"` f -I

1
pfïspÌVEK
K FAUNISTICE KRA,SCÙMORAVYA SLOVENS:!CA
S EKOLOGlcmI
A BIONOMICKÝMI POZNÁUKAMI
BElfRAG ZUR FAUNISTIK PRACHTKÁFERMAHRENSUND DER SLOWAKEI
MIT DEN EKOLOGISCHEUND BIONOMISCHE BEMERKUNGEN
.( COLEOPTERA BUPRESTIDAE)
Vítìzslav
Cílem
tohoto
nost
s nìkolika
které
lokality
guerini
.pøíspìvku
je
zajímavými
Lac.
je
sám,
dìkuji
druhy
pro
jednotlivé
nový
pro
ÈSSR.
Dicerca
r
"'
Miroslavu
acuminata
ceny
f
Dále
uvedeno,
Pall.
spoleènì
nové
své
sbìry
a
prováèlánku
Bílému.
8.
Ratz.,
jsem
sestavování
Svatopluku
nì-
j,grilU8
z ekologie
a determinace
or.,Stakèín
betUleti
druhu
poznatky
pøi
veøej-
z nichž
a nález
Za pomoc
a RNDr.
-Slovakia
s Agrilus
entomologickou
našem území,
uvádím
v mé sbírce.
Kocourkovi
na
O.
1973,
A.graminis
3 ex.
C.
et
chy-l'
G.,
-A.
I
viridis
L.(Buprestidae)
a Xylotrechus
capricornis
d;;;;~lavipes
Schr.(Cerambycidae)
za poledního
Gebl.,
Acanthožáru,
nehnutì
se-
dící
vývoj
na
øezu
nahnilém
je
J
jsou
širokou
krascd
jsou
exempláøe
Ing.
seznámit
nálezy
bionomie
uvedených
druhd.
Pokud není v textu
jinak
dìl
Kubáò
Dicerca
vý
èerstvì
døevì
tìsnì
pod
berolinensis
ex.
ex.
na
kmenech
buku
pinus),
lacky
hlohu
vìtvích
-Moravia
usychajících
31.7.
or.
1974
1974 3 ex.
stejným
kopce,
4 ex.
vypìstoval
Josef
vzácný
druh
je
(Malacky),
lední
Phaenops
Samièka
ných
jižní
dobì
vìtvi,
Morava
byl
chytán
formaneki
klade
v ÈSSR
nejradìji
(Pirus)
11.
Sv.
z nìkolika
v jižních
na výsl~1ch
Zprávy ~eskos1ovénské epol.
Èechách
.Vyvijí
do suchých
1972,2
nebo
mer.,
kopce)
borových
Mavelmi
Slovensko
a v
popsaná
schnoucích,
v od-
Pavlovské
Tento
se v borovicích
okrajích
entomologické
occ.,
záp.
novì
ex.
poèasí
Bílý).
lokalit:
(Car-
Pall.
Slovakia
(Rohatec,Bzenec',Pavlovské
i
,habru
7.
nase i
stromd,
acuminata
Moravia
(det.
,
listnatých
tamtéž;
zpdsobem;
Hála
Plešiyec,
Vyvíjejí
za sluneèného
1 ex.
bohemicaBílý
zpravidla
.
D.
Rohatec
borovicích
26.7.
znám
jako
1 mrt-
(Carpinus)
lesa.
i .
komOrka
or.
habru
hrušnì
obdobnì
suchém
1.6.1973,
rdzných
(Crataegus},
ap.,
v
kukelní
Slovakia
pahýld
listnatého
a silnìj~ích
hodinách;
bøíz,
vývoj.
Vyškov
porostu;
okrajích
Jakobs.
poledních
vyslunìných
habrového
(Quercus)
okrajových
'Betula).
z polosuch3ch
(Fagus),
dubu
Phaenopsformaneki
na
zemi
na vyslunìných
v suchých
bøíz
døeva.
Má víceletý
-Moravia
centr.,
vypìstováno
iezených
napø.
kmínkQ a vìtví
povrchem
Hrbst.
nalezen
mnoho
pokácených
pos-
rasa
':
(Pinus).
5-15
lesd.
~SAV, Praha, 14, 1978
cm
silLarva
21
postupnì vyžirá
asi 4-10 mm široký,
mìlký požerek, velice
podobný
požerku Anthaxii,
na rozhrani
døeva a kdry,
jen málo ponoøený
do
døeva. Požerek je ucpán zrnitì
polokrUhov~tými
vrstvièkami
zbytku
žiru,
èervenohnìdý
s bìlavými
èásteèkami døeva. Až pøi vniku
do
døeva se objevi
ploška ,žlutobilých
pilin.
Larva se kukli
v mìlké
jamce pod kùrou nebo, hlavnì
v tenších vìtvích,
vy tváøi šikmo popoženou komOrku pod povrchem døeva. Výletový
otvor je oválný,
totožný se zálezem. Vývoj dvouletý.
Anthaxia hackeri Friw.
-Moravia
mer.,
Bøeclav 3. 3. 1974 1 ex. z jilmu (Ulmus); Moravia mer.,
Dolní Vìstonice
vice ex. v prosinci
z
jilmu.
Vyvijí
se ve vìtvieh
a kmenech, zatím zjištìn
pouze na této døevinì.
Anthaxia
semicuprea Kust.
-Moravia
Mer., Bøeclav 16. 3. ,1974 7 ex. z
vrcholových
vìtví
jilmu
(Ulmus);
Slovakia
mer.,
Kováèov 10.5.1974
1 ex. na kvìtu
jestøábniku
(HieraciÙm);
Moravia mer.,
Bøeclav
16.11.1975 více ex. z o~lunìných
vìtvi
jilmd a babyk (Acer
campestre).Dále
byl zjištìn
v ovocných i jiných
listnatých
stromech.
Napadá hlavnì
1-5 cm silné vìtve,
kde larva postupnì
vyžirá
až
4
mm širokou
chodbièku pod kdrou.
Požerek je zrnitì,
pdlkruhovitì
vrstvený,
èervenohnìdý
se žlutavými
èásteèkami døeva a jako u vìtšiny ~thaxii
do døeva jen mìlce prohlouben.
Na konci po~erku
se
objevuje
typická
ploška žlutobilých,
jemných pilin,
prozrazující
taøka kolmý zález do døeva, kde se larva kuklí.
Výletový
otvor
je
totožný
se zálezovým, oválný.
Vývoj je jedno- až dvouletý.
DrUh
pøezimuje jako imago, vylétá
nìkdy již koncem dubna.
Anthaxia
cendens Panz. -Moravia
cenrt.,
Vyškov,nìkolik
ex.z kdry tøešnì (Cerasus);
Slovakia mer.,
Plešivec
20.2.1974 mnoho ex. pod kdroumahalebky
(Cerasus mahaleb) , spoleènì
s ptosima flavoguttata
lil.
a' Anthaxia
ni tidula
signaticollis
Kryn. Vývoj pod kOrou nebo
v kdøe tøešni,
kukli
se buc1 v typické
komOrce ve døevì nebo v kdøe. Imago je vyvinuto
Nalanda fulgidicollisLuc.
již koncem léta,
-Moravia
mer.,
vývoj
Kobyli
2 -3 letý.
30.6.1973
1 ex.
smy-
kem pøi silném vìtru
na okraji
dubového lesa.
Larva kroužkuje
ještì rostoucí
oslunìné
vìtvièky
dubd.
Agrilus
gueriniLac.
-Moravia
ventr.,
Vyškov 22.7.1973
1 ex. vypìstoval Ing.
Mir.
Kocourek.'Terito
druh,
známý zatim
z Nìmecka,
Fran-
'cie,
Rakouska, Mac1arska, Polska,
Ukrajiny
a jižniho
Švédska, žije
vedøevì
ještì
rostoucích
vì,tví a kminkd jiv (Salix
caprea) , spolu s xylot~echus
panterinus
Sav.
Nový
druh
pro
Èeskoslove~sko
I
-,
Agrilus
~ex.'z
22
subauratus Gebl. -Moravia,
centr.,
Vyškov, vypìstováno
vìtvi
jívy
(Salix
caprea).
Výletové
otvory rdzného
jsem nalezl
v jivách
v okolí Znojma, Blanska a Pelhøimova.
vice
stáøi
Tento
~
)bný
--.
druh
se
vyvíjí
purpurea,
do
rtm
a
do
v
.
t
vièek,
Ý
.Sam~èka
po
po-
Jeji
to-
pøechází
klade
l.arva
.vy
tváøi
~l.po
skoro
t.é-
1. z
ft
.z
~7
larva
podobné
2-8
odboèky
4
poètu
až
.av
kelni
komdrka
Ih.
se
1Jn-
však
na
smìrována.
ìt-
seJ
Agrilus
C.l.
.ex.
;::
ale
jako
go.
je
Vývoj
cyanescens
ì
rostouc
se
vyvíjela
neraci.
I~-
rek,
se
(s
výjimkou
O"
se
nìkolikrát
kdry.
hlub
Na
,
Agrilus
-
až
dvouletý.
betule~Ratz.
4.
-6.8.
a
od
se
v
jedné
vìtvích
Cest
et
lým.
zde
poledni
až
or.,
Nová
9.
ex.
pravdìpodobnì
v
bøíze
-Moravia
or.,
výsledky
pak
velmi
slabé,
a
jsem
4.
-10.
8.
8.
1974
2mm
jen
jednìko-
.Vývoj
je
jedno-
1973
3
spolu
4 ex.,
ex.,
s
v~e
pøede~
.
Rohatec
podmínìné
žiru
popraskán:í.m
cm
lokalitách
27.
a
støedu
vzhdru,asi
20
(Betula)
ranních
pože-
do
nacházel
pisèitem
v
genetý
hromadnì,
-10.
det.).
na
tøezelky\Hypericum)na
nejlepší
na
druhá
až
šikmo
Stakèin
Sedlica
(Hladil
-více
Creutz.
horka
kusd
ge-
povrch.Smìr
zduteninami
kde
vyvíjí
druhé
složi
nejde
vyskytuje
bøizy.
Gory
sm1káním
byly
5
mnoho
a
pod
smìrované
druhu,
-Slovakia
hyperici
jeví
cm
ima-
se
opìt
však
Druh
jako
po
vìtve
0,5
cyanescens
vìtvi
chytáno
na
graminis
sbìru
døevì,
pøedešlého
4 ex.;
e;.
se
ve
i
až
má
povrch
a kdry.
pøedešlý
napadené
šikmo
na
-VI.1974
odumírají
nikdy
nìkdy
je
však
Jako
døevì,
v
Ku-
až
V.
o
sebou
\
Vyškov
,nejvýše
Agrilus
1974
Vývoj
ve
se
"høebínkem",
døeva
Larv'a
však
fázi
za
nim.Komdrka
výjimeènì
silnì
navenek
komdrce
rozdíl
exempláød
Agrilus
-ky
v
požerky,
lik
a
tìsnì
mm vrstvou
døevì.
.
vìtvièek)
zmìní
oko.
o
suchém
bude
pøedhryzán
nìkdy
-
viditelných.
tímto
(Lonicera).
poznat
otvdrku
Jedná
øádce
pøed
velmi
jednalo
kdrou
tenkých
se
-5
které
v
za
certtr.,
zimolezu
se
pod
1
kukla,
vìtvích,
již
Kukli
notlivé
~grilus
ze
cm
lze
V koneèné
dobøe
larvou
-Moravia
i ch
"høebinku".
v
larva
známa,
podobný
komdrku
.
nebo
dvouletý.
Ratz.
-5
není
prokusu~e
larva
støídavì
1-
1
není
døevì.
nìkdy
žíru
kulatého
syrovém
velice
vytváøí
otvor
Vìtšinou
race
až
a
mi
døeva.
a
kterou
až
kdrou
do
svého
døeva,
jdoucí
vìtvi
.
vypìstováno
~ešt
.
v
avšak
tenšich
obrátí
pøezimuje
Je
~
"oèka",
~mago
'
v
pod
zde
bìhem
"oèka"
vìt-
jde
pokraèuje
oválného
S.
zajímavý
vnikne
èasto
útvar,
vìtšinou
Nejprve
povrch
žirem
vel~ce
tenkých
posléze
požerek
dlouhý
Vyletový
dø eva,
4
s
kdøe
je
larva
a
tohoto
cm
a
14,
døeva.
na
caprea,
pahýlkd
dokola
Velmi
(Salix
~e
suchých
ucpaného,
tvoøeni
vrb
živého
odboèku
podle
souviset
vytváøí
do
..
vìtve.
kolmou
Pr~è~na
~..
o èk a".
'x.. po~erek
dlouhý
spirálovitý
kOry
pravdìpodobnì
cm
do
silnìjší
odstranìní
6O
kolem
taøka
do
vìtvích
vajíèko
køivce.
i
silných
pøejde
nepravidelné
složitý,
cm
) .40-
.
odkud
lké
-4
.
.aur~ta
S
slož~
0,5
-30.7.1974
náspu
veèerních
znaènou
stovtrati.
P~i
hodinách,p~es
pohyblivosti
23
imag.
Pozorovánim
stále
v letu,
jen
rostliny.
Druh se vyviji
pøi
hledáni
cm nad zemi.
vory
v jedné
pod
pokožkou,
Našel
až
èásti
bua tìsnì
pod
otvor
pøi
vniku
je
koøend,
kde
ve
èásti
vývoj
èervence
jsem
nevykoubylin,
jde
a postupuje
hloubìji
až
15 cm do
zpìt.
na
ot-
klikatý,
se ponoøi
nebo
listy
s výletovými
Larva
stonek
a
nepravidelnì
spirály.
se obrátí
kor'ene
kulatý,
zpoèátku
taøka
rostoucich
požerky
co koøenových
do pozvolné
stonky
nacházel
do stonkd
tøi
imaga
koncem
otvord
vajièka
Požerek
pøechodem
je
a výletových
jsou
na
Ještì
jsem nejvice
rostlince.
dobì
usedaji
tøezalky.
kladou
se srovná
nejtenšich
vteøi~
požerkd
Samièky
5-10
že v této
na nìkolik
starých
a viceménì
zjistil,
v koøincich
saná imaga.
letový
jsem
Kukli
úrovni
zemì.
se
Vý-
jednoletý.
Zusammen:f'assung
Autor
behandelt
und Bionomie
in
mancher
und
dem slowakischen
ist
neu
fùr
das
seinem
Arten
~er
Beitrag
Gebiet.Der
Gebiet
der
die
Familie
neuen
Lokalitaten,
Buprestidae
Auftreten
der
auf
Art
Agrilus
Ekologie
dem mShrischen
guerini
Lac.
Akademia
nauk
a Podkarpatska,
2,
ÈSSR.
Literatura
R i
c h t
e r
, A.,
1949:
Zlatki.
Fauna
SSSR,
13,
2.
SSSR, Moskva.
R o u bal,
3.
R e i
B ì
j
G o t
t
J.,
1930:
Katalog
Coleopter
Slovenska
Bratislava.
t
e r
, E.,
1911:
Fauna
Germanica,
Kafer,
Stuttgart.
-Bij
e n k o , G. J.,
1965: Opredìlitìl
skoj
èasti
SSSR, Žestkokrylyje
i vììrokrylyje.
Lenigrad.
t w a 1 d , J.,
cd Èeskoslovenska
1968:
Pøíspìvek
nasekomych
" Nauka
k systematice
Col.,Buprestidae
.Acta
III:
ent.
181
-186,
evropìj
", Moskva-
a :f'aunistice
bohemoslovaca,
kras65:
325 -329.
Ad~sa
Vitìzslav
autora
(Anschrift
Kubáò,
Kostelecká
des Autors)
364,
:
796_01
Prostìjov.
,
I
!
I
i
:
24