Iracionalismus

IRACIONALISMUS
CHARAKTERISTIKA
„iracionalis“ - nerozumový; podstatu
skutečnosti lze pochopit jedině citem, vůlí,
intuicí, vírou
 skepse vůči rozumu, zdůraznění jiných cest
pochopení světa než rozumových
 dvě formy iracionalismu:

agnosticismus = svět nelze poznat
 gnosticismus = svět lze poznat, ale ne rozumem, tj.
extatické poznání, víra, rozšířené vědomí, empatie
(vcítění), intuice

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788 - 1860)


německý filozof, vycházel z Kanta a Platóna +
východní myšlení
1819 - píše své nejslavnější dílo - Svět jako vůle a
představa
SVĚT JAKO PŘEDSTAVA


nepoznáváme pravou podstatu věcí, ale jen jak se
nám jeví - jevové formy
viditelný svět je jen zdání, avšak my do něj
můžeme vstoupit a to prostřednictvím vůle
(tento postoj zdůrazňující vůli se nazývá
voluntarismus)
VŮLE K ŽIVOTU



je garancí života a také jako pud sebezáchovy
(abychom se nezničili našimi touhami)
vůle je nekonečná, ale její naplnění je omezené tak z ní pramení utrpení a bída pro člověka
(člověk strádá z nouze, nudy, osamění, válek…)
východiskem - potlačit tuto vůli k životu - ve
smyslu zklidnění
DVĚ CESTY:


cesta umění = osvobodit se od vůle (žádostivosti),
vnímat jen dílo, skutečnost nezávisle na
příčinách, rozumu
cesta mravní askeze = absolutní potlačení vůle,
individuální - poznání z nitra
SÖREN KIERKEGAARD (1813 - 1855)

dánský filozof

svá díla vydává 25 let na vlastní náklady
Strach a chvění
 Pocit úzkosti
 Buď a nebo

CHARAKTERISTIKA FILOSOFIE
pro člověka jsou důležité ty pravdy, které přijme
za své, tzn. existuje subjektivní pravda  „obecné“ problémy člověka mají vždy povahu praktických konkrétních otázek


jde o existenciální problémy člověka
 esence
 existence



existence je vymezena - subjektivitou, niterností,
volbou
základní životní otázka je „Jak budu volit?“
naše volba bývá také doprovázená strachem nebo
úzkostí
strach (Furcht) = z něčeho konkrétního, většinou
zmizí rozpoznáním příčin (které v nás strach
vyvolaly)
 úzkost (Angst) = nemusí mít konkrétní příčinu, je
pozvolná a dlouhodobá; vypovídá o celkovém
zabarvení naší existence k životu (strach ze smrti)

FRIEDRICH NIETZSCHE (1844 - 1900)
německý filozof
 „filosof s kladivem“


dílo:
Ejhle člověk (Ecce homo)
 Tak pravil Zarathustra (Also sprach
Zarathustra)

ŘECKÁ KULTURA

dva protikladné živly (kulty):
appolinský kult = v něm se soustřeďuje vše krásné,
harmonické - je nesvobodný, nepravý
 dionýský kult = ten je nám vlastní, je nespoutaný pudy, boj, agresivita - přežít mohou jen ti silní


antika - napětí - tonos
KŘESŤANSTVÍ

na křesťanství mu zejména vadí pojem viny,
která potlačuje naši přirozenost
kritika myšlenky věčnosti a křesťanského soucitu
s jiným člověkem - soucit nás oslabuje a ponižuje
toho druhého, protože ho stavím do pozice
slabého
 křesťanská morálka podle něj podporuje stádní
sklony, popírá lidskou diferenciaci

NIHILISMUS
moderní doba - základní zkušeností člověka
moderní doby je, že „Bůh je mrtev“ (Gott ist tot)
- člověk je sám, opuštěn, zažívá pocit
„nihilismu“ = nicoty
 o východisku z nicoty, nihilismu vypráví právě
dílo Tak pravil Zarathustra - přichází
k lidem, aby jim hlásal „nadčlověka“
(Übermensch) - nová naděje pro člověka
 „nadčlověk“ - není pouze jeden člověk, ale celá
generace lidí; nadčlověka nikdy neopustíme,
protože jsme si ho sami vytvořili, proto ho
budeme vždy milovat (Boha jsme opustili, protože
jsme ho nemilovali)

PŘEDJÍMÁNÍ PRO EXISTENCIALISMUS
všichni tři filozofové dali základní myšlenky pro
vznik pozdějšího směru existencialismu
 Schopenhauer - vůle k životu, člověk žije v nicotě
(odkázán sám na sebe), zažíváme úzkost a
utrpení, smyslem je hledat cesty z utrpení,
celkově pesimisticky laděná filozofie
 Kierkegaard - obrat k člověku, rozlišení esence a
existence, existenciální (životní) volby
 Nietzsche - motiv nihilismu - nicoty

BIBLIOGRAFIE

[online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z:
http://skorda.wz.cz/obv/obv16a.doc.




STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. 2. rozš. vyd. Překlad
Petr Rezek. Praha: Zvon, 1992, 559 s. ISBN 80-711-3058-3.
ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. 2. vyd. Praha: Stát.
pedagog. nakl., 1991, 304 s. ISBN 80-042-6038-1.
Základy společenských věd: pro učitele učitelů - studenty
pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky. 1. vyd.
Praha: Eurolex Bohemia, 851 s. ISBN 80-864-3266-1.
FUERST, Maria. Základy společenských věd: pro učitele učitelů studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky.
1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 1994, 851 s. ISBN 80-716-8161-X.
jméno autora
Petra Quirenzová
název projektu
Základy společenských věd
číslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0158
číslo šablony
III/2 Inovace výuky pomocí ICT
předmět/ třída (ročník)
Filozofie/oktáva
pořadové číslo DUM
19
datum
26.3.2013
název DUM
Iracionalismus
Výuková prezentace popisující filozofii
období iracionalismu. Určeno pro frontální
výuku s celou třídou. Vhodné pro vyšší
gymnázium.
metodická poznámka k využití