Vzd lávací programy pro uprchlíky

Vzd lávací programy pro uprchlíky
Výzkumná zpráva pro ú ad Vysokého komisa e OSN pro uprchlíky
Odd lení pro eskou republiku
Etnologický ústav Akademie v d eské republiky
Odd lení etnických studií
Praha, duben 2002
Vzd lávací programy pro uprchlíky
Auto i textu:
Zden k Uherek
Hana Procházková
Terénní spolupracovníci:
Kate ina Plochová
Bronislava Cesnaková
Klára Sk ivánková
Renata Weinerová
Zuzana Kottová1
Recenzent:
Obsah :
Úvod
Vzd lávání d tí s doprovodem ve v ku do 15 let
Vzd lávání d tí ve v ku od 15 do 18 let
Vzd láváni d tí bez doprovodu dosp lé osoby
Vzd lávání dosp lých
Další vzd lávací programy
Záv r
Doporu ení
Literatura
4
6
17
18
24
27
29
32
34
1
Práci p ipomínkovala ve spolupráci s u iteli Poradny pro uprchlíky eského helsinského výboru, kterým velice
d kujeme za spolupráci.
2
Tento text byl vypracován na základ objednávky ú adu Vysokého komisa e
OSN pro uprchlíky, odd lení pro eskou republiku.
Podkladem pro text je šet ení, které probíhalo v eských uprchlických za ízeních
v íjnu a listopadu 2001 a bylo dopln no sondami v b eznu 2002. Jádrem šet ení
bylo p ibližn 50 rozhovor s žadateli o azyl, se zam stnanci uprchlických
za ízení, s ú edníky Ministerstva vnitra, s pracovníky nevládních organizací,
Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy, škol a diagnostických ústav .
Terénní šet ení bylo dopln no studiem relevantních materiál . Všem, kdo se na
této práci podíleli, bychom rádi pod kovali.
3
Úvod
P ístup ke vzd lání pat í mezi základní lidská práva a je podstatným faktorem
pro integraci uprchlík v cílové zemi. lánek 22 Úmluvy o právním postavení
uprchlík Organizace spojených národ z roku 1951 uvádí, že: „uprchlík m se
má dostat stejného základního vzd lání jako ob an m daného státu“
(Organizace spojených národ 1951). Zárove lánek 28 Úmluvy o právech
dít te Organizace spojených národ stanovuje, že každé dít má právo na
vzd lání. D ti azylant mladší 18 let, d ti žadatel o azyl i d ti žádající o azyl
bez doprovodu osoby zp sobilé k právním úkon m mají všechna práva
zmi ovaná Úmluvou bez jakékoliv diskriminace (Úmluva o právech dít te
1989). V roce 2001 žádalo v eské republice o azyl celkem 2 088 d tí a mládeže
do 18 let, z toho 1 167 chlapc a 921 dívek.
V eské republice absolvuje dít povinnou školní docházku v základních
školách zpravidla ve v ku 6 – 15 let. Z celkového po tu 2 088 nezletilých
žadatel o azyl bylo 1 686 d tí mladších 15 let – 912 bylo chlapc a 774 dívek
(viz tab. 1) a v letech 1990 – 2001 získalo azyl celkem 599 d tí této v kové
kategorie (viz tab. 2).
V ková skupina Muži Ženy Celkem
0-14
15-17
18-25
26-40
41-60
61+
Celkem
912
255
4944
5487
1373
41
13012
774
147
1467
1870
767
50
5075
1686
402
6411
7357
2140
91
18087
Tab. 1 Rozd lení žadatel o azyl podle pohlaví a v ku v roce 2001 (zdroj dat: Ministerstvo
vnitra R, Organizace pro pomoc uprchlík m)
4
Rozd lení žadatel o azyl podle pohlaví
a v ku (2001)
6000
Po et žadatel
4000
Muži
Ženy
2000
0
0-14
15-17
18-25
26-40
41-60
61+
V k
Graf 1 Rozd lení žadatel o azyl podle pohlaví a v ku v roce 2001 (zdroj dat: Ministerstvo
vnitra R, Organizace pro pomoc uprchlík m)
V ková skupina Muži Ženy Celkem
0-14
15-17
18-25
26-40
41-60
61+
Celkem
310
50
341
502
115
13
1331
289
33
119
226
88
28
783
599
83
460
728
203
41
2114
Tab. 2 Uznaní azylanti v letech 1990-2001 (zdroj dat: Ministerstvo vnitra R, Organizace pro
pomoc uprchlík m)
5
Uprchlíci se získaným azylem (1990-2001)
600
Po et
500
400
Muži
Ženy
300
200
100
0
0-14
15-17
18-25
26-40
41-60
61+
V k
Graf 2 Uznaní azylanti v letech 1990-2001 (zdroj dat: Ministerstvo vnitra R, Organizace pro
pomoc uprchlík m)
Vzd lávání d tí s doprovodem ve v ku do 15 let
Školní výuka sledované skupiny se uskute uje na základ Pokynu k zajišt ní
povinné školní docházky d tí žadatel o azyl z azylových za ízení vydaného
Ministerstvem školství, mládeže a t lovýchovy dne 11. dubna 2000, .j. 35
471/99-22. Cílem tohoto pokynu je zajistit podmínky školní výuky pro d ti
v pobytových st ediscích. D ti žadatel o azyl byly vyu ovány v roce 2001 v
devíti základních školách v blízkosti pobytových a integra ních st edisek.
Jednalo se o následující základní školy:
1. Základní škola B lá pod Bezd zem, Máchova 1110
2. Základní škola Zastávka u Brna 102
3. Základní škola Zbýšov u Brna, Komenského 473
4. Základní škola Bílina, Lidická 18
5. Základní škola Kostelec nad Orlicí, Palackého 45
6. Základní škola Kostelec nad Orlicí, Komenského 522
7. Základní škola Se , Pionýr 298
8. Základní škola Kašava 190
9. Základní škola Stráž pod Ralskem, Pionýr 141
Výuka je v uvedených školách realizována ve standardních t ídách, které vedle
d tí žadatel o azyl navšt vují také žáci majoritní spole nosti. Výuka ve
6
standardních t ídách základních škol se realizuje vždy v eštin . Vzhledem
k tomu, že d ti žadatel o azyl tém ve všech p ípadech p i nástupu do škol
eštin nerozum jí, je nutné, aby p ed nástupem do standardních t íd
absolvovaly základní jazykovou p ípravu, která jim umožní sledovat výuku ve
standardních t ídách. Osvojení elementárních znalostí jazyka majoritního
obyvatelstva v sou asné dob 2 zajiš ují ty i z t chto devíti škol:
Základní škola B lá pod Bezd zem, Máchova 1110
Základní škola Zastávka u Brna 102
Základní škola Bílina, Lidická 18
Základní škola Kostelec nad Orlicí, Palackého 45
1.
2.
3.
4.
Základní jazyková p íprava se uskute uje bezprost edn po nástupu dít te do
školy. K nástupu do školy jsou d ti vyzvány ihned po p evedení žadatele o azyl
z p ijímacího do pobytového st ediska vedením pobytového st ediska.3 Základní
jazyková p íprava se realizuje v tzv. vyrovnávacích t ídách, které se z izují
v p ípad , že je nutné poskytnout základní jazykovou p ípravu alespo t em
d tem. V p ípad , že po et d tí p ekro í 12, je možné otev ít další vyrovnávací
t ídu. Maximální po et žák ve vyrovnávací t íd je stanoven na 25. Na
vyrovnávací t ídy byl p íslušným školám zvýšen limit po tu pracovník a
mzdových prost edk , dále byl t mto školám zvýšen limit neinvesti ních
prost edk a pracovník m školy jsou vypláceny osobní p íplatky, které by m ly
být o 10% vyšší, než je pr m r v daném okrese. Školy provozují výuku ve
vyrovnávacích t ídách jak ve školních budovách (nap . Zastávka u Brna, Bílina,
B lá pod Bezd zem), tak i v pobytových st ediscích (Kostelec nad Orlicí).
Ve vyrovnávací t íd celou výuku realizuje zpravidla jeden pedagog. Dít ji
navšt vuje tak dlouho, dokud není schopné se dohovo it a sledovat výuku
v eštin . Pokud dosáhne alespo
áste né znalosti vyu ovacího jazyka, je
p e azováno do standardní t ídy, kde absolvuje výuku s žáky majoritního
obyvatelstva. O p e azení dít te z vyrovnávací do standardní t ídy rozhoduje
editel školy po porad s u itelem vyu ujícím ve vyrovnávací t íd a s
pedagogy, kte í budou dít dále u it. Doba, za kterou dojde k p e azení
z vyrovnávací do standardní t ídy, je u každého dít te odlišná. P i výzkumu jsme
zaznamenali snahu tuto dobu spíše zkracovat, aby se d ti dostaly co nejd íve do
širšího kolektivu. D ti pat ící v kem do první t ídy se za azují v n kterých
školách, nap . v Bílin , do standardních t íd, pokud je to možné, okamžit ,
2
V letech 1994 – 2000 byla základní jazyková p íprava realizována p ímo v uprchlických táborech Ministerstva
vnitra R. Výuku zde zajiš ovala Poradna pro uprchlíky eského helsinského výboru.
3
V p ijímacím st edisku jsou d ti a dosp lí vyu ováni u itelem – zam stnancem Poradny pro uprchlíky eského
helsinského výboru s odpovídajícím vzd láním (sou asný pedagog má osmiletou praxi). Náklady na výuku
v p ijímacích st edisku jsou hrazeny z rozpo tu Poradny pro uprchlíky. Žadatelé o azyl v n m z stávají 14 dní až
1 m síc, v n kterých p ípadech i déle, a u í se základní slovní spojení v eštin (jak pozdravit, jak se p edstavit
atd.)
7
za azení do vyšších t íd již vyžaduje vytvo it ur itou jazykovou kompetenci
pomocí vyrovnávací t ídy.4 Po absolvování vyrovnávací t ídy jsou d ti zpravidla
za azovány o jeden ro ník níže, než jaký by navšt vovaly v zemi p vodu.
Diferencovaný d tský kolektiv žadatel o azyl však vyžaduje také nestandardní
ešení. P i terénním šet ení jsme se nap íklad setkali s tím, že dít navšt vovalo
vyrovnávací t ídu, ale na n které p edm ty, nap . na matematiku, kde byla
jazyková znalost druhotná, navšt vovalo standardní t ídu, nebo u itelé
zohlednili, že znalosti matematiky žáka odpovídají sedmému ro níku eské
základní školy a znalosti ostatních p edm t tvrtému ro níku a umož ovali mu
st ídat t ídy a podobn . U itelé též berou na v domí, že sourozenci
z pobytových st edisek cht jí v tšinou navšt vovat stejnou t ídu a asto i jejich
rodi e to vyžadují, i když jsou r zného v ku. Stejn tak respektují, že dít by se
nem lo dostat do zcela cizího prost edí, a p e azují, pokud je to možné, alespo
dv d ti z vyrovnávací t ídy do stejné standardní t ídy zárove , aby m ly mezi
spolužáky od po átku n koho známého. Do jedné t ídy se tak dostávají d ti
r zného v ku, ale zdá se, že tato skute nost výuku nijak výrazn nenarušuje.
Výuka ve vyrovnávacích t ídách je z velké ásti otázkou improvizace
vyu ujícího. V n kterých školách ve vyrovnávacích t ídách vyu ují i n které
standardní výukové p edm ty - matematika, výtvarná výchova, hudební
výchova, prvouka atd. (nap . B lá pod Bezd zem), jinde se soust e ují pouze
na výuku eského jazyka.
U it eštinu cizince je pro v tšinu u itel novinkou. U ebnice na výuku eštiny
jako cizího jazyka pro d ti základních škol neexistují. Nap . v Zastávce u Brna
se pedagogi tí pracovníci zmi ovali o u ebnici, kterou vyu ujícím poskytla
editelka uprchlických za ízení Ministerstva vnitra
eské republiky.
5
Pravd podobn se však p i výuce p íliš nepoužívá. V Bílin o této u ebnici
nebyli informováni, v B lé pod Bezd zem o ní pedagogi tí pracovníci slyšeli,
ale nem li ji k dispozici. V Bílin se rozhodli vyu ovat podle u ebnic eštiny
pro první ro níky základních škol, v Zastávce u Brna používají výukové
materiály vypracované Poradnou pro uprchlíky eského helsinského výboru.
N kte í pedagogové vyjád ili pochybnost, zda v bec skute n vhodnou u ebnici
eštiny pro tyto ú ely sestavit lze, vzhledem k tomu, že do vyrovnávací t ídy
p icházejí žáci velmi rozdílného v ku a školních znalostí. Starší d ti z prostoru
bývalého Sov tského svazu mají zkušenosti s u ením cizích jazyk , asto mají
základy angli tiny nebo jiného sv tového jazyka a áste n ovládají latinku. U
ady d tí z jiných zemí je však t eba za ínat sou asn s výukou jazyka i
4
Nap íklad v B lé pod Bezd zem mají zkušenost, že ti nejúsp šn jší mohou být p e azeni do standardní t ídy po
t ech m sících docházky do vyrovnávací t ídy.
5
Podle názoru koordinátorky pro výuku eštiny Poradny pro uprchlíky eského helsinského výboru je k výuce
vhodná pouze textová ást, a to pro dosp lé frekventanty.
8
s výukou písma. Pom rn dob e se k výuce základ jazyka osv d ily písanky a
další pom cky žák prvních t íd. Pro zna nou odlišnost jednotlivých komunit
cizinc zatím žádná ze škol nep ikro ila k experimentu zam stnat u itele –
cizince. Nap íklad v B lé pod Bezd zem u ili u itelé v letech 1999 – 2001 žáky
p ibližn s 20 mate skými jazyky.6
Specifikem vyrovnávacích t íd je, že jednotliví žáci mají rozdílnou znalost
jazyka a že také nezahajují školní rok ve stejnou dobu. P icházejí bezprost edn
poté, co jsou jejich rodi e za azováni do pobytových st edisek. D ti z r zných
zemí pocházejí z odlišného kulturního zázemí a školní docházku nevnímají
shodn . Proto celou adu inností nelze ve vyrovnávacích t ídách provád t se
všemi žáky najednou. Nový žák se seznamuje s nejzákladn jší slovní zásobou za
asistence u itelky tak, že pojmenovává v ci kolem sebe, u í se, co znamená
„otev i knihu“, „zav i knihu“, ostatní si píší, malují, zkouší íst atd. Celá t ída
najednou pak nap . te pohádky a každý rozumí, kolik umí.
Vyrovnávací t ída má dv funkce, jednak vyu ovací a jednak integra ní. N kte í
vyu ující vyslovovali názor, že s p ihlédnutím k velké vým n d tí je funkce
integra ní v t chto t ídách primární. Vzhledem k tomu, že výuka je spíše
provizorní a spole nost žák nehomogenní co do znalostí i v ku, navíc stejné
afiliace k pobytovému st edisku, samy d ti se v tšinou t ší na p e azení.
U itelé vyjad ovali názor, že p e azení žák z vyrovnávacích t íd do
standardních t íd není pro žáky nijak traumatizující, vyu ující berou ohled na
jejich malou znalost jazyka a ostatní žáci ve t íd jsou na tuto situaci již zvyklí.
P i p e azování velkého po tu žák z vyrovnávacích t íd (podle odhadu více než
4) do jedné standardní t ídy však již dochází k narušování výuky. Ve výro ní
zpráv Základní školy v B lé pod Bezd zem vedení školy v roce 1999
zaznamenalo: „V mnohých p ípadech je práce ve t ídách s v tším po tem
imigrant srovnatelná s prací ve speciálních t ídách. Za sou asné situace není
možné napl ovat standardní t ídy do maximálního po tu žák stanoveného
školní legislativou, ale spíše vytvá et kolektivy s menším po tem žák (Výro ní
zpráva 1999: 17).“
Žáci, kte í byli p evedeni z vyrovnávacích t íd do standardních t íd, zpo átku
nejsou klasifikováni. P i klasifikaci na konci školního roku je používána
kombinace slovního hodnocení a hodnocení známkami. eské d ti jsou
klasifikovány známkami ve škále 1 - 5. Slovní hodnocení d tí žadatel o azyl je
zejména používáno pro klasifikaci eského jazyka a p edm t , kde se zvýšen
pracuje s jazykem. U itel v tomto p ípad slovn ohodnotí snahu a výsledky
dít te tak, aby dít nebylo traumatizováno ze špatných známek. Znalosti cizích
6
Poradna pro uprchlíky
mate skými jazyky.
eského helsinského výboru uvádí, že v letech 1994 –2000 vyu ovala žáky s 25
9
jazyk , matematiky, fyziky a dalších p edm t , v nichž eský jazyk nehraje tak
podstatnou roli, bývají klasifikovány známkami od té doby, co se dít žadatel o
azyl za íná ve znalostech vyrovnávat s ostatními.
Výuka d tí cizinc žádajících o azyl je spojena s celou adou dalších
specifických problém . Jeden z nich je spjat s tím, že škola nemá o žákovi asto
prakticky žádné vstupní informace. Je odkázána na to, co dít o sob samo
ekne. Teprve postupn jsou up es ovány otázky jeho p edchozího vzd lávání.
V eské republice je žákovi zaveden spis. Nejprve se jedná o stru ný odstavec
s nejd ležit jšími údaji a po n kolika týdnech, pokud dít ve škole setrvá, o
dokumentaci stejného rozsahu, jakou mají ostatní žáci základní školy. Tato
dokumentace je pak p edávána do dalších škol v eské republice, pokud je žák
p eveden do jiného pobytového st ediska nebo se z jiných d vod odst huje.
D ležitým specifikem výuky d tí žadatel o azyl ve školním v ku je, že rodi e
asto volí eskou republiku jako tranzitní zemi a brzy po podání žádosti o azyl
se pokoušejí o ilegální p echod hranic do zemí Evropské unie. B hem jednoho
školního roku se ve vyrovnávací t íd v Bílin p ibližn s 18 žáky vyst ídá 60 –
70 d tí. V ZŠ B lá pod Bezd zem fungují od roku 2000 dv vyrovnávací t ídy,
každá s maximálním po tem 12 žák , z toho jednu t ídu navšt vují d ti ve v ku
do 10 let a druhou žáci starší 10 let. V minulém školním roce (2000/2001)
prošlo t mito dv ma t ídami celkem 85 žák (viz tab. 3 ) a podobný stav bude
z ejm i na konci školního roku 2001/2002 (viz tab. 4 ). Celková doba, po
kterou d ti žadatel o azyl navšt vují ZŠ, je r zná (viz tab. 5). Velká ást z nich
p estala navšt vovat školu, protože spolu s rodi i ilegáln p ekro ily státní
hranici nebo byly p e azeny do jiného st ediska. Ješt na po átku roku 2002 d ti
také odcházely na n kolik týdn nebo m síc spolu s rodi i z pobytových
st edisek na propustky. Od 1. 2. 2002, kdy vstoupila v platnost novela zákona o
azylu, mohou žadatelé o azyl odcházet na propustku maximáln na jeden m síc
a rodi e jsou d sledn pou eni o tom, že musí své dít v míst pobytu uvedeném
na propustce p ihlásit do nejbližší základní školy. P es tato opat ení pracovníci
škol asto konstatovali, že vzd lávání d tí žadatel o azyl je pom rn kusé a
nesystematické. Jeho efekt u itelé mohou posoudit jen z ídka, protože jen málo
d tí ve škole absolvuje n kolikaletou docházku a až na ojedin lé p ípady d ti
školu v míst pobytového st ediska neukon í.7 P e azování rodin z jednoho
pobytového st ediska do jiného se asto d je v chvatu, takže dít nemá
p edstavu, jak dlouho ješt bude do školy v dané lokalit chodit. Zaznamenali
jsme i p ípady, že žák p išel ráno do školy a b hem vyu ování pro n ho
pracovníci pobytového st ediska p ijeli, že se rodina st huje.
Na druhé stran jsme ale byli n kolikrát ubezpe eni, že d ti žadatel o azyl se ve škole u í dob e.
7
10
Délka docházky d tí
žadatel o azyl do
vyrovnávacích t íd
Po et d tí
1 m síc
2 m síce
3 m síce
4 m síce
5 m síc
6 m síc
7 m síc
8 m síc
25
20
11
19
4
4
1
1
Tab. 3 Délka školní docházky d tí ve vyrovnávacích t ídách v ZŠ B lá pod Bezd zem ve
školním roce 2000/2001. Tabulka ukazuje velikost fluktuace ve vyrovnávacích t ídách
za ukon ený školní rok. (zdroj dat: Základní škola B lá pod Bezd zem)
Délka docházky d tí
žadatel o azyl do
vyrovnávacích t íd
Po et d tí
1 m síc
2 m síce
3 m síce
4 m síce
5 m síc
6 m síc
7 m síc
11
20
4
6
3
5
1
Tab. 4 Délka školní docházky d tí do vyrovnávacích t íd v ZŠ B lá pod Bezd zem ve
školním roce 2001/2002, zá í 2001 – b ezen 2002. Tabulka zachycuje, kolik m síc
jednotliví žáci navšt vovali vyrovnávací t ídy, než byli p e azeni do standardních t íd
nebo opustili školu, a dává tak p edstavu o mí e fluktuace ve vyrovnávacích t ídách.
(zdroj dat: Základní škola B lá pod Bezd zem)
11
Délka školní docházky Po et d tí
1 m síc
2 m síce
3 m síce
4 m síce
5 m síc
6 m síc
7 m síc
8 m síc
9 m síc
10 m síc
11 m síc
12 m síc
13 m síc
14 m síc
15 m síc
16 m síc
17 m síc
18 m síc
19 m síc
23
19
9
14
6
2
1
1
0
4
0
1
2
1
0
0
0
1
1
Tab. 5 Celková délka školní docházky d tí žadatel o azyl do ZŠ B lá pod Bezd zem, které
nastoupily do vyrovnávacích t íd v ZŠ ve školním roce 2000/2001. Sloupec „délka
školní docházky“ sd luje, kolik zapo atých m síc dít docházelo do ZŠ, v etn
pobytu ve vyrovnávací t íd . Sloupec „po et d tí“ sd luje, kolik d tí docházku
ukon ilo po uvedeném po tu m síc . (zdroj dat: Základní škola B lá pod Bezd zem)
12
Výrazným specifikem vzd lávání d tí žadatel o azyl je zna né kolísání jejich
po tu, který se jen obtížn dá dop edu odhadovat. Školy v blízkosti pobytových
st edisek mají pro tento p ípad bu otev ené dv t ídy s malým po tem d tí tak,
aby je bylo možné v p ípad pot eby doplnit, nebo mají „v záloze“ p ipraveného
u itele, kterému do asn sv ují jiné úkoly než výuku cizinc , ale jsou ho
schopni na tuto práci ihned p evést. P i zvýšení po tu žák je nutné Ministerstvo
školství mládeže a t lovýchovy prost ednictvím školských ú ad žádat o
uvoln ní dodate ných prost edk na jejich výuku a pom cky. Tyto prost edky
jsou k tomuto ú elu sice rezervovány, ale jejich p evod je zdlouhavý a asto
nejsou aktuáln k dispozici v dob , kdy jsou nejvíce pot eba. Práv kv li tomu,
že se d ti ve škole asto st ídají, zvyšují se náklady na u ebnice a u ební
pom cky, nebo rodiny uprchlík , pokud opoušt jí pobytové st edisko, u ebnice
nevracejí a ty se musí znovu a znovu kupovat.
Zdaleka ne všichni uprchlíci mají o vzd lávání svých d tí zájem. Podle
respondent zde hraje d ležitou roli, jaký je p ístup ke vzd lání v zemi p vodu
uprchlíka - jakou zde má školství prestiž - a dále, zda je eská republika pro
danou uprchlickou rodinu zemí tranzitní nebo cílovou. N kte í u itelé íkají, že
podle p ístupu žáka ke vzd lání poznají rychleji, zda má rodina v úmyslu
v eské republice setrvat nebo odejít, než pracovníci pobytového st ediska.8
N kolikrát jsme slyšeli názor, že zájem o vzd lávání mají asto nap . Afghánci,
Arméni, Gruzínci a nejv tší problémy jsou s Rumuny, které docházka d tí do
školy nezajímá. V Bílin tento jev dokumentovala editelka školy na p íkladu,
kdy jí vedení st ediska v erveném Újezdu avizovalo p íjezd velké skupiny
rumunských uprchlík s p edpokladem, že do školy nastoupí asi 40 d tí. Škola
najala u itelku, otev ela novou vyrovnávací t ídu. Do školy však za aly
docházet pouze dv d ti, nebo rumunské rodiny d ti do školy neposílaly. Na
druhé stran však byly respondenty artikulovány názory, že je velmi obtížné
zobec ovat, které skupiny žadatel o azyl mají ke vzd lávání pozitivní nebo
negativní vztah. P ístupy jednotlivých rodin jsou diferencované.
8
Samoz ejm , že na podobné odhady nelze brát p i interakci s žadateli o azyl z etel.
13
R znorodé složení d tí žadatel o azyl podle národnosti dokresluje tab. 6.
Zem p vodu
Po et d tí
Arménie
Afghánistán
Ukrajina
Slovensko
Rusko
Bulharsko
Rumunsko
Albánie
e ensko
Bosna a Hercegovina
(Muslims)
Moldávie
Srbsko
Irák
Gruzie
Makedonie
B lorusko
Ukrajina (Židé)
Vietnam
Azerbajdžán
Kazachstán
Ma arsko
Somálsko
BiH (Chorvaté)
Kongo
Kyrgyzstán
bez státní p íslušnosti
80
36
25
22
18
14
12
10
9
8
7
6
5
4
4
3
3
3
2
2
2
2
1
1
1
1
Tab. 6 Zem p vodu d tí, které navšt vovaly ZŠ B lá pod Bezd zem od kdy roku 1991 do
3.11.2000. (zdroj dat: Základní škola B lá pod Bezd zem)
Také docházka d tí z dalších skupin není zcela pravidelná. Pedagogi tí
pracovníci soudí, že d vodem je, vedle malé motivace uprchlík , také jiný denní
režim uprchlických rodin. D ti z n kterých uprchlických skupin nejsou uvyklé
ráno vstávat, chodí spát s rodi i v pozdních hodinách, nebo trpí no ním hlukem
v pobytových st ediscích. Pokud zam stnanci pobytového st ediska d ti vzbudí
a vyzvou, aby školu navštívily, asto se tak stane. Pokud se však návšt va školy
ponechá pouze na odpov dnosti rodi , je riziko nepravidelné nebo žádné
docházky relativn velké. Škola sice hlásí, že dít nedochází do školy
sociálnímu odboru Okresního ú adu, rodi e však jeho domluvy v tšinou
nerespektují a vedení tábora ani škola nemají žádné nástroje, jak rodi e
motivovat nebo postihovat, takže se nepravidelná docházka d tí asto chronicky
vle e po celou dobu jejich ubytování v pobytovém st edisku. V ZŠ Zastávka u
14
Brna jsme byli upozorn ni, že nap . n které rodiny z arabského sv ta dbají na
školní docházku syn a školní docházce dcer již nev nují takovou pozornost.
Svoji roli k p ístupu ke vzd lávání hraje také abnormální psychická zát ž, jíž
jsou žadatelé o azyl v pobytových st ediscích vystaveni.
Ve školách, kde mají u itelé zkušenosti sou asn s žadateli o azyl a azylanty
ubytovanými v pobytových st ediscích a v soukromí, vyslovili názor, že d ti
žadatel o azyl a azylant ze soukromí docházejí do škol pravideln ji, rodi e se
na n chodí ptát a se školou spolupracují, zatímco žadatelé o azyl z pobytových
st edisek projevují o vzd lávání mén zájmu. Tento poznatek však nem žeme
nijak p esn ji doložit.
N kte í pedagogi tí pracovníci také vyslovili názor, že zájem rodin žadatel o
azyl o vzd lání d tí se v posledních letech snížil. Je to prý p edevším zm nou
složení žadatel o azyl. Zejména p ed rokem 2000 bylo mezi žadateli o azyl
v tší množství politické emigrace, která byla z intelektuálních, resp. vzd laných
kruh . Tato imigrace m la v tší zájem o vzd lávání d tí. Sou asní žadatelé o
azyl jsou asto motivováni ekonomicky, nejedná se o spole enskou elitu a také
zájem o vzd lávání d tí je menší. Ne všichni pedagogové však s tímto názorem
souhlasí.
D ležitou otázkou pobytu d tí ve školách je jejich stravování a možnost
participace na r zných innostech organizovaných školou mimo vyu ovací
hodiny. Klí ovou otázkou jsou v tomto p ípad náklady na takovou innost a
možnosti, které d tem poskytuje jejich náboženské vyznání nebo náboženské
vyznání rodi .
Úhrady za stravování stejn jako za dopravu do školy nese pobytové st edisko,
to je také garantem za úhradu p ípadných lé ebných výloh d tí (d ti nejsou
zdravotn pojišt ny). Pobytové st edisko také hlásí, pokud dít p estalo chodit
do školy, odhlášení dít te ze stravování. Ne ve všech jídelnách je možné va it
n kolik jídel a tak mohou nastat problémy se zajišt ním vhodné stravy nap . pro
muslimské žáky. Pedagogi tí pracovníci se však setkávali p edevším s takovými
muslimy, kte í nebyli v této oblasti víry d slední. D ti jedly ve školní jídeln
všechno. Otázky, jak se zachovat, nastávaly také p i výuce plavání, kdy
pedagogové museli ešit s rodi i participaci muslimských dívek. Konkrétn
v Bílin jsme vyslechli p íb h o muslimské dívce, která cht la na této ásti
výuky participovat, takže u itelé se museli dotazovat rodi . Obecn lze
konstatovat, že u itelé v tšinou žáky do inností, které se jim p í í, nenutí. Je
však otázkou, zda se jim vždy da í vysv tlit ve standardních t ídách kulturní
specifika žák z pobytových st edisek. Diskuse o tom, zda mohou muslimské
dívky nosit p i vyu ování šátky na hlavách, které prob hly v jedné ze škol
s vyrovnávacími t ídami, žáky s jinokulturním zázemím zbyte n traumatizují.
15
Ur itým problémem je hrazení inností, které nefinancuje pobytové st edisko.
Mohou to být vstupy do kin, divadel, na výstavy. Vzhledem k tomu, že je
všeobecn známé, že žadatelé o azyl a azylanti v tšinou nedisponují dostate nou
hotovostí, instituce jim platby t chto akcí v rámci školní výuky odpoušt jí.
Pokud p i školách funguje družina nebo škola z izuje kroužky, jsou d ti žadatel
o azyl a azylant vyzývány, aby tato za ízení navšt vovaly. Mají tím možnost
vyplnit ást volného asu, pro jehož adekvátní využití nejsou v pobytových
st ediscích asto vhodné podmínky.
D ti žadatel o azyl mohou též jezdit na školy v p írod . Pokud je z jejich strany
zájem, pobytové st edisko hradí školu v p írod d tem, u kterých je p edpoklad,
že v eské republice skute n z stanou. Vzhledem k tomu, že d ti nejsou
zdravotn pojišt ny, vystavuje jim pobytové st edisko potvrzení, že p ípadné
lé ebné výlohy hradí stát.
P i za azování žák do standardních t íd narážejí pedagogové asto na problém,
že v k žák a po et absolvovaných t íd v zemi p vodu se podstatn rozchází
s eskými standardy. V p ípad žák , kte í mají o vzd lávání zájem (nap . dívky
z Afghánistánu), lze tuto situaci ešit speciální p ípravou, dopln ním pot ebných
znalostí a vykonáním rozdílových zkoušek do vyšších t íd. V p ípad starších
d tí, které v zemích p vodu v bec do školy nechodily (nap . d ti žadatel o azyl
ze Slovenska a Rumunska), k ešení této situace dotázaní v tšinou nemuseli
p istoupit díky tomu, že rodiny žadatel o azyl opustily pobytová st ediska ješt
p ed tím, než d ti ukon ily docházku ve vyrovnávacích t ídách, nebo rodi e d ti
do školy v bec neposílali.
Specifickým, ne zcela ojedin lým jevem je zkreslování v ku žák z pobytových
st edisek. N které rodiny žadatel o azyl bez doklad uvád jí nižší v k d tí, než
odpovídá skute nosti a do základní školy se pak dostává mládež starší 15 let.
Ur it reálné stá í dít te pat i ným léka ským vyšet ením, resp.
antropometrickým testem, je nákladné a p ivádí do nep íjemné situace jak
vedení školy, tak i rodi e dít te.
Školní za ízení vzd lávající žadatele o azyl a azylanty do 15 let se asto
setkávají s celou adou situací, které je nutí pln nerespektovat stávající p edpisy
a právní normy. Problematické je klasifikování žák , potíže jsou s u ebními
pom ckami ve vyrovnávacích t ídách atd. Vy ešit tyto sporné otázky mají zájem
p edevším sami editelé škol vzd lávajících d ti žadatel o azyl. Na podzim
roku 2001 iniciovali jednání na Ministerstvu školství, mládeže a t lovýchovy o
zabezpe ování výuky d tí žadatel o azyl a nyní se p edpokládá, že t mto
16
otázkám bude ze strany Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy v nována
zvýšená pozornost.
Výuka d tí žadatel o azyl p ináší školám nejen komplikace, ale též ur ité
výhody. V Základní škole v B lé pod Bezd zem si p íliv d tí z pobytového
st ediska B lá-Jezová vynutil t icetimilionovou státní investici do dostavby
jednoho poschodí a rozší ení školy. Spolupráce s eskou pobo kou Vysokého
komisa e pro uprchlíky znamenala pro tuto školu vybavení t emi po íta i
sponzorovanými UNHCR. V lét roku 2001 se uskute nilo setkání d tí žadatel
o azyl z eských základních škol s p edstaviteli ú adu vlády R, UNHCR a
Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy v prostorách ú adu vlády v Praze.
Vzd lávání d tí ve v ku od 15 do 18 let
Pro vzd lávání d tí žadatel o azyl starších 15 let nejsou specializovaná
za ízení. V roce 2001 pat ilo do této v kové kategorie celkem 402 d tí žadatel
o azyl, z toho bylo 255 chlapc a 774 dívek (viz tab. 1). V období let 1990 2001 byl azyl p iznán 83 d tem ve v ku od 15 do 18 let (viz tab. 2). D ti
žadatel o azyl nad 15 let se mohou zú ast ovat jazykových kurz v pobytových
st ediscích jako dosp lí (viz vzd lávací kurzy pro dosp lé). Žák m nad 15 let,
kte í v pobytových st ediscích absolvovali jazykové kurzy pro dosp lé, se snaží
nalézt uplatn ní zejména pracovníci Poradny pro uprchlíky eského helsinského
výboru. Pokud pro to má dít jazykové p edpoklady, hledají mu také vhodnou
st ední školu. Pokud se jedná o žáky, kte í již absolvovali n kolik let školní
docházky v základních školách, je snahou pedagog základních škol zabezpe it
jejich další vzd lávání ve st edním a u ovském školství.
V základních školách s vyrovnávacími t ídami nám sd lili, že skute n n kolik
absolvent z ad d tí žadatel o azyl m li, i když se jedná o ne p íliš
frekventovaný jev, a že se starají o zajišt ní jejich dalšího vzd lávání na jiných
školách. Umis ování d tí žadatel o azyl do odborných u iliš , na gymnázia i
jiné st ední školy se dosud da í. Zda je žák do dalšího vzd lávání p ijat, je
p edevším závislé na jeho znalostech a schopnostech, ale také na vedení školy.
Pedagogové základních škol nám jmenovali jak p íklady dobré spolupráce, tak
nezájmu vedení škol tyto d ti p ijímat. N kolikrát jsme slyšeli, že se pracovníci
školství setkávají ast ji na st edních školách s d tmi žadatel o azyl, kte í žijí
v soukromí nebo kte í jsou v režimu strp ní. Výuka na st ední škole není
v eské republice povinná, a závisí proto jen na žákovi a rodi ích, zda se na
st ední školu p ihlásí. Zabezpe it p ijetí žáka na st ední školu je však pro
žadatele o azyl bez pomoci informované t etí osoby t žko ešitelný problém.
Žadatelé o azyl si asto ani neuv domují, že tuto možnost mají. V p ípad
17
docházky na základní školu jsou na možnosti studia na st ední škole upozorn ni
pedagogy. Setkali jsme se však také s p ípady, kdy rodi e imigrovali do eské
republiky s dít tem t sn po ukon ení základní školy, které již další vzd lávání
nenastoupilo a v sou asné dob , po ud lení azylu, má tudíž jen tu nejzákladn jší
kvalifikaci.9
Výuka d tí žadatel o azyl probíhá i v p ípad státních st edních škol zdarma,
seznámili jsme se však také s p ípadem, že dít žadatel o azyl studuje na
st ední soukromé škole a rodi e mu školu platí.
Pro cizince, kte í si v eské republice za ínají budovat nové zázemí, je zajišt ní
vzd lání d tí náro né nejen organiza n , ale také finan n . Podporu na
vzd lávání žadatel o azyl a azylant poskytuje v eské republice n kolik
institucí, zejména ú ad Vysokého komisa e OSN pro uprchlíky, který
sponzoruje studium žadatel o azyl a azylant prost ednictvím nevládní
organizace Poradna pro integraci. Dalším d ležitým sponzorem je Open Society
Fund poskytující granty na st edoškolské a vysokoškolské studium. V roce 2001
OSF poskytl 38 grant pro studenty ke studiu na vysoké škole, 28 grant pro
st edoškoláky, 10 grant na kurzy eštiny a 1 pro rekvalifika ní kurz.
Vzd lávání d tí bez doprovodu dosp lé osoby
Podle Úmluvy OSN o právech dít te z roku 1989 zahrnujeme do této kategorie
osoby mladší 18 let. Jedná se o zvlášt zranitelnou skupinu, která není podle
eských právních normativ zp sobilá k právním úkon m, a proto jednání s
nimi vyžaduje specifické procedury.
V eské republice bylo k 31. 12. 2001 239 nezletilých žadatel o azyl. Jednalo
se zejména o žadatele z Ukrajiny, Moldavska a z dalších zemí Spole enství
nezávislých stát , dále z Indie, z íny a jiných asijských stát . P evážn se
jednalo o nezletilé ve v ku 15 – 18 let, ale byly mezi nimi i d ti ve v ku pod 15
let. Nap . v roce 2001 bylo nedoprovázených d tí ve v ku nižším než 15 let
celkem 36 a nezletilých starších 15 let 203 (viz tab. 7).
9
Pracovníci poradny pro uprchlíky eského helsinského výboru sd lili, že pokud jsou informováni, že dít nemá
ukon eno základní vzd lání v zemi p vodu a je ve v ku 15-16 let, usilují o to, aby bylo alespo na jeden nebo
dva roky p ijato na základní školu a získalo zde p edpoklady pro studium na st ední škole. Starší d ti již není
možné do základní školy umístit.
18
Zem p vodu
Afghánistán
Alžírsko
Arménie
Bangladéš
B lorusko
Bulharsko
Pob eží Slonoviny
Gruzie
ína
Indie
Irák
Kazachstán
Kyrgyzstán
Moldávie
Mongolsko
Maroko
Nepál
Nigerie
Pákistán
Rumunsko
Rusko
Sierra Leone
Slovensko
Turecko
Ukrajina
Uzbekistán
Vietnam
Zimbabwe
Celkem
V ková skupina
0-14
15-17 Celkem
6
16
22
1
1
1
14
15
1
1
2
2
2
2
1
1
6
13
19
2
13
15
26
26
5
5
1
1
1
1
1
16
17
4
3
7
2
2
1
1
4
4
2
2
9
36
45
2
8
10
1
1
1
4
5
1
1
2
1
14
15
1
1
15
15
1
1
36
203
239
Tab. 7 Nezletilí uprchlíci bez doprovodu dosp lé osoby k 31. 12. 2001. (zdroj: Ministerstvo
vnitra eské republiky)
Na základ § 92 zákona . 325/1999 Sb je žadateli o azyl mladšímu než 18 let
ustanoven opatrovník, který za n ho vy izuje právní úkony, podává rozklad,
žalobu atd. Opatrovník pro pobyt na území eské republiky m že být nap .
p íbuzný žadatele o azyl. Pokud nezletilý žadatel o azyl žádnou takovou blízkou
osobu nemá, hledá státní správa vhodnou osobu, která by funkci opatrovníka
vykonávala. Opatrovníky pro azylovou proceduru jsou v tšinou zam stnanci
eského helsinského výboru. Opatrovnictví pro pobyt je pak ur eno
rozhodnutím soudu.
Nezletilí žadatelé o azyl byli do roku 2000 umis ováni, stejn jako dosp lí, do
pobytových st edisek, a jejich vzd lávání proto probíhalo velmi podobn jako
19
v p ípad d tí dosp lých žadatel o azyl. V roce 2000 se za ala hledat jiná
ešení.
V sou asné dob je dít mladší 15 let bez doprovodu dosp lé osoby na základ
p edb žného opat ení nejprve umíst no do za ízení Ministerstva školství,
mládeže a t lovýchovy, kterým je zpravidla d tský diagnostický ústav.
Konkrétn se m že jednat o:
tský diagnostický ústav Bohumín
tský diagnostický ústav Brno
tský diagnostický ústav Brno-Hlinky
tský diagnostický ústav Dob ichovice
tský diagnostický ústav Hradec Králové
tský diagnostický ústav Liberec
tský diagnostický ústav Plze
tský diagnostický ústav Praha 2
tský diagnostický ústav Praha 4 (U Michelského lesa)
tský diagnostický ústav Praha 4 (Na dlouhé mezi)
tský diagnostický ústav Ostrava – Kun i ky
D
D
D
D
D
D
D
D
D
D
D
Uvedená za ízení metodicky ídí odbor speciálního vzd lávání a institucionální
výchovy Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy, který však zvláštní
statistiku cizinc nebo d tí žádajících o azyl nevede a nemá tudíž p esnou
informaci, kolik d tí této kategorie, jaké provenience a po jakou dobu se
v t chto za ízeních zdržuje. P ímo od vedoucích pracovník d tských
diagnostických ústav jsme v b eznu roku 2002 získali následující informace:
D tský diagnostický ústav Bohumín
Od roku 1998 zde bylo umíst no p ibližn 10 d tí sledované charakteristiky.
V roce 2001 zde byly 4 d ti žádající o azyl bez doprovodu; z Bangladéše, Iráku,
Srí Lanky a Afghánistánu. Do diagnostického ústavu byly p edány na základ
p edb žného opat ení. V eské republice z staly pouze dv tyto d ti ve v ku 13
a 16 let (Irák, Afghánistán) a byly umíst ny do d tského domova, ostatní
pravd podobn ilegáln p ekro ily západní hranici státu.
V roce 2002 (k 22. 3.) nebylo do tohoto ústavu umíst no žádné dít sledovaných
charakteristik.
D tský diagnostický ústav Brno
V roce 2000 byl do ústavu p emíst n jeden Alží an ve v ku p ibližn 18 let. Po
48 dnech byl p edán do výchovného ústavu. Dále zde pobýval jeden Afghánec
ve v ku 16 let. Po dvaceti dnech byl p edán do d tského domova. Jedna
20
nezletilá Moldavanka byla p edána do zem p vodu a jedna nezletilá í anka
tém ihned po nástupu do ústavu uprchla a je dosud na út ku.
V roce 2001 nebyl do ústavu umíst n žádný nezletilý cizinec. Na po átku roku
2002 pobýval v ústavu jeden Ukrajinec, kterému bylo prokázáno stá í vyšší 18
let a byl proto p eveden do p ijímacích st ediska žadatel o azyl Ministerstva
vnitra eské republiky ve Vyšních Lhotách.
D tský diagnostický ústav Brno-Hlinky
V roce 2001 byli do ústavu na základ p edb žného rozhodnutí umíst ni 4
Ukrajinci a v období leden – b ezen 2002 jeden Vietnamec a jeden Rumun.
Všichni byli podrobeni antropometrickému testu a u všech se prokázalo stá í
vyšší šestnácti let. Sv enci byli proto p edáni cizinecké policii.
D tský diagnostický ústav eské Bud jovice
V roce 1999 zde byl na základ p edb žného opat ení umíst n jeden Mongol,
kterému bylo testem prokázáno stá í vyšší než 15 let a byl proto p edán
cizinecké policii. V roce 2001 bylo do ústavu na základ p edb žného opat ení
umíst no 6 í an , t i dívky a t i chlapci, kterým bylo antropometrickým testem
prokázáno stá í 17 – 20 let. Byli proto p evedeni do uprchlického za ízení
Ministerstva vnitra eské republiky. V období leden – b ezen 2002 v ústavu
nepobývalo žádné dít sledovaných charakteristik.
D tský diagnostický ústav Dob ichovice
V roce 2001 a na po átku roku 2002 nebyli do za ízení p edáni na základ
p edb žného opat ení žádní nezletilí žadatelé o azyl. V roce 2000 byli do
za ízení p ijati na 14 dní nezletilí Irá ané, umíst ní v pobytovém st edisku B láJezová, jejichž matka se psychicky zhroutila a byla hospitalizována. Po
rekonvalescenci matky se d ti vrátily do pobytového st ediska.
D tský diagnostický ústav Hradec Králové
V roce 2000 byli do ústavu na základ p edb žného opat ení p edáni t i ob ané
Bulharska, dv dívky ve v ku 14 – 15 let, kde bylo podez ení z prostituce, a
jeden chlapec ve v ku 10 let. V ústavu pobývali necelý týden a následn byli
p edáni bulharské ambasád a dopraveni do Bulharska. V letech 2001 – 2002
nebylo v ústavu žádné dít námi sledovaných charakteristik.
D tský diagnostický ústav Liberec
21
V období 2001 – b ezen 2002 zde nebyl umíst n žádný nezletilý cizinec bez
doprovodu.
D tský diagnostický ústav Ostrava-Kun i ky
V letech 2000 – b ezen 2002 zde nebyly umíst ny d ti sledovaných
charakteristik.
D tský diagnostický ústav Plze
V roce 2001 pobývali v ústavu na základ p edb žného opat ení dva Albánci.
Byli zde p ibližn jeden m síc. Vyšet ení prokázalo, že jsou starší 15 let, a byli
proto p edáni cizinecké policii a následn umíst ni do tábora v Balkové.
V období leden – b ezen 2002 nebylo do ústavu umíst no žádné dít
sledovaných charakteristik.
D tský diagnostický ústav Praha 2
V roce 2001 v ústavu na základ p edb žného rozhodnutí pobýval jeden mladý
muž ze Srí Lanky starší 15 let. P ibližn po 1 m síci byl p eveden do
pobytového st ediska Ministerstva vnitra eské republiky pro žadatele o azyl ke
strýci.
V období leden – b ezen 2002 zde nebyl umíst n nikdo s uvedenými
charakteristikami.
D tský diagnostický ústav Praha 4, Na dlouhé mezi
V roce 2001 byla do ústavu umíst na jedna Rumunka ve v ku 16 let. V ústavu
pobývala p ibližn 3 m síce, na n kolik dní pak byla p evedena do výchovného
ústavu a odtud odešla do pobytového st ediska pro žadatele o azyl Ministerstva
vnitra eské republiky, nebo v té dob do eské republiky imigrovala též její
matka a požádala o azyl.
D tský diagnostický ústav Praha 4 – U Michelského lesa
V roce 2001 bylo do ústavu p emíst no n kolik Rumun , jejichž rodi e byli
zat eni a umíst ni do vazby ve v znici Praha – Ruzyn .
Za období leden – b ezen 2002 v n m pobývali na základ p edb žného
opat ení t i mladíci ze Senegalu a jeden Ind, kterým bylo na základ test
prokázáno stá í vyšší než 18 let a byli proto p evedeni do p ijímacího st ediska
žadatel o azyl Ministerstva vnitra Vyšní Lhoty.
V b eznu roku 2002 se nacházeli v ústavu na základ p edb žného opat ení 4
Palestinci, dva chlapci ve v ku 15 a 17 let a dv dívky mladší 15 let.
22
Podle názor pracovník Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy, eského
helsinského výboru, Ministerstva vnitra i pracovník d tských diagnostických
ústav , jejichž vyjád ení jsme zaznamenali, není pobyt nezletilých bez
doprovodu p ed zahájením vy izování žádosti o azyl i b hem vy izování žádosti
uspokojiv vy ešen. Úkolem diagnostických ústav je p edevším zabývat se
problémovými d tmi eské provenience a pracovníci t chto za ízení sami
uvád jí, že se s cizinci obtížn dohovo í a nemohou jim v prost edí problémové
mládeže poskytnout optimální pé i. Z výše uvedeného vý tu vidíme, že
diagnostický ústav je pro d ti bez doprovodu spíše krátkodobou p estupní
stanicí, ze které jsou p emis ováni do d tských domov , st edisek Ministerstva
vnitra pro žadatele o azyl a dalších za ízení, pokud odtud ješt p ed p emíst ním
neuprchnou. Komunikace mezi d tmi majoritní spole nostmi a nezletilými
žadateli o azyl v d tských diagnostických ústavech z ejm není bez konflikt .
Výuka a vzd lávání v diagnostických ústavech proto nemohou být systematické.
Vyhovující se však nezdá ani umis ování do d tských domov .
Z diagnostických ústav se ovšem do t chto za ízení dostane jen menší ást
ada z nich úmysln uvád la nižší v k a byla po
nezletilých, nebo
antropometrických testech za azována mezi nezletilé starší 15 let nebo mezi
dosp lé žadatele o azyl.10
Vzd lávání nebo další eduka ní programy pro tyto d ti do 15 let za stávající
situace nemohou být v tšinou cílev dom rozvíjeny a hledá se spíše zp sob, jak
vy ešit pobytové podmínky t chto žadatel o azyl na eském území a jak je zde
stabilizovat. Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy eské republiky ve
spolupráci s Ministerstvem vnitra a dalšími státními i nevládními institucemi se
proto chystají otev ít specializované za ízení pro nezletilé žadatele o azyl bez
doprovodu. P edb žn se uvažovalo o jeho lokaci v Praze, v Se i nebo
v Postoloprtech. Pobytové a výukové za ízení tohoto typu by m lo výhodu, že
by cizinci nebyli konfrontováni s eskou delikventní mládeží.
Na základ p edb žného opat ení jsou d ti bez doprovodu v n kterých p ípadech
umis ovány také do d tských domov . Nap íklad v d tském domov v Tachov
byl od 25. 11. 1999 umíst n chlapec ze Srí Lanky, narozen v roce 1989.
Z d tského domova uprchl dne 22. 3. 2001 a podle názoru tachovské policie se
mu pravd podobn poda ilo p ekro it hranici a spojit se s p íbuznými
v N mecku.
D ti nad 15 let jsou umis ovány do pobytových st edisek pro žadatele o azyl.
Mají-li zde nezletilí n jaké p íbuzné, žijí s nimi, pokud ne, bydlí v odd lené
10
V posledních m sících zaznamenáváme opa nou tendenci uvád t vyšší v k, aby mohl nezletilý z stat se svojí
skupinou v p ijímacím (pobytovém) st edisku.
23
ásti pobytového za ízení, která je pro n vyhrazena. Platí pro n stejné
vzd lávací podmínky, jaké byly uvedeny pro d ti nad 15 let s doprovodem. I
v tomto p ípad však zaznamenáváme zvýšenou snahu t chto nezletilých
pobytová za ízení opustit a pokra ovat v cest do stát Evropské unie. Pokud se
nezletilá osoba nedoprovázená osobou dosp lou nevrátí do pobytového za ízení
do 24 hodin, vedení tohoto za ízení informuje policii. P esto bývá vyšet ování
obvykle neúsp šné.
Další problémovou kapitolou jsou nezletilí žadatelé o azyl umíst ní ve
vyhoš ovacích táborech (Balková u Plzn a Poštorná u B eclavi), kde ekají na
rozhodnutí v uzav eném st eženém prostoru a kde nejsou aplikovány žádné
výukové programy.
Vzd lávání dosp lých
Dosp lí žadatelé o azyl mohou navšt vovat kurzy organizované eským
helsinským výborem v p ijímacím st edisku ve Vyšních Lhotách a v pobytových
st ediscích. Jedná se o jazykové kurzy. V táborech existují i další eduka ní
kurzy organizované nevládními organizacemi, ale jazykové kurzy jsou
nej ast jší a jsou páte í dalších výukových akcí.
Jazykové kurzy pro dosp lé jsou zdarma, pedagogi tí pracovníci jsou placeni
z nestátních pen z eským helsinským výborem. Jako pedagogi tí pracovníci
p sobí u itelé p ijatí na základ výb rového ízení. N kte í bydlí v blízkosti
uprchlických za ízení, jiní za svou prací dojížd jí ze vzdálenosti až 30 km.
Jejich innost vede koordinátorka z eského helsinského výboru v Praze.
V p ijímacím st edisku získávají žadatelé o azyl tu nejelementárn jší znalost
eštiny, u í se pozdrav, p edstavit se a další nejzákladn jší komunika ní prvky.
Po p íchodu do pobytových st edisek mají možnost navšt vovat kurz eštiny pro
za áte níky nebo pro pokro ilé. Ve velkých pobytových st ediscích (B láJezová, ervený Újezd, Zastávka u Brna, Kostelec nad Orlicí) probíhá denní
vyu ování. Do pobytových st edisek s malou kapacitou, kde by pro kurz nebyl
dostatek zájemc (nap . Stráž pod Ralskem), dochází u itel na konzultace,
zadává úkoly a pracuje se zájemci individuáln . Zájemci o výuku eského
jazyka v pobytovém st edisku Zbýšov u Brna mohou docházet na kurzy
v pobytovém st edisku Zastávka u Brna.
V pobytových st ediscích, kde probíhá kurz denn , není jeho délka pevn
fixována. Závisí na složení ú astník kurzu, jak dlouho jsou schopni vnímat,
jaké mají zájmy. Výuka je p izp sobena tomu, že žadatelé o azyl jsou
24
r znorodého složení, jazykové výbavy a znalostí. V n kterých p ípadech je
možné vyu ovat skupinov po dobu n kolika hodin, v jiných p ípadech
návšt vníci kurzu preferují kratší lekce probíhající formou individuálních
konzultací. T chto konzultací využívají také d ti, pro které jsou jazykové kurzy
ur ené dosp lým dopl kovou konverzací. eský helsinský výbor zvolil model
d sledné výuky eštiny. Vzhledem k tomu, že vysoké procento žadatel o azyl
nezná latinku, za íná vzd lávání nejprve výukou abecedy. V sou asné dob
navšt vují kurzy p evážn žadatelé o azyl z bývalého Sov tského svazu
(zejména Rusové a Ukrajinci), takže je zde vysoká gramotnost a výuka je
alespo zpo átku snazší. Pedagogi tí pracovníci však upozor ují, že jejich
výsledky p i konverzaci nebo diktátech nep evyšují ostatní studenty, naopak
jsou n kdy slabší. D vodem je patrn skute nost, že v primární ásti výuky
rozum jí a nep ikládají proto takovou pozornost dokonalému zvládnutí jazyka.
Podce ování studia gramatické výstavby jazyka je po ur ité dob studia za ne
handicapovat. Pracovnice eského helsinského výboru upozor ovala, že ješt
p ed dv ma lety byla mezi poslucha i kurzu více než polovina negramotných
(zejména žadatelé o azyl z Afghánistánu, Srí Lanky, arabských stát ).
P edevším negramotnost žen byla vysoká, takže výuka pokra ovala velmi
zvolna. Negramotní však bývají asto také žadatelé o azyl z Rumunska.
Vzhledem k tomu, že ne všichni ú astníci kurz uspokojiv ovládají latinku, je
široce využíváno vyu ování pomocí obrázk s popisem. Pracovníci eského
helsinského výboru si sami vytvo ili speciální didaktické pom cky, jež se
skládají ze schematických kreseb, které jsou velmi d myslné a propracované a
na kterých jsou vyobrazeny p edm ty a jevy odkazující na b žnou slovní
zásobu. Obrázky jsou uspo ádány do tematických blok a umož ují seznámit se
s vybavením dom a domácností, s pojmenováním ástí lidského t la, s názvy a
podobou zví at, které v echách žijí, s ovocem a zeleninou, která zde roste atd.
Krom slovní zásoby, která je propojována do v t slovesy a dalšími slovními
druhy, se takto žadatelé o azyl seznámí s celou adou eských reálií, nau í se
hodiny, váhy a míry a získají mnoho dalších v domostí. Vedle pojmenovávání a
b žných hmotných artefakt se žadatelé o azyl p i výuce eského jazyka
dozvídají v dalších tématických blocích nap íklad o státním z ízení v eské
republice, o významu a pravomocích klí ových institucí a o dalších oblastech
státní správy a samosprávy, které jim mohou být užite né, o d ležitých datech a
svátcích, o lidských právech atd.
V sou asné dob p ipravuje Poradna pro uprchlíky eského helsinského výboru
tématický slovník, který bude v n kolika jazykových mutacích zahrnovat
základní slovní zásobu, stru nou gramatiku a jednoduché konverza ní obraty.
Tato pom cka op t zkvalitní výuku eštiny i samostudium žadatel o azyl.
Vedle výuky ve t ídách provádí pedagogi tí pracovníci výuku v terénu.
25
Výuka jazyka je v tomto p ípad provád na v reálných situacích v místech, kam
se žadatel o azyl m že snadno dostat. Do výuky v terénu jsou za azována
autobusová nádraží, pošta, nemocnice, ú ady, les. P ímo v autentickém prostoru
jsou žadatelé o azyl seznamováni s jevy, které jsou pro dané prost edí typické, a
se slovní zásobou a komunika ními situacemi, které zde nastávají.
Komplikujícími faktory, které zt žují tyto formy vyu ování, je špatná dopravní
obslužnost pobytových za ízení (za ízení jsou velmi asto vzdálena od v tších
obcí) – u itel dojíždí za žáky a všichni pak za reálným životem majority;
markantní je to nap . v p ípad
pobytového st ediska B lá-Jezová.
Komplikujícím faktorem je také, že výuka v terénu je finan n náro ná. Je nutné
zaplatit dopravu, p ípadn vstupy (nap . do divadla).
Výuka eštiny se odehrává i p i dalších p íležitostech, jako je organizování
výtvarných nebo sportovních kroužk , pánských a dámských klub , letních
d tských tábor . Pracovníci nevládních organizací v nují p íprav
volno asových aktivit pro žadatele o azyl velké úsilí a jejich innost zpravidla
brzdí p edevším nedostatek finan ních prost edk .
U itelé díky takto široce chápané výuce jazyka získávají d v ru žák , stávají se
jejich poradci v d ležitých životních situacích, pokoušejí se svým student m
sehnat zam stnání atd.
Výuku eštiny v kurzu pro za áte níky a pokro ilé žadatelé o azyl navšt vují
zpravidla tehdy, pokud jsou v pobytovém st edisku (obvykle p ibližn p l roku).
Mohou sice využívat služeb u itel eštiny i pokud mají privátní bydlení, ale
takové p ípady jsou ojedin lé. I když si žadatelé do pobytových st edisek
p ijížd jí prodlužovat povolení k pobytu, z ídka jsou pro n dosažitelná tak, aby
je mohli navšt vovat každý den nebo obden. Žadatelé o azyl na privátních
adresách se výukových inností organizovaných pobytovým st ediskem
zpravidla nezú ast ují.
P i diskusi o profilu vyu ujících s pracovnicí eského helsinského výboru jsme
konstatovali, že p es náro né podmínky výuky je mezi u iteli relativn nízká
fluktuace. Nepotvrzuje se zde p edstava o „vyho ení“, o níž jsme byli poprvé
informováni v pobytovém st edisku B lá-Jezová, a poté jsme o ní ješt
n kolikrát slyšeli p i dalších p íležitostech.11 Celá t etina u itel tuto práci
vykonává více než 6 let.
11
„Vyho ení“ pracovníka by m lo nastat za p edpokladu, že dlouhou dobu pracuje v tak náro ném povolání,
jako je práce s žadateli o azyl. „Vyho ení“ spo ívá v tom, že pracovník otupí k problém m svých klient a
vytvo í si v i nim obranný negativní stereotyp. Jsou pro n ho jen položkou v seznamu a nikoli reálným
lov kem. Pokud se „vyho ení“ stává chronické, m l by zam stnanec zm nit zam stnání.
26
Azylant m organizuje a hradí jazykové kurzy stát (viz studie Uherek Z.:
Integrace uprchlík s uznaným azylem).
Další vzd lávací programy
Krom výuky eštiny uskute uje eský helsinský výbor jednou týdn také
výuku anglického jazyka v p ijímacím st edisku ervený Újezd a pobytovém
st edisku B lá. Dále v roce 2001 probíhal v B lé kurz práce s po íta em.
Rovn ž zde v roce 2001 fungovala dílna na výrobu recyklovaného papíru, kde
se mohli žadatelé o azyl na poskytnutém materiálu nau it techniku recyklace.
Podobná dílna existovala také ve st edisku ervený Újezd, kde byl vyráb n ze
starého papíru tzv. brazilský papír.
Organizace pro pomoc uprchlík m (OPU) zajiš uje v pobytových st ediscích
pro uprchlíky dílny ru ních prací ur ené ženám, které z poskytnutého materiálu
šijí, pletou, há kují i tkají koberce. Ženy jsou nejprve školeny, jak si
zorganizovat práci v týmu, vypo ítat cenu výrobku. Prodej výrobk vzniklých
v t chto dílnách zajiš ují pracovníci OPU. Krom toho, že zde ženy mohou
získat nové znalosti a dovednosti, plní práce v dílnách také funkci ergoterapie.
Dále OPU realizuje v p ijímacím a pobytovém st edisku ervený Újezd a
v pobytových st ediscích B lá-Jezová, Zastávka u Brna, Zbýšov a Stráž pod
Ralskem projekt nazvaný Bezpe né t hotenství a mate ství. Projekt je ur en
t hotným ženám a matkám s novorozenci. Zdravotní sestra a sociální asistentka
v rámci n ho poskytují v r zných jazycích pravidelné poradenství v podob
seminá
v novaných t hotenství, pé i o dít a podobn . V konkrétních
p ípadech je matkám poskytována také materiální podpora. Celý projekt
zašti uje Velvyslanectví Velké Británie, Charities Aid Foundation a ženy
diplomat v Praze.
Ve st ediscích B lá-Jezová a ervený Újezd z ídila Správa uprchlických
za ízení Ministerstva vnitra eské republiky knihovnu, o jejíž provoz se starají
sami žadatelé o azyl. eský helsinský výbor knihovnu pravideln dopl uje o
noviny a asopisy v jazycích blízkých žadatel m o azyl. Mezi odpo inkové
aktivity poskytované uprchlík m pat í pravidelné promítání film
v improvizovaném kin ve st edisku ervený Újezd. Dále zde probíhá tzv.
ženská skupina, kde se jednou týdn scházejí ženy z tohoto st ediska s jednou
z pracovnic eského helsinského výboru. Spole n si pak povídají o tématech,
které je zajímají a které se týkají kulturních zvyklostí jak v R, tak i v zemích
jejich p vodu. Jindy tráví as ru ními pracemi i va ením. Obdobn zde probíhá
27
také tzv. mužská skupina vyhrazená výhradn muž m. S eským helsinským
výborem kooperují sbory eskobratrské církve evangelické v celé eské
republice a vytvá ejí tím sí , která p esahuje lokaci pobytových st edisek a m že
pomáhat také osobám žijícím na privátních adresách.
Žadatelé o azyl i jejich d ti žijící v pobytových st ediscích se mohou ú astnit
aktivit organizovaných dobrovolníky, jejichž innost zašti uje nap . Organizace
pro pomoc uprchlík m. V roce 2000 byl pro d ti ze st ediska ervený Újezd
p ipraven letní tábor. B hem roku jsou konány r zné sout že, koncerty,
sportovní dny i váno ní besídky.
Osoby s p iznaným statutem uprchlíka, resp. azylanté, a cizinci s dlouhodobým
nebo trvalým pobytem mohou využívat vzd lávacích program organizovaných
Poradnou pro integraci (PPI), jejímiž sponzory jsou pro rok 2002 UNHCR,
Evropská Unie, sdružení Levi Strauss, Know How Fund, Ministerstvo práce a
sociálních v cí R a Nadace rozvoje ob anské spole nosti (NROS). Brn nské
komunitní centrum PPI nap . organizovalo v roce 2001 tzv. Bosenskou školu,
jak byla nazvána setkání d tí s bosenským p vodem. D ti školního i
p edškolního v ku byly na setkáních jednou týdn seznamovány p edevším
s bosenskou kulturou a spisovným bosenským jazykem, aby tak v nich bylo
upevn no pov domí o jejich p íslušnosti ke státu Bosna a Hercegovina. Zárove
byla v d tech rozvíjena tolerance k odlišným kulturám.
Komunitní centra PPI, která zatím vznikla v Praze, Brn a v Ústí nad Labem,
zajiš ují kurzy eského jazyka, kurzy práce na PC a hudební klub. Pro d ti
cizinc jsou v centrech p ipravovány pravidelné odpolední programy, dou ování
a jednorázové akce, jako byla nap . sout ž v malování na chodník, která se
konala v lét 2001 v M stských sadech v Ústí nad Labem. V informa ních a
komunitních centrech PPI je klient m k dispozici denní tisk, asopisy, knihy,
videokazety i n které cizojazy né týdeníky. Dále Poradna pro integraci
organizuje další kulturní akce, jako jsou koncerty, divadelní p edstavení i
výstavy, které jsou asto spojeny s ochutnávkami tradi ních jídel. V srpnu 2001
prob hly v Komunitním centru v Ústí nad Labem dv p ednášky, jejichž tématy
byl „Systém zdravotního zabezpe ení pro cizince“ a „Zm na zákona o pobytu
cizinc v R“.
Sdružení ob an zabývajících se emigranty (SOZE), které úzce spolupracuje
s UNHCR, pravideln organizuje osv tové a vzd lávací programy ur ené jak
žadatel m o azyl, azylant m, tak i eské majorit . V roce 2001 z ídilo SOZE za
podpory Ministerstva kultury eské republiky v Brn kulturní centrum pro
migranty a uprchlíky. V minulém roce SOZE uspo ádalo oslavy kulturn náboženských svátk etnických menšin. Na oslavách byli zastoupeni zejména
Arméni, Afghánci, Pákistánci, Rumuni, Moldavané, Kurdové, Albánci, Bulha i
28
a Makedonci. Od roku 2002 jsou v kulturním centru otev eny r zné zájmové
kroužky a cizojazy ná knihovna. Rovn ž se zde konají kulturní ve ery pro širší
ve ejnost. Krom toho SOZE po ádá pro žadatele o azyl, kte í žijí v pobytových
st ediscích, multietnické kulturní a sportovní akce.
O pot eby migrant a uprchlík se zajímá také eská katolická charita, která se
krom jiného snaží vyplnit volný as žadatel o azyl r znými kulturními a
sportovními aktivitami. Finan ní podporu poskytuje eské katolické charit
ímskokatolická církev, organizace Raphaels?Werk, Renovabis a Nadace
rozvoje ob anské spole nosti.
N které vzd lávací programy si organizují sami lenové etnických menšin.
P íkladem je sobotní škola pro arménské d ti, kterou si z ídila arménská
diaspora v R. Škola je bezplatná a pedagogové v ní u í bez nároku na honorá .
Celkem sem dochází asi 40 žák , kte í jsou rozd leni do ty t íd podle v ku a
úrovn znalostí.
Záv r
Vzd lávací programy tak, jak jsou v sou asné dob realizovány, odrážejí
specifickou situaci, v níž se v eské republice problematika uprchlík nachází.
Jejím charakteristickým rysem jsou „tranzitní uprchlíci“, kte í požádají o azyl,
ale ješt v dob azylového ízení opoušt jí eskou republiku. Tito „tranzitní
uprchlíci“ se necht jí nau it mluvit esky, své d ti posílají do školy jen proto, že
je to povinné, a sami kurzy pro dosp lé nenavšt vují. V d sledku toho je v
pobytových st ediscích jen malá skupinka žadatel o azyl, kte í si cht jí znalost
eštiny cílev dom prohlubovat.
Vzd lávání žadatel o azyl je hrazeno jednak státem a organizováno
Ministerstvem školství mládeže a t lovýchovy a jednak hrazeno z nestátních
prost edk a organizováno nevládními organizacemi.
Ze státního rozpo tu se financuje vzd lávání povinné školní docházky d tí do
15 let, které zabezpe uje Ministerstvo školství mládeže a t lovýchovy, a
soust e uje se na výuku ve vyrovnávacích a standardních t ídách základních
škol. Ve vyrovnávacích t ídách žáci získávají základní jazykové znalosti, a po té
jsou umis ováni do standardních t íd základních škol. Výuka ve vyrovnávacích
t ídách má individuální charakter a je v každé škole organizována pon kud
odlišným zp sobem. Školy hledají optimální model zejména ve spolupráci
s Ministerstvem školství, mládeže a t lovýchovy. Výuka je postavena p edevším
na jazykové p íprav a nezaznamenali jsme, že by se zatím uplatnily rozsáhlejší
29
výukové programy jako nap . Peace Education (Sommers 2001). Podle našich
zjišt ní výuka d tí žadatel o azyl není zdrojem psychických problém d tí a
nezp sobuje vážné kritické situace. Vzhledem k velké fluktuaci d tí a také
nepravidelné docházce n kterých z nich však nelze vylou it, že ást d tí takto
nezíská skute n kvalitní školní vzd lání.
Vzd lávání žadatel o azyl nad 15 let není povinné. D ti žadatel o azyl starší
15 let se mají možnost ucházet o umíst ní na st edních nebo u ovských školách
a studovat zde zdarma. Nezaznamenali jsme p ípad, kdy by se jim to, pokud
vyvinuli pat i né úsilí, nepoda ilo. Mohou také navšt vovat jazykové kurzy pro
dosp lé. Setkali jsme se ale s mladými lidmi, d tmi žadatel o azyl
z pobytových st edisek, kte í po ukon ení základní školní docházky již ve svém
vzd lávání nepokra ovali.
Kurzy pro dosp lé žadatele o azyl mají za cíl zejména poskytnout elementární
instrumentální dovednosti, aby se jedinec mohl sám pokoušet za lenit do širší
spole nosti. Za elementární instrumentální dovednost je považována p edevším
znalost eského jazyka, a proto se nejv tší d raz klade na jazykovou p ípravu.
Jazykové kurzy nejsou hrazeny státem. Hradí je z nestátních prost edk nevládní
organizace a pro žadatele o azyl jsou zdarma. Úvaha: „kdo zná jazyk, m že se
integrovat“ je z jednání a promluv pedagog a dalších pracovník zabývajících
se problematikou uprchlík velmi z etelná. Tém 30% respondent z ad
státních zam stnanc vyjád ilo názor, že kladné vy ízení žádosti o azyl by m lo
být vázáno na v li se integrovat, která je vyjád ena snahou nau it se jazyk.
V hodinách jazykové p ípravy jsou žadatelé o azyl seznamováni i s podmínkami
života v eské spole nosti a s eskou každodenností.
Neznalost jazyka, základního komunika ního prost edku, marginalizuje, a to
platí zvlášt v monolingvním stát s nízkou úrovní znalostí cizích jazyk , jako je
eská republika. Na druhé stran znalost jazyka není jedinou stránkou integrace.
Žadatelé o azyl sice mají možnost navšt vovat také zájmové kroužky, zakládají
si výtvarné dílny, organizují diskotéky, hudební soubory atd. Je však stále
nedostatek integra ních program , ve kterých by bylo možné úsp šn
pokra ovat i po opušt ní pobytového st ediska a které by se nep erušovaly tím,
že žadatel o azyl zm ní místo pobytu.
Z hlediska výukových program jsou v nejlepší situaci d ti do 15 let
v doprovodu rodi , nebo jsou za len ny do procesu enkulturace spolu s d tmi
majoritní populace. V sou asné dob
pro n
nejsou, po p e azení
z vyrovnávacích t íd, vytvá eny speciální instituce, nebo se p edpokládá, že
mají stejné pot eby a možnosti jako d ti v majoritní spole nosti. Pokud setrvají
na území eské republiky, je jim po absolvování jazykové p ípravy v nována
stejná pé e jako d tem majoritní populace. Základní škola též pom že p i
30
vyhledávání škol, kde by se mohlo dít po ukon ení základní školy dále
vzd lávat. Zda je p edpoklad stejných pot eb a možností správný, by bylo nutné
ov it dalším šet ením.
Situace d tí nad 15 let je ešena individuáln . V eské republice se p edpokládá,
že další proces vzd lávání bude zvolen a realizován s pomocí rodi a z jejich
iniciativy. V p ípad d tí žadatel o azyl i uznaných azylant , kte í nejsou sami
integrováni do majoritní spole nosti, lze však st ží p edpokládat, že integraci
prost ednictvím vzd lávání zprost edkují d tem a že jim budou schopni vybrat
p íslušnou školu a pomoci jim se p ipravit na p ijímací ízení. Pokud tyto d ti
ukon í základní školní docházku, pom že škola. Pokud do eské republiky
imigruje mládež starší 15 let, mohou se rodi e obrátit na asistenci nevládních
organizací nebo vedení tábora. Ne všichni žadatelé o azyl tuto možnost využijí.
Je také otázkou, zda zabezpe ení znalostí není jen jednou z oblastí, které by bylo
t eba mezi touto mládeží rozvíjet, nebo , jak p ipomíná Marc Sommers:
„nedostatek perspektiv mládeže a falešná o ekávání se asto projevují frustrací a
násilím; p i tom se zdá, že nezáleží na tom, zda mají mladí lidé relativn dobré
vzd lání i nikoliv“ (Sommers 2001: 14). Proto by bylo užite né hledat speciální
výukové programy práv pro tuto skupinu.
Dosp lí žadatelé o azyl získávají prost ednictvím innosti Poradny pro uprchlíky
eského helsinského výboru možnost kvalitní elementární jazykové výuky,
která jim zárove rozši uje p edstavu o tom, v jaké zemi pobývají. P ízna né pro
tranzitní zemi je, že možnost jazykového vzd lávání využívá jen p ibližn 20 –
30% žadatel o azyl. Elementární kurzy si mohou zájemci rozši ovat
individuálními konzultacemi nebo kurzem pro pokro ilé. Ani ty však nejsou
dostate nou cestou k takové znalosti, aby mohl žadatel o azyl nebo azylant
získat kvalifikované zam stnání nebo se orientovat ve složit jších
komunika ních situacích. Mnozí dosp lí žadatelé o azyl se zájmem o integraci
opoušt jí po t ech m sících až p l roce elementární kurzy a adu m síc do
ukon ení azylového ízení se vzd lávají již jen nesystematicky samostudiem
nebo ve zdokonalování eštiny nepokra ují. P i terénním šet ení jsme se
setkávali i s p ípady, že uznaní azylanti za azení do Státního integra ního
programu za ínali po p erušeném jazykovém vzd lávání s výukou eštiny
prakticky od za átku. Dalším problémem je, že jazyková p íprava není dopln na
sérií dalších integra ních program , které by žadatele o azyl úžeji propojovaly
s majoritní spole ností a kontinuáln pokra ovaly i po opušt ní pobytového
st ediska.
Nejproblémov jší skupinou se v roce 2001 jevila skupina d tí bez doprovodu,
kde nebyly uspokojiv vy ešeny otázky pobytu a tím ani vzd lávání. Tato
skupina je z ejm nejzraniteln jší a také nejvíce inklinuje k tomu, aby se
vymanila z institucionální pé e. Další potenciální problémovou skupinou
31
z hlediska vzd lávacích program jsou žadatelé o azyl žijící na privátních
adresách mimo pobytová st ediska. Tito lidé jsou mimo dosah stávajících
eduka ních program . Na druhé stran však u mnohých obyvatel na privátních
adresách lze p edpokládat, že jejich integrace do eské spole nosti probíhá
nejúsp šn ji.
Vzd lávací programy pro žadatele o azyl v eské republice jsou založeny na
velmi podobných principech jako vzd lávací programy v ekonomicky vysp lých
zemích, kde sv tový jazyk je tentýž jako jazyk užívaný majoritním
obyvatelstvem. Ovládnutí jazyka majority ( eštiny) je považováno za nezbytný
krok umož ující lov ku vstoupit do širší spole nosti a integrovat se v ní. Po et
dosp lých osob navšt vujících jazykové kurzy nám však ukazuje, že ne všichni
žadatelé o azyl jsou stejného názoru.
Vzd lávání v mate ském jazyce používané v oblastech s v tšími koncentracemi
žadatel o azyl není v eské republice rozvinuto. Žadatelé o azyl jsou r zného
p vodu a je nedostatek odborných pracovník , kte í by takovou výuku byli
schopni zajistit.
Vzd lávací systém pro žadatele o azyl je dob e institucionalizován a je založen
na innosti eských odborných pracovník . Jen výjime n jsou vyu ující
vybráni z ad žadatel o azyl.12 Model výuky uprchlík uprchlíky ( asto
používaný v zemích t etího sv ta) se zdá být z r zných d vod problematický.
Na druhé stran by takový p ístup mohl p ispívat ke zvyšování sebed v ry
žadatel o azyl. Rovn ž jsme v eských podmínkách nezaznamenali, že by bylo
další vzd lávání prost edkem k mobilizaci a rozvoji komunity (Critical Issues –
Education 2000: 17).
Doporu ení
• Z terénního šet ení vyplynulo, že u itelé základních škol poci ují
nedostatek pom cek pro výuku eštiny jako cizího jazyka. Zárove
poci ují jako závažný nedostatek, že jim není zprost edkována zkušenost,
jak se tato výuka organizuje ve státech, kde mají s výukou jazyka cílové
zem pro žadatele o azyl a azylanty dlouhodobou zkušenost. U itelé
eského helsinského výboru m li za celou dobu výuky žadatel o azyl jen
jednou možnost se setkat s u iteli cizinc z Velké Británie, Francie a
Špan lska, kde mají dlouholetou zkušenost s výukou cizinc . Ze setkání
12
Byli jsme informováni o kurzech práce na po íta i a kurzech angli tiny a francouzštiny, které byly vyu ovány
v dané oblasti kvalifikovanými žadateli o azyl.
32
vyplynulo, že vybavení pom ckami i finan ní možnosti jsou v t chto
zemích ješt na mnohem vyšší úrovni než v eské republice.
Navrhujeme proto:
1. Zprost edkovat u itel m d tí žadatel o azyl ve vyrovnávacích t ídách
i u itel m dosp lých žadatel o azyl kvalitní zázemí a vybavení
pom ckami. P edevším se jedná o podporu p ípravy výukových text .
V sou asné dob doporu ujeme podpo it p ípravu tématického
slovníku s konverza ními obraty, na kterém pracuje eský helsinský
výbor a dále podpo it zkvalit ování technického vybavení vyu ujících.
Vedle u ebnic by bylo t eba rozší it vybavenost po íta i. Zatímco
školy mají alespo to nejzákladn jší vybavení, u itelé eského
helsinského výboru p ístup k osobním po íta m nemají.
2. P ipravit program, na jehož základ by byly kontaktovány instituce
zajiš ující výuku v zemích s dlouholetou zkušeností s azylovou
politikou. Tento program by umožnil zprost edkování jejich zkušenosti
s výukou žadatel o azyl a azylant v cílových zemích.
3. P ipravit aplika ní strategie zahrani ní zkušenosti se vzd láváním
cizinc v eských podmínkách.
V této oblasti lze spolupracovat také s akademickými pracovišti, v etn
zpracovatele této studie.
Dále doporu ujeme:
• Nadále sledovat, jak se d ti žadatel
standardních t ídách.
o azyl za le ují do výuky ve
• Soust edit se na problematiku d tí bez doprovodu nejen v oblasti
vzd lávání, ale i dalších aktivit a hledat optimální ešení pro jejich lokaci
v dob azylového ízení. Z šet ení vyplynulo, že dosavadní systém pé e o
tuto skupinu je nedostate ný. Doporu ujeme prov it možnost vytvo ení
speciálního pobytového za ízení pro žadatele o azyl ve v ku do 15 let, kde
by jim mohla být v nována odborná pé e. Doporu ujeme v této oblasti
spolupracovat s Ministerstvem školství, mládeže a t lovýchovy, kde se
touto otázkou podle našich informací intenzivn zabývají.
• Napomáhat realizaci jazykových program pro mládež od 15 let a dosp lé
a sou asn hledat cesty, jak tyto programy u init atraktivní pro širší okruh
zájemc z pobytových st edisek než jen pro 20 – 30% žadatel o azyl a
iniciovat, p ípadn finan n podpo it, výuku eštiny pro pokro ilé tak,
aby tato výuka neskon ila u elementárních komunika ních dovedností, ale
mohla ve v tší mí e p ispívat k integraci do eské spole nosti.
33
• Stimulovat sestavování výukových nebo zájmových program , které by
nebyly úzce vázány na místo pobytu a žadatel o azyl v nich mohl
pokra ovat po opušt ní pobytového za ízení. Prozkoumat možnosti
takových program a jejich dosah.
• V novat více pozornosti žadatel m o azyl žijícím mimo pobytová
st ediska, i když se jejich po et s p ijetím novely zákona . 325/1999 Sb.
dne 1. února 2002 podstatn sníží, a podrobn ji prozkoumat podmínky
jejich života, zájmy, pot eby a problémy i z hlediska vzd lávacích pot eb.
• Prov it možnost zavedení výukových program a jejich financování ve
vyhoš ovacích táborech.
•
• Sledovat efekty novely zákona . 325/1999 Sb. na p ístup žadatel o azyl
k otázce vzd lávání a reagovat na nové situace, které s novelou budou
souviset (je možné uskute nit v kooperaci s ešitelem tohoto projektu).
Literatura
Critical Issues – Education 2001, Action for Rights of Children.
Pokyn pro zajišt ní povinné školní docházky d tí žadatel o azyl z azylových
za ízení. . : 35 471 / 99 – 22. Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy
2000.
Sommers Marc 2001: Peace education and refugee youth. Paper prepared for
presentation at a UNHCR workshop on „Refugee Education in Developing
Countries: Policy and Practice“. Washington D.C. March 2001.
Úmluva o právech dít te. OSN 1989.
Úmluva o právním postavení uprchlík . OSN 1951.
UNHCR 1994: Refugee Children: Guidelines on Protection and Care. Geneva:
UNHCR.
UNHCR 1995: Revised (1995) Guidelines for Educational Assistance to
Refugees. Geneva: UNHCR (PTSS).
UNHCR 1997: Review of UNHCR’s Refugee Education Activities. Geneva
UNHCR (Inspection and Evaluation Service).
Výro ní zpráva Základní školy B lá pod Bezd zem, Máchova 1110 za rok 1999.
34
Výro ní zpráva Základní školy B lá pod Bezd zem, Máchova 1110 za rok 2000.
Výro ní zpráva Základní školy B lá pod Bezd zem, Máchova 1110 za rok 2001.
35