Každý, kdo věří ve mne, i kdyby zemř

OBSAH:
* schůzka ODV
s biblickou úvahou
* Stezka písmáků
* ohlasy na X. VS Junáka
* vánoční hra v příloze
* Betlémské světlo
* příběhy a legenda
* poezie a knihovnička
* čtení na pokračování
* informace a zprávy
_____________________________________________________________________________________
Každý, kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít.
A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře na věky.
(J 11, 25-26)
Listopadový začátek patří v křesťanském prostředí zvlášť intenzivní připomínce těch, kteří nás předešli
na věčnost. Nelze si ovšem nevšimnout, že z onoho otevřeného a přes všechnu bolest i nadějného postoje
ke skutečnosti konečnosti lidského pozemského života jsme i my, křesťané v posledních dvou staletích
hodně slevili.
Už před sto lety se Tomáš Garrigue Masaryk zamýšlel nad tím, proč se ze smrti stává téma, kolem kte­
rého se trapně přešlapuje, kterému se ve slušné společnosti všichni vyhnou velkým obloukem, kterému
neumíme čelit s onou důvěryplnou otevřeností, která charakterizovala století minulá. Od té doby se
všechno temné, zamlžené a dusivé spojené se smrtí ještě více zatemnilo. Jistě k tomu přispělo i to, že 20.
století mnohonásobně doby minulé předčilo svými hrůzami, při kterých v jedné sekundě umírali lidé po
tisících. Vynalézavost v tom, jak druhé lidi připravit o život – ostatně obohacená před několika týdny te­
roristickými útoky na americké mrakodrapy – je vskutku strašlivá. Také svůj díl tu sehrává ono období, na
jehož tíži poukazoval Jiří Wolker: umírání. Období bolesti a bezmocnosti. Odkázanosti na druhé a ztráty
mnohého z toho, na čem jsme si zakládali a od toho odvozovali svou důstojnost. Právě tady lze spolehlivě
hledat důvody, pro které se stále silněji ozývají hlasy ve prospěch eutanázie.
Ovšem kořeny naší malé schopnosti přiměřeně křesťansky čelit tíživé skutečnosti smrti musí být hlou­
běji. To je vidět z toho, že tím hlavním problémem není pro většinu lidí jejich vlastní smrt (na tu buď ne­
myslí, nebo si myslí, že na ní mají vždycky dost času). Tím nejtěžším je smrt milovaných lidí. Ve sku­
tečnosti je to intenzivně se vtírající pocit, že jejich smrtí je ztrácíme navždycky.
Udržet si navzdory tomu naději, že to není navždycky a zůstat věrný, i když se už nemůžu opřít rameno
milovaného ani stisknout jeho dlaň, přečíst z jeho očí příslib další společné cesty – to je vskutku nesmírně
těžké. Laciná kázání o věčném životě tu většinou působí jako sůl do otevřené rány. Přes dvacet let se
mám možnost velmi zblízka účastnit takového svědectví věrnosti, tvrdě den po dni osvědčované a znovu
a znovu vybojovávané. Je to i svědectví o Boží pomoci, která tuto věrnost nese.
Ve skutečnosti je tedy naše schopnost čelit přiměřeně křesťansky smrti dána především naší schopností
nést bolest z odloučení. V menší či větší míře ji zažíváme v každém loučení. V něm je kladen nárok na
naši věrnost, která nezapomíná, i když je milovaný vzdálený, i na naši trpělivost, díky které v čekání na
návrat dokážeme vytrvat.
A jak tohle všechno souvisí s naší skautskou stezkou? Pokud po ní jdeme poctivě, pak věrnost s trpě­
livostí jsou naše dvě nezbytné opory. A nemusí jít rovnou o Tři orlí péra. Vám, sestry a bratři, „spoluve­
doucí“ to přece nemusím vykládat: výchova – to je hlavně věrnost a trpělivost. Dokonce i vůči sobě
samým.
Edy
1
Na svém listopadovém setkání odbor duchovní výchovy jednal mimo jiné
především o :
stavu soutěže Stezky písmáků před závěrečným 2. kolem – viz též
další text tohoto čísla NDS od této strany; zajištění 2. republi­
kového kola se 17. listopadu zúčastní za odbor DV Hanka Bouzková,
Dawy, Edy, Kamzík, Karbouz;
- přípravě biblického semináře pro rok 2002 – Marek Bárta předpokládá
jeho konání v květnových dnech; podrobnosti budou sdělovány prů­
běžně;
- další budoucnosti ODV - Edy navrhl, aby byl o vedení odboru požádán
současný místonáčelník br. Balů – Hugo Jiří Zikmund, s čímž přítomní
souhlasili
____________________________________________________________________________________
-
STEZKA PÍSMÁKŮ
2. ročník soutěže ve znalosti Bible
ve věku do 16 let, který se
letos konal s podporou Ministerstva kultury ČR:
- v 1. kole se přihlásilo něco málo přes 400 zájemců,
z nichž však něco málo přes 90 svá řešení z různých důvodů nezaslalo.
Původně přihlášených soutěžících týmů bylo přes 130,
kromě toho soutěžilo v 1. kole téměř 30 jednotlivců !
Druhé kolo – s osobní účastí – s e k o n a l o 1 7 . l i s t o p a d u 2 0 0 1 v e s b o r u Č C E
v P r a z e – N u s l í c h , n e d a l e k o s t a n i c e m e t r a „ Vy š e h r a d “ .
MLADŠÍ KATEGORIE ve věku do 12 let včetně soutěžila v týmech o 2 až 4 členech
(4 evangelia, 3 epištoly Janovy a kniha Genesis),
STARŠÍ KATEGORIE = od 13 do 16 let včetně soutěžila v týmech o 2 členech
(4 evangelia, 3 epištoly Janovy a knihy Genesis a Exodus).
Výsledky přineseme v prosincovém čísle Na dobré stopě.
Pro případ dalších dotazů uvádíme telefon redakce NDS: 02/81865223.
Další z těch, kdo na řádný průběh 1. kola
soutěže dohlíželi, redakci napsali a my
z jejich dopisů vyjímáme:
mulaci otázek i variant odpovědí. A také, je-li
možno, aby tomu rozuměli ti menší.
Díky, Honza Ejem, Vamberk
**********
…Omlouváme se za malé zpoždění. Bylo
způsobeno především tím, že jsme měli nějaké
domácí komplikace způsobené v kombinaci
s tím, že podle přílohy našeho časopisu „Advent“
*/ mladší kategorie dětí měla mít Genesis a
evangelia, zatímco 1. list Janův je uveden pouze
pro starší kategorii a k našemu překvapení přišly
otázky z něho i pro malé děti. Takže jsme museli
nejdříve dohánět. Díky za pochopení.
P.S. Dovolím si poznámku k otázce 7 z Gene­
sis: je pravda, že v biblickém textu je odpověď
a), ale půjdeme-li k primární příčině, nelze nevy­
brat b), z níž vyplývá a) i c) – já osobně bych za­
škrtl všechny 3 odpovědi. Nepíšu to proto, abych
„machroval“, ale abych poprosil o přesnější for­
**********
…Když jsem prohlédla došlé listy k soutěži,
tak jsem litovala, že jsem vnuky přiměla k přihlá­
šení se. Některé otázky jsem sama četla něko­
likrát, abych poznala, co je myšleno. Připadají mi
otrocky přeložené z jiného jazyka.
Otázku 10 z epištol Janových jsem sama ne­
vyřešila. Musela jsem je upozornit, aby si dali
pozor při čtení délek epištol. Nevím, kdo ze
čtenářů Bible počítá verše kapitol.
Jinak je vaše služba velice užitečná. Prospěla
vnukům i mně. Přeji požehnání v této potřebné
práci s mladými. Kéž naše děti nejsou jen čtená­
ři, ale i činitelé Božího slova.
S pozdravem Věra Pospíchalová, Tábor
**********
2
…Měl bych připomínku k otázce č. 9
z evangelií. 15. kapitola Lukášova evangelia za­
číná slovy: „Do jeho blízkosti přicházeli samí
celníci a hříšníci“ (tedy ti, „kteří vedli nemravný
život“), druhý verš pokračuje: „Farizeové a záko­
níci“ (a mezi nimi byla asi řada těch, „kteří si
mysleli, že jsou spravedliví“). Následují tři podo­
benství, třetí je o marnotratném synovi. Ze sou­
vislostí vyplývá, že mezi posluchači byly obě
skupiny, správné by tedy byly odpovědi a) i c).
Cituji z ekumenického překladu.
Gramaticky je správnější odpověď a), protože
farizeové a zákoníci jsou uvedeni na druhém
místě a pak následuje „pověděl jim …“ Obsahově
je správnější odpověď c), protože hříšníci při­
cházeli, aby ho slyšeli, tedy chtěli ho slyšet.
Právě ti, kteří si jsou vědomi svých hříchů, po­
třebují slyšet ujištění o Božím milosrdenství.
Ať už tak či onak, děkuji za uspořádání soutě­
že. I když naši kluci moc neuspěli, budu rád,
když se budeme moci zúčastnit příště zas.
Zdraví Jiří Rejlek, Jičín
_______________________________________
Poznámka: */jedná se o časopis „Pathfinder, vy­
dávaný pro klub téhož jména – pozn. red. Tyto reakce – stejně jako ty, které jsme uve­
řejnili v čísle NSDS 101, svědčí o velkém na­
sazení jak soutěžících, tak dospělých, kteří
s dětmi soutěž připravovali a na její řádný prů­
běh dohlíželi. Právě to nás těšilo již vloni a potě­
šilo nás to opět i letos!
Tvůrci otázek se jistě pokusí napříště ještě
lépe vyvarovat nejasností a poučí se z těchto
připomínek a doporučení.
Kamzík
OHLASY NA X. VALNÝ SNĚM JUNÁKA
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Celý „maraton“ X. valného sněmu Junáka
je dosti dost široce komentován na skautských webových stránkách
na internetu a vyjdou k němu jistě články ve Skautingu. Nicméně bude
dobře podat zprávu také z pohledu témat, které zajímají čtenáře NDS.
Ve zvoleném náčelnictvu Junáka, jehož průměrný věk je zhruba 35
let, chybí jedna členka dívčího náčelnictva (nebyl dostatek kandidátek).
Zvolení br. Hugo Jiřího Zikmunda, člena řádu Premonstrátů na
Strahově v Praze, za místonáčelníka jistě přiměřeně odráží podíl ak­
tivních křesťanů na dění v Junáku a jeho činnosti. Pro čtenáře NDS s br.
místonáčelníkem připravujeme rozhovor.
V souvislosti se složením delegátů sněmu bylo zajímavé nejen to, že přes 50% byli lidé mladší 35 let,
ale v sobotu večer se ukázalo, že se sněmu jako delegáti i jako hosté účastní významná část aktivních
křesťanů: na katolické mši (kterou celebroval ústřední rádce ŘKC br. biskup František Lobkowicz v ne­
dalekém kostele) se zúčastnilo asi 130 skautek a skautů, na ekumenické pobožnosti vedené br. Vladi­
slavem Jechem (ústředním duchovním rádcem za ČCE) a br. Jaroslavem Černým (rovněž z ČCE), bylo
v prostorách vyhrazených sněmu přítomno asi 30 účastníků sněmu - při této meditační pobožnosti
z Písma četla a zpěv přítomných vedla skupina R+R ze Vsetína.
-red.Také Slovenský skauting konal svůj X. sněm dne 20. října 2001 v Trenčíně
Z jeho usnesení vybíráme:
Sněm Slovenského skautingu podporuje šíření skautingu mezi rómskými dětmi a mladými lid­
mi a vyzývá náčelnictvo a všechny odpovědné nebo oslovené složky, aby této myšlence napomáhali.
X. skautský sněm doporučuje Náčelnictvu SLSK, aby si v situacích, kdy se oficiálně vyjadřuje
k otázkám týkajících se morálky a etiky, vyžádalo stanovisko duchovní rady SLSK.
Slovenský skauting se v duchu myšlenek zakladatele a ve smyslu svých tradic jasně hlásí
k ideji ochrany lidského života a s tím spojených práv od početí lidského jedince až po
jeho přirozenou smrt. Slovenský skauting jednoznačně podporuje hodnoty před­
stavované přirozenou a zdravou rodinou, vychovává k zdravým rodinným hodnotám a
jednoznačně odmítá všechny myšlenky a hnutí směřující ke zpochybňování o
ohrožování těchto hodnot.
3
TIP NA VÝPRAVU
Památník br. RNDr. Rudolfu Plajnerovi – Tátovi, jak
snad všichni vědí, postavili na území sv. Hostýna
v Hostýnských vrších z celostátní sbírky skautského
hnutí v ČR skauti z Holešova na Moravě. Jeho místo a
okolí jsou dobrou příležitostí k výpravě…
Bratr Táta Plajner se narodil 5. 4. 1901 v Prostějově.
V letech 1929 – 59 bydlel a vyučoval na reálném gym­
náziu v Holešově.
V roce 1939 byl jmenován náčelníkem Junáka, což
bylo potvrzeno volbou III. Valného sněmu až v roce
1968 – byl uznáván až do své smrti (23. 6. 1987).
Závěr svého života trávil v Lukách pod Medníkem, kde
napsal řadu knih z historie skautského hnutí v našich
zemích (část z nich je dosud v rukopise).
Autorem desky je br. Vladimír Pechar z Prahy, tuto fo­
tografii pořídil K. Schindler z Bystřice p. Hostýnem a
redakci ji poskytl vůdce střediska Junáka v Holešově..
-red.ten den ...“ zmizely z mého slovníku. Když se to
vyplatí, chci věci hned a chci je vidět, slyšet, vní­
mat a chci je dělat. Nejsem si celkem jistý, co by
dělala manželka mého přítele, kdyby věděla, že
tu už zítra nebude.
„Zítra“ - to je slůvko, které bereme až
příliš často na lehkou váhu. Myslím, že jeho
manželka by zavolala ještě své rodině a blízkým
přátelům. Možná by zavolala i dalším přátelům,
aby se s nimi udobřila, anebo se omluvila za spo­
ry. Myšlenka, že by ještě šla na večeři do čínské
restaurace, se mi velice zamlouvá, „čína“ byla
totiž její oblíbené jídlo. To jsou ty všechny malé
neuskutečněné věci,
které by mne velice
vzrušily, kdybych vě­
děl, že jsou moje dny
spočítány. Zner-vóz­
ňovalo
by
mne,
kdybych už neměl vi­
dět přátele, s nimiž
jsem se chtěl ještě
„jednoho dne“ po­
tkat. Znervózňovalo by mne, kdybych nenapsal
dopisy, které jsem chtěl „jednoho dne“ napsat.
Znervózňovalo by mne, kdybych neřekl dost
často své milované, jak ji mám rád. Nyní už ne­
promeškám nic. Nic, co může přinést radost a
úsměv do mého života, neodsouvám a ne­
Nechám to na potom….
Můj přítel otevřel zásuvku prádelníku své
manželky a vyndal z ní balíček zabalený do hed­
vábného papíru. Nebyl to ledajaký balíček, ale
balíček s dámským negližé. Odhodil papír a pro­
hlížel si hedvábí a krajku. „Toto jsem jí koupil,
když jsme byli poprvé v New Yorku. Od té doby
uběhlo asi 8 nebo 9 roků. Nikdy si to neoblékla.
Chtěla si To nechat na zvláštní příležitost. A teď,
myslím si, že přišel ten moment.“ Přiblížil se k
posteli a položil prádlo k ostatním věcem, které
chtěl poslat do pohřebního ústavu. Jeho žena
totiž právě umřela. Když se ke mně otočil, řekl:
„Neschovávej nic na zvláštní příležitosti, každý
den, který žiješ, je výjimečný.“
Stále musím myslet na jeho slova, neboť
změnila můj život. Dnes čtu daleko víc než před­
tím, a uklízím daleko míň. Sedím na své terase a
vychutnávám přírodu bez toho, abych si všímal
plevelu v zahradě. Trávím víc času s mojí rodi­
nou a s mými přáteli a méně času v práci. Po­
chopil jsem, že život je sbírka zkušeností, kterou
je třeba chránit. Od nynějška nic neschovávám.
Používám denně vzácné křišťálové skleničky.
Když se mi chce, obléknu si svoje nové sako,
když jdu nakupovat do supermarketu. I své oblí­
bené vůně používám vždy, když mám na to chuť,
nenechávám je na svátky. Věty jako: „Až přijde
4
schovávám na pozdější dobu. Říkám si, že každý
den je něco zvláštního ... Každý den, každá hodi­
na, každá minuta jsou něco výjimečného.
Až dostaneš tuto zprávu, tak ji pošli lidem,
které máš rád, a neříkej si, že to uděláš „jednoho
dne“, nebo to už možná neuděláš nikdy...
Zaslal br. Miroslav Pecka, instruktor Lesní školy
Jiráskovy oblasti.
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
I N F O R M A C E , Z P R Á V Y, P O Z D R AV Y
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
8. VÝROČÍ VZNIKU SAMOSTATNÉ ČSR
(předneseno na náměstí TGM dne 28. října 2001 br. Františkem Cigánkem - Albim)
Milé sestry, vážení bratři - dámy a pánové, milí přátelé,
dovolte mi, abych se za přerovské skautské hnutí připojil
ke svým předřečníkům - a při příležitosti slavnostní vzpo­
mínkové akce, věnované 83. výročí vzniku Československa přednesl několik vět svého mementa:
V probíhajícím údobí třetího milénia a ve světle dějin Ev­
ropy a světa uplynulého nukleárního století, se jubileum
československé svébytnosti a osamostatnění se českých a slo­
venských zemí z područí někdejší Rakousko-uherské říše jeví
již jen - byť jako velmi vzácná - perlička v rozbouřeném
moři historie dnešních dnů...
Lidský rod jakoby znovu a znovu (snad zákonitě) zapomněl
na strašlivé hrůzy obou světových válek - a bezhlavě se opět
řítí do nebezpečných vod válečné eskalace. Pod hesly různých
zaklínadel a -ismů vplouváme do 21. věku po narození Krista
- pomalu, ale jistě, do osidel mytologického boha Árese boha války ...
Přetechnizovaný svět jakoby již nevnímal varovných signálů
blížících se katastrof, jejichž pouhý zlomek zažili občané
Spojených států amerických dne 11. září tohoto roku při bar­
barském útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku a na
Pentagon ve Washingtonu.
A jakoby toho bylo málo, šíří se světem fantóm antraxu a
dalších mikrobiologických zbraní, tolik připodobňujících
Čapkovu Bílou nemoc.
Ze zavátých hrobů našich masarykovských legionářů z dálav
Zauralí, od italské Piavy i francouzského Arrasu - už jen
pianissimo zaznívají prosby k nebesům: "Pane, zabraň eskala­
ci terorismu na kterýchkoliv územích Modré planety Země, za­
chraň dnešní lidstvo, topící se ve vřavě nesmyslných "sva­
tých válek" - odstraň z jejich srdcí touhu po pomstě, nesná­
šenlivosti a revanši za spáchaná příkoří jedněch vůči
druhým, posilňuj jejich snahy pomáhat si navzájem - dle ma­
sarykovského "Ježíš, ne César!" - aby na světových kolbištích zavládl opravdový mír a
pokoj lidem dobré vůle! "
Celoživotní dílo TGM je prodchnuto touhou po sociálním smíru (viz jeho "Otázka so­
ciální", "Rusko a revoluce" aj.), ale i úsilím, aby každý lidský jedinec mohl dosáh­
nout vytouženého cíle - s v o b o d y s a m o s t a t n é h o rozhodování se v
obecných ž i v o t n í c h
s i t u a c í c h - samozřejmě však v mezích zákonných
norem a společenských regulí. Důsledky porušování těchto idejí a zásad jsou nám všem
vpravdě známé: K vedení a moci ve státě se dostávají usurpátoři a diktátorské režimy,
jak jsme je v minulých desetiletích několikrát zažili na vlastní kůži: nedostatečně
střežená demokracie dostala párkrát pořádně "za vyučenou", tak říkajíc "jaksepatří na
frak"!
K dnešním třiaosmdesátinám vzniku samostatné Československé republiky si toho buď­
me zvláště vědomi - a to i přesto, že jsme proti příp. agresi již preventivně zaští­
těni Severoatlantickým paktem o neútočení. Pravdou sice zůstává, že v současné době
existuje zcela jiná mezinárodně-politická situace, nežli tomu bylo před nástupem
éry Hitlerova nacismu a stalinského totalitního režimu v Evropě - řiďme se však
dlouhodobě vyzkoušeným skautským heslem
"B U Ď
P Ř I P R A V E N !" Uctíme tím
památku zakladatele samostatnosti ČSR - PREZIDENTA OSVOBODITELE - T O M Á Š E G.
M A S A R Y K A i jeho spolutvůrců - Dr. Edvarda BENEŠE a gen. Milana Rast.
ŠTEFÁNIKA.
5
Setkání vůdců kruhů
Ekumenické lesní školy
v Českém Těšíně
V doupěti ORLIÍHO HNÍZDA nás bratr
LIŠÁK informoval o všech letošních
úspěšných akcích "jejich světlušek". Po
oddechu jsme se jim "zvěčnili" v druži­
nové kronice a připravili se na před­
půlnoční anabázi - na cestu zpět - do
skautské základny. Celou turu jsme
(včetně ALBIho!) absolvovali bezproblé­
mově a dorazili kolem 24. hodiny do
cíle nočního pochodu. Po celodenních
toulkách nejvýchodnějším cípem České
republiky, dvojjazyčnou částí moravskopolského pomezí - jsme vyslechli z úst
bratra MERKURA několik vět organizační­
ho a duchovního charakteru, a nežli
jsme se odebrali "na kutě", rozloučili
jsme se - podruhé během víkendu přáním dobré noci v kruhu Gilwellském
...
O nedělním ránu (7/10) jsme se
společně zúčastnili sváteční bohoslužby
ve farním chrámu Páně sv. Václava. Po
mši svaté jsme si navzájem přislíbili,
že se opět uvidíme (dá-li Pán) na tra­
dičním semináři absolventů ELŠ v lednu
2002 u
salesiánů v Praze-Kobylisích a následně pak na dalším setkání vůdců
Kruhů ELŠ
na podzim příštího roku.
Upřesnění data i místa konání plánované
akce nám bude sděleno na uvedeném semi­
náři.
Na závěr letošního setkání jsme vřele
poděkovali našemu milému hostiteli bratru LIŠÁKOVI, jeho dceři a ostatním
organizátorům za vzornou přípravu a za­
jištění celé akce. Před startem k od­
jezdu do svých domovů jsme se rozlouči­
li "chlapským objetím" a po stiscích
levice vyrazili ze
slezských končin v
p ř e d - na západ
ČR ...
Organizační "tandem" bratří Miloše
Blažka - MERKURA-sen., Zdeňka VeseléhoSAMA
a Eduarda Jarnota-LIŠÁKA - rea­
lizoval ve dnech 5. až 7. října 2001 v
střediskové základně JUNÁKA v Českém
Těšíně
"Setkání
vůdců
Kruhů
ELŠ
2001"...
Během pátečního odpoledne (5/10) se
nás sjela desítka účastníků - od Plzně
až po nejvýchodnější výspu ČR u Jablun­
kovského
průsmyku,
abychom
až
do
pozdních
nočních
hodin
hodnotili
činnost zpravodajů DRJ a absolventů ELŠ
za uplynulé roční údobí a předjednali
program jednání na následující víkend.
V sobotu dopoledne nás bratr LIŠÁK
provedl
historickou
částí
polského
Cieszyna, navštívili jsme místní objekt
depozitáře a archiválií polských
Har­
cerů, v němž jsou uloženy historicky
cenné (muzeální) pamětihodnosti ZHP Hufiec
Cieszyn,
s
jejich
správci
navázali vřelé bratrské kontakty a na­
bídli jim návštěvu u skautských kolegů
a přátel v Čechách a na Moravě. Násle­
dovala prohlídka architektonicky inte­
resantních
staveb
města,
zvláště
církevního rázu,
vč. interiérů sa­
králních památek a dalších společenskokulturních objektů polského Těšína.
V odpoledních hodinách jsme se vě­
novali obdobnému poznáváni nejen histo­
rického jádra, ale také moderní výstav­
by Českého Těšína. Sobotní podvečer byl
v věnován
upřesnění koncepce návrhů,
které byli naši sněmovní delegáti při­
praveni předložit k projednání na X.
Valném sněmu JUNÁKA na Vsetíně. Porady
se zúčastnili činovníci místního skaut­
ského střediska a funkcionáři (ORJ Frý­
dek-Místek.
Po předsněmovní poradě a "večerní
krmi" následovalo absolvování "Nočního
pochodu zdejší 'Měsíční krajinou' s cí­
lem zvládnout výstup na ORLÍ HNÍZDO (v
němž se konávají pravidelné schůzky
místní družiny světlušek).
Zaznamenal pře­
rovský ALBI "Jižní­
ho Clondiku",
br. František
Cigánek.
_________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
K N I H O V N I Č K A
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Chtěla bych vám doporučit další knížku vydanou Portálem. Jsou to Příběhy z talmudu, které k vydání
připravil Rabi Bradley R. Bleefeld a Robert L. Shook. V podtitulu má „Legendy a učení staré židovské
tradice“. Cena je 197,-Kč.
Knížka obsahuje 101 příběh. Ty jsou rozděleny do tří větších celků – Cesta k moudrosti, Život v obci a
Naše smlouva s Bohem. Ke každému příběhu je připojen krátký komentář rabína.
Ukázka: „Zadní sedadlo“
Na shromáždění, na kterém se sešla celá obec, se rabíni usadili společně v první řadě.
Rabi Nachman ben Jicchak dorazil o několik minut později a posadil se v zadní části sálu.
6
Jeden z jeho kolegů ho tam zahlédl a zvolal: „Rabi Nachmane! Pojď sem dopředu a posaď se na přední
místo tady mezi námi. Tak učený muž jako ty by neměl sedět v zadní řadě.“
„Děkuji za pozvání,“ odvětil rabi Nachman. „I když by mi bylo ctí sedět s vámi, jsem spokojený tam,
kde jsem. Koneckonců, copak jsme se neučili, že místo nedělá čest člověku, ale člověk dělá čest místu?“
Když to dořekl, rabi Nachman se posadil a všichni, kdo tam byli, si připomněli, že jeho velikost spočívá
v jeho skromnosti.
/ Talmud, Taanit 7A/ Komentář rabína:
Člověk, který si zaslouží úctu, nemusí sedět na nějakém čestném místě: naopak právě
jeho přítomnost zvyšuje hodnotu místa, na němž sedí. Rabi Nachman nám také připomí­
ná, že člověk, který má dost sebeúcty, nemusí být vždy v záři reflektorů, ale cítí se dobře, i
když sedí v pozadí za ostatními.
Další knížka vydaná Portálem stojí za pozornost a dá se velice dobře využít při vý­
chově. Je to knížka Příběhy dervišů – Tradiční příběhy súfijských mistrů, které vydal Idries Shah. Stojí
209,-Kč.
Příběhy zahrnují období delší než 1000 let, od 7. do 20. století.
Ukázka: „Pes a osel“
Vesnickou ulicí šel člověk, který rozuměl zvířecím hlasům.
Uviděl osla, jenž právě zahýkal, a vedle něj štěkal pes, co mu síly stačily.
Když k nim přišel blíž, zachytil smysl jejich výměny názorů.
„Pořád mluvíš o trávě a o pastvinách, ale já čekám, co mi povíš o králících a kostech: nudíš mě,“ řekl
pes.
Muž se neudržel a namítl: „Ale přeci mezi tím existuje něco společného – seno má stejnou funkci jako
maso.“
Obě zvířata se na něj okamžitě otočila. Pes zuřivě štěkal, aby ho přehlušil, a osel ho dobře mířenou
ranou srazil zadní nohou k zemi, až ztratil vědomí.
A pak se zase vrátili ke své hádce.
Tento příběh, který připomíná jeden z příběhů Rúmího, je bajka ze slavné sbírky Madžnúna Qalandara,
který ve třináctém století čtyřicet let putoval a vyprávěl poučné příběhy na tržištích. Někteří lidé říkají,že
byl úplný blázen /což je význam jeho jména/, jiní tvrdí, že byl jedním z „proměněných“ – kteří měli zvlášt­
ní schopnost vidět spojitost mezi věcmi, jež ostatní lidé považovali za izolované.
Hana Bouzková
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Instruktorská lesní škola Collegium 2001
Letos se sešel již třetí ročník frekventantů, kteří vstoupili do věčného kruhu bratří instruktorů svazku
ELŠ, aby radostná zvěst skautingu byla předávána dále. Instruktorský sbor se snažil dát nám opravdu vše
nejlepší, co mohl. Program byl zaměřen duchovně, a to nejenom teoreticky, ale myslím, že se tak sku­
tečně i žil. Je příjemné uvědomit si, že vedle všech dovedností a schopností skauta je tu ještě další rozměr,
který posiluje ducha a mysl. A právě toto si bez pochyb každý z nás účastníků uvědomil. Nejde přeci
jenom o to, abychom měli dokonale propracované programy, abychom dokázali hrát fyzicky náročné hry,
zvládat činnosti vrcholných zručností a dovedností. Když se toto nebude odehrávat ve společenství rovno­
cenného bratrství, tak neporosteme výš, i kdybychom se trénovali sebevíc.
Chci tuto školu doporučit i dále. Pokud se bratři přihlásíte, vrátíte se tak trochu k mládí. Collegium je
totiž něco jako studentská kolej, kde probíhají mimo jiné i nepovinné přednášky, to jsou brzké ranní a
pozdní večerní bloky programu. Ráno se můžete dobrovolně připravit na den buď prostřednictvím mše
svaté nebo i jinak s ostatními bratry. Večer vám budou nabídnuty zajímavé debaty, ke kterým jen stěží
dokážete říci ne. No a v průběhu dne na vás čekají zajímavé diskuse, přednášky, chvilky pro vás samotné
a hlavně chvíle, kdy se pobavíte a zasmějete v kolegiu lidí podobného smýšlení jako vy. A to vše zažijete
v momentech probouzení naší matky přírody na jarním setkání, budete se probouzet v ránech, kdy sestra
rosa dává vláhu zemi a kdy kraj se zahaluje nocí a vy jste uprostřed toho všeho na letním táboře. A vše
vyvrcholí na podzimním setkání, ze kterého mám ještě čerstvý zážitek, o který se s vámi teď podělím.
7
Za ranného podzimu se konalo v Praze závěrečné setkání. Když skautsky oděná skupina skautů
Collegiátů přicházela na rozlučkový ceremoniál k vyšehradskému chrámu, povšimly si nás cizinky a od­
hodlaně se s námi chtěly na památku vyfotit. Probíhaly u toho různé komické scény. Nejdřív jako že je
vyfotíme my, ale nakonec z toho vyplynulo, že ony se chtějí zvěčnit s námi. Proběhla také dramatická zá­
půjčka skautských klobouků. To víte, rozumět jim nebylo a než došlo ke stisku spouště, nasmáli jsme se
až do vánoc. Ano, právě tak má probíhat otevírání skautingu okolí, radostně a odvážně.
Je lépe zažehnout v našem rozválčeném a neklidném světě malé světýlko, než nadávat, že je tma. Proč
to neudělat třeba příští rok na slavnostním zahajovacím ohni Collegia?
Karel Rykl
Arabská legenda
vypráví, jak se objevili velbloudi na zemi: je tomu tisíce
let, co se lidé setkali s velbloudy. Jsou tak dokonalí! Nic se
jim nestane v tom nehostinném kraji plném písku…
Stalo se to tak: zprvu byli velbloudi ve velkých stádech
na nebi. Pohybovali se sem a tam, hráli si spolu.
Vypadali jako oblaka z páry. Objevovali se a zase mizeli.
Dokázali se dostat do veliké dálky a zas se vraceli do svého
velikého stáda…
Pak se ale Alláh zamyslel: jak by se tahle oblaka mohla stát opravdovými tvory. Aby mohli pu­
tovat do velikých dálek, vymyslel Zemi a na ní veliké prostory plné jemného písku. Na nich do­
dnes plují velbloudi jako oblaka na nebi. Lidé putují s nimi a obdivují je i chrání.
Velbloudi jsou tu, aby upomínali lidi na velikou moc Toho, ve kterém zázraky na Zemi mají
zdroj – jeho Jméno buď pochváleno!
______________________________________________________________________________
Malé holčičky vědí,
kdo je má rád
a toho si hřejí na svém srdíčku
a z lásky mu občas
zazpívají písničku.
Jako malé dítě
Alena Břeňová, 2001
Moci být ještě malou chvíli
tou malou holčičkou s copánky…
neváhala bych ani vteřinu.
Nestydět se za sebe,
za slova hloupá i zlá,
nemuset se omlouvat,
když city ovládnou dění,
být zase svou paní,
která říká do očí pravdu
a hraje si s vílami.
V dětských očích je celý svět
jako na dlani,
pod nohama louka
a nad hlavou nebe.
U lesa se modrají
borůvky a voní
a zajíček přes pole
peláší do dáli.
Být malou holčičkou
a víc už nic,
být tím,
kým jsem ve své podstatě:
dítětem,
čistým jako oblázek u cesty,
který tu zapomněl
čaroděj-dobroděj.
Moci být malou holčičkou,
byť jen na chvíli,
svírat zas ve svých dlaních čas,
hladit svou mámu po skráních
a tisíci pusinek jí vyznat lásku.
8
Betlémské světlo v roce 2001
Jako každoročně i letos budeme mít příležitost přinést je svým blízkým či
sousedům o Vánocích.
Na základě rozhovoru s br. Janem Svobodou – Broučkem sdělujeme po­
třebné informace:
Je nutné, aby alespoň jeden z kurýrů byl starší 18 let.
Kdo se včas ohlásí a domluví s přednostou příslušné stanice ČD, kde se
betlémské světlo bude předávat, bude určitě jednat prozíravě…
Betlémské světlo bude rozváženo v sobotu 22. 12. 2001 na následujících tratích:
R670
R433
Brno-Praha-Karlovy Vary
– odjezd z Brna v 05.14 hodin
Brno-Třinec
– odjezd z Brna v 05.51 hodin
(pozor! vlak již nejede přes Ostravu-hlavní nádraží, ale přes Studénku-Vítkovice a Kunčice)
R870 Brno-Pardubice
– odjezd z Brna v 05.59 hodin
R901 Brno-Jeseník
– odjezd z Brna v 06.14 hodin
R723 Brno-Bylnice-Vlám. průsmyk
– odjezd z Brna v 07.50 hodin
Sp1721 Olomouc-Opava
- odjezd z Olomouce v 07.55 hodin
Sp1704 Přerov-Otrokovice
- odjezd z Přerova v 08.00 hodin
R80
Pardubice-Liberec (čeká)
- odjezd z Pardubic v 08.23 hodin
R
Brno-Plzeň (Junák)
– odjezd z Brna v 15.45 hodin
Po místních tratích lze převážet Betlémské světlo za předpokladu, že
-
světlo bude v uzavřené lampě a
- kurýři budou mít platnou jízdenku.
____________________________________________________________________________________
V sousedním Německu se také připravuje tradiční předávání Betlémského světla díky spolupráci
"Kruhu německých skautských svazů". Uvedené adresy, telefony i odkazy na e-mail resp. na webové
stránky jistě znalcům němčiny nebo angličtiny umožní kontakt.
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Ve dnech 31.10. - 4. 11. 2001 navštívili Prahu
oldskauti z VcP tj. Verband christlicher Pfadfin­
derinnen und Pfadfinder = Svazu křesťanských
skautek a skautů (protestantských) z města
Württemberg v Německu, spolu se svými rodin­
nými příslušníky a přáteli (celkem 75 osob).
V této skupině byla také nedávná náčelnice to­
hoto svazu (který je jedním ze čtyř největších
členů německé skautské asociace) sestra Hilde
Rust (kontakt na ni je u br. Kamzíka).
Spoluorganizátorem jejich pobytu, tématicky
zaměřeného jednak na historii protestantismu (v
Praze, včetně návštěvy v některých protestant­
ských společenství) a také na léta II. svět. války
9
(navštívili nejen pražské Židovské město, ale i
Terezín), bylo ekumenické oddělení Synodní
rady Českobratrské církve evangelické. Skupina
měla rovněž na programu návštěvu Národního
muzea, Národní galerie a koncertu české hudby
Pražského komorního orchestru.
Zahraniční zpravodaj náčelnictva kmene OS
Junáka, br. Vladislav Jech – Kamzík, se dne 31.
10. zúčastnil jejich přivítání a druhý den 1. 11.
2001 s nimi strávil při besedě o současnosti Ju­
náka necelé dvě hodiny. Podal informace o slo­
žení členů Junáka jako celku i o hlavních aktivi­
tách kmene OS (a jeho postavení i činnosti v řa­
dách Junáka).
Zodpověděl také řadu dotazů k činnosti OS
jako instruktorů na kursech a LŠ, ke vztahům
s mladou generací (zmínil seminář o více­
generačním skautingu, připravovaným kmenem
OS na r. 2002), hovořil s nimi o dotační politice
ČR i o strategii Junáka a kmene OS. Zájemcům
vysvětlil činnost odboru duchovní
výchovy Junáka a připomněl vy­
dávání měsíčníku „Na dobré
stopě“.
Hovořilo se také o Betlém­
ském světle – jak roznášení orga­
nizují v Německu a jak se to děje u nás.
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
SLOVENSKÁ EKUMENICKÁ LESNÁ ŠKOLA
(z časopisu „Médium so skautským duchom“ č. 7/2001)
Desiateho dňa mesiaca augusta, roku Pána 2001, sa na kopci zvanom Petruška
stretli štyri slávne rody: Thurzovci, Mariašovci, Brezevici Zápoľskí. Boli to rody nielen
slávne, ale i veľmi mocné, ktoré chceli niečo dokázať.
Každý člen týchto rodov prišiel na Petrušku, aby sa zdokonalil v tom, čo už vie,
prípadne nadobudol nejaké nové vedomosti a inšpiráciu na budovanie svojho oddielu
(zboru). K tomu im dopomáhali šľachtici (organizátori) z vyšších vrstiev, ktorí si dali
záležať na každej maličkosti, len aby uspokojili ľud (účastníkov). Pozývali k nim rôz­
nych vzdelancov, krotí im vštepovali do hláv nové a nové veci. Boli to veci zaujímavé
a častokrát i potrebné k udržiavaniu dobré oddielu.
Okrem iného boli plní zážitkov: z táboráku, z rozhovorov, zo stavania týpí, z ukazo­
vačiek, ktoré veľakrát nevedeli nájsť konca, z dumiek, na ktorých sa mohli zamýšľať
i sami nad sebou, z hier, z ktorých si brali inšpiráciu, z ručných prác, na ktorých si
vyskúšali i vlastné zručnosti, z omší, ktorými začínali nový deň...
Títo ľudia boli na konci naplnení toľkými vecami, že sa z nich až vylievali. Mali
v sebe omnoho viac, než keď prišli prvýkrát. Mali zrazu toho toľko veľa rozdávať, že ani
nevedeli, kde skôr začať.
Tieto rody dokázali omnoho viac, než by iní očakávali. Svojou láskavosťou, spolupa­
tričnosťou, ochotou...vybudovali medzi sebou krásne vzťahy, na ktoré nikto z nich ur­
čite nikdy nezabudne. No dokázali to hlavne kvôli tomu, že boli spojení v Bohu a Boh
ich spojil svojou veľkou láskou.
Sten, 12. odd. Igu Haveku BA
___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_
„Vy jste světlo světa“
Pod tímto heslem se konal misijní kongres dětí 2001 v so­
botu 29. září ve Špindlerově Mlýně.
SKI AREÁL Svatý Petr dokázal pojmout účastníky ve
velkém počtu.
Křesťanský magazín v ČT ohlásil na listopad zvláštní
reportáž.
-red____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
10
SKAUTSKÉ ČTENÍ K TÉMATU SPIRITUALITY NA POKRAČOVÁNÍ
Z knihy „Drumherum und mittendrin, Special: Spiritualität“,
autoři: Martin Lätzel, Gustav Denecke, Christine Abel, Mattias Borst, vydal Georgs-Verlag Neuss v r. 2001,
"POHLED
ZVENČÍ I ZEVNITŘ,zvláštnosti
spirituality"
přeložila a upravila Anna Velichová – Ida.
(2. pokračování)
Vidět, co je spiritualita - je to jen
věc farářů a pobožných lidí?
znalostí a ve vlastní zodpovědnosti
můžeme spolupracovat s ostatními a
hledat Boží spravedlnost" (str. 17).
Každý člověk - tedy také i každé
vlče a světluška - touží po něčem vyš­
ším, co přesahuje jejich vlastní život
(teologové tomu říkají trascendentno).
Proto má také každý i každá z nás
schopnost - a jako vůdci i vůdkyně to
máme dokonce i za úkol - vyjádřit svou
touhu a společně s ostatními žít ve
své víře.
"Snažíme se (jako skauti) prakti­
kovat křesťanství v denním životě a
jednání a ne pouze ho vyjadřovat svým
vyznáním víry o nedělích" (citát z Ba­
den-Powella, zdroj: Ve stopách BadenPowella, str. 108) V tomto smyslu jsme
jako
oddíloví
vůdci
a
vůdkyně
"spoluhráči v Božím družstvu" (citát
z téhož zdroje str. 100) a také jsme
schopni přiblížit vlčatům a světluškám
kouzlo i smysl spirituality.
Bůh je sice tím nekonečně vznešeným
a vzdáleným, zároveň však i tím zcela
blízkým. Každý z nás může hledat Boha
ve svém životě, prožít jeho přítomnost
v sobě a ve svém všedním dni. Bůh nás
zná a přisvědčuje nám.
Záleží na každém jednot­
livci, zda bu-de otevřen
pro tuto hlubokou di­
menzi.
Naslouchat sobě a po­
hlédnout do sebe nezna­
mená, že by křesťan směl
odložit stranou každo­
denní život. Bylo by to
také
zcela
proti
zá­
kladnímu směřování našeho postoje k životu.
Z toho vyplývá, že je
třeba, abychom chápali a
vykládali si celý život,
dění ve světě, každo­
denní život skrze Boha.
Prožitek přírody, od
brouka na karimatce až
k noční hvězdné obloze,
a zkušenost společenství
lidí udržují touhu, kte­
rá
člověka
vede
přes
práh každodennosti.
V podstatě je každý člověk zbožný jestliže dokáže:
- projevit se i být potichu
- smát se i plakat
- mluvit i naslouchat
- vyhrávat i prohrávat
- věřit i pochybovat
- spravedlivě i pokorně vyjít ze sebe i
jít do sebe
- prosazovat se i ustupovat
- žít statečně i ukazovat slabost
- dávat i brát
- ptát se i odpovídat
- děkovat i prosit
- uchopit i pustit
- převzít i odmítnout odpovědnost
- milovat i trpět
- vidět Boha i člověka
(Dieter Barth)
Existuje bezpočet situací ve všedním
skautském dni, kde má spiritualita své
místo - nebo lépe: by mohla mít. Často
si také neuvědomujeme, že jsme duchovně
založeni.
Spiritualita je víc než
příprava
bohoslužeb
na
letním táboře nebo modlit­
by u stolu. Spiritualita
je základní jednání, které
pak
určuje
chování
člověka. Spiritualita se
však neomezuje pouze na
duchovní rádce nebo na
"zbožné" vůdce a vůdkyně.
Zcela naopak!
Jakožto pokřtění máme
právo a povinnost účastnit
se zodpovědně poslání ce­
lého
Božího
lidu.
Při
uskutečňování poslání do
církve a do světa máme své
vlastní
kompetence.
Pro
toto poslání nám daruje
Boží duch "každému zvláštní dar, jak sám chce" (1.
list Korintským, 12, 11).
Stanovy něm. skautů sv.
Jiří /DPSG/ k tomu říka­
jí:
"Děti, mládež i dospělí jsou Duchem
uzpůsobeni a vedeni, aby jednali roz­
hodně. Pomocí specifických věcných
(pokračování příště)
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
11
DÍVČÍ EKUMENICKÁ LESNÍ ŠKOLA - DELŠ 2002
se příští rok koná ve dnech 3. - 11. srpna 2002 v Junácké rezervaci Červený
Hrádek u Sedlčan.
Konání DÍVČÍHO EKUMENICKÉHO LESNÍHO KURSU - DELK 2002 souběžně ve stejném čase s DELŠ také na Červeném Hrádku u Sedlčan poskytne
kromě navázání kontaktů napříč různými věkovými skupinami také vzájemnou
inspiraci a nové zkušenosti.
Nedílnou součástí DELŠ je tradiční seznamovací setkání, které se koná od 24. do 26. 5. 2002 – o místě
konání bude podána informace později.
Přihlášky lze zasílat ihned, nejpozději však do 31. března 2002 na ná­
sledující adresy:
Pro DELŠ: Miriam Kupková - Čekanka,
U Uranie 6, 170 00 Praha 7,
tel. 02/802619;
pro DELK Jitka Hrušková - Rychlonožka,
Bolzanova 7, 110 50 Praha 1,
tel. 02/24221446.
NA DOBRÉ STOPĚ – duchovní rádce skautských oddílů
∗ Vydává: Odbor duchovní výchovy Junáka v počtu 200 výtisků. ∗
∗ Redakce: Vladislav Jech ([email protected]) 198 00 Praha 9, Zelenečská 34,
Jiří Zajíc ([email protected]) a Petr Krampl ([email protected]). ∗
∗ Technické zázemí: Zuzana Vankeová a David Čančík. ∗
∗ Předplatné pro rok 2001 zasílejte redakci podle těchto pravidel: pro dodání poštou 100,– Kč,
příspěvek čtenářů webových stránek 45,– Kč; sponzorské předplatné je neomezeno. ∗
∗ Prosíme o přesné údaje. ∗ Bez jazykové korekce. ∗
12