis⇣ a p edkládat po✓árn↵
bezpe nostní e ení, plnit po✓adavky na po✓ární ochranu a p i umis✏ování staveb plnit po✓adavky
vypl⌘vající z platn⌘ch zákon⇣, provád↵cích p edpis⇣ a norem. Komunika ní dostupnost rozvojov⌘ch lokalit
je zaji t↵na prost ednictvím p ipojení sjezdem na stávající komunika ní sí✏ obce. U rozsáhlej ích
rozvojov⌘ch lokalit (P1) se p edpokládá vypracování dokumentace pro územní ízení, která v◆rámci ir ích
urbanistick⌘ch a komunika ních souvislostí navrhne rovn↵✓ nové komunika ní uspo ádání p íslu né
rozvojové lokality. P i návrhu p ístupov⌘ch komunikací k objekt⇣m a stavbám musí b⌘t dodr✓ena vyhlá ka
23/2008 Sb., o technick⌘ch podmínkách po✓ární ochrany staveb.
Zaji t↵ní pot eby po✓ární vody:
(Vidice)
Pot eba po✓ární vody je kryta odb↵rem vody z hydrant⇣ ve ejného
vodovodu a z po✓ární nádr✓e p. . 75.
(Libosváry)
Pot eba po✓ární vody je kryta odb↵rem vody z po✓ární nádr✓e p. . 24.
(Ch eb any)
Pot eba po✓ární vody je kryta odb↵rem vody z po✓ární nádr✓e p. . ást
658/1.
Zdroje vody pro po✓ární ú ely musí respektovat vyhlá ku 23/2008 Sb., o technick⌘ch
podmínkách po✓ární ochrany staveb. Navr✓ené ady ve ejného vodovodu v rámci rozvojov⌘ch lokalit ve
Vidicích budou p ípadn↵ slou✓it i pro ú ely zásobování po✓ární vodou e eny v souladu s SN 73 0873.
Po adavky civilní ochrany
V e eném území nejsou známy situace, p i kter⌘ch by bylo nutné chránit území p ed
pr⇣chodem pr⇣lomové vlny vzniklé zvlá tní povodní. Zóny havarijního plánování (v dosahu e eného
území se nenacházejí za ízení jaderná, i dal í vy✓adující specifickou ochranu obyvatel) nejsou stanoveny.
Zájmová území a prostory, které by byly dot eny po✓adavky civilní ochrany se v e eném území
nenacházejí.
Varování a vyrozum↵ní obyvatelstva je zaji t↵no místním rozhlasem ve Vidicích, v budoucnu se
po ítá se zavedením bezdrátového rozhlasu do v ech t í sídel. Stálá siréna se v obci nenachází, pro
varování a vyrozum↵ní obyvatelstva v sídlech slou✓í siréna na hasi ském voze. Z hlediska ukrytí
obyvatelstva v d⇣sledku mimo ádné události mohou b⌘t jako improvizované úkryty (slou✓ící ke sní✓ení
destruk ních, radioaktivních, toxick⌘ch a infek ních ú ink⇣ soudob⌘ch zbraní) vyu✓ívány vhodné ásti
stavebních objekt⇣.
Na území obce není skladován materiál civilní ochrany. V objektu Obecního ú adu Vidice jsou
prostory vyu✓itelné jako sklad prost edk⇣ CO a humanitární pomoci. P i evakuaci obyvatelstva v obci je
vyu✓itelné provizorní ubytování v za ízeních obce. Pro pot eby plo né evakuace bude obec postupovat v
sou innosti s orgány civilní ochrany.
Dopravní cestou pro vyvezení a uskladn↵ní nebezpe n⌘ch látek mimo zastav↵ná území je
silnice II. a III. t ídy. Pro záchranné, likvida ní a obnovovací práce pro odstran↵ní nebo sní✓ení kodliv⌘ch
ú ink⇣ kontaminace, vznikl⌘ch p i mimo ádné události jsou vhodné zejména ásti za ízení v⌘roby se
souvisl⌘mi zpevn↵n⌘mi plochami, resp. s rampami pro údr✓bu vozidel. V e eném území nejsou
skladovány ✓ádné nebezpe né látky v rozsahu vy✓adujícím p ijetí opat ení.
Zaji t↵ní poh ebních slu✓eb je mo✓né na základ↵ uzav ené dohody s M↵stem Hor ovsk⌘ T⌘n.
Krizového zásobování pitnou vodou bude zaji t↵no dovozem (cisterny a PET lahve v mno✓ství
max. 15 l/den na obyvatele). Nouzové zásobování u✓itkovou vodou bude zaji t↵no z místních studní,
um↵l⌘ch vodních nádr✓í (podmínky odb↵ru u✓itkové vody ur í územn↵ p íslu n⌘ hygienik). Nouzové
zásobování elektrickou energií bude zaji t↵no mobilními zdroji v sou innosti s orgány civilní ochrany.
m.6) Hygiena prost edí, zdravé ⇤ivotní podmínky
Ochrana ovzdu↵í
Ovzdu í resp. jeho kvalitu, která je dána p edev ím obsahem kodliv⌘ch látek, ovliv uje
mno✓ství vypou t↵n⌘ch emisí a jejich transport (rozptyl). Tyto faktory ur ují obsah kodlivin
v daném ase v dané lokalit↵ v ovzdu í. Kvalita ovzdu í se tedy hodnotí zejména podle
mno✓ství vypou t↵n⌘ch emisí a podle obsahu zne i ✏ujících látek v ovzdu í. Sou asná kvalita
ovzdu í na území SO ORP Hor ovsk⌘ T⌘n je pom↵rn↵ dobrá. Dochází k postupnému sni✓ování
emisí. Nejv↵t í podíl na produkci, a tedy i potenciál pro sni✓ování emisí tuh⌘ch látek mají malé
zdroje, které mají také v⌘znamn⌘ podíl na emisích SO2, CO a CxHy.
Energetické zdroje zne i ✏ování ovzdu í zásadn↵ ovliv ují emise SO2 a v men í mí e i NOx.
Toto zne i t↵ní ovzdu í je nejvíce patrné v zimním období, kdy se stává v kombinaci s
nep ízniv⌘mi pov↵trnostními a tlakov⌘mi podmínkami t↵✓ko akceptovatelné. Obec není plynofikována ani
nejsou ekonomické p edpoklady k plo né plynofikaci.
Doprava, která se na celkov⌘ch emisích podílí více ne✓ 55 a✓ 70 %, je dominantním
producentem emisí NOx, CO. P ehled o intenzitách silni ního provozu na silnici II/200 procházející
e en⌘m územím je uveden v kapitole doprava. Z uvedeného lze konstatovat, ✓e v zájmovém území není
zát↵✓ ze silni ní dopravy v⌘znamná.
43
Zám↵ry, které by se promítly a✏ u✓ pozitivn↵ i negativn↵ do kvality ovzdu í nejsou územním
plánem navrhovány.
Pásma hygienické ochrany staveb
V území se nenacházejí ve ejná poh ebi t↵ s ochrann⌘m pásmem.
V e eném území nejsou vyhlá ena pásma hygienické ochrany pro zem↵d↵lskou ✓ivo i nou
v⌘robu.
Orienta ní pásmo hygienické ochrany k chovu zví at:
V e eném území ji✓n↵ od Vidic se nachází jedin⌘ v⌘znamn⌘ soust ed↵n⌘ chov zví at (AGRO IV
s.r.o.), pro kter⌘ je p⇣vodním územním plánem orienta n↵ stanoveno PHO s t↵mito parametry:
-
odchov skotu - kapacita 396 ks (ustájení na ro tech, jímky, odvoz 1 x t⌘dn↵).
kategorie zví at
skot o hmotnosti 500 kg
po et zví at (a)
396
emisní konstanta (b)
0,005
sou et korekcí (c)
1,1
emisní íslo korig. (d) = a x b x c
2,178
ochranné pásmo
r PHO = 124,98 x (d) exp 0,57
194,8m
V tomto orienta n↵ stanoveném pásmu nesm↵jí b⌘t umís✏ovány stavby vy✓adující specifickou
hygienickou ochranu ( kolská a d↵tská za ízení, budovy slou✓ící k obytn⌘m, zdravotnick⌘m,
potraviná sk⌘m, t↵lov⌘chovn⌘m a rekrea ním ú el⇣m). Do tohoto pásma zasahuje samota p i silnici. Ta v
sou asnosti není vyu✓ívána. V budoucnu je zde ✓ádoucí umis✏ovat jen takové stavby a za ízení nevy✓adující
specifickou hygienickou ochranu, i podmínit umis✏ování takov⌘ch staveb souhlasem hygienika (PHO
doposud nebylo vyhlá eno). Orienta ní PHO je zobrazeno v koordina ním v⌘krese.
V obci nejsou sledovány problémy/st ety chovu zví at mající negativní dopad na pohodu
bydlení obyvatelstva.
Ochrana proti ú⌥ink m hluku
V obci nedochází k nadlimitnímu ovliv ování zdraví obyvatel hlukem z v⌘roby.
Hlavním zdrojem hluku z dopravy v e eném území je automobilová doprava na silnicích II.
t ídy . 200. Tabulkové hodnoty intenzity dopravy jsou obsahem kapitoly doprava ad. d.1). Ostatní úseky
silnic nejsou monitorovány - nízké hodnoty intenzity dopravy.
Obecn↵ platí, ✓e vymezení pozemk⇣ pro zástavbu musí b⌘t e eno tak, aby byly spln↵ny limitní
hladiny hluku z dopravy ve vnit ních chrán↵n⌘ch prostorách staveb a ve venkovním chrán↵ném prostoru
staveb dle na ízení vlády . 148/20006 sb., o ochran↵ zdraví p ed nep ízniv⌘mi ú inky hluku a vibrací a
zákona . 258/2000 sb., o ochran↵ ve ejného zdraví.
V kontaktní poloze se silnicí II. t ídy je územním plánem navr✓ena plocha ob anského vybavení
- sport (P2) s podmínko: V kontaktní poloze se silnicí II. t ídy zachovat /zalo✓it ochrannou zele .
Radonové riziko
Zastav↵né území sídel se p evá✓n↵ nachází v p echodném, okrajov↵ a✓ st edním stupni rizika
v⌘skytu radonu.
Pozn.: Jedná se o statisticky p eva✓ující kategorie v dané geologické jednotce (mapy M
1:50000). Radia ní zát↵✓ stavebního pozemku je v✓dy ovlivn↵na také lokální situací (r⇣zná propustnost
p⇣d, lokální anomálie aktivních látek v horninách atd.) a pou✓it⌘mi stavebními materiály. Ur ení kategorie
radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku je mo✓no pouze m↵ ením radonu v podlo✓í na
konkrétním míst↵ tak, aby byly zohledn↵ny místní geologické podmínky).
V e eném území m⇣✓e b⌘t p i vybran⌘ch stavebních innostech vy✓adováno provedení
radonového pr⇣zkumu (stanovení radonového indexu pozemku dle vyhlá ky . 307/2002 Sb., o radia ní
ochran↵, v platném zn↵ní). P i vyu✓ívání místních zdroj⇣ podzemní vody pro pitné ú ely se doporu uje
anal⌘za podzemní vody na radioaktivní prvky.
n)
Vyhodnocení ú⌥elného vyu ití zastav ného území a vyhodnocení pot⌦eby vymezení
zastaviteln ch ploch
⌅e ené území se nachází mimo rozvojové oblasti, rozvojové osy a mimo oblasti se specifick⌘mi
hodnotami a problémy.
Územním plánem je navr✓en p im↵ en⌘ rozvoj odpovídající potenciálu sídla.
V sou asnosti je dosa✓eno historického minima po tu obyvatelstva - 172. Územním plánem je p ipraven
územní rozvoj pro nár⇣st cca 60 obyvatel (tj. na hranici sledovaného po tu z roku 1970), z toho ve
Vidicích p edpokládan⌘ nár⇣st cca 30 obyvatel. Nov⌘ ÚP nabídne nové plochy pro v⌘stavbu s p evahou
venkovského bydlení.
⇧ancí pro celé území jsou decentraliza ní trendy v oblasti bydlení (zm↵ny migra ního salda
souvisejí s nár⇣stem cen bydlení a pozemk⇣ ve m↵stech). Dal í p íle✓itostí je potenciál (zejména cenov⌘)
stávajícího domovního fondu, pom↵rn↵ dobrá dopravní dostupnost v↵t ích m↵st (Doma✓lice, Tachov),
kvalitní prost edí a jeho rázovitost - statut p írodního parku.
44
jsou po posouzení n↵které z t↵chto ploch navr✓eny k op↵tovnému vyu✓ití.
Dal í územní rozvoj je sm↵ ován do okrajov⌘ch poloh p evá✓n↵ ji✓ stávajícího zastav↵ného
území.
Stavební úpravy v historicky nejstar ích ástech obce p⇣vodní lokace budou sledovat
rehabilitaci historického jádra s historicky cenn⌘mi stavbami. Realizací etap v⌘stavby se bude postupn↵
prostorov↵ uzavírat intravilán obce s maximálním vyu✓itím stávajících i nov↵ navr✓en⌘ch místních
komunikací.
Bude respektována sídelní zele na ve ejn⌘ch prostranstvích i v území privátních zahrad, které
mají cennou krajinotvornou funkci.
o)
Rozhodnutí o námitkách a jejich od vodn ní
Rozhodnutí o námitkách doplní po izovatel po ve ejném projednání.
p)
Vyhodnocení p⌦ipomínek
Bude dopln↵no po ve ejném projednání.
45

Návrh ÚP Vidice část II

Transkript

Podobné dokumenty

ÚZEMNÍ STUDIE - ZASTAVITELNÁ PLOCHA Z44, LIBERK

ÚZEMNÍ PLÁN SEMNVICE

zde ke stažení

JEDOMLICE

Textová část ÚP Lukavec

katalogu Hella