âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

Transkript

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU
âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
ROâNÍK XV. • ZÁ¤Í 2008 • âÍSLO 3
Z OBSAHU:
• Charolaisk˘ kongres aneb jak to
v‰echno zaãalo a skonãilo
• Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm
masného skotu – II. díl
• Virové choroby skotu (II. ãást)
• Podmínky pro odchov plemenn˘ch
b˘ãkÛ v sezonû 2008 – 2009
• Senzorické hodnocení hovûzího masa
Vážené chovatelky a chovatelé,
letní měsíce pomalu končí a s nimi i doba prázdnin a dovolených. Přišel čas na další číslo svazového zpravodaje. Hned
v úvodu se Vám omlouvám za mírné zpoždění v jeho vydání. Světový kongres chovatelů plemene charolais nás zaměstnal
natolik, že nebylo možné se v obvyklé době věnovat přípravě podkladů. Nicméně věřím, že po dobách, kdy byl zpravodaj
vydáván v dosti nepravidelných intervalech, nebudete toto zpoždění vnímat dramaticky a přijmete jej s pochopením.
Pojďme se společně podívat na hlavní události, které nás zaměstnávaly od vydání posledního, červnového čísla.
Mezi nejdůležitější a časově nejnáročnější bych zařadil zmíněný Světový kongres chovatelů plemene charolais. I přesto,
že kongres se týkal pouze jednoho plemene, jednalo se pro náš svaz a české chovatele o natolik prestižní záležitost, že si
určitě zaslouží pozornost i po svém skončení. Zhodnocení kongresu a jeho dílčích částí proto věnujeme na následujících
stránkách velký prostor. Nechybí samozřejmě fotografie z české části kongresu, o které se pohotovými záběry postaral náš
inspektor, Karel Melger. Prostřednictvím jeho snímků můžete alespoň přeneseně prožít atmosféru, která během kongresu
panovala. Díky patří všem, kteří se na přípravě české části organizačně podíleli a zejména vám, chovatelům, kteří jste kvalitně připravili svá zvířata a umožnili tak zahraničním návštěvníkům prezentovat kvalitní českou genetiku. O tom, že se obě
výstavy (v Přerově a na Cunkově), konané v rámci kongresu, stejně jako návštěvy farem setkaly s velkým zájmem a úspěchem, svědčí mnoho děkovných a obdivných emailů, které jsme po skončení kongresu obdrželi.
Druhá velice důležitá událost, kterou je třeba vzpomenout, se sice týká všech chovatelů skotu, ale tak příjemná už rozhodně není. Mnozí již zřejmě tuší, že mám na mysli povinnou nouzovou vakcinaci proti onemocnění bluetongue, které
nadělalo vrásky nejednomu chovateli. Hlavním problémem, jinak jistě účelného kroku, je fakt, že vakcinace začala pro
chovatele masného skotu v naprosto nevhodnou dobu; v období, kdy finišují přípravy na prodej zástavového dobytka.
Česká republika je poslední zemí Evropy, která vakcinaci zahájila. Proč až tak pozdě, když ostatní země již vakcinaci
a následnou revakcinaci provedly nebo ji dokončují? Proč nebyl dodržen původní časový harmonogram, který počítal
s tím, že se s vakcinací začne někdy počátkem léta? Toto jsou zásadní otázky, které si spolu s chovateli klademe. Jako ve
většině případů byl hlavní problém sehnat na vakcinaci potřebné peníze. Původní plán, že výběrové řízení vypíše Státní
veterinární správa, vzal za své a do celého procesu se vložilo samo Ministerstvo zemědělství. To hledalo optimální model
tak dlouho až došlo k tomuto nepochopitelnému a neomluvitelnému zpoždění. Nejsmutnější však na tom všem je to, že jsou
nám, ale i veřejnosti od orgánů státní správy předkládány informace a tiskové zprávy o tom, jak se podařilo státnímu aparátu získat na vakcinaci peníze, jak vše perfektně běží a jak se pečuje o českého chovatele, který nebude muset ze své kapsy
na vakcinaci vydat ani korunu. O tom, že chovatel bude muset vynaložit ze svého další nemalé finanční prostředky na
technické zabezpečení vakcinace a manipulaci se zvířaty se už však nikde nedočteme. Je ještě vcelku pochopitelné, že pro
úspěch státem řízených akcí ke zdolání nemocí je nutné se podřídit rozhodnutí bez ohledu na vlastní názor. Ale to, že je
samotnou státní správou a jejími mediálními výstupy naprosto zbytečně a hlavně zcela neoprávněně přiživován obraz
českého sedláka natahujícího ruku po další dotaci, je nepřijatelné.
Doufám, že i přes nepřízeň, která v současné době v chovu masného skotu panuje, se nám společně podaří tyto
problémy překlenout a že opět přijde doba, která bude tomuto odvětví více přát. Přeji pevné nervy a hodně štěstí ve Vaší
nelehké práci!
Kamil Malát
ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha
ãíslo 3/2008 – roãník XV.
O B SAH
Aktuálnû .................................................................................................... 4
Aktivity âSCHMS 2008.............................................................................. 5
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu .......................................... 6
Farma Trojmezí a Pastviny: Farmafiení na konci svûta ................................ 6
Sokolovská uhelná: Dvû krávy na tfii hektary ............................................. 10
Charolaisk˘ kongres aneb jak to v‰echno zaãalo a skonãilo ...................... 14
PrestiÏní v˘stava a aukce charolais na 35. svûtovém kongresu .................. 18
Jak se organizuje galaveãer na Kongresu Charolais 2008........................... 22
âeské Charolais dny Pfierov ....................................................................... 28
Virové choroby skotu (II. ãást).................................................................... 31
Sonografická predikcia mramorovania mäsa hovädzieho dobytka ............. 34
Vliv pohlaví, vûku a délky zrání na senzorické hodnocení hovûzího masa .. 36
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2008.......................................39
Nabídka u‰ních známek Zee Tags pro skot .................................................39
II. turnus 2008 základních v˘bûrÛ b˘kÛ v ãíslech ...................................... 40
Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus.......................................... 43
Podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2008 –2009 .............. 44
Chov masného skotu pro odborníky jin˘ch profesí ................................... 48
Recept – Sekaná s olivami a moravsk˘m uzen˘m ...................................... 50
Adresa svazu
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz
âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903
Kontakty na pracovníky svazu
• pfiedseda:
Karel ·eba
Prackovice nad Labem 32, 411 33 Prackovice n. Labem
email: [email protected], tel.: 724 007 863
• fieditel:
Kamil Malát
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
email: [email protected], [email protected],
tel.: 724 007 860
• tajemník:
Ing. Jana ¤ehofiová
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
email: [email protected], tel.: 724 229 094
• plemenná kniha, fakturace:
Anna Stará
Krátká 167, 410 02 Lovosice
email: [email protected], tel.: 724 073 641
Titulní strana – hlavní fotka: Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s. (foto: Karel Melger)
Titulní strana – malá fotka: Jan Zatloukal (foto: Karel Melger)
Vnitřní obálka: Ing. Alois Seidel (foto: Karel Melger)
inspektofii svazu:
• západní âechy – Karel Melger
Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda
email: [email protected], tel.: 602 445 453
• stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann
Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5
email: [email protected], tel.: 724 057 090
• jiÏní âechy – ing. Vít âepelák
Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov
email: [email protected], tel.: 724 007 861
• v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘
Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le
email: [email protected], tel.: 724 007 862
• Morava – ing. Pavel Kriegler
Dubovsko 277, 763 12 Vizovice
email: [email protected], tel.: 724 073 640
Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.
Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.
Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz
Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.
3
Aktuálnû
KniÏní zpracování svazové kuchafiky
Kalendáfi âSCHMS 2009 a chovatelsk˘ záznamník
Po velkém úspûchu se‰itového vydání svazové kuchafiky, kdy
bylo na novinov˘ch stáncích prodáno více neÏ 52 000 v˘tiskÛ, bude v nejbliωích dnech k dispozici také kniÏní forma
této kuchafiky. KniÏní publikace s názvem „Hovûzí kuchafika
– Pfiemûna trávy na hovûzí aneb Z pastviny na talífi“ tak
bude vhodn˘m fie‰ením pro ty,
ktefií preferují kvalitní knihu
pfied „trafikov˘m“ vydáním.
Obsah knihy bude sice témûfi
identick˘, forma v‰ak dÛstojnûj‰í, a proto by tato kniha
nemûla chybût v knihovnû
Ïádné pofiádné hospodynû!
Publikaci budeme nabízet
na v˘stavách a jin˘ch akcích
s úãastí svazu. Objednat si ji
budete moci rovnûÏ na na‰ich
webov˘ch stránkách spolu
s ostatními propagaãními
pfiedmûty.
Tradiãní svazov˘ kalendáfi pro rok 2009 je jiÏ od srpna
hotov˘. Kromû zajímav˘ch fotografií zde opût najdete také
12 nov˘ch receptÛ vãetnû fotek. Pro ãleny na‰eho svazu
jsme dále nechali zhotovit také praktické chovatelské záznamníky kapesního formátu. Budete tak mít stále u sebe
nejdÛleÏitûj‰í chovatelské údaje o va‰ich zvífiatech jako
napfi. seznam plemeníkÛ ve stádû, deník telat, záznamy
o narození a odstavu telat, údaje o zdravotním stavu
zvífiat apod. Chovatelské záznamníky a kalendáfie jsou
k dostání pfies inspektory svazu, které neváhejte s tímto
poÏadavkem kontaktovat nebo si jej pfiípadnû mÛÏete
vyzvednout osobnû na sekretariátu svazu v Praze na
Tû‰novû v budovû Ministerstva zemûdûlství.
DoplÀkové platby v roce 2009
zase jen na ornou pÛdu?
V‰ichni bedlivû sledujeme, jak se vyvíjí debaty o rozpoãtu
pro pfií‰tí rok pro resort zemûdûlství. Zatím je stav takov˘, Ïe
celkov˘ rozpoãet by mûl b˘t z leto‰ních 15,6 mld. Kã poníÏen na
10,3 mld. Kã. Zfiejmû nejvíce by se pak ‰krty dotknuly národních
doplÀkov˘ch plateb, tzv. top-up. V této oblasti by mûlo dojít k poníÏení z leto‰ních 6,9 mld. Kã na 4 mld. Kã. Pokud tento stav zÛstane koneãn˘, hrozí v˘razn˘ propad v pfiíjmech z dotací.
V této souvislosti se proto zaãíná znovu debatovat nad podobou systému vyplácení národních doplÀkov˘ch plateb. Zatím se zdá, Ïe
bude snaha maximálnû podpofiit citlivé komodity jako jsou napfi. pfieÏv˘kavci, ale v platbách na plochu by do‰lo k v˘razné redukci.
Zfiejmû proto jsou snahy nûkter˘ch skupin, bohuÏel podporovan˘ch i rozhodnutím pfiedstavenstva AK z 22.8.2008, opût zmûnit leto‰ní
systém z v˘platy na zemûdûlskou pÛdu opût pouze na ornou. To by pfii souãasné v˘‰i rozpoãtu znamenalo, Ïe na 1 ha orné pÛdy by
vycházelo cca 500 Kã, na ostatní zemûdûlskou pÛdu by to byla nula. Pokud zÛstane rozpoãet v navrÏené v˘‰i a vyplácela-li by se
platba na zemûdûlskou pÛdu bylo by to cca 300 Kã/ha. V pfiípadû nekrácení TOP UP by se jednalo o ãástky cca 1588 Kã/ha orné pÛdy
a 1165 Kã/ha zemûdûlské pÛdy. Z uvedeného je patrno, Ïe klíãové je nedopustit Ïádné krácení TOP UP. K tomu se i zavázala i vláda âR
ve svém programovém prohlá‰ení. Z moÏn˘ch 30 % nav˘‰ení jsou v souãasné dobû prostfiedky pouze na cca 17,7 %, tzn. Ïe chybí cca
2,79 mld Kã. I pfiesto, Ïe se o rozpoãtu stále jedná a v této fázi je primárním úkolem zabezpeãit maximální moÏnou v˘‰i finanãní prostfiedkÛ, vyslovili jsme naprost˘ nesouhlas s rozhodnutím pfiedstavenstva AK a poÏadujeme, aby AK své stanovisko je‰tû pfiehodnotila,
aby bylo zaruãeno, Ïe koneãnému rozhodnutí o zpÛsobu v˘platy pfiedcházela dostateãná diskuze podepfiená argumenty obou stran –
zemûdûlcÛ z produkãních i neprodukãních oblastí.
(km, stav ke dni 11. 9. 2008)
V˘roãní ãlenská schÛze
Datum a místo konání v˘roãní ãlenské schÛze
je jiÏ známo. Uskuteãní se na tradiãním místû
na‰ich jednání – v hotelu Skalsk˘ DvÛr v blízkosti
Bystfiice nad Pern‰tejnem ve dnech 8.– 9. fiíjna 2008.
Na základû pozitivní zku‰enosti z loÀského roku,
zaãne první den blok semináfiÛ aÏ po poledni.
Pozvali jsme opût nûkolik odborníkÛ, takÏe vûfiíme,
Ïe semináfi bude kvalitní a Ïe si jej nenecháte ujít.
Pozvánku s detailním programem samozfiejmû
obdrÏí v dostateãném ãasovém pfiedstihu v‰ichni na‰i
ãlenové po‰tou. Doufáme v hojnou úãast, kterou
potvrdíte svÛj aktivní zájem o dûní v na‰em svazu.
4
Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu
a plemenné knihy od 1. 6. 2008
Ing. Pavel Ráli‰, Radostná pod Kozákovem
NADE, s.r.o., Krásno
Vladimír Zhasil, Odry
Franti‰ek Brabec, Srubec
Václav Páník, TouÏim
Vladimír Nedorost, Kaplice
Jan ·ediv˘, Kaplice
Josef BrÛna, Javorník
Václav Kadlec, Telã
Ing. Pavel Hromek, Kelníky
Ing. Karel Kaln˘, Habfií
Aktivity âSCHMS 2008
âerven
1. 6.
4. 6.
5. 6.
6. 6.
10. 6.
20. 6.
spu‰tûní internetové aplikace „webKUMP“ – sluÏby umoÏÀující on-line pfiístup k datÛm z kontroly uÏitkovosti
semináfi a pfiehlídka plemenn˘ch b˘kÛ, pofiádané spoleãností Natural (Hradi‰tko pod Medníkem)
fieditel a pfiedseda se zúãastnili schÛze Unie chovatelÛ
schÛze ãlenÛ klubu Masn˘ simentál na Hradi‰tku pod Medníkem
schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰Èko pod Medníkem)
zaãátek II. turnusu základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ a draÏeb
Dal‰í ãervnové aktivity:
• âinnosti spojené s pfiípravou Charolaiského kongresu (2008)
• Úãast na v˘bûrech plemenn˘ch b˘kÛ
• Dokonãování, tisk a rozeslání druhého ãísla zpravodaje pro rok 2008, poprvé v celobarevném provedení
• Vytvofiení plakátu masn˘ch plemen skotu chovan˘ch v âR
• Vyhlá‰ení v˘sledkÛ 1. kola a spu‰tûní 2. kola fotosoutûÏe âSCHMS o nejlep‰í fotografii masného skotu
• Informování o aktuálních opatfieních pro onemocnûní bluetongue na území âR
• Administrace dodateãnû do‰l˘ch poplatkÛ pro rok 2008
âervenec
3. 7.
9. 7.
21. 7.
22. 7.
24. – 27. 7.
31. 7.
konec II. turnusu základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ a draÏeb
pracovní porada zamûstnancÛ svazu (VraÏkov)
fieditel se zúãastnil jednání SVS o novele zákona o léãivech
fieditel se zúãastnil schÛzky o elektronické identifikaci
KfiemeÏsk˘ veletrh – Angusská asociace ve spolupráci s âSCHMS (¤ehofiová)
fieditel a pfiedseda se zúãastnili pracovního jednání na téma nouzová vakcinace proti bluetongue (Praha-Lysolaje)
Dal‰í ãervencové aktivity:
• âinnosti spojené s pfiípravou Charolaiského kongresu
• Aktualizace vyhledávací databáze plemenn˘ch b˘kÛ na www.db.cschms.cz a databáze webKUMP
• Sledování a informování o aktuálním v˘voji opatfiení pro onemocnûním BT v âR
• Tvorba kalendáfie na rok 2009
• Pfiíprava materiálÛ pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje
• PrÛbûh 2. kola fotosoutûÏe âSCHMS o nejlep‰í fotografii masného skotu
• V˘bûr a objednávka nov˘ch svazov˘ch propagaãních pfiedmûtÛ
• Administrace dodateãnû do‰l˘ch poplatkÛ pro rok 2008
Srpen
4. 8.
8. 8.
14.
21.
22.
26.
– 27. 8.
– 25. 8.
– 24. 8.
8.
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰Èko pod Medníkem)
fieditel se zúãastnil semináfie pofiádaného Krajsk˘m informaãním stfiediskem pro rozvoj zemûdûlství a venkova Jihoãeského
kraje (KIS JK) pfii Regionální agrární komofie Jihoãeského kraje (RAK JK), aby informoval o problematice vakcinace
v chovech krav BTPM
XXXV. mezinárodní kongres chovatelÛ plemene charolais (pfiedseda, fieditel, tajemnice, inspektofii svazu)
Agrokomplex SK (Nitra) – v rámci kongresu Charolais 2008
âeské charolais dny (Pfierov) – v rámci kongresu Charolais 2008
V˘stava a aukce jalovic a b˘kÛ plemene charolais (Cunkov) – v rámci kongresu Charolais 2008
Dal‰í srpnové aktivity:
•
•
•
•
•
•
•
Finální pfiípravy a úãast na kongresu Charolais 2008
Informování o opatfieních (vakcinaci) pro onemocnûní bluetongue v âR
Pfiíprava materiálÛ pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje
Vydání a zaãátek distribuce kalendáfie na rok 2009
PrÛbûh 2. kola fotosoutûÏe âSCHMS o nejlep‰í fotografii masného skotu
Tvorba letákÛ pro plemena charolais a highland
Uzavfiení pfiíjmu plateb ãlensk˘ch vkladÛ pro rok 2008, vyfiazení nezaplativ‰ích ãlenÛ
5
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu
VáÏení chovatelé,
v rámci nového cyklu, kter˘ jsme odstartovali v minulém ãísle Zpravodaje, Vám dnes pfiedstavím dva chovy
ze Západních âech. Jejich spoleãn˘m jmenovatelem je nejen oblast hospodafiení, ale i plemeno, které chovají a co nejvíce – Ïe se oba rozhodly pfiivítat delegáty ãeské ãásti Kongresu Charolais 2008.
Uplynulo nûkolik let od doby, kdy na zasedání organizaãního v˘boru v Mexiku pfiihlásil pfiedseda klubu chovatelÛ plemene charolais, ing. Milan ·trudl, PhD. s tehdej‰ím pfiedsedou âSCHMS ing. Janem Chytilem na pofiadatelství mezinárodního Kongresu Charolais v roce 2008 âeskou republiku. Pak se zaãaly dít vûci. Zástupci
maìarsk˘ch chovatelÛ charolais tvrdili, Ïe oni jiÏ pfied tím zaslali pfiihlá‰ku Svûtové charolaiské asociaci ve
Francii a kongres by se tedy mûl konat u nich… Celou situaci nakonec ‰alamounsky rozfie‰ili francouzi, ktefií
podpofiili my‰lenku, Ïe se kongres bude konat ve tfiech zemích Stfiední Evropy – k Maìarsku a âeské republice se pfiidalo je‰tû Slovensko a pfiípravy na XXV. Kongres chovatelÛ plemene charolais mohly zaãít.
Od samého poãátku, kdy byl kongres u nás jist˘, se ing.·trudl snaÏil pfiesvûdãit ãeské chovatele charolais,
aby prezentovali své chovy. Byly to ale nakonec pouze dvû spoleãnosti v západních âechách, co byly ochotné pfiedstavit svÛj chov – Farma Trojmezí a Pastviny a spoleãnost Sokolovská uhelná.
Jim tedy patfií ocenûní a následující fiádky.
Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová
Farma Trojmezí a Pastviny: Farmafiení na konci svûta
Druhá spoleãnost, která pfiivítala
delegáty ãeské ãásti Charolaiského
kongresu, je tvofiena dvûma farmami, patfiícími jednomu majiteli:
Farma Trojmezí a.s. a Farma Pastviny s.r.o.
Zajímavostí je, Ïe hospodáfiství se
nachází v nejzápadnûj‰ím v˘bûÏku
âeské republiky, k nûmeck˘m sousedÛm je to odsud pár metrÛ.
Hovofiila jsem s panem Miroslavem Pickou, zootechnikem, kter˘
zde pracuje jiÏ od roku 1974.
Tehdy bylo je‰tû v‰e jinak…
V dobû, kdy zde pan Picka zaãal
pracovat, nesla farma název Agrokombinát, státní podnik Cheb,
od‰tûpn˘ závod A‰ – ve své dobû
se jednalo o jeden z nejvût‰ích
agrokombinátÛ v republice.
Po revoluci z podniku vzniklo
mnoho mal˘ch subjektÛ. Zámûrem tehdej‰ího fieditele bylo v‰e
zprivatizovat. âást b˘valého podniku si rozebrali soukromû hospodafiící rolníci. Pan Picka si tehdy
s dvûma kolegy také zaloÏili spoleãnost. Po tfiech letech provozu
bylo potfieba pro její dal‰í pokraãování získat do pronájmu více
pozemkÛ. Byl vytvofien privatizaãní projekt, pro jehoÏ schválení si
úfiedníci vymínili zahrnutí tehdej‰ího velkokapacitního kravína. To
pan Picka s kolegy odmítli, takÏe
jejich projekt nepro‰el. Pozemko-
6
❒ Hrdý zootechnik (foto: Jana Řehořová)
v˘ fond zamítnul pronájem pozemkÛ a s podnikáním byl konec.
Tehdy se objevil první vût‰í zájemce se sv˘m spoleãníkem.
V roce 1997 podnik zprivatizovali
a vytvofiili z nûj dva – PH Hranice
a Bioland s.r.o. S jejich vznikem
jsou spojeny poãátky místního
chovu skotu BTPM.
V roce 2003 pfievzal farmy souãasn˘ majitel a pfiidûlil jim nová
jména, která mají dodnes. Obû
úzce spolupracují a fiídí je stejn˘
management. Momentálnû je zde
zamûstnáno 13 pracovníkÛ, z nichÏ
jsou dva administrativní. O stáda se
starají dva pastevci a zbytek zaji‰Èuje provoz (krmení, opravy atd.).
V roce 1997 zde byl na rozloze
kolem 1000 ha zaveden v reÏimu
ekologického zemûdûlství chov
plemene Aberdeen Angus. Souãasn˘ vlastník, kter˘ zde hospodafií od roku 2004, nav˘‰il rozlohu
obhospodafiovan˘ch pozemkÛ
na 1300 ha. Zásadní zmûna, se kterou souãasn˘ majitel pfii‰el, byla
v˘mûna plemene. Bylo zvoleno
plemeno charolais díky tomu, Ïe
vychází vstfiíc poÏadavkÛm trhu
dlouhodobû lépe neÏ ostatní plemena.
V roce 2004 se základem nového
chovu stalo 200ks jalovic nakoupen˘ch po peãlivém v˘bûru v nejlep‰ích oblastech Francie, doplnû-
❒ Na povahu jsem lepší zvířata nezažil, jsou přítulná a klidná
(foto: Jana Řehořová)
né byly o cca 150 jalovic ãeské produkce. Od samého zaãátku je pro
reprodukci pouÏívaná ‰piãková
francouzská genetika.
Bylo dovezeno 9 ks plemenn˘ch
b˘kÛ a kaÏdoroãní nákup inseminaãních dávek je peãlivû pfiipravován s ohledem na potfiebu zlep‰ení vlastností populace. V‰ichni zástavoví b˘ãci jsou vyvezeni do
zahraniãí na v˘krm, pfieváÏná ãást
jaloviãek se uplatÀuje pro roz‰ífiení základního stáda vlastního
chovu.
V souãasné dobû se na pastvinách obou farem pohybuje kolem
800 kusÛ dobytka – z toho je 330
krav, 210 telat, 130 jalovic do 2 let,
70 jalovic nad 2 roky, 24 plemen-
n˘ch b˘kÛ a nûkolik kusÛ hovûzího Ïíru (poãty jsou orientaãní,
pozn. aut.).
Cílem majitele je dostat se na
500 matek základního stáda. KdyÏ
uváÏíme souãasné dvû generace
jalovic a fakt, Ïe letos se jich pfiipou‰tí 100, pfií‰tí rok se poãítá
s pfiipou‰tûním 120 – 130 kusÛ, tak
cíl nav˘‰ení poãtu kusÛ základního stáda není tak vzdálen˘.
PouÏívaní plemeníci byli nakoupeni na na‰ich odchovnách a ve
Francii. V loÀském roce spoleãnost zaãala s vlastním odchovem.
Na odchovnu b˘ky nikdy nedávali,
neboÈ chov je mlad˘ a teprve
v loÀském roce se telily krávy
(pfied tím hlavnû prvotelky) a byl
tedy první vhodn˘ ãas pro v˘bûr
b˘ãkÛ na odchovny. Pan Picka se
rozhodl rovnou pro vlastní odchov. V˘sledkem bylo 8 vybran˘ch
b˘ãkÛ, z celkem 11ti testovan˘ch,
coÏ lze povaÏovat za velk˘ úspûch.
Na otázku, zda budou ve vlastním odchovu pokraãovat, se mi
ov‰em dostává negativní odpovûdi: „Nebudeme, protoÏe v souãasnosti je na ãeském trhu b˘kÛ dostatek. Vyzkou‰eli jsme si, Ïe to
umíme, coÏ je dobré, takÏe v dal‰ím odchovu mÛÏeme kdykoli pokraãovat.“ Dva odchované b˘ky si
chtûjí urãitû ponechat a zbylí jsou
k dispozici pro pfiípadné zájemce.
Pokud se nenajde kupec, ve vlastním stádû se neztratí.
V rámci ekologického systému
hospodafiení jsou vyhledávány
pouze pfiirozené fiíje. Inseminací
se pfiipou‰tí v dubnu a pak stále
aÏ do doby, neÏ jdou krávy na
pastvinu. Vzhledem k tomu, Ïe
pfied nástupem na pastvu není
moÏné vy‰etfiit bfiezost, pou‰tí se
b˘ci ve stádû na v‰echny kusy.
(V zimovi‰ti se pou‰tí b˘ci jen na
krávy jalové z pfiede‰lého období
a nebo na ty, které pfii‰ly o tele.
U krav s telaty se sledují fiíje.) B˘ci
jsou odstavováni zaãátkem ãervence a jsou poté oddûlenû aÏ do
opûtovného vyhnání na pastvu.
Na dotaz, jak plemeníci sná‰í tak
dlouhou dobu oddûlenû, odpovídá pan Picka s úsmûvem, Ïe
dobfie: „Je jich hodnû pohromadû, mají tam vytvofienou hierarchii, ani se neperou.“
❒ Krávy s jalovičkami s prvními věžemi větrného parku Trojmezí (foto: Jana Řehořová)
7
Rozdûlení do stád se bûhem
roku se rÛznû kombinuje. Po vyhnání na pastvu jsou kusy rozdûleny do 40ti aÏ 50ti hlav˘ch stád
a do kaÏdého je dán jeden b˘k
(harémy nedûlají). KdyÏ jsou b˘ci
staÏeni, stáda jsou spojena podle
kategorií.
Období telení vychází na Pastvinách a Trojmezí pûknû – obvykle
od 1. ledna do konce dubna.
V‰echny matky se telí zásadnû
uvnitfi. Asistuje se u více neÏ 90 %
porodÛ, jin˘mi slovy u v‰ech,
které se podafií zachytit. Ne u kaÏdého je uÏ potfieba vypomáhat,
ale pfied dvûma lety, kdyÏ se telily
prvotelky, bylo potfieba pomoci
témûfi u kaÏdého porodu a bylo
provedeno 13 císafisk˘ch fiezÛ.
Loni ‰lo císafisk˘m fiezem 12 telat
a letos uÏ jen dvû. Telení se zlep‰uje. Letos se telilo 30 jalovic a císafisk˘ fiez nebyl ani jeden. Pan
Picka to vysvûtluje tím, Ïe se podafiilo pustit dobré b˘ky. Pfii dotazu na veterináfie ne‰etfií chválou:
„Sehnali jsme doktora, kter˘ je
ochotn˘ tyto zákroky (císafiské
fiezy, pozn. aut.) provádût a je jedin˘ z ‰irokého okolí. Ze zaãátku
nemûl zku‰enosti, ale nebál se do
toho jít a na na‰ich kravách se v‰e
nauãil. Nyní uÏ nejsou pfii zákroku
Ïádné komplikace a zvládá jej i za
45 minut.“ Potvrzuje tím fakt, Ïe
ãe‰tí veterináfii se císafisk˘ch fiezÛ
u skotu ãasto obávají, neboÈ
s nimi nemají pfiíli‰ zku‰eností
a ne kaÏd˘ je ochotn˘ riskovat nedostatek praxe.
Porodní hmotnost telat. KdyÏ
podnik pfie‰el z chovu plemene
Aberdeen Angus na charolais,
bylo tfieba se plno vûcí nauãit.
Jednou z nich bylo, jak zvífiata nakrmit pfied porodem. Problém byl
pfiedev‰ím u prvotelek, kde byla
nûkterá telata skuteãnû nadmûrná. Nev˘hodou je, Ïe chov se nachází v oblasti s málo úrodnou zemûdûlskou pÛdou v nadmofiské
v˘‰ce okolo 600 m a prÛmûrn˘m
roãním
sráÏkov˘m
úhrnem
800 mm a v blízkosti se nenachází
nikdo, kdo by pûstoval obilí –
farmy tedy nemají slámu. Po staÏení krav z pastvy je jim namísto
slámy podáváno hor‰í seno. „Není
to ono. Sláma by byla lep‰í, ale
musela by se dováÏet z pfiíli‰
velké dálky,“ polemizuje nad sloÏitou situací pan Picka.
Co se t˘ká krmení, tak je jinak
farma plnû sobûstaãná. Do porodu krávy dostávají seno, po porodu se zkrmují senáÏe. Do pfiedloÀska zde vyrábûli senáÏe obyãej-
❒ Stádo krav bez telat (foto: Jana Řehořová)
8
n˘m zpÛsobem – jako hromady
na zemi (navozili, u‰lapali, pfiikryli). Letos byla pofiízena nacpávaãka, takÏe se senáÏe jiÏ dûlají „modernû“, formou fóliov˘ch vakÛ.
Otelen˘m kravám a jalovicím bylo
zkrmováno maãkané obilí. Vzhledem k tomu, Ïe farmy hospodafií
v ekologickém systému, tak jiÏ
nemohou, dle norem platn˘ch od
1. 1. 2008, zkrmovat konvenãní
obilí – shání tedy obilí ekologické,
aby mohli znovu „maãkat“.
V systému ekologického zemûdûlství je farma od roku 1998,
tedy od dob pfiedchozího majitele. PÛvodní majitel se pro tuto
formu hospodafiení rozhodl pravdûpodobnû z dÛvodu v˘hodnûj‰ích dotací. Nov˘ majitel jiÏ dÛvody nefie‰il a pfiebral farmu v systému, ve kterém fungovala.
Na otázku, zda by bylo hospodafiení rentabilní i bez dotací, se
mi dostává záporné odpovûdi.
„Bez dotací by se hospodafiit nedalo, jsou velice dÛleÏitou souãástí rozpoãtu,“ fiíká pan Picka
a fiadí se tak názorovû mezi vût‰inu ãesk˘ch chovatelÛ.
Ptám se pana Picky je‰tû na to,
jak vnímá plemeno charolais,
neboÈ vím, Ïe jej díky finanãním
aspektÛm vybral nov˘ majitel. „Ve
❒ Výstavní kusy(foto: Jana Řehořová)
srovnání s plemenem Aberdeen
Angus jsem na povahu lep‰í zvífiata nezaÏil – jsou pfiítulná a klidná.
I kdyÏ se poru‰í hrazení, neuteãou. Na druhou stranu angusové
byla divoãej‰í, tvrdá a odolná zvífiata, která nemûla prakticky
Ïádné zdravotní problémy, a 90 %
porodÛ bylo samostatn˘ch. Nemohu fiíci, které plemeno jsem si
oblíbil více.“
S nov˘m majitelem nepfii‰lo jen
nové plemeno. Mnoho vûcí se
dalo do pohybu. Bylo v˘raznû investováno do oblasti technologie
chovu a ustájení v zimním období, skladování pícnin, modernizace a posílení strojového parku,
lidsk˘ch zdrojÛ a dal‰ích. Investice zaãínají pfiiná‰et své ovoce
v podobû kaÏdoroãnû se zlep‰ující ekonomické prosperity spoleãnosti. V loÀském roce bylo díky
tomu moÏné zahájit projekt Vûtrného parku Trojmezí. Jedná se
v první fázi o v˘stavbu pûti vûtrn˘ch elektráren s kapacitou 4,5
MW. V souãasné dobû jiÏ stojí
a elektfiinu vyrábûjí tfii elektrárny.
O peníze na opravy a rekonstrukce se Ïádalo v rámci Operaãního programu. Letos byly schváleny dal‰í Ïádosti v rámci Operaãního programu EU a chystá se
stavba tfií nov˘ch seníkÛ.
Ptám se i na plány s rozlohou
pastvin. Zatím se hospodafií na
plo‰e pfiesahující 1300 ha. Hodnû
pozemkÛ je pronajat˘ch od pfiilehl˘ch obcí, ãást je majetkem
Agentury ochrany pfiírody a krajiny âeské republiky (chránûné ob-
lasti kvÛli luÏnímu potoku, kde
Ïije perlorodka fiíãní) a ãást je pronajatá od pozemkového fondu.
Dvû tfietiny pozemkÛ je jiÏ ve
v soukromém vlastnictví a v nákupu se stále pokraãuje. Pan Picka
konstatuje, Ïe oni o pozemky ani
tak bojovat nemusí, ale jiÏnûji,
kolem Chebu ãi Franti‰kov˘ch
Lázních, kde je úrodná pÛda, byly
o pozemky velké boje a to hlavnû
díky zájmu ze stany nûmeck˘ch
investorÛ.
Hovofiíme téÏ o znaãení, neboÈ
je mezi chovateli stále aktuálním
tématem. Zde se nejvíce osvûdãily doplÀkové kovové známky,
které krávy neztrácejí – pokud
ztratí plastovou, lze je podle kovové identifikovat. Tyto kovové
doplÀky inspekce oficiálnû neuznává, ale jako pomÛcku si ji pan
Picka nemÛÏe vynachválit. Dávají
je pouze jaloviãkám, b˘ãkÛm ne.
Kolegynû pana Picky se oz˘vá
s tím, Ïe známky jsou rok od roku
hor‰í. Pan Picka zmiÀuje, Ïe ani
kusy dovezené z Francie nemûly
nastfielené kdovíjak kvalitní známky – vydrÏely o pár mûsícÛ déle,
ale pak se zaãaly také ztrácet.
Zásadní problém, kter˘ farmy
fie‰í jiÏ od svého vzniku, je doplnûní minerálních sloÏek do krmné
dávky. Oblast, kde se nachází, se
vyznaãuje nedostatkem hofiãíku,
selenu, zinku a fosforu v pÛdû,
a tedy i v rostlinách. DÛsledkem
nedostatku tûchto látek jsou nadmûrné poãty zadrÏen˘ch lÛÏek
po porodu ãi Ïivota neschopná
telata.
Zvolit minerální pfiíkrm pfiijateln˘ v ekologick˘ch podmínkách
a vpravit jej do lizÛ takov˘m zpÛsobem, aby jej umûl organismus
krav vyuÏít, se jeví se jako nelehk˘
úkol. Klasické lizy jsou v dan˘ch
podmínkách nevyhovující, je
tfieba míchat speciální minerální
smûsi. Pan Picka si pochvaluje
firmu Tekro, která jim v tomto
ohledu vchází maximálnû vstfiíc
a tyto lizy pro nû vyrábí.
Na zamûstnancích farem je pak
provádût pravidelné odbûry vzorkÛ krve a sledovat, jak vymy‰len˘
systém funguje. Problém je‰tû
není vyfie‰en. Stále se pracuje na
nov˘ch postupech.
Nበrozhovor se ch˘lí ke konci
a pan Picka vyslovuje své první
pfiání, ve kterém mu s radostí vyhovuji. Chce, aby bylo zmínûno,
jak je spokojen˘ s na‰ím svazem.
Za hlasitého pfiizvukování kolegynû si velmi pochvaluje spolupráci
s inspektorem âSCHMS pro Západní âechy, Karlem Melgerem, kter˘
je dle jeho slov „velice vstfiícn˘, trpûliv˘ a ochotn˘“. Jsou s ním na
farmách velice spokojeni. Dûlá
ãest svému pfiedchÛdci, ing. Josefu Dufkovi, kterého pan Picka téÏ
vzpomene: „V‰e, co vím o masném dobytku, vím od pana
Dufky…“
Na závûr odlehãíme a bavíme
se o tom, jak krávy utíkají z poru‰en˘ch ohrad. Pan Picka si pochvaluje, Ïe charoláci nikam neuteãou a dál se klidnû pasou na
místû, Ïe by ode‰li, se stane v˘jimeãnû. „To s angusy to bylo jiné.
Ti jak nalezli malou skulinku,
hned byli pryã.“ ProtoÏe se
farma nachází v tûsné blízkosti
hranic s Nûmeckem, ptám se,
zda dobytek nûkdy utekl do
Nûmecka nebo naopak, zda
nûkdy uvítali náv‰tûvu od sousedÛ. „Pfied revolucí sem zabloudila jedna nûmecká jalovice.“ A co
se t˘ká útûku od nás ven, tak
pan Picka vypráví, jak jim pfied
10ti lety utekli do Nûmecka dva
plemenní b˘ci. Farmáfi, ke kterému se zabûhli, je ve svém stádû
nechal chvíli skákat a pak si pro
nû, na v˘zvu celníkÛ, pan Picka
do‰el. Spravila to basa piv pro –
pfiekvapivû, nûmeckého farmáfie.
9
Sokolovská uhelná: Dvû krávy na tfii hektary
První z farem, které se rozhodly
pfiivítat delegáty XXXV. kongresu
charolais je farma patfiící známé
tûÏební spoleãnosti, v souãasnosti
nesoucí název Sokolovská uhelná,
právní nástupce, a.s.
Pokud pravidelnû ãtete ná‰
zpravodaj, tak o tomto chovu jiÏ
nûco málo víte. Je specifick˘ tím,
Ïe krávy se zde pasou na pÛdû zrekultivované po probûhlé dÛlní
ãinnosti.
Jaké to je, hospodafiit v netradiãním prostfiedí a dal‰ích tématech jsem hovofiila s ing. Milanem
·trudlem, PhD., vedoucím oddûlení zemûdûlsk˘ch rekultivací
a pfiedsedou klubu chovatelÛ plemene charolais v jedné osobû.
❒ Ing. Štrudl se svými svěřenkyněmi
(foto: Jana Řehořová)
Nejprve mû zajímá osobní pfiíbûh ing.·trudla. Jak se k takové
zajímavé ãinnosti vlastnû dostal?
Po dokonãení studia na vysoké
‰kole zemûdûlské se zamûfiením
na Ïivoãi‰nou v˘robu, mûl nastoupit ke státním statkÛm Sokolov. Ty se ale po roce 1989 rozpadly. Nastoupil tedy jako zootechnik
do státního podniku Rekultivaãní
v˘stavba. Po nûkolika letech se,
v rámci zamûstnanecké reorganizace, dostal na svÛj souãasn˘
post. Spoleãnost Rekultivaãní v˘stavba pÛvodnû nepatfiila pod Sokolovskou uhelnou (dále jen SU,
pozn. aut.). Byl to samostatn˘
státní podnik pro rekultivace,
kter˘ se pfiiãlenil k SU, vzniklé
spojením dvou státních podnikÛ
tûÏících uhlí, aÏ v rámci privatizaãního projektu.
Rekultivace patfiily v SU pÛvodnû mezi divize, pozdûji mezi
sekce; spadaly nejprve pfiímo pod
technického fieditele, poté pod
10
tûÏební divizi. âasem do‰lo ke
slouãení – oddûlení Ïivoãi‰né
a rostlinné v˘roby se pfied nûkolika lety slouãilo do souãasného oddûlení zemûdûlsk˘ch rekultivací.
Trocha historie. Zahlazování
ãinnosti dÛlních spoleãností patfiilo vÏdy mezi jejich základní povinnosti. První rekultivace (pfieváÏnû lesnické) se provádûly uÏ
ve tfiicát˘ch letech minulého století. Intenzivnûji zaãaly od let padesát˘ch. Za komunismu rekultivace platil stát. V roce 1992 byl
vydán zákon, Ïe tûÏební spoleãnosti si musí vytváfiet rezervy na
rekultivace samy. KaÏdá tuna uhlí
se pfii prodeji zatíÏila urãitou ãástkou, aby bylo na tvorbu rezerv.
I kdyÏ skonãí tûÏba, musí b˘t dostatek financí na dodûlání rekultivací.
Zemûdûlské rekultivace provádûné v SU za komunismu byly zamûfieny ãásteãnû na rostlinnou
v˘robu. Po revoluci, kdy skonãily
státní dotace, se toto pfiestalo vyplácet. V˘nosy na rekultivované
zemûdûlské pÛdû se nemohly
rovnat v˘nosÛm na klasické orné
pÛdû a rostlinná v˘roba se stala
nerentabilní. Byly zde ale plochy,
o které je ze zákona jejich vlastník
povinen se postarat. Pfiem˘‰lelo
se, jak zemûdûlsky rekultivované
plochy smysluplnû vyuÏít. Jako jedin˘ rozumn˘ zpÛsob se jevilo
pofiízení chovu krav BTPM. Bylo
rozhodnuto o zavedení chovu
plemene charolais. A proã právû
jeho?
Ing. ·trudl vzpomíná: „Byla to
náhoda. Tehdej‰í inseminaãní
technik se znal s ing. ·tráfeldou
(souãasn˘ fieditel plemenáfiské
spoleãnosti Natural, a.s., pozn.
❒ Skromná vegetace na Lítovské výsypce
(foto: Jana Řehořová)
❒ Mám dost pro všechny
(foto: Jana Řehořová)
aut.). V roce 1993 pfii‰el s tím, Ïe
·tráfelda jede do Francie se podívat na charoláky. Tak jsem si vyfiídil sluÏební cestu a vydal se také.
Plemeno charolais jsem poprvé
spatfiil na aukci plemenn˘ch b˘kÛ
spoleãnosti Charolais Optimal,
kde mi okamÏitû padlo do oka.“
Pûkná zvífiata na ·trudla udûlala
takov˘ dojem, Ïe od té chvíle jiné
plemeno nechtûl. Pfiiznává, Ïe to
nebylo tak jednoduché. Ve firmû
se objevily i hlasy proti a preference jiného plemene. Pfii‰la tedy
na fiadu argumentace: zcela racionálnû se zvaÏovalo, které plemeno lépe odpovídá trÏní poptávce.
Plemeno charolais v tomto hledu
nemûlo konkurenci. Na odbyt jde
bez problémÛ ve v‰ech kategoriích jak zástav, tak uÏitkové kfiíÏení. Dal‰ím argumentem pro byla
klidná povaha, ·trudl jej oznaãuje
za „vzácnû klidné plemeno“. Nakonec tedy zvítûzilo a byla nakoupena první zvífiata.
Na jafie roku 1994 bylo dovezeno 130 jalovic a plemenn˘ b˘k
z Francie. Postupnû se pak stádo
roz‰ifiovalo z vlastního odchovu.
Pfied pûti lety se poãet kusÛ ve
stádû jednorázovû nav˘‰il nákupem 90ti bfiezích jalovic od Jana
Zatloukala, aby se dosáhlo cílového stavu. Základní stádo má
v souãasnosti 300–330 kusÛ. Chov
se jiÏ roz‰ifiovat nebude, neboÈ by
byl problém jej uÏivit.
Dvû krávy na tfii hektary.
U pastvin na rekultivacích je potfieba vût‰í plocha. Ing. ·trudl
vzpomíná na knihu o chovu masného skotu od ing. Josefa Dufky,
kde se psalo, Ïe na dvou hektarech se upasou tfii krávy s telaty.
Na rekultivacích je to spí‰e na-
opak: na tfiech hektarech se
moÏná upasou dvû krávy s telaty.
I ménû. Porost je fiídk˘ a díky
‰patn˘m vodním pomûrÛm (nedrÏí vodu, lehce vysychá) pomaleji dorÛstá. Tím, Ïe je porost fiid‰í,
uÏiví ménû krav. I pfiesto, Ïe rekultivace zaãaly v padesát˘ch letech
minulého století, neuplynula
zatím doba potfiebná k vytvofiení
obvyklé vrstvy humusu. To bude
trvat stovky let.
Celková rozloha pastvin je cca
650 ha, z toho okolo 400 ha jsou
rekultivace a zbytek je pÛda od
zemûdûlského pÛdního fondu.
Rekultivace jsou pfieváÏnû ve
vlastnictví Sokolovské uhelné,
nûco je pronajaté od men‰ích
soukrom˘ch vlastníkÛ (kter˘m se,
vzhledem k rozloze a neúrodnosti nevyplatí vlastní chov a je pro
nû v˘hodnûj‰í pÛdu pronajímat).
O odkoupení pronajat˘ch pozemkÛ SU do budoucna, aÏ
budou nabídnuty státem k odprodeji, neuvaÏuje. Jejím cílem je
hospodafiení na vlastních rekultivovan˘ch pozemcích. V souãasné
dobû se dodûlává 100 ha rekultivací, ãasem je‰tû nûjaké pfiibudou. Pronajatá pÛda, která
ubude, je orná. Bude se tedy
muset hledat náhrada pro rostlinnou v˘robu – obiloviny a fiepku.
Krmivová základna je dobrá,
pokud nejsou extrémní v˘kyvy
poãasí. Stáda se bez problémÛ
upasou a zb˘vá i na dostateãné
zásoby na zimu; ãást pozemkÛ se
dokonce mulãuje.
V zimû se zkrmuje senáÏ
a krmná sláma, krávy po otelení
dostávají maãkan˘ jeãmen jako
pfiíkrm. Krávy pfied otelením jsou
na slámû, aby trochu shodily,
neboÈ z pastvin jsou nûkdy aÏ pfiíli‰ vykrmené. Ideální je, kdyÏ jdou
krávy do zimovi‰tû v listopadu
a zaãnou se krmit fiízenû.
V odpovûdích na téma pfiirozená plemenitba a inseminace vyslovuje ing. ·trudl své, pro nûkteré moÏná pfiekvapivé, názory na
‰lechtûní. Pro statistické zvy‰ování kvality populace se inseminují
v‰echna zvífiata (jalovice, které si
nechají a krávy, které zÛstanou jalové, a které nevybrakují; krávy
s telaty se neinseminují díky obtíÏné zjistitelnosti fiíje) bez ohledu na v˘‰i plemenn˘ch hodnot.
Vysvûtluje dÛvody: „KdyÏ je prÛmûrná kráva, ale inseminuje ji
‰piãkov˘ b˘k, tak jaloviãka, co se
narodí, je kvalitnûj‰í, nûÏ matka.
Pokud dáte dohromady prÛmûr
plus prÛmûr, vznikne zase jen
prÛmûr nebo podprÛmûr.“
Po skonãení inseminace, zaãátkem bfiezna, nastupují plemenní
b˘ci, ktefií jsou pak vypu‰tûni ve
stádech na pastvinu a stahují se
v polovinû ãervna. Vzhledem
k tomu, Ïe se nehospodafií v ekologickém systému, tak se pro dosaÏení turnusu pouÏívají látky pro
synchronizaci fiíje. Po jejich první
aplikaci se za 30 dní dûlá raná
diagnostika na bfiezost. Bfiezí kusy
se dají stranou a ty které, zÛstaly
jalové se opût „píchnou“ a za tfii
dny se fiíjící se kusy inseminují.
Pak jiÏ nastupují b˘ci.
Plemenní b˘ci. DÛkazem, Ïe v˘‰e
popsan˘ postup se osvûdãuje, je
kaÏdoroãní vysok˘ poãet b˘ãkÛ,
ktefií splÀují podmínky pro naskladnûní na odchovny. Z loÀsk˘ch 130
narozen˘ch b˘ãkÛ splÀovalo podmínky pro naskladnûní na odchovny 55 kusÛ. V‰echny naskladnit nechtûli, takÏe probûhlo druhé kolo
v˘bûru, v nûmÏ bylo vybráno nejlep‰ích 37 kusÛ. Kvalitní v˘bûr dokazuje fakt, Ïe pfii základních v˘bûrech pro‰lo 30 b˘kÛ.
Letos se pfii prodeji plemeníkÛ
díky vysoké domácí nabídce tak
nedafiilo, takÏe v‰ichni je‰tû nejsou prodaní. PouÏijí se ve vlastním stádû, kde byli tak jako tak
potfieba noví b˘ci. Ne v‰echny kategorie jsou na tom ale jako leto‰ní plemenní b˘ci. Poslední dva aÏ
tfii roky je trend rostoucího zájmu
o jalovice, coÏ je dáno pravdûpodobnû velkou poptávkou b˘val˘ch zemí SSSR. Zájem je tak obrovsk˘, Ïe jej Francie není zdaleka
schopná ji pokr˘t. S odbytem této
kategorie problém není, spí‰e naopak, pochvaluje si ·trudl.
VraÈme se k plemeníkÛm. Ve
stádech skáãe prÛmûrnû 12 b˘kÛ.
Za ideálních podmínek by jich nebylo potfieba v‰ech 12, ale ve chvíli, kdy je potfieba, aby b˘ci skákali,
tak se ãasto vyskytne problém
(kulhání apod.). ·trudl vyslovuje
praktick˘ názor: „Je lep‰í mít tfii
v záloze, neÏ aby se jeden nedostával.“
❒ Spokojenost (foto: Jana Řehořová)
11
❒ Zrekultivovaná krajina – poznáte rozdíl? (foto: Jana Řehořová)
V dobû, kdy se pfiipou‰tí, je
kolem 30 kusÛ krav a jalovic na
jednoho b˘ka. Po staÏení b˘kÛ
z pastvin se stáda spojují v 50 aÏ
60ti hlavá. B˘ci jsou od pÛlky ãervna do doby, neÏ jsou v bfieznu pfiipou‰tûni v zimovi‰ti, oddûlenû.
V˘hoda rozlehlosti pastevní
plochy je moÏnost vytvofiení vût‰ího poãtu stád. Pokud se b˘k
osvûdãí (aktivnû skáãe a jsou po
nûm telata), tak lze kaÏd˘ rok vybrat skupinu, s níÏ nemá nic geneticky spoleãného. B˘ci se zde
drÏí, dokud jsou dobfií a skáãí. Neprodávají se po pár letech, jak
tomu b˘vá zvykem. Dokud za to
stojí, skáãí klidnû do vûku sedmi,
osmi let.
Porody. Období telení vychází
od poloviny prosince do konce
bfiezna.
KdyÏ s plemenem zaãínali, platilo, Ïe plemeno má statisticky vy‰‰í
v˘skyt tûωích porodÛ. V souãasné
dobû, kdy se v âR hodnû pouÏívá
inseminace (daleko více neÏ ve
Francii), tak uÏ procento tûÏk˘ch
porodÛ není tak vysoké. ·trudl je
stále pfiesvûdãen o tom, Ïe „plemeno charolais není pro nûkoho,
kdo se stádem nechce mít Ïádné
starosti – chce jej jen nakrmit,
pustit do stáda plemenné b˘ky,
aby se mu narodilo plno telat
a ráno jen pfiijít a spoãítat je. Na
tento zpÛsob odchovu plemeno
charolais vhodné není.“ Nahlas ale
uvaÏuje, Ïe ani u plemen se „snadnûj‰ími“ porody si toto nikdo
napfi. v plemenném odchovu nedovolí, neboÈ kaÏdé v pofiádku narozené tele je velice cenné. Charolais vyÏaduje pfii porodech více
práce, ale následn˘ efekt pfii zpenûÏení práci zaplatí.
12
Vracíme se ke zdej‰ím postupÛm. Je snaha, aby u porodu
vÏdy nûkdo byl – aby pomohl,
kdyÏ je tfieba. Obãas se stává, Ïe
tele zÛstane po narození zabalené v plodov˘ch obalech. Pokud
to jde dobfie, kráva je pfii olizování protrhne sama, ale pokud se
toto nestane, tele mÛÏe zadusit.
„Pokud se pfiijde o tele, díky
tomu, Ïe není moÏné jej z krávy
dostat, tak se s tím vyrovnáme
lépe, neÏ kdyÏ jej ztratíme proto,
Ïe se udusí v plodovém vaku“,
shrnuje ·trudl.
Jak je to s úhynem telat? Ing.
·trudl si povzdechne: „Letos byl
‰patn˘ rok, co se t˘ká úhynu
telat. TûÏko fiíci proã, asi se se‰lo
více faktorÛ. BûÏnû je v roce 250
Ïivû odchovan˘ch telat. Norma
byla do 8 % úhynu, coÏ se nûkolik
let zpátky nepfiekroãilo, aÏ letos.“
Jiné svûtlo na situaci vrhá fakt, Ïe
letos obvyklou normu úhynu pfiekroãily i chovy v okolí. Vliv mûly
pravdûpodobnû poslední dvû
mírné zimy, které zpÛsobily rÛzné
zdravotní obtíÏe.
Nehledû na souãasnou ãi minulou situaci je cílem do budoucn
zv˘‰it poãet Ïivû odchovan˘ch
telat.
Zimovi‰tû, které se pouÏívá, pÛvodnû nemûlo b˘t zimovi‰tûm.
KdyÏ se nakupovaly první kusy
z Francie, tak se pro první várku
60ti zvífiat nepodafiilo sehnat karanténu. Vytvofiili si zde tedy
svou. Jak uÏ tam zvífiata byla, pfii‰la idea, Ïe by tam mohla b˘t
i pfies zimu a zimovi‰tû bylo na
svûtû. Zaãalo se s roz‰ifiováním
zpevnûné plochy, s nímÏ se stále
pokraãuje. Stfie‰ní krytina byla instalována teprve pfied ãtyfimi
roky. Ze strany, z které fouká vítr,
jsou dvû kÛlny s pln˘mi stûnami,
dal‰í stavby mají jen stfiechu. Zvífiata jsou zde spokojená, a to je to
hlavní.
Kolik lidí je potfieba na provoz
chovu? V létû se o krávy stará
dennû zootechnik, dennû jeden
ãlovûk rozváÏí vodu a dal‰í dva
lidé operativnû pfiestavují ohradníky, apod. V zimû je u porodÛ 24
hodin nûkdo. Dle zásad bezpeãnosti práce by mûli b˘t u porodu
vÏdy dva lidé. Jsou zde ãasto
kontrolováni inspektory na bezpeãnost práce, a proto toto
pravidlo, které se napfi. na men‰ích farmách nemusí dodrÏovat
tak striktnû, dodrÏují. V zimû se
u zvífiat prostfiídává celkem
8 pracovníkÛ (ve smûnném provozu po dvou), v létû se stará
3–5 lidí (1 zootechnik a traktoristé a chovatelé skotu v jedné
osobû).
Aktuální problém, kter˘ se
v chovu fie‰í, mají spoleãn˘ s vût‰inou ãesk˘ch chovatelÛ. Je jím
oãkování proti bluetongue, díky
kterému se zvífiata budou prodávat pozdûji neÏ obvykle a v‰echna
naráz, coÏ postaví nabízející do
nev˘hody.
A zajímavost na závûr. Hovofiíme o doktorandském studiu,
které ing. ·trudl dokonãil teprve
nedávno. Na my‰lenku dodûlat si
„doktoranturu“ jej pfiivedl ing. Dimitrovsk˘ z V˘zkumného ústavu
meliorací na Zbraslavi, kter˘ na
Sokolovsko jezdí ohlednû lesnick˘ch rekultivací jiÏ od padesát˘ch
let minulého století. Za téma disertaãní práce si ·trudl zvolil v˘zkum související se svou profesí:
„Rizikové prvky v pÛdû sokolovského regionu (v˘skyt v pÛdû a jejich potenciální moÏnost pfiestupu do rostlin a vody a pfiípadnû
i do potravního fietûzce)“. V˘sledkem práce bylo pozitivní zji‰tûní,
Ïe sokolovsk˘ region je, co se
t˘ká normy pro maximální koncentrace rizikov˘ch prvkÛ v pÛdû,
hluboko pod hranicí. Pfiestup do
rostlin, a tedy i potravního fietûzce, je tedy téÏ nerizikov˘. Spojily
se dvû uÏiteãné vûci. Potvrdila se
„zdravotní nezávadnost“ rostlinné i Ïivoãi‰né produkce na rekultivacích a panu ·trudlovi pfiibyl dal‰í vûdeck˘ titul.
Rekultivace
Jak bylo zmínûno v úvodu, ing. ·trudl zastává post vedoucího oddûlení zemûdûlsk˘ch rekultivací. Mnoh˘m z nás nejsou postupy okolo rekultivací zajisté niãím dÛvûrnû znám˘m, a proto vyuÏívám situace a zji‰Èuji alespoÀ základní informace.
Po skonãení tûÏby je potfieba krajinû vrátit pokud moÏno její pÛvodní ráz. Na poãátku je projekt, vypracovan˘ projekãní kanceláfií. V nûm je popsáno, jak se dûlá nejprve technická rekultivace, kdy se pfiipraví terén, a co kter˘ rok vykonat v rámci navazující zemûdûlské rekultivace (nebo jin˘ch typÛ rekultivací), aby na konci byla pastvina. Dvacet zamûstnancÛ oddûlení zemûdûlsk˘ch rekultivací, kterému velí ing. ·trudl, projekt realizuje. Rekultivace je stavba jako jakákoli jiná – vede se stavební deník,
dûlají se kontrolní dny, apod. Na rekultivacích se pracuje neustále – jak se tûÏí, tak vznikají nové v˘sypky a cel˘ proces se opakuje.
V sokolovském revíru jsou provádûny rekultivace lesnické, zemûdûlské, vodní a ostatní. Základem tûchto rekultivací je rekultivace technická, která pfiedchází vlastní rekultivaci biologické, tj. lesnické nebo zemûdûlské. V rámci technické rekultivace
jsou provádûny práce na úpravû terénu (vytvarování ploch, odvodnûní aj.). Nejãastûji (v 80 %) poté následuje rekultivace lesnická, realizovaná pfieváÏnû na svazích, která slouÏí ke zpevnûní krajiny. Realizuje se v 5ti letém biologickém cyklu (v˘sadba,
oÏínání, okopání atd.)
Zemûdûlská rekultivace se provádí buì s pouÏitím ornice sejmuté pfii záborech pÛdy ve vrstvû cca 35 cm. (DÛlní spoleãnosti, kdyÏ zaãínají tûÏit, tak musí nejprve skr˘t vrstvu ornice, kterou odvezou na deponii, kde se stfiíká proti plevelÛm a mulãuje se, aby se dala pozdûji pouÏít, pozn. aut.) a nebo bez ornice, rovnou na cyprisov˘ch jílech, z nichÏ je tvofiena vût‰ina zdej‰ích v˘sypek. Pfii pouÏití ornice je realizován 5ti let˘ agrocyklus, bez ornice 8let˘. Biologick˘ cyklus zahrnuje organické a anorganické hnojení, setí obilovin (pfii zafiazení do systému orné pÛdy) ãi jetelotravní smûsky (pfii zafiazení do trvalého travního
porostu). KdyÏ je rekultivace ukonãená, pÛda je pfievedena do pÛdního fondu a pobírají se na ní dotace. Rekultivovaná pÛda
je zde vedená vût‰inou jako pastviny, od ãehoÏ se odvíjí v˘‰e dotace. Bylo by téÏ moÏné vést ji jako ornou pÛdu a dûlat rostlinnou v˘robu – to se v‰ak z hlediska v˘nosÛ zemûdûlsk˘ch plodin, jak bylo zmínûno v úvodu, neosvûdãilo.
Zajímavostí je zrekultivovaná oblast Lítov, kde se vegetaci pfiíli‰ nedafií. DÛvodem je sloÏení pÛdních vrstev, které mají zv˘‰enou kyselost a vysok˘ obsah hliníku, coÏ je pro rostliny letální (smrtelné, pozn. aut.). Rostliny zde pfiesto ãásteãnû rostou.
Nûkde se stromky i tráva chytly pfiirozen˘m náletem, ale krajina stále pÛsobí spí‰ nehostinnû. Za nûkolik desítek let je moÏné,
Ïe zde bude v‰ude normální porost. V tûsné blízkosti kofienového vlásku si rostliny totiÏ dokáÏou upravovat pÛdní prostfiedí
a dokáÏou se naopak i pfiizpÛsobit. Dal‰ím fie‰ením je, Ïe se nebude ãekat, a zaveze se vrstva ornice, ãímÏ se proces zatravnûní urychlí.
Vodní (hydrická) rekultivace. Na v˘sypkách se pfii jednotliv˘ch rekultivacích stále budují men‰í vodní nádrÏe, jako navrácení
vodních ekosystémÛ do krajiny, dále slouÏí k zachycení pfiívalov˘ch de‰ÈÛ a k úpravû povrchov˘ch vod. Nûkteré mohou v budoucnu slouÏit i k rybolovu. Cenná jsou dále velká jezera ve zbytkov˘ch jámách lomÛ, která umoÏÀují ‰irokou ‰kálu rekreaãních aktivit. První, jiÏ hotové, je jezero Michal (zatopen˘ dÛl o men‰í rozloze 35–40 ha) pÛvodnû projektované jako pfiírodní
koupali‰tû, kterému bylo díky velké náv‰tûvnosti dostavûno zázemí – investovalo se do sportovi‰È, tobogánu, parkovi‰tû, restaurace aj.
Rekultivace, která je v souãasné dobû rozpracovaná, je projekt na velké jezero v místû b˘valého dolu Medard. I s pfiilehl˘mi
bfiehy bude mít jezero rozlohu 485 ha, objem 136,5 mil. m3 a maximální hloubku 50 m; jeho napu‰tûní se plánuje v letech 2010
aÏ 2013. Velká plocha jezera není vhodná pro klasické koupali‰tû. Pfii vût‰ím vûtru se budou tvofiit velké vlny. Je tedy zam˘‰leno na vodní sporty. Plánuje se u nûj velké zázemí s kempy, restauracemi aj.
Poslední velká zbytková jáma, která vznikne po zakonãení tûÏby na Sokolovsku po lomech Jifií a DruÏba po roce 2036 by
mûla po zatopení dát vzniknout jezeru o plo‰e 1322 ha s objemem vody 515 mil. m3 a maximální hloubce 93 m. U obou tûchto dûl se uvaÏuje o napu‰tûní z fieky Ohfie.
❒ Zvědavé jalovičky (foto: Jana Řehořová)
13
Charolaisk˘ kongres
aneb jak to v‰echno zaãalo a skonãilo
Kamil Malát, âSCHMS
KdyÏ jsem se rozhodoval, jak˘m
zpÛsobem budu psát ãlánek
o právû probûhlém svûtovém
kongresu charolais, napadalo mû
mnoho variant – od ãistû strohého popisu jeho prÛbûhu aÏ po detailní vypsání v‰ech podrobností,
které bylo potfieba vyfie‰it v prÛbûhu pfiíprav a organizace. První
by bylo pfiíli‰ neosobní, druhé pak
nezáÏivné a dlouhé, proto jsem
zvolil zlatou stfiední cestu . Na následujících fiádcích se pokusím
soustfiedit na to nejpodstatnûj‰í,
co kongresu pfiedcházelo a jak
probíhal.
I kdyÏ letos pí‰eme rok 2008, je
pfii hodnocení kongresu nutné se
ohlédnout pomûrnû dost let nazpût. Pamûtníci z fiad pracovníkÛ
svazu, ale i chovatelÛ si jistû vzpomenou na ru‰né diskuze, které
panovaly poté, co byla v roce 2002
v Mexiku âeskou republikou podána Ïádost o pofiádání kongresu
v na‰í zemi. Kandidatura podaná
tehdej‰ím
pfiedsedou
svazu
Janem Chytilem v‰ak byla pÛvodnû my‰lena samostatnû pouze
pro âeskou republiku. O moÏnosti pofiádat kongres spoleãnû se
Slováky a Maìary se v té dobû neuvaÏovalo. Teprve v následujícím
období Mezinárodní charolais
asociace oficiálnû pfiifiknula pofiadatelství do stfiední a v˘chodní
Evropy, tentokráte v‰ak ne pouze
do âeské republiky, ale také na
Slovensko a Maìarsko. I kdyÏ toto
nebyl nበpÛvodní zámûr, nezdál
se tento nápad aÏ tak ‰patn˘,
neboÈ si musíme pfiiznat, Ïe na‰e
zemû jsou samostatnû relativnû
malé na to, aby byly natolik zajímavou destinací pro stovky zahraniãních úãastníkÛ, které jsme
chtûli oslovit.
A tak zaãaly první základní pfiípravy. Byl ustanoven organizaãní
v˘bor (kter˘ se v prÛbûhu pfiíprav
nûkolikráte zmûnil), byl vymy‰len
program (kter˘ se mnohokráte
i dosti radikálnû zmûnil), bylo sepsáno mnoho zápisÛ z jednotliv˘ch jednání (jejichÏ závûry se
dosti ãasto vÛbec nectili), bylo vy-
14
pracováno mnoho návrhÛ loga
kongresu (vybralo se samozfiejmû
to nejlep‰í) atd. Z uvedeného by
se mohlo zdát, Ïe v organizaci panoval od prvopoãátku chaos. Je
faktem, Ïe nûkdy nebyly diskuze
snadné a nûkterá rozhodnutí byla
poté otáãena o 180 stupÀÛ. Jednu
dobu se dokonce zdálo, Ïe se
projekt spoleãného kongresu
ukonãí, neboÈ se chovatelÛm charolais nezdála my‰lenka spoleãného kongresu s ostatními zemûmi
jako dobrá a chtûli projekt opustit. Nicménû, i tyto nálady byly
pfiekonány a „jelo“ se dál. I kdyÏ
pomyslnému vozu se v té dobû
zrovna moc jet nechtûlo. Pfiípravy, iniciativa a i zájem chovatelÛ
o kongres se totiÏ nûkdy v roce
2005 dostaly na bod mrazu a nastalo hluché období moÏná i více
neÏ jednoho roku, kdy diskuze
a dal‰í pfiípravy naprosto ustaly.
Teprve se zvolením Milana ·trudla
za nového pfiedsedu klubu charolais se situace zaãala postupnû
obracet k lep‰ímu. Bylo v‰ak
nutné zaãít s pfiípravami programu a celou organizací de facto
z gruntu znova. Z poãátku neoficiálnû, poté i se v‰emi náleÏitostmi, byl ustanoven základní dvouãlenn˘ t˘m ve sloÏení ·trudlMalát, kter˘ bude zodpovûdn˘ za
organizaci kongresu. A tak byl
znovu vytvofien detailní program,
kter˘ se pak pfied jeho definitivním zvefiejnûním pouze modifikoval tím, Ïe do nûj byla zakomponována v˘stava v Pfierovû a na poslední chvíli také akce v Cunkovû.
Z pÛvodního nezájmu chovatelÛ
o jakoukoliv speciální v˘stavu se
díky nabídce firmy Genoservis
a nûkolika málo stûÏejních chovatelÛ podafiilo vytûÏit maximum
a v˘stavu lze nakonec hodnotit
více neÏ pozitivnû. O tom se v‰ak
více doãtete na jiném místû tohoto zpravodaje. Obdobné to bylo
s v˘stavou v Cunkovû, kdy se také
teprve aÏ po aktivním pfiístupu
organizátorÛ podafiilo, Ïe se, doslova za pût minut dvanáct, i tato
akce stala plnohodnotnou souãástí programu. Abychom ale byli
schopni vÛbec tak nabyt˘ pro-
gram do tak krátké doby vmûstnat, museli jsme poÏádat jednak
o prodlouÏení ãeské ãásti kongresu o jeden den a rovnûÏ doslova
obrat slovenské kolegy o jeden
den, kter˘ pÛvodnû mûli delegáti
strávit na území Slovenska (dûkujeme za vstfiícn˘ pfiístup, bratfii!).
Ke koordinaci tak velkého projektu bylo zapotfiebí vybrat nûkoho, kdo má s podobn˘mi projekty
zku‰enosti a dokáÏe spoleãné ãinnosti fiídit v dal‰ích dvou zemích.
A tak jsme na návrh maìarsk˘ch
kolegÛ a na základû pozitivních
referencí vybrali maìarskou spoleãnost Altagra, která bude tyto
ãinnosti spravovat. A opût následovalo
mnoho
spoleãn˘ch,
mnohdy ne zrovna lehk˘ch, jednání, na kter˘ch jsme diskutovali
spoleãné okruhy problémÛ. Jako
vÏdy pfii podobn˘ch projektech,
nejvût‰í diskuze se vedly na téma
financování – stanovení v˘‰e ceny
kongresu, spravování financí, vzájemné finanãní povinnosti vÛãi
ostatním partnerÛm atd. V‰e se
v‰ak dafiilo celkem obstojnû fie‰it,
a tak jsme se mohli soustfiedit na
to, abychom na na‰em území pfiipravili kvalitní program, kter˘
bude vyváÏenou kombinací odborného programu vztaÏeného
k plemeni charolais a kulturnû-turistického poznávání na‰í zemû.
Bûhem mnoha diskuzí pfii jednání
na klubech padalo mnoho návrhÛ. Nejprve, Ïe v˘stavu ano, pak
zase ne a nakonec byly dvû. Jaké
paradoxy! Jsem rád, Ïe se nenaplnily obavy nûkter˘ch chovatelÛ,
Ïe koncept dvou v˘stav bude
kontraproduktivní. Nakonec se
ukázalo, Ïe obû akce, sv˘m charakterem dosti odli‰né, se vzájemnû vhodnû doplÀují, mohou
vedle sebe „Ïít plnohodnotn˘
Ïivot“ a mohou pfiispût k úspûchu
kongresu jako akce celkovû. Ale
nepfiebíhejme.
Kongres oficiálnû zapoãal 15. 8.
2008 v Maìarsku. Zde byl pfiipraven pûtidenní program, kter˘ byl
zamûfien na náv‰tûvy farem,
jedné men‰í v˘stavy, krátce se delegáti podívali po Budape‰ti, nav‰tívili vinafiské sklepy v Tokaji a na
závûr spolu s tisíci obyvateli a náv‰tûvníky Budape‰ti oslavili svátek svatého I‰tvána zakonãen˘
veãefií na lodi a famózním ohÀostrojem, kter˘ v Budape‰ti pfiichystalo mûsto na poãest této oslavy.
Program zajímav˘, ale dle mého
názoru zbyteãnû dlouh˘.
Na Slovensku to bylo uÏ o dost
rychlej‰í. Ve ãtvrtek dopoledne
pfiíjezd, odpoledne pû‰í prohlídka
Bratislavy, veãer hotelová veãefie
na pfiivítanou, druh˘ den celodenní pobyt v Nitfie na v˘stavû
Agrokomplex a závûreãn˘ stylovû
zpracovan˘ veãer v zámeãku Malanta poblíÏ Nitry. V sobotu ráno
uÏ hurá do âech, tedy spí‰e na
Moravu – do Pfierova! Schengen je
dobrá vûc, a tak jsme pfiijeli témûfi
na ãas.
NejdÛleÏitûj‰ími okamÏiky, které
mohou vÏdy v˘raznû pomoci úspûchu akce, je první a závûreãn˘
dojem. Také proto bylo první zastávkou v ãeské ãásti programu
nejvût‰í pfiehlídka charolais v âR –
âeské charolais dny v Pfierovû.
Tato akce byla naplánována jako
tfiídenní akce s tím, Ïe delegáti
svûtového kongresu se jí zúãastní
v sobotu 23. 8. 2008. S men‰ím
zpoÏdûním, jsme na pfierovské v˘stavi‰tû dorazili chvíli po 11 hodinû. Po usazení na tribuny následovalo velmi stylové struãné pfiivítání v‰ech úãastníkÛ moderátorem
akce panem Janãafiíkem, kter˘m
sv˘m profesionálním vystupováním vhodnû propojoval jednotlivé
ãásti programu. Za skupinou zvífiat z chovu pana Neumana se za
mikrofon postavili zástupci organizátorÛ, aby úãastníky pozdravili
a pfiivítali je – za spoleãnost Genoservis vystoupil Lumír Grusmann,
za svaz nበpfiedseda Karel ·eba.
Pro rychl˘ spád bylo zaji‰tûno simultánní pfiekládání, které bylo
vyuÏito rovnûÏ pfii následné prezentaci Jana Kaplana, ve které pfiítomné seznámil se základními
principy
‰lechtitelské
práce
v chovu masného skotu s dÛrazem na plemeno charolais. Mûli
jsme trochu obavu, jak budou delegáti reagovat, neboÈ mnozí
z nich, po zku‰enostech z pfiedchozích zemí, kdyÏ sly‰eli slovo
„prezentace“ nadskakovali a dûsili
se, jak˘ bude následovat dlouh˘
a nezáÏivn˘ projev. Myslím v‰ak,
Ïe charismatické a pfiedev‰ím
struãné a v˘stiÏné vystoupení
Jana Kaplana nikomu usnout nedovolilo a Ïe se podafiilo delegátÛm pfiedat nejdÛleÏitûj‰í informace, které by pro pochopení na‰eho systému plemenáfiské práce
mûli znát. Po velmi zdafiilém
obûdû následovalo pfiedvádûní
a oceÀování nejlep‰ích zvífiat a jejich chovatelÛ. Detaily v tomto
místû zmiÀovat není tfieba, neboÈ
v‰echny potfiebné informace se
dozvíte z jiného ãlánku v tomto
zpravodaji. Díky nepfiíjemnému incidentu, kdy jeden z delegátÛ vyãerpaností z pfiedchozích dnÛ
zkolaboval, nebylo ukonãení programu na pfierovském v˘stavi‰ti
takové, jaké by si celá akce zaslouÏila, ale to uÏ je bohuÏel Ïivot…
Na‰tûstí se podafiilo situaci za na‰í
asistence a pomoci pfierovské záchranky vyfie‰it a ostatní delegáti
mohli jiÏ bez svého australského
kolegy pokraãovat na cestû do
Karlov˘ch VarÛ, kde byl pro nû zaji‰tûn nocleh.
V nedûli do‰lo k v˘raznému
ochlazení, coÏ vût‰ina z nás pfiivítala s radostí. Pfiesto pro nûkteré
z delegátÛ, byla cesta a pfiedchozí nároãn˘ program na Slovensku
a Maìarsku natolik vyãerpávající,
Ïe nedûlní den pojali jako relaxaãní a odborného programu se nezúãastnili. Nechali si tak ujít prohlídku unikátního systému chovu
masného skotu na plochách rekultivovan˘ch po tûÏbû hnûdého
uhlí, kter˘ je v celosvûtovém mûfiítku jedineãn˘. Po uvítání a seznámení se spoleãností Sokolovská uhelná nad „velkou ãernou
dírou“ („big black hole“ v originále), jak nûktefií z úãastníkÛ naz˘vali pohled z vyhlídky na dÛl, jiÏ následovala prohlídka nûkolika stád,
do kter˘ch mají sokolov‰tí svÛj
chov rozdûlen˘. Poté, co jsme
v Maìarsku byli svûdky spí‰e prÛmûrného skotu, mûli delegáti
moÏnost koneãnû vidût kvalitní
charolaisk˘ dobytek okomentovan˘ vedoucím zemûdûlsk˘ch rekultivací spoleãnosti Sokolovská
uhelná Milanem ·trudlem. Zahraniãní delegáti se zajímali nejenom
o odborné vûci okolo charolais,
ale i o podrobnosti kolem rekultivací. Sv˘m umem zabodoval rovnûÏ Robert Novák, hlavní zoo-
technik firmy, kdyÏ se do dáli rozuteklo stádo, které jsme v té
chvíli zrovna nav‰tívili. A tak zatímco v Maìarsku mûli k pfiihnání
zvífiat zpût k dispozici vÏdy minimálnû jednoho pasáka a nûkolik
pasteveck˘ch psÛ, u nás staãilo,
aby Robert za své „holky“ zavolal
a pfiítomní se nestaãili divit nad
poslu‰ností jeho svûfienkyÀ. Odborn˘ program byl zakonãen
obûdem na golfovém hfii‰ti spoleãnosti Sokolovská uhelná v Sokolovû, které rovnûÏ vzniklo na
rekultivaci po tûÏbû hnûdého
uhlí. Delegáti tak mûli moÏnost
bûhem jedno dopoledne vidût
dokonalou pfiemûnûnu krajiny od
tûÏby aÏ po opûtovné vyuÏití
pÛdy skotem a lidmi. Po dobrém
obûdû si je‰tû nûktefií do‰li na
„green“, aby jim po nûkolika více
ãi ménû profesionálních odpalech, lépe vytrávilo. Odpoledne
pak bylo po krátké náv‰tûvû
hradu Loket vûnováno prohlídce
svûtovû známé skláfiské manufaktury Moser v Karlov˘ch Varech.
O úspûchu této zastávky v programu svûdãí nekonãící fronty zahraniãních delegátÛ dychtících
po nákupu nûãeho „echt ãesk˘ho“. S vyuÏitím slevy, kterou jsme
ve spolupráci s vedením spoleãnosti Moser, jakoÏto na‰eho
sponzora, získali, trvalo dlouhou
dobu neÏ byl uspokojen i ten poslední zájemce o nákup kvalitního
skla. A to je‰tû netu‰ili, Ïe jsme
pro zástupce jednotliv˘ch zemí,
které se kongresu zúãastnili, pfiichystali dar ve formû umûleckého
kusu speciálnû vyrobeného pro
tento kongres, jeÏ jim bude pfiedán bûhem závûreãného ceremoniálu v pondûlí veãer. Po návratu
do hotelu a spoleãné veãefii následoval voln˘ veãer, aby si mohli
v‰ichni odpoãinout na dal‰í dlouh˘ den.
Pondûlní dopoledne bylo vûnováno náv‰tûvû jednoho z na‰ich
nejvût‰ích chovÛ charolais vÛbec
– spoleãnosti Farma Trojmezí
a Pastviny v samotném cípu
ãesko-barovsko-saské hranice aÏ
za A‰í. Celá náv‰tûva toho podniku byla rozdûlena do nûkolika dílãích zastávek tak, aby delegáti
mûli moÏnost vidût cel˘ zpÛsob
chovu charolais v tomto podniku.
Bûhem perfektnû nachystané ná-
15
v‰tûvy na v‰eteãné dotazy ochotnû odpovídal manaÏer spoleãnosti Milan Zahradník a hlavní zootechnik chovu pan Miroslav Picka.
Na poslední zastávce v Trojmezí
byla kromû obûda pfiipravena
i kolekce nejzajímavûj‰ích kusÛ
farmy. Delegáti tak mûli moÏnost
obdivovat nejenom kvalitní genetiku plnû srovnatelnou s francouzsk˘mi zvífiaty, ale rovnûÏ vysokou kvalitu managementu
farmy vãetnû perfektnû udrÏovan˘ch pastvin. Pro mnohé bylo
témûfi neuvûfiitelné, Ïe v ekologickém zpÛsobu hospodafiení bez
moÏnosti pfiihnojování prÛmyslov˘mi hnojivy, je moÏné kvalitu
udrÏet na tak vysoké úrovni. Inu,
kdyÏ je ‰ikovn˘ sedlák a dobré poãasí, mohou vypadat pastviny jak
na Novém Zélandû…
I pfiesto, Ïe pondûlí je na na‰ich
památkách standardnû zavírací
den, tak na odpoledne jsme nachystali speciálnû objednanou
prohlídku skvostu ãeské historie –
relikviáfie svatého Maura, kter˘ je
k vidûní na zámku v Beãovû. Po
korunovaãních klenotech se relikviáfi fiadí na druhou pfiíãku v Ïebfiíãku nejhodnotnûj‰ích historick˘ch artefaktÛ v na‰í zemi. O tom,
Ïe mu tato pozice právem náleÏí,
se v‰ichni delegáti pfiesvûdãili
bûhem 45-ti minutové prohlídky
s v˘kladem o jeho historii a sloÏitostmi pfii jeho dvanáctiletém restaurování, jehoÏ vyvrcholením je
prohlídka samotného relikviáfie.
Po skonãení prohlídky jsme
v‰ichni spûchali zpátky do hotelu,
aby se v‰ichni mohli dÛkladnû pfiichystat na závûreãn˘ galaveãer –
dámy do veãerních ‰atÛ, panové
zase do oblekÛ. Pro tak vzácn˘
okamÏik jsme zvolili ty nejreprezentativnûj‰í prostory, jaké lze
v na‰í zemi najít – slavností sál
karlovarského grandhotelu Pupp.
Je moÏné, Ïe farmáfie z celého
svûta hostil sál ve své dlouhé historii vÛbec poprvé. Pamûtníka,
kter˘ by nám to mohl potvrdit ãi
naopak vyvrátit bychom asi hledali stûÏí, a tak jsme se museli
spokojit s tím, Ïe po hvûzdách
svûtov˘ch pláten karlovarského
filmového festivalu ãi ãesk˘ch
miss, zde usednou na‰e „stars“ –
chovatelé plemene charolais z 15
zemí svûta. Atmosféra sálu byla
16
perfektní, scénáfi veãera do puntíku nachystán, pÛvabná moderátorka pfiipravena, stoly prostfieny,
jídlo uvafieno, delegáti, na‰i vzácní hosté a zástupci sponzorÛ na
místech, tak na co ãekat dál?!
Veãer mohl zaãít. Obávali jsme se,
aby v‰e dobfie dopadlo, ale mezi
delegáty a na‰imi hosty vládla pfiíjemná pfiátelská a uvolnûná atmosféra, která se nejlépe projevila
pfii závûreãném tanci. Po úvodních uvítacích slovech, vystoupení folklorního souboru a struãn˘ch proslovech na‰ich hlavních
hostÛ – ministra zemûdûlství
Petra Gandaloviãe a prezidenta
Agrární komory Jana Veleby – následoval, mimo servírování kvalitního menu, okamÏik pro pfiedání
jiÏ zmiÀovaného umûleckého
daru z dílny sklárny Moser. Umûní
se nedá popsat, to se musí vidût,
a proto se jen omezím na to, Ïe
dar zástupcÛm jednotliv˘ch zemí
spolu s námi pfiedal fieditel marketingu spoleãnosti Moser, pan
Sluneãko. Pak uÏ jen pár podûkování, pfiedstavení a pozvání na
pfií‰tí kongres a volná zábava za
doprovodu hudby mohla zaãít.
Dlouh˘, ale podle reakcí delegátÛ,
velmi zajímav˘ a pfiíjemn˘ veãer
skonãil o pÛlnoci. Mírn˘ de‰tík ani
malé zpoÏdûní autobusu nikomu
náladu nezkazilo, a tak se v‰ichni
spokojeni vrátili zpût do nedalekého hotelu, aby naãerpali sílu na
dal‰í program. Pro nûkteré byl na
úter˘ pfiipraven alternativní program ve formû pfiímé cesty smûr
Praha spojené s náv‰tûvou pivovaru Kru‰ovice, na ostatní ãekala
poslední destinace oficiální ãásti
programu – v˘stava a aukce
v Cunkovû. Cesta z VarÛ do Cunkova je daleká, a proto si mnozí
krátili cestu buì dospáváním ãi
popíjením ãeského piva, které
jsme bûhem celého kongresu
v hojné mífie servírovali. Na Cunkov jsme dorazili tûsnû pfied polednem a program mohl zaãít.
Kromû na‰ich delegátÛ ãekalo na
tribunách dal‰ích 120 francouzsk˘ch chovatelÛ, ktefií pfiijeli na
Cunkov speciálnû kvÛli této akci.
Mnohamûsíãní pfiípravy organizátorÛ, stejnû tak jako usilovná
práce chovatelÛ s pfiípravou zvífiat a jejich vodûním se v krátkém
okamÏiku zúroãily. V novotou se
bl˘skající a vonící hale, která bude
slouÏit jako odchovna plemenn˘ch b˘kÛ, bylo v‰e pfiipraveno
a pfiehlídka mohla zaãít. Komentování se ujal na‰im chovatelÛm
jistû dobfie známí pánové, Patrik
Reverse a Jan Kaplan, pfieklad do
angliãtiny a francouz‰tiny zaji‰Èuje Boris Kasatkin. V‰e probíhalo
dobfie. Po v˘stavû následoval
obûd a po nûm aukce. Po prvotním ostychu se nakonec ruce zájemcÛ zvedly a prodaly se první
kusy – nejprve jalovice a pak i nejlep‰í b˘ci z leto‰ních v˘bûrÛ, ktefií
byli speciálnû vybráni a „schováni“ pro tuto akci. Dojetí, pfiedání
cen, podûkování a úleva z dobfie
provedené práce následovaly po
vydraÏení posledního kusu. Náv‰tûvníci pomalu opou‰tûli halu,
delegáti odjeli smûr Praha, chovatelé a organizátofii zÛstali, aby koneãnû v klidu posedûli a zhodnotili svou nároãnou práci. Já jsem
se k nim na tomto místû téÏ pfiipojil – bylo to prostû skvûlé, díky
moc v‰em!
Stfiedeãní prohlídka Prahy s prÛvodcem vãetnû obûdu na lodi na
Vltavû uÏ byla jen pro ty, ktefií si ji
objednali a odlétali domÛ pozdûji.
Stejnû jako více ménû turistická
post-tour z Prahy do Vídnû pfies
jiÏní âechy a jiÏní Moravu. Té se
z více neÏ 130 delegátÛ úãastnilo
jiÏ jen 25 úãastníkÛ, ktefií mûli dostatek ãasu (a moÏná i penûz), aby
ve stfiední a v˘chodní Evropû strávili témûfi mûsíc. Pro ty, ktefií si
totiÏ zvolili i pre-tour pofiádanou
maìarsk˘mi kolegy, zaãal program jiÏ 9. srpna a konãil 2. záfií.
Tfii zemû sdílející podobnou komunistickou minulost a pfiesto
tak odli‰né kulturnû i z hlediska
chovu masného skotu a charolais
zejména. A moÏná, Ïe právû toto
bylo na celém kongresu pro zahraniãní náv‰tûvníky to nejzajímavûj‰í. Poznat, vidût, porovnat –
tak by se dal charakterizovat cel˘
prÛbûh kongresu. A to, Ïe jsme
byli nejlep‰í, to si musíme fiíkat
i kdyby nás nikdo jin˘ nepochválil.
Pfii‰el totiÏ ãas na to, aby na‰i
chovatelé byli hrdí a py‰ní na to,
co mají a co umí a dokázali po letech dfiiny svou práci prodat. A Ïe
se nemáme za co stydût a Ïe je co
nabízet, tak také o tom nás
tento kongres pfiesvûdãil!
Co na závûr? To nejdÛleÏitûj‰í ze v‰eho – podûkování v‰em, ktefií se na zdaru celého kongresu a v‰ech jeho
ãástí v âeské republice nûjak˘m zpÛsobem podíleli. Samozfiejmû není moÏné vyjmenovat v‰echny, protoÏe
lidí bylo skuteãnû dost. V takov˘ch pfiípadech se obvykle radûji nejmenuje nikdo, abychom nûkomu, koho
vynecháme, neublíÏili tím, Ïe na nûj zapomeneme nebo tím, Ïe si myslíme, Ïe jeho zásluhy jsou men‰í, Ïe
si nezaslouÏí b˘t v seznamu uveden. Pfiesto v‰ak já zvolím cestu vyjmenování firem a osob i za cenu, Ïe zde
nebudou v‰ichni. Pfiedesílám v‰ak, Ïe ostatní neopomíjím z v˘‰e uveden˘ch dÛvodÛ, ale prostû proto, Ïe
by byl seznam pfiíli‰ dlouh˘. Dûkujeme:
• v‰em chova
telÛm
Zatloukal (N , ktefií pfiipravili svá zv
ífia
ová Ves), U
FARMA sp ta aÈ na v˘stavy ãi pfii
zemûdûlská a
prohlídce fare
ol. s r.o., H
.s., ·umavsk
ana Novákov
m – Jan
˘ statek Dlo
Adolf Neum
á
u
h
an (Okfie‰ice
(Sirá), Mûc
á Ves s.r.o.,
),
h
Z
olupská
J
P
Konvalinka
osef Dvofiák
(Ptáãov), AG Hospfiíz a.s., DV Bate
(Jimramovsk
lov, Ing.
é Pavlovice)
ROCHYT
Skály Bene‰
, Vlastimil
s.
ov, Josef ·ev
a Jitka Ha r.o. (Mohelno), Libor
ãík (Ludíkov
potnice), Ing
tlákovi (Mez
), ZePo a.s.
. Josef R˘del
ib
Horní Libch
(Hodslavice)
loslav Kouk
avy, Franti‰e ofií), ZD
, Agro Huzo
al (Miliãín),
k Lédr (Sová s.r.o., Dru
Ja
právní nástu
Ïstvo Velk˘ Ú
pce, a.s., Ch sno spol. s.r.o. Jasenná
jezd
,
ov Charolais
Genoservis a
(Milevsko),
.s., Sokolovsk , MiSlabce, spol
Bovet a.s. (S
.s
á
loupnice), A
mil Zobal (B
grokomplet 2 r.o., Petr Tkáã, ing. Pa uhelná,
or u Bfieznic
v
0
el
00, spol. s.r.
e)
• v‰em organ
Kozák
o. (JanÛv D
izacím a osob , ZD Opafiany, ZD Poz
Ûl), Vlastovice
ám, které pfii
Genoservis,
pravovali ãi
a.s., ing. P
se spolupodíl
avel Kozák
Genes Dif fu
eli na zdaru
(OPB Cunk
sion
obou v˘stav
ov), Natura
• speciální d
–
l,
spol. s.r.o.,
ík patfií zást
upcÛm farem
Bovet a.s.,
Picka (Farm
, které jsme
a Trojmezí
nav‰tívili – M
a Pastviny),
ná) a v‰em ji
ilan Zahradn
Milan ·tru
ch kolegÛm,
ík a Mirosla
dl a Rober t
• v‰em spon
které do orga
v
Novák (Sok
zorÛm, ktefií
nizace zahrn
olovská uhel
uli
pfiispûli sv˘m
Moser, a.s.,
i financemi
Sokolovská u
ãi dary na
helná, právn
âebín a.s., â
zv˘‰ení úrov
í nástupce, a
MSCH, a.s
nû k
.s., Alltechn
• v‰em profe
ology C.Z. s. ongresu –
sionálním pra ., Z¤UD – Masokom
r.o., Mikrop
binát Poliãk
covníkÛm sva
a organizáto
a, a.s.
zu, ktefií tvofi
ry
il
i dÛleÏit˘ sp
• partnerÛm
ojovací ãlánek
kon
mezi svazem
• a v‰em osta gresu: Ministerstvo zem
ûdûlství, Ka
tním, ktefií n
rl
ovarsk˘ kraj
ûjak˘m zpÛso
jsem v˘‰e nev
a mûsto Karl
bem pfiispûli
yjmenoval.
ke zdárnému
ovy Vary
prÛbûhu celé
akce a které
Dûkujeme – bez vás by akce nemohla b˘t úspû‰ná!
❒ Plemenní býci z chovu společnosti Sokolovská uhelná,
v pozadí elektrárna stejné firmy (foto: Karel Melger)
17
PrestiÏní v˘stava a aukce charolais
na 35. svûtovém kongresu
Jan ·tráfelda, Natural, spol. s r.o.
Dne 26. srpna 2008 v rámci
XXXV. Svûtového kongresu charolais probûhla na OPB Cunkov
prestiÏní v˘stava a aukce charolais. Témûfi tisícovce náv‰tûvníku
se pfiedstavila padesátka nejlep‰ích jalovic, b˘kÛ a krav, peãlivû
vybraná, aby prezentovala úroveÀ chovu plemene v âeské republice. Obrovské úsilí v‰ech,
ktefií akci pfiipravovali pfiineslo
ovoce v pozitivních ohlasech
nejen v âesku, ale i v zahraniãí.
âe‰tí chovatelé charolais nûkolik let váhali, zda se úãastní 35.
svûtovém kongresu charolais.
Na jafie 2007 se ledy pohnuly.
V‰emi na‰imi chovateli oblíben˘
genetik pan Patrick Reverse
z Charolais Optimal nav‰tívil Odchovnu plemenn˘ch b˘kÛ v Cunkovû. Motivoval fieditele Naturalu,
mnohaletého zástupce Charolais
Optimal ing. Jana ·tráfeldu. Pfiesvûdãil ing. Pavla Kozáka z OPB
Cunkov. Pro vûc se nadchl ing. Jan
Kaplan, plemenáfisk˘ „guru" charolais. Do kvartetu organizátorÛ
se pfiipojil Bovet a.s. s fieditelem
MVDr. Petrem Krontorádem. Akci
zafiadil do programu kongresu
âesk˘ svaz chovatelÛ masného
skotu a Klub chovatelÛ charolais.
Pfiedseda svazu Karel ·eba, fieditel
Kamil Malát, fieditel PK Jan Kopeck˘ a pfiedseda klubu charolais ing.
Milan ·trudl podpofiili skutkem,
úãastí i radou na‰í akci. Ministerstvo zemûdûlství pfiislíbilo podporu. Bylo rozhodnuto: rozjedeme to!
DvoustupÀová selekce toho nejlep‰ího vykrystalizovala ve v˘bûr
plemenic z chovÛ Bovet, Ostr˘
ing. Kozáka, zemského chovu
charolais Pozovice, rodinné farmy
manÏelÛ Hatlákov˘ch z Mezibofií,
z farmy Capouchov˘ch s jalovicemi z Boudova Veselíãka a ze Sokolovské uhelné. Svou hfiivnu sloÏil
i Patrick Reverse: ve Francii vybral
ãtyfii elitní jalovice ve stáfií jeden
a pÛl roku, které Genes Diffusion
Optimal zakoupila a Natural na
jafie 2008 importoval do âech.
18
O kvalitû tûchto jalovic mluví
napfi. to, Ïe vybíral mezi vítûzkami
v˘stavy Concours National Charolles 2007, nebo to, Ïe Patrick vypracoval na v‰echny jalovice pfiipafiovací plán pro embryotransfer
a pro následnou inseminaci. ZároveÀ je Genes Diffusion Optimal
pfiipraven od kaÏdé jalovice jeden
v˘plach odkoupit zpût do Francie.
Kolo ãasu nebylo jiÏ moÏno zastavit; byl stanoven den D: 26. 8.
2008, v poslední den programu
35. svûtového kongresu ve stfiední Evropû probûhne PrestiÏní v˘stava charolais v Cunkovû. Následnû se pfiidala my‰lenka nûkteré jalovice a b˘ky nabídnout
v draÏbû. S nejlep‰ími b˘ky leto‰ního roãníku z odchoven se k Bovetu a OPB Cunkov pfiidal Agrokomplet 2000 JanÛv DÛl, Sokolovská uhelná, ZD Opafiany a Vlastimil
Zobal z Boru u Bfieznice.
Místo ãinu, Odchovna plemenn˘ch b˘kÛ v Cunkovû se stala dûji‰tûm a následnû i jevi‰tûm na‰í
prestiÏní akce. Zbrusu nová hala
pro odchov a testaci stovky plemenn˘ch b˘kÛ v premiéfie poskytla svÛj impozantní prostor
pfiedvadi‰ti a tribunám pro náv‰tûvníky. Pracovníci konstrukãních firem Wolf System, Vlastimil
Racek, Wasserbauer z Rakouska
a generálního dodavatele NEW, s.
r. o. pod vedením stavitele Fuky
dokonãovali poslední detaily budovy. Do haly doslova vtrhl realizaãní t˘m, zametalo se, stavûly se
tribuny, pfiedvadi‰tû, zakrátko jiÏ
byl zapojen k obveselení budovatelÛ mohutn˘ ozvuãovaní systém
a jako vrchol ãtyfii metrové plazmové displeje.
V pÛvodní budovû odchovny
bylo shromáÏdûno a ustájeno 46
kusÛ jalovic, krav a b˘kÛ. O‰etfiovatelé z fiad pofiadatelsk˘ch firem
peãlivû nacviãovali vodûní, myli
a ‰amponovali, stfiíhali a naãesávali uÏ nûkolik dní. Aã zku‰ení
profesionálové, pfiece jen se síly
vyãerpávaly. Proto byli velkou posilou nejen fyzickou ale i morální
dva chovatelé limousine, ktefií pfii‰li z pfiátelské kolegiality pomoci.
Adolf Loos ze Svaté Katefiiny
a Pavel Kaãírek z Kostelce, ti oddfieli tu nejtûωí práci spoleãnû
s Vlastou Zobalem a jeho synem.
Vymydlení „charoláãci“ na speciálních lÛÏkách, opeãovávaní celou
noc, jsou pfiipraveni na v˘stavu
26. 8. 2008.
Ráno. Poslední zametání, pfiípravy, ãisté dÏínsy, svazové triãko
a ãepice. Pavel Kozák, Patrick Reverse, Jan ·tráfelda a Petr Krontorád uÏ mají kravaty: V devût hodin
pfiijíÏdí ãtyfii autobusy chovatelÛ
charolais a specialistÛ pfiímo
z Francie. Dal‰í stovky ãesk˘ch
chovatelÛ a zájemcÛ o plemeno,
zemûdûlcÛ z blíÏ i dál. Ministerstvo, veterináfii, lidí rychle pfiib˘vá.
V deset hodin pfiijíÏdûjí pracovnû odûní jezdci v ãele s Karlem
Spáãilem na westernov˘ch koních
a zvou v‰echny, ktefií si prohlédli
vystavované charolais na stání, aÈ
je následují do pfiilehlé jezdecké
haly. Zde bravurnû pfiedvádûjí
„cutting“, oddûlení jednoho kusu
z patnáctihlavého stáda a jeho
následnou izolace. „KéÏ bych mûl
u svého stáda takového jezdce
a konû,“ pfieje si vût‰ina pfiítomn˘ch praktick˘ch chovatelÛ.
Av‰ak ãas nepfie‰lapuje na
místû. PfiijíÏdí tfii autobusy
s úãastníky svûtového kongresu
a v˘stava a pfiedvádûní charolais
je zahájena. Zhasly plazmy s videoprezentací chovatelÛ a pofiadatelÛ. Uvítání a pfiedstavení svého
chovatelství se ujímá hostitel ing.
Pavel Kozák. Rozsvítilo se 8 KW
reflektorÛ a jako na koncertû svûtov˘ch rockov˘ch skupin v praÏské arénû vchází postupnû letos
odstavení b˘ãci a jaloviãky. Komentáfie se ujímá ing. Jan Kaplan,
francouzky komentuje Patrick Reverse a do angliãtiny pfiekládá dr.
Boris Kasatkin. Show nabírá spád,
následují star‰í jalovice a posléze
deset impozantních, kolem 1000
kg váÏících dam, elitních krav,
dárkyÀ embryí, tûch nejlep‰ích
z na‰í populace. Na podium vstupují dal‰í hodnotitelé: Arne Hansen z Norska a Jim Bruce z Austrálie. Vyhla‰ují vítûze kategorií:
Kategorii mlad˘ch b˘ãkÛ vyhrál
geneticky bezroh˘ Patrik z Cunkova, narozen˘ 3. prosince 2007,
po otci Superior, otec matky Paladin. Jeho chovatelem je ing.
Kozák. Mezi mlad‰ími jalovicemi
vybrali hodnotitelé Primu z Ostrého ET (narozená 2. 11. 2007, otec
Pinay ZCH 809), také z chovu ing.
Kozáka. V kategorii bfiezích jalovic
zvítûzila Oliva z Mezibofií, z chovu
ing. Vlastimila. Hatláka, po otci
Impairovi, nar. 10. 1. 2006. Nejlep‰í
kravou nakonec vyhlásili Karlu
Bovet ET z Bovetu Sloupnice
(otec Ibob, otec matky Cardinal).
Dopolední show konãí a kolem
tisícovky úãastníkÛ se odebírá
k obûdu. Cel˘ 600kilogramov˘ peãen˘ b˘k je bûhem dvou hodin
snûden a leÏet nezÛstaly ani
sponzorské ‰tûdré „ochutnávky“
s˘rÛ z mlékárny v Pfií‰ovicích
a blízk˘ch Sedlãanech ãi uzeniny
z Masny Vimperk nebo víno ze
·ZP Îabãice.
Nervozita potenciálních zájemcÛ v odpolední aukci, prodávajících chovatelÛ a organizátorÛ jim
nenechá se pofiádnû najíst. Aukce
zaãíná pfiesnû podle programu
tfiicet minut po jedné odpolední.
V kotli je 450 zájemcÛ a pozorovatelÛ. Na 60 cm zv˘‰ené podium
vstupuje do záfie reflektorÛ první
draÏená jaloviãka. Je nejistá, jako
i její vodiã. Komentáfi a draÏba
opût probíhá ve tfiech jazycích.
Pochopit vyvolávací cenu a její
zvy‰ování v draÏbû v‰ak mÛÏe
i hluch˘. Na ãtyfiech plazmov˘ch
obrazovkách ãísla hovofií zcela
jasnû. DraÏitelé jsou v‰ak vyvedeni z míry. Organizátor aukce zvolil
mezinárodní styl: Ïádné zálohy ãi
draÏební terãíky, Ïádná registrace. Îádné pomalé komentáfie ãi
rozhodování! Aukce je prestiÏní,
je ctí na ní nabídnout jalovice
a b˘ky na prodej. Je pod úroveÀ
organizátorÛ i draÏitelÛ skládat
zálohu. DraÏí se rukou a za ní si
kaÏd˘ stojí.
Mlad‰í jaloviãky jsou vydraÏeny.
Nûktefií majitelé neprodali a jsou
paradoxnû rádi. Dali do draÏby to
své nejlep‰í pro prestiÏ v˘stavy.
KdyÏ neprodáme zÛstane „doma“, tím lépe, získáme dal‰í potomstvo.
Pozornost aukce se vypíná ke
ãtyfiem jeden a pÛl roãním francouzsk˘m jalovicím. Vyvolávací
cena 3000 euro je jen rychl˘ start.
Zde uÏ nejde jen o prestiÏ, hraje
se o vysokou genetiku. Nejen ve
v˘sledcích jejich kontroly uÏitkovosti a sloÏení pfiedkÛ v pÛvodu.
Jde hlavnû o odhad plemenn˘ch
hodnot jejich matefisk˘ch vlastností. Nezasvûcení v údivu pfiihlíÏejí, draÏitelé se vrhnou po hlavû
do adrenalinu boje o vítûzství
v draÏbû. Za pár minut je jasno:
V‰echny jsou prodány v cenách
od 3300 do 4600 euro.
Následuje aukce ‰esti b˘kÛ, tûch
nejlep‰ích z leto‰ních testÛ. Zájem
draÏitelÛ je vlaÏnûj‰í neÏ u jalovic.
Je po sezónû, plemenice jsou
bfiezí nebo jalové, chovatelé mají
starosti s prodejem zástavu ãi
s oãkováním na bluetongue. Pfiesto i b˘ci rozpálí draÏbu. Na pódium pfiichází Poutník z Boru, veden
sv˘m milujícím chovatelem Vlastou Zobalem. Poutník je geneticky
bezroh˘m synem Paladina, prvního bezrohého zlep‰ovatele ve
Francii. Vlastimil Zobal by si nejradûji nechal Poutníka doma, b˘k ho
poslouchá na nejmen‰í pokyn
a vûrnû mu dÛvûfiuje. Ale aukce se
bleskovû rozjíÏdí. „Húúú“ upozorÀuje pomocník draÏitele, Francouz Jean-Marie. Jan ·tráfelda
z Naturalu chce Poutníka koupit
za 3600 EUR pro inseminaãní stanici v Hradi‰tku. „Ááá“ kfiiãí dal‰í
francouzsk˘ skrutátor Vincent nabídku konkurenta. UÏ jen mrknutím zvy‰uje ‰éf Naturalu o dal‰ích
sto eur. A znovu protinabídka a vítûzí RVES Bublava. Poutník si
pÛjde uÏívat slastí pfiirozené plemenitby a umûlá inseminace je
mu odepfiena.
Aãkoliv se na aukci v‰echny nabízené kusy neprodaly, opak se
stal hned po aukci. Zbytek byl
prodán po telefonu bûhem jednoho t˘dne. A tím máme záÏitek
první
mezinárodní
v˘stavy
a aukce za sebou a na‰i chovatelé
získali zku‰enosti a sebevûdomí
pokraãovat dál. V genetice
a ‰lechtûní, ve v˘stavách
i aukcích! Nejen v charolais!
Angus na náv‰tûvû u Charolais
Svûtov˘ kongres Charolais je v˘znamná akce, a proto jsem byl velmi poctûn, kdyÏ mû kolegové oslovili s poÏadavkem, abychom na tuto v˘znamnou akci pfiipravili b˘ka na roÏni. VÛbec nikdo nemûl problém s tím, Ïe se na
„bílém“ kongresu bude podávat „ãerné“ maso.
Musím se pfiiznat, Ïe jsme cítili velkou zodpovûdnost a trochu i trémy, aby v‰e klaplo.
Podafiilo se. Bylo pfiíjemné sly‰et z úst pfiedsedy klubu a i dal‰ích úãastníkÛ chválu a uznání. To vyjádfiili
i zahraniãní úãastníci (pfiedev‰ím Francouzi), ktefií si vystáli dlouhou
frontu na roÏnûnou dobrotu. Myslím, Ïe je to dobr˘ pfiíklad spolupráce mezi chovateli, byÈ jejich plemena soupefií na trhu. DÛleÏité je,
Ïe chovatelé z âeské republiky odvedli kus dobré práce a dokázali jí
prezentovat.
A pro zvûdavé...
B˘ãek se narodil 5. 3. 2007 v na‰em chovu v Libnovû po otci AAP 223.
Byl to ãistokrevn˘ Aberdeen Angus. PoráÏková váha ve vûku 17 mûsícÛ byla 616 kg, zrál 3 t˘dny, pekl se 22 hodin a snûden byl za 1 den.
Ing. Miroslav Vráblík, M.I.L.O.S. Inc.
19
Cunkov
PrestiÏní v˘stava a aukce charolais – Cunkov 26. srpna 2008
Fota Karel Melger
Cunkov
PrestiÏní v˘stava a aukce charolais – Cunkov 26. srpna 2008
Fota Karel Melger
Jak se organizuje galaveãer aneb
hlavní úloha tajemnice na Kongresu Charolais 2008
Jana ¤ehofiová, âSCHMS
Kongres se pfiiblíÏil
Pfiípravy XXXV. mezinárodního
kongresu chovatelÛ plemene
charolais
zapoãaly
mnohem
dfiíve, neÏ jsem na jafie roku 2007
nastoupila ke svazu.
Vût‰inu práce obstarával nበfieditel, Kamil Malát, kter˘ si od samého zaãátku pfiedsevzal, Ïe by si
od nás delegáti mûli odvézt záÏitky, na které jen tak nezapomenou. V duchu tohoto zámûru probíhala ãetná jednání a schÛzky
s lidmi, ktefií se starali o ãeskou,
ale i maìarskou a slovenskou organizaci kongresu. Zaji‰Èovaly se
nejen pfiehlídky zvífiat, náv‰tûvy
farem, ale téÏ kulturní program,
typick˘ pro danou oblast.
Pfiípravy ãeské ãásti, kterou svaz
organizaãnû za‰tiÈoval, probíhaly
mnoho mûsícÛ a vrcholily bûhem
leto‰ního léta. Tehdy jiÏ bylo jisté,
co a kde se pfiesnû odehraje
a mohly b˘t rozdûleny poslední
úkoly. Zatímco pro vût‰inu pracujících bylo letní období ve znamení dovolen˘ch, ve svazu probíhaly
koneãné intenzivní práce.
Moje úloha byla zajistit svazov˘
stánek bûhem chovatelsk˘ch pfiehlídek – v˘stavy âeské Charolais
dny v Pfierovû a na aukci na Cunkovû. Nûkolik v˘stav mám jiÏ za
sebou, tak mi to neãinilo vût‰í obtíÏe. Úplnou novinkou pro mû
v‰ak bylo pfiidûlení organizace galaveãeru v karlovarském grandhotelu Pupp, kter˘ mûl b˘t slavnostním zakonãením nejen ãeské
ãásti, ale kongresu obecnû.
Jak se organizuje galavaãer
V‰e zaãalo v ãervenci schÛzkou
v samotném Puppu. Té jsem se
zúãastnila spolu s Kamilem Malátem – fieditelem svazu, Milanem
·trudlem – pfiedsedou charolaiského klubu a paní Katrin Hou‰kovou – manaÏerkou hotelu Pupp.
Slavnostní sál jsme mûli zamluven˘ jiÏ déle, nyní pfii‰lo na fiadu
sestavit program veãera. Prohlídka sálu, kde se mûl veãer odehrá-
22
vat, na nás udûlala dojem. I kdyÏ
byl prázdn˘, d˘chala na nás vzne‰ená atmosféra. Odcházeli jsme
s dojmem, Ïe bychom se i my
mûli do místní historie zapsat
nûãím v˘jimeãn˘m.
Pfii následném posezení jsme se
zaãali domlouvat, co a jak by bylo
moÏné. V Puppu se podobné akce
dûjí ãasto, a tak nebyl problém zajistit mimo veãefie i hudební kapelu, projekci a doplÀkov˘ kulturní program, dle na‰eho pfiání. Pfii
v˘bûru „kulturní vloÏky“ bylo veselo. Paní Hou‰ková nám nabídla
napfiíklad kouzelníka ãi blond˘nku
Ïonglující s fotbalov˘mi míãi, kterou pr˘ nedávno velice ocenili
ital‰tí hosté, nebo latinskoamerické tance. Ze zajímavého menu
jsme vybrali západoãesk˘ folklorní soubor DyleÀ, kter˘ v sobû spojoval tradici se zábavou.
Po skonãení schÛzky jsme sepsali hrubou podobu scénáfie
a rozdûlili si, kdo co zafiídí. Koneãn˘m koordinátorem jsem byla
stanovena já. Nevím, z kterého
konce zaãít, jen vím, Ïe neustále
vyvstávaly nové otázky „co se
bude dít, kdyÏ…?“, které bylo potfieba fie‰it.
Moderátorka a ministr
I bez zku‰eností nበpan fieditel
odhadl, Ïe by bylo dobré, kdyby
veãerem nûkdo provázel. Vzhledem k tomu, Ïe delegáti byli
hosté ze zahraniãí, bylo potfieba,
aby byl moderátor schopen hovofiit plynnû anglicky. Nemohli jsme
si ale dovolit nûjakou „hvûzdu“
typu Leo‰e Mare‰e, neboÈ zde se
honoráfie pohybují v ‰estimístn˘ch cifrách. Nakonec se mi podafiilo sehnat zaãínající perspektivní moderátorku a hereãku,
sleãnu Michaelu Ochotskou, kterou moÏná nûktefií znáte jako
Edinu Krásovou ze seriálu Poji‰Èovna ‰tûstí, která nejenÏe splÀovala na‰e poÏadavky, ale navíc vypadala velice atraktivnû.
S úãastí ministra uÏ to tak jednoduché nebylo. Pfiáli jsme si
(a od ledna se to snaÏili s jeho koordinátory domluvit), aby zahájil
ãeskou ãást kongresu na v˘stavû
v Pfierovû. Po ne zrovna snadn˘ch
jednání nám to bylo pfiislíbeno,
a tak se asi nedivíte, jaké bylo
na‰e pfiekvapení, kdyÏ jsme se
t˘den pfied smluven˘m datem,
kdy jsme pouze ovûfiovali úãast,
dozvûdûli, Ïe pan ministr nepfiijede, neboÈ musí b˘t v âesk˘ch Budûjovicích na Zemi Ïivitelce. Popravdû nás to, vzhledem k dosavadnímu
zpÛsobu
jednání
s úfiedníky z protokolu ministra
aÏ tak nepfiekvapilo, trvali jsme
v‰ak na tom, aby se ministr zúãastnil jakékoli akce v rámci kongresu. Úfiedníci se chytili za nos
a ministr pfiislíbil pfiednést krátkou zdravici bûhem veãera
v Puppu.
Zpátky k rutinû
Nebudu Vás unavovat popisem
zaji‰Èování v‰ech nezbytn˘ch maliãkostí, jak˘mi byly: vlajky a sponzorské bannery, rozmyslet, kde
uskladnit dárky, které se budou
pfiedávat delegátÛm, domluvit
úãast ãesk˘ch hostÛ a parkování
pro nû, korespondování s moderátorkou atd., atd., neboÈ to
zkrátka k organizaci galaveãeru
patfií.
DobrodruÏství v Pfierovû
Den D se blíÏil. Nejprve jsem
absolvovala v˘stavu v Pfierovû,
která probûhla velice dobfie, aÏ
na to, Ïe nám tam onemocnûl
jeden z australsk˘ch delegátÛ.
Z klimatizace v autobusu dostal
zápal plic a musel b˘t hospitalizován v pfierovské nemocnici.
Ostatní na nûj nemohli ãekat, tak
jej tam nechali i se zavazadly.
Jednalo se o svérázného 70ti letého b˘valého australského poslance, nyní farmáfie, kter˘ si
pfied odjezdem odmítl nechat
udûlat zdravotní poji‰tûní, takÏe
mohl b˘t rád, Ïe nebyl v USA, ale
v âeské republice. Nemocniãní
personál se o nûj ochotnû postaral a já jsem se, alespoÀ po dobu
prvních dvou dnÛ jeho hospitalizace, kdy jsem byla v Pfierovû
je‰tû pfiítomna, snaÏila zmen‰it
jazykovou bariéru, která mezi
ním a personálem byla.
Pokud Vás zajímá, jak to s ním
dopadlo, tak dobfie. Po nûkolika
dnech byl z nemocnice propu‰tûn a nyní je na své plánované
mûsíãní cestû po Evropû. Vût‰iny
kongresu na na‰em území, vãetnû galaveãera, se sice nezúãastnil,
ale hlavní je, Ïe se vyléãil. Kofiínek
mûl opravdu tuh˘ a vtipkoval,
i kdyÏ se zmítal ve vysok˘ch teplotách. Ptal se tfieba, jestli uÏ je
v nebi nebo na otázku, na co má
alergii, odvûtil: „Na Ïeny“…
Den D
V nedûli 24. 8. jsem po tfiech
dnech opustila Pfierov a v pondûlí
po poledni se vydala do Karlov˘ch
VarÛ, zrealizovat naplánované.
Pfiivezla jsem vlajky, které zamûstnanci Puppu rozvûsili po
ochozech sálu a bannery, které
byly umístûny na pódium. Pak následovala rychlá schÛzka s moderátorkou, s níÏ jsem se vidûla poprvé. V‰e mûla pfiipravené, dle instrukcí, které jsem jí zasílala
emailem, takÏe jsme si jen rychle
pro‰ly scénáfi a já jí sdûlila poslední zmûny, jako napfi., Ïe se zdravicemi vystoupí jen pan ministr
a pan Veleba, neboÈ hejtman Karlovarského kraje se na poslední
chvíli omluvil…
Poté jsme fie‰ily poslední detaily s paní Hou‰kovou – pfiedev‰ím
zasedací pofiádek ãesk˘ch hostÛ,
jejichÏ sloÏení se je‰tû na poslední chvíli zmûnilo. Pak jiÏ bylo najednou pÛl osmé a já nebyla pfievleãená. Musela jsem to zvládnout bûhem pár minut i s líãením,
neboÈ pfied osmou hodinou mûl
dorazit ministr a hlavnû ti, pro
nûÏ byl veãer urãen pfiedev‰ím,
delegáti.
Na‰tûstí byli pfiítomni pan fieditel a kolegové inspektofii, ktefií
pomohli s uvedením a usazením
hostí.
Veãer mohl zaãít. Sv˘m prvním
vystoupením jej otevfiel folklorní
soubor DyleÀ a podle reakcí delegátÛ bylo vidût, Ïe jsme zvolili
správnû. Lidové písnû s vlastním
hudebním doprovodem a tradiãní
kroje vytváfieli pÛsobiv˘ dojem.
Následovalo uvítání moderátorky,
struãn˘ projev Milana ·trudla,
servírování pfiedkrmu, zdravice
ministra Gandaloviãe a projev
prezidenta AK Jana Veleby. Zde
nastala první z nûkolika neãekan˘ch situací, typick˘ch pro jak˘koli „pfiím˘ pfienos“. Pfiekladatelka, která mûla pfiekládat projev
pana prezidenta jej, jak jsem zjistila pár minut pfied jejich nástupem na pódium, nikdy nevidûla,
aãkoli jej mûla obdrÏet. Na‰tûstí
jsem mûla jednu kopii i sebe, tak
jsem jí ji dala, aby si rychle si odfiíkala alespoÀ jeho ãást… Na jevi‰ti
pak nikdo nic nepoznal. Veãer
dále probíhal podle plánu – hlavní
chod podbarven˘ hudbou, dal‰í
taneãní vystoupení,….kdyÏ tu ke
mnû pfii‰el nov˘ prezident svûtové charolaiské asociace, australan
Bill Dunlop, Ïe by si pfiál, spolu se
zástupci dal‰ích tfií zemí, vystoupit – vyslovit podûkování ãesk˘m
organizátorÛm a pfiedat jim
dárky. Narychlo jsme tedy s moderátorkou upravili scénáfi. Spontánnû se k dûkujícím pfiidali je‰tû
Francouzi a dal‰í, a tak jsme museli pfii organizaci trochu zaimprovizovat. I to se v‰ak podafiilo
bez toho, aby byl naru‰en hladk˘
prÛbûh veãera.
Pfiedaly se dary – jak od nás delegátÛm, tak naopak, Ameriãané
vystoupili s pozvánkou na pfií‰tí
kongres, probûhlo focení a oficiální ãást programu veãera se pomalu ch˘lila ke konci.
Moderátorka
se
rozlouãila
s hosty a uvedla poslední tanec,
polku, kter˘ pak mûli umûlci uãit
delegáty, ktefií mûli zájem. Najednou ke mnû ale pfii‰el vrchní ãí‰ník a ptá se: „UÏ mÛÏeme servírovat mouãník?“ Trochu mi zatrnulo. Jak jsem sledovala dûní na
pódiu, uniklo mi, Ïe delegáti je‰tû
nemûli dezert, kter˘ mûl tou
dobou jiÏ b˘t servírován. Na
polku i její v˘uku tedy do‰lo
s men‰ím zpoÏdûním, i tak ale byli
na‰i hosté nad‰eni.
Oficiální ãást veãera skonãila
a následovala volná zábava. Hosté
se nahrnuli na parket a tanãili aÏ
do pÛlnoci, kdy byl veãer zakonãen úplnû. Pfiipojila se i moderátorka, coÏ hlavnû pánové kvitovali s povdûkem. Byla nûkolikrát vyzvána k tanci a neodmítla ani
spoleãné focení. Na‰el se i ãas na
zhodnocení prÛbûhu veãera. Potû‰ilo mû, kdyÏ sleãna Ochotská
fiekla, Ïe nበveãer patfiil mezi ty
povedené, z akcí, které moderovala. Nad neãekan˘mi situacemi,
které se bûhem veãera objevily,
jen mávla rukou a fiekla, Ïe daleko
hor‰í je, kdyÏ vypadne zvuk nebo
svûtla. Kladné ohlasy se oz˘valy
i z fiad delegátÛ. Byli jsme více neÏ
potû‰eni. Spadl nám kámen ze
srdce a vystfiídal jej hfiejiv˘ pocit
z dobfie odvedené práce.
Po pÛlnoci hosté odjeli do blízkého hotelu Sansoucci, odkud se
ráno vydali na poslední událost
ãeské ãásti kongresu, v˘stavu
a aukci na Cunkovû.
Moje povinnosti s galaveãerem
nekonãily. Na Cunkov jsem mûla
dovézt vlajky a mûla zajistit svazov˘ stánek. Pfievlékla jsem se
tedy z veãerních ‰atÛ zpût do
pracovního, naloÏila vlajky a bannery a odjela do Prahy, odkud
jsem ráno vyrazila na Cunkov.
V Puppu po skonãení na‰eho
galaveãera odpoãinek také nikoho neãekal. Sál byl je‰tû v noci
upraven pro akci, která byla objednána dal‰í den.
Podûkování
Mé díky, které jsem vyslovila
osobnû, patfií je‰tû jednou paní
Hou‰kové, manaÏerce hotelu
Pupp, jejímu manÏelovi, kter˘ zaji‰Èoval servírování chodÛ, hudební kapele, folklornímu souboru
a sleãnû moderátorce – v‰ichni
odvedli profesionální v˘kon a pfiispûli tak k celkovému dobrému
dojmu, kter˘ veãer na delegáty
udûlal.
Zvlá‰È chci podûkovat sv˘m kolegÛm, a to zejména fiediteli Kamilu Malátovi za to, jak jsme t˘movû vyfie‰ili v‰echny organizaãní záleÏitosti, aÈ pfied ãi bûhem
kongresu, a Pavlu Krieglerovi
a Vítku âepelákovi za pomoc ve
stánku v Pfierovû a na Cunkovû.
V‰ichni jsme rádi, Ïe je kongres za námi a Ïe v‰e dobfie dopadlo. Více neÏ dva roky práce
pfiinesly ovoce a kladné reakce,
které nyní chodí od delegátÛ,
jsou dÛkazem, Ïe jsme to dokázali. Hosté si odvezli záÏitky, na
které budou vzpomínat,
a o to ‰lo pfiedev‰ím.
23
Farmy
Sokolovská uhelná – 24. srpna 2008, Farma Trojmezí a Pastviny – 25. srpna 2008
Fota Karel Melger
Karlovy Vary
Závûreãn˘ galaveãer – Grandhotel Pupp Karlovy Vary – 25. srpna 2008
Fota Karel Melger
Pfierov
âeské charolais dny – Pfierov 22. – 24. srpna 2008
Fota Karel Melger
Pfierov
âeské charolais dny – Pfierov 22. – 24. srpna 2008
Fota Karel Melger
Pavel Káãer, Genoservis, a.s.
„Kongres skoãil – aÈ Ïije kongres“
tak nûjak by se moÏná chtûlo kfiiãet tûm z nás, ktefií na jeho pfiípravû strávili dny, t˘dny a mûsíce. Hodnocení celé akce nechám
na jin˘ch. Sám za sebe i za v‰echny bych se ale vrátil k jedné jeho
ãásti, k âesk˘m charolais dnÛm
Pfierov 2008.
Shrnutí
Pfierovská akce byla velmi úspû‰ná – splnila a v mnoha ohledech
i pfiedãila oãekávání pfiíznivcÛ
i skeptikÛ. KaÏd˘, kdo pfiijel do Pfierova, mohl vidût jak v hale G, tak
i na jejím volném prostranství, 127
ks ãistokrevn˘ch charolais zvífiat ve
v‰ech vûkov˘ch kategoriích. 67 zvífiat bylo pfiedvedeno na ohlávce,
detailnû popsáno a zhodnoceno.
Vystavovalo 24 majitelÛ a v˘stavu
nav‰tívilo 2484 evidovan˘ch úãastníkÛ (platících, kongresmanÛ a chovatelÛ). Na v˘stavbu bylo tfieba
mimo jiné 229 „coral“ plotÛ, 500 ks
‰roubÛ, sedm tun sena a osm tun
písku. Zvífiata spolu se sv˘mi majiteli strávila na v˘stavi‰ti 82 hodin.
Chovatelé obdrÏeli vûcné i finanãní
odmûny ve v˘‰i cca 180 tisíc.
28
Podûkování
„Chovatel jak hrdû to zní“ –
obãas se nám stane, Ïe tento
„v˘rok“ pouÏijeme v lehce pejorativním v˘znamu. Ale v Pfierovû
nezbylo neÏ smeknout pfied
v‰emi, bez nichÏ by nemohla celá
akce probûhnout – pfied chovateli a jejich zvífiaty. Smekám pfied
odvahou, se kterou do celé akce
‰li, i pfied prací, kterou pro její úspûch odvedli nejenom na v˘stavi‰ti, ale zejména doma pfii pfiípravû zvífiat. Odvaha mÛÏe b˘t okamÏitá a dlouhodobá. To je odvaha,
kterou projevují chovatelé, kdyÏ
zapou‰tí svá zvífiata s vûdomím,
Ïe v˘sledek se dozví v lep‰ím pfiípadû za 9 mûsícÛ, ale obvykle aÏ
za 4 roky – aÏ dcery, jejichÏ matky
dnes pfiipou‰tí, odstaví svá telata.
Myslím, Ïe pfied touto dennodenní odvahou musíme mít úctu
a pokoru. Podûkování samozfiejmû patfií také v‰em, ktefií akci pfiipravili technicky, organizaãnû a finanãnû.
Zvífiata
V Pfierovû byla k vidûní nejvût‰í
a nejkvalitnûj‰í kolekce charolaisk˘ch zvífiat za celou historii âR.
Samozfiejmû nebyla zde jen zvífiata excelentní, ale i zvífiata
„jen“ v˘borná. Ale nebyla
zde Ïádná zvífiata ‰patná.
V‰echna byla na v˘stavu
pfiipravená a velká ãást
jich byla poprvé v na‰í
historii skuteãnû pfiedvedena na ohlávce ve
velkém
pfiedvadi‰ti,
jehoÏ v˘‰ka umoÏnila si
je dobfie prohlédnout
a posoudit. Poprvé mÛÏeme hovofiit o pfiedvedení zvífiat na v˘stavû.
Velk˘m experimentem, kter˘ ale velmi
dobfie vy‰el, byl
„stfiih“, kter˘ pro
zvífiata vymyslela Martina Ko-
páãková a ve vût‰inû pfiípadÛ byla
i jeho pfiímou autorkou.
Lidé
Chovatelé vûnovali velkou péãi
sv˘m miláãkÛm nejenom doma,
ale vzornû se o nû starali i po
celou dobu v˘stavy. V Pfierovû byla
parta lidí, která drÏela pohromadû
a pomáhala si tehdy, kdyÏ to bylo
potfieba. Navázali se zde cenné
kontakty a moÏná zde vznikla
i nová pfiátelství. Ne nadarmo se
fiíká, Ïe lidé se nejlépe poznají
v tûch tûωích chvílích – i kdyÏ
pevnû vûfiím, Ïe tûch vesel˘ch
bylo o mnoho víc. Jsem moc rád,
Ïe i nበspoleãn˘ francouzsk˘ pfiítel Patrick Chevalier vysoce ocenil
profesionální atmosféru a vyzvedl
sobotní pfiátelské posezení, které
„odbouralo ve‰ker˘ stres“.
Genetika
127 to uÏ je ãíslo, které umoÏÀuje udûlat si pfiedstavu o ãeské
charolais genetice. V Pfierovû
byla moÏnost vidût na jednom
místû a srovnat si jalovice po 23
inseminaãních b˘cích (jen pro
pfiíklad zvífiata po Ananasovi, Habitovi, Hernanim, Jockovi , Ibobovi, Naturovi, Neccesairovi, Ventovi atd.). Navíc ke kaÏdému zvífieti
jsme sly‰eli odborn˘ a vyãerpávající komentáfi od ãlovûka, o jehoÏ
objektivnosti a nezávislosti lze
tûÏko pochybovat. Zvífiata byla
vybrána tak, aby reprezentovala
to nejlep‰í v daném chovu bez
ohledu na „stranickou“ pfiíslu‰nost otce nebo matky. U krav
byla ‰kála pÛvodÛ také velmi ‰iroká a rovnûÏ umoÏÀovala reflexi
toho, co u nás chováme. Pro mne
osobnû byla nejzajímavûj‰í moÏnost vidût francouzsk˘ma oãima
a pochopit, Ïe teprve vûk kolem
dvou let je chápán jako konec
dûtství a zaãátek dospûlosti. A to,
Ïe dûtem se musí umût odpou‰tût. O tom, Ïe skupina zvífiat
byla ‰piãková nejen exteriérovû,
ale i geneticky svûdãí 19 jalovic
s PH pro rÛst nad 120 vãetnû tfietího nejlep‰ího zvífiete v âR a 12
zvífiat s PH pro typ nad 120. Pro
budoucnost byla jistû velmi zajímavá i skupin plemenn˘ch b˘kÛ –
uÏ proto, Ïe vût‰ina z nich je
k dispozici i ve formû inseminaãních dávek. Seznam TOP zvífiat
a ‰ampiónÛ je k dispozici a je
z nûj zfiejmé, které chovy patfií do
v˘stavní elity.
Pfiekvapení a potvrzení
I kdyÏ jsem vût‰inu zvífiat jiÏ
vidûl pfied samotnou akcí (zejména pfii pfiedv˘bûrech s Rogerem
Chevalierem), tak jsem stejnû jako
ostatní podlehl atmosféfie akce.
Spolu s ostatními jsem „vyhlíÏel“,
jaká zvífiata kdo dovezl, odhadoval jsem ‰ance na umístûní a vítûzství a spolu s ostatními srovnával a porovnával jiÏ od ãtvrteãního veãera. Dnes uÏ známe
v˘sledky a mÛÏeme hodnotit.
Spravedlivé je se zastavit u v‰ech
ocenûn˘ch chovÛ.
• AGRO Huzová s.r.o. jako farma
relativnû mladá se nejlépe prezentovala v kategorii telat, kde
se umístilo tele po Vaillantovi –
·ampionovi plemene a Národním vítûzi LetÀan 2005.
• Rodinná farma Agrochyt s.r.o.
Mohelno zabodovala rovnûÏ
v kategorii telat. Jejich hvûzdou
bylo velmi nadûjné tele po mladém b˘kovi Rochefort RJ, jehoÏ
ID byli importovány z Francie.
Otcem matky ocenûného telete
byl Jantar ZEPO – b˘k, jehoÏ
geny kolovaly v krvi více zvífiat.
Zvífiata bratrÛ Chytkov˘ch zaslouÏila obdiv navíc i kvÛli své
‰piãkové pfiipravenosti.
• DruÏstvo Velk˘ Újezd pfiedvedlo
dal‰ího ‰piãkového plemeníka
Churchilla, kter˘ bude pÛsobit
v jejich chovu a postaví se po bok
Ananasovi – b˘kovi, kter˘ sklidil
pfii pfiedv˘bûru nejvût‰í obdiv
obou francouzsk˘ch hostÛ.
• Rodina Hatlákova z Mezibofií
potvrdila, Ïe právem patfií
k TOPce ãesk˘ch charolais
chovÛ a umístûní jejich zvífiat ve
tfiech kategoriích mluví samo za
sebe. Ocenûní ·ampiónka v kategorii jalovic pro zvífie z kombinace Jumper x Ficus bude jistû
ve správn˘ch rukách.
• Chov Charolais spol. s.r.o. byl urãitû nejvût‰ím pfiekvapením
celé pfiehlídky. Umístûní Puppa –
homozygotnû bezrohého, ale
zejména „plnûkanadského“ b˘ka
pfied celou francouzskou konkurencí bylo velmi neoãekávané. Bylo velmi zajímavé sledovat
skoro vá‰nivé diskuse, ve kter˘ch francouzsk˘ bonitér hájil
zájmy kanadsko-americké genetiky. Ty ãasto probíhaly pfiímo na
stání – a ve vût‰inû pfiípadÛ konãili smírn˘m konstatováním, Ïe
se skuteãnû jedná o velmi zajímavé a perspektivní zvífie.
• JASNO s.r.o. Jasenná bodovala
Carnavalem velmi zajímav˘m
b˘kem, kter˘ je velmi povedenou kombinací v˘stavní a inseminaãní genetiky. Bude jistû
velmi zajímavé sledovat, jak se
tento inseminaãní b˘ãek v na‰í
populaci dále prosadí.
• Libor Konvalinka bodoval jak
v kategorii jalovic tak v kategorii
krav. Mlad‰í jalovice Creole je
polosestrou Carnavala a potvrdila, Ïe tato linie je geneticky
velmi silná a vyniká v˘stavním
exteriérem. Krávy z Liborova
chovu zaujaly zejména vynikajícím chovn˘m typem.
• Pan Franti‰ek Lédr se prezentoval jak v roli chovatele, tak v roli
majitele, kdyÏ se mezi nejlep‰ími
mlad‰ími b˘ky umístil jeho b˘ãek
Posel z chovu ZD Pozovice.
• Ing. Adolf Neuman nás ani tak
nepfiekvapil svojí genetikou, protoÏe ta opût potvrdila – první
místo v kategorii krav i telat
a ocenûní Absolutní ‰ampión
konãí v Okfie‰icích! Co bylo na kolekci zvífiat z jeho farmy fascinující bylo pfiedvedení celé kolekce
v duchu „ala france“. Pût zvífiat
od nejstar‰í krávy aÏ po tele na
jednom úvazku v rukou majitele.
To byla fascinující podívaná,
která vítala úãastníky kongresu
na pfierovském v˘stavi‰ti.
• Sokolovská uhelná se prezentovala ve dvou rovinách – jako majitel a chovatel velmi vyváÏené
kolekce jalovic z vlastní genetiky, jejíÏ nejlep‰í zástupkynû bodovala v kategorii star‰ích jalovic. A také jako majitel úspû‰ného importovaného b˘ka Unesco
– b˘ka, kter˘ pfiímo na pfiehlídce
potvrdil, Ïe na‰i chovatelé si
umí vybrat a umí ukázat na zvífie
exteriérovû velmi vyváÏené,
které svou kvalitu potvrzuje
i plemennou hodnotou.
• UFARMA spol. s r.o. pfiekvapila –
a pfiekvapila velice mile. Chov,
kter˘ je relativnû neznám˘, dokázal s nov˘m managementem
pfiipravit na pfiehlídku jednu
z nejvyrovnanûj‰ích kolekcí
mlad‰ích jalovic. Dcery Ananasa
a Natura se prezentovaly v perfektní formû a tele – jaloviãka po
Ijoufflu, která se umístila v kategorii telat jen dokladovala, Ïe
kdyÏ se pracuje srdcem i hlavou,
tak Ïe v˘sledek na sebe nedá
dlouho ãekat.
• ZP Hospfiíz a.s. pfiedstavila poprvé „nûÏné pohlaví“ ze svého
chovu. Znalci pomûrÛ nebyli pfiíli‰ zaskoãeni, protoÏe první b˘ci
z tohoto chovu se prezentovali
jiÏ pfii loÀsk˘ch v˘bûrech jako
velmi zajímavá zvífiata. Star‰í jalovice pfiekvapily a potvrdily zároveÀ – nádherná kapacitní zvífiata z kombinace Pistil x Ficus
byla ozdobou haly G i volné plochy.
A závûr
V‰ichni jsme se shodli, Ïe akce
v Pfierovû byla velk˘m posunem
v ãeském v˘stavnictví. Koncentrace skuteãnû pfiedveden˘ch zvífiat,
ale i jejich vlastní kvalita byla
ohromující. A v první fiadû je tfieba
fiíct, Ïe akce byla pro chovatele
úspû‰ná i komerãnû – vût‰ina
z nich zde jiÏ pfiímo v prÛbûhu v˘stavy nebo hned po ní prodala
vût‰inu sv˘ch voln˘ch jalovic.
V dne‰ních dnech se dojednávají
kontrakty na exporty inseminaãních dávek. Je tfieba pracovat se
v‰emi podnûty, které zde vznikly
a nezapomínat na to, Ïe právû neustálá zdravá konfrontace a konkurence na v˘stavách a pfiehlídkách je nejsilnûj‰ím motorem genetiky a populace. A je tfieba
nezapomínat, Ïe plemenná hodnota se musí potvrzovat nejen na
papífie, ale i na zvífiatech – na jejich funkãním exteriéru. Nezb˘vá
neÏ zahájit na v‰ech frontách
cestu, jeÏ bude ‰piãkov˘m ãesk˘m chovatelÛm otevírat cesty
nejen na ãesk˘, ale i na svûtov˘
trh. A k tomu chceme svojí
ãinností co nejvíce pomoci.
29
V¯SLEDKOVÁ LISTINA
Nejlep‰í chovatelská skupina:
ing. Hatlák
·ampion
·ampion
·ampion
·ampion
·ampion
ing. Neuman
ing. Hatlák
ing. Neuman
Sokolovská uhelná
ing. Neuman
109
86
109
9
126
Mlad‰í jalovice
·ampion
1. místo
2. místo
3. místo
UFARMA spol. s r.o.
UFARMA spol. s r.o.
L. Konvalinka
ing. Hatlák
12
11
49
44
Star‰í jalovice
·ampion
1. místo
2. místo
3. místo
ing. Hatlák
Sokolovská uhelná
ing. Hatlák
ZP Hospfiíz a.s.
86
89
87
78
Krávy
·ampion
1. místo
2. místo
3. místo
ing. Neuman
L. Konvalinka
L. Konvalinka
ing. Hatlák
109
106
100
97
Telata
·ampion
1. místo
2. místo
3. místo
ing. Neuman
Agrochyt Mohelno
UFARMA spol. s r.o.
Agro Huzová
126
118
114
117
Plemenní b˘ci mlad‰í
·ampion
1. místo
2. místo
3. místo
Chov charolais Slabce
Jasno Jasená
F. Lédr
DruÏstvo Velk˘ Újezd
v˘stavy:
kategorie
kategorie
kategorie
kategorie
jalovic
krav
b˘kÛ
telat
Kat. ãíslo
PO¤ADÍ V JEDNOTLIV¯CH KATEGORIÍCH
4
2
6
3
Pofiadí nebylo stanoveno v kategorii mlad‰í krávy a star‰í plemenní b˘ci, protoÏe v kategorii bylo málo zvífiat.
PÛvody a ãísla u‰ních známek jsou uvedena v katalogu, kter˘ je k dispozici ke staÏení na www.cschms.cz
30
Virové choroby skotu
(II. ãást)
Pavla Vydrová
Ve ãtvrtém dílu rubriky s názvem
„Onemocnûní skotu“ se podrobnûji
seznámíme s virov˘mi onemocnûními, která lze v souãasné dobû bez
nadsázky povaÏovat za okrajová,
i kdyÏ svÛj „v˘znam“ z pohledu historického i souãasnosti rozhodnû
stále mají a nelze je jen tak pfiehlíÏet.
V minulém ãísle zpravodaje, I. ãásti
vûnované virov˘m chorobám skotu,
jsme se podrobnûji seznámili s Aujezskyho chorobou, Leukózou a Vzteklinou.
Dnes na tato virová onemocnûní
naváÏeme druhou ãástí a pfiiblíÏíme
si problematiku Kravsk˘ch ne‰tovic
(Variolla vaccina), Neprav˘ch kravsk˘ch ne‰tovic (Varicella vaccina)
a také na Mor skotu (Rinderpest).
❒ Konjunktivitis a mukopurulentní
exudát v ranných stádiích onemocnění
O ne‰tovicích obecnû
Ne‰tovice jsou virové onemocnûní
projevující se vyráÏkou a strupy na
kÛÏi. Existují rÛzné typy této choroby,
pfiiãemÏ nejznámûj‰í formou jsou
pravé ne‰tovice, plané ne‰tovice a hovûzí dobytek napadající kravské ne‰tovice i nepravé kravské ne‰tovice.
Pfii slovû „ne‰tovice“ si jistû témûfi
kaÏd˘ vzpomene na své dûtství a vybaví se mu nepfiíjemné svûdivé pupínky rÛzného rozsahu a vÛnû tekutého podru. Je‰tû o nûco hor‰í vzpomínky má ten, kdo plané ne‰tovice
prodûlal aÏ v dobû dospívání ãi dospûlosti, kdy je tato nemoc sná‰ena
daleko hÛfie a s rozsáhlej‰ími pfiíznaky. Nûktefií chovatelé ãi o‰etfiovatelé
mají moÏná osobní zku‰enost
i s kravsk˘mi ne‰tovicemi, o jejichÏ
obrovském v˘znamu pro lidstvo ve
vztahu k prav˘m ne‰tovicím a oãkování, respektive vakcinaci, se dozvíte
pozdûji, nejprve si roz‰ífiíme vûdomosti t˘kající se ne‰tovic prav˘ch
a plan˘ch.
Historie i souãasnost
Pravé ne‰tovice (Variola) jsou vysoce
nakaÏliv˘m onemocnûním s vysokou
úmrtností. Odhaduje se, Ïe v prÛbûhu
20. století tato choroba zahubila
300–500 milionÛ lidí. Je‰tû v roce 1967
onemocnûlo 15 miliónÛ lidí a z toho 2
milióny zemfiely. O deset let pozdûji se
tato nemoc stala zatím jedinou na svûtû,
kterou se soustfiedûn˘m úsilím a celosvûtov˘m oãkovacím programem podafiilo zcela vym˘tit. Variola se pfiená‰í v˘hradnû mezi lidmi a díky velmi úãinnému oãkování se podafiilo variolu
eradikovat (vym˘tit). U ostatních chorob
brání úplné eradikaci, kromû pracnosti
a vysok˘ch nákladÛ to, Ïe mají své pfiirozené rezervoáry mezi divoce Ïijícími
Ïivoãichy. Poslední znám˘ pfiípad Varioly pochází z roku 1977. Po ukonãení
tohoto eradikaãního programu roku
1980, kdy WHO prohlásilo pravé ne‰tovice za zcela vyhubené, bylo rozhodnuto zniãit v‰echny laboratorní vzorky pÛvodce choroby. ZÛstat mûly pouze ve
dvou laboratofiích – jedna v USA (jsou
pfiechovávány v CDC v Atlantû) a jedna
v SSSR. Podle svûdectví Kanatjana Alibekova v‰ak SSSR je‰tû v 70. a 80. letech provádûlo pokusy s cílem zv˘‰it
nebezpeãnost tohoto viru a údajnû vyrobilo znaãné mnoÏství biologick˘ch
zbraní zaloÏen˘ch na jeho bázi.
❒ Eroze v dutině ústní
V souãasnosti se jiÏ Variola povaÏuje za vym˘cenou a fiadu let se jiÏ
oãkování neprovádí. Pokud by tedy
byla tato choroba (nebo její umûle
vytvofiená mutace) pouÏita jako biologická zbraÀ mûlo by to fatální následky. Existují sice zásoby oãkovacích látek (napfiíklad v USA pro potfieby armády a dá se pfiedpokládat,
Ïe podobnû tomu bude v Rusku), ale
jejich mnoÏství je omezené a pfiípadná v˘roba by jistû trvala del‰í dobu.
Její dostupnost v ostatních zemích by
byla spí‰e iluzorní. Existuje i riziko,
Ïe by se tento virus dal získat
z hrobÛ zemfiel˘ch na tuto chorobu,
kter˘ch se po svûtû vyskytuje nepfiebernû.
Plané ne‰tovice (Varicella) jsou
také vysoce nakaÏliv˘m onemocnûním, které má povûst dûtské nemoci,
neboÈ vût‰ina lidí se nakazí jiÏ pfii
svém dûtství a prodûlání choroby dotyãnému zajistí doÏivotní imunitu.
Onemocní-li ãlovûk dospûl˘, vede to
obecnû k tûωímu prÛbûhu nemoci.
Nemoc se ‰ífií zejména vzdu‰nou cestou. Infekãním materiálem je kÛÏe
a je moÏné, Ïe i respiraãní sekrety
(neprokázáno). Nemoc se obecnû povaÏuje za hrozbu pouze pro novorozence a lidi star‰í 20 let (vyskytují se
ale v˘jimky). Proti této nemoci existuje úãinná oãkovací vakcína.
Kravské ne‰tovice (Variolla vaccina)
❒ Výrazné slinění v ranných stádiích
onemocnění
Virus Kravsk˘ch ne‰tovic napadá
hovûzí dobytek, je velmi podobn˘
pÛvodci lidsk˘ch ne‰tovic a je pfienosn˘ na ãlovûka (pfii kontaktu o‰etfiovatelÛ se zvífiaty). Od neprav˘ch
kravsk˘ch ne‰tovic ho lze rozeznat
vût‰í velikostí puch˘fiÛ se zarudl˘m
dvorcem na okraji.
31
a v souãasnosti se vyskytuje jen velmi
sporadicky. V rámci kaÏdoroãního
zji‰Èování profesionálních onemocnûní hlá‰en˘ch v âeské republice byl
v roce 2007 zaznamenán v˘skyt jednoho pfiípadu v plzeÀském kraji, kdy
byla touto infekcí nakaÏena jedna
Ïena – o‰etfiovatelka zvífiat.
❒ Odlupování epitelu nad nekrotickými
Payerovými plaky
Koncem 18. století na onemocnûní
prav˘mi ne‰tovicemi umíral pfiibliÏnû
jeden ãlovûk z deseti nakaÏen˘ch
lidí. V té dobû si anglick˘ venkovsk˘
lékafi Edward Jenner uvûdomil, Ïe dojiãky, které prodûlaly kravské ne‰tovice, nikdy nebyly nakaÏeny prav˘mi
ne‰tovicemi. Traduje se, Ïe jej k tomuto zji‰tûní (které bylo jiÏ dávno
známo mezi prost˘m lidem) pfiivedla
slova mladé venkovanky, která na
jeho podezfiení, Ïe je infikována Variolou odvûtila: „Ale já pfieci nemÛÏu
mít ne‰tovice, vÏdyÈ jsem mûla kravské“. Tato skuteãnost ho pfiivedla na
my‰lenku pfienést virus kravsk˘ch ne‰tovic na zdravého jedince a vytvofiit
u nûj pfiirozenou ochranu proti ne‰tovicím. âlovûk, kter˘ byl nakaÏen
virem kravsk˘ch ne‰tovic, nebyl vystaven tak závaÏn˘m pfiíznakÛm
a prÛbûhu onemocnûní jako tomu
bylo u lidí nakaÏen˘ch virem prav˘ch
ne‰tovic. V roce 1796 Jenner provedl
velmi odváÏn˘ pokus, kdyÏ nakazil
mladého chlapce kravsk˘mi ne‰tovicemi a po vyléãení nechal chlapce
úmyslnû opût nakazit tentokrát v‰ak
virem prav˘ch ne‰tovic. Jeho pfiedpoklad se vyplnil, chlapec neonemocnûl prav˘mi ne‰tovicemi. PfiestoÏe
tento pokus a následné studie u lidí
byly provádûny v rozporu se souãasn˘mi zpÛsoby klinick˘ch studií, jejich v˘znam pro rozvoj a v˘voj oãkovacích látek byl nesmírn˘. JennerÛv
postup byl pojmenován „vakcinace“
(oãkování), vypl˘vající ze slova
„Vacca“, coÏ je latinsky kráva.
Nepravé kravské ne‰tovice
(Varicella vaccina)
Nepravé kravské ne‰tovice, nûktefií
ãtenáfii moÏná znají i oznaãení „hrboly dojiãÛ“, jsou dal‰ím infekãním
virov˘m onemocnûní, u kterého dochází ke koÏním zmûnám na kÛÏi
strukÛ i jin˘ch ãástech tûla zvífiete.
Nemoc je pfienosná na ãlovûka
32
PÛvodce, zdroje a ‰ífiení
PÛvodcem onemocnûní je Parapoxvirus bovis 2, odoln˘ vÛãi suchu
a nízk˘m teplotám, ale teplo i sluneãní záfiení ho velmi rychle a spolehlivû
niãí a stejnû tak i desinfekãní prostfiedky (formalin, chloramin). Zdrojem nákazy je nemocné zvífie (i v inkubaãní dobû, k ‰ífiení dochází napfiíklad
pfies
strukové
násadce,
podest˘lku a hmyz.
Klinické pfiíznaky
Inkubaãní doba virózy je 4 aÏ 7
dnÛ. Zpoãátku se na strucích objevují zarudlá místa, po dvou aÏ ãtyfiech
dnech pak tuhé uzlíky i velikosti hrá‰ku. Dále se tvofií puch˘fiky naplnûné
lymfou, posléze praskají a vznikají
ne‰tovice s propadl˘m stfiedem, na
jejich místû zÛstávají tmavé strupy
a nakonec jizvy. Poté dochází
k uzdravení.
❒ Hyperémie slepého střeva a kolonu
s krváceninami
pojetí bûÏné), v uωím pak konkrétní
chorobu – u ãlovûka zpÛsobovanou
bakterií Yersinia pestis (je tedy onemocnûním bakteriálního pÛvodu).
Tento pÛvodce nemoci je stále pfiítomn˘ ve zvífiecích populacích od
Kavkazu smûrem na v˘chod pfies
centrální Rusko, Kazachstán, Mongolsko a ãásti âíny; v Jihozápadní
a Jihov˘chodní Asii, JiÏní a V˘chodní
Africe vãetnû Madagaskaru, v Severní
Americe od pobfieÏí Tichého oceánu
smûrem na západ k Velk˘m pláním
a z Britské Kolumbie aÏ po Mexiko.
V JiÏní Americe se vyskytuje na dvou
místech v Andách a v Brazílii. Tato
bakterie se jiÏ nevyskytuje ve zvífiecích populacích v Evropû ani Austrálii. Poslední epidemie moru postihla
âechy a Moravu poãátkem 18. století. V souãasnosti se v âesku, stejnû
tak jako v celé Evropû, toto onemocnûní u lidí v podstatû nevyskytuje, je
v‰ak stále hlá‰eno z Ameriky, jiÏní
a jihov˘chodní Asie i Afriky.
Mor se, kromû ãlovûka, vyskytuje
také v jin˘ch formách (virového pÛvodu) u nûkter˘ch zvífiat. Velmi
znám˘ je kupfiíkladu Králiãí mor ãi
Mor skotu, kter˘ bude podrobnûji popsán níÏe.
❒ Ulcerace na sliznici kolonu
Mor skotu (Rinderpest)
Diagnóza, léãba a prevence
Provádí se na základû klinick˘ch
pfiíznakÛ, léãba se provádí hojivou
mastí a jako prevence se doporuãuje
klasické dodrÏování zásad hygieny
a desinfekce.
O moru obecnû
Mor v ‰ir‰ím slova smyslu znamená
jakékoliv váÏné infekãní onemocnûní
s v˘razn˘m dopadem na spoleãnost
(v moderní mluvû se v tomto v˘znamu uÏ prakticky nepouÏívá, ale ve
star‰í literatufie a zejména ve stfiedovûk˘ch a ranû novovûk˘ch kronikách
a dûjepisn˘ch pojednáních je toto
V Evropû se v souãasnosti toto virové onemocnûní nevyskytuje, naposledy bylo zaznamenáno u dovezen˘ch
antilop v ¤ímû roku 1949. Pfiesto mor
skotu patfií – spoleãnû s dal‰ími závaÏn˘mi onemocnûními – na seznam
nebezpeãn˘ch nákaz (viz. Veterinární
zákon), které podléhají povinnému
hlá‰ení a proti kter˘m lze zvífiata také
pfiipojistit.
Etiologie
PÛvodcem Moru skotu je RNA virus
ãeledi Paramyxoviridae rodu Morbillivirus.
Odolnost k fyzikálním a chemick˘m
vlivÛm
Malé mnoÏství viru je odolné 56 °C
po dobu 60 minut nebo 60 °C po
dobu 30 minut. Stabilní je virus pfii
pH 4,0 – 10,0. Je citliv˘ k tukov˘m
rozpou‰tûdlÛm a lze jej inaktivovat
bûÏn˘mi úãinn˘mi desinfekãními
prostfiedky (fenol, kresol, 2% NaOH).
Virus dlouhodobû pfieÏívá ve chlazen˘ch a zmraÏen˘ch tkáních.
Epizootologie
Pfii infekci dochází k vysoké morbiditû, k vysoké mortalitû pak pfii infekci virulentním kmenem. Po prodûlání
onemocnûní vzniká u zvífiete velmi
dobrá imunita, infikované zvífie se
nestává bacilonosiãem.
❒ Hyperémie a krváceniny v kolonu
„zebra stripping“
Hostitelé
Skot, zebu, vodní buvol a volnû Ïijící zvífiata (africk˘ buvol, divoké
‰elmy, antilopy, divoká prasata, Ïirafy), ovce a kozy. Asijská prasata jsou
vnímavûj‰í neÏ africká a evropská,
velmi vzácnû se onemocnûní vyskytne u velbloudÛ. Nebylo zji‰tûno nakaÏení virem v souvislosti s vûkem ãi
pohlavím zvífiete.
Pfienos a zdroje viru
K pfienosu dochází buì pfiímo,
nebo nepfiímo a to na krátkou vzdálenost.
K vyluãování viru dochází 1–2 dny
pfied nástupem horeãky (slzy, sliny,
respiraãní sekrety, moã a v˘kaly).
Krev a v‰echny tkánû jsou infekãní
pfied pfiíchodem klinick˘ch pfiíznakÛ.
K infekci dochází pfies epitel horních
a dolních d˘chacích cest.
V˘skyt onemocnûní dle OIE
Na území Afriky (kromû severní
a jiÏní ãásti), stfiední v˘chod a jihozápad centrální Asie. Na území âeska
byl naposledy zaznamenán v roce
Prasata: Pyrexie, konjunktivitis,
eroze na sliznici tváfií, úhyny.
❒ Krváceniny na sliznici žlučového
měchýře
1881. Nikdy nebyl popsán v Americe
ani v Austrálii. (OIE = Svûtová organizace pro zdraví zvífiat)
Klinické pfiíznaky
Inkubaãní doba tohoto onemocnûní je 3–15 dní, prvním pfiíznakem je
serózní aÏ mukopurulentní v˘tok
z nozder. Pozdûji se objevují nekrotická loÏiska na dolním pysku, jazyku, dásních a patfie a s tím spojené
silné slinûní. Poté dochází ke zdufiení oãních víãek, keratokojuctivitismu, zánûtu sliznice pochvy nebo
pfiedkoÏky. BûÏná je aÏ 90% mortalita.
• Klasická forma: Febrilní stádium –
horeãka 40 – 42 °C, deprese, anorexie, nepfieÏvykují, vzestup dechové
a tepové frekvence. Otoky sliznic
(dutina ústní, nosní, spojivka a pohlavní orgány), intenzivní slzení a slinûní. Trvání tohoto stádia 2 – 3 dny.
Gastrointestinální pfiíznaky – profúzní
prÛjem, ve v˘kalech zbytky sliznic
a nekrotické tkánû, dehydratace, tenesmus (bolestivé nucení na stolici)
a abdominální d˘chání. Úhyn za
8 –12 dní. MoÏno odeznûní klinick˘ch pfiíznakÛ bûhem 10 dní a úplné
uzdravení za 20 – 25 dní.
• Perakutní forma: Bez prodromálního stádia onemocnûní, vysoká horeãka (nad 40 – 42 °C), otoky sliznic
a úhyn. Tato forma se vyskytuje u vysoce vnímav˘ch mlad˘ch a novorozen˘ch zvífiat.
• Subakutní forma: Klinické pfiíznaky
jsou mírné. Nízká mortalita.
• Atypická forma: Intermitentní horeãka, mÛÏe b˘t mírn˘ prÛjem. Lymfotropní úãinek viru zvy‰uje vnímavost k ostatním infekcím.
Ovce, kozy a prasata: Pyrexie, anorexie rÛzného rozsahu; obãasné prÛjmy.
Patologick˘ nález
Buì lokální nekrózy a eroze, nebo
otoky a krváceniny v dutinû ústní,
stfievech a horních d˘chacích
cestách. Edematózní zvût‰ení mízních uzlin. Bílá nekrotická loÏiska
v Payerov˘ch placích. „Zebra stripping“ v tlustém stfievû. Celkové scházení a dehydratace.
Diferenciální diagnostika
Skot – SLAK, BVD/MD, IBR, Vesikulární stromatitis, Salmonelóza, Pasteurelóza, Hlavniãka, Plicní nákaza,
Nekrobacilóza, paraTBC, otrava arsenem
Malí pfieÏv˘kavci – mor mal˘ch
pfieÏv˘kavcÛ
Opatfiení
U tohoto onemocnûní neexistuje
terapie, nemocná zvífiata i ta podezfielá z nakaÏení musí b˘t izolována
a utracena. Je velmi dÛleÏité odstranûní kadáverÛ, desinfekce prostoru
a vymezení ochrann˘ch pásem.
Imunoprofylaxe
Vysoce úãinná atenuaovaná (oslabená) vakcína, nejãastûji se pouÏívá
aktuálnû izolovan˘ kmen viru. Imunita proti viru je po oãkování zaji‰tûna
nejménû na 5 let. Doporuãuje se
kaÏdoroãní revakcinace z dÛvodu
získání vysoké proimunizovanosti
populace.
Závûrem
Snad nám v budoucnu zavleãení
tûchto v˘‰e popsan˘ch onemocnûní
do na‰ich chovÛ nehrozí, zcela staãí
patálie zpÛsobené IBR, BSE a tolik
diskutovanou a v souãasné dobû probíhající vakcinací proti Bluetongue.
Pfiesto, nebo právû pro to, by tyto
choroby mûly mít své místeãko alespoÀ v na‰em podvûdomí.
Tímto uzavíráme kapitolu onemocnûní virového pÛvodu a v pfií‰tím díle
se blíÏe podíváme na nemoci bakteriální. MÛÏete se postupnû tû‰it na
choroby jako je napfi. aktinomykóza,
antrax, brucelóza, listerióza,
tuberkulóza a vibrióza.
Zdroj informací: Odborné internetové
servery
33
Sonografická predikcia mramorovania mäsa
hovädzieho dobytka
Ing. Peter Polák, PhD.,
Ing. Ján Tomka, Ing. Ján Huba, PhD.,
Ing. Emil Krupa, PhD.
Slovenské centrum
poºnohospodárskeho v˘skumu
V˘skumn˘ ústav Ïivoãí‰nej
v˘roby, Nitra
Dne‰n˘ stav a trend produkcie
hovädzieho mäsa je dôsledok
pôsobenia mnoh˘ch faktorov, napríklad zmeny konzumenstk˘ch
návykov obyvateºstva pod vplyvom
do istej miery nesprávne medializovan˘ch javov BSE, dioxíny, slintaãka a iné. Predmet ná‰ho ãlánku
je spojen˘ s prv˘m javom. UÏ dávnej‰ie zaznievajú hlasy niektor˘ch
odborníkov z oblasti humánnej v˘Ïivy analyzujúce vhodnosÈ konzumácie mäsa a moÏn˘ch negatívnych dopadov na ºudsk˘ organizmus. V‰eobecne tvrdia, Ïe sa pri
konzumácií ãerveného a tuãného
mäsa zv˘‰i prijem cholesterolu
a s ním aj riziko ochorenia na arteriosklerózu, ão sa ukazuje v dne‰nom svetle poznatkov pomerne
nepresné, pretoÏe obsah cholesterolu v mäse nezávisí ani od jeho
farby ani od stupÀa pretuãnenia.
Pravdou je, Ïe obsah cholesterolu
je vy‰‰í v membranóznych tkanivách (mozog, peãeÀ, obliãky,
srdce, jazyk, atì.) neÏ v samotnom
mäse, nakoºko cholesterol je dôleÏitou stavebnou látkou celulárnych membrán. Pritom sa obsah
cholesterolu v rôznych druhoch
mäsa lí‰i. Najvy‰‰í (95,3 mg/100 g)
bol zisten˘ v kuracom krídle
s koÏou a nie v ãervenom hovädzom mäse, najniωí (42,8 mg/100 g)
bol v kuracích prsiach. Medzi t˘mito krajn˘mi hodnotami sa pohyboval obsah cholesterolu ostatn˘ch
druhov mias (hovädzie a bravãové).
Je dokázané, Ïe so zvy‰ujúcim sa
obsahom tuku sa zv˘‰il obsah cholesterolu len nepatrne, napríklad
v surovej chrbtovej slanine o‰ípan˘ch bol jeho obsah (53,9 mg/
100 g), takmer rovnak˘ ako v bôãiku (59 mg/100 g ), i keì obsah tuku
v bôãiku bol trikrát niωí. Okrem
toho napredovaním poznatkov
v oblasti medicíny sa postupne zis-
34
tilo, Ïe samotn˘ príjem cholesterolu v potrave (v mäse) k vzniku
ochorenia nestaãí. OvplyvÀuje ho
cel˘ rad faktorov (napr. dediãná
porucha metabolizmu cholesterolu v organizme, tzv. hereditárna
predispozícia, vysok˘ krvn˘ tlak,
nedostatok pohybu, stresy, zlá Ïivotospráva, atì.). Tieto fakty sú pre
väã‰inu spotrebiteºov bohuÏiaº,
takmer neznáme. Jedno je v‰ak
isté, spotrebitelia uÏ tuãné mäso
kupovaÈ nebudú, a pri kúpe si vyÏadujú mäso s vysokou kvalitou.
Za najdôleÏitej‰ie kvalitatívne
vlastnosti mäsa spotrebitelia povaÏujú farbu a mramorovitosÈ najmä
v Severnej Amerike a Japonsku
a Kórei. V Európe tento trend e‰te
nie je aÏ tak˘ viditeºn˘ a to hlavne
z dôvodov tradiãnej kuchyne v ktorej grilovanie steakov nie je beÏnou
úpravou hovädziny. Tieto ukazovatele sú viditeºné a ºahko identifikovateºné a utvárajú prv˘ dojem zákazníka. Esteticky a príÈaÏlivo pôsobí do ruÏova sfarbené mäso
s jemn˘m, rovnomerne rozloÏen˘m mramorovaním. Chovatelia si
uÏ dlhé roky lámu hlavu s otázkou,
ako najlep‰ie vyhovieÈ poÏiadavkám spotrebiteºov, domnievajú sa,
Ïe rie‰enie spoãíva v odstránení
hlavnej príãiny, v prebytoãnom
tuku. V tejto snahe zaãali ‰ºachtiÈ
jatoãné zvieratá na zníÏenie podielu tuku a zv˘‰enie podielu chudej
svaloviny v jatoãnom tele. Cenou
za zniÏovanie obsahu tuku je zhor‰enie kvalitatívnych vlastností
mäsa, pretoÏe vinou negatívnej genetickej korelácie medzi obsahom
tuku a podielom chudej svaloviny
v jatoãnom tele sa zniÏuje zastúpenie celkového tuku, to znamená aj
vnútrosvalového (mramorovanie).
A práve viditeºné mramorovanie
(intramuskulárny tuk) priamym
spôsobom ovplyvÀujú vôÀu a chuÈ
mäsa pri tepelnej úprave, ako aj
krehkosÈ a ‰ÈavnatosÈ mäsa. Tento
jav je príznaãn˘ predov‰etk˘m pri
modern˘ch typoch o‰ípan˘ch, kde
obsah intramuskulárneho tuku klesol pod optimálnu úroveÀ 2 aÏ
2,5 % (Ingr, 1998). Je potrebné podãiarknuÈ, Ïe v tomto procese sa
musia ‰ºachtitelia, producenti
i spracovatelia koordinovan˘m úsilím dopracovaÈ k takému podielu
intramuskulárneho tuku, ktor˘
bude re‰pektovaÈ zásady racionálnej v˘Ïivy, ale i kvalitatívne vlastnosti mäsa, ako hlavné poÏiadavky
konzumentov. V tomto bode vidíme aktuálnosÈ na‰ej práce úlohou,
ktorej je odhalenie genotypov s najoptimálnej‰ím intramuskulárnym
tukom a ich intenzívne vyuÏitie
pouÏitie v ‰ºachtení.
Zatiaº ão farba mäsa je daná obsahom hemov˘ch farbív, hodnotou
pH a hydrataãn˘m stavom mäsa,
ktoré sú zároveÀ v úzkom spojení
s mnoh˘mi faktormi intravitálneho
(vek zvierat) a technologického charakteru predov‰etk˘m post mortem, mramorovanie je ovplyvÀované hlavne genetick˘mi ãiniteºmi.
Heritabilita mramorovania mäsa je
podºa najnov‰ích vedeck˘ch prác
stredná (h2 = 0,25 – 0,35) aj keì sa
sporadicky vyskytujú správy, ktoré
informujú o vysokej dedivosti mramorovania (h2 = 0,50 – 0,60 ), ão má
veºk˘ v˘znam zo ‰ºachtiteºského
hºadiska.
Hlavn˘m cieºom ná‰ho príspevku
je priblíÏiÈ odbornej verejnosti
moÏnosti predikcie intramuskulárneho tuku najdlh‰om chrbtovom
svale (MLTL) hovädzieho dobytka
ultrasonografickou metódou in
vivo. Metodicky postup je moÏné
rozdeliÈ na niekoºko etáp. Medzi
najdôleÏitej‰ie patria: získanie sonogramov prierezu svalu na presne definovanom mieste, rozrábka
jatoãného tela, získanie digitálnych obrazov prierezu svalu na
tom istom mieste ako boli urobené sonogramy, chemická anal˘za
vzorky MLTL na obsah tuku, poãítaãová anal˘za obrazového materiálu a ‰tatistické vyhodnotenie materiálu s odhadom percentuálneho
obsahu intramuskulárneho tuku
v najdlh‰om chrbtovom svale.
V práci bola pouÏitá echokamera
(sonograf) Sonovet 2000 s lineárnou sondou (170 mm, 2–5 MHz) PriloÏením sondy na presne definované miesto chrbta zvieraÈa (v oblasti napojenia posledného rebra) sa
získa sonogram. Získanie sonogramu predstavuje najdôleÏitej‰iu
Oznaãenie plochy svalu na fotografii
prierezu svalu na poslednom hrudnom
stavci, v ktorej bude vykonan˘ odhad
podielu intramuskulárneho tuku.
Fotografia svalu spracovaná algoritmom detekcie vrcholov. Biele plô‰ky
sú detegovan˘ intramuskulárny tuk.
Oznaãenie plochy svalu na sonograme,
v ktorej bude vykonan˘ odhad podielu
intramuskulárneho tuku.
Sonogram spracovan˘ algoritmom
detekcie vrcholov. Podobne ako na
obrázku 2 sú biele plô‰ky detegovan˘
intramuskulárny tuk.
fázu práce, pretoÏe od kvality získaného sonogramu závisí presnosÈ
budúceho merania a následného
odhadu. Na sonograme je moÏné
zistiÈ hrúbku koÏe, hrúbku podkoÏného tuku, hrúbku samotného
svalu, plochu svalu krvné kapiláry,
mramorovanie (obrázok ã. 1). Existuje mnoho faktorov, ktoré ovplyvÀujú kvalitu získaného sonogramu.
Medzi najdôleÏitej‰ie patria nepredvídateºn˘ pohyb zvierat pri
snímaní, nastavenie správnej frekvencie a intenzity zvuku, presná
pozícia sondy a skenovanom mieste. Správne ovládanie t˘chto faktorov nám umoÏní získaÈ kvalitné
snímky.
Pri sonografovaní musíme venovaÈ veºkú pozornosÈ skutoãnosti,
Ïe v MLTL je prítomné mnoÏstvo
krvn˘ch kapilár, ktoré sonograf
vníma ako nadmerné mramorovanie svalu. Ide o tzv. scattering
efekt, ktor˘ je úzko spojen˘ s intenzitou a frekvenciou zvuku.
Tento fenomén sa prejavuje, keì
pouÏijeme vy‰‰iu intenzitu a frekvenciu zvuku. Pri pouÏití niωej
frekvencie a intenzity zvuku dosiahneme niωí scattering efekt, ale
zároveÀ vy‰‰iu absorbciu. To znamená, Ïe mramorovanie je takmer
nebadateºné. Sonografovanie bolo
opakované trikrát pri rovnakej frekvencii zvuku (5 MHz), ale pri rôznej
intenzite jasu (60, 65 a 70 jednotiek). V˘‰kúsali sme i krajné hodnoty
intenzity jasu menej neÏ 60 (nebolo takmer niã vidieÈ) a viac neÏ 70
(prili‰ vysok˘ scattering efekt).
Zvieratá boli zabité na experimentálnom bitúnku SCPV – VÚÎV
Nitra, deÀ potom sme vykonali rozrábku jatoãn˘ch tiel, poãas ktorej
sme získavali i fotografick˘ materiál. Fotografovali sme prieãny rez
MLTL v mieste posledného rebra
pravej jatoãnej poloviãky, teda
presne v mieste sonografovania.
Na tomto mieste boli následne
odobraté vzorky na laboratórne
stanovenie podielu intramuskulárneho tuku.
Poãítaãová anal˘za obraza bola
robená pomocou softvéru LUCIA.
Spracovan˘ môÏe byÈ len digitálny
obraz, teda obraz ako súbor
bodov (pixelov). KaÏdému bodu
nasledovne priradí softvér sivú
hodnotu (grey value), ktorá vyjadruje svetlosÈ kaÏdého bodu. Jej
hodnoty sa pohybujú od 0 do 255,
priãom hodnota 0 predstavuje
100 % – né ãierne sfarbenie a hodnota 255 predstavuje 100 % – biele
sfarbenie.
Prv˘m krokom anal˘zy je oznaãenie plochy meraného svalu. ëal‰ím
krokom je vlastná anal˘za s vyuÏitím funkcie detekcie vrcholov. Detekcia vrcholov je algoritmus pozostávajúci z kombinácie po sebe nasledujúcich funkcií dilatácie a erózie.
Je definovan˘ typom matice a poãtom opakovaní. Softvér sa pohybuje po obraze tak, Ïe jeho stred sa
postupne kryje s kaÏd˘m pixelom
obrazu. Na základe urãenej matice
priraìuje kaÏdému pixelu hodnotu
0 alebo 1 (uvaÏujme 0 = údolie,
1 = vrchol). Opakovan˘m presunom
(poãet opakovaní sme urãili na 2) po
obraze získame obraz „údolí a vrcholov“, priãom údolia (ãierne sfarbenie) predstavujú mäso a vrcholy
(biele sfarbenie) predstavujú intramuskulárny tuk.
Práca je v ‰tádiu v˘skumu, av‰ak
prvotné anal˘zy naznaãujú, Ïe existujú preukazné vzÈahy medzi ukazovateºmi zisten˘mi in vivo a post
mortem. Predikcia podielu intramuskulárneho tuku metódou in
vivo nie je svetovou novinkou.
V Európe je v‰ak málo vyuÏívaná.
Zásadn˘ prínos metódy spoãíva
v skrátení dob˘ potrebnej na zistenie dôleÏitej informácie (de fakto
znamenalo ur˘chlenie ‰ºachtiteºského procesu). Nebude potrebné
ãakaÈ na zabitie potomstva plemenn˘ch zvierat a následne vykonan˘ chemick˘ rozbor na stanovenie obsahu intramuskulárneho
tuku v MLTL (ro‰tenka). Metóda
nám dáva takmer okamÏit˘ v˘sledok, je neinvázna, ale predov‰etk˘m lacnej‰ia v porovnaní so staniãn˘mi metódami. A v prípade
mäsového dobytka, pri predpoklade v˘krmu zástavu mimo ná‰ho
územia (znemoÏnenie spätného
toku informácií), je zdrojom cenn˘ch informácií a v prípade zapojenia do kontroly úÏitkovosti môÏe
viesÈ ku efektívnemu pokroku pri
‰ºachtení na kvalitu mäsa. Koneãn˘m cieºom je navrhnúÈ metódu
pre in vivo hodnotenie stupÀa
mramorovania mlad˘ch plemenn˘ch zvierat, ktorá by bola ‰iroko
pouÏiteºná v populáciách mäsového dobytka.
35
Vliv pohlaví, vûku a délky zrání na senzorické
hodnocení hovûzího masa
Daniel Bure‰, Ludûk BartoÀ,
Radka Zahrádková
VÚÎV, v.v.i. Praha Uhfiínûves
Senzorické a kulinární charakteristiky hovûzího masa ovlivÀuje
celá fiada vlastností. Mezi v‰eobecnû známé vlivy patfií plemenná pfiíslu‰nost, kategorie zvífiete,
v˘Ïiva, ale také zpÛsob a délka
skladování masa po poráÏce nebo
zpÛsob tepelné úpravy. V souãasné dobû, kdy se kvalitativní parametry potravin stávají stále v˘znamnûj‰ím hlediskem pro jejich
uplatnûní na trhu, dochází k pomûrnû znaãnému rozvoji metod
hodnocení. Metody posuzování
kvality masa zaloÏené na vyuÏití
lidsk˘ch smyslÛ doplÀují charakteristiky získané pomocí anal˘z
fyzikálních vlastností nebo chemického sloÏení. Na rozdíl od
tûchto metod umoÏÀuje senzorické hodnocení posuzovat napfiíklad libost ãi pfiijatelnost urãité
potraviny a také stanovovat pofiadí ãi preferenci pfiedkládan˘ch
vzorkÛ. V této práci jsme se zamûfiili na vliv pohlaví, vûku a délky
zrání masa na jeho vybrané senzorické charakteristiky.
Do v˘krmu bylo zastaveno 12
b˘ãkÛ a 12 jaloviãek kfiíÏencÛ plemen charolais a masn˘ simentál
❒ Příprava steaků na kontaktním grilu
do konečné vnitřní teploty 70 °C
měřené vpichovým teploměrem
(foto: Daniel Bureš)
36
narozen˘ch v dubnu 2006 a pocházejících z chovu pana Zatloukala. Zvífiata obou pohlaví byla
rozdûlena na dvû skupiny a v experimentální stáji VÚÎV krmena
shodnou krmnou dávkou sestavenou z kukufiiãné siláÏe, vojtû‰kové senáÏe, vojtû‰kového sena,
p‰eniãného ‰rotu a minerálních
doplÀkÛ a podávenou ad libitum.
Polovina b˘kÛ i jalovic byla poraÏena v dosaÏení vûku cca 14 mûsícÛ, zb˘vající polovina pfiibliÏnû
o ãtyfii mûsíce pozdûji, tedy ve
vûku 18 mûsícÛ. Druh˘ den po poráÏce byl z jateãného tûla kaÏdého jedince odebrán vzorek ro‰tûnce v místû dûlení pfiední
a zadní ãtvrtû, tedy na úrovni
9.–11. Ïebra. Po odstranûní tukov˘ch a vazivov˘ch ãástí byl odebran˘ kus rozdûlen na dvû ãásti,
které byly samostatnû vakuovû
zabaleny a do zamraÏení skladovány v chladniãce pfii teplotû 4°C.
První ãást byla 4. den po poráÏce
uloÏena do mrazícího boxu a skladována pfii teplotû –18 °C. Druhá
ãást byla zamraÏena stejn˘m zpÛsobem 11. den po poráÏce. Jeden
den pfied plánovan˘m hodnocením byly vzorky z mrazícího boxu
vyjmuty a rozmraÏení probíhalo
v chladniãce pfii 4 °C. Tepelná
úprava spoãívala v grilování na
kontaktním grilu pfiedehfiátém
na 200 °C. Pfii dosaÏení koneãné
vnitfiní teploty 70 °C v 2 cm silném
grilovaném plátku (zji‰Èované vpichov˘m teplomûrem, obrázek
1 a 2) byly steaky vyjmuty a nakrájeny na kostiãky o hranû 2 cm.
Pro hodnocení nebyly vyuÏívány
okrajové partie steaku (obrázek
3). Nakrájené kostiãky byly vloÏeny do uzavfiené sklenice a do
doby podávání hodnotitelÛm (cca
1 hod) byly skladovány pfii teplotû
60 °C.
Vlastní posuzování senzorick˘ch vlastností masa probíhalo ve
speciálnû vybavené laboratofii desetiãlennou hodnotitelskou komisí. Polovinou byli zastoupeny
Ïeny a muÏi rÛzn˘ch vûkov˘ch kategorií. KaÏd˘ ãlen komise je vy‰kolen˘ odborník schopn˘ rozli‰ovat barvy, vÛnû a chuti a mající
❒ Příprava kostiček pro jednotlivé
hodnotitele (foto: Daniel Bureš)
s posuzováním masa zku‰enosti.
Hodnotitel bûhem posuzování
vzorkÛ sedí v samostatném uzavfieném boxu (obrázek 4), kter˘
znemoÏÀuje jeho vizuální kontakt
s okolím. Rozli‰ování vzorkÛ
podle barev bylo v tomto pfiípadû
omezeno pfiítomností ãerveného
osvûtlení. Jednotlivé vzorky byly
hodnoceny tzv. rozli‰ovacím testem, kdy byly kaÏdému hodnoti-
❒ Senzorická laboratoř je vybavena
dvěma řadami boxů pro hodnotitele
(foto: Daniel Bureš)
teli pfiedloÏeny souãasnû 4 vzorky
– tzv. „set“ (kaÏd˘ v uzavfiené lahviãce temperované na 65°C, obrázek 5). K posouzení organoleptick˘ch vlastností masa slouÏila devítibodová stupnice (stupeÀ 1
náleÏel vlastnosti nejhor‰í, stupeÀ 9 naopak nejlep‰í) a hodnotitel mûl za úkol u kaÏdé vlastnosti
stanovit pofiadí od nejlep‰ího
k nejhor‰ímu. První posuzovanou
vlastností byla vÛnû, která byla
rozli‰ována je‰tû pfied ochutnáním vzorku. V pofiadí druhá byla
posuzována kfiehkost a to pouze
po jednom kousnutí do daného
vzorku. Následující charakteristiky: ‰Èavnatost, vláknitost, intenzita chuti a celkové hodnocení jiÏ
byly posuzovány bez omezení.
Bûhem kaÏdého dne hodnocení
byly posuzovány celkem 2 sety.
❒ Set vzorků (foto: Daniel Bureš)
Jako neutralizátor chuti mezi jednotliv˘mi vzorky byl k dispozici
chléb, pivo a voda.
Z parametrÛ zvífiat zastaven˘ch
do v˘krmu (tabulka 1) vidíme, Ïe
v‰echna zvífiata mûla na poãátku
v˘krmu velmi podobn˘ vûk, zatímco rozdíl ve hmotnosti pfii poráÏce
mezi skupinami mlad‰ích a star‰ích zvífiat ãinil u b˘kÛ 149 kg,
kdeÏto u jalovic pouze 80 kg. Jateãnû upravené tûlo (JUT) b˘kÛ ve
14 mûsících bylo tûωí o 46 kg
oproti jalovicím, pfii dosaÏení vûku
18 mûsícÛ pak bylo tûωí jiÏ o 89 kg.
V˘sledky senzorického hodnocení v závislosti na pohlaví, vûku
a délce zrání masa jsou zobrazeny v tabulkách 3, 4 a 5. Kromû prÛ-
notliv˘mi skupinami. Lze tedy fiíci,
Ïe pohlaví, vûk ani délka zrání
podstatn˘m zpÛsobem neovlivÀovala vÛni masa. Naproti tomu
pomûrnû v˘znamné rozdíly byly
pozorovány mezi b˘ky a jalovicemi a také u vûku zvífiat. Kfiehkost
je povaÏována u hovûzího masa
za jednu z nejpodstatnûj‰ích
vlastností urãujících jeho kvalitu.
Kfiehãí maso bylo pozorováno
u jalovic neÏ u b˘kÛ a také u star‰ích zvífiat neÏ u zvífiat mlad‰ích.
V tabulce 2, ve které jsou uvedeny chemické vlastnosti hodnocené svaloviny, vidíme, Ïe u jalovic
bylo pozorováno podstatnû niωí
mnoÏství hydroxyprolinu neÏ
u b˘kÛ. Hydroxyprolin je aminokyselina, jedna ze stavebních sloÏek kolagenu (vaziva), jejíÏ mnoÏství v mase ovlivÀuje jeho tuhost
a Ïv˘katelnost. Se vzrÛstajícím
vûkem zvífiat se podíl vaziva zvy‰uje, coÏ dokládá i zmiÀovaná tabulka. Pfiesto bylo maso star‰ích
zvífiat hodnoceno jako kfiehãí neÏ
maso zvífiat mlad‰ích, které obsahovalo niωí mnoÏství hydroxyprolinu. Tuto skuteãnost by ãás-
Tabulka 1: Základní parametry výkrmu v závislosti na pohlaví a věku
Věk při zahájení výkrmu
(dny)
Hmotnost na počátku
výkrmu (dny)
Věk při porážce
(dny)
Porážková hmotnost
(kg)
Hmotnost JUT
(kg)
Průměrný denní přírůstek
ve výkrmu (kg/den)
Mladší býci
(n=6)
Starší býci
(n=6)
Mladší jalovice
(n=6)
Starší jalovice
(n=6)
254,3
252,5
251,7
246,5
344,3
345,7
306,0
307,8
408,8
526,0
406,2
520,0
534,3
683,8
463,5
543,3
302,3
388,2
256,1
299,6
1,229
1,236
1,020
0,861
mûrn˘ch hodnot, které obdrÏely
jednotlivé skupiny, je zde uvedena i statistická v˘znamnost mezi
tûmito skupinami. Zjednodu‰enû
lze fiíci, Ïe aby byl zji‰tûn˘ rozdíl
mezi skupinami povaÏován jako
statisticky prÛkazn˘, je poÏadována hodnota <0,05 (ve sloupeãku
v˘znamnost), coÏ znamená, Ïe
existuje nejménû 95% pravdûpodobnost, Ïe zji‰tûn˘ rozdíl není
pouze náhoda. Jak z uveden˘ch
tabulek vypl˘vá, v pfiípadû posuzování vÛnû nebyli hodnotitelé
schopni rozli‰it rozdíl mezi jed-
❒ Býk kříženec CH x MS ve výkrmu
(foto: Ivana Ferenczyová)
teãnû mohlo vysvûtlit mnoÏství
vnitrosvalového tuku, které se
opût zvy‰ovalo s rostoucím
vûkem. Podle nûkter˘ch zahraniãních studií vy‰‰í podíl tuku ve
svalovinû pfiíznivû ovlivÀuje vnímání její kfiehkosti. Pokud se podíváme do tabulky 5 na závislost
mezi délkou zrání masa a jeho
kfiehkostí, vidíme, Ïe jako kfiehãí
byla hodnocena svalovina zrající
11 dnÛ. Vliv délky zrání masa na
jeho kfiehkost je obecnû povaÏován za velmi dÛleÏit˘, neboÈ pfii
tomto procesu dochází k pÛsobení proteolytick˘ch i mikrobiálních enzymÛ na molekuly bílkovin, které se projeví v jejich fragmentaci a následnû ke zvy‰ování
kfiehkosti. Pfiesto byl v na‰í práci
pozorován v˘raznûj‰í vliv pohlaví
a vûku zvífiat neÏ doba zrání
masa. Jedním z moÏn˘ch vysvûtlení je, Ïe rozdíl by se zv˘raznil pfii
vût‰ím ãasovém intervalu mezi
obûma skupinami, neÏ je sedm
dnÛ. Dal‰í dÛvod mÛÏe b˘t ten,
Ïe hodnotitelé nejsou zvyklí
bûÏnû konzumovat maso s vy‰‰ím stupnûm vyzrálosti (protoÏe
se sním bûÏnû nesetkají), a proto
nejsou tuto diferenci schopni
identifikovat. Zb˘vající hodnocené vlastnosti, jako je ‰Èavnatost
Tabulka 2: Chemické složení roštěnce u býků a jalovic v závislosti na věku
Sušina
(g/kg)
Bílkoviny
(g/kg)
Popeloviny
(g/kg)
Tuk
(g/kg)
Hydroxylrolin
(g/kg)
Mladší býci
(n=6)
Starší býci
(n=6)
Mladší jalovice
(n=6)
Starší jalovice
(n=6)
236,8
246,3
252,0
265,7
202,8
204,2
206,9
211,5
9,80
10,00
10,05
9,82
11,88
20,20
21,55
36,18
0,54
0,75
0,45
0,57
37
Tabulka 3: Vliv pohlaví na senzorické charakteristiky masa
Vůně
Křehkost
Šťavnatost
Vláknitost
Intenzita chuti
Celkové hodnocení
Býci
(n=12)
5,45
5,47
5,28
5,10
5,41
5,47
Jalovice
(n=12)
5,45
6,11
5,62
5,50
5,71
6,00
Významnost
Starší (18 m)
(n=12)
5,49
6,18
5,66
5,79
5,78
6,10
Významnost
0,9941
0,0002
0,0493
0,0156
0,0474
0,0014
Tabulka 4: Vliv věku na senzorické charakteristiky masa
Vůně
Křehkost
Šťavnatost
Vláknitost
Intenzita chuti
Celkové hodnocení
Mladší (14 m)
(n=12)
5,41
5,40
5,23
4,82
5,34
5,37
0,6096
<0,0001
0,0132
<0,0001
0,0031
<0,0001
Tabulka 5: Vliv délky zrání masa na senzorické charakteristiky
Vůně
Křehkost
Šťavnatost
Vláknitost
Intenzita chuti
Celkové hodnocení
Zrání 4 dny
(n=24)
5,53
5,67
5,51
5,23
5,52
5,71
Zrání 11 dnů
(n=24)
5,37
5,90
5,39
5,38
5,59
5,76
Významnost
0,3014
0,1601
0,4802
0,3421
0,6367
0,7208
Graf 1: Křehkost a šťavnatost v závislosti na věku, pohlaví a délce zrání masa
Graf 2: Intenzita chuti a celkové hodnocení v závislosti ne věku, pohlaví a délce zrání masa
nebo intenzita chuti, jsou opût
v˘znamnû ovlivnûny mnoÏstvím
vnitrosvalového tuku. Tento druh
tuku je nositelem rÛzn˘ch aromatick˘ch látek, které pfii tepelné
úpravû dávají masu jeho typické
kulinární vlastnosti. V souladu
s mnoÏstvím tuku u jednotliv˘ch
skupin, uvedeném v tabulce 2,
bylo pozorováno lep‰í hodnocení
masa jalovic oproti b˘kÛm a také
u zvífiat star‰ích neÏ mlad‰ích.
Maso jalovic obsahovalo témûfi
dvojnásobné mnoÏství intramuskulárního tuku, maso star‰ích jalovic pak mûlo tuto hodnotu
oproti mlad‰ím b˘kÛm témûfi
3,5x vy‰‰í. Tento ukazatel zfiejmû
nejvíce ovlivnil i ukazatel „celkové
hodnocení“, kter˘m senzorická
komise oznaãovala u daného setu
vzorkÛ svou celkovou preferenci,
pokud by mûla moÏnost v˘bûru
z pfiedloÏen˘ch vzorkÛ. Opût byly
preferovány vzorky jalovic a star‰ích jedincÛ, zatímco vliv délky
zrání masa na jeho v˘bûr byl
témûfi minimální. V grafech 1 a 2
jsou uvedeny v˘sledky hodnocení
pro v‰ech 8 skupin u 4 nejv˘znamnûj‰ích charakteristik, tedy
kfiehkosti, ‰Èavnatosti (graf 1) a intenzity chuti a celkového hodnocení (graf 2). Jak z uveden˘ch
grafÛ vypl˘vá, vÛbec nejlep‰í hodnocení získalo maso star‰ích jalovic s 11ti denní dobou zrání
(zkratka SJ11), zatímco nejhÛfie
byly hodnoceny vzorky mlad‰ích
b˘kÛ pfii ãtyfidenní dobû zrání
(MB4 – kfiehkost a intenzita chuti)
a u celkového hodnocení u stejn˘ch b˘kÛ pouze s 11ti denní
dobou zrání masa (MB11). Hodnotitelská komise tedy preferovala
maso star‰ích zvífiat s vy‰‰ím obsahem tuku, které lépe splÀovalo
její pfiedstavu kvalitního masa.
U uveden˘ch v˘sledkÛ senzorického hodnocení lze ov‰em pfiedpokládat, Ïe mají omezenou geografickou platnost, neboÈ jsou v˘znamn˘m zpÛsobem ovlivnûny
stravovacími návyky hodnotitelÛ.
Je tedy moÏné, Ïe pfii realizaci
stejného experimentu v nûkteré
jiné zemi svûta by hodnotitelé mûli preference zcela jiné.
Pfiíspûvek byl zpracován za podpory projektu MZe 0002701403.
38
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2008
III. turnus – býci narození 1. 7. 2007 – 31. 10. 2007
âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a.s.
nabízí u‰ní známky Zee Tags pro skot
âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a.s. nabízí chovatelÛm skotu v âR novou sluÏbu v oblasti oznaãování zvífiat. Od
ãervna 2008 provádí laserov˘ popis u‰ních známek od novozélandské firmy Zee Tags Ltd., zastoupené v âR firmou
Bentley Czech, s.r.o. Tento systém plnû odpovídá poÏadavkÛm na identifikaci pro ústfiední evidenci zvífiat podle národních smûrnic i dle poÏadavkÛ EU.
U‰ní známky pro skot nabízí âMSCH, a.s. jak v ãíseln˘ch fiadách (pro prvotní oznaãení narozen˘ch zvífiat), tak i jako
duplikáty (náhrada za ztracené známky u jiÏ dfiíve oznaãen˘ch zvífiat).
Známky jsou dodávány ve dvou velikostech: Standard (obû ãásti známky
stejné velikosti) a Maxi (ãást známky s otvorem /samiãí/ je vût‰í). ZároveÀ
jsou k dispozici 2 typy popisu známek: bez popisového pole (typ A) (maximální velikost ãísel) nebo s popisov˘m polem (typ B) (ãísla minimálních
moÏn˘ch rozmûrÛ + volná plocha pro chovatelské záznamy), pfiiãemÏ
kaÏdé oznaãené zvífie musí mít, v souladu s vyhlá‰kou ã. 199/2007 Sb.,
alespoÀ jednu známku typu A.
Ceník ve‰kerého sortimentu nabízeného zboÏí a sluÏeb naleznete na internetové adrese www.cmsch.cz/usniznamky.
V pfiípadû zájmu o u‰ní známky Zee Tags oznaãí chovatel v novû upravené
objednávce jako v˘robce âMSCH, a.s. Pokud budou známky objednány
bez specifikace jejich velikosti, budou dodány dle základní nabídky, tj. velikost Standard pro obû pohlaví zvífiat, vÏdy bez popisového pole (typ A).
V pfiípadû zájmu o známky velikosti Maxi je nezbytné tuto skuteãnost uvést
do poznámky na objednávce.
U‰ní známky Zee Tags mají originálnû konstruovan˘ hrot, kter˘ spolu s v˘klopnou aplikaãní jehlou na kle‰tích nové generace umoÏÀuje snadnûj‰í
aplikaci. Pfii dodrÏení správného
postupu aplikace tak lze docílit
vysoké spolehlivosti tohoto typu
oznaãení. Navû‰ení u‰ních známek Zee Tags musí b˘t provedeno pouze aplikaãními kle‰tûmi
Zee Tags, neboÈ vloÏky do kle‰tí
PRIMAFLEX/CAISLEY upravené k aplikaci u‰ních známek Zee Tags se v praxi
neosvûdãily a nebudou nabízeny. Pro zaji‰tûní bezchybné aplikace budou
chovateli s první dodávkou u‰ních známek zaslány originální aplikaãní
kle‰tû za cenu 390 Kã vãetnû DPH. Souãástí kle‰tí a v jejich cenû je
i náhradní aplikaãní jehla (samostatnû nabízená za 90 Kã vã. DPH).
V pfiípadû, Ïe Vám u‰ní známky a aplikaãní kle‰tû ZEE TAGS nebudou vyhovovat, máte moÏnost nepo‰kozené kle‰tû
do 3 mûsícÛ vrátit zpût âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ, a.s. a jejich cena Vám bude navrácena dobropisem.
Více informací naleznete na www.cmsch.cz
39
II. turnus 2008 základních v˘bûrÛ b˘kÛ v ãíslech
Hubert Herrmann, Jan Kopeck˘,
âSCHMS
KaÏdoroãnû pouze v prvém,
tedy bfieznovém, ãísle nenaleznete v˘sledky základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ. RovnûÏ tak kaÏdoroãnû ve tfietím, tedy záfiijovém,
ãísle vycházejí v˘sledky v˘bûrÛ
b˘kÛ narozen˘ch v rozmezí 1. 4. aÏ
30. 6. v pfiede‰lém roce. II. turnus
ve v˘sledcích. Z mnoÏství údajÛ,
které z databáze vygeneroval fieditel plemenné knihy se v komentáfii zamûfime na ty nejdÛleÏitûj‰í.
Jak nám to v druhém turnusu
rostlo? Chceme-li najít odpovûì
v závislosti na plemeni hledejme
v tabulce ã. 1. Pfiekvapivû nejvy‰‰í
pfiírÛstek v testu dosáhli b˘ci plemene Hereford a to jak b˘ci naskladnûní, tak b˘ci vybraní do ple-
Tabulka ã. 2 – RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu II. turnus 2008 – dle místa ochovu
40
menitby (1890, respektive 1907
g/ks/den). Pokud dále sledujeme
pfiírÛstek b˘kÛ v odchovu, zji‰Èujeme, Ïe mezi b˘ky plemen Aberdeen Angus, Charolais a Masn˘ simentál není prakticky Ïádn˘ rozdíl
a to jak v pfiírÛstku v testu, tak
v pfiírÛstku Ïivotním (ve v‰ech pfiípadech více neÏ 1700, respektive
1400 g/ks/den). Vynecháme-li jednoho b˘ka plemene Belgické
modré pro malou vypovídací
schopnost o plemeni, nejmen‰í
pfiírÛstek v testu i od narození vykázali b˘ci plemene Piemontese.
U v‰ech plemen, s v˘jimkou plemene Piemontese, byli do plemenitby vybráni b˘ci s vy‰‰ím pfiírÛstkem v testu i vy‰‰ím Ïivotním pfiírÛstkem.
Chceme-li najít odpovûì v závislosti na odchovnû, soustfieìme
pozornost na tabulku ã. 2. Za v˘razné pfiekroãení v metodice
odchovu uvedeného denního pfiírÛstku (1500 g) lze povaÏovat v˘sledky zaznamenané na odchovnách H. JadruÏ (2147 g) Cunkov
(1841 g) a Brodec (1841 g). Samozfiejmû, Ïe tûmito enormními pfiírÛstky (pfii krmné dávce odpovídající dennímu pfiírÛstku 1500 g jak
jinak, Ïe?) jsou ovlivnûny i Ïivotní
pfiírÛstky b˘kÛ chovan˘ch na uveden˘ch odchovnách.
Kolik se toho v II. turnusu vybralo? Chceme-li najít odpovûì dle
jednotliv˘ch plemen, podívejme
se do tabulky ã. 3. RovnûÏ v tomto
pfiípadû pomiÀme jednoho b˘ka
plemene Belgické modré pro
malou vypovídací schopnost.
I kdyÏ hodnotíme jen statistickou
veliãinu procento je jeden pfiece
jen málo. Napfiíã v‰emi plemeny
bylo do plemenitby vybráno
témûfi 75 % b˘kÛ ze zastaven˘ch.
Uveden˘ prÛmûr v˘raznû pfiekroãili b˘ci plemene Limousine
(87,1 %) a b˘ci plemene Hereford
(84,6 %). Naopak stejnû v˘raznû
pod prÛmûrem skonãili b˘ci plemene Blond d’Aquitaine (66, 7 %).
Chceme-li najít odpovûì v závislosti na odchovnû, nalezneme ji
v tabulce ã. 4, v její levé ãásti. V˘bûrová komise Ïádného b˘ka nevyfiadila na OPB Janovice a H. Ja-
Tabulka ã. 1 – RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2008 dle plemen – II. turnus
druÏ, to znamená, Ïe bylo vybráno
100 % k v˘bûru pfiedveden˘ch
b˘kÛ. Naopak polovinu b˘kÛ vyfiadila na OPB B.Lhota. Ve v‰ech pfiípadech se v‰ak jedná o malé
a je‰tû men‰í poãty zvífiat. Za nadprÛmûrn˘ poãet vybran˘ch b˘kÛ
ze zastaven˘ch lze povaÏovat
80,3 % dosaÏen˘ch na OPB Cunkov,
kde ze 71 bylo vybráno 57. Naopak
pod prÛmûrem se pohybovaly odchovny Osík (53 ze 78, tj. 67,9 %)
a OPB Kundratice (20 ze 30 tj. 66,7%).
V pravé ãásti tabulky ã. 4 naleznete údaje o vyvolávacích a prodejních cenách, to jako podle plemen,
tak podle odchoven. Obecnû lze
shrnout: ceny jak vyvolávací tak
prodejní oproti loÀsku oãekávanû
niωí, ale co se neãekávalo, byl mal˘
zájem o nabízená zvífiata. Pokud se
na odchovnách vÛbec draÏilo, prodalo se v prÛmûru jen nûco málo
pfies 20 % nabízen˘ch b˘kÛ.
Nejlépe hodnocen˘m b˘kem
II. turnusu napfiíã v‰emi plemeny
je SIP 827 PREDÁTOR R chovatele
Agrochyt s.r.o. Mohelno, kterému
komise po dÛkladném zváÏení pfiifikla hodnotu 83 bodÛ. Druh˘ nejlépe hodnocen˘ b˘k pochází
z chovu M.I.L.O.S. Inc. âR Drouhaveã. Je jím HRF 378 MILOS PIASTR
41T V, kter˘ obdrÏel bodÛ 80. Bronzovou pfiíãku o pouh˘ jeden bodík
obsadil ZTI 406 PLAMEN ET chova- mraky a podrobnûj‰í komentáfi
tele ZD Opafieny. Obsazení dal‰ích ke kaÏdému z nich nemíst naleznete v tabulce v pfiíloze. tfieba.
Co se nejlépe prodávalo? Jednoznaãnû ãerTabulka ã. 3 – V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen
ven˘ angus II. turnus 2008 – dle plemen
z
chovu
Ing.
Jana
Kofronû. Jeho b˘ci obsadili prvá
tfii místa a
jsou to jediní b˘ci jejichÏ cena
se vy‰plhala
nad 100 000
Kã. ¤eknûme komerãní úspûch v
rámci v‰ech
plemen.
Chovatelé jednotliv˘ch plemen
si
v
dal‰ích
pfiiloÏen˘ch
tabulkách
najdou podrobnûj‰í
údaje o b˘cích svého
plemene.
ÚdajÛ jsou
41
Tabulka ã. 4 – V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen II. turnus 2008 – dle místa odchovu
42
Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus
MILOS PIASTR 41T V (HRF 378), 570357032 CZ – 2. místo (80 bodů)
PLAMEN ET (ZTI 406), 567752031 CZ – 3. místo (79 bodů)
MEWIL PARVIS 216T (ZAA 680), 517587041 CZ – 4. místo (79 bodů)
PATRON Z CUNKOVA V (ZSI 538), 600018031 CZ – 5. místo (78 bodů)
PIKOLÍK (ZTP 331), 529707071 CZ – 6. místo (78 bodů)
PARÁDA MZLU (HRF 373), 525455062 CZ – 7. místo (77 bodů)
POLDA Z BĚSNA P (ZSI 551), 518489042 CZ – 8. místo (76 bodů)
Fota: Karel Melger
PREDÁTOR R (SIP 827), 573002061 CZ – 1. místo (83 bodů)
43
Podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ
v sezonû 200 8 – 2009
Na základû podkladÛ rad plemenn˘ch knih jsou stanoveny níÏe uvedené podmínky pro naskladÀování b˘ãkÛ do odchoven plemenn˘ch b˘kÛ a odchovu u chovatele
V‰eobecné podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ na OPB a pro odchov u chovatele
a) po odstavu, ve stanoven˘ch termínech
Datum narození
b˘ãkÛ
Naskladnûní OPB
do
Zaãátek testu OPB
(+/– 3 dny)
Odchov u chovatele
pfiihlá‰ky zaslat do
1. 11. 2007– 31. 3. 2008
31. 10. 2008
1. 12. 2008
31. 1. 2009
1. 4. 2008– 30. 6. 2008
31. 12. 2008
1. 2. 2009
31. 3. 2009
1. 7. 2008– 30. 10. 2008
30. 4. 2009
1. 6. 2009
30. 6. 2009
b) b˘ãek pochází z chovu zapojeného do KUMP stupnû „A“
c) od vybran˘ch rodiãÛ zapsan˘ch do oddílu „A“ plemenné knihy daného plemene
d) pro prÛmûr plemenn˘ch hodnot krav a plemenn˘ch b˘kÛ se vychází vÏdy z aktuálních RPH t.j.
I. turnus – k 30. 6. 2008
II. turnus – k 30. 9. 2008
III. turnus – k 31. 3. 2009
pokud RPK nerozhodne jinak.
PrÛmûry jsou zvefiejnûny na www.cschms.cz
e) má ovûfien pÛvod a stanoven genotyp mikrosatelitÛ (DNA) dle platné legislativy.
Osvûdãení je majitel b˘ka (eventuelnû OPB ) povinen zaslat do zahájení testu na adresu
Kopeck˘ Jan, ãp.201 569 67 OSÍK
B˘ãci bez osvûdãení (pfiípadnû odeslan˘ krevní vzorek do laboratofie) nebudou do testu pfiipu‰tûni.
f) u b˘kÛ na OPB – mají nasazen nosní krouÏek do zahájení pfiípravného období
U chovatele – mají nasazen nosní krouÏek ke dni základního v˘bûru
Pfiihlá‰ka k ZV ke staÏení na www.cschms.cz
g) pfiípadnou v˘jimku od stanoven˘ch podmínek mÛÏe udûlit pfiíslu‰ná Rada plemenné knihy na základû písemné
Ïádosti chovatele.
Kriteria dle jednotliv˘ch plemen I. turnus 2008 – 2009
(b˘ãci narození 1. 11. 2007 – 31. 3. 2008)
Plemeno aberdeen angus
– hmotnost ve 120 dnech – 170 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ
v I. trnusu 103 a více v PE a 95 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2008
Pokud matka-prvotelka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní
plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ AA narozen˘ch v daném období
dle v˘poãtu k 30. 9. 2008 (k 30. 6. 2008 – 104/98).
– plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají
narozená telata v KUMP po 1. 10. 2005
tj. pro otce b˘ãkÛ v I. turnusu 105 a více v PE a 99 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2008
– b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení.
– lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno belgické modrobílé
– hmotnost ve 120 dnech – 155 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
Plemeno blonde d’aquitaine
– hmotnost ve 120 dnech – 180 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 290 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– plemenné hodnoty matky pro pfiím˘ efekt 101 a více nebo pro maternální efekt 100 a více
Pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní
plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt jsou 105 a více nebo pro maternální efekt 100 a více
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
– u krav po 1 aÏ 3 otelení je pfiípustné jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ
– u ostatních krav (4 a vy‰‰í otelení) není bodové hodnocení limitující
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka
44
Plemeno gasconne
– hmotnost ve 120 dnech – 155 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 245 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
– plemenné hodnoty b˘ãka pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ narozen˘ch v daném
období dle v˘poãtu k 30. 9. 2008 (k 30. 6. 2008 – 99/98). B˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách
a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení.
– b˘ãek musí b˘t testován na dvojí osvalení (odeslan˘ krevní vzorek do laboratofie LAMGen MZLU v Brnû)
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno hereford
– hmotnost ve 120 dnech – 150 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu
tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 101 a více v PE a 94 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2008
– lineární hodnocení matky nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno salers
– hmotnost ve 120 dnech – 160 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno charolais
– hmotnost ve 120 dnech 180 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 290 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu
tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 106 a více v PE a 96 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2008
U matek – prvotelek turnusu je moÏné poãkat na v˘poãet k 30. 9. 2008
– plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají
narozená telata v KUMP po 1. 10. 2005. U importovaného b˘ka narozeno minimálnû 5 potomkÛ.
tj. pro otce b˘ãkÛ v I. turnusu 105 a více v PE a 99 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2008
– b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení.
– lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“ , ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno limousine
– hmotnost ve 120 dnech – 175 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 275 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu
tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 106 a více v PE a 94 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2008
U matek – prvotelek je moÏné poãkat na v˘poãet k 30. 9. 2008 .
Pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné
hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ LI narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu
k 30. 9. 2008 (k 30. 6. 2008 – 107/98).
– lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více ,ale ne za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno masn˘ simentál
– hmotnost ve 120 dnech – 180 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 295 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu
tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 106 a více v PE a 101 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2008
Pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné
hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ MS narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 9. 2008 (k 30. 6. 2008 – 104/99).
– plemenná pfiíslu‰nost otce S100
– lineární hodnocení matky ve v‰ech ukazatelích minimálnû 5 a více a nesmí vykazovat zjevné vady
– ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno piemontese
– hmotnost ve 120 dnech (150 kg) je doporuãená hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení
b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria
– hmotnosti ve 210 dnech – 240 kg
– ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky
– koeficient pfiíbuzenské plemenitby b˘ãka je men‰í neÏ 0,125 (12,5 %)
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady.
V˘‰e bodového hodnocení není závazné. Doporuãeno je minimální hodnocení 5 bodÛ ve v‰ech ukazatelích, u prvotelek je moÏno tolerovat 4 za hmotnost
– minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot matek není stanovena.
Je doporuãena v˘‰e nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu
tj. pro matky b˘ãkÛ v I.t urnusu 98 a více v PE a 100 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2008
Jan Kopeck˘, fieditel PK âSCHMS
45
Rozbor některých výsledků KUMP k 31. 8. 2008
Počet narozených telat v období od 1. 10. 2007– 31. 8. 2008
Telení dle mûsícÛ
46
Přepočtené hmotnosti 120, 210 dní
Počet narozených telat v KUMP
od 1. 10. 2007– 31. 8. 2008
Zpracoval Karel Melger, ČSCHMS
47
Chov masného skotu pro odborníky jin˘ch profesí
aneb: I pasení krav má své zákonitosti
Hubert Herrmann
Aktivity kaÏdého ãlovûka lze zjednodu‰enû rozdûlit na ty, které ãlovûka, pfiípadnû i jeho rodinu, Ïiví, a ty které, vût‰inou pouze
jemu, pfiiná‰ejí jisté fyzické ãi du‰evní (pfiípadnû obojí) uspokojení. Práce a hobby, ãi práce a relax. Herec maluje obrazy, bankéfi
hraje golf, chirurg hraje na housle. Jistû kaÏd˘ známe mnoho takov˘ch pfiíkladÛ, jistû kaÏd˘ z nás má svou zálibu. Nejsou ojedinûlé ani pfiíklady, kdy se ãlovûk díky své zálibû stal velmi známou osobností, zatímco o jeho povolání ví jen hrstka jeho nejbliωích
pfiátel. Prostû ‰el do hloubky, sehnal si mnoÏství potfiebné literatury, mnoho prostudoval, mnoho ãasu vûnoval svému koníãku.
Chce-li b˘t herec úspû‰n˘m malífiem, musí se pouãit alespoÀ o zákonitostech míchání barev, chce-li b˘t bankéfi úspû‰n˘m golfistou, musí se nauãit pravidla golfu a v‰echna etická a estetická pravidla s tím související, chce-li b˘t chirurg úspû‰n˘m houslistou,
musí se nauãit noty a zvládnout hru na housle. Co se stane, kdyÏ se odborník na reality ãi odborník na cokoliv jiného rozhone, Ïe
se stane chovatelem masného skotu? Koupí pozemky a koupí krávy. A nestaãí se divit. Nestaãí se divit jeho okolí. Kráva, na rozdíl
od golfov˘ch holí, má svÛj kravsk˘ mozek, poniãí sousedce skalku a zdrhne do lesa. Pfii jejím odlovu se zjistí, Ïe delikventka není
pfiihlá‰ena na patfiiãném chovu, Ïe k ní neexistuje patfiiãná dokumentace. A problémy se vr‰í.
V poslední dobû jsou odborníky jin˘ch profesí zakládány chovy masného skotu, nûkteré malé na údrÏbu trávníku, jiné vût‰í ãítající i nûkolik desítek hlav. Po zralé úvaze jsme se rozhodli, Ïe pro tyto budoucí chovatele napí‰eme ponûkud lehãí formou broÏurku, ve které naleznou pov‰echn˘ návod jak zaãít a co v‰echno by bylo záhodno prostudovat, neÏ se do toho pustí. To aby netápali a vyvarovali se zbyteãn˘m problémÛm z nevûdomosti, protoÏe neznalost zákonÛ neomlouvá. A to nejen zákonÛ v paragrafovém znûní, ale i zákonitostí biologick˘ch.
Abyste si udûlali pfiedstavu o ãem to bude a jak to moÏná dopadne, pfiedkládáme nûkolik úvodních stran pfiipravovaného materiálu. Jistû v‰ichni máte nûjaké zku‰enosti, proto rádi uvítáme va‰e pfiipomínky a námûty. Napfiíklad jak˘ch chyb jste se v poãátcích
dopustili a co byste zaãínajícím chovatelÛm v Ïádném pfiípadû nedoporuãovali. Na co by se urãitû nemûlo zapomenout atd. atd.
Pfiedmluva
Rozhodneme-li se pofiídit si první automobil, dlouho zvaÏujeme v‰echna pro i proti a pokud nejsme odborníky pfies automobilismus, radíme se s kaÏd˘m, kdo je v oboru dál neÏ my, s kaÏd˘m kdo má zku‰enosti a nûco v autû proÏil. Samozfiejmû rozhodující je cena a úãel, ke kterému bude nበãtyfikolov˘ miláãek slouÏit. Nezanedbatelná je spotfieba. Pro nበpfiíklad pomiÀme pofiizovací cenu a pfiedpokládejme, Ïe na to máme. Tedy úãel. Jako „koãkolap" jistû neposlouÏí nejmen‰í z produkce na‰í nejznámûj‰í
automobilky, na kaÏdot˘denní nákupy v supermarketu bude rud˘ ìábel z produkce italské automobilky také nevhodn˘. Opaãnû by
to ‰lo. T˘denní nákup klidnû utáhne i tfiíválcov˘ motor, s mal˘m autem se vymotáme i na pfiecpaném parkovi‰ti. Rud˘ osmiválec by
nákup utáhl taky, kdyby ov‰em mûl dostateãnû prostorn˘ kufr. Není tomu tak, byl postaven pro jin˘ úãel. Do jeho úloÏn˘ch prostor
se vejde tak akorát kabelka („koãky“ vût‰inou víc nepotfiebují) a pánsk˘ ãasopis, ale uÏ bez pfiílohy. Musíme-li dennû dojíÏdût do
zamûstnání pfies tankodrom, zvolíme tereÀák, kter˘ si, pokud se nefiadíme mezi celebrity ãi snoby, nepofiídíme pro rozvoz dûtí do
‰kolky a ‰koly po nové asfaltce v areálu satelitního mûsteãka. Poãetná rodina si na v˘lety nepofiizuje kabriolet, fieditel prestiÏního
podniku na sluÏební cesty dodávku. Existují univerzální, tak zvané uÏitkové vozy, ale ruku na srdce, není to ono. Jistû, pro fiemeslníka je to nezbytnost, ale na dlouhé sluÏební cesty daÀového poradce za movit˘mi zákazníky to není.
Dal‰ím aspektem je spotfieba. Jsme-li ochotni plnit objemnou nádrÏ stále draωími produkty ropného prÛmyslu, aÈ si nበmiláãek
Ïere kolik chce. Musíme v‰ak vzít v úvahu, Ïe tolik bude Ïrát do konce sv˘ch dní a nebudeme-li v budoucnu mít na pohonné hmoty,
prostû nebudeme jezdit, nebo auto budeme muset vymûnit za úspornûj‰í, samozfiejmû se ztrátou. UvaÏujeme-li ponûkud ekonomicky a víme, Ïe pfiídûl „Ïrádla“ pro na‰eho miláãka je limitován, volíme auto s úspornûj‰ím provozem.
Pro nûkoho je je‰tû dÛleÏitá barva, je mu jedno o jaké auto jde, dÛleÏité je aby bylo barevnû trendy. Malé, velké, hranaté, kulaté, hlavnû svûtle hnûdé v metalíze, protoÏe ta pÛjde na podzim. Tak v‰ak neuvaÏuje automobilista. A my pfiece pfiedpokládáme, Ïe
se mezi automobilisty koupí auta zafiadíme.
Nyní víme, jaké vozidlo pofiídíme. Nav‰tívíme autosalon a nestaãíme se divit, co v‰echno je v základní v˘bavû a ãím v‰ím je
moÏné námi vybran˘ vÛz dovybavit. Samozfiejmû za pfiíplatek. Seriózní prodejce nám trpûlivû vysvûtlí co znamenají rÛzné TDi,
ABS apod. a vysvûtlí nám, k ãemu jsou v‰echna tlaãítka a páãky. Nauãí nás vÛz ovládat tak, abychom v de‰ti umûli zapnout stûraãe, abychom nelili smûs do ostfiikovaãÛ místo motorového oleje ãi opaãnû, v‰típí nám kdy a za jak˘ch okolností máme vyhledat
servis. Kdo napoprvé nepochopí, mÛÏe dodateãnû nastudovat z návodu k pouÏití, kter˘ je souãástí koupû. B˘vá to pomûrnû silná
kniha.
Vysnûné auto koneãnû vlastníme, ale k zafiazení mezi automobilisty nám to nestaãí. Musíme znát dopravní pfiedpisy a v‰echny
znaãky nad, vedle i na vozovce, umût jezdit dopfiedu i couvat, vûdût kde je motor a kde v‰echno ostatní, na jakém principu to i ono
funguje. Z toho v‰eho musíme b˘t úfiednû pro‰koleni, vyzkou‰eni. A musíme mít doklad, kter˘ nás opravÀuje zafiadit se do stále del‰ích kolon. Drtivá vût‰ina automobilistÛ nejdfiíve projde mart˘riem testÛ a zku‰ebních jízd pod vedením instruktora. Úspû‰nou
zkou‰kou získá oprávnûní k fiízení a aÏ následnû si pofiídí vÛz dle v˘‰e zmínûn˘ch zásad.
Máme auto, máme fiidiãák, ale to je‰tû neznamená, Ïe jsme úspû‰ní automobilisté. Chybí nám nesdûlitelné zku‰enosti a praxe.
Obé lze získat jen tvrdou dfiinou a obãasn˘m ‰krábancem ãi potluãen˘m plechem. Tím si projde kaÏd˘, to je fakt.
Jak v˘‰e zmínûné souvisí s chovem masného skotu? Drobná paralela by tu byla. KaÏdá lidská ãinnost má své zákonitosti, které
je nutné znát a k úspûchu oné dodrÏovat. V˘jimkou není ani chov masného skotu. JiÏ dlouho neplatí okfiídlená vûta babiãky, industriální uãitelky v dÛchodu: „Uã se, nebo bude‰ hloup˘ a skonãí‰ u krav“. Vûfite, Ïe témûfi v‰ichni, ktefií se chovem masného skotu
zab˘vají profesionálnû a nûãeho v tomto oboru dokázali, se uãili dobfie. A témûfi v‰ichni vám potvrdí, Ïe je stále mnoho toho, co
nevûdí. Pracují totiÏ s Ïiv˘m materiálem, kter˘ mívá mnohdy nevyzpytatelné vrtochy. V krávû prostû nejde vymûnit palubní poãítaã, vstfiikovací ãerpadlo ãi proraÏenou vanu, pfiípadnû ji nechat odtáhnout do servisu. Její chod fiídí mozek (kravsk˘), její spalování je oproti motoru znaãnû sloÏitûj‰í a, na rozdíl od auta, se mnoÏí. Prostû sam˘ problém. A pak jsou tu problémy, fieknûme,
legislativní. Jak a kdy zvífie po narození oznaãit, kam a jak nahlásit jeho narození, koupi ãi prodej atd. atd. Auto mÛÏete parkovat
48
v garáÏi, pfiípadnû na ulici, najdete-li místo, kde se to smí. KaÏdému je to jedno, ale kde zaparkujete krávu zas aÏ tak jedno není.
KaÏdé její zaparkování se musí hlásit.
Chovem masného skotu se mÛÏe zab˘vat prakticky kaÏd˘, kdo se pro to rozhodne. Staãí si koupit krávy. Nikdo se nikoho nebude ptát, jaké má pro to pfiedpoklady a vzdûlání. K provozu na pozemních komunikacích je nutn˘ fiidiãák, k chovu masného skotu
se takové osvûdãení nikde nevydává. Leã, je-li chov zaloÏen, vyÏadují se jednak v‰echny legislativní úkony s chovem spojené a pro
prosperitu chovu je nutné znát alespoÀ základní principy fungování krávy jako jedince i krav coby kolektivu. A také nûco o prostfiedí, kde budou krávy parkovat.
Následující fiádky si nekladou za cíl vy‰kolit úspû‰ného chovatele masného skotu. Chtûjí b˘t pouze jak˘msi poãáteãním vodítkem pro odborníky jin˘ch profesí, aby se tito orientovali ve spleti pfiedpisÛ, aby se zaãínající chov vyvaroval chyb, které páchali
jiní, aby se navym˘‰lelo vymy‰lené. Vûfiíme, Ïe ti, ktefií to s chovem masného skotu myslí opravdu váÏnû, aã o tom dosud pouze
snili, prostudují nejen tuto pfiíruãku, ale i literaturu, na kterou naleznou odkaz. Úspû‰n˘ chov masného skotu totiÏ opravdu není nic
pro nepouãené. Na druhé stranû, stejnû tak jako se nûkter˘ drÏitel fiidiãáku nikdy nenauãí pofiádnû fiídit (a Ïe jich jsou plné silnice
hlavnû v pátek odpoledne a v‰ichni na nû nadáváme) se z nûkoho nestane úspû‰n˘ chovatel, i kdyby pfieãetl od A do Z v‰e co bylo
o kravách napsáno (o nûm se to vût‰inou nikdo nedoví a nadávat mu mohou jen ty krávy). Prostû na to nemá buÀky. Tak to je, ale
to si musí kaÏd˘ pfiebrat sám.
Odborníci na chov masného skotu jistû prominou, pro nû tato broÏurka urãená není. MoÏná Ïe by naopak uvítali obdobnou publikaci v pfiípadû, Ïe se rozhodnou vyprojektovat a postavit dÛm, pfii své práci podnikat v oboru daÀového poradenství ãi stavût prÛmyslové poãítaãe na míru, pokud jim na takové ãinnosti zb˘vá ãas.
Jak zaãít?
Pfiedev‰ím rozvahou. A to nejen úãetní. Vlastnictví ãi pronájem pozemkÛ vhodn˘ch pro chov masného skotu je první a nezbytn˘ pfiedpoklad, ne v‰ak jedin˘. Pfiedpokládejme, stejnû jako pfii koupi vozu, Ïe na úãtu je dostateãn˘ obnos na pofiízení krav. To
v‰ak nestaãí. Musíme poãítat s tím, Ïe kráva se prodává jen v základní v˘bavû bez pfiíslu‰enství a my musíme investovat do
nezbytného vybavení. Tím je vhodná technologie pro manipulaci se stádem i jednotlivou krávou a bezpeãné ohrazení parkovi‰tû,
tedy pastvin. Nedomnívejme se, Ïe si kráva napfi. nechá dobrovolnû odebrat krev (a to ze zákona o veterinární péãi musí veterinární lékafi obãas udûlat) nebo Ïe se bude pohybovat jen po na‰ich pastvinách a nepoleze k sousedovi do zahrady, kdyÏ jí to jen
vysvûtlíme.
Vzhledem k tomu, Ïe si kráva nedojede k pumpû pro pohonné hmoty, musíme jí je pfiedloÏit aÏ k nosu. V létû to je‰tû jde, funguje na pastevní porost, ale v zimû je to hor‰í. Musí tankovat kaÏd˘ den. Krávy nûkter˘ch plemen jsou konstruovány na ménû koncentrované palivo, jin˘m musíme nádrÏ plnit palivem s vy‰‰ím oktanov˘m ãíslem, tedy s vy‰‰í koncentrací Ïivin. Prostû, musíme
mít zabezpeãenou krmivovou základnu a to s urãitou reservou.
Nutnou poloÏkou na stranû v˘dajÛ jsou platby za sluÏby veterinárního lékafie, protoÏe i kráva se obãas porouchá. Máme-li poruchu na voze a nemáme-li na jeho opravu, vÛz jednodu‰e odstavíme. Porouchanou krávu ale musíme opravit ihned, na to je zákon
– zákon na ochranu zvífiat.
Pûtihlavé stádo je hobby a jeho obsluhu lze stihnout po práci a mzdu proto do nákladÛ nezahrnujeme. Tfiicetihlavé stádo je uÏ
na pln˘ úvazek, musíme zaplatit krmiãe, o‰etfiovatele, traktoristu a ãlovûka mnoha profesí v jedné osobû. S poãtem hlav ve stádû
lineárnû roste i poãet obsluÏného personálu. Jeden ãlovûk a sezónní brigádník, dva stálí a dva brigádníci atd. S velikostí farmy roste,
tentokrát geometricky, neúprosná byrokracie. Evidence zvífiat, evidence pÛdy, evidence hnojení, pastevní deník, dotace, úãetnictví
a dal‰í. Je nutné zamûstnat a zaplatit zootechnika, eventuálnû administrativní sílu.
V závislosti na velikosti farmy zváÏíme, zda sklizeÀ pícnin a údrÏbu pastvin svûfiíme sluÏbám ãi zda farmu vybavíme potfiebnou
mechanizací. V‰echno nûco stojí.
Podtrhneme, seãteme, pfiipoãítáme jakousi reservu na nepfiedpokládané v˘daje. Poãítejme s tím, Ïe vedle stále se sniÏujících
a nejist˘ch dotací je jedin˘m pfiíjmem z chovu masného skotu vyprodukované a prodané zvífie, to znamená prÛmûrnû 0,8 – 0,9
telete na jednu krávu. Porovnejme obû strany úãetní rozvahy. JestliÏe je v˘sledek stále v ãern˘ch ãíslech nebo alespoÀ na nule,
mÛÏeme zaãít uvaÏovat o nákupu dobytka. Nesmíme v‰ak zapomenout, Ïe investice do chovu má pomûrnû dlouhou návratnost,
pfiíjmy nejsou kaÏd˘ mûsíc, zatímco v˘daje prakticky kaÏd˘ den.
První krok je za námi. Pfiedpokládejme, Ïe úspû‰nû. ZváÏili jsme v‰echna pro i proti a pro pfievaÏuje. Pofiídíme si krávy.
Jakou krávu?
Bílou od ãerné rozezná i ãlovûk s naru‰en˘m barvocitem. âlovûk se zdrav˘m zrakem rozezná i zrzavou, ãervenou, stfiíbrnou,
béÏovou a dal‰í. Podle barvy se vybírají tfieba kabelky a jiné módní doplÀky. Pfii v˘bûru auta je stûÏejní znaãka a typ a teprve následnû barva, kterou si mÛÏeme dle vzorníku vybrat. V pfiípadû krávy je stûÏejní plemeno a má-li toto nûkolik barevn˘ch forem,
mÛÏeme volit i jednu z moÏn˘ch a ‰lechtitelsk˘m programem daného plemene povolen˘ch. Barva krávy je prostû daná a nedá se
pfiestfiíknout, i kdybychom chtûli Milku v metalíze.
Jaké plemeno zvolit? Potfiebujeme-li pouze udrÏovat a sklízet trávník kolem na‰í nemovitosti a rÛzn˘ch MauntfieldÛ uÏ máme
plné zuby, je to prakticky jedno. KaÏdá kráva trávu spase. Volíme proto krávu, která bude vhodn˘m estetick˘m doplÀkem nemovitosti jak velikostí, tak pfiípadnû barvou. Je nasnadû, Ïe kráva váÏící tunu zanechá na trávníku v˘raznûj‰í stopu neÏ kráva poloviãní.
My ale nechceme pouze sklízet trávu, my se chceme stát chovateli masného skotu. Zvolíme proto krávu konkrétního plemene. Tak,
jako je urãit˘ typ auta konstruován pro urãité podmínky, jsou jednotlivá plemena konstruována pro rÛzné podmínky. Nikoho
nenapadne zdolávat horské stezky nízk˘m sporÈákem. Pokud ano, na vrchol se pravdûpodobnû nedostane. Obdobnû v chovu krav.
Bylo-li plemeno vy‰lechtûno pro podmínky úÏivn˘ch rovinat˘ch pastvin, v horsk˘ch podmínkách asi vrcholu nedosáhne. Proto je
vhodné seznámit se s podmínkami, které panují v místû, kde bylo plemeno vy‰lechtûno a kde dosahuje nejlep‰í uÏitkovosti. Kolik
tam napr‰í, jaká je tam konfigurace terénu, jak vydatné jsou tam pastviny, jaká jsou tam léta, jaké jsou tam zimy atd. âím víc se
dozvíme, tím lépe. Zji‰tûné porovnáme s podmínkami, které panují na na‰ich pastvinách. Pokud jsou na‰e podmínky hor‰í neÏ
podmínky v domovinû zvoleného plemene, musíme poãítat s urãit˘mi tûÏkostmi, pokud ov‰em nezvolíme vhodnûj‰í variantu
a nevybereme-li plemeno do na‰ich podmínek vhodnûj‰í. V pfiípadû opaãném, tedy jsou-li na‰e podmínky lep‰í, setrváme ve volbû
zvoleného plemene. Na lep‰í se dobfie zvyká, známe to. I kdyÏ i toto má svá úskalí. K udrÏení kondice pak obãas musíme
pfiejít do dietního reÏimu a jinak drasticky t˘rat organismus.
49
Sekaná s olivami a moravsk˘m uzen˘m
Italské olivy, moravské uzené, česká kuchyně? Proč ne. Vzájemně se to krásně a chutně doplňuje.
Vyzkoušejte a posuďte sami!
Ve třetím letošním zpravodaji Vám přinášíme další recept z již známé svazové kuchařky. Na našich
webových stránkách je k dostání v časopisové podobě a během podzimu se můžete těšit na její
knižní vydání, které jistě ocení především sběratelé knížek o vaření. Kdy a kde bude nová publikace
k dostání, se zavčas dozvíte. Určitě je na co se těšit!
A teď se již pojďme podívat, co a jak je potřeba k vytvoření pokrmu, na němž si smlsnou nejen
chuťové pohárky, ale který potěší i oko strávníkovo.
Dobrou chuť!
Budeme potřebovat (4 porce):
➣
➣
➣
➣
➣
➣
➣
➣
➣
600 g mletého hovězího z plece
1 cibuli
1 zelenou papriku
10 dkg moravského uzeného
2 lžíce rajčatového protlaku
2 vejce
1 pytlík nakládaných černých oliv bez pecek
15 dkg tvrdého sýra
strouhanku, oregano, sůl, pepř
Jako příloha:
➣ brambory (vařené, americké, aj.)
➣ pečivo
➣ dle vlastních chutí a možností
Postup:
Do mletého masa vmícháme nastrouhanou cibuli, jemně nasekanou zelenou papriku (může být i mírně pálivá), na
drobné kostičky nakrájené moravské uzené, rajčatový protlak, 1 rozšlehané vejce a nadrobno nasekané olivy.
Konzistenci hmoty upravíme přidáním strouhanky. Okořeníme pepřem a oreganem, osolíme, vše dle chuti.
Vytvarujeme klasickou šišku sekané a pečeme ve vyhřáté troubě přibližně 3/4 hodiny. Tvrdý sýr nastrouháme
a vmícháme do rozšlehaného vejce. Okořeníme oreganem. Směs nalijeme na hotovou sekanou a zprudka
dopečeme – až se sýr roztaví a mírně zhnědne. Teplou sekanou podáváme s bramborem, studenou s pečivem.
2. kolo fotosoutûÏe âSCHMS o nejlep‰í fotografii masného skotu
Pro zájem projeven˘ o úãast v prvním kole soutûÏe, jehoÏ v˘sledky jsme Vám pfiinesli v minulém ãísle a také díky
neustálé potfiebû fotografií pro svazové materiály a publikace, na kter˘ch se zasláním fotografie a souhlasu s jejím uvefiejnûním nask˘tá pfiíleÏitost podílet se, jsme se rozhodli v soutûÏi pokraãovat. 1. 6. 2008 bylo odstartováno druhé
kolo, jehoÏ uzávûrka byla stanovena na 20. 11. 2008.
Pro pfiipomenutí jsou tu trochu pozmûnûná soutûÏní pravidla: SoutûÏe
se mÛÏe zúãastnit kdokoli, kdo rád fotí
masn˘ skot. Nejen ãlenové na‰eho
svazu, i ostatní chovatelé a pfiíznivci
„masÀákÛ“: Neváhejte a za‰lete nám
své fotografie!
Tfii nejlep‰í budou opût ocenûny
a publikovány ve svazovém zpravodaji, v ãasopise Nበchov a na svazov˘ch internetov˘ch stránkách.
Své pojmenované fotografie (zvífiata
na pastvinû, komické situace, detailní
zábûry aj.) zasílejte nejlépe elektronicky na adresu [email protected]
ãi po‰tou na adresu: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, Tû‰nov 17,
117 05, Praha 1. V dopise ãi emailu,
laskavû uveìte Va‰e celé jméno a spojení (adresa, telefon, email ). Pokud
budete zasílat fotografii v elektronické
podobû, pouÏívejte formát jpg s rozli‰ením alespoÀ 2000 x 1500 pixelÛ
(4Mpix fotoaparát) a velikost nejménû
500 kB a nejvíce 1,5 MB.
Zmûna v soutûÏních pravidlech
oproti prvnímu kolu je, Ïe jeden
soutûÏící mÛÏe zaslat více soutûÏních
fotografií. Pokud navíc pfiipojíte
„souhlas s uvefiejnûním“, mohou se
Va‰e fotky objevit na webov˘ch stránkách www.cschms.cz (kde doplÀujeme fotogalerie u jednotliv˘ch
plemen), v dal‰ích ãíslech zpravodaje,
ve svazovém kalendáfii ãi jin˘ch
svazem vydávan˘ch materiálech.
SoutûÏní fotografie jsou prÛbûÏnû k vidûní na na‰ich webov˘ch stránkách www.cschms.cz v sekci „V˘stavy, akce“.
Uzávûrka tohoto kola soutûÏe je 20. 11. 2008. Poté vybere porota sloÏená ze zamûstnancÛ âSCHMS tfii vítûzné
snímky, jejichÏ autofii získají následující zajímavé ceny:
1. místo: Inseminaãní dávky v hodnotû 6000 Kã vûnuje firma Genoservis, a.s.
2. místo: Krmivové doplÀky pro zlep‰ení zdravotního stavu a uÏitkovosti masného skotu v hodnotû 5500 Kã
vûnuje firma Alltechnology CZ s.r.o.
3. místo: Roãní pfiedplatné ãasopisu Nበchov vûnuje vydavatelství ProfiPress
Tû‰íme se na Va‰e fotografie!
Úãastnické prohlá‰ení: SoutûÏící zasláním snímku deklaruje, Ïe je autorem snímku a vlastní k ní autorská práva,
která âSCHMS, o.s. propÛjãuje v˘hradnû pro úãely soutûÏe. Úãastníci a vítûzové soutûÏe souhlasí, Ïe vybrané
fotografie mohou b˘t vystavovány pfii dodrÏení zásad autorsk˘ch práv.
âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1
TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected]
WWW.CSCHMS.CZ

Podobné dokumenty

Šlechtitel - ŘÍJEN 2008

Šlechtitel - ŘÍJEN 2008 Stádo bylo vybudováno převodným křížením z červenostrakatého skotu na holštýnské plemeno. Na farmě je nyní ustájeno 360 ks dojnic s průměrnou užitkovostí 8 400 l mléka za laktaci. V roce 2006 byla ...

Více

duben

duben pozemky, jeÏ získá, dal‰ím zájemcÛm bez témûfi Ïádné kontroly, co na uveden˘ch pozemcích bude zbudováno, s cílem na nich vydûlat. U firmy Písafi ‰lo o koupi bez prostfiedníka. Pfii projednávání kupní s...

Více

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: herrman...

Více

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU (foto: Pavla Vydrová) rÛstovou schopV souãasné dobû máte moÏ- nost, ale ne na úkor zv˘‰eného nost na pastvinách u Ptenínského poãtu obtíÏn˘ch porodÛ. „Leto‰ní ml˘na vidût cca 50 ks dobytka, odchova...

Více

Rómske osady na východnom Slovensku z hľadiska terénneho

Rómske osady na východnom Slovensku z hľadiska terénneho bohat˘, ale k „fie‰ení“ dané situace naprosto nepouÏiteln˘ folklorní materiál. V˘hodu sociokulturní antropologie pro tento typ v˘zkumu spatfiovali jeho tvÛrci téÏ ve skuteãnosti, Ïe má jednak pro dan...

Více

121 Zpravodaj 2 2008 - Farma u řeky Orlice

121 Zpravodaj 2 2008 - Farma u řeky Orlice • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: ce...

Více

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU letech od posledního pfiípadu bluetongue a doloÏením údajÛ ze v‰ech ãástí monitoringu probíhajících na území âR. To znamená, Ïe po ukonãení vakcinace aÏ do dosaÏení stavu území prostého bluetongue b...

Více

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU Vnitřní obálka – Herefordské stádo (foto: Jan Čepelák)

Více

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel pl...

Více