PDF článku ke stažení…

INFORMACE
Workshop na téma harmonizace sociálněvědních dat
pro účely komparativního výzkumu
V posledním přibližně čtvrtstoletí došlo k nebývalému rozvoji mezinárodních
sociologických výzkumů. To samozřejmě představuje významný příspěvek k vědeckému poznání. S tímto vývojem je ale spojena také řada problémů. Kromě těch
klasických, točících se kolem pojmů reliability a validity, vystupuje do popředí potřeba harmonizace – to znamená takových postupů a metod použitých při přípravě
a provádění výzkumu a následně v průběhu zpracování dat, které mají vést k tomu,
že sociologické výzkumy budou navzájem porovnatelné a interpretovatelné. Spíše
než o nové problémy jde o vyostření problémů starých, objevujících se již při provádění výzkumů na území jediné země. I zde je přeci často potřeba získat informace
o nástrojích (například škálách, klasifikacích, postupech vytváření umělých znaků)
použitých ve výzkumech v minulosti tak, aby bylo možné tyto výzkumy interpretovat, případně zopakovat. Harmonizace sociálněvědních dat je jednou ze základních
podmínek jejich smysluplného využití1.
Sociologický datový archiv Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., je spoluřešitelem mezinárodního projektu CESSDA-PPP2, realizovaného v 7. rámcovém
programu EU. Cílem tohoto projektu je připravit vybudování společného evropského systému datových služeb CESSDA, o kterém byla publikována informace
již v minulém čísle časopisu Data a výzkum – SDA Info [Krejčí 2007]. Součástí
záměru je také doplnit dosavadní služby o novou infrastrukturu, která by shromažďovala a zpřístupňovala nástroje pro harmonizaci, tj. koncepty harmonizace dat,
standardizované, srovnatelné klasifikace a převodní klíče pro transformace dat, a
to v kontextu dalších databází v archivech obsahujících související indikátory, výzkumné nástroje a data. Projekt tak reaguje na situaci, kdy v rámci nejrůznějších
projektů a různých oblastí výzkumu vzniká množství nástrojů harmonizace, ale
informace o nich jsou málo dostupné. Infrastruktura má umožnit větší používání
těchto nástrojů a zároveň stimulovat další systematický vývoj, který bude založený
na zpřístupněných předchozích výsledcích.
V rámci projektu proto proběhl 3. dubna 2008 v Paříži workshop3 s cílem přiblížit stávající stav v oblasti harmonizace a umožnit diskusi předních odborníků
1 Cílem tohoto textu není podat přehled o metodách harmonizace. Zmiňme zde alespoň to,
že lze rozlišit ex ante harmonizaci, která probíhá při přípravě výzkumu, a harmonizaci ex
post, kdy pracujeme s již sebranými daty.
2 Projekt přípravné fáze významného zdokonalení výzkumné infrastruktury Rady evropských sociálněvědních datových archivů CESSDA (CESSDA-PPP, Preparatory phase project
for a major upgrade of the Council of European Social Science Data Archives /CESSDA/
research infrastructure).
3 Quandt, M., J. Krejčí, H. Orten. 2008. „CESSDA PPP Expert Workshop on Harmonisation
Issues in Comparative Social Surveys“ [Expertní workshop CESSDA-PPP o otázkách harmonizace v komparativních sociálních šetřeních]. Mezinárodní workshop projektu CESSDA-PPP, organizovaný GESIS (Německo), SOÚ AV ČR (Česká republika), NSD (Norsko).
Paříž, 3. 4. 2008.
- 77 -
jak o problematice harmonizace, tak o připravované infrastruktuře. Organizován
byl třemi pracovišti,německým GESIS, norským NSD a Sociologickým datovým
archivem SOU AV ČR.Na začátku workshopu hlavní organizátor Markus Quand
vysvětlil cíl vytvoření databáze a vyzval přítomné ke komentářům. Poté již následovaly příspěvky pozvaných hostů, rozdělené do tří bloků, jež však vzhledem
k časovým možnostem striktně neodpovídaly obsahovému schématu. Příspěvky
můžeme rozdělit zhruba do tří tematických oblastí. Do té první spadají prezentace existujících „harmonizačních projektů“. Do druhé pak příspěvky zabývající se
jednotlivými harmonizačními oblastmi a nástroji. Do třetí můžeme zařadit ty prezentace, které se věnovaly obecnějším problémům harmonizace a komparativního
výzkumu. Workshop uzavíral kulatý stůl zaměřený na problematiku konstrukce
infrastruktury.
Schéma programu je v připojeném rámečku. Elektronické verze prezentací a
další materiály z workshopu, které obsahují řadu praktických informací pro realizaci mezinárodních srovnávacích výzkumů, jsou k dispozici na webových stránkách
projektu CESSDA-PPP4.
Ruud Luijkx, Paul Lambert a Richard Topf prezentovali informace o projektech,
které se zabývají archivováním, prezentací a šířením dat. Luijkx mluvil o nizozemském projektu COMPSOC, který shromáždil data z několika výzkumů prováděných
na území Nizozemí. V dalších krocích ovšem tyto datové soubory – do té míry, do
jaké to bylo možné – propojili. To samozřejmě zahrnovalo řadu harmonizačních
kroků u proměnných, jako je příjem, vzdělání nebo povolání. Topf prezentoval
informace o Centru pro komparativní šetření CCESD5 (Centre for Comparative
European Survey Data), které také kromě dat vybudovalo celou s daty propojenou
informační infrastrukturu. Lambert uvedl projekt GEODE6 (Grid Enabled Occupational Data Environment), který shromažďuje jak obecné, tak i k jednotlivým
výzkumům vztažené informace o klasifikacích povolání, jak se objevují v sociologických výzkumech. Gara Rojas-Gonzales vysvětlila, jak v Eurostatu probíhá
harmonizace sběru a zpracování dat v rámci projektu EU – SILC (EU Statitics on
Income and Living Conditions), který zjišťuje údaje o příjmech a sociální exkluzi
za členské země EU.
Bouřlivá diskuse vznikla kolem příspěvků Silke Schneider a Harryho Ganzebooma, které se týkaly mezinárodní klasifikace povolání ISCED-97 a následovaly
bezprostředně po sobě. Zatímco Schneider používání tohoto nástroje, při použití metodologické opatrnosti, obhajovala, Ganzeboom se stavěl proti používání
podobných standardizovaných nástrojů v oblasti vzdělávání s tím, že jednotlivé
národní vzdělávací systémy jsou příliš nesrovnatelné.
Peter Elias informoval o přípravě nové verze klasifikace ISCO. Současná verze
ISCO 88 již neodpovídá požadavkům doby, a proto se dokončují přípravy ISCO
08. Elias se věnoval rozdílům mezi těmito dvěma klasifikacemi a plánům Eurostatu na implementaci této klasifikace. Claude Grasland a Alexandre Kych mluvili o
možnostech harmonizace v oblasti geografických proměnných v sociálněvědním
4 http://www.cessda.org/project/outputs/wp09workshop1
5 http://www.ccesd.ac.uk/Body.aspx
6 http://www.geode.stir.ac.uk/
- 78 -
Rámeþek 1. Program workshopu a internetové adresy
CESSDA PPP Expert Workshop on Harmonisation Issues
in Comparative Social Surveys
x
The International Standard Classification of Education (ISCED-97): Application
to national educational qualifications and implementation in cross-national
surveys (Silke Schneider)
x
Harmonizing Education and Occupation in Cross-National Comparative
Research (Harry Ganzeboom)
x
Harmonizing microdata in EU-SILC (Gara Rojas-Gonzales)
x
ISCO 88 and its pending revision (Peter Elias)
x
Constructing nominal categorical class schemas: what kind of information is
needed? (Jonas Edlund)
x
ESeC: origins, major concepts, and implementation (Laurence Coutrot)
x
Measurement requirements for comparative research – with multiple reflective
indicators (Willem Saris)
x
Measuring religiosity and harmonizing religious measures in cross-national
surveys (Christof Wolf)
x
Social data and the modifiable area unit problem (Claude Grasland)
x
Geographical location information and social survey data (Alexandre Kych)
x
CCESD-IS - Centre for Comparative European Survey Data Information System
(Richard Topf)
x
COMPSOC: exploiting, documenting, and enriching COMParative data from
large-scale surveys in the SOCial sciences (Ruud Luijkx)
x
Distributing occupational information resources for comparative research:
Experiences of the GEODE project (Paul Lambert)
x Round Table: Discussion on creating an harmonisation infrastructure
Kick-off presentation: The approach of the CESSDA-PPP harmonisation work
package (Markus Quandt)
Invited discussants: Ruud Luijkx, Joachim Wackerow, Christof Wolf
Web workshopu:
http://www.cessda.org/project/outputs/wp09workshop1/
Web projektu CESSDA-PPP: http://www.cessda.org/project/
Poznámka: Prezentace úþastníkĤ workshopu jsou k dispozici ke stažení na Webu
workshopu.
výzkumu. Geografický aspekt sociologického výzkumu je velmi důležitý a závěry
výzkumu vztažené k regionům mohou mít následně i politický dopad. Sociolog by
rozhodně neměl při výzkumu a interpretaci dat vycházet pouze z politicky definovaných regionů.
Christof Wolf svoji prezentaci věnoval možnostem a překážkám v komparativním sociologickém výzkumu náboženství. Závěr jeho prezentace se dá shrnout tak,
že přes velké rozdíly mezi podobami náboženství v jednotlivých zemích nabízí vy- 79 -
užití kvalitně připravených výzkumů, jako jsou EVS a ESS, možnost získat validní
výsledky.
Willem Saris prezentoval svůj model podmínek pro komparativní výzkum.
Podle něj je nutné zajistit kognitivní ekvivalenci – tedy (poněkud zjednodušeně
řečeno) že respondenti chápou otázku stejně. Pokud toto zajištěno není – a takové
nebezpečí při mezinárodních výzkumech vždy hrozí –, pak nám již žádné formální harmonizační postupy k dosažení srovnatelnosti nepomohou. Jonas Edlund se
zabýval problémem vytváření nominálních třídních kategorizací ve výzkumech –
jaké proměnné potřebujeme, jak zajistit porovnatelnost v čase i mezi zeměmi.
V závěrečné diskusi, kdy už se mluvilo přímo o plánovaném projektu databáze,
zaznělo několik námětů. Většina diskutujících doporučovala spíše otevřený přístup
do této databáze a to jak na straně přispívajících, tak i uživatelů. Dalším námětem
bylo využít co nejvíce stávajících standardů (jako je například DDI – standard pro
vytváření metadat společenskovědních výzkumů) a projektů (jako jsou výše zmíněné COMPSOC nebo GEODE). Zaznělo také doporučení propojit co nejvíce úrovní
– od úrovně konceptů a harmonizačních nástrojů až po konkrétní škály a otázky
používané ve výzkumech.
Workshop nepřinesl žádné definitivní odpovědi ani hotové návody v oblasti
harmonizace. To ale ani nebylo jeho cílem. Šlo o to získat informace o existujících
projektech v této oblasti a zahájit debatu mezi experty. A tyto cíle workshop splnil.
Martin Vávra (Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.)
Literatura
Krejčí, J. 2007. „Evropský systém datových služeb: stále v přípravě, ale pokročilé“. Data
a výzkum - SDA Info 1 (1): 35-46.
- 80 -
Archivy sociálních dat jako informační a výukové zdroje
Archivy dat ze sociologických výzkumů slouží především k uchovávání datových
souborů určených k sekundární analýze dat pomocí patřičného statistického softwaru, případně také k sekundární analýze kvalitativních dat, zejména v podobě
přepsaných rozhovorů. Tato funkce archivů je primární a nejvíce důležitá, není
však jediná.
V rámci projektu CESSDA PPP [více viz Krejčí 2007] se Sociologický datový
archiv podílel na vypracování analýzy výukových aktivit v oblasti archivace dat.
Tyto aktivity by se daly rozdělit přibližně do dvou hlavních oblastí. Tou první jsou
aktivity orientované na individuální klienty archivů, studenty a obecně uživatele
datových souborů. V druhém případě jsou aktivity cíleny přímo na zaměstnance
archivů a datové specialisty. První typ aktivit zřetelně převládá. Výuka v analýze dat, metodách výzkumu a statistice je nabízena v širokém rozsahu v podobě
letních škol, seminářů, workshopů a univerzitních kurzů. Neméně důležité jsou i
elektronické kurzy a tutoriály, které jsou snadno přístupné na webových stránkách
jednotlivých institucí. Právě jim bude tento krátký článek věnován především.
Economic and Social Data Service (Velká Británie)
Největší nabídkou výukových materiálů se mohou chlubit ESDS (Economic and
Social Data Service) v Evropě a americký ICPSR (The Inter-university Consortium for Political and Social Research). ESDS poskytuje velké množství tutoriálů
a programů (ESDS guides), které nabízí uživatelům ve škále od úplných nováčků
v oblasti analýzy dat až k velmi zkušeným profesionálům. Těchto tutoriálů je na
stránkách několik desítek a jsou v podobě webových stránek nebo pdf dokumentů.
Tematicky jsou zahrnuty následující oblasti:
● metodologie a analýza dat,
● popis přístupu k jednotlivým datovým službám ESDS,
● příprava, management a depozice datových souborů,
● možností využití dat ve výuce,
● představení on-line přístupu k datovým souborům,
● zacházení s datovými soubory a jejich bezpečné uchovávání,
● představení nejvíce žádaných datových souborů.
Kromě webových informačních a výukových materiálů pořádá ESDS na výše
uvedená témata mnoho kurzů a workshopů, jejichž seznam je uveden na webových
stránkách této organizace.
Inter-university Consortium for Political and Social Research (USA)
Americký datový archiv ICPSR také poskytuje velké množství výukových materiálů
přístupných v elektronické podobě. Jedná se především o Online Learning Center (online výukové centrum), v němž je shromážděno několik desítek výukových
modulů z oblasti politické vědy, sociologie a sociální psychologie. Každý modul je
strukturován do několika částí – první z nich je vymezení cíle (co mají studenti
zjistit) a definice zkoumaného pojmu. Další částí je odkaz na datový soubor, který
bude k řešení potřeba analyzovat. Následuje podrobné vysvětlení postupu řešení zadaného úkolu. V posledních dvou částech modulu je uvedena interpretace
- 81 -
Obrázek 1. Výukové programy na Webu Economic and Social Data
Service (Velká Británie)
Zdroj: Economic and Social Data Service (ESDS).
URL: http://www.esds.ac.uk/support/onlineguides.asp
výzkumného zjištění, závěry a konečně také odkazy na literaturu vztahující se k tématu. Na stránkách OLC je vyučujícím k dispozici mnoho rad a nástrojů, sloužících
ke zlepšení a zefektivnění výuky.
Kromě OLC poskytuje ICPSR také online výukové materiály ve formě WebBased Instructional Modules, což jsou výukové moduly podobné těm výše
zmíněným z OLC. Tyto jsou ale mnohem obecnější a obsáhlejší a mají formu samostatných internetových stránek.
Stejně jako v případě ESDS se výukové aktivity neomezují pouze na online
formu, ale ICPSR je i každoročním pořadatelem letní školy „Summer Program in
Quantitative Methods of Social Research”, která představuje program intenzivních
kurzů v designu výzkumu, statistice, analýze dat a metodologii.
ESS EduNet
European Social Survey (evropský sociální výzkum) má vlastní výukové stránky
nazvané ESS EduNet. Tento web je určen hlavně vysokoškolským studentům, ale je
- 82 -
Obrázek 2. Výukové programy na Webu Inter-university Consortium for Political and Social Research (USA)
Zdroj: Inter-university Consor-tium for Political and Social Research.
URL: http://www.icpsr.umich.edu/ICPSR/training/
Obrázek 3. ESS EduNet
Zdroj: European Social Survey (ESS), ESS EduNet.
URL: http://www.essedunet.nsd.uib.no
- 83 -
přístupný i méně zkušeným uživatelům. Jedná se o interaktivní prostředí, v němž
jsou kombinovány teorie, metodologie i datové soubory v jednom celku. Obsahem
jednotlivých modulů jsou následující témata:
● Family, Gender and Work (Rodina, gender a práce),
● Regression (Regrese),
● Human values (Lidské hodnoty),
● Social and Political trust (Společenská a politická důvěra).
Témata obsažená v modulech jsou ilustrována konkrétními empirickými zjištěními z ESS. Každé téma je doplněno i cvičeními a příklady, které lze vyřešit buď
přímo na stránkách (v systému Nesstar – viz první číslo časopisu Data a výzkum z
minulého roku), nebo stažením datového souboru k analýze v SPSS. Jsou obsaženy
i detailní instrukce jak při analýze postupovat a jakým způsobem zjištění interpretovat.
Sociologický datový archiv
Závěrem bych rád představil aktivity, které provozuje náš archiv SDA. Na stránkách datového archivu MEDARD lze najít velké množství informací o kvalitativním
výzkumu. Jsou zde poradny týkající se nejen legislativních a etických stránek
výzkumu, ale také technických stránek, především digitalizace a počítačového
zpracování dat. Uživatel zde může najít velké množství odkazů na další důležité
zdroje týkající se problematiky kvalitativního výzkumu.
Obrázek 4. Archiv MEDARD
Zdroj: SDA, Sociologický ústav AV ýR.
URL: http://medard.soc.cas.cz
- 84 -
Datové soubory jsou v SDA uloženy v systému Nesstar. Článek, který popisoval
jeho používání, byl součástí prvního čísla tohoto časopisu v minulém roce a je přístupný, stejně jako celé číslo časopisu, ke stažení v pdf formě (na adrese: http://
archiv.soc.cas.cz/download/629/DaV0701_p19_33.pdf). V současné době připravujeme i jeho přepracovanou formu, která bude v blízké době přístupna přímo
z hlavní stránky archivu a bude mít formu interaktivní webové stránky.
Tomáš Čížek (Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.)
Literatura
Krejčí, J. 2007. „Evropský systém datových služeb: stále v přípravě, ale pokročilé“. Data
a výzkum - SDA Info 1 (1): 35-46.
- 85 -