Hlas sv. Cyrila a Metoda - Léto 2014
Transkript
Hlas sv. Cyrila a Metoda - Léto 2014
Léto roku 2014 SrdeþnČ zveme na 42. pouĢ do Ellwangen v sobotu 5. þervence 2014! Mnohdy se uzavíráme sami do sebe. Pane, pomoz mi vyjít smČrem k jiným, sloužit tČm nejslabším! papež František Marko Rupnik - Velehrad – realita nahrazována popisnými reáliemi „PrávČ dnes se mnohá z onČch mocenských, stejnČ jako církevních center jeví vyþerpaná. Evropské kĜesĢanství trpí obdobím opotĜebované, unavené inkulturace. Kulturní zmČny jsou obrovské. NemČní se pouze pĜedstava þlovČka, mČní se þlovČk sám. Neprochází zmČnou pouze životní styl a jeho hodnoty, ale mČní se dokonce samotné základy hodnotového systému. To, co bylo kdysi bytostnČ podstatné, je þasto nahrazováno tím, co je samo o sobČ druhoĜadé: realita je nahrazována popisnými reáliemi. Také v církvi a v teologii je pociĢována nesnáz, s jakou se dochází k tomu, co je podstatné a co mĤže dát život. Typicky církevní zpĤsoby jednání jsou nahrazovány zpĤsoby používanými „svČtem" a svČtu vlastními. A právČ proto není dĤležité, aby církev ohlednČ Velehradu stále jen nČco veledĤležitého „organizovala a vymýšlela,“ za každou cenu vytváĜela nová díla a projekty. Semeno do Velehradské pĤdy je už staletí zaseté. O jedné vČci jsem totiž pevnČ pĜesvČdþen: K velehradským poutníkĤm i dnes promlouvá Tajemství a v mnohých se tak rodí tvĤrþí nadechnutí. A právČ dnes prožíváme dobu plodnou na tvĤrþí vnuknutí a naše poslání spoþívá v pozornosti k takovým inspiracím; abychom v sobČ chránili prostor, který plodná vnuknutí uþiní tČlem. Cyril a MetodČj evangelizovali neagresivnČ, a možná pokraþuje tvĤrþí idea Velehradu právČ v utváĜení sítČ vztahĤ, které dalece pĜesahují hranice, rasy a národy.“ "Nikdo neobjevil hrob sv. MetodČje a také hrob jeho bratra Cyrila v ěímČ zĤstává hádankou. Ovšem generace, které tímto místem prošly, a které zasely do zemČ a vyronily v bazilice modlitby, stesky, prosby a díky, mají vČtší váhu a sílu, více dČjinnosti, než jakýkoliv hrob. Na VelehradČ mČ nikdy nenapadlo modlit se na hrobČ jednoho ze dvou svatých bratĜí, zato jsem vždy jasnČ vnímal, že jsem nČjakým zpĤsobem jejich souþasníkem. Na VelehradČ tedy nČkdo odpoþívá. Ten, který poutníkovi jako pokorná louþ rozsvČcuje noc a zahĜívá srdce, a to v EvropČ, jinak organizované a promyšlené jako dokonalý palác z chladivého skla.“ Obrázek na 1. stranČ Hlasu: Mozaika svatých Cyrila a MetodČje. Autor návrhu je jezuita a umČlec Marko Ivan Rupnik, * 1954 Slovinsko realizace: Centrum Aletti, ěím Je autorem mozaiky v bazilice sv. Pia v San Giovanni Rotondo. Jeho díla se však nacházejí i v mariánských svatyních v Lurdech a FatimČ. Také kapli Redemptoris Mater ve Vatikánu nebo sarkofág Tomáše Špidlíka na moravském VelehradČ zdobí jeho mozaiky. Je autorem Ĝady knih a studií. „Velehradská basilika se svým tajemným svČtlem, které se zdá vycházet z vnitĜku chrámu, se svou záplavou zlatých forem a soch svČtcĤ, pĤsobí dojmem „nebe na zemi.“ Tomáš kardinál Špidlík SJ. "Z odvážného díla soluĖských bratĜí Cyrila a MetodČje vyrostla kultura našeho národa. Evangelium, které hlásali našim pĜedkĤm, ovlivnilo naši kulturu mnohem více, než si nČkdy pĜipouštíme. Radost a nadČje, svoboda i jasný smČr k vysokému ideálu, rozvinuté bohatství ducha i spoleþenství, které dovede slavit, to všechno patĜí k dČdictví otcĤ vyrostlém z darĤ Ducha zprostĜedkovaným kĜesĢanskou vírou." Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký „Otázka hrobu sv. MetodČje je snad populárnČjší než hledání Veligradu, tedy sídla moravských knížat a metropole prvního moravského arcibiskupa MetodČje. Co nás tolik zajímá na kostech? VždyĢ je to prach a popel, který se odevzdává pĜírodČ, velkému Božímu dílu. Kosti nás zajímají!?! Ale co myšlenky a dílo tak velikého uþitele, jakým byl svatý MetodČj se svým bratrem Konstantinem – Cyrilem. Není víc první slovanské písmo, staroslovČnský liturgický literární jazyk, kterým mohli a mohou Slované velebit Boha, jako jiné národy? Není víc pĜeklad Bible, Písma svatého a vytvoĜení nejstarší slovanské literatury? Není víc nádherný Proglas než kosti? Myšlenky hledejme, ne kosti, milí kĜesĢané!" Prof. Miloslav Pojsl: Doslov z publikace "Velehrad sv. Cyril a MetodČj v ikonografii baziliky" 2 sobota 5. þervence 2014 42. NÁRODNÍ POUġ KE SV. METODċJOVI DO ELLWANGEN (JAGST) 10 30 slavnostní poutní bohoslužba v basilice sv. Víta na námČstí prĤvod a modlitba u pamČtní desky sv. MetodČje 13 00 spoleþný obČd v exerciþním domČ na Schönenbergu 15 00 mariánská pobožnost s požehnáním na Schönenbergu, požehnání aut rozlouþení SamozĜejmČ jsou zváni dámy, dČti i páni v krojích. Poutní menu stojí 16 €: pĜedkrm, hlavní jídlo, zákusek, káva. PĜihlášky ke spoleþnému obČdu adresujte na misii v MnichovČ (do 30. 6. 2014). TČšíme se na shledanou! 3 Postní duchovní obnova na Svaté HoĜe 14. – 16. bĜezna 2014 Naši krajané z NČmecka i z ýech se scházejí každoroþnČ v postní dobČ na Svaté HoĜe, aby naslouchali Pánu a vnitĜním zklidnČním a modlitbou mu byli blíž. Po pĜivítání všech pĜítomných P. Bohuslavem Švehlou, zahájil první úvahou duchovní obnovu jáhen Josef Jonáš. Sobotní rozjímání vedl Mons. Josef Žák z PlznČ. Po obČdČ byla možnost prohlídky baziliky Nanebevzetí Panny Marie. V odpoledních hodinách následovala druhá úvaha pana Jonáše. V parku jsme se modlili kĜížovou cestu. V nedČli ráno sloužil P. Švehla mši svatou v bazilice, koncelebroval novoknČz P. David Horáþek CSsR., evangelium þetl jáhen Josef Jonáš. Bohoslužba byla pĜenášena Rádiem Proglas. PodČkování za krásný duchovní víkend patĜí Svaté HoĜe, zamČstnancĤm kláštera, kuchyni, tČm kteĜí nás doprovázeli i všem pĜítomným. PĜíští postní duchovní obnova bude 13. - 15. bĜezna 2015. „SPRECHER“ – vedoucí ýeské duchovní služby v NČmecku konec ledna 2014 - spoluorganizování pohĜbu Otce Karla FoĜta ýeské BudČjovice - Mnichov 11. – 13. února 2014 - Výroþní konference delegátĤ a mluvþích (Sprecher) jinojazyþných duchovních správ v NČmecku a pĜíslušných referentĤ nČmeckých biskupství. Konference se konala v KolínČ nad Rýnem. Na konferenci pĜibývají zástupci východních církví spojených s ěímem (Chaldejská církev, Syrsko - Malankarská církev, Koptové a další). 14. - 16. bĜezna - Duchovní obnova na Svaté HoĜe 24. - 27. bĜezna - Zasedání výboru stĜediska Velehrad v ěímČ 19. - 23. kvČtna - NČmecko/þeské setkání knČží v Brannenburgu 29. - 30. kvČtna - Úþast na Katolických dnech v ěeznČ ěímský poutní dĤm Velehrad volá o pomoc! Poutní dĤm Velehrad je v roce 2014 uzavĜen. Hlavním dĤvodem uzavĜení je ztráta licence (povolení k provozování poutního domu). Mnohé pokoje jsou vlhké, zatéká do stĜech. V souþasnosti jsou proto pokoje vystČhovány a pĜipraveny k rekonstrukci. Probíhají jednání o povolení stavby, která je rozplánována na nČkolik etap. Celkový obnos oprav je odhadován na 1,8 mil. €. Schází 1 milion €. StĜedisku poutního domu Velehrad je možné posílat dary i nabídnout osobní pĤjþku. Konto v Itálii a kontaktní adresa: (www.velehrad.net) CENTRO RELIGIOSO BOEMO VELEHRAD Via delle Fornaci, 200, 00165 Roma IBAN: IT 34 I 01030 05109 000001010257 BIC: PASCITM1383 Banka: Monte dei Paschi di Siena; Via delle Fornaci, 2/4/6; 00165 Roma 4 "Mit Christus Brücken bauen - S Kristem stavČt mosty" 99. Katolické dny v ěeznČ V bavorském ěeznČ se od 28. kvČtna do 1. þervna 2014 pĜedstavilo v rámci 99. Katolických dnĤ více než 300 církevních spolkĤ, organizací, biskupství, Ĝeholních a laických spoleþenství. PĜipraveno bylo více než 1000 jednotlivých akcí zahrnující pĜednášky, modlitby, bohoslužby, hudební a divadelní pĜedstavení, výstavy a další kulturní program. Úvodní mše svatá ve þtvrtek 29. kvČtna dopoledne na stadionu byla zkouškou odolnosti a vytrvalosti - byla zima a pršelo. PĜesto se bohoslužby zúþastnilo asi deset tisíc lidí. Spolu s nČkolika desítkami nČmeckých biskupĤ koncelebrovali Mons. Adolf PintíĜ (administrátor þeskobudČjovické diecéze) a Mons. Anton Otte (probošt vyšehradské kapituly). Napoþítal jsem nejménČ sto knČží v pláštČnkách. ObČtní dary nesli þeští manželé Barbora a Marek Pokorní se svými dČtmi, kteĜí v ěeznČ bydlí. Doprovázelo je nČkolik set dČtí, které oddČlenČ slavily bohoslužbu slova na vedlejší louce. ěezeĖský biskup Rudolf Voderholzer zvlášĢ pĜivítal Otce biskupa Františka Radkovského ze sousední PlznČ. PĜítomen byl i nČmecký prezident Joachim Gauck a další prominenti. Poþasí se postupnČ umoudĜilo, zaþalo svítit slunce. I to pĜispČlo k dobré náladČ setkání. Z þeských církevních osobností se programu zúþastnili: Dominik kardinál Duka, biskupové Jan Baxant a Jan Vokál, Mons. Tomáš Halík a mnozí další. V diskuzích vystoupili mj. bývalý europoslanec Dr. Vladimír Špidla, ministr kultury Daniel Herman. Také mezi dobrovolníky bylo mnoho našich krajanĤ. Sobotní program vyvrcholil poutí do pohraniþního mČsteþka Neukirchen beim Heiligen Blut, kde se sešlo mnoho poutníkĤ z Bavorska i západních ýech. NedČlní bohoslužbou 1. þervna byly Katolické dny slavnostnČ ukonþeny. Díky Ackermann-Gemeinde a dalším þesko - nČmeckým spolkĤm bylo mnoho materiálĤ i akcí pĜipraveno dvojjazyþnČ. „My kĜesĢané musíme vČdČt, že mĤžeme být státu i spoleþnosti mnohem prospČšnČjší, když budeme mluvit spoleþnou Ĝeþí,“ zahájil na Ĝezenském námČstí Katolické dny nČmecký prezident Joachim Gauck. VĤbec poprvé v historii se NČmeckých katolických dnĤ zúþastnila oficiálnČ i þeská církev. Vedle „pĜespolní“ plzeĖské a litomČĜické diecéze ji v ěeznČ reprezentovala ýBK s pražskou arcidiecézí. PlzeĖského biskupa Františka Radkovského jsme mohli potkat na mnoha diskuzích a bohoslužbách. PĜi jednom programu vyprávČl skvČlou nČmþinou o þeské církvi, o své osobní cestČ k víĜe a knČžství. Vzpomínal na postavení církve v dobČ komunismu, na kardinála Tomáška a jeho projekt Desetiletí duchovní obnovy. Publikum potČšil zmínkou, jak v souþasné dobČ pĜichází do ýeska nová generace sudetských NČmcĤ, aby zde pomáhala odstraĖovat škody napáchané komunismem. ýeši mČli na Katolických dnech nČkolik vlastních stánkĤ. Zájem byl o stánek, kde se rozdávala mapa þeských diecézí, propagovala poutní místa i další zajímavosti a památky. PlzeĖští nabízeli chodské koláþe, litomČĜiþtí dobré lehké víno. VĜelá, srdeþná a kĜesĢanská atmosféra provázela celé pČtidenní setkání. „Odcházím z tohoto setkání posílen ve víĜe a Ĝíkám si, jestli by i þeská církev nemČla nČco takového zkusit,“ komentoval Katolické dny þeský knČz s nČmeckými koĜeny. Mons. Anton Otte 5 NávštČva papeže Františka v Svaté zemi: Jordánsku, PalestinČ a Izraeli 24. - 26. kvČtna 2014. Papež František pĜiletČl do jordánského Ammánu v sobotu 24. kvČtna v poledne. V paláci se setkal s králem Abdullahem II., jeho rodinou a mnoha reprezentanty království. „Kéž by tato návštČva pĜispČla k rĤstu a prosazování dobrých a srdeþných vztahĤ mezi kĜesĢany a muslimy." Na Mezinárodním stadionu slavil arabsky a italsky první mši svatou. PĜítomno bylo i 1400 dČtí, které poprvé pĜistoupily k 1. sv. pĜijímání. Jordánsko poskytuje útoþištČ asi dvČma miliónĤm uprchlíkĤ. Za tuto velkorysou a nelehkou pomoc Svatý Otec všem podČkoval. V Zajordání, v místČ, kde se Ježíš nechal pokĜtít od Jana KĜtitele, se papež setkal s uprchlíky a handikepovanou mládeží. Druhý den pĜeletČl papež František do Betléma na palestinské území. Prezident Mahmúd Abbás pĜivítal vzácného hosta ve svém sídle. Na NámČstí jesliþek slavil papež latinsky a arabsky druhou mši svatou. PĜítomno bylo asi 9000 kĜesĢanĤ, také mnoho z pásma Gazy. Po skonþení bohoslužby pĜekvapivČ pozval Svatý Otec do Vatikánu pĜedstavitele Palestiny a Izraele ke spoleþné modlitbČ za dar pokoje. Odpoledne papež navštívil sociální stĜedisko Phoenix Center, kde na dvou km2 žije asi 15 000 lidí, z toho palestinský prezident Mahmúd Abbás, izraelský prezident Šimon Perés a papež František nČkolik set dČtí. Po rozlouþení s Betlémem se papež František pĜemístil do Tel Avivu, kde ho pĜijal izraelský prezident Šimon Perés. NČkolika vrtulníky pak všichni letČli do Jeruzaléma. Na nunciatuĜe se uskuteþnilo podveþerní setkání Ĝímského biskupa s patriarchou Konstantinopole BartolomČjem. Basilika Božího hrobu je spoleþnČ vlastnČna latinskou, Ĝeckou pravoslavnou a arménsku církví. Bohoslužby zde mohou konat také pravoslavné církve koptského, syrského a etiopského ritu. V této basilice se slavila ekumenická bohoslužba všech tČchto kĜesĢanĤ. PĜítomni byli i biskupové anglikánské a luteránské církve. TĜetí den se papež na Chrámové hoĜe setkal s muslimy, modlil se u Zdi náĜkĤ a v památníku Jad Vašem následovalo setkání s vrchními rabíny. Odpolední program naplnilo setkání s knČžími, Ĝeholnicemi a seminaristy na Olivové hoĜe v Basilice národĤ. V Getsemanech zasadil papež odnož jednoho olivovníku hned vedle stromu, který zde pĜed 50 lety zasadil papež Pavel VI. Pak se papež vrátil vrtulníkem do Tel Avivu a ve veþerních hodinách odletČl z Izraele do ěíma. vrchol celé apoštolské cesty: setkání papeže Františka a patriarchy BartolomČje s rabíny u Zdi náĜkĤ v JeruzalémČ „Na tomto místČ, kde se narodil Kníže pokoje, bych rád vyslovil svoje pozvání Vám, pane prezidente Mahmúde Abbási, a panu prezidentovi Šimonu Perésovi, abyste se spolu se mnou spojili v intenzivní modlitbČ k Bohu za dar pokoje. A jako místo konání tohoto modlitebního setkání nabízím svĤj dĤm ve Vatikánu. Všichni touží po míru, mnoho lidí jej dennČ vytváĜí malými gesty; mnozí trpí a trpČlivČ snášejí námahu þetných pokusĤ o jeho vytvoĜení. A všichni, zvláštČ ti, jejichž úkolem je sloužit vlastnímu národu, máme povinnost stát se nástroji a tvĤrci pokoje pĜedevším v modlitbČ. Budovat pokoj je obtížné, ale žít bez pokoje jsou muka. Všichni muži a ženy této zemČ a celého svČta nás žádají, abychom pĜednesli Bohu jejich vroucí touhu po pokoji.“ Toto setkání se uskuteþnilo o Letnicích (Pfingsten) 8. þervna ve Vatikánských zahradách. 6 16. kvČtna - Oslava svatého Jana Nepomuckého v MnichovČ Každý rok se spolu s Ackermann-Gemeinde scházíme v mnichovském Asamkirche, v kostele zasvČceném sv. Janu Nepomuckému. Letošní bohoslužbČ opČt pĜedsedal mnichovský emeritní biskup Mons. Dr. Franz Dietl. Kostel byl plný, pohoštČní na VelehradČ výborné. NČkolik pĜímluv, které zaznČly letos pĜi mši svaté: Na pĜímluvu svatého Jana Nepomuckého prosíme za ochranu pro všechny lidi pracující na moĜi, na Ĝekách a vodních zaĜízeních i pro ty, kteĜí stavČjí mosty mezi bĜehy. Jan Nepomucký se stal obČtí nespravedlivého násilí. Pomáhej všem nespravedlivČ souzeným, aby jim byla zachována lidská dĤstojnost, buć pomocníkem v nesnázích, aĢ vítČzí pravda nad nespravedlivostí. Katolické dny v ěeznČ se poĜádají pod heslem "S Kristem stavČt mosty." Prosíme za všechny, kteĜí usilují o porozumČní a spolupráci mezi Bavorskem a ýeskou republikou. Jan Nepomucký je mimo jiné patronem generálních vikáĜĤ, prosme za všechny muže i ženy, kteĜí pracují v církvi, aĢ je jejich víra a láska k církvi živá, obČtavá a neztroskotá na lidských slabostech. NČmecko – naše farnost P. Bohuslav Švehla, Velehrad, Klenzestr. 66, 80469 München 089/2016 793, fax: 089/1895 9715 sál Velehradu: Dachauerstr. 23, 80335 München 089/2603331 www.misie-nemecko.com; email: [email protected] nebo: [email protected] bankovní spojení: LigaBank München; konto 2124017, BLZ 750 90 300 IBAN: DE28 7509 0300 0002 124017 BIC: GENODEF1M05 Prelát Pavel Kuþera, Sluneþní námČstí 1, 158 00 Praha 5 - StodĤlky P. ThDr. Emil Valášek, Kühberg 9, 94032 Passau P. Waldemar ObrĊbski CMF Polnische Katholische Gemeinde, Hühnerweg 25, 60599 Frankfurt Jáhen Ing. Jan Kaplan, Akazienweg 2, 85238 Petershausen Jáhen Luboš Šourek, Seniorenheim, Köln am Rhein Jáhen Josef Jonáš, ýernín 73, 267 51 Zdice u Berouna Slovenské katolické misie v NČmecku: Sprecher Mons. Rudolf Maslák, Landsberger Str. 39 Pfr. Arpád Bernath (zodpovČdný za Norimberk), Friedrichstr. 6 Pfr. Peter CeĐuch, Gemeinde St. Gorazd, Philipp-Fleck-Str. 13 Pfr. Peter Hudymaþ, August Bebel Str. 49 0173/ 6939 600 08137/99265 00420/311 686 334 80339 München 95119 Veitsbronn 60486 Frankfurt am Main 68199 Mannheim (089) 500 3510 (0911) 751446 (069) 77 8319 (0621) 81 4595 Pro zasmání: "Život nekonþí vždycky smrtí. NČkdy konþí už svatbou." "Pes, který štČká, je nedovaĜený." "V životČ je potĜeba se pro nČco zapálit. V krematoriu už bude pozdČ." "Víte, kdy kuĜe naposled pípne? - V samoobsluze u pokladny." 7 * Jsme jedna rodina * Všichni jsme bratĜi * Jsme jedna rodina * KĜtem byli do církve pĜijati: Rosario Neruda, Mnichov Karla Kaderová, Mnichov 4. 4. 2014 27. 4. 2014 Opustili nás: Dr. Jan Lexmann, Altdorf 16. 1. 2014 nedožitých 84 let Naši jubilanti: 35 let 45 let 50 let 60 let Helena Sabatino, Unterschleißheim Leona Vogl - Žáþková, Mnichov Jan Behrens, Rüdesheim Martin Lexmann, Radebeul P. JiĜí Obruþa SJ., Luzern Hana Dhungana, Mnichov P. Pavel HovČz, Brno ( 4. 4.) (18. 4.) (28. 4.) ( 1. 4.) ( 1. 4.) (13. 4.) (13. 5.) bývalý duchovní správce ve Frankfurtu 65 let 70 let 75 let 80 let Jaroslava Tichota, Mnichov Vladimír Koutecký, Mnichov Ing. Jan Smrt, Korntal Marianne Hanke, Offenbach Jan Plášil, Karlsfeld Marie Popeláková, Martinice Julie Mišík, Garbsen Dr. Wilhelm Platz, Frankfurt am Main Alexandra Allis, Mnichov Prof. Dr. Karel Skalický, ýeské BudČjovice ( 5. 4.) (11. 4.) (19. 5.) (10. 4.) (25. 4.) (20. 6.) (20. 6.) (16. 4.) ( 3. 5.) (20. 5.) Paul Smíšek, Böblingen P. Pavel Kuþera, Praha VČra Válek, Fellbach NadČžda Krejþí, Mnichov Eliška Cikl, Mnichov Gertruda Gruber-Goepfertová, Rosenheim Prelát Josef Šach, Kanada Nina Bogdanoviþ, Mnichov (21. 6.) (27. 5.) ( 3. 5.) (11. 5.) ( 1. 6.) (16. 4.) (22. 4.) (18. 6.) dĜíve ěím 82 let 85 let 90 let PokĜtČní aĢ vytrvají, v manželství aĢ pokoj mají, zemĜelé vem´ do nebe, prosíme, Pane, tebe! A jubilantĤm? Živió, živió, …. a všichni, o jejichž jubileu jsme se nedozvČdČli. Výroþí: 25 let knČžství 40 let knČžství 45 let knČžství Mons. Jan Vokál P. Miroslav Mlþoch OP. P. Jan Birka P. JiĜí Kopic SDB. svČcení 28. 5. 1988, ěím svČcení 29. 6. 1974, Walberg svČcení 22. 6. 1969, Dillingen 22. 6. 1969, Dillingen „Kdo jsme my tváĜí v tváĜ DítČti Ježíši? Kým jsme pĜed dČtmi dneška? Jsme jako Maria a Josef, kteĜí pĜijímají Ježíše a starají se o NČj s mateĜskou a otcovskou peþlivostí? Anebo jsme jako Herodes, který jej chce zlikvidovat? Jsme jako pastýĜi, kteĜí pospíchají, aby se Mu poklonili a uctili Jej svými nepatrnými dary? Anebo jsme lhostejní? Možná jsme rétory þi pobožnĤstkáĜi; lidmi zneužívajícími obraz chudých dČtí za úþelem zisku? Jsme schopni být u nich a „ztrácet“ s nimi þas? Umíme jim naslouchat, peþovat o nČ, modlit se za nČ a s nimi? Anebo je pĜehlížíme, abychom se mohli zaobírat svými zájmy?“ Papež František v BetlémČ Požehnaný þas volna a prázdnin pĜejí P. Bohuslav Švehla, sekretariát misie v MnichovČ: Vendula Bílková a Marie Popeláková. Hlas Sv. Cyrila a Metoda – Seelsorgebrief – Hrsg.: Tschechische katholische Seelsorge in Deutschland Verantwortung und Redaktion Pfr. Bohuslav Švehla, Velehrad, Klenzestr. 66, 80469 München tisk Typografik, PlzeĖ 8