ZÁ KLADY CHEMIE

ZA KLADY CHEMIE
K cemu je nam chemie?
- vy roba nejruznejsıch materia lu é kovu, l…ku, ř
- prıklady vyuzitımateria lu vyrobeny ch v chemick…m
prumyslu: lepidla, plasty, teflon, postrik na stromy,
vla kno v za rovce, ř
Chemie studuje vlastnosti a pr emeny la tek. Vyuzıva k tomu
postupy é pozorova nı, merenı, pokus (-experiment).
Chemie patrımezi “prırodnıvedyč é zkouma to, co na s
obklopuje.
- predmety okolo na s = telesa
- telesa jsou slozena z la tek (papır, drevo, sklo, ř )
Smysly, ktery mi poznavame vlastnosti latek:
- zrak é skupenstvı, barva, tvar, rozpustnost
- cich é vunea za pach
- chuČ
- hmat é hrubost povrchu, vodivost tepla, pruznost
- sluch é zvukovou vodivost
Chemickazmena (pr emena)
- premena la tky (napr. zahra nım), pomocınız vznikne
la tka, ktera ma jin… vlastnosti
Nekter… vlastnosti la tek se vyjadrujıvelicinami (teplota varu,
teplota ta nı, hustota, ř ). Hodnotu veliciny zjisČ ujeme
merenım.
Na zev
ruznorod…
smesi
Suspenze
Emulze
Pena
Dy m
Mlha
Slozka smesi
rozptylujıcı rozpty lena
kapalina
plyn
pevna la tka
kapalina
plyn
pevna la tka
kapalina
Prıklady
pısek a voda
benzin s vodou
my dlova pena
prach na ulici
oblaky na obloze
Spolecny na zev pro smesi, rozptylovan… ve vzduchu (dy m +
mlha) = aerosol.
Stejnorodž smesi
Nejcastejsıstejnorodou smesıje roztok é vznika
rozpustenım la tky v kapaline(nejcasteji ve vode)
Rozpoustenıpevny ch la tek v kapalinezrychluje:
- vyssıteplota kapaliny
- mıcha nıkapaliny
- rozetrenıpevn… la tky
Roztok, ve kter…m se jiz vıce la tky nerozpustı= nasyceny
roztok
Roztok, ve kter…m je m…nerozpusten… la tky nez v roztoku
nenasycen…m = nenasyceny roztok.
Smesi
Slozenıroztoku :
Hmotnostnızlomek = porovna nıhmotnostıkapaliny a
hmotnosti rozpusten… la tky; je vzdy uda va n
v procentech (%).
La tky, kter… se skla dajız vıce jednodussıch la tek se nazy vajı
smesi (beton é z vody, cementu, pısku).
Nekter… jednodussıla tky se zıska vajıze smesı(z ropy é
benzin, asfalt, mazacıoleje).
w (s) é hmotnostnızlomek
m (s) é hmotnost la tky (slozky) rozpusten… v roztoku
m é hmotnost roztoku
Smesi, ve ktery ch muzeme rozlisit jednotliv… slozky okem,
lupou nebo mikroskopem jsou ru znorodž smesi.
Smesi, ve ktery ch okem ani mikroskopem jednotliv… slozky
rozlisit nemuzeme, jsou stejnorodž smesi neboli roztoky
(ca stice ve stejnorody ch smesıch jsou mensınez 1/100 000
mm).
Roztok, ve kter…m je hmotnostnızlomek slozky roztoku vetsı
nez ve druh…m roztoku je roztok s vetsıkoncentracı. (6%
roztok je koncentrovanejsınez 3% roztok).
Na zev
Smesi
Prıklad
ruznorod… zula, bahno,
stejnorod… vzduch, morska voda
Ru znorodž smesi
Ruznoroda
Ruznoroda
Ruznoroda
Ruznoroda
Ruznoroda
smes kapaln… a pevn… la tky je suspenze.
smes dvou kapalny ch la tek je emulze.
smes kapaln… a plynn… la tky je pena.
smes plynn… a pevn… la ky je dy m.
smes plynn… a kapaln… la tky je mlha.
Metody pouzıvanž k oddelovanıslozek smesi:
usazovanı é vza jemnenerozpoustenıslozky smesı, kter…
majıodlisnou hustotu.
odstr eČ ovanı é prova dıse v odstredivka ch s vyuzitım
odstrediv… sıly.
filtrace é pevn… slozky se zachytına filtru é rozpusten…
protecou jako filtra t.
krystalizace é nekter… la tky se vylucujız roztoku v podobe
krystalu.
destilace é pri destilaci se oddelova nıslozek smesıvyuzıva
jejich ruzn… teploty varu é la tka s nizsıteplotou varu se
zacne vyparovat drıve é destilace je casto pouzıvana
metoda
Slozenı latek a chemickavazba
Latky jsou slozeny z castic
-
vrstvicka nafty na vodese po chvıli zacne trhat
20 ml lihu + 20 ml vody = 39,5 ml (mensıca stice
proniknou do mezer mezi vetsımi ca sticemi)
ca stice se pohybujı
Skupenstvılatek
V pevnžm skupenstvı jsou ca stice velmi tesneu sebe,
uspora da ny pravidelne. Pusobımezi nimi pritazliv… sıly,
kter… udrzujıca stice pohromade. Pevn… la tky jsou obtızne
stlaciteln… a udrzujısi svuj tvar.
Doposud zna me pouze 107 druhu atomu. Navza jem se od
sebe lisıpoctem protonu v ja dru. Pocet protonu v ja dru
uda va protonovž cıslo.
La tka tvorena z atomu, kter… majıstejn… protonov… cıslo, je
chemicky prvek (prvek).
Kazdy prvek ma kromeprotonov…ho cısla i svuj nazev a
znacku.
C esk… na zvy prvku jsou vetsinou odvozeny z na zvu
mezina rodnıch (latinsky ch).
Znacky prvku jsou odvozeny z mezina rodnıch na zvu prvku.
Napr. znacka H znamena jeden atom vodıku, vetsıpocet
atomu zapıseme cıslicıpred znacku:
5 H znamena pet atomu vodıku.
V kapalnžm skupenstvı jsou ca stice blızko sebe, proto mezi
nimi pusobıpritazliv… sıly, kter… udrzujıca stice kapaliny
pohromade. Kapalina je nestlacitelna . Protoze jsou ca stice
v kapalinevolnepohybliv…, ma teleso tvar dany na dobou.
Vetsina la tek obsahuje atomy spojen… do vetsıch ca stic.
C a stice tvorena ze dvou nebo vıce slouceny ch atomu je
molekula.
Vetsina molekul vznika sloucenım atomu ruzny ch prvku chemickasloucenina (sloucenina).
V plynnžm skupenstvı se ca stice volnepohybujı, jsou mezi
nimi velk… vzda lenosti, pusobıcısıly mezi nimi jen pri
na hodny ch sra zka ch. C a stice plynu vyplnujıcely prostor
na doby.
Ze 107 zna my ch prvku se jich asi 90 vyskytuje v prırode,
ostatnıbyly vytvoreny umele.
Prvky se podle svy ch vlastnostıdelına kovy, polokovy a
nekovy.
C astice se skladaz atomu
Nejjednodussım prvkem je vodık (H). Ma protonov… cıslo 1,
tzn. ze v ja dru je pouze jeden proton a v atomov…m obalu
je pouze jeden elektron. Tento elektron je za roven
valencnım elektronem.
Pocet protonu a neuronu v ja dre uda va nukleonovž cıslo.
Toto cıslo se zapisuje pred znackou vlevo nahore.
-
ca stice = molekula = skupina atomu
ca stice vody:
- H2O, O é atom kyslıku, H é 2 atomy vodıku
-
protonov… cıslo 1 (jeden proton v ja dru),
nukleonov… cıslo 2 (v ja dru je jeden proton a jeden
neutron).
prvek = la tka, kter… jsou slozeny z jednoho druhu atomu
sloucenina = la tka slozena z vıce druhu atomu
Chemickarovnice
Z ceho se skladaatom
ca st atomu
obsahuje
elektricky na boj
elektronovy obal
elektron (-)
za porny na boj
proton (+)
kladny na boj
ja dro
neutron (0)
nulovy na boj
- V kazd…m atomu je stejny pocet protonu a elektronu
- Pokud v nekter…m atomu je vıce nebo m…neelektronu
nez protonu, vznika z neho “iontč a ma elektricky na boj:
• kladnenabity iont (je v nem vıce protonu (+) nez
elektronu (-)) = kation
• za pornenabity iont (je v nem m…neprotonu (+) nez
elektronu (-)) = anion
Pocet elektronu v obalu atomu je stejny jako pocet protonu v
ja dru.
Ja dro atomu je mnohem mensınez je cely atom, je vsak
mnohona sobnetezsı.
Elektrony se pohybujıkolem ja dra v ruzny ch vzda lenostech a
tvorıelektronovž vrstvy. Nejmensıenergii majıelektrony
ve vrstve, ktera je nejblıze ja dru, nejvetsıenergii majı
elektrony v nejvzda lenejsıvrstve- valencnıelektrony.
Chemicky dej, pri kter…m vznikajız jednodussıch la tek la tky
slozitejsıse nazy va chemickž slucovanı.
Napr. ze dvou prvku, vodıku a kyslıku vznika voda - H2O.
Chemicka rovnice je za pis chemick… reakce vyja dreny
znackami a vzorci chemicky ch la tek.
Na levou stranu zapisujeme vy chozıla tky a sipkou je
naznacen smer reakce.
Na pravou stranu se zapisujıvznikajıcıla tky (produkty).
Pocet atomu na obou strana ch rovnice musıby t stejny .
Elektroly za
= reakce , ktera probıha pri pusobenıstejnosmern…ho
elektrick…ho proudu na la tky v roztoku.
K kazd… elektrodeje pritahova n jiny prvek.
Elektroly za vody é k za porn… elektrodeje pritahova n vodık,
ke kladn… elektrodeje pritahova n kyslık é docha zı
k chemick…mu rozkladu.
Chemicky rozklad je reakce, pri kter… ze slozitejsıch la tek
vznikajıla tky jednodussı.
Atom hlinıku
V jadru atomu hlinıku je 13 protonu (+), 13 neutronu (0)
V elektronovžm obalu obıha ve trech elektronovy ch
vrstva ch celkem 13 elektronu (-)
- po prvnıvrstveobıhajıdva elektrony
- ve druh… vrstveosm elektronu
- v poslednıé tretıé valencnı vrstveobıhajıtri elektrony
Hlinık v periodick… tabulce prvku lezıve tretırade. V poradı
tretı. Patrımezi kovy.
C esky na zev prvku
Chemicka znacka
Mezina rodnına zev prvku:
Protonov… cıslo
Hlinık
Al
Aluminium
13
Skupiny a periody prvku periodickž soustavy
Perioda:
Vlastnosti atomu a chemicky ch prvku se periodicky menıv
za vislosti na vzrustajıcım protonov…m cısle.
Prvnıperiodu tvorıprvky v prvnım ra dku periodick… tabulky
prvku (= H, He) druhou periodu tvorıprvky v druh…m
ra dku (Li, Be, B, C, N, O, F, Ne) ...
Atomy prvku 1. periody majıelektrony jen v jedn… vrstve(1.
vrstva je vrstvou poslednı- valencnı) atomy prvku 2.
periody majıelektrony v prvnıa druh… vrstve(2. vrstva je
vrstvou poslednı- valencnı) ...
O3, P4, S8
- cteme: “o é trič, “p… é ctyrič, “es é osmč
Dvou- a vıceatomov… ca stice vznikajıt…z slucova nım atomu
ruzny ch prvku, napr.:
HCl, H2SO4
-
cteme: “ha é c… é elč, “ha é dveé es é o é ctyrič
Sloucenina je chemicka la tka, slozena ze slouceny ch atomu
dvou a vıce prvku.
Skupina:
Prvky v jednotlivy ch sloupcıch (SKUPINA CH) majı
podobn… vlastnosti - pocet valencnıch elektronu je v kazd…
skupinestejny .
Skupina, do kter… prvek patrı, urcuje, kolik ma prvek
valencnıch elektronu.
V tabulce periodick… soustavy je 7 rad - 7 period a 18
sloupcu neboli 18 skupin.
Chemickavazba:
Atomy jsou ca sticemi vsech chemicky ch la tek. Jen ma lo la tek
vsak obsahuje jednotliv…, vza jemnenespojen… atomy vetsina chemicky ch la tek obsahuje spojen… atomy.
Atom vodıku ma jeden valencnıelektron (vyja dreno teckou).
Atom chloru ma sedm valencnıch elektronu (tri ca rky - 3x2
+ 1 tecka = 7). Utvorenım spolecn…ho elektronov…ho pa ru
ve sloucenine(vyja dreno ca rkou mezi vodıkem a chlorem)
mezi atomy vznika chemicka vazba. Elektrony spojujıcı
atomy se nazy vajıelektrony chemickž vazby.
Chemickž vzorce:
Na pravou stranu rovnice se vzdy pısıla tky, kter… do deje
vstupujı, na levou stranu rovnice (za sipku) pıseme la tky,
kter… chemicky m dejem vznikly.
Za dny atom se nesmınikam “vyparitč é soucet atomu prav… a
lev… stranu musıby t shodny .
Slucova nım dvou prvku vznika dvouatomova ca stice H é H.
To muzeme zkra cenezapsat:
-
cteme “ha é dveč
H2
Pri slucova nıatomu urcit…ho (jednoho) prvku nevznikajı
vzdy dvouatomov… ca stice, ale i ca stice vıceatomov…:
Cl2 é sloucenina dvou atomu chloru
C-3 é anion uhlıku, tri elektrony chybı
Polarnı, nepolarnıa iontovavazba:
Je-li v ca stici chemick… la tky (atomu nebo molekule) stejny
pocet protonu a elektronu, ca stice je navenek elektricky
neutra lnı.
Kazdy atom ma svou elektronegativitu, ktera je u kazd…ho
prvku jina .
Jestlize majıdva sloucen… atomy rozdıl elektronegativit
nulovy , chemicka vazba je nepola rnı. (To se tedy deje,
jsou-li dva atomy jednoho prvku, napr.: H-H)
Jestlize majıdva sloucen… atomy rozdıl elektronegativit vetsı
nez 0, chemicka vazba je pola rnı. (U dvou nestejny ch
prvku, napr.: H-Cl)
Jestlize majıdva sloucen… atomy rozdıl elektronegativit vetsı
nez 1,7, chemicka vazba je iontova . (Takovy rozdıl je napr.
mezi prvky H é 2,2 a F é 4,1.)
Ionty:
kationy
kladn… ca stice - majıo jeden elektron (ve valencnıvrstve)
m…ne, nez je protonu v ja dre
za pis é hornıindex za znacku prvku:
O +2
(V tomto prıpadechybıdva elektrony = atom ma kladny
na boj, v atomu je o dva protony vıce, nez je elektronu)
aniony
za porn… ca stice é majıo jeden elektron vıce nez je protonu
za pis:
Oé
(V tomto prıpadeprevla da jeden elektron é atom ma za porny
na boj, jednicka se nepıse!)
1H é
14
protonov… cıslo vodıku é pocet protonu v ja dre
N é nukleonov… cıslo dusıku é pocet na boju v ja dre
Vodık
-
v prırodeje rozsıren ve sloucenina ch s jiny mi prvky,
H2O é voda
ve vysoky ch vrstva ch atmosf…ry se vyskytuje
molekulovy vodık H2
ma jeden proton, jeden neutron a jeden elektron
ma jednu valencnıvrstvu é je umısten v 1. periode, ve
skupineI. A
bezbarva plynna la tka
molekuly vodıku H2 jsou velmi mal… a mohou procha zet
neviditelny mi v telesech
ma ze vsech prvku nejmensıhustotu
Kyslık
-
ma osm protonu, osm neutronu a osm elektronu ve dvou
vrstva ch (2 + 6)
lezıve 2. periode, ve skupineVI. A
v bezny ch podmınka ch je kyslık slozen z molekul O2
jina forma kyslıku je ozon O3 (-jedovaty plyn)
nacha zıse v prırodnıvode− umoznuje zivot
zivocichum ve vode
spolecnes vodıkem tvorıvodu H2O a peroxid vodıku
H2O2
CHEMICKE REAKCE
Deje, pri nichz z urcity ch chemicky ch la tek vznikajıjin…
la tky, se nazy vajıchemick… reakce. Pri chemicky ch
reakcıch docha zıke zmenechemicky ch vazeb. Zpravidla
zanikajıpuvodnıa vznikajınov… chemick… vazby mezi
atomy. Ja dra atomu se pritom nemenı.
Prubeh chemick… reakce muzeme zapsat jednoduchy m
sch…matem, napr.:
zelezo + sıra − sulfid zeleznaty
Fe + S − FeS2
reaktanty − produkty
Zakon zachovanıhmotnosti pr i chemicky ch reakcıch
Pri chemicky reakcıch, kter… se prova dıv uzavreny ch
na doba ch, hmotnost chemicky ch reakcıch la tek pred reakcı
se rovna hmotnosti chemicky ch la tek po reakci.
Reakci vodıku s kyslıkem muzeme napsat sch…maticky:
vodık + kyslık Š Š Š > voda
Chemick… rovnice se vetsinou nezapisujıslovne, ale
znackami nebo vzorci reaktantu a produktu.
H2 + O2 Š Š Š > H2O
Prerusovana sipka znamena , ze se jedna pouze o
sch…maticky za pis.
Plna sipka znamena , ze se jedna o zachycenıreakce,
s presny mi pocty molekul a atomu.
Na zev
Vzorec
Plosny
model
Vodık
2 H2
Kyslık
O2
Voda
2 H20
2 H2 + O2 → 2 H2O
-
Alkalick… kovy jsou strıbroleskl…, mekk…, dajıse lehce kra jet
nozem. Na vzduchu se rychle pokry vajıvrstvickou sloucenin
s kyslıkem.
Halogeny
Kromealkalicky ch kovu existujıskupiny periodick…
soustavy, v nichz majıprvky spolecny na zev. Jsou jimi
halogeny.
Patrıdo skupiny VII.A é majıve vnejsıvrstve7
elektronu.Atomy halogenu se slucujına dvouatomov…
molekuly.
Chemickž rovnice
-
Sest prvku I.A skupiny periodick… soustavy (kromevodıku)
ma spolecny na zev alkalick… kovy. Atomy vsech alkalicky ch
kovu majıve vnejsıvrstvestejny pocet elektronu (= 1).
Li, Na, K, Rb, Cs, Fr
Vy chozıchemick… la tky /(la tky, kter… reagujı) nazy va me
reaktanty. Chemick… la tky, kter… pritom vznikajı, nazy va me
produkty.
-
Alkalickž kovy
Atomy vsech prvku jedn… skupiny periodick… soustavy majı
ve vnejsıvrstvestejny pocet elektronu. Proto prvky, kter…
patrıdo jedn… skupiny periodick… soustavy, majıpodobn…
vlastnosti.
2 molekuly dvouatomov…ho vodıku reagujıs jednou
dvouatomovou molekulou kyslıku a vznikajıdve
molekuly vody.
F2, Cl2, Br2, I2, At2
-
-
Z halogenu ma nejvetsıvy znam chlo r (Cl). Je
zlutozelena , jedovata plynna la tka. Pouzıva se
k dezinfekci vody a k vy robemnoha dulezity ch la tek
(plasty, chlorovodık, ř )
Brom (Br) a jod (I) se pouzıvajık vy robebarviv.
Jod (I) je souca stıjodov… tinktury.
Halogenidy
Jsou to slouceniny halogenu a nekter…ho z kovu.
Napr.: NaCl é Chlorid sodny (kuchynska sul)
Na zvy vetsiny halogenidu jsou dvouslovn…:
- Podstatn… jm…no je odvozeno od latinsk…ho na zvu
halogenu a ma zakoncenı-id (fluorid, chlorid, ř )
- Prıdavn… jm…no je odvozeno z na zvu prvku, ktery je
s halogenem sloucen
Tvor enınazvu halogenidu
- Ve vzorci halogenidu je poradıslouceny ch prvku opacn…
nez v na zvu halogenidu:
Na Br
bromid sodny
- Podstatn… jm…no ma vzdy koncovku é id
- Prıdavna jm…na majıruzna zakoncenı. To za lezına
poctu atomu halogenu ve sloucenine.
Bromid sodny
Fluorid va penaty
Chlorid zelezity
Chlorid kremicity
Bromid fosforecny
Fluorid sy rovy
Fluorid jodisty
Fluorid osmicely
koncovka vzorec
halogenidu
NaBr
- ny
- naty
CaF2
- ity
FeCl3
- icity
SiCl4
- icny
PBr5
- ovy
SF6
- isty
IF7
- icely
OsF8
-
slouceniny kyslıku (O2, oxygenium) s jiny m prvkem
na zvy jsou dvouslovn…:
1) oxid (slovo tvoreno z prvnıch dvou pısmen
latinsk…ho na zvu oxygenium, zakoncen… Úid)
2) na zev odvozen z oxidacnıho cısla druh…ho prvku
slouceniny
OXIDY
HALOGENIDY
Na zev halogenidu
Oxidy
pomer poctu
atomu
1:1
1:2
1:3
1:4
1:5
1:6
1:7
1:8
Tato tabulka za visına tzv. oxidacnıch cıslech:
- Ve dvouprvkovy ch sloucenina ch prirazujeme vzdy
atomu jednoho prvku kladn… oxidacnıcıslo a atomu
druh…ho prvku za porn… oxidacnıcıslo.
- Kladn… oxidacnıcıslo ma atom s mensıhodnotou
elektronegativity, atom s vetsıhodnotou
elektronegativity ma za porn… oxidacnıcıslo.
- Soucet hodnot oxidacnıch cısel vsech prvku ve vzorci
slouceniny se rovna nule.
- Oxidacnıcıslo zapisujeme ve vzorcıch sloucenin
rımsky mi cıslicemi vpravo nahore u znacky prvku: CaII
Ve vsech halogenidech je oxidacnıcıslo stejn… = -I .
Chlorid sodny (NaCl)
- kuchynska sul
- bıla krystalicka la tka
- nepostradatelna pozivatina
- pouzıva se k vy robechloru (Cl2) a hydroxidu sodn…ho
(NaOH)
Bromid str ıbrny (AgBr)
- nazloutla pevna la tka, t…mer nerozpustitelna ve vode
- pouzıva se k vy robefotograficky ch materia lu
Chlorid amonny (NH4)
- bezbarva la tka
- pouzıva se jako souca st suchy ch cla nku (baterie)
Na zev oxidu
Oxid dusny
Oxid va penaty
Oxid zelezity
Oxid uhlicity
Oxid fosforecny
Oxid sy rovy
Oxid manganisty
Oxid osmicely
Koncovka
- ny
- naty
- ity
- icity
- icny
- ovy
- isty
- icely
vzorec oxidu
N2O
Ca2O2 → CaO
Fe2O3
C2O4 → CO2
P2O5
S2O6 → SO3
Mn2O7
Os2O8 → OsO4
pomer poctu
atomu
1:1
1:2
1:3
1:4
1:5
1:6
1:7
1:8
Oxidy majıoxidacnıcıslo II. ⇒ kyslık se na rozdıl od
halogenidu pocıta 2x
Oxid hlinity (Al2O3)
- bıla , velmi tvrda la tka
- pouzıva se k vy robehlinıku
Oxid kr emicity (SiO2)
- neslucuje se s vodou, je chemicky velmi odolna
- vyskytuje se v prırodeé kremen
- je hlavnıslozkou kremenn…ho pısku
Oxid uhelnaty (CO)
- bezbarva , jedovata , plynna la tka
- vyskytuje se ve svıtiplynu, ve vy fukovy ch plynech
motoru,ř
Oxid uhlicity (CO2)
- bezbarva plynna la tka
- vznika pri nedokonal…m spalova nıpaliv, pri dy cha nı
- pouzıva se pri vy robesodovky, such…ho ledu
Oxid vapenaty (CaO)
- pa len… va pno
- pevna , bıla , pra skovita la tka
- pouzıva se ve stavebnictvı
U pravy chemicky ch rovnic
Na + Cl2 - - - > NaCl
1) Na é na L i P je vzdy 1 atom = OK
2) Cl é na L jsou 2 atomy na P je 1 atom = abychom meli
na obou strana ch 2 atomy, na P é pred slouceninu é
napıseme velkou cıslice 2 (= 2 molekuly NaCl) é na L i
P jsou 2 atomy = OK
Na + Cl2 - - - > 2 NaCl
3) Provedeme kontrolu Na é na L je 1 atom, na P jsou dva
atomy é na L napıseme velkou dvojku pred Na é na L i
P jsou 2 atomy = OK
2 Na + Cl2 - - - > 2 NaCl
4) Na = OK, Cl = OK
2 Na + Cl2 → 2 NaCl
ROZTOKY Ú KYSELINY A HYDROXIDY
-
roztok je stejnoroda smes slozena z rozpoustedla a
z rozpusten… la tky
roztok muze by t pevny (slitiny kovu), kapalny (sul ve
vode) nebo plynny (cisty vzduch a zemnıplyn)
Kyseliny
-
jsou dulezitou skupinou chemicky ch la tek
nekter… se vyskytujıv prırode(kyselina mravencı)
mnoh… kyseliny leptajısliznice a poskozujıkuzi
podle slozenıdelıme kyseliny na bezkyslıkat… a kyslıkat…
-
-
-
Bezkyslıkatž kyseliny
-
Hydroxidy
tyto slouceniny neobsahujıkyslık
mezi nejzna mejsıpatrıdvouprvkov… slouceniny vodıku
s halogeny
na zvy se skla dajıze dvou slov:
1) kyselina
2) prıdavn… jm…no tvoren… z na zvu slouceniny
halogenu s vodıkem a zakoncena -ova
Kyselina chlorovodıkova(HCl)
- cista je bezbarva , koncentrovana je nazloutla
- dra zdıdy chacıcesty a pusobıleptave
- zredena (0,3%) je souca stızaludecnıch sČ a v a ma
vy znam pri tra venı
- kyselina chlorovodıkova je vodny roztok chlorovodıku
trıprvkov… slouceniny vodıku a kyslıku spolu s dalsım
prvkem
ve vzorcıch hydroxidu jsou znacky O a H vedle sebe
jako OH
oxidacnıcıslo je é I.
Na zvy jsou dvouslovn…:
1) podstatn… jm…no hydroxid
2) prıdavn… jm…no je odvozeno od na zvu tretıho prvku,
se zakoncenım jako u halogenidu
Vetsina hydroxidu je tvorena kyslıkem (O), vodıkem (H)
a tretım prvkem ze skupin I.A a II..A
NaOH Ú hydroxid sodny
- bıla krystalicka la tka, pohlcujıcıvlhkost
- majıleptav… ď cinky
- pouzıvajıse k vy robemy del, chemika liı, ř
NH4OH Ú hydroxid amonny
- vznika pri rozpustenıamoniaku NH3 ve vode
- patrımezi zıraviny
- pred ď cinkem je nutn… si chra nit oci ochranny mi bry lemi
Ca(OH) 4 Ú hydroxid vapenaty
- pevna bıla la tka
- ma leptav… ď cinky
- k jeho vy robese pouzıva uhlicitan va penaty CaCO3 é
va penec
Kyslıkatž kyseliny
-
jsou trıprvkov… slouceniny vodıku H, kyslıku O a tretıho
prvku
na zvy kyslıkaty ch kyselin jsou t…z dvouslovn…:
1) kyselina
2) prıdavn… jm…no je utvoreno z na zvu tretıho prvku a
zakonceno vetsinou podle skupiny, do kter… prvek
patrı.
Znacka
tretıho prvku
C
A
S
-
skupina
prvku
IV. A
V. A
VI. A
vzorec
kyseliny
H2CO3
HNO3
H2SO4
koncovka
- icita
- icna
- ova
Na zev kyseliny
k. uhlicita
k. dusicna
k. sırova
Vetsina kyslıkaty ch kyselin je tvorena kyslıkem (O),
vodıkem (H) a tretım prvkem ze skupin IV.A, V.A, VI.A
Kyselina dusicna(HNO3)
- bezbarva kapalna la tka
- je tekava , dra zdıdy chacıcesty, pusobıleptave, spaluje
pokozku
- ouzıva se k vy robehnojiv, vy busnin, ř
Kyselina sırova(H2SO4)
- bezbarva , olejovita , kapalna la tka
- vetsinou se vyra bıreakcıoxidu sırov…ho s vodou
- ma zırav… ď cinky, pusobıleptave
- pohlcuje vodnıpa ru ze vzduchu a la tka m odebıra vodu
- dobre se rozpoustıve vodeé zvysuje teplotu (nekdy az
k bodu varu)
- je to nejdulezitejsıkyselina v chemii, pouzıva se
k vy robehnojiv, plastu, barviv, l…civ, pri zpracova nı
ropy, v automobilech jako na pln do akumula toruř
Kyselost a zasaditost vodny ch roztoku , pH
-
-
-
vsechny deje v organismech probıhajıve vodnıch
roztocıch. Jednım z ukazatelu jejich spra vn…ho prubehu
je obsah vodıkovy ch kationu H+ a hydroxidovy ch anionu
OH- ve vodn…m roztoku. Urcuje kyselost a za saditost
prostredı, v nemz probıhajıchemick… reakce.
aniony OH- zpusobujıza saditost vodn…ho roztoku
kationy H+ zpusobujıkyselost vodn…ho roztoku
kyselost a za saditost roztoku se zjisČ uje vhodny mi
indika tory é chemicky mi la tkami, ktera menıbarvu
zjisČ ujeme hodnotu kyselosti a za saditosti zreden…ho
vodn…ho roztoku é stupnicıpH é je to stupnice cısel od 0
é 14
vodn… roztoky, kter… majıpH mensınez 7 jsou kysel…
vodn… roztoky, kter… majıpH rovno 7 jsou neutra lnı
vodn… roztoky, kter… majıpH vetsınez 7 jsou za sadit…
Neutralizace
-
kysel… vlastnosti kyseliny a za sadit… vlastnosti hydroxidu
se vza jemnereakcırusı
kationy H+ s aniony OH- vytvorıvodu H2O
z kysel…ho a za sadit…ho roztoku vznikl roztok neutra lnı
reakce vodıku H+ a hydroxidu OH se nazy va
neutralizace
pri neutralizaci se uvolnuje teplo, teplota roztoku se
zvysuje
reakce se vyuzıva k presn…mu urcenımnozstvıkyselin a
hydroxidu v potravina rsky ch vy robcıch
SOLI
-
-
soli jsou chemick… slouceniny slozen… z kationu
kovovy ch prvku (nebo amonn…ho kationu NH4) a anionu
kyselin
Aniony kyselin se odvozujıodstepenım jednoho nebo
vıce vodıkovy ch kationu H+ z molekul kyseliny
- pr.: odstepenıH z molekuly HNO3 vznika dusicnan
NO3
Nazvoslovı sulfidu
sulfidy jsou slouceniny sıry (z latinsky na zev “sulfurč)
na zvoslovıje stejn… jako u oxidu
-
Srazecı reakce
reakce, pri nız z reaktantu v roztoku vznika ma lo
rozpustny produkt
-
Jak vznikajısoli:
a) Slucova nım kovu s nekovem Na+ Cl → NaCl
b) Neutralizacıé pri neutralizaci vznika voda a sul
é KOH + HCl → H2O + KCl
c) Reakcıkyselinotvorn…ho oxidu s hydroxidem é vznika
voda a sul
d) Reakcıhydroxidotvorn…ho oxidu s hydroxidem é vznika
voda a sul é CaO + 2 HNO3 → H2O + Ca(OH3)2
e) Reakcıkovu s kyselinou é Fe + H2SO4 → H2 + FeSO4
Vlastnosti solı
-
soli se vyskytujıv prırodevetsinou jako krystaly
v krystalech solıjsou pevn… vazby é majıproto vysokou
teplotu ta nıa teplotu varu
vetsinou se ve voderozpoustejı
soli v pevn…m stavu elektricky proud nevedou, v roztoku
vsak ano
Nazvoslovısolı
-
na zvoslovısolıjsou dvouslovn…
podstatn… jm…no na zvu se odvozuje od na zvu poslednıho
uveden…ho prvku nebo slouceniny (chlorid, uhlicitan,
ř )
- prıdavn… jm…no je odvozeno od prvnıho uveden…ho
prvku s prıponou podle skupiny, ve kter… se prvek
nacha zı(sodny , horecnaty , hlinity , ř )
Na2CO3 é uhlicitan sodny
Ca(NO3)2 é dusicnan va penaty
Al2 (SO4) é sıran hlinity
Pouzitı solı
Halogenidy
- sloucenina halogenu a dalsıho prvku
- pr.: kuchynska sul (NaCl)
Sulfidy
- nekter… prırodnısulfidy jsou cenny mi rudami pro vy robu
kovu é Sulfid zeleznaty (galenid) na vy robu oceli
Dusicnany
- soli, kter… se odvozujıod kyseliny dusicn… (HNO3)
- jsou to bıl…, krystalick…, ve voderozpustn… la tky
- pouzıvajıse jako prumyslova dusıkata hnojiva
Sırany
- soli, kter… se odvozujıod kyseliny sırov… (H2SO4)
- sıran me naty (CuSO4) se napr. vyuzıva
v pome ovacıch la znıch nebo ve stavebnictvıjako
ochrana proti plısnım
- sıran amonny (NH4)2SO4 je prumyslov… hnojivo
Uhlicitany
- soli, kter… se odvozujıod kyseliny uhlicit… (H2CO3)
- uhlicitan sodny Na2CO3 a uhlicitan draselny K2CO3 jsou
dobre rozpustn… ve vode, pouzıacjıse pri vy robeskla a
pracıch prostredku
- uhlicitan va penaty CaCO3
UHLOVODI
KY
-
1C
2C
3C
4C
slouceniny atomu vodıku a uhlıku
patrımezi nejvy znamnejsıchemick… slouceniny
na zvy se odvozujıpodle poctu atomu vodıku a uhlıku ve
slouceninea podle vazby mezi atomy uhlıku
UHLOVODI
KY
Alkany
Alkeny
Alkiny
Metan
Ethan
Ethylen
Acetylen
Propan
Propylen Propin
Butan
Buten
Butin
Areny
Strukturalnı vzorce:
Metan CH4
H
H
I
C
I
H
H
Propylen C3H4
Pocet atomu vodıku urcuje na zev uhlovodıku (met--, eth--,
prop--, but--)
Pocet elektronu chemick… vazby uda va zarazenıdo
jednotlivy ch skupin (alkan é alken é alkin)
H
H
I
I
C = C = C
I
I
H
H
Ethan C2H6
H
H
I
C
I
H
H
I
C
I
H
Ethylen C2H4
H
Ethin C2H2
H
C≡C-H
H H
I
I
C = C
I
I
H H
Benzen C6H6
-
Derivaty uhlovodıku
-
deriva t = odvozenina
mısto jednoho nebo vıce atomu vodıku se k uhlıku
nava ze jiny prvek
halogenderiva ty = nava zany prvek patrıdo skupiny
halogenu
-
Chlorethan C2H5Cl
H
-
H
I
C
I
H
H
I
C
I
H
Cl
Glycerol C3H5(OH)3
H H H
I
I
I
H C C C H
I
I
I
OH OH OH
ca st molekuly (bez atomu vodıku) oznacujeme jako
uhlovodıkovy zbytek
tento uhlovodıkovy zbytek oznacujeme pısmenem R
Alkoholy
-
Methanol CH3OH
- je nejjednodussım alkoholem
- prudce jedovata a horlava kapalna la tka
mal… da vky zpusobujıoslepnutı
- pouzıva se jako rozpoustedlo, pohonna
la tka pro rakety, ř
Glycerol C3H5(OH)3
- zastupuje vıce nez jednu
hydroxylovou skupinu (3)
- chemicky je va za n v tucıch
Fenol C6H5OH
- hydroxylova skupina je va za na na
benzenov… ja dro C6H5
- “fenolyč jsou vsechny alkoholy
s benzenovy m ja drem
- jedovata , krystalicka pevna la tka,
lepta pokozku
- uzıva se pri vy robeplastu, l…ku,
barviv
Otravnž latky
nekter… halogenderiva ty uhlovodıku ma zhoubn… ď cinky
na ziv… organismy
- mohou cloveku zpusobit tezk… poskozenızdravıa
privodit smrt
- tyto la tky oznacujeme zkratkou OL
Dusivž OL é vnikajıdo tela vdechova nım, poskozujıplıce,
zpusobujıudusenı
Vseobecne jedovatž OL é zhoubnepusobına krev, vnika
vdechova nım, pokozkou
Zpuchy r ujıcıOL é pronikajısnadno odevem a obuvına
kuzi, kde zpusobujıpopa leniny
-
Karbonylovž slouceniny
obsahujıcharakteristickou skupinu atomu é OH é
hydroxylova skupina (hydroxyl)
obecny vzorec alkoholu je R Ú OH
na zev se tvorıpodle cel…ho uhlovodıku é s prıponou é ol
Ethanol C2H5OH
- bezbarva horlava la tka
- vznika alkoholicky m zkvasova nım
cukru a na slednou destilacı
nazy va me jej podle cel… molekuly é s prıponou Úyl
napr.: metyl, propyl, butyl, ř
- obsahujıcharakteristickou skupinu atomu é
karbonylovou skupinu (karbonyl)
C
II
O
- obecny vzorec karbonylov… slouceniny je R
H
H
I
C
I
H
C
II
O
OH
R
Aldehydy
C
II
O
- podmnozina deriva tu, kter… majı
charakteristicky vzorec zakonceny vodıkem (H)
H
H
I
C
I
H
X
H
I
C OH
I
H
H H H
I
I
I
H C C C H
I
I
I
OH OH OH
Formaldehyd HCHO
- nejjednodussıaldehyd
- bezbarva , stiplavebezbarva , jedovata
la tka
H
Acetyldehyd CH3HO
- pouzıva se k vy robekaucuku, kyseliny
octov…, barviv, l…civ
H
Ketony
R1
- podmnozina deriva tu, kter… majı
charakteristicky vzorec zakonceny
dalsım R
Aceton CH3COCH3
- tekava kapalna la tka, patrımezi
za kladnısuroviny v chemick…m
prumyslu
- pouzıva se jako rozpoustedlo
sloucenin uhlıku
H
H
I
C
I
H
C
II
O
H
I
C
I
H
H
H
C
II
O
C - R2
II
O
C
II
O
H
I
C
I
H
Karboxylovž kyseliny
- obsahujıkarbonylovou skupinu a hydroxyl =
H
C
OH
H
Pr ırodnı slouceniny
II
O
karboxyl
R
- obecny vzorec karboxylov… kyseliny je
H
Kyselina mravencı HCOOH
- nejjednodussıkarboxylova kyselina
- je souca stımravencıho jedu
- vyuzıva se jako dezinfekcnıprostredek
Kyselina octovaCH3COOH
- kapalna la tka stiplav…ho za pachu a
leptavy ch ď cinku
C
II
O
H
H
I
C
I
H
C
II
O
C
II
O
Sacharidy
OH
OH
OH
Ve vsech zivy ch organismech jsou chemicky va za ny
karboxylov… kyseliny, kter… obsahujıcharakteristickou
aminovou skupinu NH2. Tyto la tky se nazy vajı
aminokyseliny a nejjednodussız nich je
kyselina aminooctovaNH2CH2COOH
H
I
C
I
H
C
II
O
-
-
Nekter… z karboxylovy ch kyselin, kter… majıv molekule vetsı
pocet atomu uhlıku, se vyskytujıchemicky va zan… v tucıch.
Je to:
- kyselina palmitova C15H31COOH
- kyselina stearova C17H35COOH
- kyselina olejova C17H33COOH
H
I
N
I
H
-
-
-
jsou vy znamnou mnozinou trıprvkovy ch sloucenin
na zev odvozen od reck…ho sachar = cukr
jejich molekuly obsahujıvzdy vıce charakteristicky ch
hydroxylovy ch skupin a jednu skupiny karbonylovou
jednoduch… sacharidy é monosacharidy jsou v prırode
rozsıreny v rostlina ch, jsou to krystalick… la tky, kter…
majısladkou chuČ
sacharoza C12H22O11
- repny cukr (vy skyt v cukrov… repe)
- bıla krystalicka la tka, dobre rozpustna ve vode
- pouzıva se jako bezn… sladidlo
glukosa C6H12O6
- tzv. “hroznovy cukrč
- patrımezi monosacharidy
skrob
- patrımezi polysacharidy
- jedna ze za kladnıch zivin cloveka
- obsahujıho rostliny (skrob) i zivocichov…
(glykogen)
Tuky
-
jsou to estery karboxylovy ch kyselin s glycerolem
-
pevn… tuky (luj, ma slo, sa dlo) jsou estery kyseliny
palmitov… a stearov…
kapaln… tuky (slunecnicovy , olivovy , ř ) obsahujıestery
kyseliny olejov…
-
OH
tuky chra nıorganismy pred ztra tou telesn… teploty
jsou dulezitou slozkou potravy
pri tra venıje tik rozkla da n na glycerol a prıslusn…
karboxylov… kyseliny. Tyto la tky organismus vyuzıva
jako zdroj energie nebo jako za sobnıla tku
Bılkoviny
NH2
CH2 CO OH
-
Estery
vznikajıesterifikacıé tj. reakcıkyseliny s alkoholem za
vzniku esteru a vody
jsou ve vodenerozpustn…, ale rozpoustejıse
v organicky ch rozpoustedlech
v prırodejsou znacnerozsıreny
tvorıprıjemnevonıcıslozky plodu rostlin, jsou slozkou
vosku, a zejm…na tuku
-
C O
II
O
R
H + H
O
kyselina
+ alkohol
Obecny vzorec esteru:
R
C
O
II
O
R
R → R
→ ester
C O
II
O
-
makromolekula rnıla tky, kter… vznikajıvza jemnou
vazbou mnoha set molekul ruzny ch aminokyselin
obsahujıva zan… atomy uhlıku, vodıku, kyslıku, dusıku a
casto i sıry
jsou nepostradatelnou slozkou potravy zivocichu
Plasty a syntetickavlakna
-
plasty = syntetick… makromolekula rnıla tky, kter… lze
plasticky ztva rnovat
syntetickavlakna = makromolekula rnıla tky vyra ben…
jako na hrada prırodnıch vla ken
R + H20
+ voda
polyvinylchlorid (PVC)
- je jednım z nejrozsırenejsıch plastu
- odolny proti chemika liım
- po zahra tıse snadno formuje
H
I
C
I
H
H
I
C
I
Cl
Dalsılatky podobnž PVC
- novodur é tvrdsınez PVC é vy roba obalu, trubek, ř
- novoplast é mekcınez PVC é vy roba potahu, ochr.
odevu, ř
- silon é patrımezi polyamidova vla kna é je pevnejsınez
napr. vlna, pouzıva se k vy robeodevu, kobercu, lan, ř
- polyesterovavlakna é vy roba tkanin pro nemackav…
odevy