Stru ný obsah d je č ě

Transkript

Stru ný obsah d je č ě
Píbh dvou mst (1859) je historický román od Charlese Dickense; to je navíc mravní román siln
zaujatý tématy viny, hanba a vlastenectví. Dickensv primární zdroj pro tento historický román je
Thomas Carlyle Francouzská revoluce. Píbh je vyjímen závislý na korespondenci jako médium
pro zajišovat tok událostí a chvíli ne román v dopisech v cest to Pierre Choderlos de la Clos je
Spojení Lese Dangereuses je, pesto, to je okamžit zjevné, že proud dopis tvoí centrum ízení
k hodn z píbhového rozvoje v tomto románu. Román pokryje období v historii mezitím 1775 a
1793, od americké revoluce až do stední doby francouzského obhu.
Struný obsah dje
Upozornní kazisvta: Spiknutí a/nebo detaily konce znamenají.
Dj román se odehrává v letech Velké francouzské revoluce a vrcholí v období Jakobínského
teroru Román vypráví píbh dvou muž Charlese Darnaye a Sydney Cartona, kdo pohled velmi
podobný ale být zcela odlišný povahov. Darnay je romantismus pocházející z francouzských
aristokrat, zatímco Carton je cynický anglický advokát. Dva být v lásce se stejnou ženou, Lucie
Manette: jeden z nich se vzdá jeho život pro ni a jiná vle vezmou si ji.
Jiné hlavní postavy v knize zahrnují Dr. Alexandre Manette (otec Lucie) kdo byl nespravedliv
uvznn na mnoho let pedchozí k zahájení románu pod lettre de cachet a Madame Defarge,
revolucioná ženy se záští k Darnay má rodinu.
Kroucení a obraty v románu jsou sinuous. Pvodn psaný jako román na pokraování pro publikaci
v novinách, kapitoly se otevou a zavou se s velkým dramatem a tajemstvím. Dickens je pijmout
francouzštinu revoluce je vyvážená - on lí í hrzy a krutosti spáchaly na obou stranách.
Dv msta jmenovaná v titulu jsou Londýn a Paíž. Skrz román, páry lidí, místa, etc. být srovnáván
a kontrastoval.
Vta otevení, zaínat linkou, “to bylo to nejlepší z as, to bylo nejhorší as,” je jeden
nejslavnjší v celé literatue. Finální linka, myšlenky na lepenkovou krabici Sydneye, “to je daleká,
daleká lepší vc, kterou já dlám, než já jsem nkdy dlal; to je daleko, mnohem lepší odpoinek,
do kterého já jdu než já jsem vždy vdl to,” je tém jak slavný.
První kniha - si vzpomínal k životu
Kniha vyrazí s bankéem, Jarvis nákladní auto je, cestovat z Londýna k Doveru dálkovým
autobusem. Jak trenér dosáhne vrcholu kopce, cestovatelé slyší kon, jak se piblíží cvalem. Jezdec,
Jerry, je posel od Tellson je banka v Londýn a on má zprávu pro jeden z cestujících, nákladní auto
pana Jarvise, zamstnance banky a jeho pítele. Jerry je také vidn pozdji být manželka-šleha a
únosce tla. Mr. Lorry pete zprávu, který ekne, “obsluhovat u Dovera pro Mam'selle.” Mr. Lorry
ekne Jerrymu vrátit odpov, “si vzpomínal k životu,” a trenér pokrauje na jeho cest. Jak Jerry
pádí zpátky do Londýna, on pemítá nad Mr. Lorry je záhadná odpov. Jak trenér vyplaší jeho
cestu k Doveru, Mr. Lorry dímá restlessly, pemítat o jeho misi, “kopat nkteré jeden ven hrobu”
kdo byl “zahrabaný živý pro osmnáct rok.” On si pedstaví co obliej muže musí vypadat jako a
pemýšlí o jak hrozn roky mohou ovlivnili jej. Strašidelný pedstavami tváe muže, Mr. Lorry si
pedstaví dialog ve kterém on opakovan žádá o muže, “já doufám, že vy snažíte se žít?” a muž
vždy odpoví, “já nemohu íkat.”
Mr. Lorry pijde k hotelu Royala Georgea v Doveru v pozdním ránu. Poté, co se upravil, tráví den
uvolnováním a pemýšlením nad jeho misí zatímco eká na p íjezd mladé ženy Lucie Manette.
Když Lucie pijde, Mr. Lorry pedstavuje sebe a pokrauje prozradit povahu její úasti v jeho bžné
záležitosti v Paíži. Oividn otec Lucie, doktor Manette, koho ona vila být mrtvý, je živý, a byl
tajn uvznný v Paíži pro minulost osmnáct rok. Francouzské úady nedávno vydaly Doctora
Manette, a Tellson banka je odesílání Mr. Lorry identifikovat Doctor (kdo byl jeden z Tellson
klient) a pínést jej bezpenosti Anglie. Jak doktor je dcera, Lucie bude zodpovdná za peování
pro n j a ošetovatelku jej zpátky do zdraví. Píbh šokuje Lucii; když Mr. Lorry pokusí se utšit ji,
ona prost hledí na nj, svírat jeho paži. Zaujatý jejím ochromeným státem, Mr. Lorry volá
pro pomoc. Velký, rusovlasá žena, postrádat Pross (Lucie je domovník a sluha Manettes) bží do
místnosti, strení Mr. Lorry pry od Lucie a do zdi, a zane zavat na sluhy hospody pinést
“páchnoucí soli, ocet a studenou vodu”.
1/5
Pozdn jší, Mr. Lorry a Lucie jde do Francie a navštvuje vinárnu kde oni mají krátkou diskusi s
Monsieur Defarge. Oni pak následují jej nahoe k páté komoe podlahy, kde ti muži zírají dovnit
pes díry ve zdi. Monsieur Defarge odemkne dvee, a on, Mr. Lorry, a Lucie vstoupí do místnosti.
Uvnit zatemnné místnosti, oni vidí blovlasé mužské posezení na lavice dlat boty. Blovlasý
muž je doktor Manette a, být ve stavu delirium od mít been uvznný na tak dlouho, dokonce neví,
že on je propuštn. Když žádal o jeho jméno, on odpoví, “jedno sto a pt, severní vž.” Lucie
Manette, plný soucitu s jejím otcem, piblíží se k nmu pokusit se utšit jej. Když její otec vidí její
zlaté vlasy, on si uvdomí, že to je stejné jako to jeho manželky. Brzy po Lucii uklidnil jejího otce,
Monsieur Defarge pomáhá Mr. Lorry a Lucie odstranit Doctora Manette z msta.
Druhá kniha - Golden nit
Pt rok projde, a Dr. Manette se zotaví ponkud pod péí a pozorností jeho dcery, v Londýn.
Charles Darnay, emigrant, je zkoušen u starých Bailey pro špionáž. Ti svdit proti nmu být John
Barsad a Roger Cly, kdo prohlašovat, že on ohlásil stavy anglických vojsk v severní Americe k
francouzské vlád. Lucie Manette a její otec také dosvdit neochotn proti Darnay protože on plul
s nimi na jejich zpátení cest z Francie do Anglie. Darnay je, nakonec, povolený na popisu
skutenosti, že lidi zaplétat jej být neschopný rozeznat rozdíl mezi ním a jeho právníka asistent pana
Stryver, lepenková krabice Sydneye. Lepenková krabice je zobrazoval unflatteringly jako opilce;
naopak Darnay je vyložen jako hezká a statená ob nespravedlivé pozornosti nedostateného
britského soudního sporu.
Poté, co vidl Lucii je soucit s Charlesem Darnay bhem jeho soudu, lepenková krabice Sydneye
stane se zamilovaná do ní a žárlivý na Darnay protože její soucit s ním, si pát, že to bylo pro sebe.
V Paíži, markýz St. Evrémonde, píbuzný Charlesa Darnay, vracet se z publika v domov
aristokratický clergyman (Monseigneur) v jeho bhách trenéra pes dít rolníka Gaspard a zabije to;
on hodí mincí k Gaspardovi odškodnit jej za jeho ztrátu; v shromáždný dav je nesmiitelný obliej
tricoteuse, Madame Defarge. Madame Defarge vyhodí peníze zpt, rozzuit Marquis a vést jej, aby
zvolal, že on by ochotn zabil nkterého rolník Francie.
Na jeho zpátení cest k jeho chateâu, markýz projde vesnicí, kde mender silnic ekne jemu že on
vidl muže, jak lne ke dnu jeho koáru. Markýz má jeho sluhu vyšetovat, ale objevuje nic a
pokrauje na jeho cest.
Charles Darnay návraty do Francie se setkat s jeho strýcem, markýz. Darnay a Marquisovy politické
polohy jsou diametráln protilehlé: Darnay je demokrat a markýz je pívrženec starovký režim.
Dickens maluje Marquis ernou, jak napíklad v tomto výatku z jejich konverzace:
“Tam je ne,” honil synovce, v jeho bývalém tónu, “tvá já mohu dívat se na, v celém tomto kole
zem o nás, který se dívá na m s n jakou úctou na tom ale tmavou úctou strachu a otroctví.”
“Kompliment,” íkal Marquis, “k majestátnosti rodiny, zasloužil si zpsobem ve kterém rodina
podporovala jeho majestátnost. Hah!” a on vzal další jemnou malou špetku šupacího tabáku, a
lehce procházel pes jeho nohy.
Ale, když jeho synovec, opírat loket na stole, pokryl jeho oi zamyšlen a sklíen s jeho rukou,
jemná maska se dívala na n j bokem se silnjší koncentrací horlivosti, blízkosti a odporu, než byl
comportable s jeho pedpokladem nositele lhostejnosti.
“Potlaování je jediná trvalá filozofie. Tmavá úcta strachu a otroctví, mj pítel,” pozoroval to
Marquis, “bude mít psy poslušné bie, jak dlouho jako tato stecha,” vzhlížet k tomu, “zavírá
oblohu.”
Ta noc Gaspard, kdo byl muž, který byl pod Marquisovým koárem, doká se jeho pomsty na
Marquis a zavraždí jej v jeho spánku. On opustí poznámku na dýce, kterou on ídil pes srdce
Marquise, íkat “ídit jej rychle k jeho hrobu. Toto, od Jacquese.” pozdnjší, on je zajatý a povšený
pro jeho zlo in.
Vracet se do Anglie, Darnay žádá o Dr. Manette pro jeho svolení v svatb Lucie. Pro pípad Darnay
je oblek, Dickens komplikuje vc tím, že napíchne to Stryver, Carton patron, zpsobem komické
pestávky, a více vážn, to Carton sám.
2/5
Lepenková krabice je ten jediný tí nápadník odhalit jeho pocity pímo k Lucii -- Stryver je
pesvden o jeho marnosti manželské pronásledování Mr. Lorry, a Darnay navrhuje manželství Dr.
Manette kdo se chová jako prostedník.
Bhem jejich konference, Darnay souhlasí, že odhalí jeho opravdové píjmení k Dr. Manette na jeho
ránu satek s Lucií, jestliže to nastane.
Lepenková krabice pizná jeho lásku Lucii ale ekne jí to on nebude jednat podle toho, protože on
ví, že on je neschopný výroby ji šastný. On ekne jí to ona inspirovala jej, aby vedl lepší život, ale
on má žádnou energii k aktu. On slibuje ji že on “obejme njakou ob” pro ni nebo jednoho že ona
miluje.
V Paíži, Monsieur a Madame Defarge podncuje Jacobin soucity; v jejím pletení, Madame Defarge
zašifruje seznamy tch kdo být být zabit když revoluce nastane. Oni se uí, od informátora uvnit
policie že vyzvda má být tvrcen v Saint Antoine, John Barsad, jeden z tch kdo dával falešné
svdectví proti Charlesi Darnay v jeho soudu zrady. Madame Defarge zastává dlouhý názor jak
protichdný k jejímu manželu kdo je zoufalý pro bezprost ednost v pinášení na revoluci. Píští
ráno Barsad vešel do Defarge vínového obchodu; Madame Defarge rozpozná jej okamžit z popisu
který ona byla daná. Barsad chová se jako provocateur agenta a snaží se lákat Madame Defarge do
sporném rozhovoru, snažit se pimt ji diskutovat o hrozícím provádní nešastníka Gaspard kdo
byl braný zajatec. Bhem bhu jeho konverzace, on se zmíní, že Darnay má být oddaný s Lucií
Manette.
Na ránu Darnay satku s Lucií Manette, Darnay, u Dr. Manette žádost, ukáže kdo jeho rodina je,
detail který Dr. Manette žádal jej, aby zadržel až do takového asu. Bohužel toto unhinges Dr.
Manette kdo znovu vrátí se k jeho posedlý obuvnický. Po n jakém ase, Jarvis nákladní automobil
je schopný probudit nj a on je obnoven k jeho pravé mysli pedtím Lucie se vrátí z jejích líbánek,
a, pedejít jeho dalšímu úpadku, znií obuvnickou laviku který Dr. Manette dobýval z pole s ním
ze jeho zajetí ve Francii.
Pozdn jší vas ve vyprávní, v stední-ervenec 1789, Jarvis nákladní auto navštíví Lucii a Charles
doma a ekne jim o zvdavém a nevysvtlitelném neklidu v Paíži. Dickens pak ihned omezuje k
fauborg svatého Antoinea informovat tenáe: oni zaútoí na Bastille, Monsieur a Madame Defarge
vést jejich kohorty do dje. S Bastille v jejich rukou, Monsieur Defarge mí í do buky, která
obsahovala Dr. Manette. On shledá jeho parafuje vepsaný ve zdi a kopnutích dole pod nimi a
odkryje rukopis který Dr. Manette zapsal jeho vzení, odsuzovat Evremondes, pere et fils, pro
nesprávný imprisonment on vytrval a zniení jeho rodiny. Dickensovo zobrazení zabrání Bastille je
nic jestliže ne balancoval; on vylí í radost vze u jejich vydání a nevyhýbá se popisovat cenu
který je vyžadován na jejich žalánících.
Dopis pijde v lét 1792 v Tellson bance, promluvil k ddici markýze Evremonde, kdo je neznámý
pro banku, tajemství Darnay je skutená totožnost spoívat mezi sebou a Dr. Manette. Dopis je
osloven od Prison Abbaye, Paíž, a lí í píbh imprisonment jednoho z Marquisových záloh,
Gabelle, a prosí nového markýze pijít k jeho pomoci. Náhodou dopis se dostane do Darnay
majetku. On udlá plány k cest do Paíže revolucionáe ve kterém Terror dlá krvavé výtržnosti,
lehkovážn lhostejný k dsledkm jeho akcí. Darnay je naivní v myšlení že on mže udlat njakou
zmnu pro lepší, když pvody a politika revoluce jsou daleko vtší než on je. Jarvis nákladní
automobil je pedán dopedu s (mystickou) zprávou k uvznil Gabelle že on je na jeho cest.
Tetí kniha - dráha boue
V Beauvaisi, bývalý domov Dr. Manette, Darnay je odsouzen revolucionái jak emigrant, aristokrat,
a zrádce, nicmén jeho vojenský doprovod pinese jej bezpen do Paíže kde on je uvznn. Dr.
Manette a Lucie spolu se slenou Pross, Jerry Cruncher, a dít Charlesa a Lucie Darnay, “malý
Lucie”, poté, co slyšel o Darnay odchodu od dopisu on opustil je, opustit Londýn kvli Paíži a
setkat se s Mr. Lorry brzy po píjezdu. Když to je objevil, že Darnay byl daný ve vzení, Dr.
Manette rozhodne se pokusit se používat jeho vliv jako bývalého Bastille vzee mít jeho zee
osvobozený. On brání Darnay bhem jeho soudu a on je zproštn jeho poplatk. Brzy po, nicmén,
Darnay je vzat být odložený v zkoušce dol nové poplatky uložily Defarges a jeden nejmenovaný
jiný.
3/5
Zatímco postrádat Pross a pan Cruncher je na jejich cest k trhu, oni se zastaví u hospody k vínu
koup. Uvnit, slena Pross se setká s jedním koho ona uzná jako ona dlouho ztratil bratra, Solomon
Pross, jako úedník revolucionáe. Ona je pirozen truchlil toto, a jako ona bratr není šastný, že
vidí ji, ona je daný další žal. Jerry Cruncher pak poznává jej jako Johna Barsad, kdo svdil proti
Darnay v Anglii a lepenkové krabici Sydneye, kdo, k pekvapení dva, pišel k Paíži, a jen se blížil
k nim, potvrdí toto. On pak žádá o Solomona Pross jít s ním k Mr. bydlišt Lorry, kde on ekne
jemu to on ví, že on je vyzvda, zatímco on zaslechl jeho rozhovor uvnit hospody a
dvoustranného špióna, pracovat pro jak francouzštinu tak britské vlády u rzných as, a to on má
sílu oznámit jej autoritám francouzštiny a je ochotný dlat tak, ledaže on se vzdá k jeho
požadavkm. Pross neochotn vzdá se k požadavkm lepenkové krabice, který on dopraví k nmu
soukrom.
Když Darnay je pipomenut ped tribunálem revolucionáe, on je konfrontován Defarge, kdo pozná
Darnay jako markýz St. Evremonde a tení od papíru, který on našel v Dr. Manette je buka. Papír
dopis popíše jak on byl zamknutý v Bastille zesnulým Marquis Evremonde a jeho bratr dvoje
pro zkoušení ohlásit jejich krutost k dívce rolníka, koho íkal Marquis se stal infatuated s, a její
rodina; papír uzave tím, že odsoudí Evremondes a všichni jejich potomk, proto pidávat Dr.
Manette je zavržení k tm Defarges. Darnay je poslán do vzení, La Forceová, a je být guillotined
uvnit tyiadvaceti hodin.
Krátce ped Darnay bytím odsouzeným k smrti, lepenková krabice, zatímco toulá se ulicemi v noci,
zastávky u vinárny Monsieur Defarge, kde on zaslechne Madame Defarge mluvit o jejích plánech
mít Darnay je celá rodina odsouzená. On rychle vrátí se k Mr. Lorry a hlásí toto k nmu,
povzbuzovat jej a jiní opustit Francii co nejd íve. Mr. Lorry souhlasí, že má je pipravený odejít,
nicmén Carton ekne jemu že on by rád navštívil Darnay u vzení zítra ped odchodem.
Na dni jeho provádní, Darnay je navštíven Carton, kdo, protože jeho lásky k Lucii, nabídne mnit
místa s ním, jak dva dívat se velmi hodn podobný, a zemít v jeho míst. Jak Darnay není ochotný
vyhovt, lepenková krabice omámí jej, a má jej zaujatý k ekání vozíku pro sebe. Darnay, Dr.
Manette, Mr. Lorry, Lucie, a její dít pak d lat spch opustit Francii; Darnay používá doklady
lepenkové krabice projít prohlídkami.
Postrádat Pross a pan Cruncher, kdo neml vlevo s jiní, nyní pipravovat se odejít z Francie. Zatím,
Madame Defarge, sestra dívky koho Evremondes uškodil, spje k bydlišti Lucie a její rodin, toužit
mít je odsouzený a vit tomu jestliže ona mže zachytit je ve vci smutku pro Darnay, že oni
mohou být drženi odpovdný za sympatizování s nepítelem Republica. Slena Pross pošle pana
Cruncher ven zabhnout pro vozík a, zatímco on je pry, je konfrontován Madame Defarge. Znát to
jestliže Madame Defarge ví, že oni odejdou, ona mže mít Lucii a jiní se zastavovali a dobývali
z pole do Paíže, slena Pross pimje ji, aby tušil, že oni jsou v jisté místnosti tím, že zave dvee
k tomu a umístí sebe ped tím. Madame Defarge naídí ní se vzdálit od dveí, ale ona odmítne.
Zápas pak vypukne mezitím dva, které konce s Madame Defarge bytím stílely a zabíjely její vlastní
pistolí. Slena Pross opustí bydlišt, uzamykat jeho dvee po ní a vrhat jeho klí do Seine eky, a
setká se s Jerrym Cruncher; dva zaít jejich odjezd. Jak oni zanou odejít, slena Pross si uvdomí,
že ona byla ohlušená zvukem výstelu od Madame Defarge pistole.
Román koní se smrtí lepenkové krabice Sydneye. To je eknuto na konci románu to, ped jeho
smrtí, jestliže lepenková krabice vyjádila jeho myšlenky a oni byli prorotí, oni by m li zahrnutý
takové události jako Monsieur Defarge bytí poslaly sebe ke gilotin a budoucímu dítti Charlesa a
Lucie Darnay bytí pojmenovalo podle nj.
4/5
Seznam charakter
* Charles Darnay – slušný mladý Francouz; jeden z hlavních protagonist
* Lepenková krabice Sydneye – neutšený anglický advokát a alkoholický; jiný hlavní protagonista
* Lucie Manette – mladá Francouzka koho Darnay a lepenková krabice oba milují; moci být vidn
jako protagonista
* Dr. Alexandre Manette – otec Lucie
* Ernest Defarge – vlastník francouzské vinárny a len Jacobins; manžel Madame Defarge; vypadá,
že má více svdomí
* Madame Defarge – krutá a mstivá žena revolucioná; pravdpodobn protivník
* Pomsta – spoleník Madame Defarge odkazoval se na jako ona “stín,” len sesterského ádu
revolucioná žen v Saint Antoine, a fanatik revolucionáe.
* Jarvis nákladní auto – banké a pítel Dr. Manette
* Postrádat Pross – domovník Lucie
* Monseignor markýz St. Evrémonde – krutý strýc Charlesa Darnay
* John Barsad – vyzvda, který pracuje pro jak francouzštinu tak anglické vlády
* Roger Cly – vyzvda kdo pracuje spolupracovn s Johnem Barsad.
* Jerry Cruncher – posel pro Tellson banku a tajn únosce tla; také vidný porazit jeho manželku.
* Pan Stryver – Rash, arogantní, a ctižádostivý spolupracovník lepenkové krabice Sydneye
Kazisvti skoní tady.
Trivia
* Když román byl nejprve povolený, Chapter sedm knihy sekunda byla titulovaná, “Monseigneur
ve mst”, zatímco Chapter osm byl titulovaný, “Monsieur markýz na venkov”. V pozdjších
vydáních románu, nicmén, titul Chapter osm byl zmnný k “Monseigneur na venkov”. Zmatek
vznikal protože “Monseigneur” odkazoval se na v kapitole sedm je ne stejný osoba jak
“Monseigneur” to bylo nyní odkazoval se na v kapitole osm. Nkteí spekulují, že toto mže byli
tisková chyba, zatímco jiní ví, že Dickens ml tuto zmnu dlanou z dvodu. Nejvíce moderní
vydání románu mají “Monseigneur na venkov” zaznamenaný jako titul Chapter osm.
* Dickens pvodn zamýšlel k titulu román “odvolaný k životu”, který je nyní jméno Booka první
románu.
* Margaret Thatcherová, když pozvaný do Paíže pro 200. výroí pádu Bastille, dal prezidentovi
Mitterrand kopie píbhu dvou mst. [1]
5/5

Podobné dokumenty

Ukázka z knihy

Ukázka z knihy po Phos.ac., u diabetu, po Sil., Symph. u kostních onemocnění, po Spong. u strumy.

Více

Ediční plán 2011 - první pololetí: Leden - Červen (PDF, 11,5

Ediční plán 2011 - první pololetí: Leden - Červen (PDF, 11,5 britskou Popelku Lisu Costello. Ale nic není tak idylické, jak se zdá. Přesto je však pro Lisu obrovským překvapením, když se ráno probudí se zkrvavenou dýkou v ruce a vedle sebe uvidí manželovu mr...

Více

kapitola 2 - tranzistor.webnode.sk

kapitola 2 - tranzistor.webnode.sk zpět. Vzbudil j s e m se překvapen reálností toho, co j s e m prožil. Přesvědčil jsem však sám sebe, že to byl jen sen a nic víc. Další zážitek jsem měl asi ve 14 nebo v 15 le­ tech. Se dvěma kamar...

Více

listopad 2010

listopad 2010 smlouvy dojde k vydání územního rozhodnutí. Poté, do doby dalších 18 měsíců, bude vydáno stavební povolení. Celou tuto dobu bude pozemek stále v majetku města. Po vydání stavebního povolení investo...

Více