Historie Svatopluku z knihy kronika žďárského amatérského
Transkript
Historie Svatopluku z knihy kronika žďárského amatérského
1 Svatopluk Vznik spolku Svatopluk Revoluční události v roce 1848 vnesly do českého kulturního života nebývalý ruch. Dočasné uvolnění svobody tisku, právo shromažďovací a spolčovací umožnily naší inteligenci rozvinout osvětovou práci v daleko větší míře než v dobách předchozích. Tištěným slovem, lidovým divadlem a hudbou se šířily revoluční myšlenky mezi lidmi. Je potěšitelné, že v tomto boji nezůstal Žďár pozadu. Pod vlivem vlasteneckého působení Karla Havlíčka Borovského zde vznikl jeden z nejstarších čtenářských a pěveckých spolků nejen ve Žďáře, ale i v českých zemích vůbec(1). Zásluhou doktora Josefa Ehrenbergera, městského fyzika, sešlo se 26. 11. 1848 v domě u Letovských číslo 288 (2) jedenáct vlastenecky smýšlejících žďárských občanů. Přišli lidé různého povolání, společenského postavení, ale spojeni velkou myšlenkou národního uvědomění a vzdělávání. Rušnou schůzi řídil Josef Ehrenberger. Bylo na ní usneseno, které noviny se budou odebírat a v jaké výši se budou platit příspěvky. l. l. 1849 se uskutečnila druhá schůze čtenářského spolku, která byla považována za ustavující. Sešlo se na ní dvacet čtyři účastníků. Hlavním jednacím bodem této schůzky bylo projednání a schválení spolkových stanov, které byly s malými změnami přijaty. Účelem spolku bylo národní a občanské uvědomění a národní a občanské vzdělávání. K dosažení těchto cílů bylo nutné společné čtení knih, novin a časopisů, založení knihovny a pořádání zábavných besed. Účastnit se činnosti směl každý občan z města nebo z okolí, který souhlasil se stanovami a byl přijat většinou hlasů. Č1enové spolku se rozdělovali na skutečné a čestné. Skuteční členové měsíčně přispívali a pravidelně navštěvovali spolkové schůzky. Čestní přispívali nepravidelně, ale mohli spolek podporovat i různými dary. Schůzky spolku probíhaly buď každý den (denní) nebo v neděli odpoledne (volnější) v čítárně v hostinci u Letovských. Plenární schůze (nejvolnější) se konala vždy jednou za rok. Prvním starostou spolku byl zvolen Jan Pluhař, místopředsedou Josef Ehrenberger, jednatelem, pokladníkem a listovním Jan Špaček a knihovníkem Antonín Svoboda. Výbor se také dohodl založit při čtenářském spolku i pěvecký sbor. Při nedělních schůzkách zaznívaly sálem u Letovských národní a vlastenecké písně. Spolek též začal odebírat hudební časopis Cecilie. První veřejné vystoupení spolku se uskutečnilo 18. 2. 1849. Zpívaly se slovanské písně a konala se taneční zábava, která měla u obyvatelstva velký úspěch. Založení čtenářského spolku a uskutečnění první taneční besedy mělo velký ohlas v tehdejších Havlíčkových Národních novinách. V čísle 71 z roku 1849 byl článek, který psal velmi pochvalně o spolku i o besedě. Popisoval, s jakým citem a nadšením zpívali muži i ženy písně, jak někteří radostí i plakali. Podobné besedy pořádal spolek poměrně často a písně, které se při nich zpívaly, se velmi rychle rozšiřovaly. 2 Po prvním mohutném zájmu a nadšení začíná však činnost spolku stagnovat. Na první plenární schůzi, konané 26. 12. 1849, bylo přihlášeno za členy spolku pouze dvacet osm občanů z původních osmdesáti. Příčinou byla především lhostejnost, ale i nestabilní politická situace. Na této plenární schůzi bylo dále usneseno, aby se spolek scházel jen dvakrát týdně. Počátkem ledna roku 1850 byla uspořádána poslední veřejná beseda. Další politický vývoj nebyl pro činnost spolku příznivý. Zesílily snahy po jeho likvidaci. Dne 14. 7. 1850 přišel do spolkové místnosti v doprovodu četníků adjunkt pan Palec a oznámil přítomným členům, že z rozhodnutí místodržitele hraběte Lažanského je spolek pro politickou činnost zakázán. Členové se však rozhodli c.k. místodržitelství zaslat odvolání, které vypracoval Jan Pluhař. Na první odvolání nepřišla odpověď, proto zaslal spolek další stížnost. Odpověď přišla 21. 12. 1850 a v ní se znovu potvrzovalo rozpuštění spolku z důvodu politické činnosti. Dne 1. 1. 1851 se konala dražba knihovny a veškerého majetku. Tím končí první období nejstaršího žďárského spolku s posláním obecně vzdělávacím. Obnovení spolkové činnosti (1862 - 1879) V šedesátých letech 19. století došlo k rychlému růstu národního uvědomění i ve Žďáře, který sice zůstal po celou druhou polovinu 19. století malým městem, ale přesto vynikal bohatým společenským a kulturním životem. A právě v době politického národního uvědomění se naskytla vhodná příležitost k uskutečnění dávné touhy žďárských vlastenců znovu založit čtenářský spolek. Dne 28. 12. 1862 se konala přípravná schůze, na které bylo rozhodnuto, že účelem bude především založení čítárny a knihovny, prosazování českého jazyka, společná zábava, zpěv, deklamování, čtení novin a knih, výlety a taneční zábavy. Na této schůzi bylo také sepsáno provolání ke žďárským občanům, které osvětlovalo spolkovou činnost, význam a důvody jejího obnovení. Provolání našlo mohutnou odezvu mezi občany města. K prvním deseti nadšencům se přihlásilo mnoho dalších, a tak 1. 1. 1863 se na první valné schůzi sešlo asi padesát občanů. Byly zde vypracovány také nové spolkové stanovy. K prvnímu veřejnému vystoupení došlo 27. ledna 1863. O této besedě napsal časopis Hlas ve svém 41. čísle z roku 1863: „ … Ať žádný neříká, že lid zdejší nadšenosti není schopen. Přál bych, aby každý pravý vlastenec viděti mohl, s jakým citem zpívány byly Naprej, Vlastenka aj. …“. Důstojně byla též oslavena památka tisíce let slovanské misie Konstantina a Metoděje. Rozruch v činnosti spolku přinesl rok 1865, kdy byl jednatelem spolku zvolen Josef Chleborád. Jeho národní smýšlení bylo členům podezřelé. Za něho se rovněž ztratil starý památník a všechny zápisy od roku 1862. (Památník byl náhodně objeven v roce 1958 ve škole v Doubravníku.) Chleborád byl rovněž původcem roztržky mezi členy, z nichž mnoho ze spolku vystoupilo. 3 V roce 1866 byl předsedou spolku zvolen Josef Pluhař. Jeho snaha o opětovné povznesení spolku byla překažena válkou prusko-rakouskou. Také Město Žďár bylo navštíveno pruskými vojsky. Přesto ale spolková činnost nezanikla, i když stav byl kritický. Na valné schůzi konané 26. prosince 1867 bylo usneseno změnit některé body stanov, aby více občanů Žďáru našlo cestu do spolkových místností. Tato změna a vlastenecký postoj nového žďárského starosty Rudolfa Jelínka, nadšeného propagátora spolku, přinesly opravdu ovoce. Během šesti týdnů se počet členů zvýšil z dvaceti šesti na šedesát. Byla proto svolána mimořádná valná schůze na 6. února 1868 za účelem seznámení nových členů se stanovami. Byl přijat návrh předsedy Josefa Pluhaře, aby spolek přijal jméno slavného moravského krále - Svatopluka. Politická situace v roce 1868 nebyla stabilní, a proto byly zakazovány tábory lidu pro nejasnost jejich programu. Nebyly povolovány ani spolkové výlety. Často byly zabavovány také noviny a časopisy. V důsledku této situace členové málo navštěvovali spolkové místnosti. Spolek se nezúčastňoval žádných politických akcí. Proto nepodal veřejně svůj souhlas s deklarací a vystoupením moravských poslanců ze sněmovny v roce 1868. Veřejně vystupoval pouze na národních, hospodářských a kulturních oslavách. Účastnil se oslavy položení základního kamene na stavbu Národního divadla, která byla pořádána ve Žďáru, a na jeho stavbu přispěli členové částkou 30 zlatých. Spolek se také zúčastnil oslav sedmdesátých narozenin Františka Palackého. V dalších letech se činnost omezovala hlavně na udržování čítárny a zlepšení stavu knihovny. Jediným významnějším veřejným vystoupením byla účast na slavnostním kladení základního kamene k pomníku Jana Žižky z Trocnova v Přibyslavi. Svatopluk se v těchto letech potýkal s různými těžkostmi, jako byl malý počet členů, nezájem žďárských občanů. S tím souvisely i finanční potíže. V roce 1878 oslavil spolek třicáté výročí založení okázalým způsobem. Spolková místnost u Letovských byla slavnostně vyzdobena a účast byla velmi početná. Ještě toho večera se do Svatopluku přihlásilo dvacet čtyři nových členů. Tato oslava jako by vlila novou krev do žil všem členům spolku. Činnost se opět rozproudila. Téměř denně se scházeli členové Svatopluku do své spolkové místnosti ke čtení knih, novin a časopisů. Založení pěvecko-hudebního oboru (1880)a jeho činnost do r. 1918 Kniha znamenala pro členy Svatopluku poučení i zábavu. Aby však více lidí nalezlo cestu do spolkových řad, bylo na valné schůzi dne 26. prosince 1879 usneseno zřídit vedle společnosti čtenářské také obor pěvecko-hudební. Do čela pěveckého a hudebního oboru se postavil nadšený vlastenec Václav Šnor, ředitel zdejší školy. Jako sbormistr si počínal velmi dobře a dovedl pěvecký i hudební obor k vysoké umělecké úrovni. Roku 1884 se stává Svatopluk členem Ústřední matice školské. Pěvecký sbor se téhož roku účastní akademie, která byla pořádána ve prospěch postavení pomníku národnímu buditeli a pedagogu Matěji Josefu Sychrovi. V roce 1892 se účastní Svatopluk oslav 300 let od narození Jana Ámose Komenského a vzpomínkových oslav Jana Kollára, na obou s hudební produkcí. V roce 1895 se stává předsedou Bedřich Drož, který za svého působení ve Žďáře sepsal městské dějiny. Roku 1896 byl založen tzv. Pluhařův fond na přípravu oslav 50. výročí 4 založení spolku. Následujícího roku byl sepsán pamětní spis, který shrnoval historii spolku a byl uložen v báni městského kostela sv. Prokopa. Oslavy padesátiletého výročí založení roku l898 proběhly v rámci slavností při .příležitosti uplynutí 100 let od narození Františka Palackého. Svatopluk rovněž vystupoval se svým hudebním a pěveckým oborem při oslavách 100 let od narození Františka Ladislava Čelakovského v roce 1899. Nově založený pěvecký a hudební obor si vytkl a začal plnit svůj hlavní cíl: „Zpěvem k srdci - srdcem k vlasti“. Pěvecký sbor Svatopluk dosahoval pod vedením sbormistra Václava Šnora velmi pěkných výsledků. Sbor byl smíšený a zpívalo v něm stále asi 45 - 50 zpěváků. S úspěchem vystupoval na různých akademiích, besedách a slavnostech. V roce 1900 se konala dvě vystoupení sboru. První samostatný večer obsahoval kromě jiných skladeb části ze Smetanovy Prodané nevěsty a měl u četných návštěvníků obrovský úspěch. Druhým vystoupením na veřejnosti byl přátelský večer, který se konal 25. listopadu. Byl složen ze sborů smíšených, mužských, ženských, jednoho dvojsboru a několika čísel sólových. V roce 1901 úroveň sboru ještě více vzrostla. Hlavní zásluhu na tom mělo zakoupení nového spolkového piana, které umožňovalo intenzivnější nácviky. Piano stálo 400 korun, jež si Svatopluk z většiny vydělal na svých koncertech. Sbor vystoupil při slavnostním otevření Národního domu ve Žďáře a uspořádal tři samostatné koncerty. Poslední z těchto koncertů byl věnován památce stých narozenin Františka Škroupa. Byl sestaven pouze z jeho skladeb. O skladatelově životě a o významu národní hymny promluvil na večeru učitel Ladislav Vondruška. Kromě ukázek ze Škroupových oper uslyšeli návštěvníci též skladbu sbormistrova syna Václava Šnora mladšího Pod starým praporem. K uctění památky zemřelého českého Mistra Antonína Dvořáka uspořádal Svatopluk 19. června 1909 pietní večer. Spoluúčinkoval Karel Moor, bývalý dirigent České fi1harmonie. V roce 1907 se Svatopluk zúčastnil oslav 300. výročí povýšení Žďáru na město, při čemž byly zpívány tři slavnostní sbory. Dalším vystoupením v tomto roce byl slavnostní večer na počest sbormistra Václava Šnora, při jeho odchodu z funkce ředitele školy. Stejně důstojným způsobem bylo vzpomenuto 19. prosince 1909 pětadvacátého výročí úmrtí zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany. Program se skládal pouze ze skladeb Smetanových. Byla uvedena Ouvertura a ukolébavky z opery Hubička, dále mužské sbory Modlitba a Věno a smíšené i sólové zpěvy z Prodané nevěsty. O životě a působení Bedřicha Smetany promluvil profesor Konvalinka z Nového Města na Moravě. V následujících letech se činnost Svatopluku omezila pouze na činnost knihovnickou. V roce 1912 odchází ze Žďáru Bedřich Drož (autor žďárských dějin), nadšený vlastenec a historik, člen výboru Svatopluku. Byl uspořádán večer na rozloučenou, na kterém opět po delší přestávce vystoupil pěvecký sbor. V dalších letech lidé v celé zemi trpěli hrůzami války, a tak činnost spolková ochabuje. Mnoho mužů odešlo na vojnu a ostatní neměli zájem o čtení ani o zpěv. Činnost pěvecká se omezila pouze na zpěv při 5 pohřbech členů Svatopluku. Zkoušet nebylo kde, protože Národní dům byl proměněn v nemocnici a na pronajmutí jiné místnosti nebyly ani peníze ani nálada. Byla omezena rovněž činnost čtenářská. Knihovna byla proměněna ve skladiště brambor a knihy zůstaly za nimi zarovnány. Přišel rok 1918 a s ním i vyhlášení Československé republiky a národní samostatnosti. A tehdy se opět probouzí čtenářsko-pěvecký spolek Svatopluk k činnosti. Již 15. května 1918 při oslavě padesátiletého výročí položení základního kamene k Národnímu divadlu zpívá sbor Kličkovu Baladu o české hudbě a Smetanovo Věno. Při slavnostní manifestaci 28. října 1918 na počest vyhlášení Československé republiky vítá Svatopluk národní samostatnost následujícími sbory: Prauss - Chorál národa českého, Smetana - Modlitba za vlast, ruský sbor Iže cheruviny a Hej, Slované. Rok 1918 přinesl pro naše národy osvobození. Teprve nyní se začaly u nás hromadně uplatňovat některé vymoženosti hmotné kultury, jež přinesla předcházející desetiletí, jako elektrifikace, film a rádio. Český i slovenský kulturní život se sebevědomě hlásí o svůj podíl ve světovém kulturním dění. Spolek v letech 1919 - 1945 Po skončení 1.světové války vznikají nové divadelní a pěvecké spolky, obnovuje se činnost starých. Skutečnost, promítající se především ve všeobecném bouřlivém převratovém vzruchu, byla mnohem složitější, než aby bylo možno očekávat jednoznačně kladné výsledky. Také u nás ve Žďáře znovu začal pracovat čtenářskopěvecký spolek Svatopluk, i když hned na počátku opouští jeho řady velmi důležitý člen. Na valné hromadě dne 2. února 1919 oznamuje sbormistr Svatopluku Václav Šnor, že ukončuje neodvolatelně svoji činnost: „ … Stáří a jeho stoupenci všemožnými svými úklady již mne nemilosrdně pronásledují a nová doba vyžaduje nové, pružné síly, aby požadavkům jejím se vyhovělo … “(3). Opouští místo sbormistra ve věku 79 let. Z toho plných 40 let věnoval rozvoji zpěvu a hudby v místním pěveckém sboru. Na rozloučenou se svým sbormistrem uspořádal Svatopluk 6. dubna 1919 slavnostní večer. Pozdravný projev přednesl předseda spolku Valentin Pohanka. Za čtyřicetiletou práci byl jmenován Václav Šnor čestným sbormistrem Svatopluku. Řízení sboru převzal místní rodák Jindřich Ferencz, který se narodil roku l881. Vystudoval reálku v Novém Městě a absolvoval varhanické a kompoziční oddělení pražské konzervatoře. Po roce 1918 se stal profesorem hudby na učitelském ústavu v Přerově, potom v Příbrami a nakonec na Kladně. Roku 1927 vydal sbírku básní Horké stopy, na niž měl velký vliv jeho rodný kraj. Roku 1931 vystoupil na samostatném koncertě v Praze a roku 1933 se představil koncertem písňovým, které mu získaly uznání odborné kritiky. Pod vedením nového sbormistra se úspěšně rozvíjela činnost hudební. Jen v roce 1920 vystoupil sbor desetkrát na veřejnosti při různých oslavách. Na samostatný koncert se však Svatopluk neodvážil pro zjevný nezájem a liknavost žďárského publika. Rovněž činnost knihovní vykazovala dobré výsledky. Nově zřízený studentský obor uspořádal studentský večírek a sehrál divadelní hru Karla Čapka Loupežník. 6 Slibně se rozvíjející činnost hudební a pěvecká byla náhle narušena v roce 1923. Svatopluk připravoval samostatný koncert, ale tento se neuskutečnil, jelikož Jindřich Ferencz odešel jako učitel hudby na učitelský ústav do Kladna. Sbormistrem byl zvolen Jan Fišer. Tato změna však pěveckému sboru nijak neprospěla. Jeho činnost slábla. V roce 1923 se věnoval Svatopluk především hudebním aktivitám. Byl uspořádán koncert Magdy Dvořáčkové-Šantrůčkové a houslového virtuosa Františka Drdly, žďárského rodáka. Když ve Žďáře nastupuje své učitelské místo Václav Doubrava, stává se ihned sbormistrem. Členové se však scházeli velmi málo a na samostatný koncert naprosto nestačili. V roce 1924 umírá předseda Svatopluku Valentin Pohanka a na jiné působiště odchází sbormistr Václav Doubrava. Novým předsedou byl zvolen Jan Stratil, sbormistrem učitel Svoboda. V roce 1926 se utváří při pěveckém oboru pěvecké kvarteto ve složení Süss, Mokrý, Svoboda, Toman, které uspořádalo velmi úspěšný koncert 19. prosince 1926. O jeho činnosti zveřejňujeme na jiném místě osobní vzpomínku Františka Mokrého. Zásluhou zemského inspektora hudby a žďárského rodáka Antonína Hromádky byla ve Žďáře v roce 1927 otevřena hudební škola, která svým působením dávala všechny předpoklady k tomu, že rozvoj hudby a zpěvu a tím i činnost Svatopluku bude úspěšně pokračovat. Ale nestalo se tak. V roce 1929 odchází sbormistr Svoboda do Hodonína a pro nezájem členstva nový sbormistr zvolen nebyl. V dalších letech probíhá zejména činnost knihovnická. Vlivem nepříznivého vývoje v naší republice i ve světě bylo na valné schůzi 6. května 1939 rozhodnuto předat knihovnu do obecní správy. Přišlo období fašistického pronásledování, a proto není divu, že lidé neměli chuť ani náladu ke zpěvu. Ale ani v tuto dobu činnost spolku neustala úplně. Zásluhou faráře československé církve Františka Rydvala byly i v době okupace uspořádány ve Žďáře dva koncerty v roce 1942 a 1943. Sbor zpíval Smetanovu Českou píseň, která posilovala národní cítění a sebevědomí lidu v dobách nejtěžších. Ačkoliv tato doba znamenala pro žďárské obyvatele i pro celý národ velké utrpení, nezlomila pěvecké hnutí. Prohloubil se vztah k české hudební tradici, zejména klasice. Přišel květen 1945 - osvobození naší vlasti - kdy se lid probudil k novému, radostnějšímu životu. Zásluhou ředitele hudební školy ve Žďáře Ludvíka Vaníčka začal opět pravidelně zkoušet také Svatopluk. Již roku 1946 měl svůj první koncert. V té době měl sbor 115 členů. Těžkou ránou byla pro pěvecký spolek předčasná smrt jejich obětavého sbormistra Ludvíka Vaníčka v roce 1951, kdy uhasla zcela aktivita sboru. Zdálo se již, že stoletý spolek Svatopluk upadne v zapomenutí, a1e po několika letech se jej podařilo, jako již několikrát během jeho dlouhé historie, znovu probudit k životu. Svatopluk v době největších úspěchů 7 Nový radostný rozmach sboru nastal v roce 1956 zásluhou Františka Simona, člena Smíšeného sboru českých učitelů, který nastoupil ve Žďáře nad Sázavou své učitelské místo(4). Nový sbormistr dovedl svou láskou ke zpěvu zapálit i ostatní členy, kteří se začali scházet v říjnu 1956. Bylo jich tehdy málo - 17 žen a 9 mužů. Ale schopnost a obětavost nového sbormistra přivedla do sboru další zpěváky - celkem 80 aktivních členů - mužů i žen. Sešli se tu staří „Žďáráci“ s novými obyvateli města, zaměstnanci podniku Žd'as, který se zde začal budovat. Hlasy k dokonalé harmonii a čistotě vedl nadaný a schopný dirigent - František Simon. Pro začátky si nekladli žádné vysoké požadavky. Nebylo to ani možné, protože většina členů nikdy ve sboru nezpívala a neznala ani noty. Hlavní úkol, který si sbor vytkl, byl šířit krásu písní na území Vysočiny. Hlavním repertoárem Svatopluku se staly úpravy národních písní, později jednoduché skladby umělé. Jednoduchost programu vyvažovala dokonalost provedení. Po úspěšném zahájení činnosti a pilných zkouškách přišlo záhy i první vystoupení 19. ledna 1957 v sanatoriu TBC na Buchtově kopci a na kulturním večeru v Daňkovicích. Následovaly další koncerty v Novém Veselí, na Sykovci a 26. února první vystoupení před žďárským publikem. Národní dům byl vyprodán do posledního místa a koncert skončil velkým úspěchem. V březnu 1957 byl soubor pozván do soutěže LUT, která se konala v Telči. Svatopluk byl prohlášen vítězem. Porota doporučila, aby Svatopluk reprezentoval tehdejší Jihlavský kraj na celostátní soutěži v Praze. Nyní nastala pilná práce. Začaly přípravy na celostátní soutěž LUT, která byla připravena na dny 13. - 20. listopadu. Avšak nenadálá smrt prezidenta republiky Antonína Zápotockého si vynutila její odložení. Ústřední kolo LUT se konalo až ve dnech 9. - 10. dubna 1958 v Praze. Svatopluk v době přípravy na tuto akci navštívila profesorka AMU Jarmila Vrchotová-Pátová, která se sborem procvičila hlavně prvky hlasové výchovy. Další návštěvnicí byla reportérka Československého rozhlasu, jejíž relace byla vysílána v den vystoupení - 8. dubna 1958. Vystoupení se konalo ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Svatopluk se představil jako nejmladší sbor ze všech zúčastněných - zpíval teprve 17 měsíců. Hodnocení komise bylo velmi kladné. Zvlášť vysoce byl hodnocen výběr repertoáru a krásně zpívané „forte“. Byl to největší úspěch od počátku existence Svatopluku. Po návratu z Prahy sbor pokračoval ve své kulturní a osvětové práci po městech a vesnicích Vysočiny. Vystupoval též poprvé na volném prostranství při odhalení busty žďárskému rodáku, hudebnímu skladateli a houslovému virtuosovi Františku Drdlovi. Koncem roku dostal Svatopluk nabídku, která znamenala ocenění jeho činnosti a úspěchů - pozvání ke spoluúčasti na mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro 1959. Podmínkou účasti bylo nacvičení obtížných sborů: Česká píseň Bedřicha Smetany a Česká píseň a Pražské zvony Josefa Bohuslava Foerstera. Přes obtížnost a náročnost uvedených sborů Svatopluk nabídku přijal. 17. května přijela z Prahy kontrola, aby zjistila stav nácviku na Pražské jaro. Její členové Dr. Ledeč a Zdeněk Stárek byli překvapeni vysokou úrovní nácviku. Oba shodně prohlásili, že Svatopluk je připraven ze všech amatérských sborů nejlépe. Tato pochvala dodala členům sebedůvěry a jistoty. Nácvik se v posledních dnech zintenzívnil, aby provedení bylo co nejdokonalejší. Koncert se konal 30. května 1959 v pravém křídle Výstavního paláce. Zúčastnili se jej přední představitelé našeho veřejného a kulturního života. Vystoupení dopadlo výborně. Účastí na Pražském jaru sbor v 8 tomto roce výrazně umělecky vzrostl. Činnost sboru byla velmi úspěšná, možná nejúspěšnější za celou dobu jeho trvání! Sbor v tomto roce nejen koncertoval, ale také navštěvoval různá kulturní vystoupení. V červenci podnikl společný zájezd na Smetanovu Libuši do Litomyšle a v prosinci na koncert brněnského pěveckého sdružení Foerster v Brně. Byla rovněž navázána družba s pěveckým sborem z Pössnegu (bývalá NDR). V nadějně se rozrůstající činnosti nastalo náhle přerušení. Na zkoušce 29. října oznámil sbormistr Simon, že pro vážnou chorobu je vyřazen na delší dobu z činnosti učitelské a dirigentské. Zpráva zapůsobila velmi těžce na všechny členy. Po delších poradách nastoupil na místo sbormistra Josef Večeřa, učitel hudební školy ve Žďáře. Druhým dirigentem byl jmenován František Kožíšek. Jelikož byl plakátován již koncert v Polné, byl sbor nucen jej uskutečnit. Po dvou zkouškách s novým dirigentem se koncert vcelku dobře vydařil. Období krize (1960-1969) Rok 1960 byl pro Svatopluk rokem hlubokého zlomu. Zkoušky navštěvovalo jen málo členů, a tak bylo rozhodnuto nějaký čas vůbec nezpívat. Sbor byl opět svolán na schůzku až v září roku 1962. Mezi členy se vrátil umělecký vedoucí František Simon, který osobně obcházel bývalé členy, ale také přivedl mnoho členů nových, většinou svých bývalých žáků. 5. prosince 1961 se konala výborová schůze Svatopluku, na které byl vypracován plán činnosti na rok 1962. 9. května 1962 po téměř tříleté přestávce bylo uspořádáno vystoupení v rámci oslav 17. výročí osvobození. Smíšený sbor zazpíval Suchoňovu Aká si mi krásna, Smetanovo Proč bychom se netěšili, Tulikovův Náš cíl je mír a harmonické úpravy národních písní. Ženský sbor se pak představil Dvořákovými Moravskými dvojzpěvy, z nichž uvedl dva - Skromná a Zajatá. První samostatný koncert uspořádal Svatopluk 13. května v Křídlech. Následovaly další koncerty: na Buchtově kopci, v Maršovicích, výchovný koncert pro OU Žďas, koncert ve Fryšavě při odhalení pamětní desky profesoru pražské konzervatoře a hudebnímu skladateli Otakaru Šínovi a na Večeru písní v Březí. Po prázdninách 1962 byli získáni pomocní dirigenti Vojtěch Starka a Marie Popelková, učitelka hudební školy v Novém Městě na Moravě. V roce 1963 odešel definitivně dirigent František Simon. Vyvstala otázka, zda má sbor pracovat dále, zda se najde schopný nástupce. Po mnoha diskusích se ujal sboru jako hlavní sbormistr Vojtěch Starka a výbor se snažil udržet soubor alespoň organizačně. O prázdninách se rozhodl zaslat všem členům nové přihlášky s výtahem provozního řádu, kde byla vypsána práva a povinnosti členů. Ale ani tato snaha nebyla odměněna úspěchem. Docházka i po prázdninách byla velmi slabá, a proto se činnost Svatopluku omezila pouze na zkoušky smíšeného sboru, a to ještě často některé hlasy zůstaly neobsazené. Nepomohly ani písemné pozvánky, které byly všem zpěvákům zasílány před každou zkouškou. Počátkem roku 1964 došla krize ve Svatopluku tak daleko, že se výbor rozhodoval, co má podniknout, aby se spolek po sto šestnáctiletém trvání nerozpadl. Počet členů na zkouškách stále klesal, obzvláště ve sboru mužském. S velkými obtížemi nacvičoval dirigent Starka program vystoupení, které mělo být 21. května ve Žďáře. Za spoluúčasti smyčcového orchestru Závodního klubu se koncert uskutečnil, i když se dostavilo pouze dvacet osm 9 zpěváků. Líbivé melodie Blodkovy opery V studni, které začali nacvičovat po koncertě, přilákaly další zpěváky. Avšak i to bylo pouze dočasné, neboť prázdniny činnost sboru přerušily a od září docházka stále slábla. Stalo se, že na zkoušku přišli jen dva až čtyři muži a v listopadu již nepřicházeli žádní. Proto byla činnost smíšeného sboru zastavena a do konce roku cvičil pouze sbor ženský. Po Novém roce skončily zkoušky úplně, neboť nebyl dirigent, ochotný věnovat se této práci. Koncem května roku 1965 rozeslal Jednotný klub pracujících ve Žďáře nad Sázavou „Provolání“ ke všem bývalým členům Svatopluku: „ … Dovolujeme si Vám oznámit, že od příští sezóny, to je od září 1965, chceme znovu oživit činnost pěveckého sboru Svatopluk. Podařilo se nám totiž získat pro jeho vedení odborníka - Jindřicha Grepla, absolventa Janáčkovy akademie múzických umění, který nyní pracuje jako metodik pro divadlo a zpěv na Okresním domě osvěty ve Žďáře nad Sázavou. Jsme přesvědčeni, že pod jeho vedením by mohl pěvecký sbor našeho klubu dosáhnout mimořádných úspěchů. Závisí to pochopitelně na členské základně souboru, na každém jednotlivci. Proto se obracíme znovu na Vás se žádostí, abyste zvážil svoje časové možnosti a rozhodl se, zda budete ve své činnosti v pěveckém sboru pokračovat. Byli bychom velmi rádi, kdyby Vaše rozhodnutí bylo kladné …“ (5) Dne 14. září 1965 se sešlo několik bývalých zpěváků Svatopluku, ale nedostavil se dirigent. Zpěváci byli velmi zklamáni a na další zkoušku jich přišlo ještě méně. A ta byla jediná a poslední, neboť do dalších se již dirigent Grepl nedostavil. Tím vlastně přechodně skončila činnost stoletého pěveckého spolku Svatopluk. Jak je vidět z jeho historie, závisí úspěch a trvání takového sboru především na dirigentovi - na jeho obětavosti, lásce k práci a společenském taktu. V září roku 1965 přestala veškerá činnost sboru. Tato stagnace trvala až do roku 1969, kdy začaly nové pokusy o obnovení. Svatopluk pod vedením Josefa Večeři Na schůzi Jednotného klubu pracujících v září 1969 byl přednesen požadavek na vytvoření pěveckého sboru. Byl přijat s velkým pochopením ze strany členů výboru JKP, kteří přislíbili podporu této činnosti. Po dohodě s učitelem hudební školy ve Žďáře nad Sázavou Josefem Večeřou (6)začala příprava k realizaci obnovené činnosti pěveckého sboru. Všem bývalým členům Svatopluku byly rozeslány pozvánky na první zkoušku v září 1969. Sešlo se dvanáct zpěváků, ale již za čtrnáct dní se počet rozšířil natolik, že bylo možné nacvičovat smíšené sbory a později i plánovat veřejná vystoupení. Sešli se zde někteří staří členové sboru, ale přišlo také mnoho nových, mladých zájemců. Bylo vidět, že všichni, kteří se dostavili, zpívají rádi a s nadšením. Za krátké období nacvičili dvacet čtyři sborových partitur, a tak na svém prvním koncertu 21. června 1970 měl sbor bohatý program. Po koncertě ještě více stoupl zájem o zpívání. Přicházeli další členové, a tak se koncem roku 1970 zvýšil počet na padesát pět. Všichni se snažili podat co nejlepší výkony, neboť chtěli dokázat, že nejstarší moravský spolek dále žije a pokračuje ve své činnosti. Zároveň se vedení rozhodlo ponechat z tradičních důvodů pěveckému sboru název Svatopluk, neboť toto jméno je s naším městem úzce spojeno v oblasti kulturní činnosti již více než 120 let. 10 6. června 1971 se soubor poprvé zúčastnil IX. pěveckých slavností Jihomoravského kraje v Kyjově. K této velké slavnosti pěvců se přihlásilo celkem 35 sborů studentských, smíšených, ženských a mužských. Již od začátku roku 1972 se sbor pečlivě připravoval na jubilejní krajské pěvecké slavnosti konané v našem městě za pochopení a přispění MěNV, JKP a Žďasu. Převážná tíha zajišťování organizační stránky zůstala na členech souboru. Muži pomáhali stavět velké dřevěné pódium na třetím nádvoří zámku ve Žďáře nad Sázavou 2. Ženy připravovaly židle pro obecenstvo, prováděly úklid prostranství a jiné potřebné práce. V den konání slavnosti již od sedmé hodiny ranní členové Svatopluku vítali přijíždějící soubory. Po přijetí předsedou MěNV Bubákem obdrželi jednotliví vedoucí stravenky, programy a odznaky pro své členy. Vystoupení na třetím zámeckém nádvoří zahájil po úvodní znělce J. Holánek, ředitel JKP, přivítáním souborů i hostů. Následoval projev předsedy MěNV Bubáka a projev zástupce KNV Brno. Poté nastoupily v předem určeném pořadí dětské, studentské, ženské a mužské sbory. Jako poslední se spojily sbory smíšené - současně zpívalo 1200 zpěváků, které řídili tito dirigenti: J. Čáp, J. Večeřa a Zb. Mrkos. Hudební doprovod zajišťoval symfonický orchestr konzervatoře Brno a celý program slovem doprovázel Jar. Nejedlý. X. pěveckých slavností se zúčastnilo více než 2000 zpěváků a hudebníků z 51 souborů. Že se soubor Svatopluk celé této akce zhostil velice dobře, bylo znát jak z ohlasu samotných účinkujících, tak i z řad sbormistrů i vedoucích činitelů Pěvecké unie Jihomoravského kraje. Následujícího roku byl uspořádán ples pěveckého sboru Svatopluk. Celý výtěžek byl použit k nákupu látek na šaty pro ženy. V těch již vystoupily na XI. pěveckých slavnostech Jihomoravského kraje 27. 5. 1973 v Kroměříži. Program byl obvyklý - dopoledne zkoušky, odpoledne průvod městem a vystoupení jednotlivých kategorií na stadionu. Ve dnech 25. - 31. 8. 1973 proběhlo soustředění v rekreačním zařízení podniku Žďas v Jevišovicích. Sbor si dal za úkol nacvičit sbory z oper V studni od V. Blodka, Rusalka od A. Dvořáka a od B. Smetany árie z oper Dvě vdovy a Tajemství. Chtěl tímto obohatit svůj program novým žánrem, aby vystoupení souboru bylo přitažlivější pro posluchače. Slavnostní koncert ke 125. výročí založení pěveckého souboru Svatopluk se konal v divadle JKP. Zazněly zde skladby B. Smetany, J. Myslivečka, B. Martinů, W.A. Mozarta, J.B. Foerstera a dalších. Koncert uváděl Jaroslav Nejedlý, dirigoval Josef Večeřa, klavírní doprovod Blažena Hralová a Jan Hradecký. Účast byla velmi dobrá, hodnocení kladné. V roce 1974 se Svatopluk spolu s ostatními sbory zúčastnil XII. pěveckých slavností Jihomoravského kraje, které se konaly v Mikulově. Na pěvecké slavnosti a zvláště pak na koncert k „Roku české hudby“ nastudoval dirigent J. Večeřa se souborem zcela nový, dosti obtížný repertoár. Dobrou docházkou členů na zkoušky - i dvakrát v týdnu - a trpělivou a cílevědomou prací byla obě vystoupení úspěšně zvládnuta. V červnu 1975 bylo navázáno přátelství se souborem Vřes z Jugoslávie. Svatopluk byl přítomen na jejich vystoupení v divadle ve Žďáře nad Sázavou. Počátkem prosince ředitel JKP členům souboru sdělil, že v následujícím roce v měsíci lednu bude ČT natáčet ve Žďáře nad Sázavou pořad „Neděle v klubu“ a že Svatopluk bude též vystupovat. Vystoupení se konalo 29. ledna 1976 společně se Symfonickým orchestrem, divadelním souborem, Žďáráčkem, národopisným souborem Horák, tanečním orchestrem K. Šulce, dechovkou JKP a gymnastickým kroužkem. 11 30. května 1976 se konaly XIV. pěvecké slavnosti Jihomoravského kraje v Blansku. Byly to slavnosti s největším počtem účinkujících - 2231 zpěváků z padesáti šesti sborů. Spoluúčinkoval orchestr konzervatoře Brno za vedení Zbyňka Mrkose. V lednu 1977 se Svatopluk zúčastnil okresního kola soutěže „Písně přátelství“. Byl jako vítěz nominován do krajského kola, které se konalo 26. února v Brně. 3. března 1977 ve velkém sále JKP proběhlo vystoupení všech žďárských souborů včetně Svatopluku na slavnostním večeru k výročí 25 let činnosti klubu. Na slavnostním shromáždění bylí odměněni čestným diplomem členové sboru, kteří zpívají déle než 20 let. Bylo též vysloveno poděkování dirigentovi J. Večeřovi za neúnavnou práci při vedení sboru. V roce 1978 se m. j. Svatopluk zúčastnil festivalu zájmové umělecké činnosti „Setkání pěvců 1978“ v Ostravě. Vystoupil společně se soubory Dvořák Uherský Brod, Novák Znojmo a SZK Morkovice. Byly zařazeny také skladby za doprovodu symfonického orchestru konzervatoře Brno, řízeného Zbyňkem Mrkosem. Členskou základnu sboru v roce 1979 tvoří 26 žen a 25 mužů. Sbor má v repertoáru asi 200 sborových skladeb všech slohových období. Tvoří jej úpravy lidových písní, skladby z doby obrozenecké, dále skladby klasické i moderní českých, slovenských i světových autorů. Při příležitosti 130. výročí založení pěveckého sboru Svatopluk se konal ve velkém sále JKP 27. 4. 1979 slavnostní koncert, ve kterém byla uvedena komorní kantáta Bohuslava Martinů Otvírání studánek. Dirigoval Josef Večeřa, průvodní slovo a recitace patřily Jaroslavu Nejedlému, sólisty byli Eva Večeřová, Libuše Rosecká, Evžen Bruža, Bohuš Homolka, hudební doprovod V. Raab a R. Drdla - housle, J. Matoušek - viola a Blažena Hralová - klavír. V první červnový den se uskutečnil zájezd na XVII. pěvecké slavnosti Jihomoravského kraje v Otrokovicích. Dne 10. dubna 1980 hostoval Svatopluk při VII. koncertu dětské sborové tvorby. V dubnu 1980 se konalo společné vystoupení Svatopluku s novoměstským sborem Smetana na slavnosti 100. výročí narození sochaře Jana Štursy. Slavnost se konala na náměstí v Novém Městě na Moravě u jeho sochy „Raněný“. V samém závěru roku dne 27. 12. 1980 se konalo opět společné vystoupení Svatopluku, Smetany a komorního orchestru na vánočním koncertě ve velkém sále KD v Novém Městě na Moravě. Po dlouhé době zazněly mimo jiné tyto melodie: J. V. Stamic - Sinfonia pastorela, D. A. F. Milčinský - Pastorela, J. J. Ryba - Česká mše pastorální Hej, mistře - pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany. Před plně obsazeným sálem sóla zpívali: E. Večeřová, L. Rosecká, J. Jínek a B. Homolka. Zpívalo 27 členů souboru Smetana, 47 členů souboru Svatopluk, orchestr tvořilo 22 muzikantů, slovem doprovázela J. Černá a vše řídil J. Večeřa. Koncert měl velký úspěch. Na závěr celý sál zazpíval Narodil se Kristus Pán. V roce 1981 se Svatopluk opět účastnil mnoha koncertů, vystoupení a přehlídek souborů (např. IX. pěvecké slavnosti Jihomoravského kraje v Luhačovicích). Kromě toho bylo vyrobeno třístupňové rozebíratelné podium, aby všichni zpěváci viděli na dirigenta. Tento rok se z finančních důvodů neuskutečnilo pravidelné prázdninové soustředění. 3. ledna 1982 byl dvakrát proveden Novoroční koncert pěveckých sborů Svatopluk a Smetana s doprovodem orchestru. Poprvé odpoledne v KD v Novém Městě na Moravě a podruhé ve večerních hodinách v 12 Městském divadle ve Žďáře nad Sázavou. Slavnostního koncertu u příležitosti 375. výročí povýšení Žďáru na město se 11. 6. 1982 zúčastnilo 50 členů Svatopluku. Dirigoval J. Večeřa, klavírní doprovod Jana a Jan Hradečtí. V důsledku toho, že starší členové sborů Svatopluk a Smetana odcházejí a oba sbory již několik roků řídí dirigent J. Večeřa, začínají se od roku 1984 koncerty nacvičovat se stejným programem v obou souborech. Před vystoupením bývá vždy několik společných zkoušek. Árie a slavné scény z českých a světových oper byly předvedeny v Městském divadle ve Žďáře dne 25. 3. 1983 za spoluúčastí sboru Smetana (Nové Město na Moravě, sbormistr J. Večeřa) a Žďáráčku (Žďár nad Sázavou, sbormistr Jiří Libra). Dne 7. 11. 1984 se ve Žďáře konalo společné vystoupení se sborem Vysočina z Bystřice nad Pernštejnem na koncertě k Roku české hudby. Koncert s hosty z Pardubic (sbor Suk, Pernštejn, Ludmila) se konal 5.4.1985. K ukončení Roku české hudby a zahájení Žďárského kulturního léta dne 27. 6. 1985 byly provedeny skladby z českých oper. Od září roku 1985 soubor nacvičoval vánoční program s názvem Krásy starých mistrů. V polovině listopadu byl předán seznam skladeb ředitelství JKP s prosbou o vytištění programů a zajištění koncertu na středu 18. prosince 1985 v Městském divadle, tak jak se to vždy zařizovalo. Následně bylo souboru doporučeno zástupci JKP a ONV nahradit pastorální skladby skladbami jinými - např. od J.S. Bacha nebo G.F. Händla u příležitosti jejich výročí. Program byl tedy dle tohoto požadavku změněn. Jaké však bylo překvapení, když bylo sboru sděleno, že skladby G. F. Händla Halleluja, K. Vodňanského - Rorando coeli a J. J. Ryby - Hej, mistře nejsou ideologicky vhodné a nemohou se tedy zpívat. Koncert byl proto zrušen. Ve sboru však nastalo rozčarování a padly i návrhy, aby se přestalo zpívat. Situace se trochu uklidnila, když se členové souboru dohodli, že se 29. prosince 1985 sejdou v malém sále sokolovny i s rodinnými příslušníky k soukromé vánoční oslavě. Tak se také stalo. Zazněly zde všechny skladby, které měly být uvedeny na vánočním koncertu. Členové se rozhodli, že Svatopluk bude ve své činnosti pokračovat. Ve dnech 29.5. - 1.6. 1986 byl uspořádán zájezd do NDR. Svatopluk byl pozván tamním smíšeným sborem EDGP Schmölln. Na závěr návštěvy všichni společné zazpívali od J.S. Bacha - Herzlich tut mich verlangen a Ukolébavku J. Brahmse. Koncert se velice líbil. Vánoční koncert s názvem Krásy starých mistrů dne 29. 12. 1986 proběhl již bez problémů minulého roku. Celkem osm koncertů samostatných nebo společně s jinými soubory předvedl Svatopluk v roce 1987. V roce 1988 Svatopluk tvoří pouze 42 členů. Starší členové odcházejí a mladých příliš nepřibývá. V dubnu 1988 slaví dětský pěvecký sbor Žďáráček 15. výročí svého založení. Na jubilejním XV. koncertu dětské sborové tvorby vystoupil na závěr Svatopluk, který společně se Žďáráčkem uvedl kantátu Zdeňka Bartoše Není života bez zpěvu. Dne 30. září 1988 Dům kultury Žďas uvedl u příležitosti státního svátku NDR v Městském divadle koncert smíšených pěveckých sborů: ORWO-PLAST a EDGP Schmölln, Svatopluk - Žďár nad Sázavou a Smetana - Nové Město na Moravě. V závěru všechny sbory společně zazpívaly: H. L. Hassler - Tanzen und springen a J. Brahms - Ukolébavka. Koncert se vydařil. 13 V roce 1989 se počet členů opět snížil - ve sboru zůstalo pouze 24 žen a 15 mužů. 11. května 1989 Dům kultury uspořádal u příležitosti 190. výročí založení pěveckého sboru Svatopluk „Koncert sborové tvorby“. Vystoupily zde následující soubory: Cvrčci, Kahánek z Dubí u Teplic, Žďáráček, Svatopluk. V následujícím roce členů Svatopluku opět ubývá, především mužů. Ke dni 1. 1. 1990 je evidováno 22 žen a 12 mužů. Okresní kulturní středisko Žďár připravilo okresní přehlídku pěveckých sborů s názvem Vysočina zpívá, která se konala 24. června 1990 v kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou 2. Vystoupily zde následující sbory: Smíšený pěvecký sbor Jimramov - sbormistr A. Bradáč, Ženský pěvecký sbor DK Velká Bíteš sbormistr O. Severa, ženské pěvecké sdružení Vysočina Bystřice - sbormistr J. Kšica, smíšené pěvecké sbory Svatopluk a Smetana - sbormistr J. Večeřa. V následujícím roce proběhlo další setkání pěveckých sborů okresu Žďár nad Sázavou Vysočina zpívá při příležitosti 150. výročí narození A. Dvořáka a 200. výročí úmrtí W.A. Mozarta. 3. října 1991 Svatopluk zazpíval a zároveň pogratuloval panu řediteli Mokrému ke 100. narozeninám. Pan Mokrý zpíval ve Svatopluku od svých osmi let až do roku 1965 (zemřel 10. srpna 1992). 15. ledna 1992 slaví své 60. narozeniny dirigent Josef Večeřa. Nadšení má naštěstí stále dost. Horší je to ale se zpěváky. Na každé zkoušce chybí až pětina zpěváků, což znamená, že každá skladba se musí nacvičovat na několikrát. Počet členů klesl na pouhých 30 (21 žen a 9 mužů). Nejméně obsazeným hlasem se stal tenor - jen 4 členové. Na výpomoc přešly do tenoru 2 ženy. V roce 1992 byl také uspořádán již třetí koncert v rámci okresní přehlídky pěveckých sborů okresu Vysočina zpívá. V roce 1993 dochází ke změně zřizovatele. Po neshodách s Jednotným klubem pracujících přechází Svatopluk k Osvětovému domu ve Žďáře nad Sázavou. Účast je stále neuspokojivá, naštěstí se ale vždy před vystoupením znatelně zlepší. Konalo se čtvrté setkání pěveckých sborů okresu Žďár nad Sázavou Vysočina zpívá. Zúčastnily se 4 soubory - Pěvecký sbor města Velká Bíteš, Iuventus - Velké Meziříčí, Komorní sbor ZUŠ Žďár nad Sázavou, smíšené pěvecké sbory Svatopluk a Smetana. V roce 1994 Svatopluk oslavil 25. výročí obnovení a zároveň vedení souboru dirigentem Josefem Večeřou, který po celou dobu pravidelně dojíždí každé pondělí z Nového Města na Moravě na zkoušky do Žďáru. V tomto roce bylo uskutečněno 10 koncertů a navázáno přátelství se sbory z Holandska a Belgie. Byla ukončena činnost Osvětového domu a zpěváci se opět vrací do JKP. Podobným směrem se ubíral život Svatopluku i v roce 1995. Dalším výrazným zlomem byl rok 1996. Sbor byl zaregistrován jako samostatný subjekt. Na činnost to však nemělo vliv. Naopak, byly omlazeny ženské hlasy, nacvičovány nové a nové skladby. Byl uskutečněn zájezd do Holandska spojený s několika vystoupeními, která byla velmi pozitivně hodnocena. V září 1997 byl Svatopluk pozván smíšeným pěveckým sborem K. Němečka na 5. moravskokrumlovské setkání pěveckých sborů. Na ukončení koncertu zazpívaly všechny sbory společně pod vedením domácího sbormistra B. Pitlacha. V roce 1997 se po několika letech nekonal vánoční koncert, z důvodu nemoci sbormistra J. Večeři. 14 Oslavy 150. výročí Rok 1998 je rokem 150. výročí založení čtenářsko-pěveckého spolku Svatopluk. Koncert pěveckého sboru Svatopluk k tomuto výročí se uskutečnil 28. 6. 1998 v Městském divadle. Byl zahájen krátkým projevem starosty Mgr. Jaromíra Brychty, po kterém následoval program. Dirigoval Josef Večeřa, klavírní doprovod Nonna Piňosová, slovem provázela Dagmar Palečková. Na závěr předal starosta se zástupci Svatopluku obraz malíře J. Odvárky dirigentovi J. Večeřovi. Poté se 126 bývalých i současných členů Svatopluku přesunulo do velkého sálu sokolovny, kde se rozproudila družná zábava. Všichni byli spokojeni, zpívali a vzpomínali. Dne 25. října 1998 se konal v kostele sv. Prokopa druhý koncert pěveckého sboru Svatopluk ke 150. výročí založení. V programu vystoupil také host - smíšený pěvecký sbor K. Němečka z Moravského Krumlova s dirigentem Bartolomějem Pitlachem. Koncert byl opakován týž den v Novém Městě na Moravě. Na závěr koncertu zazpívaly oba dva sbory společně. V roce 1999 sbor tvoří 21 žen a 9 mužů. Svatopluk ještě stále žije 150. výročím založení. 3. ledna se v kostele sv. Prokopa konal třetí koncert pěveckého sboru Svatopluk ke 150. výročí založení. Dirigoval Josef Večeřa, varhany Petr Duchalík, průvodní slovo Dagmar Palečková. Žďárský pěvecký sbor Svatopluk měl opravdu štěstí, když v roce 1969 získal dirigenta, pana učitele Josefa Večeřu z Nového Města na Moravě. Jak ukazuje historie žďárského spolku, není snadné řídit a udržet k dobrovolné činnosti velkou skupinu lidí různého věku, profese, povahy a dokázat v nich vzbudit zájem o jedinou činnost - zpěv. To se však podařilo v plné míře panu sbormistrovi J. Večeřovi. Vedla ho k tomu láska k hudbě, nesmírná obětavost, trpělivost a úžasná tolerance. Bez nároků na odměnu dojížděl každé pondělí večer z Nového Města na Moravě do Žďáru na zkoušky, sám opisoval a upravoval většinu not. Od roku 1969 prošlo sborem 132 členů, z toho 28 zpívalo déle než dvacet let a pouze sedm zpěváků zůstalo sboru věrných dodnes. Uskutečnily se desítky koncertů v sálech kulturních domů, chrámech, zámcích a otevřených amfiteátrech. Členové si několikrát zazpívali i v zahraničí, kde téměř profesionálním způsobem dosáhli výrazných uměleckých úspěchů. Dopracovali se osobité reprodukce důsledným sledováním intonační přesnosti, zvukové vyrovnanosti, prohloubením lyričnosti při zachování dramatického podání tak, jak to obsah jednotlivých skladeb vyžadoval. Svatopluk současný Po úspěšném koncertu v červnu roku 2000, který se konal ve žďárském chrámu Nanebevzetí Panny Marie a na němž účinkoval Svatopluk se znojemským smíšeným sborem Vítězslav Novák, se dirigent Josef Večeřa se sborem rozloučil. Vedly jej k tomu vážné zdravotní důvody. Jeho dlouholetá činnost byla oceněna členy sboru, ale také představiteli Městského úřadu ve Žďáře. Zdálo se, že Svatopluk ukončí svoji činnosti. 15 Nestalo se tak. Podařilo se získat nového dirigenta p. Leoše Drahotského, zástupce ředitele ZUŠ ve Žďáře nad Sázavou. Ten se ujal v září roku 2000 svého úkolu s optimismem a nadšením mládí. Přivedl do sboru mladé zpěváky, a to ženy i muže. Začal s nácvikem obtížného repertoáru a vysokými požadavky na úroveň. Se sborem začal spolupracovat jako druhý dirigent a klavírista p. Jan Lán, učitel ZUŠ v Novém Městě na Moravě. V prosinci roku 2000 uvedl sbor za doprovodu varhan a komorního orchestru vánoční koncert v kostele sv. Prokopa ve Žďáře a v kostele sv. Václava v Radešínské Svratce. V současné době sbor tvoří 42 členů, z toho 23 žen a 19 mužů (12 sopránů, 11 altů, 8 tenorů, 10 basů). Je potěšitelné, že jeden z nejstarších čtenářských a pěveckých spolků na Moravě žije dál, že s nadšením vstoupil do roku 2001 a zahájil vlastně již 153. rok své existence. Seznam členů pěveckého sboru Svatopluk 1956 - 2001 1956 V říjnu byla obnovena činnost Svatopluku pod vedením Františka Simona. Činnost zahájilo 17 žen a 9 mužů. 1958 1. soprán Bechyňová Eva, Domažlická Libuše, Grygarová Libuše, Kalasová Libuše, Kučírková Ida, Lindová Marie, Pešková Antonie, Pohanková Františka, Sedláčková Anna, Švaňhalová Marie 2. soprán Bečková Marie, Jonášová Emilie, Kristiánová Hedvika, Munková Božena, Pochopová Olga, Poulová Anna, Prchalová Marie, Simonová Věra, Špilarová Jaroslava, Wolfová Eva 1. alt Bradáčová Marie, Dvořáková Věra, Fialová Věra, Lamberská Marie, MgPh Plesníková Věra, Sošková Ludmila 2. alt Částková Marie, Hladová Jiřina, Hosáková Anna, MUDr. Klímová Marie, Pelikánová Vlasta, Stárková Božena, Trefulková Marie, MgPh Ulrichová Božena 1. tenor Ing. Dvořák Milouš, Kristián Jan, Láznička Josef, Lukášek Karel, Němec Jaroslav, Neumann Jan, Špilar František, Švaňhal František 2. tenor Domažlický Václav, Hamršmíd Bohumil, Jelínek Květoslav, Maruš Vendelín, Mokrý František, Šír Ladislav, Švastal Václav, Táborský Miloš, Ing. Tomíček Ludvík, Zdražil Jan 1. bas JUDr. Hájek Robert, Ing. Hruška Richard, Hrůza Jan, Klement František, Korábek Václav, JUDr. Procházka Rudolf, Roučka Jan, MVDr. Sedláček František, Sobotka Bohuslav, Šustáček Miroslav 2. bas Plichta Jaromír, Cebenko Jan, Kalas Vladimír, Kytzera Ladislav, Vašek Jan, Pelikán Stanislav, Sadílek Stanislav, Šustr František 16 Klavírista: Bouda Bohumil Konferenciérka: Klusáčková Ludmila 1959 1. soprán Heroldová Věra, Živná Ludmila 2. soprán Březinová Františka, Kynclová Marie 1. alt Křížová Jarmila, Prosecká Stanislava, Roštínská Marie 2. alt Kravková Irena, Svobodová Dobroslava 1. tenor Marek Jan, Nahodil M., Novák Jaroslav, Strnad František 2. tenor Klusáček Pavel 1. bas Herold Karel, Homolka Bohumil, Hrůza Jan 2. bas Marek Jan, Polák Václav 1. dirigent Večeřa Josef 2. dirigent a klavírista: Kožíšek František 1961 Noví členové Dvořáková Věra, Eichlerová, Fisterová Vlasta, Götzová, Karmazínová, Liprtová, Lukášková Jarmila, Veselá Jana, Dostálová Anna, Jelínková Otilie, Pospíšilová Vlasta, Poulová Olga, Roučková Jana, Roučková Iva, Škodová Radka, Šlerková Vlasta, Zítková Marie, Zobačová Marie Umělecký vedoucí a sbormistr Simon František Pomocní dirigenti Homolka Bohumil, Kožíšek František, Simon Miloš 1962 Noví členové Dítětová Daniela, Lázničková Zdena, Vejmělková Bohumila, Krejs František, Kubík, Novák Josef, Oberreiter Karel, Pivnička Milan, Pohanka Eduard, Strnad František, Špaček Stanislav, Zídek Karel Pomocní dirigenti Popelková Marie, Starka Vojtěch 1969 15. 9. Svatopluk obnovuje činnost pod vedením Josefa Večeři. Sešlo se 17 zpěváků. Během dvou měsíců se počet zpěváků postupně rozšířil na 35. 1971 1. soprán Aišmannová Miloslava, Dítětová Daniela, Jelínková Věra, Librová Zdena, Němcová Marie, Poulová Anna, Pyšná Milada, Sobotková Věra, Staňková Marie, Večeřová Eva, Zelená Vlasta 2. soprán Fraitová Anežka, Ondrová Marie, Rosecká Libuše, Šlerková Vlasta, Švaňhalová Marie, Vašáková Antonie 1. alt Bradáčová Marie, Bružová Gerta, Čudová Zdena, Kubíková Jaroslava, Lázníčková Zdena, Sošková Ludmila, Vašáková Helena, Vejmělková Miloslava 2. alt Gigalová Ivanka, Hladová Jiřina, Homolková Beatrice, Jantuliková Jarmila, MUDr. Klímová Marie, Klímová Anežka, Padalíková Věra, Svobodová Dobroslava 17 1. tenor Bubeníček Vlastimil, Bruža Evžen, Ing. Dvořák Miloslav, Láznička Josef, Sporer Antonín, Švaňhal František 2. tenor Janeček Petr, Ondra Josef, Růžička Jaroslav, Šír Ladislav, Švastal Václav, Táborský Miloslav 1. bas JUDr. Hájek Robert, Ing Horák Jiří, Musil Josef, Skalský Jiří, Žižka Jan 2. bas Brychta Jaromír, Homolka Bohumil, Mašek Jan, Ing. Minařík Josef, Polák Václav, Ing. Zídek Karel, Zimola Jindřich Noví členové 1972 Bubeníčková Jana, Lukášková Jarmila, Šilhánková Jitka, Táborská Eva, Vojtěchová Libuše, Kott Jaroslav, Kicsera Ladislav 1973 Kubíková Jarmila ml., Pešlová Drahomíra, Slámová Marie, Doležal Jiří, Drbohlav Jan, Hamršmíd Bohumil, Jaroš Jaroslav, Křeček Karel, Stehno Vladimír 1974 Aišmannová Marcela, Aišmannová Miloslava ml., Fajmonová Marie, Lišková Marie 1975 Brázdová Petra, Dostálová Věra, Gregorová Irena, Halíková Iva, Nováková Jiřina, MVDr. Konderla Jan, Němeček Jan, Šimek Alois, Wasserbauer Alois 1976 Bartošová Růžena, Cočevová Otilie, Šaberová Jaroslava 1977 Bartošová Jitka, Faltová Hana, Havlíková Anna, Kupková Hana, Bartoš Miroslav, Švarc Hubert 1979 Moravcová Eliška, Růžičková Marie, Široká Ludmila, Vacková Božena, Holík Radomír, Krejzl Josef, Sklenář František, Ing. Špaček Jiří 1980 Štola Miroslav 1981 Macková Bohuslava, Pliška Milan 1982 Bytřická Jana, Šlapanská Marie, Závodská Ladislava 1983 Kašík Jiří, Kašík Josef 1984 Zimmermannová Ludmila 1987 Kostečková Marie, Švecová Marie, Zichová Blanka, Slovák Vladimír 1988 Košťálová Růžena, Rosecká Jana, Štachová Martina 1990 Librová Soňa, Piňosová Nonna, Sadílková Miloslava 1991 Beránková Ludmila 1992 Máčalíková Eva 1993 Klímová Zdena, Korábková Věra, Mičková Iveta, Ing. Havlík Jiří 1994 MVDr. Bořil Jan 1995 Domesová Pavla, Hrstková Kateřina, Kolesová Alena, Stárková Eva, Pajl Josef 1996 Šulhofová Jaroslava, Sotolář Jaroslav 1997 Burešová Jana, Bartošek Irin, Orel Libor 1998 Holemářová Markéta, Gottwaldová Kamila 1999 Coufalová Helena, Strejček Jiří Dirigent Večeřa Josef 1969 - 2000 18 Klavír Duchalík Petr, Dvořák František, Faltysová Iveta, Hradecký Jan, Hradecká Jana, Hralová Blažena, Petrovičová Milada, Piňosová Nonna Slovní doprovod Domesová Pavla, Kršková Jitka, Palečková Dagmar, Nejedlý Jaroslav Hudební doprovod Symfonický orchestr JKP - dir. Vlastimil Raab, Horácké smyčcové kvarteto, komorní orchestry - dir. Josef Večeřa 2000 Drahotský Leoš - sbormistr Noví členové Jindrová Libuše, Neubauerová Hana, Smékalová Miroslava, Svobodová Hana, Dohnal Miroslav, Janoušek Josef, Janoušek František, Mokrý Stanislav, Neubauer Adam, Neubauer Štěpán, Sedláček Martin 2001 2. sbormistr Lán Jan Noví členové Bajerová Monika, Čáslavská Hana, Dostálová Iva, Drlíčková Anna, Fousková Ivana, Němcová Martina, Řetická Jana, Šedivá Jana, Šimková Vlasta, Žaloudková Anna, Chvátal Josef, Juračka Vladislav, Potůček František, Řetický Vladimír, Táborský Jan Základní repertoár pěveckého sboru Svatopluk Pro secunda parte smíšený sbor Debe prodávale smíšený sbor Hora, černá hora smíšený sbor Ambros E. Lajú naši, lajú smíšený sbor Arcadelt J. Il bianco e dolce signo smíšený sbor Bach Johann Sebastian Aria smíšený sbor Bach Johann Sebastian Herzlich tut mich verlangen smíšený sbor Bach Johann Sebastian Wachtet auf fuft uns die Stimme smíšený sbor Bakalář M. z Vyskytné Sanctus smíšený sbor Bartek J. Byl jeden gajdoš smíšený sbor Bauchisri A. Contrapuncto bestiale smíšený sbor Beethoven Ludwig van Fidelio, sbor otroků smíšený sbor Beethoven Ludwig van Hymna aus die Vacht smíšený sbor Beethoven Ludwig van Svět je tak krásný smíšený sbor Beethoven Ludwig van Štěstí přejem vám smíšený sbor Bendl Karel Svoji k svému mužský sbor Bizet Georges Carmen smíšený sbor Blatný Josef Tam u nás v horách smíšený sbor 19 Blažek Zdeněk Svítila mně jasná hvězdička ženský sbor Blažek Zdeně Škrobte mně sukničky ženský sbor Blažek Zdeněk Ouvej, cigán smíšený sbor Blažek Zdeněk Stálá láska smíšený sbor Blažek Zdeněk Byly časy, byly smíšený sbor Blažek Zdeněk Zezulenka smíšený sbor Blažek Zdeněk Ej, vrť sa dievča smíšený sbor Blažek Zdeněk Vysočině smíšený sbor Blodek Vilém V studni smíšený sbor Bortňanskij Cheruvimskaja pěsň smíšený sbor Brahms Johannes Ukolébavka smíšený sbor Bruckner Anton Ave Maria smíšený sbor Bruckner Anton Locus iste smíšený sbor Butenhalle D. Cantate Domino smíšený sbor Campanus-V.Jan Rorando coeli smíšený sbor Čajkovskij Petr Iljič Solovuška smíšený sbor Černohorský B.M. Fuga smíšený sbor Černohorský B.M. Motetto smíšený sbor Dobiáš Václav Festivalová smíšený sbor Dovrtěl B. Vánoční mše smíšený sbor Dovrtěl B. Co se tak svítí smíšený sbor Dovrtěl B. Aj, růže smíšený sbor Dunajevskij Izák Jarní pochod smíšený sbor Dunajevskij Izák Leťte, holubice smíšený sbor Dvořák Antonín Cožpak, můj holoubku ženský sbor Dvořák Antonín Čím jsem já tě rozhněvala ženský sbor Dvořák Antonín Jakobín smíšený sbor Dvořák Antonín Moravské dvojzpěvy smíšený sbor Dvořák Antonín Rusalka smíšený sbor Dvořák Antonín Ruské písně ženský sbor Dvořák Antonín Skromná, Prsten ženský sbor Dvořák Antonín Slavnostní zpěv smíšený sbor Dvořák Antonín Stabat mater smíšený sbor Dvořák Antonín V poli zrají višně ženský sbor Dvořák Antonín V přírodě smíšený sbor Dvořák Antonín Vyběhla bříza smíšený sbor Dvořák Antonín Vyjdu já si podle říčky ženský sbor 20 Dvořák Antonín Žitné pole smíšený sbor Eben Petr Proč si k nám nepřišel smíšený sbor Ernesaks G Otčino má smíšený sbor Felix Václav Kryjčí smíšený sbor Fibich Zdeněk Jarní romance smíšený sbor Foerster Josef Bohuslav Písnička ženský sbor Foerster Josef Bohuslav Oráč mužský sbor Foerster Josef Bohuslav Česká píseň smíšený sbor Foerster Josef Bohuslav Jsou naše břízy smíšený sbor Foerster Josef Bohuslav Kukačka volá smíšený sbor Foerster Josef Bohuslav Návrat smíšený sbor Foerster Josef Bohuslav Oblačný pták smíšený sbor Foerster Josef Bohuslav Polní cestou smíšený sbor Foerster Josef Bohuslav Se skřivánkem vstávám smíšený sbor Foerster Josef Bohuslav Vánoce smíšený sbor Foerster Josef Bohuslav Vavřín smíšený sbor Foerster Josef Bohuslav Večer smíšený sbor Foerster Josef Bohuslav Velké, širé rodné lány mužský sbor Foerster Josef Bohuslav Život smíšený sbor Gastoldi G. G. Amor v člunku smíšený sbor Gastoldi G. G. Viver lieto voglio smíšený sbor Haendel Georg Friedrich Ecce quomodo monitur smíšený sbor Haendel Georg Friedrich Hallelujah smíšený sbor Haendel Georg Friedrich Hle, náš vítěz smíšený sbor Haendel Georg Friedrich Largo z opery Xerxes smíšený sbor Halma Oldřich Mikulecká dědina smíšený sbor Halma Oldřich Čačina smíšený sbor Halma Oldřich Veru si ty, šohajíčku smíšený sbor Halma Oldřich Zahučaly hory smíšený sbor Hassler H. L. Tanzen und springen smíšený sbor Hilmera Oldřich Kominíčku můj ženský sbor Hilmera Oldřich Neťukej ženský sbor Hroněk M. Prší, prší smíšený sbor Isaac H. Insbruck ich muss dich lassen smíšený sbor Janáček Leoš Ty ukvaldský kostelíčku smíšený sbor Janáček Leoš Ondráš smíšený sbor Janáček Leoš Co ta naše bříza mužský sbor 21 Janáček Leoš Láska opravdivá mužský sbor Janáček Leoš Orání mužský sbor Janáček Leoš Na tych fojtovych lukách smíšený sbor Janáček Leoš Pán Bůh vám zaplať smíšený sbor Janáček Leoš Kačena divoká smíšený sbor Javůrek N. Na Moravu smíšený sbor Jegorov Tajga smíšený sbor Ježek Jaroslav Proti větru smíšený sbor Jindřich Jindřich Bulačina smíšený sbor Jindřich Jindřich Česká písnička smíšený sbor Jindřich Jindřich Chodské písně smíšený sbor Jindřich Jindřich Já tě, Manko, nechci smíšený sbor Jindřich Jindřich Píseň jarní smíšený sbor Jindřich Jindřich Vlasti ženský sbor Johnson J. Rosanord Joshua fit de batle o Jerico smíšený sbor Kálik Václav Vysoko zornička mužský sbor Kálik Václav Horácká smíšený sbor Kálik Václav Tancuj, tancuj smíšený sbor Kálik Václav Stojí borověnka borová smíšený sbor Kálik Václav Pole ženský sbor Kálik Václav Polka smíšený sbor Kálik Václav Andulko, hubinko smíšený sbor Kalinikov V. Skřivánek smíšený sbor Kaňák Zdeněk Píseň noci smíšený sbor Kaňák Zdeněk Sedí sokol smíšený sbor Kaňák Zdeněk Andulko smíšený sbor Kaňák Zdeněk Anička, dušička, nechoď do háječka smíšený sbor Kaňák Zdeněk Krakovjáček smíšený sbor Kancionál Zvěstujem vám radost smíšený sbor Kaprál Vítězslav Přes Svatobořice mužský sbor Kolařík Pastýřská mše smíšený sbor Konvalinka Karel Lidové tance smíšený sbor Kopecký O. Nalej ty mně, šenkýřko mužský sbor Koutník T.N. Hej, hej, jeden i druhej smíšený sbor Koželuha Lubomír Jižní Morava smíšený sbor Krček Jaroslav Jede sedlák ze mlejna smíšený sbor Křička Jarosla Vysočina zpívá smíšený sbor 22 Křička Jaroslav Bábinčin maršovský valčík smíšený sbor Křička Jaroslav Domovu ženský sbor Křička Jaroslav Rok za rokem smíšený sbor Křička Jaroslav V dobrém jsme se sešli smíšený sbor Křička Jaroslav Pozdravujte zemi, obláčkové smíšený sbor Křička Jaroslav Valašská jitřní smíšený sbor Křížkovský Pavel Čára mužský sbor Křížkovský Pavel Odpadlý od srdce mužský sbor Křížkovský Pavel Šatečka mužský sbor Křížkovský Pavel Žaloba mužský sbor Kšica Josef Vítej v kraj můj, vítej smíšený sbor Lasso Orlando Matona mia cara smíšený sbor Lasso Orlando O la o che bon echo smíšený sbor Lasso Orlando Villanella smíšený sbor Lasso Orlando Hodiny smíšený sbor Linek J. I. Pastorella iucunda smíšený sbor Lukáš Zdeněk Už ho vedou Martina smíšený sbor Marenzio Luca Amate mi ben mio smíšený sbor Marenzio Luca Io Piango smíšený sbor Martinů Bohuslav Bolavá hlavěnka smíšený sbor Martinů Bohuslav Čarování smíšený sbor Martinů Bohuslav Husičky na vodě smíšený sbor Martinů Bohuslav Otvírání studánek ženský sbor Martinů Bohuslav Vynášení smrti ženský sbor Matys Jiří Píseň o jahodě ženský sbor Michna Adam Václav Jiná o narození Krista smíšený sbor Michna Adam Václav O narození Pána Krista smíšený sbor Michna Adam Václav Vánoční rosička smíšený sbor Michna Václav Adam Andělské přátelství smíšený sbor Michna Václav Adam Hej, haj smíšený sbor Michna Václav Adam Jezu dulcis memoria smíšený sbor Monteverdi Claudio Lasciate mi morire smíšený sbor Monteverdi Claudio Sfogava noc le stelle smíšený sbor Mozart W. A. Ave verum smíšený sbor Mozart W. A. Missa brevis smíšený sbor Mozart W. A. Nocturno smíšený sbor Mozart W. A. Nocturno 2 smíšený sbor 23 Mozart W. A. Nocturno 5 smíšený sbor Mozart W. A. Píseň zvonečků ženský sbor Mrkos Zbyněk Moje země smíšený sbor Mrkos Zbyněk Aj, beťár já dzevočka smíšený sbor Mucha B. Česká koledová mše smíšený sbor Muradeli J.V. Taťánuška smíšený sbor Mysliveček Josef Nocturno ženský sbor Negro spiritual Deep river smíšený sbor Nešvera Josef Moravě mužský sbor Novák Vítězslav Kamarádi moji smíšený sbor Novák Vítězslav Kyjov mužský sbor Novák Vítězslav Neščasná vojna smíšený sbor Novák Vítězslav Primula veris ženský sbor Novák Vítězslav Ranoša smíšený sbor Novák Vítězslav Velebná noc ženský sbor Novák Vítězslav Vlasti smíšený sbor Novák Vítězslav Vražedný milý smíšený sbor Orff Carl Odi et amo smíšený sbor Palestrina Giovanni Pierluigi Popule meus smíšený sbor Palestrina Giovanni Pierluigi Tenebre factale punct smíšený sbor Peurl P. Suite smíšený sbor Pitlík Rudolf Koledová mše smíšený sbor Pitoni C. O. Laudate Dominum smíšený sbor Pokorný B. Prevez, prevozníčku mužský sbor Polášek J. N. Láska, Bože, láska mužský sbor Polášek J. N. Oj, letěla bílá hus mužský sbor Rachmaninov Sergej Svenočnoje bděnie smíšený sbor Rachmaninov Sergej Tichá melodie smíšený sbor Reichl Zdeněk Před západem smíšený sbor Rozanc P. M. Dober večer smíšený sbor Ryba Jakub Jan Hej, mistře smíšený sbor Ryba Jakub Jan Pastorella - Hvězdy a měsíc smíšený sbor Ryba Jakub Jan Pastorálka - Kyrie eleison (třebíčská) smíšený sbor Řezníček Petr Chodila po včelínku smíšený sbor Říhovský Vojtěch Což divné ony perly jsou smíšený sbor Scarlatti Alessandro Exultate Deo smíšený sbor Seger Jos.Ferd.Norbert Christus nobis natus est smíšený sbor 24 Schneider-Trnavský Mikuláš Hoj, vlasť moja smíšený sbor Schumann Robert Snění smíšený sbor Smetana Bedřich Braniboři v Čechách smíšený sbor Smetana Bedřich Česká píseň smíšený sbor Smetana Bedřich Dalibor smíšený sbor Smetana Bedřich Dvě vdovy smíšený sbor Smetana Bedřich Heslo smíšený sbor Smetana Bedřich Prodaná nevěsta smíšený sbor Smetana Bedřich Slavnostní sbor smíšený sbor Smetana Bedřich Tajemství smíšený sbor Smetana Bedřich Tři ženské sbory ženský sbor Smetana Bedřich Věno mužský sbor Sommer Vladimír Podzimní ráno smíšený sbor Stecker Karel Koledy smíšený sbor Stuchlý Vladimír Hory, hory smíšený sbor Stuchlý Vladimír Zarůstaj mi smíšený sbor Suchoň Eugen Aká si mi krásna smíšený sbor Suchoň Eugen Bodaj by vás smíšený sbor Suk Josef Společný hrob ženský sbor Suk Josef Na tom našem dvoře ženský sbor Suk Josef Stasa čarodějnice smíšený sbor Suk Josef Mať moja smíšený sbor Suk Josef Pastýř a pastýřka ženský sbor Šostakovič Dmitrij Dál, přátelé, je třeba jít smíšený sbor Šostakovič Dmitrij Odsouzený smíšený sbor Šostakovič Dmitrij V dáli ztichly salvy poslední smíšený sbor Šoupal Jan Za jeden krásný pohled smíšený sbor Šoupal Jan Tancuj, tancuj smíšený sbor Šoupal Jan Sedmdesát sukeň mala smíšený sbor Šoupal Jan Dolina smíšený sbor Šoupal Jan Akú som si smíšený sbor Štěpán Václav Každý se nám diví smíšený sbor Tanějev S. I. Východ slunce smíšený sbor Tanějev S. J. Serenáda smíšený sbor Tomášek Jan Václav Vlasti smíšený sbor Tučapský Antonín Hlas domova smíšený sbor Tučapský Antonín Ó, lásko, lásko smíšený sbor 25 Večeřa Josef Horácká ženský sbor Večeřa Josef Panímámo smíšený sbor Verdi Giuseppe Nabucco, sbor otroků smíšený sbor Volkov V. S. Večerní zvon smíšený sbor Voves František Ty hvězdičko malá smíšený sbor Wagner Richard Lohengrin smíšený sbor Weber Carl Maria von Sbor lovců smíšený sbor Weber Carl Maria von Sbor myslivců smíšený sbor Wünsch Rudolf Slezské písně smíšený sbor Wünsch Rudolf Dyž jsem byla maličká mužský sbor Wünsch Rudolf Oj, včerajky byl mužský sbor Wünsch Rudolf V kolaji voda mužský sbor Wünsch Rudolf Znám já jednu zahrádočku smíšený sbor Wünsch Rudolf Dyš sem išiel smíšený sbor Wünsch Rudolf Muzika hrála smíšený sbor Wünsch Rudolf Přípitek smíšený sbor Zemek E. Za horama svítá smíšený sbor Zouhar Zdeněk Dúbravěnka smíšený sbor Zouhar Zdeněk Česká hudba smíšený sbor Zouhar Zdeněk Vlast smíšený sbor