zde ke stažení

Transkript

zde ke stažení
Změna č.4 ÚPnSÚ Blatná( HNĚVKOV U MAČKOVA; ČEKANICE; MILČICE U
ČEKANIC; ČÁSTI BLATNÉ; LOKALITA
V DRAHENICKÉM MÁLKOVĚ )
ZÁZNAM O ÚČINNOSTI
Správní orgán, který Změnu č. 4
ÚPnSÚ Blatná vydal:
Číslo usnesení
Datum usnesení o vydání
Datum vydání
Datum nabytí účinnosti
Zastupitelstvo města Blatná
69/13
23. 9. 2013
25. 9. 2013
Oprávněná osoba města Blatná – starosta Mgr. Bohuslav
Navrátil
11. 10. 2013
Zpracovatel:
Ing. arch.Tadeáš Matoušek
Nad Šárkou 23, 160 00 Praha 6
Zodpovědný projektant:
Ing. arch.Tadeáš Matoušek
Pořizovatel:
Městský úřad Blatná,
odbor výstavby a územního plánování
vedoucí odboru Bc. Václav Koubek
Oprávněná úřední osoba
pořizovatele Městského úřadu
Blatná:
Ing. Hana Roudnická (oprávněný pořizovatel splňující
kvalifikační požadavky)
2013
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
Vedoucí projektant akce:
Ing.arch.Tadeáš Matoušek
Doprava:
Ing.Ivan Kňourek
Energetické zásobování:
Ing. Jan Brejcha; Miroslav Běle
Územní systém ekologické stability: Zpracováno s použitím materiálu:
Plán územního systému ekologické stability Blatná – Ekoservis VIII/2004
Ing.Václav Škopek; V.Kavka, M.Blechová, mapovatel Ing.Friedrich
2
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
Město Blatná
Datum vyvěšení: 25. 9. 2013
Datum sejmutí: 14. 10. 2013
(minimálně 15 dní)
Zastupitelstvo města Blatná, příslušné podle § 6 odst. (5) písm. c) zákona č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (stavební zákon), v souladu
s ustanoveními § 43 odst. (4) a § 50 až 54 stavebního zákona, ve spojení s ustanovením
§ 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 13
a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.,
vydává
formou opatření obecné povahy
Změnu č. 4 územního plánu sídelního útvaru Blatná
3
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
Obsah
I. TEXTOVÁ ČÁST ................................................................................................................................. 6
I. 1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ............................................................................................... 6
I. 2. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCÍ, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT .... 6
I. 3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH
PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ....................................................................................... 8
I. 4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ . 11
Dopravní infrastruktura ...................................................................................................................... 11
Technická infrastruktura .................................................................................................................... 12
Zásobování elektrickou energií, elektrorozvody ................................................................................ 15
Nakládání s odpady ........................................................................................................................... 15
Občanské vybavení ........................................................................................................................... 15
Vodní toky, vodní plochy ................................................................................................................... 16
I. 5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK
PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST
KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ
LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ ............................................................................. 16
Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch pro změny v jejím využití .............................. 16
Územní systém ekologické stability ................................................................................................... 17
Prostupnost krajiny ............................................................................................................................ 18
Protierozní opatření ........................................................................................................................... 18
Ochrana před povodněmi .................................................................................................................. 19
Rekreace ........................................................................................................................................... 19
Dobývání nerostů .............................................................................................................................. 19
I. 6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ
STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ (VČETNĚ STANOVENÍ, VE
KTERÝCH PLOCHÁCH JE VYLOUČENO UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ
PRO ÚČELY UVEDENÉ V § 18 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA), POPŘÍPADĚ STANOVENÍ
PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK
PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO
RÁZU (NAPŘÍKLAD VÝŠKOVÉ REGULACE ZÁSTAVBY, CHARAKTERU A STRUKTURY
ZÁSTAVBY, STANOVENÍ ROZMEZÍ VÝMĚRY PRO VYMEZOVÁNÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ A
INTENZITY JEJICH VYUŽITÍ) .............................................................................................................. 19
I. 7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ,
STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO
ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT ............................ 32
I. 8. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO
KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ
PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A
PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST.1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA............................. 33
I. 9. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA 33
I. 10. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO
BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ .......................................... 33
I. 11. VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO
DOHODOU O PARCELACI .................................................................................................................. 33
I. 12 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ
PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A
PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
ČINNOSTI ............................................................................................................................................. 34
I. 13. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ
PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU, ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU
PODLE PŘÍLOHY Č. 9, STANOVENÍ, ZDA SE BUDE JEDNAT O REGULAČNÍ PLÁN Z PODNĚTU
NEBO NA ŽÁDOST, A U REGULAČNÍHO PLÁNU Z PODNĚTU STANOVENÍ PŘIMĚŘENÉ LHŮTY
PRO JEHO VYDÁNÍ ............................................................................................................................. 34
I. 14. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) ............................................................... 34
I. 15. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO
KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE
JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT .................................................................................................... 34
4
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
I. 16 POČET LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČET VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ
ČÁSTI .................................................................................................................................................... 34
II. ODŮVODNĚNÍ ŮZEMNÍHO PLÁNU ................................................................................................ 35
II. 1. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ZMĚNY Č. 4 ÚPNSÚ BLATNÁ ............................................................ 35
II. 2. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ
Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ .......................................................................................... 37
Vztah vůči Politice územního rozvoje České republiky ..................................................................... 37
Vztah vůči Zásadám územního rozvoje Jihočeského kraje .............................................................. 38
Vztah vůči dosud platné územně-plánovací dokumentaci pro celé území obce ............................... 38
Vztah k navazující ÚPD okolních obcí .............................................................................................. 39
II. 3. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA
S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ
A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ .............................................................. 39
II. 4. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH
PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ........................................................................................................................ 40
II. 5. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE
STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ
S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ ................................................................................................... 40
II. 6. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. (5) STAVEBNÍHO ZÁKONA VE
ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ ........................................................................................................ 50
II. 7. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. (5) ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM
ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY
NEBYLY ................................................................................................................................................ 50
II. 8. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ POPŘÍPADĚ VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY K
ÚPRAVĚ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU .............................................................................................. 50
II. 9. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH
ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA). ..................................................... 54
II. 10. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ
VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU
K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ. ............................................................................ 54
Hlavní cíle řešení územního plánu : .................................................................................................. 54
Vymezení řešeného území ................................................................................................................ 54
Širší územní vztahy ........................................................................................................................... 58
Zdůvodnění z hlediska ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území ..................... 58
Ochrana krajinného rázu ................................................................................................................... 60
Zásady ochrany kulturních hodnot .................................................................................................... 60
Základní údaje, historický vývoj kulturní hodnoty .............................................................................. 61
Demografický vývoj obce ................................................................................................................... 64
Návrh urbanistické koncepce ............................................................................................................ 65
Členění území obcí na plochy s rozdílným způsobem využití........................................................... 67
Požární ochrana ................................................................................................................................ 77
Zásobování energií ............................................................................................................................ 77
Vodní toky a plochy ........................................................................................................................... 79
Podmínky prostorového uspořádání: ................................................................................................ 80
Územní systém ekologické stability ................................................................................................... 83
Vyhodnocení důsledků řešení na životní prostředí .....................................................................- 139 II. 11. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ
INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ
VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................................................................- 139 II. 12. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY
VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH .......................................................................................- 139 II. 13.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA. ....................- 139 II. 14. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ ..................................................- 151 II. 15. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚPNSÚ BLATNÁ A POČTU VÝKRESŮ
GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ .................................................................................................- 151 -
5
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
I. TEXTOVÁ ČÁST
I. 1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Řešené území Změnou č.4 ÚPnSÚ Blatná:
-
celé katastrální území Hněvkov u Mačkova
celé katastrální území Čekanice
celé katastrální území Milčice u Čekanic
lokalita na k.ú. Drahenický Málkov
jednotlivé lokality na území města Blatná, resp. jeho zastavěné části
Poznámka: dále v textu je použito pro označení obcí, místo celých názvů katastrů:
Hněvkov u Mačkova a Milčice u Čekanic, jen Hněvkov a Milčice.
Zastavěná území obcí Hněvkov, Čekanic, Milčic a řešená území Blatné jsou vymezena
podle § 58 zákona č. 183 /2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon). Hranice zastavěného území je vymezena k datu zpracovávání návrhu územního
plánu, tedy k prosinci 2010. V územním plánu je v grafické části vymezeno více zastavěných
území, (vždy několik, kromě souvislých zastavěných území dále zastavěná území samot,
rekreačních objektů a objektů technické infrastruktury) v obcích Hněvkov, Čekanice, Milčice
a vybraná zastavěná území města Blatná. Hranice intravilánu (zastavěného území obce
k 1.9. 1966) je celá zahrnuta do zastavěného území sídla.
Zastavěné území je vymezeno ve výkresech grafické části Návrhu ÚP:
1
1b
1c
2
2b
2c
Výkres základního členění území
Výkres základního členění území – Blatná
Výkres základního členění území – Drahenický Málkov
Hlavní výkres
Hlavní výkres - Blatná
Hlavní výkres – Drahenický Málkov
1 : 5000
1 : 5000
1 : 5000
1 : 5000
1 : 5000
1 : 5000
I. 2. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCÍ, OCHRANY A ROZVOJE
JEHO HODNOT
Koncepce rozvoje území obcí
Širší územní vazby.
V politice územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen PÚR ČR), schválené usnesením
vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009, není zahrnuto správní území města Blatná do žádné
vymezené rozvojové osy ani rozvojové oblasti.
Ze širších územních vazeb vyplývají pro řešené území požadavky a omezení na napojení
ÚSES a vedení navrženého koridoru nové komunikace, vedoucího Hněvkovem.
Sousedící území je město Sedlice, obec Chlum, obec Bělčice, obec Bezdědovice, obec
Chlum u Blatné, obec Hajany, obec Tchořovice, obec Kadov, obec Záboří u Blatné, obec
Bratronice, obec Buzice, obec Škvořetice, obec Lažany, obec Chobot, obec Uzenice, obec
Uzeničky, obec Myštice na území ORP Blatná. Obec Doubravice a obec Radomyšl na
území ORP Strakonice.
Území města Blatná je tvořeno k.ú. Blatná, k.ú. Blatenka, k.ú. Čekanice, k.ú. Drahenický
Málkov, k.ú. Hněvkov u Mačkova, k.ú. Jindřichovice u Blatenky, k.ú. Milčice u Čekanic, k.ú.
Skaličany.
Urbanistická koncepce:
Urbanistická koncepce v sídlech Hněvkov, Čekanice a Milčice je orientována na zachování
stávajících hodnot území s důrazem na urbanistické a architektonické hodnoty sídla a
zachování jeho atraktivity z hlediska zachovalé přírody a krajiny.
Koncepce uspořádání krajiny:
Koncepce uspořádání krajiny zachovává stávající hodnotnou volnou krajinu a vytváří dobré
6
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
předpoklady pro její další zkvalitňování, rozvoj a ochranu, podmínky a zázemí s důrazem na
zlepšování kvality vzhledem k hodnotám území.
Jsou respektovány nadregionální biokoridory (na rozhraní Čekanic a Milčic a v jižní poloze v
k.ú. Milčice) a dále doplněny lokálním územním systémem ekologické stability.
V územním plánu je navržen rozvoj ploch s funkcí bydlení s podnikáním v sídlech Hněvkov,
Čekanice, Milčice s návrhem nových ploch pro bytovou výstavbu ve formě rodinných domů a
ploch pro rekreaci. Jako součást této koncepce je navrženo doplnění ploch technické
infrastruktury, jsou navrženy dílčí úpravy komunikací, jsou navržena opatření k ochraně a
obnově kulturní krajiny a zvýšení ekologické stability území.
Další navržené plochy v ŘÚ - Změna č.4 ÚPnSÚ Blatná:
- pro ŘÚ Hněvkov:
- dílčí plochy pro občanskou vybavenost a sport;
- rozvoj Skládky Hněvkov v návaznosti na Stávající plochu;
- rozvoj v kontaktním území s Blatnou návrh plochy pro výrobu a skladování;
- územím prochází plocha vymezující koridor pro budoucí přeložku silnice,
- technická infrastruktura (ČOV)
- technická infrastruktura (ČOV v Blatné) částečně zasahuje do kontaktního území
Hněvkova
pro ŘÚ Čekanice:
- v územním plánu jsou navrženy plochy pro občanskou vybavenost a technickou
infrastrukturu
pro ŘÚ Milčice:
- v územním plánu jsou navrženy plochy pro občanskou vybavenost, plochy pro výrobu
a skladování zemědělské výroby
Územní plán vytváří územně technické podmínky pro úměrný rozvoj obce a tím trvale
podporuje stabilizaci trvale žijících obyvatel.
Návrhem ÚP nedochází ke změně významu a funkce obcí ve struktuře osídlení.
Územní plán zachovává původní obraz osídlení. Navržené lokality navazují na stávající
zástavbu a rozvíjejí ji.
V technické infrastruktuře se zdůrazňuje její funkce pro zabezpečení komplexního územního
rozvoje obcí, který je v kontextu s cíli rozpracovaných Zásad územního rozvoje Jihočeského
kraje.
Na úseku ochrany přírody, krajiny a nemovitých kulturních hodnot se zdůrazňuje význam
těchto ploch pro celkový rozvoj obce.
Hlavní cíle rozvoje:
při zachování základní prostorové kompozice a při respektování požadavků
na ochranu přírodních a kulturních hodnot jsou řešeny územní rozvojové
potřeby obce tak, aby byly vytvořeny podmínky pro harmonický rozvoj
celého správního území obcí,
na základě vytipování vhodných ploch se vytvářejí územní podmínky pro
rozvoj bydlení a podnikatelské sféry,
jsou navrženy plochy pro doplnění občanského vybavení dle zhodnocení
jeho současného stavu a kapacity,
byly prověřeny možnosti doplnění systému pěších tras i s využitím pro
rozvoj cykloturistiky,
územní rozvoj technického vybavení je na základě zhodnocení jejich stavu
optimalizován v souladu s nadřazeným systémem technické infrastruktury
při respektování přírodních a kulturních hodnot.
7
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce:
Přírodní hodnoty
ÚP vytváří optimální podmínky pro ochranu všech přírodních hodnot v území.
Je nutno chránit přírodní a krajinářské hodnoty a posilovat ekologickou stabilitu území.
Zdroje emisí do ovzduší
Emise z lokálních topenišť budou postupně snižovány modernizací topenišť, přechodem na
využívání ekologicky vhodnějších topných médií, s otevřenou možností plynofikace.
Emise z dopravy budou snižovány vyvedením tranzitní dopravy mimo zástavbu obce což se
týká především Hněvkova, úpravou povrchů silnic a drobnými úpravami šířkových
a směrových poměrů zlepšujících plynulost a bezpečnost provozu.
Nově navržená soustředěná obytná zástavba je situována mimo zdroj plynných či pachových
imisí a emisí hluku.
Je nutno respektovat požadavek řádné likvidace splaškových vod za dodržení přípustných
limitů znečištění při vypouštění odpadních vod do toků.
Kulturní hodnoty
Je nutno chránit kulturní hodnoty, zejména nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním
seznamu kulturních památek (ÚSKP) České republiky.
Veškeré udržovací práce – opravy, rekonstrukce a restaurátorské nebo jiné úpravy
kulturních památek nebo jejich prostředí je třeba předem odsouhlasit s výkonným orgánem
státní památkové péče.
I. 3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH
PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ
Základní urbanistická koncepce vychází z hlavních cílů územního plánu stanovených
v zadání.
Zachování tradiční urbanistické struktury obce a respektování urbanistických hodnot
obce.
Respektování nemovitých kulturních památek a Městské památkové zóny Blatná.
Navržené zastavitelné území navazuje na zastavěná území a rozšiřuje je.
Trasa silnice I. třídy je navržena v zásadách rozvoje Jč. kraje k přeložení vně
zastavěného a zastavitelného území, v obci Hněvkov je pro tuto akci vymezen koridor.
NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
Plochy s rozdílným způsobem využití pokrývají beze zbytku a jednoznačně celé řešené
území.
PŘEHLED ZÁKLADNÍCH DRUHŮ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
OBSAŽENÝCH V ÚZEMÍ
Základní druhy ploch s rozdílným způsobem využití dle §4 - §19 vyhlášky č.501/2006Sb.
• plochy bydlení
• plochy smíšené obytné
• plochy rekreace
• plochy občanského vybavení
• plochy zeleně soukromé a vyhrazené
• plochy zeleně ochranné a izolační
• plochy veřejných prostranství
• plochy výroby a skladování
• plochy vodní a vodohospodářské
• plochy zemědělské
• plochy zahrad a sadů v nezastavěném území
• plochy lesní
• plochy přírodní
• plochy smíšené nezastavěného území
• plochy dopravní infrastruktury
• plochy technické infrastruktury
8
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
TYPY PLOCH V ÚZEMÍ
Základní druhy ploch (uvedené v §4-§19 vyhlášky č.501/2006 Sb.) jsou dále podrobněji
členěny na
typy ploch, a to v souladu s §3, odst.4 vyhlášky č.501/2006 Sb. s ohledem na specifické
podmínky a
charakter území.
Seznam základních typů ploch:
plochy bydlení
BI – plochy bydleni - v rodinných domech
plochy smíšené obytné
SO - plochy smíšené obytné
plochy rekreace
RI - rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci
RN - rekreace - na plochách přírodního charakteru
plochy občanského vybavení
OM – občanské vybavení – komerční zařízení malé a střední
OV – plochy občanského vybavení
OS - plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení
plochy zeleně soukromé a vyhrazené
ZS - zeleň - soukromá a vyhrazená
plochy zeleně ochranné a izolační
ZO - zeleň - ochranná a izolační
plochy veřejných prostranství
PV - plochy veřejných prostranství
ZV - veřejná prostranství – veřejná zeleň
plochy výroby a skladování
VD – drobná výroba a služby
VZ - plochy výroby a skladování - zemědělská výroba
plochy vodní a vodohospodářské
W
plochy zemědělské
NZ
plochy zahrad a sadů v nezastavěném území
ZZ
plochy lesní
NL
plochy přírodní
NP
plochy smíšené nezastavěného území
NS
plochy dopravní infrastruktury
DS – dopravní infrastruktura – silniční –
-silnice I.třídy,
-silnice III.třídy,
-místní komunikace,
DZ - dopravní infrastruktura – drážní
-železniční tratě a plochy
plochy technické infrastruktury
TO – nakládání s odpady
TI – inženýrské sítě
9
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
CHARAKTERISTIKY ZÁKLADNÍCH DRUHŮ PLOCH
Zastavitelné plochy jsou vymezeny v grafické části územního plánu. Jsou uvedeny v I.1.f
Plochy bydlení - v rodinných domech (BI)
Uplatnění pro rodinné domy - jen v plochách změny č.II., č.IV. č.V. a IX. na katastrálním
území Blatné.
Bydlení je zde reprezentováno povětšině izolovanými rodinnými domy.
Plochy smíšené obytné (SO)
Bydlení je zde reprezentováno povětšině izolovanými rodinnými domy, dílem s relikty
hospodářského zázemí. Tato funkce se bude nadále rozvíjet v návaznosti na plochy
k bydlení již užívané.
Plochy rekreace - rodinná rekreace (RI)
Rekreace je na území obce reprezentována objekty rodinné rekreace. Tato funkce je
přípustná i v plochách bydlení.
Plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (RN)
Plocha u rybníka Kvítek využívaná pro letní tábory.
Plochy občanského vybavení :
Plochy občanského vybavení stávající a navržené k doplnění potřebných funkcí.
Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV)
Navrhované plochy umožní zlepšení podmínek pro správu obce.
Plochy občanského vybavení – komerční zařízení (OM)
Současné plocha této funkce – areál zámku je stabilizovaná. Navrhovaná plocha umožní
zlepšení územních předpokladů rozvoje komerčních zařízení jak pro potřeby obyvatel, tak
pro rozvoj cestovního ruchu.
Plochy občanského vybavení - tělovýchova, sport (OS)
Plocha v Milčicích je stabilizovaná. Nově se navrhuje v návaznosti na rozvoj bydlení
v Hněvkově. V Drahenickém Málkově změna č.4 ÚPnSÚ Blatná navrhuje plochu u
Podhajského rybníka. Navržená plocha v Hněvkově – minigolf adventure, tenisový kurt.
Plochy zeleně soukromé a vyhrazené (ZS)
Významné plochy se uplatňují v zámeckém areálu v Čekanicích, v Milčicích. ve vazbě na
statek. parc.čís. 1.
Plochy zeleně ochranné a izolační (ZO)
Uplatnění podél návrhového rekreačního území podél komunikace I.tř. v Hněvkově.
Plochy veřejných prostranství (PV)
V souvislosti s rozvojem ploch smíšených obytných, jsou kromě stávajících navrženy další
plochy v Čekanicích a Milčicích.
Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV)
Plocha u rybníka v Čekanicích
Plochy výroby a skladování-drobná výroba a služby (VD)
Plocha je navrhována v severní části Hněvkova.
Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba (VZ)
Stávající plocha v jihovýchodní části Milčic.
Další plocha je navrhována ve východní části Milčic v návaznosti na stávající plochu.
Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plochy a vodní toky (W)
Vodní plochy a vodní toky jsou stabilizované.
10
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
Plochy zemědělské (NZ)
Plochy jsou určeny pro rostlinnou zemědělskou výrobu.
Plochy zahrad a sadů v nezastavěného území (ZZ)
Plochy zahrad a sadů nezastavěného území.
Plochy lesní (NL)
Plochy jsou určeny pro lesní hospodářství.
Plochy přírodní (NP)
Plochy zeleně přírodního charakteru.
Plochy smíšené nezastavěného území (NS)
Zpravidla některá kontaktní území při vodních, lesních a zemědělských plochách. Uplatnění
např. v návaznosti na vodní plochy Ovčínského rybníka v Čekanicích; v Hněvkově pod
Chocholkou.
Plochy dopravní infrastruktury
DS – dopravní infrastruktura – silniční (DS)
-silnice I.třídy,
-silnice III.třídy,
-místní komunikace,
Plochy silniční dopravy zahrnují silnice I. a III. třídy. Z nichž silnice I. tř. procházející
zastavěným územím Hněvkova, ÚP vytváří podmínky, v souladu s nadřazenou ÚPD, pro její
přeložení vně ZÚ. Ostatní síť tvoří stabilizované i navržené místní komunikace.
Plochy účelových komunikací včetně odstavných a parkovacích ploch jsou součástí
ostatních ploch s rozdílným funkčním využitím jak v ZÚ, tak mimo něj.
DZ - dopravní infrastruktura – drážní (DZ)
-železniční tratě a plochy
Železniční trať a plocha v Hněvkově je stabilizovaná.
Plochy technické infrastruktury:
Technická infrastruktura - inženýrské sítě (TI)
V každé obci jsou vymezeny rozvojové plochy pro ČOV.
Technická infrastruktura – nakládání s odpady (TO)
Stabilizovaná a navazující rozvojová plocha skládky v Hněvkově.
Vymezení systému sídelní zeleně
Sídelní zeleň je součástí ploch vymezených pro jiné funkce (bydlení, rekreace, občanské
vybavení, sport, výroba). Samostatné plochy sídelní zeleně se vymezují pro zeleň
soukromou a vyhrazenou (ZS), veřejná prostranství - veřejná zeleň (ZV), zeleň ochranná a
izolační (ZO) a zahrady a sady v nezastavěném území (ZZ ).
I. 4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ
UMÍSŤOVÁNÍ
Dopravní infrastruktura
silnice I. třídy
- silnice I/20
- k.ú. Hněvkov, k.ú. Blatná
silnice II. třídy
- silnice II/121
- k.ú. Blatná
- silnice II/174
- k.ú. Blatná
- silnice II/175
- k.ú. Blatná
silnice III. třídy
silnice III/1731 (Blatná – Lažany) - k.ú. Blatná, k.ú.
Čekanice
- silnice III/1399 - k.ú. Blatná
11
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
- silnice III/1738 - k.ú. Blatná
- silnice III/1734 - k.ú. Blatná
- silnice III/1735 – k.ú. Blatná, k.ú. Drahenický Málkov
- silnice III/1214 - k.ú. Blatná
místní a účelové komunikace
- k.ú. Blatná,k.ú. Hněvkov, k.ú. Čekanice, k.ú. Milčice, k.ú.
Drahenický Málkov
Místní komunikace
Doplnění místních komunikací je navržené zejména pro dopravní napojení rozvojových
lokalit, pro něž bude řešeno i v rámci funkčních ploch.
V územním plánu je počítáno se stávajícími autobusovými zastávkami v řešeném území,
zastávky budou posouzeny a upraveny podle ČSN.
Jednoznačně lokalizované plochy pro dobudování sítě místních komunikací jsou zakresleny
v grafické části dokumentace.
Místní komunikace a parkoviště pro obsluhu území je možné umístit i uvnitř jednotlivých
funkčních ploch podle regulativu příslušné funkční plochy.
Nová bytová zástavba obce musí mít saturován počet odstavných stání na vlastním
pozemku či v objektu. Odstavné a parkovací plochy je třeba realizovat v adekvátní kapacitě
v rámci ploch komerčních zařízení občanského vybavení, výroby a skladování.
Železniční doprava
železniční dráha regionální
Železniční doprava prochází územím katastru Hněvkov jednokolejná železniční trať čd. č.
203 Strakonice – Blatná – Březnice
Letecká doprava
letiště
- poblíž letiště Tchořovice
ostatní veřejná infrastruktura
- telefonní síť (pevné linky)
- veřejný rozhlas obecní
objekt požární ochrany
- hasičské zbrojnice
Hasičský záchranný
Strakatého
sbor
Jihočeského
kraje
Blatná
-
Technická infrastruktura
Zásobování vodou
Vodovodní síť
Na území Hněvkova není vybudován veřejný vodovod. Objekty obytné zástavby i občanské
vybavenosti obce Hněvkov jsou v současnosti zásobovány vodou z vlastních studní u
jednotlivých objektů různé hloubky ( 4 – 12 m) , kapacity i kvality vody. Jako všechny studny
jsou závislé na atmosférických podmínkách. Kvalita vody plně neodpovídá normám,
zejména u málo hlubokých studní.
Návrh pro zásobování objektů obce do budoucna:
1. Vybudování centrálního vodovodu pro obec zásobovaný z nového zdroje pitné
vody. Trasy vodovodů budou vedeny veřejnými plochami, podél komunikací ,
dostatečně zokruhovány a vedeny pokud to bude možné společně s kanalizací a
plynem .
2. H1) Připojení severní lokality v Hněvkově u Blatné na městský vodovod Blatná
H2) Pro ostatní zastavěné a zastavitelné území Hněvkova Nový zdroj je přivaděč
vody Římov – Blatná. Na něj se přípojka přivede
- buď přímo
- nebo na městský vodovod Blatná ( který je jím napájen ), a to ve 2
variantách :
12
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
3.
od obce .
- Přímý připojovací řad Blatná – Hněvkov o délce cca 2,2 km
- Společný připojovací řad Blatná – Mačkov – Hněvkov v délce celkem
3,3 km
Obě varianty jsou investičně obdobné , bude záležet na dalším vývoji .
Vodojem o zásobě 100 m3 umístěný na svahu kopce Chocholka , jihovýchodně
Objekty obytné zástavby i občanské vybavenosti obce Čekanice jsou v současnosti
převážně zásobovány pitnou vodou z veřejného vodovodu, zbytek z vlastních studní u
jednotlivých objektů. Zdrojem pitné vody jsou 2 studny a 1 podzemní vrt, z nichž je voda
dopravována do Automatické tlakové stanice (ATS). Vydatnost zdroje je 1,5 l/s, výkon
čerpadel 2,5 l/s ( 300 – 400 kPa). Prameniště má vyhlášené ochranné pásmo I. A II. stupně.
Provozovatel vodovodu je VAK JČ, a.s.
Pro zásobování objektů obce předpokládaném rozvoji navrhujeme rozšíření centrálního
vodovodu pro zbytek obce a předpokládanou novou zástavbu.
V obci Milčice jsou trvale i přechodně bydlící obyvatelé v současnosti zásobováni pitnou
vodou z vlastních i obecních studní u jednotlivých objektů. Množství vody je dostatečné,
kvalita neznámá. V obci se nachází obecní rybník.
Návrh pro zásobování objektů obce do budoucna:
1. Vybudování centrálního vodovodu pro obec zásobovaného z nového zdroje pitné
vody. Trasy vodovodů budou vedeny veřejnými plochami, podél komunikací,
dostatečně zokruhovány a vedeny pokud to bude možné společně s kanalizací a
plynem.
2. Nový zdroj – dle nového průzkumu vytypovat místa pro vrtané studny nad obcí dle
situace vč. vodojemu o zásobě 50 m3. Bude nutné navrhnout ochranné pásmo
nového zdroje.
Objekty obytné zástavby i občanské vybavenosti obce Drahenický Málkov jsou
v současnosti zásobovány pitnou vodou z vlastních studní u jednotlivých objektů.
V sousedství řešeného území změny se nachází Podhajský rybník.
Pro zásobování objektů obce je navrženo:
- vybudování centrálního vodovodu pro obec zásobovaného z nového zdroje pitné
vody
- nový zdroj – vrtaná studně v místě nad obcí vč. vodojemu o zásobě 50 m3.
Pro zásobování objektů v Blatné je navrženo:
V návrhu změny – v grafické části - je vodovodní síť prodloužena k uvažované
zástavbě.
Tlakově lze veškerou navrhovanou zástavbu obsloužit ze stávajícího tlakového
pásma (přerušovací komora 20 m3)
Požární ochrana
Požadavky na zajištění požárního zásahu budou řešeny v souladu s ustanovením § 21 vyhl.
č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu z přístupových
komunikací, případně nástupních ploch pro požární techniku v souladu s normovými
hodnotami.
Jako zdroje požární vody v obcích budou použity:
- vodovodní řady budou osazené nadzemními hydranty,
- požární nádrže a rybníčky.
Kanalizace – odvod odpadních vod:
Návrh při předpokládaném rozvoji obce – odkanalizování obce Hněvkov oddílným
kanalizačním systémem.
K odvádění splaškových odpadních vod navrhujeme vybudování splaškové kanalizace, která
bude zaústěna do nově navrhované ČOV. Její umístění v nejnižší části obce je patrné
z výkresu. Přepad z ČOV bude zaústěn do potoka protékající kolem - viz situace. Odpadní
vody z objektů budou odkanalizovány kanalizačními přípojkami DN 150 do hlavní sítě
13
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
veřejné kanalizace vedené obcí dle situace. Veřejná síť kanalizace bude nová, zaústěná do
nové ČOV. Pro vybudování kanalizace v této obci jsou dobré geografické podmínky –
spádově lze odkanalizovat celou obec na jedno místo, do ČOV. Trasy kanalizace vést
pokud to bude možné společně s vodou a plynem.
Odvádění dešťových vod bude maximálně využito stávajících stok a kanalizace
v maximální míře zaústěné do potoka. Kde to nebude možné doplněné o záchytné
příkopy, další potřebné stoky a vsakovací místa s důrazem na zachytávání této vody
obyvateli pro další používání zejména pro zahrady . Zejména u novostaveb je vhodné
osazování záchytných podzemních nádrží .
V obci Čekanice jsou vybudovány úseky kanalizace a podpovrchového odvodnění,
které odvádějí do místní vodoteče splaškové, dešťové i povrchové tekoucí vody a přepad
z rybníčku u čerpací stanice. Kanalizační síť je vybudována pouze v menší části obce, je
vyústěna do dvou místních vodotečí.
Stávající bytové jednotky pod rybníkem Zádvorský mají splaškové odpadní vody
svedeny do biologického septiku.
Majitelem a provozovatelem kanalizace na území sídla Čekanice je Město Blatná.
Stávající zámeček má vybudovanou samostatnou ČOV. Přepad v ČOV je napojen do
místní vodoteče, vedené do Ovčího rybníka. Odpadní vody z ostatních objektů jsou
čištěny pouze provizorně, pomocí septiků a žump.
Návrh při předpokládaném rozvoji obce – odkanalizování obce Čekanice oddílným
kanalizačním systémem.
K odvádění splaškových odpadních se navrhuje vybudování splaškové kanalizace,
která bude zaústěna do nově navrhované ČOV. Její umístění v nejnižší části na okraji
zástavby obce je patrné z výkresu. Přepad z ČOV bude zaústěn do stoky protékající
kolem, dále do Ovčího rybníka - viz situace. Odpadní vody z objektů budou
odkanalizovány kanalizačními přípojkami DN 150 do hlavní sítě veřejné kanalizace
vedené obcí dle situace. Veřejná síť kanalizace bude nová, zaústěná do nové ČOV.
Odvádění dešťových vod bude maximálně využito stávajících stok, doplněné o
záchytné příkopy, další potřebné stoky a vsakovací místa s důrazem na zachytávání této
vody obyvateli pro další používání zejména pro zahrady.
Blatná – návrh
Veškerou navrženou zástavbu v rámci změny ÚP je doporučeno odkanalizovat
oddílným systémem.
Dešťové vody je doporučeno v maximální míře zasakovat (střechy), ostatní odvádět
povrchově popřípadě dešťovou kanalizací do nejbližšího recipientu, vodní plochy či
meliorace.
Na ploše změny v Drahenickém Málkově budou dešťové vody zasakovány, případně
povrchově odváděny do nejbližšího recipientu, vodní plochy či meliorace.
Zásobování energií pro vytápění :
Pro zásobování teplem jsou v Čekanicích možnosti:
- plynofikace obce
- Vytápění samostatné pro RD biomasou
- Vytápění netradičními zdroji jako doplnění možností – tepelná čerpadla , solární
energie , při vzniku zemědělských podniků – vytápění bioplynem - v tomto případě je
nutné sledovat a reagovat na vývoj těchto rychle se rozvíjejících technologií.
Plynofikace obce Čekanice zahrnuje :
- Přípojku do obce Čekanice provést z obce Bratronice - STL 300 kPa - společně i pro
obec Milčice v délce 3,55 km do přípojného místa ( uzávěr)
Bratronice – Milčice 1,850 km, Milčice – Čekanice 1,7 km
- Páteřní rozvod plynu po obci a přípojky do RD
Rozvody plynu po obci vč. přípojek se budují společně s rozvody vody.
Pro zásobování teplem v Hněvkově jsou 2 možnosti :
1. Plynofikace obce Hněvkov
2. Vytápění samostatné pro RD - biomasou a netradičními zdroji jako doplnění možností
– tepelná čerpadla, solární energie, při vzniku zemědělských podniků – vytápění
bioplynem - v tomto případě je nutné sledovat a reagovat na vývoj těchto rychle se
rozvíjejících technologií.
14
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
Plynofikace obce Hněvkov zahrnuje :
- Přípojku do obce Hněvkov – buď z vysoklotlaku vedoucího mezi Blatnou a
Hněvkovem v délce cca 1 km do RS a Regulační stanice ( RS) pro obec - nebo
napojení na STL v Mačkově – pokračováním plynovodu od domova Petra až do
Hněvkova. Plynovod DN 90, 100 kPa ( případným zvýšením tlaku)
- Páteřní rozvod plynu po obci a přípojky do RD
Rozvody plynu po obci vč. přípojek se budují společně s rozvody vody a kanalizace,
které se budou v rámci rozvoje současně provádět.
Pro zásobování teplem obce Milčice jsou 2 možnosti
1. Plynofikace obce
2. Vytápění samostatné pro RD biomasou a vytápění netradičními zdroji jako doplnění
možností – tepelná čerpadla, solární energie, při vzniku zemědělských podniků – vytápění
bioplynem - v tomto případě je nutné sledovat a reagovat na vývoj těchto rychle se
rozvíjejících technologií.
Plynofikace obce Milčice zahrnuje :
- Přípojku do obce Milčice provést z obce Bratronice - STL 300 kPa - společně i pro
obec Čekanice v délce 3,55 km do přípojného místa ( uzávěr)
Bratronice – Milčice 1,850 km, Milčice – Čekanice 1,7 km
- Páteřní rozvod plynu po obci a přípojky do RD
Rozvody plynu po obci vč. přípojek se budují společně s rozvody vody, kanalizace.
Plynovodní síť Blatná:
V návrhu změny ÚP je stávající středotlaká plynovodní síť rozvedena a prodloužena k
navrhované zástavbě.
Rozvody plynu po obci vč. přípojek se budují společně s rozvody vody, kanalizace.
Předpokládá se užití plynu na vaření, přípravu TUV a topení.
Zásobování elektrickou energií, elektrorozvody
Zajištění výhledového příkonu
Systém zásobovaní obce el. energií zůstane i ve výhledu nezměněn tj. systémem 22kV
z vedení VN 210.
Pro rozvoj bydlení v Hněvkově bude navržena 1x kabelová trafostanice.
Samostatná trafostanice bude navržena v případě realizace a napojení fotovoltaické
elektrárny do rozvodné sítě.
Rozvod systému VN
Současný rozvodný systém VN, který je řešen nadzemním vedením, je zachován
a rozšiřován dle potřeby odběru. K většímu rozšíření systému VN dojde pouze při realizaci
rozvoje ploch pro bydlení v Hněvkově. Předkládaný územní plán obce nevyžaduje úpravy
tras stávajících vedení VN. Pro rozvoj bydlení v Hněvkově bude navržena 1x Kabelová trafo.
Umístění trafostanice bude řešit územní studie.
V Blatné se zástavba připojí ze stávajících trafostanic.
Telekomunikace
Radioreléové (RR) trasy – řešeným územím neprochází RR trasy radiokomunikací.
V Blatné
Telekomunikační kabely - Řešeným územím prochází v jižním území Hněvkova dálkový
telekomunikační kabel, je zakreslen v grafické části odůvodnění územního plánu.
Trasy telekomunikací budou respektovány.
Nakládání s odpady
Systém sběru komunálního a tříděného recyklovatelného odpadu je stabilizovaný.
Likvidace odpadů v řešeném území bude řešena v souladu se současným systémem
odvozu a likvidace ve městě Blatná.
Občanské vybavení
Občanská vybavenost pro občany obce je převážně postačující.
15
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
Plochy občanského vybavení jsou navrženy v Mlčicích (OVM1, OMM1), v Čekanicích
(OVC1, OVC2). V Hněvkově plocha tělovýchovně a sportovního zařízení (OSH).
Další občanská vybavenost může být také umísťována i na jiných funkčních plochách
v rámci přípustného popř. podmíněně přípustného využití těchto ploch.
Malá rekreační a dětská hřiště mohou být umístěna v rámci rozvojových lokalit pro bytovou
výstavbu a jejich lokalizace bude upřesněna v podrobnější dokumentaci.
VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ
Všechny prostory přístupné každému bez omezení sloužící obecnému užívání vymezené §
34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů jsou
součástí jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití vymezených v zastavěném a
zastavitelném území.
Jedná se o návesní prostranství včetně veřejné zeleně, ulice včetně chodníků a další
prostory v zastavěném území, sloužící obecnému užívání.
Jejich rozšíření je navrhováno v rámci navrhovaných ploch zastavitelného území v rámci
všech ploch s rozdílným způsobem využití.
Veřejný prostor je nutné rozvíjet s důrazem na jeho pobytovou funkci, včetně veřejné zeleně,
nesmí se omezovat jen na dopravní koridory.
Vodní toky, vodní plochy
Vodní režim v území obcí Hněvkova, Čekanic a Milčic je tvořen rybníky a vodními nádržemi
spolu se sítí menších potoků.
Větší, pojmenované rybníky:
k.ú. Hněvkov:
kromě rybníka Hněvkov, do území Hněvkova zasahuje Buzický biologický rybník
s přilehlou částí zátopového území,
k.ú. Čekanice:
rybníky Záklický, Zádvorský, Ovčínský, Starý Čekanický, Nový, Mozol
k.ú. Milčice:
rybníky Chvalov, Kvítek
I. 5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH
A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM
EKOLOGICKÉ
STABILITY,
PROSTUPNOST
KRAJINY,
PROTIEROZNÍ
OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK
NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ
Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch pro změny v jejím využití
Změna č.4 ÚPnSÚ Blatná zachovává přírodní kvality v území a vytváří podmínky pro
doplnění územního systému ekologické stability.
V územním plánu je navržena ochrana krajiny a krajinného rázu především těmito
opatřeními:
-u navrhovaných ploch pro bytovou zástavbu je v regulativech stanovena maximální
výška zástavby a jsou stanoveny základní architektonické regulativy, u vybraných
lokalit je dále stanoven požadavek na zpracování územní studie.. Tyto požadavky
jsou uvedeny v regulativech jednotlivých ploch.
- udržení a obnova vodních ploch a ozelenění jejích břehů
- pokud jde o ochranu před povodněmi, jak z hlediska krajinného rázu tak i vlastní
funkčnosti opatření, jsou preferována pasivní protipovodňová opatření oproti těm
aktivním: zvýšení retenčních schopností krajiny, možnost obnovování lesů namísto
orné půdy, podpora luk a pastvin, omezování pěstování širokořádkových plodin na
svazích, vymezování ploch s plánovaným rozlivem.
Řešené lokality v Blatné se nacházejí mimo záplavové území.
Do území Hněvkova zasahuje Buzický biologický rybník s přilehlou částí zátopového
území, Ostatní vodní toky a plochy v řešeném území nemají stanoveno záplavové území.
V rámci nezastavěného území jsou vymezeny tyto plochy:
Plochy dopravní infrastruktury (DS)
- (zahrnující převážně pozemky silniční a železniční dopravy a místní komunikace);
16
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
Plochy vodní a vodohospodářské - vodní plocha, vodní tok (W)
- (zahrnující
stávající
vodoteče
a
nádrže)
s převážně významnou přírodní a vodohospodářskou funkcí;
Plochy zemědělské – zemědělský půdní fond - ZPF
- (zahrnující pozemky zemědělského půdního fondu) s převážně hospodářskou funkcí;
Územní plán považuje strukturu zemědělské půdy, ornou půdu a trvalé travní porosty
(NZ), za stabilizovanou s tím, že současný rozsah ploch orné půdy je třeba považovat za
maximální.
Plochy lesní – pozemky určené k plnění funkcí lesa - PUPFL (NL)
-(zahrnují zejména pozemky určené k plnění funkcí lesa) s převážně hospodářskou a
ekologickou funkcí; V katastru Hněvkova a Milčic jsou navrženy plochy k zalesnění.
Plochy přírodní – zeleň mimo PUPFL (NP)
pozemky s výskytem dřevin rostoucích ve volné krajině s převážně ekologickou,
mikroklimatickou, krajinotvornou a půdoochrannou funkcí;
Plochy smíšené nezastavěného území (NS)
Územním plánem jsou stanoveny podmínky pro využití a prostorové uspořádání
těchto ploch s ohledem na zachování a podpoření funkcí krajiny (hospodářská, ekologická,
vodohospodářská na ochranu půdy, a na ochranu kraiinného rázu - viz. kap. I. 6.
V zastavěném území jsou vymezeny plochy sídelní zeleně a stanoveny podmínky pro
využití těchto ploch.
Územní systém ekologické stability
Územní plán vymezuje jednotlivé prvky územního systému ekologické stability (ÚSES):
Řešeným územím na rozhraní Čekanic a Milčic a při jižní hranici Milčic prochází
nadregionální biokoridory. V ŘÚ je dále deset biokoridorů místního významu, osm biocenter
místního významu. Systém je doplněn devíti liniovými interakčními prvky.
Plochy prvků ÚSES jsou nezastavitelné. Na těchto plochách a v jejich blízkosti je nutno
vyloučit činnosti, které by mohly vést k ochuzení druhové bohatosti a snížení ekologické
stability. Veškeré zásahy (včetně údržby) musí být podřízeny zájmu o funkčnost ÚSES a
musí být koordinovány s příslušným orgánem ochrany přírody.
Do vegetačních úprav v rámci ploch prvků ÚSES budou používány výhradně domácí dřeviny
odpovídající daným podmínkám.
Regulativy ÚSES
Územním plánem je vymezeno nezastavěné území (tj. území vně zastavěného území a
zastavitelných ploch). V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat
stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu
nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro
snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a
dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a
cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační
centra.
Vytváření územního systému ekologické stability (ÚSES) je v souladu s ustanovením § 4
odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů veřejným zájmem.
Jako závazné skladebné prvky ÚSES jsou v územním plánu specifikovány biocentra a
biokoridory. Závazné je obecně umístění (lokalizace) skladebných prvků ÚSES, vyplývající
z jejich funkce v systému. V případě biocenter a biokoridorů jsou závazné i cílové
ekosystémy (resp. cílová společenstva) uvedené obecně v textové zprávě a pro jednotlivé
prvky v popisných tabulkách. Směrné je obecně vymezení (přesné hranice) skladebných
prvků ÚSES.
Pro funkční plochy začleněné do návrhu ÚSES platí následující regulace využití:
Přípustné jsou:
17
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
výsadby porostů geograficky původních dřevin (mimo plochy, kde jiné typy regulací
výsadby dřevin neumožňují), změny dřevinné skladby lesních porostů ve prospěch
geograficky původních dřevin a jiná opatření k posílení či zachování funkčnosti
jednotlivých prvků ÚSES, do doby realizace příslušných opatření stávající využití, příp.
jiné využití, které nenaruší nevratně přirozené podmínky stanoviště a nesníží aktuální
ekologickou stabilitu území.
zvyšování podílu trvalých travních porostů a snižování podílu orné půdy na zemědělské
půdě katastrů
výstavby polních cest, které mimo jiné také zlepší přístup do krajiny
výsadba rozptýlené zeleně v krajině především ve formě interakčních prvků ÚSES
Podmíněně přípustné jsou:
liniové stavby napříč biokoridory, stožáry nadzemního vedení, vstupní šachty
podzemního vedení, přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního a
podzemního vedení, signální a stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely.
za podmínky, že jejich trasování mimo tuto plochu by neúměrně zvýšilo investiční nebo
následné provozní náklady.
Nepřípustné jsou:
všechny ostatní činnosti a způsoby využití, které nejsou uvedeny jako přípustné či
podmíněně přípustné – zejména pak stavební činnost jiného než podmíněně
přípustného typu a takové činnosti a způsoby využití, jež by vedly k závažnějšímu
narušení ekologicko-stabilizační funkce či přirozených stanovištních podmínek
(zintenzivnění hospodaření, ukládání odpadů a navážek, zásahy do přirozeného vodního
režimu aj.).
Výsadbu v místech střetů se sítěmi technické infrastruktury je nutno koordinovat
s požadavky správců dotčených sítí. Obdobně případnou výsadbu podél vodních toků je
nutno provádět v souladu s oprávněnými požadavky správce toku.
V rámci návrhu komplexních pozemkových úprav a zpracování lesních hospodářských plánů
a osnov může dojít ke korekci nebo upřesnění průběhu a vymezení ÚSES. Tyto korekce či
upřesnění bude možno provádět pouze tak, aby zůstala zachována funkčnost systému.
Návrh územního systému ekologické stability je zakreslen v hlavních výkresech. .
Prostupnost krajiny
Územním plánem jsou respektovány stávající účelové komunikace v krajině (polní, lesní a
přístupové cesty). Územním plánem jsou dány podmínky pro nezbytnost zachování přístupu na
stávající zemědělsky obhospodařované pozemky.
V nezastavěném území je přípustné realizovat polní, přístupové a pěší cesty, sloužící jako
přístupové komunikace ke stavbám, jako komunikace zpřístupňující plochy zemědělského
půdního fondu a lesů, plochy krajinné zeleně (např. v souvislosti s prováděním dělení a
scelování pozemků, realizací prvků lokálního systému ekologické stability a realizací
lokálních cyklostezek). stavby a jiná opatření potřebná ke zpřístupnění pozemků, k ochraně
a zúrodnění půdního fondu, k ochraně životního prostředí, zvelebení krajiny a zvýšení její
ekologické stability dle schválených pozemkových úprav, doprovodnou liniovou zeleň.
Pozemky v nezastavěném území je podmíněně přípustné oplocovat (ohradníky z přírodních
materiálů a jinými ploty, které nazasahují do vymezeného ÚSES a nenarušují síť účelových
komunikací). Podmínkou je zajištění přístupu do krajiny dle § 63 zákona č. 114/1992 Sb.
V grafické části jsou vyznačeny cyklotrasy.
Pěší turistika
Bude nadále rozvíjena s dalším navázáním na síť účelových (zemědělských a lesních)
komunikací.
Biologická prostupnost
Biologická prostupnost území je ve všech směrech zachována.
Protierozní opatření
Zamezení vodní a větrné eroze především na pozemcích zemědělsky intenzivně
obhospodařovaných.
Územní plán připouští krajinu doplnit o dříve zaniklé meze, plochy drobných remízků a na
kontaktu orné půdy s lesem, s prvky ÚSES a při vodotečích vytvořit pásy trvalých travních
18
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
porostů (o šířce cca 10 m) doplněné na vhodných místech druhově pestrými skupinami
dřevin. Tyto úpravy je nutno realizovat na základě projektů, prověřujících všechny vazby na
okolí, včetně dálkových pohledů a průhledů.
Proti eroznímu působení vody v maximální míře zatravňovat exponované pozemky. V
případě výsadby hospodářských plodin se doporučuje upřednostňovat druhy odolné vodní
erozi (víceleté pícniny, ozimé obiloviny).
Ochrana před povodněmi
Ochrana před povodněmi není změnou navrhována.
Rekreace
Krajina bude sloužit i nadále pro nepobytovou rekreaci – pěší turistiku, cyklistiku a
hipoturistiku, pro kterou budou využívány vymezené cesty v krajině.
Dobývání nerostů
Do řešeného území částečně zasahuje 1 ložisko nerostných surovin, které nebude návrhem
Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná dotčeno.
Ochrana kulturních hodnot
Objekty zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek jsou obsaženy v textové a
vyznačeny v grafické části odůvodnění územního plánu. V územním plánu je navrženo
chránit nemovité kulturní památky zapsané v ústředním seznamu nemovitých památek ČR,
respektovat ochranu nemovitých kulturních památek a prostředí památek, tj.
bezprostředního okolí památky. Dále je nutno respektovat ochranu Městské památkové zóny
Blatná, prohlášené vyhláškou Jihočeského krajského národního výboru v Českých
Budějovicích ze dne 19.listopadu 1990, O prohlášení památkových zón v obcích
Jihočeského kraje.
Ochrana urbanistické struktury a architektonicky významných objektů –
Změna č.4 ÚPnSÚ Blatná vytváří podmínky pro zachování charakteru urbanistické struktury
a její rozvoj systémem regulativů ploch. Významné objekty jsou vyznačeny v koordinačním
výkresu.
Ochrana archeologických lokalit - celé řešené území je nutno považovat za území
archeologického zájmu
I. 6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM
VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ),
POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO
VYUŽITÍ (VČETNĚ STANOVENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VYLOUČENO
UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ
V § 18 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA), POPŘÍPADĚ STANOVENÍ
PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ
PODMÍNEK
PROSTOROVÉHO
USPOŘÁDÁNÍ,
VČETNĚ
ZÁKLADNÍCH
PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘÍKLAD VÝŠKOVÉ
REGULACE ZÁSTAVBY, CHARAKTERU A STRUKTURY ZÁSTAVBY,
STANOVENÍ ROZMEZÍ VÝMĚRY PRO VYMEZOVÁNÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ A
INTENZITY JEJICH VYUŽITÍ)
Následující regulativy vycházejí z vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na
využívání území (§ 4-19) a z datového modelu MINIS.
Územní plán stanoví tyto podmínky pro využití ploch:
Plochy bydlení - v rodinných domech (BI)
Uplatnění jen v plochách změn č.II., č.IV. č.V. a IX. na katastrálním území Blatné
Hlavní využití :
- bydlení (rodinné)
19
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
- parkování v rámci stavebního pozemku
Přípustné:
- RD s odpovídajícím zázemím (zahrady, dopravní a technická infrastruktura)
- doplňkové objekty pro zajištění údržby zahrady
- prvky drobné architektury
- související dopravní a technická infrastruktura,
- parkoviště , odstavná stání a garáže lze zřizovat pouze na vlastním pozemku,
občanské vybavení na ploše menší, než polovina podlahové plochy objektu. Tato
vybavenost svým charakterem nebude narušovat obytnou funkci,
oplocení
- veřejná prostranství a plochy veřejné zeleně
- izolační zeleň
- dětská hřiště
Podmíněně přípustné:
-drobné komerční podnikání, které nesnižuje kvalitu životního prostředí, pohodu bydlení
na vymezené ploše a je slučitelné s bydlením a slouží zejména příslušné ploše
Nepřípustné :
-jsou veškeré činnosti (včetně zařízení chovatelských a pěstitelských), které zatěžují, nebo
- překračují stupeň zátěže, nebo režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými
- hygienickými normami
- stavby pro výrobu většího rozsahu, haly, velké skladové prostory
- velkokapacitní stavby občanského vybavení
- velkokapacitní stavby pro dopravu
- velkokapacitní stavby technického vybavení
OZN.
II.
B
FUNKČNÍ PLOCHA
REGULATIVY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ
ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍ II.
FUNKCE
ZELEŇ
A Změna
ZEMĚDĚLSTVÍ NA: PLOCHA v Blatné
B
BYDLENÍ
ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍ
IV.
B
FUNKCE
REKREACE
BYDLENÍ
V.
B
IX.
B
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z místní a navržených
na
komunikací
IV.
PLOCHY Změna
v Blatné
NA: PLOCHA
B
na
ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍ V.
FUNKCE
VODNÍ
Změna
PLOCHA v Blatné na
B
NA: PLOCHA BYDLENÍ
IX.
PLOCHY Změna
STÁVAJÍCÍCH FUNKCÍ NA: v Blatné na
PLOCHA BYDLENÍ
B
ZMĚNA
ZPRACOV
AT ÚZEMNÍ
STUDII
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z místní a navržených
komunikací
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení ze silnice III/1738
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z místní komunikace
Plochy smíšené obytné (SO)
-Bydlení je reprezentováno povětšině izolovanými rodinnými domy, dílem s relikty
hospodářského zázemí. Tato funkce se bude nadále rozvíjet v návaznosti na plochy
k bydlení již užívané.
Hlavní využití :
- bydlení (rodinné a bytové domy)
Přípustné:
- realizovat v tomto území stavby pro bydlení příměstského charakteru,
- zahradní domek pro rodinnou rekreaci (plocha SOH7),
- parkování v rámci stavebního pozemku,
- rodinná rekreace,
- veřejná prostranství a plochy veřejné zeleně
- izolační zeleň
- dětská hřiště
- prvky drobné architektury
- související dopravní a technická infrastruktura,
- parkoviště , odstavná stání a garáže lze zřizovat pouze na vlastním pozemku,
20
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
-
občanské vybavení (maloobchod, stravování, ubytování, služby - jen budovy menší než
1000m2.)
- oplocení
Podmíněně přípustné:
před vydáním územního rozhodnutí nebo stavebního povolení pro objekt bydlení u
stavebních pozemků v plochách SOH3, SOH7, SOH9, musí být prokázáno splnění
platných hygienických limitů v ochranném pásmu silnice I/20 (především hlukových),
- zemědělství, nerušící výroba a služby se stavbami a zařízeními, které svým
provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém
okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a které svým charakterem a
kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území.
- v sousedství pozemku NL přípustnost zástavby v minimální vzdálenosti 10m od hranice
přípustnost zástavby až po vybudování kanalizace pro připojení staveb (min. pro část
zastavované plochy) – v plochách SOH 1, SOH 3, SOH 5, SOH 6, SOH 7, SOH 10,
SOH 12 a SOC1.
Nepřípustné :
Veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad
přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech.
veškeré stavby a zařízení, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným
využitím
Podmínky prostorového uspořádání:
a) max. výška obytných objektů – dle tabulky,
b) max. výška hospodářských a provozních staveb – 10m v hřebeni, sedlové střechy,
c) v stabilizovaných plochách SO zachovat stávající podlažnost a charakter zastřešení,
(maximální výška zástavby a podlažnost dle stavu před demolicí, či před
rekonstrukcí),
OZN
.
FUNKČNÍ PLOCHA
REGULATIVY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ
SO
SO
SO
PLOCHY
BYDLENÍ
S PODNIKÁNÍM
-
SOH
Hněvkov
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
1 dopravní
napojení,
dopravní
napojení
z rozšířené
místní
komunikace, je třeba zpracovat územní studii
SOH
Hněvkov
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní
napojení,
dopravní
napojení
z
rozšířené
místní
3
komunikace, je třeba zpracovat územní studii,
až do doby převedení komunikace 1/20 do nižší
třídy je nutno respektovat ochr pásmo silnice
1.tř
ÚS
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
5 dopravní
napojení,
dopravní
napojení
z
rozšířené
místní
komunikace, je třeba zpracovat územní studii
ÚS
(Severní lokalita v Hněvkově u
Blatné)
SOH
Hněvkov
SO
SOH
Hněvkov
SO
SOH
Hněvkov
SO
PLOCHA
BYDLENÍ
S PODNIKÁNÍM
(ostatní lokality v Hněvkově)
ZPRACOV
AT ÚZEMNÍ
STUDII
Výstavba o max. 1 nadzemním podlaží +
6 podkroví,
dopravní
napojení
z
rozšířené
místní
komunikace, je třeba zpracovat územní studii
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
7 dopravní napojení z
navržené místní
komunikace, je třeba zpracovat územní studii
SOH
Hněvkov
8
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní
napojení
z
rozšířené
místní
komunikace, je třeba zpracovat územní studii
21
ÚS
ÚS
ÚS
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
SO
SO
SO
PLOCHA
BYDLENÍ
S PODNIKÁNÍM
(ostatní lokality v Hněvkově)
PLOCHY
BYDLENÍ
S PODNIKÁNÍM
PLOCHA
BYDLENÍ
S PODNIKÁNÍM
(ostatní lokality v Hněvkově)
PLOCHY
BYDLENÍ
S PODNIKÁNÍM
(Severozápadní
Hněvkově)
lokalita
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z účelové komunikace, kterou
bude nutné rekonstruovat do parametrů místní
komunikace, až do doby převedení komunikace
1/20 do nižší třídy je nutno respektovat ochr
pásmo silnice 1.tř
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení,
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
SOH
10
dopravní
napojení
z
rozšířené
místní
Hněvkov
komunikace,
-
SOH
Hněvkov
-
SOH
v Hněvkov
SO
SOC
Čekanice
SO
SOC
PLOCHY
BYDLENÍ
S PODNIKÁNÍM
- Čekanice
SO
SOC
Čekanice
SOC
Čekanice
SO
9
11 Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení rozšířené místní komunikace,
Výstavba
max. 1 nadzemním podlaží +
1 podkroví,
dopravní napojení z místní komunikace, kterou
bude nutné vybudovat
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
2 dopravní napojení z účelové komunikace, kterou
bude nutné rekonstruovat do parametrů místní
komunikace,
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
3 dopravní napojení z účelové komunikace, kterou
bude nutné rekonstruovat do parametrů místní
komunikace,
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
4 dopravní napojení z účelové komunikace, kterou
bude nutné rekonstruovat do parametrů místní
komunikace,
SO
PLOCHY
BYDLENÍ
S PODNIKÁNÍM
- SOM
Milčice
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
1 dopravní napojení z místní komunikace, kterou
bude nutné rekonstruovat
Plocha pozemku cca 490 m2
SO
PLOCHY
BYDLENÍ
S PODNIKÁNÍM
-
SOM
Milčice
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
2 dopravní napojení buď společným sjezdem se
sousedním rodinným domem nebo novou
komunikací, kterou bude nutno vybudovat
PLOCHY
BYDLENÍ
S PODNIKÁNÍM
- SOM
Milčice
SO
I.a
SO
I.d
SO
ZMĚNA PLOCHA VÝROBY A I.a
SKLADY NA: PLOCHY SMÍŠENÉ
OBYTNÉ - PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM
PLOCHY PLOCHY
BYDLENÍ
ZMĚNA
STÁVAJÍCÍCHS
PODNIKÁNÍM
FUNKCÍ
NA: PLOCHY SMÍŠENÉ
I.d
Změna
OBYTNÉ - PLOCHA BYDLENÍ - v Blatné
SO
S PODNIKÁNÍM
ZMĚNA
ZMĚNA
III.
SO
Změna
v Blatné
SO
PLOCHY
PLOCHY STÁVAJÍCÍ
STÁVAJÍCÍ
FUNKCE VYŠŠÍ
VYŠŠÍ VYBAVENÍ
VYBAVENÍ NA:
NA:
FUNKCE
PLOCHA
PLOCHA SMÍŠENÁ
SMÍŠENÁ OBYTNÁ
OBYTNÁ -PLOCHA
BYDLENÍ
PLOCHA
BYDLENÍ
S PODNIKÁNÍM
PODNIKÁNÍM
S
ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍCH
III.
Změna
v Blatné
SO
VTL přes
pozemek
3
ÚS
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z nové místní komunikace,
kterou bude nutné vybudovat
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z účelové komunikace,
na Výstavba objektu musí respektovat měřítko,
charakter a výškovou hladinu stávající okolní
zástavby MPZ.
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní
napojení
z nových
místních
na komunikací, které bude nutné vybudovat a které
budou připojeny k silnici III/1738,
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z nové místní komunikace,
kterou bude nutné vybudovat a která bude
na připojena ke stávající místní komunikaci, až do
doby převedení komunikace 1/20 do nižší třídy
je nutno respektovat ochr pásmo silnice 1.tř
FUNKCÍ NA: : PLOCHY SMÍŠENÉ
OBYTNÉ - PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM
ZMĚNA
PLOCHY STÁVAJÍCÍ
FUNKCE VYŠŠÍ VYBAVENÍ NA:
PLOCHA SMÍŠENÁ OBYTNÁ PLOCHA
BYDLENÍ
S PODNIKÁNÍM
22
ÚS
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
VI.
SO
Výstavba max. 2 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z místní komunikace.
Schválená US, Ing.arch.J.Hermoch 2008. Nová
zástavba musí respektovat měřítko, charakter a
výškovou hladinu stávající okolní zástavby MPZ. schválená
Nepřekročitelnost
okolního
výškového ÚS
horizontu, hmotová i materiálová úměrnost vůči
stávající zástavbě.
Ploché zastřešení u objektů přiléhajících
k obchodnímu domu.
ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍCH VI.
FUNKCÍ NA: PLOCHY SMÍŠENÉ Změna
OBYTNÉ - PLOCHA BYDLENÍ - v Blatné na
SO
S PODNIKÁNÍM
Plochy rekreace - rodinná rekreace (RI)
Hlavní využití :
- slouží k umístění individuálních rekreačních chat, rekreačních domků a chalup a staveb
potřebných pro tyto činnosti a aktivity a dále pro umístění soustředěných rekreačních
zahrádek sloužících k rekreaci a zahrádkaření,
Přípustné:
- zemědělská rostlinná činnost samozásobitelského charakteru bez negativního dopadu na
okolní prostředí.
- přípustné jsou komunikace a parkoviště pro obsluhu území, rozptylové prostory, plochy
pro rekreační sport, zeleň, stavby příslušné technické infrastruktury, dětská hřiště,
veřejná prostranství a veřejná zeleň
- oplocení
- doplňkové stavby ke stavbě hlavní (skleníky, pergoly, bazény, kůlny)
Podmíněně přípustné využití :
podmíněně přípustné za podmínky splnění platných hygienických limitů v ochranném
pásmu silnice I/20 v ploše RIH1, a v ochranném pásmu železnice v plochách RIH1, RIH
2, RIH 3 (především hlukových)
- v sousedství pozemku NL přípustnost zástavby v minimální vzdálenosti 10m od hranice
Nepřípustné:
- dílny a garáže
veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity
uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998),
veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, zejména stavby
pro výrobu, skladování a velkoobchod.
Podmínky prostorového uspořádání:
- max. podlažnost 1 NP a podkroví, šikmé zastřešení. Výška do 5 m nad úroveň terénu s
podsklepením max. 3 m hloubky u hlavní stavby..
zastavěná plocha staveb max. 25 m2
při velikosti pozemku nad 500 m 2, je možná maximální plocha stavby 50 m2
až do doby převedení komunikace 1/20 do
1 nižší třídy je nutno respektovat ochr pásmo
silnice 1.tř,
na pozemky zasahuje ochranné pásmo
železnice,
RI
RIH
Hněvkov
RI
RIH
Hněvkov
2
na pozemky
železnice,
zasahuje
ochranné
pásmo
RI
RIH
Hněvkov
3
na pozemky
železnice,
zasahuje
ochranné
pásmo
RI
RIH
Hněvkov
4
RIC
Čekanice
1
PLOCHY REKREACE
RI
až do doby převedení komunikace 1/20 do
nižší třídy je nutno respektovat ochr pásmo
silnice 1.tř
RI
23
ÚS
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
RIM 1
Milčice
Plochy rekreace - na plochách přírodního charakteru (RN)
Hlavní využití :
- letní tábory
Přípustné:
- stanový tábor,
- rekreační sport, zeleň,
přípustné jsou komunikace a dočasná parkoviště pro obsluhu území, rozptylové
prostory,
- nezbytné komunikace a parkoviště pro obsluhu území,
- nezbytné objekty zejména pro hygienická, zdravotní a stravovací zařízení
Podmíněně přípustné:
- nestanovují se
Nepřípustné:
- veškeré stavby a zařízení, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným
využitím
Plochy občanského vybavení
Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV)
Hlavní využití :
- převážně nekomerční občanská vybavenost sloužící pro vzdělání, výchovu, sociální
služby, zdravotní služby, kulturu, komunitní život, veřejnou správu, poštovní služby.
Přípustné využití :
- stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely
- doprovodné služby, veřejné stravování,
- byty majitelů zařízení a služební byty
- věda a výzkum
- veřejná prostranství a veřejná zeleň,
- stavby pro ochranu obyvatelstva
- sportovní plochy (tělocvičny, hřiště)
- parkoviště
- související dopravní a technická infrastruktura.
- oplocení
Podmíněně přípustné využití
Úpravy a modernizace stávajících objektů včetně komplexní rekonstrukce, za
podmínky, že nedojde ke zvýšení objektu o více než jedno podlaží
Nepřípustné využití :
- veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity
uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru,
- veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, zejména stavby
pro výrobu, skladování a velkoobchod.
Požadavky prostorového uspořádání:
- max. podlažnost 2 NP a podkroví, šikmé zastřešení).
OV
OBČANSKÉ VYBAVENÍ
OVC1
Čekanice
OV
OBČANSKÉ VYBAVENÍ
OVC
Čekanice
OV
OBČANSKÉ VYBAVENÍ
OVM1
Milčice
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení ze silnice III/1731,
2 Změna užívání stávající zástavby
Dopravní napojení z místní komunikace, která
bude připojena ke stávající účelové, kterou bude
nutné
vybudovat
v souvislosti
s dopravní
obsluhou plochy SOM3
Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM)
Hlavní využití :
- Plochy jsou určeny pro zařízení občanského vybavení komerčního typu, zejména pro
ubytování, stravování, obchod a služby.
24
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
Přípustné využití :
- administrativa
- společenská a zábavní zařízení
- sportovní plochy a zařízení (tělocvičny, hřiště, fitness studia apod.)
- veřejná prostranství,
- související dopravní a technická infrastruktura.
- Parkoviště
- Oplocení
- Služební byty
Podmíněně přípustné využití
- Pro OMM1: chov koní, jízdárna, drobná sportoviště.
Podmínky:
-vliv činností nesmí negativně zasahovat na sousední pozemky a nesmí být v
rozporu se zásadami ochrany přírody,
-areál musí být vybaven zařízením na odvádění a čištění odpadních vod,
-zpevněné plochy musí být omezeny na minimum.
Nepřípustné využití :
- veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity
uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998),
- veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, zejména stavby
pro výrobu, skladování a velkoobchod.
Požadavky prostorového uspořádání:
- max. podlažnost 1NP a podkroví
OBČANSKÉ
OM komerční
I.b
OM
ZMĚNA PLOCHA
SKLADY
NA:
OBČANSKÉ
(UBYTOVÁNÍ)
ZMĚNA
PLOCHA
NA:
I.c SKLADY
OBČANSKÉ
OM (UBYTOVÁNÍ)
VYBAVENÍ OMM1
Milčice
VÝROBY A
I.b
PLOCHA
Změna
VYBAVENÍ
v Blatné
OM
VÝROBY A
I.c
PLOCHA
Změna
VYBAVENÍ
v Blatné
OM
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení ze silnice III/02021.
Výstavba max. 2 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení ze silnice III/02019.
na
Výstavba max. 2 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z místní komunikace.
na
Plochy občanského vybavení - tělovýchova, sport (OS)
Hlavní využití:
- plochy pro tělovýchovu a sport
Přípustné využití :
- hřiště
- stavby a činnosti bezprostředně související s využíváním sportovních ploch, občerstvení,
stezky pro pěší i pro cyklisty,
- pozemky veřejných prostranství,
- parkovací a odstavná stání, vyvolaná využitím území, nezbytná technická infrastruktura
- pozemky veřejných prostranství,
- oplocení,
Podmíněně přípustné využití
- nestanovuje se
Nepřípustné využití :
- parkovací a odstavná stání a garáže většího rozsahu pro nákladní automobily a
autobusy, trvalé bydlení, veškeré funkce neuvedené jako přípustné nebo podmíněné
přípustné.
Podmínky prostorového uspořádání
- nesmí převyšovat hladinu okolní zástavby
I
DM
OS
Drahenický
PLOCHY
ZELEŃ Málkov
KRAJINNÁ NA FUNKCÍ: PLOCHA Změna
OBČANSKÉHO
VYBAVENÍ
– ZK
na
tělových a sport. zařízení
OS
ZMĚNA
Cyklopark
25
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
OS
PLOCHA
OBČANSKÉHO
Hněvkov
VYBAVENÍ – tělových a sport.
OSH
zařízení
minigolf adventure, tenisový kurt
Plochy výroby a skladování-drobná výroba a služby – (VD)
Hlavní využití:
- plocha pro drobnou výrobu s možností prodeje,
Přípustné využití:
- plochy určené pro umisťování objektů drobné výroby, slouží k umisťování provozoven
obvykle s výrobní náplní na bázi kusové či malosériové výroby, blíží se spíše výrobě
řemeslnické, navazující sklady a služby, přípustné jsou maloobchodní zařízení,
administrativa a správa, zemědělská malovýroba, zařízení dopravní a technické
infrastruktury, garáže,
Podmíněně přípustné využití
- nestanovuje se
Nepřípustné využití:
- veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity
uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998).
VD
VÝROBA A SKLADOVÁNÍ
VDH1
Hněvkov
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z nové komunikace, která
bude připojena ke stávající účelové komunikaci
nebo ze silnice III/1731.
ÚS
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
ÚS
VIII.
VIII.
VD
ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍCH Změna
FUNKCÍ NA: PLOCHY VÝROBY A v Blatné
na
SKLADOVÁNÍ
VD
Plochy veřejných prostranství – (PV)
Hlavní využití:
- pozemky jednotlivých druhů veřejných prostorů pro odpočinek a setkávání občanů,
Přípustné využití:
- komunikace místní, obslužné, účelové, chodníky, stezky
- parkové plochy s dřevinami stromového a keřového vzrůstu
- okrasné záhony
- mobiliář
- drobná zahradní architektura
- veřejné osvětlení
- příjezdové komunikace k objektům
- pozemky související technické infrastruktury slučitelné s účelem veřejných prostranství
- pozemky a zařízení občanského vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství
- vymezení dalších ploch PV je možné jako součásti ploch pro bydlení.
- dětská hřiště
- nekrytá sportoviště
- okrasné vodní plochy
- cyklostezky a pěší turistické stezky
Podmíněně přípustné využití
- nestanovuje se
Nepřípustné využití:
- jakékoli jiné než hlavní, přípustné přípustné využití
Podmínky prostorového uspořádání:
– nestanovují se
Veřejná prostranství - veřejná zeleň (ZV)
Hlavní využití :
- veřejné prostory pro odpočinek a setkávání občanů se specifickým režimem zeleně
- parkové plochy s dřevinami stromového a keřového vzrůstu
Přípustné využití:
- území pro veřejnou upravenou zeleň a parky plnící funkci estetickou, rekreační,
ekologickou, pietní i ochrannou, přípustné jsou dětská hřiště, odpočívadla s lavičkami,
26
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
drobná zahradní architektura, drobné sakrální stavby a zařízení sloužící obsluze těchto
ploch.
- příjezdové komunikace k objektům
- veřejné osvětlení
- zřizování pěších případně cyklistických cest, veřejná prostranství a plochy pro pěší,
vodních prvků, umisťování mobiliáře obce, zařízení technické infrastruktury, dílčí úpravy
stávajících úseků místních komunikací.
- revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území.
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
Podmíněně přípustné využití
– nestanovuje se
Nepřípustné využití:
- je umístění objektů jiných funkcí, jiné činnosti narušující prostředí sídelní zeleně.
Zeleň soukromá a vyhrazená - (ZS)
Hlavní využití:
- pozemky soukromé a vyhrazené zeleně (zahrad, sadů) související s obytným územím,
pozemky ostatní zeleně v sídle (např. s ochrannou funkcí).
Přípustné využití:
- pěstební plochy
- oplocení
- stavby pro pěstitelskou a samozásobitelskou činnost
- pozemky související dopravní a technické infrastruktury slučitelné s účelem zeleně.
- plochu lze využívat (u zemědělské půdy), jako pozemky staveb, zařízení a jiných opatření
- pro zemědělství.
- plochy pro rekreaci
Podmíněně přípustné využití:
- nestanovuje se
Nepřípustné využití:
- pobytové místnosti
- hygienická zařízení
- vytápění
- nesmí sloužit k ustájení zvířat
- nejde o sklady hořlavých kapalin a plynů
- zneškodňování a skladování jakýchkoli odpadů
- dlouhodobé odstavování vozidel
- jakékoli jiné než hlavní a podmíněně přípustné a přípustné využití
Podmínky prostorového uspořádání:
- stavby o 1NP do 25 m2 zastavěné plochy, podsklepené, do 5 m výšky nad úrovní terénu,
šikmé zastřešení
- průhledné oplocení
Zeleň ochranná a izolační - (ZO)
Hlavní využití:
- plochy ochranné a izolační zeleně
Přípustné využití:
- stromová a keřová společenstva, nezbytné pěší průchody
- nezbytná technická a dopravní infrastruktura
Podmíněně přípustné využití:
- nestanovuje se
Nepřípustné využití:
- jakékoli jiné než přípustné a podmíněně přípustné využití
ZO
PLOCHA OCHRANNÉ A IZOLAČNÍ Hněvkov
ZELENĚ
ZO1
ÚS
Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS)
Hlavní využití :
27
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
pozemky silnice I. Třídy, silnice II. třídy, silnice III. třídy, místní komunikace, (včetně
pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikace, jako náspy, zářezy, opěrné zdi,
mosty, doprovodná a izolační zeleň.
Přípustné:
- Plochy pozemních komunikací, plochy pro parkování a odstavování motorových vozidel,
plochy dopravních zařízení pro dopravu hromadnou, zemědělskou, dopravu v klidu,
dopravu pěší a cyklistickou.
Podmíněně přípustné:
- Činnosti či zařízení bezprostředně související s určující funkcí v odpovídajících kapacitách
a intenzitách, zařízení technické infrastruktury.
- Podmínky neomezené realizací přeložky I/20 a jejím uvedením do provozu, a to: • v
případě vymezených funkčních využití, u kterých musí být splněny platné hygienické
limity, musí být lokality řešeny jako plochy podmíněně přípustné za podmínky, že
investoři výstavby v řešené lokalitě v dalších stupních řízení (územního a stavebního)
prokáží, že nejsou překračovány platné hygienické limity pro chráněný venkovní prostor,
chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb.
Nepřípustné využití:
- veškeré další stavby a zařízení, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně
přípustným využitím
-
Podmínky prostorového uspořádání:
– pro plošné dopravní stavby se neuvádějí
DS
DS
SILNICE I.TŘ.
DSH1
Hněvkov
Je respektován koridor silnice I/20 dle návrhu
ZÚR Jihočeského kraje v šířce 150m.
MÍSTNÍ KOMUNIKACE
DSH2
Hněvkov
Rozšířená místní komunikace pro napojení ploch
SOH1, SOH3, SOH5, SOH7
ÚS
ÚS
Plochy dopravní infrastruktury - Železniční tratě a plochy (DZ)
Hlavní využití :
- plochy drážní dopravy,
Přípustné využití:
- pozemky dráhy, stanice, zastávky, provozní budovy, vodojemy. (včetně pozemků, na
kterých jsou umístěny součásti železnice, jako náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, přejezdy).
Podmíněně přípustné využití:
- veřejná a izolační zeleň
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
- stavby a zařízení v ochranném pásmu dráhy za podmínk y souhlasu Správy železniční
a dopravní cesty
Nepřípustné využití:
- veškeré další stavby a zařízení, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně
přípustným využitím
Plochy technické infrastruktury
Nakládání s odpady (TO)
Hlavní využití:
- plochy skládek
- sběrné dvory
Přípustné využití :
-činnosti nebo zařízení bezprostředně související s určující funkcí v odpovídajících
kapacitách a intenzitách:
řízená skládka (kategorie 5.4)
manipulace s odpady,
zařízení pro zabezpečení areálu,
parkovací a odstavné plochy
ochranná a izolační zeleň
sociální zařízení
oplocení areálu
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
Podmíněně přípustné využití :
28
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
- v sousedství pozemku NL přípustnost zástavby v minimální vzdálenosti 10m od hranice
- musí respektovat koridor pro plánovanou silnici 1/20 v min. šíři 200 m s osou trasy a
neohrozit realizaci a provoz na ní (TOH); přímé napojení plochy TOH na komunikaci I/20
nebude umožněno
Nepřípustné využití:
- umístění staveb a činností jiných funkcí.
- veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity
uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998),
Podmínky prostorového uspořádání:
- výška oplocení max. 5 m
TO
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
TOH
Skládka Hněvkov
ÚS
Plochy technické infrastruktury
Inženýrské sítě (TI)
Hlavní využití využití:
- inženýrské sítě
Přípustné využití:
- monofunkční plochy pro stavby a zařízení pro zásobování pitnou vodou, odvádění
odpadních a čištění odpadních vod, zásobování plynem, elektrickou energií a
telekomunikace a spoje a trubní přepravu produktů
- zařízení sloužící obsluze těchto území.
- pozemky související dopravní infrastruktury.
- pozemky ochranné zeleně.
- nezbytná dopravní infrastruktura
- oplocení
Podmíněně přípustné využití:
-činnosti či zařízení bezprostředně související s určující funkcí v odpovídajících kapacitách
a intenzitách.
Nepřípustné využití:
-je umístění staveb a činností jiných funkcí.
ČOV Hněvkov, až do doby převedení
komunikace
1/20 do nižší třídy je nutno
respektovat ochr pásmo silnice 1.tř
ČOV Blatná, přesah plochy nadmístního
významu. Podle ZÚR: V38 pro čistírnu
odpadních vod.
TI
INŽENÝRSKÉ SÍTĚ
TIH1
TI
INŽENÝRSKÉ SÍTĚ
TIH2
TI
TI
TI
INŽENÝRSKÉ SÍTĚ
TIC1
ČOV Čekanice
INŽENÝRSKÉ SÍTĚ
TIC2
ČOV Čekanice
INŽENÝRSKÉ SÍTĚ
TIM1
ČOV Milčice
Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plochy a vodní toky (W)
Hlavní využití:
-pozemky vodních ploch,
-pozemky vodních toků.
Přípustné využití:
- činnosti k zajištění podmínek pro - nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými
účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených
právními předpisy upravujících problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny.
- dopravní a technická infrastruktura, drobná krajinná architektura.
- realizace protipovodňových opatření v krajině.
- zřizování rybolovných rybníků.
- změna kultury mezi poli, sady, loukami, pastvinami, lesy a malými vodními plochami (do
0,5ha).
Podmíněně přípustné využití:
Vodohospodářské stavby a zařízení (jezy, výpusti, hráze, čepy, kaskády aj.), činnosti
související s údržbou, chovem ryb případně vodní drůbeže, výjimečně přípustné jsou
činnosti spojené s rekreací, revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability
území.
29
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
Nepřípustné využití:
- všechny ostatní činností jiných funkcí.
Plochy výroby a skladování – Zemědělská výroba (VZ)
Hlavní využití:
- plochy rostlinné a živočišné výroby a přidružené drobné výroby
(louky, pastviny, vinice, chmelnice)
Přípustné využití:
- změny kultur,
- skladové objekty sloužící pro danou plochu
- parkovací a odstavné plochy
- manipulační plochy
- veřejná prostranství
- ochranná a izolační zeleň
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
Podmíněně přípustné využití:
při dodržení základních principů ekologické stability krajiny, ochrany přírody a krajiny:
- související objekty pro administrativu
- sociální zázemí (WC, umývárny, šatny)
- revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území, zalesnění,
zemědělská zařízení a dopravní plochy nezbytně nutné k jejich obhospodařování,
- v sousedství pozemku NL přípustnost zástavby v minimální vzdálenosti 10m od hranice
- průhledné oplocení (plaňkové, drátěné pletivo, dřevěné a drátěné ohradníky)
Nepřípustné využití:
- je umístění staveb a činností jiných funkcí.
- výroba elektrické energie s výjimkou solárních článků umístěných na stavebních
objektech
- negativní ovlivňování sousedních obytných budov a území podnikatelskou činností s
vlastními účelovými stavbami a prostory
- negativní ovlivňování sousedních obytných budov a území zemědělskou výrobní činností
(prvovýrobou) s účelovými stavbami;
Zahrady a sady (ZZ)
Hlavní využití:
- slouží k umístění samostatných zahrad
Přípustné využití:
- oplocení
Podmíněně přípustné využití :
- účelové stavby pro zahradní činnost, zemědělská rostlinná činnost samozásobitelského
charakteru, výstavba zařízení technické infrastruktury, dílčí úpravy stávajících úseků
místních a účelových komunikací bez negativního dopadu na okolní prostředí.
Nepřípustné využití:
-stavby pro bydlení, rekreaci, podnikání a jiné stavby a činnosti nesouvisející s určující
funkcí plochy.
Plochy lesní (NL)
Hlavní využití:
- lesní a jiné pozemky, které jsou určeny k plnění funkcí lesa (PUPFL),
Přípustné využití:
- využití ploch je pouze v souladu se zákonem na ochranu lesa v platném znění.
Podmíněně přípustné využití:
- jednotlivé účelové stavby a zařízení pro lesní hospodářství, revitalizační opatření, opatření
ke zvýšení ekologické stability území, zřizování pěších případně cyklistických cest, plochy
pro pěší, umísťování objektů drobné architektury, výstavba zařízení technické
infrastruktury, dílčí úpravy stávajících úseků místních a účelových komunikací.
zřizování rybolovných rybníků. Přípustná je změna kultury mezi poli, sady, loukami,
pastvinami, lesy a malými vodními plochami (do 0,5ha).
S podmínkami:
- dodržování základních principů pro udržení ekologické stability krajiny,
30
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
dodržování požadavků zákona o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa, (např.
nezhoršovat vodní režim v půdě i území, ochrana před erozní ohrožeností),
Nepřípustné využití:
- umístění staveb a činností jiných funkcí.
- negativní ovlivňování sousedních obytných budov a území podnikatelskou činností s
vlastními účelovými stavbami a prostory
- negativní ovlivňování sousedních obytných budov a území lesní výrobní činností
(prvovýrobou) s účelovými stavbami;
-
Plochy přírodní (NP)
Hlavní využití:
- plochy pro uplatnění přírodní a krajinné zeleně
Přípustné využití:
- extenzivní travní porosty, dřeviny, skupinovou, rozptýlenou, soliterní a liniovou zeleň a
ekologicky kvalitní rostlinná společenstva.
- cyklo- i pěší turistika po vyznačených cestách, naučné stezky, umísťování objektů drobné
architektury, revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území
Podmíněně přípustné:
- stávající činnosti produkčního charakteru za podmínky, že nebude zvyšována jejich
intenzita,
- realizace liniových staveb dopravní a technické infrastruktury za podmínky, že jejich
trasování mimo tuto plochu by neúměrně zvýšilo investiční nebo následné provozní náklady.
Nepřípustné využití:
Jsou stavby a zařízení nenávratně znehodnocující krajinnou zeleň.
- umístění staveb a činností jiných funkcí.
Plochy smíšené nezastavěného území (NS)
Hlavní využití:
- smíšené funkční využití, kompromisně využívané ekosystémy,
- zemědělská výroba mimo velkovýrobní formy,
- lesní produkce v lesích zvláštního určení,
Přípustné využití:
- rekreace nepobytová (zejména turistika),
Podmíněně přípustné využití:
- stavby pro rozvod energií a vodní hospodářství,
- stavby účelových cest,
- stavby pro zemědělskou a lesní výrobu v dané zóně,
- stavby pro nepobytovou rekreaci a sport (např. turistické cesty, odpočívadla, lavičky,
informační prvky, přírodní areály zdatnosti apod.),
- rekreace pobytová ve stávajících stavbách, které existují v souladu se stavebním
zákonem a ostatními právními normami,
- zřízení dětského letního tábora, veřejného tábořiště, apod.,
Podmínky:
- při veškeré výstavbě je třeba minimalizovat rozsah zastavěných a zpevněných ploch,
- pro zemědělskou a lesnickou produkci budou realizovány jen nezbytně nutné stavby,
které mají přímou vazbu na činnost, zajišťovanou v dané zóně (např. seníky),
- činnosti musí být sladěny tak, aby funkce v zóně zastoupené mohly být současně
realizovány,
- u smíšených zón s přírodní funkcí jsou ostatním zájmům nadřazeny zájmy ochrany
přírody,
Nepřípustné využití:
- nenávratné poškozování půdního povrchu,
- zneškodňování odpadů, které mají původ mimo zónu,
- výstavba nesouvisející s přípustnými činnostmi,
- výstavba staveb pro individuální rekreaci,
- výstavba zahrádkářských chat,
- výstavba veškerých hotelů, penzionů a restaurací
- výstavba autocampingů s kapacitou nad 50 ubytovaných,
31
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
Plochy zemědělské (NZ)
Hlavní využití:
- Hospodaření na plochách zemědělské půdy - orná půda, louky, pastviny, vinice, chmelnice,
zahrady a sady,
Přípustné využití:
- hospodaření způsobem, který nebude znečišťovat půdu škodlivými látkami, ohrožujícími
zdraví lidí a existenci živých organismů,
- zařízení pro technické zajištění pěstební činnosti zejména konstrukce chmelnic, vinic a
sadů, závlah,
- změny kultur mezi poli, sady, loukami, pastvinami, lesy a malými vodními plochami,
(možnost zalesnění)
- dopravní a technická infrasruktura
Podmíněně přípustné využití:
- chov zvířat (daňků) s nezbytným zázemím v provedení jednoduchých dřevostaveb,
krmelce, přístřešky, seník - na ploše NZH1,
- pozemky plošných a liniových prvků ochranné a doprovodné zeleně, pokud charakter,
případně pěstební zásahy na nich realizované vedou k navýšení protierozní ochrany,
estetických a rekreačních hodnot zemědělských ploch pokud jejich výměra nepřekročí 5%
výměry vymezené plochy,
- zalesnění, vyjma na plochách půdy I. a II. kategorie,
- vodní plochy (rybníky), vyjma na plochách půdy I. a II. Kategorie, pokud negativně
neovlivní vodní režim v území NZH2, NZC3.
- zemědělská zařízení a dopravní plochy nutné k jejich obhospodařování, pokud slouží
bezprostředně pro hospodářské využití zemědělských ploch a zajištění jejich údržby,
charakterem a kapacitou odpovídají charakteru a výměře místně souvisejících
zemědělských ploch, jsou technologicky přímo vázané na dané stanoviště, nelze je
odůvodněně umístit v příslušných zastavitelných plochách, budou splněny požadavky na
celistvost a funkčnost zemědělských ploch a nebude narušen krajinný ráz a protierozní
ochrana. Zemědělská stavba - ocelová kolna na ploše NZC1 s podmínkou posouzení
vhodného umístění ve vztahu k blízkému památkově chráněnému areálu zámku.
Zemědělská stavba, ocelová kolna na ploše NZC2 s podmínkou posouzení uplatnění v
krajině.
- liniové stavby a plošně nenáročná zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů
pokud bezprostředně souvisí s provozem obce a nenaruší krajinný ráz,
Nepřípustné:
- umístění staveb a činností jiných funkcí (stavby zemědělské s rekreačním využitím a
využitím pro trvalé bydlení nebo ubytování)
Hygienické podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití:
1. Plochy zasažené nadlimitním hlukem z provozu vedení vysokého napětí nesmí mít
charakter chráněného venkovního prostoru.
2. Pro nově navrhované plochy, na kterých lze předpokládat zdroje nadlimitního hluku (např.
plochy výroby a skladování, plocha občanského vybavení, plocha smíšená obytná, plocha
technické infrastruktury, atd.) bude stanoven způsob prokázání, že hluk šířící se z provozu
těchto staveb nepřekračuje hygienické limity hluku pro chráněný venkovní prostor, chráněné
venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb jak stávajících, tak
navrhovaných.
3. Pro nově navržené plochy, s charakterem chráněného venkovního prostoru, chráněného
venkovního prostoru staveb a chráněného vnitřního prostoru staveb, musí být prokázáno
splnění hygienických limitů hluku šířícího se ze stávajících zdrojů hluku.
I. 7. VYMEZENÍ
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ
PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY
A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA
K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT
Veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny v grafické části ÚP. Výkres veřejně prospěšných
staveb, opatření a asanací č.3 v měřítku 1:5 000.
32
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
SEZNAMY VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB S PARCELNÍMI ČÍSLY DOTČENÝCH POZEMKŮ
V KÚ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ:
PLOCHY A KORIDORY S MOŽNOSTÍ VYVLASTNĚNÍ I UPLATNĚNÍ PŘEDKUPNÍHO PRÁVA:
I. 8. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH
PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S
UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO,
PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A
PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST.1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA
I. 9. STANOVENÍ
KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6
STAVEBNÍHO ZÁKONA
Kompenzační opatření nebyla stanovena.
I. 10. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ
MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ
Tyto plochy a koridory nejsou ve Změně č4 ÚPnSÚ Blatná vymezeny.
I. 11. VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V
ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI
Tyto plochy nejsou ve Změně č4 ÚPnSÚ Blatná vymezeny.
33
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –
I. 12 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O
ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE,
STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO
VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI
Ve Změně č4 ÚPnSÚ Blatná jsou vymezeny tyto plochy, kde je nutné pořídit územní studii:
Plochy pro bydlení s podnikáním SOH1, SOH3, SOC4, SOH5, SOH6, SOH7, DSH1, DSH2,
RIH4, ZO1, TOH, Id, VDH. Plochy jsou zakresleny v grafické části dokumentace ve výkrese
základního členění a požadavek na zpracování územní studie je zakotven v regulativu
konkrétní plochy.
Územní studie budou pořízeny do 4 let od schválení územního plánu obce.
I. 13. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O
ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU, ZADÁNÍ
REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU PODLE PŘÍLOHY Č. 9, STANOVENÍ, ZDA
SE BUDE JEDNAT O REGULAČNÍ PLÁN Z PODNĚTU NEBO NA ŽÁDOST, A U
REGULAČNÍHO PLÁNU Z PODNĚTU STANOVENÍ PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO
JEHO VYDÁNÍ
Plochy a koridory tohoto charakteru nejsou ve Změně č4 ÚPnSÚ Blatná vymezeny.
I. 14. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE)
Změna č4 ÚPnSÚ Blatná nestanovuje pořadí změn v území (etapizaci).
I. 15. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH
STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST
PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT
-
Stavby v komplexu zámku Čekanice včetně řešení venkovních úprav a prvků v celém
areálu.
Zpracování předepsaných územních studií.
Stavby v Městské památkové zóně Blatná.
I. 16 POČET
LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČET VÝKRESŮ K NĚMU
PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI
1. Textová část návrhu ÚP má celkem 33 listů.
2. Grafická část obsahuje 7 výkresů:
1
1BL
1DM
2
2BL
2DM
3
Výkres základního členění území
Výkres základního členění území - Blatná
Výkres základního členění území – Drahenický Málkov
Hlavní výkres
Hlavní výkres - Blatná
Hlavní výkres – Drahenický Málkov
Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací
34
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
II. ODŮVODNĚNÍ ŮZEMNÍHO PLÁNU
II. 1. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ZMĚNY Č. 4 ÚPNSÚ BLATNÁ
Ve svém usnesení č. 79/08, ze 17. zasedání, které se konalo dne 3. 11. 2008,
Zastupitelstvo města Blatná schválilo pořízení Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná – místní části
Hněvkov, Milčice, Čekanice a Blatná. Mgr. Bohuslav Navrátil byl stanoven jako určený člen
zastupitelstva, který bude při procesu pořizování spolupracovat s pořizovatelem.
Na základě doplňujících průzkumů a rozborů zpracoval pořizovatel ve spolupráci
s určeným zastupitelem návrh zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. V návrhu zadání jsou
stanoveny hlavní cíle a požadavky na zpracování Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Návrh zadání
byl zaslán dne 5. 3. 2010 dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu
společně s oznámením o projednávání návrhu zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná (č. j.
MUBLP000Q9U2), které obsahuje výzvu, aby dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce
ve lhůtě do 30-ti dnů od obdržení návrhu zadání uplatnili své požadavky a podněty. Veřejná
vyhláška - Oznámení o projednávání návrhu zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná byla
vyvěšena ve dnech 8. 3. 2010 až 8. 4. 2010. V tomto oznámení byla veřejnost upozorněna,
že je návrh zadání vystaven k nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne 8. 3. 2010 na Městském
úřadu v Blatné a ve stejné lhůtě může každý uplatnit připomínky. Žádné připomínky nebyly
uplatněny. Sousední obce neuplatnily žádné podněty. Stanoviska a požadavky uplatnili:
Centrum dopravního výzkumu – divize rozvoje dopravy – pracoviště Praha
ČR – Státní energetická inspekce
Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje – územní odbor Strakonice
Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích
Krajský úřad Jihočeský kraj – odbor kultury a památkové péče, odd. památkové péče
Krajský úřad Jihočeský kraj – OREG, odd. územního plánování
Krajský úřad Jihočeský kraj – odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo životního prostředí České republiky
Obvodní báňský úřad v Příbrami
Pozemkový úřad Strakonice
Ředitelství silnic a dálnic ČR
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Státní úřad pro jadernou bezpečnost – regionální centrum České Budějovice
Vojenská ubytovací a stavební správa Praha
Požadavky všech dotčených orgánů s jejich vyhodnocením jsou součástí „Zprávy
o průběhu projednání návrhu zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná“, která je součástí spisu.
Zadání bylo na základě uplatněných požadavků ve spolupráci s určeným zastupitelem
upraveno. Upravené zadání bylo schváleno Zastupitelstvem města Blatná dne 10. 5. 2010
pod č. usnesení 52/10.
Nově vzniklé požadavky města, občanů a majitelů pozemků vyvolaly doplnění zadání
Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Jednalo se o změnu využití území ve dvou lokalitách v k. ú.
Blatná a zařazení plochy pro bydlení jako stav v území. Oznámení o doplnění návrhu zadání
Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná bylo zasláno dotčeným org/ánům a krajskému úřadu dne 8. 11.
2010(č. j. 07/11781/2010/MŠ, spis. značka MUBL 11786/2010). Žádný z dotčených orgánů
neuplatnil nesouhlasné stanovisko. Zastupitelstvo města Blatná schválilo dne 20. 12. 2010
ve svém usnesení č. 116/10 doplněné zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná.
Jelikož nebylo v zadání uloženo zpracování konceptu, zpracoval na základě
schváleného zadání projektant Ing. arch. Tadeáš Matoušek přímo návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ
Blatná. Po předání a kontrole návrhu pořizovatel dle § 50 stavebního zákona zaslal
dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím a městu Blatná Oznámení
o společném jednání (č. j. 07/11781/2010/MŠ, spis. značka MUBL 73399/2011), ve kterém
oznámil místo a dobu konání společného jednání návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná a vyzval
dotčené orgány a sousední obce k uplatnění stanovisek a připomínek ve lhůtě 30 dnů ode
dne společného jednání. Po tuto dobu pořizovatel umožnil dotčeným orgánům nahlížení do
návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Společné jednání proběhlo dne 24.8.2011 na MěÚ
v Blatné. Zpracovatel změny Ing. arch. Tadeáš Matoušek provedl odborný výklad. Ze
společného jednání byl pořízen Záznam (č. j. MUBL 9864/2011, spis. značka:
07/11781/2010/MŠ), který je součástí spisu.
K návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná byla uplatněna písemná stanoviska dotčených
orgánů. Přehled stanovisek DO a jejich vyhodnocení je obsažen v kapitole II. 5. části
odůvodnění. Návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná byl dle požadavků dotčených orgánů
upraven.
V souvislosti se zákonem č. 350/2012 Sb., který od 1. 1. 2013 novelizoval stavební
zákon a některé související zákony, byl návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná přepracován,
zaslán dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím (č. j. MUBL 1580/2013,
spis. značka 07/11781/2010/MŠ) a doručen veřejnou vyhláškou (č. j. MUBL 1591/2013, spis.
značka 07/11781/2010/MŠ). Do 30-ti dnů ode dne doručení mohl každý uplatnit u
pořizovatele písemné připomínky. Přehled písemných připomínek a jejich vyhodnocení je
obsažen v kapitole II. 5. části odůvodnění.
Upravený návrh byl společně se zprávou o jeho projednání předložen k posouzení
Krajskému úřadu Jihočeského kraje (č. j. MUBL 3699/2013, spis. značka
07/11781/2010/MŠ). Krajský úřad Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního
plánování, stavebního řádu a investic vydal pod č. j. KUJCK 24097/2013/OREG stanovisko
ze dne 7. 5. 2013, ve kterém konstatuje, že návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná posoudil
z hledisek uváděných v § 50 odst. (7) stavebního zákona, a protože stanovisko
neobsahovalo upozornění na nedostatky z hlediska § 50 odst. (7) stavebního zákona, bylo
možné zahájit řízení o Změně č. 4 ÚPnSÚ Blatná podle §§ 51 až 53 stavebního zákona.
Dle § 51 odst. (1) stavebního zákona pořizovatel ve spolupráci s určeným
zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání návrhu územního, na základě kterých zajistil
upravení návrhu. Po úpravě dokumentace bylo zahájeno řízení o Změně č. 4 ÚPnSÚ Blatná
dle § 52 stavebního zákona. Vystavení návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná bylo
pořizovatelem oznámeno, dle § 52 odst. (1) veřejnou vyhláškou, vyvěšenou od 2. 7. 2013 (č.
j. MUBL 5846/2013, spis. znak 07/11781/2010/MŠ), s uvedením data a místa konání
veřejného projednání. Návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná byl k veřejnému nahlédnutí vystaven
do 7 dnů ode dne veřejného projednání. Dále vyhláška obsahovala v souladu s ustanovením
§ 52 odst. (2) a (3) stavebního zákona možnosti a lhůty pro podání připomínek a námitek
k návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. K veřejnému projednání pořizovatel přizval město
Blatná, dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce oznámením ze dne 2. 7. 2013 (č. j.
MUBL 5846/2013, spis. znak 07/11781/2010/MŠ). Veřejné projednání se konalo dne 13. 8.
2013 na Městské úřadu v Blatné. Pořizovatel v souladu s ustanovením § 22 odst. (4) zajistil
výklad návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná jeho zpracovatelem – Ing. arch. Tadeáš Matoušek.
Před veřejným projednáním, během veřejného projednání, ani 7 dnů ode dne veřejného
projednání nikdo neuplatnil své připomínky ani námitky. Krajský úřad posoudil změněné
části návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná z hledisek uváděných v § 50 odst. (7) stavebního
zákona a ve svém stanovisku ze dne 11. 7. 2013 (č. j. KUJCK 37751/2013/OREG, sp. zn.
OREG 6653/2013/vetr SO/5), které uplatňuje na základě § 52 odst. (3), jakožto nadřízený
orgán, konstatoval, že ve změněných částech návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná:
a) nedochází ke kolizi s Politikou územního rozvoje České republiky 2008,
b) nedochází ke kolizi se Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje,
c) nedochází ke kolizi z hlediska širších územních vztahů s územně plánovací dokumentací
sousedních obcí.
O průběhu veřejného projednání vedl pořizovatel záznam (č. j. MUBL 8710/2013, spis. znak
07/11781/2010/MŠ), který je součástí spisu. K veřejnému projednání pořizovatel obdržel
šest stanovisek (Ředitelství silnic a dálnic ČR, MěÚ Blatná – odbor majetku, investic a
rozvoje, ČEPRO, a. s., Vojenská ubytovací a stabební správa Praha, České dráhy, a. s.,
ČEPS, a. s), která nebyla nesouhlasná.
Zároveň byl udělen souhlas se záborem ZPF v celkovém rozsahu 66,34 ha zemědělské
půdy. Stanovisko je součástí spisu – č.j.: KUJCK 49856/2013/OZZL/Kul.
Jelikož nedošlo k podstatné úpravě dokumentace, nebylo opakováno společné jednání
s dotčenými orgány ani veřejné projednání. Pořizovatel před předložením návrhu na vydání
Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná přezkoumal soulad návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná dle § 54
odst. (4) stavebního zákona. Výsledek tohoto přezkoumání a další body dle § 54 odst. (5)
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
jsou zapracovány v jednotlivých kapitolách odůvodnění. Následně byl Zastupitelstvu města
Blatná předložen návrh na vydání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná s jeho odůvodněním.
ÚP respektuje požadavky vyplývající z dokumentu „Politika územního rozvoje ČR", respektuje
stanovené republikové priority pro zajištění udrž. rozvoje. území obce.
ÚP respektuje limity v území dle průzkumů a rozborů.
Dalším podkladovým materiálem byly dříve zpracované urb. studie obcí Hněvkov
a Čekanice.
Požadavky vzešlé od občanů a firem, projednané zastupitelstvem obce byly promítnuty do
zadání téměř v maximálním rozsahu. V projednaném zadání tyto nároky, zejména na plochy
rozvoje bydlení, byly zredukovány. Základní podnět k ochraně krajinného rázu byl dán již při
projednávání zadání návrhu Změny č.4 územního plánu Blatné.
Navrhované urbanistické řešení rozvíjí tzv. silné stránky území, využívá potenciál obce
a snižuje rizika, redukuje slabé stránky území.
Základní urbanistická koncepce respektuje obecné celorepublikové priority, kterými jsou
vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, chránit a rozvíjet přírodní civilizační
a kulturní hodnoty území, zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury osídlení, stanovit
podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného
území, vytvářet podmínky pro vznik ÚSES a souvislých ploch veřejně přístupné zeleně,
vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu
(cykloturistika), vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky
a přírodními katastrofami v území (záplavy). Územně plánovací dokumentace stanoví
podrobnější podmínky pro využití a uspořádání území.
II. 2. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A
ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ
KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ
Obec Blatná s místními částmi - osadami Hněvkov u Mačkova, Čekanice, Milčice
u Čekanic a Drahenický Málkov, které jsou předmětem vypracování Změny č.4 územního
plánu sídelního útvaru Blatná se nachází v okrese Strakonice, kraj Jihočeský.
Poznámka: dále v textu je použito pro označení obcí, místo celých názvů katastrů:
Hněvkov u Mačkova a Milčice u Čekanic, jen Hněvkov a Milčice.
Obce Hněvkov, Čekanice a Milčice jsou situovány jižně od města Blatné v pahorkaté krajině
o průměrné nadmořské výšce 520 m.n.m. Jsou zpřístupněny silnicí I/20, vedenou
Hněvkovem do Blatné, silnicí III/1731 procházející Čekanicemi z Lažan do Blatné, na ně
navazují sítě místních a účelových komunikací.
Obec Drahenický Málkov leží cca 5km severně od Blatné na trase komunikace III/1374
(Blatná – Drahenice).
Vztah vůči Politice územního rozvoje České republiky
Politika územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen PÚR ČR), schválená
usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009.
Město Blatná nespadá do žádné rozvojové oblasti, rozvojové plochy, specifické oblasti,
koridoru a plochy dopravní infrastruktury, ani do koridoru plochy technické infrastruktury
a souvisejících rozvojových záměrů.
Jsou respektovány republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného
rozvoje, jako jsou zejména tyto:
- ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území
a zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území,
- při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci (dále jen
„ÚPD") dávat přednost komplexním řešením, před uplatňováním jednostranných
hledisek a požadavků a hledat vhodná řešení rozvoje při spolupráci s obyvateli
a uživateli území,
- vytvářet v území podmínky pro zkvalitnění veřejné dopravní a technické
infrastruktury,
- vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy
cestovního ruchu (pěší turistika, cykloturistika) a podporovat propojení míst
atraktivních z hlediska cestovního ruchu turistickými cestami.
37
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Změna č.4 ÚPnSÚ Blatná, místních části Hněvkov, Čekanice, Milčice, lokalit v Blatné
a lokality v Drahenickém Málkově není v rozporu s politikou územního rozvoje. Nejblíže se
přibližuje záměr rychlostní komunikace R4 v úseku Příbram - Nová Hospoda (křižovatka se
silnicí I/20), ale bez přímé vazby. Rozvojová oblast OB10 České Budějovice, rozvojová osa
OS4 Praha – České Budějovice – Linz, specifická oblast SOB1 Šumava, multimodální
dopravní koridor M1 ani záměry v oblasti technické infrastruktury se řešeného území
nedotýkají.
Vztah vůči Zásadám územního rozvoje Jihočeského kraje
Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR) pořídil Krajský úřad – Jihočeský kraj s datem
vydání 13.září 2011.
Zpracování Změny č. 4 územního plánu sídelního útvaru Blatná je koordinováno s touto
územně plánovací dokumentací. Zásady územního rozvoje vymezují v řešeném území:
Rozvojová osa nadmístního významu N-OS2 Severozápadní – Plzeňská, která je vázána na
dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/20 (České Budějovice-PísekNová Hospoda-Plzeň). Z řešeného území se osa týká k.ú. Blatná a k.ú. Hněvkov u Mačkova.
V rámci vymezení stanovují ZÚR tyto zásady pro rozhodování o změnách v území:
Podporovat rozvoj socioekonomických aktivit především do území s dobrou dopravní
dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou
infrastrukturu (zejména u sídla Blatná)
Respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat
přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení
chráněných území přírody
Podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické
hodnoty území v rámci rozvojové osy, zejména chránit venkovský ráz sídel
a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny
Úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD v rámci vymezení osy:
Řešit územní souvislosti upřesněného koridoru I/20 s ohledem na polohu a technické
řešení
Při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje
na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů
v rámci N-OS2 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů a respektovat
oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a to zejména se zvláštním
důrazem při dotčení chráněných území přírody
Vymezení na území města Blatná:
Plochy a koridory veřejné infrastruktury:
koridor „D8“ šířky 200 m na k.ú. Blatná a k.ú. Hněvkov u Mačkova
silnice I/20 v úseku hranice Plzeňského kraje-Blatná-křižovatka R-4 Nová Hospoda
(V ZÚR značeno jako D7, případně D7/1 )
koridor „D51“ šířky 200 m na k.ú. Blatná a k.ú. Chlum u Blatné
silnice II/173 v úseku Strakonice-Blatná-Bezdědovice, dílčí úsek Blatná křiž. I/20Bezdědovice
koridor „V6“ šířky 100 m na k.ú. Blatná
vodovod Blatná - Lnáře
plocha Ee21 v hraniční poloze k.ú. Blatná a k.ú. Chlum u Blatné
částečně zasahuje z k.ú.Blatné plocha nadmístního významu, podle ZÚR: V38, pro
čistírnu odpadních vod
plocha ČOV Blatná – záměr vybudování nové ČOV na jižním okraji města na břehu
řeky Lomnice u silnice I/20
Územní systém ekologické stability:
NBC36 na k.ú. Blatná
nadregionální biocentrum Velká Kuš
NBK116 na k.ú. Čekanice
Nadregionální biokoridor na k.ú. Milčice u Čekanic
Návrh územního plánu obce je zpracován v souladu se ZÚR.
Vztah vůči dosud platné územně-plánovací dokumentaci pro celé území obce
Územní plán sídelního útvaru (ÚPnSÚ) Blatná byl schválen dne 2. 7. 1996.
38
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Změna č. 1 ÚPnSÚ Blatná, vydaná 4.4.2011, nabytí účinnosti 21.4.2011,
Změna č. 2 ÚPnSÚ Blatná schválená 14. 12. 2004,
Změna č. 3 ÚPnSÚ Blatná vydaná 15. 12. 2008, nabytí účinnosti 3. 1. 2009,
Změna č. 5 ÚPnSÚ Blatná vydaná 21. 3. 2013, nabytí účinnosti 5. 4. 2013.
Na územích obcí Hněvkova, Čekanic a Milčic nebyla dosud zpracována a schválena žádná
územně plánovací dokumentace.
K dispozici jsou ÚAP pro území města Blatné a jeho místních částí.
Urbanistické studie byly zpracovány:
- pro obec Hněvkov r.1993 - Ing.arch.Kovář
- pro obec Čekanice r.1997 - Ing.arch.Konopa, Ing.arch.Hloušek
Řešené území urbanistických studií byly pouze zastavěné části sídel, v rámci širších vztahů
byla zobrazena celá území obcí. Urbanistická studie byly využitelným podkladem pro
zpracování územního plánu obce.
Vztah k navazující ÚPD okolních obcí
Ze širších územních vazeb, kromě koordinace vymezení prvků ÚSES, tras inženýrských sítí
a dopravního řešení.nevyplývají pro řešené území žádné skutečnosti, požadavky na řešení
ani omezení pro řešení.
Sousedící území je město Sedlice, obec Chlum, obec Bělčice, obec Bezdědovice, obec
Chlum u Blatné, obec Hajany, obec Tchořovice, obec Kadov, obec Záboří u Blatné, obec
Bratronice, obec Buzice, obec Škvořetice, obec Lažany, obec Chobot, obec Uzenice, obec
Uzeničky, obec Myštice na území ORP Blatná. Obec Doubravice a obec Radomyšl na
území ORP Strakonice.
Území města Blatná je tvořeno k.ú. Blatná, k.ú. Blatenka, k.ú. Čekanice, k.ú. Drahenický
Málkov, k.ú. Hněvkov u Mačkova, k.ú. Jindřichovice u Blatenky, k.ú. Milčice u Čekanic, k.ú.
Skaličany.
Změna č.4 ÚPnSÚ řeší území jmenovaných místních částí Blatné, kromě několika lokalit
v Blatné a jedné lokality v Drahenickém Málkově.
V územním plánu je koordinováno především vymezení prvků ÚSES, trasy inženýrských sítí
a dopravní řešení.
Návrh změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná nerespektuje prvky ÚSES vymezené v ÚPO Bratronice,
protože v mezidobí od vydání ÚPO Bratronice a pořizování změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná došlo
k pořízení nového plánu ÚSES, z něhož je ÚSES vymezený v předmětné změně převzat. Z
tohoto důvodu nelze z hlediska širších územních vazeb v současné chvíli zajistit návaznost
na ÚPO Bratronice.
V rámci koordinace širších územních vazeb mezi obcemi Škvořetice a Blatná není zcela
zajištěna návaznost u koridoru pro silnici I/20. Návrh změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná vycházel z
nejaktuálnějších podkladů dostupných pro budoucí realizaci silnice I/20 a požadavků
Ministerstva dopravy. Uvedená nenávaznost spočívající ve vymezení větší šíře koridoru pro
tuto silnici v návrhu změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná oproti ÚP Škvořetice neznemožní budoucí
realizaci této silnice. Uvedené vymezení je zcela v souladu se Zásadami územního rozvoje
Jihočeského kreje, v případě převzetí šíře dle ÚP Škvořetice by došlo k překročení koridoru
vymezeného pro tuto stavbu v ZÚR, čímž by se návrh změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná dostal do
kolize s tímto dokumentem vydaným krajem, což je nepřípustné.
Koridor byl zakreslen v šířce 200 m s osou vedenou podle zákresu v ZÚR.
Podle dalšího podkladu – zákresu podle ŘSD určené fialové varianty č.3, na západě
přecházející do červené varianty, která je výrazně vyosena proti VÚC, by se při zákresu
koridoru šířky jen 150 m (požadavek MDČR), navržená silnice v severní partii částečně
ocitla mimo koridor.
II. 3. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ,
ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A
URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU
NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování
Územní plán je v souladu s cíli územního plánování dle § 18 stavebního zákona, neboť
vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Podmínky pro příznivé
39
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území jsou
ve vyváženém vztahu a uspokojují potřeby současné generace a neohrožují podmínky
života budoucích generací. Územní plán ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní
a civilizační hodnoty území včetně urbanistického a architektonického dědictví.
Vyhodnocení souladu s úkoly územního plánování
Územní plán je v souladu s úkoly územního plánování dle § 19 stavebního zákona,
stanovuje koncepci rozvoje území, prověřuje a posuzuje potřebu změn v území, stanovuje
urbanistické, architektonické a estetické požadavky, stanovuje podmínky pro kvalitní bydlení.
Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty
území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání
krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem
na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu
nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují
s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.
Změna č.4 ÚPnSÚ města Blatná je v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Řešené
území navazuje na již zastavěné území.
II. 4. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A
JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná byl projednán v souladu s příslušnými ustanoveními
stavebního zákona (§ 22, § 50 až 53, § 55 a § 188 odst. (4)) a s použitím § 171 až 174
správního řádu. Obsah dokumentace je v souladu s § 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb.,
o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence
plánovací činnosti (dále jen „vyhláška“) a v souladu s přílohou č. 7 této vyhlášky.
Výkresy jsou zpracovány v měřítku 1:5 000, výkres širších vztahů je zpracován v měřítku
1:50 000.
Dále byly splněny požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů na postup
pořízení změny územního plánu a obsah změny územního plánu.
Změna č. 4 ÚPnSÚ Blatná se stane registrovanou součástí ÚPnSÚ Blatná jako samostatná
příloha a bude uložena společně s ÚPnSÚ a jeho platnými změnami.
Změna č.4 ÚPnSÚ města Blatná, místní části Blatenka, Jindřichovice a Drahenický Málkov
je v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., a je zpracován v souladu s příslušnými
prováděcími vyhláškami.
II. 5. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH
PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH
PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná je zpracován v souladu s požadavky zvláštních předpisů.
V průběhu projednání zadání územního plánu nebyly ze strany dotčených orgánů uplatněny
k projednávané změně územního plánu žádná negativní stanoviska. Návrh Změny č.4 je
zpracován v souladu s požadavky dotčených orgánů.
Jelikož nebylo v zadání uloženo zpracování konceptu, zpracoval na základě schváleného
zadání projektant Ing. arch. Tadeáš Matoušek přímo návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Po
předání a kontrole návrhu pořizovatel dle § 50 stavebního zákona zaslal dotčeným orgánům,
krajskému úřadu, sousedním obcím a městu Blatná Oznámení o společném jednání (č. j.
07/11781/2010/MŠ, spis. značka MUBL 73399/2011), ve kterém oznámil místo a dobu
konání společného jednání návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná a vyzval dotčené orgány
a sousední obce k uplatnění stanovisek a připomínek ve lhůtě 30 dnů ode dne společného
jednání. Po tuto dobu pořizovatel umožnil dotčeným orgánům nahlížení do návrhu Změny č.
4 ÚPnSÚ Blatná. Společné jednání proběhlo dne 24.8.2011 na MěÚ v Blatné. Zpracovatel
změny Ing. arch. Tadeáš Matoušek provedl odborný výklad. Ze společného jednání byl
pořízen Záznam (č. j. MUBL 9864/2011, spis. značka: 07/11781/2010/MŠ), který je součástí
spisu.
K návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná byla uplatněna písemná stanoviska dotčených orgánů.
Požadavky na úpravu vzešlé ze společného jednání byly zapracovány do dokumentace.
40
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Vyhodnocení stanovisek DO po společném jednání k návrhu Změny č. 4. ÚPnSÚ Blatná
Poř.
č.
1
2
3
DO
Ředitelství
silnic a dálnic
ČR;
č.j.19970-11ŘSD-11110
Ministerstvo
životního
prostředí
č. j.:
58753/ENV/1
1867/510/11
Pozemkový
úřad
Strakonice,
Ministerstvo
zemědělství
č. j.:
136303/2011MZE-130720
Datum Vyjádření /
doručení stanovisko
27.9.2011
Vyjádření
27.7.2011
Stanovisko
27.7.2011
Vyjádření
4
Ministerstvo
průmyslu a
obchodu
č. j.:
28496/2011/0
3100
10.8.2011
Stanovisko
5
Vojenská
ubytovací a
stavební
správa Praha
č. j.:
9929/51718ÚP/20117103/44
29.8.2011
Stanovisko
Text vyjádření / stanoviska DO
Řešení/ pokyn pro
projektanta ÚP
(případně dohody
s DO – datum, místo)
- Lokality vymezené zm.č.4 ÚP: • musí respektovat silniční ochranné
pásmo stávající silnice 1/20 dle zákona č.1311997 Sb., o pozemních
komunikacích (lokality III, SOH3, RIH4, TIHI, OVH1,SOH9,RIHl); • musí
respektovat koridor pro plánovanou silnici 1/20 v min. šíři 150 m s osou trasy
dle výše uvedených dokumentací a neohrozit realizaci a provoz na ní (TOH); •
v případě vymezených funkčních využití, u kterých musí být splněny platné
hygienické limity, musí být řešeny jako plochy podmíněně přípustné za
podmínky, že investoři výstavby v řešené lokalitě v dalších stupních řízení
(územního a stavebního) prokáží, že nejsou překračovány platné hygienické
limity pro chráněný venkovní prostor, chráněné venkovní prostory staveb a
chráněné vnitřní prostory staveb. Tuto podmínku požadujeme do ÚP
zapracovat. V případě nesplnění limitů nebude moci být stavba realizována.
V případě navržení technických opatření k eliminaci negativních vlivů z
Zapracovat
provozu na 1/20, nebudou realizována na náklady ŘSD ČR a na našich
požadavky do
pozemcích. • být dopravně napojeny přednostně ze silnic nižších tříd a
návrhu ÚPD (do
pomocí stávajících sjezdů na stávající komunikaci 1/20. Dopravní napojení na
grafické a případně i
1/20 musí být v rámci následujících stupňů řízení - územního a stavebního do textové části)
projednáno a odsouhlaseno ŘSD ČR. Bez odsouhlasení připojení nebude
umožněno.
Navržená místní komunikace (lokalita DSH2) se napojuje pomocí stávající
místní komunikace a stávajícího připojení na sil. V20. Upozorňujeme na § 39
Bylo zapracováno
zákona Č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a to, že v případě, dojdeIi k podstatnému nárůstu zatížení části silnice, jejíž stavební stav nebo
dopravně technický stav tomuto nárůstu zjevně neodpovídá, je osoba, která
nárůst způsobila, povinna uhradit náklady spojené s nezbytnou úpravou
dotčené části silnice.
Podmínky neomezené realizací přeložky I/20 a jejím uvedením do provozu, a
to: • v případě vymezených funkčních využití, u kterých musí být splněny
platné hygienické limity, musí být lokality řešeny jako plochy podmíněně
přípustné za podmínky, že investoři výstavby v řešené lokalitě v dalších
stupních řízení (územního a stavebního) prokáží, že nejsou překračovány
platné hygienické limity pro chráněný venkovní prostor, chráněné venkovní
prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb. Tuto podmínku
požadujeme do ÚP zapracovat.
V případě nesplnění limitů nebude moci být stavba realizována. V případě
navržení technických opatření k eliminaci negativních vlivů z provozu na 1/20,
nebudou realizována na náklady ŘSD ČR a na našich pozemcích. • přímé
napojení na budoucí 1/20 (především lokalit VII., SOH5 a TOH) nebude
umožněno.
Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy posoudilo návrh
změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná a konstatuje, že zůstává v platnosti jeho původní
stanovisko k návrhu zadání změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná č. j. 321/510/10-St ze
Akceptováno
dne 15.3.2010.
K tomuto řízení sdělujeme, že v katastrálních územích Blatná, Blatenka,
Čekanice, Drahenický Málkov, Hněvkov u Mačkova, Jindřichovice u Blatenky,
Milčice u Čekanic a Skaličany nebylo Pozemkovým úřadem Strakonice
zahájeno řízení o komplexních pozemkových úpravách, a proto k
projednávání návrhu změny č.4 ÚPnSÚ Blatná nemá zdejší úřad žádné
připomínky ani požadavky.
Z hlediska působnosti MPO ve věci využívání nerostného bohatství a těžby
nerostných surovin neuplatňujeme podle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního
zákona k výše uvedené územně plánovací dokumentaci žádné připomínky,
protože v k.ú. Hněvkov u Mačkova, Čekanice, Milčice u Čekanic a Drahenický
Málkov se nenacházejí výhradní ložiska nerostných surovin. Další jednotlivé
lokality změny územního plánu Č. 4 na území města Blatná se nacházejí
mimo výhradní ložiska nerostných surovin. Dále upozorňujeme, že do k.ú.
Hněvkov u Mačkova zasahuje ze západní strany registrovaný prognózní zdroj
(nevyhrazený nerost) dříve těženého stavebního kamene Mačkov-Balkov, Č.
lož. 9 143200.
Souhlasí s předloženým Návrhem změny č.4 územního plánu“ obce Blatná.
Dále Vám pro potřeby Vašeho stavebního úřadu zasíláme „Vyjmenované
druhy staveb“, pro které je k vydání územního rozhodnutí, stavebního
povolení vždy nutné souhlasné stanovisko VUSS Praha.
41
Akceptováno
Akceptováno
Akceptováno
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
6
Odbor
dopravy,
MěÚ Blatná
č. j.: MUBL
10236/2011
6.9.2011
Stanovisko
7
Odbor
životního
prostředí,
MěÚ Blatná
č. j.: -
9.9.2011
Stanovisko
K textové části uplatňujeme v článku „Podmínky prostorového
uspořádání“ následující připomínky:
SOH2 - v tabulce za text „dopravní napojení z rozšířené místní komunikace“
doplnit: je třeba zpracovat územní studii“. Do následující kolonky pak doplnit
zkratku „US“.
SOH9 - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit
textem „dopravní napojení z účelové komunikace, kterou bude nutné
rekonstruovat do parametrů místní komunikace“
SOC1 - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit
textem „dopravní napojení z nové místní komunikace, kterou bude nutné
vybudovat“.
SOC2 - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit
textem „dopravní napojení z účelové komunikace, kterou bude nutné
rekonstruovat do parametrů místní komunikace“
SOC3 - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit
textem „dopravní napojení z účelové komunikace, kterou bude nutné
rekonstruovat do parametrů místní komunikace“
S0M1 - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit
textem „dopravní napojení z místní komunikace, kterou bude nutné
Zapracovat
rekonstruovat“.
požadavky do
S0M2 - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit
návrhu ÚPD
textem „dopravní napojení buď společným sjezdem se sousedním rodinným
domem, nebo novou komunikací, kterou bude nutné vybudovat.
S0M3 - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit
textem „dopravní napojení z nové místní komunikace, kterou bude nutné
vybudovat“.
OVC - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem
„dopravní napojení ze silnice III/1731 „.
Bylo zapracováno
OVM - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit
textem „dopravní napojení z nové místní komunikace, kterou bude nutné
vybudovat v souvislosti s dopravní obsluhou plochy SOM3“.
OMM - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit
textem „dopravní napojení ze silnice 1l1l02021“.
VDH - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem
„dopravní napojení z nové komunikace, která bude připojena ke stávající
účelové komunikaci, nebo ze silnice II II 1 73 1“.
la - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem
„dopravní napojení z účelové komunikace“.
lb - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem
„dopravní napojení ze silnice 111/02019“. Id - v tabulce text „dopravní
napojení z místní komunikace“ nahradit textem „dopravní napojení z nových
místních komunikací, které bude nutné vybudovat a které budou připojeny k
silnici IIII1738“. III - v tabulce text „dopravní napojení z místní a navržených
komunikací“ nahradit textem „dopravní napojení z nové místní komunikace,
kterou bude nutné vybudovat a která bude připojena ke stávající místní
komunikaci“. V - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“
nahradit textem „dopravní napojení ze silnice 1l11l738“.
Pokud by vymezená plocha neměla být spojena se stávajícími pozemky
přilehlými k silnici, ale sloužit pro samostatnou výstavbu rodinných domů, bylo
by nutné uvedený text nahradit takto „dopravní napojení z nové místní
komunikace, kterou bude nutné vybudovat“. Ke grafické části návrhu
Akceptováno
uplatňujeme následující připomínky: V hlavním výkresu je v k.ú Milčice u
Čekanic chybně zakreslena silnice č. III/02021. Tato silnice je zakreslena z
Milčic ve směru na Záboří, ve skutečnosti ovšem silnice končí v Milicích na
návsi a dále se jedná o místní komunikaci.
Stanoviska MěÚ Blalná. odboru ŽP. k návrhu (pro společné jednání)
územního plánu Města Blalná změna č.4.
1) Stanovisko podle §77 odst. 1) písmene q) z hlediska zákona Č. 114/1992
Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (dále jen zákona), dotčeného
Zapracovat
orgánu podle § 90 odst. 15): Požadujeme u ploch zemědělských NZ (které
požadavky do
nejsou uvedeny v předloženém materiálu), do nepřípustného využití
návrhu ÚPD
zařadit stavby zemědělské s rekreačním využitím a využitím pro trvalé
bydlení nebo ubytování, neboť by se jednalo o nepřímé umísťování sídel
a dále budou
do krajiny.
dohodnuty změněné
3) Stanovisko dle § 48 odst. 2 písmo b) zákona Č. 289/1995 Sb., o lesích a o
plochy na základě
změně a doplnění některých zákonů (dále jen lesní zákon), ve znění
dohody z KÚ- OZZL
pozdějších předpisů: Pro plochy sousedící s pozemkem určeným k plnění
funkce lesa požadujeme upravit regulativem - přípustnost zástavby v
minimální vzdálenosti 10 m od pozemku určeného k plnění funkce lesa.
4) Stanovisko dle § 79 odst 1 písmeno l) zákona Č. 185/2001 Sb., o
Bylo zapracováno
odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen zákon o odpadech):
Z hlediska státní správy v odpadovém hospodářství s výše uvedeným
Byly dohodnuty
návrhem souhlasíme.
změněné plochy na
5) Stanovisko dle § 106 odst. 2) zákona Č. 254/2001 Sb., o vodách a o
základě dohody
změně některých předpisů (vodní zákon): Požadujeme do výkresové části
z KÚ- OZZL
dokumentace doplnit ochranné pásmo vodního zdroje pro osadu
Čekanice. Pro plochy SOH 1,2,3,4,5,6,7,10,12 a SOC 1 požadujeme
přípustnost výstavby, až po vybudování kanalizace min. pro část
plochy, aby plánovaná stavba mohla být připojená na kanalizaci.
42
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
8
9
10
11
Krajská
hygienická
stanice
jihočeského
kraje
č. j.: KHSJC
17422/2011/
HOK.ST
Centrum
dopravního
výzkumu, v.
v. i.
č. j.:
UP/2541/11
ČR - státní
energetická
inspekce,
územní
inspektorát
pro Jihočeský
kraj
č. j.:
743/11/31.10
3/Ka
Osadní výbor
Čekanice;
č. j.
11216/2011
12.9.2011
21.9.2011
Stanovisko
Stanovisko
S návrhem změny 4 územního plánu Blatná se souhlasí. V souladu s § 77
zákona Č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se souhlas váže na
splnění takto stanovených podmínek: 1. Plochy zasažené nadlimitním
hlukem z provozu vedení vysokého napětí nesmí mít charakter chráněného
venkovního prostoru. 2. Pro nově navrhované plochy, na kterých lze
předpokládat zdroje nadlimitního hluku (např. plochy výroby a skladování,
plocha občanského vybavení, plocha smíšená obytná, plocha technické
infrastruktury, atd.) bude stanoven způsob prokázání, že hluk šířící se z
provozu těchto staveb nepřekračuje hygienické limity hluku pro chráněný
venkovní prostor, chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní
prostory staveb jak stávajících, tak navrhovaných. 3. Pro nově navržené
plochy, s charakterem chráněného venkovního prostoru, chráněného
venkovního prostoru staveb a chráněného vnitřního prostoru staveb, musí být
prokázáno splnění hygienických limitů hluku šířícího se ze stávajících zdrojů
hluku. Odůvodnění: Návrh změny č. 4 územního plánu Blatná je řešen pro
správní území Blatná, celé katastrální území Hněvkov u Mačkova, celé
katastrální území Čekanice, celé katastrální území Milčice u Čekanice,
lokalita na k.ú. Drahenický Málkov, jednotlivé lokality na území města Blatná,
resp. jeho zastavěné části. Návrh změny č. 4 územního plánu Blatná mapuje
stávající zastavěné území a navrhuje nová zastavitelná území /plochy
bydlení, plochy smíšené obytné, plochy rekreace, plochy výroby a skladování,
plochy technické infrastruktury, atd. Vzhledem k tomu, že nově navrhovaná
plocha pro bydlení zasahuje do ochranného pásma vysokého napětí, které
může být zdrojem hluku, proto se stanovuje podmínka č. 1. Mezi některými
funkčně rozdílnými plochami vzniká konflikt, proto byly stanoveny podmínky č.
2 a č. 3. Výše uvedené podmínky byly stanoveny v souladu s ustanoveními §
30 - 34 zákona Č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů a Nařízení
vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a
vibrací.
Do doby vybudování přeložky silnice 1/20 a převedení stávající silnice I.třídy
do nižší třídy je nutné u stávající silnice 1/20 respektovat ochranné pásmo
silnice I.třídy dle zákona č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (lokality
III, SOH3, RIH4, TIHI, OVHl,SOH9,RIHl).
Zapracovat
požadavky do
návrhu ÚPD
Bylo zapracováno
Zapracovat
požadavky do
návrhu ÚPD
Zapracováno
ČR - státní energetická inspekce s návrhem změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná
souhlasí.
21.9.2011
23.9.2011
Akceptováno
Stanovisko
Vyjádření
Požaduje vyjmout z návrhu změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná funkční plochu obč.
vybavenosti OM2, parc. č. 48/1 v k. ú. Čekanice, a tuto plochu navrhnout
na části pozemku parc. č. 28/10 v k. ú. Čekanice. Dále požaduje zúžit
biokoridor, který vede na dotčeném pozemku, aby se navržený záměr mohl
realizovat.
43
Dohodnuto se
zpracovatelem
ÚSES a
zapracováno
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
12
Krajský úřad,
odbor kultury
a památkové
péče,
oddělení
památkové
péče;
č.j.KUJCK/32
42/2011/OKP
P/3
26.9.2011
Vyjádření
13
Krajský úřad,
odbor
životního
prostředí,
zemědělství a
lesnictví
č. j.:
KUJCK33989
/2011/Kul
26.9.2011
Stanovisko
V textové části požaduje v kapitole I.1.c) na straně 7 doplnit „Respektování
nemovitých kulturních památek a Městské památkové zóny Blatná“. V
kapitole I.1.e) na straně 20 doplnit „… respektovat ochranu nemovitých
kulturních památek (…) a Městské památkové zóny Blatná, prohlášené
vyhláškou Jihočeského krajského národního výboru v Českých Budějovicích
ze dne 19. listopadu 1990, o prohlášení památkových zón ve městech a
obcích Jihočeského kraje“. Dále požaduje doplnit seznam nemovitých
kulturních památek, které se nacházejí v řešených katastrálních územích, a
uvést jejich celá rejstříková čísla, jak jsou vedena v Ústředním seznamu
kulturních památek ČR (přístupném na webové stránce NPÚ v rubrice
Monumnet). Dále požaduje v textové části - odůvodnění v kapitole II. 1. c) 3
na straně 16 v podkapitole Základní údaje, historický vývoj, kulturní hodnoty Urbanistické hodnoty doplnit „Městská památková zóna Blatná“. V
grafické části požaduje zakreslit hranice Městské památkové zóny
Zapracovat
Blatná. V lokalitě 1.a (na území MPZ, návrh využití území - plochy smíšené
požadavky do
obytné) případná přestavba objektu musí respektovat měřítko, charakter
návrhu ÚPD
a výškovou hladinu stávající okolní zástavby MPZ. V lokalitě VI. (na
území MPZ, zóna „Náměstí J. A. Komenského“, návrh využití - plochy
smíšené obytné) změna stávající funkce využití plochy bude řešena dle
Zapracováno
schválené „Územní studie J. A. Komenského, Blatná“ zpracované Ing.
arch. Josefem Hermochem, bez čísla zakázky, listopad 2008. Nová
zástavba musí respektovat měřítko, charakter a výškovou hladinu
stávající okolní zástavby MPZ.
Z důvodu zachování kulturně historických hodnot území je nutné, aby
nová zástavba respektovala výšku hladiny stávající zástavby,
urbanistický ráz a architektonické tvarosloví tradiční zástavby. Nová
výstavba by se neměla nadměrným měřítkem, nevhodným tvaroslovím,
materiálovou skladbou či barevností a také pohledově nepříznivě
uplatňovat vůči tradiční zástavbě v městské památkové zóně a
nemovitým kulturním památkám. Zvláště klademe důraz na skutečnost,
aby nové objekty svou výškou nepřekročily výškový horizont stávající
zástavby, nevytvářely v měřítku neúměrné hmoty objektů a neužívaly
nové, netradiční materiály, které by se nevhodně a rušivě uplatňovaly.
KÚ OZZL vydává toto stanovisko, kterým n e s o u h l a s í s návrhem
změny č. 4 územního plánu města Blatná. Krajský úřad při posuzování
návrhu vzal v úvahu existenci velmi kvalitní zemědělské půdy v dotčeném
území, ale i přesto vyhodnotil rozsah a umístění některých navržených lokalit
jako nevhodné z hlediska základních zásad ochrany ZPF a požaduje jejich
přehodnocení. Jedná se o následující lokality: Hněvkov (lokality SOH6.
SOH7 SOH1 0, PVH1, OSH) - Vzhledem k velkému záboru velmi kvalitní
zemědělské půdy krajský úřad požaduje redukci těchto ploch. Se
zařazením zastavitelných ploch v této lokalitě do návrhu lze souhlasit pouze
při zmenšení záboru. V případě záboru půdy II. třídy ochrany musí být
požadavek důkladně odůvodněn. Hněvkov (Lokality VDH1, S04H, SOH5,
NZH. RIH4) - Nelze souhlasit se zařazením těchto lokalit do návrhu. Jedná o
rozsáhlý zábor vysoce kvalitní zemědělské půdy zařazené převážně do II.
třídy ochrany. Navržený zábor zasahuje do bloku zemědělsky
obhospodařovaných pozemků s nadprůměrnou produkční schopností ve
Zapracovat
volné krajině, který bude mít negativní dopad na celkovou organizaci ZPF.
požadavky do
Takováto forma územního rozvoje je v rozporu s požadavky § 4 zákona.
návrhu ÚPD
Upozorňujeme, že ve smyslu metodického pokynu MŽP ze dne 12. 6.1996
Č.j.: OOLP/1067/96 jsou do II. třídy ochrany zařazeny bonitně nejcennější
a dále bude
půdy, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze
dohodnuto
výjimečně např. ve stávajících prolukách, bez zásahu do ucelených bloků
konkrétní zmenšení
zemědělské půdy, příp. na záměry související s obnovou ekologické stability
krajiny nebo pro liniové stavby zásadního významu. Hněvkov (NLH1) ploch z KÚ_OZZL
Plocha pro zalesnění označená jako NLH1 o výměře cca 10,38 ha není
Bylo vyžádáno nove
vyhodnocena v záborech ZPF, proto ji nelze jednoznačně posoudit. Dle
stanovisko, které
grafické části dokumentace se lze domnívat, že navržená plocha k zalesnění
bylo již souhlasné.
zasahuje i pozemky zařazené do II. třídy ochrany, což je v rozporu s
Udělen souhlas
požadavky zákona a nelze s ní souhlasit. K zalesňování by měly být
s předloženým
přednostně využívány pozemky svažité, erozně ohrožené, horší kvality, kde
návrhem – vyjmutí
nebyly vloženy investice do půdy (meliorace) a za podmínky naplnění
66,34 ha
zákonného požadavku stanoveného ustanovením § 4 písmo a) zákona, co
nejméně narušovat organizaci ZPF. Plochy TI (ČOV, ZV. NLH) - Nově
zemědělské půdy
v celkovém
navržené plochy technické infrastruktury pro čištění odpadních vod, pro
rozsahu.
veřejnou zeleň a zalesnění nejsou v textové části vyhodnoceny jako zábor
ZPF. V případě, že jsou tyto plochy navrženy na zemědělské půdě, je nutno
navržené lokality zahrnout do záborů ZPF a promítnout je do grafické, textové
i tabulkové části dokumentace. - Dále v předložené dokumentaci chybí
vyhodnocení území s vloženými investicemi do půdy za účelem zlepšení její
úrodnosti (meliorace). Pro komplexní posouzení návrhu je nutné jejich
vyhodnocení a promítnutí i do grafické části návrhu UP ve smyslu přílohy č.3
k vyhlášce č.13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany
ZPF. U všech nově navržených záborů zemědělské půdy zasahujících I. a II.
třídu ochrany je nutno doplnit jejich odůvodnění. - Současně upozorňujeme
na překlepy a mylné informace, které se prolínají celou textovou částí
dokumentace (např. záměna místních částí území, chybná citace stanoviska
krajského úřadu na str.113, požadavek na etapizaci výstavby na str.18 a
naopak nestanovení etapizace na str.36 a pod.). - Krajský úřad - Jihočeský
kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, jako příslušný orgán
ochrany zemědělského půdního fondu žádá pořizovatele UP o doplnění
44
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
14
15
Ministerstvo
dopravy
č. j.:
403/2011910-UPR/2
26.9.2011
Hasičský
záchranný
sbor
Jihočeského
kraje, územní
odbor
Strakonice
č. j.: HSCB3899-2/2011
UO-ST
26.9.2011
Stanovisko
vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně
plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond a o přehodnocení a
úpravu návrhu v souladu s výše uvedenými požadavky.
SILNIČNÍ DOPRAVA: Požadujeme, aby ve změně č. 4 územního plánu
Blatná byl respektován koridor silnice I/20 dle návrhu ZÚR Jihočeského kraje,
a to v šířce 150 m, Dále požadujeme nepředjímat konkrétní technické řešení
přeložky silnice l/20. Limitem v území je podle zákona č. 13/1997 Sb., o
pozemních komunikacích, ochranné silniční pásmo stávající silnice I/20. V
územním plánu není toto ochranné pásmo správně vyznačeno a v nově
navržených lokalitách (SOH3, RIH4, TUH, OVHl, SOH9, RIHl) není
vyznačeno vůbec. Ochranné pásmo nezaniká tam, kde je navržena nová
obytná zástavba v územním plánu, proto požadujeme jeho správné
vyznačení. V ochranném pásmu (dále jen OP) silnice L třídy doporučujeme
nenavrhovat plochy s funkčním využitím pro bydlení. Nově navržené lokality s
funkčním využitím vyžadujícím splnění platných hygienických limitů
(především hlukových), které jsou navrženy v ochranném pásmu silnice I/20,
požadujeme řešit jako plochy podmíněně přípustné za podmínky, že v
územním řízení bude prokázáno, že nebudou překročeny max. přípustné
hladiny hluku z dopravy. Tento požadavek podmíněné přípustnosti platí i pro
lokality situované v blízkosti budoucí přeložky silnice I/20. Doporučujeme
případná nová napojení navržených lokalit přednostně řešit pomocí silnic
nižší třídy a v případně napojení na silnici I/20 řešit pomocí stávajících sjezdů,
a to v souladu s příslušnými zákony a ČSN.ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA:
Řešeným katastrálním územím je vedena železniční trať čís. 203 Březnice Strakonice. Limitem v území je ochranné pásmo výše uvedené železniční
tratě podle zákona Č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění. V nově
vymezených rozvojových či přestavbových lokalitách v ochranném
pásmu dráhy požadujeme zařadit objekty a zařízení, pro které jsou
stanoveny hygienické hlukové limity, do funkčního využití podmínečně
přípustného. Jedná o lokality RIH2, RIH3. Podmínka bude znít, že v
územním řízení, bude prokázáno nepřekročení max. přípustné hladiny hluku.
Případná opatření musí být realizována investory v těchto lokalitách, a to
mimo pozemky výše uvedených železničních tratí.
Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje posoudil návrh změny č.4
ÚPnSÚ Blatná a vydává souhlasné stanovisko.
Zapracovat
požadavky do
návrhu ÚPD
Zapracováno
Akceptováno
Stanovisko
POŽADAVKY VLASTNÍKŮ V NÁVRHU ZMĚNY Č.4 ÚPNSÚ BLATNÁ
k. ú. HNĚVKOV U MAČKOVA
označení plochy
návrh:
zůstává:
parcelní
čísla:
současný stav:
poznámka:
SOH3
228/79
Orná půda
Přestavba v zastavěném území
SOH3
228/80
Orná půda
Přestavba v zastavěném území
228/72
908
228/5
228/4
172/2
546/17
546/12
SO - Plocha v zastavěném území
Zastavěné území
SO - Plocha v zastavěném území
Zastavěné území
SO - Plocha v zastavěném území
Zastavěné území
SO - Plocha v zastavěném území
Zastavěné území
Orná půda
Zastavitelná plocha
Zahrada
Zastavitelná plocha
Zahrada
Zastavitelná plocha
Zahrada
Zastavitelná plocha
SO
SO
SO
SO
SOH6
RIH2
RIH1
RIH3
NZH2
SOH5
NZH1
SOH7
452, 453/1,
NZ
453/2, 456
Plocha nezastavěného území
228/23
427, 426,
425
Orná půda
Zastavitelná plocha
NZ
Plocha nezastavěného území
233/15
Orná půda
Přestavba v zastavěném území
45
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
SOH10
OSH
SOH11
20/6, 20/5
20/1 223/1
Trvalý travní porost
Zastavitelná plocha
Trvalý travní porost
Zastavitelná plocha
Orná půda
Zastavitelná plocha
k. ú. MILČICE U ČEKANIC
označení plochy
návrh:
zůstává:
NZM1
parcelní
čísla:
93
NZ
Plocha nezastavěného území
RIM1
30
Zahrada
Přestavba v zastavěném území
44
33
34
128/3
Trvalý travní porost
Zastavitelná plocha
Orná půda
Zastavitelná plocha
Trvalý travní porost
Zastavitelná plocha
SO - Plocha v zastavěném území
Zastavěné území
2
Neplodná půda
Přestavba v zastavěném území
Orná půda
Zastavitelná plocha
Orná půda
Zastavitelná plocha
Ostatní plocha
Zastavitelná plocha
OMM1
SOM2
ZS
SO
SOC4
434/9,
434/8,
230/3
51
VZM1
SOM3
TIM1
současný stav:
poznámka:
k. ú. ČEKANICE
označení plochy
návrh:
zůstává:
OVC2
SO
NZC2
SO
NZC1
NZC3
parcelní
čísla:
86/1 ,2
66, 96
334/2
79/1
104/1
366
současný stav:
poznámka:
Ostatní plocha
Zastavitelná plocha
SO - Plocha v zastavěném území
Zastavěné území
NZ
Plocha nezastavěného území
SO - Plocha v zastavěném území
Zastavěné území
NZ
Plocha nezastavěného území
Trvalý travní porost
Plocha nezastavěného území
k. ú. DRAHENICKÝ MÁLKOV
označení plochy
návrh:
zůstává:
OS
parcelní
čísla:
792
současný stav:
LK - Ostatní plocha
poznámka:
Plocha nezastavěného území
k. ú. BLATNÁ
označení plochy
číslo plochy:
návrh:
parcelní čísla:
současný stav:
1a
SO
216
plocha výroba a sklady
1b
OM
812
plocha výroba a sklady
1c
OM
plocha výroba a sklady
1d
SO
1814, 1155/2
1113/2, 1113/7, 1113/1, 1113/8,
1117/2, 1113/3, 1113/4, 1113/9,
1113/5, 1113/11, 1113/12, 2047/26,
2047/27, 2047/5, 2047/25
II.
BI
III.
SO
496/14, 496/15, 496/16, 496/17,
496/18, 496/19, 496/23, 496/27,
496/28
1401/1,
1401/2,1401/3,1401/5,1405/17,
46
poznámka:
Zastavěné
území
Zastavěné
území
Zastavěné
území
Zastavěné
území
zeleň a zemědělství
Zastavěné
území
vyšší vybavení
Zastavěné
území
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
IV.
BI
1546/52, 1546/53, 1546/54, 1530/2,
1530/5,
plochy rekreace
Zastavěné
území
V.
BI
1044/14, 1044/34, 10444/15,
1044/25, 1044/16, 1044/12,
1044/13, 1044/17, 1044/18
vodní plocha
Zastavěné
území
VI.
SO
138, 2647, 2673, 64/1, 64/2,
1984/13
změna stávajících funkce dle
platné ÚPD
Zastavěné
území
VIII.
VL
1024/17, 1024/25, 1024/18,
změna stávajících funkcí dle
platné ÚPD
Zastavěné
území
IX.
BI
2225, 420/12-42, 2496-2525, 2573,
2603, 2611, 2612, 2615, 2736, 2737
změna stávajících funkcí dle
platné ÚPD
Zastavěné
území
V souvislosti se zákonem č. 350/2012 Sb., který od 1. 1. 2013 novelizoval stavební zákon
a některé související zákony, byl návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná přepracován, zaslán
dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím (č. j. MUBL 1580/2013, spis.
značka 07/11781/2010/MŠ) a doručen veřejnou vyhláškou (č. j. MUBL 1591/2013, spis.
značka 07/11781/2010/MŠ). Do 30-ti dnů ode dne doručení mohl každý uplatnit
u pořizovatele písemné připomínky.
Vyhodnocení stanovisek DO, ostatních připomínek – přechodné ustanovení
Poř.
č.
DO
Text vyjádření / stanoviska DO
Stav
1
KHS Jihočeského kraje
ze dne 13. 3. 2013
č.j.: KHSJC
03815/2012/HOK.ST-PT
souhlasí
akceptováno
souhlasí
akceptováno
nemá žádné připomínky
akceptováno
2
3
HZS Jihočeského kraje,
územní odbor Strakonice
ze dne 8. 3. 2013
č.j.: HSCB-985-2/2013
UO-ST
KÚ odbor kultury a
památkové péče,
oddělení památkové péče
ze dne 13.3.2013
č.j.:
KUJCK/7587/2013/OKPP
47
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
4
5
SILNIČNÍ DOPRAVA - Správním územím obce prochází silnice I/20 "Kasejovice Nová Hospoda dle KH" (Pragoprojekt, a.s. 09/1998). V roce 2006 byla zpracována
Dokumentace pro územní rozhodnutí v úseku I/20 "Hněvkov - Sedlice" (Valbek,
spol. s r. o.). Územní rozhodnutí na tuto stavbu nabylo právní moci v srpnu r. 2010.
V Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje je vymezen koridor pro VPS sil.
I/20 v úseku "hranice Plzeňského kraje - Sedlice" v šíři 200 m. V územním plánu
Blatná musí být vymezen koridor pro přeložku silnice I/20 vycházející ze ZÚR JčK,
jehož osou bude trasa sil. dle výše uvedených dokumentací a jeho šíře nesmí být
užší než 150 m. V ploše koridoru pro přeložku silnice I/20 musí být obsaženy stavby
s výstavbou I/20 související, a proto by v místech potřebných pro tyto stavby mělo
dojít k rozšíření koridoru až na možných 200 m. Vymezení koridoru (osové i
šířkové) doporučujeme projednat s ŘSD ČR, Správou České Budějovice, která
zajišťuje přípravu této akce.
Nadále platí stanovisko, které jsme Vám zaslali dopisem č.j. 403/2011-910-UPR/2
ze dne 23.9.2011. Požadujeme tedy, správně vymezit podle zákona č. 13/1997 Sb.,
o pozemních komunikacích, ochranné silniční pásmo stávající silnice lI20. V
ochranném pásmu jsou navrženy lokality (III, SOH3, RIH4, TlHI, OVH1, SOH9,
Ministerstvo dopravy,
RIHl, SOHII). Nově navržené lokality s funkčním využitím vyžadujícím splnění
Odbor infrastruktury a
platných hygienických limitů (především hlukových), které jsou navrženy v
územního plánu
ochranném pásmu silnice l/20, požadujeme řešit jako plochy podmíněně přípustné
ze dne 13. 3. 2012
za podmínky, že v územním řízeni bude prokázáno, že nebudou překročeny max.
č.j.: 148/2013-910-UPR/2
přípustné hladiny hluku z dopravy. Tento požadavek podmíněné přípustnosti platí i
pro lokality situované v blízkosti budoucí přeložky silnice l/20 (TOH).
Doporučujeme případná nová napojeni navržených lokalit přednostně řešit pomocí
silnic nižší třídy a v případně napojeni na silnici lI20 řešit pomocí stávajících sjezdů,
a to v souladu s příslušnými zákony a ČSN.
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
Řešeným katastrálním územím je vedena železnični tratě čís. 203 Březnice Strakonice.
Limitem v území je ochranné pásmo výše uvedené železnični tratě podle zákona č.
266/1994 Sb., o dráhách, v platném zněni.
V nově vymezených rozvojových či přestavbových lokalitách v ochranném pásmu
dráhy požadujeme zařadit objekty a zařízeni, pro které jsou stanoveny hygienické
hlukové limity, do funkčního využití podmínečně přípustného. Jedná o lokality RlH2,
Rlli3. Podmínka bude znít, že v územnim řízeni, bude prokázáno nepřekročeni max.
přípustné hladiny hluku. Případná opatření musí být realizována investory v těchto
lokalitách, a to mimo pozemky výše uvedených železničních tratí.
Ostatní druhy dopravy nejsou návrhem dotčeny.
Krajský úřad po posouzení návrhu zm.č.4 ÚPnSÚ Blatná konstatuje, že většina
požadavků uplatněných ve stanovisku po společném projednání ze dne 19.9.2011
pod č.j. KUJCK 33989/2011 OZZUKul byla v návrhu akceptována. Zásadní
požadavek, který však nebyl v dokumentaci splněn, je odůvodnění navržených
záborů zemědělské půdy v I. a II. bonitě. Pokud jsou všechny zastavitelné plochy
navržené na nejkvalitnější půdě pro rozvoj obce nezbytné, je nutno v návrhu
respektovat požadavky zákona (viz § 4 a § 5 zákona) a v kapitole .Vyhodnocení
předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF" doplnit podrobné
zdůvodnění potřeby navrhovaných ploch co do umístění i rozsahu, a to konkrétně
pro každou jednotlivou lokalitu.Orgán ochrany ZPF upozorňuje, že do I. a II. třídy
ochrany zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy s nadprůměrnou
produkční schopností, které jsou vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s
ohledem na územní plánování jen podmíněně zastavitelné. V případě, že nelze
prokázat nezbytnost požadavku na odnětí této velice kvalitní zemědělské půdy, je
nutno lokality vyřadit z návrhu.
Z hlediska dodržení základních zásad ochrany ZPF krajský úřad rovněž považuje
za nezbytné, aby byla dokumentace dopracována dle následujících požadavků,
které vyplynuly z úpravy návrhu:
Plocha VDH1 je tvořena plochou přestavby a nově navrženo u zastavitelnou
KÚ odbor životního
plochou. Tyto dvě plochy požadujeme rozlišit jak v textové, tak výkresové části
prostředí, zemědělství a dokumentace.
lesnictví
Hranice zastavěného území je nutno přehodnotit a vymezit v souladu s ust. § 58
ze dne 8. 3. 2013
zák.č.183/2006 Sb., v platném znění. Zejména se jedná o hranici v severní části
č.j.: KUJCK 10631/2013 Hněvkova, kde sousedí k.ú.Hněvkov a k.ú. Blatná.
OZZL
Zastavitelná plocha SOH11, která byla nově zahrnuta do zastavitelných ploch a
navržena na půdu ve II. bonitě, musí být v dokumentaci podrobně odůvodněna.
Nutno zdůvodnit její velikost (dle § 4 zákona lze odnímat jen nejnutnější plochu) i
umístění (nejvýhodnější řešení z hlediska ochrany ZPF).
U zastavitelné plochy SOH1 O je nutno prověřit uvedenou výměru záboru.
V tabulce "Vyhodnocení záborů ... u se celkový součet výměr záborů podle tříd
ochrany musí rovnat celkovému součtu záborů podle způsobu využití i podle
jednotlivých kultur, což nyní v tabulce nesouhlasí.
Jelikož zemědělská půda je jednou z hlavních složek životního prostředí a její
ochrana je veřejným zájmem vyjádřeným zákonem Č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF
ve znění pozdějších předpisů, je nutno při zpracování územně plánovací
dokumentace respektovat zásady a podmínky kvantitativní i kvalitativní ochrany
zemědělského půdního fondu formulované závaznými právními předpisy. Aby byla
ochrana ZPF zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací
dokumentace povinni dle § 5 odst.1 zákona řídit se zásadami této ochrany (viz § 4
zákona). Na základě uvedeného ustanovení zákona orgán ochrany zemědělského
půdního fondu žádá zpracovatele o přehodnocení a úpravu návrhu v souladu s výše
uvedenými požadavky.
Po provedené úpravě ÚP bude návrh znovu posouzen a ve smyslu § 5 odst. 2
zákona bude vydáno stanovisko.
48
akceptováno,
doplněno
akceptováno,
doplněno
bylo vydáno nové
stanovisko č.j.
KUJCK 49856/2013
OZZL/Kul dne
13.9.2013
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
6
Ministerstvo obrany,
VUSS Praha
ze dne 7. 3. 2013
č.j.: MOCR 1593/65272ÚP/2013-710344
souhlasí
akceptováno
7
Ředitelství silnic a dálnic
ČR
Praha
ze dne 4. 3. 2013
č.j.: 2357-12-ŘSD-11110
Dále platní požadavky z dopisu č. j.: 19970-11-ŘSD-11110. Za předpokladu, že
uvedené podmínky jsou do změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná zapracovány a budou
doplněny i pro nově vymezenou plochu SOH11 a dále bude prověřeno vymezení
koridoru pro VPS sil. I/20, nemáme k návrhu z hlediska námi sledované sítě silnic I.
tříd dalších připomínek.
akceptováno,
doplněno
8
Ministerstvo zdravotnictví
ČR, Český insp. lázní a
zřídel
ze dne 5. 3. 2013
č. j.: MZDR 4716/20132/OZD-ČIL-L
ČIL není na správním území města Blatná dotčeným orgánem.
akceptováno
9
Státní pozemkový úřad,
Krajský pozemkový úřad
pro Jihočeský kraj,
Pobočka Strakonice
ze dne 4. 3. 2013
č. j.: SPU 045959/2013
žádné připomínky ani požadavky
akceptováno
10
Městský úřad Blatná,
odbor dopravy
ze dne 28. 2. 2013
č. j.: MUBL 2341/2013
1) s plochou OVH1 v navrženém rozsahu nesouhlasíme, plocha je navržena v
místě stávající místní komunikace,
2) využití nové místní komunikace DSH3 pro dopravní obsluhu ploch ZO a RIH4
považujeme vzhledem k její poloze za velmi problematické, pro obsluhu
jednotlivých stavebních parcel by bylo mnohem vhodnější navrhnout uvnitř ploch
SOH3, SOH7 a RIH4 nové obslužné komunikace
3) v tabulce v textové části na str. 25 u plochy SOM1 - správně má být text
"Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z místní
komunikace, kterou bude nutné rekoustruovat, plocha pozemku cca 490 m2"
S vyjímkou uvedeného platí i nadále naše původní stanovisko ze dne 8.9.2011, č. j.
MUBL 10236/2011.
akceptováno,
doplněno
11
ČEPS, a. s., Praha
ze dne 28. 2. 2013
č. j.:
059/16113/27.02.2013/Le
bez připomínek
akceptováno
12
Jihočeské muzeum v
Českých Budějovicích
ze dne 19. 2. 2013
č. j. 149/2013
žádné připomínky
akceptováno
13
ČEPRO, a. s., Praha
ze dne 19. 2. 2013
č. j.: 377/PŘ/13
žádné připomínky
akceptováno
14
Lokalitou č. VIII. (změna plochy stávající funkce na plochu výroby a skladování) je v
České dráhy, a. s., Praha sousedství dotčen majetek Českých Drah, a. s. (parcela p. č. 2124/1) v k. ú. Blatná.
ze dne 18. 2. 2013
V souvislosti s uvedeným žádáme o přizvání k účasti ke všem následným jednáním
1696/2013/O31
a řízením v předmětné věci. Návrhu Zm. č. 4 ÚPnSÚ Blatná není námitek ani
připomínek.
49
akceptováno
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
15
16
17
18
Obvodní báňský úřad pro
území krajů Plzeňského a
Jihočeského, Plzeň
ze dne 19.2.2013
č.
j.:SBS/04041/2013/OBÚ06
MŽP, odbor výkonu státní
správy II, Praha
ze dne 18.2.2013
č. j.:9362/ENV/13
203/510/13
Ministerstvo průmyslu a
obchodu, Praha
ze dne 18.2.2013
č. j.: 5645/2013/31100
NET4GAS, s. r. o., Praha
ze dne 12.2.2013
č. j.: 949/13/OVP/N
Požadujeme:
1. vyznačit hranice dobývacího prostoru "Blatná" stanovém pro dobývání
výhradního ložiska granodioritu a hranice dobývacího prostoru Drahenický Málkov
stanoveném pro dobývání výhradního ložiska granodioritu a takto vymezená území
v územním plánu vést a označit jako území vymezená pro těžbu
2. vyznačit hranice chráněných ložiskových území "Blatná" a "Drahenický Málkov"
stanovených pro ochranu výhradních ložisek granodioritu a v takto vymezených
území respektovat omezení všechn činností, plynoucí z ustanovení § 18 a 19
horního zákona.
V příloze zasíláme souřadnice vrcholů uvedených dobývacích prostorů.
akceptováno,
vyznačeno
nemá připomínky
akceptováno
žádné připomínky
akceptováno
Návrh změny územního plánu nezasuhe do bezpečnostního pásma VTL plynovodu
a ochranného pásma telekomunikačního vedení v naší správě.
akceptováno
Upravený návrh byl společně se zprávou o jeho projednání předložen k posouzení
Krajskému úřadu Jihočeského kraje (č. j. MUBL 3699/2013, spis. značka
07/11781/2010/MŠ). Krajský úřad Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního
plánování, stavebního řádu a investic vydal pod č. j. KUJCK 24097/2013/OREG stanovisko
ze dne 7. 5. 2013, ve kterém konstatuje, že návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná posoudil
z hledisek uváděných v § 50 odst. (7) stavebního zákona, a protože stanovisko
neobsahovalo upozornění na nedostatky z hlediska § 50 odst. (7) stavebního zákona, bylo
možné zahájit řízení o Změně č. 4 ÚPnSÚ Blatná podle §§ 51 až 53 stavebního zákona.
II. 6. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. (5) STAVEBNÍHO
ZÁKONA VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. (5) nebylo uplatněno z důvodu, že nebylo
požadováno zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území.
II. 7. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. (5) ZOHLEDNĚNO,
S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO
PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY
Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. (5) nebylo uplatněno z důvodu, že nebylo
požadováno zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území.
II. 8. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ POPŘÍPADĚ VYHODNOCENÍ SOULADU S
POKYNY K ÚPRAVĚ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU
Zastupitelstvo města Blatná na svém zasedání dne 3. 11. 2008 v usnesní č. 79/08 schválilo
záměr o pořízení Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Na základě rozhodnutí zastupitelstva města
o pořízení změny územního plánu byl určen zastupitelstvem města zastupitel, který bude
spolupracovat s pořizovatelem v oblasti územního plánování (§ 47 odst. (1) a odst. (4), § 49
odst. (1), § 53 odst. (1) stavebního zákona). Tímto určeným zastupitelem byl pan Mgr.
Bohuslav Navrátil.
Na základě doplňujících průzkumů a rozborů zpracoval pořizovatel ve spolupráci s určeným
zastupitelem návrh zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. V návrhu zadání jsou stanoveny
hlavní cíle a požadavky na zpracování Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Návrh zadání byl zaslán
dne 5. 3. 2010 dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu společně
s oznámením o projednávání návrhu zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná (č. j.
MUBLP000Q9U2), které obsahuje výzvu, aby dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce
ve lhůtě do 30-ti dnů od obdržení návrhu zadání uplatnili své požadavky a podněty. Veřejná
vyhláška - Oznámení o projednávání návrhu zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná byla
vyvěšena ve dnech 8. 3. 2010 až 8. 4. 2010. V tomto oznámení byla veřejnost upozorněna,
že je návrh zadání vystaven k nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne 8. 3. 2010 na Městském
úřadu v Blatné a ve stejné lhůtě může každý uplatnit připomínky. Žádné připomínky nebyly
uplatněny. Sousední obce neuplatnily žádné podněty.
50
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Vyhodnocení stanovisek DO k návrhu zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná
Poř.
č.
1
2
3
4
5
DO
Text vyjádření / stanoviska DO
Řešení
Pozemkový úřad – územní
pracoviště Strakonice
17.3.2010
Č.j: PÚ/214/10/DL
V katastrálních územích Blatná, Blatenka, Čekanice, Drahenický Málkov,
Hněvkov u Mačkova, Jindřichovice u Blatenky, Milčice u Čekanic a Skaličany
nebylo Pozemkovým úřadem Strakonice zahájeno řízení o komplexních
pozemkových úpravách, a proto k návrhu zadání změny č.4 územního plánu
sídelního útvaru Blatná nemá zdejší úřad žádné připomínky ani požadavky.
Akceptováno
Hasičský záchranný sbor
Jihočeského kraje
1.4.2010
Č.j: HSCB-1556-2/2010 UOST
Obvodní báňský úřad
Příbram
19.3.2010
Č.j: 584/10/07
Státní úřad pro jadernou
bezpečnost
1.4.2010
Č.j: SUJB/OPZ/8031/2010
Krajský úřad jihočeský kraj
odbor kultury a památkové
péče oddělení památkové
péče
Č.j.
KUJCK/9567/2010/OKPP/3
Dne. 25.3.2010
6
KHS JčK,STč.j. KHSSt
1627/10/HOK.ST, ze dne
30.3.2010,
7
Centrum dopravního
výzkumu, divize rozvoje
dopravy-pracoviště Praha
Zn. UP/1327/10
Dne 8.4.2010
8
9
Nemáme připomínek
Bez připomínek
Akceptováno
Akceptováno
Nemáme připomínek
Akceptováno
Krajský úřad vydá vyjádření do 25.4.2010
Akceptováno
Zasláno , souhlas
Stanovisko a závazný podklad z hlediska souladu návrhu zadání s požadavky
předpisů v oblasti veřejného zdraví - uplatněna podmínka:
bude vyřešen konflikt navržených ploch smíšených obytných a komunikace I/22
V dalším stupni ÚP bude prokázáno jak bude zajištěno nepřekročení hyg. limitů
hluku na navrhovaných plochách pro bydlení ze stávajících zdrojů hluku na
plochách pro podnikání i zdrojů hluku umístěných v budoucnu
Ve věci lokalit III a VII požadujeme respektovat stanovisko Ředitelství silnic a
dálnic ČR č. 5358-10-ŘSD-311.
Akceptováno
Akceptováno
Neuplatňuje požadavky
V rámci poskytování odborné a metodické pomoci obcím podle ustanovení § 67
zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zařízení), ve znění pozdějších
předpisů, Krajský úřad Jihočeského kraje doporučuje pořizovateli, aby
v předloženém návrhu zadání provedl dále uvedené úpravy:
1. Textová část zadání by se měla týkat především území, kde dochází ke
změnám oproti původní územně plánovací dokumentaci. Je proto nadbytečné
KÚ – Jihočeského kraje
uvádět ty části jednotlivých kapitol, které se týkají celého správního území, ale
v Českých Budějovicích,
nikoliv území řešeného změnou č. 4, např. ploch a koridorů vymezených
odbor regionálního rozvoje,
v ÚPVÚC Písecko-Strakonicko a návrhu ZÚR Jihočeského kraje, které se týkají
územního plánování,
se celého správního území města Blatná, výčet limitů využití území, seznam
stavebního řádu a investic,
nemovitých kulturních památek apod.
stanovisko ze dne 19.3.2010,
2.kapitola a.) změna č. 1 ÚPVÚC Písecko-Strakonicko vymezuje koridor silnice
č.j. KUJCK 8200/2010
II/174, týká se tedy správního území města Blatná (řešeného území se však
OREG/2
nedotýká).
3.kapitola c) změna č.4 ÚPnSÚ Blatná se bude týkat ploch, nikoliv objektů.
4.kapitola e) při návrhu zásobování pitnou vodou a způsobu odkanalizování
místních částí města Blatná vycházet z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na
území Jihočeského kraje.
5.Kapitola o) při stanovení požadavků naq obsah dokumentace vycházet
z metodického pokynu KÚ JčK, odboru regionálního rozvoje, územního
plánování, stavebního řádu a investic č. 1/2009 z 1.9.2009.
Vojenská ubytovací a
stavební správa PRAHA dne.
Bez připomínek
24.3.2010 č.j. 4054/38198ÚP/2010-7103/44
51
Akceptováno
Akceptováno
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
10
ČR státní energetická
inspekce územní inspektorát
pro Jihočeský kraj zn.
337/10/31.103/Ka dne
24.3.2010
Změna č.4 územního plánu sídelního útvaru Blatná se týká osmi lokalit přímo
v sídle Blatná a dalších lokalit v sídlech a k.ú. Hněvkov, Čekanice, Milčice a
Drahenický Málkov. Převážně se jedná o vymezení zastavitelných ploch pro
bydlení, občanskou a sportovní vybavenost, technickou a dopravní infrastrukturu,
plochy pro FTV elektrárnu atd.
Zásobování elektrickou energií-bude prověřena současná koncepce zásobování
elektrickou energií a bude vyhodnoceno, zda je tento stav dostačující pro
uvažovaný rozvoj, případně bude řešena potřeba zásobení elektrickou energií
nových rozvojových ploch.
Zásobování teplem a plynem-bude řešen požadavek na plynofikaci sídel
Čekanice, Hněvkov a Milčice.
V návrhu bude respektován koridor *E6* nadzemního vedení VVN 110 kV v k.ú.
Hněvkov.
V řešeném území se vyskytují elektrická nadzemní vedení VN 22kV a trafostanice
22/0,4 kV s ochrannými pásmy, vysokotlaký plynovod DH 600 s ochranným a
bezpečnostním pásmem, které jsou zaneseny v limitech využití řešeného území a
budou zakresleny v koordinačním výkresu.
Nemá žádné požadavky
Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb.,
Předmětný návrh zadání změny č.4 územního plánu sídelního útvaru Blatná, má
být v souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje,
schváleným v září 2004. Současně upozorňujeme na ochranná pásma
vodovodních řádů a kanalizačních stok, která jsou vymezena dle § 23 odst. 3
zákona o vodovodech a kanalizacích, vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce
stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu:
a) u vodovodních řádů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně 1,5m
b)vodovodních řádů a kanalizačních stok nad průměr 500mm, 2,5mm
c) u vodovodních řádů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm., jejichž
dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem se
vzdáleností podle písm. e) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
Akceptováno
Z hlediska zákona č 334/1992 Sb. O ochraně zemědělského půdního fondu
(ZPF), ve znění pozdějších předpisů (dále zákon)
11
Krajský úřad – Jihočeský kraj,
odbor ŽP, zemědělství a
lesnictví
7.4.2010
Č.j: KUJCK
10831/2010/OZZL/2
V návrhu zadání jsou navrženy některé lokality na pozemcích s I. třídou ochrany,
což je v rozporu se zásadami ochrany ZPF. Jedná se zejména o lokalitu
v severozápadní části k.ú. Čekanice určenou pro bydlení, kterou orgán ochrany
ZPF požaduje zmenšit a ponechat pouze část navazující na zastavěné území tak,
aby došlo k ucelení sídla. Dále s plochou pro zemědělskou výrobu v jižní části
k.ú. Milčice lze souhlasit pouze při snížení navržené výměry. U lokality pro
bydlení, která je navržena v západní části k.ú. Hněvkov doporučujeme buď snížit
výměru nebo celou plochu rozdělit na etapy.
Akceptováno
Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny…
Uvedená koncepce nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými záměry
významný negativní vliv na přízniví stav předmětu ochrany nebo celistvost
evropsky významných lokalit a ptačích oblastí ležících na území působnosti
Krajského úřadu-Jihočeský kraj.
11
12
13
Z hlediska zákona č. 86/2002 Sb. O ochraně ovzduší, ve znění pozdějších
předpisů (zákon o ochraně ovzduší)
V souladu § 17 odst. 1 písm. a)zákona o ochraně ovzduší, z hlediska ochrany
zdraví lidí zejména nutné:
-při umisťování liniových staveb v intravilánech obcí dbát na umístění souvislé
plochy zeleně pokud možno po obou stranách liniové stavby a to zatravněním,
popřípadě osázením vhodných nízkých keřů či dřevin za účelem zachycení
poletavého prachu.
-v případě vybudování parkovišť umístit ostrůvky zeleně (osázení dřevinami
společně se zatravněním) za účelem zachycení polétavého prachu.
-při umístění III. etapy skládky Hněvkov využít přebytku výkopových zemin na
Krajský úřad – Jihočeský kraj, vybudování ochranných clonících valů a vysadit pás izolační zeleně pro
odbor ŽP, zemědělství a
zachycení tuhých znečisťujících látek.
lesnictví
7.4.2010
Podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění
Č.j: KUJCK
pozdějších předpisů (dále zákon)
10831/2010/OZZL/2
Na základě návrhu zadání provedl krajský úřad zjišťovací řízení podle kritérií
uvedených v příloze č. 8 k zákonu a v souladu s § 10 i odst. 3 zákona sděluje, že
nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů změny č. 4 územního plánu sídelního
útvaru Blatná na životní prostředí.
Do řešeného území změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná zasahuje registrovaný prognózní
Ministerstvo životního
zdroj nevyhrazeného nerostu – prognózní zdroj je návrhem změny č. 4 ÚPnsÚ
prostředí
Blatná respektován. V řešeném území se nenachází chraněná ložisková území,
15.3.2010
poddolovaná území a sesuvy a jiné nebezpečné svahové deformace. Vzhledem
Č.j: 321/510/10 – St
k respektování prognózního zdroje nemá MŽP připomínky.
22546/ENV/10
Ministerstvo průmyslu a
obchodu
30.3.2010
Č.j. 3439/2010
Nemá žádné připomínky.
52
Akceptováno
Akceptováno
Akceptováno
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
14
15
Správa železniční a dopravní
cesty, státní organizace
15.4.2010
Č.j.: 15639/14
Ředitelství silnic a dálnic
30.3.2010
Č.j.: 5358 – 10 – ŘSD – 311
Nemá zásadní připomínky.
Do doby realizace přeložky silnice I/20 (a následném převedení stávající silnice
do silnic nižších tříd) musí lokalita III situována u stávající silnice I/20 (změna
funkčního využití „vyšší vybavení“ na funkci plochy „smíšené obytné“:
respektovat silniční ochranné pásmo silnice I/20 dle zákona č. 13/1997
Sb., o pozemních komunikacích
být řešena jako plocha podmíněně přípustná za podmínky, že investoři
výstavby v řešené lokalitě v projektové dokumentaci pro území a nebo
stavební pvoolení prokáží, že hlukové zatížení z provozu na silnici Iú20
nepřekračuje hygienické limity pro chráněný venkoví prostor, chráněné
venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb. V případě
nesplnění těchto hygienických limitů budou navržena technická
opatření odsouhlasená příslušnou Krajskou hygienickou staní.
Realizace navrhovaných opatření pak bude zajištěna (a to mimo naše
pozemky) na náklady investora výstavby v řešené lokalitě, nikoliv na
náklady ŘSD ČR
napojení lokality na silnici I. tř. bude umožněno pouze za předpokladu,
že bude v následující stupních řízení projednáno a odsouhlaseno mj.
ŘSD ČR
Pro lokalitu VII:
musí respektovat koridor silnice I/20
nebude umožněno její přímé napojení na budoucí silnici I/20
Akceptováno
Akceptováno
Pro plochy, které vzešly z požadavků majitelů a osadního výboru budou
posouzeny v rámci této změny, platí:
lokality musí respektovat ochranné pásmo silnice I/20 dle zákona č.
13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
lokality musí respektovat koridor pro silnici I/20 v min. šíři 150 m s osou
trasy dle uvedených dokumentací
v územním plánu by neměly být situovány rozvojové plochy vyžadující
splněná platných hygienických limitů pro obtěžování hlukem z provozu
silniční dopravy v blízkosti stávající silnice I/20, ani u navržené přeložky
v případě nesplnění platných hygienických limitů (předevěím hluku) u
nově navržených lokalit u silnice stávající i plánované silnice I/20 by
muselo být příslušnou KHS garantováno, že nyní ani v budoucnu
nebude na ŘSD ČR jako na správci silniční sítě uplatňovat žádné
požadavky pro ocrhanu dotčeného funkčního využití lokalit a ani naši
organizaci jakýmkoliv způsobem sankcionovat. Protihluková opatření by
byla investicí investora případné výstavby v těchto lokalitách
do doby uvedení provozu nové trasy I/20 doporučujeme dopravní
napojení lokalit řešit mimo stávající komunikaci I/20. V jiných, než
stávajících místech napojení by muselo být připojení projednáno a
souhlaseno mj. ŘSD ČR
přímé napojení lokalit na budoucí silnici I/20 nebude umožněno
Požadavky všech dotčených orgánů s jejich vyhodnocením jsou součástí „Zprávy o průběhu
projednání návrhu zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná“, která je součástí spisu. Zadání bylo
na základě uplatněných požadavků ve spolupráci s určeným zastupitelem upraveno.
Upravené zadání bylo schváleno Zastupitelstvem města Blatná dne 10. 5. 2010 pod č.
usnesení 52/10.
Stanoviska k upravenému zadání:
Vojenská ubytovací a stavební správa – 24. 11. 2010, č.j.: 1747/45160-ÚP/2010-7103/44
– souhlasí
Krajská hygienická stanice jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích – 2.
12. 2010, č.j.: 7068/10 HOK.ST – souhlasí
Obvodní báňský úřad v Příbrami – 26. 11. 2010, č.j.: 1986/10/07 – nemá připomínky
Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje – 15. 12. 2010, č.j.: HSCB-1556-4/2010 UOST – souhlasí
Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví – 13. 12. 2010, č.j.:
KUJCK38452/2010/OZZL/2 – souhlasí
MěÚ Blatná – odbor dopravy – 25. 11. 2010, č.j.: MUBLP000YVNV – nemá žádné
připomínky
Nově vzniklé požadavky města, občanů a majitelů pozemků vyvolaly doplnění zadání Změny
č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Jednalo se o změnu využití území ve dvou lokalitách v k. ú. Blatná
a zařazení plochy pro bydlení jako stav v území. Oznámení o doplnění návrhu zadání
Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná bylo zasláno dotčeným org/ánům a krajskému úřadu dne 8. 11.
2010(č. j. 07/11781/2010/MŠ, spis. značka MUBL 11786/2010). Žádný z dotčených orgánů
53
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
neuplatnil nesouhlasné stanovisko. Zastupitelstvo města Blatná schválilo dne 20. 12. 2010
ve svém usnesení č. 116/10 doplněné zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná.
Protože zadání neobsahovalo požadavek na vypracování konceptu, bylo na základě
schváleného zadání pořízeno vypracování návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná.
Projektantem návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná je Ing. arch. Tadeáš Matoušek, Praha 6,
Nad Šárkou 23, 160 00, autorizovaný architekt, č. autorizace ČKA 02 099.
Návrh Změny č.4 ÚPnSÚ Blatná byl zpracován v zadaném rozsahu a obsahu podle zadání
a zákona č. 183/2006 sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších
předpisů a podle příslušných prováděcích vyhlášek.
II. 9.
VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU
ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO
ZÁKONA).
Změna ÚPnSÚ č.4 Blatná nestanoví záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v
Zásadách územního rozvoje.
II. 10. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ
A VYBRANÉ
VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ
TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO
ROZVOJE ÚZEMÍ.
Hlavní cíle řešení územního plánu :
Základními požadavky na řešení územního plánu byly hlavní cíle řešení územního plánu
vymezené v zadání územního plánu obce.
Územní plán je pořizován na základě rozhodnutí obce jako materiál koordinující rozvojové
zájmy na integrovaném území v duchu trvale udržitelného rozvoje. Hlavní cíle vyplývají ze
zadání územního plánu.
Cílem řešení změny územního plánu je prověřit jednotlivé náměty řešení a návrhy vzhledem
k místním podmínkám, možnostem, urbanistickým a architektonickým zásadám a v souladu
se zájmy ochrany na všech úsecích.
Hlavní cíle řešení územního plánu jsou:
zachovat a zvýraznit tradiční urbanistickou strukturu obce, respektovat urbanistické
hodnoty obce;
stanovit koncepci pro novou bytovou výstavbu včetně ploch pro občanskou vybavenost
související s touto výstavbou;
stanovit koncepci technické vybavenosti, zejména zásobování pitnou vodou a
odkanalizování a čištění odpadních vod;
zvýšení rekreačního a turistického významu obce;
zajistit zachování a rozvíjení přírodních hodnot krajiny celého řešeného území, místního
územního systému ekologické stability;
zkvalitnit životní prostředí v obci;
stanovit regulační zásady výstavby v obci;
Vymezení řešeného území
Změna ÚPnSÚ č.4 Blatná je zpracována pro správní území místních částí obce Blatná, tedy
pro katastrálním území Hněvkov u Mačkova, katastrální území Čekanice a katastrální
území Milčice u Čekanic, pro lokalitu na k.ú. Drahenický Málkov a jednotlivé lokality na
území města Blatná nacházející se v JČ kraji.
Celková výměra řešeného území Hněvkov je 467,9 ha; 70 stálých obyvatel.
Celková výměra řešeného území Čekanice je 571,2 ha; 71 stálých obyvatel.
Celková výměra řešeného území Milčice je 224,2 ha;
17 stálých obyvatel.
Celková výměra řešeného území ŘÚ Změny č.4 ÚPnSÚ Blatná je 1263,3 ha.
Obce mají 158 trvale bydlících obyvatel.
54
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Kontaktní spojení
Základní údaje katastru nemovitostí pro katastrální území:
Blatná:
55
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Základní údaje katastru nemovitostí pro katastrální území:
Čekanice
Základní údaje katastru nemovitostí pro katastrální území:
Hněvkov
56
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Základní údaje katastru nemovitostí pro katastrální území:
Milčice
57
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Sousedními územními obvody pro Hněvkov jsou město Blatná, Pacelice, Němčice, Sedlice,
Čekanice a Mačkov.
Sousedními územními obvody pro Čekanice jsou obce Hněvkov, Sedlice, Lažany, Milčice,
Jindřichovice a Mačkov.
Sousedními územními obvody pro Milčice jsou obce Lažany, Doubravice, Bratronice,
Jindřichovice a Čekanice.
Širší územní vztahy
Obce Čekanice, Hněvkov, Milčice nemají vlastní obecní úřad, patří pod správu
Městského úřadu jako místní části Blatné.
Osada Čekanice leží cca 6 km od města Blatná, které je sídlem vyššího významu. Obec leží
na vedlejší komunikaci Horažďovice - Blatná. Obec leží v pahorkovité krajině o průměrné
nadmořské výšce 515 m n. m.
Hněvkov je místní částí, která má mimořádné hodnoty krajinné, rekreační, podmínky pro
cestovní ruch a obnovu památek. Katastrální území Hněvkova se rozkládá na východním
okraji města a zaujímá rozlohu 468 ha, v nadmořské výšce 456 m (o 16 m výše než
vlastní město). První písemné zprávy o Hněvkově jsou až ze 17.století, na jeho založení
měla zřejmě vliv poloha při hlavní silnici od Písku a Prahy. Jedná se ale o typicky
zemědělské sídlo. Svojí polohou však má i příznivé podmínky pro podchycení rostoucího
cestovního ruchu na Blatensku, opírajícího se především o hodnoty krajiny
(cykloturistika, projížďky na koních, pěší turistika ap.).
Obec Milčice, zemědělská obec s patrnou rekreační funkcí leží cca 7 km od Blatné na
místní komunikaci od Bratronic, která v těžišti obce přechází v silnici III/02021 do Lažan.
Ve výkrese širších vztahů jsou vyznačeny tyto významné stavby:
-státní silnice 1/20 Písek-Plzeň a její přeložka
-trasa vysokotlakého plynovodu a vysokého napětí
-trasa železnice
-skládka TDO města Blatné a 100 m ochranné pásmo, příjezd
-rybník Hněvkov, extenzívně využívaný, obtížně přístupný, vhodný i k rekreaci
-lesy, vodní toky a modelace terénu (rozhledy do krajiny).
Vzdálenost důležitých míst od města Blatná
Vzdálenost (km)
Auto
Autobus
Vlak
Hlavní město Praha
98
115
123
Krajské město České Budějovice
77
86
87
60
60
59
Krajské město Plzeň
Bla
25
23
27
Město Strakonice
tná
Nebližší veřejné mezinárodní letiště Praha — Ruzyně
113
118
136
Nejbližší říční přístav Praha - Radotín
87
110
Hraniční přechod Strážný
84
94
Hraniční přechod Železná Ruda
78
108
Cílové místo
Pro osady Hněvkov, Čekanice a Milčice se údaje liší přibližně do +- 10km
Zdůvodnění z hlediska ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot
území
Krajinná charakteristika území
Řešené území má z větší části ráz harmonické kulturní krajiny, s rozsáhlými plochami
hospodářských lesů, zejména v Čekanicích, plochami orné půdy a trvalých travních porostů.
Sídla jsou zpřístupněna silnicí I. třídy, silnicí III. třídy s návaznostmi na místní komunikace a
zemědělské a lesní cesty.
Z hlediska potřeby zvýšit úroveň životního prostředí, především obytného se předpokládá
zachování veškeré hodnotné zeleně s případným jejím doplněním.
Koncepce ÚP plochy současně využívané pro tuto funkci stabilizuje. Po komplexním
posouzení demografických, sociálních a ekonomických podmínek a v návaznosti na
podrobný terénní průzkum jsou převzaty plochy z Urbanistické studie obce a navrhovány
nové plochy pro trvalé bydlení s možností doplnění proluk v ZÚ na území celé obce.
58
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Plochy pro rozvoj obce jsou voleny tak, aby veškeré negativní dopady navrhovaného řešení
byly minimální. Všechny plochy navrhované pro rozvoj obce (s výjimkou ploch pro zalesnění,
pro vybavenost a ploch pro prvky ÚSES) jsou v těsné vazbě na ZÚ. Využívá se tak možností
jednoduchého napojení na infrastrukturu obce a v některých případech se navrhovaným
řešením rozvojových ploch zlepšují i podmínky v ZÚ.
Celkem je navrhováno k záboru 66,34 ha zemědělské půdy.
Z toho pro stavební rozvoj obcí v zastavitelných plochách:
Hněvkov: 60,88 ha
Čekanice: 3,12 ha
Milčice: 2,34 ha
Zpracovatel územního plánu respektuje v ÚPD připomínky dotčených orgánů státní správy i
sousedních obcí. Proti původnímu návrhu byly rozvojové plochy zredukovány. V Hněvkově
největší území pro zábor představuje koridor přeložky silnice 1/20.
Horniny a reliéf Blatenského bioregionu
Hlavní horninou oblasti jsou intruziva středočeského plutonu, především žuly a granodiority.
Z pokryvů hrají hlavní roli svahoviny, často s eolickou příměsí. V Blatenské kotlině se
vyskytují i ostrovy tercierních sedimentů. Reliéf je tvořen pahorkatinou s výrazně
vystupujícími žulovými vrchy a plochými širokými sníženinami mezi nimi. V bioregionu
chybějí zaříznutá údolí. V kotlinách má reliéf charakter ploché pahorkatiny s výškovou
členitostí 50 - 75 m, převažuje však charakter členité pahorkatiny s členitostí 75-150 m, na
některých vyšších kopcích až 170 m. Některé partie mají drobně členitý reliéf s žulovými
balvanitými výchozy, jde o nízké klenby, tzv. ruware. Typická výška bioregionu je 430 - 580
m.
Klimatické poměry
Dle mapy klimatických oblastí ČSSR - QUITT, Geografický ústav ČSAV Brno, 1971, leží
řešené území v mírně teplé oblasti Čech, konkrétně vlastní pánev v nejteplejším klimatickém
okrsku MT 11, vyvýšené pahorky v MT 7.
MT 11: Dlouhé léto, teplé a suché až mírně suché. Přechodná období jsou krátká s mírně
teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá. Sněhová pokrývka trvá
krátce. Základní klimatické charakteristiky:
počet letních dnů
40-50
počet dnů s průměrnou teplotou nad 10°C
140 - 160
počet mrazových dnů
110-130
počet ledových dnů
30-40
průměrná teplota v lednu
-2,5°C
průměrná teplota v červenci
17-18°C
průměrná teplota v dubnu
7-8°C
průměrná teplota v říjnu
7-8°C
průměrný počet dní se srážkami nad 1 mm
90-100
srážkový úhrn ve vegetačním období
350 - 400 mm
srážkový úhrn v zimním období
200 - 250 mm
počet dnů se sněhovou pokrývkou
60-80
počet zamračených dnů
120-150
počet jasných dnů
40-50
MT 7: Normálně dlouhé, mírné a mírně suché léto, krátká přechodná období s mírným jarem
a podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým
trváním sněhové pokrývky. Základní klimatické charakteristiky:
počet letních dnů
30-40
počet dnů s průměrnou teplotou nad 10°C
140 - 160
počet mrazových dnů
110-130
počet ledových dnů
40-50
průměrná teplota v lednu
-2 - -3°C
59
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
průměrná teplota v červenci
průměrná teplota v dubnu
průměrná teplota v říjnu
průměrný počet dní se srážkami nad 1 mm
srážkový úhrn ve vegetačním období
srážkový úhrn v zimním období
počet dnů se sněhovou pokrývkou
počet zamračených dnů
počet jasných dnů
16-17°C
6-7°C
7-8°C
100-120
400 - 450 mm
250 - 300 mm
60-80
120-150
40-50
Zvláště chráněná území – v k. ú. Čekanice nejsou vyhlášena zvláště chráněná území.
Návrh přírodního parku v jižní části k.ú. Hněvkov a na k.ú. Čekanice a k.ú. Milčice.
Natura 2000 - do řešeného území nezasahuje žádná vyhlášená ani navržená lokalita
soustavy NATURA 2000.
Památné stromy - v k. ú. Čekanice - jsou vyhlášeny památné stromy: buk Velenovského a
Čekanický dub
Významné krajinné prvky - v řešeném území jsou z obecně vyjmenovaných významných
krajinných prvků zastoupeny lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy.
Registrované významné krajinné prvky - v řešeném území nejsou registrovány.
Ochrana krajinného rázu
Ráz krajiny v dotčeném území je dán velkým podílem odlesněných ploch. Současná podoba
krajiny řešeného území je dána požadavky zemědělské velkovýroby.
V územním plánu je navržena ochrana krajiny a krajinného rázu především těmito
opatřeními:
- obnovou vodních nádrží a ozelenění jejích břehů
- zvyšování podílu trvalých travních porostů a snižování podílu orné půdy na
zemědělské půdě katastru
- je doporučeno zvýšit podíl lesních ploch, v rámci přípustných činností na zemědělské
půdě je umožněno její zalesnění
- je navržena výsadba rozptýlené zeleně v krajině především ve formě interakčních
prvků ÚSES
Zásady ochrany kulturních hodnot
Ochrana kulturních památek - objekty zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek
jsou obsaženy v textové a zakresleny v grafické části odůvodnění územního plánu. V
územním plánu je navrženo chránit nemovité kulturní památky zapsané v ústředním
seznamu nemovitých památek ČR a respektovat ochranu prostředí památek, tj.
bezprostředního okolí památky.
v k. ú. Hněvkov jsou situovány:
Morový sloup před dvorem Lamač,
Číslo rejstříku ÚSKP: 21039/3-4116
Venkovská usedlost čp.8,
Číslo rejstříku ÚSKP: 51588/3-6233
návesní kaple zasvěcená Panně Marii
v k. ú. Čekanice se nachází:
zámecký komplex čp.1,
60
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Číslo rejstříku ÚSKP:10042/3-4061,
kaplička Panny Marie
Číslo rejstříku ÚSKP:37506/3-4062,
kaplička ve vsi
Číslo rejstříku ÚSKP:31475/3-4063,
Ochrana urbanistické struktury a významných objektů - je navržena ochrana urbanistické
struktury sídel a historického půdorysu a ochrana významných objektů pro obraz
jednotlivých sídel. Pravidla pro ochranu urbanistické struktury a pravidla pro ochranu
architektonicky významných objektů jsou obsaženy v textové části odůvodnění územního
plánu,kde jsou významné objekty vyjmenovány pomocí parcelních, příp. popisných čísel.
Ochrana archeologických lokalit - celé řešené území je nutno považovat za území
archeologického zájmu podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších
předpisů. Při zásazích do terénu na takovém území může dojít k narušení archeologických
nálezů a situací. Při veškerých zásazích do terénu je tedy nutno tento záměr oznámit
archeologickému pracovišti a umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci provedení
záchranného archeologického výzkumu.
Kulturní památky graficky vyjádřitelné v měřítku územního plánu jsou zakresleny v grafické
části územního plánu (koordinační výkres odůvodnění územního plánu).
Podmínky pro architektonicky významné objekty
U architektonicky významných objektů je nutné při přestavbách a rekonstrukcích dodržet
jejich vnější hmoty a charakter a členění vnějšího pláště budovy (tj. střešní krytiny, fasády a
výplně otvorů).
Podmínky pro výstavbu v v obci
Plošná regulace – je třeba respektovat historický půdorys sídla, zejména v prostoru
historických ulic je třeba respektovat historicky danou stavební čáru.
Podmínky pro stavby
Nové objekty budou stavěny jako objekty architekturou srovnatelné s okolní venkovskou
zástavbou.
Prostorová regulace
Navržené objekty v obytném území budou max. jednopodlažní, výšková hladina zástavby je
dána převládající výškou zastavění v místní části, u zástavby zohlednit převládající tvar
stávajících střech. Materiálové řešení přizpůsobit okolnímu prostředí.
Zeleň - při vegetačních úpravách v místních částech použít přednostně domácích druhů
dřevin.
Základní údaje, historický vývoj kulturní hodnoty
urbanistické hodnoty
Střed města v Blatné
Městská památková zóna Blatná
Návesní prostory v sídlech Hněvkov, Čekanice, Milčice
historicky významná stavba, soubor
sídlo Čekanice:
zámek s parkem v Čekanicích (číslo rejstříku: 31475/3-4063)
kaple Panny Marie (číslo rejstříku: 37506/3-4062)
kaplička na hrázi rybníka (číslo rejstříku: 31475/3-4063)
Rošice - bývalý dvůr čekanického panství
objekt lihovaru
dvoupodlažní "stará hospoda" čp.24
objekty na návsi
sídlo Milčice
kaple sv. Jana Nepomuckého
61
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
kamenný kříž z roku 1852
kaple čp.9
stavení a usedlosti čp. 5, 6, 9, 11, 13, 20, 21, 22, 23, 26/2, 28, 31
špýchar č.7,
Hněvkov:
Venkovská usedlost čp.8 (číslo rejstříku:51588/3-6233),
Morový sloup (číslo rejstříku: 21039/3-6233)
území s archeologickými nálezy
území sídel a blízkého okolí
územní systém ekologické stability
- osa nadregionálního biokoridoru
- lokální biokoridory
- lokální biocentra
významný krajinný prvek ze zákona
- vodní toky
- vodní plochy
- lesy
- údolní nivy
přírodní rezervace včetně ochranného pásma
Státní přírodní rezervace Velká Kuš
přírodní park
Návrh přírodního parku v jižní části k.ú. Hněvkov a na k.ú. Čekanice a k.ú. Milčice
památný strom včetně ochranného pásma
buk Velenovského, dub Čekanický
Čekanice
Ze širšího hlediska je dobře připomenout, že krajina Blatenská, v níž obec Čekanice leží,
byla osídlena již v době latenské, tedy v době 4.- 1. stol. př. Kr. K trvalejšímu výraznějšímu
osidlování krajiny došlo v 10. - 13. stol. Od té doby se postupně utvářejí a stabilizují nelesní
ekosystémy, z nichž část je pod přímým intenzívním vlivem člověka.
Po provedení architektonicko - urbanistického průzkumu lze konstatovat, že obec nikdy
asi neměla výraznější regionální význam, což je pochopitelné, neboť leží v těsné blízkosti
města Blatná, které plnilo a plní funkce regionálního významu.
Život obce zřejmě výrazně ovlivnil renesanční zámek.
V seznamu "Nemovité kulturní památky okresu Strakonice" jsou zapsány tyto
památkové objekty :
- zámek s parkem : objekt je jednopatrový se sloupovým vjezdem. Hlavní průčelí je členěno
lezénami. Součástí zámku je neorenesanční kaple. Zámek byl postavějí v místě
renesanční stavby v roce 1785. V sousedství zámku se nachází několik hospodářských
budov s typickými štíty selského baroka. Zámecký park je o rozloze 1,56 ha. Proti
vchodu zámku je Husův pomník, tzv. Husův kámen odhalený v roce 1901.
- kaple Panny Marie : při cestě do Blatné, obdélná s klenutým vchodem a
okny, trojúhelníkový štít a nika. Kaple pochází cca z roku 1815, dal ji postavit Alois
Helversen, majitel čekanického velkostatku na památku svého zachránění v bitvě u Lipska
(1813), které se jako rytmistr jízdy účastnil a těžce raněný byl nalezen vojákem,
pocházejícím ze zdejšího kraje. Kaple byla v r. 1907 obnovena. Nedaleko bývala studánka,
dle pověsti s léčivou vodou. Poblíž kaple jsou Rošice. Zde býval dvůr čekanického panství.
V blízkosti kaple je vzácný buk zvaný buk Velenovského. Dr. Josef Velenovský, významný
český botanik se narodil v Čekanicích (1858-1949).
- kaplička na hrázi rybníka : jedná se o zajímavou drobnou stavbu nad propustí rybníka,
na dvou hranolových pilířích. Kaplička patří mezi velice zajímavou lidovou architekturu.
Architektonicky zajímavý je i objekt lihovaru.
Obec Čekanice patří mezi malá sídla místního významu prakticky bez občanské
vybavenosti a také bez průmyslu s převažující zemědělskou výrobou.
Urbanistická hodnota obce je dána dominantním postavením budovy zámečku, který je
chráněnou památkou a zámeckým parkem, který by ale vyžadoval rekonstrukci. Obec
nemá charakteristickou náves, zástavba prakticky obepíná průjezdné komunikace,
významné je okolí obce se svými rybníky a lesy. Přírodní ráz není moc narušen intenzivní
zemědělskou výrobou minulých let.
62
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Bytový fond se skládá převážně z bývalých zemědělských usedlostí, menší část fondu je v
nových objektech a nebo v objektech rekonstruovaných, a také v nových domcích.
U staré zástavby hospodářské objekty většinou zůstaly a jsou využívány k různým
soukromým účelům. Nové objekty zemědělské výroby jsou z hlediska architektonického
nevhodné.
Hněvkov
První dochovaná písemná zpráva o Hněvkově je datována r, 1629. Sídlo tedy nemá
středověké památkové objekty. Vzniklo zřejmě při staré cestě do Blatné, nejvýznačnější
budovou je dvoupodlažní "stará hospoda" čp.24, s vysokou valbovou střechou a
hospodářským zázemím, Kolem této hospody se láme trasa státní silnice a tak tato
zajímavá budova tvoří dominantu průhledů při průjezdu.
V 16. stol. náležela polovina obce ke škvořetickému statku a polovina k Blatné. V roce 1701
byla polovina škvořetická přikoupena k blatenskému panství. Kaple na návsi je zasvěcena
Panně Marii, nad obcí se vypíná lesnatý kopec Chocholka (535 m.n.m.), odkud je pěkný
rozhled na Blatnou. Neméně romantický pohled na Blatnou se naskýtá při výjezdu
z Hněvkova směrem na Mačkov.
Velká část zástavby je rozložena okolo trychtýřově se rozevírající návsi ve směru
východ-západ, jejímž středem je křižovatka cest a kaplička z 19.století s váhou. Kaplička
je druhou nejzajímavější stavbou, její zvonička se odráží na pozadí zalesněného kopce v
průhledu návsí.
Objekty kolem návsi jsou většinou dobře zachovaná selská stavení s velkými stodolami,
které utvářejí typický obraz sídla i z extravilánu. Nejhodnotnějšími jsou soubory obytného
domu, brány a hospodářských stavení u parc.č. 1, 3, 5, 9, 11, 13 na jižní straně návsi, 15,
21 a 22 na severní straně. Na ukončující východní straně návsi je skupina štítů čp. 35,
45 a 48. Podél cesty do lesa jsou citlivě upravena tři stavení čp. 31, 41 a 49, užívaná k
rekreaci. V duchu stavebních tradic je postavena také požární zbrojnice a několik stodol na
okraji sídla, tyto stavby by neměly být demolovány, neboť dotvářejí příznivý obraz sídla.
Postupem doby s potřebou nových nároků na bydlení bylo také několik domů přestavěno,
většinou málo šťastně (břízolitové omítky, obklady, okna, verandy, střechy (čp.12, 18, 23,
40, 41, 43, 45). Problematická je také chatka na parcele č.20. Největší závadou je zřejmě
nevhodně upravovaný dům č.23 právě v nejchoulostivějším místě celého sídla, v
zatáčce silnice na návsi.
Významnou rolí v obrazu sídla hrají také barevné úpravy fasád (bílá, žlutá, růžová, světle
zelená), jednotlivé vzrostlé stromy (bohužel již některé byly poraženy) a původní -zídky
(kamenné, keramické, štukové). Tyto prvky je nutno upravovat jen s maximální
citlivostí.
Obnova původních bran je nutná u stavení čp. 11, 14, 15, 17 a 22. Zajímavé jsou rovněž
pozůstatky božích muk na obou výjezdech z obce.
Urbanistická struktura Hněvkova je založena především na těchto hodnotách:
-urbanistický tvar návesního prostoru
-skladba hmot a střech tradičního charakteru
-průhledy na dvě dominanty, kapli a starou hospodu
-výhledy s vazbou na okolní krajinu (zámek Blatná, kostel Paštiky, zalesněný vrch).
Posílení a zachování těchto kompozičních hodnot i novou výstavbou je úkolem
regulačních opatření vyplývajících z této studie. Návrh předurčí k úpravě nebo
demolici nevhodné objekty a vhodné proluky a nedostatečně využitá území navrhne k
dostavbě.
Milčice
V obci je kaple sv. Jana Nepomuckého, která byla vystavěna v roce 1846. Nedaleko obce
na křižovatce vedoucí do Jindřichovic, Bratronic a Záboří se nachází kamenný kříž z roku
1852. V blízkosti obce se nachází rybník Chvalov (5,6 ha).
Křížení silnice a místních komunikací v jádru obce utváří prostor návsi s dominantní kaplí.
Odtud severozápadním směrem je utvářen další veřejný prostor, ve své ploše zahrnující
původní stavby a stavení s místností osadního výboru.
Zástavba je z části tvořena původními zemědělskými usedlostmi s hospodářskými dvory.
Hodnotnými jsou objekty kaple čp.9, stavení a usedlosti čp. 5, 6, 9, 11, 13, 20, 21, 22, 23,
26/2, 28, 31, špýchar čp.7,
63
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Náves je komunikačním předělem mezi výše položenou západní částí obce a níže
položenou východní částí, která má charakter svébytnějšího území zástavby v území s
vodotečí a dvěma rybníky pod úpatím kopce.
U rybníka Kvítek se nachází tradiční místo Letního tábora.
Demografický vývoj obce
Sídelní struktura a demografické údaje
Město Blatná se rozkládá na ploše 4360 ha, rozdělené do 8 katastrů, a je tvořeno místními
částmi Blatná, Blatenka, Čekanice, Drahenický Málkov, Hněvkov u Mačkova, Jindřichovice u
Blatenky, Milčice u Čekanic a Skaličany.
Tabulky č. 2 a 3 obsahují základní informace o městě Blatná a jeho místních částech.
Porovnávány jsou údaje ze SLDB 1991 a 2001. Podrobnější informace o věkové struktuře,
indexu stáří, bytové výstavbě apod. jsou uvedeny za město Blatná jako celek.
Rozloha území HČM hustota osídlení
Tabulka číslo 1: Zákl. ukazatele o městě Blatná a jeho místních částech, 1991
Obec, část
obce
Obyvatelstvo
celkem
z toho
ženy
Počet obyvatel ve
věku
0 - 1 4
l e t
Obec
Blatná
Čekanice
Hněvkov
Milčice
6 944
6 259
223
81
28
3 611
3 197
163
42
16
1 554
1440
42
11
-
Ekonomicky a
aktivní celkem
60 a
více let
(vč.
nezjišt.)
1 021
828
30
27
15
3 668
3 420
51
37
11
Domy
Byty
celkem z toho
trvale
obydlené
celkem
1326
1001
57
46
28
1129
916
33
30
14
2 703
2 355
67
51
29
z toho
trvale
obydlené
2 450
2 219
40
35
15
Tabulka číslo 2: Zákl. ukazatele o městě Blatná a jeho místních částech, 2001
Obec, část
obce
Obec
Blatná
Čekanice
Hněvkov
Milčice
Obyvatelstvo
celkem
6 644
6 167
72
63
22
z toho
ženy
3 433
3 173
37
33
13
Počet obyvatel ve Ekonomicky a
aktivní celkem
věku
Domy
0 1 4
l e t
celke
m
1 123
1064
10
4
2
60 a
více let
(vč.
nezjišt.)
1 187
1045
30
20
10
3 497 1424
3 297 1083
18
61
27
48
7
30
Byty
z toho
trvale
obydlené
celke
m
1 145 2 904
972 2 540
29
70
25
50
10
31
z toho
trvale
obydlené
2 461
2 274
33
27
11
Čekanice, Hněvkov, Milčice jsou místními částmi města Blatné, které je střediskem
osídlení obvodního významu. Spádovým územím tohoto střediska je celá severní část
okresu Strakonice, Pro toto spádové území vykonává Městský úřad v Blatné státní
správu v přenesené působnosti, Hněvkov je součástí Blatné a v oblasti samosprávy je
řízeno zastupitelstvem města.
Město Blatná mělo k 31. 12. 2007 celkem 6 675 obyvatel. Demografický vývoj byl do značné
míry poznamenán politickými i ekonomickými změnami. V 70. a 80. letech ovlivnily
demografický vývoj sociální podpory v různých oblastech, což vedlo k vysoké sňatečnosti při
nízkém věku snoubenců a nízkém průměrném věku matky. Po roce 1989 se situace
změnila. Rozšiřují se možnosti studia, cestování či volnočasových aktivit. Na druhou stranu
se objevují jevy, které byly do té doby neznámé - nezaměstnanost, menší sociální jistoty atd.
Díky tomuto faktu byl významně ovlivněn demografický vývoj a chování mladé generace. Při
zakládání rodiny je kladen větší důraz na ekonomické osamostatnění a zajištění či větší míru
zodpovědnosti. Výsledkem bylo neuskutečnění druhotné demografické vlny početně silných
ročníků ze 70. let.
Pokles počtu obyvatelstva města Blatná lze považovat za přiměřený. S ohledem na obrat
demografického vývoje v České republice v roce 2006 a mírně kladné číslo přírůstku
způsobeného migrací, je možné v blízké budoucnosti počítat s další stabilizací, popřípadě i
mírným růstem počtu obyvatel.
64
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Jako protihodnotou nepříznivého vývoje počtu obyvatelstva zůstal dosud zachován charakter
původní vesnice, dnes pro mnohé atraktivní.
Stav roku 2005
obec
kód obce
Hněvkov
Čekanice
Milčice
019062
019071
48
61
30
trvale obydlené
25
29
10
k rekreaci
22
25
19
byty celkem
50
70
31
byty trvale obydlené
27
33
11
z toho v rodinných domech
27
29
11
celkem
63
72
22
ženy
33
37
13
ve věku 0- 14let
4
10
2
ve věku 65+
15
23
8
narozené v obci
31
26
11
celkem
27
18
7
vyjíždějící za prací
3
9
3
v zemědělství, lesnictví, rybolovu
3
5
3
v průmyslu a stavebnictví
13
7
2
ve službách
8
5
2
vyjíždějící žáci, studenti a učni
5
4
1
hospodařící domácnosti
28
34
14
obyvatelstvo
byty
domy
089729
celkem
Vývoj a prognóza počtu bydlících obyvatel
Sídlo
Hněvkov
obyvatelé
stálí
2005
2009
2011
2020
63
70
73
220
72
71
68
180
22
17
18
65
občasní
Čekanice
stálí
občasní
Milčice
stálí
občasní
Návrh urbanistické koncepce
Obce Hněvkov a Milčiice patří mezi malá sídla místního významu prakticky bez občanské
vybavenosti, v Čekanicích zásadní vybaveností je zámek. Převažuje zemědělská výroba.
Rozvoj obcí
V zásadě nelze počítat s výrazným a rychlým rozvojem obcí. Jedním z důvodů je i
nedostatek pracovních příležitostí v obci a okolí a také poměrně špatná veřejná
dopravní obslužnost (v Čekanicích a Milčicích).
Návrh bude řešit dostavbu obce v mezích zastavěného území a na několika rozvojových
plochách formou rodinné a rekreační výstavby. Drobné soukromé podnikání nerušící okolí je
možné realizovat ve stávající anebo v nově navržené výstavbě.
V oblasti občanského vybavení nové rozvojové plochy, kromě jedné v Mičicích, nebyly
nárokovány.
U veřejných prostor je nutné provést zhodnocení parteru formou vymezení
komunikací, drobnou architekturou - lavičky apod. a doplněním zeleně.
65
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
V oblasti rozvoje podnikatelských aktivit mají obce dostatek rezerv na stávajících plochách,
a tak není nutné stávající areály rozšiřovat. Výraznými jsou areál bývalého ovčína u Ovčího
rybníka a zemědělský podnik v Čekanicích. V Milčicích, v návaznosti na zemědělské
hospodářství se uvažuje s rozvojem v návaznosti na stávající plochu výroby a skladování pro
zemědělskou výrobu. V Čekanicích je rovněž blíže definován rozvoj zemědělské plochy jižně
od jádra obce (chov koní).
Významné je okolí obcí se svými rybníky a lesy. Přírodní ráz krajiny není moc narušen
intenzivní zemědělskou výrobou minulých let.
Bytový fond se skládá převážně z bývalých zemědělských usedlostí, menší část fondu je v
nových objektech a nebo v objektech rekonstruovaných.
Základní urbanistická koncepce vychází z hlavních cílů územního plánu stanovených v
zadání.
Zachování tradiční urbanistické struktury obce a respektování urbanistických hodnot obce.
Respektování nemovitých kulturních památek.
Navržené zastavitelné území navazuje na zastavěná území a rozšiřuje je.
Trasa silnice I. třídy je navržena v zásadách rozvoje Jč. kraje k přeložení vně zastavěného a
zastavitelného území, v obci Hněvkov je pro tuto akci vymezen koridor.
Přepracovaný návrh Změny č.4 ÚPnSÚ Blatná je upraven dle připomínek.
Jsou zredukovány rozvojové plochy v Hněvkově, které by představovaly nutnost velkého
záboru kvalitních půd zemědělského půdního fondu. Pouze část značená SOH5 podél
komunikace, dle požadavku zástupců města, je zde ponechána.
V Lokalitě (pod
„Píseckou ulicí), která již byla navržena v ÚPnSÚ Blatná jako zastavitelné území, jsou v
přepracovaném návrhu Změny č.4 ÚPnSÚ Blatná, navrženy plochy SOH1, RIH1 a VDH1 na
pokyn pořizovatele, jako rozvojové
(v původním návrhu zčásti jako přestavbové).
Navrhované plochy Změnou č.4 ÚPnSÚ Blatná zde toto území doplňují. V blízkém výhledu
se zde mají zlepšit podmínky realizací přeložky silnice 1/20. Současná silnice je zatím dosud
plně funkční a je nutno při zástavbě respektovat její hygienické ochranné pásmo. Podle
požadavku zástupců města je zde řešena zastavitelná plocha SOH1 vcelku s respektováním
vedení tech.infrastruktury včetně OP.
Dle požadavku Odboru dopravy MěÚ Blatná je pro plochy SOH1, SOH3, SOH7, SOH5,
SOH6, DSH2, RIH4, navržena ke zpracování územní studie. Původně navrhovaná plocha
DSH1 je z návrhu vypuštěna, dopravní řešení bude navrženo v rámci územní studie.
Plocha SOH11 byla zmenšena (možnost výstavby cca 2RD).
Možnosti zalesnění jsou v podmínečném využití pro plochy NZ vyjma ploch ochrany I. a II.
třídy půdy.
V případě původně navrhované plochy d/SV1, nyní pro fotovolt. Elektrárnu, zástupce KÚOZZL nesouhlasí se změnou regulativů, jak bylo v zadání, tzn., že plocha zůstává stejná
jako ve změn č. 3 ÚPnSÚ Blatná.
Dle požadavku zástupců města nejsou pozemky ÚSES zařazeny pro vyvlastnění ve VPO.
V památkové zóně v k.ú.Blatná je požadavek na zpracování dokumentací autorizovaným
architektem.
V k.ú. Čekanice je plocha OVC1 jako maximální možná, lokálni biokoridor vedený přes
centrum obce není možné více zužovat.
Parcela v Čekanicích 102/1 z důvodu vedení a OP lesa je rozdělena na plochu SOC4 a ZS.
V koordinačním výkresu a výkresu předpokládaných záborů ZPF jsou značeny plochy
meliorací. V tabulkách jsou uvedeny u záborů rozlohy ploch investic do půdy.
V regulativech pro SO nejsou uváděny přesné počty budov.
Jsou provedeny korekce v textových i v grafickyh částech.
Výkres širších vztahů je zpracován v měřítku 1:50000.
Skladba výkresů pro k.ú.Hněvkov, Čekanice a Milčice je zachována.
Řešená území změn na k.ú.Blatná jsou dokumentována dohromady v hlavním výkresu
přehlednějším způsobem nad výřezem katastrální mapy Blatné.
66
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
V koordinačním výkresu jsou navíc dokumentovány vazby na bližší okolí jednotlivých změn,
zejména pro možnost orientace v inženýrských sítích a limitech.
Pro změny na k.ú.Blatná není zpracován výkres veřejně prospěšných staveb, Změna č.4
ÚPnSÚ Blatná zde žádné veřejně prospěšné stavby nevymezuje.
Podle předchozích platných ÚPD se změny týkají zastavěného území, nenavrhují se nároky
na vyčleňování ze zemědělského půdního fondu, z toho důvodu není zde zpracován výkres
předpokládaných záborů ZPF.
Řešené území změny na k.ú.Drahenický Málkov je ve Výkresu základního členění území
vyznačeno nad katastrální mapou. Hlavní výkres je dokumentován na širším výřezu
katastrální mapy, stejně jako Koordinační výkres.
Členění území obcí na plochy s rozdílným způsobem využití
Plochy s rozdílným způsobem využití pokrývají beze zbytku a jednoznačně celé řešené
území.
PŘEHLED ZÁKLADNÍCH DRUHŮ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
OBSAŽENÝCH V ÚZEMÍ
Základní druhy ploch s rozdílným způsobem využití dle §4 - §19 vyhlášky č.501/2006Sb.
• plochy bydlení
• plochy smíšené obytné
• plochy rekreace
• plochy občanského vybavení
• plochy zeleně soukromé a vyhrazené
• plochy zeleně ochranné a izolační
• plochy veřejných prostranství
• plochy výroby a skladování
• plochy vodní a vodohospodářské
• plochy zemědělské
• plochy zahrad a sadů v nezastavěném území
• plochy lesní
• plochy přírodní
• plochy smíšené nezastavěného území
• plochy dopravní infrastruktury
• plochy technické infrastruktury
TYPY PLOCH V ÚZEMÍ
Základní druhy ploch (uvedené v §4-§19 vyhlášky č.501/2006 Sb.) jsou dále podrobněji
členěny na
typy ploch, a to v souladu s §3, odst.4 vyhlášky č.501/2006 Sb. s ohledem na specifické
podmínky a charakter území.
Seznam základních typů ploch:
plochy bydlení
BI – plochy bydleni - v rodinných domech
plochy smíšené obytné
SO - plochy smíšené obytné
plochy rekreace
RI - rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci
RN - rekreace - na plochách přírodního charakteru
plochy občanského vybavení
OM – občanské vybavení – komerční zařízení malé a střední
OV – plochy občanského vybavení
OS - plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení
plochy zeleně soukromé a vyhrazené
ZS - zeleň - soukromá a vyhrazená
67
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
plochy zeleně ochranné a izolační
ZO - zeleň - ochranná a izolační
plochy veřejných prostranství
PV - plochy veřejných prostranství
ZV - veřejná prostranství – veřejná zeleň
plochy výroby a skladování
VD – drobná výroba a služby
VZ - plochy výroby a skladování - zemědělská výroba
plochy vodní a vodohospodářské
W
plochy zemědělské
NZ
plochy zahrad a sadů v nezastavěném území
ZZ
plochy lesní
NL
plochy přírodní
NP
plochy smíšené nezastavěného území
NS
plochy dopravní infrastruktury
DS – dopravní infrastruktura – silniční –
-silnice I.třídy,
-silnice III.třídy,
-místní komunikace,
DZ - dopravní infrastruktura – drážní
-železniční tratě a plochy
plochy technické infrastruktury
TO – nakládání s odpady
TI – inženýrské sítě
CHARAKTERISTIKY ZÁKLADNÍCH DRUHŮ PLOCH
Zastavitelné plochy jsou vymezeny v grafické části územního plánu.
Plochy bydlení - v rodinných domech (BI)
Uplatnění pro rodinné domy - jen v plochách změny č.II., č.IV. č.V. a IX. na katastrálním
území Blatné
Bydlení je zde reprezentováno povětšině izolovanými rodinnými domy.
Plochy smíšené obytné (SO)
Bydlení je zde reprezentováno povětšině izolovanými rodinnými domy, dílem s relikty
hospodářského zázemí. Tato funkce se bude nadále rozvíjet v návaznosti na plochy
k bydlení již užívané.
Plochy rekreace - rodinná rekreace (RI)
Rekreace je na území obce reprezentována objekty rodinné rekreace. Tato funkce je
přípustná i v plochách bydlení.
Plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (RN)
Plocha u rybníka Kvítek využívaná pro letní tábory
68
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Plochy občanského vybavení :
Plochy občanského vybavení stávající a navržené k doplnění potřebných funkcí.
Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV)
Navrhované plochy umožní zlepšení podmínek pro správu obce.
Plochy občanského vybavení – komerční zařízení (OM)
Současné plocha této funkce – areál zámku je stabilizovaná. Navrhovaná plocha
umožní zlepšení územních předpokladů rozvoje komerčních zařízení jak pro potřeby
obyvatel, tak pro rozvoj cestovního ruchu.
Plochy občanského vybavení - tělovýchova, sport (OS)
Plocha v Milčicích je stabilizovaná. Nově se navrhuje v návaznosti na rozvoj bydlení
v Hněvkově. V Drahenickém Málkově změna č.4 navrhuje plochu u Podhajského
rybníka. Navržená plocha v Hněvkově – minigolf adventure, tenisový kurt.
Plochy zeleně soukromé a vyhrazené (ZS)
Významné plochy se uplatňují v zámeckém areálu v Čekanicích, v Milčicích. ve vazbě na
statek. parc.čís. 1.
Plochy zeleně ochranné a izolační (ZO)
Uplatnění podél návrhového rekreačního území podél komunikace I.tř. v Hněvkově.
Plochy veřejných prostranství (PV)
V souvislosti s rozvojem ploch smíšených obytných, jsou kromě stávajících navrženy další
plochy.
Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV)
Plocha u rybníka v Čekanicích
Plochy výroby a skladování-drobná výroba a služby (VD)
Plocha je navrhována v severní části Hněvkova.
Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba (VZ)
Stávající plocha v jihovýchodní části Milčic.
Další plocha je navrhována ve východní části Milčic v návaznosti na stávající plochu.
Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plochy a vodní toky (W)
Vodní plochy a vodní toky jsou stabilizované.
Plochy zemědělské (NZ)
Plochy jsou určeny pro rostlinnou zemědělskou výrobu.
Zahrady, sady (ZZ)
Plocha sadů a zahrad nezastavěného území.
Plochy lesní (NL)
Plochy jsou určeny pro lesní hospodářství.
Plochy přírodní (NP)
Plochy zeleně přírodního charakteru.
Plochy smíšené nezastavěného území (NS)
Zpravidla některá kontaktní území při vodních, lesních a zemědělských plochách. Uplatnění
např. v návaznosti na vodní plochy Ovčínského rybníka v Čekanicích; v Hněvkově pod
Chocholkou.
Plochy dopravní infrastruktury (DS)
Plochy silniční dopravy zahrnují silnice I. a III. třídy. Z nichž silnice I. tř. procházející
zastavěným územím Hněvkova, ÚP vytváří podmínky, v souladu s nadřazenou ÚPD, pro její
69
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
přeložení vně ZÚ. Ostatní síť tvoří stabilizované i navržené místní komunikace.
Plochy účelových komunikací včetně odstavných a parkovacích ploch jsou součástí
ostatních ploch s rozdílným funkčním využitím jak v ZÚ, tak mimo něj.
Železniční tratě a plochy (DZ)
-železniční tratě a plochy
Železniční trať a plocha v Hněvkově je stabilizovaná
Plochy technické infrastruktury:
Technická infrastruktura - inženýrské sítě (TI)
V každé obci jsou vymezeny rozvojové plochy pro ČOV.
Technická infrastruktura – nakládání s odpady (TO)
Stabilizovaná a navazující rozvojová plocha skládky v Hněvkově.
Vymezení systému sídelní zeleně
Sídelní zeleň je součástí ploch vymezených pro jiné funkce (bydlení, rekreace, občanské
vybavení, sport, výroba). Samostatné plochy sídelní zeleně se vymezují pro zeleň
soukromou a vyhrazenou (plochy ZS), zeleň na veřejných prostranstvích (plochy. ZV), zeleň
ochranná a izolační (plochy ZO) a zahrady a sady (plochy ZZ ).
Plochy pro bydlení
Prognóza bytové výstavby
rok 2020
Hněvkov
Čekanice
Milčice
Celkem
Počet obyvatel
150
180
65
395
Počet nových RD
48
10
5
97
Sídlo
Veřejná občanská vybavenost
Přehled občanské vybavenosti na území obce:
- Administrativa, hospodářská a veřejná správa: není
- Knihovna - zajišťuje Blatná
- Požární zbrojnice - není
- Česká pošta – zajišťuje Blatná
- Školství:
mateřská škola - zajišťuje Blatná
základní škola – zajišťují Blatná, Záboří
vyšší stupně škol - zajišťují Strakonice
- Zdravotnictví: základní lékařské služby, jakož i lékárna jsou zajištěny v Blatné,
nemocnice ve Strakonicích.
- Církev:
V obci je situována jen památkově chráněná kaple s lesní hrobkou.
Kostel + hřbitov jsou ve městě Blatná.
Plochy výroby a skladování
Zemědělská výroba
Zemědělské plochy obhospodařuje ZD Záboří, Zemědělské obchodní družstvo Blatná.
Zemědělské zásobování a nákup sídlí v Blatné.
Průmysl a skladování
Nejsou v obci zastoupeny.
Plochy rekreace
Hromadná rekreace
Plocha Skautského tábora u rybníku Kvítek
70
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Individuální rekreace
Nejsou navrženy nové plochy pro rekreační chaty. Většina objektů v obci je a bude v rámci
ploch pro bydlení využívána jako rekreační chalupy.
V území jsou zastoupeny také samostatné zahrady, které nejsou zastavěny, ani nejsou
územním plánem k zástavbě navrženy.
Sportovní plochy
Malá rekreační a dětská hřiště mohou být umístěna v rámci rozvojových lokalit a jejich
lokalizace by byla pak upřesněna v podrobnější dokumentaci.
Koncepce veřejné zeleně
Základní kategorie (funkční plochy) zeleně označené v územním plánu jsou:
veřejná prostranství – veřejná zeleň, uplatnění v prostorech návsí, stávajících a navržených
veřejných prostranství
zeleň - ochranná a izolační,
plochy přírodní.
Vedle ploch lesa (PUPFL) a ploch trvalých travních porostů mají tyto plochy význam z
hlediska utváření krajiny. Jsou to ostrůvky krajinné zeleně a rozptýlené remízky a lesíky.
Plochy u rybníků.
Plochy pro dopravní stavby
Návrh koncepce dopravy
Ing.Ivan Kňourek
Širší dopravní vztahy
Silniční doprava
Obce Hněvkov, Čekanice a Milčice jsou situovány jižně od města Blatné v pahorkaté krajině
o průměrné nadmořské výšce 520 m.n.m. Jsou zpřístupněny silnicí I/20, vedenou
Hněvkovem do Blatné, silnicí III/1731 procházející Čekanicemi z Lažan do Blatné, na ně
navazují sítě místních a účelových komunikací.
Obec Drahenický Málkov leží cca 5km severně od Blatné na trase komunikace III/1374
(Blatná – Drahenice).
Dopravní infrastruktura
silnice I. třídy
- silnice I/20
- k.ú. Hněvkov, k.ú. Blatná
silnice II. třídy
- silnice II/121
- k.ú. Blatná
- silnice II/174
- k.ú. Blatná
- silnice II/175
- k.ú. Blatná
silnice III. třídy
silnice III/1731 (Blatná – Lažany) - k.ú. Blatná, k.ú.
Čekanice
- silnice III/1399 - k.ú. Blatná
- silnice III/1738 - k.ú. Blatná
- silnice III/1734 - k.ú. Blatná
- silnice III/1735 – k.ú. Blatná, k.ú. Drahenický Málkov
- silnice III/1214 - k.ú. Blatná
místní a účelové komunikace
- k.ú. Blatná,k.ú. Hněvkov, k.ú. Čekanice, k.ú. Milčice, k.ú.
Drahenický Málkov
Místní komunikace
Doplnění místních komunikací je navržené zejména pro dopravní napojení rozvojových
lokalit, pro něž bude řešeno i v rámci funkčních ploch.
V územním plánu je počítáno se stávajícími autobusovými zastávkami v řešeném území,
zastávky budou posouzeny a upraveny podle ČSN.
Jednoznačně lokalizované plochy pro dobudování sítě místních komunikací jsou zakresleny
v grafické části dokumentace.
71
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Místní komunikace a parkoviště pro obsluhu území je možné umístit i uvnitř jednotlivých
funkčních ploch podle regulativu příslušné funkční plochy.
Nová bytová zástavba obce musí mít saturován počet odstavných stání na vlastním
pozemku či v objektu. Odstavné a parkovací plochy je třeba realizovat v adekvátní kapacitě
v rámci ploch komerčních zařízení občanského vybavení, výroby a skladování.
Podmínky realizace vymezených lokalit zm.č.4 ÚP:
(dle vyjádření ŘSD) musí respektovat silniční ochranné pásmo stávající silnice 1/20 dle
zákona č.1311997 Sb., o pozemních komunikacích
• musí respektovat koridor pro plánovanou silnici 1/20 v min. šíři 200 m s osou trasy
dle výše uvedených dokumentací a neohrozit realizaci a provoz na ní (TOH);
• v případě vymezených funkčních využití, u kterých musí být splněny platné
hygienické limity, musí být řešeny jako plochy podmíněně přípustné za podmínky, že
investoři výstavby v řešené lokalitě v dalších stupních řízení (územního a stavebního)
prokáží, že nejsou překračovány platné hygienické limity pro chráněný venkovní prostor,
chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb. V případě nesplnění
limitů nebude moci být stavba realizována. V případě navržení technických opatření k
eliminaci negativních vlivů z provozu na 1/20, nebudou realizována na náklady ŘSD ČR a
na našich pozemcích.
• být dopravně napojeny přednostně ze silnic nižších tříd a pomocí stávajících sjezdů
na stávající komunikaci 1/20. Dopravní napojení na 1/20 musí být v rámci následujících
stupňů řízení - územního a stavebního - projednáno a odsouhlaseno ŘSD ČR. Bez
odsouhlasení připojení nebude umožněno.
- Navržená místní komunikace (lokalita DSH2) se napojuje pomocí stávající místní
komunikace a stávajícího připojení na sil. V20. Upozorňujeme na § 39 zákona Č. 13/1997
Sb., o pozemních komunikacích, a to, že v případě, dojde-Ii k podstatnému nárůstu zatížení
části silnice, jejíž stavební stav nebo dopravně technický stav tomuto nárůstu zjevně
neodpovídá, je osoba, která nárůst způsobila, povinna uhradit náklady spojené s nezbytnou
úpravou dotčené části silnice.
- Podmínky neomezené realizací přeložky I/20 a jejím uvedením do provozu, a to:
• v případě vymezených funkčních využití, u kterých musí být splněny platné
hygienické limity, musí být lokality řešeny jako plochy podmíněně přípustné za podmínky, že
investoři výstavby v řešené lokalitě v dalších stupních řízení (územního a stavebního)
prokáží, že nejsou překračovány platné hygienické limity pro chráněný venkovní prostor,
chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb.
V případě nesplnění limitů nebude moci být stavba realizována. V případě navržení
technických opatření k eliminaci negativních vlivů z provozu na 1/20, nebudou realizována
na náklady ŘSD ČR a na našich pozemcích.
• přímé napojení na budoucí 1/20 (především lokalit VII., a TOH) nebude umožněno.
Železniční doprava
železniční dráha regionální
Železniční doprava
prochází územím katastru Hněvkov
železniční trať čd. č. 203 Strakonice – Blatná – Březnice
jednokolejná
letiště
- poblíž letiště Tchořovice
-
objekt požární ochrany
hasičské zbrojnice
Hasičský záchranný
Strakatého
-
sbor
Jihočeského
ostatní veřejná infrastruktura
telefonní síť (pevné linky)
72
kraje
Blatná
-
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
-
veřejný rozhlas obecní
Zemědělská doprava
Pro pohyb zemědělské techniky bude využívána síť zemědělských cest, místních
komunikací, ale i část silnic III. třídy. Stávající pohyb zemědělské techniky na
obhospodařované pozemky je dán především sítí stávajících polních cest, konfigurací terénu
a rozmístěním středisek.
Chodníky
Chodníky budou budovány alespoň jednostranně podél průjezdných úseků silnic
v zastavěném území obce. Rovněž bude třeba navrhnout chodníky v rozvojových plochách
a pro přístup k nim.
V grafické části nejsou chodníky podél silnic zakresleny, jsou součástí dopravního koridoru
silnic a místních komunikací.
Doprava v klidu
Garáže
Osobní automobily jsou garážovány přímo v RD nebo na pozemcích u RD, výjimečně
v samostatně stojících jednotlivých garážích na pozemcích majitelů. U nové výstavby musí
být řešeno odstavování automobilů. S výstavbou samostatných řadových garáží nebo garáží
jiného typu není v obci uvažováno.
Parkoviště
V současné době se parkuje na místních komunikacích, samostatná parkoviště v obci
nejsou.
Hromadná přeprava osob
V územním plánu je počítáno s autobusovými zastávkami:
Stávající autobusové zastávky budou posouzeny a úpravy provedeny v souladu s ČSN.
Posouzení životního prostředí z hlediska negativních důsledků hluku z
dopravy
Řešeným územím prochází silnice I. třídy s vysokou intenzitou dopravy a
menší intenzitou.
silnice III. třídy s
Návrh koncepce technického vybavení
Vypracovali: Ing. Jan Brejcha a Miroslav Běle
Obsahem návrhu je energetické zásobování obcí Hněvkov, Čekanice, Milčice:
- zásobování energií pro vytápění
- zásobování vodou
- odvod odpadní vody , kanalizace .
Při vypracování jsme vycházeli z požadavků investora , stavební dokumentace, místních
podmínek a souvisejících předpisů a norem.
Podklady
K dispozici byly výkresy a situace obcí a podklady z regionu a správců sítí. Zakreslení
stávajících inženýrských sítí bylo provedeno podle vyjádření správců dotčených sítí. Před
zahájením zemních prací je nutné přesné vytýčení, aby nedošlo k jejich porušení. Nutno
dodržet vzdálenosti od ostatních sítí dle ČSN 73 6005, dle konečného vytýčení jednotlivými
správci.
Kromě stálých obyvatel žijí v obcích jsou i přechodně bydlící obyvatelé – chaty , chalupy.
Předpokládaný rozvoj obce Hněvkov
Stávající počet obyvatel
Rekreanti (chataři, chalupáři)
Předpokládaný budoucí počet obyvatel
Předpokládaný rozvoj obce Hněvkov
73
70 obyv.
30 osob
150 obyv.
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Možnost výstavby cca48RD
Předpokládaný rozvoj obce Čekanice:
Stávající počet obyvatel
80 obyv.
Rekreanti, (chataři, chalupáři, ubytování - zámek)
45 osob
Předpokládaný budoucí počet obyvatel
180 obyv.
Předpoklad vzhledem ke stávající stavební kapacitě a možnosti výstavby cca 10 RD.
Předpokládaný rozvoj obce Milčice
Stávající počet obyvatel
25 obyv.
Rekreanti, (chataři, chalupáři, ubytování - zámek)
25 osob
Předpokládaný budoucí počet obyvatel
65 obyv.
Předpoklad vzhledem ke stávající stavební kapacitě a možnosti výstavby cca 5 RD
Zásobování vodou
Zásady řešení
Hněvkov - Zásobování vodou - Vodovod:
Na území Hněvkova není vybudován veřejný vodovod. Objekty obytné zástavby i občanské
vybavenosti obce Hněvkov jsou v současnosti zásobovány vodou z vlastních studní u
jednotlivých objektů různé hloubky ( 4 – 12 m) , kapacity i kvality vody. Jako všechny studny
jsou závislé na atmosférických podmínkách. Kvalita vody plně neodpovídá normám,
zejména u málo hlubokých studní.
Návrh pro zásobování objektů obce do budoucna:
3. Vybudování centrálního vodovodu pro obec zásobovaný z nového zdroje pitné
vody. Trasy vodovodů budou vedeny veřejnými plochami, podél komunikací ,
dostatečně zokruhovány a vedeny pokud to bude možné společně s kanalizací a
plynem .
4. H1) Připojení severní lokality v Hněvkově u Blatné na městský vodovod Blatná
H2) Pro ostatní zastavěné a zastavitelné území Hněvkova Nový zdroj je přivaděč
vody Římov – Blatná. Na něj se přípojka přivede
- buď přímo
- nebo na městský vodovod Blatná ( který je jím napájen ), a to ve 2
variantách :
- Přímý připojovací řad Blatná – Hněvkov o délce cca 2,2 km
- Společný připojovací řad Blatná – Mačkov – Hněvkov v délce celkem
3,3 km
Obě varianty jsou investičně obdobné , bude záležet na dalším vývoji .
3. Vodojem o zásobě 100 m3 umístěný na svahu kopce Chocholka , jihovýchodně
od obce .
Výpočet spotřeby vody:
Pro bytový fond:
Specifická spotřeba pitné vody – byty s výtokem, WC a koupelnou, s lokálním ohřevem
TUV
46 m3 / obyv, rok
Qr byt = 150 x 46 =
6 900 m3/rok
Pro občanskou a technickou vybavenost : 7 m3 / obyv, rok
Qrvyb = 150 x 7 =
1 050 m3/rok
Potřeba pitné vody pro obec Hněvkov
Qrobyv = Qr byt + Qrvyb
= 6 900 + 1 050 =
Qm
Qh
= 7 950 x 1,5
= 11 925
= 32,67 m3/den
= 32,67 x 1,8 / 24 = 2,45 m3/h
74
m3/rok
7 950 m3/rok
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Hněvkov - Kanalizace – odvod odpadních vod:
V obci je vybudována kanalizace pro část zástavby z betonových trub DN 300 – 600,
uložených poměrně mělce pod povrchem , bez revizních šachet . Do kanalizace jsou
svedeny splaškové odpadní vody i dešťové vody. Část splaškových vod je čištěna
v septicích , či jímkách , část je vypouštěna přímo .Kanalizační stoky jsou svedeny
v několika místech , dle spádu , do toku potoka .
Navrhujeme při předpokládaném rozvoji obce – odkanalizování obce Hněvkov oddílným
kanalizačním systémem.
K odvádění splaškových odpadních vod navrhujeme vybudování splaškové kanalizace, která
bude zaústěna do nově navrhované ČOV. Její umístění v nejnižší části obce je patrné
z výkresu. Přepad z ČOV bude zaústěn do potoka protékající kolem - viz situace. Odpadní
vody z objektů budou odkanalizovány kanalizačními přípojkami DN 150 do hlavní sítě
veřejné kanalizace vedené obcí dle situace. Veřejná síť kanalizace bude nová, zaústěná do
nové ČOV. Pro vybudování kanalizace v této obci jsou dobré geografické podmínky –
spádově lze odkanalizovat celou obec na jedno místo, do ČOV. Trasy kanalizace vést
pokud to bude možné společně s vodou a plynem.
Odvádění dešťových vod bude maximálně využito stávajících stok a kanalizace v maximální
míře zaústěné do potoka. Kde to nebude možné doplněné o záchytné příkopy, další
potřebné stoky a vsakovací místa s důrazem na zachytávání této vody obyvateli pro další
používání zejména pro zahrady. Doporučujeme zejména u novostaveb osazování
záchytných podzemních nádrží.
Produkce odpadních vod: Qs
11 925 m3/rok
32,67 m3/den
=
=
Čekanice - Zásobování vodou - Vodovod :
Objekty obytné zástavby i občanské vybavenosti obce Čekanice jsou v současnosti
převážně zásobovány pitnou vodou z veřejného vodovodu, zbytek z vlastních studní u
jednotlivých objektů. Zdrojem pitné vody jsou 2 studny a 1 podzemní vrt, z nichž je voda
dopravována do Automatické tlakové stanice (ATS). Vydatnost zdroje je 1,5 l/s , výkon
čerpadel 2,5 l/s ( 300 – 400 kPa) . Prameniště má vyhlášené ochranné pásmo I. A II. stupně.
Provozovatel vodovodu je VAK JČ, a.s.
Pro zásobování objektů obce předpokládaném rozvoji navrhujeme rozšíření centrálního
vodovodu pro zbytek obce a předpokládanou novou zástavbu.
Výpočet spotřeby vody:
Pro bytový fond:
Specifická spotřeba pitné vody – byty s výtokem, WC a koupelnou, s lokálním ohřevem
TUV
46 m3 / obyv, rok
Qr byt = 180 x 46 =
8 280 m3/rok
Pro občanskou a technickou vybavenost : 7 m3 / obyv, rok
Qrvyb = 180 x 7 =
1 260 m3/rok
Potřeba pitné vody pro obec Čekanice
Qrobyv = Qr byt + Qrvyb
= 8 280 + 1 260 =
Qm
Qh
= 9 540 x 1,5
=
= 39,2 x 1,8 / 24 =
= 14 310
39,2
2,94
75
9 540 m3/rok
m3/rok
3
m /den
m3/h
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Kanalizace
Čekanice - Kanalizace – odvod odpadních vod:
V obci jsou vybudovány úseky kanalizace a podpovrchového odvodnění, které odvádějí do
místní vodoteče splaškové, dešťové i povrchové tekoucí vody a přepad z rybníčku u čerpací
stanice. Kanalizační síť je vybudována pouze v menší části obce, je vyústěna do dvou
místních vodotečí.
Stávající bytové jednotky pod rybníkem Zádvorský mají splaškové odpadní vody svedeny
do biologického septiku.
Majitelem a provozovatelem kanalizace na území sídla Čekanice je Městský úřad Blatná.
Stávající zámeček má vybudovanou samostatnou ČOV. Přepad v ČOV je napojen do místní
vodoteče, vedené do Ovčího rybníka. Odpadní vody z ostatních objektů jsou čištěny pouze
provizorně, pomocí septiků a žump.
Navrhujeme při předpokládaném rozvoji obce – odkanalizování obce Čekanice oddílným
kanalizačním systémem.
K odvádění splaškových odpadních vod navrhujeme vybudování splaškové kanalizace, která
bude zaústěna do nově navrhované ČOV. Její umístění v nejnižší části na okraji zástavby
obce je patrné z výkresu. Přepad z ČOV bude zaústěn do stoky protékající kolem , dále do
Ovčího rybníka - viz situace. Odpadní vody z objektů budou odkanalizovány kanalizačními
přípojkami DN 150 do hlavní sítě veřejné kanalizace vedené obcí dle situace. Veřejná síť
kanalizace bude nová, zaústěná do nové ČOV.
Odvádění dešťových vod bude maximálně využito stávajících stok, doplněné o záchytné
příkopy, další potřebné stoky a vsakovací místa s důrazem na zachytávání této vody
obyvateli pro další používání zejména pro zahrady.
= 9 222
m3/rok
=
25,3
m3/den
Areál zámečku má již vybudovanou samostatnou ČOV napojenou do vodoteče zaústěné do
Ovčího rybníka
Odpadní vody z areálu ZOD bude nutno zachytit v jímce na vyvážení , případně doplnit
vlastní čističkou – dle odpadů z aktuálně současného provozu.
Produkce odpadních vod: Qs
Milčice - Zásobování vodou -Vodovod:
V obci Milčice jsou trvale i přechodně bydlící obyvatelé v současnosti zásobovány pitnou
vodou z vlastních i obecních studní u jednotlivých objektů. Množství vody je dostatečné ,
kvalita neznámá . V obci se nachází obecní rybník .
Nutno překontrolovat a sledovat kvalitu pitné vody , případně provést opatření .
Pro zásobování objektů obce do budoucna při předpokládaném rozvoji navrhujeme:
1. Vybudování centrálního vodovodu pro obec zásobovaný z nového zdroje pitné vody
. Trasy vodovodů budou vedeny veřejnými plochami, podél komunikací , dostatečně
zokruhovány a vedeny pokud to bude možné společně s kanalizací a plynem .
2. Nový zdroj – dle nového průzkumu vytypovat místa pro vrtaná studně nad obcí dle
situace vč. vodojemu o zásobě 50 m3. Bude nutné navrhnout ochranné pásmo
nového zdroje.
Výpočet spotřeby vody:
Pro bytový fond:
Specifická spotřeba pitné vody – byty s výtokem, WC a koupelnou, s lokálním ohřevem
TUV
46 m3 / obyv, rok
Qr byt = 65 x 46 =
2 990 m3/rok
Pro občanskou a technickou vybavenost : 7 m3 / obyv, rok
Qrvyb = 65 x 7 = 455 m3/rok
Potřeba pitné vody pro obec Milčice
Qrobyv = Qr byt + Qrvyb
= 2 990 + 455 =
Qm
Qh
= 3 445 x 1,5
= 5 167,5
=
14,15 m3/den
= 14,15 x 1,8 / 24 =
1,06 m3/h
76
m3/rok
3 445 m3/rok
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Milčice - Kanalizace – odvod odpadních vod:
V obci není v současnosti žádná kanalizace – splaškové odpadní vody a dešťové vody jsou
odváděny různě – do septiků či jímek a dále do stok
Navrhujeme při předpokládaném rozvoji obce – odkanalizování obce Milčice oddílným
kanalizačním systémem.
K odvádění splaškových odpadních vod navrhujeme vybudování splaškové kanalizace, která
bude zaústěna do nově navrhované ČOV. Její umístění v údolní části jihovýchodně od obce
je patrné z výkresu. Přepad z ČOV bude zaústěn do stoky protékající kolem - viz situace.
Odpadní vody z objektů budou odkanalizovány kanalizačními přípojkami DN 150 do hlavní
sítě veřejné kanalizace vedené obcí dle situace. Veřejná síť kanalizace bude nová, zaústěná
do nové ČOV.
Odvádění dešťových vod bude maximálně využito stávajících stok, doplněné o záchytné
příkopy, další potřebné stoky a vsakovací místa s důrazem na zachytávání této vody
obyvateli pro další používání zejména pro zahrady.
Produkce odpadních vod: Qs
=
=
9 222
25,3
m3/rok
m3/den
Požární ochrana
Požadavky na zajištění požárního zásahu budou řešeny v souladu s ustanovením § 21 vyhl.
č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu z přístupových
komunikací, případně nástupních ploch pro požární techniku v souladu s normovými
hodnotami.
Jako zdroje požární vody v obcích budou použity:
- vodovodní řady budou osazené nadzemními hydranty,
- požární nádrže a rybníčky
Zásobování energií
Plynofikace
Plynofikace obce Hněvkov zahrnuje:
- Přípojku do obce Hněvkov – buď z vysoklotlaku vedoucího mezi Blatnou a
Hněvkovem v délce cca 1 km do RS a Regulační stanice ( RS) pro obec nebo
napojení na STL v Mačkově – pokračováním plynovodu od domova Petra až do
Hněvkova. Plynovod DN 90 , 100 kPa ( případným zvýšením tlaku)
- Páteřní rozvod plynu po obci a přípojky do RD
Rozvody plynu po obci vč. přípojek se budují společně s rozvody vody a kanalizace ,
které se budou v rámci rozvoje současně provádět.
Plynofikace obce Čekanice zahrnuje:
- Přípojku do obce Čekanice provést z obce Bratronice - STL 300 kPa - společně i pro
obec Milčice v délce 3,55 km do přípojného místa ( uzávěr)
Bratronice – Milčice 1,850 km , Milčice – Čekanice 1,7 km
- Páteřní rozvod plynu po obci a přípojky do RD
Rozvody plynu po obci vč. přípojek se budují společně s rozvody vody .
Plynofikace obce Milčice zahrnuje:
- Přípojku do obce Milčice provést z obce Bratronice - STL 300 kPa - společně i pro
obec Čekanice v délce 3,55 km do přípojného místa ( uzávěr)
Bratronice – Milčice 1,850 km , Milčice – Čekanice 1,7 km
- Páteřní rozvod plynu po obci a přípojky do RD
Rozvody plynu po obci vč. přípojek se budují společně s rozvody vody , kanalizace.
Zásobování energií pro vytápění obcí:
Pro zásobování teplem jsou 2 možnosti
- plynofikace obec
- Vytápění samostatné pro RD biomasou
77
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Vytápění netradičními zdroji jako doplnění možností – tepelná čerpadla , solární
energie , při vzniku zemědělských podniků – vytápění bioplynem - v tomto případě je
nutné sledovat a reagovat na vývoj těchto rychle se rozvíjejících technologií .
Vytápění obcí biomasou zahrnuje :
- vlastní kotle na biomasu – výběr zařízení pro spalování dřeva či zpracované
biomasy
s využitím akumulace
- možnost a příležitost některých obyvatel pro pěstování biomasy – pozemky, lesy
- možnost a příležitost některých obyvatel pro zpracování biomasy – technologie
Přesto, že se v poslední době propagovala plynofikace obcí, považujeme tento projekt za
nevydařený z několika důvodů:
Plynofikace je velmi nákladná zejména pro malé obce.
Zdražováním plynu obyvatelé obcí dablují plynový kotel kotli na tuhá paliva staršího původu
se špatnou účinností, takže výsledný efekt ekologického vytápění je pochybný.
Doporučujeme pro malé obce vytápění biomasou kotli s dobrým spalováním. Biomasa se
v obcích produkuje, obyvatelé jsou majiteli pozemků. Vytváří se tím i pracovní příležitosti pro
pěstování a zpracování biomasy.
Využití netradičních zdrojů energií , jako tepelná čerpadla,solární energie zejména jejich
kombinace je zatím nákladnější, může být individuální, ale jeho vývoj je podporovaný a
poměrně rychlý. Taktéž se zlepšují výsledné parametry zařízení .
Dotace pro tento způsob vytápění by postačila mnohem menší než plynofikace a přitom
s větším efektem ve více úrovních pro samotnou obec.
Zatím je nutno uvažovat o obou způsobech , protože se situace s vývojem a snahou
ekologickou stále mění , a vývoj zařízení pro vytápění je rychlý . Proto bude jej nutné před
realizacemi vždy přehodnotit.
Zásobování elektrickou energií.
Zajištění výhledového příkonu
Systém zásobovaní obce el. energií zůstane i ve výhledu nezměněn tj. systémem 22kV
z vedení VN 210.
Pro rozvoj bydlení v Hněvkově bude navržena 1x kabelová trafostanice.
Samostatná trafostanice bude navržena v případě realizace a napojení fotovoltaické
elektrárny do rozvodné sítě.
Rozvod systému VN
Současný rozvodný systém VN, který je řešen nadzemním vedením, je zachován
a rozšiřován dle potřeby odběru. K většímu rozšíření systému VN dojde pouze při realizaci
rozvoje ploch pro bydlení v Hněvkově. Předkládaný územní plán obce nevyžaduje úpravy
tras stávajících vedení VN. Pro rozvoj bydlení v Hněvkově bude navržena 1x Kabelová trafo.
Umístění trafostanice bude řešit územní studie.
Rozvod NN kabelové sítě bude řešen a doplňován podle postupu výstavby a požadavku
vyjádření JČE na celkové řešení.
Orientační výpočet potřeby elektrické energie (výhled) - ve výhledu se nepředpokládá
s přímotopným elektrickým vytápěním ani ohřevem TUV.
Hněvkov:
stávající stav:
RD……………….…23 x 3,5 kW…….……80,5 kW
Rekr.domky….……22 x 1,5 kW………….33,0 kW
+ návrh:
………………41 x 3,5 kW…..………..…143,5 kW
ČOV…………………………………………...5,0 kW
Skládka…………………………….………..10,0 kW
Hněvkov: severní lokalita u Blatné
stávající stav:
RD……………….…6 x 3,5 kW……………21,0 kW
+ Návrh:
RD ………………43 x 3,5 kW…..………150,5 kW
78
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Rekreace, zahrádky ..……20 x 1,5 kW…30,0 kW
Drobná výroba ………………………… 30,0 kW
Potřeba elektrické energie celkem Hněvkov ……........503.5 kW
Čekanice
stávající stav:
RD……………….…36 x 3,5 kW…….…126,0 kW
Rekr.domky….……25 x 1,5 kW…… ….37,5 kW
Vybavenost (zámek)……………………..30,0 kW
Výroba a skladování zemědělská……....40,0 kW
+ Návrh:
RD ………………10 x 3,5 kW……..……35,0 kW
ČOV………………………2 x 5 kW …….10,0 kW
Vybavenost…………………………..……20,0 kW
Potřeba elektrické energie celkem Čekanice...….…..298,5 kW
Milčice
stávající stav:
RD……………….…11 x 3,5 kW…….……38,5 kW
Rekr.domky….……20 x 1,5 kW………….30,0 kW
+
Návrh:
RD ………………5 x 3,5 kW……….……17,5 kW
ČOV…………………………………….…....5,0 kW
Výroba a skladování zemědělská……….20,0 kW
Vybavenost…………………………………20,0 kW
Potřeba elektrické energie celkem Milčice……..….…..131 kW
Telekomunikace
Radioreléové (RR) trasy – řešeným územím neprochází RR trasy radiokomunikací.
Telekomunikační kabely - Řešeným územím prochází v jižním území Hněvkova dálkový
telekomunikační kabel, je zakreslen v grafické části odůvodnění územního plánu.
Trasy telekomunikací budou respektovány.
Rozvod telefonní sítě bude v lokalitách výstavby pokládán v kabelech v souběhu s NN a
VO.
Pošta
Pošta je v Blatné.
TV signál
Distribuce je zajišťována z vysílačů
Vodní toky a plochy
Řešené území Čekanic odvádějí místní vodoteče, napojené do Ovčího rybníku.
Na severozápadním okraji obce jsou průtočné rybníky Záklický a Zádvorský. Na západním
okraji obce malý rybník beze jména. Hlavním vodním recipientem řešeného území je řeka.
Vodním recipientem Hněvkova je Hněvkovický potok, který protéká zastavěným územím
Hněvková a vtéká po cca 1km do Buzického rybníka a řeky Lomnice. Z toku
Hněvkovického potoka jsou dále vedeny malé meliorační stoky, které tvoří systém napájení
a odpadů několika rybníků (Přední Hněvkov, Velký Mačkovský)
Na začátku zástavby Hněvkova je na toku Hněvkovického potoka vybudován malý rybníček
(požární nádrž). Malá část trasy potoka je regulována, při větších průtocích dochází k
rozlivům velké vody do inundačního území potoka a k záplavám některých objektů podél
potoka.
79
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Tekoucí Povrchové vody budou. vedeny samostatně, nebudou napojeny do kanalizační sítě
(přetěžování ČOV).
Při navrhování jakékoliv nové zástavby v blízkosti vodotečí a vodních ploch a při
rekonstrukci rybníčku, bude nutné počítat se zachováním doprovodné zeleně, případné
nutné regulace vodoteče budou provedeny v současné trase a to tak, aby bylo možno zajistit
její údržbu a aby byl zachován přírodní charakter vodoteče. Stávající část trasy potoka,
vedoucí v zástavbě Hněvkova, zůstane v otevřeném korytě, nebude zatrubněna.
Největší vodní plochou je v Milčicích rybník Chvalov napojený prostřednictvím potoka
Jordánek a systému vodních nádrží na rybník Ovčín v Čekanicích. Dalším rybníkem je
Kvítek. Východně od jádra obce jsou kaskádově situovány umělé vodní nádrže odvodněné
směrem k jihu vodním tokem v údolnici následného nižšího území. Toto místo se předběžně
jeví jako plocha vhodná pro situování ČOV pro Milčice.
Protierozní opatření
Proti eroznímu působení vody se navrhuje v maximální míře zatravnění exponovaných
pozemků. V případě výsadby hospodářských plodin se doporučuje upřednostňovat druhy
odolné vodní erozi (víceleté pícniny, ozimé obiloviny).
Podél stávajících polních cest a navrhovaných lokalit pro výstavbu RD (podle řešení
územních studií) se navrhuje vybudování zemních záchytných příkopů.
Ochrana před povodněmi
Pokud jde o ochranu před povodněmi, jak z hlediska krajinného rázu tak i vlastní funkčnosti
opatření, jsou odborníky rozhodně preferována pasivní protipovodňová opatření oproti těm
aktivním. Proto je zde jasná podpora zvýšení retenčních schopností krajiny. Obnovování
lesů namísto orné půdy, podpora luk a pastvin, omezování pěstování širokořádkových plodin
na svazích, vymezování ploch s plánovaným rozlivem.
Do území Hněvkova zasahuje Buzický biologický rybník s přilehlou částí zátopového území,
Ostatní vodní toky a plochy v řešeném území nemají stanoveno záplavové území.
Podmínky prostorového uspořádání:
a) max. výška obytných objektů – dle přiložených tabulek,
b) max. výška hospodářských a provozních staveb – 10m v hřebeni, sedlové střech,
c) v stabilizovaných plochách SO zachovat stávající podlažnost a charakter zastřešení,
(maximální výška zástavby a podlažnost dle stavu před demolicí, či
rekonstrukcí).
OZN
.
FUNKČNÍ PLOCHA
REGULATIVY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ
ZPRACOV
AT ÚZEMNÍ
STUDII
SOH 1
Hněvkov
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení,
dopravní napojení z rozšířené místní
komunikace, je třeba zpracovat územní studii
SOH 3
Hněvkov
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení,
dopravní napojení z rozšířené místní
komunikace, je třeba zpracovat územní studii,
až do doby převedení komunikace 1/20 do nižší
třídy je nutno respektovat ochr pásmo silnice
1.tř
ÚS
SO
SOH 5
Hněvkov
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení,
dopravní napojení z rozšířené místní
komunikace, je třeba zpracovat územní studii
ÚS
SO
SOH 6
Hněvkov
Výstavba o max. 1 nadzemním podlaží +
podkroví,
dopravní napojení z rozšířené místní
komunikace, je třeba zpracovat územní studii
SO
PLOCHY BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM
SO
( Severní lokalita v Hněvkově u
Blatné)
80
ÚS
ÚS
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
SO
SOH 7
Hněvkov
PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM
SO (ostatní lokality v Hněvkově)
PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM
SO (ostatní lokality v Hněvkově)
SO
SO
PLOCHY BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM
PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM
(ostatní lokality v Hněvkově)
PLOCHY BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM
SOH 10
Hněvkov
SOC 1
Čekanice
Výstavba max. 1 nadzemním podlaží +
podkroví,
dopravní napojení z místní komunikace, kterou
bude nutné vybudovat
SOC 2
Čekanice
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z účelové komunikace, kterou
bude nutné rekonstruovat do parametrů místní
komunikace,
SOC 3
Čekanice
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z účelové komunikace, kterou
bude nutné rekonstruovat do parametrů místní
komunikace,
SOM 1
Milčice
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení, kterou bude nutné
rekonstruovat do parametrů místní komunikace,
Plocha pozemku cca 490 m2
SOM 2
Milčice
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení buď společným sjezdem se
sousedním rodinným domem nebo novou
komunikací, kterou bude nutno vybudovat
SOM 3
Milčice
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z nové místní komunikace,
kterou bude nutné vybudovat
SKLADY NA: PLOCHY SMÍŠENÉ
OBYTNÉ - PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM
PLOCHY BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM
I.a
Změna
v Blatné na
SO
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z účelové komunikace,
Výstavba objektu musí respektovat měřítko,
charakter a výškovou hladinu stávající okolní
zástavby MPZ.
ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍCH
I.d
Změna
v Blatné na
SO
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z nových místních
komunikací, které bude nutné vybudovat a které
budou připojeny k silnici III/1738,
III.
Změna
v Blatné na
SO
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z nové místní komunikace,
kterou bude nutné vybudovat a která bude
připojena ke stávající místní komunikaci, až do
doby převedení komunikace 1/20 do nižší třídy
je nutno respektovat ochr pásmo silnice 1.tř
PLOCHY BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM
SO
SO
PLOCHY BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM
SO
PLOCHY BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM
PLOCHY BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM
ZMĚNA PLOCHA VÝROBY A
I.a
SO
I.d
SO
III.
SO
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z účelové komunikace, kterou
bude nutné rekonstruovat do parametrů místní
komunikace, až do doby převedení komunikace
1/20 do nižší třídy je nutno respektovat ochr
pásmo silnice 1.tř
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení,
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z rozšířené místní
komunikace,
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení rozšířené místní komunikace,
SO
SO
SOH 9
Hněvkov
FUNKCÍ NA: PLOCHY SMÍŠENÉ
OBYTNÉ - PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM
ZMĚNA
PLOCHY STÁVAJÍCÍ
FUNKCE VYŠŠÍ VYBAVENÍ NA:
ZMĚNA
PLOCHY STÁVAJÍCÍ
PLOCHA SMÍŠENÁ OBYTNÁ FUNKCE
VYBAVENÍ NA:
PLOCHA VYŠŠÍ
BYDLENÍ
PLOCHA SMÍŠENÁ OBYTNÁ S PODNIKÁNÍM
PLOCHA BYDLENÍ
ZMĚNA
PLOCHY STÁVAJÍCÍCH
S PODNIKÁNÍM
FUNKCÍ NA: : PLOCHY SMÍŠENÉ
OBYTNÉ - PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM
ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍ
FUNKCE VYŠŠÍ VYBAVENÍ NA:
PLOCHA SMÍŠENÁ OBYTNÁ -
ÚS
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní
napojení
z
rozšířené
místní
komunikace, je třeba zpracovat územní studii
SOH 11
Hněvkov
(Severozápadní lokalita v
Hněvkově)
SO
SOH 8
Hněvkov
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z navržené místní
komunikace, je třeba zpracovat územní studii
81
VTL přes
pozemek
ÚS
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍCH
VI.
SO
FUNKCÍ NA: PLOCHY SMÍŠENÉ
OBYTNÉ - PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM
VI.
Změna
v Blatné na
SO
Výstavba max. 2 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z místní komunikace.
Schválená US, Ing.arch.J.Hermoch 2008. Nová
zástavba musí respektovat měřítko, charakter a
výškovou hladinu stávající okolní zástavby MPZ.
Nepřekročitelnost
okolního
výškového
horizontu, hmotová i materiálová úměrnost vůči
stávající zástavbě.
Ploché zastřešení u objektů přiléhajících
k obchodnímu domu.
RI
RIH 1
Hněvkov
až do doby převedení komunikace 1/20 do
nižší třídy je nutno respektovat ochr pásmo
silnice 1.tř,
na pozemky zasahuje ochranné pásmo
železnice,
RI
RIH 2
Hněvkov
na pozemky zasahuje ochranné pásmo
železnice,
RI
RIH 3
Hněvkov
na pozemky zasahuje ochranné pásmo
železnice,
RIH 4
Hněvkov
až do doby převedení komunikace 1/20 do
nižší třídy je nutno respektovat ochr pásmo
silnice 1.tř
PLOCHY REKREACE
RI
RI
RIC 1
Čekanice
RI
RIM 1
Milčice
OV
OBČANSKÉ VYBAVENÍ
OVC1
Čekanice
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení ze silnice III/1731,
OV
OBČANSKÉ VYBAVENÍ
OVC 2
Čekanice
Změna užívání stávající zástavby
OV
OBČANSKÉ VYBAVENÍ
OVM1
Milčice
OMM1
Milčice
I.b
OM
OBČANSKÉ VYBAVENÍ
komerční
ZMĚNA PLOCHA VÝROBY A
SKLADY NA: PLOCHA
OBČANSKÉ VYBAVENÍ
(UBYTOVÁNÍ) -
I.c
OM
ZMĚNA PLOCHA VÝROBY A
SKLADY NA: PLOCHA
OBČANSKÉ VYBAVENÍ
(UBYTOVÁNÍ) -
OM
I
DM
OS
OS
ZMĚNA PLOCHY ZELEŃ
KRAJINNÁ NA FUNKCÍ: PLOCHA
OBČANSKÉHO VYBAVENÍ –
tělových a sport. zařízení
PLOCHA OBČANSKÉHO
VYBAVENÍ – tělových a sport.
zařízení
I.b
Změna
v Blatné na
OM
I.c
Změna
v Blatné na
OM
Drahenický
Málkov
Změna
ZK
na
OS
Hněvkov
OSH
Dopravní napojení z místní komunikace, která
bude připojena ke stávající účelové, kterou bude
nutné vybudovat v souvislosti s dopravní
obsluhou plochy SOM3
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení ze silnice III/02021.
Výstavba max. 2 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení ze silnice III/02019.
Výstavba max. 2 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z místní komunikace.
Cyklopark
minigolf adventure, tenisový kurt.
82
schválená
ÚS
ÚS
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
VD
VÝROBA A SKLADOVÁNÍ
ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍCH
VDH1
Hněvkov
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
dopravní napojení z nové komunikace, která
bude připojena ke stávající účelové komunikaci
nebo ze silnice III/1731.
VIII.
Změna
v Blatné
na
VD
Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,
VIII.
VD
FUNKCÍ NA: PLOCHY VÝROBY A
SKLADOVÁNÍ
TO
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
TOH
ZO
PLOCHA OCHRANNÉ A IZOLAČNÍ
ZELENĚ
Hněvkov
ZO1
Skládka Hněvkov- výška oplocení max. 5 m
ÚS
ÚS
Hygienické podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití:
1. Plochy zasažené nadlimitním hlukem z provozu vedení vysokého napětí nesmí mít
charakter chráněného venkovního prostoru.
2. Pro nově navrhované plochy, na kterých lze předpokládat zdroje nadlimitního hluku
(např. plochy výroby a skladování, plocha občanského vybavení, plocha smíšená obytná,
plocha technické infrastruktury, atd.) bude stanoven způsob prokázání, že hluk šířící se z
provozu těchto staveb nepřekračuje hygienické limity hluku pro chráněný venkovní
prostor, chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb jak
stávajících, tak navrhovaných.
3. Pro nově navržené plochy, s charakterem chráněného venkovního prostoru,
chráněného venkovního prostoru staveb a chráněného vnitřního prostoru staveb, musí
být prokázáno splnění hygienických limitů hluku šířícího se ze stávajících zdrojů hluku.
Odůvodnění: Návrh změny č. 4 územního plánu Blatná mapuje stávající zastavěné území a
navrhuje nová zastavitelná území /plochy bydlení, plochy smíšené obytné, plochy rekreace,
plochy výroby a skladování, plochy technické infrastruktury, atd. Vzhledem k tomu, že nově
navrhovaná plocha pro bydlení zasahuje do ochranného pásma vysokého napětí, které
může být zdrojem hluku, proto se stanovuje podmínka č. 1. Mezi některými funkčně
rozdílnými plochami vzniká konflikt, proto byly stanoveny podmínky č. 2 a č. 3. Výše
uvedené podmínky byly stanoveny v souladu s ustanoveními § 30 - 34 zákona Č. 258/2000
Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění
pozdějších předpisů a Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými
účinky hluku a vibrací.
Územní systém ekologické stability
Plán územního systému ekologické stability pro katastrální území Jindřichovice jako
součást
plánu územního systému ekologické stability BLATNÁ zpracoval
EKOSERVIS, Č.Budějovice – Ing.V.Škopek,CSc. v srpnu 2004. V plném znění je
k dispozici na MěÚ Blatná.
V textové části odůvodnění Návrhu změny č.3 ÚPnSÚ Blatná jsou citovány hlavní zásady a
návrhy opatření, zásadní grafické údaje jsou značeny ve výkresové dokumentaci.
LOKÁLNÍ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Stanovení základních biogeografických jednotek (STG)
STG jsou označeny kódem, který je složen z označení vegetačního stupně, kódu trofické a
hydrické řady. Sdružují ekologicky podobné přírodní ekosystémy se všemi od nich vývojově
pocházejícími společenstvy, které se mohou střídat na ploše těchto trvalých ekologických
podmínek.
Zastoupení nadstavbových jednotek geobiocenologické typizace je uváděno dle Zlatníkova
systému (Zlatník, 1976). První pozice se týká vegetačních stupňů na zemědělských i lesních
půdách (vyjadřující závislost na výškovém a expozičním klimatu).
Vegetační stupně (Zlatník):
83
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
1. dubový
4. bukový (dubojehličnatý)
7. smrkový
2. bukodubový
5. jedlobukový
8. klečový
3. dubobukový _____ 6. smrkojedlobukový _____________ 9. alpinský
Druhá pozice určuje trofickou řadu stanoviště (jsou vyjádřeny rozdíly trvalých
ekologických podmínek z hlediska minerálních kvalit substrátu).
Trofické meziřady:
A/B - oligo-mezotrofní
B/D - mezotrofně-bazická
B/C - mezotrofně-nitrofilní
C/D - nitrofilně-bazická
Trofické řady:
A - řada oligotrofní - kyselá řada (acidofilní, oligotrofní) na minerálně chudých podkladech
B - řada mezotrofní - živná řada na půdách s dobře probíhajícím rozkladem organické hmoty
C - řada eutrofně nitrofilní - s dokonalým rozkladem org. hmoty a bohatým humusem na N
D - řada eutrofně bazická, kalcifilní - alkalifílní řada na univerzálně bohatých podkladech
V rámci trofíckých řad spolu v zásadě nekomunikují jednak STG řady A a D, jednak
řady A a C. Mezi ostatními trofickými řadami jsou plynulé přechody. Rámcově lze slučovat
(agregovat) jen některé STG. Agregace je prováděna na úrovni řad trofíckých s
přihlédnutím k hydrickým řadám. Třetí pozice určuje hydrickou řadu (vyjadřuje rozdíly
vodního režimu půd, které se následně odrážejí na biotě).
Diferenciace hydrickych řad v lesních porostech (Löw a kol.):
1. zakrslá řada
- mělký a vysýchavý substrát
2 a. skromná řada
- v trofíckých řadách A a A/B na propustných pleistocenních terasách
2 b. skromná řada
- na píscích
3 a. normální řada
- vůdčí, klimaxová
3 b. vůdčí řada
- ve srážkově podnormálních oblastech
4. zamokřená řada
- půda střídavě podmáčená od spodiny
4 a. mokrá řada
- voda proudící, okysličená
5 b. mokrá řada
- voda stagnující
6. rašeliništní řada
- humolit mocnosti min. 50 cm
Diferenciace hydrickych řad zemědělských půd (Löw a kol):
1. zakrslá řada
- extrémně mělké půdy s vystupující horninou
2. skromná řada
- méně extrémní půdy převážně na píscích
3. normální řada
- půdy mírně prosychající
3 s. svěží řada
- půdy neprosychající s vláhovou bilanci okolo polní kapacity
4. zamokřená řada
- půdy většinou hlubší, převážně zrnitostně těžší a hůře propustné
se zásobou vody dočasně nad max. PK
5. mokrá řada
- půdy různě hluboké ovlivněné vysokou hladinou spodní vody
5 b. mokrá řada
- se stagnující vodou
6. rašelinná řada
- půdy trvale nasycené vodou
Erozní ohrožení
Při hodnocení pozemků řešeného území z hlediska erozního ohrožení je možno
konstatovat, že erozí je ohrožena většina oraných pozemků. Zvětšováním jejich velikosti
spolu s pravidelným využíváním těžké mechanizace dochází ke zhutňování půdy spolu se
zvyšováním rychlosti povrchového (ale i celkového) odtoku a tím i ke smyvu půdy plošnou
vodní erozí. Ornou půdu základní (neohroženou 0-6°) může ohrozit eroze i na mírných
svazích (3-6°) tam, kde je délka pozemku po spádnici větší než 350 - 400 a více metrů.
Dále zde může negativně působit faktor klimatický (přívalový liják) nebo faktor
nevyhovujícího vegetačního krytu. Systém protierozních opatření, jež mohou chránit
zemědělskou půdu před erozí, lze rozdělit na organizační, agrotechnická a technická.
ORGANIZAČNÍ opatření:
Soustředění širokořádkových plodin na pozemky rovinaté, max. do 4° svažitosti (okopaniny,
kukuřice, bob apod.).
Na středně ohrožené půdě se sklonem do 7° lze pěstovat i širokořádkové plodiny za předpokladu uplatnění protierozní agrotechniky.
84
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Výrazně erozně ohrožené pozemky (svažitost 7 - 12°) chránit před erozí vysokým podílem
víceletých pícnin.
Pozemky se svažitostí vyšší než 12° převést na trvalé travní porosty.
Agrotechnická opatření:
Obdělávat svažité pozemky (do 7°) po vrstevnicích. Využívat
brázdování a hrázkování svažitých pozemků. Pěstovat plodiny v
pásech (okopaniny, obilniny, víceleté pícniny).
Minimalizovat zpracování půdy, využívat bezorebného setí do strniště předplodin nebo setí
do hrubé brázdy.
Technická opatření:
Záchytné příkopy kolem ohrožených pozemků. Obdělávané nebo zatravněné průlehy.
Terasování svažitých pozemků.
Významným přínosem ochraně půd by bylo též znovuzřizování některých zrušených mezí
(formou agrárních teras) a jejich osazení přirozenou vegetací, která ohrožované plochy
nejenom zpevňuje a zachycuje erodované části substrátu, ale rovněž poskytuje útočiště
mnoha druhům vyšších i nižších živočichů. Biokoridory není možné považovat za krajinné
prvky odpovídající větrolamům. Pouze v období dlouhotrvajícího sucha a za přispění trvalého
stejnosměrného větrného proudění může docházet na návětrných svazích k větrné erozi.
Značné ohrožení půdy představují monzunové deště v letním období.
Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v chudých půdách, s normálními vláhovými
poměry,plnící doplňkovou (zpevňující) funkci.
stromy základní
Acer pseudoplatanus (javor klen), Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí).
stromy doplňkové
Populus tremula (topol osika) a Salix caprea (jíva).
keře domácí
Corylus avellana (líska obecná), Rhamnus frangula (krušina) a Ribes
_________________________ alpinum (meruzalka horská).
Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v polochudých půdách, s normálními
vláhovými poměry, plnící doplňkovou (zpevňující) funkci.
stromy základní
strom doplňkový
keře domácí
Acer pseudoplatanus (javor klen), Betula verrucosa (bříza
bradavičnatá), Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí) a Fraxinus excelsior
(jasan ztepilý).
Tilia cordata (lípa srdčitá).
Corylus avellana (líska obecná), Crataegus monogyna (hloh
jednosemenný), Crataegus oxyacantha (hloh obecný), Prunus spinosa
(trnka),
Prunus padus (střemcha), Viburnum opulus (kalina obecná).
Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v půdách vlhkých a podél vodotečí, plnící
doplňkovou (zpevňující) funkci.
stromy základní
Quercus petraea (dub zimní), Fraxinus excelsior (jasan ztepilý).
stromy doplňkové
Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Alnus glutinosa (olše
lepkavá), Populus tremula (osika), Primus padus (střemcha
hroznovitá), Salix caprea (vrba jíva), Salix fragilis (vrba křehká),
_________________________ Tilia cordata (lípa srdčitá).
keře domácí
Rhamnus frangula (krušina olšová), Salix cinerea (vrba popelavá),
Salix viminalis (vrba košíkářská), Salix triandra (vrba trojmužná),
_________________________ Viburnum opulus (kalina obecná).
Vodní eroze
Za nejdůležitější nepovažujeme hodnoty potenciální eroze, ale především možnosti jejího
obecného snížení. Eroze představuje přírodní děj, kterému není možné zabránit, ale pouze
jej brzdit. Navíc nejde o děj jednoduchý, ale složitý a spojitý, doprovázený řadou dalších
faktorů. Erodovaný materiál je za přírodního stavu unášen pozvolna, a ve velké míře je
ukládán vodními toky na jiná místa, především do úrodných niv. Protože tyto pochody jsou
nejenom úpravami na orné půdě, ale i na samotných sběrných tocích výrazně pozměněny,
dochází více k dálkovému přenosu erodovaných částic nepřirozeně vysokou rychlostí,
ukládání absentuje nebo je omezeno pouze na vlastní tok.
85
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Větrná eroze
Ještě více nežli u vodní eroze zde závisí na správné agrotechnice, která je schopna
zpomalit erozní proces efektivněji než jiná opatření - větrolamy, vytváření závětrných míst a
podobně. Proto v tomto bodě není možné než apelovat na zemědělce hospodařící v řešeném
území, aby skutečně odpovědně pracovali s půdou a obnaženou ji nevystavovali větrné
erozi nad rámec nezbytné míry. Na základě erozního ohrožení navrhujeme tyto úpravy:
1)
Výsadby dřevin podél cest.
2)
Zatravnění pásů podél cest.
3)
Výsadby rozptýlených dřevin do zatravněných pásů.
4)
Přisev dvouděložných rostlin do travních kultur v rámci prvků ÚSES.
5)
Pastvu ovcí a koz náhradou za kosení některých pozemků.
Vymezení kostry ekologické stability
Kostru ekologické stability tvoří v současnosti existující ekologicky významné segmenty
krajiny, které ale nemusejí být nutně součástí prvků ÚSES. Kostru ekologické stability
vymezujeme na základě srovnání přírodního a aktuálního stavu ekosystémů v krajině. V první
řadě jsou vymezovány zbytky přírodních a přirozených společenstev s nejvyšší ekologickou
stabilitou. Jsou to například zbytky lesů s dřevinnou skladbou odpovídající přírodní, louky s
převahou přirozeně rostoucích druhů rostlin, mokřady, různé typy lad s vysokou biologickou
rozmanitostí, přirozené břehové porosty, rybníky s pobřežními lemy, významné solitérní
stromy, popřípadě skupiny dřevin a podobně. Zachování kostry ekologické stability má pro
krajinu zásadní význam. Její příznivé ekologicko-stabilizační působení se totiž projevuje již v
současnosti a je podmíněno tím, že se zde po určitou dobu nerušené vyvíjela přírodě blízká
společenstva. ÚSES musí proto v první řadě využívat tyto existující hodnoty, neboť nově
navrhované části, které je třeba v krajině vytvořit, začnou plně fungovat až po mnoha letech
či desetiletích.
Systém biocenter a biokoridorů
Pro biocentra a biokoridory je uvedena v tabulkové příloze charakteristika stanoviště. Prostorové parametry, jako jedno z rozhodujících kritérií vymezování LÚSES, jsou výsledkem
současné úrovně poznání přírodních zákonitostí, a nelze je chápat absolutně.
Minimální šířky biokoridorů lokálního významu
Lesní společenstva:
Minimální šířka je 15 m.
Společenstva mokřadů:
Minimální šířka je 20 m.
Luční společenstva: _______ Minimální šířka je 20 m.
Minimální velikost biocenter lokálního významu
Lesní společenstva:
Mokřady:
Luční společenstva:
Společenstva skal:
Kombinovaná společenstva:
Minimálně 3 ha v případě kruhového tvaru.
Minimální velikost je 1 ha.
Minimální velikost je 3 ha.
Minimální velikost je 0,5 ha skut. povrchu.
Minimální velikost je 3 ha.
Maximální délky lokálních biokoridoru a jejich přípustné přerušení
Lesní společenstva:
Mokřadní společenstva:
Kombinovaná společenstva:
Luční společenstva:
Maximální délka je 2000 m, možnost přerušení je max. 15 m.
Maximální délka je 2000 m, přerušení je možné 50 m
zpevněnou plochou, 80 m ornou půdou a 100 m ostatními
kulturami.
Maximální délka je 2000 m, přerušení je možné do 50
m zastavěnou plochou, 80 m ornou půdou a 100 m
ostatními kulturami.
Maximální délka je 1500 m, přerušení i 1500 m.
Maximální délky regionálních biokoridorů a jejich přípustné přerušení
Lesní společenstva:
Maximální délka je 700 m, možnost přerušení je max. 150 m,
pokud pokračuje alespoň v parametrech lokálního biokoridoru.
Mokřadní společenstva:
Maximální délka je 1000 m, přerušení je možné 100 m stavební
plochou, 150 m ornou půdou a 200 m ostatními kulturami.
86
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Luční společenstva 1.- 4. st: Maximální délka je 500 m, přerušení je možné max. 100m
stavební plochou, 150 m ornou půdou a 200 m ostatními
kulturami.
Luční společenstva 5.- 9. st.: Maximální délka je 700 m, přerušení je možné max.100m
stavební plochou, 150 m ornou půdou a 200 m
ostatními kulturami.
Společenstva stepních lad:
Maximální délka je 500 m, přerušení je možné do 100 m
zastavěnou plochou, 150 m ornou půdou a 200 m ostatními
kulturami.
Minimální šířky biokoridorů regionálního významu
Lesní společenstva:
Minimální šířka je 40 m.
Společenstva mokřadů:
Minimální šířka je 40 m.
Luční společenstva:
Minimální šířka je 50 m.
Společenstva stepních lad:
Minimální šířka je 20 m.
Vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES
Územím na hranici katastrů Čekanic a Mílčic a dále směrem do katastru Lažan a při
hranici katastru Čekanic a Doubravice prochází ve dvou pásech nadregionální biokoridor
vymezený v ZÚR jako NBK 116, vedený od nadregionálního biocentra Velká Kuš. Do NBK
116 je vloženo lokální centrum MC8, graficky vyznačené na výkresech. V jižní části Milčic
je vyznačeno, na NBK 116 navazující, regionální biocentrum Kovašín RBC 0.
Korekce vedení lokálních prvků ÚSES ve vztahu k sousedním obcím
V návaznosti na území Mačkova, odkud je veden lokální koridor LBK330, je
v Hněvkově vyznačeno jeho pokračování MK11. Šíře biokoridoru je zde zúžena z důvodu,
že ÚSES, jak je vynačen v ÚP Mačkov, nemůže dále pokračovat v plné šíři přes stávající
zástavbu Hněvkova.
V jižní části k.ú. Hněvkov u Mačkova není navázáno na lokální biokoridor a
biocentrum LBC 137 a LBK 363. V Plánu ÚSES zpracovaném v r.2004 v území Hněvkova
není lokální koridor vyznačen.
Interakční prvky
Kromě biocenter a biokoridorů jsou základními skladebnými částmi ÚSES na lokální
úrovni i interakční prvky, což jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky
významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům a
významně ovlivňující fungování ekosystémů kulturní krajiny. V místním územním systému
ekologické stability zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení biocenter a
biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. Interakční prvky jsou součástí
ekologické niky různých druhů organismů, které jsou zapojeny do potravních řetězců i
okolních, ekologicky méně stabilních společenstev. Slouží jim
jako potravní základna, místo úkrytu a rozmnožování. Přispívají ke vzniku bohatší a
rozmanitější sítě potravních vazeb v krajině a tím podmiňují vznik regulačních
mechanismů, zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny.
Zvláště chráněná území, památné stromy a významné krajinné prvky
Památné a významné stromy se v katastru Čekanic nacházejí 2 (vyznačeny jsou v
mapovém podkladu), státem chraněný buk Velenovského a Čekanický dub.
Významné krajinné prvky se dělí na VKP ze zákona (ex lege); ti.: lesy, rašeliniště, vodní
toky, rybníky a jezera, údolní nivy (tyto krajinné prvky nejsou samostatně vyznačeny, protože
jejich lokalizace je součástí mapového podkladu), a registrované významné krajinné prvky,
neboli ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její
typický vzhled a přispívající k udržení její stability. V řešeném území tyto registrované VKP
nejsou.
Doplnění ÚSES nad minimální parametry
Jestliže to umožňují ostatní zájmy v území, lze uvažovat i o dalším rozšíření ÚSES nad rámec minimálních parametrů, přičemž k tomuto rozšíření může dojít buď na základě existující
kostry ekologické stability (Jejím logickým doplněním a propojením), nebo z důvodů poznané
ohroženosti ÚSES zatížením prostředí (tedy posílením jeho ohrožených částí), nebo na
základě nově založených funkčních ploch a systémů, které svou podstatou umožňují
bezkolizní funkci i pro ÚSES. Rovněž lze využít interakční prvky přímo navazující na
biocentra a biokoridory.
Veřejná zeleň v obci, seznam dřevin pro výsadby
Veřejná zeleň plní řadu funkcí, z nichž lze jmenovat především:
87
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
a) Mikroklimatickou - Zeleň v létě snižuje teplotu (pás zeleně o šíři 50 m snižuje
teplotu o cca 3°C), zvyšuje relativní vlhkost vzduchu o 20% oproti zastavěné ploše, snižuje
stupeň pohyblivosti vzduchu, tlumí účinky inverze.
b) Hygienickou - Zelené rostliny produkují kyslík, zeslabují vliv dráždivých faktorů
(přímý sluneční svit, hluk, nedostatečná vlhkost ovzduší, silný vítr) a rovněž produkují těkavé
látky s baktericidním (škodlivé organismy ničícím) účinkem.
c) Ochrannou a izolační - Zeleň zachycuje prach a přispívá ke snižování
sekundární prašnosti, tlumí hluk, pohledově odstiňuje neestetické stavby.
d) Estetickou - Zeleň vytváří účinný kontrast (barvou olistění, habitem), dotváří
urbanistický koncept obcí. Vhodná druhová skladba, prostorové uspořádání i forma habitu
pro jednotlivá stanoviště jsou předpokladem pro zajištění výše uvedených funkcí. Zdravý
vývoj vegetace lze předpokládat jen u jedinců vysazených na stanovištích odpovídajících
jejich přirozeným požadavkům. Výsadba stanovištně vhodných druhů dřevin je pro
dosažení požadovaného efektu nejjistější, nejrychlejší a také nejekonomičtější (minimální
ztráty při výsadbě, nižší nároky na následnou údržbu a podobně). Dodržením výše
uvedených zásad se rovněž zamezí nežádoucímu narušení charakteristických prvků
jednotlivých partií intravilánu. Proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost volbě dřevin
odpovídajících stanovišti a upřednostňovat ve výsadbách ty, které jsou pro danou oblast
typické, respektive zde byly v minulosti běžně zastoupeny. Při eventuálních výsadbách je
samozřejmostí používat místních druhů výhradně domácí provenience.
e) Ekologickou - Vytváří vhodné prostředí pro zachování různorodosti a rozmanitosti
člověkem ovlivňovaných rostlinných a živočišných společenstev. Umožňuje hnízdění
mnoha druhům zejména drobného ptactva a rovněž slouží plodožravým a bobuložravým
(částečně i listožravým) živočichům jako potravní základna. Opomíjenou, ale velmi důležitou
funkcí vzrostlé zeleně je udržení genofondu, což platí zejména pro věkovité venkovské
stromy.
88
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
89
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Číslo a název prvku
10
USES
Typ
Význam
Velikost
Biokoridor Nadregionální
1 km
Samota
PřevažujícíSTG
4AB-B4, 4AB3,
4BC-C4-5, 4A3
Kultura
Les, louka, orná, ostatní
Charakteristika prvku
Biokoridor prochází kulturními lesními porosty v pahorkatině Z od Čekanic, v ploché
údolnici pod rybníkem Chválov ve střední části trasy louky, skupiny zeleně a orná půda.
V S a J části trasy smr-koborové porosty, ojediněle se objevují vtroušené DB, BR,
častěji je zastoupen MD. V místy vyvinutém podrostu jsou nejčastěji zastoupeny BC,
BH, JR, BR, OSK, MAL, DB, SM, bylinné patro zpravidla druhově chudé s běžnými
zástupci degradovaných společenstev typických pro kulturní jehličnaté lesy. Ve střední
části trasy vlhká údolnice zarostlá nekosenou vlhkomilnou, zčásti nitro-fílní bylinnou
vegetací, ojed. VRX, keře VRX, RZ, BC. Jižně od ní pod lesem skupina zeleně s BO a
DB v pozemku polokulturní louky.
Zjištěné druhy bylin v lesním porostu: nejčastěji Anemonoides nemorosa, Athyrium
filix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Chamerion
angustifolium, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Geum urbanum, Geranium
robertianum, Hieracium murorum, Luzula luzu-loides, Luzula pilosa, Melampyrum
pratense, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Senecio ovatus, Urtica
dioica, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana a další. Příslušným lesním typem je
3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení
přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do
vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými
opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin.
V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova
zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření
s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná
skladba: 3K-kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%. Lesní
porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro
zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (/). Jedná se o nejpřírodnější
části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je
vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném
stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně
90
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje
lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy
ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy
péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmo váním, nepůvodní druhy se však vylučují),
pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být
kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem.
Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé
lokality, které
nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná
území - //.
Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999.
Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení,
obnovy drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu
společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé
sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna
existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí
(bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území -1. Nelesní
společenstva,
I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního
složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s
použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční
kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální
partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky)
kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k
lesnímu porostu.
Číslo a názevprvku USES
Typ
Biocentrum
Význam
Lokální
Na Karlově
11
Převažující STG
4AB3, 4A3, 4AB-B4
Velikost
5 ha
Kultura
Les
Charakteristika prvku
Biocentrum tvoří kulturní převážně borový lesní porost při temeni vyvýšeniny nízkého
hřebene V od Milčic. V boru se místy objevuje vtroušený SM, méně MD, zpravidla jen
ojediněle listnáče - DB, BR, výjimečně i jiné. V místy vyvinutém podrostu jsou nejčastěji
zastoupeny BH, JR, BR, OSK, MAL, méně KRO, LIS, DB. Bylinné patro s běžnými zástupci
degradovaných společenstev typických pro kulturní bory, nejčastěji s Vaccinium myrtillus a
Avenella flexuosa. Nejčastější druhy bylin: Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa,
91
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Hieracium
murorum, Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Poa
nemoralis, Rhodococcus vitis-idaea, Vacciniu myrtillus, Viola reichenbachiana a další.
Příslušným lesním typem je 302 - Jedlodubová bučina válečková, 3K3 - Kyselá dubová
bučina biková na mírných svazích, 3K5 - Kyselá dubová bučina borůvková na hřbetech a
horních částech svahů, 3K6 - Kyselá dubová bučina se šťavelem a svízelem drsným na
mírných svazích.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného
charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku
převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit
přirozenou obnovu žádoucích dřevin.
V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova
zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s
dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 3O -jedlodubová bučina buk 30%, dub 30%, jedle 40%, příměs lípy. Lesní porosty v rámci USES musí být výhledově
lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2)
písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv.
„biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému.
Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj.
Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s
oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě
orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních
omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím pokrmováním, nepůvodní druhy
se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře.
Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným
provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy
pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití
publikace Péče o chráněná území - //. Lesní společenstva, I. Míchal, V.Petříček a kol,
AOPaK Praha 1999.
Číslo a název prvku
12
USES
Typ
Význam
Velikost
Biokoridor Nadregionální 1 km
Dubí
Převazující STG
4AB3, 4B3
Charakteristika prvku
92
Kultura
Les, louka, ostatní
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Biokoridor prochází okrajem lesního remízu a pozemky kulturních luk se skupinami zeleně
při balvanitých výchozech v pahorkatině J od Čekanic. Ve střední části trasy okraj
smrkoboroveho porostu,
místy se objevují vtroušené DB, BR, MD, v místy vyvinutém podrostu jsou nejčastěji
zastoupeny BC, BH, JR, BR, OSK, MAL, DB, SM, u okraje i RZ, TRN, LIS, bylinné patro
druhově chudé s běžnými zástupci degradovaných společenstev typických pro kulturní
jehličnaté lesy.
V Z i V části trasy pozemky kulturních luk, místy menší skupiny zeleně přirozeně obsazující
balvanité výchozy a staré balvanité meze, v dřevinné skladbě převládají DB, v menší míře
jsou zastoupeny BR, OS, BO, TR, v keřovém patře a podrostu převážně BC, BH, RZ, TRN,
LIS, HH, OSK, MAL,JR. Bylinné patro převážně travnaté, druhově chudší, charakteru
acidofilních doubrav, místy nitrofilní, při okraji i společenstva slunných lemů. Zjištěné druhy
bylin: nejčastěji Anemonoides nemorosa, Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa,
Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Chamerion angustifolium, Fragaria vesca,
Galeopsis tetrahit, Geum urbanum, Geranium robertianum, Hieracium murorum, Luzula
luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Poa
nemoralis, Senecio ovatus, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana a další.
Příslušným lesním typem je 3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného
charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku
převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit
přirozenou obnovu žádoucích dřevin.
V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova
zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s
dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3Kkyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%. Lesní porosty v rámci
ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické
různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky
využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě
blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je
usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní
hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů
péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství.
Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím
přikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení
vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou
skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem.
Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé
lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o
chráněná území – II Lesní společenstva, L Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999.
Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy
drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla
jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy
střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných
regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize
Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha
1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v
různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale
podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným
způsobem na místě (mimo ruderální partie).
93
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu
porostu.
Číslo a název prvku USES
Typ
Biokoridor
Význam
Lokální
13
Na Karlově
Velikost
Převazující STG
1km 4A3, 4AB3, 4B3
Kultura
Les
Charakteristika prvku
Biokoridor sleduje okraje pásu převážně BO porostů podél nízkého balvanitého hřebene JV
od Milčic. Převládají světlé BO kmenoviny, místy vtroušený SM, méně MD, zejména při okraji
a v podrostu i DB, BR, JR. V podrostu jsou dále zastoupeny BH, OSK, MAL, KRO, LIS, SM,
při okraji i TRN, RZ, HH. Bylinné patro zpravidla s běžnými zástupci degradovaných
acidofílnich společenstev typických pro kulturní bory a kyselé doubravy, nejčastěji s Vaccinium
myrtillus a Avenella flexuosa, nebo travnaté s Poa nemoralis, při okraji místy druhy slunných
lemů.
Nejčastější druhy bylin: Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis
arundinacea, Calluna vulgaris, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Hieracium murorum,
Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Poa nemoralis,
Rhodococcus vitis-idaea, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana a další.
Nejčastější druhy bylin v borovém porostu: Acetosella vulgaris, Achillea millefolium,
Anthriscus sylvestris, Arrhenatherum elatius, Avenella flexuosa, Artemisia vulgaris, Athyrium
filix-femina, Calamagrostis arundinacea, Cerastium arvense, Cirsium arvense, Coronilla
vada, Dactylis glomerata, Dianthus deltoides, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Galium
aparine, Galium mollugo, Geum urbanum, Hieracium murorum, Hypericum perforatum, Jacea
pratensis, Knautia arvensis, Lotus corniculatus, Luzula luzuloides, Melampyrum pratense,
Pimpinella saxifraga, Plantago lanceolata, Poa nemoralis, Taraxacum officinale, Thymus
praecox, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus a další. Příslušným lesním typem je 3K3 - Kyselá
dubová bučina biková na mírných svazích, 3K6 - Kyselá dubová bučina se šťavelem a
svízelem drsným na mírných svazích, 302 - Jedlodubová bučina válečková.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného
charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku
převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit
přirozenou obnovu žádoucích dřevin.
V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená
na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou
obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K - kyselá
dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 30 - jedlodubová bučina - buk
30%, dub 30%, jedle 40%, příměs lípy. Lesní porosty v rámci USES musí být výhledově lesy
zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm.
(f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou
infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být
závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa
94
– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
(včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje
lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany
přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř
(nepočítá se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez
mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem
mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení
není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento
ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území - II. Lesní
společenstva, I. Míchal, V.Petříček a kol, AOPaKPraha 1999.
95
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Číslo a název prvku USES
14
Typ
Význam
Velikost
Biokoridor Nadregionální 500 m
Brložský potok - Na Sázkách
Převazující STG
Kultura
4AB3, 4A3, 4BC-C4-5
Louka, ostatní, vodní tok
Charakteristika prvku
Biokoridor tvoří plochá travnatá údolnice s tokem Brložského potoka v ploché pahorkatině S
V od Doubravic. Drobný přirozeně upravený vodní tok, koryto zarostlé převážně nitrofilní
bylinnou vegetací, místy i přirozenější charakteru rákosin a mokrých luk, místy křoviny VRX.
V okolí partie kosených převážně kulturních vlhkých luk.
Doporučení pro prvek
Podél přirozeného koryta toku v celé délce, nebo v delších přerušovaných úsecích výsadba
břehového porostu s dřevinami přirozené skladby. Po jedné straně výsadba širšího pásu vč.
keřů, po druhé pouze řidčeji jednotlivé stromy pro umožnění přístupu ke korytu při údržbě.
Jako hlavní dřeviny prosazovat OL, JS, dále dlouhověké druhy DB, JL, KL, podíl OLS, STH,
VRK, křoviny různých druhů VR, KRO, BSE, KAL. Výchova a údržba založeného porostu.
Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy
drnu, dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla
jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy
střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných
regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize
Péče o chráněná území - /. Nelesní společenstva,
I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK
Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat
v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale
podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným
způsobem na místě (mimo ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
Číslo a název prvku USES
Typ
Biocentrum
Význam
Lokální
Na Sázkách
15
Velikost
PřevazujícíSTG
Kultura
4 ha
4BC-C4-5, 4AB-B4, 4AB3 Les, louka, ostatní, tok
- 96 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Charakteristika prvku
Biocentrum tvoří lužní i smíšené a jehličnaté vlhké až mezofílní lesní porosty a vlhké louky
v údolnici podél Brložského potoka. V porostu podél toku OL, dále se objevuje BO, SM, DB,
VRK, OS, BR, MD, v podrostu jsou nejčastěji zastoupeny BC, BH, JR, BR, OSK, MAL, VRX,
místy DB, při okrajích i TRN, HH a RZ. Bylinné patro s běžnými zástupci společenstev luhů a
degradovaných společenstev typických pro kulturní jehličnaté lesy, dále i druhy nitrofilních
lemů. Na okraji lesa lokality vlhkých, nejčastěji extenzivně kosených polokultumích luk.
Druhově nepříliš pestrá, fytocenologicky nevyhraněná luční společenstva. Nejčastější druhy
bylin: Aegopodium podagraria, Anemonoides nemorosa, Anthriscus sylvestris,
Arrhenatherum elatius, Artemisia vulgaris, Athyrium fílix-femina, Calamagrostis arundinacea,
Chamerion angustifolium, Cirsium arvense, Dactylis polygama, Fragaria vesca, Galeopsis
tetrahit, Galium aparine, Geum urbanum, Geranium robertianum, Hieracium murorum,
Hypericum perforatum, Impatiens parviflora, Luzula luzuloides, Melampyrum pratense,
Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Ranunculus repens, Senecio ovatus,
Urtica dioica, Taraxacum offícinale, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana ad.
Příslušným lesním typem je 3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného
charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku
převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit
přirozenou obnovu žádoucích dřevin.
V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a
tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na
maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu
dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K-kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa
10%, jedle 10%. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení
potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o
nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu66.
Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na
současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně
ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a
podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody
- 97 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá
se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých
zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi
přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem.
Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé
lokality, které
nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná
území- II.Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999.
Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy
drnu, dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla
jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy
střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných
regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize
Péče o chráněná území -1 Nelesní společenstva
I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK
Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat
v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale
podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným
způsobem na místě (mimo ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
Číslo a název prvku USES
Typ
Biokoridor
Brložský potok pod
Kovašínem
Význam
Velikost
Převazující STG
Nadregionální
lkm
4AB-B4, 4AB3, 4BC-C4-5
16
Kultura
Louka, ostatní, tok
Charakteristika prvku
Biokoridor tvoří plochá travnatá údolnice s upraveným tokem Brložského potoka v ploché
pahorkatině S od Doubravic. Upravené koryto drobného toku zarostlé bylinnou vegetací s
převahou nitrofilních druhů, podél vodoteče jen místy ojedinělé keře, nejčastěji OL, VRX, BC,
- 98 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
RZ. Pozemky v nivě zaujímají vlhké, nejčastěji extenzivně kosené polokulturní louky,
druhově nepříliš pestrá, fytocenologicky nevyhraněná luční společenstva.
Doporučení pro prvek
V rámci revitahzačních opatření v širším povodí na převládající části trasy drobné vodoteče
odstranit dlažbu, stabilizace zemního koryta výsadbou břehového porostu vhodné dřevinné
skladby (hlavní dřeviny OL, JS, dále prosazovat dlouhověké druhy DB, JL, KL, podíl OLS,
STH, VRK), event. další opatření, včetně vytvoření drobných zdrží, obnovy meandrů ad. na
základě podrobnějšího průzkumu. Ke stabilizaci koryta možno využít výsadeb VR plůtků v
rámci zakládání břehových porostů, v ohrožených úsecích příp. i kamenných záhozů. Tam,
kde nebude možné odstranit opevnění toku, provést, vedle výsadby břehového porostu,
technická opatření pro zvýšení členitosti koryta a možnosti infiltrace. Na lučních porostech
přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, dosévání a
dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát
ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých
místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu
pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území
-1. Nelesní společenstva,
I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče
upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení
v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň
občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo
ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
Číslo a název prvku
USES
Typ
Význam
Biokoridor
Lokální
Lukovka
17
Velikost
Převazující STG
Kultura
2 km
4AB-B4, 4BC-C4-5, 4AB3
Louka, ostatní, tok
Charakteristika prvku
Biokoridor sleduje drobnou vodoteč v travnaté údolnici a břehové partie rybníků ve dně
plochého údolí V od Bratronic. Podél břehů rybníků v Z části trasy (Pazderník a Trávničky)
- 99 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
širší pásu nekosené vlhké až mokré louky, při břehu spol. svazu Caric. fuse, místy i
Calthenion, dále od břehu vlhké louky svazu Molin. Porosty křovin VRX charakteru svazu
Salic.ciner., převaha VRP, místy i vyšší OL, VRK, DB. Hráze s vysokými DB a VRK. U
rybníka Lukovka podél břehů pás bylinné vegetace s převahou Glyceria max., místy i Typha
ang., podíl nitrofilních druhů, místy skupiny křovin VRX, na hrázi vyšší VRK, DB, SM i OL.
Mezi rybníky v ploché údo lnici s pozemky kosených kulturních luk upravené koryto drobné
vodoteče zarostlé bylinnou, převážně nitrofilní vegetací. Pod hrází Trávnického rybníka
nekosená mokrá louka, druhově méně pestrá.
Zahrnuje významný biotop: Popis lokality: Dva rybníky ve dně plochého širšího údolí. Podél
břehů v širším pásu nekosené vlhké až mokré louky, při břehu spol. svazu Caric. fuse, místy
i Calthenion, dále od břehu vlhké louky svazu Molin. Porosty křovin VR charakteru svazu
Salic. ciner., převaha VRP, místy i vyšší OL, VRK, DB. Hráze s vysokými DB, VRK.
Významné druhy: Parnassia palustris, Menyanthes trifoliata, Carex hartmanii, Comarum
palustre, Eriophorum angustifolium, Viola palustris. Zjištěné druhy bylin: Ajuga reptans,
Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Anthoxanthum odorathum, Bidens cernua, Briza
media, Calamagrostis arundinacea, Caltha palustris, Carex gracilis, Carex hartmanii, Carex
nigra, Carex rostrata, Cirsium arvense, Cirsium vulgare, Comarum palustre, Deschampsia
caespitosa, Epilobium hirsutum, Equi-setum palustre, Eriophorum angustifolium, Filipendula
ulmaria, Galium aparine, Galium uliginosum, Glyceria fluitans, Glyceria maxima, Holcus
lanatus, Hypericum perforatum, Jacea pratensis, Juncus compressus, Juncus
conglomeratus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis, Lychnis flos-cuculi, Lycopus europaeus,
Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Mentha aguatica, Menyanthes trifoliata, Molinia
caerulea, Myosotis palustris, Parnassia palustris, Persicaria amphibia, Phalaroides
arundinacea, Poa trivialis, Potentilla anserina, Potentilla erecta, Ranunculus repens, Scirpus
sylvaticus, Scutellaria galericulata, Succisa pratensis, Typha latifolia, Urtica dioica, Vignea
echinata, Vignea leporina, Viola palustris.
Doporučení pro prvek
V rámci revitalizačních opatření v širším povodí na převládající části trasy drobné vodoteče
odstranit dlažbu, stabilizace zemního koryta výsadbou břehového porostu vhodné dřevinné
skladby (hlavní dřeviny OL, JS, dále prosazovat dlouhověké druhy DB, JL, KL, menší podíl
OLS, STH, VRK i dalších VR), event. další opatření, včetně vytvoření drobných zdrží, obnovy
meandrů apod. na základě podrobnějšího průzkumu. Ke stabilizaci koryta možno využít
výsadeb VR plůtků v rámci zakládání břehových porostů, v ohrožených úsecích příp. i
kamenných záhozů. Tam, kde nebude možné odstranit opevnění toku, provést, vedle
výsadby břehového porostu, technická opatření pro zvýšení členitosti koryta a možnosti
infiltrace. Sanace stávajících ruderálních porostů v korytě pravidelným kosením dva až třikrát
ročně, v případě nutnosti i odstranění ruderálního porostu a nové zatravnění koryta nebo
opatrné použití vhodného herbicidu. V maximální možné míře omezit zdroje ruderalizace a
eutrofizace.
Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy
drnu, dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla
jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy
střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných
regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize
Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva,
I. Míchal V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního
složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s
- 100 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení.
Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
Číslo a název prvku
USES
Typ
Význam
Biokoridor
Lokální
Chvalov
20
Velikost
Převažující STG
Kultura
2,8 km
4AB-B4, 4BC-C4-5, 4AB3
Louka, les, ostatní, orná
Charakteristika prvku
Biokoridor sleduje vlhkou údolnici s několika rybníky, drobným tokem i ornou půdou
v pahorkatině Z od Čekanic. Od V upravené koryto drobné vodoteče zarostlé bylinnou,
převážně nitrofílní vegetací mezi vlhkými kulturními loukami mezi obcí a rybníkem Ovčín.
Nad obcí tři menší rybníky, podél břehů vyšší DB, OL, BR, SM, VRK, bylinná vegetace
převážně s druhy nitrofílních lemů. Na hrázi prostřední drobné nádrže staré mohutné DB.
Západněji pokračuje vlhká údolnice zarostlá nekosenou vlhkomilnou, zčásti nitrofílní bylinnou
vegetací, ojed. VRX, keře VRX, RZ, BC. V trase dále rybník Chvalov podél břehů s pásem
porostu druhů spol. svazu Phragm., převaha Glyceria max., místy Typha lat., partie s Carex
gracilis, ojedinělé keře VRX, na hrázi DB, VK, při J břehu skup. vyšších LP. Na Z konci trasy
údolnice v pozemku orné půdy.
Zjištěné druhy bylin: Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Caltha palustris, Carex
gracilis, Dactylis glomerata, Epilobium hirsutum, Epilobium roseum, Galium aparine,
Geranium palustre, Geum urbanum, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Juncus
effusus, Lycopus europaeus, Lythrum salicaria, Phalaroides arundinacea, Solanum
dulcamara, Taraxacum offícinale, Typha latifolia, Urtica dioica. Příslušným lesním typem je
3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích.
Doporučení pro prvek
Podél přirozeného koryta toku v celé délce, nebo v delších přerušovaných úsecích výsadba
břehového porostu s dřevinami přirozené skladby. Po jedné straně výsadba širšího pásu vč.
keřů, po druhé pouze řidčeji jednotlivé stromy pro umožnění přístupu ke korytu při údržbě.
Jako hlavní dřeviny prosazovat OL, JS, dále dlouhověké druhy DB, JL, KL, menší podíl OLS,
STH, VRK, křoviny různých druhů VR, KRO, BSE, KAO. Výchova a údržba založeného
porostu.
Cílem opatření v úseku biokoridoru podél břehů rybníka je zachování a prohloubení
přirozeného charakteru bylinných i dřevinných litorálních porostů. Vodní nádrž využívat
- 101 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
extenzi vnějším způsobem, volit druhově vhodné a početně přiměřené rybí osádky tak, aby
chov nebyl zdrojem eutrofízace vod a ničení bylinných břehových porostů. Omezovat zdroje
eutrofizace v povodí nádrže, nezasahovat do vodního režimu lokality a jejího okolí. Na
základě posouzení aktuálního stavu společenstev provádět v případě potřeby v trase
biokoridoru občasné kosení litorálních bylinných porostů, zejm. v podzimním období, odvoz
sklizené hmoty mimo lokalitu. Provádět občasné letnění nádrže. Při event. nutnosti
vyhrnování nezasahovat břehové partie v trase biokoridoru a nevytvářet zde ani deponie
bahna.
V břehových porostech provádět údržbu výběrovými zásahy, vhodnými prořezávkami v
podrostu podporovat jedince perspektivní pro obnovu porostu, v případě potřeby doplňovat
dřevinnou zeleň výsadbou přirozených druhů. Kolem rybníka zachovat stávající zázemí
kosených luk.
Louky pokud možno nehnojit, zejména vyloučit aplikaci tekutých stájových hnojiv. Cílem
opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného
charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku
převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit
přirozenou obnovu žádoucích dřevin.
V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova
zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s
dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%. Lesní porosty v rámci
ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické
různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpňrodnější části hospodářsky
využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě
blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je
usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní
hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů
péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství.
Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmo
váním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke
koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky
odvozeným provozním cílem.
Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé
lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o
chráněná území – II Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999.
Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy
drnu, dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla
jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy
střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných
regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize
Péče o chráněná území -1 Nelesní společenstva,
I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK
Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat
v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale
podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným
způsobem na místě (mimo ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
- 102 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Číslo a název prvku USES
Typ
Význam
Biocentrum Lokální
21
Ovčín
Velikost Převazující STG
3 ha
4AB-B4
Kultura
Louka, rybník, ostatní
Charakteristika prvku
Biocentrum tvoří litorální porosty a vlhké louky na Z straně rybníka Ovčín v ploché široké
údolnici V od Čekanic. Podél Z břehu rybníka širší pás bylinného porostu charakteru rákosiny
svazu Phragm., převaha Phragmites, místy Glyceria max., menší partie se spol. ostřic Caric.
grac, místy deponie porostlé nitrofilní bylinnou vegetací, keře VRX, BC, intenzivnější
rybářské využití. U silnice ojed. mladé DB. Směrem k obci navazují vlhké polokulturní až
kulturní kosené louky. Lokalita spolu s nedalekými rybníky Nový, Starý a Mokrý registrovaná
RŽP mezi zoologicky zvlášť významnými biotopy rybníků. V ochranářském mapování
zmiňován výskyt pochopa.
Významné druhy: Iris pseudacorus, Zjištěné druhy bylin: Acorus calamus, Aegopodium
podagraria, Anthriscus sylvestris, Carex gracilis, Dactylis glomerata, Epilobium hirsutum,
Epilobium roseum, Galium aparine, Geranium palustre, Geum urbanum, Glyceria maxima,
Heracleum sphondylium, Iris pseudacorus, Phalaroides arundinacea, Phragmites australis,
Taraxacum officinale, Typhalatifolia, Urtica dioica.
Doporučení pro prvek
Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy
drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla
jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy
střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných
regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize
Péče o chráněná území - /. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha
1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v
různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale
podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným
způsobem na místě (mimo ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
- 103 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Číslo a název prvku USES
Typ
Význam
Biokoridor Lokální
22
Bílý potok
Velikost
Převažující STG
1,7 km
4BC-C4-5, 4A3
Kultura
Louka, tok, ostatní
Charakteristika prvku
Biokoridor tvoří užší, místy mělce zaříznutá niva Bílého potoka v pahorkatině JVV od
Čekanic.
Břehový porost přirozeného toku s OL, dále VRK, BR, JIV, OS, DB, křoviny VRX, BC,
převaha nitrofílní bylinné vegetace, v okolní nivě partie vlhkých až mokrých luk, nepravidelně
kosená polokulturní luční vegetace charakteru nejblíže podsvazu Calthenion, podél vodoteče
místy nekosené porosty s Glyceria max. nebo nitro fílní partie s Phalaris. V Z části trasy J
břeh rybníka Ovčín, užší pás bylinné litorální vegetace, ojed. mladé DB. Významné druhy u
rybníka: Iris pseudacorus, Zjištěné druhy bylin u rybníka: Acorus calamus, Aegopodium
podagraria, Anthriscus sylvestris, Carex gracilis, Dactylis glomerata, Epilobium hirsutum,
Epilobium roseum, Galium aparine, Geranium palustre, Geum urbanum, Glyceria maxima,
Heracleum sphondylium, Iris pseudacorus, Phalaroides arundinacea, Phragmites australis,
Taraxacum offícinale, Typha latifolia, Urtica dioica. Zjištěné druhy bylin na lukách: Acetosa
pratensis, Achillea millefolium, Achillea ptarmica, Al-chemilla vulgaris, Alisma plantagoaquatica, Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Caltha pa-lustris, Carex gracilis, Cirsium
oleraceum, Cirsium vulgare, Deschampsia caespitosa, Epilobium roseum, Equisetum
palustre, Filipendula ulmaria, Galeopsis speciosa, Galium uliginosum, Geranium palustre,
Glyceria fluitans, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Hypericum
perforatum, Juncus compressus, Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis,
Lychnis flos-cuculi, Lysimachia nummularia, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Mentha
aguatica, Myosotis palustris, Phalaroides arundinacea, Ranunculus acris, Ranunculus
flammula, Ranunculus re-pens, Rumex obtusifolius, Sanguisorba officinalis, Scirpus
sylvaticus, Veronica chamaedrys, Vignea brizoides.
- 104 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Doporučení pro prvek
a lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy
drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla
jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy
střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných
regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize
Péče o chráněná území - /. Nelesní společenstva, I. Míchal V. Petříček a kol, AOPaK Praha
1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v
různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale
podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným
způsobem na místě (mimo ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
Číslo a název prvku USES
23
Přední Zástava
Typ
Význam
Velikost Převažující STG
Kultura
Biocentrum
Lokální
9 ha
Les, louka, ostatní, rybník
4B3, 4BC-C4-5
Charakteristika prvku
Kontaktní biocentrum společenstev vlhkých až mokrých a normálních až omezených řad
tvoří partie nivních luk podél Bílého potoka, navazující na litorální porosty při přítoku do
rybníka Horní Zástava, a lesní porosty v přilehlém prudkém, místy skalnatém svahu. V nivě
potoka nepravidelně kosená polokulturní luční vegetace charakteru nejblíže podsvazu
- 105 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Calthenion, podél vodoteče místy nekosené porosty s Glyceria max., Phalaris, místy více
nitrofílní. Břehový porost přirozeného toku s OL, dále VRK, BR, JIV, OS, DB, křoviny VRX,
BC, převaha nitrofílní bylinné vegetace. Ve V části louka přechází do širšího litorálního
pásma rybníka s porostem Phalaris, Glyceria max. i Carex gra-cilis. V prudkém svahu nad
tokem převládají kulturní převážně smrkoborové lesní porosty, pouze ojediněle se objevují
vtroušené listnáče, nejčastěji DB a BR, výjimečně i jiné, častěji je zastoupen MD, v místy
vyvinutém podrostu jsou nejčastěji zastoupeny BC, BH, JR, BR, OSK, MAL, místy DB, SM. V
J části LBC přechází ve skalnatý svah porostlý BR, JR, LIS, BH, DB, JIV, SM, MAL. Bylinné
patro zpravidla druhově chudé s běžnými zástupci degradovaných společenstev typických
pro kulturní jehličnaté lesy.
Zjištěné druhy bylin u potoka: Acetosa pratensis, Achillea millefolium, Achillea ptarmica, Al
chemilla vulgaris, Alisma plantago-aquatica, Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris,
Caltha palustris, Carex gracilis, Cirsium oleraceum, Cirsium vulgare, Deschampsia
caespitosa, Epilobium roseum, Equisetum palustre, Filipendula ulmaria, Galeopsis speciosa,
Galium uliginosum, Geranium palustre, Glyceria fluitans, Glyceria maxima, Heracleum
sphondylium, Holcus lanatus, Hypericum erforatum, Juncus compressus, Juncus
conglomeratus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia
nummularia, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Mentha aguatica, Myosotis palustris,
Phalaroides arundinacea, Ranunculus acris, Ranunculus flammula, Ranunculus re-pens,
Rumex obtusifolius, Sanguisorba offícinalis, Scirpus sylvaticus, Veronica chamaedrys,
Vignea brizoides.
Zjištěné druhy bylin u rybníka: Aegopodium podagraria, Ajuga reptans, Alopecurus
pratensis, Calamagrostis arundinacea, Caltha palustris, Carex gracilis, Epilobium roseum,
Filipendula ulmaria, Galeopsis speciosa, Galium aparine, Galium uliginosum, Glyceria
maxima, Holcus lanatus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis, Lycopus europaeus,
Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Myosotis palustris, Myosoton aquaticum, Persicaria
lapathifolia, Phalaroides arundinacea, Poa trivialis, Ranunculus repens, Ranunculus
sceleratus, Rumex maritimus, Scirpus sylvaticus, Scrophularia nodosa, Solanum dulcamara,
Urtica dioica.
Zjištěné druhy bylin v lese: nejčastěji Anemonoides nemorosa, Athyrium filix-femina,
Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Chamerion angustifolium,
Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Geum urbanum, Geranium robertianum, Hieracium
murorum, Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Oxalis
acetosella, Poa nemoralis, Senecio ovatus, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Viola
reichenbachiana a další.
Příslušným lesním typem je 2L1 - Potoční luh pahorkatinný na náplavech podél potoků,
402 - Svěží dubová jedlina ostřicová na plošinách a plochých úžlabinách.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného
charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku
převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit
přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a
tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na
maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou.
Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 2L -potočníluh - dub 50%,
jasan 20%, jilm 10%, javor 10%, lípa 10%, příměs olše a topolu, 40 - svěží dubová jedlina dub 40%, jedle 40%, buk 20%, příměs osiky. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být
výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8
- 106 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv.
„biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie
musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy
ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním
plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní
správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou
principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy se však
vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl
musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem.
Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé
lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o
chráněná území- II Lesní společenstva, I Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999. Na
lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu,
dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla
jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy
střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence drahů neschopných
regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize
Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva, L Míchal V. Petříček a kol, AOPaKPraha
1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v
razných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale
podmáčených partiích alespoň občasné rační kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným
způsobem na místě (mimo ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
Číslo a název prvku USES
24
Mokrý rybník
Typ
Význam
Velikost
Převažující STG
Kultura
Biocentrum
Lokální
25 ha
4B3, 4B-BC5
Louka, ostatní, rybník
- 107 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Charakteristika prvku
Biocentrum tvoří větší rybník a slatinná louka pod jeho hrází ve dně širokého plochého údolí
V od Čekanic. Břehy rybníka s širším pásem litorální vegetace rákosin svazu Phragm.,
převaha Glyceria max., Phalaris, Carex gracilis. Místy skupiny křovin s JIV, BC, VRP, VRX,
ojed. vyšší BR. Široké zázemí kosených kulturních luk. Ostrůvek porostlý BR, OS, VRX.
Biotop početné na vodu vázané avifauny. Pod hrází vlhká až mokrá v poslední době
nekosená louka, přirozená pestrá vegetace společenstev vlhkých až slatinných luk svazu
Molin. a Caric. fuse, ojedinělé keře VRP, místy při okraji nálet OS. Významné druhy u
rybníka: *Iris sibirica. Zjištěné druhy bylin u rybníka: Alopecurus pratensis, Amoria
hybrida, Angelica sylvestris, Bidens cernua, Calamagrostis arundinacea, Caltha palustris,
Carex gracilis, Carex vesicaria, Cirsium arvense, Cirsium vulgare, Dalanum ladanum,
Elytrigia repens, Epilobium roseum, Filipendula ulmaria, Galium aparine, Galium uliginosum,
Glyceria maxima, Holcus lanatus, Iris sibirica, Juncus compressus, Juncus effusus, Lathyrus
pratensis, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Lythram salicaria, Myosotis palustris,
Persicaria amphibia, Phalaroides arundinacea, Phellandrium aquaticum, Poa trivialis,
Potamogeton natans, Ranunculus repens, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus,
Scutellaria galericulata, Senecio aquaticus, Sonchus arvensis, Stachys palustris, Typha
angustifolia, Typha latifolia, Urtica dioica. Významné druhy pod rybníkem: Carex hartmanii,
Eriophorum angustifolium. Zjištěné druhy bylin pod rybníkem: Acetosa pratensis, Achillea
millefolium, Achillea ptarmica, Ajuga reptans, Alchemilla vulgaris, Alopecurus pratensis,
Angelica sylvestris, Anthoxanthum odorathum, Apera spica-venti, Betonica officinalis, Bríza
media, Caltha palustris, Carex gracilis, Carex hartmanii, Carex hirta, Carex panicea, Carex
rostrata, Carex vesicaria, Cirsium arvense, Cirsium vulgare, Dalanum ladanum,
Deschampsia caespitosa, Epilobium palustre, Eriophorum angustifolium, Filipendula ulmaria,
Galium uliginosum, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Hypericum
perforatum, Jacea pratensis, Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis,
Luzula multiflora, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Mentha
aguatica, Molinia caerulea, Myosotis palustris, Potentilla erecta, Ranunculus acris,
Ranunculus repens, Rumex crispus, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus, Stellaria
graminea, Succisa pratensis, Veronica chamaedrys, Vignea disticha, Vignea echinata,
Vignea leporina, Vignea praecox, Vignea vulpina.
Biotop Mokrý rybník: Rostlinná společenstva: 121803000 - Phragmition communis,
122203800 - Caricion gracilis, 203406700 - Molinion, 182904700 - Caricion fuscae. Popis
biotopu: Břehy s širším pásem bylinné litorální vegetace společenstev ostřic a rákosin svazu
Caric.grac. a hragm., převaha Glyceria max., Phalaris, Carex gracilis. Místy skupiny křovin s
JIV, BC, VRP, VRX, ojed. vyšší BR. Široké zázemí kosených kulturních luk. Ostrůvek
porostlý BR, OS, VRX.
Hráz rybníka s porostem převážně tvořeným DB. Pod hrází v prostoru mezi Mokrým a
Starým čekanickým rybníkem vlhká až mokrá nekosená louka. Přirozená vegetace
společenstev vlhkých až slatinných luk svazu Molin. a Caric. fuse. Ojed. keře VRP, místy při
okraji nálet OS. Význam, využití, znehodnocení a ohrožení, okolí biotopu: Významný biotop
zachovalých přirozených porostů rákosin s širokým zázemím luk a přirozené druhově pestré
mokré až slatinné louky, lokalita registrována RŽP spolu s okolními rybníky jako zoologicky
zvlášť cenný biotop. V současné době poměrně běžné rybářské využití. Stávající
znehodnocení ruderalizací a degradací společenstev. Ohrožení intenzifikací hospodaření,
ruderalizací a degradací společenstev, při absenci hospodaření sukcesí dřevin spojenou s
ústupem druhově pestrých společenstev, zásahy do vodního režimu biotopu, nevhodně
prováděným odbahněním nádrže, nevhodným obnovním zásahem. Okolí biotopu tvoří orná
- 108 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
půda, kulturní lesní porosty, kulturní louky. Významné druhy: *Iris sibirica, Carex hartmanii,
Eriophorum angustifolium, Seznam bylin: Acetosa pratensis, Achillea millefolium, Achillea
ptarmica, Ajuga reptans, Alchemilla vulgaris, Alopecurus pratensis, Amoria hybrida, Angelica
sylvestris, Anthoxanthum odorathum, Apera spica-venti, Betonica officinalis, Bidens cernua,
Bríza media, Calamagrostis arundinacea, Caltha palustris, Carex gracilis, Carex hartmanii,
Carex hirta, Carex panicea, Carex rostrata, Carex vesicaria, Cirsium arvense, Cirsium
vulgare, Dalanum ladanum, Deschampsia caespitosa, Elytrigia repens, Epilobium palustre,
Epilobium roseum, Eriophorum angustifolium, Filipendula ulmaria, Galium aparine, Galium
uliginosum, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Hypericum
perforatum, Jacea pratensis, Juncus compressus, Juncus conglomeratus, Juncus effusus,
Lathyrus pratensis, Luzula multiflora, Lychnis flos-cuculi, Lycopus europaeus, Lysimachia
vulgaris, Lythrum salicaria, Mentha aguatica, Molinia caerulea, Myosotis palustris, Persicaria
amphibia, Phalaroides arundinacea, Phellandrium aquaticum, Poa trivialis, Po-tamogeton
natans, Potentilla erecta, Ranunculus acris, Ranunculus repens, Rumex crispus, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus, Scutellaria galericulata, Senecio aquaticus, Sonchus
arvensis, Stachys palustris, Stellaria graminea, Succisa pratensis, Typha angustifolia, Typha
latifolia, Urtica dioica, Veronica chamaedrys, Vignea disticha, Vignea echinata, Vignea
leporina, Vignea praecox, Vignea vulpina.
Doporučení pro prvek
Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy
drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla
jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy
střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných
regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize
Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva, Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha
1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v
různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale
podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným
způsobem na místě (mimo ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
Číslo a název prvku USES
25
Starý Čekanický rybník
Typ
Význam
Velikost
Převažující STG
Kultura
Biokoridor
Lokální
1 km
4AB-B4, 4B3, 4B-BC5
Les, louka, ostatní
- 109 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Charakteristika prvku
Zjištěné druhy bylin Čekanický rybník: Alchemilla vulgaris, Alopecurus pratensis, Angelica
syl-vestris, Anthoxanthum odorathum, Apera spica-venti, Betonica officinalis, Bidens cernua,
Bríza media, Caltha palustris, Carex gracilis, Carex hirta, Carex vesicaria, Cirsium vulgare,
Deschampsia caespitosa, Epilobium roseum, Filipendula ulmaria, Galeopsis pubescens,
Galium aparine, Galium uliginosum, Galium veram, Glyceria maxima, Holcus lanatus, Jacea
pratensis, Juncus effusus, La-thyrus pratensis, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris,
Lythrum salicaria, Myosotis palustris, Phalaroides arundinacea, Phragmites australis,
Plantago lanceolata, Poa trivialis, Ranunculus repens, Scirpus sylvaticus, Scutellaria
galericulata, Stachys palustris, Urtica dioica, Vignea disticha, Vignea leporina.
Významné druhy pod Mokrým rybníkem: Epipactis helleborine. Zjištěné druhy bylin pod
Mokrým rybníkem: Aegopodium podagraria, Angelica sylvestris, Anthriscus sylvestris,
Apera spica-venti, Calamagrostis arundinacea, Dactylis glomerata, Deschampsia caespitosa,
Epipactis helleborine, Fragaria vesca, Galium aparine, Geum urbanum, Heracleum
sphondylium, Holcus lanatus, Phleum pratense, Poa nemoralis, Taraxacum officinale, Torilis
japonica, Urtica dioica, Veronica chamaedrys, Viola reichenbachiana.
V lesním porostu bříza, olše, osika, vrby a duby, příslušným lesním typem je
3G2 - Podmáčená jedlová doubrava (se smrkem).
Doporučení pro prvek
Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného
charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku
převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit
přirozenou obnovu žádoucích dřevin.
V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova
zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s
dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba:
3G - podmáčená jedlová doubrava -dub 50%, jedle 40%, olše 10%, příměs buku a smrku.
Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro
zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části
hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik
uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu,
ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání
odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle
dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a
lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá
se však s jejím přikrmo-váním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých
zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi
přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je
potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES
postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území- II. Lesní
společenstva, I Míchal, V. Petříček a kol, AOPaKPraha 1999. Na lučních porostech přírodě
blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, do-sévání a dalších
pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně
s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech
lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu
pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území
- 110 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
-1 Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče
upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení
v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň
občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo
ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
Číslo a název prvku USES
26
Nový rybník u Čekanic
Typ
Význam
Velikost Převažující STG
Kultura
Biocentrum
Lokální
8 ha
Louka, rybník, ostatní
4A-AB4, 4B3, 4AB-B4
Charakteristika prvku
Biocentrum tvoří rybník a okolní pozemky luk v ploché údolnici pahorkatiny SV od Čekanic.
Rybník se širokým pásem litorální vegetace společenstev rákosin a ostřic svazu Phragm. a
Caric.grac. Převládá Typha ang., místy Glyceria max., resp. Carex gracilis. V Z části
navazuje partie vlhkých, druhově chudších luk, převaha Deschampsia, charakter nejblíže
svazu Molin. Ojed. keře VRX, méně i TRN, BC, hráz s mladšími DB. Zjištěné druhy bylin u
rybníka: Calamagrostis arundinacea, Carex gracilis, Epilobium hirsutum, Glyceria maxima,
Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Persicaria amphibia, Typha angustifolia.
Zahrnuje rovněž významný biotop: Rybník v mělké údo lnici v mírném svahu plochého
hřebene v pahorkatině 800m SV od Čekanic. Rostlinná společenstva: 121803000 Phragmition communis, 203406700 - Molinion, 122203800 - Caricion gracilis. Význam,
využití, znehodnocení a ohrožení, okolí biotopu: Biotop zachovalých přirozených porostů
rákosin se zázemím vlhkých luk, lokalita registrována RZP spolu s okolními rybníky jako
zoologicky zvlášť cenný biotop. V současné době extenzivní rybářské využití, louky
nekosené. Stávající znehodnocení pouze v malé míře ruderalizací, místy degradace lučních
společenstev. Ohrožení intenzifikací hospodaření, ruderalizací a degradací společenstev,
zásahy do vodního režimu biotopu, nevhodně prováděným odbahněním nádrže. Okolí
biotopu tvoří orná půda, kulturní lesní porosty i kulturní louky. Seznam bylin: Calamagrostis
arundinacea, Carex gracilis, Epilobium hirsutum, Glyceria maxima, Lysimachia vulgaris,
Lythrum salicaria, Persicaria amphibia, Typha angustifolia.
- 111 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Doporučení pro prvek
Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy
drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla
jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy
střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných
regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize
Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva, /. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha
1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v
různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale
podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným
způsobem na místě (mimo ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
Číslo a název prvku USES
Balkov
27
Typ
Význam
Velikost
Převažující STG
Kultura
Biokoridor
Lokální
2 km
4AB3, 4A-AB5, 4A3? 4AB-B4, 4B3
Louka, les
Charakteristika prvku
V trase biokoridoru jehličnaté a luzní porosty a pásy vlhkých luk mezi lesními porosty podél
ploché údolnice v pahorkatině S od Čekanic. V JV části trasy kulturní převážně smrkoborové
lesní porosty, pouze ojediněle se objevují vtroušené listnáče, nejčastěji DB a BR, výjimečně i
jiné, častěji je zastoupen MD, v místy vyvinutém podrostu jsou nejčastěji zastoupeny BC,
BH, JR, BR, OSK, MAL, místy DB, SM, bylinné patro zpravidla druhově chudé s běžnými
zástupci degradovaných společenstev typických pro kulturní jehličnaté lesy. Směrem k SZ
trasa sleduje pás vlhkých, kosených, místy i nekosených polokulturních luk mezi lesními
porosty. Druhově nepříliš pestrá luční společenstva. V údolnici místy pás luhu tvořeným
převážně vyššími OL, místy podrost s BC, JR, VRX, BR, bylinná vegetace s běžnějšími
druhy luhů podsvazu Aln.glut.-inc.
Zjištěné druhy bylin: nejčastěji Anemonoides nemorosa, Athyrium filix-femina, Avenella
flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Chamerion angustifolium, Fragaria
vesca, Galeopsis tetrahit, Geum urbanum, Geranium robertianum, Hieracium murorum,
Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Oxalis acetosella,
Poa nemoralis, Senecio ovatus, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana a
další.
- 112 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Příslušným lesním typem je 3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích, 402 Svěží dubová jedlina ostřicová na plošinách a plochých úžlabinách, 3S3 - Svěží dubová
bučina s ostřicí prstnatou na svazích a zvlněných plošinách, 3K6 - Kyselá dubová bučina se
šťavelem a svízelem drsným na mírných svazích.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného
charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku
převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit
přirozenou obnovu žádoucích dřevin.
V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova
zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s
dlouhou obnovní dobou.
Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K - kyselá dubová bučina buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 3S - svěží dubová bučina - buk 50%, jedle 20%,
dub 20%, lípa 10%, příměs habru, 40 - svěží dubová jedlina - dub 40%, jedle 40%, buk
20%, příměs osiky. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení
potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o
nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu".
Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosys- tému. Strategie musí být závislá na
současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj.
Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu
s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě
orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních
omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy
se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře.
Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným
provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy
pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití
publikace Péče o chráněná území - //. Lesní společenstva, L Míchal, V. Petříček a kol,
AOPaK Praha 1999.
Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy
drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla
jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy
střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných
regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize
Péče o chráněná území - L Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha
1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v
různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale
podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným
způsobem na místě (mimo ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
- 113 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Číslo a název prvku USES
28
Zadní Trchov
Typ
Význam
Velikost
Převažující STG
Biokoridor
Lokální
1,2 km 4A3, 4AB3, 4B3, 4AB-B4
Kultura
Les
Charakteristika prvku
Ve smrkoborovém porostu se pouze ojediněle objevují vtroušené listnáče, nejčastěji DB a
BR, výjimečně i jiné, častěji je zastoupen MD. V místy vyvinutém podrostu jsou nejčastěji
zastoupeny BC, BH, JR, BR, OSK, MAL, místy DB, SM. Bylinné patro zpravidla druhově
chudé s běžnými zástupci degradovaných společenstev typických pro kulturní jehličnaté lesy.
Zjištěné druhy bylin: nejčastěji Anemonoides nemorosa, Athyrium filix-femina, Avenella
flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Chamerion angustifolium, Fragaria
vesca, Galeopsis tetrahit, Geum urbanum, Geranium robertianum, Hieracium murorum,
Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Oxalis acetosella,
Poa nemoralis, Senecio ovatus, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana a
další.
Příslušným lesním typem je 3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích,
402 - Svěží dubová jedlina ostřicová na plošinách a plochých úžlabinách, 3S3 - Svěží
dubová bučina s ostřicí prstnatou na svazích a zvlněných plošinách, 3K6 - Kyselá dubová
bučina se šťavelem a svízelem drsným na mírných svazích.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného
charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku
převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit
přirozenou obnovu žádoucích dřevin.
V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova
zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s
dlouhou obnovní dobou.
Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K - kyselá dubová bučina buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 3S - svěží dubová bučina - buk 50%, jedle 20%,
dub 20%, lípa 10%, příměs habru, 40 - svěží dubová jedlina - dub 40%, jedle 40%, buk
20%, příměs osiky. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení
potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o
nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu".
Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na
- 114 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně
ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a
podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody
a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá
se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých
zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi
přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je
potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES
postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území - II. Lesní
společenstva, I Míchal, V. Petříček a kol.,AOPaK Praha 1999.
Číslo a název prvku USES
29
Typ
Význam
Velikost
Biocentrum
Lokální
1807 ha
Převažující STG
4AB3
Pod jezdiny
Kultura
Les
Charakteristika prvku
Biocentrum tvoří lesní skupina v balvanitém svahu a při temeni vyvýšeniny v pahorkatině
S od Čekanic. Mezi kulturními SM lesy vyšší porost DB, ojed. vtroušena BR, SM, při okraji
lesa BK, v podroštu pouze ojediněle SM nebo DB. Travnaté bylinné patro, charakter
acidofilní doubravy.
Zjištěné druhy bylin: nejčastěji Anemonoides nemorosa, Athyrium filix-femina, Avenella
flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Chamerion angustifolium, Fragaria
vesca, Galeopsis tetrahit, Geum urbanum, Geranium robertianum, Hieracium murorum,
Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Oxalis acetosella,
Poa nemoralis, Senecio ovatus, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana a
další. Významné druhy na balvanitém svahu: Dactylorhiza majalis, Carex hartmanii.
Zjištěné druhy bylin na balvanitém svahu: Astragalus glycyphyllos, Calamagrostis
epigejos, Campanula persicifolia, Carex digitata, Fragaria vesca, Galium rotundifolium,
Hieracium murorum, Hypericum perforatum, Luzula luzuloides, Pilosella officinarum, Poa
nemoralis, Vaccinium myrtillus, Veronica chamaedrys.
Příslušným lesním typem je 3K6 - Kyselá dubová bučina se šťavelem a svízelem drsným na
mírných svazích.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného
charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku
- 115 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit
přirozenou obnovu žádoucích dřevin.
V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova
zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s
dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3Kkyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%. Lesní porosty v rámci
ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické
různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky
využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě
blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je
usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní
hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů
péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství.
Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmo
váním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke
koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky
odvozeným provozním cílem.
Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé
lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o
chráněná území - II.Lesní společenstva, I Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999.
Číslo a název prvku US ES
30
Typ
Význam
Velikost
Biokoridor
Lokální
1,8 km
V březinách
Převazující STG
4AB3, 4B3, 4BC3, 4A-AB5, 4AB-B4, 4A3
Kultura
Les
Charakteristika prvku
Trasa biokoridoru prochází kulturními převážně smrkoborovými lesními porosty v
pahorkatině S od Čekanic. Ve smrkoborovém porostu se pouze ojediněle objevují vtroušené
listnáče, nejčastěji DB a BR, výjimečně i jiné, častěji je zastoupen MD. V místy vyvinutém
podrostu jsou nejčastěji zastoupeny BC, BH, JR, BR, OSK, MAL, místy DB, SM. Bylinné
patro zpravidla druhově chudé s běžnými zástupci degradovaných společenstev typických
pro kulturní jehličnaté lesy. Zjištěné druhy bylin: nejčastěji Anemonoides nemorosa,
- 116 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Athyrium fílix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris,
Chamerion angustifolium, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Geum urbanum, Geranium
robertianum, Hieracium murorum, Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense,
Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Senecio ovatus, Urtica dioica, Vaccinium
myrtillus, Viola reichenbachiana a další. Příslušným lesním typem je 3K3 - Kyselá dubová
bučina biková na mírných svazích, 3K6 - Kyselá dubová bučina se šťavelem a svízelem
drsným na mírných svazích, 401 - Svěží dubová jedlina šťavelová na plošinách a plochých
úžlabinách, 402 - Svěží dubová jedlina ostřicová na plošinách a plochých úžlabinách,
3S3 – Svěží dubová bučina s ostřicí prstnatou na svazích a zvlněných plošinách, 3B1 Bohatá dubová bučina strdivková na plošinách a svazích, 4G1 - Podmáčená jedlová
doubrava přesličková v úžlabinách.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného
charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku
převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit
přirozenou obnovu žádoucích dřevin.
V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova
zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s
dlouhou obnovní dobou.
Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3B - bohatá dubová bučina buk 60%, dub 30%, habr 10%, příměs jedle a lípy, 3K-kyselá dubová bučina - buk 60%,
dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 3S - svěží dubová bučina - buk 50%, jedle 20%, dub 20%,
lípa 10%, příměs habru, 4G - podmáčená dubová jedlina - dub 30%, jedle 60%, olše 10%,
příměs buku, 40 - svěží dubová jedlina - dub 40%, jedle 40%, buk 20%, příměs osiky. Lesní
porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování
biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části
hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik
uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu,
ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání
odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle
dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a
lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá
se však s jejím přikrmo-váním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých
zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi
přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je
potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES
postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území- II. Lesní
společenstva, I Míchal, V. Petříček a kol, AOPaKPraha 1999.
- 117 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Číslo a název prvku USES
31
Typ
Význam
Velikost
Biokoridor
Lokální
2 km
Převazující STG
4AB3, 4B3
Chocholka
Kultura
Les, louka, ostatní
V trase biokoridoru partie kulturních, převážně smrkoborových lesních porostů v pahorkatině
V od Hněvkova. Pouze místy se v malé míře objevují i vtroušené listnáče, nejčastěji DB a
BR, výjimečně i jiné, častěji bývá zastoupen MD. V místy vyvinutém podrostu jsou nejčastěji
zastoupeny BC, BH, JR, BR, OST, MAL, místy DB, SM. Bylinné patro zpravidla druhově
chudé s běžnými zástupci degradovaných společenstev typických pro kulturní jehličnaté lesy.
V S části navazuje mez porostlá DB a křovinami s převahou běžných druhů RZ, BC, TRN,
HH, OSK, v bylinném doprovodu nejčastěji převládá běžná vegetace nitrofilních lemů.
Zjištěné druhy bylin: nejčastěji Anemonoides nemorosa, Athyrium filix-femina, Avenella
flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Chamerion angustifolium, Fragaria
vesca, Galeopsis tetrahit, Geum urbanum, Geranium robertianum, Hieracium murorum,
Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Oxalis acetosella,
Poa nemoralis, Senecio ovatus, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana a
další.
Příslušným lesním typem je 3S3 - Svěží dubová bučina s ostřicí prstnatou na svazích a
zvlněných plošinách, 3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích, 3K6 - Kyselá
dubová bučina se šťavelem a svízelem drsným na mírných svazích, 304 - Jedlodubová
bučina s ostřicí prstnatou, 306 - Svěží jedlová doubrava šťavelová na plošinách a v plochých
úžlabinách.
Doporučení pro prvek
V úseku podél meze v S části trasy stávající dřevinný pás upravit podle potřeby prořezávkou
zaměřenou na snížení podílu méně vhodných druhů a podporu vhodných druhů stromů i
keřů. Podle potřeby rozšířit vhodnou výsadbou pás zeleně na 8 - lOm, tak aby postupně
vznikal pás přirozené dřevinné zeleně, schopný nadále pokračovat pouze s nutnou údržbou
v žádoucím spontánním vývoji.
Sortiment dřevin upravovat dle vymezených STG.
- 118 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného
charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku
převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit
přirozenou obnovu žádoucích dřevin.
V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova
zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošne podrostní hospodaření s
dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 30 -jedlodubová bučina
- buk 30%, dub 30%, jedle 40%, příměs lípy, 3S - svěží dubová bučina - buk 50%, jedle
20%, dub 20%, lípa 10%, příměs habru. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově
lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2)
písm. (f). Jedná se o nejpňrodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv.
„biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie
musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní
vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu
s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě
orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních
omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy
se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře.
Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným
provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy
pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití
publikace Péče o chráněná území - II. Lesní společenstva, I Míchal, V.Petříček a kol, AOPaK
Praha 1999.
Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy
drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla
jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy
střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných
regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize
Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva,
I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního
složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s
použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení.
Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
- 119 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Číslo a název prvku US 46
ES
Typ
Význam
Velikost PřevazujícíSTG
Biocentrum
Lokální
5 ha
4B-BC5, 4A-AB4
Kvítek
Kultura
Louka, ostatní, rybník, les
Charakteristika prvku
Biocentrum tvoří menší rybník v ploché údolnici pahorkatiny JZ od Milčic a přilehlá vlhká až
sla-tinná louka pod jeho hrází. Břehy rybníka s širším pásem porostu druhů rákosin svazu
Phragm., převl. Typha ang., Glyceria max., místy Acorus, menší partie porostů ostřic s
převládající Carex gra-cilis. Místy křoviny VRP, porůznu i vyšší OS, VRK, BO, na Z konci
hráze menší přirozená skupina s OS, BO, DB, BR, keře KRO, JAL, RZ, MAL, TRN. Pod hrází
partie balvanitých vlhkých lad, společenstva vlhkých luk svazu Molin., v nejvlhčích místech
až slatinné ostrůvky se spol. svazu Caric. fuse, sušší partie v okolí balvanů charakteru
acidofílních krátkostébelných trávníků svazu Viol. can. Menší partie vlhkých luk obdobného
charakteru i v okolí nádrže. Rostlinná společenstva: 121803000 - Phragmition communis,
122203800 - Caricion gracilis, 203406700 - Molinion, 182904700 - Caricion fuscae,
213506900 - Violion caninae, 315110500 - Genisto germanicae-Quercion. Význam, využití,
znehodnocení a ohrožení, okolí biotopu: Typický biotop přirozených druhově pestrých litorálních, lučních a na malé ploše i lesních společenstev s výskytem méně běžných druhů
bylin. V současné době převážně bez využití. Bez znehodnocení. Ohrožení intenzifikací
hospodaření, ruderalizací a degradací společenstev, při delší absenci hospodaření sukcesí
dřevin spojenou s ústupem druhově pestrých společenstev, zásahy do vodního režimu
biotopu, nevhodně prováděným odbahněním nádrže. Okolí biotopu tvoří orná půda a kulturní
louky. Významné druhy: Vignea davalliana, Comarum palustre, Carex hartmanii, Juniperus
communis, Stellaria palustris. Seznam bylin: Acetosa pratensis, Achillea millefolium, Acorus
calamus, Ajuga reptans, Alchemilla vulgaris, Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris,
Anthoxanthum odorathum, Bríza media, Caltha palustris, Campanula rotundifolia, Carex
gracilis, Carex nigra, Carex panicea, Carex rostrata, Carex vesicaria, Cirsium palustre,
Cirsium vulgare, Comarum palustre, Deschampsia caespitosa, Epilobium hirsutum,
Epilobium roseum, Filipendula ulmaria, Fragaria vesca, Galeopsis pubescens, Galium
- 120 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
uliginosum, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Hypericum
perforatum, Juncus compressus, Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis,
Luzula multiflora, Lychnis flos-cuculi, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Mentha
aguatica, Molinia caerulea, Myosotis palustris, Persicaria amphibia, Potentilla erecta, Prunela
vulgaris, Ranunculus acris, Ranunculus flammula, Ranunculus repens, Sanguisorba
officinalis, Scirpus sylvaticus, Scutellaria galericulata, Stellaria graminea, Stellaria palustris,
Succisa pratensis, Typha angustifolia, Vaccinium myrtillus, Veronica chamaedrys, Vignea
davalliana, Vignea leporina, Viola canina.
Příslušným lesním typem je 3K5 - Kyselá dubová bučina borůvková na hřbetech a horních
částech svahů, 402 - Svěží dubová jedlina ostřicová na plošinách a plochých úžlabinách.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného
charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku
převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit
přirozenou obnovu žádoucích dřevin.
V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova
zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s
dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba:
3K - kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 40 - svěží dubová
jedlina - dub 40%, jedle 40%, buk 20%, příměs osiky. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být
výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8
odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv.
„biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie
musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy
ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním
plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní
správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou
principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy se však
vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl
musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem.
Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé
lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o
chráněná území - II. Lesní společenstva, I Míchal, V.Petříček a kol, AOPaK Praha 1999.
Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy
drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla
jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy
střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných
regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize
Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva,I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha
1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v
různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale
podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným
způsobem na místě (mimo ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
- 121 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
1 Číslo a název prvku USES 54
Typ
Význam Velikost Převažující STG
Interakční prvek
Lokální 7 ha
4AB-B4
Chvalov
Kultura
Rybník, ostatní, louka, les
Charakteristika prvku
Interakční prvek tvoří rybník v ploché sníženině mírně zvlněné pahorkatiny, břehy s pásem
porostu druhů spol. svazu Phragm., převaha Glyceria max., místy Typha lat., partie s Carex
gracilis. Ojedinělé keře VRX, na hrázi DB, VRK, při J břehu skupina vyšších LP. Zjištěné
druhy bylin: Aegopo-dium podagraria, Anthriscus sylvestris, Caltha palustris, Carex gracilis,
Dactylis glomerata, Epilobium hirsutum, Epilobium roseum, Galium aparine, Geranium
palustre, Geum urbanum, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Juncus effusus,
Lycopus europaeus, Lythrum salicaria, Phalaroi-des arundinacea, Solanum dulcamara,
Taraxacum officinale, Typha latifolia, Urtica dioica. Příslušným lesním typem je 3K3 - Kyselá
dubová bučina biková na mírných svazích.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření v prostoru rybníka je prohloubení extenzivního charakteru nádrže s pestrými
přirozenými bylinnými i dřevinnými litorálními porosty. Vodní nádrž využívat extenzivním
způsobem. Zvolit pokud možno druhově vhodné a početně přiměřené rybí osádky tak, aby
chov nebyl zdrojem eutrofizace vod a ničení bylinných břehových porostů. V maximálně
možné míře omezovat zdroje eutrofizace v povodí nádrže, nezasahovat nevhodně do
vodního režimu lokality a jejího okolí. Na základě posouzení aktuálního stavu společenstev
provádět v případě potřeby občasné podzimní kosení litorálních bylinných porostů, odvoz
sklizené hmoty mimo lokalitu. Provádět občasné letnění nádrže, při event. nutnosti
vyhrnování používat nejlépe sacích bagrů, nezasahovat kvalitní břehové partie, hmotu
zásadně odvážet mimo lokalitu rybníka bez tvorby deponií sedimentu. Údržba hrázového
porostu. Na styku s okolní ornou půdou by bylo vhodné založit v š. min. 5-10 m pás
pravidelně kosené trvalé louky, na bezprostředně přilehlých pozemcích polí hnojit v
minimalizovaných dávkách, následně ihned zaorávat, omezit použití biocidů.
Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného
charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku
převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit
přirozenou obnovu žádoucích dřevin.
- 122 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova
zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s
dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%. Lesní porosty v rámci
ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické
různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (/). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky
využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě
blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je
usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní
hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů
péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství.
Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím
prikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení
vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou
skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem.
Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé
lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o
chráněná území – II Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999.
Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy
drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla
jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy
střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných
regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize
Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva, I Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha
1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v
různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale
podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným
způsobem na místě (mimo ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
- 123 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Číslo a název prvku USES
Typ
Význam
Interakční prvek Lokální
55
Na Horkách
Velikost PřevažujícíSTG
9 ha
4AB3, 4AB-B4
Kultura
Louka, ostatní, komunikace,
les
Charakteristika prvku
Interakční prvek tvoří podél místní silnice alej starých LP a JV, místy i AK, a dále údolnice
mezi pozemky luk a zalesněným svahem s vlhkými loukami, skupinami dřevin a drobnými
rybníčky.
Louky nekosené i nepravidelně kosené, společenstva charakteru nejblíže svazu Molin a
podsvazu Calthenion i kulturní n. nitrofílní partie. Skupiny dřevin s OL, VRK, BR, JIV, DB,
TPC, JS, BO, křoviny s VRX dále i BC, RZ, JR, DB, BR, TRN, JS, HH, OSK. Zjištěné druhy
bylin: Acetosa pratensis, Achillea millefolium, Alchemilla vulgaris, Alopecurus pratensis,
Caltha palustris, Carex hirta, Cirsium vulgare, Deschampsia caespitosa, Elodea canadensis,
Epilobium roseum, Filipendula ulmaria, Galium uliginosum, Geranium palustre, Heracleum
sphondylium, Holcus lanatus, Hypericum perforatum, Jacea pratensis, Juncus compressus,
Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia
vulgaris, Mentha aguatica, Myosotis palustris, Ranunculus acris, Ranunculus repens,
Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus, Senecio aquaticus,
Stellaria graminea, Succisa pratensis, Veronica chamaedrys, Vignea vulpina. Příslušným
lesním typem je 302 - Jedlodubová bučina válečková, 3K3 - Kyselá dubová bučina bi-ková
na mírných svazích, 3K6 - Kyselá dubová bučina se šťavelem a svízelem drsným na mírných
svazích.
Doporučení pro prvek
- 124 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Ve stávající aleji provádět dle potřeby prořezávky korun i event. konzervace starších jedinců.
Na základě posouzení životnosti jednotlivých stromů provádět podsadbu vhodných druhů
dřevin tak, aby byla zajištěna budoucí kontinuální náhrada přestárlých jedinců. Postupně
nahradit stávající zastoupení AK přirozenými dřevinami. Na pozemcích luk zachovat, resp.
obnovit extenzivní hospodaření s vyloučením hnojení, dosévání a obnovy drnu, pravidelně
max. dvakrát ročně kosit, při nízkém stupni ruderalizace bylinných porostů dle aktuálního
stavu společenstva snížit počet sečí na 1, max. 2 ročně. Termíny senoseče upravovat dle
aktuálního složení společenstev, případně střídat v různých letech. Při časném termínu
provést dle možností druhou seč na konci vegetace pro odstranění stařiny. Pravidelně
dvakrát ročně kosit nitrofilní partie louky, spolu s ní vyžínat i nitrofilní lemy dřevinných
porostů. Ke kosení využívat lehké mechanizace, nevjíždět do louky při rozmoklé j^ůdě. Seno
pokud možno sušit přirozeným způsobem na pokose (mimo ruderální partie). Nezasahovat
nevhodně do vodního režimu nivy, maximálně omezit zdroje možné ruderalizace a
eutrofizace. Občasná údržba stávajících dřevinných skupin výběrovými zásahy.
Prořezávkami v podrostu uvolňovat stávající perspektivní jedince žádoucích dřevin,
podporovat další přirozené zmlazení porostu, s cílem zajištění budoucí kontinuální převážně
přirozené obnovy. Chybějící, málo zastoupené nebo nedostatečně zmlazující dřeviny
doplňovat výsadbou. Postupný přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou
obnovní dobou, resp. na výběrný porost s minimem zásahů do přirozeného prostředí luhu.
Vhodné zdravé jedince, zejména dlouhověkých dřevin ponechávat do vysokého věku, včetně
zachování přiměřeného podílů jedinců ve stadiu rozpadu a padlého tlejícího dřeva. Porosty
křovin ponechat přirozené sukcesi. Vhodná údržba a extenzivní využití drobných nádrží.
Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného
charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku
převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit
přirozenou obnovu žádoucích dřevin.
V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova
zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s
dlouhou obnovní dobou.
Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K-kyselá dubová bučina buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 30 -jedlodubová bučina - buk 30%, dub 30%,
jedle 40%, příměs lípy. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního
určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná
se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou
infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být
závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopří-rodní vývoj. Principy ochrany
lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem
rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy
ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče
o zvěř (nepočítá se však s jejím prikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez
mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem
mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení
není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento
ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území - II. Lesní
společenstva, I Míchal, V.
- 125 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Číslo a název prvku USES 56
Typ
Význam Velikost Převazující STG
Interakční prvek Lokální 2 ha
4B-BC5, 4AB3, 4A-AB2
U Milčic
Kultura
Ostatní, louka, rybník
Charakteristika prvku
Interakční prvek tvoří drobná vodní plocha s břehy porostlými vlhkomilnou vegetací s převl.
Glyce-ria max. i Typha ang., v okolí místy křoviny VRP, JIV, TRN, mladé BO, BR. V okolí
balvanité pahorky se skupinami BO a DB, v podrostu DB, JR, OSK, často JAL, travnaté
bylinné patro. Okraje s druhy pestrých slunných lemů.
Významné druhy: Juniperus communis. Zjištěné druhy bylin: Apera spica-venti, Athyrium
filix-femina, Brachypodium pinnatum, Calluna vulgaris, Chrysaspis dubia, Dianthus deltoides,
Helianthemum ovatum, Jasione montana, Lotus corniculatus, Nardus stricta, Pilosella
offícinarum, Pimpinella saxifraga, Plantago lanceolata, Stellaria graminea, Thymus praecox,
Trifolium medium.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření je zachování a prohloubení extenzivního charakteru drobné nádrže s
pestrými přirozenými bylinnými i dřevinnými litorálními porosty a přilehlých přirozených
enkláv dřevinné zeleně. Vodní nádrž využívat extenzivním způsobem. Zvolit pokud možno
druhově vhodné a početně přiměřené rybí osádky tak, aby chov nebyl zdrojem eutrofizace
vod a ničení bylinných břehových porostů. V maximálně možné míře omezovat zdroje
eutrofizace v povodí nádrže, nezasahovat nevhodně do vodního režimu lokality a jejího okolí.
Na základě posouzení aktuálního stavu společenstev provádět v případě potřeby občasné
podzimní kosení litorálních bylinných porostů, odvoz sklizené hmoty mimo lokalitu. Provádět
občasné letnění nádrže, při event. nutnosti vyhrnování nezasahovat kvalitní břehové partie,
hmotu zásadně odvážet mimo lokalitu rybníka bez tvorby deponií sedimentu. Porosty křovin
ponechat přirozenému vývoji. V dřevinné skupině na balvanitém pahorku údržba porostu
převážně zásahy charakteru zdravotního výběru, zaměřenými dále na případnou jemnou
úpravu dřevinné skladby a uvolnění přirozeného zmlazení žádoucích dřevin, resp. věkovou
diferenciaci porostu. Staré zdravé jedince dřevin přirozené skladby ponechávat do vysokého
věku. Pro- řezávkou v podrostu podpořit jedince perspektivní pro následný porost, chybějící
n. nedostatečně zmlazující druhy přirozené skladby event. doplňovat na vhodných místech
- 126 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
podsadbami, včetně event. doplnění vhodných druhů keřů. Omezit hnojení na bezprostředně
přilehlých plochách polí.
Další opatření specifikovat v budoucnu dle vývoje společenstva.
Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy
drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla
jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy
střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných
regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize
Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha
1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v
různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale
podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným
způsobem na místě (mimo ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
Číslo a název prvku USES 58
Bílý potok a Mozol
Typ
Význam Velikost Převazující STG
Kultura
Interakční prvek Lokální 9 ha
4AB3, 4AB-B4, 4B3
Rybník, louka, ostatní
Charakteristika prvku
Interakční prvek tvoří menší rybník a přilehlé partie přirozených luk v ploché sníženině mírně
zvlněné pahorkatiny JV od Čekanic. Podél břehů a zejména na Z straně ve směru podél
přítoku široké pásmo s pestrou mozaikou bylinných společenstev rákosin, ostne, bahnitých
břehů i navazujících vlhkých luk. Rákosiny spol. svazu Phragm., podél břehu nejčastěji s
Typha ang. a lat., dále i Glyceria max. nebo Phragmites. Místy porosty Carex gracilis. Podél
přítoku, místy i podél břehů a jinde mezi rákosinami partie se spol. svazu Nanocyper. a
Bident. Na litorální porosty navazují kosené polokulturní louky nejblíže spol. podsvazu
Calthenion. Při okraji sníženiny místy skupiny dřevin s DB, STH, OS, OL, JIV, BR, keře VRX,
BC, BSE. Nad rybníkem Mozol travnatá, místy kosená údolnice, společenstva nejčastěji
charakteru podsvazu Calthenion, místy nitro filní partie. Na mezích při okraji místy křoviny
BC, TRN, RZ, STH, JIV i vyšší BR, DB, kolem drobného rybníčku OL. Drobné skupiny
zeleně při balvanitých pahorcích s BO a DB, ojed. BR, MD, OS, keře RZ, BH, TRN, travnaté,
- 127 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
chudší bylinné patro, místy slunné lemy.
Významné druhy: Stellaria palustris, Comarum palustre, Iris pseudacorus, Juncus bulbosus.
Zjištěné druhy bylin: Acetosa pratensis, Agrostis stolonifera, Alisma plantago-aquatica,
Alopecurus geniculatus, Alopecurus pratensis, Amoria hybrida, Angelica sylvestris,
Anthoxanthum odorathum, Bidens cernua, Calamagrostis arundinacea, Caltha palustris,
Carex gracilis, Carex nigra, Carex vesi-caria, Chenopodium rubrum, Cirsium vulgare,
Comarum palustre, Eleocharis palustris, Epilobium roseum, Filipendula ulmaria, Galium
aparine, Galium palustre, Galium uliginosum, Galium verum, Geranium palustre, Glyceria
fluitans, Glyceria maxima, Holcus lanatus, Iris pseudacorus, Juncus bulbosus, Juncus
compressus, Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis, Lychnis flos-cuculi,
Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Mentha aguatica, Myosotis
palustris, Persicaria amphibia, Persicaria lapathifolia, Persicaria maculata, Phalaroides
arundinacea, Phragmites australis, Plantago major, Poa trivialis, Ranunculus aeris,
Ranunculus auricomus, Ra-nunculus flammula, Ranunculus repens, Ranunculus sceleratus,
Rorripa amphibia, Rumex conglomeratus, Rumex maritimus, Sanguisorba officinalis, Scirpus
sylvaticus, Scutellaria galericulata, Se-linum carvifolia, Senecio aquaticus, Solanum
dulcamara, Sonchus arvensis, Stellaria palustris, Typha angustifolia, Urtica dioica, Veronica
anagallis - aquatica, Vignea leporina.
Rostlinná společenstva: 121803000 - Phragmition communis, 122203800 - Caricion
gracilis, 365811700 - Bidention tripartitae, 111702700 - Eleocharition ovatae, 203406410 Calthenion.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření v prostoru rybníka je prohloubení extenzivního charakteru nádrže s pestrými
přirozenými bylinnými i dřevinnými litorálními porosty a vhodným extenzivním hospodařením
zachovat na přilehlých loukách přirozená druhově pestrá společenstva.
Vodní nádrž využívat extenzivním způsobem. Zvolit pokud možno druhově vhodné a početně
přiměřené rybí osádky tak, aby chov nebyl zdrojem eutrofizace vod a ničení bylinných
břehových porostů. V maximálně možné míře omezovat zdroje eutrofizace v povodí nádrže,
nezasahovat nevhodně do vodního režimu lokality a jejího okolí. Na základě posouzení
aktuálního stavu společenstev provádět v případě potřeby občasné podzimní kosení
litorálních bylinných porostů, odvoz sklizené hmoty mimo lokalitu. Provádět občasné letnění
nádrže, při event. nutnosti vyhrnování nezasahovat kvalitní břehové partie, hmotu zásadně
odvážet mimo lokalitu rybníka bez tvorby deponií sedimentu.
V lužních a břehových i dalších skupinách dřevin porostech provádět údržbu výběrovými
zásahy, vhodnými prořezávkami v podrostu podporovat jedince perspektivní pro obnovu
porostu, v případě potřeby doplňovat dřevinnou zeleň výsadbou přirozených druhů. Porosty
křovin ponechat přirozenému vývoji.
V lučních partiích zachovat resp. obnovit přírodě blízké extenzivní lukařském hospodaření s
vyloučením hnojení, obnovy drnu, dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle
stavu společenstva zpravidla jedenkrát, max. dvakrát ročně s občasným vynecháním některé
sezóny na části plochy střídavě v různých místech lokality, tak aby byla umožněna existence
druhů, neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín senoseče upravovat dle
aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Při časném kosení
provést dle možností event. druhou seč na konci vegetace pro odstranění stařiny. Pravidelně
dvakrát ročně kosit nitrofilní partie porostu, včetně vyží-nání nitrofilních bylinných lemů
dřevinných porostů. Kosení při vyšší únosnosti terénu v suchém období s použitím lehké
mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Seno pokud
možno sušit přirozeným způsobem na pokose (mimo ruderální partie). Nezasahovat do
- 128 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
vodního režimu lokality ani jejího okolí, maximálně omezit zdroje možné ruderalizace. Dle
možností zvážit vhodnost kombinovaného využití s extenzivní pastvou dobytka, s jedním
pastevním cyklem, vždy s následným posečením nedopasků a ponecháním prostoru pro
regeneraci porostu.
Číslo a název prvku USES
59
Typ
Výmam VeHkest L
Interakční prvek
Lokální líha
Ovčín
Převažující STG
4AB-B4
Kultura
Rybník, louka, ostatní
Charakteristika prvku
Rybník v ploché sníženině mírně zvlněné pahorkatiny. Podél Z a S břehu pás bylinného
porostu charakteru rákosiny svazu Phragm., převaha Phragmites, místy Glyceria max.,
menší části se spol. Caric. grac. V Z části místy deponie porostlé nitrofilní bylinnou vegetací,
keře VRX, BC. U silnice ojed. mladé DB. Hráz s vyššími DB, VRK, TPC, intenzivnější
rybářské využití. Lokalita spolu s nedalekými rybníky Nový, Starý a Mokrý registrovaná RŽP
mezi zoologicky zvlášť významnými biotopy rybníků. V ochranářském mapování zmiňován
výskyt pochopa.
Významné druhy: Iris pseudacorus. Zjištěné druhy bylin: Acorus calamus, Aegopodium
podagraria, Anthriscus sylvestris, Carex gracilis, Dactylis glomerata, Epilobium hirsutum,
Epilobium roseum, Galium aparine, Geranium palustre, Geum urbanum, Glyceria maxima,
Heracleum sphondylium, Iris pseudacorus, Phalaroides arundinacea, Phragmites australis,
Taraxacum officinale, Typha
latifolia, Urtica dioica.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření v prostoru rybníka je prohloubení extenzivního charakteru nádrže s pestrými
přirozenými bylinnými i dřevinnými litorálními porosty. Vodní nádrž využívat extenzivním
způsobem. Zvolit pokud možno druhově vhodné a početně přiměřené rybí osádky tak, aby
chov nebyl zdrojem eutrofízace vod a ničení bylinných břehových porostů. V maximálně
možné míře omezovat zdroje eutrofizace v povodí nádrže, nezasahovat nevhodně do
vodního režimu lokality a jejího okolí. Na základě posouzení aktuálního stavu společenstev
provádět v případě potřeby občasné podzimní kosení litorálních bylinných porostů, odvoz
- 129 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
sklizené hmoty mimo lokalitu. Provádět občasné letnění nádrže, při event. nutnosti
vyhrnování používat nejlépe sacích bagrů, nezasahovat kvalitní břehové partie, hmotu
zásadně odvážet mimo lokalitu rybníka bez tvorby deponií sedimentu. Údržba hrázového
porostu. Na styku s okolní ornou půdou by bylo vhodné založit v š. min. 5-10 m pás
pravidelně kosené trvalé louky, na bezprostředně přilehlých pozemcích polí hnojit v
minimalizovaných dávkách, následně ihned zaorávat, omezit použití biocidů.
Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy
drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla
jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy
střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných
regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize
Péče o chráněná území -I. Nelesní společenstva,
L Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního
složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s
použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení.
Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
Číslo a název prvku USES
Typ
Význam
Interakční prvek Lokální
60
Na Karlově
Velikost Převazující STG
1,2 ha 4AB3
Kultura
Ostatní, les
Charakteristika prvku
Interakční prvek tvoří travnatý slunný palouk s nekosenou, druhově méně pestrou luční
vegetací, od lesa porůstá BO, podél meze místy křoviny TRN, RZ, mladé DB.
Příslušným lesním typem je 3K6 - Kyselá dubová bučina se šťavelem a svízelem drsným na
mírných svazích.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření v partiích lad je obnova přirozených druhově pestrých subxerotermních
bylinných společenstev, resp. vznik mozaiky extenzivních luk a dřevinných skupin. Obnovit
- 130 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
občasné extenzivní pastevní nebo lukařské využití. Na vhodných zarůstajících plochách
mechanické potlačení náletu křovin, zcela zarostlé partie ponechat na části ploch bez
zásahu přirozenému vývoji. Lukařské využití zpravidla s jednou sečí ročně občas
vynechanou střídavě v různých malých částech lokality,
pro umožnění existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín
senoseče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých
letech. Vyloučení hnojení, obnovy drnu, dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosení
za použití lehké mechanizace. Seno pokud možno sušit přirozeným způsobem na pokose
(mimo ruderální partie). Pravidelně kosit nitrofílní bylinné lemy. V případě nepravidelného
hospodářského využití alespoň občasné kosení a dle potřeby mechanické potlačování náletu
křovin. Vhodným druhem obhospodařování travnatých partií by byla pastva ovcí nebo koz,
zpravidla s jedním pastevním cyklem a následným posečením nedopasků a ponecháním
prostoru pro regeneraci porostu, příp. kombinované pastevní a lukařské využití.
Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného
charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku
převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit
přirozenou obnovu žádoucích dřevin.
V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova
zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s
dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba:
3K - kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%. Lesní porosty v
rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické
různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpňrodnější části hospodářsky
využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě
blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je
usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní
hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů
péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství.
Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím
prikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení
vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou
skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem.
Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé
lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o
chráněná území - II.Lesní společenstva, I. Míchal\ V. Petříček a kol.y AOPaK Praha 1999
- 131 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Číslo a název prvku VSES 61
Typ
Význam Velikost Převažující STG
Interakční prvek Lokální 10 ha
4AB3, 4AB-B4
Záklíčí
Kultura
Rybník, louka, ostatní
Charakteristika prvku
Interakční prvek tvoří údo lnice s několika menšími rybníky s břehovými porosty a pásem
luhu podél drobné vodoteče mezi nimi. V dřevinných porostech převaha OL, dále BR, OS,
VRK, JL, LP, DB, v podrostu dále i VRX, BC, JIV, LIS, STH, MZ, podél břehů nádrží i
vegetace rákosiny a vlhkých luk. Dolní nádrž vypuštěna, plocha zarostlá vegetací bahnitých
břehů. Park u statku v Čekanicích. Smíšená skupina se starými jedinci ve svahu na okraji
obce. Podrobný průzkum nebyl proveden - možnost výskytu hodnotných starých stromů. V S
části alej starých DB a LP podél cesty na okraji obce. Zjištěné druhy bylin: Aegopodium
podagraria, Alisma plantago-aquatica, Anthriscus sylvestris, Athyrium filix-femina,
Calamagrostis arundinacea, Caltha palustris, Cardamine amara, Carex graci-lis,
Chaerophyllum hirsutum, Dactylis glomerata, Deschampsia caespitosa, Equisetum palustre,
Fili-pendula ulmaria, Galeopsis pubescens, Galium aparine, Geum urbanum, Glyceria
maxima, Herac-leum sphondylium, Impatiens glandulifera, Impatiens noli-tangere,
Lysimachia vulgaris, Myosotis palustris, Oxalis acetosella, Persicaria lapathifolia,
Phalaroides arundinacea, Phellandrium aquati-cum, Poa trivialis, Ranunculus repens,
Senecio ovatus, Taraxacum offícinale, Typha angustifolia, Urtica dioica.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření je zachování a prohloubení přirozeného charakteru lokality luzních a
vlhkomilných bylinných společenstev.
Vodní nádrže využívat pokud možno extenzivním způsobem. Zvolit pokud možno druhově
vhodné a početně přiměřené rybí osádky tak, aby chov nebyl zdrojem eutrofízace vod a
ničení bylinných břehových porostů. V maximálně možné míře omezovat zdroje eutrofízace v
povodí nádrže, nezasahovat nevhodně do vodního režimu lokality a jejího okolí. Na základě
posouzení aktuálního stavu společenstev provádět v případě potřeby občasné podzimní
kosení litorálních bylinných porostů, odvoz sklizené hmoty mimo lokalitu. Provádět občasné
letnění nádrže, při event. nutnosti vyhrnování nezasahovat kvalitní břehové partie, hmotu
zásadně odvážet mimo lokalitu rybníka bez tvorby deponií sedimentu.
- 132 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
V lužních a břehových porostech provádět údržbu výběrovými zásahy, vhodnými
prořezávkami v podrostu podporovat jedince perspektivní pro obnovu porostu, v případě
potřeby doplňovat dřevinnou zeleň výsadbou přirozených druhů.
V lučních partiích zachovat resp. obnovit přírodě blízké extenzivní lukařském hospodaření s
vyloučením hnojení, obnovy drnu, dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle
stavu společenstva zpravidla jedenkrát, max. dvakrát ročně s občasným vynecháním některé
sezóny na části plochy střídavě v různých místech lokality, tak aby byla umožněna existence
druhů, neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín senoseče upravovat dle
aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Při časném kosení
provést dle možností event. druhou seč na konci vegetace pro odstranění stařiny. Pravidelně
dvakrát ročně kosit nitrofílní partie porostu, včetně vyží-nání nitrofilních bylinných lemů
dřevinných porostů. Kosení při vyšší únosnosti terénu v suchém období s použitím lehké
mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Seno pokud
možno sušit přirozeným způsobem na pokose (mimo ruderální partie). Nezasahovat do
vodního režimu lokality ani jejího okolí, maximálně omezit zdroje možné ruderalizace.
Číslo a názevjrvku USES
62
Typ
Význam Velikost Převažující STG
Interakční prvek Lokální 7 ha
4AB3, 4BC-C4-5
U Mackova
Kultura
Louka, ostatní
Charakteristika prvku
Interakční prvek tvoří vlhká údolnice porůznu zarostlá vyššími i mladými OL, DB, dále se
objevuje BR, VRK, OS, křoviny s VRX, LIS, BC, STH, OSK, MAL. Místy partie s nekosenou
převážně bylinnou vegetací, místy zarůstající uvedenými dřevinami, charakter porostů
převážně nitrofilní. Nad obcí drobné vodní plochy.
Zjištěné druhy bylin: Aegopodium podagraria, Angelica sylvestris, Anthriscus sylvestris,
Artemisia vulgaris, Caltha palustris, Cirsium oleraceum, Dactylis glomerata, Epilobium
hirsutum, Galium aparine, Geum urbanum, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium,
Lysimachia vulgaris, Melandrium album, Phalaroides arundinacea, Taraxacum officinale,
Typha latifolia, Urtica dioica.
- 133 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Doporučení pro prvek
Cílem opatření je zachovat a prohloubit přirozený charakter společenstev luhů, mokrých luk
a suk-cesních stadií křovin. Na pozemcích luk zachovat, resp. obnovit extenzivní
hospodaření s vyloučením hnojení, dosévání a obnovy drnu, pravidelně max. dvakrát ročně
kosit, při nízkém stupni rude-ralizace bylinných porostů dle aktuálního stavu společenstva
snížit počet sečí na 1, max. 2 ročně. Termíny senoseče upravovat dle aktuálního složení
společenstev, případně střídat v různých letech. Při časném termínu provést dle možností
druhou seč na konci vegetace pro odstranění stařiny. Pravidelně dvakrát ročně kosit nitrofilní
partie louky, spolu s ní vyžínat i nitrofilní lemy dřevinných porostů. Ke kosení využívat lehké
mechanizace, nevjíždět do louky při rozmoklé půdě. Seno pokud -možno sušit přirozeným
způsobem na pokose (mimo ruderální partie). Nezasahovat nevhodně do vodního režimu
nivy, maximálně omezit zdroje možné ruderalizace a eutrofizace. Občasná údržba
stávajících luzních skupin výběrovými zásahy. Prořezávkami v podrostu uvolňovat stávající
perspektivní jedince žádoucích dřevin, podporovat další přirozené zmlazení porostu, s cílem
zajištění budoucí kontinuální převážně přirozené obnovy. Chybějící, málo zastoupené nebo
nedostatečně zmlazující dřeviny doplňovat výsadbou. Postupný přechod na maloplošné
podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou, resp. na výběrný porost s minimem zásahů
do přirozeného prostředí luhu. Vhodné zdravé jedince, zejména dlouhověkých dřevin
ponechávat do vysokého věku, včetně zachování přiměřeného podílů jedinců ve stadiu
rozpadu a padlého tlejícího dřeva. Porosty lužních křovin ponechat přirozené sukcesi.
Číslo a název prvku ÚSES 63
Buzický biologický rybník
Typ
Význam Velikost Převažující STG
Kultura
Interakční prvek Lokální 7 ha
4B-BC5
Louka, ostatní
Charakteristika prvku
Interakční prvek tvoří jižní břehy Buzického rybníka s pásem vegetace olšin, rákosin a
bahnitých břehů. Podél břehu pás pestré vegetace místy charakteru spol. bahnitých břehů
svazu Biden. i Eleo-char., místy i charakter rákosin spol. svazu Phragm. s převahou Glyceria
max., objevují se i prvky svazu Cicution virosae. Dále navazuje pás porostu s převl. OL, dále
OS, VRK, JIV, BR, BC, místy i DB, JV, bylinné patro zčásti nitrofilní, zčásti charakteru
společenstev bažinatých olšin svazu Aln. glut. Četné bahnité tůně, v době pozorování bez
vodní hladiny. V Z části navazuje údolnice s porostem rákosu, ojediněle keře VRX, podíl
nitrofilní bylinné vegetace.
- 134 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Rostlinná společenstva: 121803000 - Phragmition communis, 294609400 - Alnion
glutinosae, 365811700 - Bidention tripartitae, 111702700 - Eleocharition ovatae, 122203500
- Cicution virosae.
Význam, využití, znehodnocení a ohrožení, okolí biotopu: Významný biotop přirozených
druhově pestrých litorálních a lužních společenstev s výskytem ohrožených druhů bylin.
V současné době relativně intenzivní rybářské využití nádrže, břehové partie bez využití.
Stávající znehodnocení místy ruderalizací. Ohrožení intenzivním hospodářským využitím
nádrže, ruderalizací a degradací společenstev např. vlivem hospodaření na přilehlých polích,
nevhodně prováděným odbahněním nádrže, nevhodným obnovním zásahem v břehových
porostech. Okolí biotopu tvoří orná půda a hladina nádrže. Významné druhy: Calla palustris,
Cicuta virosa, Thyselium palustre, Naumburgia thyrsiflora, Iris pseudacorus. Seznam bylin:
Aegopodium podagraria, Ajuga reptans, Alisma plantago-aquatica, Alopecurus pratensis,
Angelica sylvestris, Anthriscus sylvestris, Athyrium filix-femina, Batrachium aquatile, Bidens
cernua, Calla palustris, Caltha palustris, Campanula patula, Carex acutiformis, Carex
gracilis, Cicuta virosa, Cirsium arvense, Cirsium palustre, Cirsium vulgare, Dactylis
glomerata, Dalanum ladanum, Echinochloa crus-galli, Epilobium hirsutum, Epilobium
palustre, Epilobium roseum, Equisetum palustre, Filipendula ulmaria, Galium aparine,
Galium palustre, Galium uliginosum, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Glyceria
fluitans, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Iris pseudacorus, Juncus
effusus, Lathyrus pratensis, Lemna minor, Lychnis flos-cuculi, Lycopus europaeus,
Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Myosotis palustris, Naumburgia thyrsiflora,
Phalaroides arundinacea, Poa palustris, Poa trivialis, Potentilla erecta, Ranunculus repens,
Rumex aquaticus, Rumex maritimus, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus, Scutellaria
galericulata, Sonchus arvensis, Taraxacum officinale, Thyselium palustre, Typha latifolia,
Urtica dioica, Veronica anagallis - aquatica, Veronica chamaedrys, Vignea brizoides.
Doporučení pro prvek
Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy
drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla
jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy
střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných
regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize
Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva,
I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaKPraha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního
složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s
použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení.
Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie).
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit
partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.
- 135 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Číslo a název prvku USES 64
Bažantnice
Typ
Význam Velikost PřevažujícíSTG
Kultura
Interakční prvek Lokální 21 ha
4A3, 4BC-C4-5, 4B3,4A-AB4
Tok, les
Charakteristika prvku
Interakční prvek tvoří lesní porost v plochém terénu kotliny J od Blatné. Lesní skupiny
s převahou DB, podél Mračovského potoka OL, dále se objevuje OS, LP, JV, BR, TP, v S a
Z části partie s BO, resp. SM. V podrostu se objevuje JR, KRO, STH, BSE, KAO, BH, BC,
BK, OSK, MAL. Pestřejší bylinné patro, charakter acidofilní doubravy, podél potoka luh.
Místy i kulturní partie se SM a BO.
Významné druhy: Valeriana offícinalis, Epipactis helleborine, Molinia arundinacea. Zjištěné
druhy bylin: Aegopodium podagraria, Angelica sylvestris, Anthriscus sylvestris, Arctium
tomento-sum, Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea,
Campanula persicifolia, Dactylis glomerata, Dalanum ladanum, Epipactis helleborine,
Fragaria vesca, Galium aparine, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Heracleum
sphondylium, Hieracium murorum, Impatiens noli-tan-gere, Lupinus polyphyllus, Luzula
luzuloides, Lysimachia nummularia, Lysimachia vulgaris, Melampyrum nemorosum,
Melampyrum pratense, Molinia arundinacea, Mycelis muralis, Myosotis pa-lustris, Oxalis
acetosella, Poa nemoralis, Scrophularia nodosa, Selinum carvifolia, Senecio ovatus, Succisa
pratensis, Taraxacum officinale, Torilis japonica, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Valeriana
offícinalis, Viola odorata, Viola reichenbachiana.
Příslušným lesním typem je 2S3 - Svěží buková doubrava biková s marinkou, 3S3 - Svěží
dubová bučina s ostřicí prstnatou na svazích a zvlněných plošinách, 3K3 - Kyselá dubová
bučina biková na mírných svazích, 3K6 - Kyselá dubová bučina se šťavelem a svízelem
drsným na mírných svazích, 3Ď2 - Obohacená dubová bučina hluchavková, 304 Jedlodubová bučina s ostřicí prstnatou, 1G2 - Vrbová olšina mokřadní na slatinných
sníženinách.
Doporučení pro prvek
Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného
charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku
převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit
přirozenou obnovu žádoucích dřevin.
- 136 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova
zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s
dlouhou obnovní dobou.
Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 1G - vrbová olšina - olše 60%,
vrby 30%, topol linda 10%, příměs osiky, 2S - svěží buková doubrava - dub 60%, buk 30%,
habr 10%, 3D - obohacená dubová bučina - buk 60%, lípa 20%, dub 20%, příměs javoru a
jedle, 3K-kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 30 -jedlodubová
bučina - buk 30%, dub 30%, jedle 40%, příměs lípy, 3S - svěží dubová bučina - buk 50%,
jedle 20%, dub 20%, lípa 10%, příměs habru. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být
výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8
odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv.
„biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie
musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy
ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním
plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní
správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou
principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy se však
vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl
musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem.
Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé
lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o
chráněná území - II Lesní společenstva, I Míchal V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999.
Návrh koncepce nakládání s odpady
Likvidace komunálních odpadů v řešeném území bude řešena v souladu s programem
odpadového hospodářství obce, tj. pevný domovní odpad bude ukládán do popelnic,
přetříděn a svozovou firmou svážen a ukládán na řízenou skládku. Řízená skládka je v
řešeném území v obci Hněvkov, je navržena plocha rozvoje v návaznosti na stávající.
Návrh řešení požadavků obrany státu, požární ochrany a civilní ochrany
a) Opatření vyplývající z určení záplavových území nejsou, v řešeném území mohou
být zaplavovány jen břehové partie rybníků. Obyvatelé v případě záplav nebudou ohroženi.
Ohroženi mohou být pouze obyvatelé zvláštní povodní.
b) Umístění stálých a improvizovaných úkrytů.
V řešeném území nejsou stálé úkryty. Pro přítomné osoby při stavu ohrožení a válečném
stavu je nutné využívat improvizované úkryty.
Ochranných vlastností staveb před účinky nebezpečných látek bude využíváno při veškerých
haváriích kdy k tomuto ohrožení dojde, případně vznikne nebezpečí jeho vzniku a to nejen
při krizových situacích /tj. po vyhlášení krizových stavů /.
c) Ubytování evakuovaného obyvatelstva.
V řešeném území nejsou kapacity pro ubytování evakuovaného obyvatelstva z jiných
území.
Pro bydlící obyvatelstvo je nejbližší kapacitou ubytovna a sportovní zařízení školy v Blatné
(SOU, SOŠ + tělocvična)
d) Skladování materiálu civilní ochrany.
Ostatní obyvatelstvo a zaměstnanci se chrání vlastními individuálními ochrannými
prostředky. Skladování materiálu pro civilní ochranu je pouze v Hluboké u Českých
Budějovic.
e) Zdravotnické zabezpečení obyvatelstva.
Zabezpečení Obyvatelstva obcí – Hněvkov, Čekanice, Milčice a lokalit v Blatné je
zdravotnicky zabezpečováno v objektech polikliniky v Blatné.
- 137 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
f) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území.
Nenachází se.
g) Umístění nově navrhovaných objektů zvláštního významu.
V řešeném území se nenavrhují žádné další
objekty zvláštního významu.
h) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou.
Je řešeno v rámci krizového plánu obce Blatná.
i) Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých
účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události.
Je řešeno krizovým štábem města dle havarijního plánu kraje a krizového plánu
města Blatná.
j) Zřízení humanitární základny.
Humanitární základna v ŘÚ nebude zřizována, těmto účelům by v případě potřeby
sloužil městský sklad v Blatné.
k) Požární nádrže a místa odběru vody k hašení požárů.
Požární nádrže a rybníky:
Vodovodní řady budou osazeny nadzemními hydranty.
Možné druhy ohrožení v Řešeném území:
Přerušení dodávky plynu
Přerušení dodávky vody
Přerušení dodávky elektřiny
Výpadky komunikačních systémů - telef. a poč.sítě (výpadek elektřiny, poruchy,
sabotáže)
Infekční choroby-epidemie (Salmonela, žloutenka atd.)
Dlouhotrvající sucha
Dlouhotrvající vedra
Krupobití
Vichřice
Terorizmus, sabotáže
Silné mrazy
Narušení dodávek ropy a ropných produktů
Narušení dodávek potravin velkého rozsahu
Zvláštní povodeň
Narušení funkčnosti dopravní soustavy velkého rozsahu
Krizový plán města je uložen na oddělení krizového řízení MěÚ Blatná a u složek
IZS, byl schválen bezpečnostní radou města Blatná.
Výpis z havarijního plánu kraje a Povodňový plán města jsou uloženy tamtéž +
ještě na odboru ŽP.
------------------------------------------Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve
znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č.
519/1991 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997
Sb.,zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 95/2000 Sb., zákona č. 96/2000 Sb., zákona č.
132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 59/2001 Sb.,
zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o
změně některých zákonů §66 odst. 1.
- 138 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Vyhodnocení důsledků řešení na životní prostředí
Vliv zemědělské výroby
Přímo v ŘÚ Změny 4 ÚpnSÚ Blatná nejsou situována velkokapacitní zařízení, pro která by
bylo stanoveno ochranné pásmo.
Vliv pozemní dopravy
Intenzita dopravy na silnici I. třídy, vedené Hněvkovem je vysoká. Půdorysné vedení silnice
obcí je kolizní s ostrým obloukem v zastavěném území. Přeložení silnice I. třídy se týká
širších vztahů (v návrhu VÚC je stanoven koridor), zejména v kontaktu s městem Blatnou a
Pacelicemi. Na území Hněvkova je vymezena plocha pro její přeložení.
Intenzita dopravy na silnici III. třídy je nížší. V územním plánu je trasa ponechána ve stávající
trase s možnými dílčími úpravami .
Ochrana vodních zdrojů a čistota povrchových vod
Vodní zdroje
V případech nových vodních zdrojů (vrtané studně) - dle návrhu ÚP bude nutno určit
průzkumem jeho místo a stanovit ochranné pásmo.
Čistota toků
V návrhu ÚP jsou trasy vodotečí i vodní plochy zachovány beze změny. K odvádění
splaškových vod je navrhována k vybudování splašková kanalizace, která bude zaústěna do
nově navrhované ČOV.
Čistota ovzduší
Navržená opatření na způsob vytápění odstraní znečišťování ovzduší z vytápění pevnými
palivy.
II. 11. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ
ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ
VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání nevznesl požadavek na posouzení
územního plánu z hlediska vlivů na životní protředí a zároveň vyloučil významný vliv na
evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast, tudíž nebylo vyhodnocení vlivů úemního plánu
na udržitelný rozvoj území požadováno a ani se nezpracovávalo.
Změna č.4 ÚPnSÚ města Blatná, místních části Hněvkov, Čekanice, Milčice a lokalit v
Blatné nemá negativní vliv na udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu
podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území.
II. 12. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO
VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH
ÚZEMÍ
A
Město Blatná účelně využívá zastavěné území a zároveň bude postupně docházet k
vyplňování zastavitelných ploch určených Změnou č.4 ÚPnSÚ Blatná, místních části
Hněvkov, Čekanice, Milčice a lokalit v Blatné pro navrhovaná funkční využití.
II. 13. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO
ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ
FUNKCE LESA.
Zpracováno podle:
1. Zákona č. 334/92 Sb. ČNR ze dne 12. 5. 1992 „ O ochraně ZPF” a zákona č. 98/1999 ze
dne 29. 4. 1999, kterým se mění zákon č. 334.
- 139 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
2. Vyhlášky č. 13/1994 Sb. Ministerstva životního prostředí, přílohy č. 3 ze dne 24. 1. 1994,
kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.
3. Metodického pokynu odboru lesa půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996, č. j. OOLP/1067/96
k odnímání půdy ze ZPF.
4. Vyhodnocení pozemků PUPFL bude zpracováno dle zákona č. 289/1995 Sb. „O lesích a
o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), který v § 14 upravuje povinnosti
zpracovatelů či pořizovatelů územně plánovací dokumentace.
Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu, BPEJ, třídy ochrany zemědělské
půdy
Kraj:
Jihočeský
Okres:
Strakonice
Obec:
Blatná, místní části
Katastrální území:
k.ú. Hněvkov, k.ú. Čekanice, k.ú. Milčice, k.ú. Drahenický Málkov
Bonitace půdy BPEJ - podle Katastrálního úřadu Č.Budějovice
Klimatický region: 5
5 - mírně teplý, mírně vlhký průměrná roční teplota 7-8°C, průměrný roční úhrn srážek 550 700mm
Klimatický region: 7
7 - mírně teplý, vlhký, průměrná roční teplota 6 - 7°C, průměrný roční úhrn srážek
650 - 750 mm
Hlavní půdní jednotky v řešeném území: 29,32, 37, 50, 67, 68
29 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet,
na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez
skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry
32 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách,
propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně
ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím
klimatu
50 - Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných
horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně
těžké lehčí až středně těžké, slabě až
středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření
58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké
nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry
po odvodnění příznivé
67 - Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách
širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé
na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné
68 - Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělén a
nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů,
obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim
Přehled BPEJ v řešeném území a jejich zařízení do tříd ochrany zemědělské půdy
(dle Metodického pokynu odboru lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996)
Hranice BPEJ jsou zakresleny ve výkresech „Předpokládaných záborů ZPF ”.
BPEJ
TŘÍDA OCHRANY ZPF
5. 58. 00
7. 29. 11
5. 29. 01
7. 32. 11
I
I
II
II
- 140 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
5. 32. 01
5. 50. 01
5. 50. 11
7. 50. 11
5. 32. 04
5. 32. 11
7. 32. 14
5. 32. 14
5. 32. 54
5. 67. 01
7. 32. 41
7. 32. 54
7. 37. 16
7. 68. 11
III
III
III
III
IV
IV
IV
V
V
V
V
V
V
V
Další výchozí údaje
1. Hranice katastrálního území - podle map katastru nemovitostí.
2. Hranice současně zastavěného území dle vyhlášky č. 13
3. Údaje o pozemcích - kultura - z internetových stránek Katastrálního úřadu, výměra parcel
změřena a počítači (systém Microstation).
4. Kvalita zemědělské půdy (BPEJ) od Katastrálního úřadu.
5. Třídy ochrany zemědělské půdy - dle Metodického pokynu odboru lesa a půdy MŽP ČR
ze dne 1. 10. 1996.
6. Ve výkresu „Předpokládaných záborů ZPF“ je zakreslen územní systém ekologické
stability krajiny.
Přehled, vyhodnocení zdůvodnění navrhovaných lokalit pro výstavbu
Katastrální území Hněvkov
Katastrální území Čekanice
Katastrální území Milčice
Katastrální území Drahenický Málkov
PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY ZPF
K.ú. Hněvkov:
Plochy a části ploch vyznačené v grafické části odůvodnění na výkresu
předpokládaných záborů ZPF kódy VDH1a, VDH1b, SOH1a, SOH1b, SOH5a, ZO1, RIH4,
byly vypočteny pro vynětí ze ZPF již dříve v původním ÚPnSÚ Blatná.
Lokalita OSH k.ú. Hněvkov
Plocha pro občanské vybavení - sport. Kultura trvalé travní porosty, BPEJ 7.68.11 (V. třída
ochrany).
Lokalita SOH1 k.ú.Hněvkov
Plocha pro rodinné domy v navazující ploše na zastavěné území okraje Blatné pod Píseckou
ulicí. S existujícím kom. napojením a navazujícími sítěmi. Návrh na rozvoj v plochách SOH1,
- 141 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
VDH1, ZO1, RIH4 byl již v původním ÚPnSÚ Blatná. Kultura – orná půda, BPEJ 5.29.01 a
5.50.01 (II. a III. třída ochrany).
Lokalita SOH3 k.ú.Hněvkov
Plocha pro rodinné domy - v zastavěném území.
Lokalita SOH5 k.ú.Hněvkov
Plocha pro rodinné domy, rozšiřující současně zastavěné území SO v návaznosti na rozvoj
plochy SOH1, RIH4 a přestavbové plochy SOH3 a SOH7. S existujícím kom. napojením a
navazujícími sítěmi. Kultura orná půda, BPEJ 5.29.01 (II. třída ochrany), Zčásti BPEJ
5.50.01 ( III. třída ochrany).
Lokalita SOH6 k.ú.Hněvkov
Plocha pro rodinné domy, rozšiřujících současně zastavěné území. S existujícím kom.
napojením a navazujícími sítěmi. Kultura orná půda, BPEJ 7.32.11 (II. třída ochrany), Zčásti
BPEJ 7.32.14 (IV. třída ochrany). (v KN neevidované BPEJ)
Lokalita SOH7 k.ú.Hněvkov
Plocha pro rodinný dům - v zastavěném území, návaznost na stávající zástavbu. Již vyňato
z PF.
Lokalita SOH8 k.ú.Hněvkov
Plocha pro rodinné domy, rozšiřující současně zastavěné území. S existujícím kom.
napojením a navazujícími sítěmi. Kultura orná půda a trv.trav. porost, BPEJ 7.32.11 (II. třída
ochrany), zčásti BPEJ 7.32.54 (V. třída ochrany).
Lokalita SOH9 k.ú.Hněvkov
Plocha pro rodinné domy, rozšiřující současně zastavěné území (RI, SO). S existujícím kom.
napojením a navazujícími sítěmi. Kultura ovocný sad, BPEJ 7.32.11 (II. třída ochrany),
zčásti BPEJ 7.32.41 (V. třída ochrany),
Lokalita SOH10 k.ú.Hněvkov
Plocha pro rodinné domy, rozšiřující dopravně napojené současně zastavěné území SO s
navazujícími sítěmi. Kultura trv. trav. porosty, BPEJ 7.32.11 (II. třída ochrany).
Lokalita SOH11 k.ú.Hněvkov
Plocha pro rodinné domy, rozšiřující současně zastavěné území SO. S existujícím kom.
napojením a navazujícími sítěmi. Kultura orná půda, BPEJ 5.29.01 (II. třída ochrany).
Lokalita RIH1 k.ú.Hněvkov
Plocha pro rekreaci, doplňující současně zastavěné území. Kultura zahrada, BPEJ 7.32.41
(V. třída ochrany).
Lokalita RIH2 k.ú.Hněvkov
Plocha pro rekreaci, doplňující současně zastavěné území (RI, RIH1). S existujícím kom.
napojením a navazujícími sítěmi. Kultura zahrada, BPEJ 7.32.41 (V. třída ochrany) a BPEJ
7.32.11(II. třída ochrany).
Lokalita RIH3 k.ú.Hněvkov
Plocha pro rekreaci, doplňující současně zastavěné území (RI, RIH1, RIH2). S existujícím
kom. napojením a navazujícími sítěmi. Kultura zahrada, BPEJ 7.32.41 (V. třída ochrany) a
BPEJ 7.32.11(II. třída ochrany).
- 142 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Lokalita RIH4 k.ú.Hněvkov
Plocha pro rekreaci, význam pro občany Hněvkova i Blatné. Návrh na rozvoj v plochách
SOH1, VDH1, ZO1, RIH4 byl již v původním ÚPnSÚ Blatná.
Kultura - orná půda BPEJ 5.29.01 (II. třída ochrany), BPEJ 5.50.01 (III. třída ochrany).
Lokalita ZO1 k.ú.Hněvkov
Zeleň ochranná a izolační podél části stávající komunikace 1/20. Kultura - orná půda BPEJ
5.29.01 (II. třída ochrany), BPEJ 5.50.01 (III. třída ochrany). Plocha byla vyňata již
v původním ÚPnSÚ Blatná.
Lokalita RIH5 k.ú.Hněvkov
Plocha pro rekreaci – v zastavěném území.
Lokalita DSH1 k.ú.Hněvkov
Plocha pro dopravu silniční. Koridor pro přeložku silnice I.tř. Kultura - orná půda, BPEJ
5.58.00 (I. třída ochrany), 5.29.01 (II. třída ochrany), 5.50.01 (III. třída ochrany), 5.32.04 (IV.
třída ochrany), 5.32.11 (IV. třída ochrany), 5.67.01 (V. třída ochrany).
Lokalita DSH2 k.ú.Hněvkov
Plocha pro dopravu silniční. Rozšíření místní komunikace. Kultura – orná 5.29.01 (II. třída
ochrany), 5.50.01 (III. třída ochrany); další část je v zastavěném území. Komunikační
napojení SOH1, SOH5, SOH3, SOH7, RIH4.
Lokalita VDH1 k.ú.Hněvkov
Plocha pro výrobu a skladování, rozšiřující současně zastavěné území. Návrh na rozvoj byl
již v původním ÚPnSÚ Blatná. Kultura - orná půda, BPEJ 5.29.01 (II. třída ochrany) a
5.50.01 (III. třída ochrany).
Lokalita TIH1 k.ú. Hněvkov
Plocha technické infrastruktury, inženýrské sítě – ČOV. BPEJ 7.32.11 (II. třída ochrany),
7.50.11 (III. třída ochrany).
Lokalita TIH2 k.ú. Hněvkov
Plocha technické infrastruktury, inženýrské sítě – ČOV. BPEJ Kultura - orná půda (z toho
p.č.235/1 nemá evidované BPEJ) 5.58.00 (I. třída ochrany).
Lokalita TOH k.ú. Hněvkov
Plocha pro likvidaci odpadů, skládka Hněvkov. Rozšíření stávající plochy. Kultura orná půda,
BPEJ 5.32.54 (V. třída ochrany), BPEJ 5.32.11 (IV. třída ochrany).
K.ú.Čekanice
Lokalita SOC1 k.ú.Čekanice
Plocha pro rodinné domy, rozšiřující současně zastavěné území podél místní komunikace.
Kultura orná půda, BPEJ 7.29.11 (I. třída ochrany).
Lokalita SOC2 k.ú.Čekanice (bez nároku na vynětí ze ZPF)
Plocha pro rodinné domy. Kultura – manipulační plocha a jiná plocha.
Lokalita SOC3 k.ú.Čekanice
Plocha pro 1-2 rodinné domy, rozšiřující a spojující současně zastavěné území. Kultura orná
půda, BPEJ 7.32.14 (IV. třída ochrany), zčásti BPEJ 7.68.11 (V. třída ochrany), zčásti
BPEJ 7.37.16 (V. třída ochrany).
Lokalita SOC4 k.ú. Čekanice – Plocha pro rodinné domy, na ploše části původního
sadu v blízkosti zámku. Kultura – sad 7.32.44 (V. třída ochrany).
- 143 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Lokalita OVC1 k.ú.Čekanice (část bez nároku na vynětí ze ZPF)
Plocha pro občanské vybavení, rozšiřující současně zastavěné území obce. Kultura –
neplodná půda. Část v zastavitelném území.
Lokalita RIC1 k.ú.Čekanice
Plocha pro rekreaci, rozšiřující a spojující současně zastavěné území (SO a RI). Kultura
orná půda, BPEJ 5.67.01 (V. třída ochrany) a BPEJ 7.29.11 (I. třída ochrany).
Lokalita TIC1 k.ú.Čekanice
Plocha technické infrastruktury, inženýrské sítě – ČOV. Optimální situování pro likvidaci
odpadních vod. BPEJ 7.64.01 (II. třída ochrany).
Lokalita TIC2 k.ú.Čekanice
Plocha technické infrastruktury, inženýrské sítě – ČOV. Optimální situování pro likvidaci
odpadních vod. BPEJ 7.64.01 (II. třída ochrany).
k.ú.Milčice:
Lokalita SOM1 k.ú.Milčice (bez nároku na vynětí ze ZPF)
Plocha pro rodinný dům v současně zastavěném území obce.
Lokalita SOM2 k.ú.Milčice
Plocha pro rodinný dům, rozšiřující současně zastavěné území. Kultura orná půda, BPEJ
7.32.14 (IV. třída ochrany).
Lokalita SOM3 k.ú.Milčice
Plocha pro rodinné domy, rozšiřující současně zastavěné území. Kultura zahrada a orná
půda, BPEJ 7.32.14 (IV. třída ochrany).
Lokalita OVM1 k.ú.Milčice
Plocha pro občanské vybavení rozšiřující současně zastavěné území. Kultura - orná půda,
BPEJ 7.32.14 (IV. třída ochrany).
Lokalita OMM1 k.ú.Milčice
Plocha pro občanské vybavení komerční, rozšiřující současně zastavěné území. Kultura orná půda, BPEJ 7.32.14 (IV. třída ochrany).
Lokalita PVM1 k.ú.Milčice
Plocha veřejných prostranství. Kultura - orná půda, BPEJ 7.29.04 (IV. třída ochrany).
Lokalita PVM2 k.ú.Milčice
Plocha veřejných prostranství. Kultura - orná půda (neevidované v KN), BPEJ 7.67.01 (V.
třída ochrany, podle mapy).
Lokalita VZM1 k.ú.Milčice
Plocha výroby a skladování - zemědělská výroba. Kultura - orná půda, BPEJ 7.32.14 (IV.
třída ochrany).
Lokalita TIM1
Plocha technické infrastruktury, inženýrské sítě – ČOV. Ostatní plocha (bez nároku na vynětí
ze ZPF).
- 144 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
K.ú.Drahenický Málkov:
Lokalita OS k.ú.Drahenický Málkov (bez nároku na vynětí ze ZPF)
Plocha pro občanské vybavení – sport (cyklopark) Kultura – jiná plocha,
K.ú. Blatná:
Lokality Změny č.4 v k.ú. Blatná jsou bez nároku na vynětí ze ZPF
Na dalších čtyřech stranách:
PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY ZPF
- 145 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
- 146 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
- 147 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
- 148 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
- 149 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Vyčíslení záboru pro prvky ÚSES
označení
NBK116
MC7
NRK1
MK10
NBK116
NBK116
označení a
název
10 Samota
11 Na Karlově
12 Dubí
13 Na Karlově
14 Brložský potok
– Na Sázkách
15 Na Sázkách
funkční typ
katastrální
území
ha
Nadregionální biokoridor NBK116
Lokální biocentrum
Nadregionální biokoridor
Lokální biokoridor
Čekanice
Čekanice
Čekanice
Milčice
5,50
5,00
1,40
1,4
Nadregionální biokoridor NBK116
Milčice
2,3
Lokální biocentrum Nadregionální
biokoridor NBK116
Milčice
4,8
Nadregionální biokoridor NBK116
Milčice
0,38
Lokální biokoridor
Lokální biokoridor
Milčice
Čekanice
0,58
4,88
MK9
MK7
16 Brložský potok
pod Kovašínem
17 Lukovka
20 Chvalov
MC5
21 Ovčín
Lokální biocentrum
Čekanice
5,37
MK8
MC6
MC4
22 Bílý potok
Lokální biokoridor
Čekanice
23 Přední Zástava
24 Mokrý rybník
25 Starý
Čekanický rybník
26 Nový rybník u
Čekanic
Lokální biocentrum
Lokální biocentrum
Čekanice
Čekanice
8,59
4,87
2,61
Lokální biokoridor
Čekanice
3,56
Lokální biocentrum
Čekanice
7,32
MK2
27 Balkov
Lokální biokoridor
Hněvkov
MK4
MC2
MK5
MK3
MC8
28 Zadní Trchov
29 Pod jezdiny
30 V březinách
31 Chocholka
46 Kvítek
Čekanice
Čekanice
Čekanice
Hněvkov
Milčice
MK11
Na vrších
Hněvkov
2,46
MIP1
MIP2
MIP3
54 Chvalov
55 Na Horkách
56 U Milčic
58 Bílý potok a
Mozol
Lokální biokoridor
Lokální biocentrum
Lokální biokoridor
Lokální biokoridor
Lokální biocentrum
Lokální biokoridor LBK330
pokračování od Mačkova
Interakční prvek
Interakční prvek
Interakční prvek
2,33
+1,8
3
5,01
3,57
3,01
2,58
6,49
Milčice
Milčice
Milčice
7,24
9,2
2,10
Interakční prvek
Čekanice
9,0
NBK116
MK6
MC3
MIP4
MIP5
59 Ovčín
Interakční prvek
Čekanice
MIP6
MIP7
MIP8
60 Na Karlově
61 Záklíčí
62 U Mačkova
63 Buzický
biologický rybník
64 Bažantnice
64 Bažantnice
64 Bažantnice
Interakční prvek
Interakční prvek
Interakční prvek
Milčice
Čekanice
Hněvkov
11,5
0
1,37
10,7
2,54
Interakční prvek
Hněvkov
6,34
Interakční prvek
Lokální biocentrum
Lokální biokoridor
Hněvkov
Hněvkov
Hněvkov
13,4
7,4
3,92
MIP9
MIP10
MC1
MK1
- 150 -
Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –
Celkové vyhodnocení a zdůvodnění záboru ZPF
Vztah vůči dosud platné územně-plánovací dokumentaci pro celé území obce
a) Na území obcí Hněvkov, Čekanice a Milčice nebyla dosud zpracována a schválena žádná
územně plánovací dokumentace.
b) Urbanistické studie obcí Hněvkov a Čekanice .
Řešené území urbanistické studie byly pouze zastavěné části obce, v rámci širších
vztahů bylo zobrazeno celé území obce.
Pozemky určené k plnění funkce lesa
Hněvkov:
Přibližně 22% katastrálního území tvoří lesní pozemky, 102,86ha z 467,96ha celkové
rozlohy katastru.
Čekanice:
Přibližně 27% katastrálního území lesní pozemky, 154,98ha z 571,24ha celkové rozlohy
katastru.
Milčice:
Přibližně 19,7% katastrálního území lesní pozemky, 44,10ha z 224,21ha celkové rozlohy
katastru.
Druhové zastoupení dřevin v porostech a doporučená optimální skladba jsou uvedeny ve
výše přiložených tabulkách prvků ÚSES.
V návrhu územního plánu se neuvažuje v žádném případě se záborem lesní půdy.
II. 14. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ
K návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná, jehož veřejné projednání bylo oznámeno veřejnou
vyhláškou dne 2. 7. 2013, nebyly podle § 52 stavebního zákona uplatněny námitky ani
připomínky.
II. 15. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚPNSÚ BLATNÁ A
POČTU VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ
1. Textová část Odůvodnění Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná obsahuje 115 listů.
2. Grafická část obsahuje 5 výkresů
4
Výkres širších vztahů
5
Koordinační výkres
6
Výkres předpokládaných záborů PF
3BL Koordinační výkres - Blatná
3DM Koordinační výkres – Drahenický Málkov
- 151 -
1:50000
1:5000
1:5000
1:5000
1:5000
P o u č e n í:
Proti Změně č. 4 ÚPnSÚ Blatná vydané formou opatření obecné povahy nelze podat
opravný prostředek (§ 173 odst. (2) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád).
Upozornění:
Změna č. 4 územního plánu sídelního útvaru města Blatná je v souladu s § 165 odst. (1) stavebního
zákona uložena na Městském úřadu Blatná, včetně dokladů o jejím pořizování. Dokumentace
opatřená záznamem o účinnosti je poskytnuta stavebnímu úřadu v Blatné a Krajskému úřadu –
Jihočeský kraj, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic.
Údaje o vydané Změně č. 4 územního plánu sídelního útvaru města Blatná a místech, kde je do této
územně plánovací dokumentace a její dokladové části možné nahlédnout, jsou v souladu s § 165
stavebního zákona uveřejněny na www stránkách města Blatná.
………………………………..
starosta města
Mgr. Bohuslav Navrátil
Vyvěšeno:
25. 9. 2013
Sejmuto:
14. 10. 2013
………………………………..
místostarosta města
Pavel Ounický
Opatření obecné povahy (Změna č. 4 ÚPnSÚ Blatná) nabylo účinnosti patnáctým dnem po dni
vyvěšení veřejné vyhlášky, tj. Dne : 11. 10. 2013
Přílohy:
Grafická část změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná
Grafická část odůvodnění změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná
- 152 -

Podobné dokumenty

podklady pro RURÚ a RURÚ - Geoportál Jihočeského kraje

podklady pro RURÚ a RURÚ - Geoportál Jihočeského kraje průzkumy a rozbory. Nově pořizovaný Územní plán Blatná, které řeší celé správní území obce Blatná (k. ú. Blatná, Blatenka, Jindřichovice u Blatenky, Drahenický Málkov, Čekanice, Milčice u Čekanic, ...

Více

Rejstřík českých názvů rostlin

Rejstřík českých názvů rostlin lidský organismus. Není těžké pochopit, že jsme to, nebo přesněji z toho, co jíme. Náš biologický „stroj“ byl „vyrobený“ na „palivo“, které poskytovala příroda syrové plody, ovoce, zelenina a obiln...

Více

Důlní noviny ročník XIX číslo 8

Důlní noviny ročník XIX číslo 8 V prvním čtvrtletí roku 2017 bude rýpadlo RK 5000 dopraveno na předem připravené montážní místo, kde zůstane do konečného rozhodnutí, co se s ním stane. Jak potvrdil závodní lomu, na stroji budou t...

Více

N E W S

N     E     W     S olanzapinu, je třeba kontrolovat výskyt hyperglykémie. U diabetických pacientů a pacientů s rizikovými faktory pro rozvoj diabetu se doporučuje monitorování hladin glukózy, kontrolovat tělesnou hmo...

Více

Maráthí – English

Maráthí – English ādhīṁ = before everything ānaṁta = infinite ānaṁda = joy

Více

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření za účetní období roku

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření za účetní období roku ti*zknum*ni h*tpod*i*ni **ce za ui*tni obdcbi roku 2S15 bylo pr*vedeno v saul*du sr eik*nern t. 4?Sl?004 Sb., o piezk*um*r:i haspcdaieni *zemnich sam**prdvnf*h celkir * dobt*volnych *v*nk& +hci {d*...

Více

우리[WOO:RI]: interrelation between you, myself and us

우리[WOO:RI]: interrelation between you, myself and us architekt  a  vedoucí  Centra  teologie  a  umění na  Katolické  teologické  fakultě  Univerzity  Karlovy  Norbert  Schmidt:   „Je  to  umělecký  projekt,  který  otevírá  otázky  dialogu  a  střet...

Více

Analýzy vstupních podkladů

Analýzy vstupních podkladů Drahenický Málkov .......................................................................................................... 9

Více