ano - Spolek pro vojenská pietní místa

Ročník : VII
prosinec 2013
číslo : 0028
Z obsahu čísla : Kronika projektu, 75. setkání, pouť v Itálii, seminář, publicistika , ohlasy z našich stránek a
veřejnosti, počty zařazených VPM
NÁRODU, KTERÝ SI NEVÁŽÍ HRDINŮ, HROZÍ, ŽE NEBUDE ŽÁDNÉ MÍT, AŽ JE BUDE
SKUTEČNĚ POTŘEBOVAT.
Vítejte mezi námi :
Slovo redaktora
Vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou
poslední číslo spojeného zpravodaje Spolku pro
vojenská pietní místa, o. s. a jednoty
Československé obce legionářské v Českém
Brodě v roce 2013.
V průběhu konce roku se objevilo
několik článků v našich médiích na něž bylo
nezbytné reagovat. Téma bylo skoro obvyklé,
přezíravý postoj k práci amatérských nadšenců.
Ale toto období máme snad za námi a můžeme
se věnovat důležitějším věcem.
Předně, máme za sebou úspěšný pokus,
jak pomoci doplňovat Centrální evidenci
válečných hrobů. Rok 2014 by mohl být
zajímavým začátkém v tomto našem úsilí o
doplnění mnoha míst do oficiální databáze.
Velmi slibně, řekl bych až moc se
rozjíždí naše poradenská činnost. Bezmála 200
odbavených dotazů hovoří samo za sebe.
Máme za sebou také další ročník našeho
semináře a pochopitelně opět společného
s Valnou hromadou spolku. Jelikož od roku 2014
platí v ČR nový občasnký zákoník je nezbytné
mírně upravit naše stanovy, více v samostatném
článku.
Valná hromada nám přinesla celkem
podrobný plán činnosti na rok 2014, přesto ještě
můžeme očekávat nějaká ta doplnění,
přinejmenším o jeden spolkový výlet.
Stejným pozitivem je i fakt, že máme na
další činnost přiměřený dostatek prostředků.
A vlastně nejdůležitější věc – roste nám
nejen počet přispěvatelů, ale především těch,
kteří se nechali zaškolit k vkládání dat. Jinak
řečeno, máme adminů, jako ještě nikdy před tím
v minulosti.
Rychlost překlápění dat ze starého na
nový web je úchvatná. Vlastně pro nás rok 2014
asi bude posledním překlápěcím. Za tohle velké
díky všem, kteří se tohoto úkolu ujali.
Přispěvatelé: Štula Pavel, Jiří Francírek, Marek
Lanzendorf, Kateřina Vodňanská, Karel Krois,
Procházka Filip, Martin Rak, Mgr. Milan
Rosenkranc (Oblastní muzeum v Děčíně),
Jaroslav Kotlaba, Josef Šlesinger, Ing. František
Bednář (kronikář obce Býšovec), František
Bojanovský, Josef Stahl, Eva Špačková, Anna
Korbářová, Zdeněk Hrnčíř, Ing. Miroslav Marek,
Oldřich Bohuněk, Ľubomír Fekiač
Ve spolku: - .
V jednotě ČsOL Český Brod: -.
Kronika Projektu
1. 10
15.10.
1.11.
17. 11.
24.11.
2.12.
23.12.
24 500 VPM, zapojilo se 452 osob.
31 000 VPM, zapojilo se 452 osob.
32 000 VPM, zapojilo se 456 osob.
32 300 VPM, zapojilo se 459 osob.
32 100 VPM, zapojilo se 465 osob.
32 200 VPM, zapojilo se 468 osob.
32 300 VPM, zapojilo se 469 osob
Počty pohybující se směrem nahoru jsou
následkem velké revize VPM na hřbitově v Brně.
Zde je jednomu místu přiřazeno více čísel
z CEVH, tedy jedno místo s více jmény je
vedeno jako více válečných hrobů. Metodika
počítání VPM se drží pravidla, jedna památka =
jedno VPM. Proto jsme počty VPM uzpůsobili
této naší metodice. Dočasný „pokles“ tedy
neznamená nic více, než důraz na jasné
„kupecké“ počty. Chceme-li vědět, kolik máme
vlastně památek, nelze jinak.
Všem našim čtenářům i přispěvatelům
přejeme příjemný start do Nového roku,
hodně úspěchů jak v rodinném, tak i
pracovním životě.
Martin
2
6)
Zvolna jsme začali diskutovat trošku
opomenuté téma, a to změnu zákona o válečných
hrobech. Ukazuje se, že například absentující
sankce pro obce, kdy některé nejsou schopné a
některé dokonce ochotné zavést památky do
databáze jsou prostě chybou. Úředníka je třeba
popohnat. Jsou desítky poctivých, pilných
nadšenců a těch pár to docela kazí.
Z našich aktivit
Od února 2012 náš Spolek pořádá pravidelné
spolkové setkání, a to každý první čtvrtek
v měsíci v 17hodin v restauraci U Bronců,
Biskupská 1139/4, Praha 1. V roce 2013 setkání
příznivců Spolku proběhne v těchto dnech:
7/2, 7/3, 4/4, 2/5, 6/6, 4/7, 1/8, 5/9, 3/10, 7/11 a
5/12.
7)
V rámci diskuse o novele zákona o VH
bychom pochopitelně rádi otevřeli i téma tzv.
rodinných hrobů, mimochodem jen jejich
inventurou můžeme dojít k plnému seznamu
obětí, to jen pro vysvětlení profesionálním
historikům.
****
75. setkání klubu ( projektu ) VETS
75. setkání účastníků projektu se konalo ve
čtvrtek 7. listopadu 2013 v Praze v restauraci
U Bronců, v termínu obvyklého spolkového
setkání.
8)
Vojta nás informoval o situaci okolo VPM
v Brně, kde vládne celkem chaos v počtech. Tak
či tak je počet nadhodnocený a i my budeme
počty přepočítávat a snižovat. Přeci jen počítat
jeden hrob 2x jen proto, že má dvě strany je
poněkud mimo.
Účastnili se: Vladimír Ježek, Martin, Vladimír
Štrupl, Aleš, Petr, Vojta a Jirka.
9)
Vojta nás také informoval o stavu
pokladny a je vidět, že volba vrchního
pokladníka Honzina byla více než správná. Tak
má vypadat obsah kasy na konci roku, díky
Honzine. Jinak řečeno, jsme na tom překvapivě
dobře.
1)
Vláďa Ježek na svá bedra vzal návrh úprav
stanov, tak jak se celá věc odvíjí od nově
nastupující občanského zákoníku. Návrh a
hlasování bude součástí Valné hromady spolku,
která se koná 30. listopadu
A toť zhruba vše, těším se na setkání na
semináři a případně na následném posezení.
2)
Byl zpracován návrh plánu činnosti na rok
2014, mimo jiné i spolkových malých setkání U
Bronců. Termíny byly tentokrát navrženy více
s ohledem na všelijaké svátky, aby se zvýšili
možnosti se účastnit. Navrženo je 9/1, 6/2, 6/3,
3/4, 15/5, 5/6, 10/7, 7/8, 4/9, 2/10, 6/11 a 4/12.
Zapsal Martin
****
3)
Martin informoval o dalším článku a co mu
předcházelo. Tentokrát je to k problematice, zda
je vůbec spočítat všechny oběti válečných
konfliktů. Odpovězeno je ve vlastním článku –
proč by to jako nemělo být možné?
Čtvrtý ročník Ligy přispěvatelů je mrtev, ať žije
ročník pátý , odstratoval v první minutě dne 1. listopadu 2013
1. místo – 859,0 VPM - Lenka Šimčíková
2. místo - 821,5 VPM - Vladimír Štrupl
3. místo - 326,0 VPM - Ladislav Barabás
4. místo - 176,0 VPM - Skýpala Marek
5. místo - 164,0 VPM - Kareš Josef
4)
Proběhlo doladění činnosti před
seminářem. Logistika tentokrát dopadla na
Aleše, sraz členů je na 9:30. Mírně zpoždění
nevadí, ale start je v 10 hodin.
5)
Na schůzi jednoty 30/11 se budou mimo
jiné probírat i trička, kdo ví, že nepojede, už
zvolna předávejte plnou moc na hlasování.
****
3
Svatopluk Valníček z Brna, syn talianskeho
legionára Václava Valníčka, ktorý v oblasti
bojoval a aj ďalších potomkov našich
legionárov, okrem iného aj príbuzných v Arcu
popraveného
legionára
Karla
Nováčka.
Z iniciatívy Mileny Kolaříkovej na viacerých
miestach zaznela na počesť našich padlých aj
naša hymna.
Púť ČsOL po talianskych bojiskách
Pri príležitosti 95. výročia bitiek na rieke Piave –
San Dona di Piave a v oblasti Riva del Garda
(najznámejšie je nepochybne kóta Doss Alto)
a popráv našich legionárov v Arco, Conegliane,
Oderze, Piavone a na ďalších miestach
usporiadala Československá obec legionárska
spolu s obrom pre vojnových veteránov
a vojnové hroby MO ČR pre veteránov a členov
ČsOL poznávací zájazd spojený s pietnymi
aktmi na týchto pamätných miestach. Na akcii sa
v dňoch 20. – 24. septembra 2013 z našej
Jednoty Český Brod zúčastnili Jan Kincl,
Vladimír Štrupl, Aleš Zahradníček, Vladimír
Ježek a Feďo Vrábel.
Feďo Vrábel, člen Jednoty ČsOL Český Brod
****
Adopce válečných hrobů
Správa pražských pohřebišť propagovala projekt
Adopce hrobů, v ČT na ČTArt a
protože jsme "hrobaři" a pohybujeme se po
pohřebištích popřemýšlejte o tom!
Prosím o zařazení tohoto bodu k diskuzi na VH a
schůzi jednoty ČSOL Č.Brod.dne 30.11.2013
více
o
projektu
zde
http://www.hrbitovy.cz/adopce.html
uvedený pořad v archivu ČT zde
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1 ... aburiana/
Zatiaľ čo krvavé bitky na rieke Piave sa po
prelomení frontu na rieke Soči a postupe
rakúsko-uhorských vojsk do oblasti Benátok
udiali v júni 1918, na Doss Alte sme boli presne
na 95. Výročie bitky, v ktorej padlo sedem
našich legionárov a päť zajali a na druhý deň
v Arcu popravili. Na Doss Alto a napietnych
aktoch v oblasti Arca nás spravádzala skupina
miestnych alpiníkov na čele so svojím vedúcim
Carlom Zanonim. Alpiníci sa vzorne starajú
o pomníky našich legionárov a udržujú aj
chodníky a obnovujú značenie v oblasti kóty
Doss Alto (703 m. n. m., za čo im nepochybne
patrí naša veľká vďaka.
dokonce se dohodli s MO ČR že umožní adopci
válečných hrobů uvedených v CEVH!!!
více
zde:
http://www.hrbitovy.cz/adopcevojenske.html
další možnost jak dokázat, že naše evidence je
místy přesnější než MO!
Silným dojmom na našu výpravu zapôsobila aj
návšteva kostníc a monumentálnych pomníkov
v Roverete, Ponte di Piava a na koniec na Monte
Grappa. Celkom výnimočným zážitkom bolo
stretnutie s posledným žijúcim svedkom popravy
našich legionárov v Piavone – 102 - ročným
Talianom Zanardom Candidom, ktorý ako
chlapec so svojimi kamarátmi popravu videl na
vlastné oči. V našej výprave bol aj MUDr.
zde je příklad voj.osobnosti z poslední dávky osob
k adopci:
http://www.hrbitovy.cz/adopceimg/adopceols3.p
df
Nikolaj Alexandrovič Chodorovič ,
4
Protože:
NIKDO nebude zapomenut!
v televizi mluvila koordinátorka, že by šlo uvedené
aplikovat i na hrobech obyčejných obětí (dětské,
nálety, ..)
Jan Kincl
všimněte si, že je zde i kdo uvedenou osobnost
navrhl k adopci, a to je další možnost propagovat
činnost Spolku
a udělat reklamu dobré věci, vždyť kolik toho
máte nafoceno a víte, že o hroby nikdo nepečuje,
navrhněte a přemýšlejte, proč adoptovat nejen
potřebné (děti v bídě, zvířata v zoo)
když lze pomoci k tomu aby se na někoho
nezapomnělo !
****
8. výroční setkání a 7. ročník semináře k
problematice mapování vojenských pietních
míst
Setkání a seminář se konalo v Praze, v klubovně
ČsOL v hotelu Legie dne 30.listopadu 2013.
Vlastní akce začala prezentací v 10 hodin.
A jako pokladník Spolku VPM mám návrhy:
1) možná naivní a idealistický,
firma chce reklamu na našem webu, dotaz
podpoříte nás v činnosti ? ano. kolik dáte? tolik a
tolik.
Zúčastníte se s námi společně na projektu Adopce
vojenských hrobů? ano ne Dobře uvedeme vás na
webu v reklamní sekci: přispěli na dobrou věc
(nebo: není jim cizí historie, zde banner, odkaz ,
reklama, cokoli ) a pečují o hrob této významné
osobnosti (malý medailónek, foto, na foto
pomníku stačí odkaz na hrob v naší evidenci)
Úvodního slova a pozice moderátora semináře se
ujal předseda jednoty ČsOL Český Brod bratr
Přerovský.
Je třeba také zmínit fakt, že naše jednání
zaznamenal štáb korejské televize pro svůj
dokument. Předseda jednoty jim předal náš
pamětní odznak na památku jejích zájmu o
Československé legionáře.
pokud se ptáte jaká je cena za jedno hrobové místo
tak informace jsou zde: ceník
http://www.hrbitovy.cz/ke_stazeni.html
2) Ano vím , je to bláznivé už teď Spolek nestíhá
plnit základní svoji funkci tzn.: mapovat VPM,
ale není to cesta (nejen Martina, ale i jiných
vizionářů ze spolku) k posunu spolku někam do
budoucnosti,
kdy se občanská společnost začne starat o věci
veřejné a nespoléhá na své státní orgány a naopak
nutí úředníky konat a pracovat v zájmu
společnosti.
Představme si situaci např.:
město Horní díra se chlubí svými slavnými rodáky
, XY legionář, voják, čestný občan , bla bla a
nějaký spolek osloví pana starostu, jo dáváte jim
kytku jednou ročně k desce na jeho rodný dům o
který nemusíte pečovat, neboť je v privátním
držení, ale že ,,Vašemu" hrdinovy chtějí zrušit
hrobové místo to neřešíte. Co Vy na to?
Nejen mapovat, ale i aktivně zasahovat do
Vojenských pietních míst, to by mohla býti
budoucnost, kdy se nezapomíná na minulost.
Vzhledem k nemoci předsedy Spolku první
prezentaci v jeho nepřítomnosti, ale jím
vypracovanou provedl Martin. Týkala se toho
nejdůležitějšího v činnosti Spolku a tím je
mapování VPM. Dozvěděli jsme se kolik VPM
již máme (přes 32 000), jak probíhá překlápění
dat ze starého na nový web (překlopeno je přes
86% dat), proč nám počet VPM klesá (vlivem
rozdílnosti metodologií mapování památek a
určitých zmatečných počtů v Brně, kde jsou
pravděpodobně započítání osoby jako VH u nás
dojde k poklesu zařazených míst o více než 1000
položek, jen tak se sladí realita se statistikou,
tolik míst prostě v Brně není – mrtvých
pochopitelně ano). A v neposlední řadě jsme se
dozvěděli kdo je nejpilnější admin/překlapěč.
Tak jako loni jím je pan František Jedlička.
5
Druhá prezentace se týkala věčných diskusí na
téma „válečný hrob“ vs „vojenské pietní místo“.
Přítomným byl objasněn výklad zákona o vh,
povinnosti obcí, krajů a MO v oblasti evidence.
Naše nakonec úspěšná akce s pokusem jak
obcím pomoci a dohledáním VH, na jejímž
nakonec zdárném konci má hlavní zásluhu náš
předseda a pan Vetrák z MO. Malým stínem
tohoto úspěchu je fakt, že daná obec si naše data
přivlastnila oříznutím našich autorských práv
z fotografie. Což jistě toto nemalé město uvede
do stavu, jak to má zákon rád. Součástí
prezentace bylo i zahájení diskuse k našemu
pokusu o návrh změny zákona o válečných
hrobech, kdy je z našeho pohledu nezbytné
doplnit toto:
V rámci prezentací databází vh i vpm zazněla
většinou pozitivní slova. Na adresu naší databáze
vpm však zaznělo, že je třeba zvýšit kontrolu
zařazovaných památek (mnohdy se stává, že data
jsou z více stran památky, než pouze z čelní a
část dat pak uniká). Klesá nám občas kvalita
fotografií. V budoucnu bude nezbytná ještě
alespoň jedna revize našeho webu ohledně čísel
z CEVH (anebo vymyslet ve shodě s MO
vzájemné předávání aktualizovaných údajů o
úpravách u čísel CEVH). A pochopitelně velký
zájem ze zahraničí nás asi donutí, alespoň o
částečné cizojazyčné mutace našeho projektu.
Dalším návrhem je doplňovat ještě více
informací do poznámek k jednotlivým vpm,
jsou-li alespoň trochu dostupné. Naši čtenáři jsou
stále náročnější a náročnější. K tomu
pochopitelně patří fakt, že bychom měli
maximalizovat naši snahu identifikovat legionáře
jejichž databáze je již k dispozici.
jasně definovat co je a co není válečný
hrob, současná definice je velmi volná a vede
k nejasným výkladům
konečné stanovisko při nejistotě zda
místo je či není vh musí být odňato MO a
svěřeno nezávislému institutu (tedy ne například
VHU, ale např. komisi vzniklé ze zástupců
organizací se vztahem k historii i mapování,
VHU pochopitelně může být v takové komisi)
A pro usnadnění práce je nezbytné po vložení
nového vpm, jehož lokalita byla určena na
základě sekce „tipy na vpm“ toto místo z tipů
odstranit. Pochopitelně zazněl nápad, zda by toto
nešlo zautomatizovat v rámci administrace, takže
nápad pro našeho programátora.
musí se stanovit termíny do kdy musí být
co v zákoně učiněno, tedy do kdy dopředu se
musí požádat o změnu vh, do kdy musí úřady
činit – jistá obdoba termínů jako je u vedení
evidence vh
Dalším bodem semináře byla dobrá zpráva, že
díky podpoře ČsOL se podaří opravit již třetí
místo v Mělnickém Vtelnu. Jedná se o
pomníček, který bude příští rok slavnostně znovu
odhalen. Je také nezbytné připomenout, že za
touto neúnavnou snahou stojí Vladimír, který tak
nemá za sebou obnovu jednoho či dvou
pomníčků, ale už rovnou třech.
krajské úřady se nám v celém procesu
vedení evidence vh jeví jako nadbytečné
musí se vytvořit jasná odpovědnost za
vedení evidence vh, tedy ne pouze počátečního
stavu, ale průběžné vedení evidence, včetně péče
o vh a následně pochopitelně sankce za
něčinnost v této oblasti
Krátká prezentace byla zaměřena na formy
našeho PR v médiích, tedy naše weby a FB
profily. Lze konstatovat, že význam Facebooku
roste a daří se nám přes něj získávat nové
zájemce o baši činnost i náměty na další lokality.
Stejně tak i význam naší „novinařiny“ není
zanedbatelný, byť závěr roku patřil spíše
reakcím na náhlou smršť jednoho novináře a
doufejme, že uragán nepřesností je již za námi a
laická veřejnost nebude zase nějaký ten čas
matena zavádějícími informacemi.
V následné diskusi zaznělo, že existuje velmi
rozdílný přístup obcí k mapování a evidenci vh.
Někde je přístup vynikající a tam by neškodila
jakási publicita jako poděkování, alespoň
děkovný dopis. Naopak někde je situace velmi
zlá a tak by publicita neuškodila také. Vzhledem
k rozsáhlému přehledu našich adminů se nejhorší
stav jeví v příhraničních obcích, kdy není nemalé
množství lokalit zavedeno do databáze.
6
Marek měl velmi zajímavou prezentaci o
Arlingtonském hřbitově v USA. Historie tohoto
místa od jeho vzniku z dob občanské války do
současnosti je stejně fascinující jako jeho rozloha
(2, 53 km²). Nemalý důraz je také kladen na úctu
k veteránům a vojáků své země, tolik běžné pro
vyspělé státy.
Zapsal: Martin
****
Valná hromada Spolku pro vojenská pietní
místa, 2013
Se konala po semináři dne 30. prosince 2013.
1)
Na základě návrhu předsedy byla přijata
opatření vůči neaktivním členům spolku.
2)
Byla odsouhlasena výše členského
příspěvku na další období ve výši 400 Kč a
splatnost tohoto příspěvku do 31. března 2014.
3)
Byla vzata na vědomí informace o našich
financích a plánech na výdaje pro rok 2014. Pro
všechny naše aktivity máme dostatek prostředků.
Posledním bodem našeho semináře bylo
vyhodnocení soutěže Liga přispěvatelů, 4.
ročníku
4)
Bylo odsouhlaseno, že předseda spolku
vejde v jednání s MO ohledně spolupráce na
metodologii v oblasti vh/vpm a pomoci obcím
v doplňování evidence CEVH na základě
pokusného souboru (viz prezentace na semináři)
1. místo – 859,0 VPM - Lenka Šimčíková
2. místo - 821,5 VPM - Vladimír Štrupl
5)
Byl představen návrh úpravy stanov na
základě požadavku nového občanského
zákoníku. Tento návrh byl po diskusi schválen
valnou hromadou spolku a předseda spolku ve
spolupráce ve Vladimírem Ježkem zabezpečí
předání nového znění stanov do sbírky listin
Rejstříkového soudu. Hlavní změnou bude
vypuštění ohavné koncovky o, s., která stejně
všechny štvala. Po zápisu u soudu bude nové
znění vystaveno na našich stránkách
3. místo - 326,0 VPM - Ladislav Barabás
4. místo - 176,0 VPM - Skýpala Marek
5. místo - 164,0 VPM - Kareš Josef
6)
Informace k Cyklopřejezdu nebyla
projednávána z důvodu nepřítomnosti našich
kolegů. Akci Cyklopřejezd považujeme za velmi
přínosnou a uvítáme její pokračování.
7)
Byl schválen plán akcí na rok 2014.
8)
Byl schválen termín dalšího semináře a
valné hromady, tímto dnem je 29. listopad 2014.
Přítomným byly ceny předány, ostatním budou
zaslány. V budoucnu však pro zjednodušení
plánujeme pro nepřítomné výherce udělovat
pouze pamětní list spolku s odznakem a diplom
za místo v soutěži (takže se výhercům vyplatí se
na nás dojet podívat).
9)
K termínu spolkového setkání 5. června
začne fungovat přípravný výbor pro organizaci
semináře a valné hromady spolku, který zajistí
jasný a organizovaný průběh všech aktivit
7
10) v roce 2014 se dokončí publikace VPM
města Kladno, k tomu bratr Přerovský vejde
v kontakt s kladenskou jednotou ČsOL, abychom
si doplnili některé informace
11) od roku 2014 se plánuje mírná změna
designu zpravodaje Monument
12) proběhla diskuse o výrobě trika model 2014
s tímto výsledkem, práce bude řídit Vladimír
Ježek, bude se jednat o polokošili, která bude
vyjadřovat naši příslušnost jak ke spolku, tak
brodské jednotě ČsOL, barva bude khaki (olivedrab, tmavě zelená), logo a písmo v kontrastní
barvě vůči podkladu, součástí bude tedy znak
spolku, obce a vlaječka
13) Spolek se, bude-li přizván, bude účastnit
dětského dne v Českém Brodě
Zapsal: Martin
****
8
„legionárskych historikov“ ako boli napríklad
Publicistika
štúdie
Františka
Šteidlera,
Josefa
Kudelu,
Konferencia o Občianskej vojne a čs. légiách
na Urale
Jaroslava Papouška alebo pamäti a spomienky
V septembri 2013 som mal možnosť v delegácii
Radola Gajda a celá plejáda ďalších) či kroniky
Československej obce legionárskej zúčastniť sa
jednotlivých plukov, pribúdajú práce nové, ktoré
už na III. konferencii o Občianskej vojne na
sa
Urale. Keďže sa táto téma veľmi bytostnbe
predovšetkým o materiál v ruských archívoch, čo
dotýka aj Československého armádneho zboru
je veľkým prínosom najmä pre nás, ktorí
v Rusku
pre
nemáme možnosť ich priamo študovať alebo
ostatných členov našej Jednoty a aj pre iných
príležitosť na dlhšie študijné pobyty v Ruskej
čitateľov podať základné informácie z tohto
federácii.
(ruských
légií),
pokúsim
sa
účastníkov týchto udalostí (napr. Maurice Janin,
podujatia.
opierajú
S blížiacim
jednak
sa
stým
o vydané
výročím
diela,
ale
vypuknutia
neblahej prvej svetovej vojny sa bádatelia
a publicisti začínajú čoraz viac zaoberať rôznymi
aspektmi tejto obrovskej katastrofy, ktorej
dôsledky v mnohom pociťujeme ešte aj dnes.
A napriek tomu, že už uplynulo odvtedy sto
rokov, čo je približne vek troch generácií,
nemožno povedať, že o tejto vojne a rôznych jej
kapitolách a epizódach, jej hlavných politických
či vojenských predstaviteľoch už vieme všetko.
Vojnové udalosti v rokoch Občianskej vojny
Má to svoje objektívne príčiny – dlhodobá
v Rusku a zapojenie našich légií podrobne
neprístupnosť archívnych dokumentov najmä
popisujú
vo
v zahraničí – predovšetkým v Rusku a Nemecku
v Prahe,
– rozsiahlosť zachovaného materiálu po ich
Slovenskom národnom archíve v Bratislave,
sprístupnení a aj zložitosť problematiky, ale má
Archíve literatúry a umenia Slovenskej národnej
to aj svoje politické a ideologické príčiny.
Vojenskom
knižnice
archívne
pramene
historickom
v Martine
uložené
archíve
a v ďalších
archívoch
K takým
múzeách i v súkromných zbierkach. Zásluhou
jednostranne
poopisovaným
ruských historikov sa čoraz viac sprístupňujú
a interpretovaným okruhom otázok, pokiaľ ide
a analyzujú už aj predtým neprístupné materiály
o ruské,
v ruských archívoch. To umožňuje nové analýzy,
problém Občianskej vojny v Rusku a tamojšie
čiastkové i monografické štúdie zamerané na
pôsobenie československých légií. Sovietski,
uvedenú
k starším
českí a slovenskí historici pod vplyvom triednej
prvorepublikovým materiálom, ako sú práce
a straníckej marxistickej ideológie a monopolu
problematiku.
A tak
9
české a slovenské dejiny patrí aj
komunistickej strany nevykladali dejiny tejto
Po
prevratných
spoločensko-politických
vojny len jednostranne a neobjektívne; oni často
zmenách v Rusku v rokoch 1990 - 1991 sa
udalosti aj falšovali, alebo dokonca otvorene
postupne aj u Rusov začal objavovať hlad po
klamali. Takto pristupovali napríklad aj k príčine
nových, ideologickými nánosmi nezaťažených
zrážky légií s boľševikmi, čo jednoznačne
informáciách o vlastnej minulosti. Aj oni mali
interpretovali
buržoázie
k dispozícii len málo objektívne podaných
vystúpiť proti proletárskej revolúcii. T. G.
faktov, naopak, práce ruských aj sovietskych
Masaryka, E. Beneša, ale najmä generála Milana
autorov boli plné mýtov, poloprávd a neraz aj
Rastislava Štefánika ako hlavného vojenského
úmyselných klamstiev. Aj keď sa v posledných
organizátora, veliteľa a aj československého
rokoch začali ruskí, českí a aj niektorí slovenskí
ministra vojny, obviňovali z toho, že boli
historici týmito otázkami zaoberať intenzívnejšie
poslušnými „nástrojmi západných kapitalistov
a vyšli aj viaceré odborné štúdie i súhrnné knižné
a interventov“
publikácie, čaká tu príslušných špecialistov (a
ako
snahu
a dali
českej
dokonca
rozkazy
na
„kontrarevolučné“ vystúpenie légií. Legionári si
najmä slovenských) ešte veľa práce.
naopak, veľmi cenili práve to, že k vystúpeniu (u
Občianska vojna v Rusku v rokoch 1917 –
marxistov to bola „vzbura“, ale oni zabúdali, že
1922
vzbúriť sa možno len proti legálnej vláde) proti
tieto tragické udalosti čiastočne dotýkajú aj
základe uznesenia nimi demokraticky zvolených
česko-slovenského zahraničného vojska (pri
delegátov na zjazde légií v Čeľjabinsku. Veľmi
všeobecnom
častým a ešte aj u nás dnes opakovaným
takzvaná
„krádež“
označení
sa
často
používal
spojovník, v oficiálnom názve zboru už nie)
ruského
v Rusku – ruských légií. Už pre súčasníkov bola
štátneho pokladu, hoci s touto otázkou sa už
úloha
vyrovnali aj Rusi napríklad dielami Olega
Československého
armádneho
zboru
(ruských légií) v Rusku najmä po takzvanom
Budnického, manželov Muratovových, ale aj
„Čeľjabinskom
štúdiami českých historikov o peniazoch ruskej
incidente“
rozporuplná
a hodnotila sa z rôznych hľadísk. Inak sa na toto
emigrácie a kolčakovskom zlate. Takmer nikdy
obdobie a úlohu čs. vojska v Rusku pozerali
sa neuvedie, že vodca boľševikov Vladimír Iľjič
priami účastníci vtedajších udalostí a ďalší
Lenin sa poďakoval veleniu légií za vrátenie
pamätníci
zlata a ani neskoršie vláda Sovietskeho Ruska
z
spoločenstiev a
ani ZSSR od Československa – pokiaľ ide
o ruský zlatý poklad –
obdobiam
1917 – 1920, ale najmä roky 1918 – 1919, sa
základe nejakého vojenského rozkazu, ale na
je
k najtragickejším
v dejinách ruského národa. Pokiaľ ide o roky
boľševikom v Rusku v máji 1918 nedošlo na
obvinením
patrí
rozdielnych
národných
politických zoskupení, inak
nasledujúce generácie a aj historici v rôznych
nikdy nič vrátiť
obdobiach, v ktorých sa striedali demokratické
nepožadovala.
a totalitné režimy.
10
Ruskí historici pokračujú v „objavovaní“, alebo
z Jekaterinburgu, ktorý v posledných rokoch
lepšie povedané, v novom spracúvaní dejín
zúročuje svoje dlhoročné štúdium prameňov
Občianskej vojny v Rusku (1917 – 1922) a úlohy
a získané hlboké znalosti v celom rade publikácií
Československého armádneho zboru v rokoch
referujúcich
1918 – 1920, čo je dôležitou súčasťou tohto
Jekaterinburgu, Permi atď. Kručinin s pre neho
konfliktu. Významnú úlohu tu zohrávajú jednak
príznačnou
vysokoškolské ústavy a vedecké pracoviská na
svedomitej príprave a dôkladnej znalosti ruských
Urale a v Sibíri, Permské oblastné múzeum,
aj československých dokumentov, sa vo svojich
ďalej múzeá, školy a ústavy v
Kungure,
prácach zaoberá „zradnosťou, či nestálosťou
Jekaterinburgu
a v ďalších
mestách,
vojnovej šťasteny“ na príklade bojových operácií
špecializovaný
historicko-archívny
časopis
v oblasti Šadrinska, jazera Tavatuj a aj na iných
o bojoch
v oblasti
podrobnosťou,
Uralu,
založenou
na
Retrospektíva a viaceré kluby vojenskej histórie
miestach v
v tejto oblasti. Svedčí o tom nielen živá
v ďalšom výskume, pričom sa opieral aj
publicistická činnosť zameraná na uvedenú
o pomoc
problematiku, ale aj
v poradí už tretia
„Štandart“ zo Šadrinska, „Horský štít“ z
medzinárodná konferencia na tému „Občianska
Jekaterinburgu a „Priateľov Karla Vašátka“
vojna na Urale“, ktorá sa tentoraz uskutočnila
z Prahy. Táto plodná spolupráca vyústila do
netradične v múzeu GULAGu pri Permi, ktoré sa
niekoľkých publikácií a je tak ďalším zo
nachádza v bývalom nápravnom „Zariadení –
svedectiev o prínose vojenských historických
tábore č. 36“ asi 100 km východne od Permi
klubov, ktoré sa zameriavajú nielen na často
v dňoch 28. – 29. septembra 2013.
kritizovanú
lete 1918. Kručinin pokračoval
členov
klubov
„hru
na
vojenskej
histórie
vojakov“
v rámci
historických rekonštrukcií významných bitiek
v dobových uniformách, ale venujú sa aj vážnej
vedeckej práci – výskumu v archívoch a
následnému sprístupňovaniu výsledkov svojej
práce
v publikáciách,
výstavách
a aj
na
prednáškach či vedeckých konferenciách.
Na nedávnej konferencii prezentoval Kručinin
výsledky svojho najnovšieho výskumu, ktorý
zameral jednak na pomerne úspešné pôsobenie
veliteľa červenoarmejcov v tejto oblasti, Lotyša
Eduarda
Jedným z najvýznamnejších súčasných ruských
1938), neskôr
znalcov špecializujúcich sa najmä na udalosti
Aleksandr
Michajlovič
čekistu
Berzina
a
(1894
–
zakladateľa
trestaneckého tábora Višlag (1926) na severnom
v rokoch 1917 – 1920 na Urale a Sibíri je ruský
historik
Petroviča
Urale a jednak na boje v oblasti povodia rieky
Kručinin
11
Nejvy. Úlohou Višlagu bolo predovšetkým
Dalmatov,
zabezpečiť dostatok lacných pracovných síl pre
organizovať. Pomaly, po skupinkách i jednotlivo
tamojšie
a celulózové
prichádzali aj bieli. Medzi poslednými prišiel
kombináty, čo sa mu aj podarilo. Tamojší väzni
veliteľ oddielu František Hrabčík. Bol otrasený
žili v relatívne dobrých podmienkach – dostávali
krutým neúspechom a aj veľkými stratami;
mzdu, slušnú stravu, mali kiná, knižnice a
nepovediac nič, ľahol si do trávy. Po krátkom
diskusné kluby. Neskôr sa však Berzin pričinil aj
oddychu vstal a opýtal sa: ´No, bratia, čo teraz
o
spravíme?´
nové
papierenské
založenie
jedného
z najkrutejších
trestaneckých táborov na Kolyme (stavba ciest
kde
-
sa
legionári začali
´Pôjdeme
znovu,´-
znovu
znela
jednohlasná odpoveď.“
a ťažba zlata), ale jeho osud napriek tomu
Treba aj nám, rovnako ako tým neznámym
nezvratne smeroval k záverečnej tragédii (v roku
dobrovoľníkom
1938 ho v rámci stalinských čistiek medzi
a pokúsiť
sa
k pravde, uzatvára Kručinin túto pasáž jednej zo
síl, represívneho i administratívneho aparátu
svojich kníh.
zastrelili v Moskve).
zaujímavé
Kručininových
znovu“
rozhrabať tieto prekážky navŕšené na ceste
veliteľskými kádrami sovietskych ozbrojených
Nesmierne
„ísť
prác,
sú
kde
tie
sa
PhDr. Ferdinand Vrábel
kapitoly
zaoberá
aj
****
metodologickými a interpretačnými problémami
spojenými s problematikou Občianskej vojny
v Rusku
a úlohou
v Rusku
po
československých
prevzatí
moci
Saturnin by si o bezkonkurenčnosti myslel své
légií
Nikdy by mne nenapadlo, jak moc by se hodila
existence
Agentury
pro
odhalování
a
napravování literárních omylů. Pochopitelně, že
by ji Saturnin neměl založit pouze za účelem
literárních, ale předně i novinářských omylů.
boľševikmi
v novembri 1917. Autor uvádza konkrétne
príklady
toho,
pretrvávajúceho
ako
sa
z desiatky
falšovania,
rokov
produkovania
Jsem velký příznivec historie a především péče o
vojenské památky, zvláště pak válečné hroby,
přesněji vojenská pietní místa. A proto mne
převelice udivil článek, který bych jinak více než
uvítal. Napsal ho známý „armádní“ reportér Jan
Gazdík a pojmenoval jej „Zmizeli beze stopy,
teď se otevřela šance je najít“. Text jestli jej
prach nezavalí, bude navěky uveden na této
adrese:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/cla
nek.phtml?id=791577
poloprávd a dezinterpretácií, zamlčovania alebo
otvoreného klamania utkala takmer neprehľadná
pavučina,
ktorá
ešte
stále
zakrýva
pravú
a objektívnu podstatu vecí, udalostí a úlohy
historických osobností tohto obdobia. Kručinin
to približuje charakteristikou prezrádzajúcou
dobrú znalosť psychológie československých
dobrovoľníkov a ich ešte v lete 1918 neotrasenú
Ale k tématům z tohoto dílka. Na chvilku se
pokusím vcítit do role jízlivého a nemilosrdného
Saturnina a vypravím se na vlnách autorova
textu.
bojovú morálku: „Ráno 11. júla 1918 červení
prinútili dobrovoľníkov Kurganského oddielu
ustúpiť o niekoľko vierst na východ od stanice
12
Portál
o
válečných
hrobech
(www.valecnehroby.army.cz ) podle autora pana
Gazdíka nemá plnohodnotnou konkurenci. Toť
věru velmi odvážné tvrzení. V Evropě, ale i ve
světě je celkem dost podobných projektů,
některé, lepší, jiné slabší, ale nevím zda by
někde tohle dokázali vyslovit. A osobně si
nemyslím, že daný web je bez konkurence
dokonce v pouhé České republice. Další stránky
najdete například na tomto odkazu – ZDE.
hrobech,
informační portál
Podpora
válečných hrobů
a vojenské
historie pomocí
geocachingu
(umisťování
skrýši u památek
za účelem
zvýšení
návštěvnosti
památek)
Možnost zpětné
vazby přes
komentář či
email (pro
doplnění
informace, např.
o stavu památky)
Diskusní fórum
Projekt je
financován
Zkusme popisovaný projekt srovnat s jiným,
který se také zabývá vojenskými pietními místy,
tedy jinak řečeno i válečnými hroby. Použijme
třeba web www.vets.cz Spolku pro vojenská
pietní místa.
Takže co tu při srovnání těchto projektů máme:
www.valecnehroby.army.cz www.vets.cz
Památky v ČR
ANO
ANO
Památky v
ANO
ANO
zahraničí
Vyhledávání
ANO
ANO
míst či jmen
(fulltextem)
Vyhledávání
NE
ANO
podle
evidenčního čísla
CEVH ve
vyhledavači
Google
Přepis všech
většinou
ANO
dostupných
informací na
památce (opis na
památce)
Souřadnice
většinou
většinou
památky
Lokalizace
ANO, občas do spádové obce ANO, vždy
památky (přesné
v místě památky
umístění
památky)
Mapa
ANO
ANO (ve stádiu
(elektronická
testování)
mapa s odkazem
na památku na
webových
stránkách)
Příběhy osob,
do roku 2013 ne, pak ?
ANO
historické
dokumenty,
historické
fotografie
Mapování
?
ANO
zaniklých
památek
(historické
doplnění již
zrušených či
zničených
památek)
Elektronický
částečně
ANO
zpravodaj o
válečných
Projektu
(mapování) se
účastní
Vydávání
elektronických
publikací a
tištěných knih
(brožur)
Celkem
v evidenci míst
(válečných hrobů
i vojenských
pietních míst)
NE
ANO
?
ANO
NE
Stát, obce
?
ANO
Minimální
náklady v řádu
stovek Kč hradí
dobrovolníci
cca 500
dobrovolníků,
odborně řídí
Spolek pro VPM
ANO
cca 33 000
cca 30 000
Obce, ORP, kraje a MO
Dále pan Gazdík píše, že se spolupráce MO a
Vojenského historického ústavu při mapování
památek má zaměřit na hroby legionářů a pro
„obrovský zájem veřejnosti“ historikové plány
urychlili a začaly se mapovat válečné hroby
obecně. To je krajně zavádějící tvrzení hraničící
s nesmyslností. V roce 2004 začal platit zákon
č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a
pietních místech. Tento neobjevný fakt je
uveden i na webu MO. Takže možná byl nějaký
zájem z veřejnosti, ale především je zde
zákonem uložená povinnost tato místa zmapovat
a vést jejich úplnou evidenci. Možná by mohla
být položena otázka jinak. Bude tomu již deset
let, co tento zákon platí. Jsou již všechny
válečné hroby v evidenci? Splnily si obce svoji
povinnost? Plní si obce povinnost při vedení
evidence? Dodržuje se tento zákon při péči o
válečné hroby? Neboří se u nás dané
památky, nekradou se či nestěhují se? To jsou
ty otázky o nichž se musí mluvit!
13
Dále se zde píše, že práce na databázi padlých
bude pokračovat. Paráda, jásám, jsem nadšen.
Proč je ale zcela ignorován fakt, že jiná vojenská
instituce dávno připravila skvělé databáze
padlých vojáků a legionářů? Jedná se o i laikům
známé databáze: Databázi legionářů a padlých
ve 2. světové válce a Databázi příslušníků čs.
vojenských jednotek v zahraničí za 2. sv.
války. Klobouk dolů před Vojenským
ústředním archivem a jejich perfektním
přístupem k dotazům a badatelům. Tyto databáze
naleznete
zde
(http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/D
atabazeLegionaru.aspx). Kolik pak, že databází
najdu na stránkách Vojenského historického
ústavu (http://www.vhu.cz/). Hledám, koukám,
ale stále nic nevidím.
naštvat ostatní zájemce
vojenských pietních míst?
o
problematiku
Pokusím se tedy celou věc velmi zjednodušit.
Mapování či snad mapování válečných hrobů i
vojenských pietních míst je běžné v jakékoliv
civilizované zemi. Česká republika má zákonem
garantovaný projekt, který zaštiťuje Ministerstvo
obrany. Tento projekt v ČR rozhodně patří k těm
lepším, ale to je především díky neúnavnému
nadšení v článku zmíněných Imricha Vetráka a
Pavla Filipka. Především tito dva pánové
z Odboru pro válečné veterány MO ČR
(ředitelkou je paní Ing. Iveta Hlásecká) mají
zásluhu na tom, že je tento projekt v chodu a že
se ČR nemá za co stydět. Osobně mohu
komukoliv dosvědčit, že lidé z MO dělají co
mohou pro to, aby projekt rostl, aby byla
evidence aktuální, ale bohužel některé obce mají
svoji hlavu a tak nám stále nějaká ta památka
v evidenci chybí, nebo je dokonce zničena.
A hlavně, ruka by mi upadla kdybych neuvedl,
že existují i další databáze pro historiky
nezbytné. Nelze na prvním místě neuvést Projekt
Čestná
vzpomínka
(http://www.pamatnik.valka.cz/). A proč není
zmínka o monumentální výzvě generála Krzáka
a okresních archivů v podobě seznamů
legionářů? Vždyť z těchto děl těžíme všichni
dodnes.
Ale v žádném případě není pravda, že tento
projekt nemá konkurenci! Možná když někdo
řekne, že v oblasti jen a pouze přesně
definovaného výrazu „válečných hrobů“ nemá
tento projekt konkurenci asi bude blíže pravdy,
ale v obecné rovině tomu tak opravdu není, pane
redaktore, fakt ne. Je zde velké množství dalších
projektů mapujících tyto památky, webové
stránky, profily v sociálních sítích, genealogické
stránky, sdružení a spolky.
A hlavně, „ministerský“ či „státní“ projekt
mapování válečných hrobů, má zmapovány, tedy
evidovány jen ty válečné hroby a ta jména na
nich uvedená, jenž obce do databáze zanesou.
Není výjimkou, že je obec k databázi schopna
přistoupit i takovýmto tvrzením: „v naší obci
žádné válečné hroby nejsou, pouze na návsi je
pomník padlým ve válce“. Takovýto pomník,
třeba i s desítkami jmen je mimo databázi, tedy i
mimo seznamy (pochopitelně mimo databázi
CEVH). Jsou zde totiž i mnohé další projekty,
které památky mapují. Určitě bude platit tvrzení
historika Tomáše Kykala, kterého pan Gazdík
citoval: „Postupně by tak měla vzniknout jakási
Wikipedie nejen válečných hrobů, ale co možná
všech padlých, zemřelých i nezvěstných vojáků z
českých zemí“. Ona definice „co možná všech“
je nezbytně pravdivá, když se při vstupu dat
velké množství památek či jmen prostě
přehlédne. Ale jak píšu, jsou zde i jiné projekty.
A nechme stranou fakt, že mnoho nadšenců jde
mnohem dále než je „pouhé“ mapování památek.
Pořádají brigády u pietních míst za účelem jejich
oprav. Financují ze svého opravy památek,
pořádají pietní a vzpomínkové akty u památek.
Dokonce se mnozí i podílejí na obnovení či
dokonce vytvoření dalších památek na již
zapomenuté osobnosti.
Určitě by se dalo diskutovat o tzv. rodinných
hrobech, tedy místech, které sice nejsou
válečnými hroby, ale jsou v nich významné
osobnosti naší vojenské minulosti, legionáři,
vojáci (jež však zemřeli přirozenou cestou např.
již v době míru) a například upadly v zapomění.
No ono by se našlo značné množství dalších
témat. Například, proč když se ztratí nějaká ta
kovová pamětní deska, není její vzhled nikde k
dohledání. To je přeci zajímavé téma.
Nevím co bylo smyslem toho článku. Upozornit
na web, který je zde léta? Upozornit na projekt
Legie 100 na nějž Československá obec
legionářská upozorňuje kudy chodí? Nebo spíše
14
Ale hlavně, tady nejde o konkurenci, jde o to
konečně zmapovat všechna jména v naší
historii, tohle není soutěž, tohle je o
spolupráci, podaných rukou a výměně
informací.
Takže tolik by asi řekl či napsal Saturnin a být
někým, nechodím pár dní okolo kaváren a míst
s prodejem koblih.
K fotogalerii: zde jsou uvedené některé náhledy
na stránky projektu mapování vojenských
pietních míst od Spolku pro vojenská pietní
místa. Lze vidět jak ukázku stránek, mapy
(testovací verze), historických dokumentů,
Galerie hrdinů a osobností, Badatelnu, diskusní
fórum, ale i dva kousky památek, jež na první
pohled splňují definici válečného hrobu, přesto
tak zapsány nejsou.
Martin Brynych
****
Nová kniha
FUSKA, Ján a kol.: Milan Rastislav
Štefánik žije v národe
Mohyla na Bradle, pamätníky doma i vo svete.
Bratislava: Nadácia M. R. Štefánika, 2013.
Publikácia profesora Jána Fusku (ako
predseda Nadácie Milana Rastislava
Štefánika sa v roku 2009 významne
zaslúžil o postavenie repliky sochy M. R.
Štefánika v Bratislave od novopackého
sochára Bohumila Kafku) prináša slovný
aj obrazový súpis pamätníkov M. R.
Štefánika na Slovensku a vo svete. Ide o
starostlivo spracovaný materiál, ktorý
obsahuje jednak súpis pamätníkov
spojených so životom tohto predstaviteľa
Slovákov v ich boji za slobodu a
najvýznamnejšieho
spolupracovníka
Tomáša Garrigue Masaryka a Edvarda
15
Publikácia obsahuje CD prílohu s ďalšou
obrazovou dokumentáciou.
Beneša v našom zahraničnom odboji v
rokoch 1914 – 1918. a jednak prehľad o
pomníkoch postavených na rôznych
miestach z iniciatívy rôznych spolkov,
obcí a organizácií, len s malým
príspevkom od štátu. Štefánikovu mohylu
na Bradle približuje reedícia osvetľuje
štúdie architekta, národného umelca
Dušana Sama Jurkoviča.
F. Vrábel
****
Češi, že si neumějí spočítat své mrtvé? Ale
jděte pane plukovníku.
Lze získat seznam obětí 2. světové války či jiné
války? Známý historik plk. Eduard Stehlík, který
dříve působil ve Vojenském historickém ústavu,
pak v Ústavu pro studium totalitních režimů a
nyní jej můžeme vidět jako poradce Ministra
obrany ČR se domnívá, že právě ČR je jednou
z mála zemí, kde podobný seznam dosud není,
respektive, že Češi jsou národem, který si neumí
své mrtvé ani spočítat. To poslední je citace
z jeho slov pro magazín Lidových novin z 25.
října 2013.
Jaká je realita? Existuje Vojenským historickým
archivem vytvořená Databáze legionářů a
padlých ve 2. světové válce a Databáze
příslušníků čs. vojenských jednotek v zahraničí
za 2. sv. války. Pochopitelně existuje i velmi
kvalitní databáze legionářů z projektu Čestná
vzpomínka. Existuje seznam židovských obětí 2.
světové války. Existuje i databáze padlých
rakousko uherských vojáků, atd., atd. Všechny
tyto databáze mají ale jedno velké „ALE“. Ze
své podstaty vznikly na základě papírů.
V seznamech legionářů jsou zpravila ti legionáři,
jenž byli ve své době členy některé legionářské
organizace, či jim byl status legionáře přiznán a
neodebrán. Tedy nemusí tam být všichni. A
podobně je tomu i u dalších databází. Nicméně
zrovna ty legionářské a vojenské jsou jedny
z nejúplnějších a nejkvalitnějších. Také u nás
vyšlo několik knih řešící ztráty vojáků na
západní či východní frontě 2. světové války a
dokonce několik řešících partyzánský odboj.
Existují seznamy popravených např. v Malé
pevnosti Terezín či za stanného práva. Tak či tak
to nejsou a ani nemohou být úplné seznamy.
Fuskova práca je doteraz najúplnejšiu
studnicou poznatkov o obrazovom aj
faktografickom materiáli, viažucim sa k
Štefánikovým pomníkom a prináša
mnohé doteraz neznáme podrobnosti a
okolnosti ktoré sa viažu na vznik
pamätníkov a pomníkov, lokálne a
regionálne dejiny a súčasne aj
spracovanie stručných životopisov ich
tvorcov. V niektorých prípadoch dáva na
pravú mieru zaužívané (mylné) predstavy
o autoroch pomníkov.
Nová kniha o Štefánikových pomníkoch
je určená odborníkom aj širokej
verejnosti. Obsahuje veľké množstvo
údajov, ktoré poslúžia historikom pri
interpretáciách dejín pamäti, učiteľom i
osvetovým a kultúrnym pracovníkom pri
výučbe a propagácii života a diela stále
ešte nedoceneného M. R. Štefánika.
A proč nejsou úplné? Protože se stále z nějakého
důvodu zapomíná na prostou lidskou paměť,
rodinné vzpomínky, místopis. A pochopitelně se
tradičně moc nemyslí na člověka jako
jednotlivce. Zahyne-li generál, je to událost.
16
bídu a hlad, na sebevraždy. Získám vzpomínku
na tzv. druhotné oběti válek, ty co neunesli
utrpení, co měli smůlu a byli na špatném místě
ve špatný čas, protože nálet bombardérů si oběť
na zemi nevybírá. Získám seznamy napříč
časem, bez politického a ideologického nádechu,
tedy nebudu přihlížet k tomu, že vládnou rudí a
nikoho nemají zajímat oběti modrých. Nebudu
přihlížet k tomu, že vládnou modří a nikoho
nemají zajímat rudé oběti. Tedy budu mít
seznam, kde je vedle legionáře Rakousko
uherský voják, oba si plnili přísahu dle svého
přesvědčení. Budu mít seznam s vojákem Rudé
armády, který osvobozoval moji zem spolu
s partyzánem, ale vedle něj bude i německý
voják, který stál proti němu, ale mohl mít kořeny
v téže zemi, v Sudetech. Budu mít seznam (nebo
snad alespoň čísla) obětí pochodů smrti, zajatců
po smrti vyhozených z transportních vlaků. Budu
mít seznam, kde bude příslušník pohraniční
stráže, který hlídal hranici a vedle něj bude ten,
který nemohl za těmi dráty žít a rozhodl se jít na
západ. Budu mít seznam vojáků, kteří všechny
hrůzy válek přežili a zapomenuti zemřeli v době
míru. Budu mít seznam vojáků, kteří v době míru
zahynuli v uniformě třeba při dopravní nehodě,
letecké katastrofě. Budu mít seznam vojáků
z nových misí, nejen těch co padnou v zahraničí,
ale i těch co neměli štěstí v následném životě po
návratu. A to jsem vypsal mizivý seznam
vztažený jen na toto a předchozí století. Ale toto
vše se dá zmapovat i do větší hloubky, k roku
1866, k Napoleonským válkám, k husitským
válkám, prostě kam si jen osud dovolil zavát
smrt.
Zahyne-li syn dělníka, je to statistika. Takže nám
chybí oběti náletů, kotlářů, zvůle nacistické
správy nad Protektorátem a mnoho a mnoho
podobných případů. A to jen z druhé světové, co
pak další konflikty.
Přitom je u nás tolik spolků a sdružení, která se
mapováním těchto osudů, byť amatérsky,
zabývají. Jen kolik takových vzpomínek na oběti
kotlářů a náletů najdeme na internetových
stránkách s leteckou archeologií. A pak
pochopitelně jsou místa, kde se to všechno
setkává se vším a to jsou hřbitovy, kostely, fary,
matriky. Kolik jen je nadšenců procházejících
hřbitovy a mapující osudy našich hrdinů z doby
před Mimochodem, kteří padli jako příslušníci
SOS, kteří bojovali ve Španělsku. Ale kteří
zahynuli na dovolené jako příslušníci armády
císaře pána za Velké války. Zajímá někoho osud
našich hrdinů po ukončení války? Mnohdy
umřeli osamoceni a zapomenuti, jen ta
vzpomínka na hřbitově zůstává.
Tedy zpět k jádru věci. Podle mého prostého
názoru odvozeného od přibližně deseti let praxe
v mapování vojenských pietních míst, není
vůbec žádná šance a ani větší státem
organizovaná snaha získat ucelený seznam o
našich obětech všech válek co se přehnaly přes
naše dějiny. Možná se tu a tam projdou archivy a
na základě nalezených dokumentů se udělá
nějaký ten „seznámek“, ale celková snaha projít
všechno tu není. Slyšel jsem však, že bude.
Slyšel jsem to však za posledních asi osm let tak
pětkrát.
Takže já osobně a doufám, že mnoho mých
přátel věří, že lze mít hodně velký, bezmála
úplný seznam všech obětí všeho zla. A stačí
k tomu relativně málo. Píle, pokora a ochota
spolupracovat. Existují možná i stovky spolků,
sdružení, kolektivů nadšenců, ale i jednotlivců,
kteří mapují kdejaký kousek historie. Mapují a
mapují, bádají a bádají, hledají a hledají. A
pochopitelně mají z mého pohledu cenné
informace, mnohdy jedinečné údaje. A jejich
takové množství, že přehlížet je, je přinejmenším
hloupé. Ale většinou jsou to amatéři. Nadšenci,
nesmírně pilní, ale amatéři. Nic pro ty
odborníky, kteří přeci jediní vědí jak na to a
dokáží o tom celé roky mluvit.
A přitom je to tak jednoduché, byť krajně
zdlouhavé. Stačí procházet nejen archivy státu a
muzeí. Ale i matriky, rodinné památky, hřbitovní
knihy, ale i ty samotné hřbitovy, zapadlé a
opuštěné pomníky a památky na mnohdy
nepřístupných či opuštěných místech. Kolikrát je
ten správný nápis dávno zničen, ale nemusí být
zapomenut. Pamětní deska může být zcizena, ale
může existovat fotografie. Pomník může být
dáno zdrcen bagrem, jen proto, že se
regionálnímu politikovi zdál omšelý, ale ta
jména z něj nemusí být zapomenuta, a takto bych
mohl pokračovat do nekonečna.
A co získám, když tohle všechno podstoupím?
Získám nejen seznam padlých v boji, ale i těch
co zahynuli na zranění a nemoci co si z fronty
přinesli. Na následky psychických traumat, na
Já osobně nechápu ty diskutující odborníky a
hluboce se skláním před těmi amatéry. Ti
17
amatéři, nám totiž ten seznam nakonec
dohromady dají.
Práve od pôvodného Starého mostu, ktorým
v strede až do 15. augusta 1919 prechádzala
hranica medzi Československom a Maďarskom
sú známe mnohé dobové fotografie našich
talianskych a francúzskych legionárov, sokolov
a dobrovoľníkov na stráži. Známa je aj fotografia
ako naši vojaci privádzajú na rokovania
v staromestskej Redute o prímerí z petržalskej
strany so zaviazanými očami maďarského
parlamentára.
Takže pane plukovníku, Češi si ten seznam obětí
dříve či později dají dohromady, a mám takový
pocit, že by se k tomu mohly státem zřizované
instituce postavit čelem.
P. S. Tento text je věnován památce na mnoho
neúspěšným pokusům upozornit na svoje
amatérské odhodlání ze strany hledačů
vojenských pietních míst vůči nejmenované
velké oficiální instituci zaměřené na vojenskou
historii sídlící v Praze (aby nedošlo k omylu,
nejedná se o Vojenský ústřední archiv, jejichž
práce a nasazení si hluboce vážím).
Martin Brynych
****
Bratislavský starý Starý most doslúžil – nech
žije nový Starý most!
V Bratislave sa v piatok 8. septembra 2013
uskutočnila milá nostalgická slávnosť – rozlúčka
so Starým mostom, ktorý sa bude demolovať
a na jeho mieste vyrastie v blízkej budúcnosti
nový most, ale tiež s názvom Starý most.
Slávnosť sa konala z iniciatívy Petržalského
okrášľovacieho spolku, za ktorý prehovorila
a účastníkov
rozlúčky
privítala
jeho
predsedníčka MUDr. Iveta Plšeková a potom už
podpredseda Ing. Ernest Húska oboznámil
prítomných so 120-ročnou históriou mosta, ktorý
v minulosti niesol štyri mená. Most, dlhý 460
metrov, sa volal najprv Most cisára Františka
Jozefa (postavili ho v rokoch 1889 – 1890 a
panovník sa na jeho otvorení osobne zúčastnil),
potom to bol po vzniku Československej
republiky Most M. R. Štefánika (ten vyhodili do
vzduchu ustupujúce fašistické vojská na jar
1945), po roku 1946, keď most za pomoci
Červenej armády zrekonštruovali, to bol Most
Červenej armády a napokon zase Starý most.
Treba pripomenúť, že až do roku 1972 to bol
v Bratislave jediný most, ktorý mesto spájal
s predmestím Petržalka.
Zhromaždení Bratislavčania si zaspomínali na
dejinné udalosti, ktoré týmito miestami kráčali –
veselé i smutné. Zatiaľ čo rok 1919 sa niesol
v znamení našej slobody, v roku 1938 po
Mníchovskej dohode Československo aj
Bratislava o Petržalku prišli, lebo ju obsadilo
nemecké vojsko. Tak sa skončili zlaté časy, keď
cez most premávala aj električka z Bratislavy do
Viedne a obyvatelia oboch miest ju aj hojne
využívali na návštevy, nákupy alebo výlety.
Starý most zničila ustupujúca nemecká armáda
tesne pred koncom vojny. Slávnosť uzavrelo
zapálenie sviečok a položenie rozlúčkového
venca. Dobovú atmosféru pomohli pripomenúť
aj priaznivci v historických uniformách i elegáni
s cylindrom a vo fraku. Ale nielen to, s mostom
sa prišla rozlúčiť dokonca aj Jeho Výsosť –
staručký mocnár z Viedne (alebo z Bad Ischlu?
Presný itinerár z bezpečnostných dôvodov nebol
zverejnený.) Česká strana na rozlúčke bola tiež
prítomná aspoň symbolicky – českými country
pesničkami, ktoré zahrala a zaspievala kapela
Terryho Zemana.
18
Teraz už len zostáva čakať na to, ako bude
vyzerať moderný Starý most, o ktorom zatiaľ
vieme toľko, že bude mať znovu aj električkovú
koľaj, trasu pre peších a dve cyklotrasy.
Do třetice, aneb nekonečný příběh
Je tomu drahně pětiletek co jsem prvně viděl
dětský příběh Nekonečný příběh. A nyní mám
pocit, že něco podobného mám možnost zažívat
znovu.
F. Vrábel
****
Nejprve se objevil článek o bezkonkurenčnosti
státem garantovaného evidování válečných
hrobů. Prý je bezkonkurenční. O naivnosti
takového tvrzení se může přesvědčit každý, kdo
se o danou problematiku zajímá. Příběh první
(http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/cl
anek.phtml?id=791577#utm_source=atlasHP&ut
m_medium=newsbox&utm_term=position-2) si
vysloužil naši reakci zde
(http://www.vets.cz/9783-saturnin-by-si-obezkonkurencnosti-myslel-sve/).
V Kolíně drží slovo
V listopadu 2012 si náš člen všiml, že byl
poškozen Pomník odboje námořníků na hřbitově
v Kolíně. Upozornili jsme na to Městský úřad a
byli jsme ubezpečeni, že se pomníku dostane
opravy. A stalo se tak. Takov příkladný přístup
je vítán Pomník je jako nový.
Chvilku byl klid a pak náhle zmínka o tom, že si
Češi neumějí spočítat své mrtvé. No co k tomu
dodat. Stát neumí spočítat své mrtvé, tak to je. I
na tohle jsme reagovali
(http://www.vets.cz/10106-cesi-ze-si-neumejispocitat-sve-mrtve/).
Ono už to jednou do třetice bylo, když bylo
národu zveřejněno shůry, že jeden pán (a velké
díky mu) opravil za své válečný hrob. Pravda,
takových jsou kvanta a zdaleka nejen letos, ale i
dávno v minulosti, ale nechali jsme to plavat.
Avšak klid být zjevně nemůže. 18. listopad mohl
být klidný pošmourný podzimní den, kdybych se
nedozvěděl, že válečných hrobů je zhruba 33
tisíc (http://www.mocr.army.cz/informacniservis/zpravodajstvi/lide–kteri-nezistne-pecuji-ovalecne-hroby–byli-oceneni–91845/). Každý ví,
že tohle číslo je vycucané z prstu samo o sobě,
ale pronesla to Náměstkyně ministra obrany pro
personalistiku Lenka Ptáčková Melicharová,
takže bychom to asi mohli brát za bernou minci.
Jenže, chvilku předtím jsme se dozvěděli, že
válečných hrobů je v evidenci celkem 20 343
(http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/cl
anek.phtml?id=791577#utm_source=atlasHP&ut
m_medium=newsbox&utm_term=position-2).
Pravda, ve stejném článku se píše i něco o 12
530 pietních místech. Tedy lze se domnívat, že
paní náměstkyně nemyslela vlastně válečné
hroby jako takové, ale položky v databázi
CEVH. Ale i tak. Copak takhle se dá pracovat
s daty?
rok 2012
rok 2013
Foto: Olda Tetur, Text: Martin Brynych
****
19
Nechme stranou to jak okázale stát ignoruje
drobné badatele, kteří v případě našeho spolku
disponují cca stejně velkou databází jako má stát.
A rozhodně bych se nebál tvrdit, která je lepší či
horší. Plnější, prázdnější, dokonalejší, přesnější,
prostě nějaká.
kosterní ostatky. Je to pochopitelně omyl,
válečným hrobem může být i deska na zdi
radnice, či pomník na návsi před radnicí. Ale lze
se divit starostovi, že nezajistí řádné zapsání
památky do databáze, když je poukázání na
nesoulad v pojmech a číslech humbukem?
Náš spolek se domnívá, že podobných památek
by u nás mělo být minimálně cca 70 000, spíše
však ke stu tisícům. Každý ať si vybere, jaké
metoda povede k zmapování historie.
A tak, i když to není k uvěření, věřte, že máme u
nás desítky či spíše stovky míst, kde jsou
památky na padlé v 1. světové válce, příslušníky
SOS bránících naši hranici, 2. světové válce,
umučené v koncentračních táborech, popravené,
oběti náletů, vojáky německé branné moci
původem ze Sudet, československé vojáky na
východní i západní frontě, západní letce,
bojovníky z Dukly i Slovenského národního
povstání, vojáky Rudé armády padlé při
osvobození, atd., atd.
Ale opravdu mi hlavou vrtá myšlenkový šroub,
proč takhle náhle, koncem roku, taková smršť
článků s tímto vyzněním.
Martin Brynych
****
A nejde jen o hroby a kenotafy na hřbitovech.
Zapomíná se na pamětní desky, pomníky i
památníky a to mnohdy rozměrově značné
rozsáhlé stavby.
Jenom marný pokus nebo humbuk
Není tomu dávno, co se v médiích objevily velmi
rozdílné počty evidovaných válečných hrobů.
Těm co se o problematiku opravdu zajímají bylo
více méně jasné, že asi došlo k záměně pojmů.
Jelikož jsem patřil k těm co se snažili upozornit
na tento pro laiky velký a ne zcela pochopitelný
rozdíl, dostalo se mi vysvětlení, že je to nejspíš
vina novinářů.
Ale, asi jako bonus jsem byl mírně upozorněn
nač takový humbuk. Vždyť přeci nejde o přece
čísla, ale o udržování památky padlých vojáků i
civilistů, kteří pro svou vlast položili život.
Absolutně souhlasím. I zde mám v živé paměti
výrok o neschopnosti si spočítat své mrtvé.
Takže všechny výroky máme ve shodě a nyní oč
mi šlo.
Obec, respektive obce s rozšířenou působností
mají hlavní odpovědnost za to, co se zanese do
databáze válečných hrobů. Nezadá-li památku do
databáze obec je již jen malá šance, že se tam
takové místo dostane. A když připustíme zmatky
v počtech, názvosloví či metodologii práce, co se
stane? Nebudeme mít vše spočítané. Ani
památky a už vůbec ne oběti (zpravidla na nich
uvedené).
V tomto souhrnu asi nepřekvapí, že se zapomíná
i na památky novodobých veteránů.
Náš Spolek bude mít za pár dní seminář k dané
problematice, chystám si podklady pro svoji
prezentaci a věnoval jsem chvilku na vyhledání
takovýchto památek v naší databázi. Bylo by
Je mnoho obcí, kde mají představu, že válečný
hrob jest místem na hřbitově, kde se nacházejí
20
To jen z pár památek. Co položka to osud,
příběh. Ale také dost možná chybějící kamínek
do úplného seznamu našich hrdinů, našich obětí,
naší historie na níž nikdy nesmí být zapomenuto.
krajně nespravedlivé sem napsat obce, kde
taková místa jsou, protože bych určitě ukázal
prstem na některé a opomenul mnohé. Ale
dovolím si napsat pár vět z daných několika
narychlo nalezených památek: UMUČEN 1942,
25.12.1944 V MAUTHAUSENU, 1918 – 1941,
letec RAF, UMUČEN v OSVĚTIMI 1942,
POPRAVEN 8.12.1943, UMUČEN 5.1.1945,
RUSKÝ LEGIONÁŘ, 1897 – 1940 VĚZNICE
ŠPILBERK, POPRAVEN V MAUTHAUSENU,
gef. 9.6.1916 in Russland., gefall. 28.11.1914,
gef. 13. Sept. 1917, gefallen 19.8.1942, gefallen
29.3.1944, gefallen 25.11.1944, REQUIESCATIS
IN PACE, z pomníku pouze torzo, UMER
22.februara 1918, umučeni v Osvětimi 1943,
zemřeli v Osvětimi, Zahynulí v Osvětimi,
umučeni v konc. táboře Osvěčimi, zahynula v
konc. táboře v Polsku 1942, zemř. v Terezíně,
umuč. na východě, umučena v Osvětimi 1943,
7.2.1943 v Terezíně, zemřeli v Osvětimi, zemř. v
koncentračním táboře v Osvěčímě, gefallen
23.August 1941 , Zahynuli v Osvěčími 1943,
gefallen 16.9.1918 bei Campolongo i. ItaL,
Osvěčím 1944, GEB. 14.1.1910. GEF.
24.6.1943, 25.3.1943 IM OSTEN., PADL U
DUKLY +16.9.1944, NA SLOVENSKU
7.10.1944, GEF. 29.VIII.1914 , UNSEREN
TOTEN IM WELTKRIEGE 1914 – 1918,
OBĚTEM VÁLEK, NA VĚČNOU PAMĚŤ
VYHLAZENÍ LIDIC NACISTICKÝMI BARBARY,
1914-1918, OBĚTI NACISMU, погиб при
выполнении боeвого Задания, PADL PŘI
OBRANĚ VLASTI, PARTYZÁN, ČET. ZAHR.
LETECTVA, UMUČEN 26.3.1945,
KONCENTRAČNÍ TÁBOR MANHEIM SASKO,
popraven 6.7.1944 ve Vratislavi, padl r. 1914 na
ruském bojišti, NA PAMÁTKU OBĚTÍ KTERÉ
PŘINESLI OBYVATELÉ MĚSTA,
OSVOBOZENI 24.IV.1945, POPRAVEN
18.XI.1944 VE FLOSSENBÜRGU, po roce 1989
odtesán z podstavce., ГВ. КАП. САШИНОВ
НИКОЛАЙ ФЕДОРОВИЧ, OBĚTOVÁNÍM K
SVOBODĚ 1914 – 1918, Socha je všeobecně
známá jako „partyzánka“., sestřelen 5.5.1943,
položil svůj mladý život v boji proti oddílům SS,
PADLI ABYSTE ŽILI, PADLI, ABYCHOM MY
ŽILI A TVOŘILI, LEPŠÍ VESTOJE ZEMŘÍT,
NEŽ NA KOLENOU ŽÍT, NÁRODU SRDCE
VLASTI ŽIVOT, ВЕЧНАЙА СЛАВА
ГЕРОЙАМ, TRAGICKY ZAHYNUL PŘI
PLNĚNÍ ÚKOLŮ V MÍROVÉ MISI , SOVĚTSKÝ
VOJÁK.
Takže ano, udělal jsem miniaturní humbuk.
Jenže co mně k tomu vede? Problematika
válečných hrobů a pietních míst je upravena
zákonem č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a
pietních místech a o změně zákona č. 256/2001
Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon).
Zákon byl schválen Parlamentem České
republiky dne 20. února 2004. Ano, je tomu tak,
tento zákon bude v platnosti za pár neděl už
DESET let. Deset let a my stále nemáme
kompletní databázi.
Takže ano, dovolil jsem si upozornit, protože
mně to už začíná celkem dost trápit, že se stále
motáme v pojmech a památky nám mnohdy mizí
před očima. A to chceme sečíst všechny památky
i oběti.
Martin Brynych
****
Péče o válečné hroby vojáků Rudé armády je
běh na dlouhou cestu
Péče o válečné hroby vojáků Rudé armády musí
být jednou z priorit v dané problematice. Nejde
ani tak o fakt, že máme s Ruskou federací
podepsánu Dohodu mezi vládou České republiky
a vládou Ruské federace o vzájemném udržování
válečných hrobů (Soglašenie meždu
Pravitelstvom Češskoj Respubliki i
Pravitelstvom Rossijskoj Federacii o vzaimnom
soderžanii voennych zachoronenij) č.1999-11-11
251/1999 a vedou se pravidelná zasedání Českoruské společné mezivládní komise pro válečné
hroby. Jde především o to, že Rudá armáda
pocítila při osvobozování naší vlasti největší
ztráty na svých vojácích.
Blíží se prosinec a je na místě si připomenout
jeden malý úspěch na němž se podílel náš Spolek
a především náš čtenář Bohumil Toms.
21
V Prachaticích se nacházel pomník osvobození,
který mimo jiné zahrnoval na vojáka RA
Ondreje Čikova, který na konci války zemřel
10. 9 1944 na následky postřelení při jeho útěku
ze zajateckého tábora v Pasově. Další osobou
z pomníku byla neznámá žena z pochodu smrti
z koncentračního tábora Ravensbrück. Pomník
zde stál desítky let, avšak rok 2008 se mu stal
osudným. Snažili jsme se zjistit proč byl na toto
pietní místo poslán bagr a oficiální stanovisko
nás uzemnilo. Zdůvodnění likvidace pomníku
byla tato: „Památník osvobození v ulici SNP v
Prachaticích byl odstraněn vlastníkem, Městem
Prachatice, na základě usnesení Zastupitelstva
města Prachatice, a to z důvodu nevyhovujícího
stavu památníku z hlediska jeho malých
estetických kvalit, neprováděné údržby a
chybějícímu přínosu pro okolí.“
Více k této problematice:
http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/1522prachatice/
http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okresprachatice/prachatice.html
http://www.vets.estranky.cz/clanky/badatelnazmizelavpm/bad_zmiz_2008_2605_prachatice.html
http://www.vets.estranky.cz/clanky/spolekmvpm/komunikace-s-obcemi.html
http://www.valecnehroby.army.cz/Evidence/deta
il-hrobu-cimista?id=178541&mt=Prachatice&st=0&
Osud přinejmenším dvou obětí již nesplňoval
jistě vysoké estetické kvality příslušné radnice.
Jediné, čeho jsme následně dosáhli bylo
přenesení pamětních desek z pomníku na místní
hřbitov.
Fotografie z Prachatic, jak šel čas…..
I v tomto však místní úřady překonaly naše
očekávání a desky byly umístěny na pomník
obětí z 1. světové války. K přenosu došlo právě
na konci roku 2008, tedy vlastně máme malé
výročí neveselé záplatky.
A proč o tom vlastně stále psát? Památky jsou
likvidovány dnes a denně. A nejen hroby vojáků
RA nejsou ještě všechny zmapovány a zapsány
obcemi do oficiálních databází. A to je to co nás
trápí i vtomto případě. Desky z pomníku sice
byly přiloženy k zaevidovanému válečnému
hrobu z 1. světové války na hřbitově, avšak do
databáze CEVH doplněny nebyly.
Voják RA Ondrej Čikov jistě nebojoval ve
válce za naše osvobození, abychom nakonec
nenašli dostatek úcty k jeho oběti.
Je pět let dost dlouhá doba pro zapsání jednoho
jména? Snad ano. Doufám, že v roce 2018, tedy
v desetileté vzpomínce na toto ostudné zničení
památky nebudu muset psát totéž.
Text: Martin Brynych, fotografie: Martin
Brynych, Bohumil Toms, MO-CEVH
22
http://prague-express.cz/news-main/23896-43.html
http://www.pomortzeff.com/actual/report/2012/o
lsany/
http://prague-express.cz/ruscz/23529-2012-1115-10-30-46.html
http://ffeztromop.livejournal.com/50145.html
http://ffeztromop.livejournal.com/30835.html
****
http://ffeztromop.livejournal.com/57037.html
Na Olšanech konečně klid
http://ffeztromop.livejournal.com/63724.html
Ruská strana v rámci XI. zasedání Česko-ruské
společné mezivládní komise pro válečné hroby
dne 23. října 2013 informovala české partnery o
úplném a zdárném zakončení rekonstrukce
sovětských válečných hrobů na Olšanském
hřbitově v Praze.
http://www.newsru.nl/readarticle.php?article_id
=995
http://www.newsru.nl/readarticle.php?article_id=
1185
http://peopleandwar.ru/forum/viewtopic.php?f=3
15&t=3850&view=print
Je to vítaná zpráva po sérii obvinění
adresovaných právě k tomuto významnému
vojenskému pietnímu místu. Články měly i
hrozivé nadpisy jako „Ruská ambasáda
zdevastovala Národní kulturní památku“
http://vsr.mil.by/2013/08/23/prazhskie-blogerybyut-trevogu/
http://www.czechtoday.eu/denpobedi/vechnaya-slava-pavshimkrasnoarmeytsam.html
Toto místo si klid a úctu zaslouží.
Více k tématu:
http://www.pomortzeff.com/cz/story/soviet/
****
http://praha.idnes.cz/oprava-pohrebiste-padlychruskych-vojaku-na-olsanech-pde-/prahazpravy.aspx?c=A130423_1920651_prahazpravy_eb
Za málo peněz může být celkem dost muziky
Média nás oblažila dalším poznáním, že když je
málo peněz je i málo muziky. Tedy, že když je
méně peněz na projekt Legie 100, tak se toho
udělá méně.
http://www.csol.cz/domains/csol.cz/index.php/cl
anky-a-reporty/z-cinnosti-csol/aktualne/853-xizasedani-cesko-ruske-spolecne-mezivladnikomise-pro-valecne-hroby
Ze svého pohledu neposoudím, jak moc jiný
rozpočet naruší práce na Legiovlaku či muzeu.
Ale mohu posoudit a některým novinářům
připomenout některá fakta:
http://www.mocr.army.cz/informacniservis/zpravodajstvi/xi–zasedani-cesko-ruskespolecne-mezivladni-komise-pro-valecne-hroby90730/
Československá obec legionářská podporuje
projekt mapování vojenských pietních míst,
který mimo jiné poskytuje právě tu informační
podporu i pro školy. ČsOL a Spolek pro
http://www.prague-express.cz/ruscz/261442013-01-27-11-36-40.html
23
vojenská pietní místa vydal již 5 dílů brožurky
k vojenským pietním místům, válečným hrobům
chce.li to někdo nazývat i takto.
protifašistických
Slovenského
síl
na
Slovensku
národného
v rámci
povstania,
ktoré
znamenalo pripojenie Slovenska k Spojencom
ČsOL společně se Spolkem pro vojenská pietní
místa propaguje existenci těchto památek i
formou hry Geocaching k čemuž ČsOL vydala i
sérii putovních geocoinů.
bojujúcim proti hitlerovskému Nemecku.
Vianočnú dohodu, ako sa dokument nazýval,
podpísali odbojári v byte Dr. Mateja Josku na
Tyto, ale i další aktivity (semináře, cyklopřejezd
z rodiště TGM do rodiště MRŠ, databáze
památek) nestojí věru mnoho a těžko někdo
může tvrdit, že jsou určené k nějakému omezení
svého rozletu.
Gajovej ulici v Bratislave pred Vianocami 1943.
Za
Komunistickú
stranu
Slovenska
boli
signatármi Karol Šmidke, Gustáv Husák a
Ladislav Novomeský, za demokratov Jozef
Takže i za málo peněz může být celkem dost
muziky.
Lettrich, Ján Ursíny a Matej Josko. Účastníci
tajnej
Martin Brynych
schôdzky
sa
dohodli
na
vytvorení
spoločného politického vedenia, ktorým bude
****
Slovenská národná rada (SNR) ako jediný
reprezentant politickej vôle slovenského národa
Spomienka na 70. výročie uzavretia Vianočnej
dohody
doma a koordinátor ozbrojeného vystúpenia proti
domácemu kolaborantskému režimu. SNR spolu
V Bratislave sa 23. decembra 2013 uskutočnila
s Vojenským ústredím pripravovali Slovenské
spomienka na 70. výročie uzavretia dokumentu
národné
o spoločnom postupe slovenských politických
najdôležitejších cieľov SNP bolo otvorenie
a odbojových zoskupení (ilegálna skupina Flóra,
karpatských priesmykov postupujúcej Červenej
sociálni demokrati, občianski aktivisti, bývalí
armáde, to sa však nepodarilo. Jedným z
agrárnici, komunisti atď.)
proti domácemu
dôsledkov potom boli ťažké boje, veľké obete v
totalitnému a kolaborantskému režimu J. Tisa a
oblasti Duklianskeho priesmyku a aj faktická
o príprave ozbrojeného vystúpenia proti nemu.
vojenská porážka Povstania, z ktorého po ústupe
Akciu, na ktorej predstaviteľ Oblastného výboru
do hôr zostali až do oslobodenia slovenského
Slovenského zväzu protifašistických bojovníkov
územia len izolované partizánske skupinky.
povstanie
(SNP).
Jedným
z
a iniciátor spomienky Martin Krno položil
k pamätnej tabuli na vchodovej bráne do domu
Samotný
na Gajovej ulici kvety, sprevádzali vystúpenia
dôvodov nebol signovaný, je rozdelený do dvoch
historikov – Ivana Kamenca z Historického
častí. Prvá časť Vianočnej dohody sa vzťahuje
ústavu SAV a Miroslava Pekníka z Ústavu
na činnosť SNR: tento vrcholný slovenský orgán
politických vied SAV. Obaja rečníci pripomenuli
(na ktorý v súčasnosti nadväzuje Národná rada
význam Vianočnej dohody, jej medzinárodné
Slovenskej republiky) má za úlohu viesť odboj
súvislosti
proti Slovenskej republike na čele s prezidentom
a následné
ozbrojené
vystúpenie
dokument,
ktorý
z konšpiračných
Jozefom Tisom. Keď nastane vhodná príležitosť,
24
SNR má kolaborantskú slovenskú vládu zvrhnúť
dohoda z roku 1918:
„O
definitívnej úprave
a má sa uchopiť moci na Slovensku. Má byť
týchto otázok rozhodnú – a to menovite o
hlavným orgánom Slovenska, kým sa nenájdu
ústavnoprávnej úprave pomeru slovenského
vhodní zástupcovia, ktorí prevezmú moc. SNR
národa k národu českému – zo slovenskej strany
má udržiavať kontakty s "česko-slovenskou
výlučne slobodne zvolení (určení) zástupcovia
vládou a s celým zahraničným odbojom, ktorých
slovenského národa.“
prácu na medzinárodnom a vojenskom poli
F. Vrábel, december 2013
uznáva a podporuje".
Fotografie: Emil Polák, F. Vrábel
****
Druhá časť dokumentu sa vzťahuje na vznik
budúcej Československej republiky na princípe
rovnosti slovenského a českého národa. Budúci
štát má byť v úzkom kontakte s ostatnými
slovanskými národmi a hlavne so Sovietskym
zväzom. Nová republika má byť demokratická a
v jej politike majú byť odstránené zložky
"fašistické, rasistické, totalitné a také, ktoré budú
v rozpore s týmito zásadami". V tomto duchu sa
má viesť aj hospodárstvo, sociálne otázky,
kultúra, školstvo a výchova v budúcej republike.
V dokumente sa hovorí aj o náboženskej otázke
v budúcej ČSR: "Zachovaná má byť sloboda
náboženských vyznaní, vylúčený má byť však
vplyv cirkvi na smer a vedenie štátu."
Je príznačné, že Vianočná dohoda z roku 1943
sa končila v podobnom duchu ako Pittsburská
25
Pomník Obětem válek
Ohlasy a komunikace s čtenáři z našich
internetových stránek a veřejnosti, Vaše
dotazy
Umístění: Záříčí, v parku u kapličky
Pomník Obětem 1. a 2. světové války
Umístění: Medlešice, náves
Nápis:
TĚM, KTEŘÍ SE
ZE SVĚTOVÉ VÁLKY
NEVRÁTILI,
VĚNUJÍ TI,
JIMŽ DOPŘÁNO
BYLO DOŽÍTI SE
SVOBODY.
1918 – 1928.
Nápis:
1914 - 1918
Dvořáček Frant. Ryšavý Josef
Javůrek Josef
Stejskal Frant.
Kubizňák Václav Tyc Josef
Michek Čeněk Vodrážka Josef
Pavelka Vincenc Voženílek Josef
Pejcha Jaroslav Zelený Antonín
JEHLÁŘ JAN 1888 – 1915, ZHŘÍVAL
RUDOLF 1885 – 1916, NĚMEC FRANTIŠEK
1876 – 1917, FLORA JAN 1873 – 1918,
LEJSEK JOSEF 1877 – 1918, JEHLÁŘ
TOMÁŠ 1900 – 1918, ŠTOLFA FRANTIŠEK
1898 – 1918, ŠTOLFA ANTONÍN 1884 – 1918,
LEJSEK FRANTIŠEK 1899 – 1918,
HÁNEČKA FRANTIŠEK 1884 – 1918,
BLAŽEK JOSEF 1873 – 1918, DŘÍMAL JAN
1870-1917
MALÍK JAN 1876 – 1914, HÁNEČKA
BOHUMIL 1880 – 1914, LAKOSIL ALOIS
1892 – 1914,ROZSYPAL FLORIÁN 1881 –
1914,PROCHÁZKA JOSEF 1886 – 1914,
DOMANSKÝ RUDOLF 1892 – 1915, FLORA
FRANTIŠEK 1896 – 1915, LIŠKA
FRANTIŠEK 1879 – 1915,LIŠKA VOJTĚCH
1887 – 1915,ROBÍČEK FRANTIŠEK 1875 –
1915, DRAGON CYRIL 1890 – 1916
1939 - 1945
Javůrek Alois
Mužík Josef
Javůrková Růžena Vaško Jindřich
Foto: Naďa Gutzerová, 10.5.2010
Z diskuse:
Prosím odkud pocházel Josef Tyc.Padl19141918.
Jiří
Rudolf Robl: Pod kopcem mikulovickým 1932
Medlešice
strana 62
" Tyc Josef z č. 33.,narozený 1897, zahradník,
zemřel r. 1916 následkem válečných útrap na
dovolené v Medlešicích"
Pokud vím dnes v Medlešicích Tycovi nebydlí,
ale určitě bych hledal v Mikulovicích a Blatě,
zemřelí v Medlešich se většinou pochovávají v
Mikulovicích kam Medlešice patří do farnosti
PAMÁTCE PADLÝM
1939 – 1945
BLAŽEK JOSEF, *1907 PADL V BOJI
+9.5.1945
DŘÍMAL OLDŘICH, *1922 V
MAUTHAUSENU +6.6.1945
Marcel Spálenský
****
26
kraj a MO. My to jen upravíme na webech (zde a
zde http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/3981zarici/), ale MO bude upravovat svoje data.
PAMÁTCE UMUČENÝM
1939 – 1945
BLAŽEJ JOSEF, *1913 +19.4.1944 V
KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE V BERGEN –
BELSEN
BOSÁK JOSEF, *1904 +8.5.1943 V KASSELU.
DOMANSKÝ HYNEK, *1904 + 29.5.1942 V
OSVĚTIMI.
Martin Brynych
Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o
doplnění jména na památníku. Jedná se o pohled
z pravé strany pod jméno Blažek Josef 1873-1918
bylo dopsáno jméno DŘÍMAL JAN 1870-1917.
Na památníku byly zároveň obnoveny nápisy i
jména ke stému výročí války, které bude v
příštím roce. Děkuji touto cestou OÚ Záříčí,
který uhradil vzniklé náklady.
S pozdravem a poděkováním
Válečný hrob dle MO: ano, CZE-7203-01533
Souřadnice: N49°22'51.94'' E17°21'10.89''
Pomník přidal: Pavel Doležel
Z komunikace, která nakonec vedla
k doplnění neznámého jména:
Dobrý den, mám pro Vás dotaz, zda by na
památník mohl být dopsán Dřímal Jan 18701917, je rodák ze Záříčí a zemřel v Rakousku.
Děkuji Vám za odpověď.
Vlčková Vlasta
Dobrý den, jméno jsem doplnil sem i na náš
hlavní web (http://www.vets.cz/vpm/12707pomnik-obetem-1-a-2-svetove-valky/#12707pomnik-obetem-1-a-2-svetove-valky). Velmi si
vážím podobných aktivit jak z Vaší strany, tak i
příkladného přístupu obce. Jen takto se podaří
uchovat úplnou vzpomínku na naši historii.
Velké díky.
Martin Brynych
Vlčková Vlasta
Dobrý den, teoreticky to sice možné je, ale v
praxi se to dělá v dnešní době velmi málo.
Nicméně, jakékoliv úpravy válečných hrobů (což
jsou i pomníky) smí provádět pouze majitel
(odpovědná osoba na jejímž pozemku se
nachází), zpravidla to bývá Obecní úřad,
případně nějaká organizace. Musíte se tedy
domluvit s ní a následně postupovat dle jejích
pokynů, asi budou chtít doložit, zda daný byl
opravdu vojákem a padl v 1. světové válce (to se
dá dohledat ve Vojenském archivu). No a budouli vstřícní, tak v rámci rekonstrukce památky by
mohly jméno doplnit. Jak jsem psal, mezi
válkami se to dělalo celkem běžně, ale nyní je to
velmi řídké.
Martin Brynych
Jak je vidět, vytrvalost vedla k dalšímu
doplněnému střípku v naší historii, paní Vlčkové
patří velké poděkování a obdiv za její nasazení.
****
Arnošt Hošek
kapitán
pilot
*18.2.1932
+ 27.3.1961
Děkuji Vám za odpověď, zkusím obecní úřad.
Dobrý den, mám již domluveno dopsání jména
Dřímal Jan 1870-1917 na památník. Mám na Vás
dotaz, koho požádat o upravení stránky - dopsání
jména - týkající se památníku v Záříčí. Nemám
tušení, kdo tyto stránky upravuje. Děkuji za Vaši
odpověď. Hezký den.
Vlčková Vlasta
tragicky zahynul v průběhu služby
Pamětní deska se nachází v Bechyni, okres
Tábor a hrob v obci Prostějov.
od čtenáře máme doplnění:
Je pěkné, že někdo udělal tuto stránku a můžeme
si myšlenkou připomenout tohoto člověka, který
se narodil a mládí prožil na Šumavě ve své rodné
vesničce Dolany u Klatov. Vítr ho zavál na
Moravu do vesničky Stichovice, kde se na
Dobrý den, napsat to stačí sem (po napsání dat
na památku), předpokládám, že obec ví, že se
jedná o válečný hrob v evidenci MO (CZE-720301533) a tedy i oni budou muset změnu hlásit na
27
Karel Schuler, Nikolaj Sidorenko, František Jukl,
Oldřich Sika, Josef Soukup, František Stavělík,
Jiří Stuchlík, Alfons Svoboda, Ing.Karel
Škarvan, Josef Šubrt, Mieszislav Tresciak,
Václav Trojánek, Jan Vilhan, Milsolav Valentín,
Stanislav Matuzsák, Jaroslav Kauscký, Jaroslav
Průšek, Václav Sláma, Vít Sláma, Václav
Prchlík, Karel Roos,
polním letišti pod obcí Ohrozim seznámil se
svou životní láskou Blaženou Hoškovou (roz.
Sobotovou). Nit života mu přetrhla nehoda
létající roury (MIG 15) kdy při ukončení
cvičného letu mu byl dán povel k znovuvznesení
se a motor vypověděl službu. Úspěšně se
katapultoval, ale neotevřel se mu padák. Děkuji
za tyto stránky.
Luboš
Padlí zaměstnanci
****
Vilém Bajgar, Karel Baláš, Josef Bukovský,
Pavel Čermák, Josef Dvořák, František Faul,
Josef Hofman, Vladimír Janoušek, Josef Just,
Václav Kaňkovský, Josef Karabec, Jaroslav
Karásek, Václav Kopřiva, Bohumil Korn,
Bedřich Kroupa, Karel Kubík, Josef Jučera,
Josef Kusala, Bohumil Lojín, Alois Pařenica, Jan
Procházka, Antonín Ptáček, Jaroslav Robovský,
Bohumil Sajtl, Šimon Salzer, František Sedlák,
Karel Slanec, František Šedivý, Alois Tomás,
Karel Trpálek, Jaroslav Truxa, Karel Tůma,
Václav Včala, Jan Vella, Jaroslav Zábranský, Jan
Zahrádka, Josef Zach, Jan Zeman, Adolf Zikán,
Stanislav Zuzák
Památník Obětem 2.světové války
Umístění : Masarykovo nádraží
Doplnění od čtenáře:
Z vyprávění mé matky ,,Josef Pražma a Jiří
Raur“.
Před sedmatřiceti lety jsem si jednoho májového
dne prohlížel na Nádraží Praha střed,(dříve a
nyní na Masarykově nádraží) zasklenou skříňku
s drastickými fotografiemi z máje roku 1945. S
pohnutím jsem si prohlížel pyramidu
mrtvol.Někteří mrtví byli oblečeny obyčejně,jiné
měli uniformy železničářů. Fotografie
připomenuly události,které se na tomto nádraží v
roce 1945 udály. U nedaleké výtopny byli
postříleny jednotkami SS nevinní zaměstnanci
nádraží a cestující čekající na vlaky a cestující a
průvodčí z přijíždějících vlaků.
Moje matka v loňském roce mi stihla na sklonku
svého života nadiktovat některá fakta z doby
Protektorátu ve Světlé nad Sázavou.Četl jsem jí z
dvoudílného svazku Světelsko,kde jsem narazil
na dvě jména : Josef Pražma a Jiří Raur.
Matka hned začala vyprávět. Při mém studiu na
právnické fakultě v Praze byly vysoké školy
uzavřeny a já se vrátila natrvalo do
Světlé.Nemohla jsem pak za války učit,protože
jsem nepodepsala listinu,kterou podpisem se
vyjadřovala lojalita k režimu.Do té doby jsem
učila i dva chlapce,kteří později v roce 1945 měli
maturovat.Bylo jim dvacet let V dolní části
Nápis :
Na paměť padlých hrdinů kteří - plníce odkaz
velkých synů národa nezradili, bojovali a život
položili za demokratickou a svobodnou
Československou republiku.
1939 -1945
Padlí civilisté a skauti ze Zpravodajské brigády
Mieczislav Ciepielovski, Jiří Čapek, Jaroslav
Doležálek, Michal Dorotschenko, Josef Dvořák,
František Fráňa, Václav Fráňa, Josef Havelec,
Otakar Herink, Josef Hokeš, Jindřich Holec,
Ladislav Jirásek, Josef Jirgl, Adolf Jirout,
Miroslav Junek, Josef Juřík, Šimon Kalis, Josef
Kolář, Bedřich Kopecký, Mateus Krasevski,
Josef Kučera, Jindřich Lébr, Prokop Lojín,
Vlastmil Marek, Vladimír Marek, Zdeněk
Moučka, František Muller, Petro Nestiur, Jan
Oglocinski, Zdeněk Paseka, Jan Petrák, Josef
Pražma, Jiří Raur, Miroslav Rezek, Miloš Satrán,
28
Lánecké ulice,v domě s modrou cedulkou
,,Pojištěno u banky Slávie“.Tam bydlel Josef
Pražma,syn četníka. Oběma studentům se blížila
za měsíc maturita v jedné třídě. Spolumaturant
Josefa Pražmy se jmenoval Jiří Raur a byl
tělesně postižený,prý se nějak při chůzi nakláněl.
Matka si matně vzpomínala,že bydlel někde
dál,asi až u Příseky. Začátkem května, při
Pražském květnovém povstání, se oba vydali
vlakem do Prahy ohledně nějaké obchodní
věci.Při čekání na vlak z Prahy do Světlé byli
německými vojáky odvedeni a spolu s jinými
cestujícími zastřeleni.
Matka byla na pohřbu obou studentů. Dozvěděla
se jeden detail,že Raura nemohli identifikovat a
jeho sestra se proto musela vydat do Prahy, aby
svého zastřeleného bratra našla podle tenisek na
nohách.
Zaznamenal Pavel Wolf, Na Podlesí 1448 Kadaň
Ano, je to jak píšete, dá se říci, že bezmála co
týden, ztrácíme nějakou památku na část naší
historie Je to opravdu nepěkné, že nejsme
ochotni si udělat inventuru opravdu všech obětí,
bez předsudků. Je velmi obtížné v zaniklch
obcích se dohledat jak památníků, tak i jmen na
hřbitovech. A přitom to je tolik osudů. A to
nejen z doby války, ale i přislušníků PS
zahynulých v průběhu služby, byž při
autonehodě, apod. Snad se nám podaří najít co
nejvíce jmen. Naneštěstí, čas je proti nám.
Naštěstí, počet ochotných přispěvatelů do našeho
projektu stále roste. Už jich máme skoro 500.
****
NIKDY NEZAPOMENEME na své padlé,
umučené a zavražděné hrdiny nezapomeneme.
Zároveň NIKDY NEZAPOMENEME na ty, kdo
způsobili jakoukoli válku kvůli své nebetyčně
sprosté chamtivosti po moci, ti budou hnáni k
zodpovědnosti po věky věků!!
martin, 7. 11. 2013
****
Vzkaz z obce Velká Polom (OM)
Seznam příslušníků PS a vojsk MV, kteří
zahynuli po dobu služby
pomnik vojina ps adama ruso jiz neexistuje
protoze si ho tezarska spolecnost jiz dovolila
zlikvidovat
josef novak, 7. 10. 2013
Lorenc Drevenka
****
To mně osobně velmi mrzí (ale nepřekvapuje).
Stávající zákon o válečných hrobech na tato
místa vůbec nemyslí (náš spolek by to rád
změnil) a tím pádem je právní postavení
takového místa na úrovni "hromady kamení". Je
to ostudné, ale je to tak. Firma tím nic
neporušuje a my si daného vojáka můžeme
připomínat už jen podle vzpomínek a místa na
webu. Opravdu mne to mrzí....
Pomník Josef Navrátil
Umístění : Vrchní Orlice
Nápis :
Zde byl v době zvýšeného ohrožení republiky
dne 25.9.1938 ve věku 28 let německým vrahem
zákeřně zastřelen
martin, 8. 10. 2013
Martine s tou právní kvalifikací s Vámi
souhlasím. Bohužel je to tak. Chodím po státní
hranici a narážím na poničené i posprejované
hraniční znaky, poničené informační tabule, ale
už nemám sílu se k tomu vyjadřovat. Nejvíce se
zaměřuji na zaniklé obce a osady, jejichž
obyvatelé byli vyhnáni v důsledku války a
budování hraničního pásma. Tu a tam nacházím
poničené litinové kříže a další poškozené
pozůstatky osad.
http://zdeneksmida.bloger.cz/
Mgr. Zdeněk Šmída, 7. 11. 2013
JOSEF NAVRÁTIL
doz. fin. stráže, jako člen "Stráže obrany státu"
NEZAPOMÍNEJME !
Poznámka:
Pomník byl odhalen v roce 1946 a byl vytvořen
dle návrhu profesora Antonína Militkého.
29
MĚSTSKÉM HŘBITOVĚ a druhý v současné
době v prostoru pod autoparkem kasáren dále je
pár vojáků pohřbeno na židovském hřbitově cca
jde o 614 vojáků a pár civilistů a pestrou škálu
národností
Lukáš
****
Pomník Jan Lucemburský
Foto barevné : Zdeněk Volf 2008
Umístění: La Targette, asi 0,5 km severně od
vesnice u silnice
V letošním roce(2013),byl pomník péčí obce
Bartošovice v Orl.horách opraven,doplněna
ukradená replika pušky na pomník a provedeny
drobné terénní úpravy.Péčí Klubu celních
veteránů Vč.kraje,se koná každoročně okolo
26 .září, vzpomínkuvá akce za účasti veřejnosti.
[email protected]
****
Zrušené hroby Obětí 1. světové války
Umístění: Lipník bad Bečvou, kasárna VÚ 6165,
prostranství starého(horního)autoparku, prostor
oploceni mezi železniční tratí /přímo pod
plotem/.Na proti byla je nižšší budova sklad.
Sklad s plotem tvořil dlouhý úzký obdélník so
stráně cca 30%(mez).V pravo byl stadion VÚ a v
levo horní autopark.
Nápis:
JEAN I. ROI DE BOHÈME
COMTE DE LUXEMBOURG
MORT POUR LA FRANCE LE 26.08.1346
Nalezeno při vrtání děr pro sokly oplocení
(1975) několik plechových tabulek něco jako
oválná tabulka se jménem s pěti-šesti hroty
,podklad červený,ohraničeno bíle.Bílý i nápis
úpravně a v
latince.IVANOV,Guljájev,Štefko,Borisovič,......
vesměs křížek a datum 1914-16
Překlad:
Jan I. král český vévoda lucemburský zemřel pro
Francii 26.08.1346
Poznámka: pravděpodobně se jednalo o vojenský
lazaret.
Poznámka
Jedná se o kopií tzv. "Českého kříže" (Croix de
Bohême), jehož originál stojí v polích
nedalekého od Kresčaku (Crecy-en-Ponthieu).
Připomíná tam památku slepého českého krále
Jana Lucemburského, který v bitvě u Kresčaku
bojoval na straně francouzského krále Filipa IV.
a v této bitvě dne 26.srpna 1346 padl.
informace: Alan Šoch
Komentář čtenáře:
ano v Lipníku nad Bečvou se za 1. světové války
nacházel vojenský lazaret a tři místa kde se
pohřbívali zde zesnulí vojáci jeden je na
Foto: Jitka Lenková 31.5.2010
30
Komentář čtenáře:
hřbitov v La Targette jsme letos navštívili s
cestovní kanceláří Emma Brno. Byli jsme dojati,
že naši spoluobčané mají krásně udržované
pietní místo posledního odpočinku. Také jsme
navštívili pomník Jana Lucemburského u
Kresčaku a tam nám bylo smutno, že pomník
chátrá a místo okolo je udržováno jen dobrou
vůlí místních obyvatel. Pomík by nutně
potřeboval opravu.
Dagmar Nesvadbová
****
31
141-Dobrý den přeji.Našel jsem na netu stránku
Spolek pro vojenská pietní místa.Chci jenom
doplnit,že Petr Valeš z Rožmitálu na Šumavě co
zahynul v misi UN 5.8.1995 v Chorvatsku má
ještě pamětní desku na venkovní zdi obecního
úřadu.A zároveň mám prosbu.Jestli nevíte,kde
má pomníček v Chorvatsku rtm.Rigo Igor ze
Slovenska.Pokud nějaký má.Je po tom sháňka na
facebooku unprofor.cz .
Děkuji Šefčík .
Žádost o spolupráci či pomoc
139-Popravení v době Heydrichiády na
popravišti "Zámeček" v Pardubicích: jsem
pravnuk jindricha jetleby.rad bych chtel vedet
proc popravily pana vaclava dolezala a meho
pradedu.zajimam se a chci znat zivot mych
predku.dekuji vsem za jakoukoliv
zpravu,historicky dopis ci cokoliv.
vaclav pecka
****
Nástin možnosti: Tento seznam obětí má vazbu
na stanné právo po útoku na protektora
Heydricha. Takže Váš předek mohl být popraven
za něco od schvalování útoku po účast v odboji.
Určitě více naleznete v archivech než na
stránkách s databází památek.
142-Je toto VPM? Umístění: Praha 19-Kbely,
ulice Jilemnická, směrem na Ctěnice, cca 50
metrů před železničním přejezdem, po pravé
straně zbytek betonového torza, mohlo by se
jednat o památník obětem náletu američanů na
ČKD a letiště
Martin
****
140-Dobrý den, prosím o radu kde se dá zjistit
potvrzení o úmrtí mého pradědečka v 1 sv. válce.
Rodina ho nikdy neobdržela. Má pouze dopisy
od něj ze Srbska z města Niš.
Můj otec Josef Kunrt nar. +1932 pochází z
Černuci okr. Velvary, můj děda Josef Kunrt nar.
+1901 též pochází z Velvar nebo Černuci a můj
praděda Prokop Kunrt nar. +1880 též je z
Černuci nebo Velvar. Též mi něco říkají názvy
Nelahozeves nebo Hospozín. Odtud pocházela
má babička i prababička. Máme i fotografie.
Děkuji za jakoukoliv informaci. Je to pro mého
otce-ještě žije 82 let a rád by věděl kde jeho děda
skončil, též i můj syn kde skončil jeho
prapraděda.
****
Kozohorská Marcela-rozená Kunrtová
Nástin možnosti: Ideálně ve Vojenském
ústředním archivu
(http://www.vuapraha.cz/Pages/Domovskastrank
a.aspx). Zde ale nemám zcela dobrou zprávu,
archiv se nyní stěhuje, takže odpovídat mohou až
příští rok. Ideálně když k dotazu budete schopni
dát co nejvíce údajů, data narození, narukování,
útvar kam narukoval (případně polní pošta ze
které psal), apod.
Martin
****
****
32
Vzkazy z našich „kešek“
GC27R5X (VPM005), Kerský les
GC1DB3Q (VPM001), Český Brod
Pěkná procházka po lese - neměly jsme tucha, že
se v hloubce lesa ukrývá takový pomníček.
Díky:)
Díky za keš
Moc hezké umístění
.
qase
****
Odloveno při ranním běhání po Kerském lese.
Díky za upozornění na toto místo, které jsem
neznala. Je vidět, že o pomátník je dobře
postaráno. Díky.
Tokagero
****
Dneska jsem tu zacali celodenni vylet. Keska
nijak nenadchla, pomnicek celkem ok
kvapa
Smoothjar
****
****
Abych byl upřímný , tak dala zabrat,. Furt jsem
trpěl geoslepotou a tak jsem si na chvilku
odpočinul a jal se číst logy. A pak mě to trklo a
byla moje. Díky za keš.
Díky za keš,spočítano v pohodě. Zajímavý pomníček v
lese.
siola1
****
Rychlá keška, bez ní bych se o památníku ani ne
dozvěděla.. Diky ;)
somrak
****
Vypadalo to jak rychlá drive-in, ale docela
dlouho jsem prohledávala okolí. Koukala jsem
asi jinam, pomohlo až přečtení logů. Napadla mě
jiná skrýš a cestou k ní jsem o kešku téměř
"zakopla". Díky za ukázání zajímavého místa,
uložení krabky mě moc nenadchlo.
Celesta_team
****
Coklit
****
GC3P8ZY (VPM0006) Legionařská stráž
Českého Brodu
Pekna serie, dozvedel jsem
legionářích. Díky za kešky.
se
neco
o
salixcz
****
GC4F0VH (VPM0007) VPM Oběti pochodu
hladu
GC27KHX (VPM002), Jižní Morava
Nalezeno v rámci odpoledního burčáko-cyklovýletu. Díky za ukázku!
Smutná připomínka pěknou keškou s
pohodovým odlovem díky
VaVaV
****
1.hancek
GC29QCF (VPM003), Mělnické Vtelno
****
Odloveno 22.11.13 tahle připomínková keš sem
určitě patří. Díky za ní
Zajimave. Na takovem odlehlem miste bych
pomnicek necekal.
marek007
****
S.T.A.L.K.E.R.13
****
GC2DH6B (VPM004), Belgie
****
http://www.geocaching.com
33
Vzkazy od našich Geocoinů
trakovací
číslo
jméno
věnováno
Czech
1 TB1TQ28 Legionnaire
Geocoin 2007
2 TB3B24H
Czechoslovak
Legionnaire
Geocoin
Czechoslovak
3 TB3B238 Legionnaire
Geocoin
majitel
současná vzdálenost
počet
informace
pozice
v km
záznamů
JosseP
Řecko
3375
66
Arranel_Nicolas
v rukou
majitele
3314
378
geo.scorpions
v rukou
majitele
0
4
4 TB3B24T
Czechoslovak
Legionnaire
Geocoin
Sherlock
Holmes
v rukou
majitele
0
1
5 TB3B26J
Czechoslovak
Legionnaire
Geocoin
geo.scorpions
v rukou
majitele
0
2
6 TB3B25J
Czechoslovak
Legionnaire
Geocoin 0001
Pedrovi
ztracen ve
Francii
0
7 TB3B23H
Czechoslovak
Legionnaire
Geocoin 0002
sedento
neznámá
425
8 TB3B27Z
Czechoslovak
Legionnaire
Geocoin 0003
Pedrovi
Makedonie
1056
8
9 TB3B281
Czechoslovak
Legionnaire
Geocoin 0004
JosseP
Švýcarsko
17518
98
Czechoslovak
10 TB3B273 Legionnaire
Geocoin 0005
Pedrovi
Rakousko
10007
193
Czechoslovak
Legionnaire
Geocoin 0006
Setrop
Dubai
18653
36
Czechoslovak
12 TB3B27Y Legionnaire
Geocoin 0007
Pedrovi
Německo
14089
64
ištván
v rukou
majitele
981
67
Pedrovi
v rukou
majitele
14189
354
fly2free
v rukou
1676
19
11 TB3B26Y
13 TB3B24Q
Czechoslovak
Legionnaire
Geocoin 0008
Rudolf
Křistek
Czechoslovak
14 TB3B24N Legionnaire
Geocoin 0009
15 TB3B251 Czechoslovak
Julius
34
vypušten
jako 1. leg.
GC
1
Legionnaire
Geocoin 0010
Gayer
Czechoslovak
Legionnaire
Geocoin 0012
majitele
Setrop
v rukou
majitele
1425
25
Czechoslovak
17 TB3B270 Legionnaire
Geocoin 0013
Andrejs8
v rukou
majitele
11600
200
Czechoslovak
Legionnaire
Geocoin 0014
Sedento
v rukou
majitele
3523
53
Prest
v rukou
majitele
2803
33
Maxinoha
4 Legionáři
/ Vítkov
0
16 TB3B25E
18 TB3B25Q
Czechoslovak
19 TB3B23B Legionnaire
Geocoin 0015
20 TB3B271
Czechoslovak
Legionnaire
Geocoin 0019
21
Czechoslovak
Legionnaire
Geocoin 0024
22 TB3B27R
Czechoslovak
Legionnaire
Geocoin 0025
23 TB3B26G
Czechoslovak
Legionnaire
Geocoin 0028
M # 71
203
smlouva již
potvrzena
Velký
útěk
Berseg
V rukou
majitele
majkeld
V rukou
majitele
Czechoslovak
24 TB3B279 Legionnaire
Geocoin 00XX
Oldřich
Černý
wytowski
V rukou
majitele
Czechoslovak
Legionnaire
Geocoin 00XX
ČSOL
pajase
V rukou
majitele
25 TB3B250
Asi nejlepší
propagace
ČSOL
2
193
23
Úplnou informaci o geocoinech Československé obce legionářské naleynete na webových stránkách
Spolku pro vojenská pietní místa, o.s. a Jednoty ČsOL Český Brod - http://www.vets.cz/2791-seznamnasich-geocoinu-2/
35
Počty vojenských pietních míst zařazených v rámci projektu mVPM
36
Plán aktivit jednoty Čsol v Českém Brodě a Spolku pro VPM pro rok 2014
čas
poznámka
zahájení
měsíc
akce
den
místo
leden
setkání účastníků projektu
mapování VPM
čtvrtek
9.1.
restaurace U Bronců,
Praha
1700
setkání účastníků projektu
mapování VPM
čtvrtek
6.2.
restaurace U Bronců,
Praha
1700
návštěva Mezinárodních trhů
Militarií
sobota
Menza v Areálu ČVUT
Praha 6 - Dejvice, roh
Kolejní a Bechyňovy
ulice
0800
setkání účastníků projektu
mapování VPM
čtvrtek
6.3.
restaurace U Bronců,
Praha
1700
Workshop členů jednoty v rámci
projektu mapování VPM a
přípravy brožur na rok 2014 a
2015
11-13.4.
setkání účastníků projektu
mapování VPM
čtvrtek
3.4.
restaurace U Bronců,
Praha
1700
únor
březen
duben
obnovení pomníku padlým
květen pietní akty ke dni osvobození 8.5.
setkání účastníků projektu
mapování VPM
červen
setkání účastníků projektu
mapování VPM
Třetí ročník cyklistického
přejezdu mezi rodišti
červenec
M.R.Štefánika a T.G. Masaryka
setkání účastníků projektu
mapování VPM
Mělnické Vtelno
čtvrtek
15.5.
restaurace U Bronců,
Praha
1700
čtvrtek
5.6.
restaurace U Bronců,
Praha
1700
11. - 13.
července
Brezová pod Bradlom,
Košáriská, Hodonín
čtvrtek
10.7.
restaurace U Bronců,
Praha
37
1700
zájemci
srpen
setkání účastníků projektu
mapování VPM
čtvrtek
7.8.
restaurace U Bronců,
1700
Praha
pietní akty ke dni české státnosti
28.9.
září
Dětský branný den k výročí
zaločení ČSR Valná hromada
jednoty Český Brod
sobota
setkání účastníků projektu
mapování VPM
čtvrtek
4.9.
restaurace U Bronců,
1700
Praha
setkání účastníků projektu
mapování VPM
čtvrtek
2.10.
restaurace U Bronců,
1700
Praha
pietní akty ke dni vzniku
republiky 28.10.
Český Brod
setkání veteránů, ČsOL a
pozorovatelů OSN
ŠVS MO Komorní
Hrádek
Vzpomínková akce jednoty k
uctění památky legionářů
Č.Brodu, přednáška a k výročí
založení ČR, 1. ročník
Český Brod
říjen
listopad
Park u
Pivovarského
rybníka
Český Brod
setkání účastníků projektu
mapování VPM
čtvrtek
6.11.
oslava Dne veteránů
11.11.
společně se
středočeskou SVV
restaurace U Bronců,
1700
Praha
Menza v Areálu
ČVUT Praha 6 0800
Dejvice, roh Kolejní a
Bechyňovy ulice
návštěva Mezinárodních trhů
Militarií
Seminář k problematice
vojenských hrobů a vojenských
pietních míst - 8. ročník
sobota
29. 11.
klubovna ČsOL v
hotelu Legie, Praha
setkání účastníků projektu
mapování VPM
čtvrtek
4.12.
restaurace U Bronců,
1700
Praha
prosinec
1000
zájemci
Společně se
Spolkem pro
vojenská pietní
místa, o. s.
další plány:
- vydání brožury s pietními místy města Kladno
Termíny budou aktuálně upřesňovány na stránkách jednoty: http://www.vets.estranky.cz/clanky/csolcesky-brod/plan-akci-csol-cb-2014.html
38
Přehled článků v našem online zpravodaji za poslední 3 měsíce
21.12. 2013
V Suchdole odhalili pomník Rudolfovi Pernickému, hrdinovi 2. světové války. Na Brandejsově náměstí v
Praze – Suchdole byl dnes dopoledne odhalen pomník generálovi Rudolfu Pernickému, válečnému
parašutistovi, spoluzakladateli a prvnímu předsedovi Konfederace politických vězňů, ale především
hrdinovi a vlastenci.
20.12. 2013
V sobotu odhalí pomník generálmajora Rudolfa Pernického. Pomník hrdinovi druhé světové války a
muži vězněného komunistickým režimem odhalí v Praze – Suchdole. V sobotu 21. prosince se na
Brandejsově náměstí v rámci pietního aktu u příležitosti 69. výročí zahájení operace Tungsten (1944) a
připomínky osmi let od úmrtí generálmajora Rudolfa Pernického odhalí právě jeho pomník. Akce se
zúčastní jako moderátor Alexandr Hemala a přítomen bude také ministr obrany Vlastmil Picek a
arcibiskup Dominik Duka.
20.12. 2013
Pomozte nám pomoci! Jen málokdo může říci, že zažil vznik Československa, byl prvorepublikovým
důstojníkem, bojoval za naši samostatnost a svobodu v odboji, byl svědkem okupace, politicky
perzekuován komunistickým režimem, rehabilitován, obdržel Cenu Paměti národa a nesmazatelným
písmem se zapsal nejen do paměti současných vojáků, ale i široké veřejnosti. Touto osobností není nikdo
jiný než armádní generál Tomáš SEDLÁČEK. V roce 2012 nás bohužel navždy opustil ve věku 94 let.
17.12. 2013
Památník bude stát u hřebčince. Písečtí chtějí památník setkání armád postavit u hřebčince, pozemky jsou
ale soukromé.
15.12. 2013
Smrt pilota připomíná pomník. Takřka rok po tragické nehodě, při níž zahynul pilot bitevníku L – 159
Alca nadporučík Ondřej Sovina, vojáci z čáslavské letecké základny odhalili pomník na počest padlého
kamaráda. Základní tvar pomníku připomíná betonovou zeď, výřez tvar směrovky letounu. Ondřej Sovina
na svůj poslední let odstartoval z Čáslavi loni 22. listopadu, na mateřské letiště se však již nevrátil. Jeho
stroj se zřítil poblíž Radovesnice na Kolínsku. Příslušníci základny na podzim navštívili také další místa.
15.12. 2013
Brno uctilo pamětní deskou legionáře a historika Zdeňka Hájka. Ve čtvrtek 12. prosince byla v Brně na
domě v Minské 6 za účasti rodiny, představitelů města a dalších hostů slavnostně odhalena pamětní deska
ruskému legionáři a významnému badateli v oblasti dějin slovanských národů prof. PhDr. Zdeňku
Hájkovi.
11.12. 2013
Pocta legiím bude skromnější, obrana přecenila síly. Váznou i hroby. Projekt Legie 100, který má už
příští rok začít připomínat blížící se kulaté výročí vzniku exilových jednotek za první světové války, čelí
potížím. Vytkl si ambiciózní cíle, na které po útlumu činnosti ze strany ministerstva obrany nejsou
peníze. S problémy se potýká například rekonstrukce Legiovlaku.
11.12. 2013
Partyzána v parku vandalové odzbrojili. Škoda je 60 tisíc korun. Zlín – Vydělali možná stovku, způsobili
však škodu za desítky tisíc korun. Řeč je o vandalech, kteří v honbě za pár korunami navždy poškodili
sochu partyzána ve zlínském parku Komenského. Ze sochy odmontovali takzvanou sumku neboli
pouzdro na náboje. Oprava bude město stát více než 60 tisíc korun.
11.12. 2013
39
Studánka u Aše se dočká pomníku obětem války. Desku se jmény padlých našli lidé náhodu. Radnice v
Hranicích u Aše připravuje instalaci pomníku obětem první světové války. Půjde o symbolickou desku se
jmény obyvatel blízké vesnice Studánka, kteří se z hrůzného válečného konfliktu nevrátili. Objevili ji
před časem obyvatelé obce při rekonstrukci rodinného domku.
9.12. 2013
Za málo peněz může být celkem dost muziky. Média nás oblažila dalším poznáním, že když je málo
peněz je i málo muziky. Tedy, že když je méně peněz na projekt Legie 100, tak se toho udělá méně.
8.12. 2013
Poničený Památník obětem komunismu se dočká opravy. Památník obětem komunismu v parku v
Jablonecké ulici, který se stal letos v létě terčem útoku neznámého vandala, nechá statutární město
Liberec opravit.
3.12. 2013
Nejlepší stavbou je Památník obětem komunismu. Zrcadlí oběti i tyrany. Nejlepší českou stavbou z let
2005 až 2013 je podle mezinárodní poroty Památník obětem komunismu, který stojí od roku 2006 v
parku v Jablonecké ulici v Liberci.
3.12. 2013
Památník připomene oběti železné opony. Vzpomínku na 53 zbytečně ztracených lidských životů bude
do roka připomínat památník obětem železné opony, který doplní Stezku svobody u Mikulova na
Břeclavsku. Zástupci obou stran česko-rakouské hranice položili základní kámen pomníku lidem, kteří ji
chtěli za totality nelegálně překročit
3.12. 2013
Památná Schindlerova továrna se musí sanovat, jinak z ní památník nebude.
Bývalá továrna Oskara
Schindlera v Brněnci na Svitavsku, kde za války německý obchodník zaměstnával židovské pracovníky,
je v havarijním stavu. Tíží ji ekologické zátěže a objekty v ní se bortí. Obec v továrně již několik let
plánuje zbudovat památník obětem holokaustu, rozlehlý areál se ale musí nejprve sanovat.
3.12. 2013
Praha 6 daruje 300 tisíc korun na bustu armádního generála T. Sedláčka. Starostka městské části Praha 6
Marie Kousalíková dnes veliteli Posádkového velitelství Praha plukovníkovi gšt. Ing. Milanu Virtovi
předala šek v hodnotě 300 tisíc korun pro Společenství přátel armádního generála Tomáše Sedláčka,
posádka Praha o. s. Peníze budou použity na projekt busty čestnému příslušníkovi Posádkového
velitelství Praha a čestnému občanovi MČ Praha 6 armádnímu generálovi Tomáši Sedláčkovi.
1.12. 2013
Pruty památníku připomenou 53 zbytečně vyhaslých životů. Mikulov – Mikulovskou Stezku svobody do
roka doplní Památník obětem železné opony, kteří zemřeli při útěku do Rakouska.
1.12. 2013
Památník holokaustu bude stát poblíž centra Brna od příštího roku. Památník holokaustu podle návrhu
malíře Daniela Václavíka za 3,7 milionu korun bude stát na náměstí 28. října v Brně od podzimu příštího
roku. Radní ve středu schválili smlouvu na dílo, řekla dnes novinářům primátorova náměstkyně Jana
Bohuňovská.
28.11. 2013
Vláda schválila oslavy 100. vzniku čs. legií. Vláda schválila oslavy stého výročí začátku první světové
války a vzniku československých legií, v létě příštího roku je připomene replika legionářského vlaku.
Vyjede na tuzemské tratě. Legiovlak je součástí rozsáhlého projektu nazvaného Legie 100, který
připravuje Československá obec legionářská ve spolupráci s ministerstvem obrany a dalšími
organizacemi.
40
28.11. 2013
Z padlého vojína udělali úředníci říšského Němce. Emil Navrátil, talentovaný student české techniky,
narukoval hned zpočátku první světové války jako jednoroční dobrovolník. V drsných podmínkách bojů
na rakousko-uhersko-ruské frontě se ovšem u slovenských Medzilaborců nakazil tyfem, jemuž za několik
týdnů v roce 1915 podlehl.
28.11. 2013
Památník holokaustu bude stát poblíž centra Brna od příštího roku. Památník holokaustu podle návrhu
malíře Daniela Václavíka za 3,7 milionu korun bude stát na náměstí 28. října v Brně od podzimu příštího
roku. Radní ve středu schválili smlouvu na dílo, řekla dnes novinářům primátorova náměstkyně Jana
Bohuňovská (ODS). Památník bude tvořit krychle umístěná v mělkém bazénu s vodou, po stranách
krychle bude stékat voda jako symbol očištění a odpuštění. Na dně bazénu bude text v češtině, hebrejštině
a romštině.
27.11. 2013
V Bruntále odhalili pamětní desku a předali ocenění ČsOL. Bruntál byl v roce 1938 městem s německou
většinou obyvatel. Vedle českých státních úředníků, policie, četnictva a Stráže obrany státu je v Bruntále
od poloviny roku 1937 prapor a od ledna 1938 pak celý 34. pěší pluk střelce Jana Čapka. Tito všichni
stojí na straně Československé republiky a ochraně státu i ve dnech 24. až 26. září 1938.
27.11. 2013
POMNÍK PADLÝCH V ROKYTNÍKU SE MĚNIL PODLE REŽIMU, PŘIPOMÍNAJÍ PROMĚNY.
Pomník ve Starém Rokytníku doznal v posledních devadesáti letech několika proměn. Měnil se podle
režimu. Nejprve byl odhalen jako pomník padlým z první světové války. Po druhé světové válce byl
pomník změněn na Památník osvobození, což se projevilo nahrazením původní plastiky sousoším
rudoarmějce s dítětem v náručí. Za socialismu byl poničený, před deseti lety ho nechalo město obnovit.
Píše se o tom ve 152. díle seriálu Proměny Trutnova.
27.11. 2013
Na jméno Porsche už při vjezdu do Vratislavic nenarazíte. Vymažou ho. Nacistická minulost
automobilového konstruktéra Ferdinanda Porscheho je pro jeho rodiště, Vratislavice nad Nisou,
problémem. Na cedulích, které vítají řidiče u vjezdu do obce, už o něm nebude zmínka. Protestovali proti
ní místní obyvatelé i členové židovské obce.
27.11. 2013
V Příbrami vznikla naučná stezka po stopách politických vězňů. Hejtman Středočeského kraje Josef
Řihák se v sobotu 23. listopadu zúčastnil slavnostního otevření nové naučné stezky v Památníku Vojna u
Lešetic na Příbramsku. Sedm kilometrů dlouhá naučná stezka vede ze Svaté Hory u Příbrami k památníku
Vojna.
27.11. 2013
Čáslavští vojáci odhalili pomník kolegovi, který zahynul při leteckém neštěstí. V pátek 22. listopadu to
byl přesně rok, kdy při plnění služebních úkolů přišel o život příslušník 21. základny taktického letectva
Čáslav nadporučík Ondřej Sovina, pilot I. třídy a pilot vojenského letounu L-159 Alca.
27.11. 2013
Památník obětem komunismu zabodoval. Ze španělské Granady, kde se v pátek 22. listopadu konalo
slavnostní vyhlášení 1. ročníku Mezinárodní soutěže o cenu za architekturu BigMat’13, přišla do
severočeské metropole skvělá zpráva. Památník obětem komunismu, který od roku 2006 stojí v
Jablonecké ulici v Liberci, uspěl v konkurenci 70 nejvýraznější českých staveb a oficiálně se stal nejlepší
českou stavbou realizovanou v období 2005 – 2013.
41
27.11. 2013
Na místě rudoarmějce u pardubického zámku měla stát dvojice rudých katů. Památník osvobození v
Tyršových sadech v Pardubicích původně měl oslavovat Stalina, podle jednoho z návrhů společně s
Gottwaldem. Na sochu se na začátku 50. let skládali dělníci, družstevníci nebo třeba divadelníci. Plány
ale změnilo odhalení kultu osobnosti. Diktátora proto nahradil rudoarmějec.
24.11. 2013
Obnovený pomník padlým v Chrobolech. Za účasti současných i bývalých obyvatel obce Chroboly na
Prachaticku byl 8. září 2013 na svém původním místě znovu odhalen a vysvěcen pomník vojákům z
původní zdejší farnosti, kteří padli či zahynuli v l.světové válce. Slavnosti, které přálo počasí se zúčastnili
Joachim Bruss, jednatel Česko-německého fondu budoucnosti, generální vikář českobudějovické diecéze
Mons. Adolf Pintíř, ing.Jan Hon za Unii pro dobré sousedství česky a německy hovořících zemí, Mgr.
Jindřich Mallota za Nadaci Hannse Seidela, Thomas Mertl za německé rodáky a další hosté.
24.11. 2013
Na Olšanech konečně klid. Ruská strana v rámci XI. zasedání Česko-ruské společné mezivládní komise
pro válečné hroby dne 23. října 2013 informovala české partnery o úplném a zdárném zakončení
rekonstrukce sovětských válečných hrobů na Olšanském hřbitově v Praze.
23.11. 2013
Poklepou na základní kámen Památníku na Stezce svobody. Mikulov, Laa an der Thaya – Brána ke
svobodě, německy Tor zur Freiheit. Podle tohoto projektu nazvali pořadatelé setkání u příležitosti
položení základního kamene Památníku obětem železné opony. Ten vznikne na Stezce svobody u
Mikulova. Spolu s Mezinárodní konferencí „ostnatého drátu“ v rakouském Laa an der Thaya naplánovali
organizátoři setkání na pátek 29. listopadu.
23.11. 2013
Památník: poklep odložili o týden. Položení základního kamene Památníku obětem železné opony
přesunuli organizátoři na příští pátek 29. listopadu. Sraz bude v devět hodin u staré celnice na Stezce
svobody v Mikulově. Požehná mu i za účasti zástupců rakouských měst Laa an der Thaya a Poysdorfu
mikulovský probošt Pavel Pacner. Na slavnostní akt naváže mezinárodní konference „ostnatého drátu“ v
Laa.
23.11. 2013
Péče o válečné hroby vojáků Rudé armády je běh na dlouhou cestu. Péče o válečné hroby vojáků Rudé
armády musí být jednou z priorit v dané problematice. Nejde ani tak o fakt, že máme s Ruskou federací
podepsánu Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vzájemném udržování
válečných hrobů (Soglašenie meždu Pravitelstvom Češskoj Respubliki i Pravitelstvom Rossijskoj
Federacii o vzaimnom soderžanii voennych zachoronenij) č.1999-11-11 251/1999 a vedou se pravidelná
zasedání Česko-ruské společné mezivládní komise pro válečné hroby. Jde především o to, že Rudá
armáda pocítila při osvobozování naší vlasti největší ztráty na svých vojácích.
20.11. 2013
Jenom marný pokus nebo humbuk. Není tomu dávno, co se v médiích objevily velmi rozdílné počty
evidovaných válečných hrobů. Těm co se o problematiku opravdu zajímají bylo více méně jasné, že asi
došlo k záměně pojmů. Jelikož jsem patřil k těm co se snažili upozornit na tento pro laiky velký a ne zcela
pochopitelný rozdíl, dostalo se mi vysvětlení, že je to nejspíš vina novinářů.
19.11. 2013
V Úsobrně opravili památník obětem válek. Odhalí ho v sobotu. Úsobrno bude tuto sobotu hostit
ojedinělou akci. Vedení obce slavnostně odhalí památník věnovaný obětem první a druhé světové války.
Ten musel nejprve projít rozsáhlou opravou, na kterou Úsobrnští obdrželi peníze díky dotaci.
42
18.11. 2013
Vykopávky v pražském Karlíně odhalily hroby vojáků z doby Marie Terezie. Tisíce lidských kostí
včetně lebek se minulý týden objevily pod Vítkovem v pražském Karlíně. Nešlo však o žádné zvěrstvo.
Na tomto místě má v budoucnu vyrůst administrativní budova, ještě dříve ale terén na místě bývalého
vojenského hřbitova zkoumají archeologové.
18.11. 2013
Děti z Chodské Lhoty uctily oběti 1. světové války. U příležitosti Dne válečných veteránů a 95. výročí
konce 1. světové války uctily děti z Mateřské školy v Chodské Lhotě padlé vlastence, kteří položili život
na frontách 1. světové války.
18.11. 2013
Památník v Hrabyni vzpomene na první republiku a odboj. Dvě zajímavé přednášky nabízí 16. a 17.
listopadu Památník II. světové války v Hrabyni. První z nich se bude zabývat dobou první republiky, v
neděli si pak návštěvníci vyslechnou komentovanou prohlídku, zaměřenou na fungování odboje na konci
druhého světového válečného konfliktu.
18.11. 2013
Obec hledá snímky padlých vojínů z pomníku. Trnava – Obnovit pomník padlých vojínů v první světové
válce si dali za cíl v Trnavě. Kamenný kříž k jejich památce stojí na zdejším hřbitově. Většina jmen ale
bohužel postrádá fotografie.
18.11. 2013
Do tábora vedly pochody smrti. Svatava chce důstojný pomník. Svatava – Nedaleký lesík byl prořezán.
Podle starosty připomínal džungli a lákal k černým skládkám.
18.11. 2013
Do třetice, aneb nekonečný příběh. To je ale náhoda, tolik článků o mapování památek takhle koncem
roku.
14.11. 2013
S hlubokou lítostí oznamujeme, že pan Bohumil Sixta, přispěvatel a sympatizant našeho spolku, odešel z
tohoto světa 11. listopadu 2013 ve věku 67 let.Čest jeho památce.
Diana a Vladimír Štruplovi, dcera a zeť.
13.11. 2013
„Je to vzpomínka na statisíce padlých,“ říká Kočvara. Pardubice – Včerejší den, 11. listopad, byl
významný nejen otevíráním svatomartinského vína.
13.11. 2013
Terezínský Památník vyhlašuje výtvarnou a literární soutěž na rok 2014. XX. ročník literární a XVIII.
ročník výtvarné soutěže pod společným tématem „Mám se v Terezíně velice dobře,
13.11. 2013
Školáci mohou v lidickém památníku ‚prožít‘ příběhy svých vrstevníků z 2. světové války. Památník v
Lidicích nabízí školám vzdělávací programy, díky kterým se žáci dostávají do situace svých vrstevníků
před 70 lety. Mohou si tak lépe představit, čemu byly děti za druhé světové války vystavené. Příběhy v
programu vycházejí ze skutečných událostí.
12.11. 2013
Slatiňany zaplatily novou pamětní desku válečným obětem. Původní někdo ukradl. Ve Slatiňanech vzdají
čest válečným obětem a veteránům. Město dnes slavnostně odhalí novou pamětní desku v parku v ulici
Vrchlického. Původní odlitek před časem odnesli zloději.
12.11. 2013
43
Češi i Němci spojili síly při opravě pomníku. Žacléř – Památník obětem I. světové války v Černé Vodě
od Emila Schwantnera se dočkal rekonstrukce a v pondělí byl slavnostně odhalen.
11.11. 2013
V Kolíně drží slovo. V listopadu 2012 si náš člen všiml, že byl poškozen Pomník odboje námořníků na
hřbitově v Kolíně. Upozornili jsme na to Městský úřad a byli jsme ubezpečeni, že se pomníku dostane
opravy. A stalo se tak. Takov příkladný přístup je vítán Pomník je jako nový.
11.11. 2013
Pamětní deska připomene hrdinné obránce města. Bruntálská radnice připomene statečnost vojáků, kteří
v září 1938 se zbraněmi v rukou bránili okresní úřad v Nádražní ulici proti ozbrojenému povstání
sudetských Němců.
11.11. 2013
Pietní akt ke dni veteránů v Jihlavě – fotoreportáž.
10.11. 2013
O pomníku čs. legionářům uvažuje i ruský Omsk. O postavení pomníku československým legionářům v
ruském Omsku jedná česká vláda s ruským ministerstvem obrany. Na základě mezivládní dohody z roku
2010 má být takto v Rusku do pěti let obnoveno několik legionářských pomníků, které byly původně
postaveny ještě během operací legií, ale později je bolševici zničili.
Zdroj:
10.11. 2013
Muž opravil válečný hrob připomínající jeho dědu. Stát mu poděkoval. Jako jediný člověk v- této zemi
na vlastní náklady opravil státem evidovaný válečný hrob. Od ministerstva obrany za to dostal metál.
Kvůli oficiálnímu ocenění ale pětašedesátiletý Josef Vajda z Ludslavic v letních vedrech s kolečky přes
pole k rodinnému pomníku půl kilometru za vesnicí nejezdil.
7.11. 2013
Suchdolští se skládají na pomník válečnému hrdinovi Rudolfu Pernickému. Patřil mezi největší válečné
hrdiny. Za svou vlast byl připravený položit vlastní život. Osud to ale nakonec zařídil jinak a tak
generálmajor Rudolf Pernický zemřel v požehnaném věku 90 let. Své rodné zemi přesto obětoval mnohé
– zdraví, svobodu, rodinné štěstí.
7.11. 2013
Sbírka na pomník Pernickému vrcholí. Benefiční aukcí vyvrcholí veřejná sbírka na výstavbu pomníku
generálmajorovi Rudolfu Pernickému. Ten působil během druhé světové války ve Velké Británii a po
válce byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen ke dvaceti letům odnětí svobody. Prodávat se budou
díla například Vlastislava Hofmana, Petra Nikla, Jiřího Sopka, Pavla Nešlehy, Jana Konůpka a dalších.
Aukce proběhne 6. listopadu v suchdolském hotelu Galaxie.
7.11. 2013
Osudy deseti mšenských Židů připomíná pamětní deska. Jména mšenských
transportní listině staré sedmdesát let.
Židů byla uchována
na
7.11. 2013
Ve Staré Pohůrce obnovili pomník padlým vojákům. Srubec – Srubečtí upravili v místní části, Staré
Pohůrce, prostranství okolo pomníčku padlým vojákům. Na pomníku jsou vyryta dvě jména, Jana
Pouzara, vojína padlého v 1. světové válce, a Bohumila Novotného, který byl umučen neznámo kdy a
kde.
44
7.11. 2013
Bruntál: Pamětní deska v budově úřadu připomene hrdinství obránců. Radnice v Bruntále připomene
statečnost těch, kteří v září roku 1938 se zbraněmi v rukou bránili tehdejší bruntálský Okresní úřad proti
ozbrojenému povstání sudetských Němců.
7.11. 2013
V Děčíně odhalili pamětní desku rodákovi, který padl u Dunkerque. V Děčíně v úterý odhalili pamětní
desku Herbertu Weilovi, který v roce 1944 padl v bitvě u Dunkerque. Byl členem československého
zahraničního odboje. Informoval o tom ředitel Oblastního muzea Děčín Milan Rosenkranc.
4.11. 2013
Spor o spoluautorství pomníku v Lidicích se znovu vrací před soud. Středočeský krajský soud dnes bude
znovu řešit spor mezi sochařem Jiřím Hamplem a Památníkem Lidice. Umělec tvrdí, že je spoluautorem
pomníku lidických dětí. Krajský soud už dříve rozhodl ve prospěch sochaře, odvolací senát ale případ
vrátil k novému projednání.
4.11. 2013
Pomník padlých v první světové válce v Sušici. Architektonicky pojatý památník se sochou TGM a
pískovcovým reliéfem, později upraven na pomník padlých v obou světových válkách.
3.11. 2013
Češi, že si neumějí spočítat své mrtvé? Ale jděte pane plukovníku.Lze získat seznam obětí 2. světové
války či jiné války? Známý historik plk. Eduard Stehlík, který dříve působil ve Vojenském historickém
ústavu, pak v Ústavu pro studium totalitních režimů a nyní jej můžeme vidět jako poradce Ministra
obrany ČR se domnívá, že právě ČR je jednou z mála zemí, kde podobný seznam dosud není, respektive,
že Češi jsou národem, který si neumí své mrtvé ani spočítat. To poslední je citace z jeho slov pro magazín
Lidových novin z 25. října 2013.
3.11. 2013
Bohučovice zrekonstruovaly pomník obětem I. světové války. Hradec nad Moravicí-Bohučovice –
Pomník věnovaný třinácti obětem I. světové války v Bohučovicích, který můžete najít přímo u vchodu do
místní kaple svaté Máří Magdalény, se dočkal opravy.
3.11. 2013
V pražském Suchdole vybírají peníze na pomník válečnému hrdinovi. Patřil mezi největší válečné
hrdiny. Za svou vlast byl připravený položit vlastní život. Osud to ale nakonec zařídil jinak a tak
generálmajor Rudolf Pernický zemřel v požehnaném věku 90 let. Své rodné zemi přesto obětoval mnohé
– zdraví, svobodu, rodinné štěstí.
3.11. 2013
Pobyty českých králů na píseckém hradě bude připomínat pamětní deska. Pamětní deska českých králů
ozdobí městské hradby v jihočeském Písku. V prostoru pod Rytířským sálem ji slavnostně odhalí dnes
odpoledne. Právě město Písek a jeho hrad patřily k významným místům českého království. Pobývali tam
středověcí panovníci, nejčastěji zřejmě Přemysl Otakar II.
31.10. 2013
Masaryk věnoval pomník obětem války z Orlických hor. Je zas jako nový. Jan Masaryk nechal
postavit pomník obětem nacismu v Orlických horách před 66 lety, o svátečním pondělku se chystá jeho
znovuodhalení. Pamětníci, místní i turisté se sejdou v Dlouhém-Rzech u Nového Hrádku na Náchodsku.
31.10. 2013
Prvorepublikový pomník z Heřmanova byl sedmdesát let pod zemí. Heřmanov – Staronovou dominantu
mají už několik dní v Heřmanově na Žďársku. Na místní náves se vrátil prvorepublikový pomník
45
věnovaný prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi a někdejšímu
ministerskému předsedovi Antonínu Švehlovi. Za války se ztratil, místním se ho podařilo najít až letos.
31.10. 2013
Sokoli a legionáři v Hodolanech uctili vznik Československa. Olomouc – Uctít vznik republiky
tradičním položením kytice k pomníku obětem světových válek přišli v pondělí členové tělovýchovné
jednoty Sokol Olomouc – Hodolany spolu s členy Československé obce legionářské
31.10. 2013
Pamětní deska připomíná hrdinství rodáka, legionáře a odbojáře Jáchyma. Klášter Hradiště nad Jizerou –
Důstojnou oslavu státního svátku spojenou s připomínkou hrdinného rodáka připravila Československá
obec legionářská společně s obcí a senátorem Jaromírem Jermářem.
31.10. 2013
Ústí nad Labem si připomnělo vznik ČSR. U sochy TGM na Střekově se konalo vzpomínkové setkání u
příležitosti připomenutí 95. výročí vzniku samostatného Československa.
31.10. 2013
Dočká se pomník v Kateřinkách potřebné opravy? Není to tak dávno, co do naší pošty doputoval e-mail
rozhořčeného čtenáře, který upozorňoval na tristní stav památníku obětem druhé světové války v
opavských Kateřinkách. Nachází se naproti restauraci Astron a kolemjdoucímu, který není místní, snad
ani nemůže dojít, o co se vlastně jedná.
31.10. 2013
Český rozhlas Plzeň odhalil pamětní desku na místě prvního vysílání v roce 1945. V Plzni na soutoku řek
Mže a Radbuzy je ode dneška pamětní deska Českého rozhlasu Plzeň. Právě z tohoto romantického místa
ve Štruncových sadech se v roce 1945 ozvalo první svobodné rozhlasové vysílání na území města. Na
odhalení desky došlo dnes odpoledne v rámci oslav letošního výročí 90 let Českého rozhlasu.
31.10. 2013
V Telecím se poklonili obětem války. V obci nedaleko Poličky si v pondělí připomněli devadesáté páté
výročí vzniku samostatného Československa. Desítky lidí se sešly u památníku obětem první světové
války.
31.10. 2013
V Lánech na své válečné hrdiny nezapomínají! Devadesáté páté výročí ukončení první světové války,
vznik Československé republiky a současně památku devíti padlých spoluobčanů si v pondělí připomněli
obyvatelé zdejší obce odhalením pamětní desky na místní kapličce.
31.10. 2013
Josef Vajda převzal ocenění Ministerstva obrany. Ludslavice – Plaketu Ministerstva obrany ČR za
vzornou péči o válečné hroby převzal z rukou zástupce Odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany
ČR Ing. Imricha Vetráka Josef Vajda. Ministerstvo obrany na základě doporučení Krajského úřadu
Zlínského kraje ocenilo neobvyklou iniciativu soukromé osoby, která jako první a prozatím jediná na své
náklady opravila státem evidovaný válečný hrob.
31.10. 2013
Překonávali železnou oponu. Připomene je i památník u Mikulova. Audioprůvodce česko-rakouským
pohraničím zprostředkuje návštěvníkům další příběhy železné opony. Na Stezce svobody, která vede na
hranici Jihomoravského kraje a Dolního Rakouska, jsou k dispozici informace o železné oponě a jejím
překonávání už nyní. Od září příštího roku přibude dalších třináct zastavení.
46
28.10. 2013
Památník II. světové války v Hrabyni uctí státní svátek. Den vzniku samostatného československého
státu – nejvýznamnější ze státních svátků. Památník II. světové války v Hrabyni na oslavu tohoto
významného dne nabízí ojedinělou prohlídku, navíc v tento den zadarmo.
28.10. 2013
Vranovští zasadili lípu osvobození a památníku vrátili původní lesk. Hymna a moravské písničky zněly
dnes dopoledne Vranovem nad Dyjí na Znojemsku. Lidé zavzpomínali na 95. výročí vzniku
samostatného československého státu. V parčíku v Bítovské ulici, u takzvané elektrárenské vily, obnovili
původní památník z roku 1946 a zasadili lípu osvobození.
28.10. 2013
Pomník na místě vypálené synagogy připomenul první transport Židů. Ostrava – Dočasný pomníček
zřízený na místě vypálené synagogy v Ostravě-Vítkovicích dnes připomněl první evropský deportační
transport Židů. Před 74 lety vyjel z hlavního nádraží v Ostravě do Niska nad Sanem ve východním
Polsku. Židé z Ostravy byli vysláni, aby tam postavili tábor. Platili suroviny a dokonce i jednotky SS,
které je hlídaly. Odjela tisícovka mužů. Nisko a další tábory přežila jen hrstka z nich.
28.10. 2013
Slavný vojevůdce se dočkal pamětní desky v Zámrsku. V den 200. výročí bitvy u Lipska oslavili v
Zámrsku svého slavného rodáka, generála hraběte Ferdinanda Antonína z Bubna a Litic. Vítěz slavné
bitvy se tak v sobotu dočkal odhalení pamětní desky na postranní věži zámku, kde se 26. listopadu 1768
ve zchudlé české šlechtické rodině narodil. Slavnostního aktu se zúčastnil i hejtman Pardubického kraje
Martin Netolický, který si v Zámrsku prohlédl také Státní oblastní archiv.
28.10. 2013
Masaryk věnoval pomník obětem války z Orlických hor. Je zas jako nový. an Masaryk nechal postavit
pomník obětem nacismu v Orlických horách před 66 lety, o svátečním pondělku se chystá jeho
znovuodhalení. Pamětníci, místní i turisté se sejdou v Dlouhém-Rzech u Nového Hrádku na Náchodsku.
28.10. 2013
Lipník nad Bečvou odhalí v rámci oslav 28. října opravený památník obětem světových válek. Obyvatelé
Lipníka nad Bečvou si připomenou vznik samostatného Československa. V 18 hodin zamíří ze
zámeckého parku lampionový průvod, který bude končit v centru města. O půl hodiny později začne na
Masarykově náměstí krátký pietní akt a oslavy svátku uzavře koncert v židovské synagoze.
20.10. 2013
Opuštěná nádraží mají naději na záchranu. Vyšehrad prý ne. Z nádraží Praha Bubny v Holešovicích má
být muzeum holocaustu Památník ŠOA. První krok v podobě letošní červnové výstavy KADIŠ byl
učiněn, druhý nikoliv. Je přitom nejdůležitější, protože úmysl využití bubenského nádraží je přímo spojen
s jeho minulostí.
20.10. 2013
Radní rozhodli. Budějovice přijmou sochu Přemysla Otakara II. Radní Českých Budějovic rozhodli, že
přijmou od sochaře Františka Postla téměř třímetrový žulový pomník Přemysla Otakara II. Umělec a
středoškolský učitel daruje plastiku krále k 750. výročí založení města. O konkrétním umístění sochy
budou radní teprve jednat.
20.10. 2013
Bronzové plastiky se vrátí na pomník do oslav vítězství. Tři roky uplynou napřesrok od doby, kdy zloději
ukradli z památníku obětem světových válek před benešovským gymnáziem jednu ze dvou tam
umístěných bronzových plastik od akademického sochaře Aloise Bučánka. Kdy přesně umělecké dílo
zmizelo, nikdo neví. Jen odhady hovoří o říjnu 2011.
47
20.10. 2013
Odhalení pamětní desky generálovi Ferdinandu Antonínovi, hraběti z Bubna a Litic. Zámrsk – Začátkem
prosince uplyne 200 let od dobytí švýcarské Ženevy, okupované Francií, Ferdinandem Antonínem,
hrabětem z Bubna a Litic. Tento významný velitel a evropský diplomat tak přispěl k obnovení
samostatnosti ženevského státu.
20.10. 2013
Rumun jako první pilotoval bez nohou. V Rýmařově mu odhalili pomník. Ten příběh znal donedávna
v Česku málokdo. Teď ale díky aktivitě zástupců Rýmařova, tamní nemocnice a také rumunské strany
opět vstoupil do povědomí lidí. Hrdinou je Rumun Gheorghe Bănciulescu, vůbec první letec na světě,
jenž pilotoval s protézami místo nohou. Život mu v roce 1926 zachránili v rýmařovské nemocnici.
20.10. 2013
V Rýmařově stojí pomník prvnímu beznohému letci. Generalita rumunského a českého letectva,
rumunská velvyslankyně a zástupci rýmařovské radnice se sešli ve středu 16. října v Podhorské
nemocnici. Nad hlavou jim při setkání létaly gripeny čáslavské letecké základny.
16.10. 2013
V Rýmařově odhalí pomník statečnému rumunskému letci. Rumunský letec Gheorghe Bănciulescu jako
první člověk na světě pilotoval letadlo s protetickými končetinami. Zranění si přivodil v Jeseníkách.
13.10. 2013
Vyhlášení sbírky na pomník generálmajoru Rudolfu Pernickému.
11.10. 2013
Konferencia o Občianskej vojne a čs. légiách na Urale.
8.10. 2013
Saturnin by si o bezkonkurenčnosti myslel své. Pokus o vyrovnání se s článkem pana Gazdíka o péči o
válečné hroby v ČR.
6.10. 2013
Kunečské pomníky dostávají nový kabát. Kunčí – Na kunečské návsi stojí už téměř sto let dva
památníky. Počasí a stáří se na jejich stavu velmi podepsalo, a tak se postupně restaurují a konzervují.
Druhá etapa oprav byla dokončená teprve nedávno.
6.10. 2013
Ve Velkém Meziříčí odhalili pamětní desku válečnému hrdinovi Jiřímu Jarošovi. Ve Velkém Meziříčí
dnes uctili památku válečného hrdiny Jiřího Jaroše. Československý legionář, který prodělal celou řadu
bojů, byl v roce 1943 popraven gestapem. 70 let od jeho smrti si lidé připomenou u pomníku padlých na
hřbitově Karlov.
6.10. 2013
Meziříčí uctilo brigádního generála pomníkem. Velké Meziříčí – Památník věnovaný válečnému
hrdinovi Jiřímu Jarošovi byl včera odhalen na hřbitově v meziříčské ulici Karlov.
6.10. 2013
Púť ČsOL po talianskych bojiskách
2.10. 2013
Laudonovi nechal hrabě ve Veselí postavit pomník. Teď jej opravili. Veselí nad Moravou – Generál Ernst
Gideon von Laudon byl jednou z významných postav vojenských dějin Rakouska. Je jedním z těch, kteří
mají svůj pomník ve Vídni, ale také ve Veselí nad Moravou. Právě ve Veselí žilo jedno z hrabat
Chorinských, se kterým Laudona pojilo přátelství.
48
2.10. 2013
Zmizeli beze stopy, teď se otevřela šance je najít. Až donedávna to příbuzní nevěděli, i když Raisa
Zenková hledala svého otce Ivana Dmitrijeviče celá léta. Věděla jenom, že zemřel zřejmě kdesi na území
dnešního Česka. Ale když se přes Mezinárodní červený kříž dostala až na české ministerstvo obrany,
měla odpověď v několika minutách. Poněkud zavádějící článek pana Gazdíka, doporučujeme i diskusi.
Plné znění článků naleznete v elektronické verzi našeho zpravodaje Monument
http://www.vets.cz/monument/
49
Projekt mapování vojenských pietních míst podporují :
Ve čtvrtém čtvrtletí 2013 finančně přispěli:
Československá obec legionářská podpořila seminář k problematice VPM 7. ročník.
Top-armyshop podpořil provoz webových stránek
Děkujeme za podporu!
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Fotografie na titulní stránce : Púť ČsOL po talianskych bojiskách, autor : Feďo Vrábel
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Zpravodaj Monument je neprodejná účelová tiskovina, vydávaná za účelem propagace mapování
vojenských pietních míst a Spolku pro vojenská pietní místa, o.s.. Číslo neprošlo jazykovou úpravou.
Adresa pro kontakt : [email protected] , webové stránky projektu www.vets.cz
Redakční rada : Vladimír Štrupl ( tiskový mluvčí ), Martin Brynych (redaktor, správce dat )
© Spolek pro vojenská pietní místa, o.s.
50