honry kozí plevel

1
H
háb
habakúň (R)
habán
habáň
habaňář
habánek
habáňová čepica
habáňová polévka
habánský
habať
habatky
habatyšák
habíc +
habořiť +
habrłochy
háby mn.
hácky (M)
hačať
háčiť sa
had hospodář
had s korúnkú
haďák
hadérka
hadí lín
hadí mléko
hádiť +
hádka
hadłaf
hadmo
hadra
hadra náčiňová
hadrych
hádzať (R)
hafera, -ry
haferáčí
haferniček (F)
haferník
hafkať
hafňařiť
hafuša
haglovať
hágnustek (B)
hachla
hajcovať
viz "háby"
žalář
chlapec vyrostlý, zdravý
klobouk zhotovený z choroše; 2. člověk houževnatý
výrobce "habáňú a hubek"
měkké pečivo
čepice "na doma" nebo pod "širáň" zhotovená z choroše
vývar z choroše při výrobě "habáňú" (vyléval se); 2. jídlo k ničemu
velký, neforemný
přivlastňovat si, získávat násilím, zabavovat, brát
kožené střevíce
mnich
chléb
povídat si
šaty, hadry
svrchní oděv, šaty chatrné
háby, šaty
sedět (v dět. mluvě)
mírnit se, pamatovat se
had, kterého má každá chalupa (přináší domu štěstí)
král hadů (ukazuje se jen na sv. Bartoloměje); 2. užovka
rostlina lesní ?
hadřík
hadí kůže svlečená
pryšec
žrát (Krávy sa nahádiły.)
hádanka, pohádka
nitě na dratve
po břichu
hadr
hadr na umývání nádobí
ohnice (druh plevele)
házet
borůvka, -ky
borůvčí
linduška vodní
borůvka
poštěkávat
vyměňovat, směňovat
nadávka pro ženu
lomcovat
přívěšek
stará dívka, která se chová jako mladice; 2. viz též "drhleň"
topit nadměrně, hřát
2
hajda!
hajdałák
hajdamák
hajdať
hajdúch
hajduchovať
hajduk, -uch
hájek
hájenka
hajfiť
hajflena
hajflovať
hájička
hájnica (M)
hájník
hájový
hájový chłapec
hajs!
hajtrtán
hajzl
hajzlúvky
hajzupať +
hák
hák +
hákať
hakličkované gatě
hakličkovaný
haklík
háklivý
hákovať
hákovisko
hałabała
haladryja, hohałafaňa
hałama
hałasiť
hałasna (B)
hałasný, -o
hałaš
hałašovať sa
hałašta
hałaštovať
halať
hałázgať
hałazňa
hajdy!
darebák
zbojník, lid. povstalec
jít, štrachat se (Hajdy dom!)
hajduk, dráb
tančit odzemek, křepčit (po hajducku)
žoldnéř bojující na panské straně (v 17. st.)
les, háj
hájemství, hájenka; 2. mladý hájený les
vyměňovat něco za něco (též "haňfářiť")
žena necudná
vyměňovat
vích v kolíku jako značka zákazu vstupu
louka u háje
hajný
lesní
zbojník
pobídnutí tažnému dobytku
člověk potřeštěný
záchod dřevěný
hrušky (druh)
houpat dítětem v "kolebači"
pluh (oradlo) nejstaršího typu se samorostlou vřídelí a souměrnou
okovanou radlicí - "hákem" (součásti" "klače, hák, hákovisko,
konár, plech")
obušek pastevecký
slabikovat
kalhoty z hrubého lněného plátna
vyrobený z hrubého lněného plátna
háček spínací
choulostivý, citlivý, nedůtklivý, neodolný, vybíravý v jídle
orat "hákem"
vahadlo (střední část "vah"- taž. zaříz. povozu)
ledabyle, nepořádně, bez ladu a skladu
víla, divoženka; 2. žena nepořádná, zpustlá
hubatá ženská, štěkna
chlap hrubý, neotesaný
hlaholit, hlomozit
děvče, které nemá ještě starosti a může si jen prozpěvovat
hlučný, hlasitý, -ě
člověk nedružný, křikloun; 2. tulák
toulat se
křikloun
tropit hluk, pokřikovat, překřikovat se, rozkřikovat se, vykřikovat
kolébat
láteřit, nadávat
dívka nebo "cérka" vysoká
3
halbija
hałdamáš
halena
hałúščí
haluška
hałúška (ze s.)
hałušky
hałuz, -za
hałúzčí, -ščí
hałuzí mn.
hałúzka
hałúzková
hałúzkový vzor
hałuzňa (Vi)
halva
ham
hamár
hamář
hamatný
hambáłek, -ky
hamižný
hamižovať sa
hamnúť
hamoniť
hamovať (sa)
hampasiť
hampasiť sa
hampasovať (sa)
hamplasiť sa
hamr
hamrał (F)
hamraziť (sa)
hamún
haňa
hanácká svaďba
haňať
hanavský tabák
haňba
haňba svítná
haňbiť sa
haňbjéj
Hanča, Haňa
handl
dřevěné koryto na krmení prasat
dožínky; 2. přípitek, závdavek, litkup
kabát mužský podobný "huni", ale se švy na bocích a všitými
rukávy; délka ke kolenům (byl zdobený červeným suknem)
drobní haluzí
kolébka
noček
nočky z brambor. těsta s brynzou
větev listnatého stromu
větvičky, klestí, proutí, roští
haluze, větve
větvička
jalovcová kořalka (borovička, gin)
větvičkový vzorek modrotisku
velká, neútulná místnost
velká hromada, velký těžký kus
značka označující výšku vodního díla (obv. splavu)
hluk, hřmot; 2. brzda starých formanských vozů (poleno s drážkou,
do níž se najelo kolem)
překupník, obchodník s dobytkem
hrubý (na omak), neforemný, silný, tlustý
příčný trámec mezi krokvemi ve 2/3 výšky (sloužil k zavěšení
uzeného a klobás)
neústupný
hádat se; 2. smlouvat houževnatě
chňapnout ústy (něco dobrého)
šetřit, hromadit majetek
viz "hemovať sa"
dřít, usilovně pracovat
viz "hamplasiť sa"
lopotit se, namáhat se prací, zápasit
namáhat se, lopotit se, plahočit se
huť
velký jedlík
žebrat, domáhat se
lakomec
stokoruna (slang.)
zelí s celými brambory zamíchanými v něm (nikoli "rozmíšanýma" bramborovou kaší)
hanět
viz "kruťák"
stud, hanba, ostuda
hanba zjevná
stydět se
více se stydět
Anna
obchod, výměna
4
handléř
handliť
handlovať
handravý
handrbolec, -buhandrčiť sa
handrkovať sa
handrlák
handžár
hanebný
hánek
haňfářiť
Haníča
haniť
hánka, -ky
hapať
hapatěrky (Z)
hapták (z n.)
haraburda
harabúzí
harabuzňa
harafica
harampází
harasný
harasová šnúrka
harasové niti
harc (F)
harcovať
harcovňa
hárešt
harfa (z rm.)
hargošit (B)
hargotať, -cať
hargotiť
hárkovať (M)
harmoliga na hubu
harmonyga, -liga
haromita, -tec
haromziť
hartať
hartať (M)
hartusiť
harušňa
harúzniť sa
harvan
harvas
handlíř
viz "handlovať"
obchodovat, měnit
bídný, titěrný
tulák
hádat se, handrkovat se
dohadovat se
hadrník
nůž kapesní (též "křivák")
hanlivý
viz "hánka"
směňovat, vyměňovat haraburdí
Hanička
hanět
kloub na prstu ruky
upadnout (v dětské mluvě)
zbytek z bohatství
pozor (postoj)
harampádí, haraburdí
polévka zelná
jizba velká
opilost
harampádí
valný, cenný, krásný, dobrý (Néni to hrubě harasné.)
šňůrka kroucená
nitě užívané na výšivky
spěch (též "kvałt")
jezdit hlučně, potloukat se; 2. padat (Zharcováł z žebřa.)
jizba hospodská velká
viz "árešt"
nástroj k rozřezání "odsýřeného" (sraženého) ovčího mléka před jeho
uložením do "hrudařky"
vyprávět
viz "hrgotať"
drkotat (zimou)
řádkovat pole (též "hřádkovať")
foukací harmonika
harmonika foukací i tahací
zbojník
hlídat, střežit; 2. opatrovat
spát, spinkat (v dět. mluvě)
hladit po tváři, po vlasech
dorážet, hlučně budit, hřmotit
punčocha ženská (bez dolní části)
hádat se, dělat rozbroje
havran
hluk, hlomoz, rámus
5
harvasiť
haspra
hástor
hastrdám
hašašíra
hašpa
haštořiť sa
hať
hat!
hať, -tě
hatiť sa
hatłať (F)
hatmatiłka
hatovec
hátrať +
hauzér, -ír
hauzírník
hauzírovať
hauzírpas
havač
havák
havałda
hávěť
havkať [v/f]
havořiť
havotať
havran
havrlant
havúzňať
házání (M)
házať
házať očama
hazuka
hazuška
hd- (F,R,VK)
hebéłkovať
hebełkovať sa
hebło (R)
hebło, - ła
hebroniť
hečačka
hečať
hečená
hečeť
hřmotit, křičet
viz "hašpa"
zástup; 2. stádo husí
viz "hastrman"
člověk nespolehlivý
petlice, klín závory, závora zapínací (na očko), zástrčka, závlačka
hašteřit se
hráz, zátaras pletený z vrbového proutí; 2. prostor mezi "kolibú a
pajtú" na salaši; 3. jáma, pleso
napravo! (pobídka vozky)
hráz pletená z vrbového proutí, břeh zpevněný
zastavovat se, ucpávat se, dostávat jiný směr, nedařit se
hltat, jíst hltavě
cizí, nesrozumitelný jazyk
prut (též "tatar")
chodit kolébavě
prodavač podomní
viz "hauzér"
toulat se
úřední povolení k podomnímu obchodu (do r. 1918)
viz "kumhár"
pes (v dětské mluvě)
hromada, skupina, klubko (chlapů), houf
drůbež na dvoře, zvířata žijící v trávě, hmyz
poštěkávat
hovořit
poštěkávat
drvař, vorař
křikloun
štěkat, křičet, nadávat
dávka k mlácení (cepy na humně)
házet, vrhat; 2. přeplácet při dražbě; 3. kašlat, vyhazovat (Háže
krév.)
pomrkávat, svádět očima
halena
houněný cvikl na papuči
viz poznámka u gdpracovat pomalu
lenošit, povalovat se
kmen oloupaný z kůry, neotesaný
harampádí, větší nepotřebná věc
brečet
viz "hečená"
zevlovat, zvědavě nahlížet; 2. zpívat "hečačky"
popěvek při práci (žních, kopání brambor); pozpěvovaly - "hečeły"
ženy na horních dědinách R a Vs
viz "helékať"
6
hedbáv
hedbávný
hedbávný bor
heft
heftovať (z n.)
hek
hékat (B)
héknút (Z)
hekovať
helekačka
helekať, haHelenov, -nkov +
hełépať
heligónka
helm (M)
helmo (Z)
helvít
hem
hemerajz
hemování nahładko
hemování naostro
hemovať sa
hemovať, ha- (z n.)
hemovňák
hen
hen sem tam
hen ten
hen, henkaj
héna - héna!
henkaj
hensemtam
henten, -á, -o
hepa
hépať
hépnúť
herberk
herbovať +
herdek baba
herdek, -najs
herfón, -ka
herink (z n.)
herský +
hedvábí
hedvábný
borovice vejmutovka
steh
stehovat
párek ptáků
hýkat
heknout, hrknout (Hekło v něm.)
zrazovat, odrazovat
popěvky pasáků při pastvě dobytka s kopce na kopec (též
"hojakačky, ohókačky")
halekat, dorozumívat se melod. voláním, pokřikovat do dálky (při
pastvě, práci), prozpěvovat popěvky na svatbě
Halenkov
utíkat
harmonika tahací knoflíková
součást chlívku ?
horní trám ve vratech stodoly (též "nadvrátí")
evangelík helv. vyznání
brzda
vrták k vrtání otvorů v "bednu"
brzdění vozu pomocí napjatého řetězu zapnutého kolem "špice" tak,
aby se kolo nemohlo otáčet
brzdění vozu pomocí silného řetězu omotaného kolem loukotí a ráfu
brzdit, mírnit se, držet se zpátky
brzdit
řetěz k brzdění vozů při jízdě s kopce
tam (na otázku kde?), tamhle, daleko (Ešče je do Ščepána hen!)
tu a tam; 2. ledaco vedlejšího, oč vlastně neběží
onen
tam
volání při odhánění husí
tam, tamhle; 2. před časem
ledaco, o tom i o onom oč vlastně nejde
tamten, tamta, tamto
dospělé děvče (pejor.)
skákat, poskakovat neobratně, tančit nepěkně (Včil sa hépe enem z
kúta do kúta.)
skočit
hostinec zájezdní
dědit
babizna, ženština, čertova baba (z maď. ördök - čert)
zaklení
hrabě, hraběnka (posměšně)
sleď, slaneček, uzenáč
dostatečně velký; 2. pěkný (jen výjimečně, obvykle se říká "hodný")
7
heršvec
hertovať (R)
herzog
herzug (R)
herzug (Z)
heřmánek
het!, hat!, hajta!
heta!
hetešiť
hever, -ro
hevnárek
hłaďák
hłaďéní
hłaďéní
hładidło
hladiť sa (M)
hładítko
hładko učesaná
hładná smrť
hładný
hładovať
hładovitý
hłady
hłaňať
hłaný
hłasnica
hłasno
hłásno (B)
hłásný
hłásný
hłaštověnka
hłava
hłava
hłava nehłava
hłaváč
hłaváč, -vál
hłaváček
hłavál (Vi)
hłavatica
hłavatka
hłaveň
hłavénka
hłavitý
hłavitý (nijak)
kruci(fix), nadávka
jezdit po hrbolaté cestě, hřmotit
domovní prohlídka
milenec, galán
mládenec na záletech (v období vel. půstu)
heřmánek pravý
napravo (pobídka vozky)
hot!
cupkat, cupitat
hever; 2. zvedák na zdvihání mlýnských kamenů
hřeben na osnovu, paprsek
pluh starého typu (radlice a krojidlo byly již železné)
svatební úprava hlavy nevěsty
ořezávání pořízem na stolici "strýc"
kotouč skleněný k žehlení skladů "kasanek"
jasnit se
skleněná koule na žehlení jemného prádla
učesaná na "pútec", s vlasy do "lelíkú" (účes svobodných děvčat)
smrt hladem
hladový, lačný, nekrmený ("hładná hus"); 2. neúrodný ("hładné
roky"); 3. hladový (Umřéł hładnú smrťú.) ; 4. dychtivý, chtivý
(Ten je hładný groša.)
hladovět, mít hlad
hladový
hladem
lézt, přelézat
hladký, holý bez suků ("hłaný buk")
ozvučnice, dno (u houslí); 2. viz též "koncovka"
hlasitě, nahlas
lehce mrazivo
hlasitý, znělý, zvučný
ponocný
vlaštovka
část dud; 2. místo v posteli ("hłavy, nohy")
tlouk dřevěné palice (též "hrča"); 2. osa kola; 3. dolní, rozšířená
část lopaty; 4. střední, čtyřhranná část "dłúhého rohu"
do každého místa, nevybíravě
vranka obecná (ryba)
pulec
černohlávek obecný
viz "hłavoň"
koukol hlaváček
sekera střední, menší "pantok" (též "oščepačka")
hořící poleno, dřevo zuhelnatělé
hlavnička (nemoc), tyfus; 2. kus hořícího dřeva (též "hłaveň")
dobrý, valný, vyhovující kvalitou (užívá se jen v záporu)
nevalný, nemnohý (Nebyło to nijak hłavité.)
8
hłávka
hłavní
hlavnička
hłavoň
hłavsko
hłbek (dl.ł) (B)
hleď sa ty!
hleďa
hleďavé
hleďavoči
hleděť
hleděť (kemu)
hledět bíłým
hleděť pěkně
hleděť si
hleděť zpátky (M)
hlechniť +
hlechniť sa +
hlén (B)
hlídka (M)
hlín
hlina
hliňák
hliněnka
hliněný
hlinistý
hlinka
hlísta
hlísta (Vi)
hlístník
hlísty
hlivěť
hlk, zhlk (Z)
hłobiť
hłobiť patama v řiť
hłobiť sa
hłobiť zobákem
hłobnúť
hłobnúť sa
hłodek (Z)
hłohové pcháčí
hłomoždiť (R)
hłožec
hłožinka
hltoň
hlávka zelí
hlavní; 2. vůdce, velitel
tyfus střevní
bohatec, buržoa, pán
hlava (zhrub.)
noha hřibu
podívejme se!, tak se podívej!
hledíce
nápadné, okaté
vůčihledně
dívat se, hledět
nadržovat, držet (na někoho)
viz "zhlédať"
dobře vypadat, mít dobrou kvalitu a vzhled
opatrovat, hledět si, vážit si (koho)
ohlížet se
odřít do hola (strom z listí)
dřít se, mozolit se
bláto, jíl
noční hlídka na vsi
naplavenina, nános hlíny
prsť
hrnec hliněný
švestka (druh)
kameninový ("hliněný hrnec, žbánek" ap.)
hliněný
červená barva k označování dříví
hlíst střevní, tasemnice, škrkavka
žížala, dešťovka
zeměžluč obyčejná (lék na "hlísty")
hlíst střevní, škrkavka
živořit
sráz
tlouci, přitloukat, zatloukat, dusat; 2. vytloukat díry a pěchovat
"kołky a ostrévky"; 3. prosit, žadonit (Tak sem hłobiła, až sem to
dostała.) ; 4. v ovčáctví spást až na samý drn
běžet, prchat
bít se (v prsa)
zobat do stromu
udeřit, praštit (jednou)
udeřit se
ohlodaná kost
hloh keř
hlomozit
hloží
plod hlohu (též "čertí hrušky")
hltoun
9
hňápnúť
hňápy
hnať
košťál (též "húb, húbí, húbík")
hlouběji
hlubina, strž, hloubka
údolíčko široké
vdolek s náplní ze zelných košťálů
kosa tupá, špatně sekoucí
člověk hluchý (pejor.)
člověk nahluchlý; 2. teřev hlušec
hluchý; 2. tupý; 3. prázdný, dutý
nesmysl, hloupost
žena přihlouplá
hloupost, pitomost
přihlouplý
hloupost
hloupé jednání, hloupý čin
přihlouplý
hnis z rány, z boláku, vředu; 2. dětská nemoc (průjem s vrhnutím);
když dítě zemřelo na neznámou nemoc, říkalo se, že ho "hłúza
zaléła"
černý kořen (kořen z čemeřice černé)
hlouběji
úval
hlubší
všechno drobné - králíci, ryby, "hňus" ve stodole ap.
plácat, obhazovat (neuměle)
spadnout
spadnout, praštit sebou
běhavka
bouchat, tlouci; 2. ztěžka, namáhavě chodit, šmatlat; 3. jíst, polykat
(pejor.)
upadnout, spadnout
šlápoty
hnát, vést dobytek, pohánět; 2. čpět, smrdět; 3. štvát, pronásledovat
hnať sa
hnátisko
hnatý
hňaviť
hňécť, -sť
hneď, -kaj
hnetkaj
hněvúse, -sky
hnida
hníkať
hníkať sa
hnilica
hniłka (R)
spěchat
noha (pejor.)
vyhnaný, hnaný
jíst, pojídat (pokradmu), polykat nasucho
hníst, mísit; 2. tísnit a dřít (boty); 3. mrzet, rmoutit
hned, ihned
ihned
vlasy za krkem dlouhé
vajíčko vši (Má vłasy samú hnidu.)
dráždit, napalovat, povalovat se
svářit se, hádat se, vzpírat se; 2. povalovat se
hruška přezrálá, hnilička
viz "hnilica"
hłúb, -bík
hłúbjéj
hłubočajzňa
hłuboček
hłúbovník
hłuchá kosa
hłuchál
hłucháň
hłuchý
hłúpá řeč
hłupaňa
hłupina
hłupkavý
hłúposť, -tina
hłupotina
hłúpý na neco
hłúza
hłuzák
hłybjéj
hłyboček (M)
hłybší, -pší
hmyz (B)
hňácať
hňácnúť
hňácnúť sebú
hnačka
hňápať
10
hnípať
hniť
hniť (M)
hnízdiť sa
hnízdo
hnojačky
hnoják, -ňák
hnójiť
hnojky
hnojová pobaba
hnojúvka
hnúj
hňup
hňupky
hňus
hňusit (Z)
hnusno
hnusoba
hobel (M)
hobl
hoblena
hoblička
hobłýňať sa
hodiny stěnové
hodiť sa
hodiť sebú
hodnačiť sa
hodně
hodnosť
hodnú chvílu
hodný
hodný kus
hodŕňať, -gŕhodula
hody
hody "po staru"
hody císařské
hofér
hofěra
hoferství
hoférstvo
hóflíferant (z n.)
hofrava
hógať
hogať +
lenošit, pospávat, dlouho spát
hnít; 2. povalovat se, lenošit, spát
být pochován
dělat si pohodlné místo (v posteli)
miniaturní opálečka jako hnízdo do ptačích klecí
vidle na hnůj
vůz na vození hnoje
hnojit
sáně s bočnicemi na vyvážení hnoje
vynášení hnoje v "nošačkách" na horská pole
močůvka
hnůj; 2. hnojiště
pitomec; 2. vykastrovaný kozel
viz "pampúchy"
setřená, nadrobená sláma, seno
stínit, utlačovat (Velké stromy hňusiły małé.)
ošklivě, hnusně
hnus, špína, kal
hoblík
hoblík
žena nemravného chování
ledvina
hnízdit se
hodiny nástěnné (se závažím)
hodit se; 2. být k potřebě
mrsknout sebou, pospíšit si
vynášet se, honosit se
velmi velice, mnoho
dobrá povaha
delší dobu
velký ("hodný kus, hodná izba"); 2. dobře vypadající, hezký; 3.
zámožný; 4. vzácný; 5. hodný
velký, pořádný kus
jezdit s vozem nerovně, od kraje ke kraji, popojíždět s kolébkou
ovce určená k porážce o hodech
posvícení
hody kateřinské, martinské ap.
viz "císařské hody"
nájemník, podnájemník; 2. podruh, který pracuje na statku za stravu
a byt (též "podłudník, sušárník, strávník, noclehář")
ofěra (dar poskytnutý věřími); 2. dar +
nájemný byt
nájem
dvorní dodavatel
podruhyně (viz též "hofer")
cloumat, houpat
směrovat, vracet
11
hoghá! -gaj! (B)
hogŕňať
hogŕňať (sa)
hogýňať
hoja!
hojař
hojdačka, -šačka
hojdať
hojgačka
hojkať
hojná marýna
hojná večeřa
hojně
hójšačka
hójšať sa
hola
holadryja
holahurt
holaj, duša!
hołáň
holandský
holba
holcmica
hołdýňať sa (M)
holec
holendr
holénka
hołgýňať
holica
holina
holinka
holinky
hołomenica
Hołomúc
hołopicha
hołořiťa
hołoť
hołota
hołozubý
holport
holštánek
hołtár
hołúbek, -ček
hołubica
hołubník
povel kravám a volům k zabočení doleva
hřmotit třením o nerovnou zem, hlučně kolébat; 2. vrzat, skřípat, třít
se (Koło u vozu hogŕňá.)
štrachat (se)
lomcovat, prudce houpat
hej!, hoj!, vzhůru! (Hoja, chłapci, hoja!)
léčitel
houpačka
houpat (v kolébce)
kolébání dětí na noze
houpat, pohupovat
nešetrná žena
večeře vydatná v předvečer Štědrého dne
hodně, mnoho
houpačka
houpat se
hůl s křížkem na konci k vytahování puten ze studny
divoženka, ženština
pozdvižení, vzruch, shon
užijme si!
plešatec
světle červený
holba = 0,7 l (stará rak.dutá míra)
helma
veselit se bujně
neženatý člověk
dlouhán
holínka
kodrcat se, jet po nerovné cestě, na níž jsou "juhaně"
pšenice holá bez osin (červená nebo bílá)
neporostlá, neobdělaná půda
třešeň zelená
nezralé trnky nebo třešně
přepážka oddělující mlat od přístodůlku
Olomouc
žena štíhlá a dlouhá, neohrabaná
chuďas
holá zem, bez sněhu
žebráci u cesty, děti škemrající o almužnu
bezzubý
společná věc
nákrčník z korálků navlečených na žíni s tkanicí
stojan na "potáčky"
holub, holoubek
holubice; 2. holubinka trávozelená, namodralá, nazelenalá (jiné
druhy holubinek se nesbíraly); 2. viz též "na hołubicu"
prostor nad komůrkou na půdě
12
hołus!
hołuška
hołý
homola (Vi)
hoňák
honcovať sa
honcula
honem
honemší
hóněná
hónění
honěnica
hongať
hongať sa
hongélať
hongŕlať (sa)
hóniť
hónit (Z)
hóniť sa
hóniť si
hoňkyny (M)
honosnatý, -to
hont
hontový
hóňúvať
hópať
hopkať
hopkať těsto
hópnúť
hopýcať
hopýňať
Hor. Roketnica +
hora
hora nedílná
hora panská
hora selská
hora singulární
horalák
hore
hore drnkem
hore dýmem
hore koncem
hore koty
hore krpci
hore pácem
hore pánkem
přivolání holubů
viz "hulaňa"
nepokrytý (hlava, krk, kolena); 2. chudobný, bez peněz
dožínky
pasák ovcí, pomocník na salaši, obv. mladý chlapec (sháněl ovce k
dojení, nosil vodu a dřevo)
honit se před pářením (Zajíci sa honcujú.)
žena lehká, sexuchtivá (horší než "běhula")
rychle; 2. v té chvíli (Nevěďéł honem co řécť.)
rychlejší
honička, hrát si na honěnou
oplozování rujných ovcí vybraným plemeníkem (po "rozhónění")
část košáru, kde jsou ovce před dojením (též "pajta")
pohupovat, natřásat; 2. viklat
houpat se (v klíně, v kolébce)
viz "hongať sa"
viz "hongať sa"
honit, hnát, vyhánět
něco provádět (Co tu hóníte?)
honit se, mít snahu se pářit (u zvířat)
onanovat
mostiny, oblé trámce, jimiž se dláždí cesty na močálovitých místech
honosný, sebevědomý, -ě
kus dřeva, špalek; 2. boční zpevňovací trámy splavu
spletený z větších latí a proutí
honívat
skákat
poskakovat
pohazovat těstem na "okřínu" s obracením
poskočit, skočit
skákat
poskakovat nepěkně
Lhota u Vsetína
kopec, les vzrostlý (Šéł do hor.)
les se společným vlastnictvím starousedlíků v obci
les dominikální (ve vlastnictví panství)
les (pův. rustikální "javořina") v gruntovním vlastnictví
les společný s podíly dle výměry půdy
viz "širáň"
vzhůru, nahoře, nahoru
viz "hore pácem"
vniveč
vzhůru nohama
vzhůru nohama; na zádech
vzhůru nohama
ležet na zádech vzhůru nohama
na zadní nohy
13
vstoje
výše, až nahoře
na břicho
lesík, kopeček
náfuka, nadutec
lesík; 2. viz též "křibica"
horečka, teplota
horoucí, vřelý
roh lesní
lidé z hor
obyvatel z horního konce vesnice, údolí
severní Slovácko, sev. Valašsko
obyvatel hor, horního konce
na vsetínském panství: Ústí, Johanová, Hovězí; po r. 1650 nově
založené: Zděchov, Nový Hrozenkov (pův. Nová dědina či
Rozynkow) a Halenkov (pův. Helenov či Helenkov). Od roku 1850
také M. Karlovice, oddělené od Hrubých Karlovic, které patřily k
Rožnovu.
valašský dobytek
horní dobytek (R)
zbojník
horní chłapec
Horní m.Vsetín [v/f] Vsetín, Horní město (do r. 1850 samostatné)
obyvatel horního města
hornoměščan
hoře, žalost
hornosť +
viz "vałašský dobytek"
horný dobytek
chlap jak hora
horoň
povodeň
horová voda
viz "horňáci"
horoví ludé
hřib královský
horovják
lesní, horský
horový
vůl k práci v horách
horový vúł (M)
vřelý, horký
horúcí
vedro
horúčava
horečka, zvýšená teplota
horyč, -řič
klobouk vysoký; 2. houba
horýl
bědovat, naříkat, hořekovat
hořákať
horní část horské vesnice
Hořansko
hořekovat
hořekať si
nahořklý
hořkavý
sýr uleželý, brynza
hořký syr
hoj!
hosa!
hospodský
hospocký
nocleh a strava pro pány, služebnictvo a koně
hospoda
hospodyně
hospodyň
bradavice na rukou, vyrážka
hostec
Hošťálková
Hoščáłková
hlídač polní
hotař
zásoba
hotovizeň
hore ptákem
hore vyšéj
hore značky
horečka
horenos
horka
horká nemoc
horkúcí, -cný
horna
horňáci
horňák
Horňáky
horňan
horní dědiny
14
hovacký (M)
hovadina
hovádko
hovado
hovadský
hověť
hovija
hovňáky
hovno
hovno zvířací
hovnovál
hrab
hrabačka
hrabať
hrabať sa
hrabě devítky
hrabě jedenástky
hrabě obłúčkové
hrabě patnástky
hrabě rozřezované
hrabě sedmičky
hrabě třinástky
hrabě, -le
hrabí
hrabica
hrabica rožencová
hrabicovať
hrabina
hrabisko (Vi)
hrabjař
hrábky
hrable
hracká
hradiť
hradiť płoty (M)
hrádza +
hrach
hrachovina
hraja
obrovský, velký
nesmysl, hloupost
dobytče
hovádko; 2. hlupák; 3. ovád, střeček
velikánský
být po vůli, dobře vařit a obsluhovat (hosty), vyhovovat
odpočinek, pohov, "nicnedělání"
hromada rozšlapaných výkalů, "hoven"
výkal; 2. nic (Dostaneš hovno!)
výkal zvířecí se jmenuje "psinec, koninec, kobylinec, kravinec,
kuřinec, mušinec, błešinec" ap.
hovnivál
habr
lopatka na vyhrabávání popela
hrabat; 2. shromažďovat, mamonit
jít pomalu, štrachat se (Gde sa hrabeš?)
hrábě s devíti zuby v hřebenu (užívaly se na rozhrabování sušícího se
zrní)
hrábě s jedenácti zuby v hřebenu (užívaly se při sušení sena)
hrábě, které mají připojení "hřebeňa k húłce" zpevněno "oblúčkem"
hrábě s patnácti zuby v hřebenu (užití jako "třinástky")
hrábě, které mají konec húłky v místě spojení s "hřebeněm" podélně
rozříznutou do hloubky asi 25 cm
hrábě se sedmi zuby v hřebenu (užití jako "devítky")
hrábě se třinácti zuby v hřebenu (užívaly se ke shrabování ohrabků)
hrábě (díly: "húłka, obłúček a hřebeň", který tvoří "słúpec se zuby")
habroví
starší typ násady na kosu na obilí opatřená "roženci"; později byla
nahražena váhově lehčím a výrobně snadnějším "łepákem" (na
Vs,M,R se "łepáku" i později říkalo nesprávně "hrabica")
kosiště na kosení obilí zakončené "roženci", pomocí nichž byla
ukládána pokosená stébla s klasy
kosit obilí "hrabicú/łepákem"
habroví
hrábě velké (na úklid obilních klásků)
výrobce hrabí
dětské hrábě
hrábě
silnice
stavět ploty (ne dělat!)
oplocovat
hráz
hrách
stonky hrachu jako krmivo
hudba, muzika
15
hraň
hranice dřeva (dřevo se v lesích ukládalo do "hraní" o rozměrech
0,75 x 1 x 1,8 m pomocí "metrové húłky") ; 2. hranice šindelů
hraňastý
hranečák (Vi)
hranečník
hránek, -nka
hranatý
mezník
mezník
hranice (polen nebo prken); 2. skupina, vyšší stav společenský
(přenes.) (My nepatříme do teho hránka.)
hranice hřeva (viz též "hraň, hránek, hránka")
ukládat polena (délky 1 lokte) do "hraní"; 2. míst sklon k špatnému
štípání a zpracování (o dřevu)
vrstva příze na vřeteni kolovratu
hranice dříví
opracovat pořízem na stolici do čtyřhranného nebo šestihranného
profilu
koryto, žlab ve chlévě
hrát (se, si)
hrát na smyčcové nástroje
hrát si na schovávanou
hrát kuličky
břeh potoka porostlý vrbovím
viz "briga"
mez podélná porostlá křovím, do níž se ukládá posbírané kamení
kopec, stráň; 2. hrb, záda (pejor.)
dědictví
kopec
lopatka na vyhrabování popela
pila břichatka
kopeček
jet nebo jít po hrbolaté cestě
kutálet se po hrbolaté zemi
hrbol, hrbolek, menší oblá vyvýšenina; 2. neopracovaný výstupek
dřeviny uprostřed dna soustružené nádoby
dědit
kašlat
rachotit, nadskakovat (po hrbolaté cestě)
spadnout, upadnout, zhroutit se hřmotně (A tož vúz hrbúc!) ; 2.
uhodit hrubě
chřestit, rachotit, hrkat
spadnout s rachotem
vrznout; 2. uprdnout si
tlouk dřevěné palice (též "hłava"); 2. suk ve dřevě; shluk, množství
(viz též "grča")
boule, opuchlina, nádor; 2. povrchová nerovnost dřeva
hrkat, šramotit
sukovitý, hrbolatý
brambory
hranica (B)
hraniť
hránka
hránka (M)
hránkovať
hrant (B)
hráť (si)
hráť na krky
hráť na mžuganú
hráť v dúłek
hráz (B)
hráza
hráza (Z)
hrb
hŕb
hrb (Z)
hrbačka
hrbaňa
hŕbek
hrbołcovať (sa)
hrbolcovat sa (Z)
hrbolec
hŕbovať
hrbúcať
hrbúcat (Z)
hrbúcnúť
hrckať
hŕcnút (Z)
hrcnúť (si)
hrč, -ča
hrč, -čka
hrčať, -čeť
hrčatý
hrče (B)
16
hrčka
hrdelná dřina
hrdelný
hrdelný (Z)
hrdłavka (M)
hrdliť (sa)
hrdłovačka
hrdłovať
hrdłovať sa
hrdłoviska
hrdłovisko
hrdúsiť
hrgłovat (B)
hrgotať, -cať
hrgúcať
hrk (Z)
hrkač
hrkáłka, -vka
hŕkať
hrkávka [v/f]
hŕknúť (M)
hrknúť si
hrkotať
hrkotka
hrkotnica
hrncovat (Z)
hrnéček
hrnúšek
hrobař
hrobek
hrobkování
hrom
hromadnisko
Hromíce
hromníčka
hromníčka
hromníčná zima
hromotřesk
hromovec, -ník
hromový kameň
hromžiť
hrotek
hrotica
hrotica, -čka
boule
usilovná práce, úporná námaha, lopota
usilovný, úporný, úmorný
namáhavý
záškrt (léčení pomocí obkladků: mrkvového, kozákového,
medového, kuřincového, mydlového)
šetřit, omezovat se; 2. rdousit, škrtit (se); 3. těžce pracovat,
namáhat se, nosit těžká břemena v nůši
dřina, lopota, námaha
pracovat s námahou; 2. nosit náklady v "noši"
namáhat se, dřít se
pole na stráni, kopci
těžká práce, dřina, lopota
pevně svírat
lomcovat, mlátit, hlučně viklat (viz též "haglovať)
hrkat, třást, rachotit
hrkat, kašlat (hrubě)
žebrota, vandr
řehtačka
chrastítko
hrkat, šramotit
rolnička, chrastítko; 2. jablko (druh)
odbít čas (Hŕkło pět.)
vyměnit si navzájem věci ukryté v hrsti
hrkat, šramotit
zvonek ovčí; 2. chrastítko dřevěné
žena povídavá
hřmotit, rachotit (prázdný vůz na kamenité cestě)
hrnek, hrníček
hrníček
hrobník
kopeček (brambor)
kopčení (brambor)
hrom; 2. povětroň; 3. kamenný mlat
hromada kamení sesbíraná s pole
Hromnice (kat. svátek 2. února)
hromnička (svíce svěcená na Hromnice)
svíce hromníčná
mrazy v prvním týdnu února (kolem Hromnic)
netřesk
klobouk vysoký portášský
meteorit
nadávat, hromovat
dřevěná dížka na dojení mléka s jedním uchem (též "doják")
kruhovitá, ode dna se rozšiřující dřevěná nádoba, nasazená na bidle,
určená k nabírání vody nebo močůvky
škopek dřevěný s jedním držadlem; 2. nádoba na med
17
hrotík
Hrozénkov +
hrózně
hrsť, -tka
hrstňačka
hrtáň
hrtús
hrtúsiť sa
hrubá
Hrubá Bystřica +
Hrubá Lhota +
hrubá súl
hrubě
hrubé děła
Hrubé Karłovice +
hrubě moc
hrubě šumné
hrubohled
hrubý
hrubý vúz
hruda
hrudařka
hrudovať sa
hruščák
hruška
hruškovica
hrušky
hrúz
hrúza hrúzovaná
hrúzovaný
hryzák
hryzikúrka
hryzoň
hryzť
hryzt sa (Z)
horní díl máselnice s dírkou
Nový Hrozenkov
velice (intenzívně)
hrst, užaté množství klasů, které se vejdou do hrsti
kapesník, šátek
krk, hrdlo, hrtan, chřtán
dříč
namáhat se, dřít se (též "hrdłovať sa")
těhotná; 2. mše velká (druhá nedělní)
Valašská Bystřice
Velká Lhota
sůl kusová
mnoho, moc, velice, velmi, tuze, příliš
senoseč, žně
Velké Karlovice
velmi, značně, mnoho
moc pěkné
dalekohled
velký, značný, obrovský, silný, mocný; 2. dospělý
souhvězdí Velkého vozu
hrouda; 2. sněhová koule; 3. sýrovina "podpuščená" a ručně
zformovaná v "putyře"
tkanina k odkapávání syrovátky a tužení sýra
házet sněhovými koulemi
vdolek s "potírkú" z povidel ze sušených hrušek
hrušeň; 2. závaží na mincíři
voda z vařených hrušek
hrušky, plody hrušně (lidové názvy odrůd: "cibulky, cigánky,
císařky, cupaně, čapačky, dule, hniličky, chvostačky, jarníčky,
ječménky, kameničky, kaménky, kohútky, kořenúvky, kořeňačky,
łužňanky, margétky,
máselnice, másłovice, másłovky, okrúhlinky, ovesnínky, padanky,
piksałky, płánky, płanušky, regule, sodovky, słovenky, smolenky,
stehňačky, šedúvky, šidłaně, šimúnky, špekovice, vácłavky, vajčenky,
vavřínky,
věšačky, vĺčky, zasedačky, zimní, zimule, zvonky, žbánky, zelénky,
zadrhačky, vrabličky, pečítky, jančičky, medovice, michałky,
jakubínky, šidłačky, hrdličky, ovsínky, rybinky, šimúnky, hnojúvky,
křehačky")
řízek (ryba)
hrůza hrůzostrašná
hrůzostrašný, hrůzný
špička, násadka na fajfku, náustek fajfky
lakomec, škudlil
lakomec
hrýzt
hádat se, hrýzt se (mezi sebou)
18
hřácnút (Z)
hřad, -da
hřada
hřádka
hřápnúť
hřápnúť si
hřbetoň (F)
hřebčák
hřebelco
hřebelcovať
hřebeň
hřebíček
hřebička
hřebík
hřebovňa
hřešéní
hřešiť
hřešúvať
hříb bíłý
hříb, -y
hříbař
hříbat (Z)
hříbja
hřibjanka, -vica
hříby
hřichovat sa (Z)
hřisko
hříšně drahý
hříšný
hříť
hřmění
hřměť, hřimhřmněť
hu!
hu! (Vi)
húb
huba
hubáň
bouchnout, vystřelit
bidýlko pro slepice v kurníku, pro ptáky v kleci
trám podélný ve větší jizbě podpírající trámy příčné
záhon
posadit se
sednout si (neohrabaně)
širokoplecí člověk
hřebec
škrabák na srst, hřebelec
česat srst dobytka
hřeben; 2. hřeben hrabí (díly: "słúpec, zuby")
hvozdík, karafiát
kobylka
hřebík ručně kovaný (druhy: "špenár, péřák, łaťovják, šindelák,
podkovňák, cvoček")
nástroj kovářský na výrobu hřebíků
nadávání
klít, klnout; 2. domlouvat, vytýkat, hubovat, hrozit
často hřešit
hřib smrkový, dubový, borový, bronzový (též "pravák, tvrďák,
skalní hř., obyčejný hř., hrabovják, hrabčák")
hřib, houba
houbař
hrýzt, hryzat
hříbě
polévka hřibová
hřiby; 2. houby jedlé všech druhů
hřiby: "hříby bíłé, sinále, horovjáky, jałovčáky, kozáky (křemeňáky,
léščáky); ostatní druhy jedlých a na Val. sbíraných hub: "smrhy,
kołopénky, hołubice, kuřátka, kravičky, podborúvky, mléče, kozí
štrychy, baraní kule"
tvrdit, dušovat se (pod těžkým hříchem)
kuželna
velmi drahý
veliký (Stáło to hříšné peníze.) ; 2. hřešící
hřát
bouřka
hřmět
hřmít, blýskat se
hr!, vzhůru!
hurá, vpřed!
viz "hłúb"
ústa, obličej; 2. zvířecí tlama
choroš troudový - Polychorus fomentarius L. (rostl na "vłasovém"
buku a sloužil k výrobě klobouků "širáňú", čepic, obuvi, váčků a
"trúdu"); 2. čepice z houby choroše
19
hubáně
hubatý
hubavica
huběnka
húbí
hubica
hubka
húbka
huboč
huboké prasa
huboko, hłuhuboký, hłuhubtovať +
húby
húc!
hucáň
hucať
húcať
húcnúť
hučeť
hučka
hučky
hučná cesta
hučnica (F)
hučno
hučný
húdať
hudec
hudrovať
hújať
hújšačka
hújšať sa
huk
húkałka
húkať
húkať sa
hula (M)
hulaňa
hulať
húlať
húlava
hułázňaní
hułázňať
houby rostoucí na dřevě (též "hubáň, habáň, hubavica, hubka,
húbisko")
často se vadící, odmlouvající
puchýřek, kopřivka, vyrážka
hubička
hloubí
ústa; 2. hubička (džbánku); 3. vyrážka
houba (dřevní) vyvařená a vysušená, sloužící k zapálení ohně
křesadlem
hloubka, hlubina, tůň
les hluboký; 2. hlubina
vepř s nízkým břichem
hluboko; 2. hodně (Pij huboko, pij hłúbjéj!)
hluboký
ničit
hřiby
hup!
klobouk nízký kulatý uherského typu; 2. klobouk valašský, vysoký,
těžký
pokašlávat
tlouci, mlátit (do dveří)
praštit, uhodit
povídat se, mluvit o (Ludé hučá, že ...)
kožešinová čepice
nohy (pejor.)
viz "hučnica"
silnice okresní, cesta podhorská
hlučně
hlučný
hrát na hudební nástroj
houslista
nadávat
měnit, směňovat předměty známé za známé
houpačka
houpat se
píšťala dud ("gajd") - dlouhá a krátká
lesní panna (též "húkavka")
houkat (o sovách)
viz "hučeť"
kolébka
kolébka z plachty
spinkat (v dět. mluvě)
kolébat (v dět. mluvě)
prudký točivý vítr, tornádo
křik, řev, hlasitý, falešný zpěv
křičet, hulákat; 2. zpívat (hlasitě)
20
húłka, -łečka
hułuška
hulvor (F)
humenec
humna mn.
humno (B)
humplovať
humplovať (sa)
huňa
huňák
huňál
huncút
hundarka (F)
huněk, -ňka
huněnky
huňka (F)
huňky mn.
hunt
huntek (F)
huntina (M)
huntování
huntovať
hunty (M)
hupčiť
hupky!
hupky, -kem
húra
hurdy-burdy!
hurhaj (M)
hurkať
hurt
hurto
hurtování
hurtovať
hurtovať (R)
hurtovní
hus
húsa
husa husa!
husačka (M)
husár
husárek
dřevěná tyčka pro různé užití; 2. držadlo hrabí; 3. tyčka mezi
"mlýncem" a konzolou nad ním, pomocí níž se otáčelo "běhúnem"
kolébka
dymnivka dutá; 2. sprosťák
kopec s plošinou na vrcholu
střed stodoly, jehož podlahu tvořila jen udusané hlína
palouk za stodolou
kazit, ničit, huntovat
válet (se), rozválet, zválet (postel)
houně, ovčí kůže i s vlnou; 2. sukno hrubé z řídké vlny (dl. tvrdého
vlasu) vyrobené na ruč. stavu - bílé nebo buré; 3. kabát (halena)
vyrobená z "huně"
soukenná přikrývka z tvrdé vlny (též "huňa")
huňáč
taškář, ferina
látka lněná na odkapávání sýra
oddělení valchy (jedno ze tří) v němž tlučou do vložené "huně" nebo
sukna dvě kladiva
střevíce ženské soukenné s koženou podrážkou a podpatky
halena vyrobená z "huně"
papuče z valašské huně
kus dřeva, poleno
kláda kvalitního dřeva (nesmí být "zkrhłé")
krátká kláda
ničení, nešetrné zacházení
ničit
pařezové dříví
hopsat, poskakovat
honem!
rychle, spěšně, kvapem
půda (pod střechou)
poplašné volání
rámus, povyk
budit, povzbuzovat
hluk, rachot
příkře, rázně, zhurta
pobízení, pobídka
mít křeče v břiše při průjmu; 2. požadovat důrazně, příkře, s
křikem; 3. pohánět ke spěchu, jednat rázně, hnát, popohánět
rachotit
hřmotný
husa
house
přivolávání hus(í)
husopaska
voják jízdní uherský
klobouk bačovský navazující na "gevěrec"
21
husarka
húsenica
húser
husina
husinec
husle, -ičky
húšačka
húšání
húšať (sa)
húšč, -ščí
húščava
huškať
huštlama
hut
huť
hutanka
huťar (B)
huťař
hutať
hútať
hutek
hutnúť si
hutný
húževka
húžva
húžvačiť sa
húžvať
húžviť
húžviť sa
hvězdičky
hvízdať
hvízdnúť
hvíždž
hviždžať
hyb (Z)
hybaj (Z)
hybaj ztuotel!
hybaj!
hýbať
hýbať (sa)
hyběť (R)
hybký, -pký
hybnúť
hybočina (M)
hyc
hýcání
pistole dragounská
housenka
bolest v křížích, uskřinutí míchy, ústřel
husí sádlo
husí trus
housle (Husle hrajú: "V řiti hnidy!")
houpačka
houpání
houpat (se)
houština; 2. usazenina, sedlina
houština
navádět, štvát (proti); 2. obelhávat (v legraci)
nevymáchaná huba
doušek, hlt
sklárna, huť
sklenice
výrobce hrnků z polévané hlíny
sklář
polykat, hltavě jíst
přemýšlet, vymýšlet, dumat
hlt, doušek
loknout si, hltnout si
pevný, silný, tlustý
houžev, provaz zkroucený z břez. proutí, kořene nebo větviček
houžev, provaz z lýka; 2. kožený řemínek na cepu (sloužil k
upevnění cepu k "húłce přes hłávku")
viz "húžviť sa"
mačkat
šetřit, hromadit majetek
nuzačit se, skrblit
hvězdy, vesmír
hvízdat, pískat
hvízdnout; 2. udeřit kamenem
člověk štíhlý, hubený, vyžilý; 2. pískle
svištět, hvízdat (o větru)
hod, rána (Devět kołků na tři hyby.)
bití, výprask (Dostáł hybaj.)
zmiz odtud!, jdi pryč!
běž!, hni sebou!, běž!
pospíchat (Hni sebú.)
hýbat (se), pohybovat (se)
těžce pracovat
obratný (Synečku hybký, neboj sa bitky!)
udeřit holí
hlubina
horko
plýtvání
22
hýcať
hycel +
hycovať
hyča +
hyčka +
hyd
hyd jakýsik
hyd, hyt
hydek
hýl
hyłáňať
hyłýňať
hymlhneďužale
hyndrovať
hyndrovať sa
hyp
hýpání
hýpať
hypcování
hypcovať
hypkať
hypký, -ko
hýpnúť
hystóryja
hýža
hyžďáły
plýtvat, rozhazovat, nešetřit
katův pacholek
sálat, silně hřát; 2. mít horečku
košťál zelný
střední žíla v listu (zelí)
drůbež; 2. havěť; 3. sběř, sebranka
verbež
blechy, vši, štěnice
zima, ochlazení
hejl, hýl
pobízet koně; 2. helekat
křičet, řvát, povykovat
nadávka
ničit, vysávat (někoho), plundrovat
lopotit se, dřít se
skok
skákání
skákat, tančit, dovádět
skákání
poskakovat, tančit, skákat
viz "hypcovať"
hbitý, rychlý, -e, obratný, -ě
skočit
historka; 2. historie
noha
nohy, nožiska