Kronika Býšovce

Začátek 23. 4. 2007 čas 18:17 Standa Dvořáček
Atentát na následníka trůnu
28. června 1914 rozšířila se po celé říši zvěst, že následník trůnu František Ferdinand s manželkou Žofií
zavražděni byli v Sarajevě. Pachatel na místě byl zatčen. Později zatčení ostatní spoluviníci.
Vyšetřování atentátu a vyhlášení války.
Vyšetřováním zjistilo se, že atentát onen osnován byl v Srbsku za účastenství mnohých osob stavu
vojenského. Mocnářství rakousko – uherské žádalo za vyšetření a potrestání viníků.
Srbsko však odepřelo. Proto 26. července 1914 vypovězena byla Srbsku válka a nařízená částečná
mobilizace, kterouž naše obec dotčena nebyla. Srbska však ujalo se Rusko, a proto nařízena mobilizace
všeobecná. - Vyhlášení mobilizace – Dne 1. srpna po půlnoci bylo slyšeti dupot a hovor mnoha osob a
najednou bubnováním probuzení občané slyšeli pro volání do zbraně. Druhý den již rukovali:bratři Novotní
č. 5 Antonín a František, Lukas Vincenc č. 17 a Zloch Josef č. 13. Třetího srpna povoláni koně. Z Býšovce
byli dva vojenské, které měl propůjčené František Nedoma č. 1. Každý se těšil, že válka dlouho nepotrvá, že
vojska naše, spojena s mocenskými, nepřítele brzy usadí a k míru donutí. Ale marně. K Rusku přidala se
Francie a Anglie a povstala takzvaná „ světová válka“.
Povolání domobranců do 42 let.
Vyhláškou povoláni na jaře odvedeni a všichni domobranci až do 42 roků, kteří byli ve zbrani vycvičeni.
Byli to: Pilát František č. 6 a Blecha Alois, zedník.
Říjnové prohlídky domobranců.
V říjnu, byly nařízeny nové prohlídky domobranců, při kterých uznáni schopnými a nastoupili k vojsku:
Cyril Vala č. 11 a Josef Dvořáček č. 27. Dvořáček Vincenc byl uznán za schopného, ale ponechán při svém
zaměstnání (pracuje na zbrojních puškách).
Jiní z Býšovce u vojska.
Kromě těchto jmenovaných vojínů jsou ještě ve vojsku: Josef Pokorný č. 18 (od počátku) a zdejší rodáci, ale
jinde bydlící: František Uhlíř a František Matoušek z Pernštejnských Janovic, Julius Štarha ze Smrčku,
Josef a Jan Málek z Bystřice.
Přehlídka do 36 roků.
V listopadu nařízená prohlídka domobranců do 36 roků. Při ní uznáni schopnými: Josef Chalupník, kovář,
Dvořáček Josef, klempíř a Josef Míček, modelář ve Štěpánově.
Spisování obilí každého měsíce.
Každého 15. v měsíci byly spisovány zásoby obilí. 1. prosince byly sepsány všechny zásoby obilí a bramborů.
Odvody 20letých.
Při odvodu 20letých odvedeni: František Chalupník, Julius Hašek a František Pecina.
Z 19letých Josef Uhlíř a Emil Čech.
Rakvisice obilí.
Při rakvisici obilí dodala zdejší obec 10q žita a 30q ovsa.
Soupisy zásob obilí a potravin.
2. března sepsány zase všecky zásoby obilí a potravin se zřetelem na počet osob v domácnosti.
Na osobu počítáno 300g žita, nebo 240g mouky. V mnohých obcích byly v měsíci dubnu zavedeny chlebové
lístky či chlebenky. U nás nebyli.
Povolání starosty p. Josefa Patloky.
19. března povolán byl Josef Patloka,rolník č. 2 a starosta obce na vojnu. Jest na strážného oddělení ve
Znojmě.
Osudy vojínů.
Ze zdejších vojínů byli dva zajati Josef Zloch a Julius Štarha, dva raněni: Cyril Vala do levé ruky a pravé
nohy a Josef Dvořáček do levé nohy. František Uhlíř a Josef Dvořáček měli úplavici.
Vypovězení války Itálií.
23. května 1915 vypověděla Itálie Rakousko- uhersku válku, takto.
Vyhovuje rozkazům J. V. krále, svého vznešeného panovníka, klade si podepsaný královský italský
velvyslanec za čest, J. Excel panu rakousko-uherskému ministrovi za hranicí odevzdati toto sdělení:
Dne 4. t. m. byly c a k vládě oznámeny závažné důvody, proč Itálie v důvěře ve své dobré právo prohlásila
svou spolkovou smlouvu s Rakousko- uherskem, která byla c a k. vládou porušena, za neplatnou a od
nynějška bezúčinnou a nabyla zpět plné volnosti činu po této stránce: Pevně odhodlána starati se všemi
prostředky, které má po ruce, o hájení Italských práv a zájmů, nemůže se královská Italská vláda vyhnouti
své povinnosti, aby proti každému nynějšímu i budoucímu ohrožování za účelem splnění národních aspirací
uchopila se opatření, která jí ukládají události. Jeho V. král prohlašuje, že zítřkem počínaje má za to, že se
nalézá ve válečném stavu s Rakousko- uherskem.
Podepsaný klade si za čest, J. Excel panu ministrovi zahraničí součastně sdělili, že ještě dnes budou
císařskému a král. velvyslanci v Římě dány k disposici pasy a byl by vděčen J. Excelenci, kdyby mu byly
doručeny jeho pasy.
Podepsán: Avarna
Sbírka kovů.
V měsíci dubnu uspořádána byla sbírka kovů pro válečné účely. V naší obci sebráno 7. 1 kg.
Později spisovány věci z mosazi, mědi, cínu a zinku (hmoždíře, žehličky aj.). Zapsáno bylo 31kg mosazi.
Přehlídka domobranců.
29. května byla znovu prohlídka domobranců od roku 1878 – 1890, 1892- 94. Z Býšovce šlo 11
domobranců, z nichž uznáno schopných 8 : Čech Antonín, Fafílek Vincenc, Ondra Jakub, Pilát Alois, Pilát
Josef, Smolík Alois, Smolík František a Smolík Josef.
Povolání neodvedenců
Z neodvedených povolán byl Čech Josef do práce ve strojírně do Vídně.
Nastoupení odvedených.
Z těchto uznaných schopných nastoupili k vojsku 21. června: Čech Antonín, Pilát Josef a Smolík Alois.
Ostatní nastoupili až 15. července.
Přehlídka 18 letých
24. června byla prohlídka 18 letých, na které rozšířena povinnost domobranská císařským nařízením a při ní
uznáni schopnými ze čtyř všichni: Alois Pecina, Bohumil Pilát, Alois Smolík a Jaroslav Šípek.
Vystěhovalci
9. června přišlo sem 6 vystěhovalců z jižních Tyrol. Fortunáta Sadler, Tereza Sadler, Amálie Sadler, Marie
Sadler, Emma Sadler a Nartiseho Sadler.
Ubytovány byly nejprve v kovárně č. 16, byla s nimi těžká domluva, poněvadž žádná neuměla česky ani
německy.
Počasí v létě.
Suchem trvajícím celých 6 neděl vyschla luka úplně, ba zdálo se, že žita uschnou, neuzrají a jařiny ani
nevyrostou, stromy vadly a ovoce padalo ze stromů. Když již všecky známky blížícího se deště zklamaly,
27. června a pak 29. června a několik dnů následujících přišly vydatné deště, které vzkřísily již hynoucí
úrodu. Ovsy, které byly nízko u země, vyrostly přes půl metru vysoké.
Měsíc červenec jest více vlhký než suchý.
Žně.
Žně začali u nás 21. července.
Nouze o cukr.
V měsíci červnu a červenci byla u nás veliká nouze o cukr. Kupci měli malé zásoby a nechtěli proto jinak
prodávati než jen ¼ kg. Kdo si nepřispíšil, zůstal bez cukru. Nedostatek tady povstal tím, že mnozí
obávajíce se nouze o cukru, nakoupili si jej na centy. Tak prý jistá rodina v Nedvědici měla jej 27 homolí,
jiný 15 homolí. I u nás někteří měli až 50kg cukru, ale tajili se s ním.
Boje na Dněstru
23. června v bojích u Haliče na Dněstru byl František Pecina kulí raněn do nohy a odvezen do nemocnice k
Schwarzenberkovi v Třeboni. Vyléčen byl za 4 neděle. V témž boji byl zabit František Štěkas, syn
nadučitele z Věchnova a dle zprávy Františka Novotného byl zajat František Chalupník Rusy.
Dovolené
Četní vojíni hlavně rekonvalescenti dostali dovolenou na senoseč (Vala Cyril, Dvořáček Josef, Lukas
Vincenc a Chalupník Josef) po 14 dnech, jiní na žně (Lukas Vincenc 2 krát po 14 dnech a Josef Pilát 14
dní).
Vřadění do pluku tyrolských střelců.
Dva z našich vojínů Čech Antonín a Smolík Alois byly vřadění do pluku tyrolských střelců.
Prapory
Ku konci července byly pořízeny dva prapory, jeden v říšských (černožlutých), druhý v zemských barvách
(žlutočervený). Prapory těmi zdobí se škola při slavnostech vlasteneckých.
Maximální ceny potravin.
V prvním týdnu měsíce srpna byly oznámeny nařízeními c a k okresního hejtmanství ceny některých
potravin: másla 3.8 K (prodávalo se 5.2 K), tvarohu 50 h (70 h), vejce 9 h (10 h), mléka 24 h (20 h), cukru
91 h a nového cukru o 8 h levnější. Někteří obchodníci zvláště v Bystřici nedbali však na toto nařízení a
prodávali cukr za 1 K. I nyní prodávali kupci po ¼ nebo ½ kg, poněvadž nemající lidé zase chtěli jej
zkupovati a dělati si zásoby.
Smrt prvního vojína.
8. srpna přišla zpráva o prvním mrtvém z naší obce. Josef Zloch zemřel 14. února v zajetí v Srbsku. Zprávu
tuto zaslal p. Eduard Kalina, rodák z Nedvědice, rovněž v Srbsku zajatý.
Prodloužení lhůty nastoupení.
Domobrancům, kteří měli nastoupiti službu 15. července, prodloužena lhůta do 16. srpna nastoupili tedy
toho dne. Pilát Alois, Smolík František, Smolík Josef, Ondra Jakub a Dufek František odvedený v Tišnově.
Přehlídka 42 až 50 letých
29. srpna byla přehlídka 43 až 50letých. Z Býšovce šlo jich 8. Z těch uznáno 5 způsobilých, 4 bývalí vojáci
a jeden nevoják a to: Jan Šípek 43letý, Josef Hulák (nevoják) 44letý, Jan Sádecký 47letý, František Pecina
a Karel Rosůlek 48letí.
Žně. Sklizeň
Letošní žně byly smutné. Žita se sklidila částečně dobře, většinou pomokla a vzrostla, Ječmeny nestály za
nic a Ovsy byly slabé. Takže většina občanů je odkázána na aprovizaci obyvatelstva. Brambory se sklidily
dobře, ale bylo jich průměrně přes 30% nahnilých.
Zabavení zásob obilí a luštěnin
Zásoby obilí a luštěnin byly státem zabaveny a nesměly se volně prodávati ani vyměňovati. Vyměňovati
obilí na setí smělo se jen na povolení od hejtmanství.
Nové maximální ceny.
V měsíci říjnu byly oznámeny nové maximální ceny másla 4.2 K, tvarohu 60 h, vajec 10 h, a mléka 24 h.
Osudy vojínů.
Z vojínů v poli byli raněni: Josef Pilát do pravé ruky a Josef Uhlíř do levé nohy. Ostatní jsou zdraví a píší,
že se mají dobře. Raněn byl též na Italském bojišti Leopold Pokorný do nohy a tamtéž zajat byl Josef
Míček.
Výmlat obilí.
Dle rozkazu c a k hejtmanství má býti žito vymláceno do 15. října, poněvadž má se dodati žito vojsku.
Na naši obec připadá 30q. Lhůta, vymlátiti ostatní obilí, byla prodloužena do 10 listopadu. Žito se
dodávalo dne 19 října. Dodalo se ho 30 q 10 kg.
Soupis zásob 15. října.
15. října byly sepsány zásoby obilí, mouky a luštěnin. Zapsáno bylo: 194 osob, které mají:1060 kg pšenice,
13 737 kg žita, 5675 kg ječmene, 21 070 kg ovsa, 299 kg pšeničné mouky, 716 kg žitné, 186 kg ječmenné,
385kg hrachu a 2 kg čočky.
Nastoupení 18 letých.
16. října, nastoupili k vojsku, 18letí odvedeni dne 24. června: Alois Smolík a Alois Pecina nastoupili ke 14
zeměbrannému pluku v Hallu v Tyrolích, Bohumil Pilát a Jaroslav Šípek k 81 pěšímu pluku v Jihlavě.
Osudy vojínů.
Téhož dne přišla zpráva, že František Novotný, Josef Dvořáček a Emil Čech byli zajati Rusy a František
Pilát byl povýšen na Italském bojišti na svobodníka (gefreiter).
Nové přehlídky.
28. října byly přehlídky (znovu) domobranců rozených 1873 – 1879, 1891 – 96. Z Býšovce dostavili se 2,
nebyl však způsobilým žádný.
Rekvisice bramborů.
Na začátku listopadu byla nařízená rekvisice bramborů 80 q pro Brno. Brambory dodány 19. listopadu.
Soupis zásob 15. listopadu.
15. listopadu byly sepsány zásoby sena, slámy, mléčných výrobků, vajec a brambor. Zapsáno bylo: 27 970
kg sena, 72 200 q slámy, 69 560 q brambor.
Neoprávněné zvyšování cen.
V listopadu bylo několik hospodyň oznámeno četnictvu (cizím člověkem, který kupoval v obci máslo a husy)
pro prodávání másla nad maximální ceny (za 5 K, maximum 4.20 K).
Nové přehlídky zásob.
9. prosince byla úřední přehlídka zásob obilních, kterou prováděli : p. soudní auskultant z Bystřice, p.
Šťastný ze Dvořišť, a c a k četnický strážmistr p. Karel Havlíček. Nalezeno všecko v pořádku.
Naši vojíni na začátku roku 1916.
Vojíny z naší obce jsou: Josef Patloka č. 2 (starosta), četař Josef Uhlíř č. 3 (rol. syn), svobodník Jaroslav
Šípek (rol. syn) č. 4, František Novotný (rol. syn č. 5) zajat v Rusku, Antonín Novotný (rol. syn č. 5), Alois
Pilát (domkař č. 28), Bohumil Pilát (kup. příručí), František Pilát svobodník a Josef Pilát (rol. syn č. 6),
Alois Smolík (rol. syn č. 7), Julius Hašek (kol. pom. č. 10), Cyril Vala (tkadlec z č. 11), Antonín Smolík c. k.
šikovatel, Alois Smolík jednoroční dobrovolník, Josef Smolík (rolník), František Smolík (rol. syn- všichni
z č. 12), Josef Zloch (rolník) zajat v Srbsku- mrtev, František Dufek (kočí), Josef Chalupník (kovář),
František Chalupník zajat v Rusku, Vincenc Lukas (domkař č. 17), Vincenc Fafílek (hostinský a sedlář č.
5), Josef Pokorný (rol. syn č. 18), od počátku války, Ludvík Krábek (truhlář č. 21), Antonín Čech (umělecký
truhlář), Emil Čech (strojník, zajat v Rusku), Pecina Alois (rol. syn č. 26), Pecina František (rol. syn č. 26),
Josef Dvořáček (truhlář zajat v Rusku), František Dvořáček (klempíř), Julius Míček (modelář zajat
v Itálii).
V továrnách na zbraně pracují:
Vincenc Dvořáček (zámečník ve Vítkovicích), Josef Čech (strojník ve Vídni).
Z jiných obcí do Býšovce přistěhovaní.
František Uhlíř (rolník) a František Matoušek (nájem. rol. usedl.). V Pernštýn. Janovicích, Pokorný
Leopold (řeznický pomocník), Josef Dufek (horník v Okříšku), Julius Štarha, zajat v Srbsku, ale utekl a
ohlásil se u svého pluku č. 81, Vincenc Štarha a Alois Štarha (náden.), Alois Blecha (zedník) zajat v Rusku,
Josef Sedmera (řezník), Josef Málek a Jan Málek (nádeníci).
Na válečných zákonech: Antonín Štarha (obuvník).
Úhrnem 43 mužů.
Nastoupili v lednu.
17. ledna nastoupili: Josef Hulák (krejčí) a Jan Šípek (rolník č. 4), 21. ledna František Pecina (krejčí).
Úhrnem 46 mužů.
Všichni jsou dosud živi, až na Josefa Zlocha. Smrt jeho dosud úředně neoznámena.
Ranění během války.
Z nich byli raněni:Josef Uhlíř (do nohy), Josef Pilát (do pravé ruky), Cyril Vala (do levé ruky a obou
nohou), Pecina František (do levé nohy), Josef Dvořáček (do pravé nohy) a Pokorný Leopold (do klíční kosti
a pravé nohy). Všichni zase nastoupili službu.
Nové maximální ceny.
Od 1. března jsou zavedeny nové maximální ceny: máslo 5 K, tvaroh 60 h, mléko 24 h.
Dodávka ovsa.
Z přebytečných zásob ovsa bylo dodáno pro erár 108 q po 24 K.
Počasí.
Letošní zima byla velmi mírná. V druhé polovici ledna nebylo již sněhu a byly tak teplé dny jako na jaře. V
únoru napadlo sněhu asi na půl metru a byly velké vánice. V březnu však nastaly teplé dny, že všechen sníh
roztál v několika dnech. V polích začalo se pracovati již 13. března. Na konci března byly již zasety na
některých pozemcích ovsy a zasázeny brambory. Žita pěkně přezimovala a slibují hojnou úrodu.
Dodávka bramborů.
V březnu přišel od c. k. okr. Hejtmanství rozkaz, že zdejší obec má dodati na zásobování měst 10 q
bramborů.
Soupis zásob dne 19. března.
Dne 19. března byl znovu proveden soupis zásob obilí a mouky, který udával, že v obci jest ještě dosti
zásob; toliko několik rodin jest odkázáno na chlebové lístky (10 rodin).
Cukřenky.
Od 19. března směl se cukr prodávati toliko na cukrové lístky. Přičemž na osobu počítán 1 kg měsíčně.
Cukřenky obdržel každý, kdo neměl více než 2 kg na osobu.
31. 3. 1916 Josef Herzog
Počasí.
V měsíci březnu bylo velmi pěkné počasí, které potrvalo až do polovice dubna. Pak se ochladilo a nastali
mrazivé noci a při severozápadních větrech objevil se sníh, který padal 16, 17 a 18 dubna. Od půldne 18.
dubna přišel vydatný déšť.
Přehlídky 18 letých.
29. dubna byly přehlídky 18letých domobranců (roz. v r. 1898). Dostavili se dva: Alois Chalupník a
František Smolík č. 19. Byli odvedeni oba.
Soupis bramborů
2. května byl soupis zásob bramborů, při kterém seznáno, že v obci jest jich nedostatek.
Revise zásob.
16. května byla u nás provedena revise zásob obilí a mouky (pp. vrchní respic. finanč. stráže a A. Kozon
Jindř., subkomisionářem z Nového Města), při níž shledány větší zásoby toliko u pěti rolníků:5 q žita, 2 q
ovsa a 30 kg ječmene, které převzaty p. subkomisionářem dne 29. května pro V. O. U.
Letní čas.
Prvním květnem zaveden byl tz. letní čas, tj. v noci ze dne 30. dubna na 1. května postrčena ručička na
hodinách o 12. hodině na 1. hodinu. Čas ten má býti v užívání až do 30. září t. roku.
Dovolené vojínů.
V měsíci květnu a červnu vystřídali se skoro všichni vojíni zdejší na dovolené. Přišel z ruské fronty i Josef
Pokorný, vyznamenán bronzovou medailí za udatnost. Po návratu na bojiště vyznamenán stříbrnou
medailí.
První padlý.
Na začátku července přišla zpráva, že na volyňském bojišti padl 16. června t. r. Alois Štarha, vojín 81.
pluku a byl 16. června pochován na Volyňsku.
Nové maximální ceny.
13. července vyhlášeny byly nové maximální ceny: máslo 6 K 50 h, tvaroh 80 h, mléko 28 h, a vejce 14 h.
ač jsou na nedodržení těchto cen přísné tresty, přece mnohé hospodyně na maximální ceny nedbají a
prodávají dle své libosti: máslo za 9 až 10 K, tvaroh za 1 K, mléko za 36 h a vejce za 20 h.
Hlavní vinu toho nesou blízkost Nedvědice a letní hosté z Brna.
Raněni za poslední ¼ rok.
Alois Smolík, jednos. dobrov. do levé ruky (tři střelné rány), Alois Pecina do tváře, Josef Uhlíř do levé ruky,
František Pecina do ruky.
Úmrtí.
17. června t. r. zemřel dosavadní zástupce starosty, 1. radní p. Josef Havránek, na jehož místo nastoupil 2.
radní p. František Nedoma, který vede úřad starosty dále.
15. července zemřel dosavadní předseda M. Šk. R. p. František Smolík (zastával dříve úřad starosty po 19.
roků), jehož 4 synové jsou ve vojsku. Na pohřeb dostavili se tři. Nejmladší Alois, kand. Učitelství, raněný
do levé ruky a Antonín, šikovatel z bojiště Italského dojel ¼ h. před pohřbem, použiv rychlíků a z Tišnova
nákladního vlaku. Nejstarší František byl právě na dovolené. Nástupce v hospodářství, Josef, přijel druhý
den po pohřbu z ruské fronty.
31. července zemřel v Janovicích Pernšt. rolník a vojín na dovolené p. František Uhlíř (zdejší rodák,
zánětem mozkových blan).
Sklizňová statistika.
V měsíci červenci zřízena tz. sklizňová statistika, ve které měla komise zjistiti sklizeň na jednotlivých
parcelách každého druhu obilí. Bylo počítáno z 1 ha: pšenice ozimá 200 kg, jarní 200 kg, žita 300 kg,
ječmene 300 kg a ovsa 250 kg.
Nový odhad po sklizni po výmlatu byl z jednoho hektaru: pšenice ozimá 250 kg, letní 250 kg, žita 300 kg,
ječmene 350 kg a ovsa 350 kg. Jetele a sena čítalo se z 1. ha 1000 kg.
Sklizňové výkazy: v srpnu byly zavedeny sklizňové výkazy, pro každého zemědělce dva, jeden u starosty a
druhý u zemědělce, které musí starosta každý měsíc porovnávati.
Dodávka vajec.
26. srpna měla zdejší obec dodávati 6. kop vajec do Nového Města. Sešlo se jich však jen 4.5 kopy.
Tučenky.
V září bylo spisování tuků a zavedeny tučenky. U nás se však nikdo o ně nehlásil, poněvač prý nemůže na
ně ničeho koupiti.
Druhý padlý.
23. září přišla z ruského bojiště od polního kuráta zpráva, že tam padl zdejší sedlář (rodák z Ujčova) p.
Vincenc Fafílek 4. září a 9. září byl pochován u Břežan.
Dodávka bramborů.
V měsíci září nařízeno bylo c. k. okresním hejtmanstvím, aby zdejší obec dodala pro aprovizaci hl. města
Vídně 500 q bramborů. Nařízení toto později změněno, poněvač u zdejší obce urodilo se letos méně
bramborů, než jiná léta, ve 100 q, které měli býti dodány 4. října. Když občané dovezli brambory do
Bystřice n. P. na nádraží, nebylo tam však vagonů a proto musili se vrátiti. 11. října dodali do Nedvědice
na nádraží 42 q.
Dodávka žita.
Do 15. října měla zdejší obec dodati 15 q žita. Poněvač ono množství dodáno nebylo, nýbrž toliko 6 q přišla
23. října nucená dodávka žita a bramborů, při čemž intervenovalo 7 četníků (dle udání lidí bylo prý jich 15).
Zavraždění ministerského předsedy.
22. října přišla z Vídně zpráva, že ministerský předseda, p. hrabě Stürghh byl 3 ranami z browningu
zastřelen dne 21. odpoledne od Bedřicha Adlera, spisovatele a redaktora socialistické strany.
Třetí padlý.
5. listopadu dostala pí. Emílie Lukasová zprávu, že manžel její p. Vincenc Lukas, zdejší domkař a rodák
z Bukové, po těžkém zranění do spodní části těla zemřel ve voj. nemocnici ve Folgarii a tam ve společném
hrobě č. 341 pochován.
Vyznamenání vojínů.
V listopadovém věstníku úředním bylo oznámení o vyznamenaných vojínech. Ze zdejší obce byli
vyznamenáni: od 81. pěšího pluku: Antonín Smolík, šikovatel záslužným křížem s korunou,
Štarha Vincenc, důstojnický sluha a Dvořáček Alois, pěšák stříbrnou medailí statečnosti II. třídy; od
domobraneckého pluku č. 14: Josef Sádecký bronzovou medailí statečnosti za statečné chování se před
nepřítelem.
Úmrtí J. V. císaře.
22. listopadu rozšířila se po celém mocnářství Rakousko – uherském zpráva, že náš milovaný mocnář, J. V.
císař a král František Josef I. dne 21. listopadu o 9. hodině večer zemřel po kratičké nemoci v zámku
schönbrunskem. Tělesná jeho schránka pochována za milionové účasti lidstva dne 30. listopadu.
Nastoupení císaře a krále Karla I.
Po smrti císaře Františka Josefa I. Nastoupil následník trůnu arcivévoda Karel František Josef jako císař a
král Karel I. Korunovace jeho bude teprve později.
Počasí.
Počasí od 25. listopadu bylo pošmourné a mlhavé. Někdy celý den pršelo, jindy mlha jako hustý závoj
zakrývala celou krajinu, jindy jako drobounký hustý déšť vnikala do oděvu i do stavení. Cesty byly
rozježděné, plné bláta. Počasí toto trvalo až do …
Další narukovaný.
16. listopadu nastoupil vojenskou službu p. Alois Uhlíř rolník z č. 3. u oddělení těžkých houfnic
v Neurkürchsen u Vídně.
Počasí.
Počasí bylo až do 17. ledna nestálé a deštivé, že vznikla obava, že žito vyhyne. Od 18. ledna mrzlo po celý
měsíc (mrazy dosáhly až 22oC). Sněhu napadlo as na ½ m.
Zajatý.
V lednu byl zajat Rusy p. Josef Smolík, rolník z č. 12.
Soupisy zásob.
26. února začaly soupisy zásob. V naší obci jej prováděl p. učitel Ludvík Svoboda, zás. správce Školy
z Lískovce za pomoci 4. vojínů (Němci a Maďaři). Sepsáno bylo:
Přepočítávání zásob.
Zásoby ponechané při posledním zápisu byly počátkem dubna přepočítány a ponechány toliko do 30. června.
Tak počítáno na osobu těžko pracující 46 kg a na osobu lehko pracující 38 kg., na osobu 102 kg brambor, na
koně 90 kg ovsa a na jednoho vepře 210 kg brambor.
Odebrání zvonku.
1. května 1917 o desáté hodině rozhlaholil se naposled zvonek na zdejší zvoničce, načež byl sňat a odvezen
na nádraží do Bystřice. Byl na něm nápis: Nahoře: Hilara vdova a syn v Brně 1895, Dole: Svatý Františku
oroduj za nás! Uprostřed byl obraz sv. Františka. Na horním okraji ornament z vinných listů a hroznů.
Vážil 41 kg.
26. 5. 1917 Josef Herzog
Nové přehlídky
V měsíci březnu byly nové přehlídky, při nichž uznáni způsobilými Josef Špaček domkař č. 23 a Jan Vala
domkař č. 11. Josef Špaček nastoupil službu dne 16. května a Jan Vala měl nastoupiti 28. června. Byl však
zproštěn na neurčitou dobu.
Tím dostoupil počet vojínu ze zdejší obce na 49 mužů.
Statistika osevných ploch.
16. června začal soupis osevných ploch za účelem statistiky. Při níž sepsány byly následující plochy:
Pšenice zimní = 0.67 ha., Pšenice jarní 6.20 ha., Žito zimní = 38.47 ha., Ž. jarní = 0.82 ha., Ječmen = 9.70
ha. Oves = 41.60 ha. Brambory = 18.24 ha., Řepa = 7.95 ha., Hrách = 1.59 ha., Len = 1.76 ha.,
Jetel = 21.61 ha., Vika = 1.61 ha., Směska = 1.57 ha., Úhory = 9.74 ha., Úhrnem orné plochy = 161.53 ha.
Celková úroda.
Úroda naznána podprostřední.
Výkazy zásob.
I letošního roku byly zavedeny sklizňové výkazy zásob, které mají býti podobným způsobem vedeny jako
loňského roku.
Mlecí lístky.
Aby se předešlo nesprávnostem při mletí, zavedeny i roku letošního mlecí lístky, které však nevydává
představenstvo obce, nýbrž c. k. okr. Hejtmanství.
Ranění a povýšení.
23. srpna raněn byl do levé ruky zdejší starosta, p. Josef Patloka (na vrcholu Gabriche) na Soči v 11. Italské
ofenzívě. Na ruském bojišti povýšen na četaře Vala Cyril, bývalý zdejší žást a vyznamenán stříbrnou
medailí za udatnost.
Soupisy a přehlídky zásob.
19. listopadu začaly soupisy a přehlídky zásob. U nás v Býšovci prováděny byly p. Žákem, učitelem ze
Zvole za přítomnosti p. Eduarda Pavelky, rolníka z Horního Čepí a p. J. Homolky, rolníka z KozlovaLesoňovic.
Tuto komisi provázeli dva vojíni: Sepsáno bylo:……………
Mír s Ruskem.
Na začátku ledna prohlášeno bylo příměří mezi armádami na východě válčícími za účelem jednání o mír.
Jednání o mír konalo se v Brestu Litovském. Zdálo se, že již ztroskotá. Než přece podařilo se mír smluviti.
A mír byl podepsán. Konečně smluven mír a podepsán s Ukrajinou, která se ještě zpěčovala přistoupiti s
ostatními gubenciemi ruskými na mír.
Drahota potřeb.
Ač v předešlých letech drahota potřeb byla veliká, dostoupila na začátku roku 1918 na tento stupeň:
Máslo, jehož max. cena byla 14 K, prodávalo se za 25-30 K, tvaroh (max. cena 1.6 K) 4 K, mléko (50 h) 1
K, vejce (14 h) 60 h až 1 K, selata 10-20 K za 1 kg živé váhy, sádlo (14 K) 50 K, maso vepřové 15 K,
hovězí 7 K, telecí 6 K, kozí 6 K za 1 kg. Látky na valech: předválečné 1 m – 150 K, válečné od
50 K výše, boty od 100 K výše, podrážky 30 K. A ještě za peníze nebylo možno ničeho koupiti, nýbrž za
potraviny. Za bochník chleba byly pěkné podrážky.
Znovu upravené vyživovací dávky.
20. ledna bylo vydáno nařízení, kterým se snižuje dosavadní dávka u zemědělců těžko pracujících na 300 g
obilí, na lehko pracujících na 225 g obilí denně. Pro nezásobované těžko pracující na 225 g mouky na
vaření, 1600 g mouky na pečení a lehko pracující na 225 g mouky na vaření a 900 g mouky na pečení týdně.
Přebytečné obilí musilo se odevzdati subkomisionářům. Z Býšovce bylo odevzdáno: 249 kg žita, 116 kg
ječmene a 390 kg ovsa.
Zima.
Letošní zima byla celkem mírná.
18. 5. 1918 Josef Herzog
Zproštění starosty.
Výnosem c. k. ministerstva zeměbrany byl p. Josef Patloka, četař 25. domobraneckého pluku zproštěn
služby vojenské do 31. července a propuštěn domů s vyznamenáními: velkou stříbrnou a malou stříbrnou
medailí, bronzovou medailí a velkým Karlovým vojenským křížem. Dne 18. dubna převzal úřadovaní od p.
Frant. Nedomy II. radního a vede úřad sám dále. 31. července byla mu prodloužená dovolená do 9. října (10
neděl).
Zima v květnu.
Počasí v dubnu bylo velmi krásné. V květnu bylo teplo jako v nejvyšším létě. 26. května pak udeřil mráz
(- 2° C), který zničil mladé brambory, a později v červnu nově narostlé brambory byly zase mrazem zničeny.
A na mnoha místech i kvetoucí obilí.
Soupisy osevných ploch.
V květnu a červnu byly provedeny soupisy osevných ploch, soupisnými komisaři za pomoci starostů
a obecních důvěrníků. Ve zdejší obci prováděl soupis správce školy Karel Rosůlek, starosta Josef Patloka, a
důvěrník Ant. Pilát.
Úroda.
Letošního roku byla celková úroda pod prostřední. Zvláště brambory ukazují se býti špatnými.
25. srpen.
25. srpna v poledne byli obyvatelé Býšovce překvapeni střelnými zbraněmi, které se záhy vysvětlily tím, že
někteří vojíni prodloužili své dovolené a před vyzváním četnictva nechtěli nastoupiti službu vojenskou, byli
sháněni vojenskými hlídkami a poněvač utíkali, bylo po nich stříleno. Žádnému nebylo však ublíženo.
Někteří potom ihned nastoupili službu.
Zněna správce školy.
Dosavadní správce školy, Karel Rosůlek jmenován byl řídícím učitelem v Olešné a na jeho místo nastoupila
sl. Anna Špačková dosavadní učitelka v Heralci.
Úroda.
Úroda obilí zde ucházející, ale málo se urodilo bramborů. Vyhynuli a mnoho jich zčernalo, velice mnoho pak
jich zničeno ponravami.
Nemoc.
Čeho obávali jsme se po celé čtyři roky války, přišlo skutečně. Koncem prázdnin již vyskytovala se
v jednotlivých případech nová choroba, o níž před nedávnem přišly zprávy ze Španělska, kde jí postižen
i panovník a nejvyšší úřednictvo i lid prostý. Odtud dostalo se jí názvu „španělka“. Jevila se příznaky
obyčejné chřipky, která celkem probíhala bez nebezpečí, a za několik dní se nemocný zotavil.
Choroba tato stykem vzájemným velmi se rozšířila a zhoršila. Vyskytli se případy úmrtí a těch velice stále
přibývalo. Zvláště ve městech onemocněla sta obyvatel, takže celé rodiny byly nemocny a mnohé úplně
vymřely, takže denně bylo mnoho pohřbů. Z Pešti hlášeno až 1600 onemocnění denně. V naší přetěžko
zkoušené Praze řádila epidemie tak, že hrobaři nestačovali a vojáci přibráni byly na kopání hrobů a k
výrobě rakví. Chudí pochováváni bez rakví. A umírali právě lidé mladí, jinak zdraví a silní.
Nemoc ta rozšířila se i po venkově a stihla i naši obec ač dlouho byly jsme ušetřeni. Týden před svátky Všech
svatých roznemohla se dcera rolníka z č. 8., sl. Božena Pilátová. Ku chřipce přidružil se prudký zánět plic,
kterému dne 31. října podlehla. Během svátků pak postižena většina rodin, hlavně dětí, takže po návratu
správ. školy po svátcích nucena byla místní školní rada školu zavřít, od 5. listopadu 1918 (nemoc šíří se
dále 6. 11. 1918).
Náš národ svoboden!
Nářek náš nad Jobovými ranami, které vlast naši zasáhly, obrácen v jásot, v den, kdy oznámeno nám, že
zbaveni jsme pout, že svobodní jsme. Celý národ rozjásal se nepokrytě nad zprávami působícími
nevylíčitelným dojmem. A naráz zapomněli jsme vší bídy a trápení, strádání i bolesti nad ztrátami tolika
životů nám drahých. U nás tisíce jich hynulo, přinuceni více bezúčelně, tisíce však k nepříteli přešli, by tam
provedli to dílo spásné, které 300 let se chystalo. Legionáři naši, jimž vlastizrádců spíláno, sjednotili se a na
cizích frontách život obětovali za práva naše. Oni působením a snahou prof. Masaryka vymohli nám
uznání síly duchovní od celého světa a zabezpečili svobodu a moc. U Paříže, když spojenec ochaboval, se
jako lvi bili, by odrazili surové boje Německé a zachránili vítězství, ač jich tam zůstalo 50 000!.
A zbylý pozdrav nám poslali! Poutníče! Dones pozdrav náš milené vlasti na březích Vltaviných a zvěstuj
tam bratřím, mi že tuhle mrtví ležíme, padesát tisíc, umřevše rádi v zápase za svobodu světa, v naději jisté,
že svět nedá zahynouti jim ni budoucím!
S pietou vzpomenuto všech těchto hrdinů a národ rád složí svůj peníz ku zbudování pomníku jich hodného
a k zajištění života jejich pozůstalých. Čestná památka všem budiž!
A dojetí a jásot ozývá se vlastí naší, vztek utlačovatelů stal se malomocným a my co čistí vítězové vztyčily
náš prapor tam, kde dříve cizinecký jazyk zněl, a barvy cizích praporů zářily. Započato požehnané dílo.
Všichni jsme přísahali, že i život rádi obětujem pro naše šťastné Příští. Lid sjednotil se, jásá, zpívá!
Byrokraté odstraněni, není pánů, nemáme šlechtických erbů a zbavili jsme se i orla, jemuž třeba bylo dvou
hlav, by dusil nás dle libosti. Teď dodýchal. A nad ním zas ten krásný se vznáší. Všichni volně dýcháme a
s pravdou na rtech světla se nebojíme. Každý, kdo dosud poroben, volný jest. Jak šťasten učitel, který teď
dětem milým, naději naši říci může, čím srdce překypuje pravdu! Jak zcela jiná práce nám počíná!
Kéž jen nebe se smiluje a u svornosti nás zachová, bychom důstojně přijali to štěstí zasloužené a přivoděné
zásluhou našeho prof. Masaryka a pres. Wilsona a stává národ náš s gloriolou kol hlav svých mučedníků.
Jsme šťastni a zapomenem rádi bolestí všech! Správy vlasti naší ujala se Národní rada česká, než z Paříže
dojde nám vláda.
Příjezd prezidentův 19. 12. 1918
Praha s nadšením se připravila na uvítání tvůrce státu našeho svobodného a prvního prezidenta.
I my oslavili jsme příchod jeho. Ve škole vyložen dítkám význam, síla a zásluhy o naši svobodu,
vzpomenuto všech, kdo sním, o naše znovuzrození pracovali a se obětovali. Pak zazpívána hymna naše
a několik národních písní.
Dne 23. 12. 1918 Josef Herzog
Zněna ve správě školy.
Zat. správkyně Anna Špačková, přeložena zatímně do Štěpánova a v Býšovci ustanoven zatímně p.
František Pecina, učitel def. at. pers. v Romanině, a sice od 15. 2. 1919.
Zněna správce školy.
Definitivním správcem školy jmenován Josef Fictum, který po svém návratu od vojska, kdež od 15. 2.
1915-15. 11. 1918 co jednoroč. dobrovol. desátník vykonával povinnost vojenskou, z kteréhož to času
více než 28. měsíců přes dvě zimy musel se omeziti na pobyt na frontě. Raněn 15. 2. 1917 výbuchem
granátu na levé noze a ruce u Sol di Roso na planině Asiažské vrátil se do zázemí a byl léčen v Tridentu,
Innomostí a Linci na žádost přeložen do nemocnice do vlasti do Králové Hradce, odkud jsa částečně vyléčen
nastoupil službu (vojensk. školní 11. 11. ve Věchnově, kde před válkou působil). Dne 1. 9. přejímá správu
školy od Františka Peciny, který ustanoven ve Štěpánově a nastupuje své nové působiště v Býšovci.
28. říjen výročí slavného prohlášení naší svobody a samostatnosti našeho česk. státu.
V pondělí ráno 28. října probudila se Praha docela všedně. Šedé závoje mlh válely se líně po ulicích, houstly
nad hučící Vltavou v chladném vzduchu říjnovém a jen zvolna prorážely paprsky chladného již slunka
podzimního vlhkou clonou chladných par. Konečně vítězně se zaleskly na zlatých báních stověžaté matičky
Prahy, pozlatili oživující ulice, zlíbaly průčelí domů, odrazily se zářivě v tisícových záblescích od okenních
tabulí.
Ruchu na ulicích přibývalo. Dělnické proudy se valily do továren, živnostníci otvírali hlučně brány a
úředníci spěchali do kanceláří. Obyčejný život velkoměstský se rozproudil v ulicích a náměstích pražských
jako za tisíců jiných dnů a nikdo neměl tušení, že tento den se stane pro celý český národ velikým, slavným
a nezapomenutelným.
V 10. hodin dopoledne objevily se na vývěsných tabulích denních listů zprávy, které prudce rozrušily celou
Prahu. Rakousko – uherský ministr oznamoval prezidentu Spojených států severoamerických, Wilsonovi, že
rakousko – uherská vláda uznává oprávněné nároky Čechoslováků na samostatný stát a že si přeje co
nejdříve skončit válku a uzavřít mír, bez ohledu na spojené Německo. Lidé se kupili k vývěsným tabulím a
s dychtivostí četli tuto překvapující zprávu a se vzrušením rozčíleně o ní hovořili.
Bleskem téměř rozšířila se zpráva tak neočekávaná Prahou. Radostné pohnutí mocnou vlnou projelo tisíci.
Druh druhu radostně tiskl ruku, lidé se na potkání objímali a vzrušeným hlasem plným upřímné radosti
volali: „Jsme svobodní! Již nejsme otroky! Rakousko kapituluje!“
Jako kouzlem zavlály na ozářených domech prapory. Bílé a červené (prapory barvy českých), praporů vesele
svítily vedle trikolory slovenské a mezi nimi se zamodraly hvězdnaté prapory americké.
Čeští vojáci trhali s čapsek „jablíčka“s počátečním písmenem císaře Karla a drtili je podpatky na znamení, že
neuznávají již žádného cizáka nad sebou. Na místě utržených jablíček zasvítili s čapsek kokardy v barvách
národních, které roztomile slušeli našim milým vojákům.
Na Václavské náměstí se valí nové proudy rozradostněných zástupů, nadšení roste. Ze zástupů zní velebný
zpěv naší národní hymny „Kde domov můj “, Hej Slované “. Nad šumným mořem těchto tisíců třepetají se
četné praporečky a říjnový vzduch se otřásá hromovým voláním: Ať žije Masaryk! Sláva Wilsonovi! Sláva
českému státu!
Za hlučného smíchu a všeobecné veselosti odstraňují se z budov dvojhlaví rakouští orli. S třeskem padají na
dlažbu tyto znaky české poroby a třistaletého utrpení a zlacené jejich korunky se válejí na dlažbě v blátě.
Chodci do nich kopou.
Rychle všude zakrývají neb zabarvují dvě nepatrná písmenka c. k., která pro český národ znamenala
tyranství a dlouhou řadu let ujařmění pod nadvládou německého rodu Habsburského. Národ lámající pouta
třistaletého otroctví nesnese žádných známek, které by mu připomínaly to nesnesitelné jho jeho utrpení.
Na Staroměstském náměstí před památnou radnicí se nakupili desítitisícové. S balkónu radničního, kde
shromáždili se členové „Národního výboru“, mluví k lidu dr. Soukup. Po třech stech letech hrozného utrpení
povstává národ československý k novému životu v samostatném státě. Staré Rakousko propadá se do
hrobu. Národní výbor ujímá se vlády nad československým státem. Věc spravedlivá vítězí a co máme, toho
nám již nikdo nevyrve. Hromové bouře souhlasu a jasné volání slávy zaniklo, v nadšeném zpěvu, jež hlaholí
Staroměstským náměstím. Dlouho do noci hřměla rozjásaná Praha bouřným plesem a upřímnou radostí nad
velikou dějinnou chvílí, kdy dle věšteckých slov našeho Komenského vrátila se národu českému vláda jeho
věci. Nad útlými obrysy Hradčan dávno již pohasly poslední zážehy nezapomenutelného večera a hučící
Vltava se zase přikryla jemnými clonami mlhavé šedi, když Praha po 300letech poprvé se ukládala
k blaženému spánku. V nočním klidu telegrafické dráty rychlostí blesku roznášeli po všech vlastech
československých radostné zvěsti o svobodě a samostatnosti českého národa. Slavný jest den 28. říjena 1918
a navždy zůstane zapsán zlatým písmem v dějinách českých.
28. 6. 1920 Josef Herzog
Den české revoluce.
28. říjen je dnem české revoluce, je jedním z jejich vrcholů, ale nikoliv jejím ukončením. Revoluce není
dokonána a po dosažení naší samostatnosti, která tak draze byla vykoupena je svatou naší povinností v ní
pokračovati. Dnešní člověk má velikou zodpovědnost před budoucností, kterou tvoří a za niž ho budou naše
děti a vnukové souditi.
President Masaryk nejednou zdůraznil, že v revoluci žijeme a logickým toho důsledkem je, abychom od
nejvyšších úřadů až po dělníka revoluci konali, spolupracovali aktivně a nenechávali se jí snad unášeti a
pobízet. Po revoluci politické, která přinesla státu samostatnost, chceme osvobození náboženské a sociální.
V té příčině stůjme věrně za revolučním programem, jehož částí je 28. říjen.
A jak chápeme revoluci? Je to houževnatá denní drobná práce, vytrvalá, nezlomná, která usiluje od základů
obroditi a zlepšiti svět. Výsledky její, plody její se dostaví jednoho dne podobného dni 28. října 1918.
Nemůžeme však žádný v nynějších poměrech českých souhlasiti s revolucí katastrofální, jež využívajíc
násilí a ničíc kulturní a hospodářské hodnoty, výsledky to lidské práce je činitelem nezdravým a
podvratným.
Pokračujme v duchu české revoluce zahraniční na půdě vytvořené po 28. říjnu k zabezpečení dosavadních
docílených výsledků revolucí a stůjme neochvějně na stráži proti znovu zvedající se reakci. Oslavovati 28.
říjen a neuvědomiti si mravní povinnosti pokračovati v duchu Masarykovy zahraniční revoluce české, je
polovičatost. Oslavovati činy, jež přinesly českou revoluci a nepomáhat dalšímu vývoji české revoluce,
hříšná pohodlnost, né-li reakce. Toto nesmí mezi námi býti. Připravme spolu s jinými činiteli základy nového
světa a tak staneme se revolučními činiteli, kteří s hrdostí hlásati se mohou k 28. říjnu svým činem.
Významný tento den není mrtvým historickým datem, ale je naším životem, kterým denně žijeme dál.
T. G. Masarykovi.
Český národ neměl dělníka pilnějšího a vytrvalejšího nad Masaryka. Jeho mládí odnáší se životem chudoby,
jíž jediným údělem jsou dvě pracovité ruce s podvědomou silou chudiny, pudící je k činnosti a práci.
Stav se profesorem university pražské postřehl ihned, že mnozí profesoři učí dějinám českým, ale nikdo jejich
filosofii. Toto odpovědné učení čekalo teprve učitele svého. A radostnou skutečností pro nás je, že se jím stal
náš Masaryk. Bedlivým uvažováním o situaci našeho malého národa českého, který měl řaditi se mezi
nejkulturnější národy střední Evropy, přišel k uzávěrům, že tak jedině státi se může provozováním politiky
malého národa.
Taková byla jeho filosofie: „Drobná, klopotná, neúnavná, promyšlená a cílevědomá práce “, toť do hrdinství
moderní doby, to jsou ony uhelné základy malého národa. Tyto jeho poznatky a jeho učení podepřeno vždy
jeho skvělým příkladem a jeho velikou mravní váhou nezůstalo bez ohlasů k následování v řadách
studentstva, profesorstva a stavitelů našeho lepšího příští. Významná jsou slova našeho velkého Tvůrce,
která pronesl při slavnosti jeho narozenin: napíši ještě jedno dílo a pak dám již světu pokoj;“ že však velké
to dílo nebude psáti perem, nýbrž vytesáno, že bude v žulové knize našich dějin, netušil. A ti, kteří přivítali
tenkrát Masaryka písní, Tatíčku starý náš - - - dobře ještě s námi dokud Ty jsi mezi námi, neměli též tušení,
jak pravdivou píseň uvítací vyvolili.
Přišel rok 1914, zatajil se nám hrůzou dech a úzkostí stisklo se nám srdce. Každý z nás cítil velmi zřetelně
a jasně, že chvíle našeho osvobození, přijde teď, anebo již snad nikdy. Zmýlili jsme se pouze v trvání války
a potom myslili jsme, že osvobození přijde samo sebou, že nám je přinese čtyřdohoda.
Dlouhá a hrozná válka vyzvedla nás z klamu, poznali jsme, že čím menší stát, tím větší a trpčí oběti musí
přinésti za svoji samostatnost a svobodu. Bylo nám všem prožíti okamžiky hrozné a zoufalé, kdy vítězství
klonilo se na stranu Němců, kdy ztráceli již odvahu velicí a mocní – co měli jsme dělati my?
A tu povstává muž, u něhož soustředí se všechny vlastnosti jakých potřebí je vůdci národa za svoji
svobodu: Jeho tušení v jak těžkém postavení se národ ocitne se splnilo, postaral se však předem již o to, aby
rozšířenou vzdělaností a uvědoměním povstali synové a dcery naše národa, kteří s odhodlaností a láskou
přinášeli ty největší oběti na oltář vlasti. Založil stranu, jejíž hlavní zásadou byl rozum a poctivost, jejíž
moc a síla měla býti a byla né v množství, ale v jakosti členů.
Píšeme-li dnes o našem presidentu, píšeme skoro výhradně o věcech vztahujících se k našemu osvobození – a
myslím, že né neprávem: tak jak na počátku války mysleli jsme všichni, že osvobození přijde samo sebou,
tak zase za dnešních poměrů mnozí rychle na všechny oběti, na všechnu nadlidskou práci, na všechnu
prolitou krev zapomněli a považují naši svobodu za věc samozřejmou a počínají následkem toho s ní takřka
hazardovati. A přece z vyjednávání prince Sinta vidno velmi dobře, že nescházelo mnoho a Rakousko
z krvavé války by vyšlo, bývalo zase celé.
Ovšem, že i náš velký Masaryk byl snižován, našli se lidé, kteří napsali, že vydává lehce v šanc životy
jiných, když sám sedí za hranicemi hezky v teple. A přece Masaryk, muž tehdy již sedmašedesátiletý
vydával v šanc nejen život svůj v cizině, ale i životy svých drahých doma. Rodinu pana presidenta
charakterizuje výstižně tento příklad: Když přátelé Masarykovi chtěli paní Masarykové podávati zprávy o
životě a činnosti Masarykovi v cizině, pravila jim paní Masaryková: „ne, prosím Vás, nevykládejte mi to.
Mně stačí, když vím, že je živ. Vím, že co dělá, dobře dělá - - - . Mám zde každou chvíli prohlídky,
vyšetřování, ptají se mne, co vím o svém muži, a já – já bych nedovedla selhat.
Každý máme svou válku, své trápení – musíme všichni trpět a – vytrvat “.
Boj Masarykův se životem byl těžký. Boj rukopisný, proces Hylmerův, boj o svobodu universit, zasáhnutí
do velezrádného procesu Záhřebského, proces Fridjungür, to jsou věci, na které svého času netroufal si
nikdo jen Masaryk.
Uvažujíce o velikých dílech Masarykových a o jeho nejskvělejším díle v příčině osvobození našeho
ujařmeného národa, musíme s největší láskou spolu s úctou a oddaností a věrností zahořeti k našemu
stařičkému milovanému presidentovi, neboť on má největší zásluhu o to, že vlast naše vymaněna
z poddanství Němců.
S radostí můžeme hleděti na to, jak cizina pohlíží na našeho velkého Masaryka. Jste nejšťastnějším
národem, že máte Masaryka, celý svět se před ním kloní a také celý svět vám jej závidí.
Máte samostatný stát s největším státníkem v něm. Co přeje náš president v této chvíli asi nám?
Myslím totéž, co řekl při loučení legionářům ve Francii : ,, hoši jsme na kopečku. Dejme pozor, ať s něho
nesjedeme “. Jsouce naplněni láskou a vděčnosti k našemu stařičkému presidentovi za jeho veliké činy, jimiž
osvobozena byla vlast ze spárů Germánstva, nemůžeme jinak než přáti mu, aby dlouhou řadu let ještě mezi
námi žil a řídil šťastně chod nám všem tak drahé republiky naší. Pozvedáme hlavy své provolávajíce ,,
Slávu tomu velkému muži s vroucím přáním prostých slov písně : ,, Tatíčku starý náš dobře ještě s námi,
dokud Tys mezi námi.
Smutné číslice následky světové katastrofy.
Jednou z nejhorších představ nás všech za války bylo vždy pomyšlení, kolik životů ztracených rodinám,
národům lidstvu bude státi to krveprolévání. Dnes máme již přibližnou statistiku těchto obětí.
Kodaňská společnost pro studium sociálních následků války sestavila tuto smutnou statistiku prozatím až
do roku 1919. Je to opravdu smutná statistika. Evropa čítá dnes o 35 mil. lidí méně než by jich měla dle
normálního vývoje. Z této úžasné číslice připadá 9 mil. 829 tis. na padlé ve válce, 20 mil. 250 tis. na pokles
porodů a 5 mil. 301 tis. na vzrůst úmrtnosti. Na bývalé Rakousko připadá celkem 5mil. 800tis. ztrát,
z toho padlých ve válce 800 000, dále 3 mil. 800 tis. případů poklesů porodů a 2 mil. zvýšené úmrtnosti.
To jsou hrozné číslice a nejhroznější z nich jsou ony, které nám označují katastrofální úbytek porodů.
Je to hrozný vykřičník nad dějinami světové války, který musí volati i do budoucna. Nutno si představiti,
co znamená tento ohromný úbytek lidstva právě v nynější hospodářské situaci Evropy, která má zvýšenou
výrobností nahraditi statky, které ve válce byly promarněny. Co znamená jen oněch 10 mil. Paží mužů,
kteří padli ve válce! Úbytek porodů však předčí vše, to svým katastrofálním rozsahem. Zde nutně vážně
přemýšleti o tom, jak možno nahraditi tyto ohromné ztráty lidstva. Lze však doufati, že výmluvná řeč
číslic, ukáže lidstvu, že v míru, pokoji a práci je jeho blaho, a spása. Snad jejich varovný hlas přispěje
k zakotvení veliké myšlenky míru v myslích všeho lidstva.
20. 5. 1921 Josef Herzog
Konec 6. 5. 2007 v 16:40h. Standa Dvořáček
Začátek 7. 5. 2007 v 16:33h Standa Dvořáček
Kronika obce Býšovce od r. 1923.
Tato kronika čítá 200 (dvě stě) stránek.
V Býšovci, dne 22. února 1923.
Člen obecního zastupitelstva:
Starosta obce:
Pokorný František
J. Patloka
Úvod
Poloha obce.
Obec Býšovec leží 6 km jihojihovýchodně od Bystřice nad Pernštejnem po obou stranách silnice vedoucí
z Nedvědice do Bystřice nad Pernštejnem. Výška školy nad hladinou mořskou je 581.4 m. Nejvyšším bodem
na katastru zdejší obce je trigonometrický bod 631.4 m, nejnižší místo je pouze 447.4 m. nad hladinou
mořskou.
Rozloha.
Pozemky k obci Býšovci náležející měří celkem 348 ha 80 a. Z toho je: orné půdy 156.27 ha, luk 36.19 ha,
zahrad 1.53 ha, pastvin 29.66 ha, lesů 116.45 ha, rybníků 0.38 ha, zastavěné a neplodné plochy 8.39 ha.
Z celkové výměry náleží majitelům soukromým 303.88 ha. Z toho je 148.02 ha orné půdy, 35.73 ha luk,
1.46 ha zahrad, 25.65 ha pastvin, 84.48 ha lesů, 0.27 ha rybníků a 8.34 ha zastavěné a neplodné půdy.
Obec vlastní 44.92 ha z celkové výměry obce. Z toho je 8.25 ha orné půdy, 0.46 ha luk, 0.07 ha zahrad,
4.01 ha pastvin, 31.97 ha lesů, 0.11 ha rybníků a 0.05 ha zastavěné a neplodné plochy.
Počet domů a obyvatelů.
Při sčítání lidu v r. 1921 bylo v obci napočítáno 29 obydlených domů a 191 obyvatelů. 27 domů náleží
majitelům soukromým, škola (č. 20) a kovárna č. 16 jsou majetkem obce Byšovce. Obyvatelé jsou vesměs
náboženství římsko- katolického a národnosti české. Zaměstnávají se téměř výhradně polním hospodářstvím
a chovem dobytka. Z řemeslníků jsou v obci usedlí: kovář, stolař, krejčí a dva obuvníci. Všichni mimo práci
řemeslnou zdělávají pole, jelikož řemeslo by jich s rodinami stěží uživilo.
Spojení s okolím.
S nádražím v Nedvědici a Bystřici nad Pernštýnem je obec spojena okresní silnicí, do ostatních okolních
vesnic vedou poměrně bídné vozové cesty nemající po stranách svodnic, takže jsou každoročně při jarním
tání sněhu a při bouřkách vymílány vodou.
Vzdělání.
Do roku 1872 byla obec přiškolena do Nedvědice, ale málo dětí navštěvovalo školu nedvědickou pro
značnou vzdálenost a dosti neschůdnou cestu. Někteří rodičové posílali své dítky do školy raději do
Věchnova do Zlatkova i do Věžné, děti méně dbalých rodičů zůstaly bez vyučování.
Do roku 1872 po nějakou dobu vyučoval zdejší dítky jakýsi cestující V. Částka. Celá škola i s pomůckami
stěhovala se každý týden do jiného statku, jak bylo předem ujednáno. Roku 1872 dostavěna nákladem obce
nynější školní budova, v níž vyučovalo do roku 1879 několik výpomocných učitelů různých povolání (krejčí,
zámečník, selský syn atd.). Roku 1879 zřízena v obci expositura se školní správou v Nedvědici a výnosem
zem. šk. rady ze dne 30. 7. 1883 č. 5861 samostatná škola. Vyučováním ženským ručním pracím zavedeno
výnosem zem. škol. rady ze dne 7. 4. 1889 č. 1313 po tři hodiny týdně. Od roku 1884 až do 30. dubna 1912
přiškoleny byly k Byšovci osady Josefov a Suché Louky. Od té doby jsou ve zdejší škole vyučovány dítky
pouze z Byšovce. Žáci posledních školních roků navštěvují měšťanskou školu v Bystřici n/P. a v Nedvědici,
v posledních letech někteří rolničtí synové nabývají odborného vzdělání na zimní hospodářské škole
v Bystřici n/Pernšt. Vyššího vzdělání nabývá pouze nepatrné procento obyvatelstva. V posledních
desítiletích vystudoval pouze p. Alois Smolík (z č. 16) učitelský ústav ve Slezské Ostravě a působí nyní jako
řídící učitel na menšinové škole v Loděnicích u Pohořelic. – Z učitelů působil na zdejší škole p. Jan Veselý,
rodák doubravnický, od r. 1882 do r. 1902, a p. Karel Rosůlek od r. 1902 do r. 1918. Po r. 1918 působila na
zdejší škole ½ roku sl. Anna Špačková ze Štěpánova, ½ roku p. František Pecina z Písečného a dva roky
p. Jos. Fictrnn z Lužan v Čechách.
Sbor dobrovolných hasičů.
Roku 1897 založen byl v Byšovci sbor dobrovolných hasičů a obcí zakoupena byla vozová stříkačka i
s hadicemi za 1460 K od firmy R. A. Smekal v Čechách u Prostějova. Prvním velitelem sboru byl zvolen p.
Ant. Pilát č. 6, jednatelem p. Ignác Patloka č. 2, starostou p. Frant. Smolík č. 16.
Roku 1897 byla sborem založena hasičská knihovna, která čítá nyní přes 200 svazků. O založení,
rozmnožení a udržování knihovny nejvíce zasloužil se p. Ignác Patloka č. 2, který od založení až do
dnešního dne je knihovníkem. Bez jeho obětavé péče byly by se knihy poztrácely, jako stalo se již mnoha
knihovnám na venkově.
Ze zakládajících členu sboru jsou dosud činnými členy: p. Ignác Patloka č. 2, p. Josef Patloka č. 2, který je
od roku 1905 velitelem sboru a p. Jos. Hulák č. 10. Sbor dobrovolných hasičů dík nezištnosti a obětavosti
svých členů zachránil několikráte v obci i v okolí majetek svých spoluobčanů.
Světová válka.
Snad od dob roboty nezažili zdejší občané tolik utrpení jako ve světové válce. Z maličké naší obce povolalo
Rakousko během vojny 42 zdravých mužů do zbraně. Všichni neradi se loučili s rodnou vesnicí a každý
sloužil Rakousku jen proto, že se bál krutých trestů. Každý ochotně dával se zajmout a mnozí ze zajatců
obrátili ostří bodáků proti nenáviděnému Rakousku a bojovali v legiích za svobodu našeho národa.
Legionáři.
Ze zdejších rodáků bojovali v legiích. Alois Smolík č. 7, Frant. Novotný č. 5, Alois Chalupník č. 16 a Josef
Dvořáček č. 27 a Bohumil Pilát č. 6. Z nich Alois Chalupník nalezl hrdinskou smrt po příjezdu do svobodné
vlasti, háje v květnu 1919 Slovenska proti Maďarům. V Rak. armádě padli tři rodáci zdejší: Vincenc
Fafílek č. 6, Josef Zloch č. 13 a Vincenc Lukas č. 17.
Po celou dobu vojny žili doma velmi neutěšeně. V obci zůstaly pouze ženy se starci a nedospělými dětmi.
Všichni byli přetíženi prací. Žili ve stálém strachu o své muže, bratry a příbuzné, kteří byli v bitevní linii,
zvláště když některý dlouho nepsal. Moře slz bylo prolito ve vojně a kolik sirotků želí svých padlých otců.
Ženy s dětmi staraly se, aby hospodářství neupadala, ale Rakousko nedovolilo jim ani, aby se dosyta
najedly. Dobytek a potraviny byly sepsány, zákonem ustanoveno nepatrné množství potravin na jednotlivé
osoby, které při těžké práci nestačilo, všecko ostatní mělo se odvésti státu za zákonem stanovenou cenu. Po
vesnicích chodily komise, které prohledávaly každý kout, není-li někde uschováno trochu obilí, brambor
nebo mouky. Nalezené potraviny byly komisí ihned bez náhrady zabaveny ve prospěch státu. Také dobytek
musili rolníci dodávati státu za ustanovenou cenu. Bylo nařízeno odváděti i vejce, máslo a sádlo, ale
obyvatelé z Byšovce odvedli velmi málo.
S komisemi mnohdy přišly i vojenské hlídky, ale chovaly se celkem netečně ku hledání a rekvírování
potravin. Vojáci národnosti maďarské a německé – byli rádi, když se ze zatajených zásob dobře najedli.
Lidé obávali se hladu a každý schovával živobytí, kam mohl: Do sklepa, na půdách, do sena, zakopávaly
brambory do země, někde schovávali obilí v bednách do hromad hnoje na poli.
Nemoci.
Následek každé války jsou nemoci. Na frontách mnoho vojáků pohynulo na úplavici, břišní i skvrnitý typ
ano i na choleru. Ani zázemí nebylo ušetřeno nemocí a hlavně španělská chřipka vyžádala si mnoho obětí.
V Byšovci na chřipku zemřeli: Božena Pilátová č. 8, Jan Jílek č. 8, Františka Dufková č. 16 a Frant.
Pecina č. 26.
Obchod.
Obchodníci ve válce vyprodali všechno zboží za drahé peníze a značně zbohatli. Prodali draho i takové
zboří, které by v míru nikdo nekoupil. Obchody venkovské byly brzy vyprodány nebo obchodníci zboží
uschovali, až stoupnou ceny. Proto byl na venkově nedostatek všeho, kromě výrobků zemědělských.
Obyvatelstvo měst doslovně trpělo hlady. Příděl potravin byl nedostatečný a často nedostali mnozí ani to
nepatrné množství potravin, které k výživě bylo předepsáno. Městská chudina hrnula se na venkov a za
zboží ve městech pokoutně nakoupené opatřovala si na venkově potraviny, ovšem „pod rukou“. Tak
opatřovali si venkované látky, kůže, starší i nové obleky, mýdlo, cukr, petrolej, tabák atd. výměnou za
potraviny. Mezi potřebnými potulovali se i takoví, kterým se pracovati nechtělo a nejraději nakoupili, za
pět prstů. Krádeže v domácnostech i na polích byly za těchto okolností časté. – Mnozí podnikaví lidé
z měst i venkova nakoupili na venkově tajně potraviny, ve městech je s několika násobným ziskem „pod
rukou “, prodávali, nebo vyměňovali za zboží a domohli se tak časem značného jmění. Lid dal jim jméno
„Keťasi “ a toto jméno zůstalo jako příhana všem lichvářům a nesvědomitým spekulantům i po válce. Jakost
zboží ve válce vyrobeného byla mizerná, látky a motouzy papírové.
Kuřáci.
Kuřákům ve válce nastaly zlé časy. Tabáku byl nedostatek, a proto naučili se lidé na venkově pěstovati
tabák. Ač bylo to zakázáno, úřady chovaly se k tomu netečně. Mnozí kuřáci spokojovali se i kouřením
březového listí, ořechového a višňového listí, chmele a různých suchých trav. Bylo to arci nejlacinější,
ale takového kuřáka ucítil každý čichem na slušnou vzdálenost.
Zběhové.
Na konci r. 1917 a v roce 1918 bojovali Čeští vojáci v Rak. armádě neochotně a mnozí neutekli z fronty
pouze z bázně před krutými tresty, kterými úřady stíhaly i rodiny vojínů. Na frontách panoval již hlad.
Přes to však utíkali mnozí domů, a kteří dostali dovolené, nevraceli se ke svým plukům. Skrývali se doma
nebo u příbuzných před četníky. Na jaře 1918 byli též v Byšovci vojíni, skrývající se před úřady, aby
nemusili do kasáren a na frontu. Byli to:Josef a Frant. Pilát č. 6, Alois Pecina č. 26 a Frant. Dvořáček č.
27. Tehdy pořádali Rak, úřady na zběhy pravé hony. Jedna vojenská hlídka, ustávající asi z 12. ozbrojených
mužů, vypravila se „na lov “ také do Byšovce. Šla od Věchnova a před vesnicí rozdělila se na 3. skupiny:
jedna obsadila vršek (sev. od č. 4), druhá zaujala pozici u domku č. 29 a třetí s velitelem šla po silnici vesnicí
slídit po zbězích. Josef Pilát č. 6 první zpozoroval hlídku a utekl pro následovavším jej oknem do zahrady
ke kovárně, kde seděli druzí 2. vojíni, a všichni tři kvapně opouštěli vesnici polní cestou, vedoucí od č. 13
směrem ke Smrčku. Obě hlídky číhající nad vesnicí pozorovaly uprchlíky, vystřelily po nich několik ran,
avšak marně. Čtvrtý vojín, Fr. Dvořáček, byl v tu dobu doma a brzy poznal, že bude nejlépe, rozloučí-li se
také na nějakou dobu s rodným domem.
Převlékl se do ženských šatů, ovázal si hlavu šátkem a na očích hlídky klidně odešel do Pernštýnských
Janovic. Tak vojáci odtáhli z Byšovce s nepořízenou a uprchlíci navrátili se v noci k rodným krbům.
Převrat.
První zprávu o převratu dostal starosta obce telegraficky 28. října 1918. Významnou událost oznámil
ihned vyučující sl. Špačkové. Na škole vyvěšen prapor v národních barvách a zpráva o nenadálé svobodě
rozšířila se v malé chvíli po dědině. Všichni těšili se ze zprávy, mnozí ještě nedůvěřovali osvobození a
obávali se Rakouska. Občané oddávali se růžovým nadějím do budoucna, vojíni z rozpadlé armády rakouské
vraceli se do svých domovů. Mnozí byli zklamáni později, když mladý stát žádal obětí na životech (na
Slovensku) i na daních a dávce z majetku. Brzy však se přesvědčil každý, že naše republika má
z nástupnických států nejpevnější základy a že všem vrstvám národa vede se u nás lépe než ve státech
okolních.
Obecní volby.
Obecní volby konaly se dne 15. června 1919 poprvé za účasti žen. Kandidátní listinu podala pouze strana
agrární, proto se volby nekonaly a navržení kandidáti stali se členy obecního zastupitelstva. Starostou obce
zvolen Jos. Patloka č. 2, který tento úřad zastával již před válkou.
Politické strany.
V obci jsou v přítomné době 2. politické strany téměř stejně silné: republikánská strana čsl. venkova a
strana lidová. Při posledních volbách do sněmovny poslanecké měla strana lidová asi o čtyři hlasy více, při
volbě do senátu (kde volí občané od 26. let) měla většinu republikánská strana čsl. venkova. Několik hlasů
bylo socialistických.
První kronikář.
Usnesením obec. zastupitelstva ze dne 30. prosince 1922 byl jsem já, Jan Mičín, správce školy v Byšovci,
ustanoven prvním kronikářem zdejší obce. Narodil jsem se v Janovičkách dne 24. 5. 1891. Absolvovav
v letech 1907 – 1911 učitelský ústav v Kroměříži, působil jsem v Ratiškovicích, Kněždubě a Hruškách na
Hodonínsku. Od srpna 1914 do 24. října 1915, kdy upadl jsem do Ruského zajetí, sloužil jsem v rakouské
armádě. V srpnu 1917 vstoupil jsem do legie ruské, kde sloužil jsem až do srpna 1920. Do vlasti vrátil jsem
se s 10. střeleckým plukem Jana Sladkého Koziny – z Vladivostoku přes Havajské ostrovy v Tichém oceáně,
Panamský průplav, Gibraltar a Terst do Brna dne 13. srpna 1920. Cesta z Vladivostoku do Terstu na
americké transportní lodi Edellyn trvala 67 dní. Tak po šestiletých útrapách válečných a bojích, dokončiv
cestu kolem světa, dostal jsem se zase do Brna, kde v roce 1914 oblékl jsem po prve vojenskou uniformu.
Ve vlasti zatoužil jsem po klidném životě v našich horách a byl jsem 17. září 1920 na svou žádost
demobilizován v hodnosti nadporučíka, abych pokračoval v málo vděčné, ale důležité práci učitelské.
Působil jsem až do konce srpna 1921 ve Lhotě (okr. Nové Město) a když uprázdnilo se místo správce školy
v Byšovci, byl jsem zde ustanoven od 1. září 1921 zatímně a od 1. prosince 1921 definitivním správcem
školy.
Viděl 13. 5. 1924 Josef Herzog okresní škol. dozorce.
Nový kronikář.
Druhým kronikářem byl jsem pověřen obecním zastupitelstvem já, Uhlíř Jaroslav, správce školy, po odešlém
Janu Mičínovi, nyní řídícím učiteli v Rovném. Jsem rodák bystřický. Můj otec tu byl s rodiči, kteří tu měli
selský statek č. 3. Dodnes na témže statku je rod Uhlířův. Sem jsem se dostal jako správce z Lesoňovic a
pak jako definit. správce školy, když jsem se vrátil ze škol. menšinových z Mor. Chrastavé.
Působím tu něco přes rok. Po vystudování učitelského ústavu v Brně byl jsem ve světové válce. Po převratu
působil jsem na několika školách.
Budovy.
Opravdu je Byšovec malá vesnička a stará. Ve Vlastivědě moravské je o ní zmínka z roku 1350. Dřevěné
domky mezi zděnými dobře tomu nasvědčují. Není jich mnoho: Pilátův č. 6, Kaňkův č. 9 a Pilátův č. 8,
který není obydlen. Dříve sloužíval jako obytné stavení. Dřevěné je nakloněné, hrozí sesutím. Užíváno je za
kůlnu. Zdi jsou nízké, maličká okna, dveře také nízké, vstupuješ-li, musíš se ohnout. Světnice je součastně
kuchyní s černým stropem trámovým. Štíty deskové s hvězdicovými okýnky na půdu. Pokryté jsou šindelem,
nebo lepenkou. S malé síňky se vchází na jednu stranu do světnice, na druhou do chléva. Olíčené jsou bíle.
Pyšnější jsou stavení zděná, statky selské velké, domky malé. Některé mají štíty dřevěné. Kryté jsou
většinou červenou křidlicí, cementovou i lepenkou. Ke stavením přiléhají chlévy a stodoly. Některé jsou ještě
dřevěné, Sádeckých, Uhlířova, Pokorného č. 13.
Pod některými stodolami jsou sklepy. Málo kde spatřil jsem sklepy na brambory mimo stavení. Zde je skoro
u každé budovy, klenutý úplně z kamene a hlínou obsypán. U silnice naproti škole byl též takový sklep. Nic
se do něj nedávalo, byl bez dvířek. Rušil spíše okolí svým dojmem. Byl zaházen a kamení použito ku správě
terasy podél zahrádky u školy v létě 1924.
Selské usedlosti jsou některá zvláště pěkná: Patlokovo č. 2, Nedomovo č. 1. a Smolíkovo č. 12. a Smolíkovo
č. 7. Vyhovují dobře hospodářství.
Staré rody.
Ve vesnici jsou nejen staré domky, ale i staré rody, které žijí tu nepřetržitě na jedné usedlosti neb chaloupce
přes sto let. V č. 5. je rod Novotných, selský, dříve mívali hostinec, který během války byl složen. V čís. 7. je
rod Smolíkův, též selský, v č. 10. je Hulákův, domkař, v čís. 12. Smolíkův, jiný, selský, v č. 15. Sádeckých,
selský a v č. 21. Krábkův, domkař. Nejstarší pak rod ve vesnici je Pilátův.
10. 12. 1924 Josef Herzog okresní škol. dozorce.
Majetek obce.
Naši obec možno počítati k bohatším. Především má školu podél silnice se vypínající, s pěknou květinovou
zahrádkou na jedné straně. Z boku k ní přiléhá zahrada zelinářská, po kraji vysázená ovocnými stromy.
Budova sama jest stará, neúčelně postavená, jež měla dvěma účelům sloužiti. V přízemí měla býti kovárna a
v patře učebna a byt učitelův. Kladivo a kniha nemohly ale dlíti pod jedním krovem, a proto školní úřady
kovárnu zakázaly. Tak kladivo kovářské nezaznělo ve školní budově.
Uprostřed vesnice pod hrází rybníka stojí jako stařena nízká kovárna s obecním chudobincem.
Malá stará kaplička ještě šindelem krytá byla asi místním zedníkem před lety postavena, neboť postrádá
úplně slohu. Jest též majetkem obecním.
Jdeme li cestou od Býšovce směrem k Lískovci, přicházíme na rovinku Lázy zvanou. Tam prostírají se pole
obecní, jež jsou na několik let chudším občanům pronajímána.
Největší však bohatství obce jsou lesy rozkládající se po obou stranách silnice běžící do blízké Nedvědice.
Starý les byl asi vykácen, ale neobnoven novou sadbou. Lid nazval nový samorostlý les Sečemi. Ještě dodnes
kdy stromy již vzrostly v pěkné jedle, smrčky a borovice jej tak nazývá. Dnes tam kácí se velké borovice a
břízy, štípou a rovnají v rázy a prodávají. Malý podrost smrkový a jedlových se nechává, by vzrostl
smrkový les. Možno říci, že kolem obecních polí jest druhý les náležející obci. Pro ten les úplně skoro borový
ujalo se jméno Korytiny. Tyto pak hraničí s katastrem lískoveckým. Oba lesy dělí od sebe v nejnižším místu
potůček probíhající obcí. Po jeho stranách jsou obecní pastviska.
Chudobinec.
Pro chudé občany jest chudobinec. Obývá jej stařec asi 83letý Dufek. Jest též nejstarším v obci. Rád
vypravuje, jak jezdíval s povozem vojenským za války v roce 1866. Nyní poskytují mu výživu rolníci.
Každý den dostává stravu z jednoho domu. Lid říká: „chodí pořídko“. Jiných chudých v chudobinci není.
Sucho v r. 1923.
Po třeskuté zimě bohaté na mohutné závěje sněhové a spousty sněhu (½ m), přichází teplé a suché léto.
Selo se dosti pozdě. Ve vyprahlé zemi obilí těžce vzklíčilo a brzo podeschlo. Jetel vzešel jen ojediněle na
mnohých polích. Dostavivše se velké mrazy v květnu zničily kvetoucí obilí, mladé výhonky bramborové byly
spáleny. Vše věstilo špatnou úrodu. Klasy byly prázdné, neb jen s málo zrny chudými. Oves velmi krátký,
ale o něco lepší. Při celé neúrodě bylo obilí laciné. Jeden q. žita byl za 83 Kč., q. ovsa i s dovozem do Rožné
75 Kč. Píce na lukách bylo málo a ta byla drahá. Velmi špatný rok pro rolníky.
Ovocné stromy.
Svahy k jihu obrácené, chráněné od severních studených větrů lesy jsou svou polohou určeny přímo k pěstění
ovocného stromoví. Zájem pomaloučku se probouzí. Vedle starých stromů spatřujeme mladé vysázené podél
polních cest, u luk a pastvisk. Bohužel, že to není u každého rolníka. Nejvíce ovocných stromů jest na
pozemcích Nedomových č. 1. V zahradách u domů jsou většinou stromy staré se špatným druhem ovoce, ale
přece jest zříti již mezi starými mohykány mladé stromky. Péče o ně není veliká. Na zimu se stromky oličují
vápnem, málo kde se slámou ovazují proti poškození od zvěře. Ovoce se něco spotřebuje doma. V pecích
polních z kamení postavených se vaří povidla. Hrušky a jablka se suší v pekárnách. Něco jablk a hrušek se
prodává na trhu v Bystřici, jichž se třešněmi se pěstuje nejvíce.
Volby do obcí.
Po 4leté lhůtě jsou nové volby do obcí. Zde se nekonaly. Občané se shodli na jedné kandidátce občanského
klubu. Konány v říjnu 1923. Starostou opět zvolen Jos. Patloka, místost. Fr. Pokorný, členy: Smolík Alois,
Uhlíř Alois, Pilát Ant., Hulák Josef, Smolík Josef, Sádecký Jan, Šípek Jan st.
Četl 23. listopadu 1926 Vaculík okr. škol. inspektor
Zima r. 1923.
Směle možno říci, že zima začala mnohem dříve než jindy. Již začátkem listopadu pokryta byla země bílým
popraškem sněhovým. V prosinci již vesele se jezdilo na pěkné sanici. Na svátky vánoční řádila velká
vánice. Do 15. ledna od Nového roku mírně polevilo. Pak ale dolehla opravdově na náš kraj. Sněhu napadlo
dosti. Po vánicích utvořily se mohutné závěje sněhové dosahující mnohde i více přes dva metry výše. Mrazy
dosti třeskuté až mínus 16°C . Kdo nemusil, ani nevycházel, dobře bylo ve vyhřáté světnici u praskajících
kamen. I zvěř byla nemilosrdně pronásledována silnými mrazy. Pud pro sebezachování doháněl ji až ke
stodolám, obydlím na utroušenou slámu. V noci i přes vesnici přeběhla. Koroptve i do dvorů se odvážily.
Jaro 1924.
V březnu 1924 sníh již zmizel i půda dosti vyschla, příjemné jarní dny umožňovaly i práci na poli. Avšak
ještě na Květnou neděli do rána napadlo asi 20 cm sněhu. Nepoležel si dlouho, za několik dní zůstaly
potůčky sněhových slz. Zelený čtvrtek byl opravdu zelený. Velikonoční svátky opět zářily jarním sluníčkem
na vyschlou zemi. Teplé dny vytáhly i ty nejposlednější k pracem na polích. Práce rychle pokračovala.
Zasázeny zemáky, hlavní strava našeho horského kraje, zaseto jarní obilí.
Koncem května přichází mrazíky, které hodně uškodily bramborům, žitům, mnoho klasů zůstává
neopylených. Mrazíky netrvaly dlouho. Vystřídaly je parné dni. Ty přinesly nám časnou bouři, přihnavši se
od Věchnova a táhnoucí k Lískovci. I na náš katastr v Kopaninách zasáhla silným lijavcem, kde pobrala
hojně na poli Josefa Patloky a cesty.
Lesy.
Ke každému selskému statku jest vysázen les. Největší selský les má Smolík Al. č. 7. Lesům, ale nebyla
věnována dříve náležitá péče, což zřít z jejich dnešních stavů. Ponejvíce byly ponechány samy sobě. Málo se
vysazovaly novými sazeničkami. Na mýtině zanesena tam větrem semínka vzklíčila a rostly z nich borovice,
břízy, smrky i jedle. Velké stromy byly vykáceny, by udělaly místo menším, a tak les rostl neustále. Čistých
lesů smrkových jest málo, jenom 4. náležející ke statku Smolíkově č. 12. U Veselky, Kaňkově č. 9. Pilátově
č. 8, a Smolíkově č. 7, všechny tyto sousedí s panským lesem Vanovou. Ostatní jsou ponejvíce lesy borové
smíšené. Starých velkých mohykánů jest málo. Několik jich je v lese Smolíkově č. 12 u Veselky o ø až 80 cm.
I obecním lesům nebyla poskytována náležitá péče.
Sázení lesa.
Nyní přičiněním p. starosty jsou paseky vysazovány novými sazeničkami. Tak na jaře v dubnu 1924 bylo
vysázeno 5 000 sazeniček smrkových na Lázích. Poprvé to po válce. Téhož roku zasázel J. Patloka 1 000
smrčků ve Vršku.
Práce v lese obecním.
Obec k lesním pracím nejedná nádeníky. Obecní posel vybubnuje, že se bude v lese pracovati. Z každého
čísla dostaví se dobrovolně dospělá osoba s nářadím, sekyrou, pilou, motykou. Ustanovený člen obecního
zastupitelstva řídí práci. Rozdělí na skupiny pracující. Ti čistí les, by měly smrčky dosti místa ku vzrůstu,
jindy zase dělají dřevo, neb sází lesní sazeničky na jeden metr od sebe do řádků. Za práci dostávají odměnou
hromadu klestu, jichž při dělání dřeva srovnali tolik, kolik osob přišlo do práce. Po skončené práci se
hromady očíslují, udělají se losy a každý si jedno číslo vytáhne. Hromady bývají dosti veliké, že je najednou
koňmi neodveze.
Prodávání dřeva.
Obec každoročně dřevo palivové, většinou borové, někdy i březové, prodává. Zdejší místní školní rada je
prvým kupcem, jež kupuje dřevo za běžnou cenu. Zbytek se prodává místním občanům za to, co kdo při
veřejné dražbě nejvýše položí. Tak se stává, že jest i dosti drahé. Jeden metr krychlový bor. stojí v lese 50 Kč
i více. Kolářům z okolí prodává obec každoročně několik bříz, by neclonily menším smrčkům. Koláři si je
sami kácí. Jedna bříza jest za 5 až 15 Kč. Již několik let dřevo se dělalo v Sečích.
Dřevo pro faru.
Zdejší obec jest přifařena do Nedvědice pod Pernšt. Tam chodí ku křtu, pochovávají mrtvé. Obec každým
rokem dává dle staré úmluvy jeden sáh, tj. 3m3 tamější faře.
Léto 1924.
Sluníčko se na nás mile usmívalo pěknými, jasnými a parnými dny. Děti vyhledávaly příjemnou lázeň
v rybníku na návsi každodenně. Ba mnohý i šestkráte do vody se ponořil za den. Červen velmi pěkný a teplý
až na několik chladnějších dnů na konci. Červenec pak byl bohat parnem. Bouří bylo málo, byly mírné, bez
vší hrůzy a škod.
Žně 1924.
Mnohem dříve než jindy začaly žně. Již v polovici července kosa sekáčova zařinčela v zrajícím žitě. Do 10.
srpna nebylo žit na poli. Sklidilo se bez jediné kapky. I ječmeny pěkně se do stodol odvezly. Sem tam i
pšenice, která se pěstuje velmi zřídka. Za války nikdo neopomenul kousek políčka zaset pšenicí. Teď již jen
J. Smolík č. 12 a J. Patloka ji pěstují. Hůře bylo ovsu. Po položení mnohokrát zmokl, obracel se, by
neporostl, zrno černalo. Hospodáři naříkali na déšť, jako dříve na sucho.
Sklizeň bramborů.
Koncem září vyjíždí se do pole na brambory. O 7. hodině již se rozorávají brázdy. Vybírači s hráběmi
v rukou rozhrabují brázdy, brambory vyhrabují a děti s dospělými sbírají. Nikde tu neuvidíme z rozoraných
brázd motykami je vyhrabovati. Rolníci zámožnější, s poli na rovině (Pilát č. 8, Pilát č. 6, Smolík č. 7, a
Uhlíř č. 3.) půjčují si vyorávač i potah. Párem koní vyorávají, druhým v bedněných vozech odváží. Pracuje
se přes oběd, který hospodyně na pole jim donese.
Bramborů bylo v roce 1924 dosti. Pěkné časy umožnily, že se dovezly suché, bez hlíny.
Řepa.
I řepa narostla veliká a bylo jí hojně. Vyplnila hospodářům sklepy, na zahradách byly krechty, (lidé říkají ve
stuze).
Podzim 1924.
Obilí zimní se pěkně zaselo. Bylo jako brčál zelené, dobrá pastva pro husy. V říjnu již začalo mrznouti.
Sníh dlouho nepadal. V listopadu a prosinci zvláště uhodily silné mrazy. Mrzlo na holo. Jen něco málo
sněhu napadlo, ale ten brzo roztál. Do samých vánoc odpočívala země bez bílého roucha. Jezdci na kolách,
motorech, autech si libovali v suchých, zmrzlých cestách. Lidé říkali, že takového podzimu bez sněhu nebylo
již dávno předtím.
Zima 1925.
Teprve v lednu napadlo trochu sněhu, ale nestačil přikrýti celou zemi. Sem, tam koukala z bílého poprašku
šedá mez, černá země. Také brzy nebylo po něm památky. Sanice nebyla skoro žádná. Sáňky odpočívaly.
Po silnicích a cestách drkotaly vozy. Již únor se smál teplým sluníčkem na vyschlou zemi. Bylo jako
v dubnu, travička se pomalounku za zelenávala. Takovou pohodu ani lidé nepamatují.
Zato březen si vynahradil to, čím únor nás obdařil. Plískanice, sníh, bláto, déšť bylo heslem března.
Automobilové neštěstí.
Podzimní suché cesty byly výborné pro jezdce. I pan Lad. Jelínek z Doubravníka vyjel si se svým šoférem
autem do Býšovce obstarati koupi ovsa 20. listopadu 1924. Dojeli až na kopec Kotrás. Pěkně sjížděli
směrem k Býšovci. V zatáčce, kde silnici přetíná potůček, vypověděl volant řidiči schopnost ovládání. Auto
rozjeté narazilo na prvý silniční kámen, jenž přerazilo a řítilo se zadní částí do potůčku asi z 2. metrové
výše. Úplně se převrhlo. Obě osoby byly autem přikryty a štěstí, že potůček má srázné břehy, proto vyvázly
bez větších úrazů. Auto bylo další jízdy neschopné. Občané býšovští pak pomáhali je vytahovati na silnici.
První ošetření raněným poskytl p. Josef Patloka.
Statistika zvířeny domácí.
Jest dobře všimnouti si i domácího stavu zvířeny. Po válce, kdy chlévy byly skoro prázdné, pozvolna se opět
plní. Tak v r. 1924 jest dle statistiky pořízení v lednu 13 koní, 95 ks. hovězího dobytka, 3 ovce, 43 koz, 48
vepřů, 47 hus, 7 kachen, 349 slepic, 7 krůt, 17 psů, 40 koček.
Porovnáme li s rokem 1923, vidíme, že ubyl jeden kůň, jedna ovce, osm psů, jež za kontumace občané zabili,
a přibylo 10 ks. Hov. dobytka, 3 kozy, 20 vepřů, 9 hus, 5 kachen, 73 slepice, 5 koček.
Hus, vepřů a koz by bylo mnohem více, kdyby se připočetly zabité kusy na podzim, o hodech, svátcích.
Výsledek se stále zlepšuje.
Hospodaření obce.
Možno i shlédnouti hospodaření obce. Jistě dobrý obrázek budeme míti, když obecní přirážka na r. 1924
byla pouze 69%, kdy jiné obce mají až 200%. Možno i s povděkem zapsati, že obec za rok výše uvedený
měla přebytek 1327, 72 Kč.
Přiškolení Pernštejnských Janovic.
Již za dob prvního svého trvání chodily do zdejší školy děti z Pernštejnských Janovic, osady nedaleké,
patřící k obci Věžné a Suché Louky. Tísnilo se v třídě o 40 m2 až na 100 žáků. Později přestaly choditi sem
děti ze Suché Louky a konečně děti janovické. Několikráte se pokusily Pernšt. Janovice o přiškolení, ale
marně. Konečně opatřili si komisi, která 10. prosince 1924 konala komisionelní pochůzku za přítomnosti
našich členů p. Josefa Patloky, p. Jana Sádeckého a Jaroslava Uhlíře, spr. školy, z Věžné do Pern. Janovic
a do Býšovce. Místní školní rada sice se usnesla, že Janovice nepřijme poněvač učírna nevyhovuje.
Komisionelní řízení vyšlo v náš neprospěch, proto míst. škol. rada Per. Janovice přijala.
1. ledna 1925 začaly dítky z P. Janovic již docházeti do zdejší školy. Sedm dětí každodenně docházelo.
Volby místní školní rady.
Rokem 1925 vypršelo čtyřleté období trvání místní školní rady. Proto nařízeny volby. 4 zástupci občanů a
2. učitelstva. Schůze konána 6. března 1925 ve Věchnově, kam přišel zástupce okr. školního výboru.
Zvoleni následující: předsedou Jan Sádecký, rolník Býšovec 15. Místopředseda Josef Patloka, rolník
Býšovec 2. Členové: Jaroslav Uhlíř, správce školy Býšovec 20, Jan Šípek, rolník Býšovec 4, a Josef
Bartoněk, rolník P. Janovice 19.
Pronájem rybníka.
Dlouho již v rybníku na návsi nebylo ryb. Letos najmul si jej pro kapry p. Veselský, učitel v Nedvědici od
obce za 50 Kč. Pustil asi 18. malých kapříků. Do podzimu vzrostly na kg ryby.
Změna názvu obce.
Ministerstvo Vnitra změnilo název obce částečně výnosem ze dne 17. 11. 1924 č. 75 000. Dosud se psala
obec Byšovec a od 1. března 1925 užíván již nový název Býšovec. Přibyla nad „y“ čárka.
Osvětová činnost.
Po válce nařízeno ministerstvem Národní Osvěty a Školství zříditi v každé obci osvětovou komisi, která by
se starala o výchovu a vzdělání lidu. Do té doby nebylo tu určitější vzdělávací činnosti. Snad jen skromně ji
konala hasičská knihovna, velmi málo používaná. Učitelstvo také rozhovory s občany působilo na jejich
duševní obzor.
I zde byla obecním zastupitelstvem jmenována Osvětová komise. Předsedou Jaroslav Uhlíř, správce školy a
členy Cyril Vala a Jaroslav Šípek. Cyril Vala jednatelem. Osvětová komise hned se ujala činnosti. Ve školní
budově se nacvičila hra Zlato od Josefa Šmahy a 17. května 1925 se hrála v hostinci Frant. Nedomy č. 1.
s pěkným výsledkem morálním.
Jaro 1925.
Nebylo jaro takové, jak dalo se po pěkných měsících únoru a koncem března a začátku dubna, očekávati.
V dubnu dosti pršelo. Jarní setba se dosti opozdila. Na začátku května byly práce v největším proudu. Pak
bylo velmi krásně. Červen již byl většinou deštivý a dosti chladný.
Divadlo.
Hasičský sbor sehrál divadlo v přírodě 21. června 1925 na Kaňkově sadě pod mohutnými lipami. Kus
vhodný Na letním bytě od Jos. Štolby. Škoda, že malé přeháňky zastrašily mnohé od zúčastnění. Návštěva
přesto byla pěkná.
Hasičský výlet.
Po divadle byl konán hasičský výlet.
Sázení lesa.
V dubnu obec opět na mýtinu v Korytinách vysázela 5 000 sazeniček smrkových a břímových .
Bouře.
Veliká bouře snesla se nad Býšovcem, směrem k P. Janovicím a Smrčku 11. května 1925, po pěkném parném
dnu k večeru zle se rozzuřila. Pravá průtrž mračen. Všude teklo spousty vody, ani příkopa u silnice před
školou nestačila pojmouti řítící se kalnou vodu. Na poli bylo hodně pobráno. Východním směrem od obce již
jen málo pršelo.
Vojsko v obci.
Nevídaným zjevem bylo u nás vojsko. 26. května 1925 zavítala sem rota telefonistů pěšího pluku č. 2
z Brna. Přišli odpoledne s výzbrojí a dvěma povozy. Hned lidé se sbíhali, vyptávali. Vojsko uložilo se
v Nedomově stodole. Od lidí koupili mléko a svačili. Pak obsadili vršky kolem obce a natáhly dráty a cvičili.
Také měli i stanice bezdrátové. Občané je pozorovali při cvičení, jak telefonují. Pozdě v noci ubírali se na
lože. Důstojníci do domů kde měli místo. Časně ráno vojsko zase se vydalo na pochod k Nedvědici a dále
k Brnu.
Žně 1925.
Časté pěkné letní dny střídající se s mírnými dešti působily, že zrno se nalilo a brzo dozrálo. Žně začínají
koncem července. Ranně položená žita zmokla. Byla obava, že se domů ani suchá neodvezou. Jen málo
oschlá již odvážela se do stodol. Pozdním žitům počasí přálo. Nastala opravdu horka, za sucha celá úroda
z polí se odvezla. Obilí dobře sype.
Studeno.
Po 23. srpnu uhodilo několik chladných dnů. Studený severák fičel nemilosrdně. Dobrý byl kožich.
Otavy.
Letos opozdily se hodně otavy pro velká chladna. Jindy již koncem srpna usušená, opozdilo se léto o celé tři
neděle. Teprve po 18. září za slunných dnů se pěkně suší a odváží.
Sklizeň bramborů a řepy.
Bramborů bylo dosti a veliké. Vybírání bylo za krásné pohody, bez kabátů, v košilích se pracovalo na poli.
Také řepa narostla veliká i přes 4 kg jedna vážící. Podzimní dny umožnily, že se sklidila úplně suchá. Jest jí
mnoho.
Setba ozimů.
Již 22. září rolníci sejí ozim, hlavně žito. Pole již pro setbu jsou připravená. Časné setí koná se velmi dobře
země jest suchá. Pozdnější jest spojeno s nepohodou. Pole mokrá. Přes to, ale dobře vzrostlo a zazelenalo se.
Podzim 1925.
Letos není takový podzim jako jiná léta. Celkem hodně deštivý. Několik dní v týdnu prší, dva jsou zase
pěkné. Jindy přeháňky, sluníčko schované za šedé mraky jen někdy vysvitne. Práce venku je skoro nemožná.
Mrazíky teprve koncem listopadu jsou. Jinovatka na stromech láme větve. Cesty špatné, neschůdné.
Volby do posl.sněmovny a senátu.
Řevnivost politických stran, jichž jest u nás ve státě jako houb po dešti, způsobila, že volby jsou vypsány o
něco dříve, než uplynulo 6leté období. Konány 15. listopadu 1925 v neděli ve všech obcích republiky
společně do poslanecké sněmovny i senátu.
Agitace.
Již dlouho předtím pořádaly strany ve větších místech volební schůze i tábory. Jednotlivý řečníci
vychvalovali své strany. V naší obci byla též agitace jen malá bez schůzí. Konali ji jednotliví lidé, tu
s větším výsledkem, tam menším od osoby k osobě. Volební auta jezdila obcí, rozhazovala letáky,
vylepovala provolání k občanstvu. S napětím očekáván výsledek.
15. listopadu ráno sešla se o 8. hodině volební komise, zvolila předsedou Josefa Patloku, členové byli:
Antonín Pilát, Alois Smolík a Cyril Vala za stranu „Českosloven. venkova“.
František Hulák a Jan Šípek za stranu lidovou. Dohlížitelem od dohlédacího úřadu byl Jaroslav Uhlíř,
správce školy. Volby konány ve škole.
Výsledek.
Výsledek voleb v obci byl následující.
Do poslanecké sněmovny: strana:
československého venkova
lidová
živnosten. středostavovská
sociálně demokratická
českoslov. socialistů
47. hlasů
37. hlasů
3. hlasy
2. hlasy
1. hlas
Do senátu:
Strana:
českoslov. venkova
lidová
živnostenská středostavov.
sociálně demokratická
českoslov. socialistů
43. hlasů
36. hlasů
3. hlasy
2. hlasy
1. hlas
Oproti minulým volbám získala strana československého venkova nejvíce hlasů. Tehdy měla největší počet
strana lidová.
Hody.
Na 15. listopadu připadá posvícení. Mládež dorůstající s jinochy postavili si na návsi před stavením
Novotných č. 5. máj. Odpoledne konali slavnost stínání berana se čtením rozsudku. Obecenstva sešlo se
málo pro škaredé počasí. Pak po dva večery byla taneční zábava v hostinci. Čistý výnos byl rozdělen
účinkujícím, poněvač jedni nechtěli dovolit, by byl věnován obecní knihovně.
Zima 1926.
Již po mrazích koncem listopadu 1925 napadlo v prosinci něco sněhu. Ale sluníčko jej rozpouštělo. Leden
1926 byl opravdu zimní měsíc. Mrzlo i za jasného dne. Sanice nebyla. Sníh jen naván pod meze do zátiší.
Zvěři dařilo se dobře, našla snadno na holých místech trávu i semíčko. Sáňkaři se neradovali, musili sanici
vyhledávati. I únor byl velmi pěkný bez plískanice, země suchá. Březen již se mění, nastávají deště, bláto,
sníh padá. Nevydrží – roztává.
Stav dobytka za rok 1925.
Pozorujeme- li chov domácího zvířectva s rokem předcházejícím, shledáme, že chov se množí. Tak jest dle
soupisu v lednu pořízeném, dle stavu k 31. 12. 1925 v obci 18 koní, 109 ks. hovězího dobytka, 4 ovce,
43 koz, 47 hus, 356 slepic, 45 koček, 15 psů, 43 vepři.
Přirážka obce za rok 1925.
Obecní přirážka na rok 1925 byla nepatrná 18%, ale přesto ještě vykazuje obecní pokladna přebytek
1493, 75 Kč.
Přednáška.
Osvětová komise pořádala přednášku 28. února 1926 ve škole. Přednášel odb. uč. Gabr. Ištvan z Bystřice o:
nemoci a nákaze rostlin hospodářských a jejich léčení“, návštěva pěkná.
Divadelní představení.
14. března sehrála místní osvětová komise divadelní představení Smír. Obraz ze života venkovského o třech
dějích. Lidem velmi se kus líbil. Místnost u Nedomů ani nestačila pojmouti diváky domácí i cizí.
Nacvičováno ve škole.
Jaro 1926.
Duben skýtal pěknou pohodu. Byl čas jarního setí. V poli se dobře pracovalo, selo. Jetele i tráva začala se
zelenati. Lidé předpovídali velmi pěkné jaro. I květen byl dosti pěkný, ale již s častými dešti. ,,Májový
neškodí“, říkají hospodáři. Stromy obaleny spoustou květů, byly jako obrovské kytice. Mnoho květů déšť
otloukl. Červen byl letos vládcem deště. Nebylo jediného dne, mimo neděli, aby nepršelo. Na mokrých polích
voda stála jako v rybnících, kde dříve sušina, teď voda prýštila, země na paloucích se koupala, do polí se
nemohlo. Obilí se vodou vytrácelo. Na polích tráva bujela. Brambory se jen stěží oorávaly. Žita velmi
špatně odkvetla za dešťů. Každým potůčkem valilo se hodně vody. Ptactvo uhnízdění na zemi mělo se zle.
Koroptve podmokly. Deště je mnoho. Lidé naříkají. Teprve v červenci déšť ubývá, počasí se obrací. Tolik
dešťů ani lidé nepamatují.
Žně 1926
Po nepříznivém červenci jest slunný srpen, nastávají žně. Jarní obilí se přece zlepšilo, zbujnělo, nalilo. Žita
dozrávala. Slámy bylo mnoho, klasy hodně prázdné. Počasí přálo na žně pozdější. Oves i ječmen se pěkně
sklidil. Sypaly mnohem více než žito. Stodoly, kůlny byly plné.
Seno.
Trávy na lukách, paloucích a mezích narostlo hojně a veliké. Senoseč se opozdila pro červnové deště. Teprve
v červenci se luky kosí, suší a za pohody seno odváží.
Sázení lesa.
V dubnu obec dala vysázeti opět 5 000 sazenic lesních do Korytin. Sazeničky uschlé nově vysázeny i na
Lázích.
Opravování budov.
Letos zvláště ubylo z naší obce dosti černých střech lepenkových. Místo nich zabělaly se střechy cementovou
křidlicí kryté. Obytné stavení Šípkovo č. 3, Pilátovo č. 8, novými vazbami jsou opatřena. Též kůlny a chlévy
nově pokryli u Pilátů č. 6, Smolíků č. 7, u Kaňků pastoušku č. 29. Nová stáj postavena u Patloků č. 2.
Obec dala také opraviti zvoničku. Nové obílena, pokryta eternitem místo sešlého šindele, ale ráz její
zachován. Oprava vyžádala si nákladu 1700 Kč. Školu dala místní školní rada natěračem nově olíčiti
22. září 1926.
Četl 3. 1. 1927 Vaculík
Okr. školní inspektor.
Nebezpečí ohně.
U p. Vincence Piláta č. 8, 20. dubna 1926 hrozilo nebezpečí ohně. Ten den hodlali péci chléb, topili
v pekárně, která jest v komoře. Z vrchní klenby pekárny však vypadla cihla a od ohně chytaly se staré šaty a
oděv již odložený. Nikdo nebyl doma. Z komory se valil dým oknem, který služka z pole zpozorovala. Ihned
přispěchali a oheň uhasili.
Podzim 1926.
Krásné dny byly opravdu tohoto podzimu. Září i říjen bez nočních mrazů, a byly- li, byli jen nepatrné,
slunce každého dne jen zářilo. Na stromech se objevovaly druhé květy. Včely hojně nosily zbytky šťáv
z květů. 25. října nás postrašil sníh, hned ale roztál. O Všech svatých pasáci ještě vyhání dobytek, ba až do
20. listopadu se pase i přes poledne. Hospodáři zašetří hojně píce a dobytek jest na zdravém vzduchu.
Teprve 26. listopadu padá něco sněhu, který již zůstává až do 28. prosince, kdy úplně zmizel.
Práce na poli.
Rolníci si přáli deště, aby mohli síti ozim. Již koncem září se seje žito, které brzo vzešlo a urostlo jako brčál.
Po malých deštíčkách se seje opět, ale již není ozim urostlý. Ba, setí končí u některých až v listopadu.
Z polí vše se odvezlo za pohody. I otavy se dobře usušily, brambory vybraly, řepa odvezla.
Posvícení.
Zdejší jonáci a děvčata pořádali slavnost stavění máje spojené se stínáním berana 15. listopadu. V neděli a
pondělí pak taneční zábavu v hostinci u Nedomů. Výdělek uschován na zřízení divadelního jeviště 170 Kč.
Zima 1926.
Prosinec honosí se slabým hávem sněhovým, as 10 cm. Mrazy však jsou značné, zvláště na vánoce dosahuje
- 28° C. Vesele tichým polem zní rolničky jezdících saní. Pak 26. 12 nastává obleva – Sníh mizí, černá pole
jsou skoro bez sněhu. Leden střídá mráz, déšť a oblevu, i únor jest celý blátivý. Led skoro úplně roztál.
Stav dobytka.
Hospodářství pomalu, ale utěšeně roste. Tak napočítáno 31. prosince 1926 ve zdejší obci 20 koní, 124 kusů
hovězího dobytka, 30 koz, 8 ovcí, 34 vepřů, 13 psů, 42 koček, 362 slepic, 46 chovných hus, 3 kachny, 2
krůty, 27 holubů, 68 králíků, 3 úle se včelstvy.
Psů poměrně ubývá, neboť na okrese jest přísná kontumace. Psi nesmí vůbec na náves. Lidé proto je
odstraňují.
Rádio.
Lidský pokrok neustává. Snažení po najití nových vymožeností jde neustále vpřed. Tak vynalezeno
telegrafování bez drátu, jež bylo zdokonaleno na telefonování. Toho pak užilo k vysílání zábavných a
poučných pořadů, které pak jsou na venkově malými staničkami chytány. Zde zařídil si takovou přijímací
krystalovou stanici p. Jaroslav a Jan Šípek č. 4. Posluchač musí míti však úplný klid kolem, neb je na
krystal nejslabší poslech.
Jarní práce.
Nikdo neočekával takové jaro. Obloha zatažená mraky sypala neustálý déšť. Cesty i silnice byly rozmoklé,
že kola, až po nápravy se bořila. Celý březen i duben do polovice byl stejný. Lidé na polích nemohli
pracovati. Setba jarní se hodně opozdila. Teprve po svátcích velikonočních po 15. dubnu rolníci rychle
vyjíždí do pole. Zaselo se velmi dobře. Jen ozimy byly velmi špatné. Trpěly velmi špatným jarem, deštěm,
nočními mrazy, které byly příčinou, že polovice pěkně na podzim urostlého osení vyhynulo. Též plíseň
uškodila. Brambory byly zasázeny až od 1. do 15. května.
Divadelní představení.
Jako minulá léta lidé rádi navštěvovali divadla, tak i letos ve 20. březnu sehrála Místní osvětová komise
veselohru o třech jednáních, Zmařené jubileum od Neumanna Táborského. Hra nacvičena ve škole a sehrána
v hostinci u p. Nedomy. Jeviště bylo vypůjčeno od pana Petra Beneše z Věchnova. Čistý výtržek 200 Kč
přidala M. O. K. k jiným penízům, by mohla si zříditi své jeviště.
Bouře.
Koncem dubna byly slunné dny. Teplota dosahovala v poledne až 30°Celsia. Tu vyskytují se první bouře
větší, neb již koncem března prvý hrom se ozval. Nepůsobí však žádné škody. Bouře 5. května 1927 byla
předzvěstí hrozné bouře spojené s průtrží mračen 6. května 1927. Dopoledne slunce příjemně hřálo. Po
obědě obloha se pozvolna zatahovala a ve 4. hodiny odpoledne se přihnaly olověné mraky od severozápadu,
den setmělý prosvicován blesky. Mraky se zastavily a již proudy vody se řítily dolů. Krůpěje veliké 1. cm
tloukly nemilosrdně. Strouhy a potoky nestačily vodu odvésti. Na polích se utvořily rybníky ½ m hluboké.
Se svahů prst i kamení voda odnáší. Cestu sama si vyhlodala, že způsobila strže a výmoly na polích přes 1.
m hluboké. Zaseté zrno bylo ze svahů odneseno. Muselo se opět seti. Jan Kaňka, rolník, sel oves dvakráte.
Na lukách zůstalo mnoho písku i kamení. Přibylo práce s odklízením. Na návsi nebylo lépe. Odtoky podél
silnic nestačily. Kalná voda se rozlila po silnici přes 20. cm vysoko. Potokem válely se balvany, způsobující
příšerný hukot. Smolíkům č. 19. voda vedrala se do stodoly, chléva a světnice. Zahrádku před domem
vysázenou zeleninou jim i s plotem odnesla. Krábkům č. 21. vnikla do síně. Potok býšovecký byl
k nepoznání. Tůně, do kterých by se párový vůz schoval, balvany 10. q. voda jako pírko valila. Celé dvě
hodiny trvala průtrž, lidé za největšího deště konali záchraní práce. O 18 hod. bylo po dešti, rolníci ihned
prohlíželi ohromné škody. Celková škoda odhadnuta na 700 000 Kč. Není pamětníka v obci, který by viděl
tak rozpoutaný živel. Také v jiných krajích vyskytují se bouře s průtržemi. Učenci připisovali je skvrnám na
slunci, které se toho roku ve velkém počtu vyskytovaly. Rolníkům škodami postiženým slíbena sleva na dani
z obratu. Hned zástupci pojišťoven přibyli, aby klíčící úrodu pojistili.
Nemocenské a sociální pojištění.
Dosud pracující byli pojištěni pro případ nemoci u nemocenských pokladen. Tyto pak se rozdělily dle
působnosti na zemědělskou, dělníků továrních, zaměstnaneckou a jiné. V r. 1926 pak vydán zákon, jímž
pamatováno na dělníky ve stáří, kdy jsou práce neschopni, by mohli živobytí uhájiti. Každý dělník jest
povinen si platiti do okresní nemocenské a sociální pojišťovny částku, ze které pak po 60. roce bude
dostávati důchod dle platebních tříd a velikosti měsíčních příspěvků. Toto pojištění pak 1. červencem r.
1926 jest prováděno. Má ale mnoho nevýhod a proto na schůzích bylo vyslechnouti mnoho nespokojeností.
Vláda pak chystá novelizaci sociálního pojištění. Poplatek plynoucí do pojišťovny bude snížen a mnohé
výhody zavedeny k spokojenosti pojištěných i zaměstnavatelů.
Volba presidenta.
Letos končilo se období presidentovi působnosti. V poslanecké sněmovně 27. května 1927 konána byla
volba nového presidenta. Mezi českými politickými stranami nebylo, bohužel, jednoty. Mimo stranu
národně demokratickou volily všechny české strany našeho milého tatíčka Masaryka. Též byl volen
některými stranami německými, jež jsou účastny ve vládě. Komunisté měli svého kandidáta. Jim světový
názor presidentův se nezamlouvá. Zvolen byl velkou většinou 3/5 z přítomných poslanců a senátorů. Na
všech státních budovách zavlály prapory a ve městech byl skoro svátek na znamení radosti širokých vrstev
lidových, jimž by ani jiný zvolený se nelíbil.
Oheň.
Za pěkného jarního dne, pondělního odpoledne, 6. června 1927 rozlehla se hasičská trubka. Hořelo
v nedaleké osadě Pernštejnských Janovicích. Stará vetchá obecní chaloupka lehla popelem. Zdejší hasiči se
svojí stříkačkou byli na místě neštěstí sami a zachránili, co se dalo.
Úroda sena.
Příznivé, teplé jaro prospělo všemu osení i trávě. Ta každého dne zrovna vyskakovala a narostla. Suché
meze zelenaly se trávou, louky měly svá roucha zelená až 75. cm vysoká a hustá. Pokosené pěkně se sušily.
Kde byla jindy jedna fůra, letos jsou dvě vonícího sena. Jeden q. sena prodáván je za 40. Kč.
Léto 1927.
V květnu, kdy ovocné stromy se zabělaly květy, uhodily značné mrazy. Každý strom obsypaný byl bílými
růžemi, dalo se očekávat, že ovoce bude hojně, mráz zničil právě kvetoucí stromy.
Mrazy v květnu.
Zvláště pozdní třešně, hrušky, ranní jablka. Zle uškodil i mladým výhonkům lesních stromů. Jedličky
v obecním lese „Sečích“, byly jako ožehnuty ohněm, jen rezavá barva ze slabé zeleně vynikala. Mrazy
v údolí, podél luk byly nejpalčivější. Po nich se hodně oteplilo. Teplota na slunci v létě byla hodně přes
30°C. Příjemně bylo ve stínu neb ve vodě. Bohužel, že tu není v okolí obce místo ku koupání. Léto samo pak
bylo většinou suché. Země měla vláhy dosti, proto vše jen bujelo.
Množství housenek.
Zářivé dny letní daly velkému počtu housenek život. Housenky běláska zelného v tisících a tisících se
usadily na křehkých listech řepy. Okusovaly celá pole řepná tak, že jen čněly vzhůru pahýly žeber. Nad nimi
poletovali třepotavě běláskové, by zkázu dovršili novým kladením vajíček úplně. Zelenině v zahradách
nedařilo se lépe, lidé různými prostředky chtěli aspoň zachrániti zelné hlávky. Vápenným prachem, sádrou
je posypávali, ale bez výsledku. Sůl s popelem se proti housenkám osvědčila.
Úroda r. 1927.
Letošní úroda obilnin byla mnohem menší dřívějších let. Početně se sklidilo dosti mandelů. Průměrně sypalo
na 48% z mandele tj. 48 kg. Proto žito bylo dražší pšenici. Platilo se 220 Kč, Oves 180 Kč, Ječmen 170 Kč.
O co bylo málo obilí, to vyvážila sklizeň bramborů. Úroda jich byla skoro 25. násobná. Rolníci ve svých
sklepech nepamatují takové množství. Byly ovšem laciné 1 kg 25 Kč. V chudých domácnostech jsou denním
jídelním lístkem, brambory s mlékem, mléko s brambory.
Podzim 1927.
Krásné slunné dny nám přinesl podzim. Babí léto dalo na sebe dlouho čekat, než ohlásilo příchod spánku
přírody. Na lukách po malých mrazících se s chutí pase přes poledne dobytek. Práce na poli jsou úplně
skončeny-sem a tam rolníci jen přeorávají, by země dobře provětrala. Plískanice nejsou, chodí a jezdí se
výborně. V listopadu jest dobrý kožich. Mrazy začínají opravdu tuhé. Koncem tohoto měsíce padá trochu
prvního sněhu, ale trvání jeho života jest kraťoučké. Stálý sníh napadl až v prosinci za třeskutých mrazů.
Vítr pak jej zavál pod meze, proto většinou země holá, výborná jízda pro auta.
Volby do obcí.
Čtyřleté údobí obecních zastupitelstev již uplynulo. Proto ministerstvem vnitra vypsány nové volby na 16.
října 1927. U nás nebylo vůbec volebního ruchu, ani boje. Jedinou kandidátní listinu podala strana
československého venkova. Proto volby se nekonaly a zvoleni byli následující.
Alois Smolík
Josef Patloka
Alois Uhlíř
František Novotný
Antonín Kaňka
Jaroslav Uhlíř
Cyril Vala
František Pecina
rolník
rolník
rolník
rolník
rolník
správce školy
domkař
domkař
č.
č.
č.
č.
č.
č.
č.
č.
7
2
3
5
9
22
11
26
Volba starosty
Proti volbě nebylo podáno žádných námitek. V obci bylo sice rozjitření proti některým členům nově
zvoleným, ale čistě osobních, neveřejných zájmů. Okresní politická správa vypsala volbu starosty na 25. 11.
1927. Za přítomnosti zástupce okr. politic. správy po složení slibu všech členů, že budou pečovati o zájmy
veřejné v obci, zvolen starostou Alois Smolík, rolník č. 7, náměstkem Alois Uhlíř, rolník č. 3, radním Cyril
Vala, domkař č. 11.
Zima 1927
Nesplnily se předpovědi, že bude mnoho sněhu, naopak, sněhu je málo, ale třeskuté mrazy a v lednu a únoru
jinovatky. Mrazy dosáhly přes 20°C.
Zde je podpis T. G. Masaryka
Veřejná knihovna
Zdejší hasičský sbor měl knihovnu, ze které členům půjčoval knihy. Tuto knihovnu zapůjčil obci, jež po
daru ministerstva školství a národní osvěty měla býti zveřejněna již v roce 1926. Až na naléhání M. O.
K. se tak stalo v lednu 1928. Knihovníkem jmenován Jar. Uhlíř, správce školy, který ihned se ujal činnosti.
Nyní knihovna koná své poslání.
Automobilová nehoda
Celou zimu se jezdilo auty, neboť sněhu bylo velmi málo. Opatrnosti na kluzkých cestách muselo se hodně
dbáti. 11. února 1928 jel Jan Nebřenský se svým autem značky NXI 282 z Nedvědice do Býšovce. Pod naší
obcí za druhou zatáčkou silnice dostalo auto při výměně rychlosti smyk a pomalu klouzalo na pole. Ze
silničního břehu se převrhlo. Na malé Tatře se rozbily skleněné dveře, vylil benzín a mírně pokřivily
blatníky. Občané rychle pomohli a po vytažení na silnici odjíždělo k domovu do Rychnova. Řidiči se nic
nestalo, dnes ještě jistě vzpomíná, jak lekem ani promluviti nedovedl v prvé chvíli po nehodě.
Pan president u nás
Již v roce 1926 byla v novinách zpráva, že pan president navštíví naše Horácko. Tato návštěva musela býti
oddálena pro nepříznivé počasí, letos stala se skutkem.
Přípravy k uvítání tak milého hosta byly v plném proudu ve všech obcích, kudy měl náš pan president
projeti. Silnice byla upravená, ani kamínek nebylo spatřiti. Občané líčili stavení, opravovali ploty, zdobili
stavení prapory, okna praporky, květinami i zeleným chvojím. Na silnici mezi čís. 1. a 15. postavena
slavnostní brána s nápisem: Vítáme svého tatíčka. Podél silnice zaraženy byly do země zelené břízy
ověnčené praporky a pentlemi ve státních barvách. Vesnička oblékla na sebe sváteční háv. Tak zastihla ji
neděle 17. června 1928. Školáci, občané i hasiči ve své výzbroji očekávali svého prvního presidenta,
rozestavení od slavobrány do vesničky po obou stranách, který měl o 10. hod. přijeti z hradu Pernštejna.
Počasí nám nepřálo. Chladný severák házel každou chvíli do obličeje ledové kapky deště, sluníčko občas
prokouklo zlatým očkem mezi šedými mraky. O ½ 12 hodině prokřehlí spatřili jsme přijížděti pana
presidenta T. G. Masaryka v autu s průvodem jeho družiny. Všichni jsme provolávali slávu presidentovi,
mocné „ Ať žije pan president“ hřmělo vesnicí. Žákyně Anežka Smolíková podala kytici do auta sl. Alici
Masarykové. Každému zíralo z očí štěstí, že mohl zhlédnouti muže, který neznal odpočinku, až již stár,
vedl národ po cestě práva a spravedlnosti, z tmy poroby na jas svobody, samostatnosti. Neměli jsme většího
radostného dne od 28. 10. 1918 nad tento, kdy nám na pozdrav máváním ruky odpovídal jeden největší syn
národa. „Buď ještě dlouho zdráv, presidente náš!“ přání nás všech jest největší. Odtud jel pan president do
Bystřice, kde byl uvítán a tam též podepsal se do této pamětní knihy.
Výstava soudobé kultury
Letos po celé vlasti vzpomínáme 10. výročí naší samostatnosti. Náš stát konsoliduje své poměry velmi
dobře, zdokonaluje se ve všech oborech lidského snažení. Přehled této práce chce ukázati celému světu
výstavou soudobé kultury v Brně zahájené 27. května a ukončené 14. října 1928. Denně přijíždějí ze všech
končin republiky tisíce návštěvníků, hojně cizinců. Od nás prohlída si výstavu skoro polovina občanů.
Líbila se úpravou i obsahem a podáním v diagramech vykonané práce všemi kruhy lidí, školami všech druhů.
Výprava k severu
Lidský duch jde neustále v před, chce poznati nové končiny a kraje, jak v starých zemích, tak i kraje
věčného ledu a sněhu. Proto odvážlivci podnikli již několik výprav k severní točně. Letos chtěl prozkoumati
ta místa italský generál Nobile. S 16. člennou výpravou, v níž byl i český učenec, V. Běhounek, vydává se
vzducholodí 14. dubna k severu z Milána. 15. dubna 1928 letěla vzducholoď nad Brnem. Také od nás bylo
ji viděti, avšak výsledek pátrání byl ukončen rozbitím vzducholodi a zahynutím 11 členů výpravy. Jen stěží
podařilo se zachrániti menší skupinu ledoborcem Krasinem, v níž se nalézal Čech V. Běhounek.
Léto 1928
Začátek léta byl hodně studený. V červnu bez teplého kabátu nikdo ani nevycházel. I vláhy bylo dosti.
Červenec byl velmi parný. Toliko jediný déšť svlažil vyprahlou zemi. Teplota dostoupila nebývalé výše tak,
že na slunci bylo 40°C. Tráva úplně vyschla, obilí tak, že udržovalo vybledlou zeleň, prameny úplně
vyschly. Lidé vyhledávali lázeň v neparných tůňkách zdejšího potůčku. Studně byly prázdné. Voda se
dovážela ze studánek na loukách. Vydatné rosy pomáhaly, by obilí mohlo nalíti klasy, zrnka nebyla chudá.
Tak přichází brzo žně, jež konány stále za jasných, bezmračných dní v polovici srpna.
Úroda
Žně byly při takovém suchu nad obyčej dobré. Z mandele žita se vymlátilo až 85 kg, ječmene 100 kg, ovsa
70 kg. Otavy a jetele byly ale úplně podeschlé. Málokteří rolníci pokosili otavy, jež byly nízké a tráva suchá,
raději na takové louky vyháněli dobytek. Bramborů však bylo zase dosti. Pomohlo jim několik dešťů, jež
padly začátkem září.
Mlátící družstvo
Rolníci dosud výmlat konali pomocí žentouru. Nebylo tu dosud ani jediného motoru. Na popud Jaroslava
Uhlíře, spr. školy, bylo utvořeno při Domovině mlátící družstvo, jež by koupením motoru
čističky a lisu odpomohlo svízelnému mlácení. Tak přichází sem první benzínový motor a mlátící souprava.
Tím řevnivost povzbuzena a hned Jan Sádecký, rolník kupuje menší benzínový motor. Technické vynálezy
razí si cestu všude i k nám.
Péče o obecní studnu
Obecní studna, jež jest za školní zahradou, trpěla nedostatkem vody. Stará pumpa rok odpočívala a voda
jest vytahována hákem. Proto sousedé se domluvili, že studnu vyčistí. Obec dala pumpu opraviti
a nově zakrýti. Prameny však nestačily, neboť přes polovinu obce do této studny chodí pro vodu.
Ovoce
Podzim přinesl hojnou úrodu ovoce. Větve jabloní hluboko se skláněly pod tíží červených jablek, či hrušek
bylo na stromech, jako když posype. Peckové stromy také nesly chomáče modravých plodů, zvláště trnek
dozrálo nesmírné množství. Spadlé bylo pochoutkou kravám i husám. Majitelé pak je otrhávali a hospodyně
připravovaly na zahradách, neb u domu na poli pece pro vaření povidel. Vařilo se dnem i nocí. Mnozí
navařili i 2 hl. trnkového povidlí, které jednak prodali a jednak mazali na chléb.
Podzim 1928
Říká se o podzimu, že jest nejkrásnější malíř a letošní opravdu byl. Zahýří si mnoha barvami, zlatým
slunkem, modrostí oblohy, teplými dny a krásnou pohodou. Pršet nechtělo. Straky se ještě v pozdním
listopadu pásly. Teprve v prosinci začaly poletovat chomáčky sněhové, by později přikryly celou krajinu.
Proto všechny polní práce velmi dobře se skončily.
Volby do okresních a zemských zastupitelstev
V republice mělo býti do r. 1924 zavedeno župní zřízení, kde vedl by samosprávu volený župní výbor.
Obvody žup byly již stanoveny. Naše obec byla v župě brněnské. Ale zřízení toto neožilo. Místo něho
zřízeno bylo zemské a okresní zastupitelstvo. Morava a Slezsko spojeny v zem Moravskoslezskou se
společným zastupitelstvem. Dřívější okres. politické správy změněny jsou v okresní úřady mající také
okresní zastupitelstva. Do těchto sborů volí 2/3 členů občanstvo a 1/3 jest jmenována. Volby se konaly
2. prosince 1928. V naší obci jest výsledek následující:
Do okresního zastupitelstva obdržely jednotlivé strany hlasů:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Strana československého venkova:
Strana sociálně demokratická:
Strana živnostenská:
Strana národně sociální:
Strana národně demokratická:
Strana komunistická:
Strana lidová (klerik):
34.
2.
2.
4.
4.
1.
29.
hlasů.
hlasy.
hlasy.
hlasy.
hlasy.
hlas.
hlasů.
Do zemských zastupitelstev:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Strana československého venkova (agrární)
Strana národně demokratická
Strana živnostenská
Strana národně sociální
Strana sociálně demokratická
Strana komunistická
Strana lidová
29.
5.
1.
3.
3.
1.
32.
hlasů.
hlasů.
hlas.
hlasy.
hlasy.
hlas.
hlasů.
Volební agitace byla i u nás značná.
Soupis dobytka 1. 1. 1929
U nás napočteno 18 koní, 122 kusů hovězího dobytka, 10 ovcí, 21 koza, 48 vepřů, 12 psů, 38 koček, 335
slepic, 54 hus, 4 kachny, 4 včelstva, 26 holubů a 66 králíků.
Zima 1929
Již vánoce byly ve znamení silných mrazů. Jen sněhu bylo maličko. V lednu nastaly vánice, jež snesly veliké
kupy a hromady sněhu do tišin pod meze a doliny vyplnily. V únoru obloha úplně modrá sytila vydatné
mrazy, jež dostoupily přímo sibiřské výše. Dne 2. února bylo v noci u nás - 34°C zimy. Voda i v kuchyních
zamrzala. Okna měla vousaté brady rampouchové. Výhled úplně znemožněn. Za vsí foukal studený severák
a neustále přesypával krupičkový sníh z místa na místo. Silnice do Bystřice byla úplně zaváta. Chodil a
jezdil pouze, kdo musel, zapadaje po pás do sněhu. Cestáři neustále vyhazovali kusy zmačkaného sněhu
v hradby, někde až 3 metrové po obou stranách silnice. Skoro celý březen studený severák pohazoval zmrzlý
sníh na zemi. Ani mrazy nepolevovaly. Dostaly se do sklepů, i hlubokých, kde zničily mnoho bramborů,
řepy. Mnozí vařily ze zmrzlých bramborů nasládlé polévky. Jablka schována na půdách i v komorách
zmrzla úplně. V zahradách i sadech mráz zle zařádil. Stromům roztrhal kůru, svou silou zničil mnohé
třešně, hrušně, jabloně, ořechy byly největší jeho pochoutkou. Na jaře a v létě stály jako svědkové zhoubné
zimy. Zásoby paliva mnohým občanům nestačily. Nové nebylo možno dostati. Do lesa nebylo cest, uhlí
obchodníci neměli, nezbývalo než s pilou v ruce na břízy se vydati. Na mnohých železničních tratích celé
vlaky uvízly v závějích. Vody ve studních také nebylo. Rolníci denně jezdili pro ni na louky k pramenům,
by mohli napojiti dobytek. V lese mnoho zvěře pomrzlo. Zabíhala do dvorů na utroušenou píci, která ještě
nebyla přikryta sněhem, někdy jediná to pochoutka hladové zvěře. Lidé nepamatují takové tuhé zimy,
podobná byla před 154 lety.
Drahá píce
Suchý podzim a léto vypálilo na mezích i lukách trávu, na polích jetel. Otav se sklidilo velmi málo. V zimě
byla velká poptávka po píci, proto cena se hodně zvýšila. Seno bylo 130 Kč. za 1 q. jetel až 150 Kč. za 1 q.
Jetele mnoho se zkrmilo na základech pro zvěř.
Jaro 1929
Sníh ležel umrzlý na zemi až přes polovici března. Myslilo se, že ani do května neroztaje. Ale teplé paprsky
sluneční zabořily se do něho vší silou, proto z polí se rychle ztrácel. Dlouho zůstal v hlubokých úvozech a
roklinách. Po velikonocích bylo několik studených dnů. Pilně se selo na hlavatiskách a v zahrádkách,
hlavně řepa. Pole se vláčela. Pak nastalo deštivé počasí, do polí se nemohlo. Proto jarní setba se hodně
opozdila, protáhla se až do 15. května. Brambory sázeny ještě později. Tráva na mezích i lukách vydatně
bujela.
Obecní dřevo
Obec každým rokem dělá polenové dřevo. Letos kácela olše, které vyrostly podél potoka pod Korytinami a
Mezilesnou. Silné stromy pořezány na klády, slabší rozštípány byly na dřevo a srovnány v m3. Větve
stahány jsou na hromady, které dostali lidé za práci. Také mladina pod Lázy byla prořezána, aby se
pomohlo jejímu vzrůstu. I zde bylo srovnáno několik m3 dřeva. Celkem srovnáno bylo 48 m3.
Prodej domku
V čísle 11. žila rodina Valova. Jí domek i s 18 měřicemi pozemků náležel. Majetník Cyril Vala pracoval
v továrně nedvědické. Když tato zastavila provoz, našel si práci v Brně a pomýšlel na prodej domku.
Domek s polnostmi a inventářem prodal Aloisu Uhlířovi, rolníku z č. 3 za 35 000 Kč. Koncem května
odstěhoval se do Tuřan, kde koupil si domek bez polí. Nový majitel opravil z části již sešlý domek, jenž
rušivě působil na chodce, stojíc u silnice, jsa neobílen.
Nové rodiny
Prázdnou světnici v domku č. 11 pronajal majitel nádeníkovi, Rekovi z Dolních Rozsíček, jenž se v červenci
s pětičlennou rodinou sem přistěhoval. Po dvouměsíčním pobytu však pro různé se odstěhoval do Hlinného.
Do uprázdněného bytu najata opět nová rodina s 6 členy, Emila Gregora, řezníka ze Strážku, jenž ihned
v srpnu se přistěhoval.
Květy stromů
Letošní květena byla nad míru bohatá. Ovocné stromy u nás snad ani jediný druh, ani jediný strom
nevyjímaje, hýřily obrovskou spoustou květů, slibujíce, že budou hodně obtěžkány. Ale přihnaly se zimy a ty
uzavřely včelky a čmeláky, by do květů se nedostali a tak přirozenou cestou řízena byla menší sklizeň ovoce.
Později kvetoucí stromy, zvláště peckové, daly bohatou žeň. 1 kg třešní a višní stál 3 – 5 Kč, jablek 1,50 –
3 Kč, hrušek 2 – 4 Kč, švestek 1 – 2,50 Kč.
Léto 1929 u nás
Všeobecně mluvilo se o studeném a mokrém létě. Počátek vskutku byl studený a vlhký. Celý květen jsme se
venku bez kabátu neobjevili. První polovice června proslula častějšími, mírnými bouřkami. Škod
nenatropily. Pak zvolna se počasí zlepšovalo. Červenec byl velmi krásný a teplý, až na několik bouří.
V srpnu bylo sucho, nebýti vydatných 3 dní trvajících dešťů 16 – 18. srpna byla by úroda u nás mnohem
špatnější.
Větrná bouře
Nad celou střední Evropou vznesla se 4. července 1929 šílenou rychlostí postupující bouře směrem na
východ. Nevybírala si cestu, dolehla také krutě na náš kraj. Den ten jen se parnem tetelil. O 8. hodině
večerní bylo venku ještě 28°C teploty. Od západu vyvstalo obrovské olověné mračno rychle přibíhající.
V několika minutách vichřice narazila vší silou. Prach valil se jako hustý dým překotně padající. Stromy
ohýbaly se až k zemi, jako by se klonily před jejich neomezeným vládcem s prosbou o smilování. Byl
nesmiřitelný, rval zelený háv jim s těl, ulamoval údy – větve – těm starším celou jejich korunu shodil
k nohám i s přeraženým tělem – pyšným vyrval nohy a povalil zmírající těla na zemi. V Březině pana Josefa
Smolíka č. 12. vzalo za své přes 50 mohutných smrků, mimo menších jinde. Starý ořech p. Aloise Smolíka č.
7. přelámala vichřice. Obilí poválela a s pomocníkem – kroupami, velikými jako vejce holubí, mnoho klasů
zurážela a stébel přelámala. Krůpěje byly obrovské. Tašek a křidlic bylo hojně rozbitých a smetených.
V republice není pamětníka podobné bouře. Škoda v naší obci bouří způsobená jde do tisíců, v republice do
stamilionů. Jinde bylo ještě hůře a příšerněji.
Jahody – borůvky
Ve výslunné kotlině na Lázích a Korytinách mezi travou zardělo se hojně sluncem vypálených jahod. Děti
je sbíraly do hrnečků a pak prodávaly v Nedvědici. 1. l za 3 – 5 Kč. Později v těch místech černalo se
v hustém borůvčí množství velkých, modrých borůvek. Les zněl smíchem dětí, hlasy dospělých, kteří sem
přicházeli, jak z blízkého okolí, tak i z dáli, ba i z Doubravníka přišli lidé sbírati borůvky do puten. Dětské
mouřenínské tváře svědčily o bohaté pochoutce při sbírání borůvek pro domácnost i na prodej. Mnohé
nasbíraly až 150 l. 1 l prodávaly po 1,50 Kč až 3 Kč. Měly pěkný výtěžek. Některé utržily 200 Kč i více.
Úroda r. 1929
Sklizeň započala o celých 14 dní později než jiná léta, příčinou studené jaro a pozdní setí. Přesto, že bouře
7. 7. natropila mnoho škody v obilí, byla úroda nad očekávání dobrá. Kosa sekáčova zařinčela až po
polovici srpna, a to ještě na výslunných polích. Ťala do stébel ohnutých pod tíží nalitých klasů, zářících
zlatem rozlitého slunce. 16 – 19. srpna zatažená obloha vydatně zalévala žíznivou zemi, nehledíc na
položená žita, jež porůstala, a ostatní obilí černalo. Po deštích ovsy, ječmeny a zbylé žito odváželo se do
plných stodol již za krásné pohody. Na poli pracovalo se od rána do pozdního večera. Žito sype na 55 kg,
oves 75 kg, ječmen 80 kg z mandele.
Prodej usedlosti
V červenci 1929 prodal majitel pan František Pokorný usedlost č. 18 s inventářem a pozemky své dceři
Josefe a jejímu manželovi Metoději Nedomovi, jenž se sem přistěhoval z Vrtěříže ihned po svatbě v r. 1925.
Za tuto usedlost zaplatili jmenovaní 45 000 Kč. K tomu vyhradil si prodavatel výměnu.
Postup usedlosti
V srpnu 1929 dobrovolně postoupil usedlost i se vším příslušenstvím a pozemky pan Vincenc Pilát svému
jedinému synu Antonínovi a jeho manželce Julii, rozené Beranové z Rožné. Za postupem usedlosti této č. 8
splatí jmenovaní Vinc. Pilátovi 55 000 Kč a budou dávati výměnek v naturáliích.
Volby do poslanecké sněmovny a senátu
Vláda koaliční z r. 1925 byla volbami z r. 1928 do okresních a zemských zastupitelstev otřesena, neboť
oposice dostala většinu hlasů, zvláště strany socialistické. Tukovým procesem, jeho vlastizrádnou činností,
zachvěla se strana lidová, stavíc se plně za Tuka a jsouc v koalici, hleděla proces likvidovati, ale marně.
Též lidová strana osobovala si velké nároky ve státní správě Školskou svobodu a demokracii chtěla hodně
okleštiti. Tyto příčiny vedle ještě jiných byly krokem k rozpuštění koalice. Volby vypsány na 27. říjen 1929.
Volební boj byl velmi rušný. Ve vesnicích se agitovalo nebývalou měrou. U nás hlavně zápolila strana
lidová s republikánskou. Schůze lidové strany byla skoro bouřlivá, republik. klidná.
Výsledek volební jest:
1. Komunisté
1.
hlas
2. Národní socialisté
2.
hlasy
3. Sociální demokracie
4.
hlasy
4. Živnostenská
2.
hlasy
5. Republikánská
42.
hlasů
6. Lidová
32.
hlasy
Takový výsledek do poslanecké sněmovny. Do senátu je počet hlasů následující:1. Komunisté 1 hlas, 2.
Národní socialisté 2. hlasy, 3. Sociální demokraté 2. hlasy, 4. Živnostenská 2. hlasy, 5. Republikánská 39.
hlasů, 6. Lidová 28. hlasů.
Brambory – úroda
V letošním roku byla úroda brambor značná. Srpnové deště a pozdější teplo měly blahodárný vliv na vzrůst.
Sklepy, po pěkné sklizni za pohody, byly plny. Cena bramborů byla nízká. 1 kg byl za 20 – 25 Kč.
Podzim a zima 1929
Celkem možno říci, že úroda byla z polí svezena za krásného podzimu. Setí vykonáno dobře po mírných
deštích, jež přišly v druhé polovici září. V malebné krajině podzimu, za slunečního jasu na lukách a
paloucích se vesele páslo, dlouho po 1. listopadu. V noci přichází mírné mrazíky, jež neuškodily. Cesty jsou
pěkné. Sníh padal až před vánoci, a to jen co by přikryl zašedlá pole. Auta a povozy jezdily celou zimu.
Teplota byla mírná, jen časté mlhy nosily hojnost jinovatky, která se lepila na odpočívající stromy, ohýbala
je až k zemi, větve jejich lámala. Škody byly na ovocném stromoví velké, značné i v lesích, kde celé vršky
byly ulámány. Leden vykazuje u nás průměrnou teplotu 2°C. Únor je suchý a skoro bez sněhu.
Svatby
Letos byl bohatý rok na svatby. 4. příslušníci obce měnily svůj svobodný stav. Prvá svatba byla 7. května
1929. Dcera pana Jana Sádeckého, rolníka č. 15, Božena, provdávala se za Fr. Vaňka, rolníka v Tichově u
Valašských Klobouk. Po svatbě odjela s manželem na Slovácko. Po přínosu 20 tisíc byla jí zadána polovice
statku. Ale stihl ji nelítostný osud v novém domově. Muž toužil po penězích více než po družce, manželce.
Uzrál v něm hrozně příšerný čin, ke kterému jej naváděla sestra prvé jeho manželky. Zbaviti se své ženy za
každou cenu, které vším život ztrpčoval. Jedem, arzenikem ji malými dávkami podávanými jí nenápadně do
jídel otravoval. Na časté bolesti žaludku nedbala, ani rodičům nepsala, aby jim nezpůsobila starosti.
Bestiální muž jí dávky zvětšoval, až za hrozných bolestí a křečí zemřela 2. října. Nic netušící rodiče stihla
zpráva o úmrtí dcery nemilosrdně. Po pohřbu věci o nepřirozené její smrti chopily se úřady. Vaněk i sestra
prvé jeho manželky byli zatčeni, mrtvola exhumována, důkazy o vině provedeny a porotou odsouzeni,
traviči. Vaněk smrtí provazem a jeho společnice Marie Kudelová k pětiletému žaláři. Majetek prodán a
peníze věnem dané, rodičům byly vráceny. Druhá svatba byla 5. 8. 1929. Anežka Pilátová, dcera Vincenta
Piláta, rolníka z č. 25, provdávala se za rolníka J. Flajšingera ze Skorotic. Věnem obdržela 20 000 Kč a
výbavu. Po svatbě se přestěhovala do Skorotic, kde se učila řízení domácnosti. 11. srpna ženil se jediný syn
téhož rolníka, Antonín Pilát. Za ženu vyvolil si Julii Beranovou z Rožné, jsoucí též ze selského rodu. Věno
měla 20 000 Kč a výbavu. Od rodičů obdržela ještě krávu. Ludmila Pilátová, dcera Vincence Piláta z č. 25,
provdala se 4. února 1930 za Antonína Svobodu, rolníka a povozníka v Bystřici n/Pern. Věnem obdržela
též 20 000 Kč.
Nájem obecních luk, pastvin
Obec má podél potůčku tekoucího od vesnice ke Žlebům úzký pruh luk. Polovina těchto byla pronajímána
veřejnou dražbou. Vydražil ji Bohuslav Beneš za 310 Kč. Tak zvaný „Vejpustek“, pastvina, byla pronajata
Josefovi Hulákovi za 230 Kč. Zde pasou společně domkaři hovězí dobytek a z každého kusu platí p.
Hulákovi jimi určený poplatek.
Dražba dřeva
V září 1929 obec prodávala ve svých lesích na jaře vyrobené dřevo veřejnou dražbou. Bylo to dřevo
rozštípané palivové, z části borové, smrkové a olšové. Ceny za m3pohybovaly se od 65 až do 80 Kč.
Stlaní
V lese Korytinách jsou rozděleny díly, na kterých lidé zdejší mohou si po vydražení hrabati v podzimu a jaře
stlaní. Díly prodávali se dražbou od 40 Kč až do 60 Kč. Hrabání mnohdy děje se na úkor vzrůstu lesa.
80. výročí narození T. G. Masaryka
Letos 7. března 1930, vzpomínali jsme u nás 80. narozenin našeho pana presidenta, T. G. Masaryka,
veřejnou slavností, kterou pořádali: Místní osvětová komise se sborem dobrovolných hasičů. Pořadem bylo
zahájení starostou obce, přednáška Jar. Uhlíře, učitele, recitace Jos. Patloky mladšího a zakončení
hymnami. Slavnost měla pěkný ráz a velmi se líbila. Pouze malý stín tu byl, že všichni občané se jí
nezúčastnili. Politická strana lidová (klerikální) hrubě nesla, zvláště její předáci, že nebyla oficiálně
pozvána, ač oslava byla pořádána spolky nepolitickými, přece někteří z toho tábora nepřišli, aby s ostatními
vyslechli o mohutném díle životním našeho tatíčka Masaryka. Všichni účastníci oslavy konané ve
vyzdobené třídě školní zalítali v myslích do Prahy, aby s tisíci tiskli ruku největšímu synu národa a přáli
dlouhého zdraví a svěžesti. T. G. Masarykovi, aby v plné síle mohl říditi osudy naší vlasti – republiky.
Škoda, že stranické zaujetí zavřelo nemnohým dveře na slavnost.
Obecní knihovna
Obecní knihovna koncem roku 1929 čítala 184 svazků zábavných a 14 svazků poučných. Vypůjčovatelů
bylo 32. Výpůjček 516. Čten nejvíce spisovatel J. F. Karas a K. Rais.
Obecní vrboviště
Na Výpustkách jest z části močál. Na popud Jar. Uhlíře, učitele usneseno obecním zastupitelstvem tuto
část osázeti košíkářskými vrbami. Jar. Uhlíř obstaral sazenice a za součinnosti školních dítek vrboviště
založeno. Ponese obci zdroj dobrých příjmů. Stalo se tak v dubnu 1930.
Zalesňování
V dubnu 1930 vysázela obec mýtinu na Lázích. 5 000 smrkových sazenic bylo vysázeno. Nyní jest větší
péče věnována lesnímu hospodářství v obci.
Vzpomínka padlým
Hasičský sbor na paměť padlým ve světové válce ve sraženém šiku zachoval 19. 4. 1930 dvě minuty před 12.
hod. dvouminutový klid. S ním i ostatní občané.
Obecní dřevo
Lesy obecní skýtají obci mnoho výtěžků. Letos vyrobeno bylo v obecních lesích 52 m3 palivového dřeva a
několik klád smrkových. Práce ta vykonána byla v březnu 1930 obvyklým v obci způsobem.
Jaro 1930
Jaro bylo krásné, bez velkých plískanic, většinou teplé a suché. Setba jarní šla dobře. Vzešlé obilí
potřebovalo hojně vláhy, které květen ani červen mnoho nedaly. Jařiny začaly podsychati a hynouti.
Bude špatná úroda.
Stavba domu
Po dlouhé době přibude opět v obci budova. Pan Antonín Pilát č. 25. počal po přípravách počatých již
v roce 1929 stavěti v březnu 1930 obytný dům s kolnou a stájí na místě, kde stával původní dřevěný domek
usedlosti č. 8. Práce však úplně nedokončena. Zdi byly vystavěny a budova pokryta cementovou křidlicí.
Pouze stáj pro koně dokončena, ostatní práce ponechány na příští rok. Práce zednické a tesařské vyžádaly si
nákladu 20 000 Kč.
Obecní rozpočet na rok 1930
V dubnu schválen byl obecní rozpočet, jenž v řádném hospodaření vykazuje 170% přirážku.
Sčítání závodů zemědělských a živnostenských
Státní statistický úřad vykonal sčítání závodů zemědělských a živnostenských v celé republice dne 27.
května 1930. Dotazníky byly velmi podrobné. Ve zdejší obci napočítáno bylo 26 závodů zemědělských a 10
závodů živnostenských.
Jaro 1930
Březen byl poněkud s dubnem deštivý. Setba začala v dubnu v druhé polovici a během 14 dnů skoro
ukončena. Květen byl velmi krásný a červen úplně suchý. Jarní osení hodně podsychalo a v slabší půdě se
žárem slunečním vytratilo. Řepa (tuřín) jen stěží se zasázela. Tráva a jetele byly vydatné.
Oprava cesty
U čísla 11. podél silnice teče potůček. Jím odbočuje cesta ze silnice do vsi kol rybníka a pak tudy jezdí
občané janovičtí. Dosud muselo se jezdit potůčkem. Obec svým nákladem zřídila dobrý příjezd v červenci
1930. Náklad 750 Kč.
Žně 1930
V červenci se pohoda změnila. Slunné a teplé jaro ustoupilo deštivému červenci, nebylo skoro dne, aby se
nesnesl lijavec nebo drobný déšť. Vyprahlé trávníky se zazelenaly, studně, studánky se naplnily. Pole byla
rozmoklá. Začalo se kosit obilí. Stálými dešti zrno černalo a klíčilo, byť bylo v pokládkách nebo v panácích.
Ovsy a ječmeny byly sklizeny nejhůře. Ve stodolách zrno plesnivělo, proto se hned mlátilo a prodávalo. Žito
za 90 Kč, ječmen 95 Kč, pšenice 120 Kč. Hospodáři naříkají na sklizeň. Je poloviční proti létům dřívějším.
Houby
V srpnu a září po lesích rostlo hojně hub. Houbaři sbírali. Lesy se hemžily lidmi. Prodávali se 1 kg za 4 Kč
až 10 Kč, dle poptávky. Obchodníci jezdili po vesnicích auty a kupovali je pro města. Mnoho našich dětí si
vydělalo pěkné peníze.
Borůvky
Těchto černých lesních plodů bylo všude černo. Zralé byly již v 2 polovici června. Za sucha zesládly, ale byly
maličké. Děti je sbírali v Korytinách a Lázích pro dům i prodej do Nedvědice a Bystřice.
Záplavy hrabošů
Teplé jaro bylo hlavní příčinou, že se na polích objevilo nesmírné množství hrabošů. Běhali po polích i
v blízkosti lidí. Pole jimi byla přímo rozvrtaná, zvláště jetele a strniště i meze. Škod na zimním obilí a
jetelích natropili dosti. Lidé je hubili pšenicí napouštěnou strychninem a obarvenou červeně tak, že ji po
několika zrnkách sypali do děr. Výsledek byl dobrý, ale což platno, hrabošů skoro neubývalo. Stodoly měly
dobré návštěvníky!
Přednáška 28. 9.
O hubení myší podal dobrý výklad na přednášce p. J. Mayer, drogerista z Nedvědice u Nedomů.
Zatímní třída 1930 – 31
Malá třída naší školy nestačila pojati nově zapsaných 51. žáků. Místní školní rada se souhlasem obecních
zastupitelstev žádala zemského školního radu o povolení zatímní třídy. Žádost vyřízena příznivě. Na
místo dosazena Svatava Jakešová z Brna. V počátcích musely býti těžkosti ze strany občanů vzniklých
odstraněny.
Hulák č. 10 stavba chlívků
Při tomto stavení nebylo chlívků. Pan Jos. Hulák svým nákladem si je zbudoval v srpnu 1930 podél stodoly
směrem k silnici.
Úroda bramborů
Červencová vláha příznivě působila na vzrůst bramborů. Bylo jich dosti a velkých. Sklízely se však za
deštivého počasí. Sklepy nestačily pojati takové množství, proto se zkrmují již po sklizni. Cent prodáván po
sklizni za 12 – 16 Kč.
Nové rodiny, změny
Do zdejší obce přistěhoval se František Procházka i s 3 člennou rodinou k Aloisi Uhlířovi č. 3.(9. 9. 1930)
Pracuje jako kočí.
(r. 1930) 29. září odstěhoval se z č. 11 Emil Gregor, podruh a řezník do Blažkova s rodinou opět do
podruží.
Podzim 1930
Podzim vyznačoval se převážně deštěm. Teprve listopad byl poněkud lepší. Mlhy byly hojné a husté. Ozimy
zasety dobře, pěkně urostly. Seto i v listopadu. Jetele na semeno většinou zůstaly na poli, pohnily, semeno
vypadalo. Podzim proto radosti nepřinesl.
Sněhová vánice 26. 10. 1930
Pěkné počasí se během dne úplně změnilo. 26. 10 zatáhla se obloha olověnými mraky, z nichž poletuje
mokrý sníh. Zesiluje se vítr, až nabývá síly vichřice. Cesty jsou úplně zaváty, stromy obaleny mokrým
sněhem nezdolávají zatížení a lámou se jako svíce. Mladiny, ty zvláště jsou krutě postiženy. Z nezamrzlé
země pod tíhou sněhovou vyvrací se kořeny i mnohých lesních velikánů. Škoda je v lese značná. 1/4 stromů
pozbyla svých vršků. Z nejvíce postižených lesů je les Smolíkův č. 12 u Veselky, Pilátův Hájek a obecní les
ve Vrších. Začátkem listopadu sníh úplně roztál.
Automobilová nehoda 5. 12. 1930
U Pilátových z č. 6 je silnice s ostrou zatáčkou. Na kluzké silnici se tu srazilo osobní auto p. Hutaře,
stavitele z Nedvědice s nákladním, jedoucím směrem k Nedvědici. Naštěstí porouchali se blatníky, střechy a
rozbila skla. Jedoucí vyvázli bez úrazu.
Sčítání lidu v r. 1930
Sčítání lidu bývá po desetiletí. Letos bylo konáno 1. prosince. V obci napočítáno bylo 177 obyvatel. V r.
1920 bylo 192 obyvatel. Je velký úbytek. Lidé odchází za výdělkem do měst. Žen napočítáno 86 a 91 mužů.
V obci je 30 domů a 32 bytů. 1 dům je opuštěn. Je jím Pilátův dům č. 25 od usedlosti č. 8.
Svatba 30. 12. 1930
Zdejší příslušnice Marie Šípková, dcera rolníka z č. 4, provdala se 30 prosince za Václava Marečka, rolníka
ve Věchnově. Součastně přesídlila do nového domova.
Jinovatky
Zima byla do vánoc mírná. O vánocích byly husté mlhy. Jinovatka obalila stromy, které se ohýbaly až
k zemi, mnohé se zlomily, jiným větve byly urvány. V zahradách se jinovatka oklepávala. Na ovocném
stromoví byla způsobena značná škoda.
Zima 1930 - 31
Na neumrzlá pole napadala velká vrstva bělostného sněhu. Po vánocích skoro každý den se sypal, zvláště
v lednu a únoru. Vrstva převyšovala daleko přes m. Cesty se prohazovaly. Nezaměstnaní našli tak práci a
výdělek. Auta přestala u nás úplně jezdit. Z Nedvědice sem to ještě šlo, ale k Bystřici nikoli. Zvěři bylo zle.
Běhala v noci po vesnici, hladověla. Dobře bylo lyžařům, hojně jich z Brna v neděli a o svátcích sem
přijíždělo.
Chřipka
V únoru trochu pozlobila chřipka skoro každého občana. Několik dní si poležel a bez následků chřipka
zmizela. Nezasévala smrt jako v letech dřívějších. Snad se přizpůsobila!
Svatba
Berta Pecinová z č. 26 provdala se 6. ledna 1931 za Františka Matyáše, kočího a deputátníka v Blažkově.
Veselku měli veselou. Věno měla po svém otci a to, co si ve službě nastřádala.
Úmrtí
V říjnu 1930 po delší nemoci zemřela August. Ondrová, manželka Jakuba Ondry, dělníka, matka četné
rodiny. 2. března 1931 zemřelo 2leté děvčátko. Libuše Pavelková u babičky Pilátové č. 6, dcerka Bohuslavy
Pavelkové, rozené Pilátové č. 6.
Jaro 1931
Sníh pomalu každodenně mizí po prvé polovici března. Povodně nejsou, večery jsou však studené a mrazivé.
Škodí jarnímu vzrůstu ozimů, které jsou přímo spalovány. Celý březen a duben neprší. Velikonoce jsou bez
sněhu, ale v lesích je ho ještě dosti. Práce na poli začíná až po velikonocích, 15. dubna a ještě za chladných
dní.
Ceny obilí
Obilí zdražilo, očekává se špatný rok i úroda. q žita je za 150 – 170 Kč, pšenice za 160 Kč, oves 160Kč,
ječmen 150Kč, brambory 40 – 50 Kč.
Píce
O píci je bída. V zimě prodáván q sena a jetele za 70 Kč až 100 Kč. Slámy je málo q 40 – 50 Kč. Domkaři
kupují slámu lisovanou ze Slovenska prostřednictvím družstev.
Nová rodina
Do domu č. 11, náležejícího Ol. Uhlířovi č. 3, přistěhoval se Josef Veverka, dělník z Bukova se svou
rodinou. Snad se mu tu nelíbilo a lidé nebyli s ním spokojeni, odstěhoval se 31. května do Věžné.
Čarodějnice
Staré zvyky dědíme po svých dávných předcích, jdou s pokolením. Jedním je pálení čarodějnic. Každoročně
30. dubna vzplane hranice dětmi snesená na Smolíkově vršku č. 12. Zář rozlévá se po dolině, nad vesnicí
s jásavým křikem dětské drobotiny. Velcí přihlíží vzpomínajíce na doby, kdy proháněli se s ohňovými
košťaty.
Hostinec
V místě je pouze jeden hostinec, bývali tu tři, v č. 1, č. 5, č. 6, kdy formani oživovali silnici svým „hyje,
hyje“. František Nedoma složil živnost a nově přihlásil ji jeho ženatý syn Josef Nedoma č. 1, jenž též má
prodej tabáku. Škoda, že místnosti málo vyhovují, nemůže se tu hrát divadlo, či jiné podniky pořádati.
Setí jarní
Práce jarní jsou zpožděné. Seje se koncem dubna, až přes polovici května. Žita a pšenice se z poloviny
zaorávají, jsou vyhynuté. Jetele, seté v r. 1930, se také zaorávají – mrazy jim uškodily. Bude málo žita,
bylo prý i málo jeřabin, ty jsou jakýmsi ukazatelem na úrodu. Do zaoraných žit a pšenic seje se jarní obilí –
oves, ječmen a směsky. Počasí je pěkné.
Bouře 19. 5. 1931
Květen vyznačoval se velmi krásným a teplým počasím, byl ze všech jarních měsíců nejslunnější. 19. 5.
přihnala se bouře mezi 15 – 16 hod. od jihozápadu s vydatným lijákem, který trval přes 1/4 hodiny. Pole
byla zaplavena, cesty a příkopy nestačily pojmouti všechnu vodu. Úrodná prst sebrána, na polích
způsobeny značné škody. Nejvíce poškozená část od vesnice směrem k Věžné.
Sbírka na katolický dům
V Nedvědici je strana lidová v malé menšině. Okolní vesnice však mají hodně příslušníků, kteří mají více
styky s vedoucími osobami. Na jaře rozhodli se, že si postaví katolický dům v Nedvědici. Pořádali sbírky po
vesnicích. I sem zavítali, aby občané přispěli, čím mohou, ať penězi, dřevem, potahem nebo prací. Navštívili
i příslušníky jiných politických stran a pod záštitou náboženství a osobních známostí skoro všichni občané
něčím zavázali se, že přispějí. Netaktnost z jedné a neuvědomělost z druhé strany! Obec žádost o podporu
však odmítla.
Výroba dřeva v obecním lese
Letos na výrobu dřeva došlo pozdě. Zlámané a vyvrácené stromy jsou zpracovány na palivové dřevo teprve
3. června. Nejvíce dřeva je ve Vrších, tam také nejvíce škod živelnými pohromami bylo způsobeno.
Bouře větrná 18. 6. 1931
Na večer 18. června přihnala se od západu větrná bouře s nepatrným deštěm. Natropila mnoho škod na
střechách, že shodila množství křidlic, vyvrátila stromy v zahradách a lesích, rozmetala ploty. Nejvíce
postižena byla stodola č. 7, kde na 100 křidlic bylo rozbito. 20. června v noci přihnala se velká bouře, voda
pobrala cesty, ubila pole, mnoho škod ale nenatropila.
Výlet hasičů 20. 6. 1931
V háječku u silnice nad Býšovcem pořádali hasiči 20. 6. 1931 výlet. Za chladného počasí mohli se bez
upocení vytančiti domácí i lidé z okolí.
Bohatá senoseč
Tráva na lukách kosena koncem června. Je jí dosti, tím sena hojnost, pěkně se suší za krásné pohody. Seníky
jsou plné.
Pronájem obecní honitby r. 1931
Honebním výborem pronajata byla obecní honitba ve výměře 312 ha dosavadnímu nájemci Josefu Patlokovi
z č. 2 za 300 Kč místo 20 Kč, které platil dosud, na 6 let od 1. 1. 1932. Někteří občané byli s pronajatím
nespokojeni, že je nízko placena v poměru k okolním honitbám.
Žně 1931
Koncem července ozvala se kosa v poli. Kosí se žita. Brzo položená svezla se suchá do stodol. Ve výše
ležících polích, nad obcí k severu, již se žito panákuje, aby bylo chráněno před slabými dešti, jež trvaly od
10. 8. s malými přestávkami po 20. 8. do poloviny září. Ovsy a ječmeny porůstají, častým obracením se
vytlouká zrno. Úroda je hubená. Žita velmi málo. Stodoly jindy plné jsou z poloviny prázdné – Nebude
slámy.
Hojnost hub
Lesy skýtaly množství rozličných hub. Srpen a září byly houbařům štědrými dárci. Nosili jich plné kabely a
rance.
Revise obecního jmění
Okresním úřadem provedena byla revise obecního hospodaření. Nedoplatků do obce ku dni 9. 10. 1931 je
přes 3 000 Kč a hotovost 3947 Kč.
Volby do obce 29. 9. 1931
Zájem o volby v obci byl nepatrný. Nebylo nikoho, kdo by se ujal sestavení kandidátů. Proto správce školy
pozval některé občany na poradu. Výsledek byl, že podána byla jednotná kandidátka strany
československého venkova. Lidová strana, ač se čekalo, že podá též kandidátní listinu, kterou měla
připravenu, ji nepodala. Volby se nekonaly a všichni členové kandidátky agrární byli tím zvoleni dne 29.
září 1931. Jsou to:1. Jaroslav Uhlíř, správce školy, 2. Pilát František, rolník č. 6, 3. Kaňka Antonín, rolník
č. 9, 4. Pilát Antonín, rolník č. 8, 5. Špaček Josef, domkař č., 6. Uhlíř Alois, rolník č. 3, 7. Nedoma
Metoděj, rolník č. 18, 8. Pecina František, mal. rolník č. 26, 9. Smolík Alois, rolník č. 7.
Náhradníky jsou: 1. Pokorný Josef, 2. Chalupník Josef, 3. Nedoma Josef, 4. Beneš Bohuslav.
Mnozí občané nechtěli ani dáti souhlas k podpisu, že budou voleni, obávají se, že by mohli být zvoleni za
starostu. Úřad nevděčný a těžký rozsáhlým vedením správním.
Osivová akce podpůrná
Ministerstvo zemědělství, aby podpořilo postižené kraje neúrodou, provedlo osivovou akci. V obci veřejně
v září vyhlášeno, aby se zemědělci, kteří chtějí, přihlásili o obilí na setí. Bude jim účtováno asi po 165 Kč za
q . nebo mohou je vrátiti do dvou let. Přihláška byla o 22 q, ale dostalo se 12 q. Příslušníci lidové strany
podali si přihlášku přímo okresnímu úřadu. Nic nedostali, a způsobili trochu zlé krve v obci.
Housenky v zelí
Vylíhlo se mnoho housenek, hlavně v zahradách na hlávkách zelí. Tyto byly jimi přímo ožrány do lístku.
Hlávek zelných je málo i na polích. Nebude častá zelňačka k večeři.
Výpůjčka peněz
Někteří rolníci upadli do tísně. Stát poskytl jim výpůjčku o malém % úrokovém, 3%. Výhody té v obci
žádali: Pilát Antonín, č. 8, Kaňka Antonín, č. 9, Uhlíř Alois, č. 3, Novotný František, č. 5, Smolík Alois,
č. 7.
Posvícení
Lidé říkají hody. Zde oslavují je v neděli po svatém Martině. Konají se každoročně. Letos mládenci
postavili máj a měli při tom maškary, které předvedli stínáním berana. Pak tančili.
Brambory
Úroda brambor v r. 1931 byla hojná. Jsou plné sklepy, mnohde se musely sypat do kůlny. Cena 15 – 20 Kč
za q.
Podzim 1931
Celkem je pěkný. Střídají se deště s krásnými dny, mírně mrzne. 26. 10. roste velká jinovatka, která
polámala mnoho větví na stromech. Do vánoc je bez sněhu.
Obecní rozpočet r. 1932
Obec sestavila rozpočet, ve kterém vykazuje potřebu 8900 Kč. Schodek uhradí 182% přirážkou k daním.
Kamenolom
Ku stavení Josefa Pokorného, č. 13 přísluší pozemek u ,,Kříbku“zvaný, jenž je u polní cesty z č. 14. Na něm
vyčníval na povrch hrot skály sicnitové (hadcové). Lomy, nedvědické drtí odpadlé kameny mramorové.
Hledaly i hadec, proto uzavřeli dohodu s Jos. Pokorným, který jim začal již v r. 1929 odvážeti sienit. Fůru
za 60 Kč s dovozem. Několik lidí našlo obživu. V r. 1931 dne 12. listopadu uděleno povolení lomům
nedvědickým, jež převzaly právo k lámání dohodou od J. Pokorného. V lomech pracuje 6 dělníků.
Rozšíření silnice
Nebezpečnou zatáčku tvoří silnice u Pilátových č. 6, kde při zvýšené dopravě došlo několikrát
k automobilovým nehodám, jež naštěstí si nevyžádaly úrazu osob. Silniční správa komisionelním řízením a
dohodou se sousedy se usnesla silnici rozšířiti. Pro nedostatek peněz zůstalo pouze při podepsání protokolů
dne 10. října 1931.
Volba starosty
Na 22. listopadu 1931 ustanovena byla volba starosty. Starostou zvolen František Pilát, rolník z č. 6,
náměstkem Jaroslav Uhlíř, správce školy, radním Alois Uhlíř, rolník č. 3.
Nezaměstnanost
Nadvýrobou produktů jsou zaplaveny světové trhy. Výroba se omezuje, aby nemuselo sleviti se na ceně.
Dělníci ze závodů se propouští, některé závody se zastavují. Práce není, šíří se nezaměstnanost. V obci
zaměstnání ztrácí hoši, kteří se vyučili různým řemeslům, hlavně kovoprůmyslu. Jsou živeni rodiči, kterým
částečně z výdělku přispívali. Počet jich dosáhl v lednu 1932 čísla 6. V hospodářství pak těžko čeledína a
služebnou lze získati – nikomu nechce se do služby.
Ceny v lednu 1932
Obilí se prodávalo za cent: pšenice 150, žito 150, ječmen 115, oves 100-110, brambory 16-20, sláma 40-50,
seno 60-70, jetele 70-90, kráva 600-1700, jalovice 700-1200, tele 100-250, sele 40-50, kůň 800-3000Kč.
Zdražení zápalek
Od 1. 1. 1932 zdraženy byly zápalky o 10h za krabičku. Jedna se prodává za 30h. Stát tím chce rozmnožit
příjmy, aby mohl hraditi četná vydání. Lidé se zásobili před zdražením, projevujíce nespokojenost nad
zvýšením.
Zima 1931-32
Pole byla v zimě skoro holá, malý poprašek zakrýval prosvitující jejich čerň. Mírně mrzlo, saně se ani
nevytáhly s kolny. V únoru trochu sněžilo. Březen již byl teplý. 8. 3. napadlo 20 cm sněhu za dopoledne,
brzo však roztál.
Kuřivo
21. února 1932 zdražil stát kuřivo. Kuřáci byli nemile překvapeni. Mnoho jich omezilo nebo přestalo kouřit
vůbec.
Slunce- optický klam 12. 2. 1932
Na skoro jasné obloze viděli někteří lidé, jak svítila tři slunce vedle sebe. I listonoš Zich, který sem donáší
zásilky, tvrdil totéž. Lidé z pověrčivosti vysvětlovali si tento optický klam jako předzvěst zlých časů.
Oheň v Kovářové
V noci o půl 1. hodině 4. března 1932 byli probuzeni obyvatelé velkou září. Domnívali se, že hoří jim
stavení, zatím záře byla v blízké Kovářové, kde padlo dravému živlu za oběť 5 stodol i se zásobami.
Mnoho jich tam spěchalo pomoci. Hasiči nevyjeli proto, že cesty byly místem zaváty sněhem.
Pronájem obecní kovárny
Obec pronajala kovárnu v č. 16 poznovu panu Josefu Chalupníkovi. Užívá zahradu a pole. Nájem zvýšen z
300 Kč na 650 Kč. Smlouva obnovena byla v březnu.
Svatba 1932
V dubnu 1932 provdala se Marie Ondrová za p. T. Janků, mlynářského pomocníka ve Zbýšově u Slavkova,
kamž se též přestěhovala od otce.
Jaro 1932
Jaro je velmi pěkné. Setí šlo hladce. Stromy jsou obaleny květy jako kytice. Bude dobrá úroda ovoce.
Požár auta 14. 7. 1932
V noci o 1 1/2 hod. jelo od Nedvědice auto p. A. Kubišty z Bystřice s několika osobami. U stodoly p.
Sádeckého se z neznámé příčiny vzňalo a shořelo. Cestující včas se zachránili. Plameny ohrožena byla
stodola p. Jana Sádeckého, která je celá dřevěná. Zběhlí lidé hasili oheň sypáním písku a hlíny na auto.
Výlet mládeže 24. 7. 1932
Každoročně výlety pořádal hasičský sbor. Letos na popud Boh. Sádeckého uspořádali výlet mladíci.
Zpestřili program zpěvy a žertovnými výstupy. Účast veliká, ač den nepřívětivý, zamračený a bouřlivý.
Čistý výtěžek rozdělen, hasičskému sboru 150 Kč, na potřeby chudých žáků 100 Kč a obecní knihovně 100
Kč.
Léto 1932
Je krásné. Bouře byly hlavně v červenci. Srpen je teplý a suchý. Úroda dobře se sklízí. Poslední bouře se
ozývá až v září za teplých dní.
Cena ovoce-úroda
Ovoce je hojnost. Třešně se prodávaly kg 1-2 Kč. Jablka 70 h- 3 Kč. Hrušky 1-3 Kč. Švestky 80 h- 2 Kč.
Mnoho ovoce bylo spadlého pod stromy, dávalo se dobytku. I pole dalo hojnou úrodu, žita snad nejvíce.
Hospodáři nenaříkají, jen ceny mají být vyšší, aby se mohlo více utržit a dluhy a daně zaplatit.
Ceny 1. 12. 1932
1 q žita až 100 Kč, ovsa 70 Kč, ječmene 65 Kč, bramborů 15- 25 Kč, pšenice 140 Kč. Prodává se do
hospodářských družstev v Bystřici a Rožné i Tišnova.
Podzim 1932
Vydařil se nadmíru krásnými slunnými dny, říjen je teplý jak před sto lety.
Jinovatka 1933 leden
Sníh sice ohlásil se 28. října, avšak brzo roztál a opět bylo krásně. V listopadu nastaly mlhy, které se válely
den ze dne. V prosinci a lednu 1933 tvořila se na stromech jinovatka. Vše obaleno ledovým šatem tak, že
větve a vršky jsou spjaty se zemí. V lesích i sadech padaly celé stromy, země není zmrzlá. Vršky stromů
padají pod tíží jako žluté listí. Škody v lesích nesmírné. Nejvíce utrpěly lesy ve Vrších, Pilátův Hájek a les
p. Smolíka č. 7 a 12. Nikdo takovou pohromu nepamatuje. Skoro každý druhý strom trčí bez vrcholu.
Krádež
14. listopadu 1932 vloupali se zloději z Rozsoch k Uhlířům č. 3, odnesli 2 krmené husy, pytel žita a trakař.
Později byli vypátráni.
Nehoda automobilová
V listopadu 1932 jel z rána šofér firmy A. B. Čížek v Bystřici n/P. s nákladem cukru. Ospalostí sjel do pole
u „Kozlové hrušky“. Mnozí občané donesli cukru domů, avšak museli jej zaplatiti.
Kopřivka vepřů
V prosinci 1932 a lednu 1933 rozmohla se kopřivka. Polovina vepřů v obci se skoro odprodala neb porazila.
Zima 1932-33
Polovice ledna přinesla sněhové bouře. Zavály se cesty úplně. V únoru však sníh mizí a cesty mají uvolněný
provoz.
Nezaměstnanost
Práce v zimě ubylo. Vyučení učňové jsou doma bez práce. Aug. Pecina, Josef Ondra, Fr. Hulák, Vilém Pilát
a Krábek Ludvík jsou odkázáni na rodiče.
Divadlo 19. 3. 1933
Místní osvětová komise za pomoci Vlad. Slouky učitele a Jaroslava Uhlíře zbudovala si proměnu na scénu.
Nacvičila divadelní hru Falešná Kočička, ve škole a sehrála ji v hostinci v Josefově. Zde hostinec
nevyhovuje, úspěch herci získali úplný.
Práce v lese
Březen svým jasem zavedl vše do lesů. Pracuje se na úklidu pohromou v nich způsobenou. V obecním lese
bylo zpracováno na 150 m3 dřeva!
Svatba
V březnu první ženil se p. Antonín Pokorný, zdejší příslušník. Vyvolenou měl Hed. Čermákovu
z Věchnova, tam také převzal statek. Otec věnem dal mu 35 tisíc Kč.
Prodej usedlosti č. 5.
V dubnu 1933 prodali pan a paní František a Lud. Novotných č. 5 svoji usedlost, převzatou po otci Frant.
Novotném, panu Janu Mikešovi z Rovného za 75 tisíc Kč i s inventářem. Rodina Novotných se
přestěhovala na čas k rodičům na výměnek. František Novotný dostal místo listonoše ve Vel. Ořechově na
jižní Moravě. Po nemoci v Brně. Byl ruským legionářem.
Oheň v dubnu 1933
Pan Ant. Pilát vlastní opuštěný domek č. p. 25. Je nad loukou nad silnicí. V něm má slámu. V měsíci
březnu někdo otvorem ve dveřích dal do domku hořící svíci. Světlo v okně přilákalo zvědavce J. Huláka,
který ji uhasil. Předešlo se jistému ohni, který neznámý pachatel založil. Domek i sláma byly pojištěny.
Stodola
Na jaře r. 1933 postavil si pan Jos. Smolík č. p. 12 novou stodolu, hodně rozsáhlou. Do staré dřevěné se
úroda ani nevešla. Náklad na ni činil 10 000 Kč.
Obecní kovárna
U obecní kovárny bylo nově upraveno velké okno, papírová (lepenková) střecha nad chudobincem a části
kovárny připravena a pokryta cementovou křidlicí.
Sucho
Léto vyznačovalo se velkým suchem. Nedostatek vody jest všude. Jezdí se pro užitkovou k potokům, studně
jsou prázdné.
Dřevo laciné
Po velké kalamitě v lesích jest dřevo velmi laciné, prodává se od 15 Kč do 30 Kč za m3 palivového dřeva.
Úroda 1933
Je velmi dobrá, obilí značně sype, bramborů i řepy je dosti. V září prodává se q ovsa za 45 Kč, žita za 60
Kč, ječmene za 55 Kč, pšenice za 120 Kč. Ovoce jest však málo. Houby v lesích nejsou.
Myši 1933
Na polích je spousta hrabošů, běhají sem a tam za dne. Lidé je hubí mořenou pšenicí a otráveným jedem.
Divadlo 28. 10. 1933
Na oslavu výročí prohlášení republiky československé sehrála místní osvětová komise divadlo. Správný táta
v hostinci v Josefově dne 28. 10. 1935. Úspěch je dobrý. Nacvičoval pan učitel Šajnar.
Loutkové divadlo
Učitelský sbor z výtěžku divadel a za značné práce místních slečen pořídil pro školu loutkové divadlo. 4.
března 1934 prve se loutkové divadlo scénicky uvedlo hrou Velešovský poklad.
Zima 1933- 34
Nad vše očekávání je mírná, skoro bez sněhu. Motorová vozidla celou zimu jsou v provozu. Závěje se
ohlásily v polovici ledna.
Jaro 1934
Setba začala začátkem dubna za krásné pohody. Rozmrzlá země vpila mnoho jarních vod, aby zrna dobře
vzklíčila.
Úmrtí
Po delší chorobě zemřel zdejší občan František Dvořáček, č. p. 14. Majetek jeho převzala již dříve jeho
manželka, neboť byl zbaven svéprávnosti. Zemřel dne 15. dubna 1934 ve věku 76 let.
Sucho
Léto vyznačovalo se značným suchem a vedrem. Celý červenec nepršelo. Žně jsou velmi záhy, začínají po 10.
červenci, v srpnu již není obilí na polích. Žita jsou řídká po jarních mrazech. Jarní osení je lepší. Píce je
nedostatek. Otavy skoro žádné. Brambory a řepa se však urodily, dostaly vláhu v nejvyšší čas.
Oheň 17. 7. 1934
Z jara se vypustil obecní rybník na návsi za účelem vyčištění. Bahno dražbou bylo prodáno a rolníky
odvezeno na pole. Potrubí se nově spravilo, avšak František Matoušek čep špatně upevnil, tak se stalo, že
voda všechna odtekla a rybník byl zcela vyschlý. Jiné rybníčky měly pouze vody po kotníky. Do toho
nedostatku zazněl hlas „ hoří“ dne 17. července v 7 hodin večer. Vzňala se z neznámé příčiny stavení
Františka Piláta č. 6 z větší části dřevěné. Zmíněný byl starostou obce. Mnoho se toho nevyneslo, neboť lidé
byli většinou na poli. Zachránili pouze to, co vynesli, chtějíce světnici druhý den bíliti. Shořely všechny
obecní spisy i se stolem a skříní. Sjelo se několik hasičských sborů z okolí. Ochrana se vztahovala na hájení
okolních budov, č. 10 již se na lepenkové střeše chytalo, avšak bylo uhájeno před zhoubným živlem.
Šetřením se pak zjistilo, že oheň povstal od vadného komína. Stavení je pojištěno.
Oheň 11. 8. 1934
O 9. hod. ráno vypukl oheň v domku Bohuslava Beneše, č. p. 19. Rychle se rozšířil po stavení. Vyneslo se to
nejnutnější, peřiny a trochu šatstva. Ostatní padlo zhoubnému živlu za oběť. Oheň ohrožoval č. p. 18
náležející Met. Nedomovi. Již se chytal štít vzdálený asi 2 m od ohně. Za úsilí všech občanů podařilo se č.
18 uchrániti. Ženy vynikly velkou obětavostí. Donášely v putnách vodu. Josef Pokorný pak v žáru ohně
poléval č. 18 po hořícím štítě. Byl hrdinou. K požáru dostavil se hasičský sbor ze Smrčku. Nedostatek vody
byl hlavně pociťován. Všechny blízké studny se vyčerpaly. Škoda byla přes 23 000 Kč.
Úmrtí
13. listopadu 1933 zemřel pan Jan Mikeš po dlouhé těžké chorobě. Přistěhoval se na č. 5 z Rovného.
Usedlost převedena byla na jeho vnuka Stanislava Mitáše, který součastně s dědečkem sem přišel.
Stavby
Shořelá stavení p. Frant. Piláta č. 6 a p. Bohuslava Beneše jsou v srpnu a září i říjnu nově postavena
z tvrdého materiálu. Č. 6 jest úplně nově přestavěno. Občané vyhořelým pomohli dary i potahy bezplatně.
Do nových příbytků se nastěhovali začátkem listopadu.
Výlet s programem 1. 7. 1934
Učitelé zdejší školy nacvičili žertovné zpěvy se zdejšími junáky, a byli aranžéry kabaretu pořádaného ve
Skálové. Pro pobavení byly zábavné podniky rybolov, střelnice, žertovná pošta aj. Výlet byl poněkud méně
navštíven, neboť v Rožné byl sjezd lidové strany a široké okolí tam šlo ze zvědavosti. Večer se tančilo při
lampiónovém osvětlení.
Žádost o náhradu z fondu živelných pohrom
Špatnou sklizní byli poškozeni všichni rolníci. Žádali o náhradu a slevu pozemkové daně zemědělskou radu
moravskou v Brně. Žádostem bylo částečně vyhověno. Mnozí dostali zlevněný příděl ovsa a ječmene o 30
Kč. Někteří rolníci i domkaři si objednávali cukrovku prostřednictvím spolků.
Starosta volba 1934
Po ohni v č. 6 převzal agendu obecní náměstek Jaroslav Uhlíř. Dosavadní starosta se funkce té vzdal.
Novou volbou byl zvolen 15. října 1934 starostou Jaroslav Uhlíř, správce školy a později zemským úřadem
potvrzen.
Přestavba č. 17
Pan Antonín Novotný přestavěl na jaře r. 1934 svůj domek č. p. 17 nákladem 10 000 Kč. Upravil si prvou
podkrovní světničku v obci.
Podzim 1934
Jest většinou mlhavý. Teplota jest značná. Nemrzne jak jiná léta. Do vánoc je bez sněhu. Suchá země vpíjí
drobný déšť.
Chov zvířat
Dle provedeného soupisu v obci jest stav domácího zvířectva ku dni 1. ledna 1935 následující: Skotu 117,
vepřů 78, ovcí 3, koz 26, koní 20.
Obecní rozpočet na rok 1935
Obecní rozpočet vykazuje potřebu na rok 1935 vyšší Kč 8 045 v hospodaření řádném. Úhrada je 5 188 Kč
schodek 2 857 Kč hradí se 20% přirážkou k daním ostatním. Přirážky rok od roku se zvětšují. Dříve sahalo
se pro úhradu na obecní lesy, které jsou dnes v špatném stavu. Dá mnoho práce, aby se zvelebily.
Účty za rok 1934 (obce)
Těžké bylo sestaviti účty, když záznamy shořely u Fr. Piláta. Přesto je starosta sestavil a vykazují příjem
7 532 Kč a vydání 7 219 Kč.
1935 úmrtí
Po delší nemoci zemřel 18. ledna 1935 František Dufek ve věku 92 let. Žil dlouhá léta v obecním
chudobinci. Obec vypravila mu slušný pohřeb, majetku neměl.
27. února zemřela domkařka, vdova Antonie Dvořáčková v č. p. 27. Narodila se 13. 6. 1854. Majetek
odkázala své dceři Josefě Míčkové.
Zima 1935
Sněží v lednu a únoru. Silnice do Bystřice je nesjízdná, závěje nutí k jízdě po polích. Lyžaři vyhledávají
zdejší svahy pro krásné sjezdy, dojíždí sem až z Brna.
Narození
7. března narodil se Beneš Josef v č. p. 19. Třetí syn v Benešově rodině.
Narozeniny T. G. Masaryka
85. narozeniny presidenta T. G. Masaryka oslaveny jsou školní slavností. Budovy ozdobeny jsou prapory.
Dřevěná stodola u č. 12
Pan Josef Smolík rozboural dřevěnou stodolu, která stávala při usedlosti asi od dob postavení obytných
místností.
Odvedenci
V roku 1935 ze zdejší obce byli odvedeni: František Hulák, Josef Ondra a Josef Krábek. Vojenská služba
jest prodloužena na 2 roky. Obrana státu toho vyžaduje.
Do služby
Zdejší domkařské rodiny nemají na růžích ustláno. Bijí se, se životem houževnatě, ale chudá pole nestačí
dáti tolik, aby nikdo nemusel za výdělkem. Proto děvčata odchází do služeb. Špačková Pavla, Havránková
Jaromíra, Marie Uhlířová, Růžena Huláková.
V lese – sázení
V březnu zvolena část obecního lesa o výměře 1/2 měřice. Vytěženo 50 m3 dřeva. Mýtina pod Lázy jest
ihned vysázena smrkem.
Lesní program
Obce jsou povinny vésti náležitý lesní program. Zdejší obec jej pořídila v roku 1935 a dle něj o lesy pečuje.
Obilní monopol
Nízké ceny zemědělských produktů daly podnět k tomu, že vláda přijala plán na vázané hospodářství a
zavedla obilní monopol. Stanoví společnost, která bude udávat ceny zemědělských výrobků. Mezi
venkovským lidem je opatření přijato příznivě.
Jaro 1935
Blátivé a chladné jarní počasí jest příčinou, že polní práce jsou opožděny a začínají koncem dubna. Teprve
květen a červen jsou teplejší. Luky a pole daly množství sena a jetele.
Volby do Národního shromáždění
Po šestiletém období jsou konány volby do Národního shromáždění. V obci o volby je poměrně malý zájem,
neboť zde není třenic politických, poněvadž není mezi občanstvem velkých sociálních rozdílů. Projíždějící
volební auta shazují značné spousty letáků. Jsou konány 19. května s tímto výsledkem: 1. strana
československého venkova 43 hlasů, 2. strana sociálně demokratická 12 hlasů, 3. strana národně
socialistická 2 hlasy, 5. strana lidová 27 hlasů do poslanecké sněmovny. Do senátu obdržely strany čís. 1. –
39 hlasů, čís. 2. – 7 hlasů, čís. 3. – 2 hlasy, čís. 5. – 23 hlasů.
Volby do zemských a okresních zastupitelstev
Týden po parlamentních volbách se konaly volby do zemských a okresních zastupitelstev. Agitace nebyla
vůbec. Výsledek: 1. agr. 43. hlasů, čís. 2 soc. dem. – 10 hlasů, čís. 3. nár. soc. 1. hlas, čís. 5. lidová 24 hlasů
do okresního zastupitelstva.
Do zemského zastupitelstva: strana čís. 1. – 41 hlas, čís. 2. 10 hlasů, čís. 3. - 1. hlas, čís. 5. – 24 hlasů.
Z občanů na zvolitelném místě nekandidoval nikdo.
Oprava obecních cest
Po bouři červencové bylo nutně potřeba opraviti vybrané cesty. Náklad na opravu činil 350 Kč a byl
uhrazen z obecní pokladny. Nejvíce byla postižena spojovací veřejná cesta Býšovec Kovářová. Opravu
prováděli většinou nezaměstnaní.
Prodej pozemků
Alois Uhlíř, č. 3 odprodal od svých pozemků 14 měr Jaroslavu Dvořáčkovi zde č. 14. a Josefu Punčochářovi
v Pernštejnských Janovicích 5. měřic. Pole leží jednak na trati, Kučerovým a jednak na Matýskovým.
Alois Smolík č. 7 odprodal od usedlosti pole a část louky Antonínu Novotnému zde č. 17 asi 13 měřic,
Františku Martínkovi ze Smrčku 12 měřic, všem na trati u Vanůvka. Míra pole se prodala po 1 200 Kč.
Výlet
Kroužek mládeže pořádal 7. července výlet ve Skáloví, účast nebyla veliká.
Vzdělání
Za vzděláním z obce neodchází mládež, neboť věnuje se pouze řemeslu, hlavně synkové chudších rodin a
hospodářství, synkové rolníků. Ti pak dochází do zimní hospodářské školy v Bystřici. V r. 1935 tam denně
docházeli: František Sádecký, č. 15 a František Pilát, č. 6. V učení na stolaře jest Bohumil Hulák.
Stavby
V letošním roku opravy staveb provedli. Antonín Pilát, č. p. 8, opravu a pokrytí střechy u stodoly,
František Nedoma č. p. 1. pokrytí budovy, Bohuslav Beneš č. p. 19. nahození a omítání stavení, Josef
Hulák č. p. 10. novou studnu.
Sklizeň r. 1935
Suchý rok byl příčinou, že jarní obilí vydalo slabou žeň. Slámy jest nedostatek. Žito a pšenice sypou velmi
dobře. Řepy je málo, taktéž píce. Otavy jsou jen na hodně vlhkých lukách. Bramborů jest poměrně nejvíce.
Vše se sklidilo za slunných dnů. Ovoce také jest málo.
Chudinství
Do chudinského opatrování jest vzata Matylda Dufková, pro vysoké stáří práce neschopná a nemajetná.
Stravu dostává „ pořídku“ od července. Obec tudíž pečuje o 1. chudého.
Svatby
Civilní sňatek uzavřeli, Zdejší příslušnice Josefa Míčková s Josefem Chytrým z Kasánů sem se přistěhovali.
Církevní sňatek uzavřel Vilém Pilát, č. 27. s Marií Mitášovou, č. 5.
Populace r. 1935
Narozených dětí bylo celkem 2. Josef Beneš, č. 19, a František Nedoma, č. 1. (*10. 12.)
Zdraví
Větších nemocí se v obci nevyskytuje. Ošetření nemocničního vyžádali si 3 osoby (Amálie Lukasová, Lud.
Krábek a Josef Hulák).
Uhynutí dobytka
Josefu Smolíkovi č. 12, padla kráva na řídce se vyskytující chorobu ( sněď polní).
Zima 1935 – 36
Není pamětníka tak mírné zimy jako byla letos. Sníh napadl v lednu, jinak se vyznačovala slabými mrazy a
jasnými dny. Březen jest teplý a slunečný. Celou zimu se jezdilo na vozech, sáně odpočívaly nečinně pod
kolnami.
Obecní lesní práce
Obec skácela část lesa zvaného Korytiny ze severní strany. V dubnu dala vysázeti 5 000 smrkových sazenic
do „Vrchů“. Hospodářství lesní vede se nyní dle plánu, dříve tomu tak nebylo.
Politické organizace
Strana agrární, s níž mnozí zemědělci nesouhlasí, neboť projevuje více zájmu pro velké, nežli pro malé,
ustavila zde organizaci dorostu. Čítá několik členů.
Fašisté
Do republiky vnikly nové ideologie ze zahraničí, donesené lidmi, kteří nestojí na zásadách demokracie a
svobody. Jedním jest i fašismus. Pan Mareček z Věchnova hodlal v obci ustaviti organizaci fašistickou.
Bohu dík, ohlášenou schůzi nekonal pro zakročení úřadů dbalých o pořádek, ani organizace založena
nebyla.
Sbírky
V obci bylo vykonáno několik sbírek pro dobročinné úkoly. V březnu bylo sbíráno na Masarykův den
československého zahraničí. Význam byl říd. uč. Uhlířem objasněn na samostatné přednášce. Sebráno bylo
100 Kč. Sbírka na sanitní auto v Bystřici vykonána v květnu 1986 vynesla 48 Kč. Dar odeslán okres.
úřadu. Sbírka ve prospěch Dětského dne pořádána v listopadu měla výtěžek 70 Kč.
Založení lesní školky
Obec má větší výměru lesa. Sazenice pro výsadbu kupovala u různých pěstitelů. V květnu 1936 starosta
obce založil lesní školku na Výpustkách a hned lesní semena byla zaseta.
Revize obecního hospodářství
V měsíci květnu 1936 byla provedena revize obecního hospodářství nadřízeným úřadem. Jest vedeno dobře.
Stavby
V roce 1936 postavil novou stodolu Jan Sádecký, č. 15. Starou, dřevěnou stodolu úplně odklidil. Stavba
stála 7 000 Kč.
František Nedoma, č. 1. pokryl obytné budovy eternitem na děravou lepenku nákladem 3 000 Kč.
Píce
Vlhký rok dal hojnost sena, jetele i otavy. Kůlny a půdy jsou úplně zarovnány. Není o píci nouze jako léta
předešlá. Na zelenajících se pastvinách popásá se dobytek od května do listopadu. Jetele na podzim vyseté,
na jaře většinou se kosí jak málo kdy předtím.
Zájem o kapličku
Zvonička jest majetkem obce, která ji po všechna dřívější léta vždy opravovala. Vyskytlo se několik lidí, asi
z lidové strany, kteří vydali bločky po 1 Kč na opravu kapličky. Tyto při různých příležitostech prodávají.
Aby rozmnožili fond, uspořádali divadelní představení. Na Kovářové dne: (datum chybí)
Z peněz takto získaných byly natřeny pouze dveře. Škoda, že neobrátili zřetel na užitečné a prospěšné
úkoly humánní a sociální, jichž je velmi třeba (ozdobné stromoví, úprava návsi, pomník padlým atd.).
C. P. O.
Nový úkol nastal všem obcím. Válečné nebezpečí hrozící od severního souseda, přimělo zákonodárné sbory,
aby pečovali o bezbranné obyvatelstvo při leteckých útocích. O ochranu budou se starati složky C. P. O. i ve
zdejší obci ustavené. Konaly výcvikovou službu a pak stálá cvičení. Mezi občany není nikdo, kdo by
povinnosti vyplývající ze zákonného ustanovení o C. P. O. nebral vážně.
Vojsko v obci
15. a 16. srpna 1936 prochází obcí mnoho oddílů vojenských na manévry do Čech. Celý 10. pěší pluk kolem
vesnice koná polní cvičení. Občané většinou přihlíží a poslouchají střelbu. Jednotlivým vojínům podávají
nápoje a všemožně snaží se cvičení jim zpříjemniti.
Úroda
Jest lepší let dřívějších. Žita jest dostatek, při sklizni pomoklo a proto jest porostlé. Rolníci, nestaví panáky,
ve kterých jsou klasy chráněny. Zimního i jarního obilí jest dostatek v plných stodolách. Bramborů je
značně, jsou laciné 13 Kč za q, řepy i píce se hojně urodilo.
Stavby 1936
Jan Sádecký, č. 15 rozbořil starou dřevěnou stodolu a na témže místě postavil novou nákladem 8 000 Kč,
mnohem větší.
Půjčka na obranu státu
Z obce upsal jeden občan uvedenou půjčku, ač bylo vše pro zdar půjčky provedeno. Jest to tím, že není
větších vkladů ze zdejší obce.
Přednášky
18. března byla přednáška o T. G. Masarykovi ve škole, přednášel J. Uhlíř. 28. 5. 1936 byla školní slavnost
na počest 52. narozenin presidenta D. Beneše.
Svatby
15. listopadu byla svatba Stanislava Mitáše, rolníka č. 5. Pojal za manželku Annu Šípkovou z č. 4.
vzdálenou příbuznou. Věnem dostala asi 10 000 Kč.
Motorizace
Motocykly si koupili bratři Šípkové č. 4. Jsou to prví v obci mimo řídícího učitele, který má motocykl
s vozíkem od r. 1932.
Rybářství
Rybníky v obci, obecní, Smolíkův byly po mnoho let neosázeny, Kaňkův dokonce jest řadu let propuštěn,
Pilátův, č. 8 prokopán. Do obecního dal násadu J. Uhlíř. Lovu v listopadu přihlížela celá ves.
Zábavy r. 1936
V roku 1936 konány 2 zábavy: Zástěrková a obvyklé „ hody“ v místním hostinci.
1936 – 1937 Zima
Zima je mírná. Sníh padá po vánocích, ale v lednu a únoru 1937 jsou závěje a přestává doprava auty
k Bystřici.
C. P. O. Cvičení
V zimní době (lednu – březnu) konány jsou zastírací pokusy a cvičení. Občané provádí vše rychle a dobře.
4 občané se zúčastňují kurzu pro výcvik ošetřovatelů v Nedvědici.
Obecní knihovna
Obecní knihovna čítá přes 200 svazků. V roce 1937 zakoupeno jest 30 nových knih. Roční průměr čtenářů
jest 24% obyvatelstva a přečteno průměrně 8 knih.
Zaměstnání
Zaměstnanost v republice značně stoupla. I v obci ubylo nezaměstnaných. Do Zbrojovky v Brně jsou přijati
4 zdejší dělníci. Stolaři pracují přechodně (Krábek Jan a Josef). Do služby šlo 5 děvčat (hlavně do větších
měst). Vrátila se 2 na konci roku 1937. Nových živností nepřibylo. Do učení vstoupil jeden chlapec
(kovářství).
Odvedenci
V r. 1937 nebyl z obce nikdo odveden.
Divadla
Omladina lidově zabarvená sehrála za vedení Vincence Mitáše divadelní hru Julinčiny vdavky ve Věchnově
14. 2. 1937.
Zadlužení
Z neznámých důvodů někteří občané se zadlužili. Z nich žádali o zemědělské vyrovnání dle zákonného
ustanovení, Kaňka Antonín č. 9. a Bohuslav Beneš č. 19.
Zaměstnavatelé
Stálými zaměstnavateli byli v r. 1937 pouze 2 občané, měli čeledína nebo služebnou (Ant. Pilát č. 8 a
Nedoma Fr. č. 1.). Ostatní příležitostně jednali, neboť práce konali ponejvíce sami.
Povoznictví
Hospodáři vlastnící koňské potahy hledí si přivydělat svážením dřeva k nádražím nebo pilám, nejčastěji do
Rožné. Jsou to Alois Uhlíř, č. 3., Pilát Antonín, č. 8., Kaňka Antonín, č. 9., a Pokorný Josef, č. 13. Dřevo
odváží z míst vzdálených i 10 km.
Jaro 1937
V celku jaro letošního roku bylo převážně studené s častými přeháňkami. Práce v poli se dokončily
v polovině května.
Benzínové motory
V roce 1937 přibylo několik benzínových motorů do obce. K dřívějším dvěma,(Sádeckých a Špačkův) přičísti
jest ještě 3, které si koupili tito hospodáři: A. Uhlíř, Smolík Al. a Jaroslav Dvořáček.
Hasičské jubileum 40. trvání
Místní hasičský sbor vzpomínal dne 19. července 1937 svého 40.tého výročí. Před školní budovou, kde jest
umístěno též hasičské skladiště, sešlo se zdejší obyvatelstvo i hosté z blízkého okolí, jakož i hasičské sbory
z Bystřice n/P., Věchnova, Smrčku, Věžné a s automobilovou stříkačkou delegace brněnského sboru
z Juliánova. Přítomné přivítal starosta obce Jaroslav Uhlíř a přál sboru plného rozvoje v další práci
technické i kulturní, kterou sbor ve svých začátcích čile vedl. Stručný přehled vývoje a dějin sboru podal
dosavadní náčelník sboru Josef Patloka. Slavnostním řečníkem byl František Peringr, řídící učitel
v Rovném a jako župní náčelník vyzvedl heslo, Pomoc bližnímu. Potom nejstarší členy sboru dekoroval
medailí. Po slavnosti byl výlet v Pilátově březince u silnice. Místní sbor při této jubilejní slavnosti ukázal
se v nových hasičských uniformách.
Záplava housenek
Suché a teplé léto dalo vzniknouti nesčetnému počtu motýlů, hlavně bělásku zelnému. Nad poli se celé
mraky třepotaly jako pohozené peří, proto se rozmohly housenky, že v celých kolonách přelézaly z pole na
pole a chřásty bíle. Řepy (tuřínu) dychtivě sežraly, jen holé stvoly čněly z nepatrných řepek do výše. Sklizeň
proto byla nepatrná. Krmné řepě (cukrovce) však neškodily.
Letní hosté
Ač obec leží v romantické krajině s bohatstvím lesů, v nichž jest dostatek lesních plodů, není vyhledávána
pro letní pobyt. Není tu dostatek volných světnic, kde hosté by mohli býti ubytováni. Snad je to částečně
nepochopením pro hospodářský přínos do obce. V létě r. 1937 byla tu pouze 1. rodina v č. 27. na rekreaci.
Úprava cesty v obci
Neschůdný a téměř nesjízdný úsek obecní veřejné cesty v obci po dlouho nepovšimnutý, byl dán starostou
upraviti za přispění Al. Uhlíře, Met. Nedomy a Fr. Peciny, kteří dovezli levně kámen. Položeny byly roury
u č. 21., na něž přispěl Josef Krábek. Úsek této cesty jest nyní vzhledný a sjízdný.
Oprava budov
Josef Patloka pokryl nově stodolu cementovou křidlicí. Josef Nedoma část hlavního stavení eternitem. Vše
v létě r. 1937.
Léto 1937
Jest celkem pěkné a většinou suché. Za letní bouře uhodil blesk do antény Jana Sádeckého č. 15. Škoda se
nezpůsobila.
Úroda
Žita je málo. Zimními a jarními mrazy bylo poškozeno. Mnozí rolníci jej zaorali až 5 měřic. Pšenice je
dobrá, seje se pro vlastní spotřebu. Jarního obilí ječmene a ovsa je hojně. Úroda bramborů je dobrá. Len
velmi dobrý. Sena a trávy hojnost.
Úmrtí presidenta T. G. Masaryka
Na lánském zámku vydechl 14. září náš milovaný Tatíček T. G. Masaryk naposled. Celý národ a stát želel
jeho odchodu. Sbor dobrovolných hasičů uspořádal tryznu 19. září. Ve smutečně vyzdobené třídě naplněné
obecenstvem promluvil Jaroslav Uhlíř, řídící učitel o díle Osvoboditelově. Po tu dobu 2 hasičové stáli u
brány s rozžatými fagulemi.
Obecní honitba
Honební výbor ponechal dřívějšímu nájemci obecní honitbu za 300 Kč.
Sbírky
Po obci vykonány sbírky ve prospěch Dětského dne (70Kč). Zahraniční pomoci (100Kč) a Dětského domova
(55kg žita).
Prodej pozemku
Vojtěch Prokůpek prodal 12 měřic pozemku na Smolíkově trati u Hájka Františku Pecinovi a Antonínu
Novotnému č. 26 zde za 16 000 Kč. O pole ucházela se obec, ale pro neshodu v obecním zastupitelstvu
z koupě sešlo.
Mořící stanice
Na popud starosty Jaroslava Uhlíře byla nákladem obce zřízena mořící stanice, v níž si mohli hospodáři za
levný poplatek mořiti obilí k setbě. Do té doby jezdili s obilím do Bystřice.
Ovoce
Je hojně. Třešní bylo mnoho. Jablka a hrušky jsou levné 1 kg za 1 Kč – 2 Kč. Švestky se prodávají 1,20 Kč
– 1,80 Kč za 1 kg.
Ovocné stromky
Přičiněním řídícího učitele Jaroslava Uhlíře byly získány levné a dobré druhy ovocných stromků.
Hospodářům byly prodány za 1,50 Kč za kus. Do obce přibylo 150 nových stromků. Obecní rada založila
ovocný sad v Kopaninách na školní louce se svolením správce školy. Ovoce zpeněží obecní rada, která má
povinnost se o stromky starati, ale nezpůsobovati na užitku z louky zbytečné škody. Vysázelo se tu 50
jabloní 2 druhů. Ve Drahách se vysázelo 20 švestek. Sázení se provedlo v listopadu. Stromky jsou od Vlka
z Vanovic.
Odstěhování
V obci bydlel u své matky v č. 9. František Matoušek, dělník z Habří již delší dobu. Pro neshody
s domácími se odstěhoval do Habří i s matkou výměnkářkou, kde má domek. Přestěhoval se v květnu.
Narození, zemřelí, svatby
V r. 1937 se narodilo v obci jedno dítě: Robert Pilát v č. 28. Nezemřel nikdo.
29. října se provdala dcera Jana Krábka, domkaře, č. 22, Terezie za Františka Božka, obchod. vedoucího ve
Šlapanicích.
13. října 1937 oženil se syn výše uvedeného domkaře Jan Krábek s Josefou Ondrovou, dcerou dělníka č. 29.
Zaměstnání
Zaměstnanost se hodně zvýšila. Hlavně se pracuje v kovodělném průmyslu, kde jsou zaměstnáni: Pecina
Augustýn, Hulák František a Josef a Ludvik Krábek. Přechodně jsou zaměstnáni Ondra Jakub, Krábek
Jan, Krábek Josef a Lukas Josef, všichni tito jsou různého povolání.
Podzim 1937
Počasí jest většinou mlhavé a blátivé cesty jsou hluboce rozbředlé. Sněhu téměř není. Mrzne teprve
v prosinci.
R. 1938.
Zima
Letošního roku jest zima velmi mírná a téměř bez sněhu. Velkých mrazů není. Sníh leží krátce v 1. polovici
ledna a února. Březen je velmi krásný. V zimě několikráte v neděli zavítali sem lyžaři z Brna, zdejší svahy
jsou pro lyžování jako stvořené.
Lesní těžby
V selských lesích těží se jen pro vlastní spotřebu. V březnu kácí větší sek Antonín Kaňka ve svém lese u
Vanové 150 m3 dřeva, které prodal panu Kolářovi do Hlinska. m3 se prodával za 110 Kč. Obec provedla
těžbu dle plánu v Korytinách asi 48 m3 a uvolnila tyčkovinu v Kopytě.
Sázení lesa
Obec zalesnila asi 0,3 ha v Korytinách. Sazenice měla ze své školky a koupené 1 000 kusů se prodávala za
70 Kč. Sází se smrčky.
Ovocné stromoví
Zásluhou řídícího učitele Jaroslava Uhlíře dostalo se zpětně 150 ovocných stromků do obce. Tyto byly
jednak prodány zdejším hospodářům a jednak menším počtem vysázeny v Drahách na obecních pozemcích.
Kus prodáván je po1 Kč 50 h. Stromky jsou různých druhů. Po prve se vysazují mirabelky.
Postřik ovocného stromoví
Ovocným stromům se do této doby nevěnovala vcelku velká péče, až na ojedinělé případy. Z popudu
starosty J. Uhlíře jest veškeré ovocné stromoví postříkáno ovocným karbolinem. Celkový náklad činil
498 Kč 70 h.
Rakousko
13. března obsadilo Německo republiku rakouskou a připojilo ji k své říši. Akce se udála téměř za souhlasu
všech velmocí.
Majitel auta
Prvním majitelem auta v obci jest Jaroslav Uhlíř. Koupil jej v březnu.
Jaro
Teplý krásný a celkem suchý březen byl vystřídán studeným dubnem. Stromy byly na rozpuknutí a obaleny
květem. Mrazy v dubnu a květnu je však téměř zničily úplně, že nebylo ovoce. Průměrná teplota dubnová
byla 7°C. Selo se koncem dubna a do 25 května. Teprve v květnu se oteplilo. V březnu zasetý oves a ječmen
mnozí rolníci museli zaorat, mrazy jej zničily. Tak studené jaro bylo před 150 lety.
Pěstitelé lnu
Dlouho před válkou se tu přestal pěstovati len, poněvadž výnosnější bylo pěstovati obilí. Teprve v roce 1936
někteří rolníci začínají na svých pozemcích pěstovati len. Cena jeho je 130 Kč a výše. Ministerstvo
zemědělství dávalo pěstitelům příplatek 40 Kč z prodaného centu. Celkem seje len 5 rolníků.
Lesní těžba
Rolník Antonín Kaňka, č. 9, prodal asi 150 m3 užitkového dřeva ze svého lesa a utržil asi 20 000 Kč.
Mýcení začal v březnu, m3 prodal za 120 Kč s dovozem do Rožné.
Pěstění krmné řepy
Rolníci byli zvyklí pěstovati bílou řepu (správně tuřín). Hlavatici většinou sami seli. Dlouhým pěstěním
však zdegenerovala a počala trpěti četnými nemocemi. Proto ve větší míře se pole osévá krmnou řepou,
burgíní všeobecně zvanou a dobře se jí daří.
21. květen
Naše vlast je stále předmětem velké činnosti Německa po odtržení pohraničních krajů, snad dokonce o bytí
naší republiky. Nenadále přichází zpráva o pochodu německého vojska k hranicím. Proto rychlí povolání
záložníků, aby obsadili naše hranice. Z obce odchází 4 vojíni telegraficky povolaní. Lidé jsou překvapeni,
ale po 4 týdnech se vojíni vrací, ale radia zahraniční nepřestávají úročit na ČSR jako utiskovatelé jiných
národností!? Víme však, že nikdo utiskován nebyl.
Slintavka
Koncem roku 1937 zavlekla se do republiky slintavka ze sousedních států. Přes usilovnou infekční péči
rychle se rozšiřovala. Sem byla zavlečena koupí selat do čís. 22. Velmi rychle se rozšířila a nákaza
zachvátila 10 dvorců. Důsledkem toho byl zákaz pasení hus, dobytka a omezení užívání kravského potahu.
V srpnu infekční choroba zmizela, aby se v listopadu opět objevila v dosud nezamořených staveních. Do 5
dvorců se vůbec nedostala. Téměř všechny krávy postižené mnohem méně po uzdravení dojily a více než
polovina nezůstala březí. Hospodářská ztráta jest veliká.
Odstěhování
Z obce se odstěhovala rodina Viléma Piláta z čísla 28. do Josefova, kdež koupil otec zmíněného hostinec
s poli č. 5. za 105 000 Kč prodaný soudní dražbou.
Volby do obcí
V červnu 12. měly se konat v obcích volby do obecního zastupitelstva. Zde u nás jak nikdy před tím
zakořenila stranická horečka s přípravami. Byly podány 3 kandidátní listiny. Zásluhou starosty obce, který
zástupce stran povolal, aby jim vyložil nutnost podání jedné kandidátní listiny ve vážné době a osobním
jednáním se přičinil, že opravdu byla podána kandidátní listina stranami, že obsahovali dohromady 9.
členů, to je, kolik jich čítá obecní zastupitelstvo. Proto volby se nekonaly. Za stranu lidovou byli zvoleni:
Šípek Jaroslav, č. 4, Novotný Antonín, č. 17, a Jan Sádecký ml. č. 15. Za stranu republikánskou: Alois
Smolík, č. 7, František Pilát, č. 6, Pecina František, č. 24 a Josef Špaček, č. 23. Za stranu národně sociální
a sociálně demokratickou: Jaroslav Uhlíř, č. 20 a Ludvík Krábek, č. 21.
Volby starosty
11. července byla konána volba starosty. Zvolen František Pilát, č. 6, náměstek Jaroslav Šípek, č. 4, radním
Jaroslav Uhlíř, č. 20. Volby natropily dosti rozbrojů.
Výlet hasičů
Dne 19. července uspořádali místní hasiči výlet do Pilátova Bučníčku. Počasí bylo příznivé, a proto
pokladna byla plná.
Oprava silnice
Serpentina silnice u Kotrása v místě Vlčinka jest upravována po 3 měsíce, bohužel ne zcela odstraněna.
C. P. O.
Mimořádné poměry nutily k opatrnosti a bezpečnosti. Proto konány četné pokusy ochrany civilního
obyvatelstva a mnoha cvičení C. P. O. Velitelem jest Josef Patloka, rolník č. 2.
Léto
Je velmi pěkné na počátku. Koncem srpna po tři týdny stále prší jako nikdy před tím. Obilí porostlo, že se
až zelenalo, hlavně oves, ječmen, hrách. Na hodnotě nesmírně utrpělo. Sláma byla místy pohnilá. Žita se
pšenicí se sklidila většinou za sucha, také dosti sypaly. Ovsa asi 1/5 vypadala na poli.
Ovoce
Pro velké jarní mrazy v době květu urodilo se ovoce velmi málo. Je drahé. Prodávalo se: 1 kg třešní od 2 Kč,
jablka 2- 4 Kč, hrušky 3- 4 Kč, švestky 1,50 Kč až 3 Kč.
Mobilizace
Jsme v srdci Evropy. Je o naši vlast mnoho zájmu ze strany Německa, do něhož jsme povážlivě vklíněni.
Němečtí spoluobčané chtějí k říši, ač podmínky životní jsou u nás velmi výhodné. Napětí se stupňuje,
požadavky Vůdce německé říše a vrcholí koncem září. Nepomáhá akce Runcimanova. Spojenci nás
opouštějí, kdy je nám nejvíce třeba pomoci. Zůstáváme sami na rozbouřené hladině, kdy vůkol se ze
zahraničí sahá na náš stát, aby si každý utrhl, co se dá. Nadšení lidu brániti se vrcholí mobilizací
vyhlášenou v sobotu ráno 24. září 1938. Seč přesile nelze se ubrániti, i kdyby každý byl lvem. Z obce
odcházejí všichni vojíni od 20 do 40 let. Při odvodech koní jest 5 jich odebráno. Na konferenci v Mnichově
bylo stanoveno dne 30. září, aby kraje sudetské, obývané jednak Němci a Čechy, připadly k říši a nové
hranice pak budou zaručeny podpisovateli mnichovské dohody. Součastně ztrácíme část Těšínska a
Slovenska. Vojsko opouští ztracené kouty země a později je demobilizováno. Srdce každého je žalem
sevřeno. 6. října odstupuje dosavadní president, aby umožnil další vývoj naší vlasti. Slováci dostávají
samosprávu z rukou předsedy vlády Syrového. Po těžkých zkouškách jest očekáván lepší zítřek naší
domoviny, kam mnoho uprchlíků ze zabraných krajů se uteklo. Koně se vracejí majitelům. Dne 24. října
1938 jeden z nich cestou uhynul v zátočině na Vlčince. Náležel rolníku z Kovářové.
Odvedenci
Při jarních odvodech byli odvedeni: Josef Špaček, Josef Lukas, František Sádecký. V říjnu nebyli povoláni
k vojenské pravidelné službě.
Pronájem obecních polí
Po šestileté době byly obecní pozemky na Lázích zpětně propachtovány. Nájemci jsou Krábek Jan č. 22,
Krábek Jan č. 31, Chalupník Josef č. 16, Hulák Josef č. 10, Pilát Alois č. 28. Dříve celkové nájemné činilo
533 Kč, nyní 750 Kč. Rozloha polí jest asi 61/2 ha.
Pálení cihel
Pro stavbu domků Jan Krábek ml. a Josef Hulák vyráběli ručně cihly v hliníku u domu č. 7 a pod Sečemi na
pozemku Jana Sádeckého.
Stavby
V létě začal stavěti obytný domek Jan Krábek na staveništi u silnice k Bystřici. Stavbu dokončil v roce
1939 a v červnu se do něho nastěhoval. Má číslo 30.
Vanůvek
Při provádění lesní reformy ucházela se obec o příděl lesa Vanůvka v katastru obce Věchnova patřícímu
Vlad. Mitrovskému z Dolní Rožínky. Na žádost pozemkový úřad neodpověděl. V roku 1930 v lese těžil
rolník J. Zeman z Věchnova. Zájemců bylo mnoho, ale snad pro velkou cenu nikdo les nekoupil. Teprve
v roce 1938 provedl koupi lesa rolník Pokorný z Věchnova. Tato však pozemkovým úřadem nebyla
potvrzena, neboť obce měly přednostní právo. Podmínky koupě byly na jaře sjednány starostou obce na
lesním úřadu v Dolní Rožínce. Koupě byla potvrzena a schválena dohledacím úřadem začátkem roku 1939.
Za 4 1/2 ha lesa se zaplatilo 33 000 Kč. Tím majetek obce se značně zvětšil. Zásluhu o koupi má Jaroslav
Uhlíř, řídící učitel.
Akce pro stavbu školy
Za starostování Jaroslava Uhlíře, vyzvedl tento požadavek přestavěti, nebo nově postaviti školu se
souhlasem oši p. I. Vaculíka. Pět členů obecního zastupitelstva bylo proti tomu, ač přislíbena stavební
podpora.
Povoznictví
Do lesů svážeti dřeva jezdí: Uhlíř Alois, č. 3, Pilát František, č. 6, Smolík Alois, č. 7, Pilát Antonín, č. 8,
Kaňka Antonín, č. 9.
Cena hříbat
Koně jsou drahé až 5 500 Kč. Hříbě v listopadu stojí 3 000 Kč.
Nájem obecních pozemků
V listopadu dražbou najali si obecní pozemky na 6 let: Krábek Jan č. 22, Ondra Jakub č. 30, Chalupník
Josef č. 16, Pilát Alois č. 28, Hulák Josef č 10.
Podzim 1938
Podzim je teplý, mrazů málo, většinou mlhavo. Pase se celý listopad.
Cena masa
V listopadu hovězí maso stojí 1 kg 10 Kč. Vepřové 14 Kč.
Sníh
Sníh padá o vánocích do 11. ledna 1939, potom roztává a je plískanice do jara.
Narodili se, zemřeli
*Jan Krábek č. 30, Mitáš Stanislav č. 5,
Zemřeli: Josefa Patloková č. 2, Františka Dvořáčková rol. č. 14.
Rozhlas
První radiopřijímač si pořídil František Šípek č. 4, elektromechanik, pracující v závodě Radiomotor,
Grünwald a Kuta v Nedvědici. Pod okny v rozbouřených světových událostech staví se hloučky občanů,
aby si poslechli zahraniční rozhlas mluvící česky, a který jasně říká události dopředu jako věštec. Je jasné,
že o nás bylo již rozhodnuto, republika bude dělena. Lidé by republiku bránili, když má na hranicích
postavené podzemní nedobytné pevnosti proti nepříteli.
Student
Do střední školy vstupuje Josef Smolík č. 12, který chodil do měšťanské školy v Bystřici a rok pomáhal
doma v zemědělství. Je přijat v reálném gymnáziu v Tišnově do IV. třídy. Denně tam dojíždí vlakem
z Nedvědice.
Uprchlíci
Sudetské území Čech je obsazeno říšským vojskem, Čechové tam usedlí prchají z obavy před fašisty. Zabírají
se kraje i ryze české. Domažlicko, Břeclavsko. U nás sahají hranice za Bystré. Jedlová již patří k říši. Ve
městech lidé se obávají války, jdou na venkov nebo aspoň posílají své děti. Sem přišlo 5 dětí, Špačkovi,
Dvořáčkovi z Brna. Pěsti lidem se zatínají.
Zdražuje se
Věci denní potřeby se zdražují, šaty, obuv, rýže, mouka, rohlíky a jiné.
Politické strany
Zavedením nového režimu byly dosavadní politické strany rozpuštěny. V místě to byla strana agrární a
lidová. Rozruch to nezpůsobilo.
28. říjen
Jako jiná léta se v tomto roce neslaví. Je pracovním dnem, známka, že je ztracena svoboda.
Nemoci
Vlhký podzim a mírná zima nese nemoci, hlavně chřipku, kterou zde v prosinci a lednu onemocnělo několik
osob i dětí.
Dětský den
Na dětský den bylo v obci sebráno 57 Kč, které se zaslaly O. P. M. v Bystřici n/P.
Rok 1939
Uhlí
Tím, že jsou obsazeny a zabrány hnědouhelné pánve německým vojskem, projevuje se v II republice
s presidentem E. Háchou v čele, nedostatek uhlí. V obci nikdo uhlí nekupuje, všichni topí dřívím, i ve škole
se topí dřevem.
Prodej dobytka
Zemědělci prodávají dobytek řezníkům, kteří občas sem do vesnice docházejí. Je to hlavně Rud. Waldhans
z Černvíra a Boh. Waldhans z Nedvědice, někdy Jos. Svoboda z Věchnova. Tito si sami dobytek odvážejí.
Prodej obilí
Obilí se prodává většinou hospodářskému družstvu v Bystřici n/P. Zemědělci vymlátí a obilí odvezou, mlátí
se do konce února, někdy i v březnu. Obilí prodávají větší zemědělci.
15. březen
Toho dne dal rozkaz Ad. Hitler k obsazení II republiky. Tanky a vojska ženou se do všech měst republiky.
Stalo se tak za souhlasu presidenta E. Háchy z vlády. Celá příroda se postavila proti tomu. Silná vánice,
déšť a závěje se střídaly a zavalovaly cesty, bránili naši zemi. Lidé po skupinách o tom rokovali, poslouchali
rozhlas, zatínali pěsti. Ostrava se bránila. Od republiky se odtrhuje Slovensko. Zrádce Tisa vyhlašuje se
souhlasem Hitlera Slovenskou republiku. Čechy a Morava jsou prohlášeny za protektorát Velkoněmecké
říše. Ve městech je ustaven jakýsi dozor. Při obsazování podivili se Němci z říše, jak je u nás lacino a všeho
hojnost. Za nádražím v Rozsochách byla vojenská skladiště zbraní, to po obsazení je odváženo německým
vojskem směrem na Poličku. Všechny zásoby jdou do Německa. Za 1 marku musíme zaplatit 10 Kč. Jsme
okrádáni, kurz marky byl 4 Kč. Lidé nechávají hádek a politického nevražení, nacházejí společného
nepřítele, který zničil vlast. Čeká se, co se bude dít.
Školní újezd
V roce 1938 byly zřízeny školní újezdy měšťanských škol. Zdejší obec se přihlásila do újezdu nedvědického.
Obec bude na újezd přispívati částkou podle daňové základny. Do újezdu dochází 6 hochů a 2 děvčata.
Zaměstnání
Vláda snaží se zaměstnati dělnictvo, a proto staví silnice, dráhy a jiné hospodářsky významné objekty.
K tomu používá zručných vojenských útvarů a státních zaměstnanců, kteří se vrátili do vlasti
z obsazených území. Od nás chodí Josef Lukas, Jan a Josef Krábek, Bohumil Krábek na silnici, která se
staví jako spojení hlavní z Prahy do Ostravy, úsek Nové Město na Moravě- Bystřice- Kunštát. Dojíždějí do
Bystřice u Šlachty.
Stavby
Josef Sádecký, řezník, který měl v Brně řeznictví, ale musel je zavříti, vrátil se k matce. Rodinu nechal
manželce, pocházející z Vrtěříže. Na pozemku své matky postavil domek o kuchyni a světnici, vedle
s dílnou na škrabání střev nákladem asi 15 000 Kčs. Stavěl zedník Martínek ze Smrčku. Na střevách se
vydělali slušné peníze. Čistá střeva odvážel do Brna. V té době Josef Hulák spravuje chalupu č. 10.
Cihly si sám po zaměstnání v Nedvědici a potom v Kuřimi zhotovil za Sečemi, na pozemku Jana Sádeckého.
Budovu opatřil cementovou křidlicí, kterou koupil ve Štěpánově.
1. září 1939
Adolf Hitler dal rozkaz 1. září obsaditi Polskou republiku, se kterou byl spjat přátelskou úmluvou. Tanky
prorazily hraniční pásmo a hrnuly se do Polska. Střemhlavá letadla vrhala pumy na města a bránící se
polské kolony. Za 20 dní bylo Polsko obsazeno od západu Němci a z východu přišli do Polska sovětští
vojáci obsadit část území. Byla 4. dělení Polska. Lidé láteřili.
Toho dne 1. září 1939 byli mnozí občané české národnosti zatčeni německým gestapem (státní tajná policie)
a odvezeni do koncentračních táborů v Německu proto, že byli sociálně demokratickými, nebo
komunistickými funkcionáři. Němci přece měli strach. Všechen český lid byl zjevně překvapen a větší
nenávist vzrůstala. Zde nikdo nebyl zatčen.
Drahota
Hned na to stoupají ceny. Husa nekrmená stojí 60 Kč. 1 kg hovězího masa 14- 30 Kč, vepřové 18- 32 Kč,
vejce 1,05 Kč, 1 kg másla 20- 25 Kč, benzínu 4 Kč za litr, 1 kg mýdla 8,50 Kč, kůň 4- 12 tisíc, kráva až
5 000 Kč, oblek 400 Kč a výše, košile 30- 100 Kč. Obchody jsou plné kupujících, kteří si dělají zásoby. To
mohou jen ti, kteří na to mají.
Mzdy
Zvyšují se mzdy, ovšem ne o to, oč ceny se zvýšily. Nejnižší dělnická mzda je 2,85 Kč na hodinu. Státním
zaměstnancům se dává záloha 500 Kč.
Zásoby
Lidé vykupují v obchodech potraviny, hlavně cukr, mýdlo, sůl, konzervy, čaj, kávu, koření, věci, kterých
bude nedostatek. Chodí pro ně do Bystřice nebo do Nedvědice, kde dříve nakupovali. Někteří docházeli do
Věchnova do obchodu Antonína Vašice. Nezapomněli lidé při tom na koupi textilu a obuvi.
Potravinové lístky
Od 1. října se zavádí ve všech obcích potravinové lístky, to znamená, že při nákupu musí zákazník
předložiti potravinové lístky, na které dostane na nich vyznačené množství potravin. Lístky vydávají obce.
Obce je obdrží od okresů. Zavedli se lístky na cukr, kávu, mléko, tuky, mouku, chléb, maso, rýži, čaj. Platné
jsou na dobu 4. týdnů.
Šatenky, mýdlo, tabák
Od 15. prosince 1939 se zavádí lístky na oděv a prádlo. Zavedeny jsou také lístky na mýdlo, potom se
vydávají lístky na tabák, kouří- li, musí žádat. Množství vyznačená na lístcích nestačí pro jednotlivce, ale
kryje jen nejnutnější. S lístky se později obchoduje. Zavádí se na okresních úřadech kontrola, která dochází
do obcí přehlídnout vydané lístky.
Úroda
Úroda na polích je poměrně dobrá. Seje se nejvíce žita a ovsa. Málo ječmene a jen větší zemědělci sejí
pšenici. Na podzim r. 1939 se osévá pšenice již více, aby byla pšeničná mouka, která se dříve kupovala
v obchodech, neboť byla krásně bílá. Dovážela se až s Ameriky a stála 28 Kč za 10 kg s bílím plátěným
pytlíkem.
Koupě lesa Vanůvka
Obec podala žádost pozemkovému úřadu o přidělení lesa Vanůvka v katastru obce Věchnov již v r. 1924
z pozemkové reformy. Vyřízení nedostávala a také nikdo z obce se o záležitost nestaral. Vanovou koupilo
lesní družstvo v Josefově již v r. 1929, o Vanůvek se nezajímalo. V roce 1938 došel obci přípis, kterým
pozemkový úřad se dotazoval, trvá- li obec na dřívější žádosti, neboť měla přednostní právo před ostatními
žadateli. O les se ucházel p. Pokorný z rychty ve Věchnově. Měl také 32 tisíc Kč složeno na lesním úřadu
v Dolní Rožínce. Obecní zastupitelstvo projednalo tuto záležitost a usneslo se los Vanůvek koupiti.
Pověření jednáním byli Jaroslav a Alois Uhlíř. Vanůvek koupili za 33 tisíc, když zjistili, že v lese o výměře
4½ ha je 700 m3 dřeviny. Zemský úřad nepovolil výpůjčku na písemnou žádost. Teprve na osobní intervenci
Jaroslava Uhlíře a Františka Piláta, byla výpůjčka a koupě schváleny. Výpůjčku poskytla spořitelna
v Bystřici n/P. V r. 1939 se provedlo zaknihování advokátem Dr. Leciánem z Brna, který zastupoval
bývalého hraběte, statkáře Vladimíra Mittrovského z Dolní Rožínky.
Lesní těžba
Obce musely zhotovit lesní plány na 5 let. Pro obec je vypracoval Čeněk Franek z Brna za 1 000 Kč. Taxaci
prováděl v lese.
Viktor Krábek podpora
Zastupitelstvo se usneslo 30. července 1939 nevyhověti zdejšímu příslušníku Viktoru Krábkovi o udělení
podpory, neboť nemůže vystačiti s výdělkem a přihlásila ho do domovského svazku do Bystřice n/P., kde se
více jak 10 let zdržoval.
Elektrizace
První zvěsti o elektrizaci obce se ozvaly v roce 1939, kdy obec měla koupiti akcie ZME za 4 500 Kč, ale
nekoupila. V prosinci se podává žádost o zavedení elektrické sítě do obce
Narození
V roce 1939 se narodili v obci: Anežka Krábková č. 30, Marie Dvořáčková č. 14, v Brně se narodila
Bohumíra Nedomová č. 1.
Podzim
Celý podzim je blátivo, drobně prší, nebo jsou časté mlhy.
Rok 1940
Zima
Začala o vánocích. 31. prosince 1939 začal padati sníh a naměřilo se 50 cm sněhu. Jsou časté vánice. Těžko
se dostáváme po silnici do Věchnova. Nejvíce sněhu je u Vašicova kříže. Koncem ledna mrzne. Mrazy
dosahují 37°C pod nulou. Kůra stromů puká. Mnoho ovocných stromů zmrzlo. Jsou to hlavně švestky,
slívy, vlašské ořechy, třešně. Na kurnících zmrzly i slepice. Ve sklepech mrznou i brambory. Není pamětníků
takových mrazů. Chodí se a jezdí se po sněhu a nikde se neproboří. Sníh je jako kámen. Zvěř pobíhá za nocí
i ve dne po vesnici po dvorech, aby se nasytila.
Výmlat
V zimních měsících, lednu, únoru, ba i březnu dokončují zemědělci výmlat obilí. Den je krátký a mnoho
práce se neudělá. Mlátí se žentoury, benzínovými motory na vytřísadlovkách nebo i ručně. Cepy se mlátí
žito na cepovou slámu, ze které se dělají povřísla.
Dodávka obilí, dobytka
Obec dostává nařízení, kolik má obilí dodati. Dodávkovou povinnost rozepisuje starosta na jednotlivé
zemědělce. Obyčejně malí zemědělci dodávají v průměru více nežli větší. Dodávky jsou proto, aby se vyživil
národ a německé vojsko. Také se dodává hovězí a vepřový dobytek. Je stanovena i dodávka brambor.
Komise v čele se starostou chodí po chlévech, sýpkách a sklepech. Určuje, který kus kdo dodá, kolik q obilí
sveze atd. Nespokojenost je mnohdy značná. Padne při tom i ostřejší slovo.
Černé porážky
Řezník Josef Sádecký a Emil Nedoma dovedli uspokojit i zájemce masem na černém trhu. Černý trh vznikl
z nedostatku a hladu, dále pak po touze po penězích. Proto oba kupovali od zemědělců nepřihlášený
dobytek, dováděli jej do č. 1 a zde zabíjeli. Večer přijížděly povozy nebo auta a maso odvážely. Zabili
několik hovězích kusů a větší počet vepřů. Překupníci dováželi do měst a tam prodávali.
Hospodářské kontroly
Okresní úřad vysílal na vesnice hospodářské kontroly. Prozkoumávaly dodávky a výdeje potravinových
lístků. Docházeli sem známí kontroloři, kteří předem informovali, kdy přijdou. Byli to: St. Keil, Josef Hora,
Ant. Opatrný a jiní. Od zemědělců dostávali různé potraviny.
Dvoj jazyčná razítka
V červenci byla zavedena nařízením dvojjazyčná razítka německo česká.
Učebnice ve škole
Ve škole je zákaz používati učebnic. A učit se musí! Rodiče jsou nespokojeni na jedné straně, ale na druhé
straně dle nařízení mohou si nechat dítko doma, když je k práci potřebují.
Stavební kámen
V květnu odváží posbíraný kámen po lese v Sečích na stavbu domku Vincenc Dvořák z Bystřice. Jeho
manželka je Lukasová ze zdejší obce, proto povolení se mu poskytlo.
Sčítání lidu a domů
V roce 1940 vylo provedeno sčítání obyvatel a domů. Napočítáno 160 obyvatel. Domy jsou obydleny až na
č. 29, Kaňkova pazderna a pazderna Ant. Piláta č. 8.
Cementové sochy
K plotu u č. 16, kovárna koupily se cementové sochy v Nedvědici u p. Kuglera, kus za 7 Kč.
Státní vlajky
V tomto roce se zavádí nové vlajky a prapory, mají pásy: bílý, červený a modrý. Kde se pověsí český prapor,
musí být vyvěšen prapor s hákovým křížem.
Lístky pro domácnosti
20. září se vydávají nové lístky pro domácnost, na které se dostanou potravinové lístky. Prvé byly na 13
období. Tyto druhé jsou na 21 období.
Domácí porážky
Zavedeny jsou domácí porážky vepřů. Zemědělci při řádné porážce zabíjí často druhého vepře. Za maso,
sádlo kupují obuv, látky, kůži a jiné zboží.
Irena Škorpíková
Do zemské vychovatelny byla dána Irena Škorpíková, zdejší příslušnice, bytem v Brně, dcera Marie
Škorpíkové, tulačky.
Úroda a podzim
Úroda byla celkem slušná. Zemědělci si stěžují, že není dostatek umělých hnojiv. Brambory se vybírají
v říjnu za sněhových přeháněk. V listopadu mrzne, sněží.
Ovoce
Ovoce je málo, hlavně jablek a hrušek, je drahé 2 Kč- 3Kč za 1 kg. Švestek se urodilo dosti. V mezích se
staví pece a vaří se v několika hrncích povidla, v čísle 1., 14.
Zima
Napadlo značné množství sněhu. Utvořili se závěje. Na silnicích se musí (pře) odhazovat z vozovky. Podél
vznikají hradby sněhu.
Řemeslníci
V obci je kovář Jos. Chalupník, stolař Ludvík Krábek, hostinský Josef Nedoma, prodává tabák, domácí
dělníci: Václav Pecina, krejčí, Karel Pilát, krejčí, Novotný Antonín, obuvník.
Narození
V roce 1940 se narodili: Ivan Mitáš, č. 5, Jan Sádecký, č. 15.
Snížení dodávek obilí
Velké předpisy obilnin v dodávkách byly příčinou, že obecní zastupitelstvo se usneslo vyslati deputaci,
Josefa Patloku a Antonína Novotného, na okresní úřad, aby byly sníženy.
Kulatina
V obecním lese vyrobená kulatina byla prodána zdejšímu stolařovi p. Ludvíku Krábkovi po 190 Kč za m3.
Jinak povinná dodávka se prodává na pilu Vašinovu v Bystřici n/P.
Palivo
Cena palivového dřeva stále rok od roku se zvyšuje. V letošním roce byl 1 m3 palivového dřeva prodán v lese
za 75 Kč.
Změna názvu koruny
V protektorátě byly zavedeny nové peníze. Koruny československé se nazývají prostě korunami a označují
se písmenem K.
Chovatelský poplatek
V roce 1940 se vybírá chovatelský poplatek, z jednoho kusu 50 K. Poplatek je na úhradu vydržování
plemeníka.
Oprava cesty
V uličce za školní zahradou a zahradou Josefa Pokorného je cesta, která neměla tvrdý spodek. Josef
Pokorný se synem Františkem cestu vyštětili kamenem a upravili. Podél cesty postavili od své zahrady
kamenný taras.
Přistěhovaní
K matce se přistěhoval syn Václav Hulák do č. 10. (Augustínová Anna).
Odstěhování
Z obce se odstěhovali: Služebné od Jana Sádeckého č. 15, Kiškašová Marie, Od Jaroslava Dvořáčka č. 14,
Kriptaová Marie. Obě služebné jsou ze Slovenska. (tužkou vepsán J. Krábek č. 22).
Od rodičů se odstěhoval Josef Havránek s manželkou Jaromírou do Drahonína.
Alois Uhlíř z č. 3. odstěhoval se do Smrčku, kde si najal zemědělský závod od Františka Rouse, který se
odstěhoval do Vlčnova na jižní Moravě. Uhlíř a Rous jsou švagři.
Rok 1941
Zima
Hodně sněží. Všude je mnoho závějí. Cesty jsou neschůdné a nesjízdné. Silnice se musí prohazovat,
provádějí to občané na katastru obce. Největší závěje bývají u č. 30 a u Hájka, potom u Vašicova kříže a
v Tomáškově zátočině. Cestář vyznačuje cestu pro sáně po poli. Dává do sněhu větve.
Vítězství
Německá vojska obsadila mnoho zemí a států na západě Evropy. Porobené obyvatelstvo musí Němcům
sloužit. Socialistické předáky v cizích zemích Němci zavírají a dávají do koncentračních táborů, kde je mučí
a týrají. O vítězství se musí budovy ozdobit prapory. Občané poslouchají zahraniční rozhlas u známých a
donáší zprávy ty do obce.
Zrušení místní školní rady
V roce 1941 zrušují se místní školní rady, které se dříve ustavovaly a pravomoc jejich přešla na předsedu a
potom na starostu obce. Starosta obce má úřední legitimaci.
Prohlídky u zemědělců
K zemědělcům přicházejí nenadálé kontroly, aby se přesvědčily, zda zemědělci obilí neukrývají, ale
odevzdávají do hospodářských družstev. Zemědělci schovávají obilí venku do skal, skalek a lesů.
Vykopávají pro to jámy, nebo je zvláště upravují. Každý zemědělec má černé, to je nepřihlášené prase.
Později si opatřují sele a zabíjí většího vepře. U některých zemědělců se provádí zabíjení na výdělek.
Černé porážky se obávají: Patloka Josef, Smolík Josef č. 12. Sele na černo stojí až 1 000 K.
Národní souručenství
Téměř v každé obci, ba, ve všech obcích na Bystřicku byly založeny organizace národního souručenství.
Byly to organizace, které sdružovaly mládež i dospělé. Úkol jejich byl hospodářský a kulturní, pomáhal žít
lidem v okupaci. Zde také byla organizace ustavena. Byli v ní všichni občané. Politicky ukazovala cestu
lidem, že přijdou časy, že fašismus padne. Mládež nacvičovala besedu, četla z knih, měla kurz správného
chování a podobné. Mládež vedl František Sádecký, který vychodil 5 tříd gymnázia v Tišnově. Předsedou
národního souručenství byl Jaroslav Uhlíř. Organizace se nedopustila ničeho proti jednotě národní a
myšlence československé. Někdy musela se svolati schůze občanů do hostince, kde se přečetlo došlé vyhlášení
k vítězství, nebo k oslavám narozenin německých fašistických představitelů. Debat o tom nikdy nebylo a
chvály teprve ne.
Němčina do škol
Od 22. ledna 1941 je zavedena do škol němčina. Učit se bude již od 3. školního roku.
Jaro
Sněhu bylo mnoho, až 75 cm. Taje koncem března. Do pole se jede až na konci dubna a v květnu. Jaro je
studené s četnými přeháňkami. U Kaňků sázejí brambory ještě v červnu.
Palírny
Začíná se páliti líh ze žita u některých zemědělců. Sami připravují slad a šrotují žito. Líh páchne, bývá
70%. Prodává se 1 litr za 250-300K. Pálí se v č. 3., 7., 9., 13, a jinde. Způsob provádění je jako v lihovaru.
Přepaluje se v pařácích a chlazení je ve skleněných trubkách, které jsou spojeny gumovou hadicí a ponořeny
do studené vody v trokách. Někde se pálí v hrnci, kde je hrnec zakryt mísou, pod níž v hrnci je postaven
kutchan. Na míse je studená voda, která sráží líh a ten kape do kutchanu.
Máslo
Zemědělci máslo odvádějí vykupovači za Zlatkova, potom Lískovce, pak Věchnova, který sbírá také vejce.
Větší množství však jde na černý trh. Prodávají je do Nedvědice nebo překupnicím. Někdy za ně u
obchodníků kupují obuv, látky a zemědělské nářadí a jiné potřeby. Kg se prodává za 300-400 K. Každý si
máslo nemůže koupit, není příjem. Na lístky se dostane asi 20 dkg na 4 týdny.
Hlídky
V roce 1941 byly zavedeny noční hlídky v obci. Měly kontrolovat v noci cizí osoby a dávat pozor na
požáry. Stanoviště pro hlídku dovolil ž. učitel v dolní místnosti kabinetu ve škole. Hlídalo se ponejvíce
v zimě. V místnosti se nadělalo hodně nečistoty.
Úroda
Byla dobrá. Dobře se sklidilo. Bylo příznivé počasí. Pěkný byl výnos žita – 20 q z 1 ha.
Výmlat
Výmlat se provádí po sklizni ve stodolách benzínovými motory. Benzín je na lístky, které dostali se u
okresního úřadu v Novém Městě na Moravě.
Válka se SSSR
V roce 1941 dne 1. 7. přepadlo německé vojsko Sovětský svaz. Jeho vojska hnala se do Ruska. Mnoho
vojáků bylo zajato a dáno do táborů, kde měli nouzi a barbarské zacházení. Němci byli spjati se SSSR
smlouvou o neútočení a přátelství. Smlouvy nedbali jako vždy.
Újezdní školy
Dosavadní školy měšťanské byly přejmenovány na hlavní školy podle německého vzoru. Do škol těch se
mohlo přijmouti jen 35% dětí ze škol národních. Je to proto, aby vzdělání českého národa bylo co nejnižší.
S nevzdělaným národem je lehká práce. Lid je snadno ovladatelný, málo ví a umí. Pro dřinu je dobrý.
Pasáci
V roce 1941 byli tu dva noví pasáci. Josef Jambor v č. 2. Doskočilová Marie v č. 1.
Podzim
V září je krásně, jasno, sucho. V říjnu deštivo, přeháňky, chladno. Brambory se vybírají za přeháněk
sněhových. 14. října napadlo 20-30 cm sněhu. V listopadu je bez sněhu. Po 15. listopadu se vybírají
brambory a ještě se seje. Do vánoc sníh není.
Narodili se
Narodili se v roce 1941. Dvořáček Jaroslav v č. 14., Zdeněk Krábek v č. 30.
Zemřeli
V roce 1941 zemřeli Šípková Františka z č. 4 ve věku 67 let a Smolík František v č. 19 ve věku 42 let.
Přistěhovali se
K rodičům se přistěhovali: Ondra František z Pernštejna, Kaňková Františka, Holasová Žofie z Louček,
Uhlíř Alois starší a mladší ze Smrčku domů. Josef Jambor, pasák k Jos. Patlokovi z Věžné. Zdeňka
Beranová, školačka ze Stříteže k Ant. Pilátovi.
Odstěhovali se
Doskočilová Marie, pasačka do Zlatkova, Beranová Zdeňka k rodičům, Uhlířová Emilie do Jimramova,
Kaňková Emilie do Prahy, Krábek Ludvík a manželka Soňa do Nedvědice, Smolík Antonín na Slovensko,
Škarpík Jiří do učení k Olomouci, Ondra Alois do učení do Nedvědice, Ondra František do Bystřice, Krábek
Bohumil do Mostu, Novotná Marie do Brna, Novotný Jan do Dolních Rozsíček,
Provdání
Patloková Marie se provdala na Kovářovou za Boh. Nedomu. Huláková Růžena se provdala za Josefa
Patloku zde. Josef Hulák č. 10 se oženil s Ludmilou Vrbkovou.
Nákupy
Občané obstarávají nákupy v Bystřici, v Nedvědici a ve Věchnově u obchodníků. Potraviny jsou na lístky.
Látky, obuv je také na lístky.
Poukazy, Tabačenky
Na petrolej, kterým se zde svítí, se vydávají lístky podle rozsahu hospodářství. Lístky jsou i na nádobí, na
mýdlo, na tabák.
Šrotování, mletí
Nedostatek jadrného krmiva nutil zemědělce, že si opatřovali šroty, jak se dalo. Ponejvíce to bylo při mletí
obilí ve mlýně. Obec měla určený mlýn v Bystřici. Alois Uhlíř č. 3 opatřil šrotovník, který poháněl
petrolejovým motorem značky Pujman. Potom k němu přistavil zařízení na přesívání mouky pomocí
hedvábného sáčku. Tak byl i ve vesnici mlýn. Mlela se hlavně pšenice na 2 mouky. Celý den a stále bylo
slyšet hukot motoru. Mleli téměř všichni zemědělci u A. Uhlíře, neboť měli krásnou mouku. Ba, docházeli i
známí A. Uhlíře, z jiných vesnic, aby jim pšenici semlel.
Senoseč
Po 10. červnu 1942 se kosí louky. Sena je dosti. Suší se za pěkného počasí.
Josef Sádecký, černá porážka
Dne 7. června 1942 přijela po 13. hodině do vesnice německá kriminální policie. Zastavili před školou. Vešli
do č. 15 a ptali se po Josefu Sádeckém a Josefu Špačkovi. Josef Sádecký byl v č. 31. Proto odešli k Josefu
Špačkovi a prohledávali a vyptávali se na prodej obilí a masa a na stavy dobytka. Měl vše v souhlase se
zápisy. Odešli s omluvou a šli do č. 31. Tam spal Josef Sádecký, který byl ve 12 hodin u Nedomů v hostinci
a slyšel od listonoše Ladislava Kalouse, že německá kriminálka je u Jana Veselého ve Věchnově. Veselý zde
kupoval na černo přebytky. Doma měl Sádecký zabité tele, které dovezl z Nedvědice od Dvořáčka.
Kriminálka vlezla oknem do č. 31 a poražené tele tam našla. Sádeckého upozorňoval Jaroslav Uhlíř
v hostinci, aby vše ukryl, když listonoš Kalous říkal, co je ve Věchnově. Sádecký řekl, že doma nic nemá.
Mezi dobou co byla kriminálka u Špačků, sestra Sádeckého Marie Dvořáčková šla bratra upozornit. Avšak
stopy se nedaly již po porážce odstranit. Sádecký byl zatčen, tele zabaveno. Vnitřnosti byly nalezeny u
matky Sádeckého v č. 15, kde byla také nalezena smetana v čípáku. Byla také zabavena. Sádecký pověděl,
odkud tele přivezl. Kriminálka, hned s ním, tam zajela. Starosta Pilát musel dát tele i smetanu odvésti do
Bystřice. Sádeckého navečer odvezla kriminálka do Jihlavy, kde byl odsouzen do vězení na 4. měsíce. Dne
26. října se vrátil. Sádecká Vincencie starší i mladší byly 2 dny v Jihlavě. Vrátili se domů a zaplatili
pokutu.
Oprava kovárny č. 16
Obecní zastupitelstvo jednalo o opravě budovy č. 16. Na určitém cílí, se nedohodlo. Kovář Josef Chalupník
budovu nekoupil, třebas mu byla nabízena ke koupi již po několikáté. Opravě brání nedostatek materiálu a
potom obava některých starších členů zastupitelstva, že se obec zadluží, což byl mylný názor. Budova je
takto předurčena k zániku.
Objekt- Hlídka
Poněvadž hlídka v zimě nadělala ve školní místnosti značnou nečistotu, usneslo se zastupitelstvo, že
postaví pro hlídku budovu. Místo pro ni se našlo u silnice na obecní zahradě, tam kde je chodníček na hráz
k č. 11. Postavila se s dvojitými stěnami vycpanými dřevěnými pilinami (drtinami). Přikryta byla pálenými
taškami a opatřena malým oknem. Uvnitř byla pilinová kamna. Dobře sloužila stanovenému účelu.
Úroda
Úroda byla dobrá, říkali zemědělci, ale mohla být lepší. Skutečnost nikdy neřeknou. Snad proto, aby nikdo
neviděl jim do kapsy nebo ze zvyku tak říkají.
Vítězství německých vojsk
Německá vojska dobila téměř celou Evropu. Neměla obsazeno Švédsko, Švýcarsko, Španělsko, Anglii.
V Rusku byli již na Kavkaze. U města Caricinu, později pojmenovaném Stalingradu, byli na řece Volze
zadrženi. Naši občané však nadšeni nebyli a kde mohli, poslouchali u známých zahraniční rozhlas. Byla to
ponejvíce Anglie, kam se uchýlila vláda ČSR. Méně se poslouchala Moskva. Zde se o tom potom
debatovalo. Každý by rád věděl, kdy ta okupace skončí.
Heinrich
V měsíci červnu na konci v r. 1942 byl na ulici v Praze zabit v autu říšský protektor Heinrich, který zle
řádil a vládl u nás. Na protest byl zastřelen. Původci byli parašutisté. Vyhláškou, byla vypsána odměna, na
pachatele ve výši 1 000 000 K. Nenajdou- li se pachatelé, budou lidé postříleni. Někteří občané zde čin
odsuzovali, že teď mají všichni trpět a menšina souhlasila s pachateli. Po vesnicích, byly prohlídky
německými vojáky tvrdě konány. Prohledali celé stavení. Museli se předložit policejní přihlášky osob. Zde
vojska nebyla. Parašutisty udal jakýsi Pražák za vysokou odměnu 1 000 000 K.
Tabák
Kuřáci měli nedostatek kuřiva. V zahradách se objevuje žlutě nebo růžově kvetoucí tabák. Pěstování jeho je
zakázáno, ale finanční úředníci si toho nevšímají. Pěstuje se proto, že je na příděl nedostatek cigaret nebo
tabáku. Nekuřáci jsou na tom dobře. Za cigarety se v obchodech všechno dostane. Tabákové listy se na sebe
skládají, aby zahnědly, potom se suší a ještě fermentují. Potom se krájí na tenké vrstvy. Lístky dostali muži
od 18 let. Nekuřáci byli: Patloka Josef ml., Šípek Jaroslav, Šípek Jan, Šípek František, Krábek Jan, Pilát
František č. 28, Smolík František č. 12, Smolík Bohumil, Sádecký Jan.
Pronájem pozemků
Obecní zastupitelstvo pronajalo 20. dubna obecní pozemky a pastviny na další 3léta dřívějším majitelům.
Drahy Josefu Špačkovi č. 23, Josefu Hulákovi č. 10, Bohuslavu Benešovi č. 19.
Výpustky Antonínu Novotnému a 9-ti. domkařům: Krábková Marie, Krábek Jan starší, Krábek Jan
mladší, Beneš Bohuslav, Nedoma Metoděj, Chalupník Josef, Pilát Alois, Chytrý Josef, Špaček Josef.
Mlecí a šrotovací povolení
Zavedené povolení na mletí a šrotování vydává Alois Smolík č. 7. pro samozásobitele. Na povolení se smí
dáti jen určité množství zrnin. Mlynáři semelou na toto ještě další, aby o tom nikdo nevěděl. Část obilí si
nechají pro sebe. Do mlýnů chodí mnoho nesamozásobitelů pro mouku. Mlynáři prodávají mouku od 5 do 10
K za 1 kg pšeničné krupičky. Hladká mouka je levnější.
Zvonění
Josef Hulák č. 10 podal si žádost, aby mohl zvoniti v kapličce. Obecní zastupitelstvo žádosti vyhovělo a za
odměnu bylo Jos. Hulákovi přiznáno 150 K ročně.
Podzim 1942, ovoce
Pěkné počasí umožnilo vybrání bramborů a řepy. Ozimi se zasely. Ovoce bylo dosti. Na zahradách se vaří
povidlí. U č. 1, 3, 14.
Počet obyvatel
Ku konci roku jest v obci 146 obyvatel. Přistěhovalo se 10 a odstěhovalo 8 lidí.
Narození
Narodil se Josef Patloka č. 2,
Zemřeli
Zemřela Aloisie Pecinová ve věku 78 let v čísle 26. Josefa Chalupníková ve věku 79 let v čísle 16. Pilátová
Františka ve věku 60 let v čísle 28 na trombózu.
Vodovod
Josef Nedoma
Rok 1943
Německé úřadování
Od 1. ledna 1943 úřaduje obecná škola s vyššími úřady v jazyce německém. Před tím museli učitelé složiti
zkoušky z německého jazyka.
Výmlat
Zemědělci provádějí výmlat obilí ještě v lednu až březnu. Stanovené dodávky mají splniti do 28. února. Při
výmlatu má dohlížet někdo z obecního úřadu, aby obilí se neschovávalo.
Prohlídky zásob
U zemědělců jsou přesně nařízeny prováděti kontroly zásob a zástav dobytka. Sem docházejí na kontroly
známí řídícího učitele Jaroslava Uhlíře, který podává o tom zprávu zemědělcům. Výsledek jest ku
spokojenosti zemědělců.
Dodávky dobytka
Okresní úřad v Novém Městě na Moravě předepisuje obcím, jaké množství mají dodati masa hovězího a
vepřového. U zemědělců určuje starosta nebo předseda svazu zemědělců, kdo který kus odevzdá. Mnohdy je
na obou stranách rozhořčení a výčitky.
Odboj
Útisk národa, poněmčování, nadřazenost německého národa nad českým, zavírání do koncentračních
táborů, prohlídky, rekvizice, surovost budí odpor a nenávist. Čechové tajně se sdružují proti německému
Herrn, volku a sabotují, kde mohou. Lidé jsou bráni ze závodů, zemědělství a posíláni do Německa do
továren na práci, odvážejí je zaměstnanci pracovních úřadů celé vlaky. Z cesty pak tajně se vracejí a u
známých se ukrývají. Ukrývají se také ti, kdo jsou podezřelí, že politicky byli proti Němcům fašistům.
Mnoho mladých lidí utíká za hranice přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko do Turecka. Tam se přihlašují do
zahraniční armády, aby bojovali proti fašistickému rozpínání a diktatuře.
V obci v tomto hnutí jest Emilie Uhlířová, František Pokorný mladší, Květoslava Uhlířová.
Na práci do Německa museli odjeti: Bohumil Krábek č. p. 21, Vladimír Pilát č. p. 28, Bohumil Hulák č. p.
10. Vladimír Pilát a Bohumil Hulák přijeli na dovolenou z Německa, avšak zpět již nejeli. Ukrývali se u
známých, a když hrozilo nebezpečí, že by i lidé je ukrývající byli trestáni, odešli do lesa Korytin a tam si
v houštině postavili boudu na přebývání. Kromě toho si vykopali úkryty na Lázích a v Korytinách. V noci
přicházeli si pro jídlo, nebo zásoby do vesnice k rodičům a známým.
Partyzáni
Ruští vojáci, uzavření v táborech, kde se s nimi nemilosrdně nakládá, na svém útěku, ovšem, který se jim
zřídka podaří, jsou ukrýváni u českých lidí. Letadla našich spojenců přilétají v noci a spouštějí vycvičené
vojíny, aby zde vedli odboj proti německým fašistům. Lidé je schovávají a všestranně jim pomáhají. Jsou
vyzbrojeni a přepadají německé hlídky, stanice. Lidé ve dne pracují a v noci chodí s partyzány.
Jednota
Bílou vránou jsou udavači a zrádci. Ti, kteří zradili, dělají to pro osobní výhody, lidé se takových štítí a jim
se vyhýbají. Těm, kteří se s Němci stýkali více, než museli, říkalo se kolaboranti. U nás sice k jedné rodině
docházeli příbuzní německé národnosti, a řeč šla, že jeden člen z rodiny udává, ale nebyl nikdo zatčen. Lidé
na vesnici věděli, co dělá druhý, ale mlčeli. Nenáviděli Němce.
Místní školní rady
V dubnu 1943 byly zrušeny místní školní rady. Jejich pravomoc převzal starosta. Oklešťuje se rozhodování
lidu.
Jaro 1943
Bylo velmi krásné, teplé. Polní práce se rychle zvládly.
Přeškolení
Obec Věžná žádala obecní zastupitelstvo o odškolení osady Pernštejnských Janovic, které sem byly
přiděleny v r. 1925. Svoji žádost však později odvolali. Stalo se v květnu 1943.
Léto
Léto vynikalo krásným počasím. Bylo teplo a sucho. Obilí se dobře sklidilo. Výnos byl slušný – 18 q po ha.
Prodej pod rukou
Na vesnici jezdí lidé z měst, aby koupili obilí, pšenici, žito nebo mouku. Za 1 kg mouky pšeničné platí 5 Kč.
Kdo nemá peníze, vyměňuje za textilie nebo za obuv. Životní potřeby stále stoupají. Někteří zemědělci se
obohacují.
Brambory, řepa
Suché léto bylo příčinou, že se urodilo bramborů a řepy mnohem méně nežli jiná léta. Lidé říkali: Bude hlad.
Na lístky potraviny i brambory byly.
Podzim
V říjnu bylo pěkně. Na konci měsíce napadlo něco sněhu. Přestalo se pást. Mrzlo. Mrazy dosahují – 7°C.
Narození v r. 1943
V roce 1943 se narodili: Huláková Ludmila, Dvořáčková Věra, Holešínský Jindřich.
Zemřelí
V čísle 8. zemřel Vincenc Pilát ve věku 83 let. Po nějakou dobu žil u své dcery v Bystřici n/P. provdané za
Svobodu.
Do obce se přistěhovali
Holešínský Jindřich, který se oženil s Františkou Kaňkovou z č. 9. Uhlířová Bohumila, manželka Jaroslava
Uhlíře č. 20. Lukášková Marie, služebná u Jana Sádeckého č. 15.
Odstěhovali se
Smolíková Božena z č. 12 do Obyčtova, kam byla nasazena na práci do zemědělství k hospodáři.
Havránková Jaromíra z č. 9 do Víru k manželovi, po provdání za Adolfa Hamerského.
Svatby
V roce 1943 provdala se Františka Kaňková, rolníkova dcera z č. 9 za Jindřicha Holešínského, dělníka
z Rožné. Jaromíra Havránková rolníkova dcera z č. 9 za Adolfa Hamerského z Víru. Jaroslav Uhlíř řídící
učitel oženil se s Bohumilou Zítkovou z Bystřice n/P.
Počet obyvatel
Koncem roku 1943 jest v obci 150 obyvatel.
Vodovod
Vodovod si postavil Josef Nedoma č. 1 ze studně Jaroslava Dvořáčka, již je u cesty od č. 14 do polí.
Montáž provedl Albín Bartoněk z Doubravníka. Náklad na trubky 25 tisíc. Výkop provedli občané
z Věchnova za dřevo.
Rok 1944
Zima
Zima byla mírná, v lednu se tráva a osení zelenalo, sníh roztál, bylo teplo i v noci na polích se oralo.
V únoru padá sníh. V březnu jsou sněhové bouře. Vše je zaváto. Závěje jsou 1½ m vysoké. Silnice se musí
prohazovat. Je vyhlášena pracovní povinnost, to znamená, že všichni dospělí od 18 let musí jít sníh
vyhazovat. Vyhazuje se sníh na úseku silnice ležící v katastru obce. Tání nastává až v 1. polovici dubna a
sníh rychle mizí.
Jaro
V polích se začíná pracovati kolem 15. dubna. Jaro jest povětšině chladné.
Prohlídky u zemědělců
V hospodářství a zásobování lidu se projevuje nedostatek. Na potravinové lístky se snižují dávky.
K zemědělcům přicházejí kontroly z okresního úřadu, aby zjistily, nenechali- li si zemědělci zatajené obilí.
V polích a lesích se objevily skrýše vykopané v zemi, roubené kamenem a překryté tyčovinou a hlínou.
Velkou skrýš měl Josef Pokorný č. 13 v lese u Kamen. Nebylo v obci zemědělce, aby neměl ukryté zásoby,
obilí, mouku, sádlo, maso, mléko.
Prodej obilí lidem
Místní domkaři, kteří se svojí sklizní nevystačí na celý rok, těžko mohli koupit obilí na doplnění výživy
rodiny u zdejších zemědělců. Tito se vymlouvají, že vše odevzdali a nemají. Je to proto, že nechtějí říci
vysokou cenu, kterou dostávají od lidí cizích nebo z jiných vesnic nebo měst. Prodává se 1 kg žita za 500 K,
pšenice za 700-800 K, ječmene za 500 K, ovsa za 450 K. 1 kg másla 300-400 K, 1 kg sádla za 800 K.
Jeden rolník řekl: „ Vezmu kilečko a donesu z Nedvědice nějakou hadru, nebo škráb“.
Lístky
Na všechny potřeby pro domácnost, hrnce, mísy, nože, vědra, atd. kola a součástky do kol jsou vydávány
známky, které v omezeném množství sem posílá na žádosti okresních úřadů. Většinou oč se žádá, se
nedostane. Obuv je také s dřevěnou podešví. Poukazů na pracovní obuv přichází měsíčně jeden, nejvýše dva
kusy. Občané si opatřují boty výměnou za maso nebo tuky. Hůře je těm, kteří nemají co vyměniti. Na jedné
straně se hromadí peníze, na druhé straně vzniká bída.
Lesní plody
Do Borovin a Vrchů chodilo mnoho lidí z blízka i daleka, až z Brna, na borůvky. Mnozí i v lese přespali.
Nasbíral jeden člověk až 20 l za den. Ve městech se prodávaly. 1 l za 20 K.
Selata
Dobře se hospodařilo těm, kteří chovali prasnice. U každého vrhu několik selat zatajili. Prodávali je po
2 000 K těm, kteří zabili tajně, říkalo se „ na černo“, vepře. Maso prodávali za 100, až 180 K. V noci se
selata přenášela. Uhynulo- li někomu sele, hned se toho využilo, a řeklo se, že uhynul vepř, který však se
porazil a mrtvé sele se dalo známému, jenž si mohl také vepře zabíti. Stalo se, že na jedno sele zabíjelo až 5
zemědělců.
Letadla
18. srpna 1944 byla spatřena nepřátelská, americká a anglická letadla v pravé poledne na jasné obloze ve
značné výši letící směrem k jihu. Lidé stáli na silnici, a letadla pozorovali, jak letěla v několika vlnách za
sebou.
Léto
Léto bylo suché. Obilí se sklidilo mnohem méně než v r. 1943. Oves byl velmi špatný, téměř bez zrna. Žně
začali začátkem srpna za značných veder.
Letní čas
Od roku 1942 byl zaveden letní čas. Hodiny se 1. dubna posunuli o hodinu vpřed. V šest hodin ráno podle
letního času bylo pouze 7. hod. Účelem letního času bylo, aby lidé déle pracovali. Letní čas se končil na 1.
října, když bylo pondělí nebo později.
Brambory
Úroda bramborů byla podstatně vyšší než předešlého roku. Asi 130q z ha. Od zemědělců se nedozví nikdo
pravdy, kolik byly výnosy různých druhů plodin. Mají asi strach, že by se prozradila jejich sklizeň. Také
řepy se dosti sklidilo.
Nalezený vepř
V listopadu byla v obci hospodářská kontrola. Kontrolor Josef Hora spatřil člověka, který šel od vesnice
směrem k domku, jenž jest opuštěn a jest nad Pilátovou oborou a patřící k č. 8. Zašel tam a uviděl v tom
domku živé prase o váze asi 30 kg. Oznámil to starostovi obce, ale nikdo se o prase nepřihlásil. Převzal je
Antonín Pilát z č. 8 k dalšímu chovu. Později se přiznal Alois Pilát č. 28, že tam vepře ukryl, neboť mu
přebýval dle soupisu.
Amnestie zběhům
V červnu byla vyhlášena amnestie zběhům, kteří uprchli z práce v Německu nebo v protektorátu a ukrývali
se doma, u známých nebo v lesích. Zde byli v lese Vladimír Pilát č. 28 a Bohumil Hulák č. 10, kterému
dávala stravu jeho sestra pí. R. Patloková. Uvedení se přihlásili na obecním úřadě. Na práci již nemuseli do
Německa. Rodiče měli radost.
Zábavy
V obci byly slaveny hody martinské vždy v listopadu. Každoročně byla taneční zábava v neděli po Martině
s pořádáním hodových slavností. Vystupoval stárek, mládek, kat, kazatel a doprovod. Večer se tančilo
v místním hostinci v neděli večer a v pondělí večer. Jiné zábavy konány nebyly. Mládež se scházela a
zatančila si venku při gramofonové hudbě. V r. 1943 se tančila v kabinetě beseda. Hrálo se na gramofonové
desky. Tančily dvě kola, to je 8 děvčat a 8 chlapců.
Divadla
Kroužek divadelníků nacvičil za režie Jar. Uhlíře několik veseloher v místní škole a sehrál je ve Věchnově
v sále u Vašiců. V roce 1943 hrály se dvě hry a v r. 1944 na jaře 1., hra. Výtěžek se věnoval do knihovny.
Nespokojenost s Němci
Čechové velmi nenáviděli Němce. Bylo jich zde v Bystřici v měšťanské škole dosti usazeno. Bylo také
v Bystřici „ Gestapo“ (státní tajná policie). Německé vojsko se stále pohybovalo po silnici. Konalo častá
cvičení v okolí. Rány z pancéřových pěstí bylo slyšet ve vesnici. Lidé říkali, že by i majetek pozbyli, jen
kdyby již Němci byli pryč. Všude se zařizovali, jako by se zde chtěli usadit trvale. Jednou Josef Nedoma
z č. 1., vyplatil německé kluky u Pernštýna na silnici, když tam sáňkovali a rychle utekl. Taková byla již
nenávist naše.
Zatčení B. Huláka a Fr. Pokorného
V pondělí po martinských hodech v r. 1944 přijeli sem strážníci. Kosák a Zeman z Bystřice n/P. Zastavili
se u Jaroslava Uhlíře a řekli, že dostali příkaz z Jihlavy zatknouti a přivésti do Jihlavy na Gestapo
Bohumila Huláka a Františka Pokorného. Zprávu vyslechla manželka Jaroslava Uhlíře, která ihned o tom
řekla Květě Uhlířové. Ta se postarala, že František Pokorný se schoval. Bohumil Hulák nebyl doma.
V úterý četníci přišli opět. Čekali na B. Huláka, až přijede z Rajhradu večerním vlakem. Ten s nimi šel, ač
mu dávali možnost k útěku, když mu dovolili, aby se rozloučil a poslali ho podruhé, aby si vzal chleba.
František Pokorný se schovával ve skále-Kamnech a u Pilátů č. 8. Jeho otec ho za týden poslal, aby se
dobrovolně přihlásil. Byl zatažen do tábora v Bavorsku u Pasova, cestou smrti přišel o život. Bohumil
Hulák se vrátil (po) 13. května 1945 a velmi dobře vyhlížel, byl kuchařem. Oba bili společně vězněni.
Podzim
V říjnu napadlo něco sněhu. V listopadu roztál. Na lukách kvetou sedmikrásky. Koncem listopadu sníh již
zůstává. Mírně mrzne.
Narodili se
V r. 1944 se narodili: Bohumil Patloka č. 2, Helena Mitášová č. 5, Sádecká Anežka č. 15, Marie Sádecká dcera
Josefa Sádeckého
Zemřeli
V r. 1944 zemřeli: Kaňka Antonín 66 let č. p. 9, Pokorný František 80 let č. p. 18 – zemřel otravou.
Přistěhovali se
Pavelková Bohuslava a synek Pavelka Bohuslav se přistěhovali k babičce do č. 6 z Brna, kde již se ozývala
z dáli fronta. K Sádecké Vincencii starší se přistěhovala Anna Fojtová z Hajánek u Tišnova, jako
snoubenka Josefa Sádeckého. Z Vídně uprchla Vilma Peňázová a ukryla se u Uhlířů č. 3, je z Rozsoch.
Odstěhovali se
Krábek Ladislav z č. 21 se odstěhoval na práci do Vratislavi, Buček Vincenc, školák odešel od Uhlířů č. 3,
k rodičům do Zvole.
Počet obyvatel
Koncem roku jest v obci 152 obyvatel.
Svatby
Oženil se Josef Lukas z č. 17. Za manželku se vzal Marii Chalupníkovou z č. 16, dceru kováře. Josef
Sádecký č. 31 vzal si za manželku Annu Fojtovou z Hajánek u Tišnova, která v r. 1944 bydlela u
Vincencie Sádecké, výměnkářce č. 15.
Rok 1945
Zima
Zima mírná, ale sněhu je dosti. Několikrát se prohazují silnice po závějích.
Partyzáni
V obydlích se ukrývají partyzáni, ti, kteří ve dne nesmějí ven. Jsou v č. 3, 8, 13. Dosti často je vidět ráno
stopy ve sněhu. Němci se bojí chodit v noci, že by je partyzáni přepadli a vyplatili.
Rány z děl
Již se ví, že Němci prohráli válku. Rudá armáda se blíží. V březnu je občas slyšet z dáli dělové rány.
Jaro
Jaro přišlo brzy. Seje se koncem března. V dubnu je práce na polích skončena. Zimní osení je 15 cm vysoké.
Je teplo.
Zběhové
Ve vesnici se objevují němečtí vojáci, zběhové, žádají občanský oděv. Jdou směrem na západ. V začátku
dubna jede zde německý Červený kříž s kolonou aut. Zastavili a vyměňují za vejce tabák. Na západ jedou i
bojové formace.
Dělostřelba
V dubnu je slyšet dělostřelba od Brna. Rudá armáda žene německé fašisty. Brno má být pevností.
Přistěhovalí
Lidé se stěhují na venkov ku známým. Sem se přistěhovalo z Brna 34 lidí. Gramerovy Vlasta a Milada do č.
6. Dvořáčková Božena, Věra, Olga, Bohuslava do č. 6. Novotný František, Ludmila st., Ludmila ml.,
Anna, Ladislav do č. 7. Do čísla 8. přišli z cirku: Voldřich Hynek, Voldřichová Eleonora, Tyl Janko
Mohamed, Pacourek František, Tupý Jan. Dále známí Dr. Jan Calábek, Svatava Calábková a děti Milan a
Mojmír. Do č. 12 přistěhovala se Horáková Miloslava. Do č. 13 Musilová Čeňka. Do č. 10 přišli Hulák
Václav, Anna st., Anna ml., Jana.
Kryty
O rudé armádě šíří Němci falešné zprávy, že zabíjí lidi a loupí. Poněvadž se blíží fronta, kopou občané
v lesích kryty-v Lejsku, Lázích. Oděvy a prádlo zakopávají a ukrývají, aby o vše nepřišli.
Jaro
Přišlo záhy. V březnu již se selo. Teplo bylo jako nikdy předtím. Koncem dubna jsou veškeré jarní práce
ukončeny. Na loukách je tráva 10 cm vysoká.
Ochromená doprava
Partyzáni v noci vyhazují mosty u silnic a železnic. Vlaky ku konci dubna přestaly jezdit. Do Brna se chodí
pěšky, nebo na kole, či koňmo vozem. Noviny nevycházejí.
Národní výbor
Na začátku dubna dostal starosta obce tajný přípis z Bystřice n/P. od národní rady, aby ustanovil
přípravný výbor ze spolehlivých osob. Po dohodě s Jaroslavem Uhlířem byli do výboru navrženi Josef
Patloka mladší, Josef Hulák, dělník, František Pilát a Jaroslav Uhlíř.
Němci
Koncem dubna začali prchat Němci z fronty. Žádali od obyvatelů civilní šaty. Po silnicích hlídkovala
německá policie a zběhy střílela. Zběhové dávali za oděv zbraně a náboje. Kolony aut prchali z fronty. Zde
zastavila celá skupina sanitních aut a dávala kuřákům tabák a cigarety za vajíčka. Mezi Němci bylo i
takových, kteří uměli česky. Říkali o sobě, že jsou vídeňští Češi.
6. květen den revoluce
Zprávu o revoluci a povstání v Praze donesl do obce Jaroslav Uhlíř, který v neděli ráno odejel do Bystřice.
Tam vlály prapory a radostná nálada. Jaroslav Uhlíř se hned hlásil u místního velitele Jindřicha
Novotného, kterému nabídl ukryté zbraně s náboji. Měl obsadit silnici u Pernštýna a na ní vytvořit záseky
ze stromů. Vrátil se autem. Lidé přicházeli z Nedvědice, kde byli v kostele. Převlékli se a za deště šli kácet
smrky na záseky. Pozvaná skupina partyzánů z Lískovce vedená kolářem Starým se na obranu silnice
nedostavila. Spojení s Bystřicí nebylo. Rozkazy nedocházely. Proto se skupina odboje rozešla s dohodou při
možném vyšetřování nic neprozraditi. 7. května opravdu u starosty obce Fr. Piláta se Esmani na to ptali.
Starosta řekl, že barikády asi nakáceli partyzáni. Esmani projížděli na obrněných vozech. Občané ze
Smrčku stromy odklízeli.
Ústup Němců
Ve středu 9. května 1945 je poraženecká německá armáda na zběsilém ústupu. Sovětští vojáci jsou stálými
pronásledovateli. Téměř všichni občané s radostí očekávají konec okupace. Němci prchají, béřou lidem jízdní
kola, Krábkovi Josefu a jiným a ujíždí směrem na západ. Odpoledne kolem 16. hodiny od Nedvědice přes
Kovářovou Vrchami po cestě jede armáda k Věchnovu. Z Nedvědice se ozývá rachot kulometu a koule
dolétají až sem na chalupu č. 15. Z č. 31 odešli Sádečtí s dětmi k babičce do č. 15. Na rozcestí Lískovec
Kovářová zapálili Němci oheň a pálí tam osobní doklady a knihy pluků a jinak důležitý listinný materiál,
který by jejich činnost prozradil. Zbraně odhazují, koně pouští, z aut utíkají, pravý zmatek a strach před
sovětskou armádou. V obci je poměrně klid. V půl 22. hodině přijíždí nákladní auto s vlečným dělem a
zastavuje u č. 19. Jsou to sovětští dělostřelci o počtu asi 15 vojínů. Radostné přivítání a již vojáci dávají
cigarety, ženám čokoládu i konzervy. Rozdávají petrolej, o který byla stále nouze. Osobní vůz velitele jede
k Věchnovu na výzvědnou hlídku. Po 23. hodině se vrací s prostřeleným předním sklem, štěstí, nikdo ve
voze nebyl raněn. Po půlnoci vojáci odjeli zpět k Nedvědici. V noci se spalo na půl oka.
9. květen
Časně ráno někteří občané odešli na ústupovou cestu do Vrchů. Tam bylo mnoho věcí po prchajících.
Proviant, cukr, mouku, petrolej odvezli domů. I mnoho jiných věcí tam ukořistili. Věchnovští tam také
brali, co se jim hodilo. Od osob. automobilu odmontovali kola s pneumatikami. Jaroslav Uhlíř se tam šel
podívat v 9. hodin a nalezl zastřeleného německého vojáka ve Velké borovině u opuštěné vojenské kuchyně.
Doklady neměl, ale na ruce, mu zbyl kroužek po prstenu. V kapse měl číslo, které bylo odevzdáno Františku
Pilátovi starostovi č. 6, dle kterého by snad mohl zabitý být poznán. Stáří asi 30-35 let. Tam také zabavil
esmanovi 70 tisíc K, které měl v železné pokladně, revolver, dalekohled, kůži a jiné na voze, jejž poslal do
Lískovce po Josefu Štarhovi. Ráno občané schytávali na polích a lukách koně. Jízdní oddíl Němců přijel
sem asi o 6. hodině od Janovic a zase tím směrem se vracel, o život nepřišel nikdo.
Dopoledne sem přijeli ubytovatelé sovětského vojska, prohlídli si obydlí, stáje, kolny, stodoly. Schytali koně
a odvedli je do Věchnova. Druhý den ráno přišel oddíl sovětských vojáků a usadil se po staveních. Na kraji
vesnice postavil hlídky. Velitel major bydlel v č. 8. Ve škole bylo skladiště a kancelář. Kuchyně byla v č. 9.
V sovětské armádě byly i ženy, které měly i vojenské hodnosti. Sovětská armáda dovezla i nové
československé peníze, které se staly platidlem.
Ruský zajatec
František Pecina č. 26 skrýval několik dní na půdě ruského zajatce Mongola Michala, který byl dříve na
Pernštejně se skupinou vojínů. S tímto Michalem byl ve styku Bohumil Pecina, syn Františka Peciny.
Zajatci Michalovi vydal Jaroslav Uhlíř potvrzení, že pomáhal v odboji s Bohumilem a Františkem Pecinou
a opatřil potvrzení razítkem obce i podpisem. Druhý den byl zajištěn František Pilát na velitelství
v Nedvědici. Na svědectví Františka Peciny a Bohumila Peciny, Jaroslava Uhlíře byl František Pilát ráno
propuštěn. Michal děkoval za pomoc, hrozilo mu potrestání.
Pomoc sovětské armádě
Sovětská armáda žádala o pomoc v zásobování. Sbíralo se obilí, brambory, seno, vejce, dobytek. Rozpisy
prováděl František Pilát.
Rumunská armáda
Obcí prošla také rumunská armáda. Usadila se u Rozsoch. Sem zašla i nakupovat. Kuřáky podělil
nakupující důstojník tabákem na cigarety. Dorozumívací řeč, slovenská a německá.
Návrat
Po obsazení sovětskou armádou a vyhlášení německé kapitulace dne 9. 5. se muži ihned vraceli do Brna
většinou pěšky.
Bohumil Hulák
Dne 13. května dopoledne byl přivezen stud. Svačinou z Bystřice Bohumil Hulák, vězeň s Flossenbergu.
Byl tam kuchařem. Zdravotní stav jeho byl velmi dobrý.
Odstěhování sovět. oddílu
17. května se odstěhoval z vesnice sovětský oddíl. Sžil se s lidem v přátelství. Rád tančil kozáčka a zpíval.
Vojáci dobře jedli a rádi lihoviny. Velmi rádi jezdili na kole nebo motocyklu. Koně popásali po lukách, kde
již byla veliká tráva. Také se určovala jetel, kde mohou síci. U vojáků byla bohatá kořist. Někteří měli i 30.
hodinky. Oddíl odešel k Bohuňovu.
Správa obce
Obec spravoval ustavený výbor. Předsedou byl Jaroslav Uhlíř, členy Josef Hulák, Patloka Josef, František
Pilát.
Komunistická strana
Nade dveřmi č. 21 byla po 15. 5. tabulka: Přihlášky do komunistické strany. Zakladatel Josef Krábek,
stolař. Ostatní politické strany nevyvíjely žádnou činnost.
Němci se vracejí
Denně projíždějí obcí povozy s německými rodinami do Brna, vracejí se domů. Jsou krotcí. Jejich majetek je
zabaven.
První noviny
První noviny došli až 17. května. Do Brna se jde pěšky nebo jede koňmi.
Do pohraničí
Hledat hospodářské usedlosti, živnosti a podobné odešli z obce Josef Sádecký č. 31, Alois Uhlíř č. 3, Špaček
Josef ml. č. 23, Krábek Josef č. 22, Krábek Ludvík č. 21, Pecina František č. 26, Pokorný Josef a Bohumil
č. 13, Krábek Jan č. 30. Většinou se usadili v Troskotovicích, někteří jinde, dále odešla rodina Pavelkova do
Troskotovic, Václav Pecina se přestěhoval z č. 24 do Brna k elektrickým podnikům. Ku konci roku se
odstěhovala do Troskotovic celá rodina Špačkova, dům uzavřeli.
Schůze N. V.
Schůze výboru jsou svolávány do hostince č. 1. Na schůzích jsou občané seznamováni s novými úkoly.
Schůze bývají rušné.
Příděly oděvů
Češi z Ameriky zasílají sem obnošené oděvy, které okresní národní výbor přiděluje obcím. Prodávají se za
malý poplatek.
Potravinové lístky
I nadále se vydávají potravinové lístky, šatenky, lístky na mýdlo, petrolej.
Náhrady
Občané, kteří utrpěli škody za okupace, za pobytu sovětské armády a podali žádost o náhradu, byli
uspokojeni.
Léto, žně
Přesto, že louky byly na jaře spolu s jetelemi vypaseny nebo vysečeny, dobře obrostli a bylo dosti sena. Také
úroda byla značná. Sklizeň se dobře provedla.
Hoří les
V červnu vystřelil někdo světelnou raketu na Lázích. Hořící raketa spadla do vysoké boroviny do suchého
jehličí a zapálila je. Počal hořeti les. Občané se sběhli a šli oheň uhasiti. Škoda větší nevznikla, že byla
provedena záchrana.
Zvěř
V polích bylo pohubeno mnoho zvěře pytláky a částečně některými vojáky rudé armády.
Návrat přistěhovalých
Všichni přistěhovalí z Brna se v červnu vrátili do svých domovů.
Němečtí zajatci
Zemědělci mohli si vzíti ze zajateckých táborů německé příslušníky na práce v hospodářství. Tito byli u
Sádeckých č. 15, u Uhlířů č. 3, u Pilátů č. 8. Poplatek vybíral O. N. V. Byli v obci do podzimu.
Úroda
Na polích byla dobrá úroda. Obilí bylo dostatek. Slámy také. Na podzim se sklidilo hojně řepy i bramborů.
Píce byly zásoby na celý rok.
Opuštěné chalupy
Do pohraničí se odstěhoval Josef Špaček s rodinou z č. 23, kde se jeho dcera Věra provdala. Budova zůstala
uzamčena. Z č. 13. se odstěhovala rodina Josefa Pokorného do Troskotovic. Chalupa zůstala uzamčena.
Pole od čísla 23 obdělával Antonín Pilát a od čísla 13 Metoděj Nedoma. Z čísla 3. odstěhovala se rodina
Uhlířova do Troskotovic. Pole obdělávala dcera Emilie se dvěma zajatci: Janem Sommerem a Robertem
Bertholdem, kteří byli z Československé republiky.
Svatby
V roce 1945 byly svatby: Aloise Uhlíře ml. s Vilmou Peňázovou z Rozsoch. Františka Piláta z č. 6 s Otýlií
Humpolíkovou z Josefova. Julie Ondrová č 30 s Janem Malochem ze Smrčku.
Narozeni
Narodili se: Josef Lukas č. 17, Olga Uhlířová č. 3, Josef Hulák č. 10, Milada Sádecká č. 15.
Kulturní činnost
V tomto roce bylo: 3 oslavy, 6 besed na časová témata, 2 přednášky.
Zemřeli
Sádecká Marie, dcera Josefa č. 31, Sádecká Milada, dcera Jana S. č. 15.
Rok 1946
Zima
Zima byla mírná, sněhu napadlo málo. Únor je teplý a deštivý. Na polích při tání voda pobrala pole. Mrazy
jsou nepatrné.
Volby do místních školních rad
Obce navrhly členy do místní školní rady:
Býšovec-Josefa Patloku, Stanislava Mitáše a Jaroslava Dvořáčka č. 14.
Pernštejnské Janovice-Františka Uhlíře
Předsedou zvolen 13. května 1946 Josef Patloka rolník.
Náhradníky Pilát František č. 6., Sádecký Jan ml., Beneš Bohuslav č. 19.
N. V.
Správu obce vede rozšířený národní výbor. Členové jsou: Jaroslav Uhlíř, Josef Patloka, Josef Hulák, Mitáš
Stanislav, Krábek Jan. Schůze se konají ve škole a schůze s občany v hostinci u Nedomů č. 1.
Politické rozdělení
V republice byly dovoleny podle Košického programu 4 politické strany. Komunistická, Národně
socialistická, Lidová a Sociálně demokratická. V obci je nejsilnější lidová, socialistická a komunistická.
Předsedou lidové je Stanislav Mitáš, socialistické J. Uhlíř a komunistické Josef Krábek č. 21.
Jaro
Začalo brzy. Březen je blátivý a deštivý. V dubnu prší na Zelený čtvrtek a Velký pátek. Jinak je úplně bez
deště. Lidé říkají „ bude suchý rok“.
Dodávky
Zemědělci začínají předepsané dodávky plniti ne zcela úplně. Vznikají dluhy. Proto se dováží potraviny ze
zahraničí, konzervy, mouka, obilí, atd. Obchoduje se na černo.
Nákladní auto
Prvé nákladní auto z válečného vraku do obce přivezl Bohumil Krábek, řidič z č. 21. Předělal sanitní auto
francouzské značky na menší dodávkový vůz. Vozidlo dovezl v r. 1945
Benzin
Benzin se přiděluje měsíčně na žádost. Dostává se na lístky. Příděl na osobní vůz je 20 l. Na nákladní 4050 l. benzinu. Povolení k jízdě má J. Uhlíř a Bohumil Krábek. Benzín se prodává pro osobní vozy za 20Kčs
za 1 l Nákladní auta mají benzin červený, levnější.
Volby
Dne 26. května 1946 byly provedeny prvé volby. Volilo se ve škole. Komunistická strana dostala 21 hlasů,
Národně socialistická 24 hlasů, Lidová 39 hlasů. 1 hlas byl neplatný, 1 lístek prázdný. Tento počet hlasů
byl směrodatný pro volbu do národního shromáždění i do místních okresních a zemských národních výborů.
Volba předsedy M. N. V.
Spojením strany lidové a komunistické byl předsedou zvolen Stanislav Mitáš č. p. 5. Náměstka si strana
nár. soc. vyhradila pro svého kandidáta Jar. Uhlíře. Členů zastupitelstva bylo 9. Pilát František č. 6,
Smolík Alois č. 7, Patloka Josef ml. č. 2, Sádecký Jan, Lukas Josef č. 17, Krábek Jan č. 30, Beneš Bohuslav
č. 19. Úřaduje se v bytě předsedy v čísle 5, kde jsou i schůze M. N. V.
Léto, žně
Léto bylo příznivé. Obilí dalo dobrou sklizeň. U stavení se objevily stohy slámy. Žně proběhly příznivě. Je
nedostatek umělých hnojiv. Jsou na příděl, jezdí se pro ně do hospodářského družstva do Bystřice.
Ponechání školy
Školy, které mají menší počet dětí než 15, mají býti uzavřeny. M. N. V. žádá o ponechání školy, kde je 8
dětí. Žádosti bylo vyhověno a škola je dále otevřena.
Změna faráře
Za administrátora Jana Jiříkovského byl dosazen za faráře E. Hřebíček z Prosetína dne 1. 10. 1946
Ovoce
Je velmi dobrá úroda ovoce. Třešní dostatek. Velmi mnoho jablk a švestek, o něco méně hrušek. Cena třešní
5-7 Kčs, jablka 8-12 Kčs, švestky 7 Kčs za kg.
Brambory
Bramborů se urodilo hojně. Z 1 ha bylo 150 q. I řepy bylo dosti.
Podzim
V říjnu v polovině měsíce uhodily až 8°C pod nulou. Nevybrané brambory i nesklizená řepa pomrzla.
Brambory se rychle odvážely do lihovarů v Bystřici, nebo do Bořinova. V listopadu napadl sníh. Roztál,
mrzlo na holo. V prosinci je sychravo a mlhavo.
Trh
V obchodech se začíná objevovat více zboží, v hostincích více jídla bez lístků na potraviny. I látky lze
koupiti bez bodů. Válečný nedostatek mizí. Všude se pracuje, není nezaměstnaných. Průmysl přibírá
dělníky.
Vyvlastnění
Podniky, které náležely kolaborantům nebo Němcům, byly znárodněny. Vyvlastnily se statky, které měly
větší výměru než 50 ha orné půdy. Zabraná půda se rozdělila mezi zemědělce.
Svatby
Svatby v roce 1946 měli: Květa Uhlířová č. p. 3, provdala se za Jana Bruknera z Nížkova u Přibyslavi.
Narodili se
Růžena Patloková č. p. 2, (Milada Sádecká č. p. 15) zapsáno v roce 1945.
Odstěhovali se
Vala Jan, výměnkář v č. 11 k své přízni do Tuřan u Brna.
Zemřeli
(nedlouho po narození zemřela) – jméno chybí
Kulturní činnost
Během roku bylo v obci 6 slavností ve vyznačené státní svátky, 10 besed se zemědělci na časové otázky.
Většinou přednášel Jar. Uhlíř.
Letní byty
V č. 31 na léto bydlel František Sádecký z Maloměřic, příbuzný Jana Sádeckého č. 15.
Přistěhovali se
Z Jaroslavic se vrátil do svého domu č. 30. Jan Krábek s rodinou. V Jaroslavicích se mu narodila dcera
Marie v r. 1945. Dovezl odtamtud domácí inventář.
Rok 1947
Zima
Koncem prosince 1946 napadl sníh. Zůstává ležet až do konce března. Je ho ½ m. Jsou závěje 1½ m vysoké.
V únoru jsou silnice a cesty nesjízdné. Musí se prohazovat. Mrazy dosahují až 22°C pod nulou. Obleva a
deště po tu dobu nebyly. Stálá a trvalá zima toho roku je příslovečná.
Potravinové lístky
Stále a stále je v obchodech menší poptávka po potravinových lístcích i šatenkách a jiných- enkách. Již
nikdo nedá 100-150 Kčs za masový lístek. Je více zboží. UNRA dodává zboží za naše výrobky z továren.
V restauracích lze již obdržeti jídlo bez lístků za málo zvýšenou cenu.
Jaro
Koncem března sníh rychle taje. Země je zmrzlá. Voda všude teče, ale nepobrala. Začátkem dubna pole
vysychají. Louky se uhrabují. Rychle se seje, sází, orá. Dnem 15. května jsou práce skončeny.
Oheň
Dne 6. ledna 1947 vypukl oheň v č. p. 3 u Aloise Uhlíře asi o 9½ hod. Rychle se rozšířil, neboť na půdě bylo
seno, které bylo v okamžení v jednom plameni. Šindelová střecha byla pokryta eternitem. Na střeše ležela
vrstva sněhu asi 20 cm silná. Obloha byla jasná a silně mrzlo. Místní hasičský sbor byl u ohně nejdříve.
Stará ruční stříkačka za pomoci místních občanů dala proud vody, kterým se hasil oheň. Voda byla
z rybníka na návsi. Přestalo- li se pumpovati, voda v hadicích zamrzala. Věci z místností se vynesly, ale
také některé se ztratily. Na půdě shořelo vyprané prádlo, peřiny, nová okna, postroje atd. Škoda se odhadla
na 160 000 Kčs. Pojistné bylo vyplaceno ve výši 90 000 Kčs. Příčina požáru byla asi neopatrnost.
Vyhořelo stavení s přilehlým chlévem, který byl na levé straně k č. 4. Dřívější chlívky pro prasata, které byly
u hnojiště se záchodem se nechytly. Postižení se odpoledne přistěhovali do č. 23 ke Špačkům. Klíč jim vydal
Jaroslav Dvořáček z č. 14. Pro neshodu s majitelem, který byl v Troskotovicích, přestěhovala se rodina
Uhlířova do č. 13, kde bydlela do podzimu 1948. Od Čs. Čk. dostali Uhlířovi pomoc 20 000 Kčs. Hovězí
dobytek měli v chlévě, postaveném v roce 1940, na dvoře u č. 3. Koně dali do maštálky a do chléva u Valů č.
11. Poklízení bylo ztíženo stálým přecházením.
Zemědělská komise
V r. 1946 byla ustavena zemědělská komise ze zájemců o půdu, která se měla rozděliti z nabídnuté usedlosti
č. 13 náležející Josefu a Bertě Pokorné, kteří odešli do Troskotovic na německý majetek. Byli to tito členové:
Mitáš Stanislav, Krábek Josef č. 21, Krábková Anna č. 22, Krábek Jan č. 30, Pilát Alois č 28, Lukas Josef
č 17, Pilát Karel č. 6.
Žádost o hřiště
Správa školy podala na okresní přídělovou komisi žádost o přidělení 1 ha půdy ze záboru na hřiště a školní
zahradu a sad. Její žádost měla přednostní právo, ale byla z neznámých důvodů zamítnuta okresní
zemědělskou komisí. Zdejší občané se o věci nevyslovili.
Prodej kovárny
Místní národní výbor se usnesl na schůzi u předsedy, že na ústní žádost Josefa Chalupníka, kováře zde,
prodá mu kovárnu s obytným stavením a části zahrady u domu č. 16 a dále část zahrady prodá Bohuslavu
Benešovi zde č. 19. Pro prodej hlasovalo 7 členů, proti 2 členové. Právoplatnost kupu jest opodstatněna.
Provedení nebylo uskutečněno, prý proto, že Josef Chalupník druhý den kup zrušil. Cena byla 10 000 Kčs.
Později Josef Chalupník chtěl smlouvu zrealizovati, ale měl potíže na místním národním výboře
s uskutečněním.
Elektrizace
První jednání o elektrizaci vesnice bylo v r. 1937. Tehdy ji nechtěli občané uskutečnit z obavy, že se zadluží
vesnice. V roce 1946 zajel Jaroslav Uhlíř se Stanislavem Prokůpkem, předsedou M. N. V. ve Smrčku, na
ředitelství ZME do Brna a jednali o uskutečnění elektrizace obou obcí. Bylo slíbeno, až na rok 1947 bude
zařazen do rozpočtu náklad na materiál a práci pro úsek, v němž budou obě obce. Občané byli rádi, že
nebudou svítit petrolejem, který je dosud na lístky.
Léto
V červnu několikráte vydatně zapršelo. V červenci již mnohem méně. V srpnu bylo sucho. Obloha modrá bez
mráčku. Vítr neustále vanul od východu. Louky, pastviny i pole měly jednu barvu-šeď. Jen u pramenů na
lukách se zelenala travička. Lidé naříkali, že nebudou mít pro dobytek píci.
50 let trvání hasičského sboru
Dne 13. července byla uspořádána na dvorku před školou v odpoledních hodinách slavnost hasičského sboru
50letého jeho trvání. Na slavnosti promluvil okresní hasičský osvětový pracovník Bedřich Pruška, řídící
učitel v Koroužné. Slavnosti přihlíželi lidé z obce a nejbližšího okolí. Přitom bylo poděleno 9 členů sboru
medailemi za práci ve sboru delší 20 let. Byli to: Josef Patloka st., Alois Uhlíř, František Pilát, Antonín
Novotný, Josef Smolík, Josef Chalupník. Po slavnosti byl výlet v Bučníku nad vesnicí. Jaroslav Uhlíř
odvezl bez náhrady autem slavnostního řečníka do Koroužné.
Žně
Přes to, že uhodilo sucho, jaké snad bylo v roce 1921, byla úroda obilovin dosti pěkná. Žito velmi dobře
sypalo asi 20 q po ha i pšenice dala 18 q, ovsa 17 q, ječmene 16 q po ha. Slámy bylo méně. Obiloviny narostly
krátké.
Obecní pumpa
Na začátku srpna byla provedena oprava obecní studny za školní zahradou. Studně byla vyčištěna,
postavila se nová pumpa, prodloužilo se sací potrubí o 2 m. Práci provedl Jan Novotný, vyučený kovářem,
bytem č. 17. Náklad činil asi 2 500 Kčs, který uhradil M. N. V.
Podzim-sucho
Po tři měsíce téměř nepršelo, v srpnu, září a říjnu. Asi tři přeháňky pokropily pouze prach. Prameny vyschly.
Studně na východní straně jsou prázdné. Půda je úplně vyschlá do 150 cm hloubky. Rolníci jezdí pro vodu
do studánek s lejtami. Obecní pumpa je již před 6 hod. ranní vypumpována. Pole, pastviny i louky jsou
stejné barvy. Ornice je jak popel. Otava je na mokřinách. Dobytek nemá pastvu. Lidé předpovídají velkou
bídu.
Ovoce
Třešně a višně se prodávali 6-8 Kčs za 1 kg. Jablk je málo, více je hrušek. 1 kg obojího druhu se prodává za
8-10 Kčs. Švestek je dosti 1 kg za 8 Kčs.
Brambory, řepa – jetele
Bramborů je dosti, ale malých, řepa téměř žádná. Jetele na jaře seté úplně uschly na písčitých půdách.
Benderovci
V noci z 23. na 24. září asi ve 22 hodinu přišli k Smolíkům č. 7 dva mužové ozbrojení samopaly a žádali o
jídlo. Třetí hlídal venku. Se stolu si vzali chléb a mléko a jedli. Mluvili ukrajinsky. Vyptávali se na okolní
vesnice a zakázali domácím během noci o nich podati někomu zprávu. Šli západním směrem do Německa.
Ráno se o tom uvědomilo SNB.
Deště
Pršet, pouze přeháňky, začalo na konci října. Selo se do vyschlé půdy.
Materiál na elektrizaci, stavba
V září se odváží z nádraží z Bystřice sloupy pro elektrické vedení místní a hlavní. Muži kopou jámy pro
sloupy až pod rozcestí do Lískovce a Kovářové na Lázích. V říjnu 4 dělníci pracují na přípravě sloupů.
Hlavní vedení jde dále k Janovicím, Josefovu, Věžné, Smrčku. V zimě si pořídili občané přípojky a vedení
po domě. Práci provádějí firmy Záviška z Tišnova a Dolák z Doubravníka. Jedno světlo počítají za 200
Kčs.
Narodili se
Pavel Dvořáček v čísle 14, Marie Lukasová č. 17.
Kulturní akce
V roku 1947 byly oslavy 7. 3., 28. 5., 9. 5., 28. 10.
Promluvil Jar. Uhlíř. Děti zpívaly a přednášely. Každý měsíc byla schůze zemědělců v hostinci, kde byli
informováni zemědělci, o časových otázkách předsedou N. V. Novinky v zemědělství přednášel Jar. Uhlíř.
Rok 1948
Zima
Zima byla mírná. Sněhu napadlo asi 10-20 cm. Velkých vánic nebylo. Leden je blátivý. V únoru sněží a
mrzne. Východní vítr zavál silnici. Protáhla se pluhem.
Únor 1948
Neshody mezi politickými stranami dostupovali vrcholu. Šlo o košický program a zajištění zásob po suchém
roku 1947. 25. února odstoupila vláda a v nové vládě byli většinou příslušníci komunistické strany.
V obcích se utvořily Akční výbory, které měly dohlížet na lidi veřejně činné a (s nimi) rozhodovat o nich.
Většinou ve výborech měli komunisty. Zde byl akční výbor ustaven koncem března a občanům se představil
na začátku dubna. Jednání akčního výboru byla tajná. Předsedou byl Jan Krábek č. 30. Členy Josef Krábek
č. 21, Bohuslav Beneš č. 19, Smolík Alois č. 7, Josef Lukas č. 17. Akčním výborem bylo navrženo odnětí
povolení k jízdě osobním vozem Jaroslavu Uhlířovi a odebrání zbraní, což okresní národní výbor v Novém
Městě na Moravě provedl. Po dvou měsících byly povolení k jízdě a zbraně J. Uhlířovi vráceny. Jiných
občanů se únor nedotkl.
Jaro
Sníh zmizel na začátku března. V lednu země se napila vody. 20. března se seje. Je teplo a sucho. V noci
bývají mrazy, které ničí ozimy. Koncem dubna jsou silné mrazy. Pomrzly květy třešní. Jabloně odkvetly
dobře, poněvadž kvetly až v květnu, kdy noční mrazy polevily.
Honitba
Po dlouhá léta provozovali myslivost ve zdejším katastru někteří občané společně. Nájemcem byl Josef
Patloka starší. Lovecké pušky měli Josef Nedoma č. 1, Jaroslav Uhlíř č. 20. Za protektorátu odvedli pušky
nebo je zatajili Nedoma Josef č. 1, Pilát František č. 6, Smolík Alois č. 7, Uhlíř Jaroslav č. 20.
V roce 1947 byla snaha vytvořit mysliveckou společnost podle nových směrnic o myslivosti, propagátorem
byl Jar. Uhlíř. Na popud Jaroslava Šípka č. 4 byl zvolen honební výbor s předsedou Antonínem Pilátem č.
8, který určil, že myslivost bude provozovat honební výbor a výkonem pověřil své členy Aloise Smolíka č. 7,
Františka Piláta č. 6. později i Josefa Nedomu č. 1. Nájemné se neplatilo. Vše bylo učiněno z osobních
důvodů a zaujatosti předsedy.
Postavení elektrické sítě-rozsvícení
Elektrická síť byla dobudována v dubnu 1948, kdy i hlavní vedení bylo nataženo od Ujčova. Občanům bylo
zaplaceno za práci s vykopáním a postavením sloupů. Zemědělcům se zaplatilo za pozemek, kde stojí
sloupy. Některé obce byly dány dříve pod proud. My jsme byli zapojeni 22. července 1948. Národní výbor
uspořádal pohoštění v ten den. Byli zde zástupci Západomoravských elektráren z Brna, obvodní montér
z Nedvědice (K. Kobylák) a domácí občané. U transformátoru v 10 hod. bylo zapojení s krátkým proslovem.
Na to byla zkouška světel. Potom byl společný oběd v hostinci u Nedomů. Zabilo se prase se souhlasem M.
N. V, který je od Antonína Piláta koupil. Po prve se rozezvučela rádia, která si zemědělci na poukaz od
poštovního úřadu vydaných, koupili v prodejnách. Cena byla od 5 do 10 tisíc. Odpoledne a večer se tančilo,
vyhrával Vincenc Mitáš. Okolo pohoštění bylo mnoho neshod mezi ženami, které prováděly přípravu jídel.
Bez elektrického osvětlení zůstaly budovy č. 22, 23, 26, 16, 13.
Volby
Dne 30. května konaly se volby do národního shromáždění. Byla natištěna jednotná kandidátní listina a
prázdný lístek bílý. Volilo se dle nového volebního řádu. Agitace nebyla. 22. května na schůzi voličů
v hostinci promluvil Vlad. Hamřík, učitel z Rožné o volbách a způsobu volení. Vyzval voliče, aby nedávali
prázdné lístky, že by vlastně volili reakci, která po únoru houfně opouštěla republiku a stěhovala se na
západ. Voleb se zúčastnilo 73 osob. Odevzdalo 63 hlasů pro, 8 bílých (prázdných) lístků a 2 hlasy byly
neplatné. Průběh voleb byl klidný. Výsledek se oznamoval do Bystřice. Na průkazy volilo 5 osob.
Zapsaných voličů bylo 86. Nevolilo 13 osob.
Chrousti
Na konci května a začátkem května se objevilo velmi mnoho chroustů. Stromy jimi byly obaleny. Listí také
bylo ožráno. V ničení pomáhaly silné deště a chladno na počátku června. Mnoho chroustů posbíraly děti.
Houby
V červnu narostlo mnoho hub, poněvadž bylo vlhko a teplo. Houby se sušily i prodávaly.
Svaz přátel
V květnu byla založena odbočka svazu Československo sovětského přátelství za součinnosti Jar. Uhlíře.
Odbočka má 20 členů.
Přístavba č. 11
Domek č. p. 11 náležející Aloisu Uhlířovi byl rozbit a opuštěn. Do r. 1946 zde bydlel Jan Vala, cestář ve
výslužbě v jedné místnosti od silnice, kde měl výměnek. Po tomto roce stavení zpustlo. Bylo sice nově
pokryto eternitovou krytinou již dříve a o něco zvýšeno. V roce 1948 úpravu provedla Emilie Uhlířová,
která byla zaměstnána v nemocenské pojišťovně v Novém Městě na Moravě. Zednické práce provedl
Bohumil Fiala ze Zlatkova. Práci stolařskou obstaral Jan Brukner, stolař z Nížkova. Náklad na opravu
činil 35 000 Kčs. V říjnu se Emilie Uhlířová sem přestěhovala z č. 13 s ostatními členy domácnosti.
Léto
Červen byl ze začátku studený. Sena bylo málo, poněvadž tráva byla řídká, louky se nehnojily a jaro bylo
studené. V červenci bylo teplo, v srpnu častěji pršelo.
Úroda
Žně začaly v červenci a trvaly do 20. srpna. Žita byla řídká. Průměr 14 q po ha. Ječmen je snětivý, oves má
slabé zrno.
Ovoce
Třešní je málo. Hrušek a jablek je dosti. Jablka 1 kg 10-12 Kčs. Hrušky 8-10 Kčs. Švestky 10 Kčs. Rolníci
trží pěkné peníze.
Brambory-řepa
Úroda bramborů byla menší vlivem chladného června, kdy nať pomrzla.
Dodávky
Letos je stanovena dodávka zemědělských plodin pro obce. Národní výbor rozpisuje dodávku na jednotlivé
zemědělce. Je o tom vždy mnoho řečí. Dodávky se plní nestejnoměrně asi na 60%.
Lípa na návsi
Na podzim v prosinci 1947 byla skácena lípa, která byla na návsi u č. 2. Je nahnuta na č. 2 a tvoří souvislý
celek kolem kříže spolu ještě s dalšími 4mi lipami. Lípu koupil Josef Krábek stolař zde.
Změna zaměstnání
Po únoru byl propuštěn ze zaměstnání Jan Šípek z č. p. 4, který byl vedoucím kontrolní stanice.
Podzim
Podzim byl mírný, dlouho se pase, ještě v listopadu
Podpisy
Čes. Červený kříž uspořádal podpisovou akci proti válce, kterou hrozí státy na západě. Podepsali všichni
občané dvojicím, které s archem chodily.
President
V září dne 3. zemřel bývalý president Dr. Eduard Beneš. Tryzna byla uspořádána dne 8. září ve škole.
Přišli všichni občané.
Svatby
Oženil se Alois Smolík ml. z č. p. 7 s Vlastou Kolbábkovou, dcerou rolníka z Věchnova. Oba bydlí u rodičů
v č. p. 7. Provdala se Růžena Kaňková č. p. 9 za Miloše Hamerského z Víru č. 41.
Narození
V roce 1948 se narodili: Jaroslava Mitášová, dcera Stanislava Mitáše č. p. 5. Marie Patloková, dcera
Josefa Patloky ml. č. p. 2.
Svatby
Miloš Vincenc č. p. 5 oženil se s Annou Štouračovou z Černvíra. Zaměstnán je u dráhy. Přestěhoval se do
Černvíra.
Přistěhovali se
Do obce se z jara přistěhoval z Komárova Pecina František s manželkou, aby hospodařili na své usedlosti č.
26.
Osvěta
Obvyklé oslavy 7. březen, 1. květen, 9. květen, 28. květen, 28. říjen, 7. listopad jsou konány ve škole za
účinkování žáků. Průměrná návštěva klesá na 30 účastníků. Politické strany přestaly vyvíjet činnost.
Vedoucí stranou je KSČ, předsedou Josef Krábek č. 21.
22. 11. byla oslava narození presidenta K. Gottwalda ve škole. Zemědělci darovali 52 kg žita na počest
toho dne do hospodářského družstva v Bystřici.
Rok 1949
Zima
Na počátku v lednu je mírná, sněhu mnoho napadaného není. Větry nahnaly sníh pod meze a do cest.
V únoru a březnu mrazy dosahují až – 18°C. U sněžnic podél silnice jsou závěje 2 m vysoké. Tvoří se za
severního a západního větru. Východní vítr obyčejně zavane silnici sněhem.
Šatenky
Od 1. ledna jsou platné šatenky nové. Vydaly se osobám pracujícím a zemědělcům s výměrou do 15 ha půdy.
Volný trh
Zemědělci větší si mohou opatřiti textilie na volném trhu, který jest od 1. 1. 1949 zaveden, ovšem za dosti
zvýšené ceny, zpočátku ve větších městech. Kupříkladu: Cukr na lístky byl za 15 Kčs za 1 kg. Volný stojí
150 Kčs. Včelaři prodávají cukr za 100 Kčs za 1 kg. 1 m hubertusové látky na boty stál 150 Kčs. Na 1 m
látky se dalo až 25 bodů.
Strojní družstvo
Košický vládní program stanovil socializaci ve státě. Přechodem k tomu byla tvořena strojní zemědělská
družstva, která měla usnadnit práci zemědělcům a dobrou orbou zvýšit výnosy. Zemědělská strojní
družstva dostávala od ministerstva zemědělství značné peněžní podpory. Jaroslav Uhlíř mnohokráte v r.
1948 a dříve o tom zemědělcům referoval. Několikráte pozval zemědělce do třídy ve škole k dohodě. Ke
konečnému ustavení zemědělského strojního družstva došlo dne 21. prosince 1948 v hostinci u Nedomů a
22. prosince 1948 ve škole byly provedeny volby funkcionářů. Přistoupilo 9 členů: Beneš Bohuslav, Krábek
Jan mladší, Krábek Josef č. 21, Kaňka Antonín č. 9, Chalupník Josef č. 16, Lukas Josef č. 17, Nedoma
Josef č. 1, Patloka Josef ml. č. 2, Uhlíř Jaroslav, řídící učitel, Předsedou zvolen Josef Patloka ml. č. 2,
Jednatelem Jar. Uhlíř. Ostatní zemědělci nedůvěřovali v účelnost, výhodu, kolektivnosti. Hned se zažádalo
o zápis družstva, o podporu a stroje: Traktor, samovazač, talířové brány, přívěsný vůz a pluh. Žádost byla
potvrzena JSČZ místní skupinou Stan. Mitášem, národním výborem, předseda Stanislav Mitáš, a odeslána
29. 12. 1948. Svaz družstev v Brně zdržel zapsání, a proto v únoru 1949 se družstvo rozešlo, neboť bylo
vydáno nařízení o tvoření jednotných zemědělských družstev.
Okres v Bystřici n/P.
Novým rozdělením na kraje bylo v lednu 1949 utvořeno v kraji brněnském 19 okresů podle sídla. Naše obec
je v okresu Bystřice n/P., kde jest úřad umístěn v bývalém hotelu Velen. 1. února okres vstoupil v život.
Předsedou okresu je učitel Josef Dobiáš, rodák z Bystřice.
Tajemníci
Pro několik obcí byl ustanoven tajemník, který vyřizuje politické záležitosti, dbá o plnění dodávek, dohlíží
na vyřizování korespondence. Prvním tajemníkem byl Josef Dohruský, dělník z Ujčova.
Zemědělské smlouvy
V březnu byly vypsány se zemědělci smlouvy o tom, kolik dodají po sklizni obilí, masa, mléka, vajec za celý
rok. Má se tím pozvednout zvýšení dodávek.
Jaro
Na začátku dubna sníh taje velmi rychle. O velikonocích 17. dubna je již sucho, teplo. Pracuje se v poli.
Les
V dubnu vyseli žáci národní školy smrkové semeno ve Vrchách Korytinách u cesty pod vedením řídícího
učitele.
Práce v lese
V lese se těží dřevo. Přírůstek podle lesního plánu, který byl přepracován po 14. letech, činil v obecním lese
asi 60 m3 dřeviny. Toto množství se mohlo vytěžiti a dodati na pilu do Bystřice. Těžební práce prováděli
obvykle občané, kteří měli malou výměru vlastního lesa anebo les vůbec neměli. Pracovali za odpad, který
dávali na hromady. Z hromady bylo několik plnometrů dřeva, že stačilo rodině na celý rok, neboť
v hromadách byla kulatina silnější 15 cm místo do 8 cm průměru.
JZD
V březnu promluvil k zemědělcům o významu jednotného zemědělského družstva Boh. Dvořák a August.
Starý z hospodářského družstva v Bystřici. Z dějin družstev pověděl zemědělcům Jar. Uhlíř. K JZD je
nedůvěra. Říká se: Již nám berou půdu. To je opak pravdy, ovšem.
Studený červen
Lidé nepamatují tak studený červen jako byl letos. Povětšině vanul studený severní vítr. V noci byl mráz,
voda v nádobách mrzla. Květy žita pomrzly, pomrzly i brambory. Vegetace se zpozdila o 14 dnů, nejméně.
Borůvky se sbírají až v červenci. Je jich méně. Sběračů hojně. Přijíždějí sem lidé z Brna. Mnozí i v lese
přenocují. Odvážejí plná vědra. 1 l se prodává za 20-25 Kčs.
Žně
Suchý červenec uspíšil žně, které začaly na jeho konci. Žita sypala nestejně 17-19q. Ječmen byl napaden rzí
a snětí. Výnos 11 q. Ovsy jsou krátké, podeschlé. Výnos 14 q. Sklizeň ukončena až v září posledním ovsem.
Deště, houby
Počátkem srpna celý týden prší. Obilí porůstá. V lesích roste velmi mnoho hub.
Ovoce
Květy třešní pomrzly. Je jich málo. Jablka téměř žádná. I švestek je málo. Jsou hrušky. Ceny o korunu větší
loňských.
Píce, Sušáky
Senoseč se protáhla do poloviny července. Sena je méně, než je průměr. Otavy nejsou. Jetelů je dosti. Suší se
na stojanech, kterých se stále více a více používá. U některých zemědělců je k sušení na sušácích nedůvěra,
prý píce shnije, říkají, ovšem se nepřesvědčili. Prvých sušáků použil Ant. Pilát č. 8. Jetelového semena je
dosti.
Housenky
Řepa (tuřín) je napadená nesmírným množstvím housenek. Je zakrnělá. Od země ční pouze žebroví.
Brambory
Brambor je méně. Výnos od 100 q po 160 q z hektaru, podle půdy.
Podzim
Je studený, vlhký sychravý. První sníh padá 8. listopadu. Potom se počasí střídá, přeháňky s deštěm a
sněhem, mlhou. Sníh padá na Štěpána, ale do 29. opět roztál a mrzne.
Stavby
V listopadu byly postaveny chlívky pro vepře u č. 11. Emilií Uhlířovou. V čísle 23. Josefa Špačka se zavádí
elektrické vedení, budova se opravuje.
Kanál
Ze dvora č 26 se položil přes cestu kanál z cementových rour do obecního rybníka. Protéká zde voda
z Kaňkova rybníka.
Posvícení
Jako každoročně, také i letos jsou pořádány hody. 13. 11. hraje hudba z Drahonína. Tančí se v hostinci u
Nedomů.
Odstěhovali se
V srpnu se odstěhoval z obce i s rodinou Josef Hulák, brusič do Kuřimi do závodního bytu, kde jest
zaměstnán. Domek č. p. 10 je uzavřen. Pole o výměře 0,60 ha dále obhospodařuje.
V listopadu se odstěhoval František Pecina s manželkou z čísla 26, které zůstává neobydleno. Dvora a
stodoly používá Josef Lukas. Pecinovi se odstěhovali k synu Františkovi do Brna- Komárova.
Přistěhovali se
Do obce se přistěhoval z Troskotovic Josef Špaček s rodinou a provdanou dcerou Věrou za Ludvíka Šípka,
rodáka z Rožné, a dvěma dětmi. Z pohraničního pásma dovezli vše, co převzali z německého majetku. Bydlí
v č. 23. Do čísla pop. 26 nastěhoval se Antonín Cempírek z Pernštejna, kde se živil povoznictvím. Zde si
najal zemědělství Františka Peciny- Byl tu spolu s manželkou. 4 děti měl dány do útulku, protože jim
neposkytoval dobrou výchovu.
Dodávky
Větší část zemědělců neplní dodávkové úkoly bezezbytku, jak se smlouvou zavázali.
Cesty
V listopadu a prosinci se naváží na cestu od č. p. 9 a č. p. 11 až po obecní studnu kámen, aby se rozježděná
cesta opravila. Cesta se kamenem štětuje. Mnoho skalek se z polí sem dovezlo.
Narodili se
V roce 1949 se zde narodili: Jaroslav Smolík, syn Aloise č. p. 7, Marie Lukasová, dcera Josefa Lukase č. p.
17.
Svatby
Od 1. 1. 1950 se zavádí svatby nejprve na matričních úřadech a pak mohou být snoubenci oddáni církevně.
Proto jest 31. 12. 1949 více svateb. Zde se provdala Emilie Uhlířová, bytem č. p. 11. za Jana Sommera,
bývalého německého příslušníka, zajatce a rodáka ze Salavic u Telče, posledně bytem zde v č. p. 11.
Bohumil Krábek, šofér v kamenolomu obce Nedvědice oženil se s Marií Babičkovou z Drahonína, dcerou
zemědělce. Odtud z č. p. 21 se přestěhoval do Drahonína. Zdejší rodák Jan Novotný, kovář dělník oženil
se…
Hon
Dne 20. listopadu byl pořádán honebním výborem hon v katastru obce, střelilo se 29 zajíců, 2 bažanti. Josef
Patloka starší a Jaroslav Uhlíř nebyli pozváni jako střelci.
Osvěta
Mimo oslav svátků státem uznaných, 7. 3. – 1. 5., 9. 5., 28. 10., 7. 11., které byly konány ve škole, bylo 15
besed se zemědělci na různá témata o ovocném stromoví, o lukařství, pícninářství, mechanizaci
v zemědělství, melioraci pozemků a luk. Dále bylo několik besed o Leninovi. Gottwaldovi, Stalinovi.
Časové otázky o Východu a Západu. Socialismus nebo kapitalismus. Většinu proslovů měl Jaroslav Uhlíř.
Úvodní zahájení obstaral Jan Krábek č. p. 30, jako předseda akčního výboru. V otázkách zemědělských se
diskutovalo, problémy politické byly na diskusi slabé.
Knihovna
Z knihovny se půjčují knihy. Čtenářů je 15. V rodině jeden člen vypůjčuje a několik jich čte. Hodně čtou
školáci.
Zemřeli
V roce 1949 zemřel Jaroslav Šípek č. p. 3, zemědělec ve věku 51 let. Z chřipky dostal rychle TBC.
Smolíková Františka na odpočinku v č. 19, ve věku 82 roků stáří. (25. 8. 1949)
Přídělové kupy
Z přídělového řízení po Josefu a Bertě Pokorné, kteří vlastnili usedlost č. 13, dostalo se výměnou stavení č.
13. Metodějovi Nedomovi, rolníku č. p. 18 i s pozemky. Stavení a pozemky od č. 18, byly řízením rozděleny
a odprodány. Stavení koupil Josef Krábek, stolař z č. 21 s pozemkem (polem) o výměře 1 ha 38 a 81 m2 dle
smlouvy ze dne 6. 10. 1949 za 68 680 Kčs. Josef Lukas koupil pozemky o výměře 1 ha 53 a 72 m2 za 8 000
Kčs. Jan a Josefa Krábkovi č. 30 o výměře 75 a 48 m2 za 3 925 Kčs. Anna Krábková č. p. 22 pozemek o
výměře 1 ha 39 a 41 m2 za 7 275 Kčs. Celkem se zaplatilo 87 880 Kčs. Po půdě byla poptávka.
Vysazení lípy
U křížku na návsi před školou byla na jaře 1949 vysazena lípa na místě, kde byla nakloněná lípa. Vysázel
Jaroslav Uhlíř, který ji vypěstoval, a Josef Patloka starosta.
Rok 1950
Zima
V lednu je sněhu málo. Sněhové vánice a poruchy jsou většinou v únoru, kdy se shání po východním větru a
tvoří se závěje. Silnice je nesjízdná po 14 dnů.
Mléko
Mléko odváží František Pilát, rol. č. 6, na saních po vyznačené cestě cestářem přes pole. Mléko se odváží
každodenně po několik let. Před tím se dodávalo máslo, a to v době, když se zřídila v Bystřici rolnická
mlékárna. V mlékárně byla zaměstnána v r. 1943-45 Vlasta Smolíková, dcera Anežky, která se provdala za
rakouského občana……………. v Pittenu v Rakousku, kde stále žije. Vlasta Smolíková bydlí u tety
Benešové v č. p. 19.
Zabijačky
Zabíjení vepřů pro domácí potřebu je na povolení ONV. Nyní v lednu vydá se povolení tomu, kdo má
splněny dodávky.
Dodávkové smlouvy
V lednu se podepisovali smlouvy o dodávce zemědělských výrobků. 12 zemědělců podepsalo a 14 zemědělců
si kladlo výhrady. Přítomen byl zástupce z Královopolské železárny, řiditel, bytem v Lískovci u Brna.
Jaro
Sníh taje po 20. březnu. O velikonocích je již sucho. Polní práce jsou zahájeny. Stromy dobře kvetou.
Brambory se sází do 15. května.
ČSM
V dubnu byl ustaven místní svaz mládeže. Předsedou byl zvolen Josef Nedoma, rol. syn č. p. 1. Celkový
počet členů je 12. Ustavující schůze byla ve škole.
1. máj
1. máj se slavil v Bystřici. Odvoz a dovezení účastníků obstarala nákladní auta závodů.
Třešně
Ranní třešně dovezené z jižního Slovenska a Maďarska se prodávají v prodejně Včela 1 kg za 40 Kčs.
Pozdní třešně u nás jsou za 3 Kčs a není koupěchtivých. Proto na stromech třešní zůstalo mnoho q.
Obrana míru
V květnu pořádala se akce na obranu míru tím, že občané podepsaly zvláštní archy, podobně jako děti ve
škole a odeslali je na ONV.
Léto
Bylo povětšině suché a krásné. Červen suchý, červenec a srpen také. Jarní obilí je krátké, asi 30 cm vysoké.
Sena je málo. Len je asi jen 50 cm vysoký. Začíná se mu více a více každoročně věnovat větší zemědělská
plocha a větší péče, což poskytuje zemědělcům vyšší výnosy. Za léto pršelo jen několikráte.
Zně společné
V republice byly nařízeny společné žně. To znamenalo, že zemědělci budou rozděleni na skupiny a použijí
strojů, potahů, kde to půjde, provedou společný výmlat a hned splní dodávku. Do každé obce je jmenován
žňový instruktor, který je radou nápomocen. Počet hodin práce se zapisuje a hlásí vedoucímu. Zde je
instruktorem Zdeněk Veselský ze Sejřsku. Zapisovatelem učitel Josef Smolík. Vedoucím žní Stanislav
Mitáš. Žně začínaly 11. července. Do práce šlo se radostně, většinou se prováděly ručně, pracující začali
naříkat, že je to nad jejich síly, pracovali i ti, co pole neměli. Odvoz z polí do stodol nebyl dovolen. Mělo se
hned mlátit a obilí odvésti do družstva. Vyúčtování bylo provedeno až v září. Společná práce byla téměř jen
na žitu. Ječmen a oves se sklízely již jednotlivě. Žně trvaly 21 dnů. Při nich vypuklo mnoho nesvárů.
Dobře, že nepršelo, jinak by obilí porostlo, leželo dlouho na poli. Společná práce měla ukázat výhody a
přechod k socializaci. Tam, kde byli rozumní vedoucí, se práce dařila, poněvadž mysleli a nedbali na některá
strohá nařízení. Jaroslav Uhlíř byl instruktorem na Bratrušíně, který prvně odvezl dodávku.
Do učení, dvouletka
Do učení do těžkého průmyslu odešli: František Nedoma z č. p. 1 a Jaroslav Beneš z č. p. 19. Oba šli do
Brna. Těžký průmysl má být ve dvouletce od r. 1948 a 49 vybudován. Proto je u nás nábor pracovních sil
z venkova do hornictví a hutnictví. Hornictví je základem těžkého průmyslu, uhlí je nejdůležitější surovina.
Nález balónku
4. září při prohlídce bramborového porostu při hledání mandelinky našly v bramborách u Smolíkové Bučiny
děti malý gumový balónek, na němž byl přivázán režnou nití svinutý papírek s adresou: Manfréd-Pirna
Braunstrasse 18. Dále bylo uvedeno: bitte Antwort. Nález byl učiněn na poli Josefa Smolíka č. 12.
Pravděpodobně šlo o výzkumný balónek. Nález byl poslán na SNB v Bystřici n/P. Podrobnosti jsme se
nedověděli. Mandelinka bramborová na území obce se nenašla.
Dodávka obilí
Dodávka obilí byla splněna do 15. srpna. Některým zemědělcům prý zůstalo jen obilí na setí. Dodalo se
z obce 270 q žita, 102 q ovsa, 27 q ječmene. Slámy je málo, je krátká.
Píce
Píce je také málo. Otavy se nesklidily žádné, nenarostly. Louky se vypásly. Jetelů je méně.
Brambory
Úroda bramborů je značná. Několik dešťů koncem července a na počátku srpna velkou měrou k tomu
přispělo. Nebylo lidí, aby se brambory v krátkém čase vybraly. Docházejí sem lidé a známí z okolí.
Brambory jsou veliké. Dodávka je splněná na 105%. 8 vagonů.
Řepa
Začíná se pěstovati krmná řepa, lidově burgině, ve větších kusech. Je odolnější, hodnotnější a vyroste větší.
Ozimy
Začínají se síti v říjnu. Mlhy a přeháňky opozdily práci. Oselo se 34 ha, většinou do větších celků, aby žně
nedaly mnoho práce a přecházení z pole na pole.
Školka
O významu ovocného stromoví, jak po stránce užitkovosti, tak i výnosu peněžního, se hovořilo na besedách
se zemědělci. Proto Alois Smolík dal část pozemku u č. 30 o výměře asi 9 aru na školku. Pozemek se pohnojil
(provedl Fr. Pilát) rolník. Řídící učitel se žáky upravil záhony a vysel semena jabloňová a hrušková, pecky
ze švestek, vlašské ořechy na 2 záhony, které darovali zemědělci. V listopadu se pozemek oplotil za pomoci
dobrovolné brigády. Sochy se použily cementové, které byly zakoupeny na oplocení zahrady u č. 16, obecní
kovárny již v dřívějších letech od J. Kuglera, cementáře v Nedvědici a doposud ležely nepoužité. V obecním
lese se skácelo několik stromů, z nichž pila v Černvíře nařezala latě na tyče. Na pozemku byla již dříve
studna Jana Krábka, k níž se přicházelo brankou ze dvora. Účel školky byl vypěstovati, co nejvíce stromků
pro zdejší potřebu, aby se na svazích založily sady.
Mléko dětem
Mlékárny vyhlásily akci: Mléko dětem. Žactvo v této akci spolupracovalo. Za dodaný 1 l mléka dostaly
známku, na níž se vyplatilo 20 h. Celkem, zde se dalo 165 l mléka. Mléko bylo určeno pro města před
vánocemi.
Žloutenka
V listopadu a prosinci onemocnělo více dětí žloutenkou. Některé byly poslány na léčení do nemocnice.
Vánoční strom
V listopadu přivezl Antonín Cempírek z Vanové smrček s kořáním a hlínou, vysoký asi 3 m, do obce a
zasadil ho na obecní zahradě u č. 16, poblíže výtokové roury. O vánocích se večer strom osvětloval
žárovkami, aby připomínal vzájemnou lásku, odstranění bídy a mír všem lidem na světě. Osvětlení zavedl
K. Kobylák z Nedvědice.
Košík brambor
Aby se pozvedla osvětová činnost na vesnici, vyhlásil osvět. Referent ONV akci „ koš brambor na kulturu
vesnice“. Zde se celkem utržilo za brambory 477 Kčs, které měly sloužit jako základ na koupi promítacího
přístroje.
Zemřeli
V roce 1950 zemřeli: František Nedoma, výměnkář č. p. 1. narozen 4. 10. 1868, zemřel dne 4. 7. ve věku 82
let, býval za první světové války starostou obce. Dal kolem zahrady u obecní kovárny postaviti plot a místo
vysázeti stromovím. Zemřel následkem stáří. Josef Špaček, malozemědělec č. p. 23 zemřel dne 16. 8. 1950 ve
věku 66 let. Narodil se 16. 6. 1884. Býval členem obecního zastupitelstva. Zemřel na choré srdce.
Narodili se
V obci se narodili: Stanislav Dvořáček, syn Jaroslava Dvořáčka č. p. 14, dne 7. 5. 1950.
Stanislav Smolík, syn Aloise Smolíka ml. č. p. 7, dne 28. 9. 1950.
Přistěhovali se
Do obce se navrátil Alois Uhlíř starší z Troskotovic spolu s manželkou, kde byli u syna, aby se zde ujali
zemědělství, neboť dosavadní zemědělec Jan Sommer odchází do zaměstnání k národnímu podniku Masna
v Olešnici na Moravě a v sobotu se vrací domů do č. 11 k manželce. V č. 11 bydlí i A. Uhlíř.
Rozhlas
MNV koupil a zavedl po vesnici místní rozhlas. Odborné práce provedl J. Koktavý z Bystřice, který
pracoval u firmy Svitavský. Ústředna se postavila v kanceláři NV v č. p. 30. Náklad činil 50 000 Kčs.
Rok 1951
Zima
Zima byla mírná. Sníh padal až v lednu, na kopcích, kde vál vítr zela hlína, pod hrázemi, v úvozech byly
závěje. Silnice byly sjízdné. Mrazy nepřesáhly 10-14°C. Sníh leží do poloviny března.
Mičurinský kurs
V prosinci 1950 až do února 1951 uspořádal Jaroslav Uhlíř mičurinský kurs pro zdejší zemědělce.
Docházelo 8 účastníků.
Pojištění budov obce
Do konce roku 1950 se platilo pojištění budov, náležejících do majetku obce, z obecních prostředků. Jedná
se o požární pojištění. Od 1. ledna 1951 se přestává platiti, neboť obecní budovy jsou majetkem státním.
Výstava KSČ
V dubnu byla v místní škole uspořádána výstava třicetileté práce KSČ, pak byla přenesena do místního
hostince.
1. máj
1. máj byl oslavován v Bystřici n/P. Zúčastnilo se školní žactvo i dospělí, 32 osoby.
Školka, sazenice
Do školky u č. 30 bylo vysázeno několik záhonů sazeničkami jabloní vypěstovaných v truhlíčcích s pískem a
sazeniček třešní nasbíraných pod starými třešněmi. Práci provedli starší školáci a řídící učitel.
Pokusy ve školce
Mimo pěstění stromků ve školce, jsou pokusné záhonky, kde se pěstuje jarovizované žito, léčivé rostliny,
rybíz a srstky, jahody, zelenina pro žáky. Práce je mařena slepicemi, které sem přeletují a hrabou.
Jaro
Začátkem dubna se již pracuje v poli. Počasí je teplé. Koncem dubna je chladno. V květnu stále prší. Stromy
kvetou za deště. Včely nevylétají.
Dodávkové úkoly
Místní komise provádí rozpisy dodávek na jednotlivé zemědělce. Děje se tak podle různých hledisek.
Vznikají různice a hádky, že někdo má více a někdo menší dodávku. Smlouvy se podepisují v hostinci při
schůzi. Někteří zemědělci odepřeli podpisy, že s předepsaným množstvím nesouhlasí.
Vyšetření rakovin, onemocnění
V únoru byly volány ženy do dětského domova v Bystřici, aby byly vyšetřeny, netrpí li onemocněním
rakovinou.
Chřipková nákaza
Většina obyvatel byla zachvácena chřipkou, která se jmenuje asijská. Onemocnělí museli několik dní ležeti.
Lyžaři
V lednu sem přijíždějí lyžaři z Brna. Jsou tu pěkné sjezdy, hlavně ve Žlebech. Občerstvení se jim dostává
v hostinci. Na silnici stojí několik autobusů každou neděli.
Oprava silnice u č. 6
Prudká zátočina silniční u č. 6 Piláta Františka, se začala na jaře opravovati a rozšiřovati. Opravu provádí
správa státních silnic. U zahrad se staví tarasy na cement ze žuly dovezené od Rovečného.
Sklep u č. 19
U silnice ve středu obce je sklep patřící k č. 19 Bohuslava Beneše, cestáře. Vchod do sklepa jest přímo ze
silnice. Při opravě zatáčky, opravil průčelí sklepa žulovým kamenem s několika cestáři, si Bohuslav Beneš
sám, neboť jest zedníkem vyučen.
Zranění na silnici
Na silnici v zatáčce u č. 6, která se opravovala, poranila si nohu při jízdě na motocyklu úřednice ONV Jana
Kalousová z Bystřice n/P.
Třešně
Třešní jest velmi málo, ač květů měly mnoho. 1 kg stojí 8 Kčs.
Lidové hlasování
V červnu bylo v obci provedeno lidové hlasování pro mír. Dvojice navštívily rodiny a předložily hlasovací
lístky k podpisu. Hlasovalo se o tom, aby velmoci uzavřely mezi sebou úmluvu, že se zřeknou války a
zabezpečí trvalý mír. Proti nebyl nikdo.
Léto
Léto bylo suché a teplé. Červenec a srpen byl téměř bez vláhy. V červnu bylo několik bouří, z nichž jedna na
začátku měsíce v noci orážela silným lijákem květy žita. Déšť přichází v září.
Žně
Do polí se vyjelo s žacími stroji a kosami až 7. srpna. Za jasného počasí žně pokračují rychle. Poslední oves
se pokosil 25 srpna. Žito se mlátí z pole a málo sype, 14 q po ha. Sláma je dlouhá. Lépe sype jarní obilí, 1820 q po ha.
Píce
Sena bylo mnohem více, poněvadž v druhé polovině května a v červnu značně pršelo. Poslední seno se sklízí
24. července v č. 1. Letos se sklízejí i otavy. Avšak malí zemědělci kupují píci každoročně v Nedvědici, či
Bystřici.
Změny v NV, kancelář
V roce 1950 byly provedeny změny v místním národním výboru. Předsedou byl jmenován Jan Krábek,
stolařský dělník zaměstnaný v Nedvědici. Kancelář místního národního výboru se stěhuje do č. 30, kde nový
předseda uvolňuje pro to místnost, sloužící do té doby za dílnu.
Hornictví a průmysl
Buduje se těžký průmysl. Je proto potřeba více uhlí a rud. Proto se hledají pracovní síly na venkově. U
národních výborů se zřizují sociálně politické komise, které mají přesvědčovati mladé a obstarávati nábor do
průmyslu. Rozborem se zjistilo, že ze zdejších obyvatelů 9 osob pracuje v průmyslu. Dobrovolníci nejsou.
Válcování
V září tohoto roku po prvé se válcuje silnice do Nedvědice. Štěrk se dováží z Železinky z Věchnova, kde je
kamenolom. Na silnici pracují parní vály a mechanizační stroje, které rozhrnují samy štěrk.
Honitba, pronájem MEZ
Lovecké lístky dané Aloisu Smolíkovi č. 7., Františku Pilátovi č. p. 6 a Josefu Nedomovi č. 1, byly odňaty,
že nechtějí vstoupiti do JZD. Honební výbor proto nemůže provozovati myslivost ve své režii. Jaroslav
Uhlíř mající lovecký lístek o to sám nemá zájem. Předseda MNV Krábek pozval dělníky ze závodu MEZ
z Nedvědice, neboť projevili o myslivost zájem a honitba jim byla pronajata s podmínkou, že do společnosti
vezmou toho, kdo bude mít lovecký lístek.
Odstěhovali se
Koncem roku odstěhoval se Antonín Chalupník s manželkou z č. p. 26. Rozprodal zemědělské nářadí, obilí,
stroje, brambory. Odešel na Dolní Rožínku na státní stavby.
Zemřeli
Dne 18. ledna 1951 zemřel Metoděj Nedoma, rolník č. p. 13 na tuberkulosu plic ve věku 58 let. Narodil se
7. 7. 1892. Pocházel z Vrtěříže. Sem se přiženil v r. 1925 k Pokorným č. 18.
Oprava č. 13
V roce 1949 převzal stavení č. 13 a opravil je. U světnice vystavěl 4 stěny a celý štít, který byl nahnutý.
Současně za chlévem postavil kůlnu, kterou prokopal ve svahu a prodloužením vazby od stavení zastřešil.
Narodili se
V tomto roce se narodila 15. ledna Ludmila Lukasová, dcera zemědělce č. p. 17.
Ovoce- Bouchorovitost
Ovoce bylo málo. Zavinili to deště v květnu. Na švestkách se objevila nákaza zvaná bouchorovitost,
vznikla velkým vlhkem na zelených plodech. Na stromech visely do zimy.
Brambory
Úroda je menší. Jsou drobné, ale je jich dosti. Dodávka 1200 q se dodala. Vybíraly se i za mrazů v říjnu.
Telefon, zřízení
V listopadu se postavil telefon do obce. Intervencí na ředitelství se dosáhlo, že obec byla připojena na
Bystřici místo na Nedvědici. Občané vykopali díry pro sloupy. Ostatní obstarala stavební správa pošt.
Hovorna je zřízena ve škole v kabinetě na malé chodbě nahoře u kuchyně. Náklad 30 000 Kčs.
Odstěhování
V r. 1951 se odstěhovala rodina Sommerová z č. 11 do Písečného pro rozpory v domě.
Rok 1952
Zima
Podzim roku 1952 jest bez sněhu, nebo je ho velmi málo. V lednu mrzne a ku konci měsíce velmi sněží. Sníh
je sypký. V únoru stále sněží. Pokrývka sněhová dosahuje až 90 cm výše, do poloviny března. Nejvyšší
mrazy dosáhly až – 15°C. Zvěř přichází až do vesnice.
Kino do vesnice
Osvětová beseda z Nedvědice přijíždí sem hráti filmová představení. Hraje se ve škole. Promítá učitel Jan
Veselý, vedoucí osvětové besedy. Považovalo se, že budou na kino choditi starší občané, ale přicházejí pouze
mladší. Hraje se jednou za měsíc.
Oheň
Dne 11. února 1952 vypukl v domě Josefa Lukase č. p. 17 asi o 14. hodině oheň. Byl zpozorován domácími,
kteří dělali řezanku ve stodole a cítili zápach z kouře. Běželi domů a na půdu, kde již bylo mnoho dýmu.
Hned byl poplach po vesnici. Seběhli se občané a začali vynášet zařízení bytu, pouštět dobytek atd.
Stříkačka byla ihned dotažena koňmi na hráz rybníka, led o síle 30 cm byl prosekán a občané pumpovali.
Voda byla špinavá páchnoucí po hnojůvce.
V podkroví bydlel otčím Josefa Lukase Antonín Novotný s manželkou. Nábytek a ostatní vyházeli oknem,
kde jej chytali lidé. Věci se odnášeli do č. p. 26, kde nikdo nebydlel. K požáru přijel hasičský sbor se
stříkačkou z Věchnova a Nedvědice, bez stříkačky přišli hasiči ze Smrčku. Na cestách bylo asi 50 cm sněhu,
rovněž i na střechách. Oheň byl po hodinové námaze zdolán. Bylo dobře, že vzduch neměl k ohni přístup.
Ostatní sbory nezasáhly. Příčina ohně hned nebyla zjištěna, ale poznalo se, že oheň se rozšiřoval od komínu
pod podkrovní světnicí, která byla spodem i okolo vycpána otavou, aby nepromrzla.
Rodina Lukasová a Novotných se nastěhovala do domu, Josefa Huláka č. 10, kde nikdo nebydlel. Při
zatopení stěny byly úplně mokré.
Při soudním řízení byl Josef Lukas odsouzen, že nedostane pojistné a k podmíněnému trestu pro neopatrné
zacházení s ohněm, neboť ten den, co vypukl oheň, vytápěl pekárnu a pekl chléb.
Později v dubnu a červnu se zjistilo, že oheň vznikl od komína, neboť v komíně byl zazděn trám, který byl
prohořelý uprostřed. Komise vyžádána se o tom přesvědčila a při obnově soudního řízení byl dřívější
rozsudek zrušen. Pojistné vyplaceno ve výši 30 000 Kčs.
V létě č. 17 se opravilo a v září se rodina Lukasová stěhovala domů. Rodina Novotných se již do podkroví
nastěhovala v červenci.
Změna MNV
Místní národní výbor měl do roku 1948 devět členů: Krábek Jan č. 30, Mitáš Stanislav č. 5, Patloka Josef
ml. č. 2, Pilát Antonín č. 8, Pilát František č. 6, Smolík Alois č. 7, Uhlíř Jaroslav č. 20, Sádecký Jan č. 15,
Beneš Bohuslav č. 19.
V roce 1949 byla na popud akčního výboru provedena změna ve složení NV. Odvoláni byli členové: Pilát
Antonín, Pilát František, Smolík Alois. Místo nich byli jmenováni za členy: Krábek Josef č. 21, Kaňka
Antonín č. 9, Lukas Josef č. 17.
Změna předsedy NV
Na začátku roku 1952 byla změna předsedy národního výboru. Funkci složil Jan Krábek, který byl
jmenován, újezdním tajemníkem pro obce Býšovec a Věchnov, novým předsedou byl jmenován Josef
Patloka, rolník č. 2. Tajemník úřaduje zde 3 dny a 3 dny ve Věchnově.
Tajemníci NV
Od roku 1949 pomáhají obcím újezdní tajemníci, kteří více řeší otázky politické před ekonomickými. Mají
několik obcí na starosti, to je újezd. Prvním tajemníkem byl zde Josef Dobruský z Ujčova. Potom J.
Matoušek bytem na Pernštejně. Dalším Fr. Výpustek z Věžné a M. Ostrý z Vrtěříže.
Orná půda
Na jaře byla provedena kontrola orné půdy. Zde se zvětšila výměra o 2 ha na 168 ha.
Jaro
Sníh rychle taje až ve druhé polovině března. Je během týdne pryč. Hned se zelená tráva. V dubnu se vše
zelená. Koncem dubna a začátkem května jsou stromy obsypány květem.
Chrousti
V prvých dnech květnových je již mnoho chroustů. Ožírají listoví.
Mráz 11. května 1952
10. května v pondělí slunce příjemně hřeje, je jasno. V noci uhodil silný mráz – 10°C. Pomrzly květy, listy,
rané brambory, obilí, sazenice, vlašské ořechy, prostě vše, co se zelenalo. Nastává studený máj s přeháňkami.
Chladné a přeháňkové počasí trvá do konce června. Škoda je veliká.
Kanalizace obce
Myšlenka kanalizace obce vznikla již v r. 1947, kdy J. Uhlíř zjistil potřebu rour a délku trasy. Neupravené
a pohroucené tarasy podél silnice zasypávaly potok po obou stranách. Zápach se šířil z hnijícího bahna a
hnojůvky. Silnice byla úzká. Někteří občané, zvláště cestář Beneš zastával názor, že je nutné položit roury
o průměru 70 cm a výše. J. Uhlíř dotvrzoval a vypočítával, že postačí roury o průměru 50 cm. Do obecního
rozpočtu, se v r. 1952 zařadila potřebná částka. V červnu se začalo s výkopem. Položila se část od chléva u
č. 1 až po č. 11 a 10. Prací se zúčastnila většina občanů. Pod roury se kladla prkna po starém zvyku, ač
kronikář zastával zásadu šetření dřevem, a nikde takový způsob neviděl. Délka hotové kanalizace byla 200
m. Hodnota, jak ji odhadl stavební podnik, činila 240 000 Kčs.
1. máj
Oslava 1. máje byla v Nedvědici. Účastníky odvezl a přivezl Kamenolom Nedvědice v počtu 38.
Nátěr školy
O prázdninách provedl nátěr oken a dveří řídící učitel. Ušetřil NV 7 000 Kčs. Temný vzhled školy zmizel.
Nucený nájem pozemků
Po odstěhování Antonína Cempírka neměl kdo pole obdělávat. Proto MNV se usnesl obdělati pole ve své
režii. Veškerá pole od č. p. 26 byla oseta. Osivo bylo koupeno v zemědělském družstvu, po sklizni se musí
vrátiti. Náklad činil 20 000 Kčs, příjem
Léto-Žně
Červen byl teplý. Srpen krásný, obilí rychle dozrálo. Žně počaly 7. srpna. Výmlat se provádí ihned z pole.
Září je bez velkých změn.
Dodávka
Dodávka byla splněna. Sem tam urgenci dodávek prováděl zástupce ONV Suchý, který navštěvoval
zemědělce. 28. srpna je za celou obec splněno na 100%. Obec je na 10 místě v pořadí.
Ovoce
Ovoce je poskrovnu. 1 kg jablek, jsou- li, stojí 12-15 Kčs. Švestek 12 Kčs.
Brambory
Začínají se vybírat po 20. září a hlavně v říjnu. V říjnu často jsou přeháňky. Na bramborách jest hodně
hlíny.
Sušení bramborů
Větší zemědělci odvážejí do Bystřice brambory na sušení. Pilát Antonín, Lukas Josef. Ha dal asi 130 q
sklizně bramborů.
Kanalizace, pokračování
V listopadu pokračovalo se v kanalizaci. Od rohu chléva č. 19 položilo se vedení podél č. 19 až k ústí
kanálu u č. 21 v délce 50 m. Prokopávka byla až 180 cm. Roury dodala a dovezla silniční správa.
Píce
Sena bylo méně, zemědělci říkají, že jsou louky řídké, bylo na jaře chladno. Otavy nejsou na většině luk,
neboť jsou nezavodněny. Pouze na bahnitých lukách se seče ostřice.
Narodili se
V roce 1952 se v obci nenarodil nikdo.
Zemřeli
Nezemřel nikdo.
Oslavy
V roce 1952 byly oslavy: Mezinárodní den žen, 1. květen, 9. květen, 1. červen mezinárodní den dětí, 25.
únor den vítězství pracujícího lidu, 29. 8. Slovenské povstání, 28. 10. den znárodnění, 23. 11. Narození K.
Gottwalda.
Kulturní činnost
V roce 1952 předvedlo se 13 filmových představení. Některá promítl Mir. Vázler z MEZ Nedvědice, člen
mysliveckého spolku, ostatní osvětová beseda z Nedvědice. Besed s občany bylo 13 na různá témata, rázu
zemědělského. Besedy se konají v místním hostinci. Většinu proslovů měl řiditel školy. Politické diskuse vedl
Ludvík Šípek č. 23, který po návratu z Troskotovic našel zaměstnání na okresním sekretariátu
komunistické strany v Bystřici n/P. Někdy jeho vývody vyjadřovaly úchylky v nazírání na zemědělskou
otázku. Zemědělci však nesouhlasili s družstevním životem, ukazujíce na družstvo ve Věžné.
Knihovna
Je příznačné, že nová literatura se nečte jako autoři starší. Politická literatura, a to spisy Stalinovy, a
Gottwaldovy si nikdo nevypůjčí. Čtenářů jest 14, což je 12% obyvatel. Výpůjček na čtenáře jest 4 knihy.
Svatby
V tomto roce se oženil Josef Beneš, syn Bohuslava Beneše č. p. 19 s Dušanou Martinovskou z Troskotovic
a tam se k nastávající manželce přestěhoval. Bohuslav Beneš, dělník v kartáčovnách a syn Bohuslava
Beneše, č. 19 oženil se s Jiřinou Veselou, dcerou zemědělce z Věžné. Krátkou dobu bydlel zde u rodičů,
potom se odstěhoval do Věžné.
Rok 1953
Zima
Veliké mrazy nebyly. Sníh padá před vánoci 1952. Sněhu napadlo dosti v lednu a únoru. Mrazy nepřesáhly
– 10°C.
Lyžaři
Z Brna každou neděli přijíždí sem o 9 hodině asi 6 autobusů plně obsazených. S dospělými jedou i děti.
Kterým se zde líbí. Dříve jezdili na Kovářovou, ale tam nemohli dojet autobusy jako sem. Občerstvení,
hlavně čaj, někdy i polévku připravili jim v hostinci. Ve všední den sem přijížděli, když měli volno,
zaměstnanci divadla v Brně.
Změna tajemníka
Místní (újezdní) tajemník národního výboru Jan Krábek č. 30, přišel na počátku roku úřadovati, poněvadž
újezdní tajemníci byli ze svých funkcí odvoláni a na jejich místa nastoupili tajemníci místní, to jest, že
každý národní výbor si zvolil někoho ze svého středu. Zde byl zvolen Stanislav Mitáš, st. č. p. 5, za svoji
práci dostává plat.
Obecní lesy
Lesy, jejichž výměra přesahuje rozlohu 10 ha, náležející jednotlivcům nebo obcím, přecházejí do státní
správy. Zdejší obecní lesy o výměře 40 ha má pod dozorem lesní správa z Dolní Rožínky, ředitelství
Lomnice. Les kontrolují hajní, Brabec ze Stříteže a Vrbka z Věžné. Pomocného hajného dělá Ladislav
Krábek z čís. 21. V lese se těží probírkou. Práce provádějí místní občané.
Odvoz dřeva
Odvoz dřeva z lesů provádí Josef Lukas č. 17 a dále Antonín Pilát č. 8. Platí se podle vzdálenosti, 15-35
Kčs od 1 m3 dřeviny.
Jaro
Přišlo náhle, 15. března začal sníh táti. Ve dne tekly potoky plné vody. V noci byly mrazy. Obloha jasná.
Pole namrzala a ozimy mrazy trhaly. Duben je teplý. Květen a červen jsou deštivé.
Mrazy v květnu
V dnech 10. až 15. května byly silné noční mrazy. 12. května napadlo 10 cm sněhu. Stromy právě kvetly,
hlavně ranní druhy, třešně byly již odkvetlé.
Třešně
Ranní třešně jsou. Pozdní byly jen ojediněle.
Bouře
V červnu je mnoho bouří. Právě kvetou ovsy. Pole jsou pobrána, louky zanešeny pískem, na svazích jsou
rokle přes ½ m hluboké. Voda vyplavila brambory, natropila mnoho škod.
Senoseč
Sena se kosí již v červnu. Přes to, že častěji prší, je sena dosti. Ukončena je senoseč začátkem července.
Měna peněz
V obchodech v dubnu a květnu je nedostatek volného zboží. Na lístky se dostane vše. Proslýchalo se, že prý
bude něco s penězi. V novinách i rozhlase se říká, že nic s penězi nebude. 1 června strana a vláda vyhlásila,
že staré bankovky a mince neplatí. Za ně budou vyměněny nové. Na osobu smí se vyměnit 300 Kčs starých
za 60 Kčs nových. To je poměr 5:1. Ostatní peníze se mění v poměru 50:1. Peníze v peněžních ústavech se
mění dle určitého pravidla. Vázané vklady pozbyly platnosti, to byly vklady z doby před protektorátem a
v době protektorátu. V roce 1945 byly protektorátní peníze vyměněny za československé. V té době se
provedl soupis majetku a dluhů.
Dluhy
Za protektorátu většina obyvatelů měla dobré příjmy za zemědělské výrobky. Kdo měl dluhy, ten je splatil.
Dluh zůstav v č. 7 a 6, č. 9.
Někteří občané 1. června měnili i 70 000 Kčs a více. Někteří ani všechny peníze k výměně nenesli, měli
peníze doma. Prozíraví lidé nakupovali dříve pro domácnost zboží i stroje pro hospodářství nebo peníze
ukládali do spořitelny.
Uhlí-příděly
Občané odebírali uhlí na odběrní list v uhelných skladech v Bystřici, kam si pro ně jezdili. V letech 1951,
1952 a 1953 se odebíralo společně pro několik domácností. Uhelné sklady dovezly celý vagon 200 q svým
autem. Pravidelně se zde rozvažovalo, a vždy chybělo na vagoně 7 až 10 q. 1 q uhlí stál na obci 78 Kčs, to
je již s dovozem. Mnoho uhlí zůstalo neodebráno v uhelných skladech. Jaroslav Dvořáček č. 14 uhelný list
vůbec neměl. Topil dřevem.
Stavba
V měsíci červnu započal se stavbou stodoly Antonín Kaňka č. p. 9 na místě, kde stávala do té doby bývalá
stará dřevěná stodola. Trámoví její bylo při zemi ztrouchnivělé, podezdívka rozpadlá, celá stodola hrozila
sesutím. Proto byla rozebrána, dobré trámoví bylo použito a silné kmeny na pile rozřezány na prkna. Nová
stodola je stavěna na pilířích z kamene a cihel. Práci zednickou provedl Boh. Beneš, tesaři byli z Rovného.
Stavební materiál byl připraven, domácí lidé a blízcí příbuzní pomohli. Stavba se do žní, to je během měsíce
dokončila. Z východní strany se postavila u stodoly kůlna pro nářadí. Stodola má rozměr 12 x 10 m, kůlna
10 x 7 m.
Nucený nájem polí
Pole u č. p. 26 náležející Františku Pecinovi, bytem v Brně, obdělával národní výbor, který tak mohl
hospodařiti pouze 1 rok. Proto nár. výbor se usnesl, že pole přidělí místním zemědělcům, každému 0,60 ha.
Byli to: Jos. Nedomovi, Jos. Patlokovi, Al. Uhlířovi, Stanislavu Mitášovi, Františku Pilátovi č. 6, Aloisu
Smolíkovi, Antonínu Pilátovi, Antonínu Kaňkovi, Josefu Lukasovi, Josefu Smolíkovi, Jaroslavu
Dvořáčkovi a Janu Sádeckému. Dodávku z pole v nuceném nájmu neměli, poněvadž pole byla nevyhnojena
a velmi zapýřena.
Potravinové lístky zrušeny
Dnem 1. června 1953 byly veškeré lístky na potraviny, obuv a textilie zrušeny. Nastává volný prodej.
Poživatiny a ostatní zboží je dražší, než bylo na lístky při vázaném trhu. Je však levnější proti tomu, jak se
dříve volně prodávalo. Z volného prodeje měli radost větší zemědělci, kteří lístky kromě lístků na cukr,
nedostávali.
Bouda na hlídání
U silnice na zahradě u č. 16 byla postavena dřevěná bouda na hlídání. Byla hodně nakloněna, proto, že se
podezdívka sesouvala do potoka. Při pokládání kanálů se rozbourala a dala do dvora č. p. 10. Na ústní
žádost byla prodána Bohuslavu Benešovi zde, členu národního výboru za 500 Kčs ve staré měně, to je
levně.
KSČ
V počátcích se scházeli členové u předsedy Josefa Krábka č. 21. Později ve škole. Měli zapsáno 10 členů.
Na členy strany dívali se občané hodně shůry. V letech 1951 a 1952 byla strana agilní a na prvním místě
v okrese. Někteří straníci přesvědčovali občany o socializaci vesnice a kolektivní práci za pomoci strojů.
Málo bylo těch, kteří se proti tomu stavěli. V r. 1950 převedl se do místní organizace Ludvík Šípek č. p. 23.
Stal se zaměstnancem okresního sekretariátu strany v Bystřici. Předsedou strany byl zvolen Jan Krábek č.
p. 30. V roce 1952 byl spor o označení přídomkem „ Kulak“ Antonína Piláta č. 8. Většina členů strany se
stavěla proti.
Vodovody
Dosud v obci byl pouze jeden vodovod u č. 9, který byl zřízen před prvou světovou válkou z pramenu nad
Sadem u č. 9. Voda teče samočinně do chléva a kuchyně. Za většího sucha pramen vysychá.
V roce 1946 se snažil Antonín Pilát č. 8 zachytit pramen u cesty do P. Janovic na skoro samém vrcholku u „
Břízy“, vykopáním studně. Hodlal odsud vésti spádový vodovod. Vody zde v hloubce 8 m nebylo, proto se
studně zaházela. V roce 1947 zřídil vodovod z nové studně na Pastvisku vzdálený od stavení 200 m. Je tu
většinou povrchová voda. V létě sem vodu dováželi z Haltýře na Oboře před stavením, aby tekla sama.
Později připojili elektrické čerpadlo, které do studny vodu načerpá a voda sama teče (náklad 45 000 Kčs).
V roce 1943 postavil si vodovod Josef Nedoma, rolník č. 1. jak je o tom v r. 1943 zápis.
V roce 1947 položil vodovod František Pilát, rolník č. p. 6 ze studně před č. 28, která tu byla vykopána
v létě. Instalaci provedl A. Bartoněk z Doubravníka. V r. 1943 podél potrubí vodovodu Jos. Nedomy
položil vodovod také Jan Sádecký, rol. č. 15. Instaloval J. Janeček z Rožné. Předtím kopal Jan Sádecký
studni na zahradě u č. 13, kde byla voda povrchová, potom kopal u své stodoly a našel opět vodu
povrchovou. Do zřízení vodovodu většinou vodu nosili z obecní studny.
V roce 1949 vykopal na dvoře Jaroslav Nedoma, rol. syn novou studni, ze které pomocí čerpací stanice „
Darling“, rozvedl vodu do kuchyně a chlívů. Odpad vyústil na cestu u školní zahrady.
Žně
Začaly již koncem června. Žito sypalo méně, z 1 ha 16 q. Ječmen 17 q, oves 15 q a měl zrno bez jádra.
Bouře na začátku srpna vytloukla mnoho zrna.
Dodávka
Zemědělci dodávku obilovin splnili. Činí průměrně 10 q z 1 ha. Doma zůstává málo obilí na výkrm vepřů.
Předpis dodávky je asi jako v obcích s lepší půdou.
Obrna vepřů
Každoročně se vyskytne obrna vepřů u některého zemědělce. Obyčejně musí se všechny kusy dáti na nucenou
porážku do Bystřice.
Prohlídka v č. 8
V roce 1952 byla zdejší rolnice, Julie Pilátová označena na návrh rady národního výboru za kulaka. ONV
v Bystřici označení vztáhl i na jejího manžela Antonína Piláta. V září 1953 byla u nich prohlídka sýpky a
odvezlo se 30 q ovsa. Později se vracel na setí.
Léto
V létě byly četnější bouře. V červenci a v srpnu způsobily větší škodu na polních kulturách, hlavně na
bramborách a ovsu. Celkem bylo teplo, proto žně začaly dříve.
Brambory
Bramborů bylo dosti 170-180 q z 1 ha. Sklidili se za krásného počasí.
Oříšky
Na lískových keřích, kterých je na mezích a statkách dosti, urodilo se nebývalé množství oříšků. V srpnu a
září je zde mnoho lidí z Nedvědice, Brna a okolí na oříškách. Nosí jich kabely a batohy. Nikdo takovou
úrodu nepamatuje.
Podzim
Podzim byl suchý. Listopad a prosinec jsou bez srážek. Dlouho se pase, do 15. listopadu. Polní práce se
dobře ukončily.
Zemřeli
V roce 1953 zemřel 14. ledna František Šípek ve věku 44 let (*5. 1. 1909) v Černovicích v ústavu pro
choromyslné. Přechodil v roce 1939 chřipku a následky se projevily na soustavě mozkové. Býval velmi
dobrým dělníkem v továrně na elektromotory v Nedvědici. Žil v č. p. 4.
Dne 5. 4. 1953 zemřela náhle výměnkářka Josefa Patloková ve věku 68 let (*10. 8. 1884) bytem č. p. 2
(Mrtvice).
Dne 30. 4. 1953 zemřela Aloisie Pilátová, výměnkářka ve věku 88 let (*13. 5. 1865) následkem stáří. Žila
v č. p. 6 se svými 2 syny Josefem a Karlem.
Narodili se
Dne 28. 1. 1953 narodila se Libuše Loukotová, dcera Františka Loukoty, děl. č. 6.
Svatby
Dne 17. ledna 1953 provdala se Jaroslava Pilátová, dcera Františka Piláta rol. č. p. 6 za Františka
Loukotu, řidiče z Pivonic, který se do rodiny Pilátových nastěhoval. Pracoval v Kunčicích.
Rok 1954
Zima
V prosinci r. 1953 napadl sníh v druhé polovině. Vánoce byly na ledě. V lednu 1954 nametlo se asi 40 cm
sněhu. Zaváté silnice prohrnoval železný pluh namontovaný k autu podle potřeby. Po obou stranách silnice
vznikly sněhové hráze.
Lyžaři
Z Brna sem dojížděli lyžaři a dováželi si motorové vytahovadlo s provazem, které je s úpatí Nedomova hrbu
vytáhlo k Březince, kde měli zamontován stojan pro motor. Na silnici každou neděli stálo až 6 autobusů a
řada osobních vozů. Občerstvení dostali v hostinci u Nedomů. Některé zájezdy pořádala Cestovní a
informační služba z Brna. Za výkladem bylo: „ V neděli do Býšovce“.
Mlátičky
Do roku 1947 se mlátilo na vytřásadlových mlátičkách. V čísle 17 byla ještě ruční mlátička. Mlácení se
protahovalo dlouho do zimy a jara. V č. 3, 7, 8 byly již jednočističky. Mlátička č. p. 8 byla majitelem za
náhradu na výmlat půjčována.
Zemědělci Jos. Nedoma č. 1 a Jaroslav Dvořáček č. 14 se rozhodli, že si koupí trojčističku od firmy Fiotka
se Zahrady u Ledče nad Sázavou. Firma vylákala na jmenovaných 34 000 Kčs, které jí předem poslali, aby
jim mlátičku během měsíce poslala, ač věděla, že je v úpadkovém řízení. Bylo to v roce 1946 v září.
Dále po soudním vyrovnacím řízení dostali v nové měně 170 Kčs.
Proto koupili si mlátičku každý jednu od zemědělců s Troskotovic po 17 tisících korunách staré měny.
Z Troskotovic koupil mlátičku i Jan Sádecký č. 15.
Metoděj Nedoma č. 13 a z Trnova Pole dostal od bratra mlátičku Ladislav Krábek, č. p. 21. Všechny
mlátičky jsou čističky s lisy na slámu. Poslední mlátičku koupil na Jižní Moravě Antonín Kaňka č. p. 9,
čističku s lisem dne 31. května 1953 za 6 000 Kčs ve staré měně.
Hockej
Na zamrzlém rybníku hrává mládež i školáci každou neděli hockej. U větších je hra bez bruslí a pravidel,
která slouží více rekreačně. Žactvo hrává i po vyučování.
Umělá hnojiva
Dříve do roku 1952 jezdili si zemědělci sami pro hnojiva nejprve do Bystřice, později do Rožné, kde byl
hlavní sklad zemědělského zásobování. Nyní rozepisuje národní výbor potřebu a sklad hnojiva sem přiváží.
Předseda národního výboru hnojiva rozvažuje a vydává, většinou pod kůlnou č. 1. Je jich stále nedostatek.
Jaro
V prvé polovině března začal táti sníh. Po 15. březnu země vysychá. 28. března poletuje sníh a potom
kolem 1. dubna je 10 cm sněhu. Rolníci rozvážejí hnůj a zaorávají jej, nevadí jim sníh. 26. března sel Jan
Sádecký oves za Sečemi. Práce ale začali po 20. dubnu. Květen je studený, v červnu také chladno a časté
bouře.
Mráz 10. května
Za květu stromoví nastalo chladné počasí. 10. května uhodil mráz – 7°C. Lidé pálili v noci dýmné ohně,
aby květy zachránili. Metlo se a pršelo. Mnoho včelstev uhynulo, nemohly ven.
Volby
V březnu byly vypsány volby do národních výborů na 16. květen. Hlasovalo se na MNV. Místnost se
ozdobila. Do kraje byl kandidátem František Kubík, bývalý předseda ONV z Víru. Do okresu za Býšovec,
Věchnov a Zlatkov Marie Sýsová účetní JZD Věchnov. Zapsaných voličů bylo 76 a dva na volební průkaz.
Kandidátka byla vždy jedna.
Do místního národního výboru byli navrženi a zvoleni: Josef Patloka ml. 64 hlasů, Smolík Alois ml. 68,
Sádecký Jan 58, Stanislav Mitáš 56, Kaňka Antonín 54, Krábek Ladislav 53, Josef Lukas 51, Jaroslav
Uhlíř 47, Věra Šípková 45 hlasů.
12 hlasovacích lístků neplatných, za 3 hlasy byly dány papíry. Kandidáty do nár. výb. navrhly masové
organizace. Svaz přátel, Hasiči a KSČ. Výbor žen. Volbám předcházela agitace dvojic a veřejná schůze.
Nejméně hlasů dostali ti, kdo byli ve straně KSČ nebo s jejími příslušníky žili ve shodě. 30. května se volila
Marie Sýsová podruhé, poněvadž nedosáhla ve Zlatkově a Věchnově nadpoloviční většiny hlasů. Podruhé
zde obdržela 65 hlasů, v ostatních prošla.
Prodejna zboží
Lidé obstarávali nákupy v Nedvědici, Bystřici, Věchnově i jinde. Národní výbor vyjednával o zřízení
prodejny v místě s okresním svazem družstev v Bystřici. Zpočátku nikdo prodejnu nechtěl vésti. Místní
hostinec o prodejnu nejevil zájem. Konečně se uvolil Jan Krábek č. 30, že prodejnu umístí ve svém domě a
jeho manželka Josefa Krábková bude vedoucí prodejny. V dubnu byla prodejna otevřena. Prodávalo se:
potraviny i nepotraviny. Nakupovat chodí i občané s Pernštejnských Janovic.
Kancelář MNV
Poněvadž v místnosti č. 30 se zřídila prodejna, odstěhovala se z této místnosti kancelář národního výboru
do č. 10 domu Josefa Huláka, který jest neobydlen. Platí se 200 Kčs ročně nájemné. Jaroslav Krábek sem
připojil rozhlasovou přípojku.
Hostinec-uzavření
Soukromým provozovnám jsou zvyšovány daně, proto se odhlašují. Zde tak učinil Josef Nedoma, zemědělec
a válečný poškozenec a v květnu oznámil, že přestává provozovati živnost hostinskou a prodej tabáku.
Jeho příděly piva, limonád i kuřiva byly malé. Hostinskou živnost převzal po rodičích. Pivo prodával o 10 h
dražší než v ostatních hostincích. V hostinci se scházeli občané v neděli odpoledne nejvíce, měně již ve
všední dny, v sobotu večer se hrávala hra v karty. Po uzavření hostince prodává pivo v lahvích i tabák
místní prodejna.
Volba předsedy NV
Předsedou národního výboru je zvolen Josef Patloka ml. Náměstkem Jar. Uhlíř a tajemníkem Stanislav
Mitáš. Zemědělský referent Alois Smolík ml., Sádecký Jan finanční referent.
Výlet ČSM
Místní odbočka uspořádala výlet v Bučníku u silnice dne 20. června. Bouře a déšť výletníky rozehnal.
Druhý výlet 28. července se vydařil, pokladna zůstala plná. Místní občané přispěli dary do bűffe.
Škoda, že mládež neodklidila taneční parket včas. Byl v lesíku do zimy. Kam přišly peníze, není známo.
Sněží v červenci a v srpnu mrzne
1. července padá sníh. Ostrý severák sníh sprašuje, ale sněhu nepřibývá. Není pamětníka, aby věděl, že
v červenci padal sníh. Pomrzly brambory. Také prvého srpna je jasno, slunce svítí, ale mrzne v noci, tlak je
vysoký. Na vodě je slaboučký led. Koupání v létě je nemožné, voda je studená.
Žně
Ozimy daly pěknou úrodu po ha 20 q, jařiny byly slabší asi 18 q po ha (oves), ječmen 17 q. Začaly koncem
července a v srpnu se ukončily. Příbuzní a známí zemědělcům pomohli při žních. Za to dostali obilí pro
vepře a drůbež, kterou při svém zaměstnání v továrnách a podnicích chovají. Na volném trhu se obilí
nekoupí. Ve žních je jasno, ale chladno. Vane východní vítr.
Ovoce
Třešní bylo velmi málo. Ranní se prodávali v prodejnách až 10 Kčs za 1 kg. Jablka se urodila, i švestky
byly. Méně bylo hrušek. Ceny jsou stejné jako v roce minulém. Jablka 2-3 Kčs. Švestky 2-3 Kčs.
Brambory
Při sklizni brambor je pěkně. V noci jsou mrazy. Hodně bramborů pomrzlo. Zemědělcům pomáhají lidé
z Nedvědice. Za práci požadují brambory, 50 kg denně a jídlo. Pěstují se zde akrseny a krasavy.
Dodávky
Předepsané dodávky malí zemědělci plní na 100%, někdy i náhradním plněním. Velcí zemědělci zůstávají
dlužni buď obilí, nebo maso, někdy i brambory. Pozadu v dodávkách zůstávají: č. 1, č. 7, č. 14 měně ostatní.
Většina zemědělců dluží mléko, tvrdí, že nemohou je dodati. Splněno má č. p. 8, č. 12.
Volby do národního shromáždění
Na 28. listopad byly vypsány volby do národního shromáždění. Kandidát Alois Málek, ministr lehkého
průmyslu, rodák z Rozsoch obdržel při volbě na místním národním výboře 68 platných hlasů ze 78 voličů,
z nichž dva byli na průkazy. 4 lístky byly přetrhnuté, 5 neplatných, 1 neodevzdán. Kandidát ve svém
obvodu byl zvolen.
Podzim
Podzim byl pěkný a poměrně teplý. Páslo se do konce listopadu, kdy uhodily silnější mrazy. Polní práce se
dokončily, ozimy zasely.
Přistěhovali se
V květnu (14.) přistěhoval se s rodinou Alois Uhlíř mladší z Troskotovic k rodičům do č. 11, kde se ubytoval
v podkrovní světničce. Nábytek uskladnil v kůlně u vyhořelého domu č. p. 3, ve stodole stroje a zemědělské
nářadí. Vozy zůstaly u stodoly. Do obce přibyly 2 dospělé osoby a 3 děti. Sám se ujal vedení zemědělství
s otcem o výměře asi 15 ha zemědělské půdy. Do č. p. 21 přistěhoval se v srpnu Josef Křížovský, žák 10letý,
schovanec Ludvíka Krábka, člena JZD v Trnovém Poli. Potřeboval lepší výchovy, neboť teta mu ji tam
neposkytovala. Zde byl u svých příbuzných.
Odstěhovali se
Z č. p. 9 od Heleny Kaňkové odstěhoval se v srpnu Ladislav Pšíkal, žák národní školy 13letý ke svým
rodičům do Maňové. Zde zastával práci pasáka a pomocníka.
Zemřeli
Dne 6. února 1954 zemřela u své dcery v Hodoníně, okres Boskovice, Josefa Nedomová, výměnkářka z č. 1
ve věku 78 let. Narodila se 8. 12. 1875. Trpěla nervovou nemocí nohou, nemohla se postavit. Zde neměla
obsluhu. Pochována byla v Nedvědici.
Narodili se
V č. p. 7 narodil se Alois Smolík, syn Aloise Smolíka ml. (*26. 10. 1954)
V nemocnici v Novém Městě na Moravě se narodila Zdeňka Sádecká, dcera Josefa Sádeckého č. p. 31,
dělníka kamenolomu ve Věchnově (12. 6. 1954).
Rok 1955
Zima
Zima v roce 1954 až 55 byla celkem mírná. Sníh napadl těsně před vánocemi a ležel až do konce prvé
poloviny března. V lednu sněhu přibylo, utvořily se závěje za silných vánic. Sníh ze silnice se odhrnoval na
strany sněžnými pluhy, které tahali koně nebo traktory ze silniční správy z Bystřice. Některé úseky byly
vyhazovány ručně.
Tání
V prvé polovině sníh rychle taje. Děti hrají kuličky na výsluní. Pole vysychá na svazích a úbočích. Vody
mnoho není.
Setí
Zemědělec Jan Sádecký č. 15 sel za Sečemi již 17. března první oves a ječmen. Bylo jasné a teplé počasí.
Ostatní zemědělci seli až v dubnu, neboť počasí se zhoršilo.
Ozimy
Ozimy na jaře hodně pomrzly a vymrzly. Část se i zaorala.
Jaro
Prvá polovina března byla teplá, potom začaly vanout severní větry s nočními mrazy. Časté jsou sněhové
přeháňky. Vše se opožďuje ve vývoji.
Housata
Housata vylíhlá v březnu nemají kopřivy do krmiva. Děti pro ně chodí do Žlebů a až na Pernštejn.
Výsadba bramborů
Brambory sází se ponejvíce v květnu. Někteří zemědělci sázejí brambory ještě v prvých dnech června. Jsou
sami bez pomoci.
Stromy kvetou
Teprve v druhé polovině května kvetou jabloně a hrušně, a to ještě za chladných větrných dní, kdy včely
nemohou létat. Třešně a švestky odkvetly dříve. Počasí jim bylo příznivé.
Kukuřice
V obci je seta kukuřice Antonínem Kaňkou č. 9 na zahradě, která je vlevo od cesty k Pernštejnským
Janovicím. Z malého kousku bývala dobrá sklizeň klasů. Podruhé se vysela jako pokus ve školní zahradě.
Vyrostla 3- 4 m vysoká. Byla několikráte okopána a přihnojena fekáliemi. Dala 1 200 q zelené hmoty na ha.
To je výnos nad očekávání. Klasy dobře nevyzrály, poněvadž se vysel druh o delší vegetační době. Pokus měl
ukázat, že se zde kukuřice pěstovat dá.
Moruše
V dubnu dostali žáci zdejší školy tříleté sazenice moruší, které sami vypěstovali. Stromy vysázeli do zahrad
i na volná prostranství.
Autobus
Dosud se z vesnice všude chodilo pěšky. Od 15. května poprvé začíná obcí jezditi autobus. Spojení jest
2krát denně do Bystřice a 2krát denně do Nedvědice. Autobus jezdí na lince Bystřice-Brno. Občané jsou
rádi. Do Bystřice jede 640 a 1350 hod. Do Nedvědice 755 a 1710 hod. Autobusem jezdí zaměstnaní pracující
do pracovišť.
Mandelinka bramborová
Poprvé v katastru obce byla při oorávání brambor nalezena mandelinka bramborová na poli Jaroslava
Dvořáčka č. 14 v trati za Bučinou. Podruhé ve skáloví na pozemku Antonína Piláta č. 8. Našly se larvy i
brouci. Zemědělci mandelinku dosud neviděli. V dřívějších letech se procházelo společně brambořišti a
porosty se prohlížely, zda sem se mandelinka nedostala. Místa napadená byla ihned posypána přípravkem
DDT (dynocit), jenž larvy i brouky usmrtil.
Les-zalesnění
Na svahu zvaném Vysoká, náležející k č. 3, vlastník Alois Uhlíř, byly vysázeny sazenice smrkové. Výměra
zalesnění jest asi 1 ha. Svah byl dříve polem a před zalesněním pastvinou, kde se ujal březový nálet.
Obdělávání bylo zde velmi obtížné.
Stavba domu č. 3
V březnu začal stavěti Alois Uhlíř ml. obytný dům na zahradě, povolení ku stavbě. Stavba je u štítu kolny
na jižní straně kolny. Téměř celá bude podsklepena. Spodek jest kamenopíštitý. Ku stavbě se použil kámen
z tarasů a skalisk, jichž je u polí všude hojně. Většinu zednických prací vykonal Sedlák z Kunštátu, Ant.
Pokorný z Věchnova a Bohuslav Beneš zde.
Senoseč
Studené jaro bylo hlavní příčinou, že sena bylo málo, trávy byly řídké. Louky nebyly pohnojeny. Senoseč
začala 20. června a protáhla se až do žní, to je do 18. srpna. To bylo v č. 1, 2, a 9.
Třešně
Úroda třešní byla dobrá. Mnozí zemědělci otrhali třešně a prodali je do místní Jednoty, která za ně
vyplácela 2-3 Kčs. Mnoho kupců přišlo i z jiných obcí.
Oprava domu č. 26
Domek náležející Františku Pecinovi, nyní bytem v Horních Heršpicích, byl od roku 1949 prázdný. Jeho
prostor užíval Josef Lukas č. 17, který hodlal dům koupiti. Františku Pecinovi dal již dříve jako zálohu na
koupi 2 000 Kčs. Světnice tohoto domu měla strop odtržen od trámoví, omítka byla téměř opadaná, okna u
kuchyně vytlučena. Josef Lukas za přispění Františka Šípka z Rožné a Antonína Pokorného z Věchnova,
oba zedníci, světnici opraviti, že byla k obývání. Oprava byla provedena v létě roku 1954, aby přes zimu
vyschla. V roce 1955 se do světnice nastěhoval Antonín Novotný z č. 17, kde bydlel v podkroví. Při
protipožárních prohlídkách zakazoval Antonínu Novotnému v podkroví topiti okresní vedoucí požární
ochrany Venos.
Koupě auta
Ludvík Šípek, pracovník OV KSČ v Bystřici n/P. bytem zde č. 23 si koupil starší auto značky Aero pro dvě
osoby a rezervním sedlem od Bohumíra Waldhanse, řezníka z Nedvědice asi za 6 000 Kčs. Po menších
opravách vozidlo jezdilo.
Kanalizace
Úsek kanalizace před školou od č. 21 až po č. 15 v délce asi 50 m se zbudoval v červenci za přispění většiny
občanů, kteří výkop, položení a zahrabání rour provedli sami. Hodnota práce dosáhla výše 6 000 Kčs a byla
jen z části hrazena z rozpočtu národního výboru. V prosinci se ve stavbě kanalizace pokračuje. Sníh není,
mrazy nejsou také. Provádí se část mezi školou a č. 15 k rohu školního dvorku, potom dále po cestě
Plotkami k č. 12 a 26, kde kanalizace končí. Před transformátorem dosahuje výkop 2 m hloubky, aby byl
dobrý spád vody. Tato část kanalizace jest dlouhá asi 110 m. Práci vykonala většina občanů. Jímky se
nepostavily, nebyly mříže a cement. Roury podél silnice dodala silniční správa z Bystřice a ostatní koupil
národní výbor. Hodnota celkové kanalizace jest asi 600 000 korun. Přispělo to k lepšímu vzhledu obce a
pak odstranil se zahnívající pach otevřených příkopů.
Vodovod do školy
V srpnu a prvé polovině září se provedl výkop pro položení vodovodu z obecní studny přes školní zahradu
do budovy školy. Instalaci provedl J. Bartoněk z Doubravníka. Občané Patloka Josef, Krábek Josef a
Ladislav, Antonín Kaňka, Šípek Ludvík, Jaroslav Uhlíř kopali část úseku zdarma. Práci provedli večer za
osvětlení.
Žně 1955
Žně začaly 18. srpna a ukončeny byly po 20. září. Zpočátku dost přeháněk. Mnoho bouří po celé léto se
přehnalo přes sousední obce, kde vydatně zapršelo i pobralo, ale na zdejším katastru pršelo málo. Obílí, se
při sečení dávalo do panáků. Jen oves a ječmen byl na řadech, sekl- li se ručně nebo byl v pokládkách po
kosení strojem. Úroda dala 23 q žita, 18 q pšenice, 26 q ječmene a 27 q ovsa z 1 ha. Dodávka splnili až na 2
všichni zemědělci do 10. září.
Mandelinka bramborová
Poprvé v katastru obce byla v červnu při oorávání bramborů nalezena mandelinka bramborová na trati za
Bučinou Jaroslavem Dvořáčkem, jemuž pole náleží. Potom se vyskytla na pozemku Antonína Piláta č. 8
nedaleko Skáloví. Našli se brouci i larvy, které jsou červené a z dálky viditelné. Zemědělci je neznali.
Dolétli sem z okolí. Bramborový porost dokonale zbaví listů, a tím sníží výnosy. Proto zemědělci napadená
místa poprášili zvláštním přípravkem DDT (dynocit), který již pouhým dotykem larvy i brouka ničí. Již
několik roků předtím vyhlašoval ONV hledací službu na mandelinku ve všech obcích ve stanovené dny.
Zemědělci posílali povětšinou děti. Mandelinka se do této doby zde nevyskytla.
Motocyklové závody šestidenní
Dne 19 září projížděli motocykloví závodníci po cestě od Věchnova přes Kovářovou do Nedvědice a dále. Je
to cesta spojovací, neudržovaná, kamenitá, výmolovitá a zanedbaná. Jízda byla v rámci šestidenních
závodů se startem a cílem v Gottwaldově. Toho dne závodníci přijeli do Bystřice, tam obědvali a
pokračovali ve vyznačené trase po silnicích i cestách jak polních, tak i lesních. Několik jezdců jelo
s přípojnými vozíky. Příslušníci zdejšího hasičského sboru měli v úseku Vrchy pohotovostní zdravotnickou
službu. Závodníci různých národů a na různých značkách motocyklů jeli dost rychle a odvážně. Nedbali
nic na špatný stav cesty. Jednomu Maďarskému závodníku se tu utrhla benzínová nádrž a počala téci,
závodníku nepodařilo se vadu odstranit, přesto odjel ke Kovářové. Závodům přihlíželo po celé trati hodně
diváků z blízka i daleka.
Ovoce
Jablk a hrušek bylo málo. Špatné počasí na jaře v době květu bylo hlavní příčinou, proč ovoce bylo málo.
Chladné počasí zabraňovalo výlet včelám, které květy neopylily. Jablka se prodávala za 4 až 6 Kčs.
Švestek a trnek bylo dosti, 1 kg švestek se prodával za 1-2 Kčs. Přijíždělo sem hodně zájemců na
motocyklech i autech.
Brambory
Úroda brambor byla střední. Z 1 ha se sklidilo 180 q. Nebylo dostatek strojených hnojiv. V č. 9 a 14 byla
sklizeň nižší. Brambory se začaly vybírat v říjnu za deštivého počasí. Při dodávkách se na hlínu
odpočítávalo 10% váhy.
Řepa
Zde se povětšině pěstuje tuřín. Ovšem zemědělci začínají zavádět krmnou řepu. Dá více práce, ale je
hodnotnější. Úroda byla dobrá. Sváží se po bramborách do sklepů.
Kina
Jednou měsíčně v neděli dojížděl sem z Nedvědice učitel Jan Veselý s promítacím strojem a filmem.
Promítal ve škole. Poplatek 2 Kčs na vstupné za dospělého a 50 h z dětí se dával na půjčování a dopravu
Janu Veselému.
Divadla
Divadelní představení se nehrálo. Lidé chodili do Nedvědice, nebo do Rožné na divadelní představení, která
hráli místní kroužky, nebo divadlo bratří Mrštíků z Brna.
Oslavy
V obci se pořádaly tyto oslavy: 8. března mezinárodní den žen, 1. máje byly oslavy v Nedvědici, 1. června
mezinárodní den dětí, 19. 12. vzpomenuto narozenin Antonína Zápotockého, 9. května 10. výročí
osvobození naší vlasti Rudou armádou. Všechny oslavy se konaly ve škole. Na oslavách vystupovali žáci
zdejší školy.
Kulturní dům
Na schůzi občanů bylo usneseno, aby národní výbor postavil novou budovu, kde by byla kancelář národního
výboru, kulturní sál pro pořádání zábav, knihovna, prodejna spotřebního zboží, byt pro domovníka a
místnost pro restauraci. Sál měl sloužit filmovým představením, divadlům, estrádám, tanečním zábavám,
plesům a jiným kulturním akcím. Jednotlivé části stavby měly se budovat postupně, etapově po několik
roků. ONV na stavbu uvolnil 10 000 cihel a 10 q vápna, které bylo dovezeno z Lažánek a uhašeno do jámy
před zahrádkou u č. 12. Cihly se složily na zahradě kovárny č. 16 a později v prosinci se srovnali
dobrovolnou brigádou občanů za kůlničku č. 16 a zakryly lepenkou. Část cihel před uložením byla půjčena
do Zvole na stavbu hasičské zbrojnice, a část 1 200 kusů JZD v Rožné. Plán projektu zadal předseda Jos.
Patloka ml. staviteli Holoubkovi v Nedvědici k vypracování. Budova měla stát na místě kovárny č. 16.
Občané se stavitelem Holoubkem místo prohlédli. Stavitel skici vypracoval, ale odpovědní funkcionáři se
dále o věc nestarali, plány nežádali a tak projekt se neuskutečnil. ONV později odepřel i finanční podporu,
poněvadž nebyla důrazně vymáhána a dožadována.
Zemřeli
17. září 1955 zemřel v č. 11 Alois Uhlíř, ve věku 65 let po delší nemoci (rakovina plic). Byl dobrý hospodář,
funkcionář dobrovolných hasičů, bývalý člen obecního zastupitelstva a místní školní rada.
Narození-svatby
V tomto roce se nenarodil v obci nikdo, také svatby nebyly.
Úraz
Při výkopu kanalizace za školou smekla se noha Josefu Patlokovi, spadl do výkopu na hranu roury a při
tom narazil se do žeber. Několik si jich nalomil. Mícha zůstala neporušena. Sanitní vůz jej odvezl do
Nového Města na Moravě do nemocnice. Dostal po rentgenování sádrový obvaz a byl poslán do domácího
léčení.
Prodej č. 31
Josef Sádecký dělník v kamenolomu ve Věchnově prodal svůj domek č. 31 listonošovi Bláhovi bytem
v Lískovci č. Za domek dostal 20 000 Kčs. Rodina Bláhova se sem nenastěhovala. Domek nebal zcela
dobudován. Pozemek kolem domku nebyl oplocen. Hodnota domku zdá se přeplacena.
Přestěhování rod. Sádeckých
Josef Sádecký koupil ve Věchnově větší domek i s poli a větší zahradou od Jana Veselého. Domek koupil za
18 000 Kčs. Dne 16. září 1955 se do Věchnova přestěhoval i s rodinou. Na domku vázl výměnek.
Dům č. 31
Do domu č. 31 uložil si se souhlasem nového majitele na půdu slámu, aby ji nemusel ponechati venku zdejší
zemědělec Josef Lukas č. 17.
Rok 1956
Zima 1955-56
Sněhu v lednu skoro není. Teplota se udržuje nad bodem mrazu. V únoru začíná sněžit, i mrazy přikvačily,
země umrzá. 22 února klesl teploměr na – 30°C pod nulou. Na sněhu se dá lyžovat. Sníh leží ještě
v březnu. Přijíždějí lyžaři autobusy i auty z Brna každou neděli, mnohdy i v pracovní dny, aby si
vychutnali čerstvého vzduchu při sjezdech na Vysoké, ve Žlebech a na Hrbě. Litují, že byla uzavřena
hospoda, kde dříve dostali šálek horkého čaje.
Málo vody
V prosinci 1955 bylo bez srážek, také leden se nepředal. Vody ve studních znatelně ubývá. Mělké studny
jsou bez vody. Občané chodí pro vodu do obecní studny. I zde se voda vybrala. Jsou mnozí, že vstávají již o
4 hodině a vodu zde pumpují. Pilát Ant. vozí vodu z haltýře, Pilát František č. 6 z rybníčka za zahradou č.
14. Do školy čerpadlo vodu nenačerpá, koš jest nad vodou.
Zlevnění zboží
Dne 2. dubna 1956 bylo vyhlášeno zlevnění některého druhu zboží a potravin. Zlevněna byla cena masa,
cukru, másla a potravin a ze zboží to bylo nádobí a textil. Některé druhy nádobí zlevnili až o 30%.
Jaro
V dubnu se počíná oteplovati. Sníh taje. Ve dne jsou sněhové přeháňky, v noci zase mrzne. Trpí tím ozimy.
Země osýchá až koncem dubna, do polí jedou zemědělci s bránami a smyky, nastávají polní práce. Počátek
května je ještě studený. Setí jařin a sázení brambor se protahuje do konce května. V domech č. 4 a 14 jarní
práce skončili až v červnu. Nemají pracovní síly a stroje.
1. máj
Oslavy 1. máje byly pořádány v Nedvědici, kam ráno v 8 hodin jelo autobusem 24 účastníků, děti, hasiči
v kroji a občané. Je chladno, zataženo a po průvodě prší. Domů účastníci oslavy byli odvezeni nákladním
autem MEZu. Odpoledne se pracovalo na poli, kde to bylo možné.
Vichřice
V květnu se přehnala silná vichřice, která natropila v lesích, na zahradách, sadech i domech značné škody.
Bylo vyvráceno i s kořeny mnoho stromů, některé byly zlámány, jiným utrženy větve. Ze střech vichřice
shodila a rozbila křidlici. Bylo to u domů, nebo hospodářských budov čísel: 1, 7, 8, 9, 14, 26, 30 a 31. U
školy byl zlámán hromosvod.
Studny se naplnily
Koncem května opět hladina vod ve studních dosáhla normálu. Občané si oddechli, že již nemusí daleko pro
vodu.
Stromy kvetou
Stromy kvetou až v květnu. Za přeháněk a chladna kvetly třešně a višně. Hrušně a jabloně, hlavně pozdní
druhy, kvetou ještě v červnu. Po 20. květnu se otepluje a to se obalují stromy květem.
Chrousti
V červnu se objevilo mnoho chroustů. Ožrali v lese buky a břímy (modříny) i částečně habry, na zahradách
jabloně, švestky, na mezích lípy a jeřáby. Slepicím je děti střepaly. Zemědělci poprašují stromy dynocitem.
Dříve se chrousti sbírali a za sběr se platilo podle nasbíraného množství. Živí chrousti se polévali vařící
vodou. Dynocit je účinnější prostředek. Malé množství stačí, aby chroust byl usmrcen. Nepatrné částky
dynocitu způsobují rozklad mízních šťáv.
Mandelinka
Letos se mandelinka vyskytla již na 9 místech. Národní výbor dostal 10 q dynocit pro ničení škodlivého
hmyzu. Byl zdarma. Zemědělci na napadené trsy brambor a blízké okolí rozprašují jej nebo rozhazují.
Třešně
Úroda třešní je velmi malá. Sem tam se na stromech červenají plody třešní. Dováží se sem z Jižní Moravy.
Jednota prodává 1 kg třešní za 4 až 6 Kčs.
Přípojka na síť
V květnu byla instalována třífázová přípojka do školy na motor do školy. Práci provedl stavební podnik
z Bystřice n/P. nákladem 600 Kčs.
Odpadový kanál
V červenci se položil odpadní kanál ze školy přes garáž (hasičskou zbrojnici) dvorek a středem brány, která
se otvírá od silnice, do hlavního kanálu. Roury jsou o světlosti 15 cm. Koupeny byly ve Štěpánově.
Senoseč
Trávy vyrostly husté i vysoké. I jetele bylo dosti. Kosení začalo 17. června. Sena se dobře sušila. Jetele
dávali zemědělci na stojany. Někteří zůstávali při způsobu ponechání na zemi.
Sběrna mléka
Na zahradě Jana Šípka č. 4. byla v červnu postavena ze dřeva sběrna mléka s rampou pro konve. Přitom se
ponechala prostora pro čekající na autobus, aby se mohli ukrýti před nepohodou. Náklad byl 2 500 Kčs a
uhradila jej mlékárna. Práci provedli místní občané.
Sběrač mléka
Dodávka mléka začala od té doby, kdy byla v Bystřici postavena mlékárna. Mléko nejprve dávali zapsaní
členové družstevní mlékárny a později všichni držitelé dojnic. Mléko dávali do konviček a odvážel je
František Pilát č. 6. Později se mléko dodávalo do konví. Tu práci vykonával sběrač, který také bral vzorky
mléka, aby se zjistila tučnost. První sběračem byl Karel Pilát, invalida a krejčí č. 6. Plat dostával
z mlékárny. Práci začal v r. 1947 a vykonával ji do června 1956. Pak byla sběračkou Anna Krábková č. 22.
Sběrač odešel pro přestupek.
Žně
Začaly hromadně již 15. srpna. Jan Sádecký č. 15 za Sečemi zahájil 7. srpna. Úroda byla dobrá. Žito dalo
průměrný výnos z 1 ha 27 q, pšenice 21 q, ječmen 24 q, oves 26 q. Žně ukončili 20. září. Jen zemědělec č. 4
sklízel oves ještě v říjnu.
Maďarsko
Špatná vnitřní hospodářská situace dala podnět reakčním živlům k podnícení revoluce, řízené ze zahraničí,
hlavně z Rakouska. Kontrarevoluce propukla v Budapešti a zachvátila i jiná města. Z Rakouska se vrátili
utečenci, ujali se moci, zavírali soudruhy, nastolili hrůzovládu, zavládlo bezpráví. Do bratrovražedných
poměrů zasáhla vojska sovětská i naše oddíly. V zemi zavládl klid. Kontrarevolucionáři opět prchli do
Rakouska. V zemi zanechali hlad a mnoho rozvalin. Bylo potřeba pomoci. V našich obcích se vyhlásily
sbírky pro maďarský lid. Děti ve škole dali 58 Kčs, občané 2 q brambor a 1 q žita, které se odvezly do
výkupního závodu v Bystřici k dalšímu odeslání.
Pracovní týden
Od 1 října 1956 se snižuje pracovní týden ze 48 na 46 hodin.
Léto
Pravý opak jara je léto, teplé i vlahé. Nejvyšší teplota je v červenci 38°C na slunci. I srpen je teplý. V září
byly noci chladné. Vítr vane od východu.
Bílení školy, len
V srpnu obílil školu Josef Benda z Borače.
Větší zemědělci sejí 0,5 až 1 ha lnu, někdy i více. Mají len síti i zemědělci nad 0,5 ha orné půdy. Len dává
dobré výnosy, jen ruční práce je zdlouhavá. 1 ha dá výnos až 20 000 Kčs.
Brambory
Brambor urodilo se dost. Z 1 ha sklízí se od 190 až do 300 q z ha, kterého dosáhl Antonín Pilát č. 8,
František Pilát č. 6. Slabší úroda byla v č. 9 a 14, brambory drobnější. Dodávka byla splněna. 13 vagonů.
V dřívějších letech se dodávka v bramborách nesplnila.
Orba
Podzimní orba se velmi opožďuje u některých zemědělců, kde není dostatek pracovních sil a špatné koňské
spřežení nestačí na těžkou práci. U některých zemědělců ani podzimní orba se neuskutečnila. Proto i
výnosy u nich jsou malé.
Mrazy
Koncem září nastávají noční mrazíky dosahující – 2°až – 4°C. V polovině října dostoupily až na – 10°C.
Země umrzá. Na poli jsou v hromadách pomrzala řepa i brambory. Č. 4 zůstaly brambory na menší ploše
v zemi. Osvědčené přísloví: Kdo si popílí, má. Se letos osvědčilo plnou měrou.
Ozimy
Opozdilo se setí ozimů, žita a pšenice. Setbu ukončil mráz. Země trvale umrzla.
Dva zemědělci stanovenou plochu osevní, neoseli. (4, 14).
Podzim
Začátek podzimu se ohlásil silnějšími a častými mrazy. Konec listopadu a prosinec je teplý s denními
mlhami a syřením. Země je blátivá, rozbředlá, hluboce se probořuje, nezpůsobilá k orbě či jiné práci.
Hasičská zbrojnice-garáž
V budově školy je hasičská zbrojnice, která byla v roce 1938 rozšířena o sklep náležející ke školnímu bytu.
Tím vznikla větší prostora. Do zbrojnice ugarážoval proto Jaroslav Uhlíř osobní auto. Práci provedl svým
nákladem již v r. 1938. Zbrojnice měla hliněnou zem. Bylo rozhodnuto, že se hlína vykope, dá štět a potom
beton. V listopadu se položil pouze štět. Hlínou se zavezly jámy na školním dvorku a vodou vybraný příkop
před školní bránou.
Spalničky
V květnu, a červnu rozšířili se mezi dětmi spalničky. Epidemie zachvátila všechny děti, které byly ve škole.
Děti předškolního věku také onemocněly.
Spála
Spálou byla postižena žákyně Anežka Sádecká č. 15. Léčila se v nemocnici v Novém Městě na Moravě.
Stavba
Jaroslav Nedoma č. p. 13 postavil si dřevěnou kolnu, na dvoře při severní straně staré srubové stodoly.
Kolnu pokryl červenou pálenou křidlicí. Uschovává tu mlátičku, vozy a některé hospodářské nářadí.
Památný javor
V dubnu byl skácen na dvorku před školou javor, který byl zasazen 28 října 1918 žactvem zdejší školy na
popud správce školy Marie Špačkové. Javor počal stíniti do školní budovy.
Ovoce
Jablka byla pozdní. Prodávala se po 3-4 Kčs za 1 kg.
Pracovní doba
Od 1. října 1956 byla snížena pracovní doba ze 48 hodin týdenních na 46 hodin. Úprava se ponejvíce týká
zaměstnanců v továrnách. U zemědělců nepřichází v úvahu.
Umělá hnojiva
Zemědělci odebírají umělá hnojiva ze závodu v Rožné n/P. Dříve nakupovali hnojiva v Bystřici n/P., sem je
doprava po silnici. Z Rožné vozovou cestou obtížná. Hnojiva se brala společně a v obci rozvažovala.
Zvěř
Zvěř loví zde myslivecká společnost MEZ Nedvědice. Letos je zvěře málo. Nepříznivé a velmi mokré jaro
zničilo téměř všechna mláďata. O honě se střelilo 28 zajíců. Koroptví ubývá každým rokem. Jsou hájené.
Proto je o ně u společnosti malý zájem. V zimě se nekrmí, proto se stěhují do teplejších krajů, kde snáze si
najdou potravu, nebo opravdové myslivce. V letech 1925- 30 se tu odstěhovalo 150 kusů koroptví. Zimy
byly krutější, ale základy a zásypy byly 4. Dnes jsou dva zásypy.
Novostavba
Do novostavby č. 3 přestěhoval se v lednu 1956 z č. p. 11 Alois Uhlíř mladší i s rodinou. Novostavba má
kuchyň, 2 pokoje, spížku a koupelnu.
Kino
V roce 1956 bylo promítnuto celkem 9 filmů ve škole. Filmy se vypůjčovaly z Nedvědice, Věchnova.
Výstava knih
V měsíci knihy uspořádala Jednota výstavu knih na národním výboru. Výstavu shlédlo 47 občanů.
Oslavy
V březnu 12 byl mezinárodní den žen ve škole, 1 květen v Nedvědici za deštivého počasí, 9 květen na
národním výboru, 7 listopad na národním výboru.
Nový motocykl
V roce 1956 koupil si malý motocykl značky Pionýr, Josef Wisner dělník č. p. 13. Používá ho k jízdě do
zaměstnání MEZ Nedvědice.
Socialistické nazírání
Občané svým smýšlením jsou zaměřeni více ke konzervatismu, který jest velmi zaštítěn náboženskými
dogmaty. Proto každou neděli 3 pětiny obyvatel dojíždějí do kostela v Nedvědici. Pokrokově smýšlejících
jest jen několik rodin a z těchto pouze několik jedinců, kteří cítí socialisticky, dovedou druhému pomáhati,
nežádajíce odměn. Pro nové směry družstevního zemědělství je jen několik drobných zemědělců
obhospodařujících půdu do 2 ha a majících při tom ještě jiné zaměstnání. Větší zemědělci staví se proti
tomu, třebas jejich výnosy polního hospodářství jsou malé a nestačí krýt dodávkové povinnosti
předepisované zemědělskými komisemi a schvalovanými okresním národním výborem.
Mnohokráte se hovořilo na schůzích občanů o zemědělských družstvech a jejich výhodách při zakládání a
podporách v provozu. Mnoho zemědělců neplatilo příspěvky na starobní pojištění. Dlužné částky u
některých rolníků dosáhly až 20 000 Kčs, to znamená, že nebyly placeny od vzniku starobního pojištění v r.
1948. Životní úroveň proto v mnohých rodinách byla nízká. Směle se může říci, že hraničila s nouzí. Více
než polovina zemědělských závodů nesplnila dodávkové úkoly, které sestávaly s dodávek obilí, mléka, masa
hovězího a vepřového, bramborů, sena, vajec a hus. Mnozí zaplatili i pokutu za nesplnění dodávky.
Svatby
V r. 1956 oženil se Josef Nedoma, narozený zde v r. 1931, s Věrou Vránovou účetní v hospodářském
družstvu v Bystřici n/P., dcerou Vrány rolníka ve Dvořištích u Bystřice n/P. (svatba 19. 9. 1956). Bydlí
zde u rodičů v č. p. 1.
Josef Krábek, narozený zde v roce 1908, oženil se 8. září s Annou Homolovou rozvedenou, bytem v Líšni u
Brna. Je dcerou J. Škrdy zaměstnancem JZD v Líšni. Oba bydlí zde u rodičů v č. 21. Josef Krábek je
samostatný stolař.
Druhý svazek kroniky obce Býšovce.
Kronika má 100 listů. Zápisy jsou od roku 1957.
Rada místního národního výboru v Býšovci.
Bystřice nad Pernštejnem.
Podepsán Patloka Josef
Jaroslav Uhlíř, kronikář.
Rok 1957
Zima 1956-57
Již o vánocích 1956 napadlo asi 10 cm sněhu, který po Novém roce téměř roztál a rozmokl. Do 15. ledna je
obloha zatažená, časté mlhy, teploty +5°C. Sníh 14. ledna úplně roztál. Pole, cesty, louky, pastviny
zhnědly. V druhé polovině ledna mírně mrzne, občas drobně sněží. V únoru je 10 cm sněhu a menší závěje.
Ku konci února začíná se oteplovati a sníh pozvolna mizí.
Práce v lese
Každým rokem se těží v lesích, jak obecních, tak i soukromých. V obecních pracují místní občané, kteří
nemají žádný les, nebo jen nepatrnou výměru. Těží se více kmenového dřeva nežli v dřívějších dobách.
Přírůstek v obecních lesích byl dle plánu propočítán na 68 plm ročně. Tak byla v letech 1934. Dnes je
předpis těžby 110 plm. Práce byly ukončeny 15. března. Těžba byla provedena probírkou.
Přívěsná stříkačka
20. února došel sem s. Venos, okresní inspektor požární ochrany v Bystřici a oznámil, že národní výbor
dostane přívěsnou motorovou stříkačku za traktor, který ovšem dosud zde není. Hledalo se uskladnění. S.
Venos nařídil, že má být osobní vůz Jaroslava Uhlíře odstraněn a na jeho místo dána stříkačka. Stodola v
č. 10, kde je umístěn národní výbor, je prázdná, tam mohla směle být stříkačka umístěna. Ovšem předseda
N. V. Josef Patloka nařídil, že bude v budově školy. 27. února nákladní auto JZD Rovné dovezlo sem o 14
hod. novou stříkačku z Chrudimi. Z auta byla složena u č. 15 na vjezdu do dvora a tlačena před školu. Do
skladiště musí Jos. Patloka krumpáčem prosekati boční zdi, aby stříkačka prošla dovnitř. Přístřeší pro
osobní vůz stanovil předseda nár. výb. v č. 10. Paní Pilátová č. 8 s ochotou vzala auto do stodoly a ještě
celtovinou přikryla. Ruční pojízdná stříkačka zůstala na místě, kde býval dříve sklep školního bytu.
12. března převzal hasičský sbor od s. Žličaře motorovou stříkačku s inventářem. Součastně stříkačka byla
vyzkoušena a hadice pak usušeny. Několik občanů a soudruhů mělo radost, že J. Uhlíř musel s osobním
vozem z garáže.
Instruktor národního výboru
Okresní národní výbor určil pro několik obcí vždy jednoho instruktora. Měl pomáhat národnímu výboru
v jeho činnosti a řízení, spojovat MNV s ONV: Zde byl určen Josef Honek z Pernštejna. Měl přiděleny
obce: Býšovec, Smrček, Sejřek, Černvír. Jedním z úkolů bylo, působiti na zemědělce, aby utvořili JZD.
JZD založení
Již několik let se snažili řídící činitelé MO. KSČ i ONV přesvědčiti zemědělce o výhodách hospodaření
v jednotném zemědělském družstvu. Zemědělci založení družstva se bránili, společnému hospodaření
nevěřili. ONV zvyšoval dodávky ze sklizně. Mnoho zemědělců dodávkovou povinnost nesplnilo. Byly jim
vyměřovány peněžité pokuty. Zde z 26 zemědělských závodů plnilo úkoly 8. Někteří nesplnili vůbec (3)
ostatní částečně. Příčinou u některých byla nedostatečná orba a hnojení, špatná sklizeň sena a pícnin, také
nedodržování agrotechnických lhůt, dále pak nedostatek pracovníků.
Proto sem často přijížděli zástupci okresního výboru komunistické strany a ONV do schůzí rady, na schůze
občanů a přesvědčovali je o výhodách založení JZD nebo státních statků. Velmi často zde byl předseda
ONV s. Šmarda, zem. ref. Jos. Dobruský a další. Mnoho zemědělců dlužilo dávky na sociální pojištění,
které vstoupilo v platnost v roce 1948. U některých dluhujících obnos dosáhl výše 16 000 Kčs. Zástupci
ONV slibovali, že vstupem do JZD budou jim dávky podstatně sníženy, dostanou hnojiva, krmiva a sníží
se jim dodávky. Schůzí bylo mnoho a protahovaly se až do 02 hodin. Dne 14. dubna byla neděle. Den velmi
krásný a teplý. O 14 hodině sešli se v kanceláři nár. výboru v č. 10 někteří zemědělci a zástupci okresu. Po
delším jednání utvořili přípravný výbor pro založení JZD. Dne 17. dubna ve 20 hodin mělo již 16
zemědělců podepsanou přihlášku za člena družstva JZD. Za okres byli přítomni Josef Dohruský a Alois
Málek. Za redakci Rovnosti s. Emil Malacka. Schůzi řídil Alois Málek. Po několika návrzích na předsedu
přijal volbu Antonín Pilát č. 8. Za agronoma zvolen Alois Uhlíř, zootechnikem Stanislav Mitáš. Josefem
Patlokou navržen a zvolen účetním Jan Šípek č. 4. Pokladníkem Jan Sádecký. Členové: Nedoma Josef a
Alžběta č. 1, Josef a Růžena Patlokovi č. 2, Alois a Vilma Uhlířovi č. 3, Jan Šípek č. 4, Stanislav a Anna
Mitášovi č. 5, František a Ludmila Pilátovi č. 6, Alois a Anežka Smolíkovi, Alois ml. a Vlasta Smolíkovi č.
7, Antonín a Julie Pilátovi č. 8, Antonín Kaňka č. 9, Marie Uhlířová č. 11, Jaroslav a Marie Dvořáčkovi č.
14, Jan a Anežka Sádeckých č. 15, Josef Chalupník č. 16, Josef a Marie Lukasovi, Anna Krábková č. 22,
Josefa Krábková č. 30.
Byl sestaven plán práce. Pořízeny předávací seznamy z jednotlivých zemědělských závodů o živém a
mrtvém inventáři. Začíná se společně pracovat.
Československý rozhlas vyhrává zvolenému předsedovi Antonínu Pilátovi.
Hned napoprvé JZD ztrácí 2 dojnice v č. 8, z nichž jedna uhynula při telení a druhá na hřebík při telení.
Okresním veterinářem provedena kontrola na tuberkulosy skotu. Zjištěno bylo 6 případů a ty dány do
chléva č. 6.
Jarní práce
Již 14. března vyschla půda na polích, že Al. Uhlíř vláčí na Vršku. Sádecký Jan za Sečemi. Seje se oves i
ječmen. V dubnu se sázejí brambory a sejí směsky. Většina jařin je zaseta v březnu.
Vysoká škola politická
Dne 10. února odjel Ludvík Šípek č. 23, do Prahy do roční vysoké politické školy. Je zaměstnancem
okresního výboru strany KSČ v Bystřici, kam denně dojížděl.
Svátek Josefů
Svátek Josefů, kterých je zde 13, byl význačný tím, že sem již přišla vyhrávat dechovka z Věchnova, řízená
Josefem Kšicou. Pochody a valčíky se líbily.
Motocyklové závody
Dne 24. března v neděli projížděli obcí od Bystřice na Nedvědici, Vír závodníci na motocyklech od 50 cm3
obsahu. Okruh jelo po třech kolech 126 závodníků. Zdravotní pohotovost v katastru obce měli hasiči
z místa. K úrazům nedošlo. Závody začaly v 10 hodin a poslední jezdec projel v 1330.
MDŽ
Ve škole byla uspořádána oslava mezinárodního dne žen dne 10. března. Kulturní program měly děti. Na
zakončení byly pohoštěny.
Hnojiva
JZD ihned po založení dostalo větší příděl strojených hnojiv, které rozmetali družstevníci na polích.
1. máj
Oslava 1. máje byla v Bystřici. Účast byla dobrá, 17 dospělých a 15 dětí.
Obrna dětí
Poprvé byly děti očkovány proti obrně, která dříve hojně děti postihovala. Nové sérum je velmi účinné proti
této zhoubné nemoci. Prvé očkování bylo ve Věchnově ve škole. Druhé zde 5. června.
Prodej koní
V JZD není potřeba tolik koní, co potřebovali samostatní zemědělci. V obci bylo 26 koní. Družstvo prodalo
5 kusů, většinou starých z č. 1, 9, 14. Poptávka je malá. V masnách se objevuje koňské maso i uzeniny.
Volby
V březnu byly vypsány volby do národních výborů na 19. května. Zájem o ně se neprojevuje. Většina
občanů se zdráhá přijmout kandidaturu. Teprve 17. dubna lístky podepisují. Propagace chybí. V neděli 19.
května ve volební místnosti vyzdobené na národním výboru volí občané 11 členů MNV. Volby ukončily se
v 830 hod. Voličů, bylo 78 a 1 volební průkaz. Do MNV zvoleni: Kaňka Antonín, Krábek Jan, Krábek
Ladislav, Lukas Josef, Mitáš Stanislav st., Patloka Josef, Smolík Alois ml., Sádecký Jan st., Šípek Ludvík,
Šípková Věra, Uhlíř Jaroslav.
Do okresního národního výboru zvolen: Josef Kšica ř. šk. ve Věchnově. Do KNV, Antonín Starý, řiditel
výkupního závodu v Bystřici.
1. června byla ustavena rada MNV. Předsedou zvolen Jan Krábek č. 30, tajemníkem Stanislav Mitáš č. 5,
členy: Patloka Josef, Sádecký Jan, Uhlíř Jaroslav. Přítomen za ONV: předseda J. Šmarda.
Voda v mléce
2. června při sběru mléka byla zjištěna v konvi z č. p. 1 dávka vody. Již dříve občas bylo, některými
nesvědomitými zemědělci mléko ředěno na úkor ostatních.
Nová studna
Na zahradě č. 6 započal kopat František Loukota studnu v blízkosti u domu č. p. 5. K vylámání skály
použil kompresoru a zbíječky.
Senoseč
Senoseč počala 12. června. Jetel i tráva jsou malé i špatné. Jetel po levé straně silnice směrem k Věchnovu,
dosahuje výšky 8 až 10 cm. Píce bude málo. Na mezích tráva vyschla. Z Lázů se dovezly pouze 3 fůry sena,
rozloha 6 ha.
Kukuřice
Letos poprvé vyselo JZD kukuřici na pole u č. 7. Zaorána byla pluhem do hloubky asi 8 cm v hustém sponu
rozhozem rukou. Na druhém díle v Údolí patřící k č. 3 byla také zaorána pluhem. Půda před setím byla
náležitě vyhnojena. Kukuřice narostla vysoká přes 3 m. Bylo proto vydatné krmení až do konce září. Vyseta
byla 10. června. Dojnice přidaly mléka.
Jaro 1957
Jaro je převážně suché a teplé. Tam, kde je půda vyhnojena, obilí brzo zaseto jest i osení pěkné. Na
nevyhnojených polích a lukách osení i tráva žloutnou a posychají. Duben jest suchý. Jen 1. a 2. dubna prší
po celé dny a je mlhavo. Stromy odkvetly za krásné pohody. Včely měly dobrou pastvu. Je litovat, že zde je
málo včelařů-2. Alois Pilát č. 28 a Josef Hulák, kterému patří domek č. 10, kde jest MNV. Nejvíce,
postiženy byly tratě, zvané: Nahrbě, Za bučinou, Na kříbku, Na Lázích.
Svod dobytka
12. června byly svedeny dojnice od zemědělců do chlévů v č. 1, č. 7, a v č. 8. Telata byla dána do chléva v č.
14, jalovice v č. 5. Očekávalo se, že se zvedne dojivost, ale nestalo se tak. Chybí dobrá píce.
Pastva
Pasení dobytka obstarávají ti družstevníci, u kterých je ustájen. Pase se na Výpustkách, na travinách, které
nešly pokosit.
Vedra
Největší vedra byla zaznamenána 6. a 8. července. Teploměr ve stínu naměřil 37°C a 38°C. Na slunci bylo
46°C a 48°C. Dávno předtím nikdo takové teploty nepamatuje.
Tuřín
Po bouři 8. července země dostatečně nasákla vodou. Zemědělci 10. července vysazují tuřín.
Vepřín
Po prohlídce chlévů v č. 7 jest dohodnuto, že se provede, a do place starého ovčína, na vepřín o 50 kusech.
Přípravna se postaví vedle v těsném sousedství. Práce se zahájily 22. července. Pomohla brigáda zedníků ze
státních silnic z Bystřice. Pro brigádu se vaří. Proto se zabilo jedno prase. Vaří se v č. 7. Zdejší pomáhali
zedníci: Bohuslav Beneš a Ludvík Šípek.
Nesváry
U č. 8 byly dočasné louky, které dávaly značnou úrodu, poněvadž byly osety holandskou travinou. Předseda
JZD sklízel travinu do své nejbližší stodoly. Družstevníci ostatní, kteří hodnotné louky neměli a nesnažili
se je odvodněním zlepšit, stěžovali si na ONV. Tak začalo převážení sena z jednoho konce vesnice na
druhý. Tím byly dány základy k nesvárům, výčitkám, sobectví, závisti a zcela zbytečně. Ty se pak vlekou
při dalším dění v JZD. Těží jen ti, kteří s jedním mluví tak a s druhým pravý opak. To jsou narušené
charaktery, které dovedou znechucovat práci objektivním lidem.
Rada žen
Po filmovém představení 21. června byla ustavena rada žen. Předsedkyní byla zvolena pí. Anežka Sádecká
č. 15.
Třešně
Přes, to že dobře odkvetly, je jich méně a jsou velmi červivé. Zařádila vrtule třešňová.
Deště
V druhé polovině července jsou častější přeháňky. I počasí se ochladilo na 18°C. Deště se střídají s pěknými
dny i v srpnu, kdy se okopává řepa a tuřín.
Houby
Od 23. července začínají hojně růst houby. Přijíždějí sem Brňané již ve 3 hod. ráno vlakem do Nedvědice.
Odnášejí si jich plné batohy.
Cihly
Na začaté stavby dovážejí se cihly z cihelen v Tišnově.
Drůbežárna
Na poli Josefa Patloky č. 2 ihned za zahradou vyměřil František Žilka prostor pro drůbežárnu pro 300-400
kusů, k tomu prostoru asi 1 a půl měřice, což jest 30 arů.
Žně
Prvně zazvonila kosa v žitě za Sečemi dne 29. července. Seče se odkládačkou. Na Věženském 1. srpna
samovazy. Obilí sváží se do čís. 6, 8. a 14, kde jsou větší stodoly. Na některých lánech se jařiny kosily
travní kosou. Nedaly se vázat do snopů, shrabaly se hráběmi. Kdyby zemědělci s takovou úrodou měli plnit
dodávky, nezbylo by jim pro svou spotřebu.
Výmlat
Jako první zahájil výmlat Alois Pilát, č. 28, již 6. srpna. JZD začíná 9. srpna. Poslední fůra obilí z pole
byla svezena 5. září, a tím žně se končí. Výnosy byly různé, nejlépe sypaly ozimy, 24q z 1 ha.
Okurky
Nákladní auto z Bratislavy zastavilo na návsi dne 16. srpna s plným nákladem okurek. Občané vykoupili 6
q okurek po 3 Kčs za 1 kg.
Nové brambory
Místní jednota již v prvé polovině července prodávala nové brambory 1 kg za 8 Kčs. Dne 16. srpna prodává
se 1 kg za 1, 50 Kčs.
Psací stroj
Kancelář NV dostala od ONV psací stroj značky Remington-starší. Stalo se 22. 8. Prvý psací stroj měl
Jaroslav Uhlíř.
Krmivo
ONV přidělil 4. června pro JZD 20 q krmného ječmene, který byl odebrán ve výkupním závodě v Bystřici.
Bouřky
Prvá bouřka se ohlásila 29. března. Vyrazila pojistky na transformátoru. Přehnala se tak rychle, jak přišla,
téměř nekáplo. 8. července o 17. hod. zařádila krátká větrná bouře. Silně se blýskalo a hřmělo. Vítr rozházel
zbylé neodvezené kupy sena, které se po bouři již neopravily. O 22. hod. přihnala se od jihozápadu nová
bouře. Déšť trvá 1 hodinu, občas je pravý liják. Dvě pojistky na transformátoru blesk vypálil. Pole k P.
Janovicím a k Věžné byla potlučena a pobrána. Ve Věchnově blesk zapálil stodolu bývalé rychty 13. srpna
ve 20 hod., 22 a 24 hod. zařádily bouře. Padají kroupy, které vytloukly a do země zatloukly oves, jenž ještě
zůstal venku. 24. 8. byla bouře v 16 hod., pak celou noc pršelo. 10. září byla poslední bouře o 21 hod.
s deštěm.
Nová studna
Nový vepřín potřebuje vodu. Na pozemku u č. 7., před vepřínem jihozápadně v blízkosti rybníčka vykopala
se 3 m hluboká studna. Vodovodní potrubí zapojené na Darling dává vodu pro spotřebu.
Léto
V červenci hlavně od 1. do 6. jsou velká vedra. Na slunci je až 48°C. Většinou je léto teplé. Srážek je
mnohem méně. Větry více vanou od východu.
Brambory
19. září se začaly vybírat brambory pomocí vyorávačů tažených koňmi. Na některých polích, dobře
hnojených a ošetřovaných je bramborů dosti. Vysoká, Rovina, U Skáloví č. 8. Na slabých polích jsou malé.
Při sběru brambor pomáhala učňovská škola a zaměstnanci Jednoty z Bystřice. Také žáci zdejší školy tři
hodiny denně několik dní pomohli. Vysbírali asi 110 q bramborů. Vybírání ukončeno bylo 25. října.
Otavy
Na sečení otav přišlo s kosami 20 brigádníků ze závodu MEZ Nedvědice 22. září. Otavy posekli ponejvíce
samostatní zemědělci. Družstevníci sklidili, jen co brigádníci pokosili. Ostatní louky vypásli. Hadinka u č.
9. zůstala neposečená.
Siláž
Velmi mohutně narostlá kukuřice se požala za přispění strojů STS a svezla se do stodoly u č. 5, kde se
mačkala traktorem. Práce se provedla 9. září. Zkušenosti se silážováním nebyly.
Poradce
Dne 24. září sem přišel zaměstnanec kartografie (zeměměřičství) z Brna. Drahomír Macháček. Jeho úkolem
bylo pomáhat při řízení podzimních prací podle plánu JZD. Byl sem poslán KNV, a proto se takovým lidem
na obcích říkalo „Krájánci“.
Stavba drůbežárny
V listopadu a prosinci dostavuje se drůbežárna v režii JZD. Zednické práce provádí Jos. Hanulík ze
Smrčku.
14. prosince kopou družstevníci výkop pro vodovod na drůbežárnu. 17. prosince vodaři STS montují
vodovodní trubky ze dvora č. 2.
Orba
Hluboká orba se provádí koňmi. Ukončil ji 29. listopadu mráz. Toho dne odpoledne fičí severák. Země
zamrzá na 5 cm. V noci padá sníh asi 1 cm. Pole na rovině oře pásový traktor z STS dne 1. října.
Výmlat ve stodolách
Výmlat uskladněného obilí ve stodolách začíná 17. prosince na čistící mlátičce. Sláma se lisuje.
Vojenské cvičení
Na vojenské cvičení v tomto roce byli povoláni: Josef Beneš, Bohumil Beneš, Bohumil Smolík, Miloslav
Pilát, Antonínu Kaňkovi bylo cvičení prominuto z rodinných důvodů.
Traktor
JZD koupilo za 10 000 Kčs starší traktor značky „Zetor“ od STS, která prodává své starší stroje. To je
první traktor 25 koní v obci. Traktoristou se stává Alois Uhlíř, který má řidičský průkaz.
Výpalky
Bořinovský lihovar 13. prosince zahájil kampaň. JZD jezdí pro výpalky koňmo, nebo traktorem.
Ovoce
Ovoce bylo dosti. Jablka se vykupovala: I. jakosti za 2 Kčs, hrušky za 1, 50 Kčs, švestky za 1 Kčs a slívy
za 0, 80 Kčs. Vařila se povidla doma, nebo venku.
Pastva
Zemědělci pásli dobytek ráno a odpoledne. Pastva byla ukončena prvním silnějším mrazem 29. listopadu.
Zaměstnání
V zimním období nemají družstevníci celodenní práci. Proto odchází do závodu MEZ v Nedvědici, Alois
Smolík č. 7. a Jarmila Procházková č. 8. na práci do 1. dubna r. 1958. Jaroslav Nedoma č. 13, propuštěn
nebyl, protože je samostatný zemědělec.
Účetní JZD
Účetní Jan Šípek odjel na školení od 10. listopadu do 23. listopadu do Bučovic. Dosud mu pomáhal úředník
státní banky s. Baráček v Bystřici.
Kina
Filmová představení byla pořádána ve třídě spotřebním družstvem Jednota z Bystřice vždy jednou za 14
dní. Vstupné bylo odevzdáváno na potvrzení promítači.
Stavba
17. listopadu přistavuje Alois Uhlíř u č. 3 verandu, aby chránil budovu od severu a vstup do budovy.
Řešení je nepraktické.
Podzim
Pěkné dny, sluneční, větrné, klidné střídají se s deštivými i mlhavými. Převládají pěkné dny. V listopadu
jsou noční mrazy. Teploměr klesl i pod -3°C. Východní vítr v podzimu kraloval.
Úmrtí Antonína Zápotockého
13. listopadu zemřel president Antonín Zápotocký. 19. 11. v době pohřbu byla uspořádána tryzna na
MNV. Podepsaly se kondolenční listiny.
Stlaní
V lesích je povoleno hrabati stlaní, aby se nahradilo stelivo. Není slámy.
Zemřelí
11. srpna byla pohřbena v Bystřici Emílie Štěpánková z Domanína, rozená Sádecká z č. 15.
6. září zemřela zde po dlouhé nemoci výměnkářka Vincencie Sádecká. Pohřeb měla 8. září v Nedvědici.
Pocházela z Čepí. Jmenovala se za svobodna Kotlánová-82 let.
Narození
Dne 2. února narodila se v č. 6. Jaroslava Loukotová, dcera Františka a Jaroslavy Loukotových.
Nákupy
Občané kupují v místní prodejně v čísle 30, ale také v Bystřici a Nedvědici.
Kolaudace
28. prosince byla kolaudace vepřína, drůbežárny a novostavby č. p. 3. Zástupce ONV byl s. Kolařík, OSP-s.
Žilka a místní představitelé NV a JZD.
Plán JZD
21. prosince byli pozváni zástupci JZD do Bystřice na poradu o sestavení pětiletého plánu ve výrobě, který
by splnili během čtyř let. Na schůzi byli pohoštěni.
Chřipka
V prosinci zařádila mezi občany chřipková epidemie. Nemocní museli na několik dní ulehnouti a říditi se
příkazem lékaře.
Zabíjačky
Členům JZD byly povoleny domácí porážky. Samostatně hospodařícím zemědělcům jen tehdy, měli-li
splněny dodávky.
Řemesla
V obci provozuje stolařství Josef Krábek č. 18 se svým bratrem Ladislavem č. 21. Dílna jest v domě č. p. 18.
Jiných řemeslníků v obci není.
Samostatní zemědělci
Samostatní zemědělci v obci jsou ti, kteří plnili dodávkové úkoly a několik drobných malozemědělců. Smolík
Bohumil č. 12, Nedoma Jaroslav č. 13, Josef Krábek č. 18, Ladislav Krábek č. 21 a Alois Pilát č. 28.
Bezpečnost
Při místním národním výboru byla zvolena bezpečnostní komise, která by se starala o bezpečnost občanů a
pomáhala sboru národní bezpečnosti (SNB). Předsedou zvolen člen MNV Ladislav Krábek č. 21 dne 16. 1.
Cesta na Lázy
V červnu 19. nesjízdná cesta na Lhotské byla občany opravena, aby mohla se svážet z Lázů úroda JZD.
Kanály
Položená kanalizace byla bez jímek téměř po celý rok. V červnu za přispění silniční správy z Bystřice n/P.
se dali do práce cestáři a jímky vybetonovali podél silničního tělesa z obou stran. (Kučera František a Beneš
Bohuslav). Druhé pásmo přes obec opatřili jímkami Ludvík Šípek, Beneš Bohuslav a Novotný Antonín.
Provedla se tato práce v roce 1958, 28. 8.
Oprava kapličky
Delší dobu byla poškozena krytina na kapličce fůrami kolemjedoucími. Ti, kteří se v květnu chodili do
kapličky modlit, jako by neviděli, že zamoká na vazbu. Opravu proto provedl sám kronikář v červenci.
Nový traktor
JZD dostalo přidělen nový traktor, který měl již kompresor a startér. Dojel s ním Alois Uhlíř 13. prosince.
Jsou zde tedy již dva traktory.
Vodovod
V prosinci ve dnech 15. a 16. vykopávají členové JZD ze dvora č. p. 2. trasu pro přípojku k vodovodu do
drůbežárny. Hned na to přijíždějí zaměstnanci STS a montují připojené potrubí.
Drůbežárna
Přesto, že byla drůbežárna kolaudována, pracuje se na vnitřní omítce i v r. 1958 v lednu i únoru. Nestačí se
vytopit prostor vypůjčenými železnými kamny ze školy. Omítka padá a oprava se provádí na jaře v roce
1958. Zbytečná práce, zbytečné vydání.
Rok 1958
Zima
Sníh napadl již v listopadu 1957. V prosinci ale roztál. Bylo 6°C nad nulou. Vánoce se slavily bez sněhu.
30. a 31. prosince opět sníh padá. 1. ledna se otepluje, svítí slunce a opět nastává obleva. 6. ledna sněží a 7.
ledna v noci je velká vánice se silným větrem. Teprve 8. ledna se bouře a vánice tiší. Zaváty jsou cesty,
autobusy nejezdí. Sněhové pluhy silnici protahují. 13. ledna celý den prší. 15. ledna je obleva. Sněhu je
polovina 30 cm. Únor je klidný. Dojíždějí sem lyžaři z Brna auty a autobusy.
3. března je ohromná vánice se severozápadním větrem. Utvořily se 1½ m vysoké závěje. Sněhu je 45 cm.
Zase autobusy nejedou. Koncem druhé poloviny března sníh roztává. Nastávají deště a přeháňky, které
trvají až do 26. dubna.
Výmlat P. J.
JZD provádí i v lednu výmlat ve stodolách, žita, ječmene a ovsa. Členům rozváží obilí na pracovní
jednotky za r. 1957, 2 kg na 1 P. J.
Školení
Předseda JZD Antonín Pilát 6. ledna odjíždí na týdenní školení do městečka Trnávky v okrese Moravská
Třebová.
Inventář
15. ledna provádí JZD soupis zásob a stavů.
Traktorová nehoda
4. ledna dopoledne směrem ke Smrčku jel traktor s řidičem a závozníkem po zledovatělé vozovce. Na
Vlčince prudce zabrzdil, dostal smyk a sjel s náspu 2½ m vysokého na louku Jana Sádeckého, kde se
převrhl, a přední kolo odletělo. Traktor náležel STS v Bystřici. Řidiči ani závozníku se nic nestalo. JZD
pomohlo traktor vytáhnout.
Len
Ve stodole č. p. 9. je v lednu a únoru prováděno odsemeňování lnu na válcovém stroji.
Výroční členská schůze JZD
Výroční členská schůze JZD v Býšovci, jako prvá konala se 20. února 1958 v kanceláři MNV v č. p. 10 v 9
hod. Jako hosté byli Jos. Uher za STS, s. Baráček za SBČS, Robert Vejrosta z Nedvědice za obchod, Josef
Kšica, řiditel školy ve Věchnově za ONV v Bystřici. Členů JZD přítomno bylo 21.
V lednu za pomoci s. Baráčka byl sestaven plán na r. 1958 a uzavřeny účty za r. 1957.
Předseda A. Pilát zahájil schůzi a podal krátkou zprávu o činnosti za rok 1957. Potom byla zpráva
agronoma Al. Uhlíře o výnosech a sklizni. Zootechnikova zpráva (St. Mitáše), zaměřila se na stavy
zvířectva a dodávky.
Účetní výsledky přečetl s. Baráček za místního hospodáře. Skladník přečetl stavy zásob. Jsou velmi slabé.
Do nové sklizně nevystačí. Slámy a sena je nepatrně. Byla na mnoha polích, které zemědělci jen nepatrně
hnojili, úroda nedostačující. Obilí se tu sklízelo 8 až 10 q po hektaru. Sena 12 q.
Dotazů bylo málo. Pracovní jednotka byla 10 Kčs. Zálohy se vyplácely 6 Kčs na jednu odpracovanou
jednotku. Hosté byli na obědě u členů představenstva. Odpoledne se přečetl plán výrobní a příjmový na rok
1958, pak následovala beseda, při níž se zazpívalo i víno popilo z Jižní Moravy.
Štěrk na silnici
Již koncem roku 1957 vozila silniční správa štět a štěrk na vozovku od Věchnova. V lednu již se vozil štěrk
do obce a dále ke Kotrásu. Urovnával jej do jehlanu J. Smolík z Věchnova. Práce mu šla dobře od ruky.
Byla to příprava na válcování. Vozovka byla špatná, jámy až 15 cm hluboké zely kus po kuse. Rychlá jízda
byla nemožná, postrach motoristů!
Hnoje
V únoru se vyváží koňmo na saních hnůj z jednotlivých hnojnišť. Ukládá se na velké hromady pro jarní
hnojení.
Brusič
Do vesnice přijíždí ze Čtyř Dvorů u Prosetína brusič, brousí nože, nůžky, břitvy, opravuje deštníky. Jeho
návštěva bývá po půl roce.
Šachy
2. února se zahájilo společné hraní šachů v kanceláři MNV. Několik mladých ovládalo základní pravidla
této královské hry. Ale dost bylo těch, kteří o hru nejevili zájem ani snahu pochopit a poznat radost
z vítězství i porážky. Hra byla přenesena do školy a na jaře skončila. Také několik dospělých hru znalo, jen
škoda, že nešli ve hře příkladem!
Snížení dodávek
Okresní národní výbor v Bystřici n/P. snížil na žádost JZD dodávkovou povinnost na rok 1958 o 10%
z původního plánu. Stalo se tak 27. února.
25. únor
Desáté výročí vítězství pracujícího lidu bylo vzpomenuto na schůzi za přítomnosti zástupců patronátního
závodu MEZ Nedvědice. Řiditel s. Barkovec objasnil význam oné události. Schůze proběhla 24. 2.
MDŽ
Dne 9. března oslavily ženy ve škole svůj den. Referoval Josef Smolík, účast dobrá. Vložku předvedli žáci.
Nesváry JZD
Předseda JZD, dobrý zemědělec ve zkušenostech, má rád dobrou práci, pořádek na pracovišti. Žádá, aby
agrotechnické lhůty byly vždy dodržovány, nevznikaly prostoje, aby výtahy na výboru v zemědělství byly co
nejnižší. Proto někdy ostře pronesený názor se v představenstvu i některým členům nelíbí. Vznikají hádky,
osočování, pokládání funkcí, neplnění usnesení, činí se těžkosti v provozu, práce se dělá pomalu, záměrně
podrývá se schopnost předsedy. Zlé dominuje.
Svod krav
Dne 9. dubna se svedly dojnice do č. 1 a 8 několik do č. 15. Jalovičky se ustájily v č. 7 a 9. Telata v č. 5.
Očekávalo se, že se dojivost zvýší, nestalo se tak.
Sláma, seno
JZD kupovalo slámu, kde mohlo. I sena bylo třeba. ONV zprostředkoval koupi kukuřičné slámy v JZD
kolem Bratislavy. Družstevníci ji tam odjeli s jinými JZD nakládat. Sena koupili na 70 q.
Práce v lese
Zahájení lesních prací bylo 17. března, kdy ještě je hojně sněhu. Ukončeny byly 15. dubna.
Elektrická přípojka, instalace
Pro drůbežárnu, která se na jaře nově omítala, 8. dubna staví novou přípojku od č. 1, obvodní montér K.
Kobylák z Nedvědice. Instalaci uvnitř drůbežárny provádí MEZ Nedvědice (Ladislav Chytrý), syn
zdejšího Josefa Chytrého č. 27.
Jaro 1958
Střídají se mrazy se sněhovými přeháňkami, vánicemi, oblevou a táním. 23. března silně sněží po celý den.
Tání jest v 1. týdnu dubnovém, pod mezemi a na cestách je sněhu plno. 10. dubna mrzne a sněží. V květnu
často prší. Stromy kvetou koncem května. Deště poškodily květenství, které proto zčernalo, opadalo. Jaro je
chladné. Tráva roste pomalu.
Jarní práce
Pole se vláčí v dubnu. Setí začalo 26. dubna na jižně obrácených polích v lehčích půdách. Sázení brambor se
ukončilo 7. června.
Stav dobytka
Výživných látek v píci jest málo. Siláž z kukuřice podporuje měknutí kostí. Tou se převážně krmí. Dobytek
nemůže se postavit, družstevníci musí jej zvedat, hlavně dojnice. Mléka je proto málo, průměr 1 l na dojnici
za den.
Poradci
KNV poslal sem Jaroslava Floriána a Františka Cahu z královopolské strojírny, aby přispěli pomocí
v JZD. Po týdenním pobytu se vrátili domů.
1. máj
Oslavy 1. máje byly v Bystřici. Jelo tam na ozdobeném traktoru a přívěsu 12 dospělých a 10 dětí. Účast
byla celkově mohutná, velkolepá výzdoba a průvod s alegorickými vozy. Před polednem se účastníci
navrátili. Pak se pracovalo v poli.
9. květen
V předvečer státního svátku osvobození R. A. 8. května konala se na MNV slavnostní plenární schůze.
Vzpomnělo se radostných dnů osvobození a obětí, které národy přinesly, aby zlomili nacistickou hrůzovládu
a tyranii.
Siláž
Siláž se zavážela pro skot do chlévů v dávkách na kus. Poslední rozvoz jest 24. května. Byla v kolně č. 5.
Plemeník
V domě č. 2 se choval plemeník. Ten byl 15. května vyměněn za nového.
Povolávání branců
31. května v noci byla vyzkoušena rychlá branná povinnost. Kamiony svážely brance přímo z postelí.
Odtud jel Jaroslav Krábek č. 22. Po několika dnech se navrátil.
Senoseč
Tráva narostla. Zemědělci říkají, že je řídká. Ale to je již pravidelný zvyk. Kosení začalo 7. června. Při
kosení pomáhaly brigády z MEZu a z OV KSČ v Bystřici. S domácími sekáči kosilo i 20 mužů. Sušení a
svoz se protáhlo až do 31. července. V červnu jsou parné dny i časté přeháňky. Seno na zemi vymoká a
v kupách hnije. Znehodnocuje se. Brigády byly 11. a 15. července, a OV KSČ.
Nový předseda JZD
Dne 27. června byl volen nový předseda JZD. Stalo se tak na příkaz předsedy místní organizace
komunistické strany Ludvíka Šípka. Schůze probíhala v kanceláří MNV v č. 10. Přítomno bylo 10 členů
družstva, 3 nedružstevníci a 2 zástupci patronátního závodu MEZ. Jako důvod pro volbu uváděl předseda
MO KSČ, že dosavadní předseda JZD je u členů neoblíben a některé maličkosti, které se ani nedaly ověřit.
Pilát Antonín na své funkci netrvá, naopak rád bude, když někdo toto zodpovědné místo převezme, že
odpadnou mu velké starosti a povinnosti, poněvadž jeho dobré snahy v představenstvu nenalézaly
pochopení, neboť mnoho funkcionářů toužilo po předsednictví a volnosti v jednání z osobních zájmů.
Vyhlédnutý nový předseda Josef Patloka mladší, č. p. 2 funkci přijímá a ujímá se vedení.
Řepa
V teplých a vlahých dnech června narostla nečekaně velká tráva a plevele. Družstevnice sami nestačily ji
okopat a plevel zničit. Po několik dní po 7. červenci pomohly ženy z MEZu okopat řepu, byly povětšinou
ze správního oddělení závodu.
Chata
Bohumil Hulák z Rajhradic koupil si pozemek na Vršku u Pastviska od Josefa Patloky č. 2 na stavbu
chaty. 20. července upravuje místo a montuje chatu objednanou u krkonošských závodů dřevařských.
Krajský agronom
23. července byl zde na kontrole krajský agronom. Pohlédl pole a zemědělské objekty. Nadšení nebylo ve
tváři mu poznat.
Žně
Kosení žita počalo poprvé 31. července za Bučinou. Kosí se ručně, brigáda MEZ o 20 sekáčích a 20
pracovnících stavějících panáky. Do práce sem přijeli po zaměstnání. Práce šla za všeobecného veselí dobře.
Na rovinách se kosilo samovazy. Většina žita se požala do 15. srpna a hned se mlátí 18. srpna se kosí
ječmen, 24. srpna oves. Poslední fůry žita se odvezly 17. září, ovsa 30. září.
Dodávka
První vymlácené žito odváží se 17. srpna do výkupního závodu do Bystřice. (28 q).
Rané brambory
Rané brambory pro potřebu družstevníků se vybírají na Věženském 13. srpna. Je jich dosti.
Havárka
V obci jest 1 tunové auto v č. 18. Řídí je Ladislav Krábek. 16. srpna se přelomila u zadního kola náprava.
Stalo se tak při odvozu písku ve Žlebech.
Houby
Vlhký srpen, hlavně 33. týden, dal narůst v lesích a lukách nesčetnému množství hřibů, kozáků, křemenáčů
a jiných hub. Lesy se jen hemžily sběrači i až z Brna. Suší se, zavařují a nakládají do soli.
Léto
Duben studený, vlhký, květen teplejší, střídají se pěkné dny s častými přeháňkami. Červen je značně teplý,
přeháňky jsou denně ve druhé polovině měsíce. Od 14. do 18. je velmi krásně a teplo. V červenci kralují
přeháňky a bouřky.
Bouře
18. června prvá bouře vynikala dlouhými blesky, silným burácením, nepatrným deštěm. Jak rychle od
západu se přihnala, tak rychle zanikla. Jen trochu prach pokropila a zvířila. 3. července bouře přikvačila o
22 hodině, obloha se zatáhla, déšť neustal až ráno v 7 hodin. 12. července je bouře o 14 hodině. 22. července
o 16 hodině prší, 27. července o 18 hodině za bouře vydatně prší. 29. července bouře s deštěm o 15 hodině.
2. srpna bouře a déšť ve večerních hodinách. 16. srpna obloha z večera úplně zčernala, vítr přihnal bouři od
západu a doprovází ji silným deštěm. Potom je 8. září bouře odpoledne, prší. V říjnu je bouře 6. a 12., kdy
blýská se a hřmí o 24 hodině. Prší až do rána.
Len
Len vytrhaly ženy 6. srpna. Po vyschnutí byl odvezen do stodoly č. 9, kde se odsemenil a odvážel na rosení.
5. října se již urosený obracel a později odvážel do tírny v Domanínku. Asi 90 q lnu zůstalo venku.
V prosinci jej přikryl sníh.
Válení silnice
4. září uzavřela se silnice pro dopravu. Přijely dva parní vály, skrejpr s traktorem. Rozhrnuly štěrk a začaly
válet silnici od Bystřice až po Kotrás. Práce trvaly 16 dnů. Motoristé jsou rádi.
Veřejná studna
Za školní zahradou je veřejná studna. Roubení se rozpadalo. Zákryt z trámku shnil. Do studny tekla špína,
byla obava, aby uživatelé vody neonemocněli. Proto se dohodli, že sami studnu a pumpu opraví, když
MNV dá cement a dřevo. Nakopali Pod Lesnou říční písek. Teprve nyní se poznalo, že NV nemůže
materiál koupiti. Zadal proto opravu OSP v Bystřici. 8. září sem přišli studnaři vedeni s. Juříčkem a dali se
do práce. Byli i mechanizačně vybaveni. Kolem studny dali jíl, skruž a novou pumpu. Studnu vyčistili.
Oprava trvala 10 dnů. Náklad byl 6 000 Kčs.
Polární záře
V 19 hodin dne 4. září na severní obloze se ukázala polární záře. Bylo nad sebou několik rudých pásů až po
nadhlavník sahajících. Polární záře se zde objevila před 20 léty. Lidé zase říkají, že nevěstí nic dobrého.
Otavy
5. září brigáda 11 mužů z MEZu Nedvědice posekla po několika dnech většinu otav. Špatně se sušily. Něco
se odvezlo a značná část otav zůstala v kupách nesklizena.
Ovoce
Ranních třešní bylo málo, více je podzimních druhů. Při vlastním otrhání 1 kg byl za 1 Kčs. Hrušek je úroda
průměrná. Vykupují se za 1, 50 Kčs. Jablek je také více zimních odrůd 2, 50 Kčs výkup. Švestek dost, méně
však dozrálých, sladkých. 1 kg vykupuje se za 1-1, 50 Kčs. Ovoce vykupuje místní jednota. Týdně se ovoce
odváží do zpracovatelských podniků-Fruty.
Brambory
Také letos se vyskytla mandelinka na bramborách. Zachvácená ohniska pohazují se přípravkem DDT.
Úroda není špatná, jak se předpokládalo. Hlavní sklizeň začíná 1. října. Pomáhá brigáda z MEZu.
13. října přijeli absolventi průmyslové školy z Brna. Začalo pršet vytrvale po celý den, proto se brigáda
vrátila do Brna. Práce byla přeháňkami přerušována. Sbírající byli promočeni, brambory se obalovaly
hlínou. V nedělích se nesbíralo ani se brambory na dodávku neodvážely. Výkupní závod srážel 10% váhy na
hlínu. Odváží se průmyslové „Blaníky“. Škrobu mají málo. Brambořiště se všechna nepřeorala.
Pastva
Ustájený skot pasou příslušníci rodin na lukách, strništích. Tráva se zelená po častých deštích. Pastva se
ukončila 22. listopadu, kdy začaly mrazy. Ušetřilo se tak mnoho píce, která je letos hodně znehodnocená
vyluhováním za dešťů.
Setí
Setí žita, pšenice a poprvé ozimého ječmene je uskutečňováno až v říjnu. Přípravě půdy se nevěnuje žádná
péče. Pole se zoře, uvláčí a zasévá.
Cesty
Polní cesty jsou k nepoznání. Družstevní dva traktory je rozjezdily, stojí v nich kaluže bláta a vody, které
stříká daleko, okraje jsou koly urvány. Traktoristé cestám se vyhýbají, neboť bouře je vybraly, nikdo
neopravil, leží zde balvany. Proto se jezdí po poli, a tak jsou nové cesty pro odvážení úrody, nebo dovážení
hnoje na pole. Cesty po vesnici jsou hluboké, bláto za dešťů, v němž se občané brodí. Nikdo se o nápravu
nestará. Kamene kolem obce je až, až. Není prý čas, říkají na MNV.
Řepa
Poslední fůra řepy byla odvezena z pole 16. listopadu.
Podzim
Již v září 19. a 20. dolehly na kraj silné mlhy, že nebylo na 10 kroků vidět. Může se říci, že téměř není dne,
aby dešťová přeháňka neztížila zemědělské podzimní práce. Jen v listopadu prvé tři týdny jsou bez dešťů.
20. října z rána je na střechách domů a stodol sníh, ale ve dne mizí. 24. listopadu se tvoří na stromech
jinovatka, ochlazuje se celý týden a 30. listopadu sněží. Ještě 1. prosince se přeorává brambořiště a 2.
prosince sněží a mrzne. Je 6°C pod nulou. 3. prosince je -12°C mrazu. 7. sněží. 51. týden je teplý a +6°C,
sníh roztál a ještě 22. prosince oře se koňmo.
Orba
Podzimní hlubokou orbu provádí STS svými traktory a pluhy. Podmítka se většinou vynechává. Oře se
hluboko, až se na povrch dostávají kameny a balvany. Často u pluhu některá z pěti radlic se ohne nebo
ulomí. Dříve zemědělci říkali, že se zde hluboko orat nedá.
Přednášky
V listopadu a prosinci byly zemědělské dny, které měly členům JZD objasniti rajonizaci zemědělské výroby.
O tomto tématu zde na MNV přednášel už Bureš z ZTŠ. MVDr. Zelenka podává výklad o nemocích
domácích zvířat. Jan Šípek o pojištění. Průměrná návštěva byla 15 družstevníků.
Pojízdná prodejna
Ve 49. 50. a 51. týdnu t. r. vždy v pátek sem přijížděla pojízdná prodejna masa. Občané kupovali. Byla to
prodejna jednoty. Prodávala přebytky vykoupené od jednotlivců i JZD. Po těchto týdnech již nepřijížděla.
Cihly
Národní výbor měl dovezeno 20 000 cihel, které dříve uložil na zahradě u kovárny č. 16. Bylo to vlhké
místo. Mnoho cihel se rozpadlo. Některé byly půjčeny JZD v Rožné a MNV ve Zvoli na stavbu požární
zbrojnice. Zbytek asi 10 000 kusů uvolil se uschovati Jan Šípek, účetní JZD č. p. 4. ONV by poskytl na
stavbu kanceláře MNV značnou finanční podporu. Odpovědní činitelé se však nestarali o uskutečnění.
Výmlat
V prosinci mlátí se obilí stažené ve stodolách na mlátičkách, které jsou provozuschopné, pokud to počasí
dovoluje. Obilí se ukládá na sýpky ve staveních.
Komín u č. 16
Budova č. 16 kovárna a bývalý chudobinec jsou v mizerném stavu. Komín kovárny je rozpukaný, jednotlivé
cihly trčí a jest obava, že se zřítí. To se také stalo 14. prosince, kdy silný vítr část komína povalil, prorazila
se střecha do chléva a kovárny. Nájemce závadu viděl, ale neodstranil. Štěstí, že ukroucení komína bylo
v noci, proto nikdo nebyl zraněn. Budova patří MNV.
Stavby
V čas pracovního volna a o prázdninách pustil se do opravy domku č. p. 22 syn majitelky Anny Krábkové,
Jaroslav. Nakopal štěrkopísek v Mezilesné, nakoupil cement, cihly, vápno uhasil. Dřevěný přístavek
z jihozápadní strany strhl, vybetonoval základy a postavil cihlovou zeď. Vchod dříve z jižní strany přeložil
na severní. Přístěnek zastřešil. Pak se pustil do vnitřní přestavby. Zdil, nahazoval sám.
Veranda
V červenci u č. 11 pokládá se kanalizace, která zachycuje odpad z hnojiště a vodu z okapu. Ke kanalizaci se
přistavuje veranda z části zasklená, chrání vchod do budovy.
Skot
V srpnu u č. p. 10 staví si Josef Hulák na cementovou podezdívku drátěný plot sestavený z dílů.
Podezdívku si připravil dříve.
Zaměstnání
Věra Nedomová č. p. 1 převedená byla reorganizací z výkupního závodu v Bystřici n/P., kamž denně odtud
autobusem dojížděla, do výkupního závodu v Tišnově. Také tam denně dojíždí vlakem z Nedvědice. Do
Nedvědice a zpět chodí pěšky.
Léčení v nemocnici
Během roku 1958 byli léčeni v nemocnici v Novém Městě na Moravě: Kaňková Helena č. 9, Alžběta
Nedomová č. 8, Věra Šípková č. 23, Chalupník Josef ml. č. 16.
Úrazy
Na úrazy byli léčeni v uvedené nemocnici: Josef Lukas st. č. 17, převržení traktoru. Ludvík Šípek č. 23, 4.
8. tohoto roku při řezání dřeva na cirkulárce. Antonín Pilát č. 8, 19. 9. tohoto roku kopnut koněm v č. 15.
Zemřeli
8. ledna 1958 zemřela Marie Krábková, č. p. 21 po delší nemoci. 11. února 1958 Jan Krábek, č. p. 22 ve
věku 84 let. Marie Krábková dosáhla věku 74 let. 15. března zemřel v nemocnici v Brně František Smolík,
obchodník a bývalý hospodář na usedlosti č. p. 7. Pochován jest jako ostatní v Nedvědici. Dožil se 71. roků
věku.
Narození
V roku 1958 se narodili na porodním oddělení novoměstské nemocnice: Josef Krábek, 6. 3., syn Josefa
Krábka, stolaře č. p. 18.
Josef Nedoma, 7. 11. syn Josefa Nedomy mladšího č. p. 1.
Svatby
Dne 30. srpna 1958 provdala se schovanka u Antonína Piláta č. p. 8 za Františka Fendricha, vedoucího
prodejny Jednoty ve Věchnově. Rodáka tamtéž. Dostala bohaté vybavení a přistěhovala se do Věchnova.
V listopadu oženil se Jaroslav Nedoma, č. p. 13. Za manželku si vyvolil sl. Jaroslavu Vostrejžovou
z Janoviček u Bohuňova, dceru zemědělce. Mladá paní se sem přistěhovala.
Oteplení o vánocích
V 51. a 52. týdnu těsně před vánočními svátky zavál jižní vánek. Je 6°C nad nulou. Sníh roztává a mizí,
země rozmrzá. Družstevníci přeorávají brambořiště. Na písčité půdě se brambory z přeorávky sbírají.
Dohlížecí výbor
Po uvedení Jednotky v činnost, ustavil se ze členů dohlížecí výbor, který má kontrolovat prodejní sortiment.
Jest pětičlenný. Předsedou byla zvolena Věra Šípková č. p. 23. Velké pole působnosti nemá, neboť je to jen
jakýsi sbor poradní.
Lázeňské léčení
V dubnu na třítýdenní lázeňské léčení do Luhačovic odjel léčiti cesty dýchací předseda JZD Antonín Pilát
č. 8. Vrátil se 1. května.
Nemocnice Tišnov
V tišnovské nemocnici byla léčena Vilma Uhlířová č. p. 3.
Kino
V roku1958 bylo uspořádáno ve škole 20 filmových představení. Průměrná návštěva na jednom představení
byla 31 osob. Názvy představení: Liána, Poplach v cirkuse, Prokleté peníze, Anděl s hor, Koráby útočí,
Cesta ke štěstí, Chodové, Cesta naděje, Kam s ním, Návštěva z oblak, Žádný strach před velkými zvířaty,
Strakonický dudák, Stopy ve sněhu, Snadný život, Tetička, Stříbrný vítr, Přicházejí ze tmy, Cesta ke
hvězdám, Anděl na horách.
SČSP
Místní organizace svazu československo-sovětského přátelství samostatně se neschází. Členové národního
výboru jsou všichni organizováni v místní odbočce. Všechny záležitosti a besedy o sovětském svazu jsou po
schůzích národního výboru.
Místní národní výbor
Zasedání národního výboru je po třech měsících. Rada, která vyřizuje správní záležitosti, schází se dle
plánu čtrnáctidenně.
Organizace KSČ
Místní organizace má 8 členů. Předsedou jest Ludvík Šípek č. p. 23. Činnost je slabá. Rozhodnutí nejsou
souhlasná.
Lidová knihovna
Knihovna má celkem 437 svazků. Čtenářů: 11 dospělých a 16 dětí. Průměr výpůjček na čtenáře jest 5 knih.
Poučná zemědělská literatura jest dobrá, ale málo čtená. Ani funkcionáři JZD si ji nevypůjčují!
Politická literatura se vůbec nečte.
Hasiči
Dobrovolná organizace hasičů má 20 členů. Scházívá se na výročních členských schůzích. V létě cvičí se
strojem. Obsluha stroje čítá 9 mužů, každý má na starosti určitou práci. Ovšem každý musí znát všechny
úkony, aby mohl druhého vystřídat.
Rok 1959
Družice
V sovětském svazu byla vypuštěna 2. ledna prvá družice, která počala obíhati kolem země. Družici vynesla
raketa, jež dala družici rychlost 12,2 km za 1 vteřinu, aby překonala sílu přitažlivosti zemské. Oběh družice
kolem země trval 90 minut. Ve večerních hodinách někteří občané (Pilát Antonín č. 8), spatřili družici jako
jasnou hvězdu rychle se pohybující na západní straně od jihu k severu. Celý svět se podivoval nad technikou
SSSR a nad tím, že svaz je prvou zemí, která let do vesmíru uskutečnila.
Mlácení
Začátkem ledna se provádí ve stodole v č. 5 výmlat ovsa. Vymlácených 190 q ovsa bylo uskladněno na
sýpkách. Ve stodole č. p. 2 se vymlácel ječmen. Výtěžek byl 70 q.
Výrobní plán JZD
Od 20. ledna sestavují funkcionáři JZD v kanceláři NV celoroční výrobní a finanční plán na rok 1959.
Pomáhají pracovníci z ONV s. Střešňák z STS, ing. Jos. Janeček a ze státní banky s. Baráček.
Plán schvaluje členská schůze JZD.
Hnojiva
V lednu se dovážejí umělá hnojiva. Uskladňují se do otevřené kolny v č. 1.
Volba poslance N. S.
Dne 1. února volili občané zapsaní ve voličských seznamech nového kandidáta do národního shromáždění
Josefa Tatíčka, člena JZD z Prosetína za poslance na zbývající období. K pěti nemocným občanům přišli 2
členové volební komise pro hlasovací lístky. Až na jednoho voliče, který byl mimo obec, volební lístky dali
na jméno Josef Tatíček.
Křidlice
V únoru vozí JZD traktory z Brna novou křidlici na plánovanou stavbu kravína. V téže době dovezlo
JZD pro člena Stanislav Mitáše č. 5., 2 000 kusů křidlice na opravu střechy u budovy.
Mléko
Dojivost družstevních krav jest velmi nízká. Celkový stav 62 dojnic dává pouze 40 l mléka denně. Krmí se
řezankou ze slámy. Sena a otav není. Zemědělci zkrmované slámě říkají: Bílé seno! Taková situace jest i
v jiných JZD.
Rozvoz krmiva
Sklad sena byl ve stodole č. 3. Odtud se krmivo rozváží do chlévů, kde je po svodu skot ustájen. Dávky jsou
nepatrné, 3 kg sena pro kus a den. Ovšem na plánovanou dobu nevystačily.
Příušnice
V lednu a únoru téměř všechno žactvo onemocnělo na příušnice. Po 10 dnech choroba mizela.
Výroční schůze JZD
Na členské výroční schůzi JZD v Býšovci, která se konala 5. února v 9 hodin, byli přítomni: za STS s. ing.
Jos. Janeček, za ONV s. Josef Kšica z Věchnova, za státní banku s. Baráček, za patronátní závod MEZ
s. řiditel Barkovec a 20 členů JZD.
Předseda JZD Josef Patloka podává zprávu o počtu a stáří členů. Skladník Alois Smolík st. informuje o
výsledku sklizně a zásob krmiva. Agronom Alois Uhlíř předčítá plán na r. 1959. Plánovaná pracovní
jednotka bude 10 Kčs. S. Barkovec vysvětluje patronátní smlouvu.
Přehled finančního hospodaření JZD uvádí za účetního s. Baráček. Zootechnik Stanislav Mitáš seznamuje
přítomné se stavem živočišné výroby a stavů.
Odpoledne se volili funkcionáři: předseda, Josef Patloka, zootechnik, Stanislav Mitáš, agronom, Alois
Uhlíř, členy představenstva, Lukas Josef, Jan Sádecký, Miloslav Pilát. Dozorčí komise, Smolík Alois ml.,
Krábková Anna a Věra Šípková. Skladník je Smolík Alois starší.
Schůze se usnesla: soutěžiti s JZD Dolní Čepí. Po schůzi byla družná zábava. Byly zákusky, pivo i víno.
Výborně bavil s. Baráček.
Lední hokej
17. února večer sehrála Rudá Hvězda z Brna hokejový zápas s nedvědickým klubem. Vyhlášení Brňané
přilákali nesčetné množství diváků. Z obce šlo na zápas se podívat 5 osob „fanoušků“.
Hnůj koupě
V únoru odváží se na saních hnůj ze dvorů na pole do kup. Práce se konají vesměs ručně. Hnoje je málo,
nestačí na pohnojení pozemků. Proto JZD koupilo 200 q hnoje z výkrmny z Klečan, který potom v dubnu
dováželo traktorem přímo na pole a družstevníci jej ihned rozhazovali, aby se součastně zaoral.
TBC u skotu
19. února prováděli veterináři z Bystřice zkoušku tuberkulosy u skotu. Objevili několik případů, a tak
nemocný skot se izoloval do stáje v č. 6.
Travina pro seno
Na honě zvaném v Trní, se pěstovala prvá travina pro seno. Přesto, že se pozdě sklízela, vymlátilo se asi 80
kg semene. Pěstovala se lumka vonná.
Len
Na podzim roku 1958 sklízel se len již urosený do stodoly č. 9, ale neodsemeněný. 21. února po výmlatu
lumky vonné začíná se s odsemeňováním, lidé říkají drhnutím. Stonky se svazují do otepi a nakládají na
přívěsy. Naložené fůry se odvážejí traktorem do tírny v Domanínku. Při rosení vypadalo mnoho semene, což
zavinilo značné peněžní ztráty. Semeno se prodávalo za 600 Kčs za 1 kg.
První televizor
28. února si dovezl z Elektry v Bystřici n/P. nový televizor, prvý v obci, Ludvík Šípek č. p. 23. V obci byl
velký rozruch a dohady, kdo bude pozván na televizi. Televizory byly drahé, 6 000 Kčs jeden kus.
Nový účetní JZD
2. března vzdal se své funkce účetního v JZD p. Jan Šípek č. 4. Novým účetním byl zvolen Ludvík Šípek
č. 23, zaměstnanec OV KSČ. Návrh podal předseda.
Zlevnění
8. března bylo vyhlášeno zlevnění některých druhů spotřebního zboží. Týká se to hlavně másla, mouky,
cukru, obuvi, textilií a určitých druhů praček. 1 kg cukru byl levnější o 1, 60 Kčs. Nyní je za 8, 40 Kčs.
Veřejnost přivítala toto rozhodnutí vlády s uspokojením.
Plesy
Za společenskou místnost sloužil do zrušení místní hostinec v č. p. 1. Tam občané chodívali po roce 1945 na
veřejné schůze, kde se dovídali o správních záležitostech národního výboru v otázkách zemědělských a
politických. Konaly se zde i taneční zábavy, věnečky a plesy. Místnosti jsou malé, proto vždy přeplněné
návštěvníky z okolí i domácími. Místní občané po uzavření hostince chodí do okolí za zábavou, hlavně do
Smrčku, Věžné, Rožné, Ujčova, Dolního Čepí, Bystřice a Nedvědice.
Lesní práce
V březnu vyřezává se tyčovina na Lázích. Odstraňují se břízy ze smrkového porostu, tvoří se nové cesty.
Dřevina dává se na hromady, které si pracující odvážejí po skončení prací pro své použití v domácnosti a
hospodářství.
MDŽ
Mezinárodní den žen byl oslaven 7. března ve zdejší škole. Přišli i rodiče z Pernštejnských Janovic.
Jetelové semeno
Jetel na semeno začal se mlátiti od 6. do 19. března ve stodole č. p. 9. Namlátilo se několik q kvalitního
semene. 1 kg se prodával od 25 do 40 Kčs.
Rozmístění dětí
Národní výbor na schůzi konané 19. března projednával otázku vystupujících dětí ze střední školy, kam
mají býti pro jejich budoucí povolání umístěny. Jedná se o Josefa Lukase, Marii Krábkovou a Olgu
Uhlířovou. Josefu Lukasovi schválil umístění v MEZu Nedvědice. Marie Krábková žádá do Krasu
v Bystřici a Olga Uhlířová také. Žádosti tlumočí otcové na schůzi přítomni. Alois Uhlíř klade si podmínku,
že jeho dcera Olga půjde jinam do zaměstnání než do zemědělství, půjde-li Marie Krábková do Krasu. Při
hlasování o propuštění M. Krábkové, nikdo ze členů národního výboru nezvedl ruku pro a také ne proti
propuštění. Alois Uhlíř rezolutně prohlásil, že děvče do zemědělství nedá. V takových otázkách bojí se
členové národního výboru vyjádřit a obávají se, aby nebyli terčem útoků. Způsob rozmístění dětí není
správný, neboť není tu přesvědčení a záliba dětí na prvním místě. Hledají se postranně různé cesty a vlivy
„shora“, to je příčinou zlostí a nesvárů.
Kukuřice
Okresní národní výbor, zemědělský odbor, má zájem, aby bylo v JZD dostatek krmiva. Posílá proto do
schůzí své zástupce, aby přesvědčili zemědělce družstevníky o nutnosti setí kukuřice. Tak tomu bylo na
společné schůzi NV, JZD a KSČ dne 19. března. S. Střešňák zástupce ONV říká, že JZD musí oset 5 ha
kukuřicí a 5 ha řepou. Družstevníci se brání proti tomu, říkají, že osejí plochu, kterou sami uznají. ONV
vymění semeno kukuřice za jiné obilí.
Jarní práce
Teplejší počasí uspišuje jarní práce, které začínají již 20. března. První byli soukromí zemědělci, kteří po
oschnutí půdy ji usmykovali a zahájili jarní setbu ovsa a ječmene. Po nich dali se do práce družstevníci.
Meliorační komise
11. března sešla se zde vodoprávní komise utvořená ze 2 zástupců KNV, 2 zástupců ONV a místního
JZD. Prohlédla zamokřené pozemky Pecinovy za Vanůvkem a uznala je jako nejvýše nutné je odvodniti.
Vypracují se potřebné plány a začne se s prací co nejdříve.
Úklid na loukách
V březnu urychleně se uhrabují louky. Tráva se zelená. Odnášejí se kupy nesklizené otavy z uplynulého
podzimu do křovisek, nebo lesa. Krtiny, jichž je na sušších loukách jako by naseto, se rozhrnují smykem
nebo železnými ráfy z kol.
Oheň v Josefově
V pondělí 23. března o 2 hodině v noci vyhořelo stavení č. p. 5 v Josefově. Náleželo zdejšímu občanu Aloisu
Pilátovi č. p. 28, který je koupil a svému synu Vilémovi postoupil. Budova byla z části dřevěná. Oheň
vznikl z neznámé příčiny. Dům vyhořel do základů. Býval tu hostinec s pěkným sálem.
Rodina Viléma Piláta neměla kde bydlet, proto se přestěhovala sem do vesnice k otci Aloisu Pilátovi a
k Stanislavu Mitášovi. Odtud docházeli odklízet spáleniště, aby si mohli postavit novou budovu. Potřebné
dřevo poskytl jim otec a část příbuzní.
Stavební kámen
Bývalý zdejší občan Jan Sommer, hospodařící na zemědělství č. p. 3, měl v Nedvědici polovinu domu.
Místnosti byly značně vlhké a nehodící se k bydlení, proto rozhodl se, že si postaví rodinný domek. Koupil
si v Nedvědici pozemek a počal s přípravou ke stavbě. Odtud vozil kámen, který zbyl po stavbě domu č. 3 a
také stavební dřevo, které dostal od švagra Aloise Uhlíře. Vše odvezeno traktorem, jakož i v dubnu kácená
kulatina na Březenské.
Stromy se zelenají
Vlivem teplejších dnů a hlavně častých přeháněk začínají se břízy, a potom i ovocné stromy, zelenat již
v polovině dubna. Květy poškodily mrazíky, přeháňky, které byly téměř každodenní. Včely málo vylétaly,
proto velmi mnoho květů jednak zčernalo a jednak zůstalo neopylených. Jen pozdní druhy, kvetoucí až
v květnu, odkvetly lépe a dalo se očekávat, že dají lepší úrodu.
Rané brambory
Zdejší zemědělci velmi zřídka sázeli rané brambory, ač při nákupu začátkem července se platí za 1 kg 8 Kčs.
Konzumují se brambory krasavy (polorané), nebo akrseny (pozdnější). Proto JZD zasázelo 17. dubna část
plochy ranými bramborami (erstlinge), aby družstevníci nemuseli drahé brambory v místní Jednotě
nakupovati, bývá jich i v prodejně poskromnu.
Polní práce
Většinu polních prací vykonávají ženy. Ať je to uhrabování luk a jetelišť, sbírání kamene, kterého je zde
hojnost, jak svědčí mohutné skalky a rovnané hráze podél polí, sázení bramborů, vysazování tuřínu,
kapusty, jednocení a okopávání krmné řepy, které se zde říká „burgině“, rozhazování řádků trávy po sečení
luk, obracení sena a otav, rozhazování hnoje vidlemi, odebírání řadu při obsíkání obilí kosami, potom
okrajování a čistění řepy. Muži jezdí s koňmi, a to hlavně starší, vláčejí, orají, kosí louky a jetele. Obsíkají
obilí pavouky, vyorávají brambory, nakládají fůry, vážou obilí, válí pole, nakládají plné pytle. Mladší jezdí
s traktory. Mechanizace jest teprve v začátku. Ženy i muži společně rozhazují umělá hnojiva. O žních
stavějí panáky. Sbírají len a rozkládají k rosení.
Řepa
Na Věchnovském se strojem vysela krmná řepa dne 4. května. Pěkně vzešla. Plečkování prováděli mladí
chlapci, kteří opustili střední školu, velmi neodborně a nedokonale. To způsobilo, že plevel bujel v dobře
pohnojeném poli a řepa očividně zarůstala. Ženy ani nestačili ji proplet a okopat. Zůstaly řady bez ošetření.
Chyběla dobrá rada a pomoc mladým, snad i zodpovědnost.
Neshody
Společná práce má značné výhody, jde rychleji, lehčeji, pozorněji. Ovšem i stinné stránky se tu projevují,
neboť dochází k osobním střetnutím pro různé názory a povídačky vystupňující se až v hádky a výčitky.
I špatná docházka do práce, hlavně opožděná a předčasný odchod zaviňují napětí mezi pracujícími, protože
jde o pracovní jednotky. I hovor nebývá na výši, postrádá vtipu, někdy slušnosti, dobré zajímavosti a
poučení, zdravých názorů a tam, co je třeba zlepšit jak to, či ono snadněji vykonat, aby nízká jednotka se
zvedla.
Stává se často, že skupinář či agronom při práci chybí, aby mohl řídit nejen práci, ale také debatu či
případnou zábavu.
Vysázení lip
Lesní správa dodala 3 000 sazenic malých lip pro JZD, aby byly vysázeny na některá holá místa v lesích.
Sazeničky byly asi 20 cm vysoké a vysázely se 6. dubna v Korytinách, Lázích a Podlesnou, povětšinou do
stinných holisek.
Brigádník JZD
Na brigádnickou práci v JZD se přihlásil Ivan Mitáš do MEZu Nedvědice. Práci nastoupil 1. prosince
1958 a navrátil se 31. března. Pochvaloval si slušný výdělek.
Brambory
Výsadba brambor se ukončila 15. dubna. Brambory se ve sklepech přebíraly a značná část vykrajovala.
Sázely se krmné Blaníky, Krasavy jedlé.
Co se selo
Na jaře se vysel oves, ječmen, směska, hlavatice, kapusta, len, mák a kukuřice, naposled 23. května. Jetel
dvousečný se vysel do ovsa jako podsev.
Uklizečka školy
10. dubna nastoupila službu uklizečky školy Anastázie Benešová č. p. 19 po schválení odborem školství
v Bystřici. Do té doby úklid byl bezplatně vykonáván Jar. Uhlířem.
Drenážování
Již dříve zde bylo založeno některými zemědělci meliorační družstvo. Mělo úkolem odvodnění zamokřených
polí a luk. V roku 1942-43 provedli se práce na pozemcích Antonína Piláta č. 8 a Aloise Smolíka č. 7. Práci
z části vykonávali sami se svými rodinnými příslušníky a najatými silami zdejšími Pilátem Josefem, Kaňkou
Ant., Pecinou Františkem a Bohumilem, nadále cizími J. Havlíčkem a Fr. Sedlákem z Dolní Rožínky.
Družstvo podle zjištění založeno bylo v roku 1940. Přihlásili se do něj všichni zemědělci. Plány
vypracovala firma ing. Panáčka z Králova Pole, která také prováděla dohled na práci. Poplatek za
vypracování obnášel 50 Kčs z 1 ha. Odvodněny byly pozemky i louky vpředu vyjmenovaných dvou rolníků a
louka Josefa Lukase a Františka Martínka u Vanůvka. Dále se odvodnila louka Aloise Uhlíře č. 3
v horních Loučkách a na Březenské. Ostatní zemědělci, ač měli louky velmi bažinaté, nepochopili význam
meliorace. Příspěvek zemského úřadu na úhradu nákladu byl 80%, takže se započítáním vlastní práce byl
náklad uhrazen z veřejných prostředků.
Výnosy z odvodněných pozemků přesáhly přes 200% dřívější sklizně. Jakost byla prvotřídní. Sečení luk se
mohlo již provádět žacími stroji, místo ručního sečení. Louky po úpravě byly rovné jako na stole. Ti, kteří
nedrenážovali, záviděli.
V letošním roce JZD provádělo odvodnění Pecinové louky a Obecnice za Vanůvkem. 27. dubna a 28.
května po polních cestách sem přijel pásový traktor s pluhem a na uvedených loukách vyoral 50 cm hluboké
brázdy podle plánu sestaveného ing. Maršálkem z STS z Bystřice. Před tím se vytrhaly vrby, olše a jívy,
které divoce na loukách rostly, vše šlo snadno pásákem, který byl z JZD Bukov.
Drenážky dovezly traktory z Brna na několika fůrách. 8. června sem přišlo 8 cikánů s nářadím a dali se do
práce po sjednání mzdy. Ubytovali se u předsedy JZD v č. 2 a 11. června na popud pí. Růženy Patlokové se
souhlasem předsedy MV Jana Krábka nastěhovali se do kabinetu ve škole.
Všechny prameny na uvedených loukách nebyly zachyceny do odvodňovací sítě, neboť pásma jsou příliš od
sebe vzdálena. Vyskytují se zde ještě bažinatá místa. Také odvodňovací vyústění do potoka se nedokončilo.
Deště a bouře odpadní příkopu zasypávají návozem, že voda z drenáží neodtéká. Asi bylo málo dozoru na
práci. Mezi cikány a předsedou JZD byly spory o mzdu a výplatu. 20. června odjeli domů na Jižní Moravu.
Sem je doporučil ing. Maršálek. Zahrnutí drenáží provedli členové JZD. Potom se louka hluboko zorala.
Nedostatek masa
V prodejnách „Masna“ projevuje se značný nedostatek masa a masných výrobků. Prodávají se jednou týdně
v pátek v omezeném množství, čtvrt kilogramu na osobu. Přirozeně se projevuje nespokojenost občanů. Na
výseku objevuje se maso z Číny, které páchne po upečení rybinou.
Asfaltování silnice
28. dubna přijely cisterny s vodou na úsek silnice z Bystřice po Kotrás a začaly stříkat proudem vody
povrch silnice, aby umyli ji od bláta a hlíny. Vozovka byla čistá, štěrk jen blyštěl.
5. května se počalo asfaltovat. Celý úsek ukončen byl 26. května. Po čas práce byla silnice uzavřena. Jen
autobus na lince mohl projet.
1. máj
Na 1. máje ráno silně pršelo a bylo chladno. Přesto oslav se zúčastnilo 15 dospělých a 16 dětí. Oslavy byly
v Nedvědici.
Kulturní otázky
Večer 7. května konala se schůze rady národního výboru. Přítomen byl předseda ONV soudruh Šmarda.
Referát o kulturních otázkách obsáhle podal kulturní referent Uhlíř, a vytyčil plán, jak dále. Ukázal na
příkladech, že je nezbytné rozšiřovati vzdělání a vědní obory v zemědělství, kdo více ví, více dovede, ale
také snáze dovede. Dále vyzvedl nutnost výchovy dětí v rodině a učení jich v drobné práci a pomoci i bez
materiální odměny, kterou rády žádají i od rodičů s otázkou předem: Co za to dostanu?
Dobré návyky usnadní dětem příští život, který budou mít opravdu radostný. Budou dobře připraveny.
I lidé se musí scházet, aby si mohli říci své zážitky a prožitky, pobesedovat o současnosti i o tom, jak dále,
co nového čas přinesl. Takové místo zde není. Je žádoucí postaviti na vhodném místě kancelář NV, která by
sloužila těmto potřebám a správním úkolům. Mohla se pak rozšiřovati pro potřeby všech občanů, jak
kulturních, tak i hospodářských. Proto je nutně pamatovati i na vzhled takové stavby a jejího pozadí a
okolí. Je nutné si všímati i cest po vesnici a také je opravovati, aby se snad za dešťů v nich nikdo neutopil.
V referátu bylo obsáhle naznačeno 16 bodů jako úkolů do dalšího období.
S. Šmarda vyzval přítomné představitele národního výboru, aby neprodleně přišli na okres, že jim ihned
poukáže 40 000 Kčs do začátku prací a potom další, pokud jsou peníze na okrese.
9. květen.
V poli se pilně pracovalo. Večer pak téměř 30 osob se zúčastnilo divadelního představení ve Věchnově, kde
OB z Dalečína sehrála: Muziky, muziky! Líbilo se!
Uhlíř Jaroslav spr. školy a kronikář odešel do důchodu od 1. 9. 1959. Kroniku měl u sebe až do roku 1968,
kdy ji odevzdal na NV v Býšovci, ale za 8 roků nenapsal do ní ani řádku. MNV v Býšovci požádal
Patloku Jos. st., aby pokračoval v psaní kroniky, což on přijal. Proto od roku 1959 až do roku 1968 budou
zápisy v kronice jenom stručné, je těžké obstarávat zprávy a události za osm roků zpět. Od 1. 9. 1959 učila
na škole sl. Humpolíčková Božena z Kovářové, byt zde neměla, musela docházet.
Rok 1960
Nový kronikář
Já, Patloka Josef, kronikář, narodil jsem se v Býšovci v čís. 2, 17. ledna 1908. Do školy jsem chodil
v Býšovci, obecná škola, v Nedvědici 3 třídy měšťanské školy, hospodářská zimní v Bystřici 2 ročníky. Když
začínám psáti kroniku, je mi 60 roků.
Sloučení JZD
V zimní kampani byly konány přednášky o výhodách slučování JZD ve větší celky. Funkcionáři JZD
Smrček-Býšovec se dohodli, že družstva sloučí. Toto bylo provedeno v měsíci únoru a na společné členské
schůzi, která byla konána ve Smrčku v kulturním domě, bylo sloučení odhlasováno.
Funkcionáři JZD
Předsedou JZD Býšovec-Smrček byl zvolen Šípek Ludvík z Býšovce č. 23, který pracoval na sekretariátě
KSČ v Bystřici n/Pernšt. a byl ONV v Bystřici uvolněn a placen. Skupinář u mužů v Býšovci byl Lukas
Josef č. 17, skupinářka u žen v Býšovci byla Šípková Věra č. 23. Účetní JZD byl Prokůpek Stanislav
Smrček, zootechnik Martínek Frant Smrček, skladník pro Býšovec Smolík Al. st.
Funkcionáři byli zvoleni na dva roky.
Jarní práce
Jarní práce byly zahájeny na počátku března. Jaro bylo brzy, vláčilo se, rozvážel a zaorával hnůj pro
brambory, sbíralo se kamení na jetelinách a travinách.
Stavba kravína
Bylo vyhlédnuto místo pro stavbu kravína na poli Aloise Uhlíře na Vršku. Ke konci března již STS
v Bystřici dělala planýrku pro stavbu kravína. Po provedení planýrky, autobagr Uranových dolů Dolní
Rožínky hloubí základy, hasí se vápno, vozí kámen a cihly a začíná stavba základů. Základy dělají
družstevníci sami a jako zedník vypomáhá Pokorný Antonín z Věchnova. Základy byly do konce května
hotovy, v červnu se začíná stavět z cihel. Stavební podnik v Bystřici sehnal brigádu ze Slovenska,
3 zedníky a 3 pomocníky, kteří byli ubytováni u Uhlířové Marie č. 11. Pokorný Ant. pracoval na stavbě
s brigádou.
Brigáda byla ze Šaštína a jsou to: Franer Jan a Ant., Vrtal Ant., Klempa Ludvík, Bělohlávek Michal a
Šedivý Jan, kteří za pomoci družstevníků postavili kravín do konce listopadu. Strop dělaly montované
stavby z Brna z panelů, které dělaly na místě. Vazbu na kravín dělali: Míček Josef, Opatřil Jos. a Špaček
zaměstnanec stavebního podniku v Bystřici, kteří za pomoci družstevníků do 15. prosince kravín zakryli a
přichází omítací četa ze strojní omítačkou, aby omítala vnitřek kravína.
Vedoucí čety je Ludvík z Kundratic, kteří do vánočních svátků omítli kravín a přípravnu. Práce byly
zastaveny, poněvadž přišly mrazy a bylo pokračováno až na jaře v r. 1961.
Jednotka byla v r. 1960: 13 Kčs.
Úmrtí
Ondra Jakub zemřel 22. července 1960.
Svatba
Nedomová Boh. Býšovec č. 1, provdala se 28. 10. 1960 za Holého Ant. z Rozsoch.
Rok 1961
Kopání studny
Výroční schůze JZD konala se v únoru, schválily se jen plány, volby se nekonaly. Bylo započato s kopáním
studny v Loučkách na louce Al. Uhlíře. Kopání předcházelo měření přítoku vody, které prováděl předseda
JZD Šípek, jak v Loučkách, tak v Dvořáčkové studýnce. Bylo rozhodnuto kopat studnu v Loučkách,
kterou prováděla firma Juříčků. Studna, je hluboká 5 m, je roubená dělenými skružemi, průměr studny je 3
m. Potom byla stavěna vodárna v Loučkách a na Vršku vodojem. Potrubí vodovodní až po kravín dělaly
Montované stavby z Brna.
Dodělání kravína
Při polních pracích byl dodělán kravín, uvnitř stání, žleby, mléčnice a přípravna. Předseda sehnal partu
zedníků z Rodkova: Koukola, Harvánek a Nedvěd, kteří za vydatné pomoci družstevníků dokončili práce
do 8. června. Vodu uvnitř a vozíky na krmení zařizovala traktorová stanice v Bystřici, Svoboda, Ťupa.
Elektriku uvnitř kravína dělaly Montované stavby z Brna. Dojící zařízení montovala STS v Bystřici.
Dne 8. června se sváděly dojnice do kravína, které byly ustájeny v čís. 1, 7, 8 a březí jalovice od Šípka Jana
č. 4 a dojnice ze Smrčku. Do Smrčku byl převeden mladý dobytek od Mitášů, kde bylo volné ustájení a od
Kaňků, kde byl ve chlévě.
Krmiči a dojičky v kravíně
Do kravína žádný nechtěl jít poklízet, a tak si poklid do konce roku vzal Patloka Josef st. a Nedoma Josef.
Dojičky v kravíně: Šípková Věra, Uhlířová Vilma, Valachová Marie, Sádecká Anežka, Smolíková Anežka
st. č. 7, Lukasová M., Krábková Anna č. 22.
Smolíková Anežka a Krábková Anna dojili jen rok.
Stavba místní váhy
Po dokončení stavby kravína přikročeno ke stavbě mostní váhy u kravína. Pokorný Ant. a Beneš Bohuslav
za pomoci družstevníků vykopali a zabetonovali dno a zdi okolo váhy, postavili budku a váhař z BrnaŽidenic postavil váhu.
Noví členové
V dubnu přistoupili do JZD další, noví členové: Nedoma Jaroslav č. 13, Smolík Bohumil č. 12, Krábek
Ladislav č. 21, Krábek Josef č. 18, Nedoma Josef ml. a jeho manželka Věra Nedomová, která byla zvolena
účetní a převzala účetnictví po Stanislavu Prokůpkovi ze Smrčku.
Svatby
Marie Dvořáčková, dcera Jaroslava Dvořáčka č. 14, provdala se 28. 10. za Karáska Františka z Lesoňovic,
a také se tam odstěhovala.
Narození
Manželům Nedomovým č. 1, narodil se 2. 12. druhý syn Jiří.
Úmrtí
Rok 1961 byl na úmrtí bohatý, zemřeli 4. členové JZD a jsou to: Chytrá Josefa č. 27, zemřela 17. 3., Pilát
Alois č. 28, zemřel 13. 5., Nedomová Eliška č. 1, zemřela 29. 6., Kaňková Helena č. 9, zemřela 31. 10.
Přistěhování
Do č. 31 po Josefu Sádeckém, který se odstěhoval do Věchnova, se přistěhoval z Lískovce Sedlář František
s rodinnou.
Pracovní jednotka byla v roce 1961, 15 Kčs.
Rok 1962
Tento rok byl již klidnější, nebylo takové pracovní tempo. Výstavba kravína, váhy je již hotová, a tak
v zimních měsících je více volna.
Výroční schůze JZD
Výroční členská schůze byla konána 17. února v kulturním domě ve Smrčku, za hojné účasti družstevníků a
zástupců patronátního závodu MEZ Nedvědice s. Mareše a Mládka Stanislava.
Za ONV byl přítomen s. Dobruský Jos.
Funkcionáři JZD
Předseda zvolen:
Skupinář Býšovec:
Skupinářka pro ženy:
Zootechnik:
Účetní:
Skladník pro Býšovec:
Šípek Ludvík z
Patloka Josef st.,
Šípková Věra,
Martínek František,
Nedomová Věra,
Smolík Al. st.,
Býšovce
Býšovec
Býšovec
Smrček
Býšovec
Býšovec
č. 23.
č. 2.
č. 23.
č. 1.
č. 7.
Svatby
Mitášová Helena, dcera Stanislava Mitáše a Anny Mitášové, provdala se do Lískovce za Raškovce Josefa
v lednu a odstěhovala se.
Oženil se Jan Krábek, syn Jana Krábka č. 30 a Manželky Josefy Krábkové.
Přistěhování
Do č. 9. přistěhoval se Hamerský Adolf z Víru, který má za manželku Jarmilu Havránkovou z č. 9.
Úmrtí
Zemřel Smolík František z čísla 12, † 30. 9.
Hodnocení roku
Rok 1962 byl průměrný, všechno se sklidilo. Zaselo se na podzim, jen zůstala nějaká hluboká orba. Zima
přišla začátkem prosince, byla mírná. V zimě se mlátilo do vánočních svátků, a co se nedodělalo, domláceno
v roce 1963. Pracovní jednotka byla 10 Kčs.
Rok 1963
Domlácení obilí
Na počátku roku bylo ještě domlácet nějaké obilí, které bylo svezeno do stodol, mlátila se semenice, a tak čas
ubíhal, až přišel 16. únor, datum výroční schůze.
Výroční schůze
Konala se ve Smrčku v kulturním domě od 8 hod. ráno. Schůzi řídil předseda JZD Šípek Ludvík, který se
funkce vzdává, na jeho místo jest zvolen Tomášek František, kterého doporučil ONV, a kterého také platí.
Tomášek František jest narozen v Blažkově, jeho matka pochází z Býšovce č. 18.
Agronom Uhlíř Alois z Býšovce č. 3, zootechnik Martínek František ze Smrčku, účetní, Nedomová Věra
z Býšovce č. 1, skupinář v Býšovci, Sádecký Jan ml. č. 15.
Příchod jara
Jaro se přihlásilo v půli března, rozhazovaly se hnoje a připravovala půda k setí. Šípek Ludvík se zavázal,
že bude ještě rok pracovat v JZD, a tak se omítal vodojem a budka u váhy. Dále se dělal plot okolo
vodojemu a okolo studny. Na podzim v prosinci Šípek Ludvík z JZD odešel na STS do Bystřice, kde dodnes
pracuje.
Stavby
Družstevník Lukas Josef opravoval chalupu, přestavoval vnitřek, udělal podkrovní světničku.
Loukota František postavil rodinný domek na zahradě Piláta Františka, který je otcem jeho ženy
Jaroslavy.
Vystoupili z JZD
Nedoma Jaroslav č. 13, Krábek Ladislav č. 21, Krábek Josef č. 18, vystoupili z JZD a od 1. října hospodaří
soukromě na svých polích. Později Krábek Josef a Ladislav vstoupili do JZD Věžná, kde jsou jako
přidružená výroba, stolařství.
Úmrtí
V únoru zemřel Pilát Josef, tragickou smrtí. Při práci v lese „Korytinách“, zůstala na stromě vyset ulomená
haluz a při osekávání stromu spadla, Jos. Pilátovi na hlavu, prorazila mu lebku, nastalo krvácení do
mozku, kterému za několik dní podlehl. Byl jinak zdráv a schopný všech prací.
V dubnu zemřel Nedoma Josef z č. 1. a v září Pilát František z č. 6, bratr Josefa Piláta.
Hodnocení roku
Rok 1963 a 1962 byly suché, narostlo málo sena a bylo též málo slámy a obilí. Nový předseda Tomášek
František sehnal v Blažkově po známosti stoh slámy, který družstevníci odváželi. Slámu sehnal za dřevo
na stavbu vepřína. Podzimní práce se zvládly, až na nějakou hlubokou orbu. Zima se přihlásila koncem
listopadu.
Pracovní jednotka byla 14 Kčs.
Rok 1964
Výroční schůze
Výroční členská schůze JZD konala se 10. února v kulturním domě ve Smrčku. Za ONV byl přítomen s.
Veselský a za patronátní závod MEZ Nedvědice s. Mareš, Hanzlík a Mládek.
Schůze začala o půl desáté a protáhla se až do odpoledne. Večer byla taneční zábava.
Zabíjačka
Na výroční členskou schůzi se zabilo prase. Funkcionáři se nevolili, byli zvoleni na 2 roky.
Příchod jara a hodnocení roku
Jaro přišlo koncem března a s ním zase hodně práce. Bylo vlhčí, takže narostlo hodně zelené píce, což bylo
potřeba po dvou suchých létech. Sena se sklidilo více, narostlo i větší obilí, tak bylo i více slámy. Sláma
vystačila na krmení i stlaní a nemusela se shánět jako léta předchozí. Žně se skončily dobře, otavy se
vypásly a brambory a řepa se sklidily včas. Zaseto na podzim bylo vše a zbylo překultivátorovat a orat
brambořiště a řepiště.
Přestavba
Během roku opravil chalupu Stanislav Mitáš, přestavěl vnitřek a udělal podkrovní světničku.
Bouračka
Na podzim po práci se zbourala kovárna č. 16, která hrozila sesutím, kovář, který v ní bydlel Chalupník
Josef, odstěhoval se k dceři Marii do č. 17, kde bydlel do roku 1965, kdy odešel na Mitrov do domova
důchodců.
Svatby
Krábek Zdeněk, syn Jana Krábka z č. 30, oženil se 17. srpna a odstěhoval se do Blatničky, odkud
pocházela jeho manželka.
Uhlířová Olga, dcera Al. Uhlíře Býšovec č. 3, vdávala se 30. října. Za manžela si vzala Šejnohu Václava ze
Zlatkova a bydlí v Býšovci č. 3.
Úmrtí
Hamerský Adolf, který se přistěhoval z Víru, zemřel 14. října.
Narození
Anně Krábkové č. 18, narodila se 2. září dcera Anna.
Rok 1964 se chýlí ke konci.
Jednotka byla v r. 1964, 17 Kčs.
Rok 1965
Začátkem roku bylo hodně sněhu i mrazy byly až -15°C. JZD v zimě vozilo hnůj na saních, od kravína i
z malých hnojnišť.
Volby funkcionářů JZD
Výroční členská schůze JZD byla 13. února ve Smrčku. Schůzi zahájil agronom Uhlíř Al. z Býšovce č. 3,
místo předsedy Tomáška, který byl nemocen.
Předsedou a agronomem byl zvolen: Uhlíř Alois, Býšovec č. 3.
Skupinář pro Býšovec: Patloka Josef ml., Býšovec č. 2.
Zootechnik: Mužík Ladislav z Černvíra, který byl placen ONV a zaměstnán byl u Výkupních dob.,
Nedvědice.
Mechanizátor: Prokůpek Stanislav ml. ze Smrčku.
Účetní: Nedomová Věra z Býšovce.
Pokladní: Rousová Josefa, Smrček.
Skladník v Býšovci: Smolík Al. st.
Za ONV byl na schůzi přítomen s. Veselský. Za patronátní závod MEZ Nedvědice s. Hanzlík a Mládek
Stanislav.
Vystoupení z JZD
S příchodem jara vystoupila z JZD rodina Mitášová z Býšovce č. 5, Mitáš Stanislav, Mitášová Anna a
Mitáš Ivan, hospodaří soukromě na svých polích.
Jaro
Jaro bylo příznivé, začalo v půli března. Uklízí se louky, sbírá kamení, připravuje pole k setí a sázení
bramborů. Členů JZD stále ubývá, a tak se práce sotva zvládne.
Narození
V červnu se narodil manželům Šejnohovým, syn Radek.
Senoseč
Senoseč byla zahájena 10. června. Počasí bylo špatné, často pršelo, a tak se seno muselo stále obracet, práce
šla pomalu, seno bylo vymoklé. Senoseč trvala až do konce července.
Žně
Žně začaly koncem července, obilí bylo hodně polehlé následkem deštivého počasí, a tak se muselo hodně
sekat ručně. Ve žních vypomáhal patronátní závod, sekli ručně, pomáhali při výmlatu. Letos poprvé sekl
kombajn ze státní traktorové stanice pšenici na přímo, na Smolíkově a Věchnovském.
Rok byl vlhký, a tak se muselo využít pěkných dnů a aby se sklizeň uspíšila, mlátilo se a zároveň sváželo do
stodol oves s ječmenem. Naplněny byly stodoly: Dvořáčkova č. 14, Smolíkova č. 12 a Patlokova č. 2,
mlátilo se až v zimě. Stodola Kaňkova č. 9, byla plná lnu, který se v zimě drhl a rosil až na jaře.
Brambory
Sklizeň brambor začala začátkem října. Při sklizni pomáhala brigáda z MEZu Nedvědice, aby se jim chuť
do práce zvýšila, měli od nasbíraných brambor od metráku jako členové JZD.
Práce na podzim se zvládly, kapustou se krmilo až do vánoc.
Ke konci roku MEZ Nedvědice odřekl další patronát z důvodu, že mají mnoho JZD.
Jednotka byla 17 Kčs.
Rok 1966
Výroční schůze
V lednu se mlátilo svezené obilí do stodol, mlátila se semenice a nadešla doba výroční členské schůze, která
se konala 12. února ve Smrčku od 8. hodin ráno.
Schůzi zahájil předseda JZD Uhlíř Al., přivítal zástupce nového patronátního závodu Uranových dolů
v Dolní Rožínce s. Novotného Jaroslava a Lintymera.
Volby se konaly jenom na návrh s. Novotného, že předseda a agronom v jedné osobě není dobré, je
agronomem zvolen Patloka Vojtěch ze Smrčku a místo mechanizátora Stanislava Prokůpka je zvolen
Jaroslav Dvořáček ml. z Býšovce. Na výroční schůzi se zabíjelo prase.
Jaro
Na jaře se rozkládal len k rosení, ledkovalo obilí a traviny. Připravovalo pole k setí a sázení brambor, které
se sázely většinou nově zakoupeným sazečem. Něco málo na svazích se sázelo ručně.
Ventilátory
Po zasetí se zabudovávaly ventilátory na dosoušení sena, 3 kusy na kravín, 1 kus do stodoly u Dvořáčků a
1 do stodoly u Kaňků. Ventilátory prokázaly dobrou službu, rok byl vlhčí, a tak se píce dosoušela a sklizeň
sena se tak urychlila.
Úmrtí
Marie Mitášová z č. 5 zemřela 1. května.
Stavby
Po zasetí začal stavět domek Dvořáček Jaroslav ml. na poli, které dostal od svého otce.
Dostavěl domek Smolík Alois ml.
Přemístění jednoty
Prodavačka Jednoty Krábková Josefa odešla do důchodu a prodejna se přestěhovala do kabinetu ve škole,
kde začala prodávat Patloková Zdenka ze Smrčku.
Narození
Manželům Šejnohovým narodil se druhý syn Václav.
Žně
Přišly žně a hodně se seklo kombajnem ze STS v Bystřici. Při žních pomáhal patronátní závod U. D. Dolní
Rožínka, který auty svážel oves do stodol, aby se žně urychlily. Pomáhali při mlácení pšenice, rovnali stoh
slámy a sváželi slámu od kombajnu. Žně se skončily brzy a hned brigáda se hned dala do vybírání brambor
ještě koncem září.
Brambory
Brambory se třídily na třídiči. Brigádníci, vybraly skoro všechny brambory. Družstevníci jen přebírali.
Sbíraly se brambory po vláčce a kultivátorování a vozily se do sušárny v Bystřici.
Zrušení školy
K 1. září byla zavřena škola, nebylo dětí. Děti dojíždějí autobusem do Nedvědice.
Svatby
V listopadu se vdávala Sádecká Anežka, dcera Jana Sádeckého č. 15. Provdala se do Pivoňic za Dvořáka
Františka, kam se odstěhovala.
Rok skončil, byl na úrodu dobrý, byl vlhčí, a tak se všechno těžko sklízelo.
Odchovna mladého dobytka
Ve Smrčku se začala stavět odchovna mladého dobytka. Bližší podrobnosti zapíše kronikář ve Smrčku.
Jednotka byla 17 Kčs.
Rok 1967
Výroční schůze
V lednu se mlátila semenice, která byla pod kůlnou nad kravínem. Výroční členská schůze se konala 11.
února o 2. hodině odpoledne ve Smrčku za účasti patronátního závodu U. D. Dolní Rožínka, kteří přijeli
autobusem v počtu 40 osob. Za zemědělskou výrobní správu byl přítomen s. Havlíček.
Volby: předseda
Uhlíř Alois
Býšovec č. 3.
zootechnik
Patloka Josef ml.
Býšovec č. 2.
skupinář
Lukas Josef
v Býšovci
skupinář
Dvořák Josef
ve Smrčku
mechanizátor Urbánek Pavel
ze Smrčku
Nedomová Věra nechtěla funkci účetní přijmout, a tak patronátní závod sehnal novou účetní z Rožné,
která sem dojížděla do pololetí, potom odešla na mateřskou dovolenou, a tak do konce roku dělali účetnictví
z U. D. s. Zelený a Šiller. Po skončení voleb se rozpoutala zábava, při kapele Martínka z Josefova.
Zabíjely se dvě prasata.
Příchod jara
Jaro se přihlásilo začátkem března. Uklízeli se louky, jetele, rozhazoval len, připravovala půda pro setí a
sázení brambor. Brambory se sázely sazečem a jen něco málo rukama. Po skončení jarních prací se pomáhalo
na stavbě odchovny mladého dobytka ve Smrčku, která má být hotova do konce roku.
Senoseč
Senoseč započala začátkem června. Rok byl příznivý, a tak se všechno sklidilo brzy, seno bylo hodnotné.
Žně
Žně začaly v půli července. JZD koupilo od STS Bystřice kombajn SK 4. Seklo se s ním, co se dalo, jak
v Býšovci, tak ve Smrčku. Kombajnem mlátil Dvořáček Jaroslav ml. z Býšovce, který prodělal kurz
kombajnisty. Všecko se řádkovalo, a tak obilí bylo suché a dalo se dobře uskladnit.
Brambory
Po skončení žní se začaly vybírat brambory a zase brigáda U. D. většinu brambor vybrala. Brambor byla
dobrá úroda, splnil se dodávkový úkol, zůstalo dosti na krmení a ještě se 700 q dalo usušit.
Setí, orba
Zaselo se žito a pšenice, všecko se zoralo. Sklizeň řepy byla provedena do půl listopadu, než přišly mrazy.
Kapusta se vydařila, a tak o krmení nebyla nouze. Rovněž obilí byla dobrá úroda, a tak při dělání krmných
plánů se vystačilo na celý rok.
Úmrtí
Smolík Alois starší zemřel 23. října ve stáří 77 roků. Byl skladníkem od založení družstva.
Patloka Josef starší, můj tatínek, zemřel 6. ledna ve stáří 88 roků na chřipku.
Svatby
Jana Uhlířová, dcera Aloise Uhlíře Býšovec č. 3, vdávala se v únoru za Martínka Jana z Josefova, kde
bydlí. Můj syn, Patloka Josef, oženil se 22. října s Krábkovou Marií, dcerou Jana Krábka Býšovec č. 30,
kde dále bydlí. Moje dcera, Růžena Patloková vdávala se 18. listopadu za Křenka Františka z Věchnova,
kam se odstěhovala. Také se oženil 25. listopadu Stanislav Mitáš, syn Stanislava Mitáše Býšovec č. 5,
manželka pochází ze Dvořišť u Rožné.
Odstěhování
V září odstěhoval se bývalý kronikář Uhlíř Jaroslav, řídící školy, který dosud bydlel ve škole, do Bystřice
n/P. K odstěhování byl donucen MNV v Býšovci, který školu počal opravovat na obecní dům a kancelář
MNV.
Chov ovcí
V důsledku specializace a nedostatku pracovních sil, zavádí se chov ovcí ve Smrčku, kterých bylo dovezeno
ze Slovenska 50 ks a ošetřuje je Hulák Jaroslav.
Svod mladého dobytka
Odchovna byla uvnitř dodělána do konce listopadu a sveden tam všechen mladý dobytek ve Smrčku. Venek
bude omítnut v roce 1968. Následek dobré úrody, splnění plánovaných tržeb a vydatné pomoci patronátního
závodu při sklizni brambor, ve žních a při výstavbě OMD byla P. J. místo plánovaných 19 Kčs, 21 Kčs.
Rok 1968
Počasí
Rok 1968 začal střídavým počasím. Týden byly mrazy až kolem - 15°C a týden zase tálo a pršelo, pak zase
začalo mrznout. Sněhu bylo hodně, a tak zde jezdilo velké množství lyžařů z Brna. Zima trvala až do
konce března. Mlátila se semenice, která byla uskladněna u Kaňků v č. 9., semenice se namlátilo 11 q.
Výroční schůze JZD
Na výroční schůzi, která se konala 16. února ve Smrčku, JZD zabilo dvě prasata. Začala o 2 hodině
odpoledne a přítomno bylo z patronátního závodu U. D. Dolní Rožínka 35 lidí. Za zemědělskou výrobní
správu byl přítomen s. Havlíček. Volby nebyly. Další věci ohledně zootechnika a účetní budou vyřešeny
později, během 14 dnů.
Svatby
V sobotu 24. února vdávala se dcera, Patloková Marie za Dvořáčka Jaroslava ml. z Býšovce a bydlí u
rodičů v č. 14, než si dostaví domek.
Na Silvestra 31. prosince ženil se Josef Lukas, syn Josefa Lukase, Býšovec č. 17 s Urbánkovou Ladislavou
ze Smrčku, kde bydlí.
Úmrtí
Krábek Ludvík, stolař, Býšovec č. 21, zemřel 5. března ve stáří 90 roků. Byl to nejstarší občan z Býšovce.
Stabilní četa v kravíně
V kravíně v Býšovci se poklid dojnic střídal po 14 dnech. Od 1. ledna bylo dohodnuto, že četa krmičů bude
celý rok ošetřovat dojnice, a jsou to: Sádecký Jan ml. č. 15, Nedoma Josef č. 1, Dvořáček Jaroslav ml. č. 14.
Přestavba školy
V únoru se započalo s přestavbou školy na kulturní dům. Práce jde pomalu, je nedostatek lidí. Do jarních
prací se shodily stropy nad třídou a vedlejší světnicí, což bude spojeno na sál. Potom všichni se pustili do
přístavku přísálí, které je podsklepeno.
Nový president
27. března odstoupil president republiky Novotný Antonín a 30. března byl zvolen nový president,
jednohlasně (182 hlasy), armádní generál Ludvík Svoboda, přijal demisi vlády a pověřil s. Černíka, aby
sestavil novou vládu.
Jarní práce
Jaro začalo až začátkem dubna. Bylo sucho a dosti teplo, tak se pilně začalo set oves, ječmen a směsky na
krmení. Jarní práce skončily koncem května.
Úmrtí
Pilát Antonín, Býšovec č. 8, zemřel v květnu ve stáří 64 roků, po delší nemoci. Byl v nemocnici v Novém
Městě na Moravě a potom v Brně.
Senoseč
Seno začalo se kosit koncem května a následkem špatného počasí se protáhla až do žní.
Žně
Koncem července začaly žně. Většina se sekla kombajnem, jenom na stráních se stavěly panáky. Úroda byla
dobrá, výnosy u žita 25 q, pšenice a ječmene 30 q, ovsa 25 q po ha.
Stavby
Na jaře rozboural Smolík Bohumil č. 12 obytné stavení a do konce roku postavil nový obytný dům, ve
kterém od konce listopadu bydlí. Stavbu prováděl Okresní stavební podnik z Bystřice.
Dostavěl a uvnitř omítl domek Jaroslav Dvořáček a v srpnu se do něj nastěhovali.
Nedoma Josef č. 1, a Sádecký Jan č. 15, přestavěli uvnitř obytné domy, které nahodily „Březolitem“.
Též Smolík Alois ml.
Nová garáž
Sedlář František postavil novou garáž pro auto. Stále se pracuje ve volných sobotách i v neděli na přestavbě
školy.
Narození
Na podzim se narodila manželům Dvořáčkovým, dcera Marta.
Brambory
Při sklizni brambor vypomohla vydatně brigáda U. D., byly včas vybrány, bylo zaseto podzimní obilí,
dokončena hluboká orba.
Chov ovcí
V důsledku specializace bylo zalučněno 15 ha polí v Býšovci a 40 ha ve Smrčku. Na doporučení s. Havlíčka
z Výrob. zemědělské správy a předsedy JZD Al. Uhlíře bylo odhlasováno, že se zruší chov mladého dobytka
ve Smrčku a chov drůbeže v Býšovci. Ve Smrčku se zavede chov ovcí, a tak v nově postavené odchovně
mladého dobytka jsou ovce.
Pracovní jednotka byla 21 Kčs.
Rok 1969
Výroční schůze
Na výroční schůzi JZD konané ve Smrčku v únoru se vzdal předsedy Uhlíř Alois, Býšovec č. 3 a
Zemědělská výrobní správa, doporučila za předsedu Grűnvalda Zbyňka, který dělal předsedu v Domašově.
Nový předseda je ing., má vysokou zemědělskou školu, bydlí v Brně a sem dojíždí. Platí jej VZS.
Na výroční schůzi se zabilo prase. Začala o 2 hodině odpoledne. Za ZVS byl přítomen s. Havlíček za
patronátní závod Novotný Jar. a 20 lidí.
Funkcionáři
Předsedou a agronomem byl zvolen Grűnvald Zbyněk
Skupinář Býšovec
Pilát Miloslav č. 6.
Skupinář Smrček
Prokůpek Stanislav
Zootechnik
Ing. Bartoš Jaroslav a účetní jeho žena Jana.
Mechanizátor
Dvořáček Jaroslav ml. Býšovec č. 32.
Skladník v Býšovci
Kaňka Antonín Býšovec č. 9.
Poklid v kravíně
Do kravína se přihlásil na poklid na 1 rok Patloka Josef ml. č. 30., Nedoma Josef č. 1., a na střídání po 14
dnech Smolík Bohumil č. 12., a Lukas Josef č. 17.
Pracuje se stále pilně na přestavbě školy.
Jaro
Jaro začalo velmi pozdě, až v půli dubna, tak se pilně seje, sází brambory, kterých se letos sází méně o 10
ha, než předešlé roky. Také len odpadl, žádný se neseje.
Svatby
Na jaře oženil se Šípek Vlastislav, Býšovec č. 23, s Libou Harvánkovou z Věchnova a bydlí v Býšovci u
rodičů. V květnu se oženil Pilát Miroslav, Býšovec č. 8, se Zdenou Dvořákovou z Věžné, bydlí v Býšovci č.
8.
Úmrtí
V červnu zemřel Pilát František, Býšovec č. 28, svobodný, ve stáří 62 roků. Byl nemocen několik roků
cukrovkou.
Senoseč
Senoseč začala v půli června, byl pozdní rok. Počasí bylo pěkné, tak se práce rychle odbývala. Seno se vůbec
nekopilo, ani se nedávalo na stojany. Sklízelo se velkoobjemovými vozy „Horal“, které jsou dva na JZD.
Dosoušelo se ventilátory.
Přistěhování
V červenci se přistěhovala družka Krábka Ladislava č. 21, do Býšovce, kde žijí se dvěma dětmi.
Žně
Žně začaly začátkem srpna. Kombajnem se poseklo všechno žito, všechen ječmen, polovina pšenice a ovsa.
Po skončení žní a úklidu slámy po kombajnu, začaly se vybírat brambory a zase brigáda U. D. statečně
vybírala.
Brambory
Dostávali za 8 hodin 50 kg brambor. Bylo jich méně sázených, a tak sklizeň skončila koncem října. Výnos
byl 180-200 q po ha. Po sklizni brambor se začala sklízet řepa, která byla následkem suchého počasí malá.
Sucho
Podzim byl letos abnormálně suchý, nepršelo dva měsíce. Ani před napadením sněhu nepršelo, a tak nastala
bída o vodu. Do kravína se vozí, nemají také vodu u Pilátů č. 8 a Kaňků č. 9, Pilát Mil. č. 6.
Narození
V srpnu se narodil manželům Šípkovým syn Libor. V říjnu narodila se manželům Pilátovým č. 8, dcera
Lenka. Manželům Patlokovým č. 30, narodila se 28. října dcera Romana.
Dokončení kulturního domu, zedníci
Koncem října a začátkem listopadu pracovalo se pilně na dokončení obecního domu. Beneš Bohuslav,
Býšovec č. 19, je v důchodu, a tak pracoval na přestavbě školy nejvíce. Dále ve volných sobotách a někdy i
v neděli pracovali: Patloka Bohumil č. 2, Dvořáček Pavel č. 14, Lukas Vlastimil č. 17, Šípek Ludvík č. 23.
Parkety aj., Malba
Parkety dával Pavelka z Bystřice, malbu prováděl Knoflíček z Chlébského, obložení kolem zdí dělá Krábek
Jos. a Ladislav z Býšovce č. 21 a 18.
Elektriku
Elektrické osvětlení dělal Sedlář František, Býšovec č. 31. Ostatní občané, členové JZD, soukromě
hospodařící zemědělci a dělníci, kteří pracují mimo obec, pomáhali každý dle svých možností.
Zvláštní zásluha
Velmi o výstavbu se zasloužil předseda MNV Krábek Jan č. 30, který neúnavně sháněl materiál, pracovní
síly, řemeslníky a všecko, co bylo potřeba, aby byl obecní dům dokončen uvnitř do „Martinských hodů“,
které pořádala místní hasičská jednota za velké účasti obecenstva z okolí. Byly pořádány hody s májí a po
dva dny hrála kapela MEZu Nedvědice.
Přestěhování MNV
Do nové kanceláře v obecním domě přestěhoval se 28. října od Huláků z č. 10., MNV. Rovněž telefonní
hovorna byla přestěhována z bývalé školy k Ludvíku Šípkovi do č. 23
Úrazy během roku
V červnu jsem byl v nemocnici v Novém Městě na Moravě na operaci se žlučníkem. Dopadla dobře.
Uhlířová Vilma, Býšovec č. 3, byla v nemocnici s bércovými vředy. Šípek Jan č. 4 si uřízl při řezání dřeva
na cirkulárce palec u levé ruky. Smolík Stanislav č. 7 srazil se koncem září na motocyklu s osobním autem
v zátočině za Sečama. Utrpěl odřeniny a slabý otřes mozku. Pilát Miroslav č. 8, utrpěl při vožení vody do
kravína úraz. Byl zachycen náhonem od fekálního vozu a povalen. Utrpěl naštípnutí lopatky a měl
natržené šlachy u nohou. Velké štěstí, že s ním tam byl Sádecký Jan ml., Býšovec č. 15, který traktor ihned
zastavil. Jinak byl Pilát usmrcen. Úraz stal se 23. prosince.
Vlek
Poněvadž do naší obce jezdí v zimě hodně lyžařů, rozhodl se Spartak Nedvědice postaviti na Nedomově
hrbě výtah. Tak na podzim ve volných sobotách zaměstnanci MEZu Nedvědice pilně pracují na postavení
výtahu, aby až padne sníh, mohl sloužiti lyžařům. Přijela i televize, aby udělala záběry na výtahu a cesty
k němu a reportáž vysílala ve sportovním zpravodajství.
Zima
Koncem listopadu napadl sníh na nezamrzlou půdu a do konce roku to nepolevilo. Před vánocemi byly
mrazy až - 25°C.
Jednotka byla 21 Kčs a 4 Kčs prémií = 25 Kčs.
Dílna JZD
Úpravou stodoly Josefa Patloky, byla zbudována nová dílna JZD. Byl postaven komín a mezi pilíře byla
postavena zeď a zazděny okna. Na podlahu byl dán beton a na strop heraklit. V dílně si opravuje JZD
všechny stroje. Vedoucí dílny je Jaroslav Dvořáček ml. z čís. 32. Adaptaci provedla stavební skupina pro
zemědělskou výrobu Stavebního podniku v Bystřici, ve které pracují 3 členové z naší obce, a jsou to:
Patloka Bohumil, Dvořáček Pavel, Lukas Vlastimil.
MHJ
Místní has. jednota konala 19. listopadu výroční schůzi, na které byly zastoupeny has. jednoty Smrček a
Věžná. Byla založena devítka žen, do které se přihlásily: Lukasová Marie a Ludmila, Šípková Jana a
Liba, Pilátová Zdena, Loukotová Libuše, Patloková Marie, Dvořáčková Marie a Hamerská Milada.
Rok 1970
Zima
V lednu bylo hodně sněhu, mrzlo celý měsíc leden i únor, mrazy byly - 15°C až - 20°C. Jezdilo sem mnoho
lyžařů. Ještě v březnu se chumelilo a mrzlo.
Prodavačka v hospodě
V novém obecním domě byla zřízena hospoda a Jednota, po dohodě s Hamerskou Miladou, ustanovila ji
prodavačkou v hospodě. Hamerská Milada je svobodná a bydlí v Býšovci č. 9.
Chřipka
Epidemie chřipková řádila v naší obci skoro v každém čísle. Projevovala se bolením hlavy, horečkou,
bolením na prsou, celkovou malátností a kašlem. Jezdil sem obvodní lékař Jos. Reich z Bystřice a
předepisoval prášky na pocení a kapky. Nezemřel nikdo.
Výroční schůze JZD
Výroční členská schůze JZD konala se 27. února v obecním domě v Býšovci za účasti 35 členů
patronátního závodu a družstevníků. Zabíjely se dvě prasata. Volby se nekonaly, byl projednán plán
výroby na rok 1971, potom se rozproudila zábava, při které hraje kapela U. D. z Dolní Rožínky.
Zájezd do divadla
Zima trvala dlouho a ještě koncem března se metlo, mrazy byly kolem -15°C. JZD podniklo zájezd do Brna,
do divadla na hraběnku „Mariku“, do „Rozmarýnu“. A do Prahy na „Vídeňskou lední revue“.
Jaro
Jaro začalo začátkem dubna, země byla rozmrzlá, a tak všecka voda ze sněhu se vpíjela do země, což bylo
dobré.
Setí, brambory
Na poli se začalo pracovat 20. dubna, selo se a začátkem května se sázely brambory. Plocha byla snížena o
10 ha, a tak bylo sázení brambor skončeno. Sázelo se sazečem.
Svatby
V sobotu 14. února vdávala se poslední dcera Stanislava Mitáše, Býšovec č. 5, Jaroslava za Kubíka Aloise
z Rodkova, bydlí v Býšovci.
11. dubna vdávaly se dcery Jos. Lukase z Býšovce č. 17. Ludmila a Marie. Ludmila si vzala za manžela
Karla Pročku a Marie Ladislava Kadlece z Písečného, obojí manželé bydlí v Býšovci v č. 17.
25. dubna vdávala se Šípková Jana, dcera Ludvíka Šípka, Býšovec č. 23. Za manžela si vzala Pecinu
Františka z Heršpic, syna Františka Peciny, který se do Heršpic odstěhoval z Býšovce č. 26. Bydlí v býšovci
č. 23.
Květen byl studený a suchý, tak toho na poli mnoho nevyrostlo. V červnu zapršelo, bylo teplo až 20°C a tak
příroda doháněla zpoždění.
Senoseč
Seno, se začalo kosit až v polovině června, bylo na sklizeň hmoty slabší, ale že bylo pěkné počasí, tak rychle
sklizeň pokračovala. Sklízelo se dvěma vozy „Horal“, tak se nic nekopilo, ani nedávalo na sušáky.
Dosoušelo se ventilátory.
Silážní jáma
V červenci byla dokončena stavba silážní jámy v úvoze ve Skalkách, do které se senážoval zelený oves.
Výlet
Místní hasičská jednota pořádala v červenci výlet v lese zvaném „Bučník“. Účast byla slabá, udělala se
zima a bylo zamračeno. Hrála kapela MEZu Nedvědice.
Pouť
V naší obci byla 15. srpna obnovena pouť. Byla zde v kapličce sloužena mše svatá o 10 hodině dopoledne p.
farářem Brunclíkem z Nedvědice, při které hráli muzikanti z MEZu Nedvědice. Odpoledne byla pouťová
zábava v přírodě na nově zbudované podlaze, kterou pořádala M. H. J.
Úmrtí
Špačková Žofie z čísla 23, zemřela 1. července po delší nemoci ve stáří 82 roků.
Žně
Začaly až v půl srpnu. Sklízelo se většinou kombajnem, jen málo se dávalo do panáků. Výnos po ha: ječmen
30 q, žito 20 q, pšenice 20 q, oves 25 q. Sláma se lisovala vlastním lisem. Žně skončily 25. září a hned se
započalo s vybíráním brambor.
Brambory
Brigáda U. D. Dolní Rožínka vybrala většinu brambor. Úroda byla dobrá a sklizeň byla skončena do 15.
října.
Řepa
Úroda burgině byla dobrá, plocha byla snížena, a tak byla brzy sklizena. Řepa tuřín narostla velká a
sklizeň byla skončena do konce října.
Setí
V říjnu se sela pšenice a žito. Během týdne bylo zaseto. Pod setí naorali traktoristé ZKL Brno. Naorali pod
všechny ozimy. V říjnu vydatně zapršelo, a tak obilí brzy vzklíčilo. V druhé polovině října pršelo, přišlo
několik mrazíků, poletoval i sníh, ale v listopadu se opět oteplilo.
Hody
Martinské hody pořádal místní požární sbor, za hojné účasti obecenstva. Hody byly s májí a hrála hudba
MEZu Nedvědice.
Výroční schůze MHJ
MHJ konala 19. listopadu výroční členskou schůzi za hojné účasti občanů a zástupců hasičských jednotek
ze Smrčku, Ujčova, Lískovce a Věchnova. Za okresní výbor byl přítomen bratr Pustina z Pernštejna.
Na výroční schůzi se vzdali funkce: Sedlář František, velitel. Sádecký Jan, pokladník. Novým velitelem byl
zvolen Smolík Alois č. 7, a pokladníkem Dvořáček Jaroslav č. 32.
Novostavby a opravy
Hamerský Miroslav dostavěl domek na sadě u čísla 9. Pilát Ladislav č. 28, přestavěl domek a udělal více
místností. Pilátová Julie č. 8, opravila výměnek, aby byl způsobilý k bydlení.
Odstěhování
Manželé Kubíkovi odstěhovali se z č. 5, do Nedvědice. Manželé Kadlecovi odstěhovali se z č. 17, do
Písečného.
Narození
Manželům Dvořáčkovým, z čís. 32, narodila se druhá dcera Jaroslava, 20. srpna. Manželům Kadlecovým,
z čís. 17, narodila se dcera Jitka, 4. října. Manželům Pilátovým, z čís. 8, narodil se syn Miroslav, 11.
listopadu. Manželům Pročkovým z čís. 17, narodil se syn Karel, 8. prosince.
Zima
Až do vánočních svátků bylo bez sněhu. Mrazy byly jen -5°C, před svátky se trochu nametlo, mrazy byly
15°C. JZD zvládlo všechny práce a jednotka pracovní byla 26 Kčs.
Rok 1971
Zima
Začátkem ledna přimetlo se sněhu, mrzlo. Mrazy byly kolem -20°C, bylo polojasno. Mrazy trvaly do 20.
ledna. Ke konci ledna se mrazy zmírnily, sníh roztál a zima byla až do konce února mírná bez sněhu. V noci
kolem 0°C ve dne +5°C až +7°C.
Zástěrkový ples
V soboru 13. února pořádal svaz žen zástěrkový ples za hojné účasti obecenstva místního a okolních obcí.
Hrála hudba z Dalečína.
Úmrtí
Dne 27. ledna zemřela Pilátová Ludmila z č. 6, ve stáří 81 roků.
Výroční schůze JZD
Výroční schůze JZD konala se 26. února o 3 hod. odpoledne v kulturním domě ve Smrčku. Zabilo se prase.
Na schůzi byli přítomni zástupci patronátního závodu U. D. Dolní Rožínka a zástupci Svazu českých
rolníků.
Po zahájení předsedou ing. Grűnvaldem a po jeho referátu, který obsahoval nedostatky a klady družstva,
bylo přikročeno k volbám.
Zvoleni tito funkcionáři:
Předseda:
Místopředsedou:
Zootechnikem:
Účetní:
Skupinář, Býšovec:
Skupinář, Smrček:
ing. Zbyněk Grűnvald z Brna
Stanislav Prokůpek ze Smrčku
Jos. Jurnečka z Tišnova
ing. Bartošová Jana z Bystřice n/P.
Lukas Josef
Prokůpek Stanislav
Skladník:
Kaňka Antonín z Býšovce č. 9
Členové komise sociální:
Patloka Josef, Býšovec č. 2, Smolíková Vlasta, Býšovec č. 7, ing. Bartošová, Havíř Aug., Smrček.
Komise kulturní:
Jurnečka zootechnik, ing. Bartošová a Martinková Anna, Smrček.
Komise revizní:
Patloka Josef, Býšovec č. 30, Pilát Miroslav, Býšovec č. 8, Patloka Vojtěch, Smrček.
Po provedení voleb byla diskuze, které se zúčastnili zástupci patronátního závodu a zástupci Svazu
českých rolníků. Po vyčerpání programu bylo podáváno občerstvení a k tanci a poslechu hrála hudba p.
Holečka.
Druhá zima
V únoru 27. a 28. se začalo chumelit, začalo mrznout, shánělo se a nadělaly se závěje, že nemohly jet
autobusy. Mrazy začátkem března byly -15°C až -18°C v noci a ve dne -4°C až -8°C. Toto počasí trvalo do
20. března. Ke konci března se oteplilo, sníh rychle roztál a začátkem dubna bylo již teplo.
Jaro
Jarní práce byly zahájeny 5. dubna úklidem luk, sbírání kamení. Setí začalo 13. dubna, počasí bylo teplé a
suché. Tak ke konci dubna bylo zaseto, v květnu se začaly sázet brambory. Sázely se sazečem, a tak práce
rychle skončily.
Senoseč
Senoseč začala začátkem června, počasí se zhoršilo, chodily přeháňky a sušení sena bylo špatné.
Silážní jáma
K urychlení sklizně sena rozhodlo se představenstvo JZD postavit senážní jámu. Byla postavena
v pastvisku z panelů, které předseda JZD obstaral u patronátního závodu U. D. v Dolní Rožínce. Do jámy
se dělala senáž z travin, jetele a ze starých luk. Tím se uspíšila sklizeň sena, která trvala do 20. července.
Siláž byla zakryta velkou plachtou a dle rozboru byla velice dobré jakosti. Krávy ji dobře žraly a dojivost
při zkrmování udržela se na stejné výši, jako když se krmilo řepou.
Posklizňová linka
JZD postavilo pod kůlnou nad kravínem novou posklizňovou linku. Byla postavena čistící stanice,
koupena nová sušička. Tím se žně značně urychlily. Obilí se z vleček vysypalo do betonového bunkru, odkud
šlo pásem na čističku a odtud zrnometem do bunkrů postavených vedle kůlny a opatřených střechou a
kohoutem, kterým se nasypalo na vlečku a odváželo do výkupního podniku v Nedvědici - Klečany. Sušička
se nepoužívala, obilí bylo suché.
Žně
Žně začaly v půli srpna, obilí bylo hodně zralé, a tak se seklo všechno kombajnem. Skončily 10. září.
Výnosy byly dobré, u ovsa 30 q, u ječmene 35 q, u žita 25 q, u pšenice 30 q po ha.
Sucho
Od začátku července přišlo teplé počasí, které trvalo až do půli září. Teploty 25°C až 30°C, nepršelo.
Bylo velké sucho, podeschla řepa, brambory a vyschla pastva, byla bída o úrodu. V druhé polovině září se
ochladilo, začaly chodit přeháňky a 28. září vydatně zapršelo.
Brambory
Brambory se počaly vybírat v půli září, byly drobné a výnos malý. Vybírala brigáda U. D. Dolní Rožínka.
Po bramborách se sklízela řepa, byla drobná. Počasí bylo pěkné.
Podzim
Podzim byl krásný, ale suchý. Do kravína se vozí voda. Aby bylo více vody, provedena přípojka z
„Močidla“, do studny v Loučkách. Ozimy byly zaseté, ale špatně vzcházely, chodily jen malé přeháňky.
Až 11. listopadu začalo pršet a ochladilo se. Podzimní orba skončila 15. listopadu.
Kanalizace
Od kravína byl vykopán kanál, položeny roury, aby voda, která teče od kravína, se zachytila do dříve
zbudované kanalizace. Též od kapličky byla vykopána přípojka do dříve zbudované kanalizace u silnice.
Narození
Manželům Pecinovým, Býšovec č. 23, narodil se 5. ledna syn Petr. Manželům Dvořáčkovým č. 32, narodil
se syn Leoš. Manželům Pecinovým č. 23, narodila se dcera Jana v prosinci.
Svatby
V dubnu 17., oženil se poslední syn Josefa Lukase v Býšovci č. 17, syn Vlastimil. Za manželku si vyvolil
Elišku Kašovou z Divišova, kde bydlí. Dne 25. září oženil se Bohumil Patloka z č. 2, za manželku si vzal
Ludmilu Nedvědovu z Chroustova. Bydlí v Býšovci v č. 2. Dne 2. října byly v Býšovci dvě svatby:
Hamerská Milada dcera Hamerské Jarmily ž č. 9, si vzala za manžela Jindřicha Beneše z Pernštejnských
Janovic. Svatbu měli v Bystřici v hotelu Přehrada. Bydlí v Bystřici.
Loukotová Libuše dcera Loukoty Františka a Jaroslavy z Býšovce si vzala za manžela Jaromíra Mitáše
z Ujčova. Svatba byla v Býšovci v obecním domě. Bydlí v Býšovci.
Nová vedoucí jednoty
Od 1. října prodává v prodejně Jednoty v Býšovci Patloková Ludmila z Býšovce č. 2, místo Patlokové
Zdeny ze Smrčku, která nastoupila zaměstnání v Krasu v Bystřici n/P.
Kultura
Oslava MDŽ byla provedena 8. března v obecním domě. Paní Sedlářová nacvičila s dětmi besídku. Oslava
se všem líbila. Maminky byly obdarovány bonboniérami, které darovalo JZD. Májovou veselici pořádala
místní odbočka ČČK, 1. května za dobré návštěvy. Hrála hudba z Dalečína. Místní požární sbor pořádal 6.
června Výlet v Bučníku. Počasí bylo chladné, a tak byla návštěva slabší. Hrála kapela MEZu Nedvědice.
Dne 14. srpna byla pořádána pouťová zábava MHJ. Hrála kapela MEZu Nedvědice.
15. srpna byla slavena pouť v kapličce, byla mše svatá.
Zájezd
Místní hasičská jednota pořádala v červenci zájezd na jižní Moravu, Buchlov, Buchlovice, Kroměříž,
Zámek a zámecký park, do rodného domku Klementa Gottwalda do Gottwaldova na lesní hřbitov.
Zájezd se všem líbil. Jeli i někteří z Pernštejnských Janovic.
Hody
Dne 14. listopadu pořádal požární sbor hody s májí. Návštěva byla slušná. Stárci a stárkovi byli v krojích
dohromady z Býšovce a Pernštejnských Janovic. Bylo zváno i v Pernštejnských Janovicích. Hrála hudba
OB Rožná, kapela Martínek, v pondělí byly dozvuky.
Volby
Dne 26. a 27. listopadu konaly se volby do všech stupňů zastupitelských orgánů. Do MNV v Býšovci,
který je sloučen se Smrčkem, byli zvoleni za Býšovec:
Smolík Alois,
Šípek Ludvík,
Dvořáček Jaroslav,
Patloka Josef,
Sedlář František,
Nedomová Věra,
Býšovec č. 7.
Býšovec č. 23.
Býšovec č. 32.
Býšovec č. 30.
Býšovec č. 31.
Býšovec č. 1.
-
za KSČ.
za KSČ.
za myslivecké sdružení.
za myslivecké sdružení.
za požárníky.
za svaz žen.
Za Smrček byli zvoleni tito členové:
Míček Josef, Urbánek Vilém ml., Prokůpek Stanislav, Hanulík Josef a za ženy Patloková Zdenka.
Předseda MNV
Předsedou MNV byl zvolen Smolík Alois, Býšovec č. 7.
Tajemníkem, Patloka Josef, Býšovec č. 30.
Pokladníkem, Nedomová Věra, Býšovec č. 1.
Předseda komise pořádku, Šípek Ludvík, Býšovec č. 23.
Výroční schůze požárníků
Dne 5. 12. odpoledne o 3 hod. pořádal výroční členskou schůzi požární sbor, za účasti 28 členů v obecním
domě.
Byly provedeny volby na dva roky, a zvoleni:
Velitel:
Předseda:
Místopředseda:
Jednatel:
Pokladník:
Referent prevence:
Patloka Bohumil, Býšovec č. 2.
Patloka Josef, Býšovec č. 2.
Sedlář František, Býšovec č. 31.
Patloka Josef, Býšovec č. 30.
Dvořáček Jaroslav, Býšovec č. 32.
Kaňka Antonín, Býšovec č. 9.
Revizoři účtů:
Členové výboru:
Krábek Jan, Býšovec č. 30., Lukas Josef, Býšovec č. 17.
Beneš Bohuslav, Býšovec č. 19, Smolík Bohumil, Býšovec č. 12, Pilát Miroslav,
Býšovec č. 8.
Na schůzi byli přítomni jako hosté členové požárního sboru ze Smrčku: Míček Josef, Havíř Augustýn,
Prokůpek Stanislav, Patloka Jan.
Za OVČSPO, byl přítomen s. Pustina František z Pernštejna a Mir. Kus z Nedvědice.
Zima
Kolem 20. listopadu začalo mrznout -5°C až -7°C. Začal padat sníh, který zůstal a mrzlo až do konce
listopadu -8°C. Začátkem prosince se oteplilo, sníh roztál, počalo pršet, bylo teplo, ve dne +8°C a v noci
+3°C až 0°C. Toto počasí, trvalo až do svátků vánočních. Svátky byly bez sněhu, až 2. ledna se trochu
nametlo a začalo mrznout -3°C až -5°C.
Pracovní jednotka
Pracovní jednotka JZD je 29 Kčs.
Zápisy v kronice byly zkontrolovány a schváleny na schůzi pléna MNV Býšovec, konané dne 9. března
1973.
Zde je razítko národního výboru a podpisy: Patloka
Smolík Alois
Rok 1972
Zima
Od 10. ledna začalo mrznout, mrazy -10°C až -15°C. Vál silný východní vítr, mrzlo až do konce ledna.
Během měsíce jezdilo do obce mnoho lyžařů, oba vleky byly v provozu. Začátkem února mrazy zmírnily,
mrzlo jen -1°C v noci a ve dne bylo +3°C až +5°C. Jinovatka spadla a sníh pomalu roztával.
Výroční schůze JZD
Výroční schůze JZD konala se 25. února v kulturním domě v Býšovci. Začala o ½3 h. odpoledne za malé
účasti členů a hostů. Byla špatně připravena, poněvadž předseda ing. Grűnvald byl nemocen, zastupuje ho
místopředseda Stanislav Prokůpek ze Smrčku. Onemocnělý předseda se vrátil až 20. 5. 1972.
Tání
V půli února se oteplilo +5°C až +8°C, stále byla mlha, a tak sníh roztál. Půda nebyla zmrzlá a všechna
voda se vsakovala, tak byla pěkná jarní vláha.
Jaro
V březnu bylo počasí teplé a suché, půda rychle oschla, a tak se ke konci března selo. Počasí bylo až do půl
dubna pěkné, zaselo se a začaly se sázet brambory, které do začátku května byly zasázeny. Sázely se
všechny sazečem. Dne 24. a 25. dubna se ochladilo, pometalo se a v noci byl mráz -4°C. Toto chladné počasí
trvalo až do konce měsíce.
Národní směna
Dne 15. dubna byla národní směna na úpravu obce. Navážel se kámen, rozšiřovaly se cesty a připravovaly
se k asfaltování. Účast 14 mužů.
Kácení lip
Dne 20. a 21. dubna byly skáceny dvě lípy u kapličky a dvě lípy u křížku, kde bude provedená úprava
návsi. Byl postaven od silnice taras a rozšířena cesta ke kravínu. Na stavění tarasu pracovalo 16 mužů po
celý den.
Oslava 1. máje
Oslavy 1. máje v Nedvědici zúčastnilo se 8 požárníků ve stejnokroji, školní děti a občané v počtu 20 osob.
Bylo pěkně teplo.
Začátkem května byly teploty ve dne 15°C až 20°C. Zasela se kukuřice, řepa a kapusta.
Úprava cesty ke kravínu
Po skončení jarních prací se začalo pracovat na úpravě cesty ke kravínu. Byly položeny roury až ke
kravínu, udělány jímky, aby voda od kravína netekla po cestě až na silnici. Cesta byla rozšířena a podél
cesty postaven taras. Byl navezen kámen a cesta připravena k asfaltování.
Úmrtí
Dne 16. května zemřel v domově důchodců na Mitrově, Chalupník Josef zdejší kovář ve stáří 82 roků.
Pohřeb měl v Nedvědici 19. května za velké účasti občanů a členů požárního sboru z Býšovce a Smrčku.
V pondělí dne 3. července měl pohřeb předseda JZD Býšovec-Smrček ing. Zbyněk Grűnvald v Brně na
ústředním hřbitově. Zemřel náhle. Pohřbu zúčastnilo se 20 družstevníků. Jelo se zvláštním autobusem.
Bylo mu 47 roků.
Bouře
Dne 15. května přišla bouře, začaly padat kroupy, přišel lijavec, a tak byly pobrány pole, řepa, kukuřice a
brambory. Potom každý den pršelo až do konce měsíce. Bylo při dešti teplo, tak všechno krásně rostlo. Tráva
na lukách vyrostla velká a hustá.
Senoseč
Senoseč začala v půli června. Počasí bylo proměnlivé, den dva hezky, pak zase pršelo. Sklidilo se nějaké seno
a začala se dělat senáž, která trvala celý týden. Jáma je plná, zakrytá plachtou z Igelitu, a tak senáž je
dobré jakosti. Začátkem července přišlo pěkné počasí, teplota až 30°C, a tak se senoseč rychle ukončila.
Mandelinka
Na bramborách se vyskytlo velké množství mandelinky. Byly ožrány stonky, že zůstaly jen žebra.
Oprava domů
Hulák Josef, č. 10, omítl chalupu, vyzdil verandu a uvnitř z chléva udělal světnici. Pilát Miloslav, č. 6,
otloukl a omítl znovu chalupu. Sádecký Jan, č. 15, postavil ve dvoře garáž pro auto. Beneš Bohuslav, č. 19,
postavil u silnice kamenný rigol a udělal laťkový plot.
Postavení sušičky
Následkem špatného počasí na začátku srpna rozhodlo se JZD postavit sušičku na obilí. Až přijdou žně,
aby mohlo vlhké obilí dosoušet. Suška byla zakoupena v minulém roce a poněvač nebyla potřeba, nebyla
postavena.
Žně
Žně začaly v půli srpna, počasí bylo špatné. Mlátilo se všecko kombajnem. Vypomáhal ještě jeden kombajn
z Jižní Moravy „Německý“, který má větší záběr, a tak se nestačilo sušit. Žně byly za 14 dní skončeny, a
potom se sbírala sláma, která trvala do půl měsíce září.
Brambory
Brambory se začaly vybírat 20. září. Vybírala je brigáda U. D. Dolní Rožínka. Brambor bylo málo, byly
nasázeny na vlhčím poli. Vybrány byly do 20. října, a potom se začala sklízet řepa, která se sklidila do
konce října. Ke konci října přišly mrazy, které trvaly několik dní -4°C, potom bylo zase hezky a teplo.
Setí ozimu
Ozimá pšenice a žito bylo zaseto do konce října. Listopad byl pěkný, teplý, byla vláha, tak ozimy pěkně
urostly. Bylo všechno zoráno. Byl zaorán hnůj na 12 ha pod brambory, na jaro. Celý listopad bylo pěkně,
mráz kolem -2°C až -3°C. Sníh nebyl žádný.
Úprava cest
Dne 10. listopadu začal podnik, Správa silnic z Bystřice, navážet štěrk na cesty po obci a k Janovicím.
Rovněž auto JZD a traktory vozily štěrk až do 10 h. v noci.
Dne 14. listopadu začaly rozhrnovat štěrk, válcovaly dva vály a během 4 dnů byly cesty po obci, ke kravínu
a k Janovicím zaasfaltovány. MNV dostal od ONV částku 140 000 Kčs na úpravu cest.
Hody
Místní požární sbor pořádal 12. listopadu hody s májí a 13. listopadu dozvuky. Účast byla dobrá. Hrála
hudba MEZu Nedvědice. Výtěžek z hodů, obnos 2 000 Kčs, slovy dva tisíce, byl věnován MNV na úpravu
cest po obci.
Narození
Dne 24. března narodila se manželům Patlokovým č. 30, druhá dcera Dana. Dne 9. září narodila se
manželům Mitášovým č. 25, dcera Dagmar. Dne 1. prosince narodil se manželům Patlokovým č. 2 syn
Bohumil. Nechť všichni narození rostou k radosti rodičům.
Nová vedoucí pohostinství
Od 1. října odešla na mateřskou dovolenou vedoucí pohostinství pí. Milada Benešová, a pohostinství
přebrala pí. Ludmila Huláková z č. 10.
Nová vedoucí Jednoty
Od 20. října odešla na mateřskou dovolenou vedoucí Jednoty pí. Ludmila Patloková a Jednotu převzala sl.
Marie Potučková z Doubravníka.
Zima
Celý měsíc prosinec mrzlo na holo, mrazy kolem - 10°C v noci, ve dne kolem 0°C.
Sloučení JZD
Ke konci roku probíhaly schůze o sloučení JZD Býšovec-Smrček s JZD Ujčov. JZD Býšovec-Smrček nemá
předsedu a místopředsedu. Stanislav Prokůpek ze Smrčku nechtěl přijmout funkci předsedy. ONV toto
sloučení doporučoval, a tak od 1. ledna 1973 budeme sloučeni ve velký celek, ve kterém jsou JZD Ujčov,
Kovářová, Lískovec, Horní a Dolní Čepí, Chlébské, Vrtěříž, Býšovec a Smrček.
Pracovní jednotka byla 23 Kčs.
Novostavba
Na jaře začal stavět rodinný domek na sadě č. 9, Josef Beneš z Věchnova. Jmenovaný je syn Bohuslava
Beneše z č. 19 v Býšovci. Ve Věchnově dělá farmáře na Státním statku. Domek postavil, zakryl a
dodělávat ho bude, až v roce 1973.
Nedoma Jaroslav č. 13, začal stavět novou stodolu, kůlnu a chlévy. Před stavbou vybagroval svah u staré
stodoly. Hlínu vozil k silážní jámě dvěma auty.
Rok 1973
Zima
Od začátku ledna mrzlo na holo, mrazy kolem -5°C až -10°C. Teprve 16. ledna se trochu nametlo. Sníh
trval do konce ledna a roztál. Začátkem února bylo mírně a holo. V půli února se zase nametlo, byly
sněhové přeháňky a mrazy byly kolem -8°C až -10°C.
Slintavka
Dne 3. ledna se vyskytla slintavka v obci Věstín. Naše obec byla v prvním pásmu, a tak byla zavřena škola,
hospoda a kostely. Toto opatření trvalo až do konce ledna.
Pracovní schůze JZD
Dne 7. února byla v kulturním domě v Ujčově konána předvýroční pracovní schůze JZD, které se za JZD
Býšovec-Smrček zúčastnilo 13 členů. Předsedu JZD dělá s. Sedláček a do představenstva, které čítá 15
členů, byli zvoleni za Býšovec: Lukas Josef č. 17, Dvořáček Jaroslav č. 32. Za Smrček, Stanislav Prokůpek.
Do kulturní komise byl zvolen Martínek Frant. ze Smrčku, do komise revizní, Patloka Josef z Býšovce č.
30. Soukromě hospodařící zemědělec Mitáš St. s manželkou Annou byl na vlastní žádost přijat do JZD.
Výroční schůze požárního sboru
Dne 11. února o 2 hod. odpoledne konala se v kulturním domě v Býšovci výroční členská schůze požárního
sboru za účasti 22 členů. Jako hosté se zúčastnili požárníci ze Smrčku v počtu 8 členů.
Za OVČSPO byl přítomen tajemník s. Procházka Karel z Nedvědice a s. Pustina František z Pernštejna.
Volby konány nebyly.
Vyznamenání členů požárního sboru
Na výroční schůzi bylo uděleno vyznamenání za dlouholetou činnost v požárním sboru těmto členům:
Novotný Antonín
Patloka Josef
Sádecký Jan
Beneš Bohuslav
Lukas Josef
Býšovec č. 26,
Býšovec č. 2,
Býšovec č. 15,
Býšovec č. 19,
Býšovec č. 17,
za činnost
za činnost
za činnost
za činnost
za činnost
50 roků.
40 roků.
40 roků.
30 roků.
30 roků.
Dále byli vyznamenáni za činnost 20 roků tito členové:
Nedoma Josef
Krábek Jan
Kaňka Antonín
Šípek Ludvík
Býšovec č. 1.
Býšovec č. 30.
Býšovec č. 9.
Býšovec č. 23.
Smolík Alois
Krábek Ladislav
Mitáš Stanislav
Býšovec č. 7.
Býšovec č. 21.
Býšovec č. 5.
Další výskyt slintavky
Dne 11. února vyskytla se další slintavka v obci Meziboří-Borky, která trvala až do 22. února, kdy byla
zrušena opatření.
Volba presidenta ČSSR
Dne 22. března konala se volba presidenta ČSSR. Na návrh ústředního výboru NF a ústředního výboru
KSČ byl navržen za presidenta, dosavadní president armádní generál Ludvík Svoboda a byl zvolen
jednohlasně všemi hlasy.
Jaro
Během měsíce března sníh roztál a ke konci března bylo pěkné počasí, teploty 15°C až 20°C. Začalo se dělat
na poli, smykovat a set. Do 10. dubna bylo zaseto, potom přišlo špatné počasí, padal sníh a přišly mrazy až
-5°C. Práce na poli se zastavily a toto počasí trvalo až do 22. dubna. Ke konci dubna se zase oteplilo.
Brambory
2. května se začaly sázet brambory. Sázely se všechny sazečem, sela se kapusta a kukuřice.
Nové auto
Pilát Miroslav z č. 8, dovezl 14. dubna nové auto. Je to šesté auto v naší obci.
Nový předseda MNV
Předseda MNV s. Smolík Alois č. 7, vzdal se funkce pro znechucení některými občany, kteří mu dělali
potíže při vykonávání jeho úřadu. Funkci předsedy převzal místopředseda Prokůpek Stanislav ze Smrčku.
Oslava 1. máje
Oslavy 1. máje v Nedvědici zúčastnilo se 10 členů požárního sboru ve stejnokroji, školní děti a dalších 10
občanů, celkem 25 osob. Bylo pěkně a teplo.
Výroční schůze ČČK
Dne 5. března byla konána výroční schůze ČČK v Býšovci v kulturním domě za účasti 16 členů a 13 hostí.
Na schůzi dostavil se pan Dr. Reich a zdravotní sestra Pelikánová. Na schůzi byl vyznamenán dlouholetý
dárce krve s. Šípek Ludvík z č. 23, plaketou Dr. Jánského a hodinkami. Přistoupilo 11 nových členů. Byl
promítán film o úrazech a o nemocech, které se nejčastěji vyskytují v zemědělství.
Národní směna a brigády
Dne 28. dubna byla národní směna na jarní úklid. Pracovalo se na cestě ke kravínu, kde se dávaly
obrubníky, tam pracovalo 10 občanů. 3 ženy umývaly okna v kulturním domě a 3 ženy zametaly před
Jednotou a po obci dělali další úklid. Celkem bylo odpracováno 160 hodin.
Dne 9. května se dělala deka na tarasu podél silnice a ke kravínu. Pracovalo 8 občanů, kteří odpracovali 80
hodin. Dne 5. května Myslivecké sdružení Býšovec-Smrček sázelo lesní sazenice. Bylo zasázeno 2 000 kusů
stromků.
Kultura
Místní požární sbor promítl 11. 4. filmy o předcházení požárům a hašení požárů a provedl školení, jak
zacházet s hasicím přístrojem. Školení provedl a výkladem doprovázel s. Pustina Frant. z Pernštejna.
Svaz žen pořádal 5. května Májovou veselici. Účast byla průměrná. Hrála hudba MEZu Nedvědice.
JZD uspořádalo 25. až 27. května zájezd do Jižních Čech. Zájezd se velice líbil. Navštívily se hrady a
zámky v Jižních Čechách, rybníky. Noclehy byly po oba dny na Hluboké v hotelu „Internacionál“.
Místní požární sbor pořádal 12. srpna pouťovou zábavu. Účast byla dobrá. Hrála hudba p. Holého. Dále
pořádal místní požární sbor Hody s májí, 11. listopadu. Počasí bylo pěkné v pondělí i v neděli. Návštěva u
máje byla velká. Hrála hudba MEZu Nedvědice. Zvalo se v Pernštejnských Janovicích i v Josefově.
Počasí v květnu
Začátkem května bylo pěkně a teplo, ale bylo sucho. 14. až 18. května přišly mrazy až -2°C, kvetly třešně,
a tak pomrzly. Ve dne bylo teplo, až 18°C.
Pastva
Dne 31. května se vyháněly dojnice z kravína na pastvu.
Senoseč
Začátkem června bylo pěkné počasí, tak se začalo se sečením sena. Toto počasí trvalo do 20. června, potom
začaly přeháňky a práce se zdržovaly.
Senáž
Začala se dělat senáž, která trvala 10 dnů a senoseč skončila koncem července.
Bouře
Dne 28. července byla bouře, při které padaly kroupy, ale netrvaly dlouho. Do konce července chodily
přeháňky. Bylo deště zapotřebí, bylo velké sucho.
Žně
Začátkem srpna začaly žně v dolní části JZD, Ujčov-Čepí. U nás se začalo 13. srpna, sekl se ječmen,
pšenice a žito. Sekly dva kombajny „Německé“. Do 20. srpna bylo všechno posečeno, až na oves, který byl
posečen do konce srpna, kdy žně skončily. Celý měsíc srpen nepršelo. Výnos ječmene 45 q, pšenice 30 q, ovsa
a žita 25 q po ha.
Nová vedoucí Jednoty
Začátkem července odešla vedoucí jednoty sl. Marie Potůčková z Doubravníka a Jednotu převzala pí.
Ludmila Huláková, Býšovec č. 10.
Velké sucho
Celý měsíc srpen a i začátkem září nepršelo. Teploty byly 25°C až 30°C, pastva vyschla, padalo i listí ze
stromů, jablka, švestky padaly suchem. Pilně se sbírala sláma. Byla bída o vodu v kravíně. Musela se
dovážet z Věchnova z hydrantu, kde mají vodovod z Vírské přehrady.
Déšť
Dne 10. září trochu zapršelo, ochladilo se a 3 dny chodily přeháňky. Tak se začalo připravovat k setí, se
kterým se začalo 28. září. Selo se žito, ozimá pšenice. Byla vláha, teplo, a tak obilí brzy vzcházelo. Teplé
počasí trvalo až do 10. října, kdy se ochladilo a 15. října přišel mráz -3°C. Zmrzly všechny květiny
v zahrádkách. Mrazy trvaly do 18. října, kdy se oteplilo, chodily přeháňky. JZD zaselo všechny ozimy do
13. října.
Brambory
Začaly se vybírat 15. října. Vybíraly se kombajnem, vybírala je brigáda U. D. Dolní Rožínka. Kombajn
potom odjel, a tak se vybíraly tekem. Do 20. října zbyl vybírat 1 ha brambor. Začal padat sníh, přišly mrazy
až -5°C, tak brambory pomrzly. Vybíraly se a vozily na sušení do Bystřice n/P.
Řepa
Řepa byla vyklizena do 25. října. Byla malá následkem sucha.
Orba
Počasí bylo začátkem listopadu špatné, chodily přeháňky, déšť se sněhem a toto počasí trvalo týden, kdy se
oteplilo a bylo pěkně až do konce listopadu, kdy bylo všechno zoráno.
Zima
Ke konci listopadu se začalo chumelit. Půda nebyla zmrzlá. Nachumelilo se 10 cm sněhu a začalo mrznout.
Mrazy byly kolem -12°C, v prosinci se stále metlo, mrzlo. Mrazy až -17°C, foukal vítr a tvořily se závěje.
Sněhu se nametlo až 30 cm, místy až ½metru. Před vánočními svátky přišla obleva, začalo pršet, teploty
+2°C až - 5°C. V noci a ve dne až +9°C, tak na vánoční svátky bylo holo.
Výroční schůze ČČK
Výroční schůze ČČK konala se 29. listopadu v 8 h. večer v kulturním domě. Účast 24 členů a 8 hostů. Byl
promítán film o úrazech elektrickým proudem, první pomoc a zavádění umělého dýchání.
Dr. Reich měl přednášku o správné životosprávě. Předsedou byl zvolen Novotný Antonín z č. 26, pokladník
Sádecký Jan č. 15, jednatel Patloka Josef č. 2.
Výroční schůze požárního sboru
Dne 2. prosince konal požární sbor výroční členskou schůzi v kulturním domě o 2 hod. odpoledne, za účasti
21 členů a 15 hostí. Požárníků ze Smrčku zúčastnilo se 8.
Byly provedeny volby, a zvoleni:
Velitel:
Patloka Bohumil
Býšovec č. 2.
Předseda:
Patloka Josef
Býšovec č. 2.
Jednatel:
Patloka Josef
Býšovec č. 30.
Pokladník:
Dvořáček Jaroslav
Býšovec č. 32.
Býšovec č. 31.
Místopředseda: Sedlář František
Členové výboru: Sádecký Jan ml., Beneš Bohuslav, Smolík Boh., Hamerský Jaromír, Pecinová Jana a
Mitášová Libuše.
Revizoři účtů: Krábek Jan a Lukas Josef.
Za OVČSPO byl přítomen s. Kus Boh. z Nedvědice, Pustina František z Pernštejna.
Úmrtí
Dne 19. září zemřel nejstarší člen požárního sboru Smolík Josef z č. 12 v Býšovci ve stáří 87 roků. Pohřeb
konal se 23 září o 2 hodině za účasti požárníků z Býšovce a Smrčku a velké účasti obecenstva v Nedvědici.
Pracovní jednotka JZD
Sloučené JZD má pevnou odměnu 28 Kčs za 1 pracovní jednotku. V r. 1973 dostali členové za 1 pracovní
jednotku 2 Kčs prémií, tak je jednotka 30 Kčs.
Rok 1974
Zima
Leden začal mlhavým počasím, mráz byl kolem -3°C, v lesích se tvořila jinovatka a na silnici a cestách
námraza. Největší jinovatka byla 15. ledna, kdy začalo pršet a potrhalo se elektrické vedení. Obec byla dva
dny bez světla a autobusy nejezdily. V lesích bylo naděláno mnoho polomů. Mlha trvala až do konce ledna,
kdy se vyjasnilo a začalo mrznout. Jasné počasí trvalo 3 dny, zamračilo se a začal padat sníh, kterého se
nametlo 10 cm. Foukal silný vítr a tvořily se závěje. Ke konci února se oteplilo, sníh roztál a bylo pěkné
počasí. Pracovalo se na odklízení polomů.
Výroční schůze JZD
Na výroční schůzi JZD Ujčov, byl zvolen nový předseda JZD s. Valach Vlastimil ze Štěpánova.
Dosavadní předseda Sedláček, byl zvolen místopředsedou. Volba ostatních funkcionářů se nekonala.
Jaro
Začátkem března foukal jižní vítr, bylo jasno, pole oschla. Začalo se smykovat, zaorávat hnůj.
Setí
Celý březen bylo jasno a teplo, tak se všecko obilí zaselo do konce března.
Začátkem dubna začalo pršet, ochladilo se a byl mráz v noci -3°C. Stromy byly rozkvetlé, a tak třešně a
jabloně pomrzly. Chladné počasí trvalo 3 dny, zase se oteplilo, bylo pěkně a začaly se sázet brambory.
Sázely se všechny sazečem a byly do konce dubna zasázeny.
Bouře
30. dubna přišla bouře, po které se ochladilo a pršelo.
Oslava 1. máje
Oslavy 1. máje v Nedvědici zúčastnilo se 9 požárníků, 5 občanů, 6 školních dětí, to je celkem 20 osob. Bylo
chladno a chodily přeháňky. Od 5. do 7. května byla zima, chodily sněhové přeháňky a chladné počasí trvalo
až do 15. května. Celkem byl květen suchý, až 20. května přišla bouře a po ní 3 dny chodily přeháňky.
Pasení
Dojnice z kravína se 23. května vyháněly na pastvu. Stále chodily přeháňky i v měsíci červnu. Na Medarda
pršelo a přeháňky trvaly, až do 15. června.
Senoseč
V půli června se začalo sušit seno, počasí bylo špatné, slunka málo, a tak se usušilo jen něco sena a začala se
dělat senáž, která byla ukončena 8. července. Do konce července se ještě dosoušelo seno, počasí bylo lepší a
tak senoseč brzy skončila.
Bouře
Večer z 13. na 14. července přišly bouře, padaly kroupy. Liják, který trval skoro hodinu, poškodil řepu,
kukuřici a podle silnice tekla tak velká voda, že ji jímky nemohly pojmout.
Žně
Žně začaly v JZD Ujčov 10. srpna, v Ujčově. V Býšovci se sekl ječmen 23. srpna, který dal výnos 50 q po
ha. Žito se začalo mlátit 31. srpna, výnos 36 q po ha. Oves se mlátil 11. až 12. září, výnos 30 q po ha. Jarní
pšenice se mlátila 10. září, výnos 40 q po ha. Žně byly skončeny 13. září, úklid slámy 23. září.
Brambory
Brambory se začaly vybírat 24. září. Vybíraly je družstevníci tekem. Potom přijel kombajn a 12. října se
vybírání ukončilo. Výnos brambor byl 250 q po ha.
Mráz
První mráz přišel 8. října, zmrzly květiny. Mrazy byly 3 dny, potom se zase oteplilo a bylo pěkně.
Řepa
Řepa se začala klidit 14. října, chodily přeháňky a sklizeň trvala do 20. října.
První sníh
První sníh napadl 21. října, bylo bílo a 22. října se celý den metlo.
Siláž
Silážování kukuřice začalo 25. října, byla pomrzlá a poválená od sněhu. A proto, při sklizni byly velké
ztráty.
Setí ozimů
Se setím ozimu se začalo 13. října, bylo velké mokro, a tak se zaselo 20 ha. Ke konci října přišel mráz -5°C.
Ve dne bylo jasno. Po třech dnech se oteplilo, půda rozmrzla, svítilo slunko, a tak se zaselo další obilí. Selo
se pozdě, bylo chladno, tak se ozimy nezelenaly. Do konce listopadu bylo holo, tak JZD provedlo hlubokou
orbu, zaoralo 10 ha hnoje pod brambory na jaro. Začátkem prosince přimrzlo, napadl sníh, který na
Vánoční svátky roztál a do konce prosince bylo holo.
Proplácení vnosů do JZD
Proplácení vnosů do JZD bylo 9. prosince. Byla to první splátka, která činila 20%. V naší obci tato splátka
činila 50 000 Kčs.
Narození
Manželům Patlokovým z č. 2, narodila se 7. ledna dcera Pavla. Manželům Prokopovým z č. 28, narodila se
dcera Marie 17. srpna.
Úmrtí
Smolíková Anežka ml. zemřela 27. ledna ve stáří 52 let. Bydlela v čísle 7, a pohřeb měla v Nedvědici 30.
ledna. Procházková Štěpánka z čís. 8, zemřela 18. března. Pohřeb měla v Nedvědici farářem evangelické
církve. Dne 23. prosince zemřela náhle Dušana Benešová z Věchnova ve stáří 42 let. Byla to manželka
Josefa Beneše, který jest farmářem na státním statku Věchnov. Má postavený domek na Kaňkově sadě. Je
syn Bohuslava Beneše z čís. 19, v Býšovci. Pohřeb konal se v Nedvědici 29. prosince.
Svatby
Dne 12. ledna vdávaly se dvě dcery Piláta Ladislava z č. 28, Marie a Ladislava. Marie si vzala za manžela
Jiřího Prokopa z Lískovce a bydlí v Býšovci č. 28. Ladislava si vzala manžela z Přerova. Svatby měly
v kulturním domě v Býšovci.
Kultura
Dne 19. ledna pořádal svaz žen „Maškarní ples“, v kulturním domě v Býšovci za velké účasti ze vsi a okolí.
Bylo 22 masek. Hrála hudba Čemolen Domanínek. JZD pořádalo zájezd do divadla v Brně, na Výstavišti.
Na operu „Restaurace u Koníčka“. Z Býšovce jelo 16 členů. Hra se velmi líbila. Požární sbor uspořádal
zájezd na lední revue do Brna. Jelo 45 občanů, ze Smrčku 2, z Janovic 6, ostatní z Býšovce. Výprava byla
velice pěkná. Požární sbor pořádal pouťovou zábavu v kulturním domě. Požární sbor pořádal 17. listopadu
hody s májí. Účast byla velká, bylo pěkné počasí, teplo 12°C, svítilo slunko. V pondělí byly dozvuky. Hrála
kapela MEZu Nedvědice. Na Štěpána pořádalo Myslivecké sdružení Býšovec-Smrček, taneční zábavu.
Hrála kapela Čemolen Domanínek. Účast byla malá, pršelo. Dne 3. března konala se oslava MDŽ
v kulturním domě v Býšovci. Paní Sedlářová nacvičila s dětmi básničky, hry a zpěvy. Ženy byly obdarovány
bonboniérami, čajem a zákusky. Oslava se všem velice líbila.
Brigády
Dne 30. března byla brigáda na stavbě sociálního zařízení u kulturního domu v Býšovci. Zúčastnilo se 15
občanů. Betonovaly se základy a stavěly zdi. Dále se pokračovalo 22. června, kdy byla docílena glaicha.
Dále se dávala vazba a pokryla se plechem. Odpracováno bylo 270 hodin.
Dne 20. dubna byla brigáda na úpravu návsi. Dělala se deka na tarasu podél silnice. Účast 10 občanů.
Odpracováno 50 hodin. Dále se pokračovalo 22. června, sely se květiny okolo křížku a dále se sela tráva.
Opravy
Josef Lukas opravil stodolu u č. 26. Opravil vazbu a postavil zděný štít. Bohumil Smolík č. 12, postavil
beton u zahrádky, na který udělal nový drátěný plot.
Rok 1975
Zima
Začátkem ledna bylo bez sněhu a teplota 10°C, poprchalo a v noci nebyl mráz, až do 20. ledna. Potom
začalo mrznout, mrazy -5°C až -8°C. Bylo bez sněhu, a toto počasí trvalo až do 15. února, kdy se začalo
chumelit a mráz byl kolem -10°C, -12°C. Ke konci února sníh roztál, ve dne bylo jasno bez sněhu, a toto
počasí trvalo do 15. března.
Jaro
Na první jarní den -5°C. Začalo chumelit a sněhové přeháňky trvaly až do 27. března. Nametlo se 10 cm
sněhu. Na začátku dubna bylo studené počasí, chodily sněhové přeháňky, až do půl dubna, kdy se oteplilo.
Byla mlha a tak sníh rychle roztál. 20. dubna se začalo pracovat na poli.
Setí
Jařiny se začaly set 20. dubna. Do konce dubna bylo zaseto a začaly se sázet brambory, které se dosázely
10. května. V měsíci květnu bylo pěkné a teplé počasí, často pršelo, a tak se příroda snažila dohnat
zpoždění. Stromy se rychle rozvíjely a 5. května kvetly třešně.
Bouře
8. května byla bouře, pěkně zapršelo, bylo teplo a obilí rychle rostlo.
Pasení dojnic
26. května se dojnice z kravína vyháněly na pastvu.
29. května byl zvolen nový president ČSSR, Dr. Gustav Husák, místo onemocnělého presidenta, armádního
generála Ludvíka Svobody.
Novostavba
Nedoma Jaroslav č. 13, začal v květnu bourat obytné stavení. Bude stavět novou obytnou budovu. Do
konce roku budovu vystavěl, pokryl, omítl uvnitř, zavedl elektrické osvětlení, postavil ústřední topení a na
Vánoční svátky už bydlel v novostavbě.
Senoseč, senáž
Senoseč začala 2. června, počasí bylo špatné, zamračené, a tak se usušilo jen něco sena a začala se dělat
senáž, 25. června. Počasí bylo stále špatné, 1. července celý den pršelo, tak se senážování muselo přerušit a
skončilo 10. července. Jáma byla plná, zakryla se plachtou. Od půl července bylo jasné a teplé počasí, a tak
se dosušilo seno, ještě na starých lukách. Se sušením se skončilo 29. července.
Žně
Žně začaly 1. srpna v Ujčově, sekl se ječmen. V Býšovci se sekl ječmen 11. a 12. srpna na Věchnovském.
Potom na Pilátově a Smolíkově. Výnos na Věchnovském 29 q po ha. Byl tam setý ječmen po ječmenu.
Ostatní výnos byl 38 q po ha, který byl setý po bramborách. Žito a pšenice se začala mlátit 16. srpna.
Výnos 25 q po ha. Oves se mlátil 22. srpna. Výnos 30 q po ha. Jarní pšenice se mlátila 23. srpna. Výnos 30
q po ha. Žně skončily 29. srpna ve Smrčku, domlátila se jarní pšenice. Žně, trvaly v celém JZD měsíc.
Úklid slámy
V září bylo pěkné počasí, sklízela se sláma a naorávalo se pro podzimní setí.
Setí ozimů
Ozimá pšenice se začala set 19. září, potom se selo žito a 25. září bylo všechno zaseto.
Siláž
Kukuřice se začala silážovat 26. září. Trvala do konce září.
Brambory
Vybírání brambor začalo 22. září. Vybíralo se tekem na Šípkově rovině. Potom přijel kombajn a vybírala
brigáda z Brna. 28 lidí, celý týden. Dobrány byly 3. října.
Déšť
28. září celý den pršelo. Potom bylo krásně a teplo, až do konce září. Začátkem října se ochladilo, bylo
zamračeno a začala se sklízet řepa, která byla do 15. října sklizena.
Přístavba u kravína
U kravína, bylo postaveno sociální zařízení stavební skupinou JZD. Dále byl postaven rezervoár na směsi,
který se stavěl jeřábem.
První sníh, obleva
Pěkné počasí trvalo až do 10. listopadu, kdy se ochladilo, začal padat sníh. Ve dne bylo polojasno, v noci
mráz -2°C až -5°C. Sněhu přibývalo a 22. listopadu se celý den chumelilo. Nametlo se 40 cm sněhu. Mrazy
se stupňovaly a 25. listopadu byl mráz -15°C.
Ke konci listopadu se oteplilo, začalo pršet a tvořila se oklouzka. Začátkem prosince sníh roztál, bylo teplo
až do 15. prosince, kdy trochu přimrzlo, začal padat sníh a byly mrazy -5°C. Na vánoční svátky bylo trochu
sněhu, ale na Štěpána v noci začalo pršet, oteplilo se a sníh roztál. Teplota v noci +3°C a ve dne až + 8°C.
Do konce roku bylo teplo a bez sněhu.
Kultura
Oslava MDŽ konala se o půl třetí odpoledne v kulturním domě v Býšovci. Přednášky a zpěvy dětí za řízení
pí. Sedlářové se všem velmi líbily. Také tance a hry, které byly dobře nacvičeny, byly odměněny potleskem.
Oslava 1. máje v Nedvědici, které se zúčastnilo 11 členů požárního sboru ve stejnokroji. Občané a školní
děti celkem v počtu 20 osob.
Odhalení památníku partyzánské skupiny „Jermak a Kozina“ v Dolním Čepí. Zúčastnilo se 14 občanů a 11
požárníků ve stejnokroji, celkem 25 osob. Odhalení konalo se 6. května ve 3 hodiny odpoledne. Bylo pěkné
počasí a účast na slavnosti byla 3 000 lidí. Na slavnosti se velice líbilo. Zpěvu a recitaci žáků ZDŠ
z Nedvědice za vedení s. odb. učitele Pazourka. Na slavnost přijeli i partyzáni ze Sovětského svazu.
Veřejná schůze na oslavu 30 výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou konala se v kulturním domě
v Býšovci 7. května ve 20 hodin. Na schůzi promluvil poslanec ONV s. Juračka. Schůzi zahájil s. Šípek
Ludvík, vzpomněl umučeného našeho občana Františka Pokorného z č. 13. Občané povstáním uctili jeho
památku. Byli vyznamenáni dva občané čestným uznáním, a to: Jan Krábek z č. 30 v Býšovci a Martínek
František ze Smrčku. Slavnostní schůze zúčastnilo se 43 občanů.
Výlet požárního sboru v Býšovci se konal 10. srpna v Bučníku. Bylo pěkné a teplé počasí a výlet se vydařil.
Hrála hudba MEZu Nedvědice.
Hody s májí, pořádal místní požární sbor dne 16. a 17. listopadu. Počasí bylo špatné, celý den byla mlha,
mrzlo, rostla jinovatka. Proto účast u máje byla malá. Hrála hudba MEZu Nedvědice.
Výroční schůze požárníku v Býšovci konala se 23. listopadu o 2 hodině odpoledne v kulturním domě. Za
účasti 23 členů z Býšovce a 8 požárníků ze Smrčku. Byly provedeny volby a schváleny závazky k 15.
sjezdu KSČ. Ve volbách byli zvoleni funkcionáři jako v roce 1973.
Svatby
Dne 8. března ženil se druhý syn Aloise Smolíka z č. 7, Stanislav. Za manželku si vzal Zdenu Nedělovu
z Bystřice n/P. Svatba se konala v hotelu Přehrada v Bystřici n/P. Bydlí v Býšovci.
Dne 22. března vdávala se druhá dcera manželů Loukotových, Jaroslava. Za manžela si vzala Eduarda
Mitáše z Ujčova. Svatba konala se ve Štěpánově. Bydlí v Ujčově.
Úmrtí
Dne 11. září zemřela pí. Antonie Prášilová z čís. 3, v Býšovci. Byla to maminka pí. Vilmy Uhlířové.
Zemřela ve věku 84 roků. Pohřeb konal se v Nedvědici.
Dne 22. listopadu zemřel po krátké nemoci Bohuslav Beneš z čís. 19, v Býšovci ve věku 71 roků. Pohřeb
konal se v Nedvědici za účasti požárníků z Býšovce a Smrčku a velkého počtu občanů z okolních obcí.
Pokrývání kravína
Střecha na zadní straně kravína byla překryta, poněvadž tam bylo hodně křidlic rozbitých.
Nové strojní dojení
V kravíně v Býšovci, bylo v druhé polovině měsíce srpna děláno nové strojní dojení STS Nové Veselí. Od 1.
září dojí se přímo do skel a dojí se 2 krát denně. Ráno ve 4 hodiny a odpoledne v 16 hodin.
Brigáda
V sobotu 7. června byla brigáda na stavbě sociálního zařízení u kulturního domu v Býšovci, pracovalo se na
proražení zdi z kulturního domu. Zazdívání futer, omítání vnitřků. Brigády se zúčastnilo 10 občanů.
Další brigáda byla ke konci října a začátkem listopadu. Kladla se dlažba a obkládaly zdi. Pracoval zde
obkladač ze Štěpánova. Ke konci listopadu byla zavedena voda a sociální zařízení bylo dáno do užívání.
Proplácení vnosů do JZD
JZD přešlo od pololetí letošního roku na nové peněžní odměňování podle státních norem. Mzda proplácí se
v hodinách, nebo úkolově. Všechno v Kčs, a né na pracovní jednotky. Výdělky jsou menší.
Rok 1976
Zima
Začátkem ledna bylo špatné počasí, v noci trochu mrzlo, napadl sníh, který během dne roztál, začalo pršet a
toto počasí trvalo až do 25. ledna. Ochladilo se, začalo mrznout ve dne -2°C v noci -10°C. Mrzlo i v únoru
a napadlo hodně sněhu.
Lyžaři
Do obce přijelo hodně lyžařů, oba vleky byly v provozu. Zima trvala i v březnu, stále mrzlo -10°C, -14°C.
Ve dne bylo jasno. Na první jarní den se celý den metlo a v noci byl mráz -12°C. Ve dne 0°C.
Jaro
Začátkem dubna se oteplilo, sníh začal tát a 10. dubna se začalo pracovat na poli. Bylo pěkně jasno a teplo.
Začalo se set a do 20. dubna bylo všechno zaseto.
Nová zima
Dne 26. dubna se ochladilo, v noci byl mráz -4°C. Nametlo se a 27. dubna celý den mrzlo. Květiny na návsi
pomrzly a toto chladné počasí trvalo, až do konce dubna.
Brambory
Začátkem května se začaly sázet brambory. Sázely se sazečem a do 10. května byly zasázeny.
Pasení dojnic
Dne 19. května se vyháněly na pastvu dojnice z kravína. Pastva byla pěkná, mladá, a tak se dojivost
zvedla.
Sloučení MNV
Od 1. ledna byl MNV v Býšovci sloučen s MNV v Nedvědici. Na obci byl zvolen občanský výbor:
Patloka Josef č. 30, Šípek Ludvík č. 23, Smolík Stanislav č. 7, Sedlář František č. 31, Nedomová Věra č. 1.
Toto opatření bude trvat do voleb.
Kuřata
Dne 16. dubna byly dovezeny do kurníku po dlouhém čase kuřata na výkrm. 1 200 kusů a ošetřuje je pí.
Smolíková Vlasta č. 7, která poklízela prasata doma ve vepříně.
Zrušení chovu prasat
Prasata od Smolíků a prasnice od pí. Julie Pilátové č. 8, byly odvezeny, a tak byl chov prasat v Býšovci
zrušen.
Přestěhování jednoty
Dne 12. května se přestěhovala prodejna jednoty do kanceláře MNV a do místnosti před ní. Důvodem
stěhování je velké vlhko v prodejně a skladu.
Déšť
Dne 21. května začalo odpoledne pršet, celou noc pršelo, až do rána. Ještě druhý den dopoledne, pěkně
zamoklo, bylo již sucho.
Senáž
Senáž začala se dělat 10. června, bylo pěkně teplo, až 28°C, jasno. Ukončená byla 23. června a začalo se
sušit seno.
Senoseč
Dosekly se traviny, staré louky a jeteliny. Počasí bylo pěkné, sucho a teplo až 30°C. Senoseč byla ukončena
15. července.
Velké sucho
Celý červen, až do 22. července nepršelo. Bylo velké teplo, teploty ve dne 28°C až 30°C. Foukal vítr, bylo
jasno, a tak posečené louky vysychaly. Nebylo kde pást, nebyla ani voda v kravíně, která se vozila ze
Smrčku. Obilí usychalo. Hrách na Věchnovském musel být posečen na sušení. Oves a ječmen na Věženském
podeschl.
Bouře
Dne 22. července přišla bouře. Odpoledne hodně pršelo, ochladilo se a druhý den bylo zamračeno. Do rána
celou noc pršelo.
Žně
Žně v JZD Ujčov začaly 2. srpna. V Býšovci se sekl ječmen 12. srpna. Výnos ječmene 22 q. Pšenice se sekla
14. srpna, výnos 25 q. Žito 15. srpna, výnos 27 q po ha. Sekly 4 kombajny. Dva naše a dva z Jižní Moravy.
Dne 25. srpna ukončily se žně v Býšovci, dosekl se oves a jarní pšenice. Výnos ovsa 15 q a jarní pšenice 25 q
po ha. Sláma se ihned lisuje a odváží. Do konce srpna je sklizena.
Bouře
Dne 31. srpna v poledne přišla bouře. Pršelo hodně, že kanalizace podél silnice nemohla pojmout vodu.
Pršelo až do večera, celou noc a 1. září celý den chodily přeháňky.
Podmítka
Začátkem září začalo se s podmítkou a přípravou půdy pro podzimní setí. Častěji pršelo. Dne 16. a 17. září
celé dva dny pršelo a tak zamoklo za brázdu, dobře se oralo.
Setí ozimů
20. září se začalo se setím ozimů a do konce září bylo všechno zaseto. Byla vláha, teplo, a tak ozimy se do
týdne zelenaly a pěkně urostly.
Brambory
Brambory se začaly vybírat 4. října. Vyorávaly se tekem a při sběru pomáhala brigáda učňů z Brna.
Brambory byly pěkné, bylo jich dost. Byly vybrány do 14. října. Výnos po ha 250 q.
Volby
Dne 22. října konaly se volby do všech stupňů NV, do Sněmovny lidu a Národního shromáždění. Začaly ve
14 hodin a odvoleno bylo v 1730 hodin. Do MNV v Nedvědici jsou z naší obce zvoleni 2 poslanci: Patloka
Josef z čís. 30, Smolík Stanislav z čís. 7. Předvolební schůze v Nedvědici zúčastnilo se 24 občanů z naší
obce. V průběhu voleb přijela do naší obce zahrát kapela MEZu Nedvědice.
Řepa
Řepa začala se sklízet 23. října a 27. října se odvezla poslední řepa. Na to suché počasí byla slušná.
Podzim
Podzim je pěkný, zapršelo a je stále bez mrazů. Provádí se hluboká orba, rozmetá hnůj na jaro pod
brambory. Je půl listopadu a je stále pěkně a teplo. V noci 4°C a ve dne 12°C.
První sníh
Dne 22. listopadu se ochladilo a do rána napadl první sníh. Byl mráz -3°C. 24. listopadu se celý den
chumelilo a napadlo 20 cm sněhu. 25. listopadu bylo celý den jasno, mráz -5°C. Ke konci listopadu se
oteplilo, sníh roztál a bylo holo až do 8. prosince. Kdy začalo zase mrznout, půda trochu umrzla a 10.
prosince se začalo zase chumelit. Mráz byl kolem -8°C. Chodily sněhové přeháňky, až do 20. prosince.
Dne 21. prosince se udělala mlha. 22. prosince se vyjasnilo a začalo dále mrznout. Ve dne bylo jasno a
svítilo slunko. Na Štědrý den se začalo chumelit, chodily sněhové přeháňky, mrzlo kolem -8°C.
Vánoční svátky byly bílé a sníh padal dále, až do Nového roku.
Brigády
V lednu se na sociálním zařízení u kulturního domu dávaly kachličky. Doděláno bylo 24. 1., až na
splachovací zařízení v mužských záchodech.
Kultura
Dne 21. února pořádal ČČK taneční zábavu (zástěrkovou). Hrála hudba Čemolen Domanínek. Účast byla
malá. Prodáno bylo 80 vstupenek.
Výroční schůze ČČK konala se 5. března v 19 hodin v kulturním domě. Schůze zúčastnil se p. Dr. Reich
z Bystřice n/P.
Byly provedeny volby:
Předseda:
Ant. Novotný, Býšovec č. 26.
Jednatel:
Patloka Josef, Býšovec č. 2.
Pokladník:
Sádecký Jan, Býšovec č. 15.
Revizor účtů:
Krábek Jan, Býšovec č. 30.
Patloková Růžena, Býšovec č. 2.
Členové výboru:
Pecinová Jana, Býšovec č. 23, Patloková Marie, Býšovec č. 30, Benešová
Anastázie, Býšovec č. 19, Dvořáčková Marie, Býšovec č. 32.
Oslava 1. máje
Oslavy 1. máje v Nedvědici zúčastnilo se 11 členů požárního sboru ve stejnokrojích, 6 občanů, školní děti.
Celkem 25 osob. Bylo pěkné počasí.
Zájezd
JZD Ujčov uspořádalo 27. května zájezd do Severních Čech na 4 dny. Z naší obce jelo 7 členů. Zájezd se
velice líbil.
Hody
Dne 14. a 15. listopadu pořádal požární sbor hody s májí. Počasí bylo špatné, celý den pršelo. Hrála hudba
MEZu Nedvědice. V pondělí byly dozvuky. Účast byla malá, za oba dny prodalo se 150 vstupenek.
Výroční schůze požárníků
Dne 21. listopadu ve 14 hodin, konala se výroční schůze místního požárního sboru. Na schůzi byl přítomen
za OVČSPO s. Pustina František z Pernštejna a členové požárního sboru ze Smrčku. Na schůzi byly
schváleny závazky k 60 výročí VŘSR a plán činnosti požárního sboru na rok 1977. Schůze zúčastnilo se 25
členů požárního sboru z Býšovce a 7 členů ze Smrčku.
Narození
Dne 5. března narodila se, manželům Smolíkovým z č. 7, dcera Zdena.
Dne 11. dubna narodil se, manželům Mitášovým z č. 25, syn Dalibor.
Úmrtí
Dne 29. dubna zemřela ve věku 85 let paní Marie Uhlířová z čísla 11 po krátké nemoci. Pohřeb konal se
v Nedvědici 4. května za velké účasti občanů.
Svatby
Dne 5. června ženil se Dvořáček Stanislav z čís. 14. Za manželku si vzal Gretu Knoflíčkovou z Pernštejna.
Svatba byla v kulturním domě v Býšovci. Bydlí v Býšovci č. 14.
Opravy budov
Pilát Ladislav z čís. 28, nahodil březolitem obytný domek a kůlnu, natřel rýny a upravil zahradu a okolí
domku.
Hamerský Jaromír omítl novostavbu pod březolit, který bude dělat v r. 1977.
Šípek Jan č. 4, udělal před domem laťkový plot u zahrádky na květiny.
Rok 1977
Zima
Začátkem ledna mrzlo, mráz byl až -18°C. Bylo nameteno 30 cm sněhu. 2. ledna se celý den chumelilo,
mrazy trvají dále, až do 12. ledna, kdy se udělala mlha. Oteplilo se a začalo tát, potom opět přimrzlo a
chodily sněhové přeháňky, až do 23. ledna. Koncem ledna a začátkem února byly mrazy kolem -15°C. Ve
dne bylo jasno. Toto počasí trvalo do 20. února, kdy začalo tát. Teploty ve dne +6°C, začalo pršet. Teploty
v noci byly +3°C, +5°C, ve dne +7°C, +10°C. Sníh rychle roztál, byly mlhy. Do konce února se počasí stále
střídalo, pršelo, byla mlha a začátkem března bylo úplně holo.
Výroční členská schůze JZD
Výroční členská schůze JZD v Ujčově, konala se 25. února v kulturním domě v Ujčově. Na pořadu bylo
schválení plánu na rok 1977 a závazků k 60 výročí VŘSR a volná zábava.
Jaro
V březnu bylo pěkné počasí, jasno a teplo. Teploty až +15°C. Pole oschla, a tak se začal sbírat kámen a selo
se. Zaseto bylo 25. března. Stromy se začaly rozvíjet. Dne 28. března se náhle ochladilo, do rána napadl
sníh a mrzlo -4°C. Toto počasí trvalo až do svátků Velikonočních.
Bílá sobota
Na Bílou sobotu se celý den chumelilo a napadlo 20 cm sněhu. Mráz byl až -5°C, chodily sněhové přeháňky.
Chladné počasí trvalo celých 14 dnů. Potom se oteplilo, svítilo slunko, sníh brzy roztál a 25. dubna se
začaly sázet brambory.
Sázení brambor
Sázely se čtyřřádkovým sazečem. Do konce dubna byly zasázeny.
Pasení dojnic
Začátkem května bylo pěkně a sucho. 5. května pěkně zapršelo a 9. května se vyháněly dojnice z kravína na
pastvu. Pěkné a teplé počasí trvalo, až do poloviny května, kdy se ochladilo, a v noci byl mráz. Stromy
kvetly, třešně, jabloně, a tak květ pomrzl. Chladné počasí trvalo, až do konce května.
Senáž, seno
Začátkem června se oteplilo, ale bylo sucho. Senáž se začala dělat 23. června, počasí je pěkné, teplo, jasno.
Ukončena byla 1. července a začalo se sušit seno. Sečou se staré louky a vše co zbylo po senážování. Senoseč
skončila 25. července.
Dne 31. července a 1. srpna pršelo, deště bylo potřebí, bylo sucho. Ochladilo se a chodily přeháňky. Foukal
silný severní vítr.
Žně, Bouře
Žně v JZD Ujčov začaly 6. srpna. Sekl se ječmen na Čepí, Chlébském, Kovářové.
Dne 9. srpna přišla bouře, hodně pršelo, chodily přeháňky. V Býšovci se sekla pšenice na Smolíkově 13.
srpna, výnos 40 q po ha. Hrách se sekl 15. a 16. srpna, výnos 25 q po ha. Počasí je špatné, chodí přeháňky.
26. srpna se sekl ječmen na Pilátově č. 8, výnos 45 q po ha. Žito se seklo 24. 8. až 26. 8., výnos 32 q po ha.
Oves se sekl 27. 8., výnos 20 q po ha. Žně skončily 31. srpna a sklízela se sláma. Počasí je ke konci žní
pěkné, teplo a jasno.
Diskování
Po úklidu slámy jsou všechny pole diskovány. Je vláha, a tak plevel vzchází.
Hluboká orba
Provádí se hluboká orba pod setí ozimů.
Brambory
Brambory se začaly vybírat 24. září. Vyorávaly se tekem. Sbírala brigáda učňů z Bystřice, 60 osob. Škola
z Nedvědice, 50 žáků. Brambory jsou pěkné a dobrány byly 15. října.
Řepa
Řepa se začala sklízet 16. října a vyklizena byla 21. října. Hned se odvážela.
Setí ozimů
Počasí v říjnu bylo pěkné, teplo a sucho. Po půli října byl v noci mráz -1°C až -3°C. Bylo jasno a sucho.
Ozimé žito se začalo set 20. září a doseto bylo 6. října. Pšenice ozimá se v Býšovci set nebude, bude zaseta
ve Smrčku.
Scelování půdy
Začátkem října začalo JZD rozhrnovat meze a trhat lísky na Pilátově u Hájka a mezi Mitášovým a
Šípkovým vytrhaly i všechny ovocné stromy. Odvodnili bahna, a tak bude jedna od silnice vedoucí
k Věchnovu, až po Patlokovo „Močidlo“. Také na Lázích byly meze rozorány a pole spojeno s polem
Humpolíčkovým. S Kovářové obhospodařuje je JZD Kovářová.
Meliorace
V říjnu se začaly dělat meliorace na Lůžách a oprava hlavníku na louce u Vanůvka.
Od výústě, až po silnici u výústě byly vytrhány olše. V melioracích se dále pokračuje.
Svatby
V sobotu 12. listopadu vdávala se 3. dcera Lad. Piláta z čís. 28. Za manžela si vzala Pavla Dočkala
z Rodkova, kde bydlí.
Úmrtí
Dne 28. března zemřel po krátké nemoci Pilát Karel z čís. 6, ve stáří 86 let. Pohřeb konal se v Nedvědici
31. března o 3 hod. odpoledne, za účasti požárníků z Býšovce a Smrčku a velké účasti občanů.
Dne 2. května zemřel Antonín Novotný z čís. 26, dlouholetý předseda ČČK. Dlouholetý člen požárního
sboru, 55 roků. Zemřel ve stáří 87 let. Pohřeb konal se v Nedvědici 6. května za účasti požárníků z Býšovce
a Smrčku a velké účasti občanů z celého okolí. U hrobu promluvil člen požárního sboru z Býšovce, Jaromír
Mitáš. Ocenil práci zemřelého v požárním sboru a ČČK.
Kultura
Oslava MDŽ v Býšovci se konala 12. března o 3 hodině odpoledne v kulturním domě v Býšovci. Oslavu
zahájila předsedkyně žen p. Libuše Mitášová z čís. 25 a přednesla projev. Po projevu pí. Sedlářová
předvedla s dětmi tanec, hry a recitace, které se všem velice líbily. Účastněné ženy byly pohoštěny kávou a
zákusky. Na oslavě hrály na tahací harmoniky p. František Sedlář z č. 31, se synem.
Volby občanského výboru konaly se v Býšovci 23. března. Na nové funkční období jsou zvoleni:
Patloka Josef č. 30, Smolík Stanislav č. 7, Sedlář František č. 31, Mitáš Jaromír č. 25, Nedomová Věra č. 1.
Oslava 1. máje konala se v Nedvědici a zúčastnilo se jí 17 požárníků, 5 občanů, školní děti. Celkem 30 osob.
Počasí bylo pěkné, svítilo slunko a bylo teplo.
Schůze ČČK konala se ve středu 11. května v 8 hodin večer v kulturním domě za účasti 20 členů.
Na pořadu byla volba předsedy ČČK, schválení závazků na rok 1977, prodej losů ČČK.
Předsedou zvolen byl Dvořáček Stanislav č. 14. Závazky schváleny a losy rozprodány v počtu 50 ks.
Veřejná schůze byla konána 11. října, na které promluvil s. Meluzín z Bystřice, o významu VŘSR. Účast
byla dobrá. Po veřejné schůzi bylo hodnoceno plnění volebního programu.
Veřejná schůze jednoty byla konána 27. října, na kterou se dostavil zástupce Jednoty z Velkého Meziříčí,
bylo projednáno zásobování spotřebitelů, byla provedena přednáška o významu VŘSR. Schůze zúčastnilo
se 20 spotřebitelů.
Hody pořádal MPS s májí, dne 13. a 14. listopadu. Počasí bylo pěkné, návštěva velká, úroveň hodů dobrá.
Hrála hudba MEZu Nedvědice.
Výroční schůze požárníků
Oslava 80 let požárního sboru konala se 20. listopadu o 2 hod. odpoledne v kulturním domě. Na výroční
členské schůzi byly konány volby a zvoleni následující funkcionáři:
Velitel:
Předseda:
Místopředseda:
Pokladník:
Referent prevence:
Referent politickovýchovný:
Jaromír Mitáš,
Patloka Josef,
Sedlář František,
Dvořáček Jaroslav,
Kaňka Antonín,
Šípek Ludvík,
Býšovec č. 25.
Býšovec č. 2.
Býšovec č. 31.
Býšovec č. 32
Býšovec č. 9.
Býšovec č. 23.
Velitel družstva:
Revizoři účtů:
Členové výboru:
Sádecký Jan, Býšovec č. 15.
Lukas Josef, Býšovec č. 17., Krábek Jan, Býšovec č. 30.
Smolík Bohumil, Býšovec č. 12, Hamerský Jaromír, Býšovec č. 9,
Pecinová Jana, Býšovec č. 23, Mitášová Libuše, Býšovec č. 25.
Na schůzi byl přítomen za OVČSPO s. Pustina z Pernštejna a okresní velitel Hájek Fr. z Olší, dále
požárníci ze Smrčku, 7 členů a z Lískovce, 4 členi. Při oslavě 80 výročí promluvil s. Pustina a byli
vyznamenáni členové požárního sboru medailemi, čestným uznáním od OVČSPO a čestným uznáním od
MPS.
Medaile obdrželi: za 50 roků: Patloka Josef č. 2, Sádecký Jan č. 15.
za 30 roků: Mitáš Stanislav č. 5, Krábek Jan č. 30.
za 20 roků: Sedlář František č. 31.
Čestné uznání od OVČSPO obdrželi:
Dvořáček Jaroslav č. 32, Hamerský Jaromír č. 9, Kaňka Antonín č. 9, Krábek Ladislav č. 21, Lukas Josef
st. a Lukas Josef ml. č. 17, Mitáš Stanislav ml. č. 5, Nedoma Josef č. 1, Patloka Bohumil č. 2, Patloka
Josef č. 30, Pilát Miroslav č. 8, Sádecký Jan ml. č. 15, Smolík Alois č. 7, Smolík Bohumil č. 12, Šípek
Ludvík č. 23, Mitáš Jaromír č. 25.
Čestné uznání od MPS obdrželi:
Dvořáčková Marie č. 32, Mitášová Libuše č. 25, Pilátová Zdena č. 8, Patloková Marie č. 30, Pecinová
Jana č. 23, Pecina František č. 23, Dvořáček Pavel č. 14, Smolík Stanislav č. 7, Smolík Alois č. 7, Dvořáček
Stanislav č. 14.
Schůzi řídil předseda Patloka Josef. Zprávu o vývoji požárního sboru od r. 1897 přednesl velitel Patloka
Boh., který rovněž přednesl zprávu o činnosti za rok 1977.
Medaile za dlouholetou činnost předal Pustina František. Čestné uznání od OVČSPO předal Hájek
František, okrskový velitel. Medaile od MPS předal Patloka Bohumil, velitel požárního sboru.
Účast na oslavě byla 60 požárníků a občanů. Bylo zváno dvojicemi, slavnost byla dobře připravena.
Výroční schůze ČČK
Konala se 13. prosince o půl 8 večer v kulturním domě, za účasti 15 členů a 5 hostí. Na schůzi dojel p. Dr.
Reich a sestra Podsedníková. Volby se nekonaly, byly schváleny závazky k 30 výročí vítězného února.
Byla ustavena zdravotní hlídka, a to: s. Dvořáčková Marie č. 32, s. Dvořáčková Greta č. 14, s. Mitášová
Libuše č. 25, s. Patloková Marie č. 30.
Zprávu pokladní přednesl Sádecký Jan č. 15, která byla schválena. V diskuzi p. Dr. Reich připomněl, že
v únoru bude odběr krve a poučil občany o první pomoci při krvácení, chřipce, zápalech a při úrazech
v zemědělství.
Brigády
Omítnutí sociálního zařízení u kulturního domu konalo se 26. května. Omítalo se z venku. Omítali učni ze
zemědělských staveb z Bystřice n/P. s vedoucím Patlokou Bohumilem. Dále Prokop z Věžné a Kolbábek
Václav z Věchnova.
Brigáda v zemědělství. Byly dvě, jedna o žních a druhá při sklizni řepy. Ve žních bylo při úklidu slámy
odpracováno 50 hodin a při sklizni řepy 150 hodin.
Brigáda při stavbě Pekla, které se vybudovalo ve sklepě pod pohostinstvím. Zdi byly obloženy dřevem, strop
omítnut a obílen. Bylo vybudováno elektrické osvětlení. Je tam pěkná místnost pro 20 osob. Prodává se tam
víno, káva a ohřívají párky.
Hon
Myslivecká společnost Býšovec-Smrček pořádala 26. listopadu hon na zajíce a bažanty v Býšovci. Počasí
bylo pěkné a hon se vydařil. Bylo střeleno 80 zajíců, 10 bažantů a 3 králíci.
Odstěhování
Dne 19. srpna odstěhoval se z Býšovce Patloka Bohumil s rodinou do nového rodinného domu v Bystřici
n/P. č. 735, ulice Antonína Štourače.
Oprava budov
V měsíci srpnu omítl březolitem dům č. 30, Jan Krábek.
Taras
Sedlář František, č. 31, postavil pěkný nový taras u zahrádky před domem.
Nové auto
Dvořáček Stanislav, č. 14, dovezl na podzim nové auto.
Barevný televizor
První barevný televizor koupil Nedoma Josef, č. 1, 30. listopadu. Po něm Pilát Miroslav, č. 8, a Pilát
Miloslav, č. 6.
Zima
Začátkem prosince se trochu nametlo, byly mlhy, mráz -5°C. Potom se oteplilo, sníh roztál, a toto počasí
střídalo se, až do Vánočních svátků a na svátky bylo holo. Dne 31. prosince se celý den chumelilo. Foukal
vítr, dělaly se závěje a na Nový rok se počasí uklidnilo.
Rok 1978
Zima
Začátkem ledna byl mráz až -12°C. 7. ledna začalo tát, zase byl mráz, chumelilo, a toto počasí trvalo, až
do 24. února. Na Matěje začalo tát, bylo teplo, až +10°C, v noci nebyl žádný mráz, a tak sníh se rychle
rozpouštěl. Do 10. března bylo úplně bez sněhu.
Jaro
Ke konci března se ochladilo, chodily sněhové přeháňky.
Setí
Kolem 10. dubna se začalo v Býšovci se setím jařin a za 2 dny bylo všecko zaseto. Na polích pracovalo 7
traktorů.
Meliorace
V polovině dubna se pokračovalo v melioracích luk. Začalo se u Kaňkové Hadinky, potom na Věženském,
Smolíkova louka u Veselky, Dvořáčkova zadní a ke konci Sádeckého a Nedomova pod dědinou.
Kanalizace
Ve drahách bylo položeno 10 rour, a tak byla prodloužena kanalizace, aby byl kam skládat odpad z obce.
Brambory
Brambory, se začaly sázet v Býšovci začátkem května 4řádkovým sazečem, a tak byly za týden zasázeny.
Pastva
Dne 18. května se vyháněly dojnice z kravína na pastvu.
Počasí v květnu
Začátkem května bylo teplo, začaly kvést třešně, ale 10. května byl mráz, napadl sníh. To trvalo, až do
15. května a celý měsíc květen byl chladný. Slunko svítilo málo. Třešně pomrzly a žádné nebyly.
Senoseč
V Býšovci začala senoseč 12. června, bylo pěkné počasí, ale chladno. Ukončena byla 30. července, až po
senážování, kdy se dosíkalo vše, co se nevešlo do senáže.
Senáž
Senáž začala se v Býšovci dělat 20. 6. Seklo se ve Smrčku a vozily 2 auta a 2 traktory. Potom se seklo
v Býšovci. Ukončena byla 30. června.
Bouře
Dne 23. června přihnala se ráno bouře, celý den pršelo, ochladilo se. Celý červen byl chladný, bylo
zamračeno, chodily přeháňky, a tak vegetace je o 14 dní zpožděna.
Myslivecká střelnice
Před 3 roky začalo Myslivecké sdružení Smrček-Býšovec, stavět chatu na pozemku Jaroslava Dvořáčka č.
14, v Býšovci u Kotrása. Když chatu dodělali, postavili střelnici na holuby a zajíce.
Dne 16. července pořádají se závody ve střelbě a otevření chaty. Odpoledne pořádá se u chaty výlet, na
kterém hraje hudba U. D. Dolní Rožínka. Bližší vysvětlení je obsaženo ve výstřižku z novin „Vysočina“.
Zdařilá akce.
Žně
V JZD Ujčov začaly žně 15. srpna. Sekla se pšenice v Ujčově u koupaliště. Sekl 1 kombajn ze Školního
statku z Bystřice n/P. Sekl 2 dny a více nebylo zralé. Naše kombajny jsou na žních na Jižní Moravě. Výnos
pšenice byl 53 q po ha. V Býšovci začaly žně 5. září, sekly se ječmeny, výnos 40 q po ha. Žito se seklo 9. a
10. září, výnos 32 q po ha. Oves se sekl 11. září, výnos 25 q po ha. Seklo 5 kombajnů. Žně v Býšovci
skončily 18. září. Pilně se sklízí sláma a fouká na stoh u Uhlířových Skalkách. Počasí na žně bylo mizerné.
Suška byla v chodu ve dne i v noci, po celé žně a nestačila obilí usušit.
Hluboká orba
Po sklizni slámy provádí se hluboká orba pod setí ozimů.
Brambory
Brambory se začaly vybírat 4. října, počasí bylo pěkné, celý týden svítilo slunko a bylo teplo. Vybírala
brigáda učňů z Bystřice n/P. a školy. Dobrány byly 18. října. Brambor bylo dost a pěkné.
Řepa
S řepou nemělo JZD žádné starosti, byla rozdělena a každý si svůj dílek sklidil a odvezl domů.
Setí ozimů
Setí ozimů začalo 7. října. Selo se na Býšovci samé žito. Za den se zaselo 11 ha a v setí se dále pokračuje.
Počasí v říjnu
V říjnu bylo pěkné počasí, žádný mráz, a to trvalo až do 6. listopadu. Všecko se zoralo, rozmetal a zaorával
se hnůj pod brambory na jaro. Dne 7. listopadu se ochladilo, byla mlha a začala se dělat jinovatka. Na
Martina mrzlo celý den -3°C. To trvalo až do půl listopadu, kdy se oteplilo, jinovatka spadla. Mlhy byly
stále až do začátku prosince, kdy se opět ochladilo. Začal padat sníh, kterého napadlo 15 cm. Byl mráz
-10°C až -15°C. Ve dne i v noci bylo jasno.
Počasí v prosinci
Večer 9. prosince začalo pršet, byla velká oklouzka, ani autobusy nejely. Oteplilo se, ve dne +10°C a v noci
+5°C až +7°C. Byla stále mlha. Napadený sníh roztál a teplé počasí trvalo, až do 31. prosince, kdy se
v noci náhle ochladilo a na Nový rok 1979 byl ráno mráz -14°C. Přes den bylo -20°C mrazu.
Narození
Dne 28. února, narodil se manželům Prokopovým z č. 28, syn Jiří.
Manželům Smolíkovým, Stanislavu a Zdeně, narodila se druhá dcera Marcela.
Manželům Pecinovým z čís. 23, narodila se 3. září dcera Saša.
Úmrtí
Dne 6. července zemřela náhle pí. Anastázie Benešová z čís. 19 ve věku 70 roků. Pohřeb konal se 8.
července v Nedvědici za velké účasti občanů z obce a okolí.
Preventivní prohlídky
Dne 19. března konaly se v obci preventivní prohlídky, protipožární. Komise je složena: Kaňka Antonín č.
9, referent prevence, Sedlář František č. 31, odborník na elektriku. Dvořáček Pavel č. 14, odborník na práce
zednické.
Počet domů a obyvatel
V obci Býšovci je v roce 1978 obydlených domů 28 a 99 obyvatelů. V katastru obce je 6 chat.
Kultura
Veřejná schůze jednoty konala se 9. března v kulturním domě o ½8 večer. Na schůzi dojel zástupce
z Velkého Meziříčí, s. Karban, který hovořil o významu 30 výročí Vítězného února, přednesl zprávu o
plnění plánu Jednoty. Na schůzi byly provedeny volby a předsedkyní zvolena Marie Dvořáčková č. 32,
místopředseda Antonín Kaňka č. 9. Schůze se zúčastnilo 25 spotřebitelů.
Oslava MDŽ, konala se 12. března v kulturním domě o 14 hod. za účasti 23 žen a 17 členů požárního
sboru. Oslavu zahájila předsedkyně žen pí. Libuše Mitášová a přečetla projev k MDŽ. Paní Sedlářová
nacvičila s dětmi tanečky a recitace. Oslava se líbila.
Taneční zábava byla pořádána 29. dubna v kulturním domě. Pořádal ji ČČK. Hrála hudba z Dalečína.
Účast byla dobrá.
Veřejná schůze, konala se 28. června v kulturním domě, večer o 20 hod. Schůzi zahájil s. Šípek z č. 23, a
přivítal s. Meluzína a za krajský výbor KSČ s. Františka Němce. Byl projednáván volební program a
splnění závazků za 1. pololetí r. 1978. Účast byla 25 občanů.
Taneční zábava byla pořádána MPS 12. srpna. Pouťová zábava, na které hrála hudba z Dalečína.
Návštěva byla slabší, byl výlet ve Věchnově a taneční zábava v Bystřici n/P.
Veřejná schůze Jednoty, konala se 7. 11. o 20 hod. v místním pohostinství. Na schůzi byl přítomen s.
Havlíček z Vel. Meziříčí a přednesl referát k 61. výročí VŘSR, 60. výročí republiky a 10. výročí federálního
shromáždění. Účast na schůzi byla velmi pěkná.
Hody s májí, pořádal MPS 12. a 13. listopadu. Hrála hudba MEZu Nedvědice. Počasí bylo špatné, zima,
mlha. Účast u máje byla dobrá.
Výroční schůze MPS, konala se v neděli 19. listopadu o 14 hod. v kulturním domě. Na schůzi byl přítomen
za OVČSPO ve Žďáře s. Pustina František, který přednesl hodnotný referát, byly schváleny závazky a plán
činnosti na rok 1979. Volby se nekonaly. Účast byla dobrá, 25 členů požárního sboru, 11 hostí. Členové
požárního sboru Smrček 6 a požárního sboru Lískovec 3.
Oprava budov
Nedoma Jaroslav č. 13, omítl v měsíci srpnu nově postavené stavení.
Nový plot
Dvořáček Jaroslav č. 14, dělal u zahrádky nový plot. Vybetonoval podezdívku a na ní postavil nový
laťkový plot.
Novostavba
Lukas Josef ml. č. 17, rozboural domek č. 26, ve kterém bydlel Antonín Novotný a začal stavět obytný
domek, který rychle roste. 20. září byl již pod střechou. Pokračuje v omítání vnitřku.
Nová vedoucí Jednoty
Dne 19. prosince nastoupila v prodejně Jednoty nová vedoucí pí. Libuše Mitášová z Býšovce, místo
Stanislavy Patlokové ze Smrčku, která se provdala.
Rok 1979
Počasí v lednu
Nový rok začal ve znamení -20°C mrazů. Trochu sněžilo a foukal silný severní vítr. Silné mrazy stále trvají
a chodí sněhové přeháňky.
Prodloužení prázdnin
Děti mají prodlouženy vánoční prázdniny, až do 29. ledna. Chodí si do školy pro úkoly. Je to celostátní
kalamita, vypíná se elektrický proud. Televize vysílá jen večer od 19 hodin a jen na prvním programu. Sněhu
je hodně a myslivci chodí po obnově, střelili 1 lišku a 3 kuny.
Obleva
Zima trvala celý leden, až do 12. února, kdy se oteplilo. Byla mlha a sníh začal pomalu roztávat, ale ještě
celý únor bylo sněhu dosti. V březnu se střídala obleva se sněžením, a tak 10. března již na sluneční straně
počaly vytávat meze.
Nový předseda JZD
Na výroční schůzi JZD Ujčov, konané v únoru byl zvolen nový předseda JZD Ujčov ing. Ladislav
Navrátil z Doubravníka a předseda Vlastimil Valach přešel do Sulkovce.
Jaro
Kolem 20. března bylo pěkně, teplo a začaly jarní práce. Smykování, hnojení travin a ozimů. Ale, 27.
března do rána napadl sníh, ochladilo se, a tak až do 1. dubna se na poli nedalo pracovat.
Setí
Před velikonocemi se začalo se setím jařin. Po oba svátky se selo a do konce dubna bylo zaseto.
Brambory
Začátkem dubna se začaly sázet brambory a za týden byly zasázeny.
Počasí v květnu
Celý měsíc květen byl suchý a chladno bylo, až do 20. května, kdy se oteplilo. Ve dne bylo 25°C až 30°C. To
trvalo až do 7. června, kdy se přihnala bouře a pěkně zapršelo. Deště bylo velmi potřebí, všechno již vadlo.
Po bouři se ochladilo a celý týden chodily přeháňky. Do konce června bylo chladno a celý měsíc červen byl
studený. Teploty pod normál. Za celý měsíc červen byly 2 letní dny.
Senáž, senoseč
Senáž v Býšovci se začala dělat pozdě, začátkem července. Tráva byla stará. Byla ukončena za týden a
teprve se začalo sušit seno. 20. července je ještě hodně trav neposečených. Senoseč byla ukončena 15. 8.
Žně
Žně začaly v JZD Ujčov 13. srpna. Sekla se pšenice kombajnem v Ujčově a Čepí, výnos 30-40 q po ha.
Podle složení půdy a hnojení.
V Býšovci se začalo mlátit žito 20. srpna. Je pěkné počasí, celý týden jasno a teplo. Obilí je suché, 16, 5%
vlhkost. Tak se nic nesuší a z polí to rychle mizí.
V Ujčově a Čepí je sláma sklizena do 20. srpna, je jí málo. Obilí bylo krátké, následkem sucha v červnu.
Ječmen se v Býšovci začal mlátit 29. srpna, výnos 35-40 q po ha. Jarní pšenice se začala v Býšovci mlátit 2.
září, byla v jednom 18 ha honu. Výnos 35 q po ha. Oves se začal v Býšovci mlátit 6. září. Výnos 38 q po ha.
Mlátilo 5 kombajnů, a tak to šlo rychle.
Úklid slámy
Sláma v Býšovci byla sklizena do 14. září. Žitná sláma se foukala na stoh. Ječmenná, ovesná a jarní pšenice
se lisovala a vozila do kůlny ve Smrčku.
Diskování a hluboká orba
Všechny strniště se diskují a provádí se hluboká orba pro podzimní setí.
Brambory
Brambory se začaly vybírat 24. září. Vybírala je brigáda učňů z Bystřice n/P. a školní děti z Nedvědice.
Vybrány byly do 15. října. Brambor bylo dost a pěkné.
Řepa
Řepu sklízeli všichni, kdo měli přidělený dílek a každý si ji odvezl domů. Byla sklizena do 20. října.
Počasí v říjnu
V měsíci říjnu bylo pěkné počasí, až do 19. října bylo teplo a sucho. 19. října zapršelo a bylo zase jasno a
pěkně. V noci byly mrazíky.
Setí ozimů
V Býšovci se začalo se setím ozimého žita 5. října a zaseto bylo do 10. října. Ozimá pšenice se v Býšovci
nesela.
Hluboká orba
Provádí se hluboká orba. Je stále pěkné počasí, a tak práce v JZD ubývá.
Počasí v listopadu a prosinci
Počasí v listopadu je stále pěkné, občas zaprší, je teplo. To trvá až do 12. prosince, kdy se ochladilo, začal
foukat silný severní vítr a začal padat sníh a mrzlo.
Narození
Dne 14. března se narodil manželům Dvořáčkovým, Stanislavu a Gretě z čís. 14, syn Stanislav.
Úmrtí
Dne 15. prosince zemřel náhle Jan Sádecký z čís. 15, ve stáří 72 roků. Byl dlouholetý pokladník ČČK a 51
roků členem požárního sboru. Pohřeb se konal 19. prosince v Nedvědici za účasti požárníků z Býšovce a
Smrčku a velké účasti občanů. Na pohřbu hrála hudba MEZu Nedvědice. Bylo pěkně a svítilo slunko.
Letní čas
Z 30. dubna na 1. května byl o půlnoci zaveden letní čas. Provoz je normální.
Brigáda
Dne 30. dubna, konala se brigáda na stavbu tarasu před kulturním domem. Brigády se zúčastnilo 10
občanů. Stavěl se taras u zahrádky, kde bude udělán nový plot.
Nová vedoucí pohostinství
Dne 10. července převzala po p. Josefu Hulákovi z č. 10, vedoucí pohostinství pí. Libuše Mitášová z č. 25,
která je zároveň vedoucí jednoty.
Novostavby a opravy budov
Dne 30. dubna začal s bagrováním sklepů na stavbě rodinného domku Alois Halva ze Smrčku. Staví na
pozemku Jaroslava Dvořáčka čís. 14. Písek, cihly, klenůvky a traverzy má již připravené a ve stavbě
pokračuje tak, že do podzimu postavil celý domek. 20. října dává vazbu a pokrývá střechu.
V květnu, začal s bouráním kůlny v č. 4 „u Šípků“, Hulák Alois z Nedvědice a na místě bude stavět rodinný
domek.
Smolík Jaroslav, který bydlí v Bystřici n/P. začal z jara, na pozemku svého otce Aloise Smolíka č. 7, stavět
rodinný domek, který do zimy postavil. Dal vazbu a pokryl střechu.
Nedoma Jaroslav čís. 13, nahodil novostavbu březolitem.
Lukas Josef ml. čís. 26, omítl novostavbu a nahodil březolitem.
Smolík Bohumil čís. 12, omítl novostavbu.
Šípek Ludvík čís. 23, udělal ve stodole nový sklep a na něm postavil obytné místnosti.
Pilát Miloslav čís. 6, přestavěl vnitřek obytného stavení.
Loukota František čís. 25, postavil u domku novou kůlnu na dřevo.
Domek čís. 19, po Anastázii a Bohuslavu Benešových, koupil Vlastimil Celer s Vlastou Pecinovou z BrnaHeršpic a v domku provedl vnitřní úpravu.
Nový vodovod
Na Mysliveckou chatu udělala společnost nový vodovod z Dvořáčkové zadní louky „samospád“ a zavedla
elektrické osvětlení, které vede gáblem pod zemí z Veselky.
Kultura
Oslava MDŽ, konala se 10. března o 2 hod. odpoledne v kulturním domě. Děti říkaly básničky, tancovaly
tanečky za vedení pí. Sedlářové z čís. 31, učitelky mateřské školy. Oslavu zahájila předsedkyně svazu žen
pí. Libuše Mitášová z čís. 25. Dále Šípek Ludvík z čís. 23, předseda VOKSČ zhodnotil práci všech žen a
popřál jim do dalších let hodně úspěchů a pevného zdraví. Přítomné ženy byly potěšeny čajem a zákusky,
děti párkem. Oslava se všem líbila.
Veřejná schůze, konala se 28. března o 8 hod. večer v kulturním domě a byla hodně navštívena. Schůzi
zahájil předseda VOKSČ s. Šípek Ludvík z čís. 23, který přednesl referát o politické situaci. Schůzi
navštívil předseda MNV z Nedvědice s. Jaroslav Zeman, který podal zprávu, co se v Nedvědici vykonalo a
má se v roce 1979 ještě udělat. Žádal občany o brigádnickou pomoc.
Pomlázková zábava, konala se 15. dubna v kulturním domě, pořádal ji Svaz žen. Účast byla malá, bylo
špatné počasí. Hrála hudba z Dalečína.
Oslava 1. máje, konala se v Nedvědici za účasti 10 požárníků ve stejnokroji, 8 občanů a školních dětí,
celkem 32 osob. Bylo chladno a zamračeno.
Výlet, Myslivecká společnost pořádala 11. srpna u chaty střelecký přebor. Dopoledne byly střelby na holuby
a zajíce, odpoledne byla taneční zábava. Hrála hudba U. D. Dolní Rožínka. Byla pěkná návštěva.
Hody s májí, pořádal požární sbor 11. a 12. listopadu. Počasí bylo slušné a návštěva pěkná. Hrála hudba
z Dalečína.
Výroční členská schůze požárníků, se konala 30. prosince o 2 hod. odpoledne v kulturním domě za účasti 26
členů z Býšovce, 8 členů ze Smrčku a 3 členů z Lískovce. Za OVČSPO byl přítomen s. František Pustina
z Pernštejna. Na schůzi byla podána zpráva o činnosti za rok 1979, splnění závazků a zpráva o
hospodaření. Byly schváleny závazky, zpráva o činnosti a plán práce na rok 1980. Volby se nekonaly a
schůze byla ukončena v 19 hodin.
Úplavice
Naši obec postihla epidemie úplavice, kterou dostaly všechny děti, které chodily do školy v Nedvědici.
Dostali ji i dospělí, byl zavřen obchod i pohostinství. Nemocní měli velké horečky, průjem a odváženi byli do
nemocnice v Novém Městě na Moravě a Velké Bíteše, kde strávili 14 dnů i více. Epidemie, byla asi ze
špatné vody.
Rok 1980
Zima a počasí za celý rok
Celý měsíc leden mrzlo, padal sníh, mrazy byly až -15°C. Poslední den v lednu se oteplilo, začalo pršet a
byla velká námraza, že nejely ani autobusy. To trvalo 2 dny a 2. února začalo zase mrznout, mrazy -5°C až
-8°C. Začal znovu padat sníh. Mrazy trvaly do 5. února. Pak se oteplilo, sníh roztál, bylo pěkně a do konce
února bylo holo. Vůbec nebyl mráz, až začátkem března začalo mrznout, mráz -12°C až -15°C. Znovu se
nametlo a byla nová zima, která trvala, až do 12. dubna, kdy se oteplilo, sníh roztál a bylo teplo. Teploty
15°C až 20°C. To trvalo, až do konce dubna, kdy se znovu ochladilo a celý měsíc květen bylo chladno a
sucho. V červnu bylo, až do poloviny měsíce počasí chladné, pak se oteplilo, teploty až 25°C. Ale to trvalo
jenom týden, potom přišlo počasí špatné, skoro každý den pršelo. To trvalo až do poloviny července. Za celý
ten čas byly 3-4 dny bez přeháněk. Do konce července a v srpnu bylo počasí trochu lepší, bylo pár teplých
dní a méně pršelo. V září bylo pěkné počasí, jasno a sucho, občas zapršelo a zase bylo pěkně. Toto slušné
počasí se udrželo až do konce října, kdy přišel první mráz. Začátkem listopadu mrzlo, mráz -8°C. Nametlo
se a mrzlo až do poloviny listopadu. Začalo pršet, byla námraza, nejel autobus. Děti nešly do školy.
Oteplilo se, sníh roztál. Bylo teplo jako z jara, teploty +10°C. Toto počasí trvalo až do konce listopadu.
Začátkem prosince začalo chumelit a mrznout, mráz -15°C. To trvalo, až do 11. prosince. Mráz polevil a
celý týden bylo teplo. Kolem 20. 12. se udělala mlha, začalo trochu mrznout. Bylo holo a pěkně až do
Nového roku.
Setí jařin
V týdnu od 14. do 20. dubna bylo pěkné počasí. Tak bylo všechno zaseto v celém JZD Ujčov. Pohnojeny
ozimy a traviny. Napadl sníh.
Volby presidenta
Dne 21. května, konala se volba nového presidenta ČSSR. Presidentem byl opět zvolen president s. Gustav
Husák, jednohlasně.
Pokračování ve stavbách
Halva Alois, Kubík Alois a Smolík Jaroslav pokračují ve stavbách rodinných domků. V kravíně v Býšovci,
byla udělána nová elektroinstalace, stará byla úplně shnilá.
Senoseč
V Býšovci začala senoseč v půli června, kdy bylo pěkné počasí. Tak byly usušeny 3 vagóny pěkného sena.
Ostatní bylo sklizeno pomoklé a vlhké, dosoušelo se ventilátory.
Senáž
V Býšovci se začala dělat senáž v červenci. Počasí bylo špatné, a tak musela být několikrát přerušena.
Nová podkrovka
Šípek Ludvík, č. 23, začal dělat v půli července novou podkrovku. Na úpravě domku dále pokračuje.
Žně
JZD Ujčov zahájilo žně 15. srpna. Sekla se pšenice a ozimý ječmen. V Býšovci byly žně 6. září. Mlátilo se
žito na Kubáni, což je pojmenována scelená trať pozemků (Věchnovské, Pilátovo č. 6, Šípkovo č. 4,
Mitášovo č. 5), výnos 40 q po ha. Oves se na Smolíkově, č. 7, mlátil 9. září. Výnos 48 q po ha. Počasí je
pěkné, pilně se sklízí sláma. Vozí se pod kůlnu, kde byla suška a do stodoly k Pilátům č. 8.
Zavření pohostinství a prodejny
Od 1. srpna byla zavřena prodejna Jednoty a pohostinství. Vedoucí pí. Libuše Mitášová z čís. 25, měla
manko a zprotivilo se jí prodávání v obchodě. Nová prodavačka se nesehnala, a tak do obce jezdí pojízdná
prodejna. Jezdí 2 krát týdně, v pondělí a ve čtvrtek.
Vazba
Kubík Alois udělal začátkem září vazbu na domek, zakryl křidlicí a ve stavbě dále pokračuje.
Brambory
Brambory se začaly vybírat v Býšovci ke konci září. Vybírala brigáda a členové družstva. Brambor bylo
málo, byly drobné a napadeny plísní.
Řepa
Se sklizní řepy nemělo JZD starosti, každý si sklidil svůj přidělený dílek, řepa byla pěkná.
Diskování
Po úklidu slámy se strniště diskují a provádí se hluboká orba pro podzimní setí.
Setí ozimů
Na Kubáni se začalo se setím žita 20. října. V setí se dále pokračuje.
Hluboká orba
Provádí se hluboká orba, počasí je pěkné, vláhy dost, a tak se zaorává hnůj pod brambory na jaro. Podzim je
pěkný, a tak všechny práce jsou dokončeny a všechno je zoráno.
Úmrtí
Dne 11. února zemřela po krátké nemoci Smolíková Aloisie z č. 12, ve stáří 92 let. Pohřeb konal se 15.
února v Nedvědici a na pohřbu hrála hudba MEZu Nedvědice.
Dne 20. dubna zemřela Smolíková Anežka z č. 7, ve stáří 83 let. Pohřeb konal se 25. dubna v Nedvědici a
na pohřbu hrála hudba MEZu Nedvědice.
Dne 12. července zemřela Sádecká Vincencie z č. 15, ve věku 83 roků. Pohřeb konal se 16. července o 3 hod.
odpoledne v Nedvědici.
Svatby
Dne 26. dubna se ženil Pavel Dvořáček z č. 14. Za manželku si vzal Danu Janečkovou ze Štěpánova u
Olomouce. Svatba jela autobusem. Bydlet budou v Bystřici n/P., kde má Pavel postaven domek.
Kultura
Oslava MDŽ, konala se v Býšovci 9. března o 2 hod. odpoledne v kulturním domě. Děti přednesly básničky,
zatančily tance, které nacvičila pí. Zdena Smolíková, která je učitelkou v mateřské školce v Bystřici n/P.
Účast na oslavě byla velká. Oslava se všem líbila.
Oslava 1. máje, konala se v Nedvědici. Oslavy zúčastnili se požárníci v počtu 14 členů, školní děti a občané,
celkem 35 osob.
Výroční schůze ČČK, konala se 24. 1. o 8 hod. večer v kulturním domě za účasti 21 členů a 4 hostí. Na
schůzi byl přítomen Dr. Sáblík z Bystřice n/P. Byly schváleny závazky na rok 1980. Dr. Sáblík odevzdal
bratru Pecinovi Františku z č. 23, bronzovou plaketu Dr. Jánského, za dárcovství krve.
Veřejná schůze, konala se 26. března o ½8 hod. večer v kulturním domě, k plnění volebního programu.
Schůzi zahájil s. Šípek Ludvík z č. 23, a přenesl referát o politické situaci. Dále se schůze zúčastnil, za
MNV v Nedvědici s. Zeman, předseda, za OVKSČ s. Opatřil z Chlébského a za JZD Ujčov,
předseda Navrátil. Po referátu s. Šípka, se rozproudila čilá diskuse. Schůze zúčastnilo se 30 občanů
z Býšovce a 3 ze Smrčku.
Veřejná schůze KSČ, konala se 22. října o ½8 hod. večer v kulturním domě. Na schůzi byl přítomen za
MNV Nedvědice s. Juračka, tajemník. Schůzi zahájil s. Šípek Ludvík, předseda VOKSČ. Uvítal přítomné
a seznámil je s plánem volebního programu. Patloka Josef z č. 30, předseda občanského výboru, podal
zprávu o tom, co se udělalo a zbývá ještě do příchodu zimy udělat. Prokůpek Stanislav ze Smrčku podává
zprávu za JZD Ujčov o splnění: obilí a maso je splněno, brambory se nesplní, u mléka je předpoklad ke
splnění. Tajemník MNV v Nedvědici s. Juračka, podává zprávu o politické situaci v Polsku, Iránu a Iráku,
dále se zmiňuje o sčítání domů, bytů a obyvatel. V diskusi bylo hovořeno o situaci v Polsku, proč k ní došlo.
O prodejně Jednoty, o úpravě vodní nádrže a opravě cesty k Janovicím. Sčítací komise, Jan Krábek z č. 30,
seznamuje občany s tiskopisy ke sčítání. Předseda VOKSČ s. Šípek Ludvík, poděkoval všem za práci, která
se vykonala. Popřál do další práce hodně úspěchu a schůzi ukončil.
Výroční schůze požárníků, konala se 5. 10. o 2 hod. odpoledne v kulturním domě za účasti 32 členů
požárního sboru v Býšovci a 7 členů požárního sboru ze Smrčku. Za OVSPO byl přítomen s. Pustina Fr.
z Pernštejna. Na schůzi byly schváleny závazky, plán práce a činnost na rok 1981. Byla schválena
pokladní zpráva a provedeny volby. Vše zůstalo při starém, jenom do místního výboru požární ochrany
v Nedvědici zvoleni: Mitáš Jaromír, Býšovec č. 25, velitel. Sedlář František, Býšovec č. 31, místopředseda.
Delegát, na okresní konferenci v Novém Městě na Moravě byl zvolen, velitel Mitáš Jaromír.
Zástupce OVSPO s. Pustina zhodnotil práci všech členů požárního sboru, průběh a přípravu schůze a
popřál do další práce hodně úspěchů.
Veřejná schůze Jednoty, konala se 4. 11. o půl 8 hod. večer v kulturním domě. Na schůzi byl přítomen s.
Havlíček z Velkého Meziříčí, jako delegát Jednoty, který podal referát o plnění plánu Jednoty a o významu
Velké říjnové revoluce. V debatě bylo připomenuto referentu o zásobování občanů kakaem a jiným
nedostatkovým zbožím. Referent slíbil, že vše zařídí.
Po schůzi předsedkyně Dvořáčková Marie z č. 32, poděkovala všem za účast a schůze byla ukončena. Na
schůzi bylo přítomno 25 občanů.
Hody, pořádal místní požární sbor 16. a 17. listopadu, s májí. Bylo teplo, ale odpoledne u máje začalo pršet.
Návštěva u máje byla velká, ale večer v kulturním domě byla malá, pro špatné počasí. Přes to se hody
vydařily.
Brigáda na úpravu zahrádky pod kulturním domem. Svaz žen překopal zahrádku, zasázel šípkové keře a
květiny. Brigáda se konala 27. května a zúčastnilo se jí 8 členek svazu žen.
Brigáda na úklid slámy. Tři členové požárního sboru a tři občané, nečleni JZD.
Brigáda na sběr brambor. Dva členové požárního sboru a pět občanů, kteří nejsou členy JZD.
Rok 1981
Počasí v lednu
Začátkem roku začalo sněžit s deštěm, a toto počasí trvalo, až do 6. ledna. Vyjasnilo se, začalo mrznout.
Mráz byl až -18°C v noci a ve dne -8°C. Po dvou dnech mráz povolil, začalo chumelit a byla zima, která
trvala celý měsíc únor. Obleva přišla, až 5. března. Začalo pršet, byla mlha. Teplo ve dne +10°C. Sníh
rychle tál a celý měsíc březen bylo pěkně.
Jaro
Celý měsíc duben se pracovalo na poli. Do poloviny dubna bylo pěkně a teplo. Tak začaly jarní práce
v Býšovci. Za 3 dny bylo zaseto. Od poloviny dubna se ochladilo, padal sníh a chladné počasí trvalo až do
začátku května. Oteplilo se, a to trvalo do poloviny května, kdy se ochladilo, byl i mráz -4°C. Chladno bylo,
až do konce května.
Brambory
Brambory se začaly sázet 4. května a za 4 dny byly zasázeny.
Řepa
Začalo setí kukuřice a krmné řepy.
Senoseč
Senoseč začala 9. června. Počasí bylo pěkné, teplo až 25°C celý měsíc, a tak se sklidilo pěkné seno.
Senáž
Senáž se začala dělat 15. června a vůbec nebyla přerušena. Ukončena byla za 10 dní.
Počasí v červnu a červenci
Od začátku června bylo pěkné a teplé počasí. Teploty až 25°C. To počasí trvalo celý červen. 29. června
přihnala se bouře, pršelo hodně a ještě druhý den chodily přeháňky. Vláhy bylo potřebí, bylo velké sucho.
Vyjasnilo se a bylo pěkně, až do 24. července, kdy opět přišla bouřka a do konce července chodily přeháňky.
Žně
V Býšovci začaly žně 12. srpna. Seklo se žito na Kubáni. Seklo 6 kombajnů. Výnos 45 q po ha. Ječmen se
mlátil na Pilátově a Kaňkově 13. srpna. Výnos 50 q po ha. 18. srpna se mlátil oves.
Úklid slámy
Pilně se sklízí sláma. Žitná se vozí do kůlny, ječmenná do Ujčova a ovesná do kůlny ve Smrčku. Počasí je
pěkné, tak je sláma sklizena do 20. srpna. Na Kubáni se provádí ihned podmítka.
Počasí v srpnu, září a říjnu
Celý měsíc srpen až do poloviny září bylo pěkné počasí. Potom se zamračilo, chodily přeháňky až do konce
září. Začátkem října se vyjasnilo, bylo pěkně až do poloviny října, kdy se ochladilo a chodily přeháňky.
Siláž
Kukuřice se silážovala 20. září. Chodí přeháňky, a tak silážování pomalu pokračuje.
Brambory
Brambory se začaly vybírat 20. září, chodily brigády a vybrány byly do 9. října. Brambor bylo dost, ale
hnijí, měly plíseň.
Řepa
Řepa se začala sklízet 9. října. Každý sklízí své řádky, o které celý rok pečoval. Polovinu si odveze domů a
ostatní odveze JZD.
Setí žita
Žito, na Kaňkově a Pilátově, bylo zaseto do 20. 9. Bylo seto po ječmenu.
Počasí v listopadu a prosinci
Začátkem listopadu bylo pěkně, ale zima. 7. listopadu napadl první sníh. V noci byl mráz -4°C. Foukal
silný severní vítr, chodily sněhové přeháňky, až do 17. listopadu, kdy se oteplilo. Sníh roztál a bylo pěkně
až do konce listopadu. Znovu se začalo chumelit a celý prosinec se každý den pometalo. Mráz do poloviny
prosince byl jen -5°C, ale 15. prosince byl mráz -15°C. Foukal silný vítr, a tak se tvořily závěje. Vánoční
svátky byly bílé, ale po nich se oteplilo. Byly mlhy a sníh začal tát. To trvalo až do Nového roku.
Výroční schůze JZD
JZD Ujčov, konalo výroční členskou schůzi 6. března v pohostinství ve Štěpánově nad Svratkou. Spojenou
s oslavou MDŽ. V Býšovci se MDŽ nekonal.
Svatby
Dne 6. června vdávala se Sedlářová Marie, dcera Sedláře Františka a manželky Marie z č. 31. Za manžela
si vzala Prokopa z Lískovce. Svatba se konala v Bystřici n/P. hotel Přehrada.
Dne 31. října se ženil Josef Nedoma z č. 1, syn Josefa Nedomy a Věry Nedomové. Za manželku si vzal
Věru Koktavou z Bystřice n/P., kde novomanželé bydlí. Svatba konala se v Bystřici, hotel Přehrada.
Brigády
V sobotu 29. března byla vyhlášena brigáda na jarní úklid kolem kulturního domu. Sešli se jenom 4 občané.
Ostatní neměli zájem. Brigáda na akci „Z“, stavba dlažby před čekárnou. Bylo odpracováno 150 hodin.
Brigáda pro zemědělství o žních a sklizeň řepy, odpracováno 152 h.
Pomník
Dne 16. srpna o půl třetí odpoledne byl odhalen pomník Františka Pokorného z čís. 13, který zahynul
v koncentračním táboře „Flosenburg“. Slavnosti se účastnili občané z Býšovce. Pionýři, v počtu 20 členů,
kteří u pomníku přenesli básně nacvičené s. Sedlářovou Marií z čís. 31. Autobus z Nedvědice dovezl členy
odbočky protifašistických bojovníků, kapelu MEZu Nedvědice, zástupce MNV a občany z Nedvědice.
Dále se zúčastnili občané z Věchnova, Kovářové, Lískovce, Ujčova, Smrčku, Věžné, Pernštejna,
Pernštýnských Janovic a Štěpánova nad Svratkou. Slavnosti se zúčastnili bratři a sestry s rodinami.
Pořad slavnosti
Slavnost byla zahájena o půl třetí hodině odpolední, hymnou. Předseda VOKSČ s. Šípek Ludvík z čís. 23,
uvítal přítomné členy, rodiny, delegace, občany z okolních obcí a předal řízení s. Patlokovi z čís. 30, který
požádal s. Sedlářovou, aby pionýři přednesli básně. Po skončení s. Miroslav Šajnar z Nedvědice měl
přednášku o situaci za okupace, situaci ve světě a význam postavení pomníku. Vyzval občany, aby se
nezapomínalo a vždy 9. 5. a 1. 11. byla k pomníku položena kytice. Po přednášce byl pomník odhalen s.
Štouračem Mir. ze Štěpánova a Patlokou Jos. z Býšovce č. 2. Soudruh Šípek Ludvík poděkoval všem, kteří
se přičinili ke zdaru slavnosti a slavnost byla ukončena „Internacionálou“. K pomníku položila věnec
MOKSČ, odbočka protifašistických bojovníků 2 kytice a členové rodiny 2 kytice. Závodní milice vystřelila
salvy ze samopalů a poštovní holuby zakroužili nad pomníkem a odlétli k Nedvědici.
Volby
Dne 5. a 6. července byly konány volby do všech stupňů NV a Národního shromáždění. Do MNV
Nedvědice za naši obec byli zvoleni poslanci: Dvořáčková Greta, Býšovec č. 14 a Smolík Stanislav, Býšovec
č. 7. V naší obci bylo odvoleno 5. července v 18 hodin. Voličům přijela zahrát kapela MEZu Nedvědice.
Přistěhování
Do naší obce přistěhovala se 1. července rodina Halvova ze Smrčku do nově postaveného domu.
Nový plot
V měsíci červnu udělal Nedoma Jaroslav č. 13, okolo zahrady podezdívku, na které bude postaven plot.
Nový sklep
Loukota František č. 25, vybagroval nový sklep a hlínu zavezl na roury ve drahách. Ve stavbě sklepa dále
pokračuje.
Studna
Manželé Halvovi vykopali novou studnu u cesty. Dvořáček Jaroslav opravil hráz u rybníčka.
Kultura
Veřejná schůze KSČ, konala se v Býšovci 25. března o 7 hodině večer v kulturním domě. Za MNV
v Nedvědici byl přítomen s. Juračka. Hodnotily se práce, které jsou během roku naplánovány. Také se
navrhli kandidáti do MNV a ONV.
Do MNV byli navrženi: Dvořáčková Greta, Býšovec č. 14, Smolík Stanislav, Býšovec č. 7. Za obec Smrček:
Prokůpek Stanislav. Do ONV byl navržen Urbánek Vilém, Smrček.
Oslava 1. máje, konala se v Nedvědici, bylo chladno. Oslavy se zúčastnili požárníci ve stejnokroji 11 členů,
občané a školní děti, celkem 26 osob.
Volba občanského výboru. Dne 11. září byla veřejná schůze, na které byli navrhováni kandidáti do
občanského výboru. Za KSČ byli navrženi: Patloka Josef, Býšovec č. 30, Smolík Stanislav, Býšovec č. 7.
Za požárníky: Sedlář František, Býšovec č. 31, Mitáš Jaromír, Býšovec č. 25.
Za ČČK: Dvořáčková Greta, Býšovec č. 14.
Za výbor žen: Nedomová Věra, Býšovec č. 1.
Za pomocnou stráž VB: Halva Alois, Býšovec.
Veřejná schůze KSČ, konala se 23. října o 8 hodině večer v kulturním domě v Býšovci. Na schůzi byl
přítomen tajemník MNV v Nedvědici s. Šmíd a člen OVKSČ. Schůzi zahájil s. Šípek Ludvík, Býšovec č.
23. Předseda VOKSČ přivítal přítomné a udělil slovo s. Šmídovi, který přednesl politický referát a podal
zprávu o vykonané práci v Nedvědici. Hovořilo se také o situaci v Polsku a o tom jak naše hospodářství
doplácí na to, že Polsko neplní smlouvy o dodávkách.
Hody. Požární sbor pořádal 15. a 16. listopadu hody s májí. Počasí bylo špatné a návštěva slabá. Hrála
hudba MEZu Nedvědice.
Výroční schůze požárníků, konala se 22. 11 v kulturním domě o 2 hod. odpoledne. Schůze zúčastnilo se 23
členů požárního sboru Býšovec a 6 členů požárního sboru Smrček a 2 členové požárního sboru Lískovec.
Za OVSPO byl přítomen s. Pustina František z Pernštejna. Za MNV Nedvědice, tajemník s. Šmíd. Na
schůzi byly schváleny závazky plánu práce, plán činnosti a pokladní zpráva. Byly uděleny medaile za
20letou činnost členům: Mitáš Stanislav, Býšovec č. 5, Sedlář František, Býšovec č. 31, Mitáš Jaromír,
Býšovec č. 25. V závěru zhodnotil zástupce OVSPO s. Pustina František splnění závazků za rok 1981.
Poděkoval za vykonanou práci a popřál do další činnosti hodně úspěchů a zdraví. Schůze byla ukončena
v 19 hodin.
Narození
8. 11. se narodila Ivana Dvořáčková, dcera Stanislava a Grety z čís. 14.
Rok 1982
Počasí v lednu a únoru
V lednu začalo mrznout, nametlo se, mráz byl v noci -5°C až -10°C. To trvalo celý leden. 30. ledna začalo
pršet, byla námraza, ale to trvalo jenom den. Potom začalo zase mrznout a mrzlo celý měsíc únor.
Výroční schůze JZD
Dne 26. února, konala se výroční členská schůze JZD Ujčov v pohostinství ve Štěpánově n/S. Začala v 9
hodin dopoledne projednávání plánů a závazků. V 18 hodin začala zábava.
Počasí v březnu, dubnu a květnu
V březnu začalo tát. Do 21. března, bylo skoro holo, jen nějaká závěj za mezí zůstala. Na první jarní den
byla mlha, která se rozplynula, bylo teplo a jasno. Ve dne +15°C až +20°C. To trvalo do 8. dubna, ochladilo
se a na Velikonoce padal sníh, mrzlo -4°C. Zima bylo až do konce dubna. V květnu bylo stále chladno, bylo
sucho až do 15. května. Potom se oteplilo, byla bouře. Pěkně zapršelo, bylo teplo.
Stromy, začaly kvést a do konce května všechno kvetlo a rychle rostlo.
Jaro, setí jařin a sázení brambor
Koncem března začalo se pracovat na poli. Smykuje se, hnojí se ozimy a traviny. Začátkem dubna, se začalo
se setím jařin a hned se začaly sázet brambory.
Rajská chvojka
U pomníku byla 22. dubna zasazena „Rajská chvojka“, Josefem Patlokou z č. 30.
Bourání chalupy
Stanislav Dvořáček z čís. 14 začal 17. května s bouráním chalupy a bude na tom místě stavět znovu.
Soutěž požárníků
Dne 23. května konalo se 1 kolo soutěže požárních družstev. Náš požární sbor zúčastnil se soutěže se
strojem a 6 členy.
Počasí v červnu
V červnu bylo teplé počasí, občas zapršelo, a tak všechno rychle rostlo.
Senoseč, senáž
Senoseč začala v Býšovci 14. června, počasí bylo pěkné a tak seno bylo sklizeno do 12. července. Začala se
dělat senáž, která byla za 10 dnů hotová. Potom se dosíkalo, co ještě zbylo na seno.
Žně
Žně začaly v JZD Ujčov 2. srpna. Sekla se pšenice u koupaliště. V Býšovci začaly žně 13. srpna. Sekl se
ječmen na Smolíkově, č. 7 a na Věchnovském. 20. srpna se mlátil oves a žito. Žito se začalo mlátit na
Pilátově, č. 8, 23. srpna. Průměrný výnos všech obilnin činil 42 q po ha.
Úklid slámy
Sláma se sklízela do kůlny v Býšovci a ve Smrčku.
Počasí v červenci a srpnu
V červenci bylo pěkné počasí, bylo až 30°C tepla. Bylo sucho. V srpnu bylo do poloviny měsíce pěkně. Po
polovině srpna chodily bouře a přeháňky. Úklid slámy se zdržel, musela se obracet, a tak byla sklizena
začátkem září.
Brambory
Brambory se začaly vybírat 15. září na Lázích. Byly pěkně narostlé, ale nahnilé. Byly napadeny plísní
bramborovou.
Řepa
Řepa začala se sklízet 7. října. Byla velká. Počasí bylo slušné, a tak do 19. října byla sklizena.
Setí žita
Setí žita začalo v Býšovci 20. září na Smolíkově č. 7, a na Lukasově u Vanůvka. Bylo teplo, vláha, a tak se
žito brzy zelenalo.
Ovoce
Letos se urodilo hodně jablek, stromy se ohýbaly a o jablka byl malý zájem. Zelenina, vykupuje jen určité
druhy a jen od členů Svazu zahrádkářů. Platí 3, 60 Kčs a 2, 30 Kčs a za padané 50 h za 1 kg.
Počasí v září a říjnu
V září bylo pěkné počasí, bylo teplo, občas zapršelo a pěkně bylo i celý říjen.
Čekárna
Občanský výbor začal stavět novou čekárnu. Kostra je svařená z trubek a postavená na betonovém základě.
Na stavbě pracuje jen několik občanů. Bylo postaveno nové nástupiště do autobusu. Na stavbě čekárny se
dále pokračuje.
Přistěhování
V listopadu se přistěhoval do nově postaveného domku Alois Kubík s rodinnou, který bydlel v Nedvědici.
Svatby
V únoru se ženil Jiří Nedoma z čís. 1, druhý syn Josefa a Věry Nedomových. Manželku má z Věžně, Ilonu
Sádeckou, kde také bydlí.
Začátkem prosince se vdávala dcera Josefa Krábka z čís. 18, Anna Krábková. Jejím manželem je Roman
z Věžné. Svatbu měla v kulturním domě ve Věžné, kde také bydlí.
Počasí v listopadu a prosinci
Celý měsíc listopad a prosinec, bylo počasí proměnlivé, ale nebyl sníh. Vánoční svátky byly bez sněhu.
Úmrtí
Dne 14. února zemřela pí. Františka Radešínská z čís. 4, ve věku 83 roků, byla dlouho nemocná.
Dne 11. března zemřel po krátké, těžké nemoci p. František Loukota z čís. 25, ve věku 57 let. Pohřeb konal
se v Nedvědici 15. března v 1430 hod. za velké účasti občanů z Býšovce a okolí. Jel též autobus ze
Stavebního podniku Bystřice n/P., kde jmenovaný pracoval jako šofér. Hrála hudba MEZu Nedvědice.
Oslava MDŽ
Oslava MDŽ, konala se v Býšovci 14. března o 2 hod. odpoledne v kulturním domě. Děti přednášely
básničky a tančily tanečky, které je naučily učitelky mateřské školy pí. Sedlářová Marie z čís. 31, a
Smolíková Zdena z čís. 7. Oslava se všem velice líbila.
Veřejná schůze
Dne 10. 3. konala se veřejná schůze KSČ o ½8 hod. večer v kulturním domě. Schůzi zahájil předseda
VOKSČ s. Šípek Ludvík z čís. 23. Přivítal občany, tajemníka MNV z Nedvědice s. Šmída a za OVKSČ
z Chlébského s. Opatřila. Soudruh Šípek měl referát o politické situaci. Tajemník Šmíd, podal zprávu o tom,
co se bude v letošním roce opravovat a stavět ve střediskové obci Nedvědice. Soudruh Opatřil odpovídá na
dotazy občanů.
Výroční členská schůze požárníků
Dne 24. října konala se výroční členská schůze požárníků v Býšovci o 2 hod. odpoledne v kulturním domě.
Za účasti 25 členů požárního sboru Býšovec, 6 členů požárního sboru Smrček. Za OVSPO byl přítomen s.
Pustina Fr. z Pernštejna. Schůzi zahájil předseda požárního sboru Patloka Josef, Býšovec č. 2. Politický
referát přednesl s. Šípek Ludvík, Býšovec č. 23. Byla provedena kontrola pokladní zprávy, kterou přednesl
Dvořáček Jaroslav, Býšovec č. 32. Zpráva byla schválena. Byla provedena kontrola závazků na rok 1982.
Závazek 100 hod. odpracovat v zemědělství, splněno 152 hod. Závazek 100 hod. v akci Z, splněno 180 h.
Údržba výstroje, odpracovat 30 hodin, splněno 45 hodin.
Byly schváleny závazky na rok 1983, plán činnosti a plán práce. Do diskuse přihlásili se tři členové
požárního sboru a za OVSPO s. Pustina. Po diskusi, která byla kolem předsedy požárního sboru. Za
odstupujícího Patloku Josefa z čís. 2, který pro stáří nemůže funkci vykonávat, byl za předsedu zvolen
Lukas Josef z čís. 26 v Býšovci. Jednatel, pokladník a celý výbor, zůstává při starém.
V závěru s. Pustina, poděkoval všem, za vykonanou práci, popřál nově zvolenému předsedovi a všem
členům, hodně zdraví do další práce a schůze byla ukončena.
Úmrtí V. I. Brežněva
Dne 10. listopadu, zemřel předseda prezidia SSSR, soudruh V. I. Brežněv. Velice dobrý státník a bojovník
za mír a socialismus. V ČSSR, byly na znamení smutku vyvěšeny černé prapory a po dobu pěti dnů byl
vyhlášen smutek.
Dne 17. listopadu ráno začal padat první sníh, půda nebyla zmrzlá a tak brzy roztál.
Veřejná schůze KSČ
Dne 17. listopadu konala se veřejná schůze KSČ v kulturním domě v 7 hod. večer za účasti 25 občanů.
Schůze se za MNV v Nedvědici zúčastnil tajemník s. Šmíd. Za OVKSČ s. Opatřil z Chlébského. Schůzi
zahájil předseda VOKSČ s. Šípek Ludvík z čís. 23. Přivítal přítomné, vzpomněl úmrtí V. I. Brežněva jako
největšího bojovníka za mír a socialismus. Minutou ticha byla uctěna jeho památka. Pak udělil slovo s.
Šmídovi, který referoval o větší pravomoci MNV ve střediskových obcích. Po skončení předseda občanského
výboru s. Stanislava Smolík z čís. 7, podává zprávu o odpracovaných brigádnických hodinách na stavbě
čekárny, úpravě nástupu autobusu a dělání kanalizace u čís. 6. Dále se hovořilo o vybudování vodní nádrže
na Oboře Miroslava Piláta čís. 8. Po skončení podal zástupce OVKSČ zprávu o politické situaci ve světě.
Poděkoval za práci a popřál hodně zdraví do r. 1983. Ujal se slova skupinář JZD Ujčov s. Patloka Josef č.
30, který poděkoval všem, kteří odpracovali brigádnické hodiny při sklizni sena, úklidu slámy, sběru
brambor a sklizni řepy. Do diskuse se nikdo nepřihlásil, a tak předseda VOKSČ s. Šípek, s přáním hodně
zdraví a zdaru do další práce, schůzi ukončil.
Rok 1983
Počasí v lednu a únoru
V lednu bylo teplo, sníh, který napadl, se rozpustil, až začátkem února začalo mrznout. Celý únor mrzlo a
sněžilo. Mráz byl až -15°C. Sněhu bylo dost, a tak přijíždělo do obce hodně lyžařů. Začátkem března se
oteplilo, sníh rychle tál, poněvadž půda byla celou zimu rozmrzlá. Ke konci března se začalo pracovat na
poli.
Jaro
Ke konci března se začalo se setím jařin. V dubnu, špatným počasím, bylo setí přerušeno. Doseto bylo až ke
konci dubna.
Brambory
Brambory se sázely v květnu, bylo pěkně a teplo, tak se zasela i řepa.
Senoseč
Senoseč začala začátkem června, bylo pěkné počasí, a tak se sklidilo mnoho pěkného sena. Bylo pěkně až do
14. června, kdy přišla bouře a potom dva dny pršelo. Deště bylo potřebí, bylo velké sucho.
Senáž
Senáž se začala dělat v půl června a do konce června byla hotová.
Počasí v červnu a červenci
V červnu bylo počasí pěkné, teplo až do půl června, kdy přišla bouře a potom 2 dny pršelo. Po tom, se
udělalo zase pěkně. V červenci bylo jasno a teplo. Až 30°C. Bylo velké sucho, celý měsíc nepršelo.
Žně
V JZD Ujčov začaly žně 20. července. Sekla se pšenice u koupaliště. V Býšovci se sekla pšenice za Sečama
28. července.
Úklid slámy
Sláma se sklízela do Býšovce do kůlny a dělal se stoh v Loučkách u vodojemu. Byla sklizena do 31. 8.
Brambory
V Býšovci se začaly vybírat brambory 12. září. Brambor je méně a jsou drobné, ale zdravé.
Setí ozimů
Se setím ozimů se začalo 1. října. Je sucho, a tak ozimy špatně vzešly. Je také hodně myší, a tak jsou ozimy
řídké.
Počasí v září, říjnu a listopadu
Celý měsíc září a říjen nepršelo, je velké sucho. Obecní rybník úplně vyschl a je velká bída o vodu. Do
kravína se vozí voda. Celý horní konec obce je na tom s vodou bídně. Není pamětníka tak suchého roku.
V listopadu bylo pěkně, ale před hodama začalo mrznout. Mráz až -13°C. Nepršelo, a tak je stále sucho.
První sníh
Dne 21. listopadu začal padat první sníh. Bylo zmrzlo, a tak zůstal ležet. 26. listopadu se oteplilo, sníh
roztál, ale to trvalo jen dva dny. Zase začalo mrznout a znovu se nametlo.
Oslava MDŽ
V Býšovci se konala oslava MDŽ 13. března o 2 hod. odpoledne v kulturním domě za účasti velkého počtu
dětí a dospělých. Děti přednášely básničky a tančily tance nacvičené pí. Sedlářovou a Smolíkovou. Oslava
byla pěkná. Ženy byly pohoštěny zákusky a čajem, děti párkem.
Veřejná schůze KSČ
V březnu konala se veřejná schůze KSČ, na kterou se dostavil zástupce MNV z Nedvědice s. Šmíd a
zástupce OVKSČ. Schůzi zahájil předseda OVKSČ s. Šípek Ludvík z čís. 23, přivítal přítomné a udělil
slovo s. Šmídovi, který seznámil občany s plánem práce na rok 1983. Soudruh z OVKSČ přednesl referát o
politické situaci ve světě. V diskusi bylo hovořeno o stavbě čekárny a opravě kapličky. Schůzi ukončil s.
Šípek.
Členská schůze požárníků
Dne 8. dubna konala se členská schůze požárníků, na které byl hodnocen sběr železného šrotu a podána
zpráva z okrskové schůze v Nedvědici. Bylo provedeno školení z výcvikového roku. Sběr železného šrotu
vynesl 4 730 Kčs. Byla projednána účast na oslavě 1. máje a provedení aplikačního cvičení v obci.
Bourání kapličky, brigáda
Dne 15. dubna byla zbourána kaplička a bude postavená nová, pokrytá šindelem. Dne 9. května byla
brigáda na stavbě kapličky a úpravy nástupiště u čekárny na autobus. Brigády se zúčastnili: Šípek Ludvík
č. 23, Dvořáček Jaroslav č. 32, Dvořáček Jaroslav č. 14, Lukas Josef č. 26, Uhlíř Alois č. 3, Wisner Josef č.
13, Sedlář František č. 31, Teska František č. 6, Hulák Josef č. 10, Smolík Stanislav č. 7.
V sobotu 11. června byla dělána vazba na kapličku. Vazbu, dělal Berta Pilát z Josefova a pomáhal mu
Dvořáček Jaroslav z čís. 32, Sedlář František z čís. 31, Hulák Josef z čís. 10, Mitáš Stanislav ml. z čís. 5,
Smolík Stanislav z čís. 7. Vazba byla postavena a pokrývá se šindelem.
Dávání zvonu na kapličku
Dne 1. července byl dán zvon na novou kapličku. Dále byly usazeny obrubníky a rozhrnut štěrk.
Bourání vazby
V červnu zboural Dvořáček Stanislav čís. 14 vazbu na chalupě, udělal nové stropy, pokračuje ve vyzdívání
podkrovky a bude dávat novou vazbu.
Pouť
Dne 14. srpna byla v nově postavené kapličce mše svatá, kterou sloužil pan děkan Brunclík. Byla hojně
navštívena občany z Býšovce a Pernštejnských Janovic.
V sobotu 25. června byl uspořádán na hřišti „na Vršku“ závod dětí. Děti závodily v běhu, hodu granátem,
skoku do dálky, jízdě na kole, závody v běhu v pytli a jízdě na kole přes rybník na Pilátově oboře. Ti
nejlepší dostali diplomy, zákusky a nakonec všichni párek a rohlík.
Členská schůze požárníků
Dne 13. září konala se členská schůze požárníků o 7 hod. večer v kulturním domě v Býšovci. Na pořadu
bylo pořádání hodů a příprava na topné období. Hody budou pořádány 13. listopadu. Na uspořádání
programu byla zvolena hodová komise, která bude mít na starosti složení ortelu, postavení máje a zajištění
všeho potřebného ke zdárnému průběhu hodů.
Členská schůze ČČK
Dne 17. listopadu konala se výroční schůze ČČK o půl 8 hod. večer v kulturním domě v Býšovci.
Pořad:
1. Zahájení
2. Politický referát
3. Volba nového výboru
4. Schválení pokladní zprávy
5. Schválení závazků na rok 1984
6. Diskuse
Vyřízení:
Předseda ČČK, Dvořáček Stanislav č. 14, přivítal přítomné členy a Dr. Sáblíka a minutou ticha, byla
uctěna památka zemřelého člena Jos. Krábka. Politický referát, přednesl Ludvík Šípek. Zpráva pokladní,
byla schválena.
Do nového výboru zvolení funkcionáři jsou:
Předseda:
Patloková Marie,
Býšovec č. 30.
Jednatel:
Dvořáčková Marie,
Býšovec č. 32.
Pokladník:
Pecina František,
Býšovec č. 23.
Politický referent:
Šípek Ludvík,
Býšovec č. 23.
Revizoři účtů:
Krábek Jan č. 30, Pecinová Jana č. 23.
Další členové výboru: Pilát Miroslav č. 8, Pilátová Zdena č. 8, Mitášová Libuše č. 25.
Na okresní konferenci pojede Patloka Josef z čís. 30.
Závazky na rok 1984: Rozprodat 50 ks losů ČČK, odpracovat 50 hod. na jarním úklidu, 50 hod.
v zemědělství a 10 hod. ve zdravotnické činnosti.
V diskusi pan Dr. Sáblík odpověděl na dotazy o infarktu, angíně, zánětu cest dýchacích, horečnatých
onemocněních. Doporučil čaje z bezu a lipový čaj. Vysvětlil používání léků.
Výroční schůze požárníků
Výroční schůze požárníků konala se 4. prosince o 2 hod. odpoledne v kulturním domě v Býšovci za účasti
25 členů požárního sboru Býšovec a 11 členů požárního sboru Smrček. Za OVČSPO nebyl nikdo přítomen a
za MNV Nedvědice byl přítomen s. Doubravský. Předseda požárního sboru Lukas Josef z č. 26 zahájil
schůzi a podal zprávu o splnění závazků a o splnění plánu činností a práce za rok 1983. Přečetl plán práce,
činnosti a závazky na rok 1984. Vše bylo schváleno. Pokladní zprávu podává Dvořáček Jaroslav č. 32,
která byla schválena. Politický referent Šípek Ludvík z čís. 23 podal zprávu o politické situaci ve světě
a udělal závěr schůze.
Svatby
Dne 10. září se ženil Sedlář František z čís. 31, syn manželů Sedlářových, s Boženou Blechovou z Ujčova.
Svatba se konala ve Štěpánově nad Svratkou.
Úmrtí
Dne 14. listopadu zemřel po krátké nemoci Krábek Josef z čís. 18, ve věku 75 let. Pohřeb konal se 17.
listopadu v Nedvědici, za hojné účasti občanů.
Dne 26. prosince zemřela náhle paní Anežka Sádecká z čís. 15, ve věku 73 let. Pohřeb konal se 2. ledna
1984 v Nedvědici, za hojné účasti občanů z Býšovce a okolí. Na obou pohřbech hrála hudba MEZu
Nedvědice.
Nová stavba
V polovině srpna začal Krábek Ladislav č. 21, hloubit základy na stavbu nového domku. Hlínu vozil do
drah, kde byla prodloužená kanalizace. Vyzdívání základů a sklepů začal 25. 9. Na jaře bude pokračovat
ve stavbě dále.
Omítání novostavby
Halva Alois, omítl během prázdnin sám, nově postavený domek. Děti dělali maltu a donášeli na stavbu.
Tak koncem září udělal na domku březolit. Rovněž Pilát Miloslav č. 6, nahodil březolitem obytné stavení,
které obývají manželé Teskovi. Během prázdnin omítl Kubík Alois nově postavený domek a stavba je
připravena pod březolit.
Hody
Dne 13. listopadu pořádal požární sbor hody s májí. Hrála hudba MEZu Nedvědice. Návštěva u máje byla
slušná, ale večer velmi malá.
Počasí v prosinci
Začátkem prosince byl sníh, mrzlo. Kolem 15. prosince se oteplilo, sníh roztál, bylo teplo a holo, až do
nového roku. Teplota ve dne až +13°C.
Končím se zápisy do kroniky s těchto důvodů: Jsem stár 76 roků, ruka se mi třese, málo vidím. Tak přeji
hodně zdraví a chuti tomu, kdo bude v zápise do kroniky pokračovat. Býšovec 30. 12. 1983. Patloka Josef.
Rok 1984
Převzetí kroniky
Tuto kroniku přebírám po roční odmlce, kdy pan Patloka Josef st. ukončil pro své stáří tuto kroniku psát.
Vše, co v této kronice čteme, psal se vší svědomitostí, s láskou k rodné obci a pílí člověka, kterému záleží na
všem dění v obci.
I já Libuše Mitášová narozená 28. 1. 1953, se budu nadále snažit pokračovat v psaní této kroniky.
Počasí
Rok 1984 byl velice nepříznivý svým počasím. Zima byla v celku mírná, jaro se přihlásilo velice brzy. Velká
nepřízeň se projevila v prázdninách z 12. na 13. srpna, kdy se v noci strhla krutá bouře, provázená silným
větrem a krupobitím. Bouře zanechala nedozírné škody v celém státě, ale i u nás. Nejvíce utrpěly lesní
porosty, někdy byly smeteny celé pásy stromů. V naší obci nejvíce utrpěl „Bučník, Vašicův les“, zničen byl i
okrasný smrk samotář v zátočině u Hájku. Bouře zanechala škody na elektrických a telefonních sloupech i
některé střechy vzaly za své.
MDŽ
V březnu je v naší obci již tradicí uspořádání oslav MDŽ. Na programu bylo pásmo dětí, které jsem s nimi
nacvičila já. Svůj příspěvek přednesl s. Šípek. Účast byla obvyklá.
1. máj
Svátek práce byl důstojně oslaven v Nedvědici, kde se převážně zúčastnili zástupci SPO a ostatní občané.
9. květen
10. května proběhla v naší obci oslava ke dni osvobození naší vlasti. Oslava se konala v podvečer u
památníku Františka Pokorného, vlastence, který položil svůj život ve 2. světové válce. Památník byl
důstojně a vkusně ozdoben. Lampiónový průvod, vedený dvěma vlajkonoši, vyšel od kulturního domu, přes
vesnici a celý průvod, v počtu 62 občanů včetně dětí, se shromáždil u památníku. Hlavní projev přednesl s.
Šajnar, kde uctil památku všech padlých bojovníků za mír a budoucnost bez hrůzy válek a utrpení, která
každá válka přináší.
Výstava
Začátkem června uspořádala organizace ČSŽ výstavu ručních prací, která byla velice pěkná a bylo zde
k vidění mnoho pěkných věcí, převážně naších žen. Výstava proběhla v kulturním domě.
MDD
Po minulém vydařeném sportovním dnu dětí se i letos tento den uspořádal. Děti byly spokojeny, projevily
své sportovní schopnosti, ale nejen děti i jejich rodiče. Jako zlatý hřeb odpoledne byl fotbalový zápas „mužiženy“. Zápas rozhodoval s. Šípek Ludvík, a to velice korektně. Ženy sice prohrály, ale každý musí ocenit
jejich snahu.
Hody
V letošním roce se hody nekonaly.
Rekreační středisko
Počátkem roku byla odkoupena od Josefa Beneše novostavba. Novým majitelem se stal Elektroodbyt Brno,
který s různými opravami a úpravami na novostavbě. Objekt bude sloužit zaměstnancům Elektroodbytu
k rekreaci a školení. Stavba a úpravy doposud nebyly dokončeny.
Rodinné domy
Krábek Ladislav pokračuje ve stavbě rodinného domku a dokončil hrubou stavbu. Smolík Jaroslav přestavěl
bývalé chlévy na obytnou jednotku.
MS
V tomto roce bylo velice málo zvěře. Na honech ve Smrčku-Býšovci bylo střeleno pouze 15 zajíců a 15
bažantů. Naopak neobvyklá událost rozrušila celou naši obec, byl výskyt černé zvěře v katastru obce
Smrček. V lednu bylo střeleno v Němcových stráních 8 kusů, v pastvině 5 kusů černé zvěře. Velká radost
myslivců byla vždy zakončena tradičně na myslivecké chatě.
Narození
Dne 30. května 1984 se manželům Stanislavu a Zdeně Smolíkovým č. 16 narodil syn Luboš.
Úmrtí
V tomto roce se naše obec rozloučila s těmito občany:
Dne 17. ledna 1984 zemřel Uhlíř Alois č. 3.
Dne 16. června 1984 zemřel Lukas Josef č. 17.
Trvalý pobyt
K trvalému pobytu nebyl nikdo přihlášen. Z trvalého pobytu byl odhlášen, 18. 1. 1984 Nedoma Jiří do
Bystřice n/P. Wisner Josef do Ujčova.
Přechodně přihlášen: Čapek Josef, 19. 3. 1984, u Piláta Vlad.
Rok 1985
Přístavba školy v Nedvědici
Děti z naší obce dojíždí denně do školy do Nedvědice autobusem. Kapacita už nestačí, ve třídě je i přes 30
žáků, učí se i v kreslírně. Přistavuje se proto ke škole nový pavilon. Rodiče žáků jsou vyzýváni, aby
pomáhali na stavbě. Jedná se většinou o pomocné práce. Během roku rodiče odpracovali zdarma 80 hod.
Sázení stromků
Svaz žen zorganizoval na jaře brigádu na sázení stromků. Pracovalo se po 3 soboty, a tato akce čítala 193
hodin.
Úklid skládky
Opravářská dílna u Patlokové stodoly už neslouží svému účelu. Pracovníci dojíždí do dílen do Bořinova.
Před dílnou a v okolí kravína je velké množství starého železa a železného šrotu. Na tuto divokou skládku
se vozí odpad z celé obce. Požárníci organizují brigádu, a tato skládka je zlikvidována. Podobně je vyklizen
i železný odpad kolem kravína. U silážních jam je rozřezána i tatra, která dříve šlapala siláž. Celkový
výtěžek je 83 centů železa. Je odvezeno do Žďáru.
Sběr železa
Podobnou akci zorganizoval svaz žen a Červený kříž. Bylo uklizeno prostranství po skládce, železo se
sesbíralo po obci a 32 q železného šrotu bylo odvezeno do Žďáru. Jako skládka železa, bylo určeno místo na
vršku, za vodní nádrží.
Opravy domů
Občané podle potřeby a možností opravují obytné i hospodářské budovy, natírají a vyměňují okna, obnovují
ploty, uklízejí posypové materiály ze silnice. Zvelebují vzhled svých usedlostí a celé obce.
Kaplička
V létě je celá šindelová střecha na kapličce 2 krát natřena Luxolem.
Úmrtí
29. března zemřela Marie Krábková, svobodná, z čís. 21, ve věku 73 roků. Pohřeb měla 9. 4. a je pochována
v Nedvědici. O měsíc později 29. 4. zemřela náhle, v nemocnici v Novém Městě, pí. Ludmila Huláková č.
10, ve věku 68 roků. Pohřeb 6. května na hřbitově v Nedvědici.
Svátek sv. Antonína dne 13. června, se stal tragickým pro našeho občana Antonína Kaňku č. 9.
V Nedvědici na náměstí před hotelem „u Vápeníků“, byl povalen kompresorem, který táhlo nákladní auto a
potom přejet. I přes okamžitou pomoc postižený zemřel, při převozu do nemocnice v sanitním voze, mezi
Bystřicí a Rovným. Bylo mu 61 roků. Pohřeb byl v Nedvědici dne 22. června, za veliké účasti požárníků,
občanů a známých ze širokého okolí. Tato tragická událost otřásla celou obcí.
Přistěhování
Do č. p. 3 se, po smrti otce, nastěhoval 1. 7. Alois Uhlíř s manželkou Ivou a syny Tomášem 1971 a Lubošem
1972 z Bystřice.
Rok 1986
Posilový spoj-otočka
Z obce dojíždí denně do Bystřice asi 20-25 lidí. Někteří jezdí i dále. Odpolední autobus ze směny nemůže
takový nápor pobrat. Občané žádají, aby posilový spoj, který končí v 1445 ve Věchnově, byl prodloužen, až
do Býšovce. Po zdlouhavém jednání ČSAD sice souhlasí, ale klade si podmínku, že obec musí vybudovat pro
otáčení autobusu místo. To je vytipováno v místě „u Kozlovy hrušky“. Místo je upraveno a navezen štěrk.
Požární nádrž
Vybudování požární nádrže dostává konkrétní podobu, a to na Pilátové oboře. Majitel Pilát Miroslav č. 8,
souhlasí s odprodejem pozemku. Vypracování projektu se ujal Luboš Pavel z Bystřice. Shání se potřebné
doklady ke koupi pozemku. Stavební úřad v Nedvědici, ani národní výbor, nemají o vyřizování zájem.
Kulturní dům
Na kulturním domě se provádí nátěry plechové střechy nad sociálkami a přísálím.
Skládka
Skládka domovních odpadů pokročila, až k Sádeckému rybníčku, který je potřeba odvodnit. Proto se
pokládá kanalizace Ø 40 cm, od propusti pod silnicí přes rybníček dolů do Drah. Tam je napojen na sběrnou
kanalizaci z obce. Práce se provádí ručně, brigádnicky. Kanalizace je zahrnuta a skládka upravena.
Úmrtí
22. června zemřela ve věku 85 roků Josefa Nedomová č. 13. Pohřbena byla 28. 6. do rodinného hrobu na
hřbitově v Nedvědici.
3. září zemřel Josef Patloka, v Novém Městě na Moravě ve věku 78 roků. Pohřeb byl 7. září v Nedvědici,
za velké účasti požárníků. Zemřelý, od roku 1959 do r. 1983, psal také obecní kroniku.
Rok 1987
Požární nádrž
Po častých urgencích je konečně, asi po roce, hotový projekt na požární nádrž. Předpokládané náklady jsou
260 000 Kčs. Stavba byla dána do plánu na rok 1988 s tím, že do konce roku musí být stavba hotová. Na
financování stavby přislíbila: Státní pojišťovna 50 000 Kčs. Jednotné zemědělské družstvo Štěpánov
50 000Kčs. Elektroodbyt Brno 50 000 Kčs.
Je zaměřen pozemek k odkoupení. Vyměřuje se místo, kde nádrž bude. U předpokládané výpusti se buduje
odtoková kanalizace Ø 40 cm v délce asi 40 m a je napojena pod lípou na stávající kanalizaci v obci.
Objednávají se panely. Mělo by jich být asi 350 ks. Shání se stavební materiál, jako cement, písek, roury,
výpustní šoupě aj.
Kolem staveniště a starého rybníka jsou vykáceny olše. Přípravné práce čítají 140 hodin.
Úmrtí
24. ledna zemřela náhle u své dcery v Ujčově, Jaroslava Loukotová z čís. 25, ve věku 58 roků. Pohřeb byl
31. 1. v Nedvědici.
Přistěhování
24. února se přestěhovala k synovi do č. 34, pí. Marie Kubíková z Rodkova. Obývá samostatnou světnici
v přízemí domku.
Otočka autobusu
Kolem otočky autobusu je vyhlouben příkop a cesta je připravena k asfaltování. Po nástřiku a uválcování je
otočka zkolaudována a shledána jako vyhovující. ČSAD Bystřice přislíbilo, že od nového jízdního řádu,
bude posilový autobus do Býšovce zajíždět.
Hody
V listopadu pořádají požárníci a mládež tradiční martinské hody. Máj je postavena na návsi u obecní
pumpy. Hody se vydařily. Hrála dechová hudba z Bobrůvky.
Obsazení u máje:
ortel četli:
kat-Mitáš Jaromír
sluha- Pecina František
žid-Krábek Vladimír
Mitáš Stanislav
Patloka Bohumil
Šípek Ludvík
Za pardona jede František Martínek ze Smrčku. Tuto funkci už zastává 16 roků k plné spokojenosti. Je mu
75 roků a letos jede naposledy.
Rok 1988
Požární nádrž
Veškeré úsilí občanů v tomto roce se zaměřilo na stavbu vodní nádrže, která musí být hotová do konce roku.
Na příští rok nejsou peníze.
7. května se buduje příjezdová cesta. Je naváženo kamení a cesta se štěrkuje. Cesta musí být hotová, než se
bude bagrovat, aby auta naložená hlínou nezapadla.
17. května nastupuje těžká mechanizace a bagruje se prostor pro nádrž. Vybagrovaná díra vyhlíží
strašidelně a zdá se přímo obrovská. Po vybagrování se urovnává dno i boky výkopu, vyspádování a
příprava na pokládku panelů. Do jámy je velký přítok vody, a tak musí být odčerpávána. Přívod energie je
kabelem z čís. 8.
21. června dorazily do železniční stanice Nedvědice první 4 vagony s panely. Panely jsou skládány jeřábem
na auta a na místě skládána jeřábem, kolem nádrže. Podle propočtu by mělo dojít ještě 12 vagonů.
9. července se začíná betonovat vypouštěcí šachta, kde bude i uzávěr na vypouštění.
23. 7. se začínají ukládat první panely. Každý panel se musí vypodložit a podsypat, aby měl patřičný sklon.
Usazování provádí se jeřábem a je to práce zdlouhavá. Spáry mezi panely se ucpávají jílem, aby
nepropouštěly vodu. Při těchto pracích pomáhá i školní mládež. Nakonec jsou spáry zality cementovou
maltou.
12. října je hrubá stavba hotová a nádrž se začíná napouštět. Po 1 měsíci dosahuje voda u výpusti 230 cm.
Na stavbě se podílejí všichni občané podle svých možností a schopností. Stavbu organizuje Smolík Stanislav
č. 16, a po technické stránce Šípek Ludvík č. 23. Vybagrování a odvoz prováděl Agrostav Bystřice.
Mechanizaci na výkop kanalizace a úpravu terénu poskytlo ACHP Bystřice. Traktory na dopravu kamení a
písku zapůjčilo JZD. Na stavbě bylo odpracováno asi 2 000 hodin.
Přistěhování
25. ledna se přistěhovala z Janoviček pí. Žofie Vostrejžová ke své dceři Jarmile Nedomové č. 13.
Narození
16. září se manželům Zdeně a Františku Teskovým č. 6 narodila dcera Eva.
Úmrtí
18. května zemřela Jaromíra Hamerská č. 9., 21. května byla pochována do rodinného hrobu na hřbitově
v Nedvědici.
10. prosince náhle zemřel Alois Smolík č. 7, ve věku 66 roků. Pochován v Nedvědici dne 17. prosince za
velké účasti občanů.
Hody
Tradiční martinské hody se v tomto roce nepořádaly.
Rok 1989
Požární nádrž
Už na jaře se znovu pracuje na požární nádrži. Aby se posílil přítok do bazénu, je přiveden do nádrže
meliorační řád z okolních polí. Upravuje se terén kolem nádrže a pokládají se panely. Planýruje se
prostranství před nádrží, směrem k silnici. Na upravenou navážku je dovezeno 12 aut (Tatra) hlíny. Ta je
kolem rozhrnuta a urovnána a terén připraven na zasetí trávy. Podle projektu musí být kolem bazénu
zábradlí, a tak se postupně začíná s jeho výrobou a montáží. Zábradlí je z ocelových trubek.
Kolem celého areálu bude drátěný plot vysoký 150 cm. Plot bude na betonových sloupcích, které jsou již na
místě. Část sloupků je usazena ještě na podzim. Po skončení terénních úprav, bazén se vypouští a čistí.
Nové napuštění trvá jen 14 dní. Voda dosahuje 250 cm. Odpracováno asi 1 000 hodin.
Úmrtí
6. dubna zemřel v nemocnici v Tišnově Josef Hulák č. 10, ve věku 79 roků. Pohřeb byl v Nedvědici 11.
dubna.
31. května zemřela Žofie Vostrejžová, matka Jarmily Nedomové č. 13. Pohřeb byl vypraven z Janoviček a
po převozu do Nedvědice pochována do rodinného hrobu.
Svatba
7. října se vdávala Jaroslava Dvořáčková, dcera Marie a Jaroslava Dvořáčkových č. 32. Manžel Jaromír
Jurka narozen 14. 8. 1967, vyučen stolařem a bydlí ve Štěpánově č. 11. Svatební obřad i hostina, byly na
Pernštejně. Novomanželé bydlí v podkroví v Býšovci č. 32.
Hody
Letošní obsazení hodů má některé změny.
kat- Halva Alois
sluha- Pecina František
židKrábek Vlad.
ortel-
Mitáš Stanislav
Nedoma Josef
Mitáš Jaromír
Za pardona jel Milan Halva a k máji přijel na houpacím koni, tažený Terrou.
Počasí bylo celkem příznivé. Hudba Bobrůvka. Účast u máje i v kulturním domě slušná. V pondělí
dozvuky. Hudba místní.
Sametová revoluce
Politická situace v republice je napjatá. Občané jsou nespokojeni. Tu a tam jsou pořádány demonstrace. 21.
8. k výročí okupace Československa spojeneckými vojsky, k výročí založení čs. republiky 28. října aj. Každé
takové shromáždění je tvrdě potlačeno. Vodní děla, policejní obušky, účastníci i přihlížející jsou odváženi
daleko za Prahu, a tam v noci bez dokladů vysazeni. Pro doklady a peníze si musí druhý den jít na
bezpečnost, a tam zaplatí pokutu až 2 000 Kčs. Vzrůstá napětí a nespokojenost. To se děje hlavně v Praze.
Na venkově se o těchto akcích ví velmi málo. Informace z tisku jsou úplně opačné a nepravdivé. Ke dni
studentstva 17. listopadu je povolena manifestace studentů z Vyšehradu a mněl jít na Václavák.
Čelo průvodu bylo bezpečností zmanipulováno a průvod došel na Národní třídu. Byla to past. Všechny
ulice kolem byly obsazeny bezpečností. Byly použity i obrněné transportéry. Esenbáci celý průvod obstoupili
a za pomoci „červených baretů“ celou demonstraci doslova rozmlátili obušky. Tento zásah pobouřil celý
národ. V novinách se uvádělo asi 27 zraněných, ale podle pozdějších údajů jich bylo přes 800.
Druhý den studenti vyhlásili stávku, přidali se herci a začal se pomalu hroutit komunistický režim. Celá
Praha i národ byly na nohou. Různé demonstrace a shromáždění byly na denním pořádku. I když ještě byla
povolána milice na udržení pořádku, její zásah se už neuskutečnil. Nenáviděný komunistický systém se
pomalu hroutil. Zástupci demonstrantů začali jednat s vládními činiteli. Zbytek roku byl ve znamení
nervozity a očekávání dalšího vývoje událostí. Při těchto akcích ze strany demonstrantů nepadl ani výstřel,
a tak se této revoluci začalo říkat „Sametová“.
Rok 1990
Koupaliště
Brzy na jaře se dělají dokončovací práce na koupališti. Je položena odtoková kanalizace v délce asi 70 m o
profilu 30 cm. Dodělává se oplocení. Kolem nádrže se dodělává zábradlí a konstrukce se natírají.
Je usazena příjezdová brána. Po několika odkladech je vyasfaltovaná příjezdová cesta. Celý areál je zaset
travou a vše je připraveno ke kolaudaci. Ta proběhla bez závad a nádrž je předána do užívání.
Zvýšené náklady rozpočtu uhradil Elektroodbyt Brno, který má v čís. 35 rekreační středisko. Nádrž je
využívána jako koupaliště. Na celé akci bylo odpracováno asi 3 500 hodin občany zdarma. Panely bez
dopravy stály 195 000 Kčs. I přes velká sucha, která v tomto roce byla, neklesla hladina vody v nádrži pod
230 cm.
Oplocení kravína
Kolem celého areálu kravína a kůlny je budováno oplocení. Pletivo je 150 cm vysoké. Sloupky jsou betonové
a díry pro sloupky se vrtají. Práce provádí skupina z Uranových dolů.
Kůlna
V kůlně nad kravínem byla instalována čistička a suška na obilí. Toto zařízení již neslouží a je z kůlny
demontováno. Kůlna je prázdná a slouží k uskladnění slámy. Obilí od kombajnů se vozí na posklizňovou
linku do Bořinova.
Bouda
Pod kravínem u cesty stála dřevěná bouda, která sloužila jako sklad pohonných hmot. Později zde byl
instalován šrotovník pro potřeby družstevníků. Klíč byl v kravíně. Bouda byla shnilá, a tak ji vedení
družstva nechalo zlikvidovat. Družstevníci jezdí šrotovat do Bořinova za poplatek 5 Kčs za q.
Prostranství je využíváno jako odstavná plocha pro traktorové vleky a nářadí.
Vodovod, kravín
Přívod vody do kravína vykazuje časté poruchy. Přívodní potrubí je zanesené a přítok nestačí. I vnitřní
rozvody jsou zrezivělé a často praskají. Je proveden nový výkop traktorem „Bělorus“, a do něj položeno
nové potrubí. Od nádrže na Vršku je položeno potrubí z umělé hmoty podle cesty kolem kůlny a zaústěno do
přípravny v kravíně. I přes toto zlepšení je v kravíně stále málo vody. Rok je velice suchý a voda se musí
dovážet cisternou z Bystřice a vypouští se do studny v Loučkách. Výtlačné potrubí do zásobníku na Vršku
je též zrezivělé, a tak se mění i celé potrubí z vodárny, až na Vršek. Potrubí je z PVC.
Návštěva papeže
Poprvé v historii našeho státu přijel na návštěvu 21. a 22. dubna papež Jan Pavel II. Příjezdu předcházely
velké přípravy. I několik našich občanů si nenechalo ujít tuto příležitost a jeli Svatého Otce přivítat. 21.
dubna odpoledne sloužil papež slavnostní mši svatou na Letenské pláni v Praze. Tisíce lidí z celé Evropy
přišli na tuto mši. 22. dubna sloužil Jan Pavel II. mši dopoledne na Velehradě a odpoledne na letišti
v Bratislavě. Tato událost zanechala hluboký zážitek pro občany. Papež Jan Pavel II. je v celém světě
uznáván jako vytrvalý bojovník za lidská práva a důstojnost člověka.
Úmrtí
16. ledna náhle zemřel Jan Šípek z čís. 4, svobodný, v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Pochován byl
23. ledna do rodinného hrobu na hřbitově v Nedvědici. Bylo mu 88 roků.
7. března zemřela paní Marie Dvořáčková z čís. 14, ve věku 76 roků. Pohřbena 12. 3. v Nedvědici.
27. 12. zemřel Stanislav Dvořáček z čís. 14. Ráno 20. 12. odešel do zaměstnání na statek ve Věchnově, po
obědě se mu udělalo nevolno, upadl do bezvědomí a už se neprobral. Pohřeb bude po novém roce.
Svatby
2. června se vdávala Patloková Romana, dcera Marie a Josefa Patlokových z čís. 30. Za manžela si vzala
Libora Findejse z Bystřice. Svatební obřad byl na Pernštejně. Novomanželé se přestěhovali do Bystřice, kde
bydlí. Budou si stavět domek.
15. září se ženil Milan Halva, syn Věry a Aloise Halvových č. 33. Za manželku si vzal Světlanu
Kytnerovou z Ujčova, kam se odstěhoval. Svatební obřad byl na hradě Pernštejně.
Nová vláda
Na politické scéně začíná nový rok rušně. Vedou se dlouhá jednání mezi vládou a opozicí. Mluvčím a
vyjednavačem opozice je spisovatel a dramaturg Václav Havel, později zvolen presidentem. Do čela nové
vlády je postaven bývalý komunista Marián Čalfa. Předsedou parlamentu je reformní komunista r. 1968,
Alexandr Dubček.
Vytváří se různé politické strany a hnutí. Většina komunistů zahazuje svoje legitimace a hlásí se do jiných
hnutí. Nejvíce jich odešlo do Občanského fóra. Toto hnutí má asi 40% občanů. Jsou vypsány nové svobodné
volby na červen.
President, amnestie
Nový president Václav Havel uděluje rozsáhlou amnestii. Chtěl totiž tímto aktem osvobodit všechny
politické vězně. Celá tato věc se nějak nepovedla, a tak se dostalo na svobodu několik tisíc kriminálních
živlů. Tito lidé začali dále páchat trestnou činnost, a tak místo polepšení se dostávají časem znovu za
mříže.
Prudce stoupá kriminalita, množí se přepadení, loupeže i vraždy.
Volby
Do červnových voleb se zapsalo téměř 30 různých stran a hnutí. V naší oblasti bylo asi 14 stran. Býšovec a
Smrček byl jeden volební celek. Bylo zapsáno 128 voličů, volilo 123. Volilo se do sněmovny lidu (SL),
Sněmovny národů (SN), České národní rady (ČNR).
Výsledek voleb:
Strana:
SN
SL
ČNR
Křesťanská a demokratická unie
Hnutí pro Moravu a Slezsko
Občanské hnutí
KSČ
Spojení zemědělců a venkova
Sociální demokracie
48
27
19
12
7
4
42
30
22
14
7
3
40
34
19
14
9
2
Ostatní volební strany a hnutí neměly v našem volebním obvodu podstatné zastoupení.
Na konci listopadu jsou vypsány volby do obecních zastupitelstev. Národní výbory budou ke konci roku
zrušeny a místo nich bude obecní zastupitelstvo v čele se starostou obce. Národní výbor Nedvědice vyzývá
občany, aby zůstali pod správou Nedvědice. Někteří jsou pro, jiní chtějí vlastní samosprávu. Na rychlo se
sestavují kandidátky do obecního zastupitelstva. Pro Býšovec a Smrček, jako společná obec, je povoleno 7
členů zastupitelstva. Jsou dvě kandidátky, a to:
Strana lidová:
Sedlář František č. 31.
Uhlíř Alois č. 3.
Mitáš Stanislav č. 5.
Dvořáček Jaroslav č. 32.
Sádecký Jan č. 15.
Urbánek Pavel, Smrček
Bednář Vladimír, Smrček
Nezávislí:
Nedomová Věra č. 1.
Mitáš Jaromír č. 25
Lukas Josef č. 26.
Mitáš Jaromír st., Smrček
Bělák Vlastimil, Smrček
Prokůpková Alena, Smrček
Komunisté postavili pouze jednoho kandidáta, a to Smolíka Stanislava č. 16.
Volby do obecního zastupitelstva dopadly následovně:
Sedlář František
Nedomová Věra
Urbánek Pavel
Uhlíř Alois
Mitáš Stanislav
Bednář Vladimír
Bělák Vlastimil
hlasy:
98
88
72
71
70
61
54
Dvořáček Jaroslav
Smolík Stanislav
Sádecký Jan
Mitáš Jaromír
Mitáš Jaromír st.
Prokůpková Alena
Lukas Josef
hlasy:
47
47
38
38
37
28
25
Obecní zastupitelstvo
Před vánočními svátky se sešlo obecní zastupitelstvo na ustavující schůzi v obecním domě. Funkce
v obecním zastupitelstvu jsou rozděleny takto:
Sedlář František
starosta
Urbánek Pavel
zástupce starosty
Nedomová Věra
účetní
Uhlíř Alois
správce obecního domu,
Mitáš Stanislav
zemědělské věci,
trestní komise
veřejné osvětlení, kronika
Bednář Vladimír
trestní komise
Bělák Vlastimil
finanční komise
Obecní zastupitelstvo začne úřadovat od 1. 1. 1991.
Schůze zastupitelstva bude střídavě v obecním domě v Býšovci, kde je i kancelář a v kulturním domě ve
Smrčku. Od tohoto data bude registrována jako samostatná obec Býšovec s přilehlou částí Smrček.
Myslivost
V mysliveckém sdružení Rožná, které má v obci honitbu, panují neshody a rozepře. Společnosti hrozí
rozpad a vážně se hovoří o tom, že bude opět obnovena společnost Smrček, která by měla honitbu v katastru
obcí Býšovec, Smrček a Pernštejn. Na střelnici v Kotráse se buduje další střelecký post-lovecké kolo. Tím je
dobudován celý areál střelnice a dají se tam střílet tyto disciplíny: baterie, lovecké kolo, vysoká zvěř a zajíc
na průseku. Střelnice je v letních měsících hojně využívána. V polovině července se pořádají již několik roků
střelecké závody, zvané Pernštejnský pohár. Na soutěž se sjíždí střelci z celé republiky a na startovní listině
bývá 60-80 střelců. Závod je poměrně slušně dotován věcnými cenami. První cena je živé sele.
Letos se dost často vyskytuje v revíru černá zvěř. Jsou pořádány hony. Největší úlovek se podařil Josefu
Nedomovi č. 1, který před koncem roku zastřelil ve Žlebě kus o váze asi 110 kg. Kus byl vyvrhnut a
pověšen pod kůlnou, kde se těšil velkému zájmu zvědavců.
Ve staré drůbežárně odchovávají myslivci kuřata bažantů a ty potom vypouštějí do přírody na posílení
stavu zvěře. Chov je dost náročný na ošetřování i finančně. Celkové stavy zvěře jsou poměrně nízké.
Koroptve se vyskytují velmi vzácně, bažantů je málo. Stav zajíců se maličko zlepšil, ale přesto jsou počty
nízké. Výřad o honu nepřesáhl 30 ks. Často se vyskytuje i škodná jako kuny a lišky, u kterých se hodně
projevuje vzteklina.
Hody
Požárníci a mládež pořádají martinské hody. Někteří občané projevují značný nezájem. Máj je postavena
opět u obecní pumpy. Toto místo vyhovuje proto, že zde není tolik slyšet hluk projíždějících automobilů.
Počasí na hody je mizerné. Je hustá mlha a není vidět na 20 metrů. Účast u máje je slabá. Hraje hudba
Bobrůvka. Večer je v kulturním domě zábava. V pondělí jsou dozvuky s místní hudbou. Hody i přes špatné
počasí se vydařily a výtěžek byl slušný.
Obyvatelé
Závěrem bych chtěl udělat malý přehled o naší obci k 31. 12. 1990.
K tomuto datu žije v obci 89 obyvatel.
Z toho je:
37 pracujících
33 důchodců
15 školáků a učňů
2 vojenská základní služba
1 mateřská dovolená
1 dítě do 6 let
Nejstarší občankou je Marie Zichová, nar. 1902. Nejmladší Eva Tesková, 1988. V obci žijí pouze 2
manželské dvojice, které oslavili zlatou svatbu, a to: Anna a Stanislav Mitášovi č. 5, sňatek 1936.
Josefa a Jan Krábkovi č. 30, sňatek 1937. K dnešnímu dni je v obci 8 vdov. Většina občanů do zaměstnání
dojíždí a to do: Zemědělské družstvo Štěpánov, středisko Bořinov, MEZ Nedvědice, Uranové Doly Dolní
Rožínka aj.
Zvířata
Podle posledního soupisu dobytka k dnešnímu dni chovali občané: 310 slepic, 30 hus a kačen, 5 koz, 40
prasat, 7 krav, 6 hovězí žír. Koně ani ovce v obci nejsou.
Zemědělské družstvo chová v kravíně prvotelky v počtu 90 ks. Telata jsou zde asi 3 až 4 týdny a potom se
prodávají do teletníku v Rožné. Po vykrmení je družstvo kupuje zpět.
V obci hospodaří jeden soukromý zemědělec, a to Jaroslav Nedoma č. 13. Chová mimo jiné prasnice a 5 krav.
Ze záhumenkářů má krávu Nedoma Josef č. 1. a Hamerský Jaromír č. 29.
Auta
Občané mají evidováno 20 osobních aut. Všechna vozidla jsou garážována, buď v samostatné garáži, nebo
aspoň v kůlně. Nejvíce jsou zastoupeny značky Škoda, a to od typu Škoda 100 až po Favorit.
Traktory
Na obdělávání záhumenek slouží 8 traktorů.
Z 25 - Nedoma Josef č. 1, Mitáš Stanislav č. 5.
Z 50 - Uhlíř Alois č. 3, Smolík Stanislav č. 16.
RS-09 - Hamerský Jaromír č. 29, Dvořáček Jaroslav č. 32.
Z 4011 - Hamerský Jaromír č. 29
Z 5748 - Dvořáček Jaroslav č. 32.
Mimo to jsou ještě 4 půdní frézy Terra, které slouží většinou jako žačky na trávu. Soukromý zemědělec
Jaroslav Nedoma č. 13, vlastní obilní kombajn Volvo a traktory: RS-09, Z 3011 a nový traktor Z 7011,
který koupil ke konci roku za 120 000 Kčs.
Domy a vybavení
V obci je přiděleno 36 popisných čísel. Trvale neobydleno je 8 stavení, a to:
č. p. 4 - po smrti majitele bude rekonstruován.
č. p. 21 - určen k demolici, vystavěn domek nový.
č. p. 9 - využívány hospodářské budovy.
č. p. 10, 19, 27, 35 a 36, jsou využívány k rekreaci rodin majitelů.
Na zahradě mezi domy č. 16. a č. 30., staví p. Krejčí z Tišnova zahradní domek, který má být využíván též
k rekreaci.
Téměř všechny domácnosti jsou vybaveny pračkami, z toho je asi 10 praček automatických. Ve všech
domácnostech je televizní přijímač a 12 televizorů je barevných. 25 domácností má ledničku a v 15 bytech
jsou mrazničky. Ústřední nebo etážové topení má v obci 18 domů. Rekreačka č. 35 je vytápěna elektricky.
Od roku 1950 do dneška tj. za 40 let, bylo v obci postaveno 13 nových obytných domů, a to č. p. 3, 16, 21,
24, 25, 26, 28, 29, 32, 33, 34, 35 a 36.
Domy č. p. 1, 5, 6, 7, 8, 12, 13, 14, 17, 19, 23, 30 a 31, byly rekonstruovány a na některých byla provedena
celková generální oprava.
Na zbývajících asi 10 domech je v plánu majitelů celková rekonstrukce. Během roku byl zkolaudován dům
č. 36, který si postavil na místě bývalého chléva Jaroslav Smolík z Býšovce. Narodil se v Býšovci č. 7, kde
dříve bydlel. Byt zatím využívá k rekreaci. U většiny přestavěných bytů byl zaveden vodovod, zbudovány
koupelny, splachovací záchody a ústřední topení.
Majitelé osobních automobilů většinou z nevyužitých chlévů postavili pro svá auta garáž.
Tuto kroniku jsem převzal od obecního zastupitelstva na konec roku 1990. Za posledních 6 roků tj. od r.
1984, nebyl v kronice žádný zápis. Těžko jsem chybějící údaje dopisoval. Proto prosím budoucí čtenáře této
kroniky, aby mi prominuli, že údaje z těchto roků jsou jen velmi stručné. Mitáš Stanislav
Zde je razítko obecního úřadu Býšovec a podpis pana Sedláře.
Konec 8. 1. 2008 v 1530 hodin Dvořáček Standa