BULLET-IN č. 3

Komentáře

Transkript

BULLET-IN č. 3
BULLETIN
číslo 3
květen 2008
o podobách pravicového extremismu (nejen) v České republice
Téma bulletinu Změny v image českých neonacistů
Čeští rasističtí skinheads a neonacisté si vytvářejí svou svébytnou vizuální image. Oblečení
představuje pro neonacistickou subkulturu jednotící prvek, díky němuž se jeho příslušníci
vzájemně identifikují na veřejnosti a kterým demonstrují svoji sounáležitost s určitou ideologií. Skinheadská image užívaná v České republice během devadesátých let minulého
století (letecká bunda bombr, maskáče, vojenské boty) je postupně opouštěna ve prospěch
oděvních značek vlastněných lidmi udržujícími kontakty s neonacisty.
V posledních měsících můžeme také sledovat
úspěšný rozvoj takzvaného Black Bloc stylu. Pokud
dnes očekáváte rasově nebo ideologicky motivovaný útok od mladého muže s vyholenou hlavou,
maskáčích, bombru a vysokých botách je to zjednodušení, které může vést k závažným omylům. Image české ultrapravice se za poslední dva až tři roky
výrazně změnila a je nutné tyto trendy vnímat.
Skinheadský styl oblékání je dnes na ústupu a
pokud potkáte v ulicích osobu s tradičním skinheadským oblečením, jedná se pravděpodobněji
o někoho apolitického, sharp skinheada a nebo o
neinformovaného rasistického skina, který nedbá
naléhání a pokynů organizátorů akcí vyzývajících
své sympatizanty k odstoupení od tohoto stylu.
Skinheads
Hnutí skinheads vzniklo ve Velké Británii spontánně v šedesátých letech jako dobové sociální hnutí
původně bez politických ambicí. Hnutí bylo typické
hrdostí na dělnický původ, patriotismem a distancováním od hippies, drog, intelektualismu a politiky. Dělnický původ jeho příslušníků se odrážel i ve
stylu oblékání do vysokých těžkých bot, bombru,
džín. Typický byl i krátký sestřih. Svůj typický účes
měly i ženy pohybující se ve skinheadském hnutí.
Raná skinheadská subkultura měla v oblibě především oděvní značku Ben Sherman a Fred Perry,
později Lonsdale.
Koncem sedmdesátých let se část skinheadské
subkultury začala orientovat na nacionalismus,
který jim začaly vštěpovat politické strany jako například National Front a British Movement. Část
skinheadských kapel začala zpívat o hrdosti bílé
rasy, vystupovat proti přistěhovalcům a někteří
skinheads začali projevovat tendence k nacionálnímu socialismu. Hnutí se polarizovalo. Vznikla
rasistická odnož a apolitická větev původních nerasistických skinheadů byla médii vytěsněna na
okraj zájmu.
V roce 1986 v New Yorku vznikli takzvaní S.H.A.R.P.
(SkinHeads Against Racial Prejudice - Skinheadi
proti rasovým předsudkům). Tato svébytná skupina antirasistických skinheads reagovala na rostoucí počty White power a neonacistických skinheads
a snažili se vystupovat proti rasismu. V roce 1987
založil ve Velké Británii zpěvák kapely Skrewdriver
„Ian Stuart Donaldson“ neonacistickou organizaci Blood and Honour (v překladu Krev a čest, což
bylo heslo Hitlerovy mládeže), která skinheadskou
scénu jasně a definitivně rozdělila.
Od této chvíle již nelze skinheads označovat za
jednotné hnutí. Jednotlivé frakce proti sobě ostře
vystupují a je třeba přesně rozlišovat mezi termínem skinhead a neonacistický skinhead, popřípadě SHARP skinhead. Uvedené skupiny se od sebe
kromě oblečení (viz níže) liší především svojí politickou orientací. Zatímco neonacističtí skinheads
navazují na ideologii nacionálního socialismu modifikovanou ideou nadvlády bílé rasy (white supremacy), apolitičtí skinheads pokračují v tradicích
původní dělnické subkultury a SHARP skins aktivně vystupují proti rasismu a netoleranci.
Apolitičtí skinheads zůstávají u tradičních symbolů skinheadské subkultury jako je číslovka 69,
odkazující na legendární rok, ke kterému se datuje vznik a rozvoj skinheadské subkultury. SHARP
skins užívají symboliku vztahující se k rasové rovnosti (černá a bílá ruka v přátelském pozdravu),
popřípadě znázorňující boj s neonacisty (Gegen
nazis, Smash the Racism, …).
Slovo skinhead má v současném mediálním světě
negativní konotace, většinou je jím označován (a
mnohými i chápán) hajlující mladík s vyholenou
hlavou, pohrobek nacismu, rasista a útočník. Původní skins, stejně tak Sharp skins se s tímto nespravedlivě používaným pojmenováním lidí, kteří
nemají s původní myšlenkou nic společného, nechtějí smířit a začínají pro Naziskins používat nový
termín – Boneheads.
BONEHEADS (neonacistická větev skinheads) :
Rasističtí a neonacističtí skinheads se často zdobí
runami, symboly, číselnými akronymy a slovními
zkratkami vztahujícími se k nacionálnímu socialismu a jeho představitelům, případně starogermánské a vikingské historii. Místo svastiky (hákového
kříže), jejíž veřejné nošení je vzhledem k případnému trestnímu stíhání velmi rizikové, užívají rasističtí skinheads keltský kříž, orlici, oregon, sonnenrad a
zejména odální runy, Sig runy, vlčího háku aj.
Velmi rozšířené je užívání runového písma, které můžeme vidět na tričkách či tetování. Současně jsou užívány číselné zkratky, např. číslovka 18
označuje první a osmé písmeno abecedy, tedy
AH, iniciály Adolfa Hitlera, obdobně 28, tedy BaH,
mezinárodní neonacistickou organizaci Blood and
Honour. Užívanou slovní zkratkou se stalo slovo
RAHOWA alias Racial Holly War, označující Raso-
vou svatou válku, kterou jsou neonacističtí skinheads rozhodnuti vést proti všem nepřátelům rasy.
Čeští rasističtí skinheads také ze zahraničí přejali
symbol „White power“ znázorňující bílou zaťatou
pěst symbolizující ideu „Bílé síly“, tedy nadřazenosti bílé rasy nad rasami ostatními.
Tradiční oblečení bez politické orientace:
Fred Perry, Ben Sherman, Lonsdale, Harrington
Ačkoli se skinheads všech směrů definují především jako sociální hnutí, oblékání přikládají velký
význam a neváhají za značkové oblečení utratit tisíce korun. Mezi hlavní oděvní značky patří v první řadě, již tradičními skinheady oblíbené, značky
Ben Sherman, Fred Perry a Lonsdale.
Výrobci těchto oděvů se zneužívání ze strany neonacistických skinheads bránili vytvářením vlastních antirastických kampaní, a proto se pravověrní
neonacisté do těchto značek již neoblékají. V posledních letech jsou osoby oděné do těchto značek
na neonacistických koncertech a demonstracích v
menšině a můžete se s nimi setkat jen zřídka.
Pitbull, Hooligan, Troublamaker, Ambro, Alpha,
K dalším oblíbeným oděvním značkám patří sportovní značky Everlast, Umbro, Pitbull, Hooligan,
ale například i vojenská Alpha Industries. Každá
ze značek má své kmenové příznivce, především z
řad sportovců a fotbalových fanoušků. V současné
době jsou tyto značky používány širokou veřejností. Žádná z nich není v přímé spojitosti s neonacistickým hnutím, neonacisté je však mohou užívat.
Thor Steinar
– neškodná runa nebo nacistický symbol
Neonacističtí skinheads se v osmdesátých a
devadesátých letech oblékali stejně jako zbylá
část nerasistických skins. Pro odlišení, kdo patří
k jaké frakci, tak skinheads používali nášivky či
placky organizací či kapel. Základní oblečení zůstávalo stejné, ale začátkem nového milénia se i
na tomto poli rýsuje změna.
V devadesátých letech začali neonacisté vyvíjet
vlastní oblečení. Nejdříve trika a mikiny s potisky
kapel např. Skrewdriver, Bruttal Attack, No Remorse přes politicky orientované slogany a hesla
/White power, White pride worldwide, Rock against Communism /.
To je však pro přední aktivisty z ultrapravicové scény málo a vymýšlí nové a nové formy, jak nejlépe
využít potenciálu aktivních lidí a oblékat je pouze do jimi vlastněných značek. Cíl je jasný : použít
svoji módu tak, abychom nemuseli podporovat ty,
kteří nemají s naší myšlenkou nic společného.
V roce 2002 se začali němečtí neonacisté oblékat
do specializované oděvní značky Thor Steinar.
Tato nejoblíbenější značka mezi německými i českými neonacisty vznikla v říjnu 2002 ve Spolkové
republice Německo. Majitel firmy, který značku nechal zaregistrovat a záhy začal distribuovat do celé
Evropy, byl v minulosti napojen na neonacisty z
NPD (Nationaldemokraten Partei Deutschland).
Čeští neonacisté přijali oblečení značky Thor Steinar s velkým nadšením. Značka začala být velmi
rychle distribuována ve všech regionech v nově
vzniklých kamenných obchodech.
oblečení s tímto logem a nahradila jej logem novým. Proti značce Thor Steinar je v Německu, ale
i v dalších státech včetně České republiky, vedena
kampaň upozorňující běžné kupující, že logo Thor
Steinar je vlastněno sympatizanty ultrapravicové
scény a že nákupem tohoto oblečení je podporováno neonacistické hnutí.
Majitelé distribuční sítě Thor Steinar získávají
díky popularitě uvnitř celoevropské neonacistické scény nemalé prostředky, které mohou být
následně použity na rozvoj hnutí. Na druhou
stranu část osob podniká s oblečením populárním mezi neonacisty pouze kvůli vysokým a
stálým výdělkům, které jim určité oděvní znač-
Zleva doprava:
90. léta: vysoké boty,
bílé tkaničky, letecká
bunda bombr
rok 2000: těžké boty,
kapsáče, tetování
rok 2007: oblečení
značek napojených
na neonacistickou
scénu
Zdroj:
Next Generation,
vzdělávací program
Jeden svět na školách,
Člověk v tísni, o. p. s.
Symbol Thor Steinar je složen ze dvou křížících se
run – runy života (šipka směřující vzhůru) a vlčího
háku (prodloužené obrácené N), které jsou doplněny dvěma tečkami v úpatí runy života. V létě
2004, poté co bylo proti německému Thor Steinar
vedeno trestní stíhání pro podezření z propagace
nacismu, byly v českých obchodech v Karlových
Varech, v Plzni, v Praze a v Českých Budějovicích
provedeny policejní razie proti distributorům této
značky. Vyšetřování české ani německé policie
nevedlo k odsouzení distributorů, protože se nepodařilo prokázat spojitost starého loga Thor Steinar s nacistickou symbolikou. Zabavené věci byly
prodejcům vráceny. Thor Steinar je i nadále distribuován a patří k nejoblíbenějším značkám mezi
pravicovými extremisty.
Firma Thor Steinar, pravděpodobně z obav z budoucího trestního stíhání, upustila od výroby
ky zaručují, a jejich podnikání nesouvisí s neonacistickou ideologií. Výhradní dovozce značky
Thor Steinar pro ČR a SR je firma Irminsul s.r.o.,
jejíž majitelé Tomáš Marek a Robert Fürych jsou
napojeni na neonacistickou kapelu Conflict 88 a
Národní odpor.
Grassel, Nibelung a ti druzí
Také čeští neonacisté sdružení kolem Národního odporu vyvinuli v roce 2002 vlastní design
a značku Grassel. Název značky, který v obecné
češtině označuje lotra, využívá dvojitého SS,
tedy otevřeně odkazuje k označení nacistických
polovojenských jednotek SS (SchutzStaffel) určených k ochraně NSDAP. Oděvy Grassel nebyly podle dostupných informací hromadně distribuovány do zahraničí. Část neonacistických
obchodů s oblečením odmítá značku Grassel
distribuovat patrně kvůli neshodám s majitelem
ochranné známky Petrem Ondrušem, dlouholetým aktivistou pražského Národního odporu, aktivním kickboxerem, v současnosti odsouzeným
za násilný trestný čin. Grassel pronikl především
do prostředí bojových sportů a přes všechny neshody s některými lidmi z neonacistické scény
je i nadále oblíben mezi řadovými účastníky demonstrací české ultrapravice.
Druhou českou neonacistickou oděvní značkou je
brněnský Nibelung, který odkazuje k severské mytologii. Logo této značky tvoří symbol užívaný jednotkami SS a majitel byl v minulosti znám svými
kontakty na Národní odpor.
První obchod orientovaný na skinheadský
streetwear byla pražská Černá můra, která vznikla v první polovině devadesátých let. Záhy byly
zakládány obchody i v dalších městech. Oděvní
značky postupně pronikaly i do běžných obchodů se sportovním oblečením. Posléze začali samotní neonacisté zakládat vlastní obchody s oblečením a dalším zbožím orientovaným výlučně
na poptávku pravicových extremistů. V současné době existuje v celé ČR přibližně 20 obchodů
distribuujících oblečení oblíbené mezi neonacisty. Nejvýznamnějším obchodem je pražský Hate
Core Shop, jehož majitel Martin Franek stál mimo
jiné za organizováním neonacistických koncertů
v Křtěticích a Dražicích a plzeňský Originál Store.
Kromě oděvů jsou v obchodě k dostání také nahrávky hate core, Hardcore, Streetmusic, Vikingrock. Některé z white power music nahrávek lze
získat pouze pod pultem.
Čeští pravicoví extremisté stejně jako jejich zahraniční kolegové vyrábějí trička s domácím potiskem. Vlastní trička, prapory a transparenty si
vytváří například Národní odpor a Autonomní
nacionalisté. Jejich prodejem získávají finance na
podporu vězněných nenonacistů.
BlackBloc
Zhruba od roku 2007 se čeští neonacisté začínají
zejména na demonstracích odívat celí do černého
- černá čepice, černá kukla nebo kapuca a černé
brýle. Takzvaný Black Bloc styl přinesli z Německa a zpopularizovali čeští Autonomní nacionalisté a vedení Národního odporu. Podstatou tohoto
odívání je anonymizovat osoby pohybující se na
demonstracích, vyhnout se stíhání za veřejné nošení symbolů propagujících neonacismus a neofašismus, a v neposlední řadě působit jednotně a
vzbuzovat respekt.
Původně tento styl používala radikálně militantní
levice (zejména anarchisté a autonomové) při pouličních protestech proti státu, policejnímu násilí
a represi, v poslední době především v rámci antiglobalizačního hnutí. Nevýhodou tohoto stylu oblékání pro takto oděné jedince je možná vzájemná
záměna v případě pouličních střetů s levicově orientovanou Antifašistickou akcí.
Čeští nenonacisté tak již téměř opustili tradiční
skinheadskou image ve prospěch Black Blocu,
Thor Steinaru, Nibelungu a Grasselu. Neonacističtí aktivisté chtějí působit čistě, upraveně a
sportovně. V zásadě na sebe nechtějí na první pohled upozorňovat signifikantními znaky, kterými
v minulosti byly holá hlava, bombr a těžké boty.
Sportovně vypadající mladík tak běžně může své
neonacistické a rasistické přesvědčení úspěšně
skrývat před vrstevníky, rodiči a učiteli. Neonacisté
se ke skinheadské image pravděpodobně již nikdy
nevrátí. Domnívat se, že tím že z ulic zmizeli neonacističtí skinheads v bombrech, došlo k poklesu
sympatizantů tohoto hnutí, by bylo nedomyšlené
podceňování závažné situace. Počty neonacistů
aktivních na demonstracích v České republice meziročně narostly přibližně o třicet procent. Roste i
míra agrese jednotlivých neonacistických aktivistů, jsou to zpravidla ti, kteří umějí dovedně využít
nové image hodného hocha.
Kam dál?
Nástupem nových technologií v tiskařském průmyslu se velmi zjednodušila výroba oblečení s
neonacistickou tématikou. Téměř každá lokální ultrapravicová skupina si dnes může vytvořit vlastní
design či logo, nechat jej vyrobit a distribuovat.
Obchody orientující se na pravicové extremisty
zaplňují desítky oděvních kolekcí s hudební, historickou, politickou či militaristickou tématikou.
Prostřednictvím desítek zasílatelských internetových obchodů si mohou příznivci neonacismu obstarat trička s potiskem Rudolfa Hesse, generálů
SS, wehrmachtu, Ku-klux-klanu, či bojovníků za
bílou rasu, podpořit tak neonacistické hnutí a demonstrovat své sympatie s ideologií nacionálního
socialismu.
Nástup nové vlny v oděvním průmyslu pro neonacisty je ohromný, výroba a distribuce meziročně
stoupá. Oproti devadesátým létům, kdy bylo k dispozici pouze několik stále se opakujících vzorů, si
dnešní neonacisté mohou vybrat z desítek kolekcí
(jenom Thor Steinar ročně vyrobí čtyři kolekce).
Společně s Voskovcem a Werichem lze říci, že
„je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka“. Je nutné
uvědomit si, že nákupem oblečení, jehož výroba
a distribuce je napojena na neonacistickou scénu,
může každý zákazník byť i nevědomky podpořit
hnutí, jehož cílem je etnicky čistý národnostní stát,
k němuž vede cesta prostřednictvím diskriminace,
násilí i zabíjení.
Monitoring akcí za březen 2008:
Shrnutí:
V měsíci březnu se uskutečnily
čtyři demonstrace neonacistů,
dvě nacionalistické demonstrace a čtyři koncerty nebo reprodukovaná hudba s účastí lidí z
neonacistické scény. Čeští neonacisté také uspořádali výjezd
do Itálie na koncert pořádaný
místní organizací U.S.G.I. - V.F.S.
a podpořili shromáždění na Slovensku.
Demonstrace:
1. 3. 2008 (sobota) - Plzeň
Národní odpor
svolavatelé: Václav Bureš, Jiří
Švehlík
Na demonstraci se sešlo
zhruba 200 neonacistů, kteří
byli většinou maskováni šátky
a kuklami. Se svými projevy
vystoupil předseda Dělnické
strany Tomáš Vandas, zástupci
Národního odporu a svolavatel
Václav Bureš. Na místě se sešlo
asi 600 lidí protestujících proti
pochodu, jehož trasa vedla kolem plzeňské synagogy. Policie
ČR nasadila pro udržení pořádku asi 1000 policistů a téměř
200 strážníků. Jeden z účastníků demonstrace při pochodu před synagogou zařval na
shromážděné protestující občany „Židi do plynu!“. Policie po
odvysílání záběrů v televizním
zpravodajství zahájila stíhání
na neznámého pachatele.
14.3.2008 (pátek) - Nitra
Národní odpor
demonstrace proti drogám
Před železniční stanicí v Nitře se shromáždilo zhruba 120
účastníků ze Slovenska a Čech.
Většina účastníků byla slovenskou policií zkontrolována,
zda u sebe nemají zbraně.
Před začátkem pochodu policie vyzvala přítomné demonstranty, aby se označili pořadatelé a svolavatel. Vzhledem
k tomu, že nahlašovatel akce
byl v dopoledních hodinách
zadržen slovenskou policií, neměli policisté osobu, se kterou
by mohli komunikovat v průběhu pochodu a shromáždění
rozpustili. Většina účastníků se
poté odebrala do restaurace,
kde přečetli projevy. Za delegaci z Čech a Moravy měla projev
aktivistka z ženské neonacistické organizace Women side.
15.3.2008 (sobota) - Praha
Dělnická strana.
demonstrace za Kosovo
Proti vyhlášení nezávislosti
Kosova na Srbsku demonstrovalo na shromáždění pořádaném Dělnickou stranou před
srbským velvyslanectvím v
Praze necelých 40 lidí. Na demonstraci vystoupil předseda
DS Tomáš Vandas, člen vedení
Křesťansko sociálního hnutí pan
Tuleškov, místopředseda DS Jiří
Štěpánek, předseda Národních
korporativistů Jiří Petřivalský a
zástupce Mládeže Dělnické stra-
ny Jiří Šlégr. Účastníci demonstrace drželi vlajky Dělnické
strany a Srbské republiky, štíty
s nápisy „Kosovo patří Srbsku“
a „Ne Velké Albánii“.
15.3.2008 (sobota) - Praha
Národní Strana
protest proti jakékoli okupaci
České republiky, Připomenutí
nacistické okupace naší vlasti
Na pražském Klárově se sešlo asi dvacet členů a příznivců
nacionalistické Národní strany
(NS). Pořadatelé ohlásili pietní
shromáždění k výročí okupace
Československa
nacistickým
Německem v roce 1939. Na
akci vystoupil s projevem člen
zemské rady NS Leoš Vacek,
který také vyjádřil svůj nesouhlas s případným umístěním
amerického radaru v Česku a s
politikou současné české vlády
i Evropské unie. Příznivci NS
rovněž drželi transparent s nápisy „Antidiskriminační zákon
- Diskriminace většiny“ a „ODS
zradila pravicového voliče“. 15.3.2008 (sobota) - Praha
Národní odpor s Filipem Vávrou
demonstrace proti radaru, organizováno iniciativou Ne základnám
Demonstraci proti umístění
amerického radaru na českém
území pořádanou iniciativou
Ne základnám podpořilo asi 40
pravicových extremistů z okruhu neonacistického Národního odporu. Účastníci protestu
při šli na okraj demonstrace s
iránskými vlajkami, transparenty v anglickém jazyce s texty :
Svět bez sionismu a s obrazem
iránského prezidenta Mahmúda
Ahmadenížáda. Na dalším transparentu byl text „Žádnou válku
pro Israel“. Shromáždění se zúčastnil zakladatel Národního odporu Praha Filip Vávra, který se
po několikaleté odmlce znovu
zapojil do aktivit české neonacistické scény. Neonacističtí účastníci se nakonec z demonstrace
odpojili, vyšli z Pražského hradu,
Nerudovou ulicí na Malostranské náměstí, kde akci ukončili.
Pietní setkání:
3.3.2008 (pondělí) - Praha
Národní strana
pietní setkání u příležitosti výročí
úmrtí Františk Ladislava Riegra.
29.3.2008 (sobota) - Jihlava
Národní odpor uctěni památky padlých evropských hrdinů
Na autobusovém nádraží v
Jihlavě se sešlo zhruba 150 neonacistů a přibližně stejný počet antifašistů. Policie od sebe
oba tábory oddělila a neumožnila, aby se obě skupiny střetly. Neonacisté vyšli na pochod
městem směrem k ústřednímu
hřbitovu, kde jsou hroby padlých německých vojáků z druhé
světové války. Demonstranti
měli v rukou černé prapory a v
čele nesli dva věnce se stuha-
mi, na kterých bylo napsáno „V
našich srdcích žijí hrdinové Evropy“. V průběhu celého shromáždění neonacisté neskandovali žádná hesla a zdrželi se
jakýchkoliv projevů vůči protestujícím anarchistům.
15.3.2008 (sobota) - Praha
koncert kapely Sekhmet na festivalu Prague Funeral II
Kolem hrobů německých vojáků
udělali kruh a přednesli tři projevy, po jejichž přečtení drželi
za oběti minutu ticha. Z projevů
bylo znát, že řečníci i účastníci
tohoto pietního aktu vzdávají hold vojákům wehrmachtu a
jednotkám SS. První projev pronesl za Národní odpor Richard
Lang, další Jiří Bárta a nakonec Jiří Švehlík, člen Dělnické
strany. Poslední projev se týkal
vzpomínky na nejvýznamnějšího českého poválečného neonacistu Ing. Romana Skružného,
který zemřel 30. března 2004. Jiří
Švehlík, známý svými aktivitami
na podporu lidí vězněných za
rasově motivované násilí, byl
za projev předveden na policejní stanici pro podezření ze spáchání trestného činu propagace
hnutí směřující k potlačení práv
a svobod člověka.
Na festivalu vystoupilo sedm
kapel: Heiliger Krieg (Německo), Strappo (Itálie), Bully Boys
(U.S.A), Estirpe Imperial (Španělsko), Kill Baby Kill (Belgie), Armco (Itálie), Brutal Attack (Anglie).
Koncerty, reprodukovaná hudba:
21.3.2008 (sobota) - Itálie
Čeští neonacisté se účastnili
festivalu pořádaného italskou
organizací U.S.G.I. - V.F.S.
28.3.2008 (sobota) - Trutnov
koncert dvou kapel, reportáž o
koncertu vysílala TV NOVA
29.3.2008 (sobota) - Jihlava
reprodukovaná hudební produkce
Přednáška:
15.3.2008 - Praha
Vlastenecká fronta
přednáška pana Ladislava Bátory a to na téma “Česko-německý
zápas v 19. století”.
Sjezdy, stranická setkání:
29.3.2008
II. řádný sněm strany Právo a
spravedlnost (PaS)
1.3.2008 (sobota) – u Trutnova
koncert neonacistické kapely
Vlajka
8.3.2008 (sobota)
nahlášený koncert, nezjištěno
místo ani to, zda vůbec proběhl
BULLETIN
o podobách pravicového extremismu (nejen) v České republice
Tento materiál vznikl v rámci informační kampaně NEOnácek Chcete ho? , kterou vede
společnost Člověk v tísni. Kampaň je financována z prostředků Evropské komise.
K vytvoření tohoto díla byly užity materiály z archivu občanského sdružení Tolerance
a občanská společnost – projekt MONITORING.

Podobné dokumenty