10.4. Výročí masakru v Dair Yasin - Domů

10.4. Výročí masakru v Dair Yasin - Domů

10.4. Výroèí masakru v Dair Yasin
Fahmi Zaydan
Kdo vlastnì vyprovokoval terorismus? Lidice v Palestinì:
Pøed 57 lety, 9. dubna 1948 zapoèal jeden z nejznámìj¹ích masakrù palestinských civilistù, na základì kterých ¾idé
vybudovali svùj stát Izrael. Brutální vra¾dìní a decimování civilistù vydìsilo palestinské obyvatelstvo a pøinutilo ho
uprchnout, èím¾ byl vytvoøen prostor pro ¾idovskou kolonizaci. Dair Yasin je tedy jakýmsi symbolem izraelské státnosti.
Jak se pozdìji vyjádøil tehdej¹í velitel sionistických teroristických komand Irgun a pozdìj¹í izraelský premiér (a nositel Nobelovy
ceny míru) Menachen Begin, Izrael by bez Dair Yasin, který zasel strach do srdcí Palestincù, vznikal jen tì¾ko.
Valné shromá¾dìní OSN schválilo dne 29.11. 1947 rezoluci, ve které rozdìlilo Palestinu na dvì území - ¾idovské a
palestinské. Ji¾ touto rezolucí, která pøiznala novì vytváøenému Izraeli více území ne¾ Palestinì byli Palestinci nuceni
opou¹tìt své domovy. Pro Izrael to v¹ak bylo stále málo a vyslal svá elitní teroristická komanda Irgun, Stern, Tsel a
Haganah, aby systematicky vra¾dily a masakrovaly palestinské obyvatelstvo, vyvolávaly strach a hrùzu a vyhnali je
z Palestiny.
Dair Yasin byl zøejmì vybrán úplnì náhodnì, jednalo se o obyèejnou palestinskou vesnici, kde nebyl oèekáván odpor.
V noci z 9. na 10. dubna 1947 vnikla sionistická komanda do vesnice a zahájila útok. Strategie byla jednoduchá.
Zapálit domy, a se zbranìmi èekat u dveøí, a¾ budou vydì¹ení lidé utíkat ven pøímo pøed hlavnì ¾idovských zbraní. Pokud z dom
Palestinci nevybíhaly dostateènì rychle, pomáhaly jim v tom èlenové sionistických komand nálo¾emi vhazovanými do domù.
Teroristé postupovali pomalu a dùkladnì. Bìhem noci se jim podaøilo podpálit celou vesnici a povra¾dit stovky obyvatel,
vèetnì ¾en a dìtí. Poté pøi¹lo na øadu systematické prohledávání rozvalin, které pokraèovalo po celý den 10. dubna 1948.
U¹etøen nebyl nikdo. Rozkaz znìl jasnì - srovnat vesnici se zemí a zabít ka¾dého Palestince. Mrtvoly zabitých vesnièanù poté
komando Haganah odtáhlo do masové hrobu za vesnicí, kde je polilo benzínem a zapálilo.
Jeden z pøe¾iv¹ích, tehdy dvanáctiletý Fahmi Zaydan, popsal své zá¾itky Èervenému køí¾i takto: "®idé naøídili ka¾dému z mé
rodiny vstát a postavit se èelem ke zdi. Pak zahájili palbu. Byl jsem zranìn do boku. Mnoha dìtem se v¹ak podaøilo
zachránit, nebo» jsme byli schovaní za svými rodièi. Kulka ale zasáhla lebku mé vedle stojící ètyøleté sestry, a zabiti byli
v¹ichni co stáli podél zdi, mùj otec s matkou, dìda s babièkou, strýc a tety a jejich dìti." Fahmi Zaydan pøe¾il jako jediný ze
své rodiny a aè ranìn, hrùza mu dala køídla a podaøilo se mu utéct.
Vyprávìní Palestincù, kterým se podaøilo uprchnout, vyvolalo hrùzu mezi Palestinci, kteøí zaèali hromadnì opou¹tìt své
domovy. Strategie sionistických komand byla úspì¹ná. Masakr mìl v¹ak i své negativní dopady a Mezinárodní èervený køí¾ se
domáhal inspekce pøímo na místì. Sionistická komanda dostala rozkaz odstranit návìstí ze silnic a znemo¾nit delegaci
dosáhnout Dair Yasin pøedtím, ne¾ "se uklidí". Uklízelo se rychle a peèlivì, domy byly srovnány se zemí, mrtvoly páleny a
urychlenì pohøbívány do hromadných hrobù. Kdy¾ na místo dorazila koneènì delegace èerveného køí¾e, tehdej¹í ¹éf
Mezinárodního èerveného køí¾e v Palestinì Jacque de Renee popsal èleny sionistických komand takto: "Byli to mladí mu¾i a
teenageøi, dívky i chlapci, po zuby ozbrojení pistolemi, samopaly a ruèními granáty, vìt¹ina z nich postøíkaná krví".
Z masakru v Dair Yasin se stal zakrátko symbol sionistického teroru vùèi bezbrannému civilnímu obyvatelstvu,
bezohledné krutosti a cynismu. Menachen Begin, pozdìj¹í izraelský premiér v dobì izraelské krvavé okupace Libanonu, se
ve své knize o akci sionistických komand Irgun v Dair Yasinu, kterým v té dobì velel, vyjádøil takto: "Tato operace mìla
ohromný a neoèekávaný úspìch. Poté, co usly¹eli zprávy o Dair Yasin, Arabové v panice utíkali. Uprchlo celkem 800 000
Arabù, kteøí do té doby ¾ili na území dne¹ního Izraele a zùstalo jich pouhých 165 000." Ve skuteènosti do¹lo k exodu je¹tì
vìt¹ího poètu Palestincù, pøièem¾ poèet je odhadován na nìco kolem jednoho milionù obyvatel.
Z Dair Yasin se stal ponìkud krvavý symbol izraelské státnosti.
http://parat.webzdarma.cz - parat.webzdarma.cz
Powered by Mambo
Generated: 12 October, 2016, 22:44