HoNITBY sTÁTNlHo

jmou stanovy a zvolí novi výbor. Některá
HS aktualizovala členskou základnu podle pravidel pro nově vznikajícíHS, jiná
(a těch byla opět většina) si s
tím hlavu
nelámala. Výsledek se dostavil na Ietošních
valných hromadách - při prezenci občas
hrozily pěstní souboje. Někteří vlastníci se
dožadovali vyšhtnutí ze seznamu členů,
neboť údajně nikdy nic nepodepsali a byli
velmi rozčíleníz toho, že jsou vedeni v nčjakém HS, a to včetně adresy. Jiní byli také
rozzlobení, ale kvůli tomu, že na seznamu
členůnejsou vedeni, přestože jejich rodina
vlastní pole v dané honitb.č již po několik
generací. Někde se dostaúlb více spoluvlastnÍkůa všichni se dožadovali hlasovacích lístku (neoprávněně). Jinde dorazili
čIenové,kteří nebyli na valnou hromadu
ani pozváni, ale v minulém období se stali
členy ze zákona (nabyli pozem\ od člena
s
HS a do 30 dnů od nabytí neoznámili, že
postupu snaží od letošníhoroku bránit zavedením směn\ ve výši ročníhonájemného, kterou podepisuje každý nový nájemce.
Teprve čas ukaže, jak bude toto opatření
účinné.
HoNITBY sTÁTNlHo
P0ZBMKoVEH0 ÚŘADU
Podobně jako LČR vyhlásil VŘ na pronájem svých honiteb i SPÚ. 0proti LČR, které
jsou většinovým vlastníkem pozemků ve
svich honitbách, SPÚ většinu svých pozemků rozprodal. Pokud se jejich noví
vlastníci byli schopni dohodnout a vytvo'
řili HS, došIo ke zmčně držitele honitby
a VŘ bylo zrušeno. hoces změny držitele
je velmi rychlý - nedochází k zániku honitby a k vytváření honitby nové, ale pouze
k registraci nově vznik]ého HS. Jestliže při
pravný výbor HS předložístátní správě
myslivosti příslušnédokumenty (souhlas
vlastníků s členstvímv HS dosahující více
neŽ 500 ha souvislých honebních pozemků;
zápis z ustavujícívalné hromady, z něhoŽ
mimo jiné v}?lYvá, že HS zvolilo vibor HS
a schválilo stanovy; návrh na registraci HS
obsahující zejména seznam členůvýboru
s jejich adresami; stanoYy HS), státní sprá'
va lrydá po posouzení věcné správnosti ná'
kde se noví vlastníci nejsou schopni dohodnout a vytvořit nové HS, proběhlo normáI-
s členstvímnesouhlasí) a u prezence žádali
o hlasovací lístek (oprávnčně). Valné hro-
ní VŘ. V něm se mnohdy stalo, že tito
vlastníci si museli pronajmout za mnohasettisícové částky honitbu tvořenou
z velké části jejich pozem\.
mady tak v mnoha případech zbytečně
H0NITBY H0NEBNÍCH sPotEČENsTEv
lěchto honiteb je u nás nejvíce. Některá
HS mají svou evidenci členův pořádku
a pravidelně ji aktualizují podle změn
vlastnicťví honebních pozemků, jiná
(a těch je bohužel většina) mají evidenci
v totá]ním chaosu. Legislativa situaci nijak
nezjednodušuje, spíšenaopak. Zásadní problémy v evidenci členůHS jsou dva:
r
.
ve většině případůneexistují žádnépod-
klady o tom, kdo je člen HS;
zcela nedostatečně je řešeno čIenství
u spoluvlastnictví honebních pozemků.
Naprostá většina HS vznikla již v období
1992/1993 podle tehdejší legislativy' jež
nevyžadovala souhlas s čIenstvím,neřešila
yalnou hromadu, ani hlasování na ní. Ně-
která HS tedy měla v seznamu čIenů
všechny vlastníky i spoluvlastní\ honebních pozemků, jinde v něm bylo pouze nč-
kolik vlastníků, zpravidla z řad myslivců
a jejich příbuzných. Y r.2002 vstoupil
'l'rhu oznámení o změně drŽitele honitby.
v platnost zákon č. 449/2001'
Tím okamžikem přestane b'it honitba v drženíSPÚ' Pokud již VŘ proběhlo, je možný
vosti, který zavedl přesná pravidla pro
nově vznikající HS. U existujících HS však
stejný postup. HS se pak stane no'\.Ím
v přechodných ustanoveních uvedl,
účastníkemnájemní smlouvy místo SPÚ
stávají zachována, pokud provedou transformaci, tj. jestliže na yalné hromadě při-
($ 3s odst. 7 zákona o myslivosti). Tam,
Sb., o mysli-
Že zů-
skončíu soudu jen proto, že máme nejednoznačnou legislativu. Často se pořádání
valné hromady obešlo tím, že výbor rozho'
dl o pronájmu honitby sám (nčkdy takové
rozhodnutí udělal jen několik dní před ko'
náním valné hromady, kdy již věděl' že
vlastníci si zvolí jiný výbor ...). Takové
jednání je možná v souladu se zákonem
a se stanovami, ale je velmi nemorální
a na deset let téměř nezrušitelné.Autor
tohoto článku dokonce zažil situaci, kdy
staý výbor a jeho honební starosta pronajali honitbu synovi starosty a do smlouvy
o nájmu honitby ,,rrpašovali" i k]auzuli, že
pokud HS smlouvu předčasně ukončí,zaplatí pokutu 800 000 Kč' Otec se s)mem
tak uzavřeli smlouvu proti vůli 95 % vlastníkůhonebních pozemků v dané honitbě
a nikdo s tím nedokáŽe nic udčlat _ soud
i takovou smlouvu uznal za platnou.
Na valných hromadách se ukázal nezájem většiny vlastníků honebních pozemků
a členůHS o osud honiteb. Na většinčval'
ných hromad se sešlo jen několik členů,
ostatní se dali zastupovat zmocněncem.
Udělování plných mocí těmito členy zaslu'
huje zvláštní pozornost. Mnoho členůnaprosto nerozumí problematice myslivosti
a HS a plnou moc podepíše téměř komukoIiv v mnoha případech i opakovaně různým lidem. Že tito lidé pak hájí na valné
hromadč své zájmy (pronájem honitby
sobě za co nejniŽší nájemnéJ, a
nikoliv zá-
vedlo. Vždy rozhoduje, zda je o koni<rétní
honitbu zájem, kdo tento zájem projeví
a jaké pohnutky (často velmi subjektivní)
ZÁvEREČNÉZAMYŠIENÍ
jmy členů(získat z nájmu honitby nějalcý
uŽitek i pro členy HS), je jen logichým následkem' Řešit situace, kdy je na valné hro_
Vezmeme-li v potaz, že v ČRje kolem
5500 honiteb a asi 80 000 myslivců, vzniká
při tvorbě, uznávání a pronajímání honiteb
madč předloženo několik plných mocí stej_
ného viastníka různ'i'rn zmocněncům, je
nespočet různých variant a situací, které
ho k tomu vedou. Mnohem vice zarážejíci
je, že zatímco někdo je ochotný nabídnout
mohou nastat, a v podstatě vše myslitelné
se aspoň někde jednou stalo. Áutor tohoto
za určitou honitbu statisíce korun, v sou'
sední honitbě HS dokáže jiný obhájit před
článku se při konzultačníčinnosti nebo při
přípravách různých valných hromad se
všemi výše uveden'Fni případy setkal, jakkoliv se některé zdajibý neuvěřitelné. Nejsou jen ušlechtilí myslivci, kteří se o zvěř
starají a vše dělají tak, jak se má. Nejsou
valnou hromadou nájemné za několik ko'
run. Až se pozornost neúspěšných uchaze'
čůo státní honitby obrátí k honitbám HS,
a ty začnou b'it nabízeny za podobnč vy_
soké nájemné, zvýšíse i zájem členůHS
o nakládání s honitbami a již se nenechají
zastupovat jen tak nělcým. Při současnéIegislativě však svou šanci na příštíchdeset
let promeškali, neboť smlouvu o nájmu
honitby téměř nejde vypovědět.
velmi komplikované a neobejde se to bez
vypjatých emocí zúčastněných stran.
Samostatnou kapitolou ve smlouvách
mezi HS a uživatelem honitby je cena
nájmu. U honiteb [ČR nebo SPÚ, které
prošIy \R, dosahuje průměrná cena za hek-
tar 300 Kó ale běŽně se vysfutuje cena
500-800 Kč (nejvyššídosažená cena byla
1025 Kč1ha' nejnižší4ó Kč/ha). Jde o ceny
u obor byla cena za hektar mnohem vyššía překročila i 4000 Kč.
U honiteb HS se nájemné za hektar honitby běžně pohybuje od jedné do 10 Kč
a překonání této část\ je spíševijimza volné honitby,
lnlerualy
kauce
(Kě)
sed[ar@ftf biz.cz
nájmu na bonitby IČR pronajímané ue uýběroých řízeních u r 2013
Poěet
honiteb
Průměrná
vtýsledná cena*
(Kč)
Průměrná
Počethoniteb PravděDodobnosl
se zm-en'u
,
uýsledná cena
u honiteb
změny ceny
Geny
změnou-
se
i
Minimální cena
I
(Kč)
Maximální cena
(Kř)
I
1
190 |
50942 i
(Kč)
do 50 tis.
g4
1
66 680
BO
B5
193 /66
50-1 00 tis.
200
I
95 692
160
BO
244 615
100-150 tis.
110
220 192
77
70
31
150-200 tis.
OL
250 045
5B
71
353 5l 2
20G-300 tis.
94
305732
bl
66
463 529
171 743
670 000
tis.
73
471 640
ao
52
906 045
221 242
851 000
nad 300
Tab.
31
90 7tB
4 560
666 000
826 000
621 000
603 000
2: Výsled.ky VŘ na honitbjl pronajímané ue W podle krajů (65J boniteb)
Kraj
Jihočeský
J
Autor: lng. Pave[ Sed[dř
za neobvykle vysokou cenu, sousední zůstává na ceně původní- nízké.Hledat
v tom nějaké zákonitosti by asi nikam ne'
kou než pravidlem.
Tab' 1: Výuoj cen
jen podnikatelé, kteří si pronajmou honitbu a z laatochvíle ji vystřílejí. VŽdy jsou
příklady dobré i špatné.
Cena nájmu honiteb se naprosto neřídí
logikou - zatímco jedna honitba se r,rydraží
ihomoravský
KarIovarský
Počet
honiteb
Průměrná
cena za hektat
(Kč)
Minimální
Maximální
Maximální
zďraŽení
(Křl
cena za hektat
(Kč)
cena za hektaÍ
l:/.1
Průměrná cena
za honitbu*
(Kř)
77
255
5l
691
570
230
E)
386
149
lló
343
292909
3B
192
63
490
585
B1
B
MinimáIní cena
Maximální
za honitbu*
cena za honit-
(Kě)
bu* (xĚ)
35 865
790 000
07 000
635 000
t98 977
75302
608 000
691
t58 139
50 942
381 100
441
1
90 864
39 400
603 000
666 000
1
Krá|ovéhradecký
17
227
7B
536
Liberecký
44
180
50
534
lVoravskosIezský
76
222
50
794
386
221 237
4t 650
0|omoucký
35
281
59
612
682
320 953
45 087
825200
AE
249
720
3ZZ
196 892
34 000
541 000
BO
316
932
B7B
296 454
43 100
Bl 2 000
946
1474
286 871
34 150
744 000
s300
851 000
Pardubický
Plzeňský
Středočeský
63
396
50
50
I
Ústecký
5B
232
50
674
1l86
255 481
Vysočina
43
222
46
678
722
165 151
3t
Zlínský
34
441
51
1025
s12
351 366
48 000
*
ročníruijemné. (Juedené ceryy jsou bez DPH
190
505 000
71
4 868
iiiil$i,
-'Á*
,t,llti...
]:;
r:i
$*,,; ':!'$,g1:{':i
:&,
Kolegoué mysliuci,
na
uós
o
&
jako přerlsecla
, *t::
zct
-:lft.
vd
i.. Č
obnouu zeměclěkké krajiny "
cz).
za
:em edcl shu
Tutcl
-k
raj l t n'
petici, kterú mtí
cíl poukózat
sk t t'
na špatný
:em ědělské k rttj Ín1'.
podpořill uíce než 25 000
{i
*{!*
signatúřů, z toho neiméně
#
10 000 mysliuců' ],Inohcl
z
utís se aktiuně podílelo
na sběru podflnti. I přes
tento .lasně cleklarouaný
zcíjem se dosud
k
podpoře
změny zeměděkké politiky
n
epřihltísila Česk omor
tttls
k
rí
mys liu e ck rí j e dnota. Přitom
mysliuci mohou jasně cloložit deuastačníuliu sotlčasné
zeměděkké praxe na zuěř,
zejména po kračujícíúby tek
clrobné zuěře a současně
téměř nezulaclatelnotl ex-
panzi zuěře černé.Ani jeden
assl ek
':1,
brtlcím
peliŮtího t'1|boru .'Pelice
ú t' t t' t u.
..,
Hruška
.lakLrb
se
.
t nesu ěclčímy sllu
os ti,,
a Čuul k tclmtl mlčí.
V současnédobě probíhají
složitá a veřejnosti skrýá jednání o podobě zemědělsbich
dotací na období let 20142020.
Existuje velký tlak, zejména od
Ágrární komory, aby nová podoba dotací srlěřovala zejména
do současnépodoby zerněděl'
ství a aby byly dokorrce sníženy platby na obnor,.u a ekologizaci zemědělské kra;hy. Jako
petičnír"ibor Petice za obnovu
zemědělské laajiny proto žádárne členy ČMM], aby přispčli
k vyjednání lepších podmínek
pro zvěí kajinu a myslivost,
a apelovali na ústředi ČMMJ,
aby prosazovalo tlto body do
nové zemědělské politilcy rra
rol<y 2014-2020:
Podpořit tvorbu biopásů
tak, aby nebyli diskriminováni
malí hospodáři a byla zajištěna
l<ontlnrrit.r tohoto rirultL z mlnulého období. Biopásy započítat do povinných 5 ii půdy plnícíchekostabiIizační funkci
1.
[viz poznámka za textem).
Vysvětlení: V minulém plánovacím období společnézemědělské poliťiky bylo moŽné lry-
tvářet biopásy bez ohledu na
velikost půdníhobloku, Iimit
byl dán jejicli šířkou (ó_12 rn)
a vzdá]eností (50 m). l}oto
mohl smysluplný blopás vytvořit i malý hospodář či vlastník
půdy. Návrli pro novó období
2014_2020 však počítá s diskva1if ikačrrípodmínkou vývořit biopás na maximálně 5 7"
půdníhobloku. Smysluplné
biopásy o minimální předepsané šířce12 m tak nelze
vytvořit (viz článek R. lbdhoreckého v časopisu Mys[ivost
č. 10i2013), zalcládat je mohou
pouze velcí hospodáři. Vývářet
by je naopak nemolrli ti, kteří
je založili na vlastních nralých
pozemcích jako podporu zvěřc
(např. rnyslivecká sdruŽcní).
Současně by byla přetrŽena
kontinuita jejich zakládání.
Aby byla tvolba biopásů pro
zemědělce atraktivní, ]e třeba
zahrnout je do povinných 5 %
pťrdy, které mají v lcrajině
plnit
ekostabilizační f unkci.
';
** 11{
*ť
'iaí
}
*
"#
ř"
i.xxir*xi*tJ;li
se
-Wpx
-sýť,
'ií&]
molcřadťr, vsakovacích pásů, so]lternír1l \lromů d eXtenZiVních sadti) a započítat je do
povinných 5 % půdy plnícíclr
ekostabi]izačni funkci.
Vysvětiení: Zemědělské kra'
jina trpí erozí, ztrátou úrod'
nosti a nedostatkem refrrgií
r" ...,\) pro zver I
(ulocrsl
lilte zrvo(
t-
chy a rostlíny. Přitom zenrědělci znají místa, kdc by bylo
vhodné poneclrat přírodní vý'
věry vod, podmáčená rrrísta či
bezodtoké prolákliny a neobhospodařovat je' Stejně tak
tneze na hranicích pozemků,
na svažitých pozemcích či výchozech hornin poslouŽí lépe
jako přírodní prvek neŽ špatně
plodícípůda. Spolu se solitérními strorny a extetlzivnimi
sady r,rytvoří ťtiočiŠtěv mono-
tónní krajině a potravně, biotopern a krytern podpoří drarnaticlcy ubýva jícídrobnou
2. Podpořit tvorbr'r nor"ich
\to nově vytvořené
a evidovar-ré krajinné prvlcy by
krajlnných prvkťr (např' mezí,
byly započítány do povinných
zvěř.
5
%
půdy plnících ekostabili-
začnífunkci.
velikost souvislé
jedné plodiny na 25 ha.
3. Omezit
ploc\
Vysvětlení: VeIké souvislé
plochy jedné plodiny podporují
erozi, degradaci půdy, snižují
biodiYeÍzitu a současně slouží
jako úkryt a potrava neúnosně
narůstajícíchstavů spárkaté
zvěře (zejména černé). Plocha
nijak ekono-
25 ha hospodáře
micky neohrozí, ale jtž představuje plochu, kde lze spárkatou
zvěř lépe lovit. Omezení
veli
kosti plochy jedné plodiny
podpoří diverzitu krajiny
navržená v bodech 1. a 2. NedojdeJi k tomuto přesunu, nebude moŽné uvedená opatření
dostatečně financovat. Pokud
a dramaticky míze1ícídrobnou
zvěř.
4. Převést 15 7. finančních
prostředků z I. pilíře společné
zemědělské politilcy do II. pilí-
však k přesunu dojde, bude
možnétato opatření dobře finančně podpořit a pro zemědělce tak budou atraktivní.
ře.
Vysvětlení: Prostředky z I. pi'
Iíře společnézeměděIské polisloužík paušální plošné
ti\
Poznámka autora: Nová spo-
(tedy zejména k podpoře dnešního neblahého stavu). vlády
jednotlivých států však mohou
lečná zemědělská politika ukládá ryčlenit na 5 % půdy prvky
na podporu ekologické stabili'
ty a biodiverzity. 0 tom, jak
podle vlastního uváženípřevést až 15 7" těchto prostředků
do II. pilíře, z něhoŽ jsou hrazena shora uvedená opatření
těchto 5 % naplnit konkrétními
opatřeními, se dosud jedná.
Shora nal'ržená opatření by
přispčla k mysliveclcy i ekolo-
podpoře zemědělské r.t"oby
Sčítanízuěře, prlces
talrby nouých honiteb a uzaaírání souuisejících nájmů, přehlídky trofejí,
dainfekce krmných
zařízmí, uýadby obecní zeleně, opraua posedů, plzzrlaatelen a dalších
zařízení, Lou srnců, zkoušky adeptů mysliuosti,
mystiueckých
a,
n'laýCh tnysli,ueckých hospo-
srnčítrofej a kroužky mladých tnysli,uců a ochrónců přírody, brigódy
na lpraaách mysl'l,ueckých chat, zkoušky psů' Střelecké záuody, společenské akce, lou čuné
zaěře a zuile škodícímysliuosti .. ' u poslední době podpora politických stran a jejich lídrů,
d,óřů, soutěž Zlafui
petici ,,Za lbnouu zemědělské krajin!" ... a tak bychom rnohli pokračouat. Zcela jistě jste se našli a již poduědomě doplňujete dalšíakti,utty, které mysliuce tento
nekonečná diskuse
rok
o
prouózely a prouázejí. Nabízíse třeba lou suištůa kamzíků u Rakousku, lou jelena na
Sloumsku, lou kachgn a hus, ale téžnákup krmiua na zim,u, přÍpraua honů na drobnou
zuěř, mysli,uecký
ples atd, Mohli bychorn pokračouat, ale
nu rostlin, sklizeň
Líbilo bv, se mi. kdvbv
sou.,r)$ , '
částírůzných
bylo
i:
affit
myslivců
ŤJ
o vyjednávání o rozvojové
strategii území,které je součástíhonitby;
o hodnocení (posuzování) stavu ekosystému (dokumento'
vanó) s cílem připravit navazujícíplán mysliveckého
hospodaření;
předcházeji
cí zraňování zvěře a ničení
hnízdišťpři polních pracích
O preventir,ní akce
myslivď předcházející
aplikaci přípravků na ochra-
(akce
o
'..
pícnin,
noČnípráce);
nájem, koupě pozemků myslivci na realizaci územního
systému ekologicke stability
(ÚsEs)'
o tvorba
Žádostí
pro
projektů a
o dotace na opalření
podporu biodiverzity a obnol.u krajinné struktury:
o zakládání biokoridorů, biocenter, mokřadních ekosystémů,qÍsadby solitérních
slromů, zalesňování obtíŽ-
i
,
I
|
I
i
o následná péčea údržbao významné loajinné prvky.
Bohužel, tyto aktMty jsou
u myslivců spíševýjimkou.
Marná je proklamace hlar.rrího
poslání největší českémyslivecké organizace a řady jiných
spolků deklarovaného ve stanovách, tedy zachování a ochrana
ně obhospoda řova telných
přírody a krajiny a v ní volně
žtjícízvěře, a myslivost, která
je systematicky propojenou řadou činnostína úseku chol.u
a ochrany zvěře, včetnčpéče
o trvalý rozvoj těchto hodnot
půd;
(Stanovy ČMM], 2013)'
.
:
gicky smysluplnému qružití
těchto ploch. Byla by potlačena eroze a degradace, ale i neefektir.rrí ryržitípůdy, a byla by
podpořena celková biodiverzita
zeměděIské krajiny. Vznikly by
lepší podmínky pro regeneraci
stavů drobné zvěře a byla by
umoŽněna větší efektivita lovu
spárkaté zvěře.
Autor
doc. RNDr. Jakub Hruškq CSc.
předseda petiční\oýboru
Sroynáme-Ii to, co se po nás,
myslivcích, chce a jaké je naše
poslání, s tím, co skutečně děláme, získáme odpověď na
otázku, proč je to s "Peticí za
obnoyu zemědělské krajiny"
a celkově s ochranou přírody
a kajiny tak, iak informuje
v předchozím článku doc. Hruška. Je to tím, že aktivní ochrana
přírody a krajiny není běžnou
myďiveckou činností.Pokud
myslivci aktir.ní jsou, je to ve
většinčpřípadůna popud obce,
úřadůči jiných aktérů.Se skutečnými myslivechinni "f rontmany" praktikujícími n yšování
přírodní hodnoty honiteb
v první linii se setkáváme jen
výjimečnč.
Je chyba, když se zástupce
myslivců - uživatele honitby
neúčastníjednání dotčeného
zastupitelstva obce, na němž se
projednává rozvojová strategie
obce v oblasti ochrany životního prostředí' Doslova hříchem
všakje, že zástupci Českomoravské myslivecké j ednoty,
Řádu sv Huberta, Ásociace profesionálnich myslivců ČR a 1lných nestátních myslivechich
organizací aktivně a transpa-
rentně nespolupracují při tvorbě Programu rozYoje venkova
na období 2014-2020. Absence
myslivců v pracor,ních skupinách podíIejícíchse na přípravě
nornich dotačních titulů - ag'
roenYironmentálních opatře'
ních (nově agroenvironmen'
táIní-klimatické operace) je
dos]ova diskvalifikací pro smys-
luplné následné myslivecké využití.,Lobby" reprezentace
Ágrární komory která se hlásí
k myslivcům, ctí na prr.rrím
mistě zájem osobní, a předevšímekonomicici. Tato nečinnost odpovědných zástupců
myslivechich organizací je zarážejícís oh]edem na skutečnost, že Ewopská unie jasně
deldaruje, Že myslivecké hospodaření podporuje právě pro-
střednictvím zemědělslcých
dotací.
Základem aktivit při revitali'
zaci přírody a laajiny v honit'
bě je hodnocení (posuzování)
star,.u ekosystému. Na několika
odborných akcích byli dotazo-
váni "kvalifikovaní" myslivečtí
hospodáři ve věci, jestli mají
na základě současnéprár.rrí
úprar,ry vypracován dokument,
jehož součástíje posouzení sta-
vu ekosystému. Odpovědi nebyly pozitivní, opránčný požadavek zákonodárce ve včci
transparentní analýzy nebyl
hospodáři vyslyšen.
Není tajemstvím, že na úbytku především drobné zvěře se
podílísvimi vlivy aplikovaná
širokozáb ěrová, vysocevikonná
zeměděIská mechanizace. Trendy v jejím rTržíváníjsou silně
vzrůstající.V kontextu s tím
však nepřibývá preventivních
akcí myslivců, kteří provádějí
opatření pro předcházení zraňo'
vání zvěře a ničeníhnízdišťpři
polních pracích v době nočních
pracÍ, sklizně pice či aplikaci
přípravků na ochranu rostlin.
Ba naopakl
Nájem či koupě pozemků
myslivci na realizaci ÚsEs bY
se měIy stát běŽnou praxí. Neobstojí argument o finanční
náročnosti; je všeobecně známé, že nejlepší opatření se děIají na svém ... nebo kdo chce
mít jistotu a stabilitu, měI by
mít půdu pod nohama. Je znám.fun faktem, Že není lepšíin'
vestice, než do půdy' Doslova
se nabízíotázka, zda neprodat
loveckou chatu a nakoupit
půdu (můŽu dělat myslivost
bez lovecké chaty ...?).
0 tvorbě projektů a Žádostí
o dotace na opatření pro podporu biodiverzity a obnovu
krajinné struktury bylo téžjiž
napsáno hodně. Tak, jak se zemědčlŠtíhospodáři naučili psát
projekty a žádosti o dotace za
účelemtvorby odpovída1ici ze-
důsledně plněn), by měly
kaŽdoročně tvořeny
být
projekty
pravému myslivci jsou uspokojivým požitkem již pouhé okol'
nosti a dojmy při proYozu mYs'
Iivosti získané,jemu postačí
I
I
ozeleňování (vČetnčsouvisejícÍ
žádosti o dotace) a měly by b'ýt
'
k ukojení tč]a i duŠe souČinnosskuteČně realizovány. NabízÍ
ti při myslivosti vůbec, zážitek
olázka: proČ to s biokoridory
a výsledek pěstitelshi, jakož věnejde tak jako se srnciT Na
'
se
to
odpoúm rovnčŽ otázkou: dě]a'
ji myslivci myslivost? Svoji
neni
prostor
naší
úvahu, jejímŽ smyslem
kritizovat, ale dát
k zamyšlení nad stavem
myslivosti, si dovolím ukonČit
slorry prof. Antonína Dyka
z pojednání o podstatě
mysli'
vosti (Myslivos t 12/2017):
',Pravému myslivci nezáleŽi
na
bezpodmíneČnémhmotném
úspěchu, na ukoiistění zvěře,
,
,
'
,
:
.
domí, žeje spolustrážcem ožive'
ných niv a lesů. Uvědomělý
myslivec pěstuje myslivost pro
myslivost a nikoliv jen pro
možnost lovení."
Autor
i
Dr. Ing. P@ Moroda
Ag ro
n
o mi$ói' f o
k u l
ro
M
e
nd
el
ory
univerziQ v Brně
I
:
Foto autor
:
měděIské infrastruktury z Pro-
gramu rozvoje venkova v obdobi 2007-2013, budou muset
i myslivečtíhospodáři poýšit
své kompetence v oblasti projekrového Íizeni za účelemzis-
ku prostředků a možnosti následné realizace tzv.,,zelené
infrastruktury" v období následujícím. ZaVJádáni a následná
krajinotvorné prvlq je
základním a klíčwýmprávním
požadavkem platného zákona
o myslivosti.
péČeo
Zakládání biokoridorů,
biocenter, moldadních ekosystémů,výsadby solitérních
stromů, zalesňování obtíŽnč
obhospodařovatelných půd je
obr
1:
Monokultura řepfu na půdnímbloku s t'ysokou hladinou spodní uody'
v období několika posledních
let reálnou praxí, s níŽ se mů'
žeme v přírodě a krajině setkat'
Zarážejícíje, že až na výjim\
nejsou iniciátory a realizátory
tohoto žádaného "krajinného
nábýku" myslivci. Obdobné je
to s následnou péčía údržbou.
Je smutné, že myslivci se často
přihlásí o slovo např. promptní
vistavbou loveckého zařizení
bez souhlasu vlastníka Pozemku, při prosazování lovechých
zájmů bez ohledu na záměry
vlastníka či šířenímnepravdivých a zavádějících informací
o nově lrybudovaném opatření.
Tak, jako se každoročně s Železnou pravidelností plánuje
lov srnců (a plán je následně
obr 2: ozeleněná soustaua tůníopatřená biotechnickymi objekty realizouaná
podporou z operačního programu Žiuotní prostředí aktiuním mysliucem na
s
dříue obhospodařouanérn pozernku S řepkou.
,Večer jsme by[i s manže[em
no siÍnici u rybníka, byt to děsiý
hluk. Vy[ez[o jsem na strom, oni
jsem nevědě[a, že to umím.
Manže[ je zaháně[ baterkou, du-
Dne 21, listopadu t.
proběhla tuzernskými médii
r.
informace o chystaném pltínu uEořtídat u Brdech ue
uybraných tumínech a na neobuykle rozsábl,óm území
nahtíňky na černou zuěř, Důuodem koordinouané akce
zorganizouané radni,cí
u
Mníšku pod Brdy jsou problémy
spojmé s ntírůstem stauů čunézuěře a škodami, které
diuočtícipůsobí'Lze předpokltídat, že s podobnými
se
akceni
u nás patrně budeme setkóuat stóle častěji ...
Ve zprávě zveřejněné interne-
Bude nutné také zkontaktovat
tornFn deníkem www.eko [ist.cz
odběrate[e zvěřiny, aby by[i na
dne 21. listopadu t. r. se uvádí:
uvedené termíny připraveni.
V Brdech se chystá p[ošný odstřef dívokých prasat,
kteró se
přemnoži[a a působí[idem ve[ké
Mníškupod
se dohod[a se zóstupci da!'
škody Rodnice v
Brdy
šich obcí' mys[ivci, zeměděIcí
a poficií no dvou ve[kých koordi'
póním a kříkem," popso/o svou
zkušenosÚ s prasaty obpate[ka
Mníšfru Ánno Če[ouchovó. Dívo-
čák, drbajícísi hřbet o sťrom,
ryptašit i vo[ební komisaře, kteří
si nc škoÍenípouště[i instťuktóžní t'í[m. Zvíře stó[o pod okny ku[turního sťředisko, v místě, kde
korzují matky s kočórky.
Mníšečtístrážníci pod[e zó'
stupce vclítele Tomóše Bo[ejc
kw[i černézvěři přijímají něko[ik desítek h[óšení týdně' "Do'
konce'7sme mě[í oznámenÍ, že
s[edovat na jaře. Poté se akce
prasata čekajíza p[otem, aby
moh[a zaútočitna č[ověka se
psem," uved[ Batej. Nikdo z tidí
vyhodnotí a rozhodne se, jak
podlc něj zotím zraněn neby[, ve
Da[ší podobné [ol,y by měty nó-
postupovat dá[. Pod[e storosťy
Digrína by měti býlt mys[ivci také
více motivováni k ťomu, aby čer'
nou zvěř [ovi[í, a to zavedením
zóstře[né[lo, na které by se sk[ó'
dolo kolem I2 obcí z mikroregi'
onu. Mys[ivci by díky tomu mě[i
dostóvat nějakou čóst[<u za pro'
kazate[ně ufoveného a předané-
čtyřech případech se sta[í oběťmi
prosoť psi.
0bsah zprávy nebyl záměrně
redakčně upravován, zpráva
byJa pouze částečně zkrácena.
Pokud se problém s divočá\
nezačne co nejrychleji řešit,
no územísahojicím od Mnišku
ťísíckorun. Strážníci je Údajně
a to nejen myslivci, ale předevšímstátem, lze očekávat, že
na informace tohoto typu budeme naráŽet v risku Či na internetu, v rozhlasovém a televizním lrysílánístále častčji.
V tuto chvíli není důleŽitézabývat se tím, jalcý byl visledek
naháněk, jak byly organizované, kolik se sešlo střelců, honců
poV[tavu a od Zbras[avi až
někdy vyttačují i auty.
a psů apod. Zcela podstatné je,
za Dobříš na Příbramsku' Do
mys[ivecakce se zapojí přes
'!ó
kých sdružení, přibfržně ko[em
ciova[i vznik petice požadující
Že ló00 obČanůz jednoho regi-
účinnějšísnižovóní stavů černé
onu veřejně vyjádřilo svůj názor na hospodaření s černou
zvěří. Bude-Ii problém s černou
zvěří nadále přehlížen, dojde
veřejnost na více místech republiky, kde se objevují stejné
problémy, k názoru, Že myslivci
nezvládají plnit své úkoly (byt
ho či prodaného divočáka' Da[šímopoťřením óude umísťění
odchytoých k[ecí na nehoneb'
ních pozemcích.
Divočáci se v Mníškuobjevují
novaný ch nah óňkócb. Uskuťečn í
se 30' íisťopcdu a 14. prosince
150 mys[ivců. Mníšec$ sťorosťo
Petr Digrín upozorni[ veřejnost,
aby v uvedenýcb dnecb
nechodi'
[a v danýc6 ob[astech do [esa.
,Prasat je tady na tom území
prostě moc. A pokud to nezačne-
již i na nóměstí a u obcflodů
a ročně zpŮsobí škody za stovky
Místníiní
zvěře v Brdech, frťerou dosud
podpoři[o 3ó00 ftaí.
Divokých prasat, kteró nemají
přirozenéh o nepříte[e, zača[o
dramaticky přibývat od r. 2010'
Místnímys[ivci je pod[e mníšec-
me regufovat my, tak
ké radnice nestačí[ovit. Divočóci
přitom již vo[ně chodí i do cent'
regu[ovat
ró[níc[l čóstí měsťo, kde se dříve
to začne
příroda, a[e to bude
neobjevova[i, mimo jiné na ná-
bo[estívéjak pro zvěř, tak pro
tídi. A
bude to o nemocech
a
ně-
městí, k poště nebo prodejně
na současnémstavu nemají "zá_
sluhu" jen oni) a bude volat po
jiných, z pohledu myslivosti
mnohem radikáInějších opatře-
čem, co nebudeme moci ov[ivnit,"
Penny, ke ško[e i ško[ce. Za se-
ních. Necháme to dojít tak da-
uved[ starosta.
bou nec\ávají poničené [ouky
a po[e, p[oty a zqhrady rodinnýcb domů.
leko?
Naháňky budou pod[e něho
or g anizačně v e [mi nár o čné.
Rec)akce,
i[ustračnít'oto
archív redakce
sat
Evžen Jurák a Jiří Lamka I
Aujezskyho choroba (ACH)
u
byla
Zdrojem nákazy ÁCH pro psY a ostatní
vnímavé druhy zvířat je v souČasnosti popu-
,
průběhu 60,-90. let minulého století
lace prasete divokého, které je v evropshých
na našelt't. územíuysoce sledouanou
podmínkách jediným živočišn'ýmdruhem
schopným překonat infekci virem ÁCH. Virus v populaci prasat přežívá, divoká prasata jsou tak jeho hlavním rezervoárem v pří_
rodě. Všechna ostatní ynímavá zvířata, tedy
a i,ntenziuně řešenou nákazou týkající
se hlauně chouů domácích prasaL
Od konce této doby je Čapro domócí
chouy
prnat zemí nákazy prostou.
domácí
nouó éra přítomnlsti ACH na našern
t0
plstižffiím populace
prasete diuokého, Aktuá,lní nókazzu(í
situace přinóší problémy prozatíru,
přednším a Sluuisllsti S použíuóním
loueckých psů, kteříjsou k nákaze
ayslce
a
fatólně citliuí. Prostředkem
i
i
i
i
i
jejich ochrany by se mohla stát :
očkouacílótka, jejížuýuoj ušak musí
respektlaat rnnobó specifika nákazy.
i divoce žijícímasoŽravci, domácí
a divoce Žijícípřežvýkavci i hlodavci po na'
kaŽení ÁCH hynou a jsou konečn'inni hostiteli viru. Viry se, na rozdíI od ostatních pů'
vodců nakažlivých chorob (bakterie, bacily,
plísně aj.) neumějí sami rozmnožovat - po'
Před několika lety ušak zaplča,la
území,ól,
ZPusoBY VnuČovÁNÍvIRu
Z ORGANISMu INFIKoVÁNEHo PRÁSETE
:
l
i
trebu;i k tomu určitébuň\ r,nímavéhohostltele' V případě viru ÁCH jde o buň\ nos'
ní, ústnía hltanové sliznice dále buň\
dýchacích cest, ale také buňky cílovéhoor_
gánu, jímŽ je centráIní nervová soustava
(cNs), tedy nen1', mozek a mícha. Všeobec'
ně platí, Že virus, který by usmrtil všechny
své hostitele, nemá v přírodě šanci na přežiti. p'o virus ÁCH je tedy jeho vazba na pra_
se jako živočišnýdruh existenčnípodmín_
kou.
Jejich charakteristi,kóm a histori,ckým ;
: r inf.kci
divočáků můžedojít všemi
kontaktu
s úrem, tj' vdechnutím
i způsoby
ACH je uěnouán tento příqpěuek. 1 (kapénková infekce) při kontaktu s infikoi van'ýlrr jedincem, orálně při pozření infikosousta, ale také proniknutím viru
'i vaného
do organismu porušenou pokoŽkou. U do-
Sluui,SIOStem ae uyužíuóníu[tkcín
prlti,
i
;
';
i
i
i
i
l
j
i
i
mácích prasat i divočáků způsobuje ÁCH
škody zmetáním plodu samic, které přišly
do prvního kontaktu s virem v období březosti, nebo hynutím novorozených selat.
Obecně platí, že čímjsou divočáci v období
infekce ÁCH mladší, tím těžšíje u nich průběh choroby. U lončáků a dospčlých prasat
se ÁCH nemusí projevit zřeteln'ý,rni klinichý.nrl příznaicy, takže nákaza můžesnadno
ujít pozornosti' Do značnémíry to však zá'
visí na vlastnostech viru, kter"i v populaci
divočáků koluje. Mezi jednotlivými kmeny
iiil
viru ACH existují rozdíly v biologiclcých
vlastnostech, zejména v infekčnosti. Vyslq.tují se kmeny viru, které mají nízkou
schopnost lTvolat nákazu (nízce virulentní), a naopak kmeny s r,rysokou schopností
rryvolání nákazy (rrysoce virulentní). Při infekci vysoce virulentním kmenem, zejména
po jeho vdechnutí (nasální cesta infekce),
dochází k typickému průbčhuchoroby provázenému nervoÚmi přízna\ včetnčúhy-
nu značnéhoprocenta prasat, a to i dospělých.
Prasata, která přežila pnmí infekci
vi'
rem ÁCH, ho tři týdny lrylučujíintenzivně
a poté ještě přibliŽně měsíc nepravide]ně. Po
překonání a přežití nákazy virem ACH systém obranných mechanismů vytvoří v organismu prasete postinfekční, tj. biologickou
imunitu, která je velmi účinná a jedince
bezpečně ochrání před všemi způsoby naka-
il
tři měsíce. Později
začne b.fr sliznice nosohltanu, která je nejžení.Funguje ale asi jen
častějšívstupní branou infekce, Zno\nr ne-
chránčna a prase se opět můŽe infikovat'
Nákaza poté probíhá obvykle skri'tě (Iatent'
ně) ve dvou moŽných variantách. Buďjde
o skrytou dlouhodobě probíhající(persistentní) infekci, při nížmůŽe b.fi virus
lrylučován v nepravidelných intervalech
i v menších množstYích, nebo se r,rylučová_
ní viru zastaú a virus přežívá v některých
buňkách. Později můŽe vlivem zátěŽí organismu (přehřátí podchlazení, chrutí, metá_
ní selat, enormní fyzická námaha aj') dojít
k reaktivaci latentní infekce a obnovení vylučování viru.
Hlamím zdrojem v rozšiřování viru ÁCH
prasaty jsou produkty sliznic, v nichž se viIus namnožil, tedy sliny, viměš\ z ryje
a dýchacích cest, ale i viměšlcy z pohlavních
ústrojíjak bach1mí, tak kňourů. V průběhu
akutní infekce je infekční také m1éko bachyně,
zmet\, uhyrulá
selata, plodové obaly.
K r,rylučováníviru trusem nebo rzí dochází
veImi zřídka a v lozšiřování nákazy má jen
nepodstatný význam. Také v krvi se virus
vyslcytuje spíševýjimečně.
CESTY VSTUPU VIRU
DO ORGANISMU PSA
K infekci psa můžedojít vdechnutím viru
při přímém kontaktu psa s nakaŽeným di'
vočákem, ktei"i virus lrylučuje kapénkovou
infekcí, ale také perorálně při střetu psa
s divočákem po zakousnutí do místa silně
potřísněného infikovan'i.rni slinami nebo
nosohltanorní.rn či průduškovým hlenem.
Nákazu můžerTvolat také kontakt s plodo-
+"t
(
ť
&#e
$&e
ffio:p)rrurrď=itri,,
vými obaly po metání selat, zmet\ nebo
uhynul'frni selaty infikovanými virem ÁCH.
K nákaze psa můžetaké dojít konzumací infikovaného ví.whu nebo zvěřiny, přičemŽ
největším rizikem pro psa jsou nosohltano-
náIeži a uhyne. 0d projevů pnmích příznaků do úh1.nu choroba probíhá tři až čt1ri
dny a po celou dobu kočka slinami masir,ně
vylučuje úrus.
vá sliznice, sliznice ústnía lizáku, průdušni
ce, hrtan a plíce, ale také samčíi samičípo'
hlamí orgány. Je však nutné mít na paměti,
Že zdrojem nákazy můŽe b'Ít i jakákoli část
qrové zvěřiny, která mohla b'ft kontamino'
0SuD vIRu V TĚtE PsA
Virus ACH má po proniknutí do organismu psa lryhraněný sklon napadat nervovÍ
systém. Při kapénkovéinfekci se virus rozprostře po sliznici nosní, snadno dosáhne
vána ]ovcem při r1nrhování zvěře, při roz'
rušování úlovku či dalším opracování zvěři'
ny. K nakaženípsa můžedojít i zanesením
zakončeníčichového nervu a jeho prostřed'
nictvím rychle postupuje do mozku. Po pero'
ráIním nakaženi infikovan'ian soustem se vi'
rus dostává na ústni, hltanovou sliznici
a mandle a po dosaŽení četných zakončení
trojklanného a jazykohltanového nen'u pro'
viru do podkožních tkání, a tím do celého
těla, porušenou pokoŽkou; můžejít o zraně'
ní způsobenédivočákem (do rány můŽe b'ýt
virus zanesen inf ikovan'ý.rni slinami, vi.rnčš'
ky nosohltanu a dýchacích cest), a]e také
kontaktem poraněné pokožky psa s infiko'
van.írrn materiálem. Vnímavost psů k ACH
niká nervornfrni drahami do mozku' Přesun
yiru do mozku trvá dva až tři dny' Podobně
při infekci porušenou pokoŽkou, prostřednic"
tvím nejbližšíchnervri, postupuje podle
je vysoká a jakákoli forma nakaženívždy
Iokalizace infekce do mozku či míchy. liž
představuje jistotu úhyru psa. Nákaza se
můŽe na psa přenést i při kontaktu s koč'
kou, která se nakazila pozřením s1'rové zvě_
řiny infikované ÁCH. u koček ACH probíhá
cestou do mozku virus množíněkteré nervové buňky a po jeho dosaženídochází k ma-
netypic\ za celkoyÍch příznakůprovázených únavou, někdy zwacením a intenzivním sliněním. Kočka se v průběhu nemoci
zdrŽuje na jednom místě, stupňuje se u ní
celková ochablost organismu, při snaze
o pohyb ztrácí rornováhu, padá. Nakonec
: příznaky celkového rryČerpánÍ, silné usliné-
sirryrímu mnoŽení buňkami mozkové kůry
mezimozku a podpůrnénervové tkáně. Následkem množeníviru je intenziwě poškozována nervová tkáň, porušena jsou nervová
centra CNS a u psa se začnou objevovat klinické přízna\ nákazy' Hlavním projeYem infekce je nesnesitelné svědění lokalizované
nejčastěji na hlar,'u, krajinu lícnl okolí světěl, slechů nebo ústních koutků. Pocit muči-
ny. 0č v obou případech jde?
Živé vakcíny jsou vlastně Živé
viry oslabené speciálními virolo'
giclcými technikami tak, aby
u očkovaných jedinců ner,Tvolá-
hladinu protilátek proti ÁCH, také onemocněla latentní formou nákazy; navíc vylučovala virus. Tedy i očkovaná prasata mohla
být zdrojem nákazy pro r,nímavá zyiřata,
která s nimi přišla do kontaktu.
valy onemocnění, ale přitom si
zachovaly schopnost rryvolat
imunitní odpověd. l1'to vakcíny
se piipral.uji tak, Že Žiq; virus
ÁCH je šetrně, avšak účinněin'
aktivován (umrtven) formolem,
fenolem, teplem, lIV zářením
apod. s cílem rnfoazně nenarušit
jeho schopnost navodit imunoloqickou odpovědl V očkovacílátce
musí b1t znaČne mnoŽslví viru,
a aby se podpořila jeho imunizačníschopnost, přidávají se do
vakcíny tzv adjuvancia, tedy Iát\, které posilují imunogenitu
antigenu. Oba týo t1py vakcín,
jakživé, tak adjuvantní inakti-
stupňuje, psi si svědící mís'
rytrvale olizují, pak šlaábou
a v dostupných místech i vykusují. V posled-
vého svědění se
ta nejprve
ních hodinách před úhyrrem psi intenzivně
sliní protože lcvůIi obrnč hltanu nemohou
sliny polykat. Smrt nastává za příznaků celkového ochrnutí. Průběh ÁCH od prvních klř
nichých příznaků do úhynu
až tři dny.
H1nou bez
kteří ACH onemocní'
trvá obvykle dva
vyli'Ly
všichni psi,
V průběhu choroby vi-
vované vakcíny, se běžně používají v humánní i veterinární medicíně. V bývalé ČSSR se oba
typy vakcín běžně q'ráběly
(v Biovetě Nitra a Biovetě Ivanovice na
Hané) a byly určeny k očkovánínorků, pesců, lišek a ostatních koŽešinových zvířat, ale
také skotu, ovcí a psů. Ve Francii firma Ro'
ger-Belon dodávala na trh inaktivovanou
adjuvantní vakcínu určenou k vakcinaci far'
mově chovaných masoŽravců, psů a koček,
a takó v USÁ se donedávna q,lráběla inaktivovaná vakcína určená k očkovánípsů a koček. Všechny uvedené vakcíny bezpečnč
rus nevylučují,takže pro jakákoliv r.nímavá
chrániiy před onemocněním ÁCH, ale pouze
zvířata nepředstavují zdroj nákazy, přestože
v těch případech, pokud k infekci došlo porušenou pokožkou a virus pronikl do krve.
Při orální infekci nebo po vdechnutí viru
ÁCH, tedy pokud virus pronild na nosohltanovou sliznici a dostal se do kontaktu s ner-
s nimi přišla do
styku.
PR0TILÁTK0VÁ 0DP0\TĎ
ORCANISMU PSA
Smrtelný průběh ÁCH u psa je tak rychlý
protilát\ nelze ve významném
že vznik]é
množstvíani prokázat. Protilátkovou odpověd tak lze
hodnotit jen po vakcinaci,
při nížlze ryužítzkušenosti s historicbými vakcínami.
l'nímavost domácích masožravců i farmově chovaných kožešinových
zvířat k viru ÁCH bylo dříve lryrobeno
a k použití doporučeno několik vakcín,
v nichž byly vyuŽity dva druhy očkovacích
látek. Š1obud o vakcíny s žiyí,rnoslaben1rn
virem ACH jako antigenem (coŽ je označení
Pro vysokou
pro látku vyvolávající specifickou
reakci Živého organismu tvorbou
imunitní
protilá'
tek), nebo o inaktivované adjuvantní
vakci
vornínni zakončeními,zvířata onemocněla
ÁCH a nákaze podlehla, a to navzdory očkování' Při tomto způsobu vstupu viru do organismu r.nímarrých živočišnýchdruhů tedy
vakcíny nechránily žádný druh.
Prasata, která jsou v našich podmínkách
jediná schopná nákazu ÁCH přežít, byla po
vakcinaci chráněna před kliniclcimi příznaky
ÁCH, očkovánízabránilo zmetání a porodům
mrtých selat
a novorozená selata byla
v nejkritičtějšífázi chráněna protilátkami
z mateřského mléka. 0čkování však opět neochránilo sliznice horních cest dýchacích,
v nichŽ se virus po nové infekci znovu mno'
ži\, lrylučoval do vnějšího prostředí a očko-
vaná prasata, přestoŽe měla v krvi vysokou
JAK FuNGuJE PROTMRoVÁ
OCHRANA ORGANISMU?
Imunita vzniká dílcy řadě ochranných me'
chanismů, jimž se infikovaný organismus
brání virům. Velmi viznamnou roli v protivirové imunitě má tvorba protilátek, tzv.
imunoglobulinů, označovaných Ig. Důležité
jsou především ty, které virus zneškodňují
patří do tříd IgG IgM a IgÁ. Protilát\ třídy IgG a IgM jsou obsaženy krvi a iymfě
anaziryali se humorální (někdY také sérové)
a
protilát\.
IgG a IgM zajišťujítzv humorální
imunitu a hrají rozhodující roli u infekcí, při
nichž virus proniká z místa vstupu k cíIové-
mu orgánu krerrrí cestou, např' porušenou
pokožkou. Při infekcích, kdy se virus dostává do organismu prostřednictvím sliznic,
které jsou v kontaktu s rnrějším prostředím
(a kde jsou také cílovébuň\ jeho rozmnožovánívčetně možnosti rychle se nayázat
na nervovou tkáň), hrají hlavní obrannou
roli sekrečníprotilátlcy IgÁ. Produkují je dva
typy buněk sliznic - jsou vylučovány na je'
jich powch a virus zneškodňují dříve, neŽ
pronikne do buněk cílwich. Selaečníproti
látky IgÁ q'tvářejí lokáIní slizničníimunitu'
Zneškodňujícíúčinekprotilátek se může
uplatnit jen tehdy, pokud,)e jimi virus zasažen před průnikem do cílovébuňIcy. Jakmile
ale viry proniknou do buněk, které je množi' a do nervové tkáně, jsou pro zneškodňujícíúčinekvšech protilátek nedostupné.
V protivirové ochranč je navíc rrPnamná
i buněčná (celulární) imunita tvořená vzájemně navazujícími aktivitami skupiny bílých krvinek (T lirnfocyty, makrofágy)'
U řady virovich infekcí se rýznamně uplatňuje ještě interferon, což je specifická látka
posilujícíochranu ohrožených buněk' Po infekci virem ÁCH je však tvorba interferonu
velmi slabá a virus ÁCH je na interferon
málo citlivý.
]ak již bylo uvedeno, u prasat se po naka'
ženívirem ACH a překonání choroby vytvoří
biologická postinfekční imunita, která je vel'
mi pelná a po dobu tří měsícůchrání prase
před infekcí virem ÁCH jakoukoli cestou. Po
tuto dobu není v organismu virus přítomen.
U jiného druhu r.nímarnÍch zvířat taková
imunita vzniknout nemůže, protoŽe nákazu
nepřežívají.Proto rozdíl mezi imunitou
vzniklou po přirozené infekci (biologická
imunita) či po podání vakcíny (postvakci'
načníimunita) lze posoudit pouze u prasat'
V odborné literatuře byla popsána studie, je'
jíŽ autoři se na toto porovnání zaměřili.
Byly rrytvořeny dvě skupiny zdratrych prasat
s negatir,ním v.isledkem sérologickéhovyšetření na ÁCH a tyto byly bezpečně odděleně ustájeny. ]edna skupina byla infikovárra
infekční dávkou viru na nosní sliznici a druhá skupina byla očkována inaktivovanou adjuvantní vakcínou proti ÁCH; poté by1o prováděno lryšetřování vzorků krve a ýěrů
z krčnísliznice a zjišťována tvorba protilátek tříd IgM, IgG a IgÁ. U obou skupin zvi
řat by1a prokázána účinnátvorba séroých
protilátek IgM a IgG. Selaečníprotilátky IgÁ
byly prokázány pouze u skup'iny infikova'
ných zvířat, a to jak v krevním séru, tak ve
ýěrech z krčnísliznice. Ve ýěrech infiko'
vaných prasat byly prokázány také protilátlcy IgG ale ve stokrát niŽšímmnožství než
v ]<revním séru. Studií byl tak podtrŽen mimořádný viznam jak cesty vstupu viru ÁCH
do organismu vnímavého zvířete, tak současně přítomnosti sekrečníchprotilátek IgÁ
na sliznicích. \.to protilátky jsou při nejběŽnějšíchcestách vstupu viru do organismu
psa, tj' po jeho vdechnutí či spolknutí, rozhodující z pohledu účinnéochrany psa před
infekcí ÁCH.
imunogenní vlastnosti. \.to oslabené vakcinačníviry mají sice schopnost mnoŽit se
v buňkách sliznice střeva, avšak ztratily
schopnost pronikat do CNS. Při očkováníse
vakcína podává dětem tak, Že se kápne na
lžičku,přidá do sirupu nebo na kostku cukru a díte ji pozře. 0čkovaným dětem poslq'tuje naprosto spolehlivou imunitní ochranu
před obávanou chorobou, a to tím, že zajisti
účinnouhumorální' buněčnou i lokální sliz'
ničníimunitu. Pokud by se podařilo rývořit
blízlcý tp vakcíny proti ÁCH, byli by psi
také spolehlivě chráněni proti všem cestám
nakaženívirem ÁCH.
Nelze ani opomenout dalšísoučasný
trend, kdy se do očkovacílátky nepoužívá
jako antigen kompletní virus, ale pouze jeho
části, které mají nejýaznějšíimunogenní
vlastnosti. Takto přlpravenó vakcíny se
označují jako subjednotkové, existuje jich
více typů. V poslední době se za velmi nadějné pokládají vakcíny nové generace připravené zapoužiti progresír,níchmetod mo-
lekulární biologie.
statu vakcíny tvoří oslabený virus dětské
obrny - vyselektovaná avirrrlentní mutanta,
která ztratila infekčnost, ale zachovala si
by musela po aplikaci navodit spolehllvě
účinnouhumorální, buněčnou, ale i loká]ní
slizničníimunitu. Jejich spo1ečn'for působením by po infekci psa něl b'it virus zneškodněn jiŽ v nejčastějšívstupní bráně do
organismu, tedy na sliznicích dýchacích cest
a nosohltanu. Z časového pohledu je podstatné, aby se tak sta]o dříve, než virus dosáhne nervů, jejichŽ prostřednictvím by
mohl proniknout do mozku. Současně by
tak byla zajištěna i ochrana psa před vstupem infekce do jeho organismu porušenou
pokožkou.
Některé specifické v}astnosti viru ACH
vnímavost'psůk tomuto viru představují řadu úskalí,takŽe je zřejmé, že jakáa r,rysoká
koliv cesta k
ýobě
vakcíny, která by psy
bezpečně chránila před nakaŽenim ACH,
bude velmi náročná. Á to
i pro erudovaný
tým, jenž svou způsobilost jiŽ prokázal vý'
robou řady očkovacíc}rlátek chránících psy
před jinými závažnými infekcemi.
]ak bylo uvedeno dříve, k navození lokální
slizničníimunity jsou důleŽitéi aplikační
cesty vakcín. Osvědčila se perorální vakcina-
Áuťoři:
ce prostřednictvím sousta s obsahem oslabe-
doc.
ného vakclnačního viru, nebo nanesení osla-
Hrodec KróÍové
beného vakcinačního viru na nosní sliznici.
Oba tyto aplikační způsoby stimulací společ-
JAKÉVLASTN0ST| BY MUSELA MiT ÚČlNNÁ
VAKCÍNA PRoTI vIRu ACH u PsA?
\pichým příkladem z humánní medicíny
je Sabinova vakcína proti dětské obrně. Pod'
]aká by tedy musela b.ýt účinnávakcína
proti viru ÁCH u psa? U očkovaných jedincťr
ného s]izničníhoimunitního systému navodí
prd
MVDr. Evžen Jurók,
DrSc.,
RN/lr. Iiři Lanko' C5t.'
k u I to U n Ív c rzí
ý
Frrrmoc'eu ťic(rj t'a
Ka r[ ot'y,
Hrar)ec Kró[ové
intenzir'ní tvorbu sekrečníchprotilátek IgÁ
nejen na sliznicl dýchacích cest, ale také na
ostatních sliznicích (zaživaci a pohlavní orgány) proti průniku viru. \to přístupy byly
ale prozatím ověřeny na jlných virech než
na viru ACH.
Ponúrnka cuforú: s cí[enl poskytnottt [aíckýn
čťendřrinr bÍÍžší
předstovtt o ACH o noŽnosťecó
ocbrclny Před ní cesfou vakcín byÍy použité
fonttu[oce o popisy z čósti zjcdnodušeny.
Spoleřnost Dyntec vyvíiíuakcínu pÍo psy pÍoti Aujezskyho chorribě
V souvislosti s ohroŽením lovecbich psů
reakci na podaný antigen - pozn. red.). {fekť
čas-
končícímnohdy t'atótně a taktéžsoučasnó [egis[ativa neumožňqe použít tento typ vakcín.
ochrany by[ sice kritkodobý a[e při nižšíin-
těji volají po účinnévakcíně, která by elimi-
Téžvakcíny geneticky modit'ikované nemě[y při
novala riziko nákazy. Podle informací redak-
t'ekčníd áv ce zvíř ata
kttnických zkouškóch na psech žúdanýet'ekt.
Při použitíexperÍmentó[ních inaktivovanýcb
int'ekcí.
vakcín podóvaných injekčně se tvoři[y proti[ót-
dóm, že pokud se na trhu oÍ:jevívakcína, bude
Aujezs\ho chorobou kynologové stále
ce Syěťa mysÍivosťi ji
v současnosti vyvíjí
ýobce veterinárních vakcín, firma Dyntec zTerezina.0 zák]adní informaci
jsme požádali jejího ředitele M\Dr. Mgr. La'
dislava PaŽouta.
a ověřuje
,Na zók[adě dostupných odborných Ínt'or-
to inaktivovanÓ yo(cíno s kritkodoíou účinností (něko[ik měsíců).vyo[óvající [ímitovanou chróněnost vakcinovaných zvířat proti
určitédóvce inÍekčníhonru, s nuťnosťíopakované vakcinace. Účinek vakcíny bude spoúvat
ve v1,tvoření jak [okó[ní, tak ce[kové imunity
pozřením infikovanébo sousťo. Nodějně sejevi[y experímenty s yokcínou op/ikovonou no
Aujezskybo nemocÍ se snodnou ap[ikací a d[ou-
imunitního systému - pozn. red.) a adjuvans
(anorganická nebo organická chemická látka,
malaomolekula nebo celé buňlcy některých
usmrcených bakterií, které zesilují imunitní
žiýcb vakcín s
os[abeným antige-
nem se tl1skyt[y výrazné postvakcinační reakce
Na zóktadě uvedených důvodů předpok[ó-
přípodůnezabrúni[y int'ekci,
ky, a[e ve věťšIně
nosní s/iznici s vhodným imunomodu/ons (le-
mentó[ních
do[óva[a experimentó[ní
zv[áště pokud k ní došÍo vdechnutím viru, čí
mací všecbny dosoyodní pokusy ryvinouť
bezpečnou o účinnouvokcínu pro psy proti
hodobou Ímuniťou se[t1aty. Při použitíexperi'
o
čivo, které posiluje nebo normalizuje činnost
zvířete."
Bude{i vfuoj úspěšný vakcína by mohla
byt k dispozici do dvou
let'
/(cdok.e