Číslo: 4/2011

Oblastní sdružení ODS Praha 1 • www.odspraha1.cz • č. 4 • duben 2011
Jednička
Pracujeme pro vás
Koalice odmítá zřídit
výjezdové stanoviště záchranné služby
U Bulhara.
Schválila prodloužení existence Střediska pro bezdomovce Naděje. O zatím
marném úsilí ODS zřídit výjezdové stanoviště ZZS HMP U Bulhara čtěte na str. 6
?
ODS vyzývá
starostu
Prahy 1
Divný svět
Věcí
veřejných
Oldřicha Lomeckého ke zúžení současné
koalice a odvolání členů politické strany
Věci veřejné, spojených s firmou ABL.
Čtěte na str. 3
je plný úplatků, tajných nahrávek,
vylučování ze strany, lží.
Čtěte na str. 5
strana
3
strana
5
Grand Prix
Speedway
Již popatnácté přivítá na stadionu
Markéta nejlepší světové plochodrážní
jezdce sportovní ředitel 2011 FIM
Mitas Czech Republic Speedway Grand
Prix JUDr. Petr Ondrašík.
Čtěte na str. 11
strana
11
Jednička
č. 4 – 2011
Vážení čtenáři,
Citát
dubnová Jednička je poněkud zvláštní. Původní materiály, které jsme měli
připravené, odvál politický vichr. A tak
se v tomto čísle věnujeme ve zvýšené míře tomu, jak se obrovský politický skandál, snad největší od roku 1989,
promítá do situace v naší Městské části.
Zvláštní je dubnová Jednička, zvláštní je sám měsíc duben. Už od 16. století je jeho první den spojen s různými žertíky a drobnými zlomyslnostmi.
V některých případech se apríl koná
současně i poslední dubnový den,
tedy 30. 4. Člověk z člověka si dělá
srandu. Novináři vypouštějí s potěšením jim vlastním hejna kachen. Jako
by to s úspěchem nedělali celý rok.
„Pokud si současná vládní koalice uchová elementární soudržnost, máme příležitost,
která se již nemusí opakovat. Jednoznačné rozvržení sil dává naději, že složité reformy,
které před námi stojí a jejichž společným jmenovatelem je deficit našich veřejných financí,
mají právě te větší šanci na řešení než v minulých letech.“
To, co píši na následujících řádcích,
ale žádná legrace není. Mám totiž pocit, že současná koalice na Praze 1 si
z nás dělá srandu nejenom prvního a
posledního dubna, ale stále. A ne neškodnou. Přivírat oči nad tím, že místostarostka Jana Pařízková s ABL nemá
nic společného, je skutečně legrace
k popukání. Posílat peníze z grantů
na opravu vrat paláce KSČM je už jenom jakási třešnička na dortu. Rozhodně ale také není neškodným žertíkem.
Vyvést někoho aprílem je jistě vtipné, možná i prospěšné. Znáte třeba
tenhle vtip?
„Není dneska náhodou Apríla?”
ptá se cestující ve vlaku muže sedícího vedle něj.
„Není,” odvětí spolucestující stroze.
„Tak jak to, že stojíme místo ve
stanici Velký Osek ve stanici Velký
osel?”
Jistě, nic nového pod sluncem. Jeden, dva dny v roce se to snese. A
ještě si přitom užijeme.
Dělat si ale blázny z občanů neustále, to může naopak naše zdraví
vážně ohrozit. Možná by se mělo
umístit na Úřad Městské části Prahy 1
výrazné upozornění. Jako na krabičkách cigaret. POZOR! SOUČASNÁ
KOALICE NA PRAZE 1 VÁŽNĚ ŠKODÍ
VAŠEMU ZDRAVÍ.
Asi by ubylo infarktů a stresových
situací.
Zbavme se jich! To přeji nám všem.
Ivan Bednář
2
Prezident Václav Klaus v Poslanecké sněmovně 7. září 2010
Tehdy ještě nemohl tušit, jak se Věci veřejné zamotají do vlastních lží a podvodů.
Fejeton pod čarou
Bona fide (velikonoční)
Kolem nás zuří vládní krize, Věci veřejné vylučují členy, ministři opouštějí vládu. Docela
jsme zapomněli, že kolem nás ale zuří jaro. A s jarem přicházejí i nejvýznamnější křesanské
svátky – Velikonoce. Příroda zvolna procitá, z mrtvých vstává i Ježíš Kristus. Nastal čas
probouzení.
Spolu s jarem přichází ovšem i další věc. Letní čas.
Má poněkud anekdotický původ. První zmínka o časovém posunu se prý objevila
poprvé v roce 1784 v dopise vynálezce bleskosvodu Benjamina Franklina vydavatelům
časopisu Journal of Paris. Dopis byl ale míněn ironicky, Franklin ještě nepoužil termín letní
čas, ale požadoval, aby lidé vstávali i chodili spát dříve, čímž by lépe využili denní světlo.
Jenomže lidé ironii, jak už to často bývá, nepochopili, a letní čas byl na světě. V praxi byl
zaveden za první světové války v roce 1916. V Rusku v roce 1917. Te ho zase prezident
Medveděv zrušil. 27. března 2011 se v Rusku ručičky posunuly o hodinu dopředu, a už se
nevrátí zpět. V Rusku není nic stabilní.
U nás se letní čas zavedl v roce 1979. O změně se zatím neuvažuje. Jediný člověk, který
si ze zrušení letního času udělal politický program, je už delší dobu mrtev. Prapor bojovníka proti posunu času tak drží už jen prezidentův tajemník Ladislav Jakl. Také místopředseda lidovců a senátor Petr Šilar, podle kterého letní čas snižuje dojivost krav.
Mnoha lidem vstávání o hodinu dřív působí potíže. Je to pro ně stresující záležitost.
Když o tom tak přemýšlím, není se co divit.
Představte si, co by to udělalo s přírodou, kdyby jí Pánbůh nařídil, aby se v noci z poslední soboty v březnu na poslední březnovou neděli posunula třeba o měsíc dopředu.
A po sedmi měsících zase o měsíc zpátky. To by byl v přírodě pěkný binec.
Kdysi kdosi si v dobré víře myslel, že letní čas bude znamenat pro společnost výhodu.
Bona fide. Co to udělá s člověkem, mu už bylo jedno. To byl projev dobré víry, který nemá
dobré následky. Ne nadarmo se říká, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.
Mně osobně probouzení o hodinu dřív žádné problémy nedělá. Je to stejné jako jindy
– jednou se probudím celej zmlácenej, jako by si mě vzali do prádla zuřiví odpůrci letního
času, jindy vyskočím jako rybička z ekologických sítí.
Přeji vám abyste se jako rybička probouzeli pořád. I když v poslední době je to hodně,
hodně těžké.
Ivan Bednář
Vyjednávací pat
Premiér Nečas trvá na tom, že vládu musí opustit ministři Bárta, Dobeš a John, těsně
propojení s Agenturou Bílého lva (ABL) Víta Bárty.
Prezident Václav Klaus však chce, aby ho Nečas seznámil s tím, co bude následovat.
Pak ministry odvolá. Doufejme!
Vyjednávání se tak dostala do patové situace. Premiér čeká na odvolání ministrů, prezident čeká na to, co mu řekne premiér.
Kdo bude mít pevnější nervy, to se v nejbližších dnech dozvíme. Podle posledních
zpráv je ve hře 7 variant řešení.
Jednička
č. 4 – 2011
ODS Praha 1: Věci veřejné by měly
okamžitě opustit radniční koalici
Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09) by měl coby
architekt radniční koalice v Praze 1 na nejbližším zasedání zastupitelstva městské části předložit návrh na vyloučení politické strany Věci veřejné z radniční koalice.
„Důvodem našeho návrhu je jasně prokázané propojení členů Věcí
veřejných s bezpečnostní agenturou ABL, která podle slov Jaroslav
Škárky sledovala politiky Prahy 1. Místostarostka Prahy 1 Jana Pařízková působila jako projektová manažerka ABL,“ uvedl Richard Bureš,
místopředseda Klubu ODS v Praze 1. Podle jeho slov to vyplývá z firemního časopisu ABL, v němž ředitel divize D 60 společnosti ABL Daniel
Vaněk v prosinci 2008 oceňuje práci Pařízkové spolu s prací detektivů,
mezi kterými mimo jiné figuruje také Pavel Pertlíček, známý jako detektiv ABL, který na pokyn Víta Bárty sledoval i starostku Prahy 11
Martu Šorfovou.
Jedná se o jasný důkaz, že zaměstnanci ABL přesně podle Bártova
plánu rozvrátili ODS v Praze 1 a ovládli radnici Prahy 1. Lze se jen
dohadovat, jakým způsobem Věci veřejné nyní nakládají s osobními
daty občanů Prahy 1, k nimž mají volný přístup, když ještě před vstupem na radnici byly schopny pomocí sledovacích zařízení a odposlechů sledovat politiky Prahy 1.
Vyzýváme proto strany TOP 09 a ČSSD, aby zúžily svůj koaliční projekt, vyloučily z ní členy Věci veřejných spojené s ABL. V současné době
TOP 09 a ČSSD disponují nadpoloviční většinou členů zastupitelstva,
proto účast Věcí veřejných není podmínkou pro bezproblémový chod
radnice Prahy 1. Náš návrh je motivován zájmem o zamezení vlivu ABL
na dění na radnici a přístupu k databázím, kterými radnice disponuje.
Není v žádném případě motivován naší snahou o vlomení se do koalice,
vždy i jako opoziční klub jsme vždy podpořili rozumné projekty předkládané starostou Lomeckým, a už se jednalo o jeho zvolení starostou
jako reprezentanta vítězné strany, nebo o rozpočet Městské části Praha 1.
Dary rodiny Pařízků Věcím veřejným
David Pařízek
2005
2006
2007
2008
2009
celkem
Vlastimil Pařízek
19 000 Kč
18 000 Kč
19 000 Kč
21 000 Kč
24 000 Kč
37 000 Kč
64 000 Kč
Jana Pařízková
10
19
31
33
33
000
000
000
500
000
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
126 500 Kč
Rodina Pařízků celkem: 227 500 Kč.
Studentka Pařízková věnovala více než 100.000,- Kč.
V roce 2010 již ve výkazech VV nefigurují.
• Založena roku 2001.
• V období 2002 až 2006 měla jedinou zastupitelku na radnici v Praze
1, předsedkyni Stanislavu Moravcovou (o ní a druhém spoluzakladateli VV Vejtasovi více na straně 6).
• V roce 2004 se ve straně objevují první lidé spjatí s agenturou ABL.
• 2005 odchází ze strany zakladatelé Vejtasa a Moravcová, Stranu
fakticky přebírá agentura ABL a udělá z ní svoji politickou divizi.
Jsme si vědomi toho, že Lomecký sestavoval koalici s Věcmi veřejnými bez znalosti pozadí a spojení Věcí veřejných s ABL. Nyní jsme však
přesvědčeni, že nastal správný čas, aby dostál svému slibu obyvatelům
Prahy 1 a vedl radnici nezatíženou jakýmikoli pochybnostmi o oprávněnosti mandátů politické reprezentace. Proto Věci veřejné musí koalici okamžitě opustit.
Klub ODS podpořil v roce 2010 kandidáty TOP 09 a ČSSD při jejich
kandidatuře do Rady Městské části Praha 1. Vyzýváme proto starostu a
radní, aby se svými mandáty nakládali zodpovědně.
8. 4. 2011 Klub zastupitelů ODS Zastupitelstva Městské části Praha 1
Ing. Oldřich Lomecký
Starosta Městské části Praha 1
Vodičkova 18, 115 68 PRAHA 1
Vážený pane starosto,
v reakci na události posledních dnů týkající se krize důvěry v demokratické principy důsledkem zveřejněných informací o propojení
strany Věci veřejné a bezpečnostní agentury ABL a korupčního jednání ve straně Věci veřejné si Vám jménem Klubu ODS Praha 1 dovoluji zaslat stanovisko, které klub přijal na dnešní mimořádné schůzi.
Vyzýváme vás coby architekta radniční koalice v Praze 1, abyste
na nejbližším zasedání zastupitelstva městské části předložil návrh na vyloučení politické strany Věci veřejné z radniční koalice.
Důvodem našeho návrhu je jasně prokázané propojení členů
Věcí veřejných s bezpečnostní agenturou ABL, která podle slov
Jaroslava Škárky sledovala politiky Prahy 1.
Věřím, vážený pane starosto, že i Vás nově vyjevené skutečnosti zaskočily a trápí Vás jako reprezentanta obyvatel Prahy 1.
V úctě Filip Dvořák, předseda klubu ODS Praha 1
Vyjádření místopředsedy strany
TOP 09 Miroslava Kalouska
„To není presumpce viny. To je prostě propojení s tím projektem. A když se podíváte, jak ten projekt běžel, včetně Prahy 1 a
Prahy 5 a státní správy, tak on se skutečně postupem času naplňoval. A tady naprosto rozumíme premiérovi, že nechce být v čele
vlády, kde se obává toho, že vedle dvou standardních politických
stran je ve vládě s jedním „eseróčkem“.“
(13. 4. 2011)
• V období 2006 až 2010 měly VV v Praze 1 devět zastupitelů, po
odchodu jednoho z nich pouze 8.
• 2008 vzniká Bártův plán na ovládnutí politické scény agenturou ABL.
• 2010 se Bárta oficiálně přihlásil k Věcem veřejným až před parlamentními volbami založením Klubu angažovaných podnikatelů. Klub
dále založil Lukáš Semerák, majitel developerského holdingu SPI, který dvanáct let dělal významného manažera v realitní firmě Sekyra Group,
jež je spojena zejména s pražskou podnikatelskou smetánkou.
• Od voleb 2010 klub zeštíhlel téměř na polovinu – Jan Krejčí stranu
opustil, Martin J. Stránský také a v klubu zůstalo pouze tvrdé jádro
VV reprezentované Janou Pařízkovou, Karolionu Peake a Kateřinou
Klasnovou.
3
Jednička
č. 4 – 2011
Důkaz o činnosti
Pařízkové pro ABL
Že pracovala Jana Pařízková pro firm
u ABL jako projektová manažerka, lze snadno doložit
informací z firemního
Zpravodaje, kde jí děkuje za dobrou
práci ředitel divize
D 60 Daniel Vaněk v prosinci 200
8. „Divizi speciálních
činností přibyly nové projekty, rozš
ířil se obor našich činností a znalostí, rozrostl se náš pracovní
tým,“ píše v dopise
Vaněk.
Tajemná divize D 60 byla zřízena
v tajném oddělení
„zvláštních činností“, které se zabý
valo zejména sledováním a odposloucháváním lidí.
Klub sedmilhářů
„Lhali jsme ráno, lhali jsme v poledne a lhali jsme i večer,“ řekl
kdysi socialistický maarský premiér Gyurcsani. Věci veřejné lhaly od
začátku.
Prý Véčkaři chtěli očistit politiku od korupce a zbavit ji netransparentnosti. Povedlo se jim to přesně naopak. Do politiky vnesly nebývalou míru podplácení (vlastních poslanců), netransparentnosti, nabobství a nepotismu.
Ve svém volebním programu napsaly Věci veřejné mimo jiné, že
„…uvědomujeme si, že korupce, podivné zadávání veřejných zakázek
pod taktovkou neprůhledných výběrových řízení, střety osobních a
veřejných zájmů a různé formy klientelismu jsou velkým nebezpečím
dnešní společnosti, a odmítáme se s tímto stavem smířit. Vyvineme
proto veškeré úsilí ke snížení korupce,“ slibovala Vévéčka. „Boj s korupcí je klíčovou částí programu Věcí veřejných. Navrhujeme taková
opatření, která povedou k větší transparentnosti, ale zároveň i k profesionalitě, odpovědnosti a kvalitě rozhodování na všech úrovních veřejné správy.“
Je snadné toto tvrzení dneska konfrontovat s tím, co ve skutečnosti
Věci veřejné dělají. Lžou, podvádějí, přidělují si nehorázné odměny, rozdávají si funkce, špehují normální lidi.
Kde je Johnova protikorupční strategie? Už neplatí „padni komu
padni“? Půlmilionový úplatek pro Kristýnu Kočí považuje John za příspěvek na nákup kabelek.
Jiný zarytý Véčkař Petr Skokan zase považuje úplatky pro poslance
Věcí veřejných za příspěvek na dopravu, kterou mají poslanci zadarmo
(více na straně 9).
John také dodnes nevysvětlil, proč jeden z nejvyšších úředníků na
vnitru, jeho náměstek Michal Moroz, nemá bezpečnostní prověrku. John
kdysi slíbil premiérovi Nečasovi, že si o ni požádá. Kdoví, o co Moroz
vlastně požádal?
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/
Úryvek z tajného Bártova plánu
z října 2008 popisuje Bártovy politické cíle a prostředky, jak jich
dosáhnout.
Politické cíle:
• vybudování koalice s ODS na magistrátu s VV v roce 2010
• ovládnutí radnice P1 a P5 v roce 2010
• rozvoj vztahů s politiky ČSSD pro jejich vládu v roce 2010
• ovládnutí ODS P1 a P5 do roku 2012 (2014)
• 2014 získání 30 % ODS Praha, nebo 30 % rady magistrátu VV
Prostředky:
• ABL, ekonomická základna moci v následujících letech vedená
k maximální samostatnosti a depersonifikaci VB!! NEPRODÁVAT
• VV, vlastní politická mocenská základna
Část plánu Bártovi vyšla. Po komunálních volbách na podzim
2010 se strana Věci veřejné stala součástí koalice na radnici Prahy
1 a projektová manažerka firmy ABL Jana Pařízková se stala zástupkyní starosty Prahy 1.
Zdá se, že současná situace v Oblastním sdružení ODS Prahy 1
je také Bártovým úspěchem, kdy se mu podařilo Oblastní sdružení rozpoltit a přivést do slepé uličky. Plán z roku 2008 také naznačuje, že tehdejší členky Zastupitelstva P 1 Karolína Peake a Kateřina Klasnová dodávaly firmě ABL typy, jak, kde a koho sledovat.
Výsledky sledování pak s tendenčně upravenými komentáři zveřejňovaly v časopise Pražan.
4
Premiér měl svého času problémy s Bártovou pravdomluvností. Nejdřív mu Bárta dal čestné slovo, že ABL nesledovala politiky ODS na Praze
11. Pak se ukázalo, že je sledovala.
Druhou lží bylo, když mu Bárta řekl, že neměl dostatečné informace. A dal mu zase čestné slovo. Jediný, kdo mu uvěřil, byl bohužel sám
premiér Nečas.
Protřelý ministr Miroslav Kalousek už tehdy řekl, že věřit Bártovi by
mohl jen člověk s IQ 90 a nižším. 90 je spodní hranice průměrnosti,
hodnota 70 znamená již mentální retardaci.
Třetí gigantickou lží bylo, když se ukázalo, že ABL nesledovala
jenom komunální politiky na Praze 11, ale že také sledovala starosty
Prahy 1 Petra Hejmu a později i Filipa Dvořáka, a možná i samotného
premiéra Topolánka. A že tato sledování Bárta osobně řídil.
Va světlo boží začaly vyplouvat divné věci. Padesátitisícový měsíční
bakšiš pro místopředsedu Škárku, vyplácený v igelitových pytlících, půlmilionové držhubné pro Kristýnu Kočí. 170 tisíc pro Škárku, aby už
konečně zavřel tu svou nevymáchanou klapačku.
Každý zločinec udělá jednou chybu, říká kriminalistika. Bárta také
udělal osudovou chybu. Zapomněl na starou dobrou igelitku a 170
tisíc předal Škárkovi v papírovém pytlíku. A nechal na něm prý otisky
prstů.
Po čtvrté už to Bárta nezkoušel. Místo dalšího čestného slova sbalil
fidlátka a odjel ve svém Maseratti. A jako Limonádový Joe slíbil, že se
vrátí. Doufejme, že s ním přijde i zákon a Bárta se odebere, kam patří.
Kdo si dneska ještě vzpomene, jak Véčkaři slibovali, že budou dávat platy na charitu? Dneska prý nemají ani na dopravu!
Ivan Bednář
Jednička
č. 4 – 2011
Divný svět Věcí veřejných
Úplatky, tajné nahrávky, lži, vylučování. Takový je svět VV. „Huml
se zbláznil, Škárka je nula a Kočí je paranoidní,“ řekl předseda Radek
John. Hezká společnost.
„Je to divný svět, divné věci,“ zpívali kdysi Voskovec s Werichem.
Divný svět, který mám na mysli já, se jmenuje Věci veřejné. Strana
blondýn a podivných bytostí.
Vyprávěl se kdysi za bolševika takový vtip.
„Velká říjnová revoluce nebyla v říjnu, ale v listopadu, Lenin se
nejmenoval Lenin, ale Uljanov, a v zemi zítra znamená včera. „Tak je
to v socialismu se vším,“ vysvětluje otec zvídavému dítěti, „nic se
nejmenuje tak, jak se ve skutečnosti jmenovat má.“
Věci veřejné mají předsedu Radka Johna. Skutečný předseda se
ale jmenuje Vít Bárta. Jsou politickou stranou, ale současně jsou
podnikatelským projektem Víta Bárty. Členem Věcí veřejných nesmí
být bývalý komunista. Ale minimálně jednoho poslance s komunistickou minulostí Véčkaři měli. Jmenuje se Stanislav Huml. Byl poslancem Věcí veřejných, ale nebyl členem strany Věci veřejné. Te už,
dle vlastních slov, s Věcmi veřejnými nechce mít nic společného.
Vít Bárta se ale nevzdává. Chce se stát předsedou Věcí veřejných.
Hodlá se „osprchovat“ a objíždět republiku, aby lidem vysvětlit, že
to tak nemyslel.
Ve skutečnosti ale není Vítem Bártou, je převtělením Napoleona. Jeho inkarnace. Dobře si ho prohlédněte.
Jak že to řekl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, když se
vrátil ze zahraniční cesty z Jižní Ameriky? „Měl jsem pocit, že místo
ve Kbelích jsem přistál v Bohnicích,“ řekl Karl Johannes Nepomuk
Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena von und zu Schwarzenberg, jak zní jeho plné jméno.
Jak říkám, divný svět, divné věci.
Ivan Bednář
Stanislav Huml se v novinách přiznal, že ho tajní z Bártovy agentury ABL prošacovávali před jednáním poslaneckého klubu. Prý mu
zabavili i notebook. Bárta ale o ničem neví. Jak by také mohl, když
fízlovskou agenturu ABL nevlastní Bárta, ale Bárta. Jeho bratr.
Časopis Respekt první uvedl, že místopředseda VV Jaroslav Škárka se přiznal redaktorce časopisu, že ho VV uplácejí a kupují si jeho
mlčenlivost. „Ta částka se blíží poslaneckému platu bez náhrad. Oficiálně to říct nemůžu, protože jak bych vysvětlil, že jsem to dote
bral,“ řekl poslanec týdeníku s tím, že peníze za loajalitu dostává měsíčně od loňského září. Škárka to popřel.
Pak to zase nepopřel. Za to ho vyloučili ze strany. Tak to přece
dělali komunisté. Pak ty vyloučené komunisty popravili. Škárka to
dobře ví. Proto se skrývá na neznámém místě. Doufejme, že ho nečeká potupná smrt sekáčkem na led jako jiného místopředsedu –
Trockého.
Detektivové ABL (nebo snad Johnovi policisté?) sledovali také
Kristýnu Kočí. Škárka běhal po Praze s nahrávacím zařízením na těle a
nahrával si starosty Prahy 1. Předtím elitní detektiv Pertlíček kamerou
umístěnou do plyšového medvídka tajně filmoval starostku Prahy 11.
Proč by měl zůstat Jankovský ministrem?
Politický turista Jankovský byl, než vstoupil do Věcí veřejných, členem ODA (1991), v roce 2002 se stal členem Evropských demokratů.
podepsal Jankovský den poté, co se stal ministrem. Prý to byla pouze
shoda okolností.
Taky byl pan Jankovský před nástupem do ministerské funkce jednatelem a předsedou představenstva (a také spoluvlastníkem) firmy
Phar Service, která působí ve farmaceutickém, chemickém a potravinářském průmyslu. Zabývá se rovněž správou a údržbou nemovitostí, poradenskou činností, zprostředkováním nákupu a prodeje pozemků, hostinskou a nekonečně dlouhou řadou dalších činností.
Shodou okolností předal týž den firmu svému synovi. A od té doby
prý s ní nemá nic společného. Se synem má, nebo nemá? Hádejte třikrát!
13. července loňského roku usedl Kamil Jankovský do křesla ministra pro místní rozvoj. Ministra ministerstva, které se původně mělo
rušit. Leč nezrušilo se. Zato se začaly dít nemravné věci.
Za stavební práce při výstavbě hybridního operačního sálu inkasovala Jankovského firma Phar Service dvacet milionů korun. Smlouvu
Na začátku letošního roku, tedy půl roku poté, co se stal Jankovský ministrem, dostala firma Phar Service zakázku na údržbářské práce v IKEM. Do konce roku 2014 si vydělá až 40 milionů korun ročně.
Další zakázku za osm milionů korun na stavební úpravy získala
firma Phar Service ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.
Miliony skáčí sem tam jako opice. Je to ale jen „shoda okolností“.
Takového ministra si chce Petr Nečas ve své vládě nechat? Proč?
(ulk)
5
Jednička
č. 4 – 2011
Měla štěnici v ložnici
Bártovi zákony nic neříkají
§
Bárta předal Kristýně Kočí 500.000 Kč v hotovosti. On tvrdí, že
šlo o půjčku, ona tvrdí, že ji uplácel. A to bylo, jak to bylo, Bárta
porušil zákon. Nebylo to poprvé, vzpomeňte si na jeho aféru
s papírovou SPZ.
Paragraf 4 Zákona 254/2004 Sb., lidově řečeno „zákona proti
praní špinavých peněz“, říká, že „Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 15.000 EUR (dále jen „limit“), je povinen provést
platbu bezhotovostně.“
15.000 EUR je přibližně 350.000 Kč. Vyšší částky tedy musejí
jít bezhotovostní platbou přes banku. Určitou výjimku tvoří částky
označené jako „půjčka“ a na to Bárta nejspíš spoléhá.
(ibř)
Herec, režisér,
choreograf
Známé osobnosti se také netajily tím, koho půjdou volit. Např.
moderátor, bavič, scenárista a textař Karel Šíp veřejně prohlásil, že dá
hlas straně Věci veřejné, konkrétně předsedovi Radku Johnovi. Podobně se vyjadřovala také herečka a moderátorka Michaela Dolinová. Mezi
další podporující osobnosti patřily zpěvačka a herečka Jana Fabiánová, herec a mim Boris Hybner a vicemiss Bára Kolářová a Mirka Košanová a další. Co si asi myslí dneska?
Některým z nich jsme položili otázku, co říkají Věcem veřejným
dnes.
Vlastimil Harapes:
Ojojojoj, já jsem právě te v Bratislavě, takže to moc neprožívám
(delší pauza). Ale v kostce mohu říci, že jejich ctižádostivost je mi hodně
nesympatická.
Saša Rašilov:
Vaši otázku chápu. Já je nijak zvláš nepodporoval. Jen jsem před
volbami odpověděl na otázku, koho budu volit, že budu volit Věci
veřejné. To bylo vše. Po tomto víkendu bych se k tomu nechtěl nijak
vyjadřovat.
Vít Olmer:
Před volbami jsem podpořil Věci veřejné, protože jsem se znal s Jiřím
Vejmělkou a s Kateřinou Klasnovou, ještě když působili jako redaktoři
Pražanu a společně jsme šili proti exstarostovi Prahy 5 Jančíkovi, mastodontovi, před kterým se tehdy všichni třásli. Líbilo se mi, že proti
hnusným, provařeným ksichtům z ODS a TOP 09 jsem potkal mladé,
vzdělané a tehdy nadšené budoucí politiky.“
(on)
Problémy s blondýnami
Vít Bárta obvinil Kristýnu Kočí, že se sešla s bývalým předsedou ODS a premiérem Mirkem Topolákem a s předsedou klubu
poslanců ODS Petrem Tluchořem v jedné pražské restauraci. A
připravili tam společně plán na odstranění Věcí veřejných. Prý mu
to řekl jeho zdroj, pracující v píár agentuře.
No jo, je to potíž s těmi blondýnami. Mirek Topolánek se sešel
s Petrem Tluchořem a ne s Kristýnou Kočí, ale se svojí ženou Lucií
Talmanovou. Také blondýnou.
Bártův píárista by měl jít k očnímu lékaři, je evidentně krátkozraký!
(trž)
6
Kristýnu Kočí sledovali neznámí lidé. Pronásledovala ji neznámá
auta. Dostala podezření, že by také mohla být odposlouchávána, a tak
požádala soukromou bezpečnostní agenturu, aby prověřila, zda nemá
v bytě umístěno odposlouchávací zařízení.
Agentura našla tzv. štěnici. Kočí ji měla umístěnou v ložnici.
Co se asi dozvěděli o soukromém životě Kristýny Kočí neznámí
odposlouchávatelé.
Jisté je, že kardinál Richelieu by puknul závistí. Kdyby on měl
k dispozici podobnou techniku, jakou máme dnes, jistě by dějiny Francie vypadaly jinak.
Škárka v utajení
V režimu přísně tajné se ocitl poslanec VV Jaroslav Škárka. Po návratu z Kazachstánu odjel na neznámé místo a někde se ukryl. Má prý
důvodné obavy o svůj život. A tak se skrývá neznámo kde. Kam se ale
schová v Poslanecké sněmovně, ví Bůh!
(pkl)
Bárta měl krycí jméno Filip
Na Bártovo působení vzpomínal po svém odchodu ze strany
v roce 2009 v časopise Ekonom i Bohumil Vejtasa, někdejší zastupitel Prahy 1 za Věci veřejné. Byl i desetiprocentním podílníkem
vydavatelství Věci veřejné (dnes Vydavatelství Pražan).
„Čtu zrovna knížku Kmotr Mrázek II. – a ve Věcech veřejných to
chodilo podobně. O Bártově roli se nesmělo mluvit, měl proto krycí
jméno Filip,“ řekl Bohumil Vejtasa.
V Bártově bytě se prý konaly schůzky straníků, kde se hodnotily
výsledky práce. „Jako ve firmě. Šlo o vymývání mozků. Bylo jasné, že
ho politika fascinuje, ale přesto jsem měl dojem, že je jen převodovou pákou, že peníze na projekt možná plynou z Ruska,“ popisuje
Vejtasa. Vejtasa musel podle svých slov podepsat závazek mlčenlivosti se sankcí jednoho milionu korun. Po opuštění VV je po něm
strana soudně vymáhala, žalobu však nakonec stáhla a Bohumil
Vejtasa se s ní nyní soudí o dvanáct tisíc korun za advokáta.
„Víc říkat nebudu, protože mám rád svou bezpečnost,“ sdělil
v roce 2009 časopisu Ekonom Bohumil Vejtasa.
Podobně jako Vejtasa mluvila i zakladatelka strany a první
předsedkyně Stanislava Moravcová. Na otázku, proč odešla v roce
2009 ze strany Věci veřejné, Moravcová řekla : „Věci veřejné vznikly
jako aktivita občanů a fakt, že se začaly měnit v něco jiného, byl
důvodem mého odchodu. Převzali to lidé, kteří nejsou stejného
ražení jako já, nedokážou držet slovo, neváží si lidí kolem sebe,“
řekla Moravcová. Podrobnosti popsat nechce. Bojí se!
Měl být Kmenta
starostou Prahy 1?
Novinář Jaroslav Kmenta poté, co se začal o kauzu kolem ABL
zajímat, dostal nabídku kandidovat v komunálních volbách na starostu Městské části Prahy 1. Podle Kmenty mu tím Bárta chtěl „zacpat“
ústa a koupit si novináře na svoji stranu. Jako jednoznačný důvod
Bártova pokusu označil Kmenta jeho zájem o praktiky firmy ABL,
respektive zametení celého případu pod koberec. Nabídku na politickou kariéru ve Věcích veřejných dostal Kmenta už v červnu 2010.
Návrh však rezolutně odmítl.
Jednička
č. 4 – 2011
Názory občanů Prahy 1
Janu Pařízkovou nezajímají
V roce 2007 uzavřela Rada Městské část P
1 s Hlavním městem Prahou Memorandum,
ve kterém se HMP zavázalo k odstranění dočasné stavby „Střediska pomoci Naděje“ nejpozději v měsíci květnu 2010.
Píše se březen 2011, dočasná stavba Střediska v ulici U Bulhara stále stojí a Rada MČ
P 1 předkládá při jednání Zastupitelstva návrh na prodloužení termínu pro odstranění
„dočasné“ stavby na 30. 6. 2011.
Rada MČ P 1 má zřejmě představy o „dočasnosti“, podobné jako měla vojska Sovětského svazu v roce 1968. „Jaká je jednotka
dočasnosti?“ říkával se v roce 1990 vtip. „Dvacet let.“
Dvacet let to, doufejme, v případě střediska pro bezdomovce v centru Prahy snad trvat
nebude.
Již v lednové Jedničce jsme psali o tom, že
zastupitelé Věcí veřejných upřednostňují zachování tohoto střediska pro bezdomovce
před vybudováním výjezdového stanoviště záchranné služby v Praze 1, které by výrazně
zrychlilo dojezdové časy sanitek k jednotlivých
případům.
„Názory obyvatel včetně několika let koncepční práce bývalého vedení radnice mne nezajímají,“ psali jsme tenkrát o názoru místostarostky Jany Pařízkové (VV).
Diskuze na posledním březnovém Zastupitelstvu byla bouřlivá. Výsledek byl, stejně jako
ve všech ostatních případech, stejný. Všechny
připomínky ODS koalice smetla se stolu. Prodloužení „dočasné stavby“ bylo odhlasováno.
Termínem bezdomovec
je označována osoba nemající domov či
možnost dlouhodobě využívat nějaké přístřeší. Termín bezdomovectví pak označuje způsob života této osoby a existenci
tohoto jevu. Bezdomovectví je nejvíc patrné ve velkých městech a většinou je spolu
s dalšími negativními faktory doprovázeno sociální izolovaností a psychickým i
fyzickým strádáním. V Praze se dle sčítání
tamního magistrátu z roku 2007 pohybuje zhruba 2000 bezdomovců.
Mezi objektivní příčiny bezdomovectví řadíme nezaměstnanost, nekonkurenceschopnost na trhu práce, absence finančně dostupného bydlení.
Častými subjektivními, vnitřními příčinami mohou být např. domácí násilí,
psychiatrická diagnóza (často alkoholismus, toxikomanie, psychotická onemocnění nebo hraniční poruchy osobnosti)
nebo porucha chování (emoční labilita).
Pane řediteli, jaké jsou dojezdové časy sanitek v centru města?
V centru Prahy, přestože patří mezi lokalitu s největším počtem zásahů v Praze, nemáme žádné stanoviště a naše posádky do centra dojíždějí z okolních MČ. Proto se již několik
let snažíme získat prostory nebo místo pro
naše výjezdové stanoviště v centru nebo na
jeho samé hranici. Po několika letech jednání
a hledání byla vytipována parcela pod magistrálou u křižovatky Bulhar.
Do centra dojíždíme z Holešovic posádkami RLP a RZP a ze Slup pouze RZP. Nejbližší
další posádka RLP je až na Smíchově (za Vltavou) v Nádražní ulici. Z toho lze usuzovat, že
dojezd do centra, např. na Václavské náměstí
a jeho okolí, může trvat až 10 minut.
O kolik by se zkrátily dojezdové časy sanitek
v případě, že by bylo U Bulhara zřízeno výjezdní stanoviště?
MUDr. Zdeněk Schwarz
(*1963) Vystudoval Lékařkou fakultu UK
Praha. V roce 1998 se stal ředitelem Zdravotní Záchranné Služby HMP, v roce 2008
byl zvolen senátorem.
Odhadujeme zkrácení dojezdů minimálně o 3 minuty, ale při dopravní zácpě až o 5
minut! Tj. téměř o polovinu! U všech stanoviš ZZS musíme počítat ještě s jedním faktorem, a to je jejich vzájemná zastupitelnost,
abychom byli v případě jednoho zásahu schopni zastoupit lokalitu posádkou z jiného stanoviště. Strategická poloha u Bulhara má pro
nás velký význam z celkového pohledu na sí
našich stanoviš, a to i s důrazem na možné
zázemí náhradních posádek a potřebného
vybavení pro krizové situace, jako je např. teroristický útok, se kterým musíme stále počítat, a to právě v centru Prahy.
né. Tuto službu pro problémovou a minoritní
skupinu je možné zajistit i jinde a nemusí být
přímo v centru. Dávno neplatí, že problém
bezdomovectví je problémem centra Prahy.
V našem provozu se s touto problematikou
setkáváme každodenně a můžu zodpovědně
uvést, že je celoplošná – a možná v periferních částech Prahy ještě složitější a rozšířenější než v centru. Pro řešení problému navrhuji
umístit pobočky na periferii města v lokalitách, kde bezdomovci žijí nejvíce. Koneckonců péče o lidi z této skupiny je převážně terénní a nikoliv stacionární. Praha 1 už pro tyto
občany udělala mnoho, např. Hermes, výjezdová skupina atd. Nyní jsou na řadě ostatní
MČ, které tento problém stejně již dávno řeší.
Jaký je postoj ZZS HMP ke zřízení tohoto stanoviště?
Děkuji za rozhovor
Ivan Bednář
Jednoznačně nutný, bezpodmínečný a pro
Prahu a systém zabezpečení PNP a činnosti
ZZS HMP nenahraditelný. Občané by měli dát
přednost záchraně zdraví a životů před pomocí lidem bez přístřeší, kteří jsou spíše nepřizpůsobivými občany z celé ČR – a nikoliv Praža-
Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy –
územní středisko záchranné
služby – (ZZS HMP) vznikla již
v roce 1857. Její existence je
od samého počátku zasvěcena záchraně zdraví a životů lidí
v hlavním městě České republiky Praze. Je nejstarší organizací svého druhu v Evropě.
Hlavní činností je zajišování
odborné neodkladné péče u
stavů ohrožujících život obyvatel Prahy a často i blízkého
okolí před péčí nemocniční.
7
Jednička
č. 4 – 2011
Co se snaží tajit koalice?
Předmětem sporů mezi ODS a především Věcmi veřejnými na
posledním jednání Zastupitelstva bylo mimo jiné i obsazování výborů a komisí. O silovém ovládnutí Finančního výboru současnou
koalicí píšeme na jiném místě. Problematické je ale i obsazení Zdravotního výboru, kde po odchodu Josefa Helmeczyho z Klubu ODS
nemá ODS žádného zástupce. Podle volebního výsledku by ODS
měla nárok minimálně na 1 člena, spíše však na 2. Zastupitelka
Kateřina Klasnová (VV) účelově obvinila ODS, že v minulosti také
nedodržovala princip poměrného zastoupení v komisích a výborech.
Její tvrzení podrobil kritice zastupitel Skála (ODS), který doložil, že ODS považovala členy výborů a komisí především za odborníky v dané oblasti a že naopak opozice měla v těchto orgánech
většinou více členů než ODS. „Výbory a komise by neměly být hlasovací mašinou pro rozhodování politických stran, jako je tomu
nyní v případě současné koalice,“ uvedl Skála.
Zastupitel Richard Bureš (ODS) upozornil na alarmující stav,
kdy stále platí absurdní zákaz, že členové komisí nesmějí dostávat
materiály k dané problematice, nesmějí problémy konzultovat
s externími odborníky, a tak pracují v jakémsi podivném utajeném
režimu (!!!), čímž ztrácejí svůj smysl.
V okamžiku, kdy Kateřina Klasnová ztrácela argumenty, navrhla, aby se diskuze na toto téma ukončila. K překvapení všech se
místostarosta T. Macháček nestačil vrátit z přilehlého bufetu a koalice hlasování prohrála. Tak vypadá amatérské zastupování!
V diskuzi se pokračovalo.
Zastupitel Filip Dvořák (ODS) připomněl, že problémy kolem složení výborů a komisí jsou jen důsledkem neustálé snahy koalice
nerespektovat výsledky posledních voleb a že volební výsledek je
dán volbami, a ne tím, kdo kam přeběhne a kdo převlékne svůj
stranický kabát.
Nový návrh na ukončení diskuze už koalice neprošvihla. Nepohodlná diskuze tak byla koaličními hlasy ukončena.
(ibř)
Koalice silou ovládla Finanční výbor
Členy Finančního výboru Zastupitelstva MČ P 1 byli 3 zástupci současné koalice
(TOP 09, ČSSD, VV) a dva opozice (ODS, SZ), což odpovídalo volebním výsledkům,
které strany dosáhly v loňských komunálních volbách. Předsedou Finančního výboru
byl MUDr. Jan Votoček (TOP 09), místopředsedou Pavel Kolman (odborník za VV) a
členy Ing. Pavol Škrak (ČSSD), Mgr. Filip Pospíšil (SZ) a Mgr. Martin Skála (ODS). Tři
místa tedy obsadila koalice, dvě místa opozice. Potud bylo vše v pořádku.
Bylo, ale už není.
Na Zastupitelstvu předložila Rada návrh, který zcela zásadním a bezprecedentním způsobem přestal respektovat zmíněné volební výsledky. Navrhla rozšíření tohoto výboru, který je klíčový pro hospodaření Městské části a investice, o dva další
členy z řad koalice – Ing. Igora Kocmánka a Mgr. Naděždu Řehákovou Müllerovou
(oba TOP 09). Údajným důvodem pro předložení tohoto návrhu byla prý „častá absence
členů FV na jednání“ a zcela paradoxně i to, že složení výboru, kde jsou 3 členové
koalice (předseda, místopředseda a jeden člen) a 2 řadoví členové opozice neodpovídá volebním výsledkům.
Ale po pořádku.
Časté absence
Častými absencemi členů na jednání výboru se vyznačovali především zástupci koalice. Zástupci opozice M. Skála a F. Pospíšil
měli dosud 100%-ní docházku. Nejsou-li
předsedové politických klubů TOP 09, ČSSD
a VV schopni zajistit účast svých členů na jednání jednoho z nejdůležitějších výborů Zastupitelstva Městské části, a raději rezignují. Není vinou opozice, že se koaliční zastupitelé chovají zcela nezodpovědně a práce ve
výborech je zřejmě pouze obtěžuje. Je tedy
otázka, proč o ni ve volbách tolik usilovali.
Nejsou-li schopni dostát základní povinnosti zastupitele – a tou je účast na jednání Zastupitelstva a práce ve výborech Zastupitelstva, a raději rezignují!
Složení výboru neodpovídalo
volebnímu výsledku
To je naprostý omyl. Z 35 zastupitelů MČ
P 1 získala TOP 09 ve volbách 13 mandátů,
8
ODS 9 mandátů, ČSSD 6 mandátů, Věci veřejné 5 mandátů a Strana zelených 2 mandáty. Vyjádřeno v procentech dostala TOP 09
31,52 procent, ODS 22,09 procent, ČSSD
14,18 procent, VV 12,14 procent a SZ 6,42
procenta.
Rozdělíme-li si pětičlenný výbor podle tohoto procentního klíče (ponechme stranou
větší váhu předsedy a místopředsedy výboru),
měla by mít TOP 09 1,57 člena, ODS 1,10
člena, ČSSD 0,07 člena, VV 0,06 a SZ 0,03
člena.
Zkusíme-li si rozdělit počet členů podle
dělení na koalici a opozici, dostaneme 1,70
člena pro TOP 09 + ČSSD + VV – a pro opozici 1,13 člena.
Budiž, připusme, že členové komise nejdou dělit na desetinná místa, a sečtěme volební procenta pro koalici (57,84 procent) a
opozici (28,51 procenta).
Tedy přibližně 3 místa pro koalici (tady
uplatníme váhu místa předsedy a místopředsedy výboru) a 2 křesla pro opozici.
Tedy tak, jak to bylo.
Volebnímu výsledku neodpovídá nové složení výboru
V novém složení finančního výboru má
koalice 5 členů (včetně předsedy a místopředsedy) a opozice pouze 2 – to znamená méně
než 50%, což rozhodně neodpovídá žádným
výpočtům, které jsme zde uvedli. Ze 7-mi členného výboru, by podle volebních výsledků,
měla opozice nárok na 3 členy (dva členy ODS
a jednoho člena SZ). ODS tak navrhla doplnit
výbor o Jana Arsteina a jednoho člena Strany
zelených. Návrh nebyl přijat.
Návrh na relevantní rozšíření
neprošel
Když koalice odmítla přizpůsobit navrhované rozšíření výboru na 7 členů volebnímu výsledku, navrhl předseda Klubu zastupitelů ODS
Filip Dvořák, ve snaze nalézt určitý kompromis,
rozšíření výboru na 9 členů (8 členů výbor ze
zákona mít nemůže, musí být lichý počet).
Nebylo příliš překvapivé, že koalice i tento
návrh odmítla a zvolila za členy s e d m i č l e n n é h o výboru dva nové členy z řad TOP 09.
Koalice změnila volební výsledek výrazně
ve svůj vlastní prospěch!
(ms)
„Jde o porušení principu obsazování
výborů, přijatého Zastupitelstvem,“ povzdechl si Filip Pospíšil (SZ), „prosazují
svoje návrhy silou a odmítají jakoukoliv
diskuzi.“
„Volební výsledky nejde měnit koaličním vyjednávání,“ říká Filip Dvořák, „koaliční jednání pouze umožňují.“
Jednička
č. 4 – 2011
Pražský deník uvedl 1. 4. 2011, že snížení dotací pro pražská divadla bude mít
„fatální důsledky“ pro jejich další činnost. Netýká se to pouze jednoletých grantů,
ale i těch víceletých, které dostávají divadla až na čtyři roky, aby mohla stavět své
dramaturgické plány s dostatečným předstihem. Ne, nebyl to apríl, pouze holý fakt.
e
z
í
l
k
S
i
l
i
l
o
v
z
o
c
,
jí
Jistě, šetřit musí všichni. V důsledku finanční krize, která přivodila snížení příjmů do
rozpočtu hlavního města a tím i do rozpočtů jejich jednotlivých městských částí, přišla
Praha zhruba o 5 miliard korun ročně.
O další miliardu a půl korun ročně (tedy za 4 roky dalších 5 mld.) ji má připravit
navržená novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou se „mstí“ ministr financí
Kalousek velkým městům, kde vládne koalice PDS a ČSSD (Praha, Brno, Ostrava a
Plzeň). Současně tak plní slib, na který nalákal do řad TOP 09 předsedu hnutí
Starostové a nezávislí Petra Gazdíka, jehož hnutí pomohlo de facto TOP 09 k netušenému výsledku.
Stalo se to, co všichni před volbami v loňském roce věděli. Pokud Kalousek se
svou novelou uspěje, Praha přijde o další část příjmové stránky rozpočtu. Velké
stavby se zastavit nedají. Na kultuře se ale naopak něco ušetřit dá.
Utřou nos, a ještě budou rádi. Jak to říkal velký vůdce Lenin: „užiteční idioti.“
(kuk)
Oklamaná Voldánová
Těsně před volbami v roce 2010 zveřejnil časopis Pražan rozhovor s populární
televizní moderátorkou Jolanou Voldánovou. „Kdybych tušila, že Pražan je politickým časopisem, nikdy bych rozhovor neudělala. Navíc jsem toto interview
dělala už před půl rokem a bylo otištěno až nyní. Cítím se zneužita,“ ohradila se
po zveřejnění rozhovoru Voldánová.
„To, že jsem nebyla na politickou orientaci časopisu upozorněna, stejně
jako fakt, že půl roku starý rozhovor vyjde těsně před volbami, považuji za velký
podraz,“ řekla naštvaná Voldánová.
„Pokud je nějaké médium jasně politicky orientované, nebo je dokonce
nějakou politickou stranou vlastněno, tak by o tom lidé, kteří takovému médiu
dávají rozhovor, měli určitě být informováni. Zvláště v případě, kdy se takový
časopis jmenuje naprosto neutrálně Pražan,“ upozornil tehdy v Blesku mediální analytik Marek Ditrich.
Proč financují komunisty?
Před několika lety se v Praze zavedl systém grantů, které přiděluje hlavní město Praha i jednotlivé
městské části. Granty mají podporovat obecně prospěšnou činnost, jako jsou různé kulturní aktivity,
vědecká činnost, protidrogové programy, sociální
prevence, boj s kriminalitou, aktivity mládeže, činnost veřejných spolků apod.
Zástupci koalice na Praze 1 přišli v jednom z výborů Rady MČ P 1 s naprostou novinkou – prostřednictvím grantu na tzv. ochranu kulturního dědictví přidělila Komunistické straně Čech a Moravy 50.000 Kč na
opravu domovních vrat jejich sídla v ulici Politických
vězňů. Nejspíš, aby se lépe zavíralo.
Granty v zásadě nemají dostávat státní instituce,
a zejména ne politické strany.
Politické strany jsou financovány naprosto odlišným způsobem – členskými příspěvky, finanční částkou za voličský hlas, finanční částkou za poslance,
senátora, krajského zastupitele, různými sponzory,
dárci apod.
Te si přijdou komunisté na své i v grantech,
zatímco jiné kulturní instituce o spoustu peněz přijdou, jak o tom píšeme na jiném místě.
Je zajímavé, že se svojí žádostí o grant na Magistrátu hlavního města Prahy komunisté neuspěli. Naopak odbor památkové péče jim udělil pokutu za nedostatečnou údržbu fasády. Proti pokutě se ale komunisté zřejmě odvolají. Má jim pomoct grant MČ
P1 zalepit možnou díru v rozpočtu?
Zastupitelka Jaroslava Janderová (ODS) se ostře
ohradila proti společnému návrhu TOP 09, ČSSD a
VV. Bohužel byla přehlasována.
„Zastávám názor, že komunisté mají vybráno za
dobu svého totalitního vládnutí již na tisíc let dopředu a považuji za drzost chtít od MČ jakékoliv finance.
Tvrzení Jitky Dvořákové z VV, že dveře či nemovitost za
to nemohou, neobstojí,“ řekla Janderová, „a se komunisté sami postarají o to, co dříve ukradli.“
(jj)
Zlatá mříž
Skokan roku
;
Skokanem roku se stal poslanec Věcí veřejných Petr Skokan.
Peníze, kterými zřejmě uplácel Vít Bárta poslance VV, označil za
půjčku, o kterou si poslanci řekli, protože peníze, které poslanci
dostávají za výkon své funkce, jim nestačí na dopravu. „Někteří
poslanci VV si stěžovali, že nemají ani na to, aby dojížděli do
Prahy,“ sdělil MfD poslanec Skokan. Docela přitom zapomněl, že
vedle poslaneckého platu, který činí asi 80 000 Kč, dostávají poslanci měsíčně tzv. náhrady, jako je příspěvek na bydlení (až 17
tisíc), příspěvek na asistenty (35 tisíc), mají placený telefon (7
tisíc) a dostávají také příspěvek na dopravu (až 34 tisíc), kterou
však mají zadarmo.
Bylo by to veselé, kdyby to nebylo smutné.
A tak se stal poslanec Petr Skokan skokanem roku. Doskočil
nejdál při vymýšlení prapodivných zdůvodňování prapodivných
věcí.
(
Když se za bolševika vyprávěly politické vtipy, říkalo se tomu
soutěž o Zlatou mříž. Dnes se už zaplapánbůh nemusíme obávat,
že za politický vtip by šel člověk za mříže. Ale politických vtipů ubylo,
jako by se potvrdilo, že zakázané ovoce chutná nejlépe. Škoda.
Myslíme si, že není od věci někdy se podívat na věci kolem nás
s nadhledem a humorem, který je českému národu tolik vlastní.
Dnešní vtip jsme si přečetli nedávno v MfD. Je od Benjamina
Kurase.
Vláda zvyšuje daně tak, že se za chvíli nevyplatí pracovat za
peníze. Lidé reagují po svém.
Přijde pekař k holiči, nechá se ostříhat, chce platit.
Raději stříhám zadarmo, říká holič, nezaplatil bych daně.
Za hodinu pekař holiči přinese deset čerstvých housek.
Přijde zahradník, proces se opakuje. Zahradník za hodinu přinese deset květin. Řezník deset špekáčků. Rybář deset ryb.
Přijde se ostříhat poslanec. Za hodinu přivede deset poslanců!
9
Jednička
č. 4 – 2011
Za komunistů jsem nesměl studovat
do Legerovy ulice. Když jsem se oženil, dostal jsem byt v Londýnské ulici, tam se nám
narodil syn. Potom jsem se přestěhoval do
myslím Lucemburské ulice, bylo to u náměstí
Jiřího z Poděbrad. Odtamtud jsme se už přestěhovali sem do ulice Na Struze.
Jak jste kdysi začínal?
Studoval jsem chemii na průmyslovce v Křemencově ulici, potom jsem maturoval na strojní průmyslovce. Pak jsem nastoupil u americké
olejářské firmy Vacuum Oil Company. Měli generální ředitelství ve Spálené ulici. Za války jsem
pracoval v Deutschebund Verkehrsgesellschaft,
to byla nucená správa zemědělských usedlostí.
Po válce jsem chvíli působil v pohraničí
v Rumburku, ale brzy jsem se vrátil do Prahy a
nastoupil jsem do firmy svého táty. On měl výhradní zastoupení velkých grafických závodů.
Za komunistů mě nevzali na vysokou školu
Eduard Vodička
(*1920)
Pan Vodička mě přijal ve svém bytě – v rohovém domě Na Struze 1 na Masarykově nábřeží. Dům se secesními kachlíky na mě dýchnul atmosférou první republiky. Pan Vodička
byl ale velice čiperný a o všechno se živě zajímal. I když se narodil už v roce 1920.
Ano, narodil jsem se v lednu 1920 v domě
na rohu ulice Na bojišti a Sokolské, tam, kde
je dneska Lékařský dům. Nějakou dobu jsme
bydleli i žili mimo Prahu, v Radošovicích a pak
v Říčanech. V roce 1925 jsme se přistěhovali
do ulice V Jirchářích. Pak jsme bydleli nějaký
čas na Žižkově, kousek nad Ohradou, když se
stavěl nový Žižkov. Pak jsme se přestěhovali
Tiskárnu Melantrich znárodnilo v roce 1951
Rudé právo. Mě pak nevzali na vysokou školu.
Dva roky jsem byl bez zaměstnání, na pracovním úřadě mi nabízeli pouze podřadná zaměstnání. Na doporučení jedné paní jsem
nastoupil v Kovotechně. Tam jsem byl 7 let.
Odtamtud jsem se dostal na Ministerstvo
strojírenství, kde jsem dělal vedoucího správy výzkumných ústavů.
Pak přišla normalizace
V roce 1971 vyhodili z Ministerstva všechny bezpartijní. Já nastoupil do plzeňské Škodovky, která měla ve Spálené ulici speciální
oddělení, které připravovalo stavby velkoelektráren. Nastoupil jsem jako kompletátor, šel
jsem na Slovensko do Novák, kde se stavěly
první dva 110 MGW bloky. Do Prahy jsem
dojížděl, protože rodina zůstala tady.
Ředitelem v Bengálsku
Měl jsem převzít stavbu v Jaslovských Bohunicích. To jsem nechtěl, protože to byla jaderná elektrárna – a já si tehdy v padesáti letech myslel, že už se nebudu učit nový obor.
Tak mi ředitel nabídnul, abych šel do Západního Bengálska v Indii. Tam jsem pět a půl
roku řídil výstavbu elektrárny s dvěma padesátimegawattovými bloky.
Odchod do důchodu
Do důchodu jsem šel v roce 1983. Do Škodovky tehdy přišel člověk na místo obchodního náměstka, který byl předtím právníkem
v nějaké malé pilníkárně v Podbabě. Vůbec
tomu nerozuměl. Po roce se stal ředitelem. Já
jsem plánoval generální opravy elektráren od
100 MGW výše. Toho člověka vůbec nezajímalo, co kdo dělá, jenom stál ráno u píchaček
a sledoval, jak kdo a v kolik přichází do práce.
Dostal jsem se s ním do konfliktu kvůli
dlouhodobému plánování generálních oprav,
připravil jsem rozpočet na 43 lidí, on mi řekl,
že jsem se zbláznil, že to musí dělat maximálně 7 lidí. Tak jsem se sbalil a šel do penze.
V třiašedesáti letech.
Členem ODS od roku 1991
V roce 1991 jsem vstoupil do ODS na Praze 1. V letech 1994 – 1998 jsem také byl v zastupitelstvu Městské části Prahy 1. Dneska pořád
ještě chodím na schůze sdružení č. 9 svatý Vojtěch, pořád se zajímám o to, co se děje. Jsem ale
hrozně otrávený, protože to, co se te děje
v politickém životě je hrozné. Vezměte si jenom
ty Věci veřejné, to je hrůza. Všichni, co tam jsou
nahoře, si chtějí co nejvíc nahrabat, šli do politiky jen proto, aby na tom co nejvíc vydělali.
Ivan Bednář
Hodlá Rada dodržovat termíny, které si sama stanoví?
Je pozoruhodné, jak se situace kolem neoprávněně obnoveného pronájmu krámku v ulici Karolíny Světlé č. 35, o kterém jsme vás
již dříve informovali, komplikuje.
Minulá Rada MČ P 1 nájem vypověděla vzhledem k tomu, že
podnikatel nájemní smlouvu hrubě porušil změnou nabízeného sortimentu. Místo potravin prodával zákazníkům především alkoholické nápoje, zejména lihoviny.
Stížnosti okolních obyvatel se vršily, a tak Rada MČ P 1 pod
vedením ODS rychle zareagovala a nájemní smlouvu 19. 10. 2010
vypověděla.
Co vedlo současné vedení radnice Prahy 1 k obnovení nájmu dne
4. 1. 2011, se můžeme jenom domýšlet?!? Zájem občanů těžko.
Zvláště to zaráží u Věcí veřejných, které se v minulém období tak
často zaklínaly obranou zájmů občanů, te ale zarytě mlčí!
Po opětovné interpelaci zastupitele M. Valenty (ODS) přijalo
8. 3. 2011 Zastupitelstvo usnesení, které ukládalo zástupci starosty
10
T. Macháčkovi, aby pronájem nebytových prostor prověřil. Termín
byl stanoven do 29. 3. 2011.
Vzhledem k tomu, že zastupitelé nedostali žádnou informaci o
tom, jak dopadly výsledky prověření pronájmu, navrhl na Zastupitelstvu 31. 3. 2011 M. Valenta, aby byl program jednání doplněn o
projednání skončení pronájmu tohoto krámku, nebo se sortiment
nijak nezměnil a stížnosti občanů dále pokračují.
Rozšíření programu jednání o tento bod nebylo hlasy koalice
TOP 09, ČSSD a VV přijato.
Co, anebo kdo, drží ochrannou ruku nad krámkem, který prokazatelně provozuje podnikatel v rozporu s uzavřenou nájemní smlouvou? Proč neslyší současná rada na stížnosti občanů této lokality,
kterým provoz krámku přináší evidentní problémy?
Postavení občanů Prahy 1 by se dalo charakterizovat úryvkem z
jedné písničky nestora legendárního Olympicu Petra Jandy: „pořád
se jenom ptáš, ale odpovědi, té se nedočkáš.“
(mv)
Jednička
č. 4 – 2011
XV. Grand Prix na Markétě
žel“, sportem číslo jedna a v návštěvnosti bohatě překonává například i fotbal. V poslední
době má tento sport velkou podporu i v Rusku
a tradiční motoristickou velmocí je i Německo.
Kdy a kde se jede Velká cena České republiky?
I letos se jede naše Grand Prix na stadionu
Markéta, který prošel v uplynulých letech velkou rekonstrukcí a modernizací. Co do velikosti patří v seriálu mezi menší až střední stadiony, ale co do exteriéru a interiéru patří mezi
špičku v Evropě a prakticky i ve světě. Závod se
uskuteční v sobotu 28. května 2011, start je
v 19 hodin a převážná část závodu se jede při
umělém osvětlení. Právě večerní závody jsou
na Markétě velmi zajímavé, protože tak vynikne impozantní krása Prahy a tyto televizní záběry ve světě pak propagují celou sérii Grand
Prix. Vlastnímu závodu předchází bohatý doprovodný program.
JUDr. Petr Ondrašík
(*1951) je bývalý mezinárodní závodník
na ploché dráze. Třikrát jel světové finále
Grand Prix ve Wembley. Dnes je sportovním ředitelem Velké ceny ČR – Grand Prix
na ploché dráze v Praze.
Letos již popatnácté přivítá na stadionu
Markéta nejlepší světové plochodrážní jezdce
sportovní ředitel 2011 FIM Mitas Czech Republic Speedway Grand Prix JUDr. Petr Ondrašík.
Vrame se několik desítek let zpátky. Co vám
tenkrát říkal termín Grand Prix ?
V té době prakticky nic, protože tenkrát se
jezdilo o titul mistra světa jednorázově. O všem
rozhodoval jeden závod. Účast ve finále si však
musel každý jezdec vyjet v celé řadě kvalifikací.
Vlastní, rozhodující závod však měl neopakovatelnou atmosféru a někdy se také stalo, že
vyhrál ten, kdo měl větší štěstí. Já sám jsem jel
finále třikrát a vždy jsem skončil v druhé polovině ze šestnácti startujících. Na ten pocit, který
jsem prožil, když jsem vjel na start první jízdy
před vyprodaným fotbalovým stadionem ve
Wembley, však nikdy nezapomenu.
Co vám říká výše uvedený termín nyní?
Že je to seriál jedenácti závodů, Grand Prix,
pořádaných v tradičních zemích s největším
počtem motoristických příznivců. Mistrem světa na ploché dráze se stane ten, kdo z těchto
jedenácti závodů získá nejvíce bodů. Je to jakási obdoba Formule 1. Proto také do Prahy,
která letos pořádá třetí závod seriálu, přijede
patnáct nejlepších závodníků z celého světa.
Šestnáctý závodník je vždy domácí borec, který
je nasazován na takzvanou „divokou kartu“.
Co si máme představit pod pojmem „tradiční země“?
V tomto případě, že jde o kolébku tohoto
sportu Anglii, dále se tam řadí Dánsko, Švédsko a hlavně Polsko, kde je plochá dráha, „žu-
Jakou tradici má naše Grand Prix?
Letos se Grand Prix pojede v Praze již popatnácté, čímž se Praha udržuje na pomyslném prvním místě mezi organizátory, protože
nikde jinde se tolikrát na jednom místě Grand
Prix ještě nejela. Pro Prahu je to velká pocta a
uznání od mezinárodní federace FIM a promotéra seriálu, anglické společnosti BSI. Dlouholetou tradici má i přátelské přijetí přestavitelů FIM a dalších vlivných funkcionářů motoristického sportu na pražském magistrátu, což
bylo v počátcích seriálu vzorem i pro další představitele pořadatelských měst Grand Prix. Při
této příležitosti je třeba si uvědomit, že Grand
Prix je jediným pravidelným sportovním kláním na úrovni mistrovství světa v hlavním
městě a po Velké ceně silničních motocyklů
v Brně je druhou největší motoristickou událostí v celé České republice.
Jaká je návštěvnost pražské Grand Prix?
Návštěvnost sportovních podniků, těch
které se nekonají v kryté hale, je vždy odvozena od počasí. Přesto téměř vždy je stadion na
Markétě zcela zaplněn. Před rekonstrukcí stadionu, kdy byla na stadionu i místa k stání, to
bylo kolem 13 000 diváků. Po snížení kapacity je to téměř 10 000 diváků, z čehož zahraniční návštěvníci tvoří více 60%. A většina
z nich se do Prahy ráda vrací i s rodinnými
příslušníky a realizují u nás rodinnou dovolenou. Nejvíce návštěvníků přijíždí z Dánska,
Švédska, Německa a nově i z Ruska. Tradičními návštěvníky jsou diváci z Polska.
Čím si vysvětlujete oblibu naší Grand Prix?
Jsou to ve stručnosti tři důvody. V první
řadě je to důvod sportovní. Praha má moderní stadion, kde jsou všechna místa pouze
k sezení, a pořádání závodů na ploché dráze
má v hlavním městě dlouholetou tradici. Další
předností naší Grand Prix je to, že Praha patří
mezi nejkrásnější města světa, a proto někteří
návštěvníci spojují návštěvu závodů s pozná-
Velká cena České republiky –
Grand Prix
bude odstartována na stadionu Markéta
už popatnácté a Praha je tak jediným městem, kde se toto setkání plochodrážních es
koná každoročně v novodobé historii seriálu. Jednotlivé velké ceny mají vysokou
sportovní a společenskou úroveň a stávají se prestižní záležitostí pořadatelských
měst. Každoročně přijíždí na tento závod
přes 5.000 zahraničních fanoušků, kteří
se rádi do Prahy vracejí. Nejpočetnější divácká obec je vždy z Polska, kde je plochá
dráha sportem populárnějším než fotbal.
ním tohoto města. A podstatným argumentem je i to, že naše hlavní město je tradičním
kulturním, společenským a politickým centrem Střední Evropy.
V jakém vztahu je pražská Grand Prix se Zlatou přilbou v Pardubicích?
Organizačně v žádném. Zlatou přilbu pořádá místní autoklub za velmi vydatného, hlavně finančního, přispění města Pardubice. Tento závod má u českých diváků velkou tradici,
ale sportovně je lze těžko srovnávat. V Praze
se jede závod mistrovství světa, což znamená,
že přijedou všechna největší světová esa. Do
Pardubic přijedou někteří z nich, ale v omezeném počtu, protože získat peníze na startovné těchto borců je pro našeho organizátora
neobyčejně náročné. Čímž nechceme snižovat organizátorskou práci našich pardubických
kolegů, ale realita je taková.
Jaký je zájem světových a našich médií o
Grand Prix?
V zahraničí je doslova obrovský. Celý seriál Grand Prix přináší na 125 televizních společností, které umožňují sledovat tyto závody
divákům v 23 zemích světa. Přičemž polovina
jde přímým přenosem. Pražský závod, včetně
tradičního představení města, je reprizován
prakticky po celý rok, obzvláště koncem roku,
kdy je nabídka motoristických akcí ve světě
chudší. V Praze se tradičně akreditují doslova
stovky novinářů a pořadatelé musejí mezi nimi
vybírat, protože maximální kapacita tiskového střediska je 150 míst. V Praze mají své zástupce i rozhlasové stanice. Celý závod pochopitelně přenáší a několikrát i reprizuje i Česká
televize.
/šek/
11
Jednička
č. 4 – 2011
Jarní úklid
Malostranská beseda
Program – květen
Začalo jarní kolo komplexního úklidu
komunikací.
Vzhledem k tomu, že tato zima byla extrémně náročná na posyp komunikací, leží
na ulicích tuny kameniva a samozřejmě i
prachových částic. Je zřejmé, že úklid bude
po takové zimě a době, která uplynula od
posledního čištění, více než náročný.
Navíc se roztrhl pytel s články uklidňujícími řidiče, že se jim v podstatě nic nestane, když budou ignorovat dopravní značení a před úklidem nepřeparkují.
„Očekával jsem, že Rada výrazně zasáhne do probíhající diskuze, vzhledem k tomu,
že komplexní úklidy jsou jednou z jejích
programových priorit,“ obrátil se na starostu Oldřicha Lomeckého na jednání Zastupitelstva zastupitel Filip Dvořák (ODS).
„Je zřejmé, že ulice se jednodušeji a efektivněji uklidí, když na nich nebudou stát
žádná auta. Nevím, jak bude radnice situaci řešit, když se podle nové vyhlášky nesmějí odtahovat ani auta bez parkovacích
karet. Vozidla dostanou pouze upozornění s žádostí o přeparkování. Pokud neuposlechnou, hrozí jim pouze pokuta, auto ale
odtaženo být nesmí. Ze zkušeností z roku
2010 je jednoznačné, že téměř 70 procent
při úklidu odtažených vozidel nemělo modrou parkovací kartu,“ řekl poté Dvořák Jedničce.
Z dlouhodobých měření vyplývá, že
území centra Prahy patří k nejzaprášenějším částem Prahy, a lékařské studie potvrdily, že prach je obrovskou zátěží pro lidský
organizmus, způsobuje alergie a rakovinu.
Důkladný úklid, při kterém zmizí ty tuny
prachu, je tedy v zájmu všech, kteří v Praze 1 bydlí.
1. 5. neděle
2. 5.
3. 5.
4. 5.
5. 5.
6. 5.
7. 5.
8. 5.
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
9. 5.
10 .5.
11. 5.
12. 5.
13. 5.
14. 5.
15. 5.
16. 5.
17. 5.
18. 5.
19. 5.
20. 5.
21. 5.
22. 5.
23. 5.
24. 5.
25. 5.
26. 5.
27. 5.
28. 5.
29. 5.
30. 5.
31. 5.
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
pondělí
úterý
Dětské divadlo: Divadélko Romaneto –
Pejsek a kočička jdou na koncert
Pvní Máj v Malostranské besedě: Víko, Šoltanka a Sky Band
Zuzana Michnová, Oskar Petr a Petr Kalandra Memory Band
Zuzana Michnová, Oskar Petr a Petr Kalandra Memory Band
Zdeněk Podhůrský & Underhill
Takin’ off
Krausberry
Daryl Green / host: East Park
Ultra Minimal Ballet: Jesssie a Morgiana
Karin Wright (NOR)
AG Flek
Žalman & Spol.
Keks
November2nd / hosté: Vladimír Mišík a Steve Walsh
Půlnoční Marie – Křest CD!
1st Choice (CZ) a Gonzo (CH)
Barování se Sandrou Novákovou
Hop Trop
Blues Session Našrot
Lili Marlene
Eggnoise
Freewalkers
Phil Shoenfelt & Southern Cross
His Angels
Štěpán Smetáček – Křest DESKY!
Ivan Hlas Trio
Potlach: Pacifik / host: Radek Tomášek a Franta Zikmund
Fringe festival Praha 2011 – ZADÁNO
Fringe festival Praha 2011
Fringe festival Praha 2011
Fringe festival Praha 2011
Jablkoň
Olympik Retro III.: Jedeme, jedeme
15:00
20:00
20:30
20:30
20:30
20:30
20:30
20:30
15:00
20:00
20:30
20:30
20:30
20:30
20:30
20:30
20:00
20:30
20:30
20:30
20:30
20:30
20:30
20:00
20:30
20:30
20:30
–
17:45
17:45
14:00
20:30
20:30
Změna programu vyhrazena
Počkáme si, jak starosta Lomecký odpoví na otázky F. Dvořáka, týkající se jarního
úklidu.
Budou z modré zóny odtahovány aspoň automobily nerezidentů?
Pokusí se radnice (díky své databázi) s rezidenty navázat kontakt –
a v případě, že zapomenou odjet, je bude někdo osobně kontaktovat?
(fdv)
Anketa
Jak jste spokojeni s jarním úklidem?
Karel Nováček – To jsou takové ty hurá akce. Uklízet by se přece mělo celý rok. A
hlavně by se mělo udělat něco s těmi kuřáky. V kanceláři kouřit nesmějí, tak stojí na
ulici a házejí vajgly na chodník.
Josef Sláma – Všichni si pamatujeme, jak se uklízelo za Dvořáka. Denně to kontroloval. Zajímá mě, jestli někdy na ulici uvidíme nového starostu.
Petr Havel – S těma autama je to pěknej bordel. Jak se má uklidit, když jsou na ulici
zaparkovaný auta a nemůžete je odtáhnout?
Hana Smrčková – Já uklízím doma. Před Velikonocemi umeju okna a vysmejčím celý
byt. Jsem zvědavá, jestli to někdo udělá taky venku.
Vydavatel: Občanská demokratická strana, Oblastní sdružení Praha 1, Haštalská 730/22, 110 00 Praha 1, IČO: 16192656, DIČ: CZ16192656.
Fotografie: Archiv časopisu Jednička a jeho spolupracovníci, E-mail: [email protected], EV. číslo MK ČR E 11785. Zdarma | Náklad: 30 000 výtisků
Nevyžádané příspěvky nevracíme. Pokud dojde k otištění zaslaného příspěvku nebo fotografie, nevzniká autorovi nárok na honorář.