Zde - Webnode

Česká zemědělská univerzita v Praze
Institut vzdělávání a poradenství
Katedra profesního a personálního rozvoje
Motivace žáků odborné školy k výběru jejich profesního zaměření
Bakalářská práce
Autor: Kateřina Schugová
Vedoucí práce: doc. PhDr. Radmila Dytrtová, CSc.
2015
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci na téma:
Motivace žáků odborné školy k výběru jejich profesního zaměření
vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu
použitých zdrojů.
Jsem si vědoma, že odevzdáním bakalářské práce souhlasím s jejím zveřejněním
dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to i bez ohledu na výsledek její obhajoby.
Jsem si vědoma, že na moji bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000
Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, především ustanovení § 35 odst.
3 tohoto zákona, tj. o užití tohoto díla.
................................................
(podpis autora)
V Praze dne 22. března 2015
Poděkování
Ráda bych poděkovala vedoucí práce doc. PhDr. Radmile Dytrtové, CSc. za odborné
vedení bakalářské práce, cenné rady a poskytnutý čas, který mi věnovala. Dále děkuji
všem respondentům, kteří mi byli nápomocní při mém průzkumu. V neposlední řadě
bych chtěla poděkovat své rodině za podporu během mého studia.
Abstrakt
Bakalářská práce „Motivace žáků odborné školy k výběru jejich profesního
zaměření“ analyzuje problematiku profesní orientace a volby povolání. Práce je
zaměřena na žáky středních odborných škol. Hlavním cílem je definovat jednotlivé
motivační faktory, ovlivňující motivaci k výběru budoucího povolání. Práce je
členěna na část teoretickou a praktickou.
Teoretická část pojednává o problematice volby povolání. V teoretické části jsou
definovány základní pojmy a adolescence. Dále na ni navazuje problematika profesní
volby a kariérové teorie. Kapitola poradenství pro volbu povolání a zaměstnání
uzavírá teoretickou část. Při zpracování teoretické části jsem čerpala z odborné
literatury.
Praktická část obsahuje vlastní empirické šetření, které zjišťuje motivaci k volbě
studijního oboru, plány do budoucnosti a základní údaje žáků středních škol.
Průzkumnou metodou je dotazník. Tento průzkum byl podkladem pro vyvrácení
nebo potvrzení předem stanovených hypotéz. Výsledky jsou zpracovány graficky
a zhodnoceny komentářem.
Bylo zjištěno, že mezi nejdůležitější faktory, které ovlivňují volbu střední školy, patří
vlastní zájem o obor a kvalitní příprava ke studiu na vysoké škole. Nejvíce informací
o škole a oboru žáci získali z informačních materiálů školy a během dne otevřených
dveří. Více než polovina respondentů chce pokračovat studiem vyšší odborné nebo
vysoké školy.
Závěr bakalářské práce je věnován stručnému shrnutí výsledků, celkovému
zhodnocení problematiky a návrhu k využití daných výsledků v praxi.
Klíčová slova
Motivace, dospívání, volba povolání, profesní orientace, poradenství
Abstract
The Bachelor thesis Motivation of students of vocational school to select their
professional specialization analyses the issues of professional orientation and carrier
choice. The work focuses on students of vocational schools at the secondary level.
The main goal is to define individual factors that influence career choice motivation.
The work is divided into a theoretical and practical part. The theoretical part deals
with the issues of career choice and it defines elementary terms and adolescence.
Subsequently, it deals with the issues of choice of profession and career theory. The
theoretical part closes with the chapter Career-Choice Counseling. I created the
theoretical part using professional-literature sources. The practical part contains the
actual empirical research, which determines motivation to choose a branch of study,
future plans, and basic data of secondary-school students. The research method is
questionnaire. This research had formed the basis on which stipulated hypotheses
have been confirmed or disproved. The results are presented graphically and
evaluated by comments. It was found that among the most important factors
influencing the choice of secondary school are the actual interests in the subject and
quality preparation for university studies. For students, the richest sources of
information about a school were informational materials provided by the school and
its open days. More than half of the respondents want to continue studying a tertiarylevel vocational school or a university. In the conclusion of the Bachelor thesis the
results are briefly summarized, the subject issues are generally evaluated, and
possible uses of the results in practice are suggested.
Keywords
Motivation, growing up, career choice, professional orientation, advice
OBSAH
ÚVOD .......................................................................................................................... 9
1
CÍL A METODIKA PRÁCE ........................................................................... 10
2
TEORETICKÁ VÝCHODISKA ..................................................................... 11
2.1
Vymezení základních pojmů....................................................................11
2.2
Osobnost žáka střední odborné školy ...................................................... 13
2.2.1 Charakteristika období dospívání................................................ 13
2.2.2 Motivace žáka střední odborné školy ke studiu a učení.............. 15
2.3
Faktory ovlivňující rozhodování o budoucím profesním zaměření .........17
2.3.1 Vnitřní faktory ovlivňující výběr profesního zaměření .............. 17
2.3.2 Vnější faktory ovlivňující výběr profesního zaměření ............... 19
2.3.3 Úvod do problematiky volby povolání ....................................... 21
2.4
Profesní volby adolescentů ......................................................................22
2.4.1 Vývojová stadia při volbě profese .............................................. 22
2.4.2 Klíčové problémy kariérového rozhodování............................... 23
2.4.3 Testy a dotazníky zaměřené na volbu budoucí profese .............. 24
2.5
Kariérové teorie profesní volby ............................................................... 26
2.5.1 Hollandův model typů osobnosti a pracovního prostředí ........... 26
2.5.2 Teorie životních stadií dle D. Supera .......................................... 27
2.5.3 Scheinovy kariérní kotvy ............................................................ 28
2.5.4 Teorie volby povolání a klasifikační systém zaměstnání
A. Roeové.................................................................................... 30
2.6
Poradenství pro volbu povolání a zaměstnání .........................................31
2.6.1 Informační a poradenské středisko při Úřadu práce ................... 32
7
2.6.2 Výchovné poradenství při základní škole ................................... 33
2.6.3 Pedagogicko-psychologické poradny ......................................... 34
2.6.4 Kariérové poradenství ................................................................. 35
3
4
PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE .......................................................................... 37
3.1
Cíl průzkumu a zkoumaný problém ......................................................... 37
3.2
Místo průzkumu ....................................................................................... 37
3.3
Metody průzkumu .................................................................................... 38
3.4
Stanovení průzkumných otázek a hypotéz ............................................... 39
3.5
Sběr dat ....................................................................................................40
ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ......................................................................... 46
4.1
Vyhodnocení průzkumného šetření a ověření hypotéz ............................ 46
4.2
Shrnutí a doporučení řešení .....................................................................60
ZÁVĚR A DOPORUČENÍ ....................................................................................... 62
Seznam použitých zdrojů ........................................................................................... 64
Seznam grafů a tabulek .............................................................................................. 67
Seznam příloh ............................................................................................................ 68
8
ÚVOD
„Klíčem ke štěstí je vyzkoušet, k čemu se člověk hodí, a dát mu možnost, aby to mohl
vykonávat. Není nic tragičtějšího, než nemoci objevit, k čemu se hodíme, nebo mít
pocit, že Vás okolnosti vehnaly do povolání, k němuž se nehodíte.“
John Dawey
(Houška, 1993, s. 1)
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma „Motivace žáků odborné školy
k výběru jejich profesního zaměření“. Cílem práce je nastínění problematiky volby
povolání.
Profesní
orientace
je
pro
budoucnost
mladého
člověka
jedním
z nejdůležitějších a zároveň nejtěžších kroků a do jisté míry určuje jeho budoucnost.
V současné době již neplatí, že volba povolání učiněná na konci základní školy je
určující pro celý život. Vzdělání je proces celoživotní. Profesní orientace se
neomezuje jen na volbu střední školy, ale prolíná se celým naším pracovním
životem.
V zaměstnání stráví průměrný člověk třetinu svého života. Žijeme v době,
o které se mluví jako o věku vzdělanosti. A význam vzdělání stále roste. Ekonomové
už dávno zjistili, že s rostoucím vzděláním se zvyšují výdělky a naopak klesá
nezaměstnanost. Lékaři vědí, že vzdělanější lidé jsou v průměru zdravější, a dožívají
se vyššího věku. Sociologové zase vyzkoumali, že s rostoucím vzděláním roste pocit
spokojenosti, dobře prožitého života, a dokonce pocit osobního štěstí. Bohužel zatím
není rozhodování o vzdělání tak jednoduché.
Problematika volby povolání mě zajímá již několik let. Toto téma považuji za
velice aktuální a přínosné, a proto se mu věnuji i ve své bakalářské práci.
9
1
CÍL A METODIKA PRÁCE
Cíl bakalářské práce
Bakalářská práce s názvem Motivace žáků odborné školy k výběru jejich profesního
zaměření je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Na základě
prostudované odborné literatury bude zpracována problematika volby povolání
a střední školy. Cílem závěrečné bakalářské práce je zjistit na základě průzkumu
motivaci žáků odborné školy k výběru jejich profesního zaměření. Konkrétně zjistit,
jaká jsou hlavní kritéria, které žáci zohledňují. Dále bude pozornost věnována pojmu
adolescence a motivace ke studiu a učení. Součástí práce budou i faktory ovlivňující
rozhodování o budoucím pracovním zaměření a volbu povolání dospívajících.
Dílčím cílem je charakteristika kariérových teorií profesní volby, konkrétně teorie
dle Hollanda, Supera, Scheina a Roeové. Závěr teoretické části práce bude věnován
využívání služeb profesního poradenství pro volbu povolání a zaměstnání. Cílem
praktické části práce je ověření některých teoretických poznatků.
Metodika práce
Na základě prostudované literatury bude v teoretické části práce metodou analýzy
informací zpracována problematika volby povolání a střední školy. Zadaný úkol
bude řešen průzkumem, při kterém bude použita metoda kvantitativního sběru dat,
konkrétně dotazníkového šetření. Dotazník bude určen pro žáky středních odborných
škol a bude zcela anonymní. Otázky v dotazníku jsou sestavené tak, aby bylo možno
naplnit výše uvedené cíle. Zjištěná data budou analyzována, zhodnocena a výsledky
v závěrečné práci zveřejněny. Výsledky průzkumu budou zhodnoceny, graficky
zpracovány a popsány vlastním komentářem. Na základě výstupů bude zpracován
závěr a doporučené metody pro zlepšení situace.
10
2
2.1
TEORETICKÁ VÝCHODISKA
Vymezení základních pojmů
Rozvoj pedagogických disciplín způsobuje prudký nárůst odborné terminologie. Pro
lepší pochopení bakalářské práce budou vysvětleny základní pojmy, které budou
použity.
Povolání
Povolání umožňuje získat lepší profesní postavení a společenskou pozici. Pro pojem
povolání existuje mnoho definic. Podle Havlové (Havlová, 1996, s. 8) je povolání
soustava činností, které jsou vnitřně spjaté a vyžadují určitý okruh znalostí
a dovedností. Povolání je dlouhodobě a systematicky vykonávaná činnost, která
zabezpečuje materiální existenci a určuje místo ve společenské struktuře.
Zaměstnání
Podle Havlové (Havlová, 1996, s. 9) je zaměstnání institucionalizované povolání,
systém rolí v tržní ekonomice a legislativně vymezeným pracovním úvazkem. Je to
výkon profese v organizaci.
Kariéra
„Dráha životem, zejména pak profesionální, na které člověk získává nové zkušenosti
a realizuje svůj osobní potenciál.“ (Vendel, 2008, s. 50) Kariéru rozlišujeme vnější
a vnitřní. Vnější (objektivní) kariéra je souhrn vystudovaných škol, kurzů a praxe
během života. Je doložitelná například v životopisech či v přihláškách do
zaměstnání. Oproti tomu vnitřní (subjektivní) kariéra je postoj jednotlivce, jeho
zkušenosti a osobní růst. (Bělohlávek, 1994, s. 11)
11
Profesní dráha
Průcha hovoří (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 169) o profesní dráze jako
o objektivním průběhu vykonávané profesní činnosti, neboli sledu povolání, které
jedinec v průběhu života vykonával.
Profesní orientace
Dále Pedagogický slovník uvádí (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 169), že
obsahem profesní orientace je utváření a rozvíjení profesních cílů a perspektiv
a zároveň vlastnosti, schopnosti a dovednosti důležité pro proces volby a výkon
profese.
Volba povolání
Postavení jedince ve společnosti určuje několik faktorů, mezi ně patří jednoznačně
také povolání. Volba povolání je „volba příštího předpokládaného sociálního statusu
a anticipací životní dráhy.“ (Havlová, 1996, s. 21) Hlaďo
(http://www.ped.muni.cz/wtech/elearning/Uvod_do_problematiky_volby_povolani.p
df) definuje volbu povolání jako „proces zahrnující rozhodování o volbě budoucího
studia nebo přípravy na povolání. Je součástí celkového vývoje osobnosti, v němž
hlavní roli hrají rozhodovací procesy.”
Taxová (Taxová, 1987, s. 70) mluví o volbě povolání „jako o jednom
z nejzávažnějších problémů dospívání. Volba povolání je podmíněná základním
procesem profesionální orientace, vyhraňováním zájmů, postojů, schopností,
stupněm dosaženého vzdělání, úrovní sebepoznání i přiměřeného sebehodnocení,
silou a vyhraněností motivace budoucího uplatnění, ale též informovaností
o možnostech, dále znalostmi o náplni jednotlivých povolání.“
Volba střední školy
Dle Friedmanna (Friedmann, 2012, s. 66) volba střední školy je konkrétní
a jedinečný proces, který ovlivňuje věk, pohlaví, osobní charakteristiky, sebepojetí,
12
zájmy, hodnoty, znalosti a dovednosti, fyzické atributy, zdravotní stav a další
procesuální vlivy.
2.2
Osobnost žáka střední odborné školy
Abychom mohli lépe pochopit zkoumanou problematiku motivace volby profesního
zaměření, je nutné znát základní informace o období, do kterého spadá.
2.2.1 Charakteristika období dospívání
Pojem adolescence pochází z latinského slova adolescére, což znamená dospívat,
mohutnět. Jedná se o období od 10 do 20 let, tedy období mezi dětstvím a dospělostí.
Během této dekády dochází ke komplexní změně osobnosti, především
k somatickým, psychickým a sociálním změnám osobnosti. (Vágnerová, 2005,
s. 321)
Dospívání lze rozdělit do tří fází. Raná fáze, často přezdívaná jako
pubescence, tvoří prvních pět let dospívání (11-15 let). Je spojena s tělesným
dospíváním a pohlavním dozráváním. Je to období prudkých fyzických změn, které
doprovází deprese. Hlavní příčinou úzkostí bývá nízké sebevědomí spojené
s vlastním vzhledem a sexualitou. Díky změnám v mozku dochází k přetrhnutí
emocionálního pouta k rodičům.
Období, které se vyznačuje zájmem o své vrstevníky a zároveň vzdorem vůči
autoritám (především rodičům) se nazývá střední adolescence. Během tohoto
období odmítají autoritu i pomoc. Vlastní identitu si vytvářejí pomocí hudby
a vlastního stylu.
Pozdní adolescence je časově vymezena od 15-20 let. V této fázi dochází ke
komplexnější psychosociální proměně a ukončení profesní přípravy. Vztahy
s dospělými jsou nyní mnohem lepší. Charakteristické pro toto vývojové období je
ekonomická nezávislost, uzavírání trvalých přátelství i partnerství a rozvoj vlastní
identity. (Carr-Gregg, 2012, s. 26)
13
Tělesná proměna je důležitá součást identity. Se změnou vzhledu souvisí
i změna sebepojetí. Adolescenti sledují všechny změny svého těla. Děvčata dospívají
dříve než hoši. Dívky chtějí být atraktivnější a hezčí. Chlapci touží hlavně po
tělesném vzrůstu, síle, fyzické zdatnosti a obratnosti. Tyto touhy jsou ve skutečnosti
pouze tendence napodobení ideálu krásy. (Vágnerová, 2005, s. 326) Adolescenti již
umí uvažovat hypoteticky a myšlení zvládá formální logické operace. Tento způsob
myšlení způsobuje časté myšlenky o budoucnosti. Radikální uvažování způsobují
flexibilní úvahy, které nejsou zatíženy zkušenostmi. Dospívající v oblasti
zapamatování používají účinnější paměťové techniky. (Vágnerová, 2005, s. 332)
Dospívání je velice obtížná část života pro samotného jedince i jeho okolí.
Adolescence je období změn, protestů, náladovosti, zvýšené citlivosti a další. Díky
hormonálnímu dozrávání se mění city. Typická je též emocionální labilita a záporné
emoce (například rozmrzelost, přecitlivělost, neklid, apatie a výbušnost). Až časem
se rozvíjí vytrvalost a umění sebeovládání. (Vágnerová, 2005, s. 340)
Během cesty k dospělosti musí každý adolescent splnit několik úkolů – určit
si vlastní identitu, získat pevné přátelství a vztahy, stát se nezávislý na péči
dospělých, a stanovit si pracovní cíle. (Carr-Gregg, 2012, s. 29) Socializační rozvoj
adolescentů ovlivňují nové kompetence. Adolescenti mění názor na ostatní i na sebe,
také odmítají podřízené postavení. Dochází též k proměně vztahu k rodičům
a odpoutání od rodiny. Snahou dospívajících je lišit se od rodičů, ke kterým jsou
často velmi kritičtí a netolerantní. (Vágnerová, 2005, s. 350) Dochází ke změně
postojů ke škole, výkony ve škole přestávají být cílem a stávají se prostředkem.
Zároveň dochází k diferenciaci v oblasti profesní přípravy a sociálního postavení.
Velký vliv má vrstevnická skupina, se kterou se ztotožňují. Skupina slouží jako zdroj
jistoty. Vznikají první partnerství, ovšem pro trvalý vztah ještě nejsou zralí.
(Vágnerová, 2005, s. 371) V pozdní adolescenci dochází ke změně rolí, sociální
dospělost signalizuje až vstup do zaměstnání. (Vágnerová, 2005, s. 390) Dospívání je
přezdíváno jako fáze hledání a vytváření identity. Adolescenti často překračují
hranice aktuální reality a usilují o sebeurčení. Během rozvoje individuální identity je
důležitá fáze skupinové identity. Během této doby je důležitý vytvořený ideál. Další
součástí identity je též profesní role. Během toho se projevuje i míra identifikace
s hodnotami rodiny. Během tohoto období se završuje rozvoj ego-identity. Díky
14
zodpovědnosti a spousty omezeními je pro mnohé adolescenty dospělost
neatraktivní. Adolescentní moratorium je potřeba oddálit dospělost. (Vágnerová,
2005, s. 402) Rozvíjí se generová identita, při které se rozvíjí způsoby vyhranění
role mužů a žen. Mužská role je chápána jako výhodnější, kdežto ženská je
hodnocena jako méně imponující. „Generové rozdíly se projevují ve vztahu
k tělesným změnám, sexualitě, sociálním rolím i dalším vlastnostem a kompetencím.“
(Vágnerová, 2005, s. 421) Adolescenti mají odpor proti komerčnímu životnímu
stylu, proto je pro mnohé přitažlivý virtuální svět (chatování po internetu, počítačové
hry) a sport. (Vágnerová, 2005, s. 418)
2.2.2 Motivace žáka střední odborné školy ke studiu a učení
Pojem motivace pochází z latinského slova „movere“, což znamená hýbati,
pohybovati.
Dle Pedagogického slovníku (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 122) je
motivace souhrn vnitřních a vnějších faktorů, které nám pomáhají vzbudit, aktivovat
a dodávat energii a též zaměřují jednání a prožívání daným směrem. Dále řídí průběh
a způsoby, jak dosáhnout výsledků. Motivace ovlivňuje způsob reakce člověka na
své chování, vztahy k ostatním i k okolnímu světu.
Psychická regulace činnosti obsahuje i složku motivace, která zajišťuje
fungování učení, aktivizuje poznávací a pohybové systémy k dosažení cílů, to
znamená, že podněcuje k chování, které udržuje dynamický růst osobnosti a její
vnitřní rovnováhu. (Nakonečný, 1997, s. 8) Motivace vysvětluje psychologické
důvody chování a vysvětluje, proč se každý orientuje na rozdílné cíle. (Nakonečný,
1997, s. 12) Dle Nakonečného (Nakonečný, 1997, s. 14) motivace směřuje k udržení
a obnovení vnitřního stavu spokojenosti, jenž je vyjádřen odlišnými vnitřními
a vnějšími podmínkami. To způsobuje odlišný potenciál potřeb.
Motivaci můžeme rozlišit na (Hartl, Hartlová, 2000, s. 328):

Primární – vrozené biologické potřeby;

Sekundární – naučené chování;
15

Vnější – závislá na přítomnosti okolí;

Vnitřní – vychází z organismu jedince.
M. Nakonečný (Nakonečný, 1997, s. 17, 14) uvádí, že je nutné rozlišovat
pojmy motivace a motiv. Motivace vyjadřuje proces, zatímco motiv vyjadřuje obsah
daného uspokojení. Motivace obecně vyjadřuje rozdíly mezi tím, co jedinec prožívá,
a tím, co by chtěl prožít. Motivy mají psychologicky smysl – hodnoty, jež ale nejsou
vždy z hlediska společenských norem přijatelné. (Nakonečný, 1997, s. 5)
Studium je primární činností každého žáka střední školy. Motivace ke studiu
se v průběhu studia mění. V prvním a druhém ročníku si žák příliš neuvědomuje
obsah školních předmětů a jeho pozornost je zaměřena pouze na známky.
Ve třetím a čtvrtém ročníku slouží známky především k získání ocenění mezi
vrstevníky. S přibývajícím věkem si žák začíná více uvědomovat, že prospěch je
vlastně cesta k přípravě na budoucí zaměstnání. (Kon, 1988, s. 78)
Během přechodu na druhý stupeň základní školy dochází ke změně postojů
ke škole. Žáci začínají chápat význam školy pro jejich budoucnost. Též dochází ke
změně motivace k učení. Adolescenti se nechtějí příliš namáhat, dělají jen to, co je
nezbytné. Dospívající se nechtějí učit, aby obohatili své znalosti a dovednosti, ale
aby byli přijati na vybraný obor. Motivace k učení závisí též na subjektivním
významu učiva. Čím více je látka účelná a potřebná, tím se zvyšuje motivace k práci.
Postoje k jednotlivým předmětům se liší i podle zájmu a úspěchu v něm. Postoj ke
škole se liší v závislosti na studijních aspiracích, tedy takových znalostí, které budou
potřebovat v budoucím povolání. Na konci základní školy chtějí mít žáci lepší
prospěch, aby se dostali na požadovaný obor. Jakmile tohoto cíle dosáhnou, ztrácí se
jejich motivace. (Vágnerová, 2005, s. 362)
Motivace je také důležitým činitelem při volbě profese. Vede žáky
k uskutečnění jejich cílů a tužeb. Se změnou osobnosti dochází i ke změně motivů.
K motivaci společenského uplatnění spadá i perspektivní orientace, jež vyplývá
z potřeby naplánovat si cíle a budoucnost. (Taxová, 1987, s. 130)
16
2.3
Faktory ovlivňující rozhodování o budoucím profesním
zaměření
Proces volby povolání je ovlivněn mnoha vlivy. Vnější faktory byli především
společenskopolitické a ekonomické. Subjektivní rozhodnutí ovlivnili rodiče, přátelé
a škola. Důvodem je, že zkušenosti jsou v tomto období velmi malé, proto si
dospívající vytváří představu podle nejbližších lidí a prvního dojmu z masových
sdělovacích prostředků. (Havlová, 1996, s. 24)
Faktory ovlivňující volbu povolání se dělí do těchto skupin: (Friedmann, 2012, s. 58)

Individuální faktory (zájmy, nadání, osobní vlastnosti);

Faktory prostředí (možnosti zaměstnání, požadavky na dovednosti, hodnota
práce, potenciál ekonomického růstu…);

Situační faktory (škola, rodina, socio-kulturní proměnné).
Dále lze faktory rozdělit dle Klímové (in Taxová, 1987, s. 138)

Celospolečenské faktory – typ sociálně ekonomické formace a politický
systém, ekonomická a technická úroveň, struktura profesí, potřeba pracovníků
a jejich odměňování, společenská prestiž jednotlivých povolání, postoje lidí
k práci, výchovně-vzdělávací systém (včetně úrovně poradenských institucí);

Skupinové faktory – příslušnost jedince do společenské třídy (společenská
skupina, rodina, škola, zájmové sdružení, vliv sociálního a výchovného
prostředí);

Individuální faktory - vlastnosti člověka, zdravotní stav, fyzická způsobilost,
úroveň vývoje psychiky, schopnosti, vědomosti, zájmy, cíle.
2.3.1 Vnitřní faktory ovlivňující výběr profesního zaměření
Inteligence člověka - Průcha ve svém Pedagogickém slovníku (Průcha, Walterová,
Mareš, 1995, s. 89) vykládá termín inteligence jako účelné a úspěšné přizpůsobení
jedince do reality. Inteligence je též schopnost názorného a abstraktního myšlení
17
a hledání řešení problémů. Pomáhá nám účelně jednat a zvládat složité situace.
Inteligence člověka spíše jen rozhoduje o náročnosti studia. Příliš nízké, nebo naopak
vysoké sebevědomí, může negativně ovlivnit průběh studia i profesní budoucnost.
Dílčí schopnosti pomáhají k orientaci člověka, jakému oboru se věnovat.
Dovednosti - Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 55)
charakterizuje dovednost jako způsobilost k vykonávání dané činnosti. Ačkoliv je
podmíněna vrozenými předpoklady, lze je vylepšit též učením.
Každé povolání vyžaduje trochu jiné schopnosti. Není důležité, jaké povolání
jedinec vykonává, ale zda ho dělá dobře. (Železný, 2006, s. 7) Je třeba schopnosti
rozlišit pro jednotlivá povolaní. Jsou to však především: zručnost, rychlost reakce,
soustředěnost, paměť, rychlost úsudku, technické myšleni, představivost, nápaditost,
schopnost jednat s lidmi a správně slovně formulovat, schopnost zjednat a udržet si
autoritu, schopnost organizovat, plánovat, učit se cizí jazyky atd. (Strádal, Úlovcová,
1998, s. 24).
Osobnost - Osobnost je rozhodující při výběru povolání. Často si jedinci volí
povolání podle svých povahových rysů.
Z hlediska pracovního úspěchu jsou nejdůležitější tyto rysy osobnosti:

Orientace na výkon;

Orientace na lidi;

Cit pro realitu;

Sebekontrola a sebedůvěra;

Ochota přijímat na sebe odpovědnost;

Vytrvalost;

Kreativita;

Asertivita;

Odolnost vůči stresu.
Strádal ve své příručce s názvem Jak volit povolání (1995, s. 5) uvádí znaky
charakterizující tělesný a zdravotní stav, které nejvíce mohou ovlivnit volbu
18
povolání: tělesná výška, tělesná hmotnost, sluch, zrak, smysl pro rovnováhu, fyzická
zdatnost, funkce pohybového ústrojí, srdeční a oběhové funkce.
Trh práce stále více preferuje způsobilost k vykonávání dané práce
a osobnostní kompetence. Kompetence můžou být klíčové (např. spolehlivost,
samostatnost, všeobecný přehled, odolnost vůči zátěži, schopnost zvládat konflikty,
schopnost týmové spolupráce) a individuální kompetence (např. soustředěnost,
přesnost, kreativita, schopnost zapamatování, zručnost, prostorová představivost,
technické myšlení, odolnost vůči tělesné zátěži, organizační a komunikační
dovednosti.) (Pieper, 2013, s. 8)
Mnohdy si žáci nevybírají povolání podle vnitřní náklonnosti k určité
činnosti, ale raději se rozhodují podle prestiže budoucí profese. (Horák, 1979, s. 37)
„Prestiž je míra úcty, která je s jednotlivými povoláními spojena“ (Havlová, 1996,
s. 14). Havlová popisuje profese, které mají z nějakého důvodu malou prestiž
(Havlová, 1996, s. 21). Jsou to například povolání, která nevyžadují žádné speciální
vzdělání a může je tak vykonávat každý bez větší přípravy (skladník), dále povolání,
která mají služební charakter (pokojská), málo prestižní jsou i povolání, která
společnost hodnotí jako zbytečná (noční vrátný), dále též zaměstnání s nízkým
finančním ohodnocením (dělníci), zaměstnání spojená s prací se špínou a odpadem
(popeláři), zaměstnání považovaná za lenošná (úřednické funkce) a zaměstnání
negativně hodnocená etikou (prostitutka). Naopak za prestižní a žádané profese jsou
považovány takové, které jsou vysoce finančně ohodnocena, jsou společnosti
užitečné, nebo je práce hodnocena jako zajímavá (lékař, advokát, psycholog).
(Havlová, 1996, s. 22).
2.3.2 Vnější faktory ovlivňující výběr profesního zaměření
Rodina - V pedagogickém slovníku je pod pojmem rodina uvedeno (Průcha,
Walterová, Mareš, 1995, s. 189), že se jedná o nejstarší společenskou instituci. Má
socializační, ekonomickou, sexuálně-regulační, reprodukční funkci. Měla by vytvářet
vhodné klima a formovat interpersonální vztahy, postoje a hodnoty. Rodina a škola
plní významnou výchovnou komplementární funkci.
19
Vliv rodičů je na volbu povolání zásadní. Rodiče vystupují jako profesní
vzory, informátoři a mnohdy i jako koneční rozhodčí profesní volby. Nemůžeme
tvrdit, že by si rodiče odpovědnost volby neuvědomovali, ale motivace výběrů bývá
směs objektivních i subjektivních poznatků, racionálních i emotivních argumentů.
Jenom pár se poradí s odborníky a nechá zjistit předpoklady dítěte. „Většina volí
podle vlastní hodnotové orientace, podle odhadu schopností potomků a podle
představ, které o jednotlivých povoláních má.“ (Havlová, 1996, s. 24).
Rodiče ovlivňují své děti i socioekonomickým statusem – děti ze vzdělanější
rodiny mají mnohem aktivnější rodiče, kteří vyhledávají i pomoc učitelů. Dalším
důvodem je, že sehrávají významnou roli při předávání kultury a hodnoty práce.
Díky povolání rodičů získá jedinec nejen profesionální vzor, ale hlavně reálnou
představu o profesi. Příjem a vzdělání rodičů především určuje úroveň dosaženého
vzdělání. Většinou se žáci snaží dosáhnout vyššího nebo stejného vzdělání jako
jejich rodiče. (Bělohlávek, 1994, s. 59) Rodiče, kteří mají vyšší sociálně-ekonomický
status, vytvářejí pro své děti příznivější podmínky a zároveň podporují jejich
vzdělanostní aspirace, což vede k dosažení vyššího vzdělání.
(http://www.nuov.cz/uploads/MS_setreniabsazam08final_prowww.pdf)
Škola - Velká část středních škol vydává ročenky a publikace, kde se
nacházejí základní informace. Tyto materiály jsou volně dostupné na škole. Školy též
poskytují informace o přijímacím řízení, včetně ukázek zadání testů z minulých let.
Kromě těchto materiálů školy pořádají dny otevřených dveří, kde se žák může
seznámit s atmosférou na škole. Dalším zdrojem informací můžou být burzy nebo
veletrhy středních škol, kde se během jednoho víkendu prezentují školy. Všechny
tyto materiály mohou též ovlivnit volbu střední školy. (Daniel a kol., 2000, s. 8)
Rozhodování o volbě střední školy ovlivňují i názory vrstevníků nejen tím,
jaké povolání je mezi nimi oblíbené a které nikoli, ale také tím, kam půjde studovat
kamarád, aby mohli zůstat spolu. (Pešová, 2006, s. 136).
20
2.3.3 Úvod do problematiky volby povolání
Jeden z klíčových faktorů, který prostřednictvím profese a úrovně finančního
ohodnocení určuje sociální postavení, je vzdělání.(http://www.nuov.cz/uploads/MS_s
etreniabsazam08final_prowww.pdf) Vzdělání je jednou z nejvyšších hodnot, které
člověk vlastní. Dává člověku odbornost (tj. kvalifikaci) pro výkon určité práce
(Strádal, Úlovcová, 1998, s. 54).
Problematika přípravy dospívajících na volbu profese a oboru je v centru
pozornosti odborníků. Je to pedagogický i psychologický problém, ale zároveň
problém
sociologický a ekonomický. Společnost
chce dosáhnout
vysoké
zaměstnanosti a zároveň uspokojovat touhy mladých lidí. (Friedmann, 2012, s. 9)
Životní plány a s tím spojená volba povolání odpovídají na otázky čím být
(nebo profesní určení) a jakým se stát (morálka). (Kon, 1988, s. 129) Každý jedinec
má zájmy, vlastnosti, schopnosti a zdravotní charakteristiku. Stejně tak každá profese
má dané nároky. Proto je při volbě povolání nejen důležité umět ohodnotit sám sebe,
ale také poznat požadavky daného zaměstnání. (Strádal, 1995, s. 4)
K tomu, aby jedinec poznal své zájmy, je důležité si zodpovědět na tři otázky
– jak dlouho se již projevuje určitý znak? (=trvání), jak často a jak pravidelně se
projevuje? (=častý výskyt) a jak je těžké a jakou námahu je třeba vynaložit, abych
ho prosadil? (=intenzita). (Strádal, 1995, s. 6) Zájem je stálý a trvalý, jestliže trvá
delší dobu, prosazuje se při každé příležitosti a dokáže překonat nástrahy. (Strádal,
Úlovcová, 1998, s. 26) Často se stává, že dospívající k sobě nebývá kritický a vybírá
si obor, pro který nemá fyzické ani psychické předpoklady (Havlová, 1996, s. 24).
Při volbě povolání je důležité si zodpovědět na několik otázek – „Kde budu
pracovat? Jaké jsou hlavní činnosti? S jakými pracovními prostředky budu
pracovat? S jakými materiály budu pracovat? Jaké jsou požadavky povolání na
schopnosti, osobní vlastnosti a zdravotní stav? Jaká je po povolání poptávka ze
strany podniků? Jaký učební nebo studijní obor je třeba absolvovat? Na které škole
nebo učilišti lze tento obor studovat?“ (Strádal, 1995, s. 19)
21
Východiskem profesní volby jsou dle Svobody (Svoboda a kol., 2001,
s. 680):

Znalosti a informace o různých profesích;

Vlastní školní prospěch, zkušenosti s vlastními výkony v různých oblastech
a jejich hodnocení;

Sebehodnocení, tj. představa o sobě samém, o svých předpokladech
a osobnostních vlastnostech, přání a očekávání rodičů;

Doporučení školy;

Informace získané od spolužáků.
Přestože volba další profesní dráhy, kterou udělali žáci základních škol, není
čin nevratný, jakákoliv změna původního rozhodnutí je spojena s vynaložením
značného úsilí. S volbou povolání je to podobné jako na nádraží. „Jakmile vstoupíte
do určitého vlaku, můžete sice během jízdy přestoupit a rozhodovat tak o své další
trase, ale základní směr vaší jízdy už je dán. Čím více jej budete chtít změnit, tím více
úsilí vás to bude stát.“
(http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/KP_Volba_zaci_rodice_pro_www.p
df)
2.4
Profesní volby adolescentů
Rozhodování žáků o volbě profese je velice závažná etapa v celoživotním procesu
profesní orientace. Volba povolání patří mezi nejtěžší rozhodnutí v životě.
2.4.1 Vývojová stadia při volbě profese
První etapa - Prvním stadiem je tzv. dětská hra. Během této fáze si dítě přebírá role
určitého povolání a přehrává si prvky chování, které jsou v souvislosti s daným
povoláním.
Druhá etapa - Druhou etapou je fantazie pubescentů. Jedinec si představuje
určitou profesi, která se mu zamlouvá a on sám ji ve vizích vykonává.
22
Třetí etapa - Tato etapa je nejdelší a probíhá během celé pubescence a části
adolescence. V tomto stadiu se jedinec zabývá vlastní volbou povolání. Během volby
povolání hodnotí své zájmy, schopnosti a hledisko hodnot. Tato hlediska se ovšem
objevují v menší míře ve všech stadiích při volbě profese.
Čtvrtá etapa - Zde dochází k vlastní volbě povolání. Zahrnuje rozhodnutí
o kvalifikační úrovni, ale i rozsah a délku přípravy. Podle průzkumů se dříve vytvoří
představa o dosažené nejvyšší úrovni vzdělávání a posléze teprve volba studijního
oboru. (Kon, 1988, s. 131)
Volba povolání vyžaduje zhodnocení dvou informací. První je informace
o povoláních a požadavcích, které jsou na danou profesi kladené. Druhou informací
je zhodnocení svých schopností a zájmů. (Kon, 1988, s. 132)
2.4.2 Klíčové problémy kariérového rozhodování
Sedláková (in Taxová, 1987, s. 142) na základě průzkumu zjistila, že patnáctileté děti
nemají představu o své budoucí profesi a často nejsou pro zodpovědnou volbu
povolání dostatečně zralí. Dospívajícím často chybí objektivní sebepoznání, často se
vyskytuje proměnlivost motivačních struktur a nerovnoměrné, mnohdy povrchní
informace o světě práce a povolání.
Pro mladistvé jsou typické poměrně široké nevyhraněné zájmy, které ne vždy
směřují k vážnějšímu a vyhraněnějšímu profesnímu zájmu.(http://vzdelavani.unas.cz/
vyzkumnazprava.pdf)
Prvotní volba povolání probíhá v době nelehkého fyzického a psychického
dospívání, při které dochází k častému přeceňování, či podceňování. Žáci, zvláště
žáci zdravotně či sociálně znevýhodnění, často vnímají volbu profese jako obtížný
úkol. (http://www.vychova-vzdelavani.cz/)
Školní prospěch odráží všeobecné rozumové schopnosti ve předmětech, než
kompetence k výkonu určitého povolání. Z tohoto důvodu není možné plně pochopit
nároky povolání a vyznat se v sobě samých. Žáci se pak rozhodují neoptimálně
a zjišťují, že se rozhodli špatně a své rozhodnutí musí změnit.(http://www.nuov.cz/u
ploads/Vzdelavani_a_TP/KP_Volba_zaci_rodice_pro_www.pdf)
23
Vzhledem k tomu, že jsou ženy na trhu práce vůči mužům znevýhodněny
kvůli rodinným povinnostem, vybírají si podle teorie lidského kapitálu feminizovaná
odvětví, ve kterých nemají mužskou konkurenci. (Smetáčková, 2007, s. 57)
Mezi hlavní problémy, které potkávají žáky při rozhodování o volbě
povolání, lze považovat: (Friedmann, 2012, s. 85)

nedostatek informací o světě práce a jednotlivých profesích (například
o
zdravotních podmínkách, požadovaných vědomostech, reálný obraz
povolání i uplatnění na trhu práce);

neznalost vzdělávacího systému (například struktura vzdělávacího systému,
nabídky a nároky škol, formální i neformální možnosti studia);

nízký stupeň sebepoznání (například chybí přehled o vlastních schopnostech
a způsobilosti, nízké sebevědomí, vysoké sebevědomí);

krátkodobá perspektivní orientace (zaměření na bezprostřední cíle);

nejasné představy o vlastní budoucnosti (žádné životní plány ani cíle).
Volba oboru může být v pubertálním období dále ztížena temperamentem
a vlastnostmi, jako jsou povrchnost, nerozhodnost, flegmatičnost, změny nálad, nízká
úroveň volních vlastností aj. a faktem, že dosud není dokončen vývoj schopností.
Požadavky výběru profesního zaměření jsou tedy ve své podstatě schopni zvládnout
spíše adolescenti. (http://vzdelavani.unas.cz/vyzkumnazprava.pdf)
2.4.3 Testy a dotazníky zaměřené na volbu budoucí profese
Mimo inteligenční testy existují též testy, které se zaměřují na povolání. Jejich
výsledek přináší většinou uspokojení zadavatelům i žákům, kteří test vyplňují.
(Farda, 1996, s. 88) Testy a dotazníky zaměřené na volbu budoucí profese se snaží
pomáhat s výběrem povolání. Existuje celá škála profesních testů pro dospělé, ale
jsou i testy pro žáky základních škol. Tyto testy jsou k dispozici u výchovných
poradců, psychologů, na úřadu práce i v pedagogicko-psychologické poradně. Celou
24
řadu testů lze najít i na internetových stránkách či v knižních publikacích.
Nevýhodou internetového testování jsou časté poplatky. Díky testům lze lépe
pochopit naše chování, ale poznat i naše vědomosti a schopnosti. V současné době je
většina testů inspirována Hollandovým modelem RIASEC, který lépe zařadí
jedince k jednomu ze šesti pracovních prostředí (viz kapitola Hollandův model typů
osobnosti a pracovního prostředí). Motivační a osobnostní testy zaměřené na výběr
budoucí profese poskytují prověřené psychologické metody, díky nim jedinec lépe
pozná a využije své vlohy. Tyto testy jsou stále na vzestupu a těší se stále větší
oblibě. Testování by se nikdy nemělo provádět bez souhlasu testovaného. Jedinou
přípravou na takové testy je, že si je žák párkrát zkusí. Tak se dobře seznámí
s konstrukcí testu a naučí se k nim lépe přistupovat. (Farda, 1996, s. 98)
Motivační a osobnostní testy pro volbu profese obsahují tři typy testů –
způsobilost pro určité povolání, testy osobnosti a testy motivace.
Testy způsobilosti pro určité povolání poskytují informace o typech
inteligence, které vyžaduje určitá profese. Díky těmto testům lze zjistit silné i slabé
stránky. Do této kategorie spadají testy vizuálního myšlení, numerického myšlení,
a sekvenčního myšlení, dále testy prostorového vnímání, testy na slovní zásobu
a početní schopnosti, testy verbální analýzy, systémové testy.
Testy osobnosti odhalují vlastní styl v oblasti práce, jak pracovat s ostatními
lidmi, aby bylo dosaženo co nejlepší týmové spolupráce, a jiné cenné informace.
Testy motivace zkouší, které druhy činností jsou pro testovaného lákavé.
Současně pomáhají vybrat takové zaměstnání, které bude jedince bavit. (Barrett,
2004, s. 3)
Testy pomáhají s výběrem povolání, ale též slouží k plánování či zhodnocení
kariéry. Další využití je, že připravují na profesionální testování. Výhodou je, že
podávají nezávislé informace o sobě i o osobnosti ostatních. Díky poznání vlastních
schopností a vědomostí lze lépe využít svůj vlastní potenciál. Další předností je
srovnání s ostatními a tím snadnější využití vlastních předností. Další výhodou testů
je, že nám ukazují oblasti, ve kterých můžeme být úspěšní. Poslední výhodou je, že
bývají zábavné. (Barrett, 2004, s. 4)
25
2.5
Kariérové teorie profesní volby
V průběhu několika let bylo vypracováno několik teorií volby povolání, mezi
nejznámější patří: teorii typů osobnosti a pracovního prostředí J. Hollanda, teorii
životních stadií D. Supera, Scheinovy teorie kariérní kotvy a teorii osobnostního
vývoje A. Roeové.
2.5.1 Hollandův model typů osobnosti a pracovního prostředí
John L. Holland stanovil teorii pracovních typů osobnosti a pracovního prostředí.
Tato teorie popisuje vztah mezi typem osobnosti a typem pracovního prostředí.
Typ realistický
Typické pro realistický typ je agresivita a schopnost a dovednost v oblasti fyzické
aktivity.
Příklady povolání – automechanik, zemědělec, elektrikář, instalatér, zedník.
Typ zkoumavý
Tento typ osobnosti dává přednost kognitivním aktivitám před city.
Příklady povolání – matematik, biolog, geolog, chemik, fyzik.
Typ sociální
Typ sociální preferuje interpersonální aktivity před intelektuálními či fyzickými
aktivitami.
Příklady povolání – učitel, psycholog, poradce, sociální pracovník, lékař.
Typ konvenční
Konvenční typ osobnosti vyhledává činnosti přesně dané nařízením a realizuje pouze
rozkazy svých nadřízených. V první řadě jsou pro něj důležité zájmy firmy.
Příklady povolání – finanční poradce, účetní, bankéř, podnikatel, pokladní.
26
Typ podnikavý
Typ podnikavý vyniká schopností přesvědčit a získat si druhé na svou stranu.
Příklady povolání – prodejce, manažer, právník, obchodník, promotér.
Typ umělecký
Typ umělecký vyjadřuje své pocity pomocí tvůrčí práce.
Příklady povolání – herec, skladatel, spisovatel, zpěvák, výtvarný umělec.
Podobným způsobem vytvořil Holland i model pracovního prostředí.
Zformuloval šest typů pracovního prostředí – motorické (manuálně technické)
profesionální prostředí, intelektuální (vědecké) profesionální prostředí, umělecké
profesionální prostředí, sociální profesionální prostředí, podnikavé profesionální
prostředí a konformní profesionální prostředí.
U typů osobnosti i pracovního prostředí platí, že jedinec nemusí zapadat jen
do jednoho z uvedených typů či prostředí. Profesní orientaci lze snadno určit, pokud
převažuje výrazně pouze jeden typ. Někdy ovšem nastává situace, kdy jedinec má
dva nebo více zájmů. V takových případech často dochází ke konfliktům při výběru
povolání a neuspokojení v zaměstnání. (Mezera, 2008, s. 14)
2.5.2 Teorie životních stadií dle D. Supera
D. Super chápe volbu profese jako sled událostí. Kariérní vývoj má několik stadií:

růst – (do 11 let);

zkoumání – (11-20 let);

uskutečnění – ( 20 let – střední dospělost);

udržování – ( střední dospělost – pozdní dospělost).
Období růstu je období, ve kterém by měla školská zařízení žákům
poskytnout možnosti, aby si zjistili informace o sobě, jelikož volbou profese člověk
27
dle D. E. Supera (Vendel 2008, s. 31) vyjadřuje obraz o sobě. Z tohoto důvodu je
velmi důležité, aby o sobě měli žáci přesné informace, a tak se mohli rozhodnout pro
zaměstnání, které bude nejlépe odpovídat jejich zájmům a schopnostem.
Pro stadium poznávání je typické určení, upřesnění a uskutečnění kariérních
voleb. Jedinec posuzuje své dovednosti a postoje a volí konkrétní oblasti.
Posléze dělá potřebné kroky k jejímu uskutečnění.
D. Super si zprvu myslel, že tato stadia jdou za sebou. Až časem zjistil, že
někteří procházejí stadiem zkoumání a uskutečňování i ve střední dospělosti.
Prokázání schopnosti zvládat úlohy daného stadia a přechod do dalšího stadia se
nazývá kariérní zralost. Úlohou poznávání je určení, upřesnění a realizace kariérních
voleb. K tomuto úkolu je důležité znát sám sebe i svět práce. Obraz o sobě vyjadřuje
mimo jiné i volba profese. Je nutné mít reálné informace o své osobě, aby si mohli
vybrat takové zaměstnání, které bude v souladu se zájmy a schopnostmi. Tyto teorie
určují i kompetence, které si každý musí vyvinout. (Vendel, 2008, s. 31)
Dle Vendela (Vendel, 2008, s. 31) jsou všechny teorie shody osobnosti
a
pracovního prostředí predikující volbu povolání, která povede k úspěchu
a spokojenosti v práci. Tyto teorie se často používají v kariérním poradenství.
Kdežto teorie D. E. Supera je vývojovou teorií, která ukazuje na kompetence, které si
musí jedinec vyvinout pro uskutečnění své volby.
2.5.3 Scheinovy kariérní kotvy
E. H. Schein zjistil, že si každý zaměstnanec utváří svůj sebeobraz a své
profesionální pojetí. Kariérovou kotvu tvoří tři komponenty profesionálního pojetí.
Kariérová kotva se skládá z vlastního obrazu talentů a schopností, vlastního
obrazu motivů a potřeb a vlastního obrazu postojů a hodnot. Tyto vlastní obrazy nám
pomáhají k vedení, usměrňování, stabilizování a integraci osobní kariéry.
V současné době rozlišujeme pět kariérových kotev:
1) Technicko-funkční kompetence;
2) Manažerská kompetence;
28
3) Jistota;
4) Kreativita;
5) Autonomie.
Technicko-funkční kompetence - Pro tento typ lidí je typické nadšení pro
práci, kterou vykonávají. Náplň práce musí mít technicko-funkční charakter. Jsou pro
ně přijatelné pouze manažerské funkce odborné. Vedle těchto funkcí je pro ně
charakteristická nechuť k pozičnímu boji, obavy z intrik a odmítání práce, ve které
nevyužijí své odborné dovednosti.
Manažerská kompetence - Manažerská kompetence je opakem technickofunkční kompetence. Jedinci s touto kompetencí mají velkou motivaci k dosažení
pozice s manažerskou odpovědností. Tato kompetence obsahuje kombinaci tří
kompetencí – analytické kompetence (řešení problémů), interpersonální kompetence
(práce s lidmi) a emocionální kompetence (odpovědnost). Aby byl manažer úspěšný,
musí splňovat všechny tři uvedené aspekty.
Jistota - Jistota se vyznačuje snahou mít jisté zaměstnání, vysoký příjem
a benefity. Nemají vysoké ambice ani netouží po odpovědnosti. Dodržují pravidla
organizace. Často jsou bojácní, nejednoznační a nejistí v rozhodování. Pro tento typ
osob jsou vhodné profese, kde jsou pevně daná pravidla.
Kreativita - Pro počátky každé organizace, projektu či výrobku jsou kreativní
jedinci přínosem pro svou chuť vytvářet něco nového, vlastního. Důležitější je pro ně
výsledek práce než finanční ohodnocení. Bohužel brzy klesá jejich přínos i zájem.
Mezi vhodné profese patří podnikání ve všech oblastech.
Autonomie a nezávislost - Osoba vyznačující se poslední kariérovou kotvou
odmítá akceptovat řád a nároky práce. Tito jedinci jsou samostatní, svobodní a stejně
jako kreativní jedinci touží po samostatném podnikání. Často je nalezneme
v soukromých poradenských firmách v různém odvětví poradenství. (Bělohlávek,
1994, s. 23)
29
2.5.4 Teorie volby povolání a klasifikační systém zaměstnání A. Roeové
Teorie Anny Roeové je zaměřena na predikci výběru zaměstnání, jež je založená na
individuálních rozdílech mezi lidmi. Soustředila se na výběr založeném na
psychologických potřebách interakce mezi dětmi a rodinou, ale i výsledkem genů
a zkušeností. A. Roeová rozdělila povolání na orientované na lidi (např. služby,
obchodní kontakty, řízení, kultura) a neorientované na lidi (technika, věda,
zaměstnání v přírodě). Cílem této teorie je dokázat, že na volbu profese má vliv
způsob výchovy. Díky tomu vytvořila kvalifikační systém povolání, který je i dnes
užitečný nástroj pro poradce. Tento systém je rozdělen do osmi skupin zaměstnání
a šest úrovní. (Vendel, 2008, s. 32)
Dle A. Roeové (Vendel 2008, s. 32) můžeme dále jedince rozdělit do
několika skupin:

Služby = kategorie lidí, kteří vyžadují vykonávání činností ve prospěch
jiných osob (např. psycholog, sociální pracovník, zdravotní sestra apod.);

Obchodní styk = do této kategorie jsou zařazeni jednici, kteří mají schopnost
přesvědčit jiné (např. práce prodejce aut, obchodního zástupce, práce
v pojišťovnictví);

Organizování = hlavní aktivitou je řízení (např. manažeři, poslanci);

Výroba = od této skupiny se vyžaduje tvorba, výroba, údržba výrobků (např.
inženýři, výrobní manažeři, elektrikáři);

Práce v přírodě = hlavním zájmem této kategorie lidí je ochrana životního
prostředí, pěstování rostlin, chov zvířat (např. zahradní architekti, zemědělci);

Věda = rozvoj a aplikace vědy jsou oblíbené činnosti těchto osob (např.
profesor, farmaceut, laborant);

Všeobecná kultura = hlavní zájem osob v této skupině je o kulturu,
humanitní vědy, dále také o oblast práva, vzdělávání a historie (např.
pedagog, právník, vydavatel);

Umění a zábava = povolání v oblasti hudby, literatury, výtvarného umění
a sportu (např. hudební skladatel, interiérový návrhář).
30
Roeová (Vendel, 2008, s. 37) rozlišuje dále šest úrovní zaměstnání, a to dle
stupně zodpovědnosti a schopností, které jsou pro dané povolání vyžadovány:

profesionální a řídící I. – tato kategorie má nejvyšší míru zodpovědnosti,
činí rozhodnutí, která ovlivňují ostatní, dosáhli vysokého stupně vzdělání,
často doktorát;

profesionální a řídící II. - v této úrovni jsou jedinci, kteří mají méně
odpovědnosti, mají titul bakalář, magistr;

poloprofesionální - povolání v této úrovni vyžadují průměrnou míru
zodpovědnosti, požadavkem je středoškolské vzdělání s maturitou;

kvalifikovaní - v této úrovni je nutné učňovské vzdělání;

polokvalifikovaní - zde je požadována míra výcviku, např. řidičský průkaz;

nekvalifikovaní - do této úrovně jsou zařazeni jedinci, kteří plní základní
pokyny, specifické vzdělání není požadováno.
2.6
Poradenství pro volbu povolání a zaměstnání
Poradenství pro volbu povolání představuje institucionalizovanou soustavu
poradenských služeb, jejichž cílem je pomáhat jednotlivcům při rozhodování
o profesní a vzdělávací orientaci od prvotního výběru středního vzdělání až po výběr
zaměstnání či povolání v kterémkoliv věku. Zvlášť důležitý význam má výběr
středoškolského vzdělání po ukončení základní školy, které zásadním způsobem
ovlivňuje další profesní orientaci člověka. Dospívající a jejich rodina mohou cítit
nejistotu a mohou hledat podporu svých představ v poradenské instituci. Každá další
volba je pak touto volbou výrazně ovlivněna. Žák provádí volbu v době, kdy na ni
ještě není zralý a potřebuje nejvíce pomoci. (Taxová, 1987, s. 142) Poradenství pro
volbu povolání je součástí resortu práce a sociálních věcí a resortu školství.
Poradenské služby se vyskytují na úřadech práce, nebo přímo na školách. U nás jsou
součástí výchovného poradenství.
V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání je kladen cíl
„pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti v souladu s reálnými možnostmi
a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování
31
o vlastní životní a profesní orientaci.“ (http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp/rvpzv )
2.6.1 Informační a poradenské středisko při Úřadu práce
Úřad práce a jeho střediska poskytují rozsáhlou poradenskou činnost a to v těchto
oblastech:
1. poradenství pro volbu povolání;
2. poradenství pro změnu povolání;
3. poradenství pro absolventy škol a mladistvé;
4. poradenství pro změněnou tělesnou vadu;
5. poradenství pro lékařství, psychologii.
Informační a poradenská střediska na úřadech práce dávají žákům a jejich
rodičům komplexní informační a poradenské služby důležité k volbě další vzdělávací
dráhy a profesní orientace. Cílovou skupinou nejsou pouze žáci základních škol,
studenti a absolventi, ale i rodiče a školská zařízení. IPS pořádají burzy škol
a přednášky na téma volba budoucího povolání a studia, problematika vstupu do
zaměstnání, trh práce a seznámení s činností úřadu práce. Přednášky a exkurze
vhodně doplňují školní výuku a informace, které žáci získali ve vyučování. Základní
školy by měly žákům návštěvu IPS umožnit. IPS zároveň nabízí žákům
a absolventům individuální i skupinové poradenství při rozhodování o volbě
studia a povolání, podrobné informace o studijních a učebních oborech středních
i vysokých škol v ČR a o trendech a požadavcích současného trhu práce. IPS mají
k nahlédnutí databáze všech škol v ČR, tištěné materiály a poskytují popisy
jednotlivých profesí. Dávají informace o průběhu přijímacího řízení, požadavcích na
studium jednotlivých oborů a o možnostech uplatnění absolventů na trhu práce,
včetně možnosti rekvalifikace. Dále nabízí celostátní přehled povolání, karty
povolání, informační letáky o jednotlivých
povoláních a jednotlivých škol.
Tato střediska jsou především v okresních městech při úřadech práce. Všechny
32
služby poskytované úřadem práce jsou bezplatné.(http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/po
radstrediska#uvod)
2.6.2 Výchovné poradenství při základní škole
Průcha (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 258) mluví o výchovném poradenství
jako o organizované soustavě speciálně odborných poradenských služeb pro výchovu
a vzdělávání. Cílovou skupinou jsou nejen žáci, ale i rodiče a pedagogičtí
pracovníci, kteří se podílejí na péči o děti a mladistvé. Hlavním úkolem výchovného
poradenství je snaha o rozvíjení osobnosti žáků v edukačním procesu, řešení
problému
vznikajících
v tomto
procesu
a
též
řešení
pedagogických
a psychologických otázek profesní orientace. Výchovné poradenství se může
provozovat nejen ve školách, ale též v pedagogicko-psychologické poradně.
Školní poradci, zvláště výchovný poradce nebo školní psycholog, jsou spolu
s učiteli přítomni na škole. Výchovní poradci se ve vztahu k volbě dalšího oboru
věnují především informační činnosti týkající se výběru dalšího studia nebo jiné
formě přípravy na výkon povolání, poskytují informace o vzdělávací soustavě,
jednotlivých typech škol, požadavcích a předpokladech přijetí. Provádějí
administrativní činnosti s tím související, připravují a realizují exkurze, odborné
přednášky, besedy a individuální konzultace pro žáky a jejich rodiče. V oblasti
poradenské
činnosti
koordinují
hlavní
oblasti kariérového poradenství.
(http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/KP_Volba_zaci_rodice_pro_www.p
df )
Průcha uvádí (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 259), že učitel, který
absolvoval speciální studium, se nazývá výchovný poradce. Mezi hlavní činnosti
výchovného poradce patří (1) informační činnost, (2) sledování a evaluace žáků
(diagnostika), (3) navrhování opatření týkající se výchovy a vzdělávání, (4)
konzultace pro studenty i jejich rodinné příslušníky, (5) metodická pomoc
pedagogickým pracovníkům školy.
33
2.6.3 Pedagogicko-psychologické poradny
Velikou roli při volbě povolání mají také pedagogicko-psychologické poradny.
V Pedagogickém slovníku (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 150) je pedagogickopsychologická poradna popsána jako „zařízení, které pomáhá řešit výukové
a výchovné problémy.“ Je zaměřena na děti předškolního věku, žáky základních
i středních škol a dalších výchovných zařízení. Snaží se pomáhat i při profesní
orientaci žáků, kterým poskytuje pedagogicko-psychologické služby. Dalším úkolem
poraden jsou vyšetření dětí a metodická pomoc pro pedagogické pracovníky
a výchovné poradce. Činnost poraden financuje Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy ČR.
Rozhodování o volbě budoucího oboru může být v určitých případech
složitější, a to hlavně pokud má žák horší prospěch, sociální nebo zdravotní
znevýhodnění atd. V jejich kompetenci je snaha pomoci žákům při volbě studijního
oboru, tj. psychologicko-pedagogická diagnostika. Psychologické vyšetření může
v takových případech pomoci při správné volbě typu a oboru studia. Pedagogickopsychologická poradna dokáže zjistit studijní předpoklady žáka, osobnostní
vlastnosti, zájmy a motivaci.
Poradce (psycholog) může doporučit nebo navrhnout (doporučit) další
vzdělávací dráhu žáka, rozhodnutí je ale vždy na něm.
Návrhy poradce poskytuje na základě provedených inteligenčních testů, testů
osobnosti a zájmového dotazníku. Mimo jiné musí psycholog znát vzdělávací systém
i jednotlivé obory vzdělání. Při konzultacích pracuje poradce nejen s žákem, ale
i s rodiči. Pedagogicko-psychologické poradny jsou mimo jiné jedním z hlavních
partnerů škol při zabezpečování kariérového poradenství, neboť pro výchovné
poradce na základních a středních školách zabezpečují informační a metodickou
činnost.
(http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/KP_Volba_zaci_rodice_pro_www.p
df)
34
2.6.4 Kariérové poradenství
„Poradenství je proces, který ukazuje zájem, dává naději, dodává odvahy, nabízí
vyjasnění a umožňuje aktivaci.“ (Peavy, 2013, s. 20)
Spadají sem aktivity ve školách, které pomáhají žákům ujasnit si vlastní
profesní cíle a pochopit svět práce. Mezi kariérové poradenství patří též individuální
či skupinové poradenství zaměřené na volbu vzdělávací i profesní dráhy, volbu
prvního zaměstnání, změnu zaměstnání a návrat do pracovního procesu. Tento
komplex služeb je určen jak pro jedince, kteří ještě nevstoupili na trh práce, tak pro
uchazeče o zaměstnání, kteří zaměstnání právě shání, stejně jako pro ty, kteří jsou
právě zaměstnáni.
(http://www.ped.muni.cz/wtech/elearning/Uvod_do_problematiky_volby_povolani.p
df)
Dle Vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách
a školských poradenských zařízeních vyvíjejí „školská poradenská zařízení a školy
činnost diagnostickou, intervenční, informační a metodickou a poskytují bezplatné
poradenské služby.“ Ke splnění cílů využívají pedagogické a psychologické metody
a postupy.
Národní projekt Kariérové poradenství řídí MŠMT a realizuje ho Národní
ústav odborného vzdělávání (dále jen NÚOV).
Služby kariérového poradenství, které jsou poskytovány na školách a ve
školských zařízeních řeší problémy, kterým žáci čelí v průběhu vzdělávání (žák
s problémy učení, chování apod.), a dále na proces výběru nebo změny vzdělávací
dráhy.
Poradenství poskytuje rodičům a žákům základních a středních škol podporu
zaměřenou na volbu další vzdělávací dráhy včetně podrobných informací
o
vzdělávací nabídce škol. Poradenství je zajišťováno zaměstnanci školy,
tj.
výchovným poradcem, školním metodikem prevence, případně školním
psychologem a školním speciálním pedagogem.
35
Dle Klímové (Klímová, 1987, s. 160–161) mezi hlavní činnosti kariérního
poradenství patří:

Postupné a soustavné poskytování informací žákům o středních školách,
o možnostech a požadavcích na studium, o soustavě studijních a učebních
oborů, které lze na středních školách studovat, o povoláních, pro která tyto
studijní a učební obory své absolventy připravují, o potřebě pracovníků pro
tato povolání, obsahu činnosti a nárocích, které tato povolání kladou na
pracovníky, o možných způsobech dalšího studia a zvyšování kvalifikace,
o systému odměňování, sociálního zabezpečení atd.;

Soustavné komplexní sledování a hodnocení vývoje žáků i podmínek, za
nichž tento vývoj probíhá, po celou dobu jejich docházky do školy, postupné
rozvíjení jejich vlastního sebepoznávání a sebehodnocení;

Včasné vytváření podmínek pro rozvíjení vlastností významných pro
jejich další studijní a profesionální vývoj;

Systematická poradenská a konzultační pomoc při postupném vytváření
a ujasňování osobních představ o dalším studiu a budoucím povolání, při
konfrontaci těchto představ s potřebami společnosti, při posuzování
a hodnocení vlastních předpokladů pro další studium a přípravu na povolání
a dále konzultační pomoc v průběhu bezprostředního rozhodování žáků
o volbě dalšího studia na konci docházky do základní školy.
Subjekty, které zajišťují poradenství na národní úrovni jsou: Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy, Institut pedagogicko-psychologického poradenství,
Národní ústav odborného vzdělávání, České centrum Euroguidance, Výzkumný
ústav pedagogický, Ústav pro informace ve vzdělávání, Národní institut dětí
a mládeže MŠMT. (Euroguidance, 2011, s. 13)
36
3
3.1
PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE
Cíl průzkumu a zkoumaný problém
Cílem průzkumu bakalářské práce bylo analyzovat druhy motivů žáka střední
odborné školy k výběru jejich profesního zaměření. Problematikou vztahující se
k volbě povolání se již zabývalo velké množství průzkumů. Každá osobnost je
individuální, proto je zjišťování motivů ke studiu velice náročné. Cílovou skupinou
průzkumu byli žáci středních odborných škol. Dalším průzkumným problémem bylo
zjistit, jaké bylo pro žáky rozhodování o budoucím studiu a kdy se začínají žáci
volbou další vzdělávací a profesní dráhy zabývat. Faktorů ovlivňujících volbu
profese a dalšího studia je mnoho. Ve své práci jsem se zaměřila na faktory vnitřní a
vnější. Cílem průzkumu je objasnit, do jaké míry ovlivňují žáky při výběru
budoucího studia výše uvedené vnitřní a vnější faktory. Část průzkumu je zaměřena
na otázky, kde žáci čerpají informace o škole či oboru, a koho požádali o radu
v souvislosti s volbou profese. Cílem je zmapovat formální a neformální zdroje
informací využívané žáky při volbě dalšího studia.
Následným cílem bylo zjistit, jaké mají žáci profesní představy po ukončení
střední školy, jakému povolání by se chtěli v životě věnovat a co považují
v zaměstnání za důležité. Dále jsem ve svém průzkumu zjišťovala, zda žáci měli
dostatek informací o své profesi, a zda jsou s volbou střední školy spokojeni.
Průzkum a zkoumaný problém byl zjišťován pomocí dotazníku.
3.2
Místo průzkumu
K empirickému průzkumu byli vybráni respondenti, kteří jsou ve věku 15 až 20 let,
tedy v období pozdní adolescence. Cílený průzkum názorů byl určen pro žáky
středních odborných škol České republiky.
Šetření bylo prováděno cíleně na několika středních školách. Provedení
statistického průzkumu na více školách s rozdílným odborným zaměřením zlepšuje
validitu výsledků. Pro zachování anonymity uvedených škol nebude zveřejněn jejich
oficiální název.
37
Dotazníkového sběru dat se zúčastnili i účastníci projektu Rozhled.[1] Pro
umožnění
sběru
dat
jsem
osobně
oslovila
ředitelku
organizace
Nadání
a dovednosti.[2]
Žáci byli informováni o záměru a významu dotazníku. Zdůrazněno bylo, že
dotazník je anonymní a pro zachování validnosti výsledku je nutné zodpovědět
všechny otázky.
Charakteristika vzorku respondentů
Dotazníkového šetření zaměřeného na volbu povolání se zúčastnilo 61 žáků 1. – 4.
ročníku různých oborů vzdělávání středních odborných škol.
Na základě analýzy dat z třetí části dotazníku byly zjištěny tyto údaje:
Z celkového množství 61 respondentů bylo 38 dívek (62,30 %) a 23 chlapců
(37,70 %). Ve vzorku tedy převládaly dívky nad chlapci. Tyto údaje jsou uvedeny
v tabulce č. 1.
Ve vzorku byli zastoupeni žáci od 15 do 22 let. Průměrný věk respondentů
byl 17,66.
3.3
Metody průzkumu
Praktická část bakalářské práce „Motivace žáků odborné školy k výběru
jejich profesního zaměření“ byla zpracována pomocí dotazníkového šetření.
Osloveni byli studenti středních odborných škol různých oborů vzdělání v České
republice. Před ostrým dotazováním proběhl pilotní průzkum na vzorku 8 studentů
České zemědělské univerzity v Praze. Cílem pilotní studie bylo získání zpětné vazby
k dotazníku, především ověření srozumitelnosti otázek. V této etapě průzkumu bylo
využito online dotazníků vyplňovaných přes internet. Při tvorbě dotazníku jsem
Projekt Rozhled je zaměřen na pomoc dětem z dětských domovů a z pěstounských rodin s výběrem
vhodného studia a s uplatněním na trhu práce.
2
Nadání a dovednosti je nezisková organizace, která se snaží podporovat osobní a profesní rozvoj
sociálně znevýhodněných jedinců.
1
38
vycházela z cílů průzkumu. Otázky jsou formulované tak, aby byly pro respondenty
zajímavé a podnětné k zamyšlení.
E-dotazník byl ponechán i pro vlastní empirické šetření. Sběr dat byl
realizován v období od listopadu 2014 do ledna 2015.
V rámci průzkumu bylo osloveno 124 respondentů, dotazník vyplnilo celkem
61 žáků.
Dotazník obsahuje celkem 16 otázek, které jsou rozděleny do tří částí:
1. Volba studijního oboru;
2. Plány do budoucnosti;
3. Základní údaje.
První část se věnuje otázkám týkajících se volby studijního oboru.
Respondenti se mohli vyjádřit ke své prvotní volbě profese a oboru. Otázky se
zaměřovaly hlavně na zjištění motivace k dalšímu studiu a faktory, které je ovlivnily.
Otázky v druhé části směřovaly ke zjištění budoucího profesního směřování
žáků. Zde byly zařazeny otázky o tom, co by chtěli žáci vykonávat za povolání a co
od něj očekávají.
Závěrečná část dotazníku byla zaměřena na specifikační údaje zahrnující
například věk, pohlaví a informace o střední škole a oboru.
Dotazník byl zpracován a vyhodnocen pomocí tabulek a grafů. Ke každé
otázce byl zpracován vlastní komentář, který byl doplněn o další údaje.
3.4
Stanovení průzkumných otázek a hypotéz
V průzkumu byly položeny následující průzkumné otázky: Jaké pro vás bylo
rozhodování o budoucím povolání? Kdo vás nejvíce ovlivnil při výběru budoucího
studia? Požádali jste o radu v souvislosti s volbou profese některou z následujících
osob či institucí? Jaké máte představy po absolvování střední školy? Kde jste čerpali
nejvíce informací o škole či oboru?
39
Z výše uvedených vymezených cílů průzkumu bylo stanoveno pět hypotéz,
jejich potvrzení či vyvrácení jsou další částí bakalářské práce. Pomocí dotazníkového
šetření budou tyto hypotézy objasněné.
H1 Rozhodování o budoucím povolání je pro dospívající žáky velmi náročné
a dosud nemají představu, čím chtějí v životě být. (Pro ověření slouží otázka č. 3)
H2 Motivace žáků k výběru jejich oboru studia byla více ovlivněna vnějšími
faktory (doporučení rodičů, názory přátel, vliv školy) než faktory vnitřními (zájem
o obor, rodinná tradice, studijní výsledky). (Pro ověření slouží otázka č. 5)
H3 O radu v souvislosti s volbou budoucí profese respondenti nejčastěji
požádali výchovného poradce na základní škole. (Pro ověření slouží otázka č. 7)
H4 Mezi hlavními zdroji informací, kde žáci čerpali nejvíce informací
o budoucí škole a oboru, byly masové sdělovací prostředky. Alespoň polovina
dotazovaných žáků využila internet, rozhlas, televizi či tisk. (Pro ověření slouží
otázka č. 8)
H5 V současné době většina absolventů středních škol chce pokračovat
v dalším vzdělávání na vyšší odborné škole či vysoké škole a dosáhnout tak co
nejvyššího vzdělání. Minimum jich chce po ukončení střední školy nastoupit do
zaměstnání. (Pro ověření slouží otázky č. 11 a 12)
3.5
Sběr dat
Vlastní průzkum byl realizován v období listopad-prosinec 2014. Dotazníky
byly žákům středních škol předloženy v listopadu 2014, zpracování dat proběhlo
v prosinci 2014. Při zpracování praktické části bakalářské práce jsem oslovila
ředitelku neziskové organizace Nadání a dovednosti, kterou jsem požádala o pomoc
s distribucí dotazníku.
Před samotným vyplňováním dotazníku byli žáci seznámeni s důležitými
informacemi a s cílem dotazníku. Dále byli informováni, že dotazník slouží pouze
pro účely praktické části bakalářské práce. Následně byli ubezpečeni, že dotazník je
zcela anonymní a pro objektivní vyhodnocení je nezbytné samostatné a pravdivé
40
vyjadřování. Bylo zdůrazněno, že je nutné odpovědět na všechny otázky v dotazníku.
V úvodu byly též poskytnuty instrukce nutné k vyplňování dotazníků.
V dotazníku, který obsahuje celkem 16 otázek, bylo použito několik typů
otázek –
Dvě otázky jsou otevřené, tedy s volnou odpovědí (otázky č. 1 a 16), deset
otázek je uzavřeného typu s možností jedné nebo více odpovědí (otázky č. 2, 3, 5,
7, 9, 10, 11, 12, 14, 15) a zbylé tři otázky jsou polootevřené (otázky 6, 8, 13).
U otázky č. 4 jsem použila Likertovu škálu s pěti stupni.
Čas na vyplnění dotazníku nebyl stanoven. Průměrná doba přečtení
a zodpovězení všech otázek byla 10 minut.
Dotazník – Volba povolání a já
Vážení žáci,
jsem studentkou České zemědělské univerzity v Praze, Institutu vzdělávání
a poradenství, studijního oboru Poradenství v odborném vzdělávání.
Prosím Vás o vyplnění dotazníku, který slouží jako podklad k bakalářské
práci na téma: „Motivace žáků odborné školy k výběru jejich profesního
zaměření“. Cílem dotazníku je zjistit, co Vás motivovalo a ovlivnilo při výběru
střední školy a budoucího povolání.
Dotazník je zcela anonymní a získané informace budou použity pouze pro
potřeby této práce. Dotazník má 16 otázek rozdělených do tří částí a vyplnění
dotazníku Vám nezabere více než 15 minut.
Zvolenou odpověď prosím označte křížkem, u některých otázek můžete zvolit
i více odpovědí. Na otázky, kde jsou předepsané řádky, napište odpověď vlastními
slovy.
Předem děkuji za Vaši ochotu a čas!
Kateřina Schugová
41
A. Volba studijního oboru
1. Jaké povolání byste chtěli v životě vykonávat?
……………………………………………
2. Kdy jste se rozhodli pro obor, který studujete?
□ V prvním pololetí devátého ročníku
□ V druhém pololetí devátého ročníku
□ Před nástupem do posledního ročníku
□ Již na prvním stupni základní školy
3. Jaké pro vás bylo rozhodování o budoucím povolání?
□ Velmi náročné, neměl/a jsem představu, čím chci být a stále nevím
□ Těžké, delší dobu jsem netušil/a, ale nakonec jsem se rozhodl/a
□ Snadné, už delší dobu vím, co chci studovat a čím chci být
4. Jak vnímáte důležitost volby povolání ve svém životě?
Velmi
Spíše
Průměrně
Málo
důležitou
důležitou
důležitou
důležitou
1
2
3
Nedůležitou
4
5
5. Kdo vás nejvíce ovlivnil při výběru budoucího studia?
□ Nikdo – bylo to mé vlastní rozhodnutí
□ Doporučení rodičů nebo někoho z rodiny
□ Názory přátel
□ Vliv školy (učitelé, výchovný poradce)
□ Zájem o obor
□ Rodinná tradice
□ Studijní výsledky
42
6. Pro školu, kterou v současné době studuji, jsem se rozhodl/a, protože:
(můžete vybrat více možností)
□ Vyučuje obor, který mě zajímá
□ Jsem měl/a vysokou šanci na přijetí
□ Zaujala mě prestiž školy
□ Mám dobré dopravní spojení
□ Tento obor mě kvalitně připraví ke studiu na vysoké škole
□ Po absolvování této školy se uplatním na trhu práce
□ Z jiného důvodu ……………………………………………
7. Požádali
jste
o
radu
v souvislosti
s volbou
profese
některou
z následujících osob či institucí? (můžete vybrat více možností)
□ Rodiče nebo jiný člen rodiny
□ Učitel na základní škole
□ Výchovný poradce na škole
□ Školní psycholog
□ Poradce v pedagogicko-psychologické poradně
□ Kariérní poradce při úřadu práce
□ Ne, nepožádal/a
8. Kde jste čerpali NEJVÍCE informací o škole či oboru?
□ Z informačních materiálů školy (webové stránky, brožury, letáky)
□ Během dne otevřených dveří
□ Na veletrhu vzdělávání
□ Na základní škole (například při výuce Výchova k volbě povolání)
□ Od poradce pro volbu povolání (výchovného poradce)
□ Z tisku, televize, rozhlasu či internetu
□ Od kamarádů
□ Od rodičů
□ Z jiného zdroje ………………………
43
9. Myslíte, že jste měli dostatek informací o své budoucí profesi?
□ Ano, měl/a jsem dostatek informací
□ Ne, neměl/a jsem dostatek informací
10. Myslíte si, že jste si vybrali správný studijní obor?
□ Ano
□ Nejsem si jist/a
□ Ne
Zdůvodni svoji odpověď…………………………………………….
B. Plány do budoucnosti
11. Jakého nejvyššího vzdělání byste chtěli dosáhnout?
□ Střední odborné vzdělání (bez maturity)
□ Střední odborné vzdělání (s maturitou)
□ Vyšší odborné vzdělání
□ Vysokoškolské vzdělání
12. Jaké máte představy po absolvování střední školy?
□ Chci pracovat ve svém oboru
□ Chci se věnovat jinému oboru
□ Chci jít dále studovat na VOŠ nebo VŠ
□ Nevím, nemám představu
13. Co považujete v zaměstnání za nejdůležitější? (uspořádejte důvody dle vašeho
názoru od nejdůležitějšího k nejméně důležitému.)
□ Jistotu zaměstnání
□ Možnost kariérního postupu
□ Získání nových znalostí, dovedností a zkušeností
□ Úspěch a uznání okolí
□ Identifikace s prací
□ Dobrá image firmy
44
□ Vysoký příjem
□ Zajímavá a smysluplná práce
□ Vhodné pracovní podmínky
□ Slučitelnost práce a rodiny
□ Dobré klima na pracovišti
□ Něco jiného …………………………………………… (vypište)
C. Základní údaje
14. Věk ………. let
15. Jste:
□ Chlapec
□ Dívka
16. Střední škola:
Typ školy: ...................................................
Obor studia: ...................................................
45
4
4.1
ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ
Vyhodnocení průzkumného šetření a ověření hypotéz
Otázka č. 1
Výsledky na otázku č. 1 (Jaké povolání byste chtěli v životě vykonávat?) byly velice
překvapivé. Odpovědi jsem kategorizovala následovně: Téměř 16 % žáků středních
odborných škol vůbec netuší, jakému povolání by se rádi v budoucnu věnovali. Dle
mého názoru je 16 % opravdu hodně. Další část respondentů měla představu o svém
budoucím profesním směřování, ovšem konkrétní představa jim zcela chyběla.
Nejoblíbenějším povoláním je mezi oslovenými žáky jednoznačně psycholog,
poradce. Konkrétně odpověď psycholog se v šetření objevila sedmkrát, jednou se
vyskytla odpověď poradce v účetnictví a jedna odpověď byla kariérní poradce. Dva
žáci by se chtěli stát popeláři a dvě dívky touží po vedoucí pozici. Oblasti zájmu,
které respondenty zajímaly, byly například oblast přírody (3x), humanitní obory (4x),
kultury a umění (2x) a též sociální vědy a politologie. Další odpovědi se velice lišily.
Mezi ostatní vysněná povolání patří například barmanka (2x), konstruktér (2x),
v oblasti IT (IT pracovník, programátor, animátorka, ředitel IT firmy), letec,
cestovatel, učitel anglického jazyka, dřevorubec, aranžér, letuška, architektka,
stylistka či módní návrhářka, vědec v oblasti genetiky, státní úředník, právník,
zdravotní sestra, učitelka v mateřské školce, logoped, majitelka obchodu, sociální
pracovnice, strojní mechanik a fyzioterapeutka.
46
Otázka č. 2
Graf č. 1 – Kdy jste se rozhodli pro obor, který studujete?
Zdroj: Vlastní zpracování
Z grafu č. 1 lze vyhodnotit, že 34,43 % respondentů se rozhodlo pro obor již
před nástupem do posledního ročníku. Svůj obor vzdělání vybralo až v druhém
pololetí devátého ročníku – tedy v době, kdy jsou přihlášky na střední školy již
podané – téměř 26,23 % žáků. Odpověď „již na prvním stupni základní školy“
uvedlo 21,31 % žáků. Zbylých 18,03 % rozhodlo o svém budoucím studiu v prvním
pololetí devátého ročníku.
47
Otázka č. 3
Graf č. 2 – Jaké pro vás bylo rozhodování o budoucím povolání?
Zdroj: Vlastní zpracování
Graf č. 2 představuje odpovědi na otázku číslo tři (Jaké pro vás bylo
rozhodování o budoucím povolání?). Z odpovědí žáků vyplývá, že rozhodování
o budoucím povolání je pro žáky velmi náročné, neměli žádnou představu, čím by
chtěli být a dosud nejsou rozhodnuti. Pro 31,15 % respondentů bylo rozhodování
o budoucí profesi též velmi těžké, ale nakonec se dokázali rozhodnout. Pouze
32,79 % oslovených mělo jasno, čím by chtěli být. Hypotéza č. 1 je potvrzena.
48
Otázka č. 4
Graf č. 3. Jak vnímáte důležitost volby povolání ve svém životě?
Zdroj: Vlastní zpracování
Z výsledků dotazníkového šetření je zřejmé, že důležitost volby povolání
hodnotí každý jedinec jinak. Pro někoho je profesní orientace velice důležitá
a
naopak. Hvězdičkové hodnocení ukazuje průměr 3,23. Toto číslo udává
průměrnou důležitost volby povolání v životě žáků středních odborných škol.
49
Otázka č. 5
Graf č. 4 – Kdo vás nejvíce ovlivnil při výběru budoucího studia?
Zdroj: Vlastní zpracování
Tato položka měla za cíl zjistit, kdo žáky nejvíce ovlivňuje při výběru
budoucího studia. Výsledek analýzy dat prokázal, že jako podstatný faktor
ovlivňující výběr budoucího studia žáci nejčastěji uvedli své vlastní rozhodnutí, a to
ze 44,26 %. Z výsledků je patrné, že žáci se snaží být ve svých rozhodnutích
samostatní. U mnohých z nich přesto hrají velkou roli v rozhodování rodiče nebo
někdo z rodiny. Rodině připisuje vliv přibližně 21,31 % žáků. Dalším významným
faktorem je zájem o obor (16,39 %). Respondenti dále uvedli (8,20 %), že vliv při
výběru studia měli jiné osoby, nejčastěji se jednalo o učitele a výchovné poradce.
Názory přátel (4,92 %), rodinná tradice (3,28 %) a studijní výsledky (1,64 %) byly
při volbě budoucího studijního oboru zanedbatelné. Hypotéza č. 2 je vyvrácena.
50
Otázka č. 6
Graf č. 5 – Pro školu, kterou v současné době studuji, jsem se rozhodl/a, protože:
Zdroj: Vlastní zpracování
Z grafu č. 5 (Pro školu, kterou v současné době studuji, jsem se rozhod/a,
protože:) je patrné, že největší vliv na volbu střední školy měl můj zájem o obor
(40,98 %). Do jaké míry je zájem skutečně vyzrálý a neovlivněný rodičem je otázka
pro další průzkumy a diskuze. Ve výčtu důvodů, které stály za rozhodnutím
respondenta, je například kvalitní příprava ke studiu na vysoké škole (31,15 %),
uplatnění na trhu práce (22,95 %), dobré dopravní spojení (22,95 %), vysoká šance
na přijetí (18,03 %), prestiž školy (14,75 %). V kategorii jiná byly nejčastější důvody
kamarádi, kteří se hlásili na stejnou školu (3x) a jedna odpověď byla „má matka mi
vybrala školu“. Což ukazuje na silný vliv rodiny a přátel.
51
Otázka č. 7
Graf č. 6 – Požádali jste o radu v souvislosti s volbou profese některou z následujících osob
či institucí?
Zdroj: Vlastní zpracování
Z uvedeného grafu vyplývá, že 22 žáků (tedy 36,07 %) se snaží být ve svém
rozhodnutí samostatných. Vzhledem k tomu, že rozhodování o budoucím povolání
bylo pro žáky velice těžké, je to dost zarážející skutečnost. U 47,54 % respondentů
pomáhali s výběrem rodiče. Důvodem může být, že s dospívajícími jedinci tráví
nejvíce času a také je nejvíce znají. Pozitivním zjištěním je, že výchovný poradce na
škole si stále drží svou oblibu a žáci se na něj stále obracejí v souvislosti s volbou
profese (a to 14,75 %). Ostatní uvedli jiné poradce, nejčastěji se jednalo o učitele na
základní
škole
(13,11
%),
školního
psychologa,
poradce
v pedagogicko-
psychologické poradně (9,84 %) a kariérní poradce při úřadu práce (8,20 %).
Hypotéza č. 3 je vyvrácena.
52
Otázka č. 8
Graf č. 7 – Kde jste čerpali NEJVÍCE informací o škole či oboru?
Zdroj: Vlastní zpracování
Z odpovědí žáků lze zjistit (Kde jste čerpali nejvíce informací), že nejvíce
žákům pomáhají informace poskytnuté střední školou, kam se chtějí hlásit –
z informačních materiálů školy (webové stránky, brožury, letáky). Přínos pro žáky
měl i den otevřených dveří, kde se důležité informace dozvědělo 29,51 %
respondentů. Dny otevřených dveří na školách se tedy jeví jako velice významné.
Návštěvy dnů otevřených dveří jsou dobrovolné, někdy je žáci navštěvují s rodiči,
nebo společně s vrstevníky. Díky návštěvě školy mají žáci příležitost seznámit se
s prostředím školy a dozvědět se důležité informace. Kamarádi byli informátory pro
9,84 % žáků. Dalšími významnými zdroji informací (8,20 %) byly tisk, televize,
rozhlas a internet. Možnosti internetu jsou v dnešní době široké, žáci mohou využívat
oficiální webové stránky škol, databáze středních škol, informace o světě práce,
instrukce, jak se připravit na volbu povolání či testy zaměřené na sebepoznání. Na
veletrhu vzdělávání se též žáci dozvěděli důležité informace a to ze 4,92 %. Pouze
jeden respondent získal informace od poradce pro volbu povolání. Žádný
53
z respondentů se nedozvěděl informace při výuce (například při předmětu Výchova
k volbě povolání). Je otázkou, zda důvodem bylo, že se tento předmět na škole stále
nevyučuje či zda ho žáci neberou jako přínosný. Hypotéza č. 4 je částečně
prokázaná.
Otázka č. 9
Graf č. 8 – Myslíte, že jste měli dostatek informací o své budoucí profesi?
Zdroj: Vlastní zpracování
Na otázku, zda žáci měli dostatek informací o své budoucí profesi,
odpovědělo kladně 65,57 % respondentů. Podle mého mínění je 34,43 % žáků,
kterým přišly informace nedostatečné, hodně.
54
Otázka č. 10
Graf č. 9 – Myslíte si, že jste si vybrali správný studijní obor?
Zdroj: Vlastní zpracování
Po znázornění v grafu č. 9 se dá říci, že nadpoloviční většina respondentů je
přesvědčena, že si zvolila správný obor vzdělání. Více jak 29,51 % žáků si není jistá,
zda volba střední školy byla úspěšná. Někteří žáci (14,75 %) nejsou s volbou své
střední školy spokojeni. Jako důvod, proč si nejsou s volbou profese jisti, žáci uvedli,
že studují gymnázium, a tudíž si profesní volbu budou vybírat až s přihláškou na
vysokou školu.
55
Otázka č. 11
Graf č. 10 – Jakého nejvyššího vzdělání byste chtěli dosáhnout?
Zdroj: Vlastní zpracování
Pouhým pohledem lze provést zhodnocení otázky č. 11 (Jakého nejvyššího
vzdělání byste chtěli dosáhnout?). Nadpoloviční většina (70,49 %) žáků chce
dosáhnout vysokoškolského vzdělání. Ostatní stupně vzdělání byly rozloženy
rovnoměrně. K titulu diplomovaný specialista směřuje 11,48 %. Zbytek respondentů
chce mít střední odborné vzdělání – 9,84 % s maturitou a 8,20 % bez maturity.
Hypotézu č. 5 lze považovat za potvrzenou.
56
Otázka č. 12
Graf č. 11 – Jaké máte představy po absolvování střední školy?
Zdroj: Vlastní zpracování
Ve zkoumaném vzorku se projevila silná ambice dosáhnout vysokoškolského
vzdělání. Tuto skutečnost potvrzuje i graf č. 12 (Jaké máte představy po absolvování
střední školy?). Téměř 59 % respondentů chce po střední škole dále pokračovat ve
studiu buď na vyšší odborné škole či na některé z vysokých škol. Graf č. 12 dále
zachycuje odpovědi respondentů, kteří z 16,39 % chtějí pracovat ve svém oboru.
Odpověď ,,chci se věnovat jinému oboru“ zvolili respondenti ve 14,75 % případech.
9,84 % žáků odpovědělo, že prozatím nemají představu, co by chtěli po vystudování
střední školy dělat.
57
Otázka č. 13
Graf č. 12 – Co považujete v zaměstnání za nejdůležitější?
Zdroj: Vlastní zpracování
Poslední otázkou druhé části bylo, co žáci považují v zaměstnání za
nejdůležitější. Na prvním místě se jednoznačně prokázala jistota zaměstnání (11).
Další požadavky byly možnost kariérního postupu (9,59), získání nových znalostí,
dovedností a zkušeností (9,31), zajímavá a smysluplná práce (8,66), vysoký příjem
(8,25), vhodné pracovní podmínky (7,69), identifikace s prací (7,59), úspěch a uznání
okolí (7,41), slučitelnost práce a rodiny (6,13), dobrá image firmy (5,43), mít
příležitost cestovat (5,18). V kategorii jiné byl uveden příjemný kolektiv.
58
Otázka č. 14
Tabulka č. 1 – Věk respondentů
14-15
16-17
18-19
20-21
22 a více
10x
28x
9x
5x
9x
Zdroj: Vlastní zpracování
V tabulce č. 1 jsou zaznamenány odpovědi respondentů na otázku věku.
Z vypočtených hodnot uvedených v tabulce č. 2 vyplývá věkové rozložení
respondentů. Všeobecné údaje jsou již zpracovány v popisu respondentů.
Otázka č. 15
Tabulka č. 2 – Pohlaví respondentů
Pohlaví
Počet respondentů
V%
Muž
23
37,70 %
Žena
38
62,30 %
Celkem
61
100 %
Zdroj: Vlastní zpracování
Z celkového množství 61 respondentů bylo 38 (tedy 62,30 %), dívek a 23
(tedy 37,70 %) chlapců. Tato skutečnost je znázorněna v tabulce č. 1 v kapitole
Charakteristika vzorku respondentů a v grafu č. 15.
Otázka č. 16
Otázka č. 16 byla otevřená. Žáci měli napsat stručný popis své střední odborné školy
– konkrétně typ školy a obor. Některé z vypsaných odpovědí se často opakovaly,
59
protože byla oslovena skupina žáků ze stejné školy. Nejvíce žáků v současné době
studuje všeobecně vzdělávací gymnázium (22x). Gymnázium – obor programování
si zvolilo sedm oslovených. Různé ekonomické obory na obchodních akademiích
studuje 6 respondentů. Střední zdravotnickou školu studují dva oslovení. Obor
sociálně správní činnost navštěvují 4 žáci. Zemědělské obory si zvolili čtyři oslovení
(z čehož jedna studentka studuje obor veterinární prevence). Jeden žák studuje obor
pedagogické lyceum. Mezi učební obory se nejčastěji vyskytoval automechanik (2x),
operátor-logistik (2x), elektronik (2x), mechanik (1x), aranžér (1x).
4.2
Shrnutí a doporučení řešení
V bakalářské práci byla analyzována motivace žáků ke studiu na střední škole
a výběr budoucího profesního zaměření. Pedagogickým tématem příprava k volbě
povolání se zabývám již několik let, přesto pro mě byly některé výsledky šetření
velice překvapivé. Pro sběr dat byla navržena metoda dotazníku, který vyplnilo
celkem 61 žáků. Otázky z dotazníku směřovaly ke zjištění, co žáky ovlivnilo při
výběru kariéry a jaké mají představy do budoucnosti. Převážná část respondentů
nemá představu o své profesní budoucnosti, přestože cílovou skupinou byli žáci
středních odborných škol. Jen pár žáků mělo jasnou představu o své budoucí profesi.
Průzkum odkryl skutečnost, že rozhodování o budoucím povolání je pro žáky velice
náročné. První hypotéza byla tedy potvrzena. Jak již bylo zmíněno v teoretické části
práce, žáky při volbě profese ovlivňuje několik faktorů - vnitřní a vnější. Mezi
vnitřní faktory patří například schopnosti a dovednosti, vlastnosti, vědomosti, zájmy,
zdravotní stav. Do skupiny vnější faktory můžeme zařadit rodinné příslušníky,
vrstevníky, pedagogické pracovníky. Profesní poradenství, mediální sdělovací
prostředky či akce školy patří též mezi vnější faktory. Druhá hypotéza měla objasnit,
zda žáci jsou nejvíce ovlivněni právě vnějšími faktory. Tato hypotéza byla
vyvrácena. Z výsledků vyplynulo, že většina se nenechala nikým ovlivnit a o své
budoucnosti si rozhodli sami. Našli se ale i tací, kteří byli ovlivněni někým z rodiny.
Zarážející realita byla, že 36 % žáků nepožádalo v souvislosti s volbou profese
nikoho o radu. Podle výsledků největším zdrojem informací ohledně studijního oboru
byly informační materiály školy, což v době informačních technologií není nijak
60
překvapivé. Kladné hodnocení získaly i dny otevřených dveří na konkrétní škole.
Méně častými zdroji informací jsou rodina, poradce pro volbu povolání a vyučování
na základní škole (předmět Výchova k volbě povolání).
Testováním čtvrté hypotézy lze konstatovat, že hypotéza byla potvrzena.
Mimo jiné vyšlo z průzkumu najevo také to, že 65,57 % žáků mělo dostatek
informací o své profesi. Respondenti ve zbylých 34,43 % případech uvedli, že jim
informace přišly neuspokojivé. Většina respondentů je s volbou studijního oboru
spokojena. Z dotazníkového šetření bylo na první pohled zřejmé, že žáci chtějí
dosáhnout vysokoškolského vzdělání, a to více než 70 % dotazovaných.
Tento výsledek potvrdila i otázka č. 12. Téměř 59 % respondentů se chce
ucházet o přijetí na vyšší odbornou školu či vysokou školu.
Pátá, poslední, hypotéza měla objasnit, jaké mají žáci představy po
absolvování střední školy – hlavně zda se absolventi chtějí dále vzdělávat či preferují
nástup do pracovního procesu. Tato hypotéza se ukázala jako pravdivá.
61
ZÁVĚR A DOPORUČENÍ
Na základě prostudování odborné literatury a provedeném průzkumu lze konstatovat,
že rozhodování o budoucím profesním zaměření je pro dospívající náročné.
Dílčím výsledkem dotazníkového šetření je, že nejdůležitější poradci ohledně
volby profese jsou rodiče. Z tohoto důvodu považuji za nutnost zaměřit pozornost
právě na ně a pracovat s nimi, a to nejenom v prvních etapách životního profesního
rozhodování. Důležité je jim podat aktuální informace o světě práce i o důsledcích
unáhlené volby profese. Rodiče by neměli přesvědčovat své děti do některého
povolání, pouze by měli ukázat jejich možnosti, a naučit je vnímat svět kritickýma
očima.
Téma volba povolání je probíráno ve většině všeobecných předmětů základní
školy, ale očividně to není dostačující. Z tohoto důvodu je nutná propracovanější
výuka kariérového vzdělávání na školách, a tudíž zavedení vzdělávací oblasti
„Příprava na volbu povolání“ do koncepce výuky ZŠ v rámci samostatného předmětu
Výchova k volbě povolání. Zařazení tohoto předmětu do školních osnov by mohlo
pomoci žákům, kteří si ani v devátém ročníku nejsou jisti, jaké povolání by chtěli
vykonávat a volbu profese považují za náročnou. Výuka tohoto předmětu by měla
probíhat pro žáky zábavnější a přínosnější formou, a to v podobě exkurzí. Během
exkurzí by se žáci měli dozvědět důležité informace, ale zároveň by se měl rozvíjet
jejich zájem o profesní orientaci. Jde tedy o netradiční formu výuky, kterou by žáci
neměli brát jako běžné učivo, ale měla by mít pozitivní vliv na postoje žáků k prvotní
volbě povolání. Výchovný poradce a školní psycholog na škole by měli působit na
žáky 8. a 9. ročníků základních škol v mnoha směrech, ale především by se měli
snažit usnadnit dospívajícím rozhodování o dalším studiu. Poradci přes volbu
povolání by měli pomoci žákům zamyslet se sám nad sebou a odhalit své vlastnosti
a dovednosti.
Na závěr bych chtěla říci, že pokud si dospívající sám z vlastního přesvědčení
nebo pod vlivem někoho jiného vybere budoucí školu a povolání jakkoliv, své
rozhodnutí může během studia nebo i po nástupu do zaměstnání vždy napravit.
62
Prvotní volba povolání je těžké a jedno z prvních důležitých rozhodnutí,
ovšem zdaleka ne konečné. Možností doplňujícího studia na další škole či doplnění
kvalifikace je v dnešní době nespočet (například dálkové studium, studium v cizině,
rekvalifikační kurzy). Vzdělávání je proces celoživotní.
63
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
Tištěné dokumenty
BARRETT, J. Motivační a osobnostní testy pro výběr povolání. 1. vyd. Brno:
Computer Press, 2004. 169 s. ISBN 80-251-0352-8.
BĚLOHLÁVEK, F. Osobní kariéra. 1. vyd. Praha: Grada, 1994. 109 s. ISBN 807169-083-X.
CARR-GREGG, M. Psychické problémy v dospívání. 1. vyd. Praha: Portál, 2012.
142 s. ISBN 978-80-262-0062-8.
DANIEL, D. a kol. Bude vaše dítě studovat?. 1. vyd. Brno: Barrister &Principal,
2000. 234 s. ISBN 80-85947-46-3.
FARDA, D. Úspěšný start v povolání. 1. vyd. Praha: Ivo Železný, 1996. 105 s.
ISBN 80-237-2831-8.
FRIEDMANN, Z. Specifika profesní orientace žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami a jejich pracovní uplatnění. 1. vyd. Brno: Paido, 2012. 232 s. ISBN 97880-7315-236-9.
HARTL, P. a HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000. ISBN 80
7178-303-X.
HAVLOVÁ, J. Profesní dráha ve 20. století: Úvod do sociologie povolání. 1. vyd.
Praha: Karolinum, 1996. 148 s. ISBN 80-7184-220-6.
HORÁK, K. a kol. Hovoříme s rodiči o výchově dětí k manželství a rodičovství. 1.
vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 1979. 175 s. ISBN 14-399-79.
HOUŠKA, T. Jaké si vybrat povolání. 1. vyd. Praha: Tomáš Houška, 1993. 128 s.
ISBN 80-900704-4-2.
KLÍMOVÁ, M. Teorie a praxe výchovného poradenství. Praha: Státní pedagogické
nakladatelství, 1987.
KON, S. Kapitoly z psychologie dospívání. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické
nakladatelství, 1988. 181 s. ISBN 14-254-88.
MEZERA, A. Pro jaké povolání se hodím?: Jak si vybrat střední a vyšší odbornou
školu a budoucí povolání. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 296 s. ISBN 978-80251-2395-9.
NAKONEČNÝ, M. Motivace lidského chování. 1. vyd. Praha: Academia, 1997. 270
s. ISBN 80-200-0592-7.
64
PEAVY, V. Sociodynamické poradenství. Praha: Centrum Euroguidance, 2013. 274
s. ISBN 978-80-87335-55-0.
PEŠOVÁ, I. a ŠAMALÍK M. Poradenská psychologie pro děti a mládež. 1. vyd.
Praha: Grada, 2006. 150 s. ISBN 80-247-1216-4.
PIEPER, M. Nápadník aktivit k volbě budoucího povolání: se zaměřením na řemesla
a služby. 1. vyd. Brno: Edika, 2013. 159 s. ISBN 978-80-266-0173-9.
PRŮCHA, J. - WALTEROVÁ E. - MAREŠ J. Pedagogický slovník. 1. vyd. Praha:
Portál, 1995. 292 s. ISBN 80-7178-029-4.
STRÁDAL, J. Jak volit povolání. 2. vyd. Praha: Informatorium, 1995. 24 s. ISBN
80-85427-74-5.
STRÁDAL, J. a ÚLOVCOVÁ H. Úvod do světa práce. 1. vyd. Praha: Fragment,
1998. 56 s. ISBN 80-7200-289-9.
SVOBODA, M. – KREJČÍŘOVÁ, D. – VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika dětí
a dospívajících. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 792 s. ISBN 80-7178-545-8.
TAXOVÁ, J. Pedagogicko-psychologické zvláštnosti dospívání. 1. vyd. Praha: Státní
pedagogické nakladatelství, 1987. 273 s. ISBN 14-426-87.
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I.: Dětství a dospívání. 1. vyd. Praha:
Karolinum, 2005. 467 s. ISBN 80-246-0956-8
VENDEL, Š. Kariérní poradenství. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 215 s. ISBN 978-80247-1731.
ŽELEZNÝ, D. Advokát nebo zedník?: Povolání pro život. 1. vyd. Praha: Albatros,
2006. 349 s. ISBN 80-00-0156-7.
Seriálové publikace
Kariérové poradenství v České republice: Zpráva o stavu v roce 2010. Praha:
Euroguidance, 2011. 93 s. ISBN 978-80-87335-29-1.
SMETÁČKOVÁ, I. Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství. Praha:
Otevřená společnost, 2007. 76 s. ISBN 978-80-87110-00-3.
Elektronické dokumenty
HLAĎO, P. Volba povolání: Jak ji prožívají a řeší dospívající a jejich rodiče. 10 s.
[online] [cit. 2014-11-16] Dostupné z: http://vzdelavani.unas.cz/vyzkumnazprava.pdf
HLAĎO, P. Volba povolání [online] [cit. 11. 11.2014] Dostupné z:
http://www.vychova-vzdelavani.cz/
65
HLAĎO, P. Svět práce a volba povolání: Studijní text pro učitele. Brno: Masarykova
univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, Katedra technické a informační výchovy,
2008. 117 s. [online] [cit 2014-11-15] Dostupné z:
http://www.ped.muni.cz/wtech/elearning/Uvod_do_problematiky_volby_povolani.pd
f
HLAĎO, P. a DRAHOŇOVSKÁ, P. Rozhodování žáků základních a středních škol o
dalším studiu a práci v pohledu žáků i jejich rodičů: Analýza vlivů sociálního okolí a
využívání informačních zdrojů na základě dotazníkového šetření. Praha: Národní
ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání
pedagogických pracovníků, 2012. 45 s. [online] [cit 2014-11-11] Dostupné z:
http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/KP_Volba_zaci_rodice_pro_www.pd
f
MPSV. Informační a poradenská střediska při úřadech práce (IPS). 2006 [online].
[cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/poradstrediska#uvod
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání: příloha upravující vzdělávání
žáků s lehkým mentálním postižením. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2006,
92 s. ISBN 80-87000-02-1. [online] [cit. 2014-11-08]. Dostupné z:
http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp/rvp-zv
TRHLÍKOVÁ, J. - VOJTĚCH, J. – ÚLOVCOVÁ, H. Rozhodování žáků při volbě
vzdělávací cesty a úspěšnost vstupu na trh práce. Praha: Národní ústav odborného
vzdělávání, 2008. 38 s. [online] [cit 2014-11-25],
Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/MS_setreniabsazam08final_prowww.pdf
Vyhláška MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a
školských poradenských zařízeních. Sbírka zákonů: Česká republika. 2005, č. 20, s.
490-492. Dostupný z: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/sb020_05.pdf
66
SEZNAM GRAFŮ A TABULEK
Graf č. 1 – Kdy jste se rozhodli pro obor, který studujete?
45
Graf č. 2 – Jaké pro vás bylo rozhodování o budoucím povolání?
46
Graf č. 3 - Jak vnímáte důležitost volby povolání ve svém životě?
47
Graf č. 4 – Kdo vás nejvíce ovlivnil při výběru budoucího studia?
48
Graf č. 5 – Pro školu, kterou v současné době studuji, jsem se rozhodl/a,
protože:
49
Graf č. 6 – Požádali jste o radu v souvislosti s volbou profese
některou z následujících osob či institucí?
50
Graf č. 7 – Kde jste čerpali NEJVÍCE informací o škole či oboru?
51
Graf č. 8 – Myslíte, že jste měli dostatek informací o své budoucí profesi?
52
Graf č. 9 – Myslíte si, že jste si vybrali správný studijní obor?
53
Graf č. 10 – Jakého nejvyššího vzdělání byste chtěli dosáhnout?
54
Graf č. 11 – Jaké máte představy po absolvování střední školy?
55
Graf č. 12 – Co považujete v zaměstnání za nejdůležitější?
56
Tabulka č. 1 – Věk respondentů
57
Tabulka č. 2 – Pohlaví respondentů
57
67
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Ukázka vyplněných dotazníků
68