nedělní shromáždění - Apoštolská církev Trutnov

19. června 2016
Téma:
NEDĚLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ
Ještě více milosti
Apoštolská církev Trutnov
Slouží: Robert Souček
Použitý překlad ČEP
Žijeme v nastaveném čase, není za 5 minut 12, ale minutu po dvanácté! Podobně jako ve finálovém sportovním zápase musí
být znám vítěz, nejprve se nastavuje normální hrací doba. Pokud ani zde nepadne rozhodující gól, zbývají už jen penalty.
Podle posledních výkladů Písma se zdá, že žijeme v „prodloužení času milosti“ a na světové scéně vystupuje z moře poslední
světové impérium, sedmá hlava šelmy (Zj 13:1) – Islámský stát.
Mt 24:43-44
To však vězte, že kdyby hospodář věděl, v kterou noční hlídku přijde zloděj, zůstal by vzhůru a nedovolil by mu
prokopat se do domu. 44 Proto i vy buďte připraveni, protože neznáte hodinu, v níž přijde Syn člověka.
Mt 7:21-23
Ne každý, kdo mi říká `Pane, Pane´, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. 22 Mnozí mi řeknou v onen den: `Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu
nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?´ 23 A tehdy já prohlásím: `Nikdy jsem
vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.´
Žd 12:14
Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána.
Dnešní otázka v kontextu doby zní: „Jak dosáhnout svatosti a přitom nebýt zákoníkem?“
Účel Zákona (desatera přikázání):
Ř 5:13
Hřích byl ve světě už před zákonem, ač se hřích nezapočítává, pokud není zákon.
Ř 5:20
Když přišel Zákon, provinění se rozmnožilo, ale kde se rozmnožil hřích, tam se ještě více rozmnožila milost!
Ř 7:9-12
Já jsem kdysi žil bez zákona, když však přišel zákon, hřích ožil, 10 a já jsem zemřel. Tak se ukázalo, že právě
přikázání, které mi mělo dát život, přineslo mi smrt. 11 Hřích použil přikázání jako příležitosti, aby mne oklamal
a tak mě usmrtil. 12 Zákon je tedy sám v sobě svatý a přikázání svaté, spravedlivé a dobré.
Ga 3:24
Zákon byl tedy naším dozorcem až do příchodu Kristova, až do ospravedlnění z víry.
nemáme již nad sebou dozorce.
25
Když však přišla víra,
 Zneužití Zákona:
Ř 10:3-5
Nevědí, že spravedlnost je od Boha, a chtějí uplatnit svou vlastní; proto se spravedlnosti Boží nepodřídili.
4
Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří. 5 Mojžíš píše o spravedlnosti, založené
na zákoně: `Člověk, který tak jedná, bude živ.´…
Účel a působení Boží milosti:
Ř 4:5
Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za
spravedlnost.
Ř 6:23
Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Ř 6:14
Hřích nad vámi už nebude panovat; vždyť nejste pod zákonem, ale pod milostí.

Zneužití milosti:
Neznalost pramenící z odmítání poznání (přikázání) a kázně (BOJÍME SE ZÁKONA JAKO ČERT KŘÍŽE!)
– milosti je nahrazována tolerancí, která vede k falešným ohledům a přehlížení „drobných hříchů“
– zaměření na sebe, lenost, nedbalost, pokrytectví
– neschopnost vést druhé ke Kristu, negativní svědectví o Bohu
Jk 2:14
Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?
 Přikázání mi ukazují pravý stav mé duše – bez Zákona ani nevím (zapomínám), že se dopouštím zlého.
Vědomé setrvání v hříchu
Žd 10:26
Jestliže svévolně hřešíme i po tom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy,
27
ale jen s hrozným soudem a `žárem ohně, který stráví Boží odpůrce´.
Jk 4:17
… Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích.
Ř 6:9
Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. 10 Když zemřel,
zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu. 11 Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi
Bohu v Kristu Ježíši. 12 Nechť tedy hřích neovládá vaše smrtelné tělo, tak abyste poslouchali, čeho se mu
zachce; 13 ani nepropůjčujte hříchu své tělo za nástroj nepravosti, ale jako ti, kteří byli vyvedeni ze smrti do
života, propůjčujte sami sebe a své tělo Bohu za nástroj spravedlnosti.