Informační technologie a bezpečnost na ZŠ a SŠ Sociální sítě a co

Informační technologie a bezpečnost na ZŠ a SŠ Sociální sítě a co

Název projektu: Region bezpečného internetu: Rozvoj kompetencí pracovníků škol
v oblasti ICT a online bezpečnosti ve Středočeském kraji
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.3.04/03.0034
Vzdělávací program:
Informační technologie a bezpečnost na ZŠ a SŠ
Sociální sítě a co by
děti měly vědět
Tento projekt je prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR
1
Mluvíme-li o sociálních sítích, není od věci zmínit termín kyberprostor. Ten se používá pro
označení virtuálního světa, jako vymezení ke světu „reálnému“ (tedy tomu, ve kterém
existujeme fyzicky). Je to prostor vytvářený moderními technologiemi, používá se ve smyslu
inverze k reálnému světu. Termín kyberprostor jako první použil William Gibson roku 1984 ve
své knize Neuromancer. Jak již bylo zmíněno, člověk v tomto prostoru není přítomen fyzicky, je
zde ale přítomen emoční složkou jeho osobnosti. O to je přítomnost v tomto prostoru zrádnější.
Je-li člověk někde emočně zainteresován, snadněji propadne závislosti, má větší sklony
k projekcím (vytváření ideální reality) a hůře se od takového předmětu odpoutává. Nová média
(internet, mobilní telefon, tablety apod.) tuto emoční vazbu podporují díky tomu, že jsou
vzájemně interaktivní, propojená a člověk může být součástí kyberprostoru prakticky kdekoliv a
kdykoliv (často i bez svého vědomí). Problematikou nových médií je jejich obsah. Zejména na
internetu existuje velké množství nevhodného i nezákonného obsahu, který je však velmi
náročné potlačit a je obtížné zejména děti před ním chránit.
Existují mezigenerační rozdíly v pohybu v kyberprostoru. Marc Prensky vymezuje termín digitální
domorodec (digital natives) a digitální imigrant (digital immigrant). Ačkoliv rozvoj éry digitálních
technologií spadá do 60.let, označení digitální domorodci splňují spíše lidé narození ke konci 20.
století. Pro digitálního domorodce je typické, že jsou technologie běžnou součástí jeho života a
všedního dne. Způsob, jakým se s nimi učí zacházet probíhá stylem pokus omyl, zatímco digitální
imigrant má vůči těmto technologiím spíše podezřívavý přístup, a učí se je užívat podle zažitých
schémat. V roce 1997 přichází Don Tapscott s novým označením pro generaci milénia - síťovou
generaci. Děti generace milénia vyrůstali již od mala ve společnosti digitálních technologií, a co
nás v tématu této příručky zajímá nejvíce, i v kontextu sociálních sítí.
Sociální sítě jsou nedílnou součástí internetu. Internet je celosvětový systém navzájem
propojených počítačových sítí („síť sítí“), ve kterých mezi sebou počítače vzájemně komunikují
pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným cílem všech lidí využívajících internet je
bezproblémová komunikace (výměna dat). K internetu je připojena většina domácností v ČR,
přičemž domácnosti s dětmi mají jasnou převahu. 60% populace ČR patří mezi uživatele
internetu, mezi dětmi ve věku 9 až 16 let je jich však 90%! Rodiče poučují své děti o rizicích
reálného světa, protože jej znají a jsou průvodci dětí v něm. Stejným způsobem by rodiče měli
fungovat i v kyberprostoru. Jak ale ukazuje toto číslo, dospělá populace je počítačově méně
gramotná, než dětská. Tím pádem, nejen, že o rizicích, která s sebou tato oblast přináší neví, ale
ani není schopná na ně připravit své děti! Děti na internetu často hledají informace do školy,
rády na něm ale sledují videa, hrají hry, používají různé komunikátory, a hlavně, používají
sociální sítě.
2
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
Sociální sítí se nazývá služba na Internetu, která registrovaným členům umožňuje vytvářet si
osobní (či firemní) veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat s dalšími účastníky, sdílet
informace, fotografie, videa, provozovat chat a další aktivity.
Profil v některé ze sociálních sítí má 90 % dětí mezi 13ti a 16ti lety a 52% dětí mezi 9 a 12 lety
(zdroj EU Kids online). Např. na facebooku může mít oficiálně dítě profil až od 13ti let. Jediným
kontrolním mechanismem je ale potvrzení věku, které není možné zkontrolovat. O to důležitější
je tyto děti informovat o tom, jakým způsobem nastavit zabezpečení na profilu sociální sítě.
Výzkum EU Kids online mimo jiné ukázal, že v rámci EU jedna třetina rodičů (32 %) nedovoluje
svým dětem mít profil na sociálních sítích, jedna pětina (20 %) to dovoluje ovšem s podmínkou
dozoru při používání a polovina dotazovaných rodičů své děti při užívání sociálních sítí nijak
neomezuje.
Mezi nejznámější české sociální sítě patří lidé, spolužáci a líbímseti. České náctileté děti většinou
tvrdí, že tyto sítě příliš nepoužívají. O to atraktivnější je pro ně ale youtube a facebook. Sociální
síť Google+, která je zatím novinkou v této oblasti děti příliš neoslovuje. Její používání přiznávají
spíše děti výrazněji technicky zaměřené a orientované na novinky v této oblasti. Za zmínku stojí
sociální síť Twitter, kterou některé z dětí též využívají, přesto ne v takové míře jako facebook.
Oproti facebooku musí mít uživatelé sítě Google+ vytvořen i email na googlu. Výhodou tedy je
spojení emailu a sociální sítě v jednom místě, zároveň tak společné heslo. Rizikem ovšem je
zneužití takového účtu – oběť rázem přijde o veškerou virtuální identitu.
STRUČNÝ PŘEHLED SOCIÁLNÍCH SÍTÍ
•
•
•
•
•
•
Facebook.com (Podrobněji níže.)
Lidé.cz (Od společnosti Seznam.cz. V současné době nejvíce využívaná česká sociální síť
nabízející možnost vytvoření profilu, vložení fotogalerií, chat, seznamka, diskuse, srazy
apod.)
Spolužáci.cz (Od společnosti Seznam.cz. Vytvořená primárně pro tvorbu profilů třídních
kolektivů, sdílení informací pro studium, vkládání materiálů apod.)
Líbímseti.cz (Seznamka, vytvoření profilu, možnost chatu, dříve významný hráč, nyní
ustupující vůči lide.cz a facebook.com
Xchat.cz (Od společnosti Centrum.cz. Velmi podobný portál jako lide.cz. Počet aktivních
uživatelů se trvale snižuje ve prospěch lide.cz)
Google+ (Zmíněno výše.)
3
•
•
•
•
•
•
•
•
Badoo.com (Seznamovací portál, který ale pro plnou funkčnost vyžaduje zpoplatněné
služby „zaplať a Tvůj profil bude lepší, bude více vidět při vyhledávání apod.“. Zde jsou
běžné i uměle vygenerované zprávy typu uživatel dostane zprávu od jiného uživatele, že
si s dotyčným chce psát, ale odesílatel tuto zprávu sám neposlal. Jedná se tak o určitý
způsob manipulace.)
YouTube.com (Sociální síť primárně určená pro sdílení videí. Nabízí též možnost chatu,
posílání zpráv, vytváření vlastního profilu. Pro pedagogy aktuální jak v dobrém (lze zde
prezentovat kreativní práci třídy), tak v negativním smyslu (prostor pro projevování
kyberšikany apod.). Každé video lze nahlásit jako nevhodné, zároveň ho lze hodnotit
stylem líbí/ nelíbí, komentovat, lze se přihlásit k odběru videí atd.)
Twitter.com (Tweet od pípnout – zpráva max 140 znaků, takže jde opravdu o jasné a
stručné vyjádření stavu mysli.)
LinkedIn.com (Pro profesní zaměření jedinců. Jedná se o zveřejnění profilu ve formě
strukturovaného životopisu.)
MySpace.com (Americký server, který sdružuje lidi stejných zájmů a poskytuje možnost
komunikace s některými celebritami. Kromě klasických profilů se zde setkáváme i s
profily hudebníků z celého světa, filmařů a herců. Na server je možno nahrávat
neomezené množství fotografií a videí.)
Sixdegrees.com (První sociální síť (1997-2001).)
Quirky.com (Sociální síť, díky které můžete vydělat na svém nápadu.)
Vkontakte.ru (Ruská obdoba facebooku a nejsilnější hráč v oblasti bývalého SSSR
plánující expanzi do Evropy, kde se propaguje jako vk.com.)
Facebook založil Mark Zuckerberg roku 2004 jako ročenku studentů Harvardské univerzity.
Původně fungovala jako elitní sociální síť pro „zvané“ jedince. Postupně se rozšiřovala na další
univerzity a konečně roku 2006 byla uvolněna pro všechny zájemce. V současné době ji užívá
přes tři čtvrtě miliardy lidí na celém světě.
Uživatelům facebooku by mělo být více než 13 let, a zřízením profilu kromě jiného souhlasí
s tím, že nebudou zveřejňovat nenávistný, zastrašující, násilný, pornografický, či k násilí
nabádající obsah a facebook nebudou používat k ponižování, urážkám, zastrašování a
diskriminaci ostatních uživatelů.
Aby byl facebook uživatelsky zajímavější, nabízí uživatelům různé aplikace a hry. Ty slouží
zejména k tomu, aby uživatele u sociální sítě jednak udržely co nejdéle (nutno starat se o zvíře,
pole, válečníky apod.), a jednak mu dodávají pocit osobnosti, emočního náboje (posílání
virtuálních dárečků, srdíček apod.). Je to tedy vhodný způsob, jak bezpečným způsobem
vyjadřovat emoce, což je aktivita, která nemalému počtu lidí činí značné potíže.
4
Facebook, stejně jako všechny sociální sítě reaguje na potřeby uživatelů, zejména pak mladých
lidí, mezi které patří:
•
•
•
•
•
•
Komunikovat a zkoušet různé způsoby komunikace (mladí lidé mají často tendenci na
internetu vyjadřovat neohrožené, často až radikální názory a řešení různých situací)
Experimentace se vztahy a sexualitou (internet umožňuje přeskakovat některé fáze
kontaktu, které jsou běžné v reálném světě, jde-li o intimní vztahy)
Navazovat nové kontakty (mladí lidé nerozlišují na vztahy reálné a virtuální)
Prezentovat se (to usnadňují fotografie, videa, texty, odkazy, které mladí lidé mohou
sdílet a jejich virtuální přátelé je mohou hodnotit, například pomocí funkce „líbí se mi“)
Vytvářet a potvrdit si svou identitu (na internetu navíc mohou vytvořit svou vlastní
ideální identitu)
Zařadit se do skupiny, socializovat se
Všechny tyto aktivity sebou ovšem přináší i určitá rizika. Asi největší problémem sociálních sítí
obecně je problém soukromí. Sociální sítě umožňují extrémně snadné a rychlé zveřejnění
čehokoliv. Kdo ovšem takové informace vidí? Nevyužívají-li uživatelé internetu žádnou
z možností nastavení soukromí, pak opravdu kdokoliv. Přesto nastavení soukromí neznamená,
že se některé informace či materiály nedostanou k osobám, které jejich cílovou skupinou
primárně být nemají, případně nebudou zneužity proti tomu, kdo je na internet vystavil proti
samotnému majiteli. Cokoliv se na internetu jednou ocitne, začíná téměř okamžitě žít svým
vlastním životem.
V kontextu bezpečnosti sociálních sítí a internetu obecně můžeme rozlišit dva faktory, které
hrají důležitou roli ve smyslu bezpečnosti. Je to problematika lidského faktoru a technického
zabezpečení.
Mezi problémy lidského faktoru patří následující:
•
•
•
•
Neznalost možností nastavení soukromí
Neuvědomění si rizik
Nedomýšlení důsledků – z internetu nelze nikdy nic spolehlivě získat zpět
Přehnané počty přátel (Zejména na začátku, kdy děti profil založí, mají tendenci přidávat
si kohokoliv, aby nevypadaly, že nemají přátele. Doporučte dětem (i dospělým) čas od
času udělat čistku přátel. Aby tam měli skutečně pouze lidi, o kterých vědí, kdo jsou.
Někteří „přátelé“ mohou být neaktivní, ale pozorovat aktivity dítěte)
5
•
Teenageři – tlak na transparentnost, čím více informací, tím lépe (veďte děti k tomu, aby
přemýšlely, zda informace, kterou zveřejňují, skutečně za zveřejnění stojí, nemůže
nikomu ublížit a nemá vulgární tón, či jinak neodporuje pravidlům netikety)
Oblast technického zabezpečení je oblast, kterou běžný uživatel zpravidla ovlivnit nemůže, je
však důležité myslet na to, že každé zabezpečení může selhat (jak ukazuje například případ
z prosince roku 2011, kdy na internet unikly fotografie ze soukromého alba Marka Zuckerberga),
nebo být záměrně zničeno, a je tedy nutné neustále přemýšlet o tom, co člověk na internetu
zveřejňuje.
DIGITÁLNÍ STOPY
Surfování není anonymní, každý pohyb na internetu za Vámi zanechává dohledatelné
informace.
Základními zdroji informací jsou:
•
•
•
•
•
•
diskuse pod články
profily a aktivita v sociálních sítích
vlastní blogy či webové stránky
historie surfování a chatování
členství ve spolcích, které na web umisťují jména
registrace na internetových stránkách
KOMUNIKACE
Patří mezi základní potřeby teenagerů. Relativní anonymita internetu uživatelům navíc
umožňuje zkoušet různé způsoby komunikace a zároveň posunovat hranice v komunikaci
vyplývajících ze sociálních norem při komunikaci tváří v tvář.
Komunikace mezi uživateli sociálních sítí probíhá následovně:
1.
2.
3.
4.
soukromě mezi dvěma uživateli
hromadně mezi uživatelem a skupinou s ním propojených dalších uživatelů
v reálném čase
asynchronně (uživateli/uživatelům lze nechat zprávu, kterou si vyzvedne později, až se
připojí k internetu)
6
Tato komunikace neprobíhá pouze mezi lidmi, kteří se mezi sebou znají z reálného světa, ale i
výrazně i mezi lidmi, kteří se znají pouze ze světa virtuálního.
Plusy
– Prostor pro získávání sociálních dovedností
– Jednoduché navazování nových kontaktů
Mínusy
–
–
–
–
Riziko odklonu od reálných kontaktů
Nejedná se o vztahy v pravém slova smyslu
Možnost schovat se za fiktivní identitu
Nikdy si nemůžeme být jistí, s kým jsme v kontaktu
Pravidla pro komunikaci s neznámými lidmi pro rodiče:
Komunikaci nezakazujte, ale:
Dohodněte se s dětmi na základních pravidlech internetové komunikace:
• Nesdělovat tabu údaje – adresu bydliště a školy, celé jméno, telefonní číslo, choulostivé
fotografie
• Poučte o důsledcích neuváženého jednání – konkrétní scénář (krádeže, napadení,
vydírání)
• Naučte a trvejte na dodržování nastavení soukromí
• Komunikujte s dětmi o tom, s kým se na internetu „kamarádí“
• Konfrontace reálných a virtuálních vztahů
Není od věci děti a mladistvé poučit o tom, co patří mezi osobní a citlivé údaje, a diskutovat
s nimi o tom, jakým způsobem lze takové informace zneužít.
Na následující informace se vztahuje zakonná ochrana:
•
•
Osobní údaje
– všechny údaje, na jejichž základě je možné osobu identifikovat
– jméno, adresa, věk, rodinný stav, povolání nebo číslo kreditní karty.
Citlivé údaje
– jsou např. informace o etnickém původu, politických názorech, náboženském
přesvědčení, zdravotním stavu nebo sexuálním životě.
Nakládání s osobními údaji:
7
•
•
Až na výjimky (především s ohledem na trestní právo, vyšetřování trestných činů apod.)
je možné zpracovávat osobní údaje jen se souhlasem dotyčné osoby.
Každý, kdo shromažďuje osobní údaje, musí uvést účel, pro který údaje shromažďuje, a
tento účel také dodržet.
Každý, kdo pracuje s osobními údaji, např. pro obchodní účely, musí poskytnout informace o
tom, jak s osobními údaji dále nakládá.
•
•
•
Osobní údaje mohou být uchovávány jen po dobu, ktera je nezbytná k účelu, pro který
jsou údaje shromažďovány. Po uplynutí této doby je povinnost je zlikvidovat.
Je dovoleno shromažďovat jen takové osobní informace, které jsou k danému účelu
nezbytné.
Např. při registraci k nabízené službě může provozovatel požadovat jen takové údaje,
které jsou skutečně nutné pro uzavření smlouvy nebo pro poskytnutí služby. Všechny
ostatní údaje, jako je např. věk nebo výše přijmu, nemohou byt povinným údajem.
Na základě tohoto práva může každý od firmy nebo i úřadu získat informace o tom:
•
•
•
jaké údaje jsou o něm zpracovány
jaký je účel zpracovaní informací
jaký je zdroj informací a kdo všechno je jejich příjemcem
Není od věci u internetových stránek sledovat následující ukazatele:
•
•
•
•
•
•
•
•
Jsou na internetové stránce kontaktní údaje poskytovatele (jméno firmy, oprávněný
zástupce poskytovatele služby, příslušná adresa s telefonním číslem nebo e-mailem)?
Je v prohlášení o ochraně osobních údajů uvedeno, v jaké formě budou osobni údaje
zpracovány?
Jsou všechny požadované údaje opravdu potřebné?
Je uživatel informován o právu odmítnout sdělení osobních údajů a o právu požádat o
jejich smazáni?
Kdo všechno má k osobním údajům přístup? Je možné odmítnout jejich další předávání?
Je uživatel informován o právu dozvědět se, jaká data jsou o něm shromážděna?
Které údaje jsou ukládány a kdy se mažou? Uživatel musí mít možnost odmítnout
sestavování profilu své osoby.
Jsou data při přenosu šifrovaná? (Pokud ano, ve stavovém řádku prohlížeče by se mělo
objevit https://… místo http://…).
8
•
Jsou ve formuláři odlišené údaje, které jsou povinné, a informace, které je možné uvést
dobrovolně?
PREVENCE
Je stejná jako u všech problematických jevů na internetu:
•
•
•
•
•
•
•
Neposkytovat osobní a citlivé údaje neznámému příteli z internetu (bydliště, věk, telefon,
e-mail, adresu školy)
Nevytvářet a neposkytovat kompromitující materiály
Nechodit na osobní schůzku s neznámým člověkem
Vždy o takovém záměru informovat rodiče
Komunikovat jen na témata, která jsou pro mne bezpečná
Nenechat se nutit ke kybersexu
Být obezřetní k nabízeným dárkům, výzvám k utajení, negativnímu hodnocení rodičů,
sexuálně laděné komunikaci
Kasuistiky:
Jak se může vymstít veřejná událost na sociální síti:
Pozvánka na party, kterou šestnáctiletý mladík umístil na Facebooku, způsobila nečekanou
návštěvnost rodinného domu v Děčíně. Pozvání vyslyšelo na dvě stovky lidí, které musel
rozehnat otec mladíka s policií.
Zdroj: http://www.novinky.cz/krimi/274512-mladik-zval-na-party-v-decine-pres-facebook-prislystovky-lidi-a-musela-zasahovat-policie.html
Vraždy kvůli facebooku:
Bohužel změny například stavu nebo přátel na facebooku mohou být pro některé z jejich
uživatelů osudné:
Změna statusu na sociální síti Facebook dala patrně popud k dvojité vraždě v americkém městě
Nashville. Odebrání z přátel tak stálo život mladý pár.
Zdroj: http://technet.idnes.cz/v-usa-vysetruji-vrazdu-kvuli-smazani-z-pratel-na-facebookupoz/sw_internet.aspx?c=A120210_095825_sw_internet_vse
9
Vražda kvůli změně statusu:
Jednou z informací, které o sobě můžete na Facebooku prozradit je váš momentální partnerský
vztah. Pokud ovšem máte chorobně žárlivý protějšek, může změna nastavení tohoto statusu
skončit i vraždou jak se tomu stalo ve Walesu.
Když Brian Lewis zjistil, že si jeho přítelkyně Hayley změnila status na "nezadaná", psychicky se s
tím nedokázal vyrovnat a Hayley ubodal.
Zdroj: http://www.emag.cz/vrazda-kvuli-zmene-statusu-na-facebooku/
Prenatální profily na facebooku:
Jde o profily dosud nenarozených dětí, které svým potomkům zřizují jejich rodiče. Na profil jsou
pak rodiči postupně nahrávány fotografie z ultrazvuku a další fotodokumentace spojená s
budoucím porodem, stejně jako informace o průběhu těhotenství. Po narození dítěte je profil
dále doplněn o již skutečné fotografie dítěte a o další informace.
Prenatální profily jsou potenciálně rizikové hned z několika důvodů:
A) Rodič poskytuje Facebooku celou řadu osobních údajů, včetně fotografií dítěte.
B) Rodič zakládá svému dítěti profil bez jeho svolení. Dítě pak přichází o možnost volby - být či
nebýt na Facebooku.
C) Rodič potenciálnímu útočníkovi sděluje důvěrné informace, které mohou posloužit
zlodějům (např. informace, že v tuto hodinu bude rodič na procházce s dítětem a byt bude
tedy prázdný).
D) Prenatální profil zvyšuje pravděpodobnost, že bude matka oslovována nejrůznějšími
obchodníky. Zvyšuje se rovněž množství spamu, který je přesně zacílen na rodiče s malým
dítětem.
E) Rodič prostřednictvím profilu často vyzrazuje důvěrné zdravotní informace, např. informace
o nemocech, očkováních, prodělaných lékařských zákrocích atd.
Slovník klíčových pojmů:
Citlivý údaj – zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů definuje citlivý údaj jako osobní
údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích,
členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za
trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů;
citlivým údajem je také biometrický údaj umožňující přímou identifikaci nebo autentizaci
subjektu údajů
10
Cyberbullying - kyberšikana, někdy se též setkáme s počeštěným termínem kyberbullying, jde o
záměrné ubližování a násilné chování prostřednictvím mobilních komunikačních nástrojů
Emotikon – obrázek používaný k vyjádření pocitů a emocí (např. smajlík). Emotikon lze vytvořit
kombinací standardních kláves pro písmena a interpunkční znaménka nebo použít již připravené
obrázky
Facebook – je speciální webová stránka sloužící ke komunikaci mezi uživateli, ke sdílení
multimediálních dat (obrázků, videí, zvukových záznamů), udržování vztahů a také zábavě.
Facebook byl založen Markem Zuckerbergem původně jako systém pro studenty Harvardské
univerzity. Postupně se rozšiřoval a v roce 2009 měl již 350 milionů aktivních členů. Facebook je
typickým představitelem tzv. sociálních sítí, které slouží k udržování kontaktů mezi lidmi na
internetu
Flaming – záměrné umisťování urážlivých nebo provokujících vzkazů na internet s cílem
vyprovokovat uživatele k hádce, bezdůvodné urážení ostatních uživatelů jen tak pro zábavu
účastníka
Google – je největší internetový vyhledávač, probíhá na něm 47,7 % veškerého vyhledávání.
Vyhledávač každodenně obslouží přes 200 milionů dotazů. Kromě webových stránek umí
prohledávat také obrázky, diskusní skupiny, zpravodajské servery a nabídky on-line prodeje
Happy slapping – „veselé fackování“, záměrné agresivní napadnutí náhodné oběti, natočení
celého aktu a jeho vystavení na internet
Krádež identity – jde o nedovolené shromažďování a používání osobních údajů, obvykle za
účelem kriminální činnosti. Útočníci mohou využít například vaše uživatelské jméno, heslo,
datum narození apod. Banky, městské úřady nebo jiné instituce, se kterými komunikujete, vás
rozpoznávají právě podle těchto údajů
Kyberagresor – jedinec, který se v kyberprostoru dopouští typických vzorců chování, které
můžeme definovat jako kyberšikanu
Kyberprostor – virtuální realita, kde se může odehrávat kyberšikana, dopad na její oběť je
ovšem reálný a často fatální
Netiketa – pravidla slušného chování při komunikaci na internetu (net etiketa)
Nevhodný obsah – obsah, který může negativně ovlivnit vývoj a výchovu dětí nebo na nich může
zanechat trvalé psychické následky
Nezákonný obsah – obsah, který je zakázán zákonem. Jedná se především o dětskou
pornografii, nelegální sexuální praktiky, nabídky dětské prostituce a sdružování pedofilních
zájmů
Ochrana soukromí – soubor nastavitelných vlastností systému, které zabezpečují ochranu
soukromí uživatele a jeho osobních údajů
Profil – osobní údaje uživatele uváděné v sociálních sítích, systémech pro rychlou výměnu zpráv,
chatování, internetových hrách apod. Profily mohou být veřejné nebo soukromé a uživatel je
může upravovat tak, aby jej co nejlépe reprezentovaly
11
Přezdívka (uživatelské jméno, nick) – jméno, které si uživatel při využívání internetové služby
sám zvolí k označení své osoby. Při volbě vhodné přezdívky si můžete na internetu zachovat
anonymitu
Sexting – elektronické rozesílání textových zpráv, vlastních intimních fotografií oběti či vlastního
videa se sexuálním obsahem. Tyto materiály mohou vznikat často v rámci partnerských vztahů.
V kontextu kyberšikany nemusí jít o původní materiály, ale o různé koláže apod.
Sociální sítě – lze je charakterizovat jako internetovou komunitu, která lidem umožňuje skrze
vytvořený profil na síti komunikovat, setkávat se, zůstávat vzájemně v kontaktu a sdílet
například obrázky, fotky nebo videa, je to oblíbené místo pro provozování kyberšikany
Osobní údaj – podle zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů je osobní údaj jakákoliv
informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za
určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na
základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou,
psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu
Popření – obranný mechanismus psychiky, jehož základem je událost, jejíž přijetí je pro jedince i
příliš bolestivé či ohrožující a proto se ho „rozhodne“ odmítnou a popřít a to často i tváří v tvář
drtivé váze důkazního materiálu svědčícího o opaku
Projekce – vědomé i nevědomé promítání a připisování vlastních žádoucích i
nežádoucích psychických procesů a vlastností, záměrů a tendencí jiným osobám
Vytěsnění – obranný mechanismus psychiky, při němž jsou nepříjemné myšlenky, motivy a
fantazie, nevědomě přesunuty z vědomí do nevědomí
Zloděj identity – je termín používaný pro podvodné jednání zahrnující krádež peněz nebo získání
výhod tak, že jedinec předstírá, že je někdo jiný
Přehled kontaktních míst pro řešení krizových situací
spojených s online technologiemi
Policie 158
Tísňové volání 112
Linka bezpečí 800 155 555, www.linkabezpeci.cz
Místní PPP
Horká linka www.horkalinka.net
Pomoc online (Internet Helpline) www.pomoconline.cz
Národní centrum bezpečnějšího internetu (Safer internet) www.saferinternet.cz
Bezpečně online www.bezpecne-online.cz
12