Kapitola 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika

Komentáře

Transkript

Kapitola 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika
www.thunova.cz
Kapitola 13 – ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ
POLITIKA
Teorie mezinárodního obchodu:
― podstata mezinárodního obchodu → jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu
zboží
― možnost specializace na určité zboží, které se bude dále vyvážet (u zb. s nízkými výr.N)
― rozdíly ve výrobních nákladech
o rozdílné klimatické podmínky
o rozdílné primární vybavení surovinami
o rozdílné kvalifikační struktury obyvatelstva
o odlišné preference spotřebitelů
1)
―
―
―
Teorie absolutních výhod:
Adam Smith
předpoklad – existence 2 zemí (A,B), které vyrábějí pouze 2 produkty (víno,pšenice)
čísla v tabulce udávají počet jednotek práce potřebných k vyrobení jednotky zboží
o čím více jednotek práce je nutno použít k výrobě daného statku, tím
dražší je tento statek
o VF je zde práce L
o U A je víno 1,5x dražší než
pšenice, u B je 4x
o A se začne specializovat na
výrobu vína a omezí (opustí)
výrobu pšenice, protože tu může dovézt za nižší cenu z B.
o B se bude specializovat na produkci pšenice, omezí výrobu vína, kt. může dovážet
z A.
MO bude probíhat na zákl. ABSOLUTNÍCH VÝHOD: země A má absolutně nižší N na
výrobu vína a B má absolutně nižší N na pšenici.
2) Teorie komparativních výhod:
― David Ricard
― země bude vyvážet zboží, u kterého má relativně nižší náklady – uplatňuje tzv.
komparativní výhodu
― komparativní výhoda pouze u jedné země
― země se bude specializovat na výrobu daného zboží, u kterého je produktivnější
― mezinárodním obchodem si obě země
polepšují
o A má vyšší absolutní N u vína i u
pšenice.
o B má absolutně nižší N u vína i u pšenice. Neznamená to, že B bude vyvážet
oba statky.
o B na 1l vína potřebuje 12hod, A 16 hod. Lze říci, že B je 1,3x produktivnější
(16/12).
o B na 1kg pšenice potřebuje 4hod, A 8 hod. B je 2x produktivnější (8/4)
o Tzn. B se bude specializovat na pšenici, tam je produktivnější.
o A se bude specializovat na víno.
o Tzn. A má komparativní výhodu u vína a B má komparativní výhodu u
pšenice.
Kapitola 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika
-1-
www.thunova.cz
Národní směnný poměr:
― Předpokladem je neexistence MO tzn. obě země vyrábějí oba statky
― Někdy se tomu říká i Náklady obětované příležitosti: k získání 1l vína je potřeba
obětovat 2kg pšenice…
― Za jaký směnný poměr se víno vyměňuje za pšenici v zemi A a v B?
― Národní směnný poměr u země A (neexistuje mezinár. obchod):
1 litr vína = 2 kg pšenice (16/8) neboli 1 kg pšenice = 0,5 litru vína (8/16)
Tzn. k získání 1l vína je potřeba obětovat 2kg pšenice
― Národní směnný poměr u země B (neexistuje mezinár. obchod):
1 litr vína = 3 kg pšenice (12/4) neboli 1 kg pšenice = 0,33 litru vína (4/12)
Tzn. aby B vyrobila dodatečný 1l vína, potřebuje 12hod L, tzn. musí se vzdát 3kg pšenice. A
obráceně, pokud chce B vyrobit dodatečný kg pšenice, musí se vzdát 0,33l vína.
Mezinárodní směnný poměr
― musí ležet mezi hodnotami národních směnných poměrů (jinak by MO
neprobíhal)
― tzn. 1l vína bude směňován někde v rozmezí 2-3kg pšenice, naopak 1kg pšenice bude
směňován v rozmezí 0,33l – 0,5l vína.
o Tzn. stanovili jsme: 1 litr vína = 2,5 kg pšenice neboli 1 kg pšenice = 0,4 litru vína
o A (specializující se na víno) nyní za 1l vína může dostat 2,5kg pšenice tj. o 0,5kg více
než bez možnosti MO.
o B (specializující se na pšenici) vymění 1kg pšenice za 0,4l vína tj. o 0,07L více, než bez
možnosti MO.
― mezinárodním obchodem si obě země polepšily
Výhody mezinárodního obchodu:
― lze zachytit pomocí hranice výrobních a spotřebních možností a to:
a) v případě uzavřených ekonomik (bez možnosti mezinárodního obchodu)
b) v případě volného mezinárodního obchodu
Pozn: tento model komparativních výhod byl založen na existenci 2 zemí, fixního směnného
poměru, jediným VF – L, neexistenci různých měn, neexistenci peněz atd…PROTO je hranice
výrobních možností lineární (byl konstantní směnný poměr tzn. N obětovaných příležitostí se
neměnily)
V případě běžné konkávní (vypouklá) hranice výr. možností počítáno s předpokladem, že se
směnný poměr mění a náklady obětované příležitosti rostou.
Přínosy z mezinárodního obchodu
• v důsledku mezinárodního obchodu založeného na specializaci podle nákladů dochází k růstu
efektivnosti výroby (se stejným množstvím výrobních faktorů je vytvářen větší produkt než před
specializací)
Kapitola 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika
-2-
www.thunova.cz
Protekcionismus:
= ochrana domácích výrobců
― existence určitých bariér mezinárodního obchodu, omezení možnosti volného
obchodu
― Druhy protekcionismu:
o Clo - určitý typ daně, který je uvalen na zboží, jež překročí hranice státu
o Kvóty - jedná se o stanovení max. množství, které je dovoleno do země dovést
o dobrovolné vývozní restrikce - někdy se výrobci sami rozhodnou (pod tlakem
dovážející země), že dobrovolně omezí vyvážené množství
o exportní subvence - vláda podpoří vývoz domácích výrobků, buď přímo poskytne
subvenci na vyvážené zboží nebo podpoří vývoz nepřímo, v podobě exportních úvěrů,
pojištění, …
o ostatní - veterinární, hygienické a technické normy, které musí dovážené zboží
splňovat
―
vláda má v podstatě dvě možnosti obchodní politiky:
1) žádné zásahy → volný (svobodný) mezinárodní obchod
2) zásahy → protekcionismus
Dopad volného obchodu:
― předpoklad – existence pouze dvou zemí, stejná měna, stejná komodita
― neexistence zahraničního obchodu
o rovnovážná cena a rovnovážné množství je v zemi dáno domácí poptávkou a
domácí nabídkou
o cena v obou zemích je odlišná
― existence mezinárodního obchodu
o v zemi A zjistí, že je výhodnější danou komoditu vyvážet, v zemi B naopak dovážet
o výsledná cena se bude pohybovat mezi cenami národními
―
―
―
―
―
proč?
―
z důvodu poklesu ceny v zemi A, spotřebitelé zvýšili poptávku
v zemi B se zvýší nabídka výrobců, ale spotřebitelé omezí svou poptávku
v zemi A si polepšili spotřebitelé, v zemi B naopak výrobci
v zemi A přínos pro spotřebitele převýšil ztrátu výrobců, v zemi B přínos pro výrobce
převýšil ztrátu spotřebitelů
v zemi A klesla cena a zvýšilo se spotřebovávané zboží → díky tomu vzrostl přebytek
spotřebitele → šedý trojúhelník znázorňuje dopad svobodného mezinárodního obchodu
(přebytek spotřebitele – úbytek přebytku výrobce)
vysvětlení pomocí přebytku spotřebitele a přebytku výrobce
Kapitola 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika
-3-
www.thunova.cz
Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce:
―
přebytek spotřebitele
o vzniká proto, že spotřebitel je ochoten zaplatit za určité množství statků více než
ve skutečnosti platí (nakupuje Q0 za P0, ale za všechny předcházející jednotky
statku byl ochoten zaplatit vyšší cenu)
o přebytek je znázorněn šedým trojúhelníkem
o přebytek je užitek, který spotřebitel získá, aniž by za něj zaplatil
o pokud by cena klesla, přebytek by se zvýšil
o křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku D = MU
―
přebytek výrobce
o křivka nabídky je totožná s křivkou mezních nákladů
o přebytek výrobce = rozdíl mezi částkou, kterou výrobce dostane
zaplacenou za určité množství statků a jeho náklady
o jestliže by cena vzrostla, zvýšil by se přebytek výrobce
o kdyby cena klesla, přebytek výrobce se sníží
―
volný mezinárodní obchod přináší v souhrnu prospěch oběma zemím
Dopad zavedení cla (země A):
Dopady cla
 Domácí cena pro spotřebitele je díky clu vyšší než cena světová → nižší nakupované
množství
 Zvýšení domácí produkce
 Příjem pro státní rozpočet
―
―
―
―
―
―
―
P se na domácím trhu
zvýšila o clo
spotřebitelé omezí Dzb,
výrobci ↑ Szb
spotřebitele země A si
pohoršili, výrobci polepšili
zisk ze svobodného
obchodu → celý šedý
trojúhelník (80-100)
zisk po zavedení cla –
pouze menší šedý
trojúhelník (od 90 ke 100)
vybrané clo – to, co
dostane vláda země A přínos pro danou zemi
šedé vyšrafované trojúhelníky – ztráta po zavedení cla
Kapitola 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika
-4-
www.thunova.cz
Dopad dovozní kvóty:
Dopady kvóty
 Domácí cena pro spotřebitele je vyšší než cena světová → nižší nakupované množství
 Zvýšení domácí produkce
 Žádný příjem pro státní rozpočet (renta vlastníků dovozních licencí)
―
―
―
―
―
―
―
―
―
―
opatření, kdy země regulují množství dovážených statků zavedením dovozní kvóty tj. max.
množství dovezeného statku
v praxi to funguje tak, že se vyberou dovozní společnosti, kterým se udělí licence na dovoz,
právě výší dovozní kvóty
celková nabídka bude dána součtem nabídky domácích výrobců a množství povolených
kvótou
pokud by cena byla nižší než cena světová P1, nevyplatilo by se dovážet
pokud by cena byla vyšší než cena světová P1, SA by rostla
zavedení dovozní kvóty zvýší cenu
pohoršili si domácí spotřebitelé, kteří musí nakupovat za vyšší cenu a klesl jim přebytek
domácí výrobci si polepšili
země ztrácí 2 vyšrafované trojúhelníky
renta dovozců → to získají vlastnící licencí na dovoz
o pokud by byla licence zpoplatněna, může část získat i stát
o
o
o
o
o
o
o
cena P1 – 80 = úrovni světové ceny
nyní vláda zavede dovozní kvótu, to ovlivní SA
SA bude dána součtem nabídky domácích výrobců a množství povolené kvóty
Zavedení dovozní kvóty zvýšilo cenu na 90
Pohoršili si domácí spotřebitelé, nakupují za vyšší P, a proto jim klesl přebytek
Polepšili si domácí výrobci, vzrostla cena a jejich přebytek se zvýšil.
Země ztrácí 2 šrafované trojúhelníky
Tvrzení: stanovení dovozní kvóty je výhodnější než uvalení cla (protože kvóty nevedou ke zvýšení
ceny) JE NESPRÁVNÉ!
Proč některé státy přistupují k protekcionalismu:
― ochrana domácích spotřebitelů a tím i zaměstnanosti
― odveta za zavedení ochranářských opatření
― ochrana nedospělého odvětví (vznikajícího odvětví)
― ochrana národních zájmů – např. zbrojní průmysl
Kapitola 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika
-5-

Podobné dokumenty

www.thunova.cz Kapitola 1 – ÚVOD DO MAKROEKONOMIE

www.thunova.cz Kapitola 1 – ÚVOD DO MAKROEKONOMIE ● domácnosti ― vlastníci výrobních faktorů (práce, půda, kapitál) ty pak dále pronajímají za to získávají odměny (renty, platy, úroky, dividendy) ― od vlády dostávají transfery (soc. dávky) ― musí ...

Více

www.thunova.cz Kapitola 7 – NEZAMĚSTNANOST

www.thunova.cz Kapitola 7 – NEZAMĚSTNANOST ― za tuto W by chtělo pracovat LE pracovníků = nedobrovolná nezaměstnanost Minimální mzda: ― původní rovnováha v bodě E, kde se střetává SL s DL ― rovnovážné množství práce LE je zaměstnáno při WE ...

Více

PEKS_okruh 2

PEKS_okruh 2 Nevýhoda – strnulost při výrobě je potlačována inovace výrobku Jako ukazatel produkce průmyslu sleduje se Výroba zboží u podniků s více než 100 zamci. Patří sem všechny hotové výrobky, polotovary –...

Více

Měnový kurs

Měnový kurs banky, … zde se formuje kurz na základě nabídky a poptávky čím je tvořena poptávka po CZK DCZK? o Domácími (českými) VÝVOZCI statků a služeb o zahraniční investoři nakupujícími domácí aktiva (Němec...

Více

Komplet zpracované otázky k SBZ

Komplet zpracované otázky k SBZ  v určitých případech nejsou synonyma  kupující není spotřebitel : nákup květiny muţem pro ţenu  dvoupatrový marketing – zaměřit se na ty, co to budou pouţívat i kupovat Podnik  v rámci MKTG mi...

Více

model 45

model 45 ― fixní investice a investice do změny zásob a) plánované investice Ip – nezávisí na velikosti HDP ani na velikosti produkce b) neplánované investice Iu: 1. pozitivní investice - ↑zásoby (Δ stavu z...

Více

Základní ceník ke katalogu dveří a zárubní

Základní ceník ke katalogu dveří a zárubní Zárubně NORMAL® ................................................................................................................................................57 – 59 Zárubně MINI NORMAL® .......

Více

Labyrinth

Labyrinth Čištění radiátoru smí být prováděno pouze běžnými čistícími prostředky pro domácnost, které neobsahují agresivní rozpouštědla nebo abrazivní prvky. Radiátor by měl být před prvním použitím řádně od...

Více

INTERIÉR EXTERIÉR FRANCOUZSKÁ OKNA široký

INTERIÉR EXTERIÉR FRANCOUZSKÁ OKNA široký 321101 Kvadrat ral sloupek jekl boční se zn příslušenstvím DZN 321102 Kvadrat ral sloupek jekl boční se zn příslušenstvím PZN 321801 Kvadrat ral sloupek jekl vrchní se zn příslušenstvím VZN

Více