Kulturní památky

Kulturní památky
Sochy, pomníky, kaple, zvonice, kříže
Sousoší Nejsvětější Trojice
V nejsevernější části obce se nachází sousoší Nejsvětější Trojice, které bylo postaveno
v r. 1747. Sousoší znázorňuje sedícího Boha Otce s trojúhelníkem nad hlavou, po jehož levici
sedí Bůh Syn s rozevřenou knihou na kolenou. Uprostřed nad nimi je v podobě holubice
znázorněn Duch svatý. Sousoší je posazeno na sloupu vysokém asi 2 m, zakončené zdobenou
hlavicí. Na podstavci obehnaném kovovým řetězem na železných sloupcích je nápis velkými
písmeny
SWATÁ BOŽÍ
TROJICE
ZNOROWY OD
ZLÉHO
MILOSTIWIE
ZASTÁWEJ.
Prostor kolem sochy, který býval dříve osázen květinami (dnes okrasnými dřevinami)
a pečlivě udržovaný, ohraničuje nepříliš vysoký kovový, kovaný plot.
V r. 1913 bylo toto sousoší pro chatrný stav a z důvodu plánované stavby mostové
váhy přemístěno o několik metrů jižněji na místo dnešní. Přemístění a postavení provedla
firma V. Šmeráka z Olomouce z finančních prostředků 1500 K z daru vnorovského farníka
Martina Horkého a s přispěním asi 100 K od obce. Dne 18. května 1913 tuto sochu posvětil
říšský poslanec Dr. Ant. Cyril Stojan a probošt v Kroměříži. Nápis má původní znění i
podobu.
Původní podstavec s nápisem byl nalezený při bourání obchodu u Trojice v roce 1991.
Nějaký čas byl umístěn v zelené ploše mezi okrasnými keři za obchodem, ale zřejmě při
rekonstrukci obchodu byl opět použit jako stavební materiál.
Podíváme-li se na nápis, vidíme, že některá písmena, a to i uprostřed slova, jsou větší
než ostatní. Jde o jistý druh chronogramu (kryptogramu), čili záhadného nápisu, pod kterým
se skrývá letopočet. Začneme-li tato velká písmena, shodná s označováním římských čísel
sčítat, dostaneme skrytý letopočet.
Socha sv. Jana Nepomuckého
Druhou nejstarší církevní památkou je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1747,
nacházející se na rozcestí hlavní silnice vedoucí do Strážnice a vedlejší na Lidéřovice. Sv. Jan
Nepomucký vytesaný z pískovce drží v pravé ruce kříž opřený o rameno a kolem hlavy má
drátěný kruh s pěti hvězdami. Na betonovém základě se železným kovaným oplocením a
třemi schodky je umístěn podstavec sochy s lampou.
Na přední straně podstavce je nápis: Sv. Jene Nepomucký oroduj za nás. V nápise na
zadní straně nalezneme opět letopočet skrytý v chronogramu.
SWATIJENE
Z NEPOMUKU
ZNOROWSKAV
VBECOPATRUJIA
OD OHNIE
ZACHRANJ
Původně socha stála na kopečku nad sklepy blíže škole. V roce 1927 bylo toto místo
prodáno Josefu Otrhálkovi, a tak bylo nutné sochu přemístit asi o 10 m níž na samé rozcestí
silnice vedoucí do Strážnice a Lidéřovic. Z původního místa byla odvezena zemina a postaven
nový domek. V témže roce byla socha opravena sochařem Beckem ze Strážnice a do spodní
části soklu vytesán letopočet.
Socha sv. Floriána
Pískovcová socha sv. Floriána v životní velikosti byla postavena v roce 1749. Sv.
Florián drží v pravé ruce kopí, v levé nádobu s vodou, kterou leje na hořící domek u jeho levé
nohy.
Na přední části podstavce je nápis:
OBNOVENO L.P. 1927
V horní části podstavce je připevněna na zdobené konzole osvětlovací lampa.
Na zadní části podstavce je vytesán letopočet 1749.
Dne 7. března 1930 u příležitosti jubilea prezidenta Tomáše Masaryka uspořádala místní
osvětová komise slavnostní sázení památních lip u sochy sv. Floriána. Tři lípy sázeli tři mladí
absolventi hospodářské školy v Lidéřovicích. Studénka Jan č. 71, Knotek Jan č. 12, Motyčka
František č. 9.
Kromě nově vysázených lip se u sochy sv. Floriána nacházely ještě dvě památné lípy,
jejichž stáří bylo odhadováno na více než 200 let a patrně byly vysázeny při postavení sochy
r. 1749. Je ale docela možné, že tam již stály daleko dříve. Místo kolem sochy bylo jakýmsi
náměstím obce, besedním místem, kde se naši předkové scházívali při nejrůznějších
příležitostech a kde děti pod korunami lip nacházely místo ke svým hrám.
Na podzim roku 1948 bylo rozhodnuto tyto lípy vykácet. Jejich mocné spodní větve,
tlusté jako kmen velkého stromu, ohrožovaly zejména bezpečnost dětí, které se pod nimi
hrávaly.
V březnu 1949 bylo upraveno okolí Floriánka. Po odstranění dřevěných kůlen na seno,
jež se nacházely za bývalým domkem č. 79, který musel být z důvodu rozšíření silnice
zbourán, bylo v dubnu okolí sochy navýšeno a uhrnuto do roviny. Okolo tohoto místa se
postavila silná betonová zeď se železným zábradlím. Uvnitř byly pískem vysypané široké
chodníky, čímž se po stranách vytvořily čtyři travnaté plochy, později osázené keři růží a
dřevin. V roce 1995 byly chodníky a plocha u sochy vydlážděna zámkovou dlažbou, která
sem vzhledem k tomu, že jde o starou kulturní památku, příliš nezapadá. Vhodnější by byl
přírodní materiál, např. kámen. Aby došlo k posvěcení této církevní památky, musely být
některé stromy vykáceny, ostatní byly jen prořezány.
Až do roku 1954 se konaly každoročně na svátek sv. Floriána slavnostní průvody od
vnorovského kostela k soše. Po tomto roce byly průvody zakázány až do roku 1968 a od roku
1971 opět. I přes zákazy úřadů se věřící na svátek tohoto světce scházeli u sochy, aby uctili
jeho památku. Od posledního průvodu v roce 1970 se zde konaly pouze pobožnosti až do 2.
května 1999, kdy vyšel opět slavnostní průvod od kostela k soše sv. Floriána. V čele průvodu
šla skupina krojovaných dětí, dále místní hasiči, kteří nesli prapor a korouhve. Za nimi šli
ministranti s farářem následovaní velkým počtem poutníků. U sochy sv. Floriána sloužil farář
P. Miroslav Reif mši svatou, které se zúčastnilo okolo 800 věřících.
Kříž ve vinohradech
Další z křížů se nachází ve " Starých horách ", několik metrů za vnorovským
vodojemem při tzv. "družstevní cestě" k Žeravskému kříži. Kříž byl zbudován r. 1901 za
úřadování starosty Martina Sovky.
Na čelní straně pískovcového podstavce je umístěna asi půlmetrová plastika P. Marie s
Jezulátkem na rukou. Krásně zdobený litinový kříž s ukřižovaným Kristem ze sádry je
ukotven v podstavci. U paty kříže je posazen klečící anděl, rovněž ze sádry.
Dřevěný kříž ve Starých horách
Farní kronika se zmiňuje ještě o jednom kříži - dřevěném ve Starých horách, který byl
zřízen obcí a r. 1858 obnoven. Bohužel ani staří pamětníci si ho nepamatují a ani o něm
neslyšeli. Je ale docela možné, že tento dřevěný kříž mohl stát na místě dnešního kříže u
vodojemu.
Obrázek sv. Antonína
Asi v polovině cesty mezi Dražkami a vodojemem stával obrázek sv. Antonína. Na
dřevěném, nepříliš vysokém, hranatém sloupu se skosenými hranami, byla připevněna nosná
deska kastlového typu se stříškou, nahoře s vyřezávanými prvky, na které byl přichycen
obrázek sv. Antonína namalovaný na plechu a olemovaný dalším vyřezávaným rámečkem. Po
připadnutí pozemku, na kterém se obrázek nacházel, Státnímu statku v Zarazicích v rámci
výměny pozemku se Zemědělským družstvem ve Vnorovech, byl chátrající obrázek pohozen
v blízkých křovinách a po vysázení broskvového sadu ležel nějaký čas za plotem. Jaký byl
jeho další osud, nevím. Nepodařilo se mi ani zjistit, kdy byl postaven. Podle nejstarších
pamětníků tam stával ještě z dob jejich otců. Na fotografii je dnešní podoba a umístění
obrázku sv. Antonína (od roku 1991).
Kříž ve Žlebech
Stojí těsně za zastavěnou částí sídliště Dolina. Na pískovcovém podstavci skládajícím
se ze dvou dílů je posazen vysoký kříž s krátkými rameny, který je z jiného materiálu.
Původní měl ramena o něco delší , slabší a byl na něm připevněný ukřižovaný Kristus. Ve
výklenku spodního dílu podstavce se nachází soška bez hlavy. Na zadní straně (od vinohradů)
je nápis:
NÁKLADEM VŠECH FARNÍKŮ 1877
Kříž až do roku 1908 stál před starým kostelem. Několik let ležel rozházený na farním
dvoře, než ho v dubnu 1913 nechala obec znovu opravit kameníkem Beckem ze Strážnice za
160 K a potom postavit do Žlebů, kde stojí dodnes.
Socha Sv. Kříže na Dražce
V neděli 28. května 1905 byl slavnostním způsobem vysvěcen pískovcový kříž v Lidéřovicích
na Dražce, na rozcestí s hlavní silnicí. Kříž byl zbudován z odkazu zemřelého lidéřovského
občana Jana Petruchy č. 110 jednou polovinou a druhou polovinou darem kovářského mistra a
t.č. člena obecního zastupitelstva Josefa Hostýnka. Každý z nich daroval obnos 300 K.
Chybějící částku 205 K 55 h. ke krytí ostatních výloh (dovoz z dráhy, honorář kamenickým
pomocníkům, vyzdění základů pálenými cihlami atd.)
zaplatila obec. Svěcení vykonal d.p. Eduard Křižánek za asistence d.p. Josefa Barvíře.
Na zadní straně je nápis:
Nákladem manželů Jana a Anny Petruchových a Hostýnkových 1905
Na čelní straně od silnice stávala ve výklenku podstavce soška P. Marie
Sedmibolestné. Na pískovcovém kříži byla upevněna větší soška ukřižovaného Ježíše. (Dnes
má od kolen odlomené nohy)
Socha sv. Anny
Socha sv. Anny byla postavena v roce 1908 na památku 60-ti letého panování císaře a
krále Františka Josefa I. obcí Lidéřovice při hlavní silnici a při odbočné cestě vedoucí přes
Prostřední díly a Malé Mezcestí, nákladem 1200 kor. rakouských, kamenickým mistrem K.
Beckem ze Strážnice. Posvěcena byla 27. července 1908.
Socha sv. Anny v životní velikosti je postavena na masivním podstavci s výklenkem, v
němž bylo umístěno sousoší sv. Rodiny. Počátkem února 1918 neznámý pachatel na sousoší
sv. Rodiny zcela roztloukl sošku Ježíška, Josefovi urazil hlavu a způsobil další škody i na
nápisu na zadní straně podstavce sochy.
Socha Božského Srdce Páně
Sochu dala postavit v polní trati " v Rovinách " rodina Petra Pavky, kováře ve
Vnorovech, na poděkování za ochranu v době války. Posvěcena byla 7. října 1945 papežským
prelátem a univerzitním profesorem Dr. Bedřichem Vaškem.
Celková výška sochy je asi 3 m. Na masivním podstavci je nápis :
POJĎTE KE MNĚ
VŠICHNI KTEŘÍ PRACUJETE
A OBTÍŽENI JSTE
A JÁ VÁS OBČERSTVÍM
MAT. XI. 29.
Na podstavci stojí Ježíš a pravou rukou ukazuje na své srdce.
Koncem léta 1986 byla socha z pole v Rovinách přemístěna na dnešní místo na okraji
sadu nad Lešnou za lideřovským vodojemem. Důvodem bylo, že se socha nacházela v lánu,
přístup k ní byl omezen a zemědělcům ztěžoval obdělávání. Na novém stanovišti byl
zhotovený betonový stupňovitý podstavec a celá socha byla natřena nabílo.
Socha sv. Antonína
V neděli 26. června 1949 se konalo u kamenného mostu přes Veličku svěcení nové
sochy sv. Antonína. Po kázání v kostele šel průvod s hudbou vedený světitelem, místním
farářem P. Josefem Hulvou, k soše, která tam byla posvěcena za účasti asi 750 účastníků.
Sochu věnovala p. Marie Ivanová (rozená Sovková) ze Vnorov č. 65. Také tuto sochu z
pískovce zhotovil strážnický kamenický mistr K. Beck. Na přední straně je nápis:
SVATÝ ANTONÍNE ORODUJ ZA NÁS
Kaple P. Marie
Roku 1898 zbudovala obec vnorovská na památku 50-ti letého panování císaře
Františka Josefa I.
" Jubilejní kapli" ve Smetkově ulici která je nazývána " Mariánskou kaplí ". Stejný název se
vžil zvláště u pamětníků pro Smetkovu ulici - " Mariánská ".
Kaple byla ale pro různé překážky vysvěcena teprve 25. března 1900 d.p. Eduardem
Křižánkem. Původní obrazy sv. Isidora a sv. Cyrila a Methoda maloval malíř Joža Úprka,
který v té době nebyl ještě tak známý. Roku 1913 je tehdejší duchovní správce P. František
Mokroš nahradil obrazy jinými. Obraz ve výklenku malovala zdejší podučitelka Anna
Štrosová. Obrazy sv. Isidora a sv. Cyrila a Metoděje se nyní nachází v kostele v zadní kapli P.
Marie, aby nemohlo dojít ke zcizení.
Kaple je zvenčí vylíčena modře s bílým širokým lemováním. Ve spodní části je sokl do výše
půl metru obložen černým mramorem. Vrchol kaple je ukončen kovovým křížem.
Uvnitř je kamenný oltář se sochou P. Marie v životní velikosti s dítětem. Je oblečena v
růžových šatech s modrozeleným pláštěm. Na hlavě má korunku a na drátu kolem hlavy 12
hvězdiček. U kaple jsou dvě vzrostlé lípy, patrně vysazené při postavení kaple. Dříve zde na
svátek P. Marie bývala každoročně pouť. Dnes se zde odbývá jen pobožnost.
Zvonice v Lidéřovicích
Uprostřed Lidéřovic se při samé silnici nachází zvonice, která je dominantou této
bývalé samostatné obce. Datum postavení zvonice se mi nepodařilo zjistit. O jejím vzniku se
dá ale usuzovat z nápisu na zvonu, který byl 14.3. 1917 odebrán k válečným účelům. Byl na
něm vyobrazen sv. Bartoloměj a nápis: "Leopoldo Francisco Stanke Olomouci fusa 1833".
Zvon vážil 52 kg.
Za dobu existence prodělala zvonice řadu oprav, z nichž některé necitlivě
poznamenaly její vzhled. Například břizolitový povrch neodpovídal charakteru objektu stejně
jako keramický obklad soklu, který způsoboval vzlínání vlhkosti do omítky nad soklem.
V letních měsících roku 1984 byla otlučena opadávající omítka a stavba omítnuta
znovu, namísto modré barvy byla spodní část vylíčena růžovohnědou barvou, vrchní část
světlejší šedohnědou. Těsně po opravě udeřil do zvonice 21.6. 1984 blesk a značně poškodil
střechu. Způsobil zde díru o průměru 75 až 100 cm. Po opravě střechy musel být křížek
uzemněn.
Při poslední opravě v roce 1997 došlo k odstranění všech nedostatků a zvonice dostala
původní dobový vzhled na základě starých fotografií a po konzultacích s pamětníky. Jde o
jednoduchou stavbu čtvercového půdorysu, která je rozdělena na spodní a o něco užší horní
část zakončenou střechou ve tvaru mírně prohnutého čtyřbokého jehlanu, na jehož vrcholu je
ukotven dvojramenný kříž. Ve spodní části jsou výklenky pro sochy, obrazy nebo květiny,
horní část má podlouhlá , nahoře zaoblená okna bez rámů a skel. Od silnice je přes celou
horní část upevněn velký dřevěný kříž. Obnovená omítka s hlazenou štukovou vrstvou je
opatřena modrou barvou, přitom horní část je světlejší (bleděmodrá). Výklenky jsou v barvě
bílé, stejně jako " pantle " lemující celou stavbu. Sokl je v barvě tmavomodré.
Ve věži je zvon vážící 98 kg s nápisem:" Svatý Josefe, oroduj za nás. Ulil Dytrich v
Brodku u Přerova r. 1960 ". Nahradil starý puklý zvon, který byl odeslán zvonařovi
Dytrichovi k přelití.
O zvonění se po dlouhá léta stará rodina Vykrutilova.
Obrázek P. Marie u moravního mostu
Stojí za to zmínit se o obrázku P. Marie, který stával před moravním mostem pod
dvěma košatými lípami. Obrázek s klekátkem, tvarem dosti podobný obrázku sv. Antonína
nad Dražkami, sám zhotovil, vyřezal, namaloval a postavil po roce 1848 na poděkování za
zrušení roboty stařeček " Šlížek " (Řičica) z Kráčalové ulice a zasadil u něho dvě lípy.
Stařeček byl všestranný lidový umělec. Vyřezával ze dřeva, maloval mimo jiné i truhle na
šaty, které s oblibou zdobil motivem s šípkovými růžemi, vyráběl ze sádrových forem "
kastlové obrázky " z vosku a hadříků, které chodil prodávat na Slovensko, lisoval doma
ořechový olej a byl kostelníkem.
Ke krásně vyřezávanému obrázku za první republiky nanosilo se " turkyňáčí " a
zapálilo. Nově postavený obrázek nebyl již tak uctívaný jako původní.
Dnes se tam obrázek již nenachází a z památných lip tam stojí jen jedna. Druhá lípa
byla zasažena bleskem, a co nezničil blesk, to dokonala lidská ruka, neboť v šedesátých a
sedmdesátých letech tu vznikla černá skládka. V bezprostřední blízkosti lip občané pálili
domovní a zahradní odpad, zasypávali a devastovali památné lípy i jejich okolí.
Pomník padlým v 1. světové válce
Dne 30. září 1923 byl na prostranství před průčelím kostela slavnostně posvěcen
pomník padlým a nezvěstným v I. světové válce, o který se zasloužili členové " Omladiny " a
Orla ze sbírek mezi občany. Pískovcový pomník zhotovila kamenická firma B. Beck
Strážnice za 12000 Kč. Toho dne byla před pomníkem pochována rakev s podobiznami a
jinými památkami na padlé. Konalo se rovněž svěcení nových zvonů.
V roce 1974 byl pomník padlých přemístěn do parčíku naproti fary. Pomník se skládá
z podstavce, který je posazen na betonovém základu, který tvoří tři stupně. Ze tří stran jsou do
podstavce vsazeny velké černé mramorové desky s vyrytými jmény padlých a nezvěstných s
rokem narození a úmrtí.
Na zadní straně podstavce je vyryt nápis:
NA
PAMÁTKU SVÝM SPOLUOBČANŮM
ZE ZNOROV A LIDEŘOVIC, KTEŘÍ
PADLI A ZEMŘELI VE SVĚT. VÁLCE
VĚNUJE SDRUŽENÍ OMLADINY
S PŘISPĚNÍM OBČANŮ
ZNOROVSKÝCH A LIDEŘOVSKÝCH
R. 1923
Nad horní římsou podstavce, ke které je na konzole uchycena lampa, je umístěn
pískovcový kříž, pod nímž je o něj opřený anděl s křídly držící v náručí umírajícího vojína.
Celá socha je vysoká asi 5 m.
Pomník obětem II. světové války
V roce 1960, u příležitosti 15. výročí osvobození našeho státu i naší obce 18. dubna,
byl ve Vnorovech v podvečer Dne vítězství 8. května slavnostně odhalen pomník obětem II.
světové války.
Na pomník bylo použito peněz, které byly pro tento účel sebrány v prvních
poválečných letech. Byly to částečně peněžní dary vnorovských rodáků z USA a z Kanady.
Původně měl pomník stát v dědině blízko Lidového domu. Nakonec bylo vybráno vhodnější
místo, a to při silnici pod budovou mateřské školy I. naproti kostela.