Distribuce klíčových aktivit v území – nástroje plánování
Transkript
Distribuce klíčových aktivit v území – nástroje plánování
Obytnost a kvalita vystavěného prostředí a její prostorové a sociální parametry Distribuce klíčových aktivit v území – nástroje plánování Ing. arch. Šárka Doležalová, [email protected] Urbanismus a územní plánování / (UUP) 15118 Ústav nauky o budovách školitel: doc. Ing. arch. Michal Kohout Tato práce byla podpořena grantem Studentské grantové soutěže ČVUT č. SGS15/098/OHK1/1T/15 Příklady nástrojů: Lokalizace funkce v místě je z pohledu územního plánování jedním ze základních faktorů ovlivňujících životaschopnost města, a zároveň jeden ze zdánlivě nejpřímočařejších nástrojů správy území. Posun evropských systémů územního plánování do jejich strategické polohy a rozostření hranic mezi soukromou a veřejnou zodpovědností za Systém centrálních míst v praxi: podobu a fungování prostředí vnáší do otázky lokalizace klíčových aktivit v území nové Centra, hierarchizace a usměrňování rozvoje vrstvy. Konfigurace obsahové složky města, která vychází jak z umístění společného Příklad: Stadtentwicklungsplan Zentren 3, Berlín, DE, 2011 vybavení ve veřejném zájmu, tak z alokace zdrojů pro maximální výtěžnost, má přímý vliv na kvalitu života ve městě. Zásadní je ale odlišnost aktérů, motivací i mechanismů Víceúrovňová organizace správy se odráží v národní politice „Zentrale-Orte-System“ (Systém centrálních míst), založené na teorii Waltera Christallera (1933), ze které už od šedesátých let vychází koordinace německé polycentrické hierarchie, především v úrovni regionálního plánování. Jednou ze složek, které se tato hierarchizace dotýká, je distribuce vybavenosti většího významu. Tato politika se prakticky propisuje např. do Landesentwicklungsplan Berlin-Brandenburg (Státní rozvojový plán Berlín-Braniborsko). V regionální úrovni se zároveň uplatňuje ekonomická politika s prostorovými dopady soustředěná na podporu clusterů, které využívají aglomeračního efektu („Clusterstrategien“). V měřítku města pokračuje Berlín v lokalizování a hierarchizaci center jako nástrojem usměrnění rozojové energie. Využívá k tomu formu Stadtentwicklungsplanen (StEP) (Sektorální rozvojové plány), který je příkladem tzv. neformálního plánovacího nástroje, které vznikají paralelně k formálním plánům regulovaným stavebním zákonem a hrají v německém plánování čím dál větší roli. Jako takové tyto dokumenty sice postrádají přímou závaznost, nicméně tvoří nástroje flexibilní a lépe zacílené na konkrétní situaci (Reimer et al., 2014). Co se týká tématu distribuce klíčových aktivit ve městě je tedy příkladem Stadtentwicklungsplan Zentren 3 (Sektorový rozvojový plán Centra 3), který stanovuje priority pro rozvoj obchodních a volnočasových center v rámci města v návaznosti na hierarchii a distribuci městských center. Strategie se snaží vyvažovat distribuci obchodu v rámci smíšených oblastí, posílení center, a zároveň řeší otázku velkoplošných obchodních zařízení mimo centrum. Stadtentwicklungsplan Zentren 3 podporuje polycentrický vývoj Berlína soustředěním komerce do hierarchizovaných centrálních oblastí. Tato strategie se dále promítá do Flächennutzungsplan (Plán využití území) především pomocí regulativu “Einzelhandelskonzentration” (Koncentrace obchodu). těchto procesů, na které musí územní plánování ve veřejném zájmu umět reagovat. Jaké možnosti tedy má správa obsahu města v takto komplexním prostředí? Předmětem této práce je role veřejné a komerční vybavenosti v současném územním plánování. Jádrem výzkumu je komparativní analýza instrumentáře vzorku plánovacích dokumentů evropských měst vytvářející přehled základních přístupů a principů plánování. Analýza je dále zaměřená na mechanismus, podrobnost, zacílení a flexibilitu jednotlivých nástrojů s ohledem na distribuci městského vybavení v území. Výzkum je zaměřen na lokalizaci klíčových aktivit ve struktuře města. Lokalizace je v rámci této části výzkumu vnímána v konkrétní podobě „lokalizování“, aktivního úkonu územního plánování v podobě konkrétního nebo parametrického určení vazby funkce a místa. Klíčová aktivita je pojem, který bude dále využit pro označování městského, občanského i komerčního vybavení, z důvodu vědomého potlačení hranice mezi nimi v této fázi výzkumu. Výzkum jde cíleně napříč typy klíčových aktivit, tedy sleduje funkce s odlišnými mechanismy distribuce v území, tak aby zachytil různorodé vazby nástrojů plánování ve veřejném zájmu. Nesoustředí se tak pouze na lokalizaci veřejného vybavení nebo například regulaci maloobchodu, čímž umožňuje zároveň sledovat celou škálu hybridních situací mezi těmito dvěma polohami. (Pozn.: Paralelně probíhá sběr informací k systematizaci pojmů a jejich definic napříč zkoumanými městy.) Korekce systémové nevyváženosti: Měřítko a umístění obchodu Metodika: Příklad: Regulace obchodu - Detailhandelsregler, Lov om planlægning, København, DK, 1997 / 2007 Metodika prezentovaného kvalitativního výzkumu je založena na studii plánování vybraných evropských měst postupující od systému plánování do podrobnosti individuálních regulativů, tak aby mohla odkrýt jejich reálné zacílení a obecné principy. V Dánsku existuje jako jedna ze tří podrobnějších národních politik územního plánování poměrně striktní regulace obchodních ploch. V reakci na rozšiřování velkoplošných obchodů a nákupních center v okrajových oblastech měst na úkor centrálních míst a drobných obchodů byly v rámci Lov om planlægning (Zákon o územním plánování) z roku 1997 přijaty úpravy vyvažující tyto tendence. Tyto regulace byly 2002 zjednodušeny, přesto jsou dále významnou součástí plánování v Dánsku. Tato úprava má zajistit tři cíle v distribuci obchodu: diverzitu nabídky typů maloobchodu v lokalitě, soustředění obchodních ploch v místech dobře dostupných různými způsoby pohybu a zajištění sociálně udržitelné distibuce obchodu snížením vzdálenosti dopravy za nákupy. V závislosti na velikosti města je možné umístit obchod pouze v centru, případně v sekundárních čtvrťových centrech. „Centrum“ je vymezováno pomocí statistických metod postavených na koncentraci určitých funkcí, tzn. chybí zde nástroj iniciace. V území mimo tato centra se může obchod objevovat pouze v lokálním měřítku obsluhujícím jednotlivé lokality, a nebo v případě obchodů, které naopak vyžadují díky typu svého zboží větší plochu, případně nebo jako malé obchody v přímé návaznosti na výrobu, nebo v návaznosti na dopravní nebo čerpací stanice. Dánsko tedy pracuje s absolutním omezením výskytu mimo centra a dále s plošnými parametry ve formě maximální celkové podlažní plochy obchodu na čtvrť nebo centrální oblast nebo konkrétní maximální plochy jednoho obchodního zařízení. Př.: Prostorového omezení: §5p. In towns with 20,000 to 40,000 inhabitants, the total gross floor space for retail trade purposes in a district centre may not exceed 5000 m2. In towns with more than 40,000 inhabitants, the municipal council shall establish the maximum total gross floor space permitted for retail trade purposes for each district centre. Podstatný je také fakt, že dokument ukládá povinnost průběžně sledovat a hodnotit vývoj v oblasti plánování obchodu a jeho struktury. 1/ Kontext: Prostudování obecnější vrstvy základních systémů plánování v šesti evropských městech a odpovídajících národních systémů (Amsterdam, Berlín, Kodaň, Lyon, Praha, Vídeň). 2/ Instrumentář a systém lokalizace s důrazem na strategickou rovinu plánování: Průzkum jednotlivých nástrojů a jejich vazeb, sice stále v systémové rovině, nicméně se zaměřením na nástroje lokalizace klíčových aktivit, tedy plány i pravidla, koncepční i regulační dokumenty a formalizované i neformalizované procesy usměrňující využití území ve struktuře města. Především tato část je předmětem této prezentace. V rámci této linie výzkumu dále probíhá komunikace s plánovacími institucemi jednotlivých měst a dotazníkové šetření, které by mělo doplnit informace o lokalizaci především veřejného vybavení. 3/ Regulativy dílčích plánů a jejich vnitřní vazby: Následujícím krokem byl průzkum konkrétních regulativů vybraných plánů. Z každého plánu byla analyzována regulace plochy obytné (nejvíce monofunkčního charakteru), plochy smíšené (odpovídající charakteru polyfunkčního prostředí kompaktního města) a plochy veřejného vybavení, pokud taková v plánu existuje. Primárním cílem nebylo vytvoření přehlídky nástrojů a příkladů „dobré praxe“ ze zahraničí, ale nastínění systematiky a ukázka škály nástrojů se zaměřením na mechanismus a motivace ve vztahu k udržitelnému rozvoji a zajištění kvalitního obytného prostředí města. Srovnání politik: zacílení a dynamika nástrojů Hierarchizovaná centra - regulace nebo i iniciace? V Dánsku jsou centra celonárodní regulace obchodu (Detailhandelsregler) poměrně striktním restriktivním nástrojem reagujícím na negativní dopady ekonomie měřítka a vnitřní tržní mechanismy distribuce obchodu (Rantanen et al., 2014). Samotná centra jsou vymezována na základě analýzy, nejsou tedy strategií nebo usměrněním rozvoje jako spíše ochranou stavu. Zároveň je třeba zmínit, že dánská strategie je vytvořena na celonárodní úrovni protože rozvoj dánských měst spíše stagnuje (Reimer et al., 2014), tudíž není takový tlak na výstavbu, a z pohledu konkurence mezi jednotlivými městy bylo nutné přistoupit k celonárodní regulaci. Ta byla ale odporována sdružením měst, jako zásah do jejich pravomocí. V tomto ohledu je zajímavé i srovnání s holandskou A-B-C locatiebeleid, kde se také nepodařilo vynutit reálné využití strategie v momentě, kdy narážela na ekonomické zájmy měst a jejich konkurenceschopnost, tedy možnost přilákat zájemce o výstavbu obchodních center. Berlínský systém Stadtentwicklungsplan Zentren 3 je třetí generací rozvojového plánu center, zahrnuje širší problematiku přispívající k jejich hierarchizaci, tady i požadavky na jiné vrstvy, jako například podporu udržitelných forem dopravy nebo specifikuje vhodná kulturní centra a vybavení podle typu centra. Díky demorgafickému vývoji města je ale především nástrojem usměrňujícím jeho rozvoj a jednou z jeho hlavních motivací je zajišťení transparentního prostředí pro soukromé investice definováním jasné koncepce rozvoje. Vzhledem k tomu, že se jedná o neformální linii plánování, nemá ale na rozdíl od dánského příkladu přímou závaznost. Nástroje rychlé reakce a zpětná vazba Amsterdamská Kantorenstrategie i dánská regulace Detailhandelsregler jsou nástroji vytvořenými v momentě zjištění výkyvu systému z rovnováhy. Byly tedy přímo zacíleny na řešení konkrétního problému, tomu ale předcházela jeho poměrně důkladná analýza. Problémem je, že nástroje vzniklé v reakci na samotný stav města do systému vnáší zpětnou smyčku, ve které regulované stanovuje regulaci a naopak (Lehnerer, 2009). Setrvačnost některých regulativů reagujících na situaci, která již není aktuální, může z nástrojů vyvažujících negativní vstupy určité doby, udělat nástroje vychylující fungování měst z rovnováhy. Zásadní tedy je, že oba tyto reakční nástroje obsahují požadavek průběžného monitoringu situace, na kterou jsou zaměřeny tak aby toto opatření nevyvádělo z rovnováhy systém v momentě zmírnění původního problému. Usměrňování energie - nejen rozvoj Bebauungsplan VIII-535 Übersichtskarte 1 : 10000 für eine Teilfläche der Wasserstadt Berlin-Oberhavel zwischen der Schützenstraße, der Havel, der nördlichen Grenze des Grundstücks Parkstraße 3, 3a und 3b einschließlich der Parkstraße sowie Abschnitten der Neuendorfer Straße und der Schützenstraße mit Ausnahme des Grundstückes Neuendorfer Str. 39-42 und der davor liegenden Straßenabschnitte im Bezirk Spandau, Ortsteil Hakenfelde Bebauungsplan VIII-538 Flur 8 6,4 0,1 0,2 V -I IX VI IV straße fl. -li ni r.- u. Bf l.- e aß ,9 10 87,0° lin ie 10 .0 3. 18 1 IV 45 V IV . St l.- lin ie 18 f.f . St r.- u. Bf G B.D. H l.- lin 10 ie .0 3. 18 E I .- u. lin ie 89 2 50 60 70 80 90 3B Höhenlage bei Festsetzungen (in Meter über NHN) mit Angabe der Geschosse Ga 1 mit Angabe der Geschosse GGa 1 GSt Garagengebäude mit Dachstellplätzenmit Angabe der Geschosse Ga 3St Tiefgaragen mit Angabe der Geschosse TGa 1 Gemeinschaftstiefgaragen mit Angabe der Geschosse GTGa 1 GAnl Gemeinschaftsanlagen Nachrichtliche Übernahmen N L Naturschutzgebiet Landschaftsschutzgebiet Naturdenkmal ND Geschützter Landschaftsbestandteil LB D D E Einzelanlage, die dem Denkmalschutz unterliegt Gesamtanlage (Ensemble), die dem Denkmalschutz unterliegt See Wasserfläche Wasserschutzgebiet (Grundwassergewinnung) Erhaltungsbereich GW Umgrenzung der Flächen für den Luftverkehr Umgrenzung der Flächen, deren Böden erheblich mit umweltgefährdenden Stoffen belastet sind Bahnanlage auch Gebäude Dopravní systémy Hochstraße St Ga 1 TGa K Stellplatz Garage z.B. Tiefgarage z.B. Tiefstraße Brücke Industriebahn (in Aussicht genommen) Landesgrenze (Bundesland) V Bezirksgrenze Ortsteilgrenze oder Garage Gemarkungsgrenze Parkhaus Flurgrenze -II Unterirdisches Bauwerk (z.B. Tiefgarage) Flurstücksgrenze Brücke 8,0 Gewässer Teich 34,5 z.B. Geländehöhe, Straßenhöhe in m über NN z.B. z.B. Bezirksamt Spandau von Berlin Abt. Bauen, Planen und Umweltschutz Stadtplanungsamt Schulte kom. Amtsleiter Der Bebauungsplan wurde in der Zeit vom 11.12.06 bis einschließlich 12.01.07 öffentlich ausgelegt . Die Bezirksverordnetenversammlung hat den Bebauungsplan am 20.03.07 beschlossen. Noormann-Wachs, ÖbVI Bezirksamt Spandau von Berlin Abt. Bauen, Planen und Umweltschutz Stadtplanungsamt 24 700 Brandl 12 200 30 19 stellv. Amtsleiterin Der Bebauungsplan ist auf Grund des § 10 Abs. 1 des Baugesetzbuchs in Verbindung mit § 6 Abs. 5 Satz 1 und § 11 Abs. 1 des Gesetzes zur Ausführung des Baugesetzbuchs durch Verordnung vom heutigen Tage festgesetzt worden. Die vermessungstechnische und liegenschaftsrechtliche Richtigkeit wird bescheinigt Birkholz Röding Bezirksbürgermeister Bezirksstadtrat Noormann-Wachs, ÖbVI Die Verordnung ist am 26. Juni 2008 im Gesetz- und Verordnungsblatt Berlin auf S. 150 verkündet worden. < < 29 A < < < < 16 1666 15 1555 15 1533 12 1200 % 14 1433 < % % < % 15.17 12.00 14 1411 % % W III 96 96 65 % % % 91 91 89 89 öDg 2.00 74 74 % % g % % 7 n ga ss e83 83 13.2 W III W III g 63 < < W GV I 5m g % < % < % < Br un 13.27 ne % g BB % % 12.00 % % 50% 22 % < % WGV I 5m g WGV III 14m 57 59 59 < 16.00 GB I 2 4.5m g 2 11 14m 13 1399 14 1422 26 24 < < < 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 < 3 3 3 3 < 3 3 3 3 < < 3 < < < < < < < WGV Nabídka a poptávka kancelářských ploch není od počátku ekonomické krize v Amsterdamu v rovnováze, snižuje se poptávka po kancelářích a zároveň se snižuje standard plochy na jedno pracovní místo, územní plánování a další nástroje na regionální úrovni tedy od roku 2007 eliminují velké rozvojové plochy kanceláří a podporují záměry transformace prázdných kanceláří pro jiné funkce. Rozvoj administrativy se na základě změny poptávky přesouvá směrem k menšímu měřítku a větší míře promíchání funkcí. Structuurvisie a konkrétně dokument Kantorenstrategie (Strategie administrativy) 2011 člení území na zóny podle typologie možných kancelářských prostorů. Kantorenstrategie je zacílená na konkrétní kroky regulace administrativních ploch, dokument zdůrazňuje, že pouhé plošné omezení administrativy by mohlo mít spíše negativní efekty a stejně jako v případě plánování rozvoje je v momentě plánování omezení důležité pracovat s přesnějším charakterem a potenciálem místa a aktuální situací, plochy administrativy jsou zhodnoceny z hlediska aktuální obsazenosti kanceláří, možností transformace budov, existujícího rozsahu administrativních ploch v místě, umístění v rámci města, potenciální rozvojové plochy jsou zhodnoceny z pohledu koncepce města a uživatelské atraktivity. Na základě takto určených kritérií se rozdělí do čtyř typických skupin (oblasti redukce ploch, vyvážení, omezení rozvoje a podpory rozvoje) pro které jsou pak nastaveny různé strategie a míra regulace. Současné plány nejsou založeny na škále funkčních ploch organizujících strukturu města, ale na pečlivém vyvažování vztahů v území – vztahů mezi hmotou a náplní, plochou a výškou, intenzitou veřejných prostranství a morfologií uliční sítě, mezi dopravním systémem a soustředěním určitých funkcí, mezi bydlením a prací, mezi sociálním zázemím a charakterem lokality. Obohacení plánování o dimenzi vazeb umožňuje přirozenější způsob sledování cílů daných konkrétním veřejným zájmem a sdílenými hodnotami ve směru k dlouhodobé udržitelnosti města. Díky tomu mají takto obohacené nástroje navíc podstatnou informační hodnotu. Tyto vnitřní vazby jsou indikátory motivace, která za nimi stojí, a proto dokáží mimo jiné lépe formulovat, k čemu míří a tvoří tak vhodný podklad pro efektivní rozhodování v území. V rámci samotných regulativů podrobnějšího měřítka se vyzkytuje množství vnitřních vazeb přinášejících do plánování „mikrodynamiku“ v podobě parametrizace obohacující instrumentář o další rozměr. Vazby regulativních dílčích plánů mají podobu podmínění kompatibilitou, maximálním rozsahem nebo poměrem funkcí, existují také jako vazby na jinou funkci nebo obecné, výškové nebo plošné specifikace umístění. Regulativy s prvky těchto vazeb tvoří důležité efektivně zacílené nástroje, jednu z forem zpřesnění regulace v oblastech, které to vyžadují. Analýza regulativů také naznačila, že čím více vazeb obsahuje plocha, tím méně rozsáhlý výčet využití vyžaduje. Tedy je definována skrze svůj cíl, nikoli skrze své ohraničení (okrajové podmínky). Výzkum regulativních plánů zároveň ukazuje, že v měřítku lokality se ztrácí ostré sektorové rozdělení klíčových aktivit optimalizovaných v celoměstském měřítku často v oddělených vrstvách, a důraz je naopak kladen na koordinaci, která je zaměřena na prostorový průmět klíčových aktivit napříč sektory a jejich městotvornou roli. Přirozené je, že v situaci, kdy nemá všechny tyto sektory v rukou státní nebo městská správa, je nutné přizpůsobit nástroje tak, aby jejich koordinaci sloužily jiné nástroje, než direktivní vymezení a právě zde získávají prostor v celoměstském měřítku strategické pobídky a v nižším měřítku vazby a podmínění v rámci regulativů. Otázkou pro další výzkum je pak sledování vnitřních „vrozených“ nebo „neplánovacích“ mechanismů prostředí, v otázce lokalizace klíčových aktivit tedy například nutnou flexibilitu odpovídající demografickým procesům a tržním mechanismům lokalizace komerčních aktivit, tak aby mohlo dojít k jejich synchronizaci s nástroji plánů a ty tak nebyly pouze ex -post reakcí na jimi generované extrémí jevy. Plán a pravidla lokalizace - garance stabilního prostředí (+adaptabilita) Při pohledu na postupy územního plánování skrze problematiku veřejného zájmu, je v pozadí jednotlivých nástrojů patrný posun od vlády (governement) k řízení (governance) (Reimer et al., 2014). Odpovědí na smazávání rozdílu mezi soukromým a veřejným v oblasti správy a rozvoje města a lokalizace služeb může být nastavení jasných pravidel pro oba sektory zároveň a „vyřčení“ vize směřování prostorového a komerčního rozvoje, kterým je tak upevněna předvídatelnost a transparence prostředí jak pro veřejné, tak pro soukromé investice umožňující jistou kontinuitu rozvoje města (viz př. Berlín). Pokud bychom chtěli ilustrovat oba extrémy - Příklady tak ukazují, jaké jsou v oblasti garance možnosti městské správy – buď je možné vytvořit dlouhodobý prostorově – strategický plán, který by měl být jasným rámcem, ve kterém jsou jednotlivé záměry posuzovány nebo se může zaměřit na nastavení základních mantinelů a tvorbu podrobnějších plánů. Většina zkoumaných zahraničních plánovacích systémů není extrémem ani v jedné poloze, přesto je patrný příklon ke strategii například v Amsterdamu a k pevným procesům například v případě Vídně. % % % % % % % % % % % % % 7. 5m WGV I g BB % 12.00 W g 1 < < < < < 12.00 11.38 g 26 W GV I 4.5 m g 14 m < Be r gs t eig ga s se III 1A 3 4 GB 2 GB III < < 30 29 28 2 27 g 25 g 4.5 m I WGV 19III21 14 m 23 W 24 W III 17 22 g 11 13 11.38 14-16 18 20 III 14m W I4.5m g g 14m III g W 14m 3 12 .00 < < W III14m g 3 < Ki r c hs t et t e rn ga 15.00e W ss II g 22 11 GB I g BB W Ig GB GV I 4.5m g 20 2 11.38 BB 4.5m I 4 GB GV 5 10.50 BB 3.50 14.00 14.00 12.00 22 < 11.38 19 21 12.00 W GV I 4.5m g BB g 16.00 WIII 12m g 17 10.50 14 16 18 GB III 12m g GB III 14m g S te in er ga s s e13 6 22 11 12.00 < < 3 < < 3.50 öDg < < < < < < < 12.00 11 11 GB Ig 84 12.00 22 12.00 11 74 72 10.0072 68 < < < 14m III 2 < 22 86 88 GB III 14m g g G BB g 28 +59. 5m W III W III g g 15 17 12.00 11.38 23 14 16 Ka lv a rie nb GB III 18 20 11.38 e rg g a ss e 14m g GB 12 11 13 9 6 11.38 4 5 7 3 1 91 93 95 Ha b er lga GB89 I sse 12.00 10.50 14.00 g 79 77 73 11.38 63 61 64 66 W III 14m62 g 12.00 W III 14m g 65 < 12.00 8 10 < < < < 8 6 < g < g W I 7.5m 12.00 W III 14m 67 69 8.00 < < GB III 14m g 22 24 12.00 14m GB 12.00 W III 14m g 12.00 W III 14m 12.00 < < < g 15.17 IV 28A W 3 1 2 7 6 < < 33 GB II g < < 2 14m III g Br e st e lga s s e 20 11 g 12.00 13 12.00 < 40 W III 14m g III W < < < 12.00 +61m WGV I 4.5m g 27 III g W III g 12m W III 14m g 33 < 10 12 22 4 11.38 GB III 14m g 38 36 34 12.00 III GB < 11.38 18 20 25 BB Dg g 46 14m 44 44 W III 44 g 22 14m 11 22 11 < 15.00 17 12.00 11.38 10.00 12 12.00 16 12.00 13 15 14 < < < < 1 12.00 3 % % W2 4% % % < 26 28 30 22 24 11 14 16 44 g 33 14m Lin d a ue rg a ss 31 e 11.38 < 21 12.00 19 11.38 < < 15 17 16 18 13 11.38 g 44 14m GB III 12.00 GB I 5m g 12m g GB III 34 GB III 15.00 25 21 32 11.38 < 15.00 17 15 18 16.00 < g 9 14m W III 5 16.00 3 3A 33 22 11 < 12.00 37 12.00 18.00 GB II < 20 22 24 < < < < < 12.00 11 12.00 12.00 < Or tlie b ga s se 33 < 27 18 ga s s e Fra u en10.00 19 21 14.00 16 < 17 13 10 12 14 16.00 10.5m g 1 1A 3 5 7 9 6 8 4 2 W III 14.00 11 < 32 10.00 g II GB 11 12.00 22 GB III 14m g g De in ha rd s te ing a ss e < 14m g 12.00 2GB III 12.00 29 10 12.00 GB II g 8 GBGV I 5m g BB 9 10.00 He llg as s e 12.00 1 3.00 < 12.00 1 1A 5m g < 12.00 g 14m < < 12.00 GB II g GBIII 14m g 88 < < < 12 < 12.00 < < 8 12.00 g BB g GB III 10.5m g GB I 14m GB III W III 14m g 12.00 11 < < GB III 22 < < W III < < 14m g < 8 12.00 2 < < < < 16.00 g 14m W III44 12 10 III 14m g GB 57 11.38 6 < < < W III 14m g < W I 12.00 45 47 48 44 43 GB III 12m g 7.00 15.00 We ißg a ss e < 11 22 12.00 22 24 12.00 < < 9 W III 12m g 11.38 23 g III 14m W 13 < 11 22GB III 14m g 12.00 1-3 < < < 12.00 GB 10.00 19.00 GB III 12m g 29 31 33 14.00 30 32 34 15.00 29 25 27 42 44 GB III 12m g 40 12.00 g as s e13.27 23 < 11 < < < < < 12.00 Na t t er ga s s e 12.00 g W III 14m < 14m GB III III W GB GV I 5m g BB 11 g GB III g GB III 14m 31 33 50 52 54 56 12.00 < < 12.00 < < 12.00 T a u b er 13.27 28 < 12.00 9 22 24 Lor en z-Ba ye r-P la tz < Ta ub erg as s e 13.27 15.00 22 12.00 g < Ot ta k W IV3 g 18 m .00 % < < BB II g BB 5 4 15 < W2III4 14m g 22 % < GB GV r ga s se 5.0 0 15.00 14m W III < % < g < < < ge rP la t < % 11 z 5 3 1 2 4 % Dg 4 12.00 W22 II g 13 10.00 W GV I 5m g BB III 22 16.00 g 28 14m 12.00 < 16 18 11 12.00 33 14 29 31 12.00 12m W III < 12 14 < 22 < 2 14A 13 11 9 Ba ld iag a ss e % < 47 11 III g II 21 23 25-27 6 8 12 1 3 1 GB GB 20 7 8 5 4-6 7 4 < R o s en st ei n g 11.3 45 a ss 8 e 14m 23 23 A 25 g24 26-2 8 11.38 III < 19 21 Gs c hw a ndn e rg as s e < 9 g 12m W III III 6 8 12.00 g 14m K lo p st GB < < Ho rn e ck g as s e 3 < oc k g a s se g 14m GB 18 16 3 3 Ebt 3 15 11.38 3 3 BB 3 3 BB 3 3 3 15.17 3 3 3 3 3 3 3 Ebt 3 6 12.00 15.17 K u lm g as s e GB GB GB GB W < 14.5m III 11.38 GB 3 3 3 3 < g K lo p s t oc k g a s se 33 24 g g 5m I g as s e 14.5m 14.5m III III 15.17 K u lm g GB GB 5m GB GV g 70 I BB g 12.00 61 15.17 14.5m III GB GV GB GB III 68 lg a s s 59 g e W ic h te 15.17 54-62 g 16.00 14m 5 III 12.00 < 1 2 % 12.00 3 < % 14.00 < BB III < < < g < GB 5 < % < % < < % 6.00 r in < < < 5m 30 32 < < < g 30 < < 14m g E c k11m.38 g ü ll n e < % 7 < < < < Blu m b er gg 12.00 as s e < < < < < III GBGV < 7 12.00 < < < < 12.00 < < 12.00 < < 15.17 < < < < < < < < < < < < < < < g < < < EKZ < < < < < +68m < < < < < BB < < < < < W IV 18m g < < < < < < IV < < < IV < < < < < Ak W GV III g BB % < < < < < GB GV < < < < BB % % % % % < < < 17.00 % < < < < % % < < < < < < < < < % 17.00 < < < < < % % BB < < < % g < < < < < % < < < < < < % % % % < §53 < % IV 11. % 12.50 < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < GB I < < < < < < < 12. % 16.00 < % GB GV G W I g 5m < 3. % 1A WGV III 14m g % 66 % < % 2322. < < < < < 6-8 4 11.38 < < < < < < < < % K u f fn e rg as se < < % 2 < % 11.38 < < % 12.00 % < % < % % < % % < % % 6 2. < G % % 12.00 29 27 25 W 38 GV36III g 34 32 10. 16.00 23. 30 28 39 35 15.00 WGV III g < 43 41 45 21. G < 13. 40 22 < S tr a ß e 8. 1. 7. 15. 6.G 4. 5. % < 16. W I 5m g BB < < < < 152 152 < 163 163 4.00 165 165 167 167 G 20. 9. < G BB < BB 168 169 169 168 < G 12 10 19. 35 33 31 W III 14m 17. 18. g 15 5 3 G W III 14m 18 16 14g BB Markt 5m g BB 16 11.38 SO BB W GV I 15.17 W I g G III GB < < < 33 SO 4 BB Markt 15.17 12.00 W III g 22 20 18 15.17 14. G 5m GB I SO Příklad: Kantorenstrategie, Amsterdam, NL, 2011 18m 5m BB I GB GV g < < 12.0 la t z 18m 38 22 0 11 12.0 as s e Yp p e ng 0 < 2 < < 14m g 1-3 W III g 28 26 24 39 GBGV IV g BB 21 19 17 15 13 11 9 12.00 7 5 Wien Übersicht W III 14m g 11 24 22 20 BB 6 4 g < < < < < < GB < 14m < 12.00 GB III GB III < g III 14m g 14m se He lb lin g ga s < g III 16 1 2 < g 6m G 14 7 6 g W III Smart shrinking administrativy a plán vyklízení pozic GB I G g 5m g W GV I 12.00 < 4 12.00 < W I 6m W W 13 18 < Markt SO BB 8 g W I 7.5m g G GB Epk P 3 g W III < g WI g < 12.00 12.00 Yp p e np < W III g W Záporná lokalizace: G 14m 40 42 g 5m 33 W III < 14.00 < III WI 31 29 IV GV G WI BB G BB 38 36 35 35 g 18m 37 IV GB GB GV g III g I 5m GB III GB GV g BB 9 1012.00 BB g 18m 44 11 g BB e h tg as s 7.5m 47 < < W I g GBGV I 4.5m g IV GV < 22 < G 10.5 m G < W II 12.00 < GB I5m 1 10.5 m 91 9100 BB G W 15.17 5m g G 52 II BB 11 2 N eu le rc h e g 2 n f el d e 11 r 1 < 45 43 W III 14m G W e y pr ec < % 47 % < < W III g 57 III 59 22 g 11 W I % g G GB G BB 1 63 61 W 58 15.17 W III g G 12.00 11 % 14m G 12.00 < 30 30 28 26 12.00 4 2 g 22 III g 60 GB GV I gBB 13.00 W % % g 27 25 G BB g g WI6m g Markt SO BB W I 5m g BB 3 % % 5m BB 14m W III g III W III g Frie d m a nn ga ss e 35 W III33 14m % W I 18.00 GB III 36 < BB G a ss e 17 a m m15.e rg S ch e llh 5 38-40 g W I 5m 7 11.38 W III g 6 g GB III 12.00 42 g G a ulGla c he r ga ss e III 14m g 61 62 GB I 6m g BB 12.00 7 ss e 15.1a P ay e rg s se 13.00 g < GB GV II g BB G 14.00 41 14 m 40 < G < < < W 42 11.38 39 37 33 G G BB G ga H u be r 14m 44 < G G I W III G BB W I 6m g BB W GV I 4.5m g g 48 12.00 48 46 g 18m I GB GB GV III g < 5m g IV III III G G III 43 W II g < g 15.17 < < 50 45 W BB < 7.5m 17 12.00 GB III 66 64 GB I g BB GB II2210.5m g G W 37 Ig G 14 < G [60% ] BB 12.00 W 12.00 g GB I7.5m g G < 39 41 5m g BB III < Epk Huberpark G 18m GB GV GB 19 III g GB < < G G 47 46 44 41 g 50 54 52 IV GB GV 16 < g 1 2.0 0 < < g GB GV 43 GB III g BB 14.00 < III 14 m 5m BB < W WI g < g g G BB GB I < III BB 14 10 m g 18m 48 43 g W I 14m WI 7.5m g WGV I 4.5m g BB a ße ge r S tr BB 12.00 22 < GB III 14m 14.00 GB I 7.5m g [60% ] < W22 II g GB I 5m g 12.00 < G 46-48 63 < G G < < g IV 18m g g O t ta kr in GB11GV IV 51 < 11 < < < 74 W III g 72 70 6 8 g67 W III 65 IV GB BB G 45 < < G < < BB < < < < G I g GB I4.5m GB I g g 18m GV 12.00 < G 54 52 12.00 50 12.0 0 G 11 G < < < 12.00 < < < < 49 47 < < < g BB < g 16.00 22 GB < 50 45 W III W < % 7.5m öD g 3.50 g G < GB I 7.5m] g [60% BB 49 47 g < % < < 12m III G BB W 52 < < % < 51 14m 71 GB69 III Epk GB I G < % GB GV < % 12.00 GBGV I 4.5m g BB GB I g 33 III 52 g BB 37 35 14.00 54 < < % 1 3 < % G 57 GB III 14m g 51 W G BB I 5m 11 12.00 < % G 56 < 12.00 6m g W III 14m g 58 53 GB I 4.5m g BB < WGV I g G BB GB III 14m < g 4 2A 2 11.38 GB III 14m3 12.00 1 g 22 53 55 IV 57 GB GV g m 12.00 18 < G G G I 9.00 64 18.96 W GV < % < 30.00 4.5m G BB GBGV I 4.5m g BB < % 12.00 68 < < GB GV I 5m g BB < g 33.00 W III 14m g g < m 58 56 g 53 55 g W III 14m G BB W III 14 GB 22 J ö18rg .96 e rs tr a ße 39 < % < III WGV I6m g I 4.5m < 12.00 g BB 66 64 W III 12m 62 g 59 57 GB GV W 43 4 III 1 g I 4.5 m < % < 18m 12.00 G BB W GV W GV 68 W < % GB I g g 70 72 61GB GV59IV g < 12.00W III 14m g < GB II g < G G BB IV 18 m GB GV 16.00 < a s se g BB < GB 12 12.00 22 W III G 14m g 14.00 BB WGV I 6m g W III 68 g 70 65 Ha s lin g e rg as s e 12.00 14m 11 GBGV I 4.5m g 67 W IV g 4 GB Ig < g 9 22 < 16 < G 12.0 0 0 B 5 14 m III 3 GBGV I5m g g 12.00 < 10 14mGB III 8 6 g 11.38 < < < 12.00 12 7 .0 G < G 72-7 2 1 s -P la t z 11.38 < G III11 G W2 III 4 14m g 12.00 14.0 0 < GBGV I 6m g BB 14 12 11.38 60 g < < < G 12.00 W III III 14 m g < W 9 G G BB 12.00 76 < g G W 53 III < % < 62 60 11.38 59 G BB g < < 33 < III g 14m G BB 12.00 W III 14m 78 < III 14 18g m < W m F ri e d 22 III1214.00 g ri c h - K a is er 12.00 -G < W 15.00 < < < 12.0 0 W 75-7 7 73 15.0 0 III 12.00 < 20 < < 12.00 12.00 55 III 80 g < < 64 57 W III 14m g WGV I 5m < g 15.00 G < 12.00 < GB I g G GB III 14m 16 14 < W öD g GB I 5m g BB 66 12.00 Ak < G GB I g G 59 g a s s11.e BB < 81 < 11 < < 68 < GB GV I 5m g 12.00 GB I 4.5m g GB II g < < III 5m g BB G 15.00 63 mg IV 18 % G 14m 6m 16.00 < < < < < 834.0 0 e38 W III 14 m 13 g-1125.00 44 < 76 GB GB I 11 80 65 III < < < 70 < < < G < < g 12.00 < 15.00 g III g 12.00 GB A b e le g 23 < < G < < 16 < 12.00 < 152.00 GB 11III 14m 26 g < 11 G 2 14.00 IV 18m g 78 GB GV 11 G 12.00 2 64 31 18 15 25 31 < < 12.00 < 82 12.0 Epk GB GB I W GV % h ol o mg äu G Ge ble r ga s se GB < % 4 W III 5 12m BB GB IIg 11 GB < g 6m 13 < BB 67 0 69IV 86 85 15.0 0 17 g < 12.00 < < 19 14 m 20 21 III 38 87 g 12.0 0 I g BB 5m < < 22 < < W 30 III 14m 32 30 12.00 28 14 m G 12.00 W III 14 mg G 24 < 15.00 W 27 W 37 35 III W < < 42 32 2 33 41 III g < 15.00 G < W I 5m BB g < 12.00 GB III g 90 öD 89 g W G 29.00 15 22 Ak 15.0 0 BB WGV I 5m g % G BB GB I 72 < g G BB 12.00 16.00 W III 14m22 g 0 14.0 0 14.0 < GBGV I 5m g G < 24 22 20 21 19 17 < 12.00 8 7 5 III 23 GB g 12.00 14m < g 12.00 12.00 93 III 14m g 12.00 GB 20 26 2 12.0 0 G B 92 g III 4.0 0 34 < < < BB 71GB GVm 18 73 75 IV 18m g < < < < 86 84 mg 88W GV IV 18 90 GB GV G 22 12.00 W III 11 14m 26 % < % GB II g G g < < 14.00 94 0 12.0 W GVI 5m g W III 14m g 6.00 % S t.- B a rt Epk öDg 14m 12 BB m g IV 18 < BB G G < 14.00 W III 14m g 16 GBGV I 5m g < < G BB < 15 9-13 g III 14m < < Esp < W < < 11 22 < 28 12.00 16.00 W III 10.5m g 16.00 < < 16.00 8.00 GB GV I 5m g 25-27 12.00 33 11 se Te ich ga s 11.38 77 2 11.38 g 2.00 Dg 69 Epk % G III 4 < 76 74 9.50 71 % G Epk G GB 10.00 < We ißg a ss e 15 22 22 < < 23 11 G 96 g GB3 III 114m 12.00 14.00 28 26 < 78 % 14m 5 12.00 < < < GB GV % G < < 12.00 < % 6 11 < g 14m < % Weiterverwendung nur mit Quellenangabe Keine Haftung für Vollständigkeit und Richtigkeit Kein Rechtsanspruch ableitbar Quellenangabe: Stadt Wien - ViennaGIS18.96 BB- Stadtvermessung Kartengrundlage: MA41 III g W III WGV I g 4.5m G g % Epk Ortliebgasse Parkanlage BB 22 34.00 15.00 32 < < 82 80 3 < < G < G GB I 5m g BB G BB III W W III % 40 38 36 34 11.38 31 29 < G W GV III 14m g Fw 6% % W III 14m g 35 G BB G < 16.00 12.00 8% 7% BB III 14m g 22 % P ar ha m e r pla t z < BB 9.00 6.00 g < 33 G G % < G BB 12m W < < < < 13.27 6 44 < 98 G 12.00 GB IV 18m g < .15 13 7 BB 6 EKZ < g 17.00 BB 18m g W IV 12.00 < g 18.00 II 11.38 < EKZ V 15.00 45 43 e EKZ < < < BB BB GB GV IV GB GV g % 18 Fw GV IV g 1 m 18 8 15.00 EKZ II 0 GB 16.0 18m < < 8 G g g < GB GV 10 BB < IV 11 18m GBGV IV +80- 88m % BB % < m g IV 18 GBGV 79 81 12.00 Epk < 36 % III 14 m g GB III GB 84 17 % < 100 g Epk 14 BB g g 12 2 W IV 2 < Dg +68m III Fe ßt g a ss 12.00 < 17.00 G < BB GBGV G +68m < BB IV BB < < W GV g 46 11.00 16 % < < 12.00 W III g 6 5 < < % < 3 12.00 14.00 13 W BB GB GV V 16m 18m 11 9 g g GB GV < .00 15 % GB BG IV 3 10.00 < 10 % g 3 IV 12 Gr ülle §53 m e ie rg as s e < Wien, AT 2 % 16.00 < 3 G 12.00 8 % G % % < W Ig 94 17.00 60.00 15 < < g % < III a ss e % < g 83 % I g 5m III < 3 Ebt < III 20.00 I W 12.00 11 Ro s en st ei ng GB % W GV 102 % 10.00 G < < g g 60% 12.00 < G g BB G 83% 12.00 < < 3 < < GBGV GB GV g 14.00 < < 22 g < 12-14 12.00 2 < 84 12.00 5m 12.00 W GV IV 18 m 11 % GBBG IV gBB < GB BG g < 14.00 II g g 1 88 11 12.00 15 85-8 % 9% 14m 104 WI 7.5m GB I 5m g GBIII g W II 46 44 39 37 11.38 7-8 < < 12.00 13.00 < Ebt BB < 3 22 6 III g < 90 5m < W GV I 61 GB BG 5 14m 22 G W GV < 7 III g 16m 9.48 8 < W 11.38 g G 12.00 BB III 12.00 Dg c h- K a is er -G a s se50-60 II < Parkanlage Johann-Nepomuk-Berger-Platz GB BG IV g 14m W g 15.00 22 < < 14m 33 G g 75 < 12.00 < III 11.38 III 10 9 14m 33 g < W 12 14m Fr ie d ri 1 G GB GV % 8.00 g 14m Lorenz-Bayer-Park Epk 12.00 g 106 < 9 22 Ebt W III 12.00 g 2-4 g GB III 11.38 g 11 III GB BG < < 16.00 3 14m 6.00 Gr ülle m e ie rg as s e 44 G 11.38 g 16.00 44 14m 12.00 5 III < 5.00 15.00 G öDg 5m W < g < < BB < < 12m g e E isn e rg as s 11 14m 12.00 WGV I g IV G BB < < G 15.00 21 III < G < GB BG g 12.00 14m < % % P la t z Lor e nz - B a ye r-11.38 < g G % 22 < 2.00 5 < < G BB Ma ys s e ng as s e 15.17 7 W GV I 5m g < 12.00 6 III g < 15.00 < g 8 W 13.00 G G I 5m W Epk 14m < 85A G < 00 12.00 W III 14m 13 11 9 14.00 14m 15.00 öDg 2.00 41 g 14m GB BG GB BG III 15.00 g G 2 11.38 g 12.1 88 87 .00 W III g 92 g g < 12m 89 12 12m 4 G GB I 5m g BB 10 58 56 43 GB BB 14m g 14.5m 45 3.00 g < < 91-93 III g < g III 11.38 2 18.96 GB BG III 62 60 14m GB 1 18.96 < 13.00 g g 112 11 0 10 8 < g 12m BB 5m 4 3 < < 118 GB I 7.5 m 94 15 GB BG I < g 14m 14.5m G G G G 5m III BB III 6 GB III 5 3 12m GB III 91 I g g 14.5m 6 GB GV III 12.50 BB I GB GV 120 g G < G 14m < 15.00 III GB III g 33g II Fw Eb t G g 6 < g 10 % % 3 % 11 % 3 % 7 93 G 3 % BB g 14m 5m W GV III g < 10 10 III GB GV I GB Ot ta kr in ge r S tra ße G 12.50 GB GV BB III 16.00 II 14.00 14.00 g 5m III % GB GB I 16.00 < GB GV Ebt 3 14 3 123 %13 % % 6.00 % % 99 G GB GV 3 Fw % 5m g 14.5m III W III g 3 20 % < BB < III GB 14.5m g III 14m BB % G BB < 17 g W III W W GV III < 12.50 BB GB GB 12.00 8 9 7 < < G GB I g 5m g G < g 16.00 14m III Ga ns t e re rg a ss e 25 g88 II Sp ielp latz III g 12m < g < 24-28 Ar ne t hg a ss e 32 E g 12.50 G BB W GB GBGV III G 5m G GB BG g 33 G GB I g g g G BB 12m W g 14m g 14m III GB W III < 12m BB GB II g GB III g 14.5m 5m 11.38 g 77 II G 14.5m W g g GB II 33 III g G e b le r g a s se 99 W III Ha s ling e rg as s e G W G < a ss e g 14m Ma y ss e nga s se 25 G 53 44 55W 55 III < 16 III g 11.38 g g 14.5m 14.5m III 70 13.00 GB GV I 16.00 W I WGV III GB III III 15.17 29 W III g 14.5m 57 GB 9-13 < 61 18 15 < < III 26 24 22 W au er ng 22III11 14m GB GB GV W < g 5m G W g < GB I g BB III W 76 74 2 14m GB III G 12m < 16.00 s s e1 15.17 g 14.5m III BB 33 31 III W 5m g De g en ga 7 18.96 < < 12m g < < 8 < I G 12m 3 3 3 3 30 35 W g m W III < III g 3 3 3 3 GB 5m Praha, CZ GB BG < < < G < BB 114 11 12m 2 108 g 106 107 105 103 W III 14.5 W III g 12.00 12.00 W 1 GB GV < 90 m < < GB BG III Wil he l mi ne ns tra ß e 12.00 g Lo b e nh GB I g 60 G < < g < G G W III 111 g as s e 12m < GB BG 12.00 < 12m III g I BB K a p it e lg W GV 5m 15.17 III 9 < W g G BB 30 6.50 24.05.2015 01:00 < 120 11 8 < 12m G W III g 22 20 11.38 Maßstab 1:3.000 0 GBGV I g 5m < 115 G BB 12m 24 27 25 III < < 122 15.17 117 < 26 W 15.00 < 124 < < G GB III 28 29 35 33 31 G BB GB I 7.5m g < < < g „Juiste functie op juiste plek“, tedy „Správná funkce na správném místě“ je heslem Amsterdamské „Locatiebeleid” (Strategie lokalizace“). Již od roku 1988, kdy se Nizozemskou národní plánovací strategií stalo kompaktní město (Vierde Nota Ruimtelijke Ordening), klade Amsterdam důraz na dostupnost funkcí. V celonárodním měřítku tak byl v roce 1989 zaveden systém A-B-C locatiebeleid (A-B-C strategie lokalizace), integrovaný přístup plánování využití území a veřejné dopravy, který preferoval rozvoj podnikání, administrativy a vybavenosti v dostupných částech města pomocí systému kombinace klasifikace dostupnosti místa do tří tříd (A,B,C) na základě dostupnosti hromadnou dopravou nebo individuální dopravou a profilu společnosti určeného podle jeho „charakteru mobility“ (zaměstnanců, návštěvníků, materiálů atd.). Tato strategie založená na pevném teoretickém podkladu a jednoduché strategii regulace ale nebyla všude úspěšná. Z velké části byla napadena podnikateli díky své restriktivní povaze (především v oblasti regulace parkování), zároveň se ale objevil rozpor mezi úrovněmi správy, kde strategie prosazována z národní úrovně narážela na lokální zájmy jednotlivých municipalit obávajících se snížené konkurenceschopnosti díky potřebě obcí nabídnout k velkým komerčním projektům levné pozemky v periferních oblastech. V současné politice Amsterdamu zůstal A-B-C systém pouze ve vazbě na regulaci parkovacích stání pomocí koeficientů snižujících počty parkovacích míst v A a B. Obecná, ne přímo závazná strategie Locatiebeleid podrobněji specifikuje, které konkrétní typy funkcí je vhodné umisťovat ve které z „funkčních ploch“ Structuurvisie (Strukturální vize) jako doporučení pro zpracování podrobného Bestemmingsplanu, závazného pro jednotlivé stavebníky. Klasifikace funkcí, se kterými tato strategie pracuje, jde napříč klasickým dělením na veřejné a komerční služby a je tak ukázkou toho, že strategické nástroje zaměřené na intenzitu využití toto dělení mohou bez problému opustit a soustředit se na jiné parametry. Už podle původní A-B-C locatiebeleid, která směřovala především na komerční služby a administrativu byly pro umisťování významného veřejného vybavení preferovány ploch A a B. Z tabulky je patrné, jakým způsobem výše zmíněné soustředění se na jiné parametry umožňuje efektivnější zacílení na veřejný zájem. Nejedná tedy o obecný systém podrobnější diferenciace standardně rozčleněných funkcí mezi dvěma úrovněmi plánu, (jako je tomu například v Berlíně mezi Flächennutzungsplan a Bebauungsplan), ale spíše odpověď na konkrétní otázky typu „jak velké plochy kanceláří jsou pro tento charakter města příliš?“, nebo upozornění, že je vhodné uvědomit si v případě umisťování veřejného vybavení jejich vazbu na počet návštěvníků a prostorové nároky. Je tedy jako ostatní nástroje Structuurvisie zacílená už na konkrétní problémy a trendy rozvoje města. < < 15.17 g 5m G Dílčí závěry: Berlin, den 29.04.2008 Noormann-Wachs < www.wien.at/flaechenwidmung/public Amsterdam, NL, 2011 Bezirksamt Spandau von Berlin Berlin, den 8.12.2006 Automatisierte Liegenschaftskarte, Stand November 2006, einschließlich der Grenzvermessung mit Grenztermin vom 28.11.2008 der ÖbVI Diethild Noormann-Wachs Flächenwidmungs- und Bebauungsplan g 5m G Příklad: Locatiebeleid, Berlin, den 21.03.2007 I Bebauungsplan VIII-238 festgesetzt am 1.11.2005 a strategie umístění Aufgestellt: Berlin, den 8. Dezember 2006 Bezirksstadtrat 8,0 49 A Die vorstehende Zeichenerklärung enthält gebräuchliche Planzeichen, auch soweit sie in diesem Bebauungsplan nicht verwendet werden. Zugrunde gelegt sind die Baunutzungsverordnung (BauNVO) in der Fassung vom 23.Januar 1990 und die Planzeichenverordnung 1990 (PlanV 1990) vom 18. Dezember 1990 Röding ,0 Flur 10 Hochspannungsmast Berlin, den 14 96 9 Straßenbegrenzungslinie Hiermit wird beglaubigt, dass der Inhalt dieser Abzeichnung mit dem Inhalt der Urschrift des Bebauungsplans vom 29. April 2008 und den Berichtigungen zur Klarstellung vom 28. November 2008 übereinstimmt. Flur 1 60, Baulinie, Baugrenze Zaun, Hecke 14 1 z.B. Grundstücksnummer Bordkante ND Schornstein 14 2 Flurstücksnummer, Flurnummer Mauer, Stützmauer ND Naturdenkmal (Laub-, Nadelbaum) 11 1 Udržitelná lokalizace: Straßenbahn Eintragungen als Vorschlag Lyon, FR GB III 14. 35,4 z.B. des Bebauungsplanes Abgrenzung unterschiedlicher Nutzungen Umgrenzung der Flächen für St Gemeinschaftsgaragen Zu diesem Bebauungsplan gehört ein Grundstücksverzeichnis + New York, US Umwelteinwirkungen im Sinne des Bundes-Imissionsschutzgesetzes bestimmte luftverunreinigende Stoffe nicht oder nur beschränkt verwendet werden dürfen Arkade Gemeinschaftsstellplätze Spandauer 219 København, DK Umgrenzung der Gebiete, in denen zum Schutz vor schädlichen HOTEL z.B. Wirtschafts-, Industriegebäude (III) IV 100m nach § 9 Abs. 1a Baugesetzbuch (Kombination mit anderen Planzeichen möglich) mit Geschoßzahl und Durchfahrt B.D. 3,0 Sträuchern Umgrenzung von Flächen für Zuordnungen Grenze des räumlichen Geltungsbereiches I 221 Bäumen sonstigen Bepflanzungen 8,0 218 288 40 für Bepflanzung und Erhaltung Erhaltung von Mit Geh-, Fahr- und Leitungsrechten zu Abzeichnung C II Umgrenzung von Flächen mit Bindungen Sträuchern Laubbaum, Nadelbaum 3 1 IV Flächen für Wald Wasserflächen Planunterlage 56,6 28 35,4 Flächen für die Landwirtschaft Wohn- oder öffentliches Gebäude 1 2 II T belastende Flächen 8,0 28 3 1,0 3 II Trafostation z.B. Umgrenzung der Flächen für (II) 3A I G freizuhaltenden Flächen 57,0 m über NHN 33,3 Gasdruckregler z.B. ÖFFENTLICHE PARKANLAGE z.B. PRIVATE DAUERKLEINGÄRTEN GASWERK Kinderspielplatz 5,0 N 89,1° 189 03. ie 10. 222 233,5 64,0 Str .- 3.1 Straßenseite in m über NHN z.B. Sichtflächen OK I Straßenseite Bereich ohne Ein-und Ausfahrt Höhenlage Oberkante Straße Besonderer Nutzungszweck von Flächen 9 1 140,8° 29 36 253,5 10.03.1893 f. Bfl .0 10 II III .0 5,0 0,1 ,5 14 178,5° 10.03.1893 fl.-linie 10 ie 5,0 224 37 73 r 3 orfe 189 03. f.f. Str.-u.B lin straße O 24 3 10.03.1893 B.D. Str.-u. ie 10. Bfl.-lin end Str.-u. Neu Bfl.-lin Bebauungsplan VIII-535 f.f. 74 III fl.-linie 12 M f.f. 73A V II f. 38 632 II 103 I 103 I 6 Park- 190 V I I .- 156,0° 1,0 15 P f.f. Str.-u.B 42 Bfl Straßenseite Bereich ohne Einfahrt Öffentliche und private Grünflächen 57,0 (Aufbau) 3 TH 12,4 m über Gehweg FH 53,5 m über NHN OK 124,5 m über NHN OK 116,0 bis 124,5 m über NHN OK 124,5 m über NHN z.B. Bereich ohne Ausfahrt FUSSGÄNGERBEREICH Vorkehrungen zum Schutz vor schädlichen Umwelteinwirkungen im Sinne des BundesImissionsschutzgesetzes Umgrenzung der von der Bebauung 56,6 L 30 6 5,0 5 2 10.03.1893 10.03.1893 633 II 103 f. I I I I I I Spielplatz Lynarstraße nie f.f. Str.-u.Bfl.-li u. 89 z.B. Sonstige Festsetzungen 4 D z.B. Mindest-und Höchstmaß Flächen für Sport- und Spielanlagen Entwicklung von Boden, Natur und Landschaft 14,0 V 10,0 72 V 1 .- 3.1 8,0 57,0 (Aufbau) 17,0 3,0 Straße 227 nie f.f. Str.-u.Bfl.-li 104 14 I I 5,0 I I f.f. Str.-u.Bfl.-linie 10.03.1893 228 f. Str Berlin, DE 5,0 I I I V I I I I 226 757 101 Q I 39-42 Amsterdam, NL 225 IV 1,0 5 5 Bebauungsplan VIII-536a festgesetzt am 11.10.2005 13 z.B. Oberkante Straßenbegrenzungslinie Garagen 1,5 33,4 z.B. Firsthöhe JUGENDFREIZEITHEIM Stellplätze 56,6 Höchstmaß Traufhöhe zwingend sonstigen Bepflanzungen 8,0 OK 33,3 I 0,4 als Umgrenzung von Flächen zum Schutz, zur Pflege und zur MI 3 V f.f. Str.-u.B fl.-linie 5,0 5,5 V R 5,0 z.B. Bäumen 1 1 56,6 57,0 m über NHN 12,0 ütz .1893 .1893 S 83,1° 5,7 (II) WA 1 190 GF 500 m2 GF 400 bis 500 m2 3,0 BM 4000 m3 z.B. z.B. (§ 23 Abs.3 Satz 3 BauNVO) als zum Anpflanzen B.D. 5,0 Flur 118 ND 0,5 bis 0,7 Hochspannungsleitung D 6,0 K Sch 10.03 10.03 raße orfer St .Bfl.-linie .Bfl.-linie 3 3 5,0 2,2 z.B. Anpflanzen von 56,6 46,5 f.f. Str.-u.B fl.-linie J Höhe baulicher Anlagen über einem Bezugspunkt Umgrenzung von Flächen 57,0 (Aufbau) 33,4 5,0 10.03.1893 I en- f.f. Str.-u f.f. Str.-u Neuend Flur 8 12,0 ÖFFENTLICHE PARKANLAGE, ÖFFENTLICHER SPIELPLATZ 79 1 0,4 1,0 (II) 3 5 202 Bebauungsplan VIII-537 I T 203 0,7 Umgrenzung der Flächen für besondere Anlagen und WA 2 V (§ 23 Abs.3 Satz 1 BauNVO) z.B. Anpflanzungen, Bindungen für Bepflanzungen, Schutz und Entwicklung von Boden, Natur und Landschaft OK 5,0 (§ 23 Abs.3 Satz 1 BauNVO) Baugrenze Oberirdische Hauptversorgungsleitungen Bemaßung s. Nebenzeichnung 1, 1:100 57,0 m über NHN I Der gesamte Geltungsbereich des Bebauungsplanes liegt gemäß der Verordnung über die Festsetzung des Lärmschutzbereiches für den Flughafen Berlin-Tegel vom 4. Juni 1976 in der Fluglärmschutzzone 2. Baulinie Linie zur Abgrenzung des Umfanges von Abweichungen Baumasse z.B. B.D. 33,3 IV Geschlossene Bauweise 2 WO z.B. z.B. D 27 Nachrichtliche Übernahme nur Hausgruppen zulässig nur Einzel- und Doppelhäuser zulässig SO WR Baumassenzahl 56,6 33,4 5,0 14 II 93 nur Doppelhäuser zulässig Private Verkehrsflächen V 93 197 9 IV 10 f.f 8 Bf 3. (II) 11,0 205 u. .0 0,6 III III-V V o E D H ED g nur Einzelhäuser zulässig WASSERSPORT z.B. z.B. RAD - UN D FU SSW EG 5. Auf der Fläche E–F–G–H–J–K–L–M–N–O–P–Q–R–S–T–E ist die festgesetzte Nutzung bis zur Bestätigung der Bodensanierung durch die zuständige Behörde (Umweltamt) unzulässig. r.- 10 (§ 10 BauNVO) (§ 11 BauNVO) (§ 9 Abs. 1 Nr. 6 BauGB) 0,4 GR 100 m2 Offene Bauweise Flächen für Versorgungsanlagen, für die Abfallentsorgung und Abwasserbeseitigung sowie für Ablagerungen I II IV V 7 Sondergebiet (Erholung) Sonstiges Sondergebiet z.B. als Mindest- und Höchstmaß zwingend Verkehrsflächen 33,2 63,5 D (§ 9 BauNVO) z.B. Grundfläche als Höchstmaß Verkehrsflächen besonderer Zweckbestimmung z.B. öffentliche Parkfläche 66,5 201 (§ 8 BauNVO) Industriegebiet Grundflächenzahl Zahl der Vollgeschosse Straßenverkehrsflächen 1,0 5,0 5,0 (§ 7 BauNVO) Gewerbegebiet z.B. 149,3° 13,3 5,0 4. Im Geltungsbereich dieses Bebauungsplanes treten alle bisherigen Festsetzungen und baurechtlichen Vorschriften, die verbindliche Regelungen der in § 9 Abs. 1 des Baugesetzbuches bezeichneten Art enthalten, außer Kraft. F I 15 V Kerngebiet WS WR WA WB MD MI MK GE GI SO Flächen für den Gemeinbedarf 33,2 5,0 5,0 6 (§ 6 BauNVO) als Mindest- und Höchstmaß 7,0 V 5 V 3. Die Einteilung der Straßenverkehrsfläche ist nicht Gegenstand der Festsetzung. (§ 5 BauNVO) Mischgebiet Geschoßfläche als Höchstmaß MI 1 4 Dorfgebiet als Mindest- und Höchstmaß 1 2 57,0 m OK über NHN 5,0 2,0 93 3 189 33,3 0,6 1,2 V 2. Die Fläche C ist mit einem Leitungsrecht zugunsten der Berliner Wasserbetriebe zu belasten. 30 . St 3.1 (§ 4a BauNVO) Geschoßflächenzahl als Höchstmaß MI 2 5,0 I 20 .0 (§ 4 BauNVO) ,8 f.f 1. In den allgemeinen Wohngebieten WA 1 und WA 2 sowie im Mischgebiet MI 1 sind auf den nichtüberbaubaren Grundstücksflächen Stellplätze und Garagen sowie Nebenanlagen im Sinne des § 14 der Baunutzungsverordnung unzulässig. 10 e (§ 3 BauNVO) Besonderes Wohngebiet Wohnungen 70,5 St f.f. .B Reines Wohngebiet Allgemeines Wohngebiet z.B. 24 Textliche Festsetzungen r.-u (§ 2 BauNVO) Beschränkung der Zahl der 5,0 1 III 3 89 Kleinsiedlungsgebiet z.B. WOCHENENDHAUSGEBIET 5,7 III 135 3 10.03.1893 883 75 25 49 1 (II) 5,0 1,1 135 2 l.-linie f.f. Str.-u.Bf 10 149 10.03.1893 Schäfer- 0 5 147 06.08.1973 ze f. Baugren 06.08.1973 l.-linie f.f. Str.-u.Bf Planunterlage: 184 atzgeb. - u.Stellpl 66 1 134 1 str (II) IV Fläche f. Garagen 135 1 973 134 5,0 VIII VII VIV Festsetzungen Art und Maß der baulichen Nutzung, Bauweise, Baulinien, Baugrenzen, Höhe baulicher Anlagen I 2 Nebenzeichnung 1 1:100 Zeichenerklärung 911 134 134 6 f.Baugrenze 06.08.1973 134 8 .Gar.- u.Stellpl Flächen f. 06.08.1973 gebäude 11 800 Bebauungsplan VIII-86 festgesetzt am 6.08.1973 25 100 Maßstab 1 : 1000 Jak Locatiebeleid tak Kantorenstrategie jsou založeny na dynamice. Hybnou silou je v prvním případě přirozeně rozvoj, samotná Structuurvisie počítá s nárůstem počtu obyvatel. Jak ale ukazuje druhý příklad, je možné využít “hybnost“ vnesenou do struktury města nutným smršťováním, a zavelet tak ke strategickému ústupu. V obou případech je ale zásadní, že zde pomocí těchto politik a strategií které jsou součástí Structuurvisie územní plánování na rozdíl od českého systému nehraje roli pouze „nalezení plochy pro kvantitativní rozvoj“ ale naopak, rozvoj nebo ústup jsou příležitostí (nebo nástrojem) k přestavění vnitřní struktury města a jeho optimalizaci směrem k udržitelnosti. Rozvoj města tedy není postaven na dichotomii mezi plochami „hotovými“ a „k zastavění“ ale kompletní stav je vždy integrální součástí rovnice. Dynamiku najdeme i v politikách zaměřených na aktualizaci vybavení (např. Programma Maatschappelijke Investeringen, tedy Program sociálních investic), kde nastavený proces vytváří automatickou smyčku zpětné vazby. Tyto zpětné vazby se mohou samy postupně stát součástí analýzy, tedy meta-procesem, na základě kterého je možné odvodit nutnou míru flexibility lokalizace vybavení. Literatura: ALEXANDER, Christopher, 1965. City Is Not a Tree. Architectural Forum. BERGHAUSER PONT, Meta a Per HAUPT, 2010. Spacematrix: Space, Density and Urban Form. ISBN 9056627422. BERGHAUSER PONT, M., van NES, A., and MASHHOODI, B.. COMBINATION OF SPACE SYNTAX WITH SPACEMATRIX AND THE MIXED USE INDEX - The Rotterdam South test case. In: GREENE Margarita, REYES José, CASTRO Andrea. Proceedings: Eight International Space Syntax Symposium. Santiago de Chile: PUC, 2012. ISBN: 978-956-345-862-6 CARMONA, Matthew, 2010. Public places, urban spaces: the dimensions of urban design. Routledge. CEC (COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES), 1990. EU Green paper on the urban environment [online]. Dostupné z: doi:97-22-77-61187-1 DEVERTEUIL, Geoffrey, (2000). Reconsidering the Legacy of Urban Public Facility Location Theory in Human Geography. In: Progress in Human Geography. 24(1): 47-69. EC (European Commission), 1999. European Spatial Development Perspective (ESDP) – towards balanced and sustainable development of the territory of the European Union, available at: http://ec.europa.eu/ regional_policy/sources/docoffic/official/reports/pdf/ sum_en.pdf EC (European Commission), 2006. Communication from the Commission to the Council and the European Parliament : Thematic Strategy on the urban environment. FIALOVÁ, I. ČECHOVÁ, K. KUNEŠOVÁ, D. Sběr územních plánů - EU. In: Metodika zadávání územních plánů - Analýzy vybraných témat. Praha: ČVUT, 2015. 368 s. ISBN 978-80-01-05705-6. GLAESER, Edward L., et a, 1991. Growth in cities. National Bureau of Economic Research. GLAESER, Edward L, 1998. Are Cities Dying? Journal of Economic Perspectives [online]. roč. 12, č. 2, s. 139–160. ISSN 0895-3309. Dostupné z: doi:10.1257/jep.12.2.139 HEALEY, Patsy, 1992. Planning through Debate: The Communicative Turn in Planning Theory. The Town Planning Review [online]. roč. 63, č. 2, s. 143–162. ISSN 0041-0020. Dostupné z: doi:10.2307/40113141 HILLIER, Bill; HANSON, Julienne, 1984. The social logic of space. Cambridge: Cambridge university press. HILLIER, Bill; SAHBAZ, Ozlem, 2009. An evidence based approach to crime and urban design, or, can we have vitality, sustainability and security all at once. In: R. Cooper, G. Evans, C. Boyko, C.(eds.), Designing Sustainable Cities: Decision-making Tools and Resources for Design, Wiley Blackwell. 163-186. HIRT, Sonia; The devil is in the definitions: Contrasting American and German approaches to zoning. In: Journal of the American Planning Association. Taylor & Francis, 2007. 73(4): 436-450. HNILIČKA, Pavel, 2014. Pražské stavební předpisy s aktualizovaným odůvodněním. 1. vyd. Praha: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, 215 s. ISBN 978-80-87931-17-2. JACOBS, Jane. The Death and Life of Great American Cities. Random House, 1961. JENKS, Mike, Elizabeth BURTON a Katie WILLIAMS, 1996. The Compact City: A Sustainable Urban Form? ISBN 0419213007. JONES, Colin a Charlotte MACDONALD, 2004. Sustainable Urban Form and Real Estate Markets. European Real Estate Conference, Milan. s. 2–5. KIMINAMI, Lily; BUTTON, Kenneth; NIJKAMP, Peter, 2006. Public facilities planning. Edward Elgar. ISBN: 978-1845420260 KLAASEN, Ina; ROOIJ, Remon; VAN SCHAICK, Jeroen. Network cities: operationalising a strong but confusing concept. In: ENHR 2007 Conference Sustainable Urban Areas. Rotterdam. 2007. KOHOUT, Michal; Filip TITTL; Jan KARÁSEK; Šárka DOLEŽALOVÁ; David TICHÝ. Analýzy vrstev a procesů - Části / Mezoúroveň II. In Metodika zadávání územních plánů - Analýzy vrstev a procesů. Praha: Fakulta architektury ČVUT, 2015, s. 145-217. ISBN 978-80-01-05704-9. KOSTER, Hans R. A. a Jan ROUWENDAL, 2012. The Impact of Mixed Land Use on Residential Property Values. Journal of Regional Science [online]. roč. 52, č. 5, s. 733–761. ISSN 00224146. Dostupné z: doi:10.1111/j.1467-9787.2012.00776.x KOSTER, H. R. A., 2013. The Internal Structure of Cities: The Economics of Agglomeration, Amenities and Accessibility. Amsterdam: Rozenberg Publishers. ISBN: 978 90 361 0346 6 LEHNERER, Alex, 2009. Grand Urban Rules. Rotterdam: 010 Publishers. LINDHOLM, Gunilla, 2015. Localization as an act of planning: Contextual conditions for planners’ acting space. In: Ed. Milan Macoun & Karel Maier. Book of Proceedings AESOP Prague Annual Congress 2015. Association of European Schools of Planning. 2846–2856. ISBN 978-80-01-05782-7. LYNCH, Kevin, 1984. Good city form. MIT press. MASHHOODI, B., BERGHAUSER PONT, M.. Studying land-use distribution and mixed-use patterns in relation to density, accessibility and urban form. ISUF 2011, Montreal, Canada, August 2011 MORA, Rodrigo. Land uses in the context of a perfect grid: The case of Barcelona. In: Proceedings 4th International Space Syntax Symposium. London. 2003. p. 103.1-12. NEWMAN, Peter; THORNLEY, Andy. Urban planning in Europe: International competition, national systems, and planning projects. Psychology Press, 1996. POPE, Albert, 2008. Terminal Distribution, In: SEGAL Rafi, VERBAKEL Els. AD Cities of Dispersal. 136. ISBN: 978-0-470-06637-9 PUNTER, John, Matthew CARMONA a Adam PLATTS, 1994. The design content of development plans. Planning Practice & Research [online]. B.m.: Routledge, 1.1., roč. 9, č. 3, s. 199–220. ISSN 0269-7459. Dostupné z: doi:10.1080/02697459408722930 RANTANEN, Annuska; Sanna ILTANEN; Anssi JOUTSINIEMI, 2014. Systemic Sustainability and Emerging Diversity of Shopping Concepts in Urban Multi-agent Networks. In: New Urban Configurations. B.m.: IOS Press, s. 510 - 517. ISBN 978-1-61499-365-0. RAPPAPORT, Jordan, 2008. A productivity model of city crowdedness. Journal of Urban Economics [online]. roč. 63, č. 2, s. 715–722. ISSN 00941190. Dostupné z: doi:10.1016/j.jue.2007.04.008 READ, Stephen a PINILLA, Camilo, 2008. Visualizing the Invisible: Towards an Urban Space. In: Spacelab, 1. Amsterdam: Techne Press, 196. ISBN: 90-8594-003-6 REIMER, Mario; GETIMIS, Panagiotis; BLOTEVOGEL, Hans (ed.), 2014. Spatial Planning Systems and Practices in Europe: A Comparative Perspective on Continuity and Changes. Routledge. SALINGAROS, NIKOS A, 2005. Connecting the Fractal City. SCOPPA, Martin Dennis, 2013. Towards a theory of distributed attraction: the effects of street network configuration upon the distribution of retail in the city of Buenos Aires. SOLOMON, Jonathan D. Seeing the City for the Trees. Models : 306090 Books, Vol. 11. 306090 Inc, New York, 2007. 246. ISBN 978-1-56898-734-7 SPYROPOULOS, Theodore. Adaptive Ecologies : Correlated Systems of Living. London: Architectural Association Publications, 2013. 333. ISBN 978-190789613-2. TEITZ, Michael B, 1968. Toward a theory of urban public facility location. In: Papers of the Regional Science Association. Springer-Verlag. p. 35-51. VAN DEN HOEK, J. W.. The MXI (Mixed-use Index) as Tool for Urban Planning and Analysis [online]. Dostupné z: http://www.corporationsandcities.org/ WCED (WORLD COMMISSION ON ENVIRONMENT AND DEVELOPMENT), 1987. Our Common Future. Report of the World Commission on Environment and Development. Oxford University Press, USA. p. 383. ZAMMIT, Antoine, 2014. Unlocking policy documents: policy analysis in urban design. In: CARMONA, P. M. Explorations in Urban Design: An Urban Design Research Primer. 111.