Geologický vývoj Hodonína a vznik surovin

Transkript

Geologický vývoj Hodonína a vznik surovin

Vývoj od neogénu až po čtvrtohory

Nachází se v Dolnomoravském úvalu (součást
Vídeňské pánve) => sedimenty obsahující
ložiska ropy a lignitu

Neogenní sedimenty – fluviální a eolické

Roviny a pahorkatiny s nadmořskou výškou
150-200m



Osu tvoří řeky Morava a Dyje s širokými
meandry
Pro oblast jsou
typické neogenní
nánosy, na říčních
terasách
s lužními porosty
Úrodná oblast
černozemních půd
[1]




Určuje ráz přírody
Na konci poslední doby ledové převládala
větrná činnost a na dolním toku Moravy
vznikaly písečné duny
Řeka tekla v širokých meandrech a vytvořila
dnešní údolí (během následujících 2000 let)
Podle teorie ve stejné době existovalo jezero,
které se táhlo od Napajedel možná až po
Hodonín
[2]




Po poslední době ledové získala řeka Morava
podobu větvícího se toku
V blízkosti říčních koryt docházelo k nanášení
drobných sedimentů
Ačkoliv se řeka do dnešní podoby zahloubila
asi o 5 metrů, můžeme dobře pozorovat
některé z mladších usazenin
Jedná se především o jemné náplavové hlíny
a jílovité sedimenty
[3]





Jedná se o naváté prachové sedimenty
Písky na hodonínsku jsou zbytky mořských
sedimentů z mladších třetihor
Spraše jsou z pozdějšího období
Spraše mají na první pohled jasně
rozeznatelné vrstvy
Rozdíl je i v zrnitosti:
◦ Písek 0,14-0,27mm
◦ Spraš 0,03-0,06mm




Oblast musí být první odlesněna a po
vytěžení následně rekultivována
Samotný písek se dobývá povrchovým
způsobem – tzv. jílovým lomem
Dále se třídí podle zrnitosti a rozdělují buď
k stavebním nebo slévárenským účelům
Od roku 1954 se těžilo v oblasti Bzenec –
Přívoz – dnes úspěšně rekultivována
[4]
Pískovna v Bzenci
Oblast po rekultivaci
[5]






Vznikaly koncem třetihor a počátkem
čtvrtohor vyvátím jemnějších částí mořských
sedimentů
Oblast je označována jako Moravská Sahara
Plocha – cca 95ha
Odlesněním oblasti v 18.století docházelo ke
vzniku písečných dun a přesypů
Kyselé písky s vysokým poměrem křemene
Chráněny pro velmi cenná živočišná a
rostlinná společenstva – ohrožené druhy
[6]
[7]
Kavyl písečný
Divizna brunátná
[8]
[9]
Oulavka neladná
Svižník polní





Mála část oblasti Vátých písků
Jíly, slatiny, písky
Zajímavostí jsou drobné výchozy vátých jílů
a písků v podobě četných mokřad a jezírek –
důvod ochrany
Tmavě hnědá zemina s organickými zbytky
Biotopy vzácných a ohrožených druhů –
borovicová monokultura
[11]
[10]
Borovice na okraji
doubravy
Zlatobýl kanadský




Jíl je nezpevněná usazená hornina
Její vznik je spojen s usazováním mořských
sedimentů v době třetihor až čtvrtohor
Konkrétně zdejší jíl je svou strukturou
vhodný pro cihlářské účely
O oblasti s povrchovou těžbou jílu mluvíme
jako o hliníku (hliništi), u rozsáhlejších
ložisek jílu pak dochází k vzniku cihelny

Cihelna Hodonín
◦ Těžební jáma aktivní cihelny o rozměrech
600x300x20m
◦ Geologicky monotónní – jedná se o modrozelené,
silně vápenaté, plastické jíly vrstvené na sebe (asi
do 11 vrstev)
◦ Jíly se zde usazovaly pomalým působením vody
◦ Cihelna se otevřela roku 1860, dnes už se tolik
nevyužívá
◦ Vyráběly se zde primárně pálené cihly, méně už pak
na tašky a trativodky

Lužická Cihelna
◦ Původní zaužívaný název Ťihelna – obecní cihelna funkční
od roku 1861
◦ Těžil se zde jíl na výrobu cihel zvaných kotovice
◦ Jámy byly hluboké asi 20 metrů
◦ Od roku 1912 byl lom postupně zatápěn vodou
◦ Dnes všeobecně známý pod názvem Lužák

Ratíškovická cihelna
◦ Založena okolo roku 1850
◦ Cihly se zpracovávaly ručně z jílu, písku a hlíny
◦ Uzavřena v 80. letech 20. století
[12]
[13]
[14]



Vápenec je usazená hornina
Vápenky jsou část obce Nová Lhota –
původně dělnická osada, kde se těžil vápenec
Tento vápenec byl dodáván do nedalekých
skláren v Květné

Babí lom u Stražovic
◦ Předmětem těžby byly nakupeniny limonitu a
limonitizovaných minerálů, i úlomky pískovců a jílů
◦ V okolí Stražovic nalezneme mnoho slepenců
tvořených pískovci, vápenci, limonity…
◦ Celé kutiště v dnešní podobě již není funkční, ale je
dokladem těžby minulého století, samotné
dobývání rud má tradice sahající ještě dále
◦ Kutiště je dnes zarostlé lesem – znatelné deprese
po povrchovém dobývání, propadliny,…
Babí lom - dnes
[15]
[16]
Slepenec
[17]
Limonit




Převážně třetihorního původu
Kromě uhlíku obsahuje množství popelovin,
síry, dřeva, i vody,
Těžba je buď povrchová nebo hlubinná
Povrchová bývá zdrojem kontroverzí, protože
se kvůli ní často zasahuje do krajiny
[18]







Jihomoravská lignitová pánev - 320 km2
Rozdělena na Kyjovskou a Dubňanskou sloj
Lignitová sloj byla uložena od 0 do 260m pod
povrchem
Těžilo se od roku 1824
Prováděla se zde hlubinná těžba lignitu
Ve 30. letech 20. století došlo k rozvoji těžby
firmou Baťa (okolo vrchu Náklo)
Těžba zastavena roku 1991 (docházelo k častým
propadům) – doly byly postupně zatápěny a řízeně
zavalovány

Používán především jako palivo (jak v
domácnostech, tak v tep. elektrárnách)
[19]



Ropa vzniká přeměnou živočišného a
rostlinného materiálu obsaženého v horninách
Zemní plyn se také těží z usazených hornin
Obvykle se nachází pospolu
[20]




Vznikala intenzivními poklesy zlomů
První komerční ložisko ropy
objeveno roku 1919 na rybníku
Nesyt-zde se těžilo do 60. let
(asi 870 vrtů)
První vrt do hloubky 217m
Obecně se ropa těžila
v hloubkách 150-450m
[21]





Těží se pumpově – ložiska jsou v menších
hloubkách a částečně vytěžena
Celkově asi 88% celkové těžby v ČR
Dodnes v Lužicích, Mutěnicích, Ždánicích,
Poddvorově,…
MND, Česká naftařská společnost
V posledních 10 letech pokles těžby asi na
polovinu – zdejší ropa využívána spíše k
lékařským účelům
[22]
Ropné vrty
[23]
Obce těžící ropu
[24]





Geologicky spojena s ložisky ropy, případně
uvolňován při těžbě uhlí
V okrajových částích pánve
Stejně jako u ropy těžba v posledních letech
klesá
Prušánky, Dolní Bojanovice, Poddvorov,…
Těžba pokrývá 1-2% domácí spotřeby
[25]
Ložiska zemního plynu v ČR

Přírodním léčivým zdrojem pro hodonínské
lázně je jodobromová voda (označována jako
solanka) – čerpána především ze dvou vrtů:
◦ Vrt Josefov – Podluží
◦ Vrt Josefov – Prušánka
[26]





Zásoby jodových vod na Hodonínskou jsou
velmi rozsáhlé
Tyto konkrétní vrty obsahují velmi silně
mineralizovanou vodu
Voda je pozůstatkem ze třetihor, zdejší solanka
se čerpá z tzv. lábských písků, pískovců z
hloubky 1960 - 2040 metrů pod zemským
povrchem
Používá se k léčbě cévních onemocnění, potíží
pohybové soustavy, …
Řazena mezi nejkvalitnější léčivé vody v Evropě




Jedná se o sirný pramen v Čejči
V 18.století byl lákavým léčivým pramenem
Později byla tato drobná lázeňská oblast
zničena – dnes se jedná o pramennou studnu
Velmi kvalitní voda s vysokým obsahem
sirovodíku – souvisí s těžbou lignitu




Artézský vrt 130-150m hluboký
Vznikl z průzkumového vrtu při hledání ropy
a zemního plynu
Nachází se v zalesněné oblasti patřící Dolním
Bojanovicím
Zdroj kvalitní pitné vody – dlouhodobě jedna
z nejčistších pitných vod v ČR
[27]
Kohútek
Heliga
[28]

http://moravske-karpaty.cz/prirodni-pomery/geomorfologie/dolnomoravsky-uval/[online]. [cit.

http://brno.idnes.cz/vedec-z-texasu-zjistil-ze-u-straznice-kdysi-bylo-obrovske-jezero-pyg-/brnozpravy.aspx?c=A110630_1612193_brno-zpravy_mav [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW:







3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://moravske-karpaty.cz/wpcontent/uploads/2014/03/geomorf_mapa_dolnomoravsky_uval1.jpg [1]
http://i.idnes.cz/11/064/cl5/MAV3c26f6_Novy_obrazek_3_bmp.jpg [2]
http://www.pronajemhausbotu.cz/cesta-do-praveku/ [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW:
http://www.pronajemhausbotu.cz/images/fotky/meandry01.jpg [3]
http://foto.mapy.cz/original?id=367985 [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: https://imfoto.mapy.cz/orig/000/059/000059d71_6693a [4]
http://www.lesycr.cz/o-nas/casopis-lesu-zdar/Stranky/tezba-pisku-a-rekultivace-ploch-v-piskovnebzenec-privoz.aspx?retUrl=%2Fo-nas%2Fcasopis-lesuzdar%2FStranky%2Farticlelist.aspx%3Frubric%3DZpr%25C3%25A1vy%26Page%3D2[online]. [cit.
3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://www.lesycr.cz/o-nas/casopis-lesuzdar/PublishingImages/Lesu_zdar_2013/Bzenec-Privoz-02.jpg [5]
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kavyl_p%C3%ADse%C4%8Dn%C3%BD [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný
na WWW:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/Stipa_borysthenica_kz.jpg/258pxStipa_borysthenica_kz.jpg [6]
https://cs.wikipedia.org/wiki/Divizna_brun%C3%A1tn%C3%A1 [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na
WWW:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Verbascum_phoeniceum_Gant.jpg/26
0px-Verbascum_phoeniceum_Gant.jpg [7]
http://www.mykologie.net/index.php/houby/podle-morfologie/chorose/item/1049dichomitus_squalens [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW:
http://www.mykologie.net/images/stories/houby/Dichomitus%20squalens.jpg [8]
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svi%C5%BEn%C3%ADk_poln%C3%AD [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný
na WWW:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Cicindela.campestris.1809.jpg/258px
-Cicindela.campestris.1809.jpg [9]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Doubrava_(les) [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zlatob%C3%BDl_kanadsk%C3%BD [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na

http://www.ratiskovice.com/e_download.php?file=data/editor/131cs_6.jpg&original=6.JPG [online].

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ed/Bzenec-P%C5%99%C3%ADvoz__chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD_V%C3%A1t%C3%A9_p%C3%ADsky_(2).JPG/220pxBzenec-P%C5%99%C3%ADvoz__chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD_V%C3%A1t%C3%A9_p%C3%ADsky_(2).JPG [10]
WWW:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/Solidago_canadensis_20050815_248.
jpg/800px-Solidago_canadensis_20050815_248.jpg [11]
[cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW:
http://www.ratiskovice.com/e_download.php?file=data/editor/131cs_6.jpg&original=6.JPG [12]
http://www.4stav.cz/hodotherm-%E2%80%93-novy-cihelny-system-od-spolecnosti-kmbeta_4c4186 [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://www.4stav.cz/imgfoto/001/4389_m.jpg [13]

http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/luzicka-cihelna-ma-let-oslavi-jeotuzilci20111220.html [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW:
http://g.denik.cz/66/5c/ftg_cihelna_luzak_nohejbal_sport__3__galerie-980.jpg [14]
http://www.suedmaehren.cz/?id=1070&typ=1&tpl=42&lang=1 [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na

http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?foto=17369 [online]. [cit. 3.12.2015].


WWW: http://www.suedmaehren.cz/doc/img/3646.jpg [15]
Dostupný na WWW: http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/sobr.php?r=700&id=17369 [16]
https://cs.wikipedia.org/wiki/Limonit [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2a/Mineral_Limonita_GDFL120.jpg/800p
x-Mineral_Limonita_GDFL120.jpg [17]

http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/energsur/lignit.html [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na
WWW: http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/energsur/lignit%2001_resize.JPG [18]


http://www.diamo.cz/hodonin [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW:
http://www.diamo.cz/images/static/mapy-turista/cerne-uhli/MapaHodonin.jpg [19]
http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/energie-z-hlubin-tezba-ropy-na-jiznimorave/r~i:gallery:1499/v~nahledy/ [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW:
http://cdn.i0.cz/publicdata/e3/5c/e048a3fb3ced9881227050195b3f_r4:3_w140_h105_gi:photo:54016.jpg?hash=c659d65e
1e7ffe44254f425c7b97af77 [20]

http://www.petroleum.cz/ropa/pocatky-novodobe-tezby-ropy.aspx [online]. [cit. 3.12.2015].

http://fop360.cz/blog/miguel/2011/12/moravsky-texas [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW:

http://byznys.lidovky.cz/foto.aspx?r=energetika&foto1=EBR4df3e3_tbaropy.jpg[online]. [cit.

http://moravske-karpaty.cz/prirodni-pomery/nerostne-suroviny/energeticke-suroviny/[online]. [cit.

Dostupný na WWW: http://www.petroleum.cz/ropa/system/pocatky_novodobe_tezby_ropy_9.jpg [21]
http://fop360.cz/sites/fop360.cz/files/imagepicker/3/texas2.jpg [22]
3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://i.lidovky.cz/15/112/lnorg/EBR4df3e3_tbaropy.jpg [23]
3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://i2.wp.com/moravske-karpaty.cz/wpcontent/uploads/2014/02/surovinylokality_tezba_ropa_2.gif [24]
http://vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=zemni_plyn&site=energie [online]. [cit. 3.12.2015].
Dostupný na WWW: http://vitejtenazemi.cz/cenia/sites/images/vzdel_modul/spolecenskoekonomicky_pohled/energie_v_nasem_zivote/m_zemni_plyn_337.jpg [25]

http://www.laznehodonin.cz/cs/stranka/lecba/55/prirodni-lecivy-zdroj-lazni-hodonin/[online]. [cit.

http://www.estudanky.eu/4714-studanka-ilcicka [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW:

http://www.estudanky.eu/2676-sirny-pramen-heliga [online]. [cit. 3.12.2015]. Dostupný na WWW:
3.12.2015]. Dostupný na WWW: http://www.laznehodonin.cz/img/foto/07.jpg [26]
https://encrypted-tbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSy1XBQ4TjFv2bLnza9Pe2LhjVPwgXxhR707IX6Af-N7ylWchrSg [27]
http://www.estudanky.eu/foto2/2676.jpg [28]
Vytvořil: Martin Králík
Zadávající: RNDr. Marie Miklánková
Školní rok: 2015/16
Zeměpisný seminář II.

Podobné dokumenty

Archeologický výzkum 2013

Archeologický výzkum 2013 červeně. Zdroj: Google Maps (http://maps.google.cz). Obec Polešovice se nachází v okrese Uherské Hradiště, kraji Zlínském, ve vzdálenosti 10 km jihozápadně od Uherského Hradiště. V okolí obce převl...

Více

chemie, Olomouc - Střední škola logistiky a chemie

chemie, Olomouc - Střední škola logistiky a chemie jejich atomových vah. S Mendělejevem spolupracoval i český chemik Bohuslav Brauner, navrhl zařazení nově objevených vzácných plynů do "nulté skupiny", prvky vzácných zemin mezi cer a tantal, podpor...

Více