nápadník

Transkript

nápadník

KNÍŽKA
ZDRAVOTNICKÝ
KROUŽEK
Vytvořila: Mgr.J.Pilíková
Grantový projekt OPVK - Už vím,čím budu? Aneb co se v mládí naučíš…,
CZ.1.07/1.1.32/01.0038
ZŠ a MŠ Jince
Přehled složek Zdravotnický kroužek 2012-2014
Témata-okruhy ve složce: (řazeno abecedně)
Kontakt se živočichy:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Bodnutí hmyzem
Klíště
Pokousání psem
Roup dětský
Svrab
Uštknutí zmijí
Veš dětská
Soustavy:
1. Lidská kostra
2. Trávicí soustava
3. Dýchací soustava
Úrazy a ošetření:
1. Bezvědomí
2. Dárcovství krve
3. Elektrotraumata
4. Krvácení z tělních otvorů
5. Krvácení –první pomoc
6. Obvazová technika
7. Odřeniny
8. Popáleniny a opařeniny
9. Poranění oka cizím tělesem
10. Resuscitace člověka
11. Tlakový obvaz
12. Umělé dýchání
13. Vybavení domácí lékárničky
14. Zlomeniny
Šokové stavy:
1. Dehydratace organismu
2. Náhlé stavy při cukrovce
3. Omrzliny
4. Otrava z jídla
5. Polohování člověka
6. Šok
Testy
1. Testové otázky 1
Fotografie použité v nápadníku jsou vybrány z archivu autorky nápadníku, další
zdroje jsou uvedeny na konci jednotlivých kapitol.
KONTAKT SE ŽIVOČICHY
Název: Bodnutí hmyzem
Obtížnost: střední
Časová náročnost: 1 hodina
Pomůcky, materiál: interaktivní tabule, obraz hmyzu
Bodnutí hmyzem
Při kontaktu hmyzu s naší pokožkou dochází často k bodnutí. Toto bodnutí může vyvolat
jednak místní reakci (to nejčastěji), ale i celkovou (alergie, anafylaktická reakce až šok). Při
místním postižení dochází k reakci na látky jednak přímo z hmyzu, jednak na látky, které má
hmyz na sobě (bakterie, viry, chemické látky). Ty způsobují místní reakci jako je otok,
zarudnutí, bolest a pocity pálení nebo svědění.
Příznaky bodnutí hmyzem
Otok, zarudnutí, bolest, pocity svědění, pálení. Nejvážnější je celková alergická reakce, může
dojít k infekci v místě hmyzího vpichu a až k rozvoji kožního defektu.
Bodnutí hmyzem nesmíme podceňovat, v některých případech může být i smrtelné!!!
Návštěva lékaře při bodnutí hmyzem:
Ihned vždy při celkové alergické reakci (dušnosti, při rozsáhlé kožní vyrážce, pocitu
staženého hrdla nebo otoku jazyka, při vzniku anafylaktického šoku). Návštěva je vhodná i při
zhoršování obtíží v místě vpichu nebo celkových projevech infekce (teplota, zimnice,
třesavka) nebo při trvání zarudnutí a otoku nebo dalších projevech zánětu déle než 2 dny.
Také pokud po kousnutí klíštětem zůstane zarudlý dvorec nebo máte příznaky podobné
chřipce a bolesti v kloubech.
Ihned vyhledejte lékařskou pomoc pokud jde o kousnutí pavoukem nebo štírem, pokud je
bodnutí v obličeji nebo v ústech, popřípadě se objeví kopřivka, dýchací obtíže, nevolnost,
zvracení či mdloby. Pokud je bodnutí do úst-krku, jako první pomoc dáváme do úst led, popř.
ledové obklady ( do příjezdu lékaře a aplikace léčiva).
Léčba po bodnutí hmyzem:
Léky na předpis
Pokud dojde k závažné reakci po bodnutí hmyzem a je nutno vyhledat lékařskou pomoc, je
terapie v rukou lékaře a odpovídá akutnosti a povaze stavu pacienta. Terapie spočívá v
injekční aplikaci léků k zachování základních životních funkcí, lokální aplikaci
protizánětlivých a protialergických léků.
Volně prodejné léky
Mezi volně prodejné léky patří řada léků ze skupiny na předpis a lze předpokládat další
uvolnění léků na předpis do volného prodeje. Patří sem zejména léky skupiny antihistaminik,
ale i nově steroidní látky k lokální aplikaci (do nosu).
Přírodní a doplňková léčba
Potravinové doplňky pro prevenci jsou např. česnek, vitaminy skupiny B, zinek. Jako
prevenci proti bodnutí hmyzem je také vhodné používat repelenty.
Většina jedovatého hmyzu (včely, vosy, sršni, mravenci) patří do řádu blanokřídlých a jejich
bodnutí způsobuje obvykle pouze místní příznaky na kůži či sliznici, závažné život ohrožující
alergické reakce se objevují asi u 1 % osob. Život ohrožující je vosí jed jednou z asi 100 u
dospělého a 50 bodnutí u dětí.
Odstraňte žihadlo- u včely , zůstalo-li v kůži či sliznici. Žihadlo opatrně odstraníme. Místo
bodnutí chladíme – v případě bodnutí do úst podejte kostku ledu či zmrzlinu, kůži potírejte
gelem Fenistil nebo Tantum.
V případě rozsáhlého otoku a zarudnutí anebo celkových obtížích (nevolnost, zvracení, rychlá
srdeční akce) podáváme ihned celková antihistaminika v tabletě pod jazyk (Dithiaden,
Zyrtec, Zodac aj.) a podávejte je dále do ústupu obtíží.
Alergikovi vybavenému adrenalinovým perem (Epipen/Anapen) je aplikujte do svalu.
Při bodnutí vosou – neutralizujte kyselinou – ocet, cibule, citron
Při bodnutí včelou – neutralizujte zásadou – mýdlový roztok, jedlá soda.
Při zhoršování obtíží proveďte protišoková opatření a přivolejte záchrannou službu – tel. 155
nebo 112.
Název: Klíště
Obtížnost: vyšší
Pomůcky, materiál: obraz klíštěte, interaktivní tabule, pinzeta,
Jak se projevuje přisátí klíštěte
V našich oblastech se vyskytuje klíště, které žije v přízemních hlavně travnatých porostech ve
výšce max. do jednoho metru nad zemí. Nejlépe se mu daří ve vlhku - např. v blízkosti
vodních toků apod. Prevence přisátí klíštěte spočívá v nošení oděvů pokrývající celé tělo,
nejlépe světlé, aby bylo vidět lezoucí klíště. Vhodné jsou též např. gumáky nebo vysoká obuv,
po které klíště sklouzne. Pomáhá též používání repelentů. Nutná je pečlivá prohlídka těla po
návratu z přírody.
Jak se projevuje klíště, přisátí klíštětem
– zpočátku bez příznaků – proto uniká pozornosti
– později svědivé zarudnutí kůže
– k odsátí klíštěte dochází až po nasátí během cca. 2-12 dnů
– po odstranění klíštěte pozorujeme místo ještě několik týdnů. Pokud se ranka nehojí
nebo se vytvoří červený mapovití okraj, okamžitě vyhledáme lékaře.
Komplikace:
kožní reakce - zvláštní druh zánětu při neúplném odstranění sacího ústrojí klíštěte.
Hrozí též přenesení závažných celkových nákaz – klíšťová encefalitida, lymeská borelióza
atd.
Návod - jak odstranit přisáté klíště:
1. Klíště vytáhněte pinzetou, kleštičkami na klíště nebo speciální kartou, kterou ho
uchopíte co nejblíže kůži a kývavými pohyby pomalu vyvikláte.
2. Ranku po vytažení klíštěte ihned dezinfikujte.
3. Pokud chcete vědět, zda bylo klíště infekční a hrozí Vám přenos nákazy, odešlete
klíště do naší laboratoře na vyšetření.
Opakování:
Zdroje:
http://www.kliste-prevence.cz/jak-se-chranit-pred-klistetem/predpoved-aktivity-klistat/
http://www.obrazky.cz/?q=kl%C3%AD%C5%A1t%C4%9B+p%C5%99%C3%ADznaky#utm_source=sear
ch.seznam.cz&utm_medium=link&utm_term=kl%C3%AD%C5%A1t%C4%9B+p%C5%99%C3%ADznaky
&utm_content=lista
Název: Pokousání zvířaty
Pomůcky, materiál: Interaktivní tabule, obvazový materiál
Pokousání zvířaty (psem,kočkou,liškou…)
- riziko možných infekcí (tetanus, vzteklina, ...)
První pomoc
- je nutné rány důkladně vyšetřit
postup při ošetření
–
–
–
–
ránu pečlivě vymyjeme vodou a mýdlem
okolí rány desinfikujeme
ránu sterilně kryjeme
zajistíme odborné ošetření - vyhledejte lékařské ošetření rány do 6 hodin, často bývá
nutné zajištění antibiotiky, případné přeočkování proti tetanu, nebylo-li provedeno v
posledních 5 letech.
– je-li znám majitel zvířete má zákonnou povinnost do 24 hodin předložit vyjádření
– veterinárního lékaře o zdravotním stavu zvířete a jeho očkování
O problému:
Ročně u nás dojde asi k 30 – 40 případů pokousání psem na 100 tisíc obyvatel. Velcí psi
mohou tlakem zubů – až 40 kg/cm² – způsobit amputace drobných částí těla, zejména dětem.
Pokud pes někoho pokouše, je povinností majitele nechat psa okamžitě vyšetřit u veterináře a
výsledek do 24 hodin sdělit ošetřujícímu lékaři poškozeného.
Vzteklina
Virové onemocnění napadající nervový systém, přenášené též liškami, kočkami, hlodavci
nebo lesní zvěří. Může přenést například i prsknutím sliny do oka nebo poškrábáním. Pouze
asi 2 % infekcí jsou způsobena domácími zvířaty. Zvíře je nebezpečné jen tehdy, má-li samo
příznaky nemoci.
Prevence:
– nehrajeme si s neznámými psy, kočkami a jinými zvířaty
– nesbíráme očkovací látky pro lišky, které bývají v okolí lesa apod. v podobě ampulí
– v případě výskytu divokého zvířete – lišky apod., která se chová krotce, v blízkosti
lidských obydlí okamžitě nahlásíme dospělé osobě, popř. 158 atd…
– nehladíme krotká divoká zvířata –liška,zajíc apod.
– snažíme se zabránit kontaktu divokého zvířete s domácím zvířetem- může dojít
k nákaze od divokého zvířete.
Zajímavosti pro kontakt se psem:
Pes, který brání své teritorium, štěká i kouše.
Štěkot, kterým pes vyzývá ke hře a štěkot, kterým pes zintenzivňuje hrozbu, se polohou hlasu
odlišuje. Každý druh štěkotu vyjadřuje jiné emocionální rozpoložení psa. V rizikové situaci
je důležité rozpoznat signály, které pes vysílá.
Co dělat při ohrožení psem:
1. Snažte se zachovat klid.
2. Zvažte vaši situaci a pokuste se z reakce postoje psa nalézt řešení.
3. Vyvarujte se rychlého a náhlého pohybu. Jakýkoliv prudký pohyb může nastartovat útok
psa. Stůjte klidně a nechte ruce při těle. Nesnažte se před psem zachránit útěkem!
4. Nedívejte se upřeně, strnule psu do očí. Psi zaměřují svou kořist pohledem a přímý pohled
může iniciovat útok psa.
5. Navzdory vašemu strachu snažte se na psa mluvit klidným hlasem. Důležitá je intonace
hlasu, ne obsah slov. Dívejte se na psa bokem, jakoby mimochodem a sledujte jeho reakce.
6. Pokuste se pomalu pozvolna od psa ustupovat, nepřestávejte mluvit konejšivým hlasem
(např. "dobrý pes"). Pokud přijde k vám, nechte se očichat. Nechte psa odejít. Vyčkejte
a pomalu, pozpátku se od psa vzdalujte.
7. Pokud se vám nepodaří útok psa odvrátit, pokuste se podle vašich schopností a možností
jeho útoku čelit.
8. Uvědomte si, že ve skutečnosti jen velmi málo psů je cvičeno na boj s člověkem.
Většina jsou psi mezi "útokem a útěkem".
9. Když se nedokážete psu postavit, snažte se k němu natočit bokem a zády. Přikrčte
se a ohněte záda. Ruce přitiskněte k tělu, schovejte je do klína. Čelní útok je pro psa snazší,
neboť při něm může napadnout končetiny, krk, bradu, ramena. Naopak odvrácená pozice
(schoulené tělo) snižuje intenzitu útoku psa a závažnost poranění.
10. Pokud na vás pes zaútočí a srazí vás k zemi, stočte se do klubíčka, chraňte si rameny
hlavu, lokty směřují ke kolenům, sepnuté dlaně chrání temeno hlavy, zápěstí chrání uši.
Nehýbejte se, zůstaňte v klidu. Vyčkejte až pes odejde. Nepodceňujte vzdálenost mezi vámi
a psem, než se rozhodnete vstát. Při vstávání sledujte reakce psa, pokud je stále na dohled
a má o vás zájem, raději se vstáváním počkejte.
Ještě předtím však zkuste tuto taktiku:
1. Rozhodným, pevným hlasem se snažte psa poslat pryč, kupříkladu "Jdi domů! Jdi pryč! "
2. Pokud pes setrvává ve vaší blízkosti a nejeví známky odchodu, stupňujte svou hrozbu
hlasitějším, hlubším zvoláním.
3. Koukněte se psovi přímo do očí a vykročte proti němu. Některé psy vaše rozhodnost
od útoku odradí.
4. Pokud pes neuteče a bude se snažit vás obíhat, točte se k němu čelem.
5. Pomalu se od psa zpátečkou vzdalujte.
Zdroje:
http://www.vylecime.cz/zdravi-a-zivotni-styl/co-delat-kdyz-vas-napadne-pes#ixzz2bSrxlOpG
http://www.vitalia.cz/specialy/zasady-prvni-pomoci/pokousani-psem/
Název: Roup dětský
Pomůcky, materiál: interaktivní tabule,
Onemocnění způsobená parazity
Nákaza roupem je jedna z nejrozšířenějších parazitárních onemocnění u dětí, i když se s ním
můžeme setkat i u dospělých. Nejčastěji se vyskytuje u dětí předškolního a školního věku,
jedná se ale také o tzv. rodinný výskyt, kdy není výjimkou, že parazitem onemocní celá
rodina.
Roup je bílý červík, jehož velikost se pohybuje okolo několika milimetrů, u dítěte ale dokáže
vyvolat velmi nepříjemné pocity. Jde o nejběžnější helmintózu u dětí, tj. onemocnění
vyvolané cizopasníky. Má bělavou barvu a velikost pouze několik milimetrů. Ta se také liší
podle toho, zda se jedná o samce (maximálně 5mm) nebo samičku (až 13 mm). Samička je ale
vždy delší.
Děti se nakazí tím, že pozřou vajíčka roupa. Larvy, které se pak vylíhnou, začnou osídlovat
tenké, později i tlusté střevo. Právě v tomto posledním jmenovaném úseku dorůstají do
dospělosti. Samičky pak vylézají ke kladení vajíček do okolí konečníku, a to v noci. Již po
uplynutí 6ti hodin se vyvíjí dokonalá infekční larva. Jedna jediná samička dokáže vyloučit až
10 000 vajíček.
Jak „dostat“ roupy
Není to až zase tak složité, a to především právě u dětí. Děti si hrají rukama, prozkoumávají
veškeré možné předměty, opět především na zemi, a pak už není daleko, aby si olízly prsty,
strčily si je do pusy. Pokud se někde dočteme, že se jedná o další, tzv. nemoc špinavých
rukou, resp., že se vyskytuje pouze u lidí s nedostatečnou hygienou, upozorňuji, že to až
zdaleka tak není. Každé dítě si ručičky do pusinky strčí a mnohdy nemá matka či jiný dospělý
vůbec šanci toto ovlivnit. Nehledě na to, že se nemoc vyskytuje hlavně v kolektivech, přenáší
se rychle mezi lidmi/dětmi i pomocí kontaminovaných předmětů. Proto se nelze divit, že se
uvádí, že roupem onemocní každé druhé dítě.
Přenos
Vstupem infekce jsou ústa. Právě jimi se parazit dostává do trávicího ústrojí.
Přenos může být prsty, kterými se dítě škrábe okolo konečníku (svědění) a poté si ruku strčí
do úst – v tom případě mluvíme o tzv. autoinfekci. Dále je možnost přenosu
kontaminovanými předměty, potravinami, prádlem, hračkami apod. – tzv. nepřímý přenos.
Jak dlouho trvá nakažlivost
Postižené dítě šíří nákazu roupem okolo sebe tak dlouho, dokud je hostitelem roupa. Jedná se
velmi často o tzv. reinfekci, díky tomu se tak nákaza roupem udržuje v kolektivech velice
dlouho, může se jednat i o dobu několika měsíců.
Jak onemocnění probíhá
Pokud se jedná o mírný projev, pak jsou přítomny pouze nepatrné příznaky, ze kterých se
nemusí vůbec usuzovat právě na nákazu roupem.
Mezi základní příznaky patří svědění okolí řitního otvoru, a to hlavně v noci (pohyby samiček
svědí). Dítě je pak nevyspalé, neboť se stráví většinu noci buzením a škrábáním se (svědění je
totiž velice úporné). Tudíž se projevuje také nervozita a neklid dítěte. Mohou se dostavit i
bolesti hlavy a noční pomočování. U děvčat je škrábání často také v okolí vulvy s následným
ekzémem, může dojít k zánětům ve vagíně apod.
Dítě má úbytek na hmotnosti a především silnější bolesti bříška. Právě tato bolest upozorňuje
na přítomnost parazitů ve střevě. Pokud by se jednalo o silnou nákazu, tedy například v
případě přemnožení roupů, může docházet až ke zvracení a neprospívání dítěte, hubnutí apod.
Poškrábaná kůže se navíc může velmi snadno zanítit.
Roupy mohou způsobit i zánět apendixu.
K diagnostice samozřejmě patří i klinický obraz, tj. projevy, především úporné svědění v
anální krajině. Na podkladě nich se pak může uvažovat právě na přítomnost roupa a provede
se mikrobiologické vyšetření.
Léčba
Co se týká léčby, je snadné toto onemocnění vyléčit. Lékař může vybírat ze škály vhodných
léků. Vzhledem k tomu, že prodělání nemoci nevyvolává imunitu, často se nákaza vrací
opakovaně.
Vždy je vhodné přeléčit všechny osoby, které byly s dítětem v kontaktu, tj. v první řadě
rodinu, dále ale i děti v kolektivu, například mateřské školce.
V době nákazy je nutné zvýšit zásady osobní hygieny, tj. časté a důkladné mytí rukou (včetně
oblasti za nehty a to nejlépe kartáčkem) mýdlem, důkladné mytí anální oblasti a v neposlední
řadě pak také řádně poučit dítě – jednak o těchto zásadách a jejich dodržování i nadále, tak
také o dalších návycích, jako je například kousání nehtů, olizování prstů atd. Především dívky
je nutné upozorňovat, aby se po použití toalety otíraly zepředu dozadu, aby nedocházelo k
přenesení nákazy do vagíny.
Prádlo je vhodné vyvařovat, žehlit a často měnit, osobní prádlo denně. Rovněž se zaměříme
na zvýšený úklid domácnosti, neboť přenos je možný například i prachem, v kolektivních
zařízeních je doporučena například dezinfekce větších ploch.
Dá se dočíst, že na roupy podle starých babičkovských rad platí česnek. Spoléhat se ale pouze
na tuto léčbu nebude nejvhodnější, spíše se bude jednat o to, že se zmírní obtíže provázející
tuto nákazu, ale nejspíše nedojde k jejímu vyléčení.
Foto: vlastní
Název: Svrab
Pomůcky, materiál: interaktivní tabule, obraz zákožky svrabové
Svrab u člověka
Za svrabem stojí samička parazita jménem zákožka svrabová. V lidské pokožce vytváří
chodbičky, ve kterých klade vajíčka a kálí. Svrab je přenosné onemocnění, které se rozvíjí v
horších hygienických podmínkách. Podle internetových statistik svrabem trpí na světě víc jak
tři sta miliónů lidí. Zajímavé je, že parazit může napadnout pouze člověka. Přenáší se kožním
kontaktem, kontaktem s kontaminovaným předmětem a dokonce pohlavním stykem.
Nakažení se projeví během čtyř až šesti týdnů. V Čechách je svrab nejčastějším parazitárním
onemocněním. Postižený musí také počítat s tím, že svrab je dermatolog povinen nahlásit na
hygienickou stanici.
Svrab je infekční kožní onemocnění, které způsobuje roztoč zákožka svrabová, velká asi půl
milimetru. Samička vyvrtá pod kůží chodbičky dlouhé až několik milimetrů, kde naklade
vajíčka. Zavrtává se pod kůži, především v místech, kde je pokožka velmi jemná - například
mezi prsty, v okolí genitálií, na hýždích nebo prsou. K tomu, aby se samička zákožky
uchytila v kůži, jí stačí pouhé dvě a půl minuty.
Příznaky svrabu
Přibližně za čtyři až šest týdnů po nakažení se může objevit vyrážka mezi prsty, na hýždích,
na prsou nebo v oblasti genitálií. Velmi výjimečně se objevuje na hlavě a obličeji. Vyrážka se
projevuje jako našedivělé nebo narůžovělé pupínky, které se podobají kousnutí komára a také
jako chodbičky. Pokud si nemocný postižená místa škrábe, což je obvyklá reakce na
nepříjemné svědění, tak vznikají strupy. V horším případě rozškrábaná vyrážka začne hnisat.
Pro svrab je typické svědění hlavně v noci.
Pokud má postižený sníženou imunitu (různá imunitní onemocnění, rakovinové zhoubné
nádory nebo HIV), může se u něj objevit svrab norský, který vytváří silné krusty na kůži.
Tyto krusty sice nesvrbí, ale obsahují mnoho tisíc parazitů. Svrab norský je složitě léčitelný,
protože léčivá mast problematicky proniká právě přes silnou krustu.
Léčba svrabu
Léčba svrabu se soustřeďuje primárně na likvidaci parazita a zhojení napadené pokožky.
Součástí musí být hygienická opatření jak v osobní hygieně, tak v životním prostředí
postiženého. Na léčbu se používá mast, která je založena na obsahu síry. Mast se aplikuje
během tří dnů vždy po dvaceti čtyřech hodinách. Mast se vtírá do celého těla po koupeli,
ovšem pokožka se musí po koupeli vždy důkladně usušit. Denně je nutné měnit spodní a ložní
prádlo. Použité prádlo se pere při teplotě šedesát stupňů a více. Po vyprání se nesmí používat
aspoň tři dny. Použité boty a jiné prádlo se nesmí užívat aspoň pět dnů. Vyluxovat by se měly
i matrace.
Je potřeba si uvědomit, že vzhledem k přenositelnosti parazita se musí léčit všichni, kdo jsou
v postiženým v blízkém kontaktu. Zrovna tak se musí léčit jeho sexuální partneři.
Prevence proti nakažení
Jak již bylo řečeno, svrab se vyskytuje v méně hygienických podmínkách jak vnějších, tak
těla člověka. Proto je potřeba dobře vybírat například různá ubytovací zařízení na cestách.
Hlavně v rozvojových a chudých zemích. Mimo dostatečné hygieny a partnerské věrnosti
žádná další preventivní opatření neexistují.
Přenos a zdroje nákazy
Nemoc se přenáší nejčastěji přes kontaminované předměty, častý je ale i přenos pohlavním
stykem. Zdrojem nákazy mohou být například: prostředky hromadné dopravy (zákožka
svrabová totiž přežije v polstrovaných sedadlech až tři dny, než si najde svou oběť), větší
ubytovny, špatně vydezinfikované prádlo ze secondhandů či špatně vyprané prádlo v
nemocnici.
Svrab se rychle šíří, je častý především v místech většího počtu lidí, kteří spolu pobývají delší
dobu a špatně pečují o své tělo a nedodržují hygienické podmínky - například v koloniích
bezdomovců, není ale výjimkou ani v domovech důchodců. Nemoc však v posledních letech
stále častěji postihuje také místa, kde by ji člověk nečekal - mateřské školy, internáty,
atd. I zcela čistotný člověk se může nemocí náhodně nakazit prakticky kdekoliv možností nákazy přibývá i s rozvojem cestovního ruchu.
Zdroje:
http://tema.novinky.cz/svrab
http://www.sportuj.com/view.php?nazevclanku=svrab-u-cloveka-priznakylecba&cisloclanku=2013040029
Název: Uštknutí zmijí
Pomůcky, materiál: interaktivní tabule, obraz-model zmije, obvazový materiál
Uštknutí zmijí:
S uštknutím se zmijí obecnou se v ČR setkáváme v řádu desítek případů za rok, pouze v
polovině z nich navíc dojde ke zjevné intoxikaci. I tak je ale zmije jediným volně žijícím
jedovatým hadem na našem území, proto bychom měli znát rizika kontaktu.
Charakteristika:
Zmije obecná (Vipera berus) obývá lesy, louky, paseky i kamenité a skalnaté terény střední
Evropy. Při překonávání vodních překážek není vyloučen ani nález ve vodě. Maximální
četnost výskytu je v horských oblastech do 1500 m. n. m. Zmije je aktivní většinou ve dne a
za soumraku, v místech s vyšší teplotou a v horkém letním období i během noci.
Četnost uštknutí
Uštknutí zmijí obecnou není v ČR příliš časté, setkáváme se s ním v řádu desítek případů
ročně. Každé kousnutí zmijí navíc neznamená ihned intoxikaci, protože zmijovití hadi
regulují vypuštění jedu do rány. Při zastrašujícím nebo obranném kousnutí nedochází k
intoxikaci ani v 50 % případů.
Ve více než polovině konzultovaných případů z posledních let nedošlo ani k lokální reakci na
těle postižené osoby nebo byla jen nepatrná. V ČR nebylo za posledních 25 let zaznamenáno
ani jedno úmrtí po uštknutí zmijí obecnou.
Co dělat při zmijím uštknutí:
–
–
–
–
–
znehybnit postiženou končetinu
znehybnit pacienta
nerozřezávat, nevypalovat, nevyplachovat nebo nevysávat ránu
nezaškrcovat
při mírných příznacích možno podat nápoje, nikdy však s alkoholem nebo kofeinem
– ve všech případech uštknutí dětí a u dospělých při zjevných příznacích intoxikace
nebo celkové alergické reakce přivolat rychlou záchrannou službu
Jedový aparát a toxiny
Zmije obecná patří do vývojově nejvyšší čeledi hadů – zmijovitých. Ti se vyznačují jedovým
aparátem a vztyčitelnými zuby se schopností regulovat výstřik jedu specializovaným
svalovým aparátem. Toto schéma určeno především pro lov a není vždy využito i při obraně.
Toxicita jedu zmije obecné je srovnatelná s jedem kobry indické nebo chřestýše brazilského. I
když se v náhodných odběrech narazilo na výjimky, u většiny dospělých zmijí množství
sušiny jedu nepřesahuje 15 mg, což je asi 60 % odhadované smrtící látky pro dospělého
člověka. Toto množství samozřejmě neplatí pro děti.
Místní příznaky intoxikace
Po plném zakousnutí se v místě objeví dvě drobné ranky, většinou bolestivé a někdy lehce
krvácející. Od sebe jsou vzdáleny 5-10 mm podle velikosti hada, v některých případech jejich
okolí postupně zarudne. Stává se také, že se zmije nezakousne úplně a na kůži zůstane jen
jedna ranka a případně škrábnutí.
Reidovo schéma tíže intoxikace
– minimální nebo žádná reakce: Lokálně otok, celkově bez reakce nebo pouze z
leknutí.
– lehká reakce: Větší otok s nebo bez obtíží s trávicí soustavou, bez dalších systémových
postižení
– střední reakce: Rozsáhlý otok, šok trvající méně než 2 hodiny, další známky mírného
systémového postižení
– těžká reakce: Šok trvající déle než 2 hodiny nebo opakující se šokové stavy, další
známky těžkého systémového postižení
Pokud dojde aspoň k minimálnímu vstříknutí jedu, okolí vkusu oteče. Otok je doprovázen
zduřením místních lymfatických uzlin, bolestí a pocitem napětí. Maxima dosahuje do 48
hodin.
Ve výjimečných případech, spíše u dětí, může být otok extrémně velký a přestoupit z
končetiny přes uzliny až na trup nebo až druhou polovinu těla.
Po 3 až 4 dnech začnou místní příznaky mizet, při významnějších postiženích za 1 až 2 týdny.
Bolest v místě uštknutí může přetrvávat až měsíce.
Prvními příznaky intoxikace bývá nevolnost, zvracení, pocení, zvýšená teplota a žízeň. Stav
může být provázen bolestmi břicha, průjmem a vzácně inkontinencí. Tyto symptomy
poukazují na střední až závažnější míru intoxikace a mohou přetrvávat 48 hodin.
Klasickým a nebezpečným projevem závažnější intoxikace je pokles systémového tlaku,
selhávání oběhového systému, šok, studený pot, bledost a případně ztráta vědomí. Oběhové
změny se projevují jen u 20-30 % intoxikovaných případů.
Průběh běžné intoxikace samotné se většinou vyvíjí v řádu desítek minut, bývá tedy dostatek
času dopravit postiženého do zdravotnického zařízení.
Zdroje:
http://www.toplekar.cz/prvni-pomoc/zivocichove/ustknuti-zmiji-co-delat.html
http://obrazky.cz/?q=u%C5%A1tknut%C3%AD+hadem
+foto: vlastní
Název: Veš dětská
Pomůcky, materiál: interaktivní tabule, obraz vši
Veš dětská
Nejznámějším parazitem v našich kulturních a klimatických podmínkách je veš dětská, která
se vzdor svému českému jménu může vyskytovat ve vlasech lidí všech věkových skupin.
Nikoliv však v srsti zvířat, a tak vši můžeme „chytit“ jedině od jiné napadené osoby.
Veš dětská obtěžuje
Veš dětská nepřenáší žádné choroboplodné zárodky, svého hostitele však několikrát denně
znepokojuje bodáním a sáním krve. Napadené osoby jsou neustále znepokojovány i tím, jak
se vši prodírají mezi vlasy. To silně lechtá. Protože vši jsou nejčilejší v noci, napadené dítě se
dostatečně nevyspí, stává se trvale unaveným a nesoustředěným.
Rychle se množí
Veš dětská se poměrně rychle množí. Samička naklade za život 50 až 150 hnid, z nichž je asi
za tři týdny nová generace dospělých vší.
V základních školách bývá vší dětskou napadeno průměrně méně než jedno procento dětí. Její
výskyt se zřetelně zvyšuje po návratu dětí z letních či zimních prázdnin. Děti se na nich
vymykají z přísné péče a dozoru rodičů, což obojí prospívá jak dětem, tak vším.
Veš hubí jen speciální přípravky
Veš dětská úspěšně odolává všem obvyklým hygienickým úkonům, to je mytí vlasů při
použití běžných šamponů, česání, úpravám vlasů a podobně. Zlikvidovat ji mohou jen
insekticidní přípravky určené k tomuto účelu.
V současné době je na našem trhu dostatek velmi účinných odvšivovacích přípravků. Dva z
nich, Diffusil H 92 P a Orthosan H, jsou české výrobky. První z nich je insekticidní vlasovou
vodou, která se prostě nastříká na několik míst do vlasů a rozetře se prsty. Za 24 hodin se
vlasy umyjí normálním šamponem. V té době jsou již spolehlivě zničeny všechny vši i jejich
vajíčka (hnidy). Orthosan H je insekticidní šampon, který se používá stejným způsobem jako
každý jiný obyčejný šampon, vlasy se jím prostě umyjí.
Hnidy je nutno vyčesat
Protože však při jeho použití přežívá část vajíček, je nutné mytí tímto šamponem opakovat asi
za osm dní, kdy se již z hnid vylíhly larvičky, které jsou novým mytím zahubeny. Na našem
trhu jsou i zahraniční odvšivovací šampon Stop Antiparasiten Shampoo a zahraniční
odvšivovací vlasová voda Para Plus.
Žádný z odvšivovacích přípravků neodstraňuje z vlasů hnidy. Ty musejí s vlasy odrůst, z části
je lze vyčesat nebo jednotlivé napadené vlasy vystříhat.
Veš dětská: prevence
Jedinou prevencí proti vši dětské je zabránit kontaktům se zavšivenými osobami, což lze od
dětí jen stěží vyžadovat.
Dalším opatřením jsou prohlídky vlasů, zejména po návratu dětí z prázdnin a rekreačních
pobytů a v případech, kdy vejde ve známost výskyt vší například ve škole.
K odvšivování by se neměly používat žádné lidové prostředky z doby našich předků. Z nich
nejznámější je petrolej. Ten však může nebezpečným způsobem podráždit pokožku nebo
vyvolat dlouhodobé otoky ušních boltců. (Pravda však je, že petrolej vši spolehlivě zahubí a
vlasy se po jeho použití lesknou, současně však zapáchají nejméně týden.)
SOUSTAVY
Název tématu: Dýchací soustava
Časová náročnost: 2 hodiny
Pomůcky, materiál: model člověka
Obsah:
Dýchací soustava člověka
Dýchání zevní a vnitřní
Přenos kyslíku
Přenos oxidu uhličitého
Dýchací cesty
Dutina nosní
Hrtan
Průdušnice
Průdušky
Plíce
Mechanika dýchání
Obranné reflexy dýchací
Onemocnění dýchací soustavy
Poruchy ovlivňující plicní funkce
Ucpání dýchacích cest, astma, kouření
Grafické schéma dýchací soustavy člověka
Poznámky:
Onemocnění dýchací soustavy
- respirační infekce – původci jsou viry, bakterie nebo mykoplazmata
- chřipka – akutní horečnaté onemocnění, virový původ, rýma, bolest v krku a kašel, bolesti svalů,
kloubů a hlavy
- pneumonie - zápal plic – viry, bakterie i mykoplazmata, zaplnění plicních sklípků tekutinou a
hlenem, ztížení funkce org.
- tuberkulóza (TBC) – těžké onemocnění, vyvolané bakteriemi, bacily se usidlují v plicích (zjizvují
tkáň), oslabení org. → potrhání plicní tkáně
Poruchy ovlivňující plicní funkce
- postižení vdechují a vydechují méně vzduchu
● ucpání dýchacích cest
- chronická bronchitida – ucpání hlenem
- dlouhodobé vdechování škodlivých prachových částic → ztlušťování stěn dýchacích cest →
zmenšení vnitřního průsvitu
● astma
- způsobení stahy pruhů hladké svaloviny ve stěnách bronchiolů (zúžování)
- otoky a zhušťování stěny dýchacích cest, zvýšená produkce hlenu
- záchvatovitá choroba
- léčení – poznání příčin (alergenů nebo spouštěcích mechanismů)
● kouření
- škodlivé pro funkci dýchací soustavy, žaludek, srdce a močový měchýř
- obsah – nikotin, oxid uhelnatý, dehet, prachové částice
- způsobuje – bronchitidu, plicní rakovinu a kardiovaskulární choroby
Zdroje:
Obrázek: http://anatomie-lidskeho-tela.kvalitne.cz/files/vzduch/dychaci-system-clovek-
Název: Lidská kostra
Pomůcky, materiál: model kostry
Popis:
Lidská kostra představuje soubor kostí, chrupavek a vazů, které dohromady vytvářejí
pevnou, pasivně pohyblivou oporu těla, na niž se upínají svaly. Kostrou tvořená ochranná
pouzdra (lebka, hrudník) zároveň chrání některé klíčové orgány před zraněním.
Čelní pohled na kostru dospělého člověka, lebka je odňata z páteře pro lepší přehlednost. Zobrazena
je zezadu a zepředu
Lidská kostra tvoří cca 14 procent tělesné hmotnosti.
Má své vlastní cévy a nervy.
Seznam kostí
Kostra dospělého člověka se skládá přibližně z 206 kostí, nicméně toto číslo je poměrně
individuální a závisí například na dědičných predispozicích, ale především na věku. Například
novorozenec má asi 270 kostí, toto číslo se po narození ještě nějakou dobu zvyšuje, jak
vznikají některé nové kosti, nicméně u adolescentů počet kostí strmě klesá, protože jich řada
srůstá.[2] Lidská kostra se dá obecně rozdělit na tyto části:[3][2]
1. lidská osová kostra (axiální skelet)
o páteř
o kostra hrudníku, tj. žebra s kostí hrudní
o kostra hlavy, tj. lebka, sluchové kůstky a jazylka
2. lidská kostra končetin (apendikulární skelet)
o kostra horní končetiny člověka
o kostra dolní končetiny člověka
Funkce
Lidská kostra má celou řadu funkcí:





Opora - kosti tělo podpírají, udržují také orgány na správných místech.
Ochrana - kosti tvořící lebku chrání mozek a žebra chrání srdce, plíce a žaludek.
Pohyb - Kosti spolu se svaly umožňují pohyb.
Tvorba krve - v kostní dřeni některých kostí se tvoří krevní elementy - červené a bílé krvinky a
krevní destičky. Krvetvorba během života jedince postupně ustává v dlouhých kostech a
přetrvává hlavně v kostech plochých - např. v kosti hrudní, nebo kyčelní.
Ukládání minerálních látek - v kostech je skladován fosfor a vápník, které mohou být v
případě potřeby uvolněny.
Tvorba a růst
Kostra se začíná formovat u embrya, v šesti týdnech je tvořena z vaziva a hyalinních
(sklovitých) chrupavek. Proces osifikace, tedy kostnatění začíná již během nitroděložního
vývoje a pokračuje po narození až do konce adolescence, kdy zanikají růstové štěrbiny
dlouhých kostí a vývoj kostry je dokončen.
V dospělosti dochází k dynamické přestavbě (remodelování) kosti, která se přizpůsobuje
vnějším fyzikálním vlivům (namáhání při zátěži), hmotnosti těla a vnitřním poměrům v
organizmu. Za normálních okolností se ročně přestavuje asi 5–10 % lidské kostry (podle
jiných zdrojů až 30%). Jiné zdroje upřesňují, že hutná kostní tkáň se obnovuje ročně ze 4 %,
zatímco houbovitá kost z 20 %.
Spojení kostí
Spojení kostí v souvislosti



Srůst kostí (synostóza)
Spojení pevnými vazy (syndesmóza)- Dvě kosti spojené vazivem drží bílkovina kolagen, toto
spojení neumožňuje pohyb, například u kostí lebečních.
Spojení chrupavkou (synchondróza) - Konce kostí jsou pokryty tenkou vrstvou sklovité
chrupavky a mezi nimi je pevná vazivová chrupavka, spojení je chráněno vazivovým
pouzdrem. Není moc pohyblivé, ale stlačení a uvolnění umožňuje například páteři její
ohebnost.

Kloubní spojení - spojení kostí v dotyku je nejčastější a dovoluje pohyb mezi kostmi ve
velkém rozsahu. Na kloubu rozeznáváme:
o Plochy kloubní- jsou to v podstatě rozšířené konce kostí. První je vypouklá (konvexní)
- hlavice kloubní, druhá je obtiskem prvé (konkávní)- jamka kloubní. Tyto konce kostí
jsou pokryty vrstvičkou chrupavky, jejíž tloušťka je cca 0,5 cm.
o Pouzdro kloubní - spojuje plochy kloubní. Pouzdro je z vaziva, které má dvě vrstvy zevní a vnitřní. Zevní vrstva je z tuhého vaziva. Vnitřní vrstvě se říká blanka synoviální
- je to cévnaté vazivo, které je řídké, bílé konzistence. Má regenerační schopnost dále
vyživovací schopnost (chrupavky nemají cévy), napomáhá zvlhčování prostředí a
snižuje tření.
o Dutina kloubní - je to prostor, ve kterém je trochu synovie.
o Pomocná zařízení kloubní - jsou to vazy, chrupavčité destičky, chrupavčité lemy,
žlábky synoviální a kloubní vazy.
Spojení vazy a chrupavkami pomáhají udržovat stabilitu kostry.
Zdoje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lidsk%C3%A1_kostra
Název: Trávicí soustava
Pomůcky, materiál – model člověka, obraz,
Poznámka:
S tématem trávicí soustavy je nutno se seznámit teoreticky podrobně.
a)- velmi ovlivňuje okamžitý stav jedince
b)- součást přípravy na zdravotnickou soutěž
Funkce trávicí soustavy 



příjem potravy
trávení (=chemické a mechanické zpracování potravy)
vstřebávání živin, vody, vitamínů
odstraňování nestrávených zbytků potravy
DUTINA ÚSTNÍ:








ohraničení: rty, tváře, spodina ústní, patro (tvrdé, měkké), patrové oblouky, čípek
zuby: mléčný chrup: 20 zubů, trvalý chrup 32 zubů
první zuby: 0-1 rok
trvalý chrup: od 6 let
význam zubů: mechanické zpracování potravy, řeč
jazyk: mechanické zpracování potravy, polykání, chuťové receptory, řeč
slinné žlázy: příušní, podjazykové, podčelistní
sliny obsahují mucin (hlen, důležitý pro tvorbu sousta) a ptyalin (trávicí enzym, štěpí
polysacharidy)
HLTAN:



místem křížení dýchací a trávicí soustavy
polykací reflex (reflex je činnost, kterou neovlivníme)
spouštění dotekem na čípky a zadní část jazyku, uzavírá se hrtanová záklopka
JÍCEN:

trubice vedoucí do žaludku

podélná a okružní svalovina (hladké svaly) -> peristalická vlna - pohyb svaloviny a potravy i
proti gravitaci
ŽALUDEK:






vakovitý orgán o obsahu 2-3 litry
stěna žaludku = svalovina podélná, okružní i šikmá (pochopitelně také hladká); sliznice se
žlázkami, které produkují žaludeční šťávy (HCl, pepsinogen), hlen
HCl vytváří kyselé prostředí, denaturuje (částečně rozkládá) bílkoviny, má imunitní schopnost
(ničí choroboplodné zárodky přijaté s potravou)
pepsinogen: neaktivní forma enzymu, vlivem HCl se mění na aktivní pepsin, který štěpí
bílkoviny
hlen: chrání sliznici žaludku před pepsinem a HCl
česlo a vrátník = svěrače ohraničující žaludek
TENKÉ STŘEVO:




chemické trávení
vstřebávání živin
dvanáctník: první krátký úsek tenkého střeva (25 cm = 12 palců = dvanáctník), je zde vývod
slinivky břišní: trávicí enzymy štěpící bílkoviny sacharidy a tuky, také vývod jater: žluč -> může
se hromadit ve žlučníku -> emulguje tuky (rozptyluje na kapénky), játra jsou důležitá pro
zpracování živin -> látkový metabolismus -> přeměna živin (látková přeměna), detoxikace
organismu -> odbourávání toxických jedovatých látek (např. alkohol)
lačník a kyčelník (dohromady asi 5 m): následují po dvanáctníku, obsah střev (trávenina)
posouván peristaltickými pohyby, trávení pomocí enzymů slinivky břišní, vstřebávání živin
přes stěnu střeva do krve (cukry, bílkoviny), mízy (tuky), povrch střeva zvětšen výběžky = klky
pro lepší vstřebávání
TLUSTÉ STŘEVO:





dělí se na vzestupný, příčný a sestupný tračník
slepé střevo + červovitý přívěšek slepého střeva (=apendix) = dříve sídlo symbiotických
bakterií, dnes zakrnělý, může se zanítit
postupují jím nestrávené zbytky potravy, pomalý pohyb
kvašení zbytků (bakterie) -> uvolňování vody; vstřebávání vody, minerálních látek, vitamínů a
některých dalších látek; uvolňování plynů (CO2) -> plynatost, větry
průjem = z nějakého důvodu nedostatečné funkce tlustého střeva
KONEČNÍK:



hromadí stolici (= zahuštěné nestrávené zbytky potravy)
má určitou kapacitu, při naplnění nucení na stolici
řitní otvor má dva svěrače: jeden z hladké a druhý z příčně pruhované svaloviny
METABOLISMUS




přeměna látek a energie
látkový nebo energetický
energetický: chemická energie z potravy se mění na: 1. mechanickou práci (svaly), 2. teplo
(svaly, játra), 3. elektrické signály
látkový: začíná trávením, pokračuje přeměnou živin v játrech, -> cukry (energie), -> bílkoviny
(stavební látky), -> tuky (dlouhodobá zásoba energie)
Zdroje:
Obrázek: http://anatomie-lidskeho-tela.kvalitne.cz/files/traveni/travici-soustava-small.jpg
+ foto: vlastní
ÚRAZY A OŠETŘENÍ
Název: Bezvědomí
Obtížnost: velká
Pomůcky: IAT, resuscitační loutka
Porucha činnosti centrálního nervového systému se projevuje ztrátou vědomí. Relaxace
jazyka, krku a hltanových svalů u postižených v bezvědomí je příčinou zablokování
průchodnosti dýchacích cest - hrozí smrt udušením. Postiženému je nutné poskytnout
neodkladně první pomoc.
Příčiny:

poranění hlavy a mozku (autonehody, pády z kola a z výšky)

onemocnění srdce a cév (cévní mozkové příhody, infarkt myokardu)

otravy (alkohol, léky, oxid uhelnatý, oxid uhličitý..)

úraz elektrickým proudem

tonutí

metabolické poruchy, např. změny hladin krevního cukru (diabetické kóma)
Stanovit příčinu bezvědomí může být obtížné. Základní ošetření musíme poskytnout
neprodleně!
Příznaky:

zhroucená poloha

povolené svalové napětí (zvednutá končetina padá bezvládně k zemi)

vymizení reakce na vnější podněty (oslovení, jemné zatřesení, štípnutí)
Poskytnutí první pomoci (zároveň voláme rychlou záchrannou službu):
1. odstranit vyvolávající příčiny (přerušení elektrického proudu, vynesení ze
zamořeného prostoru, vytažení z vody)
Vždy dbát především na vlastní bezpečnost!
2. ověřit základní životní funkce
vědomí – postiženého oslovit, případně použít bolestivý podnět (štípnutí, "facka")
dýchání – nejdříve postiženého položit na záda a zprůchodnit dýchací cesty zkontrolovat dutinu ústní a zaklonit hlavu
- poslechem, pohledem, pohmatem, pocitem zjistit přítomnost dechu (max.
po dobu 10 vteřin!)
* K určení dechu nepoužívat zrcátko! (je to zdlouhavé a zcela zbytečné)
Nenechat se zmást lapavými dechy nebo chrčením - nejedná se
o normální dýchání!
PŘI ZJIŠTĚNÍ ZÁSTAVY DECHU ZAHÁJIT NEODKLADNOU RESUSCITACI!
3. při zachovaném dýchání uložit postiženého na záda se zakloněnou hlavou
(případně do zotavovací polohy, pokud postižený zvrací nebo se od něj musíme
vzdálit)
4. do příjezdu rychlé záchranné zdravotnické služby setrvat u postiženého a
kontrolovat dýchání
http://www.prvni-pomoc.com/bezvedomi
+ vlastní foto
Název: Dárcovství krve
Obtížnost: lehké
Pomůcky: IAT
Dárcovství krve a jejích složek
Proč potřebujeme dárce krve?
Krev hraje v současné medicíně nezastupitelnou a stále rostoucí roli. Nelze ji uměle
vyrobit.
Je třeba např. při:
» těžkých úrazech,
» řadě operací (zejména plicní, cévní, ortopedické, transplantace,.),
» léčbě otrav,
ale i celoživotně jsou na ni odkázání např.:
» lidé léčení umělou ledvinou
» lide se zhoubnými nemocemi krve,
a léky z krve vyrobené jsou nezbytně nutné pro:
» nemocné s poruchami srážlivosti (např. hemofilici)
» léčbu poruch obranyschopnosti,
» léčbu popálenin
a v řadě dalších situací.
S rozvojem dalších léčebných metod roste stále i potřeba krve získávané od dárců.
V průměru dostane každý občan za svůj život 4x krevní transfúzi a 12x preparát
vyrobený z krve!
Úvod > Naše činnost > Dárcovství krve > Mohu se stát dárcem krve?
Kdo se může stát dárcem krve?
Krev mohu darovat, pokud:
» je mi 18 - 65 let
» vážím alespoň 50 kg
» netrpím vážnější alergií
» neprodělal jsem zánět jater, nebo jiné onemocnění jater
» neprodělal jsem zánět ledvin, netrpím chronickým onemocněním ledvin
» neměl jsem toxoplazmozu, tularemii, brucelozu
» netrpím onemocněním srdce a cév (infarkt, srdeční vada, vysoký krev.tlak)
» netrpím vážným kožním onemocněním
» neměl jsem malárii ani jinou tropickou nemoc
» neprodělal jsem pohlavní nemoc (kapavka, syfilis)
» neprodělal jsem TBC
» netrpím vředovou nemocí žaludku, ani onemocněním žlučníku či slinivky
» neměl jsem tyfus, paratyfus
» netrpím revmatickým onemocněním
» netrpím zvýšenou krvácivostí (z nosu, dásní)
» nemám onemocnění nervového systému (epilepsie, roztroušené skleróza)
» neprodělal jsem zhoubné onemocnění
» v pokrevním příbuzenstvu nemám výskyt Creutzfeldt-Jacobovy nemoci
» neprodělal jsem žádnou transplantaci orgánů
» nejsem alkoholik
» v letech 1980-1996 jsem nebyl déle než 1/2 roku v Anglii či Francii
» nejsem HIV-pozitivní, ani nepatřím do tzv. rizikových skupin (promiskuitní způsob
života, nitrožilní narkomani, pohlavní styk mezi muži)
Dále musím splňovat tyto podmínky:
» nejsem právě nemocen
» v posledním půl roce jsem nebyl v kontaktu s vážnou nakažlivou nemocí
(žloutenka, TBC, pohlavní nemoci, malárie)
» v posledním půl roce jsem nebyl na operaci
» v posledním roce jsem neabsolvoval mimo zdravotnické zařízení akupunkturu,
piercing nebo tetováž
» v posledním měsíci jsem neužíval antibiotika
» v posledním měsíci jsem neměl přisáté klíště
» v posledním týdnu mi nebyl trhán zub
» u žen: nemám právě menses, od posledního porodu uplynulo aspoň půl roku
» nejedl jsem v posledních 14 hodinách žádné jídlo obsahující tuk (není však
vhodnéhladovět jezte jídla bez tuku, pijte dostatek nealkoholických nápojů)
Uvedené podmínky platí "v zásadě". Vhodnost konkrétního člověka pro darování
krve posoudí individuálně lékař na transfúzní stanici.
Co se z dárcovy krve použije
Lidská krev je tkání skládající se o něco více než z poloviny (55-60%) z tekuté složky
– krevní plazmy – a zbývajících složek pevných –červených krvinek, bílých
krvinek a krevních destiček. Celkové množství krve v organizmu činí cca 8% tělesné
hmotnosti - tedy u dospělého 5-6 litrů.
Červené krvinky
(erytrocyty), kterých je přibližně 4-5 miliard v 1 mililitru krve, zajišťují přenos
kyslíku a oxidu uhličitého. Jejich podání je indikováno ke krytí velkých krevních ztrát
při úrazech či velkých operacích.
Bílé krvinky
(leukocyty), kterých je 4-9 milionů v 1 mililitru krve, hrají důležitou roli v imunitním
systému organizmu, neboť přímo likvidují určité choroboplodné zárodky nebo proti
nim vytvářejí protilátky. Odběry bílých krvinek se pro transfúzní účely prakticky
neprovádějí.
Krevní destičky
(trombocyty), kterých je 150-300 milionů v l mililitru krve, se podílejí na složitém
ději srážení krve při zástavě krvácení. Transfúzní přípravek (trombocytový
koncentrát) se užívá při léčbě poruch krvetvorby – zejm. při léčbě onkologických
onemocnění či po transplantaci krevní dřeně – a při těžkých krvácivých stavech.
Krevní plazma
je vodným roztokem plazmatických bílkovin a solí (obsahuje též např. cukry,
vitaminy, hormony, enzymy či tuky). V těle rozvádí tyto látky a živiny, příp. i léčiva,
odvádí naopak zplodiny látkové přeměny. Tekutina stejného složení mimo krevní
řečiště se nazývá tkáňový mok (míza). Z bílkovin v plazmě obsažených jmenujme
albumin (hlavní plazmat. bílkovina, užívá se při při dlouhých hospitalizacích na
podporu hojení či snížení otoků, lze jej využít jako krevní náhradu při větší ztrátě
krve), imunoglobuliny (užívají se např. při léčbě těžkých infekcí či poruch
obranyschopnosti), dále jsou to tzv. faktory srážlivosti (např. fibrinogen, protrombin,
tzv. antihemofilické faktory č. VIII a IX) užívané k léčbě hemofilie či jiných poruch
srážlivosti krve a v neposlední řadě při krváceních při těžkých chirurgických a
gynekologických stavech. Další léčebně užívanou bílkovinou je např. antitrombin III
působící proti účinku právě jmenovaných faktorů srážlivosti. Plazma tedy slouží k
výrobě řady dalších léčiv, ovšem v klinickém použití se též podává přímo (např. při
vážných popáleninách).
Podání jakéhokoli transfúzního přípravku je vždy podáním cizorodé látky do
organismu pacienta. V současné hemoterapii platí proto zásada podávat vždy jen
ten segment, který pacientovi chybí a nezatěžovat jej podáním ostatních složek
krve.
Zdroj: http://www.cervenykriz.eu/cz/bdk.aspx
Název: Elektrotraumata
Obtížnost: vysoká
Pomůcky: IAT, resuscitační loutka, obvazový materiál
V současnosti si život neumíme představit bez elektrických spotřebičů. Elektrický proud
je vynikající pomocník člověka, ale i velmi nebezpečný, pokud se nedodržují zásady
bezpečnosti nebo dojde k poruše.
Elektrický proud při průchodu tělem tvoří teplo hluboko ve tkáních a může vytvářet
závažné popáleniny. Většina tepelného poškození je v hloubce tkání a viditelné
popáleniny na kůži mohou být malé.
Hlavní účinky zásahu elektrickým proudem:
• zástava srdeční činnosti, zástava dechu, poruchy srdečního rytmu
Způsobují:
• ledvinné selhání
Druhy elektrotraumat
a) způsobená nízkým napětím – do 500 V (domácí spotřebiče)
Příznaky:
• bolest
• poruchy nervového systému
• poruchy oběhového systému – porucha srdečního rytmu
• brnění prstů či jazyka, bolestivé svalové křeče
• porucha vědomí
• popáleniny různého stupně (nejčastěji 1. a 2. stupně) – v místě vstupu a výstupu
elektrického proudu
b) způsobená vysokým napětím – nad 500 V (dálková vedení)
Dochází k těžkým tepelným a mechanickým změnám
Příznaky:
• rozsáhlé popáleniny
• zástava oběhu
• prudké svalové křeče, které způsobují zlomeniny kostí a ochrnutí dýchacích svalů
• smrt
Postup předlékařské první pomoci
1. technická pomoc
a) ukončení působení elektrického proudu na organizmus
• odstranit vodič z přímého kontaktu s postiženým, a to suchým nevodivým
materiálem – lze použít předmět z nevodivého materiálu nebo suché gumové
rukavice
• vždy dbát na vlastní bezpečnost – dokonalé izolační prostředky nebývají k dispozici
• nikdy se vodiče ani postiženého nedotýkat holýma rukama
• při zásahu stát na nevodivém materiálu (pozor na vodu)
• pozor na krokové napětí – posunovat nohy vpřed šouravě, bez zvednutí od podložky
• zajistit vodič tak, aby dál neohrozil postiženého ani zachránce
b) přerušení přívodu proudu do vodiče
• při zasažení proudem nízkého napětí:
• nejjednodušší a nejběžnější způsob: vytažení přívodní šňůry ze zásuvky, vypnutí
jističe
• při zasažení proudem vysokého napětí:
• co nejdříve upozornit HZS, PČR, ZZS nebo odpovědné pracovníky elektráren
• nepřibližovat se k postiženému blíže než na cca 20 metrů!
2. zdravotnická první pomoc
• volat 155
• zkontrolovat vitální funkce
• celkově vyšetřit postiženého
• v případě potřeby provádět kardiopulmonální resuscitaci
• ošetřit popáleniny (sterilně krýt postižené plochy)
• provést protišoková opatření
Kontrolní otázky pro mladší žáky:
1. Proč se při zásahu elektrickým proudem nebudeme nikdy dotýkat vodiče ani
postiženého holýma rukama?
2. Jaký domácí spotřebič by mohl způsobit úraz elektrickým proudem?
3. Jak se zachováš, pokud uvidíš na poli spadlé vedení vysokého napětí?
Kontrolní otázky pro starší žáky
1. Proč se při zásahu elektrickým proudem nebudeme nikdy dotýkat vodiče ani
postiženého holýma rukama?
2. Jakým způsobem zajistíš vlastní bezpečnost při poskytování první pomoci při
zásahu elektrickým proudem?
3. Kdy zahájíš kardiopulmonální resuscitaci?
4. Jaká je normální dechová frekvence dospělého člověka?
Zdroj: http://ppp.zshk.cz/vyuka/obsah.aspx
+ vlastní foto
Název: Krvácení z tělních otvorů
Krvácení a jeho zástava
Časová náročnost : 1 hodina
Pomůcky: IAT, obvazový materiál
Krvácení z nosu se objevuje buď při úrazu, nebo jako příznak nějakého onemocnění
(porucha krevní srážlivosti, vysoký krevní tlak, dlouhodobé poškození nosní sliznice).
Snad každému z nás někdy tekla krev z nosu, a přesto si pořád spousta lidí není jistá, jak
v takové situaci postupovat. Hlavu PŘEDKLONÍME, aby krev mohla volně odtékat. A to
proto, aby krev netekla do žaludku, protože by mohla vyvolat zvracení. Krvácení
zastavujeme pevným stisknutím kořene nosu po dobu minimálně 5 minut. Po té pomalu
povolujeme stisk, pokud by krvácení pokračovalo, znovu nos stiskneme. Postižený dýchá
ústy, neměl by smrkat ani kašlat. Lze přiložit zraněnému studené obklady na čelo, nad
kořen nosu a zátylí. Odbornou pomoc vyhledáváme při déletrvajícím krvácení. Na nos
můžeme přiložit prakový obvaz vyplněný savou látkou.
Krvácení ze zvukovodu
Drobné krvácení nejčastěji vzniká při poranění zevního zvukovodu a bubínku, které
může způsobit cizí těleso, působení tlakové vlny v blízkosti výbuchu, nebo např. tlak při
potápění, při skocích do vody. Závažnější je dlouhodobé nevýrazné krvácení
doprovázené výtokem žlutobílého mozkomíšního moku značící těžké mozkolebeční
poranění. Na ucho vždy přikládáme sterilní odsávací obvaz, nikdy ho neucpáváme, krev
necháme volně odtékat. Při položení zraněného ho ukládáme na stranu poraněného
ucha. I při drobných poranění je třeba vyhledat odbornou pomoc na ORL.
Krvácení z dutiny ústní
Nejnebezpečnější je masivní krvácení z jazyka, měkkého patra a nosohltanu, které se
pokoušíme zastavit stisknutím příslušného krčního tlakového bodu. Při krvácení z
vnitřní strany tváře používáme lícní tlakový bod. Větší krvácení, které provází vylomení
zubu, ošetřujeme dostatečně vysokým sterilním tamponem, který poraněný pevně
skousne po dobu 20-30 min. Po té stisk zvolna povoluje.
Zvracení krve
Je příznakem vážného poranění zažívacího traktu nebo je důsledkem úrazového děje.
Postiženého ošetřujeme v poloze na zádech s hlavou na stranu, aby se nedusil zvratky, a
pokrčenými dolními končetinami, přikládáme ledové obklady na břicho. Dále můžete
ústy podat několik kostek ledu, které postižený polyká celé. Provádíme protišoková
opatření a neprodleně voláme Rychlou záchrannou službu.
Vykašlávání krve
Je příznakem vážného plicního onemocnění (např. tuberkulóza) a může vzniknout v
důsledku úrazu hrudníku. Poraněného ošetřujeme v polosedě, zajišťujeme tělesný a
hlasový klid, je-li to nutné, provádíme protišoková opatření. Přikládáme ledové obklady
na hrudník. Při prudkém vykašlávání raději postiženého položíme na bok s mírně
vypodloženým hrudníkem a vždy provádíme protišoková opatření. Zajistíme odbornou
pomoc.
Krvácení z močových cest, pohlavních orgánů a konečníku
Příčinou bývá nejčastěji předchozí onemocnění těchto orgánů, méně často úrazový děj.
Nejnebezpečnější je gynekologické krvácení, nejčastěji po překotném porodu, nebo
provázející potrat. Postiženou pokládáme na záda, po zajištění nezbytné hygieny
přikládáme dostatečně silnou odsávací vrstvu, dolní končetiny ve stehnech překřížíme a
vypodložíme. Můžeme přikládat studené obklady na břicho. Je-li krvácení masivní,
použijeme břišní tlakový bod a přivoláme Rychlou záchrannou službu.
Při ostatních méně výrazných krváceních přikládáme sterilní odsávací vrstvu a
poraněného ošetřujeme položeného na zemi s vypodloženými dolními končetinami, tak
aby se paty nedotýkali země, vypodložíme i hlavu.
http://prvnipomoc.blog.cz/0910/krvaceni-z-telnich-otvoru
Název: Krvácení
Pomůcky, materiál: obvazy, obraz krevního oběhu, obraz tlakových bodů
Krvácení
Zástava masivního krvácení je základním krokem při poskytování první pomoci. Při poranění
velké tepny je život člověka ohrožen během několika desítek sekund. Postupujeme vždy co
nejrychleji. Každá delší časová prodleva může výrazně zhoršit celkový stav postiženého.
– Náhlá ztráta jedné třetiny objemu krve (asi 1,5 litrů) vyvolává šok.
Krvácení dělíme
- tepenné
- žilní
- vlásečnicové
Tepenné krvácení
Příčiny
nejčastěji rány - většinou hluboká bodná, řezná, sečná, v důsledku níž dochází k protětí
tepny
Příznaky
–
–
krev má světle červenou barvu, protože je okysličená
krev vystřikuje z rány pod tlakem, je patrno tepání (pulzace) jejího proudu
První pomoc
zastavení krvácení
1. stisknutí tepny přímo v ráně
2. pomocí tlakových bodů
3. přiložení tlakového obvazu
4. pomocí zaškrcovadla
Žilní krvácení
–
povrchní řezné, tržně zhmožděné rány, hluboké odřeniny
Příznaky
krev je tmavá, odkysličená
–
z rány volně vytéká, není patrna pulzace proudu
První pomoc
–
–
–
–
okamžité zvednutí poraněné končetiny do výšky, které krvácení zastaví nebo výrazně omezí
položení poraněného, uvolnění tísnícího oděvu
přiložení tlakového obvazu
končetinu mírně vypodložíme
Vlásečnicové krvácení
Je porušena souvislost nejjemnějších cévek, které probíhají v podkoží. Příčinou jsou oděrky,
drobné řezné a tržné ranky. Krvácení není pro pacienta stavem bezprostředně ohrožujícím
život. Většinou se samo zastaví. Ošetření spočívá v přiložení sterilního krytí nebo přelepení
náplastí s polštářkem.
Zdroje:
http://www.sdhjanovice.estranky.cz/clanky/krvaceni.html
http://hasicblog.blog.cz/
+ vlastní foto
Pomůcky, materiál: obvazy, trojcípý šátek, náplasti
Popis:
1. OBECNÉ ZÁSADY
Účelem obvazu je:





zastavit krvácení
připevnit sterilní krytí
znehybnit v určité poloze
odsávat krev
připevnit k poraněné části těla materiál
Zásady přikládání obvazů:




první vrstva obvazu, přiložená na ránu musí být vždy sterilní a přesahovat alespoň o 2 - 3 cm
okraje rány
po přiložení sterilního krytí se s ním už nesmí pohybovat, protože hrozí setření nečistot a
infekce z okolí rány
obvaz musí být dostatečně přitažen, ale nesmí škrtit
postavení obvazované části musí být již od počátku konečné
Zásady ošetřování poraněného:




poraněného vždy posadíme, nebo položíme
k poraněnému stojíme vždy čelem tak, abychom viděli na obličej a mohli s ním povídat
poraněnou část vždy velmi šetrně podložíme a přidržujeme
při ošetřování poranění s krvácením, nebo manipulaci s jinými tělesnými tekutinami (sliny,
zvratky) používáme jednorázové gumové rukavice
2. ROZDĚLENÍ OBVAZŮ



Náplasťové obvazy
Obinadlové obvazy
Šátkové obvazy
Náplasťové obvazy
Jsou velmi jednoduché, běžně používané a rychlé. Používáme je k ošetření drobně
krvácejících ranek. Patří sem leukoplasti, náplasti s polštářkem a další. Na následujícím
obrázku jsou vyobrazena jejich různá použití.
Dalším typem je tzv. Maltézský kříž. Používá se na poraněné špičky prstů.
Poslední je leukosteh - na tržné rány, když je potřeba stáhnout okraje rány těsně k sobě.
Obinadlové obvazy
Obinadla jsou k dostání různých druhů a šířek, podle toho, co je třeba obvázat. Také se
vyrábí již hotové obvazy. Jsou pracnější než obvazy šátkové a při jejich použití je třeba větší
zručnosti.
Svinuté části obinadla se říká hlava, zbytek se nazývá volný konec. Šířku obinadla
vybíráme podle postižené části. Začínáme od nejužší obvazované části těla a provedeme
základní obtáčku, tzv. zámeček.
Patří sem TLAKOVÝ OBVAZ, který vytvoříme z hotového obvazu. Přišitý polštářek
použijeme jako sterilní vrstvu, druhý posuvný jako vrstvu tlakovou a obinadlem vše
připevníme.
Šátkové obvazy
Tyto obvazy jsou velmi účelné, úsporné a rychlé. Ale pozor! Trojcípý zdravotnický
šátek není sterilní. Proto nejprve musíme přiložit sterilní krycí vrstvu. Šátek má základnu a
dvě ramena, 1 vrchol a dva cípy.
Zdroje:
http://www.sdhjanovice.estranky.cz/clanky/obvazova-technika.html
Název: Odřeniny
Pomůcky, materiál: obvazový materiál, náplast, interaktivní tabule, pinzeta,
Odřeniny
Příčiny – např.:
–
–
–
–
–
jednorázové silnější tření kůže o zem-př.uklouznutí
slabší, ale opakované tření kůže
shrnutou ponožku
těsné nebo nevhodné boty
šev nevhodného oblečení
Příznaky:
viditelná povrchově krvácející rána
Rozsáhlé odřeniny vzniklé při pádu na kolečkových bruslích
První pomoc:
ránu vyčistit a to vždy- předejdeme tak možným komplikacím. Použijeme studenou vodu,
která stahuje cévy. Potom ránu dezinfikujeme a podle potřeby přelepíme náplastí s polštářkem
nebo obvážeme. (pozor u alergiků na jod a na jodové přípravky)
sterilní krytí
Pokud se dostaly do rány kousky nečistot či kamínky, měli bychom je opatrně odstranit.
Můžeme použít vatovou štětičku či pinzetu. Ponechat nečistotu v ráně, byť sebemenší, může
být nebezpečné.
Poznámka:
Musíme být připraveni na nářek a proto pracujeme rychle.
Zdroje: http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/kurzy/inline/poraneni.php#odreniny
dite-uraz-4d80cd82baf16_230x342
+ vlastní foto- maskování na soutěži
Název: Popáleniny a opařeniny
Obtížnost: stření
Pomůcky, materiál:obvazový materiál
Popis:
Úvod : Patří k nejtěžším úrazům lidské traumatologie, často zanechávající jizvy nejen fyzické, ale i
psychické. Vyžadují nejkomplikovanější, nejdelší a nejnákladnější léčbu. Celková závažnost poškození
závisí na rozsahu, hloubce, věku (problémy u dětí a starších lidí), umístění a příčině (přímý kontakt /
sálání).
Čím popáleniny ohrožují postiženého :



Rozvojem šoku (ztráta tekutin, bolest)
Infekcí
Ztrátou tvaru a funkce tkáně (jizevnaté hojení)
1. Určení rozsahu poškození: velikost popálené plochy můžeme orientačně odhadnout dle tzv.
pravidla devíti. Při (velmi) malých plochách pak pomocí poměru 1% = plocha dlaně jedné ruky
postiženého. Poškození více jak 15% u dospělých a 10% u dětí vede k rozvoji šoku
2. Určení hloubky poškození :
2.1. I. stupeň ? (epidermální) ? kůže je zarudlá a silně pálí. Hojí se vcelku rychle - řádově dny.
2.2. II. stupeň ? (dermální) ? tvoří se puchýře vyplněné plazmou, které silně bolí. Je to
nejbolestivější stupeň, protože dochází k poškození podkoží. Hojí se několik týdnů.
2.3. III. stupeň ? (subdermální) ? nejhlubší. Dochází k odumření tkáně (zuhelnatění), je méně
bolestivější než druhý stupeň, protože došlo ke zničení receptorů vnímajících bolest. Často je
nutná transplantace kůže. Zůstávají jizvy, hojí se měsíce.
Pozn.: Někdy bývají popáleniny děleny do 4 stupňů, kde 3. je kombinací puchýřů a začínající
nekrózy a 4. je naprosté zničení tkáně.
3. Věk a zdravotní stav postiženého: horší průběh popálenin je u dětí (jemná kůže) a starších
lidí (suchá atrofická kůže)
4. Umístění poranění: závažnost v pořadí (od největší) ? ruce (ztráta soběstačnosti), obličej a
krk (výživa a zohavení), nohy (ztráta pohyblivosti) a trup.
5. Příčiny popálenin: vždy je horší přímý kontakt s předmětem (žhavý kov), než přenos energie
(sluneční paprsky). Rozhodující je výška teploty a doba působení tepla.
5.1. Popáleniny 1. stupně mohou vzniknout v důsledku působení tepla již od cca. 50°C
5.2. Popáleniny 2. stupně mohou být způsobeny např. Teplotou 60°C působící po dobu 60s
5.3. Popáleniny 3.stupně mohou být způsobeny teplotou 100°C působící po dobu 5 sekund
(ne však varem)
První pomoc:
A. Technická první pomoc: uhašení ohně, svlečení horkého, či mokrého oděvu (pokud není
přiškvařen), odstranění vodičů tepla z postiženého (prsteny, náušnice, náramky) ? též kvůli možnosti
otoku. Také je nutné zabránit dalšímu působení tepla tzn. dostat postiženého z horkého prostředí.
B. Zdravotnická první pomoc
a. Posazení, či položení postiženého
b. I. a II. stupeň dostatečně dlouho chladíme (dokud přináší úlevu), alespoň však 20 minut. Chladíme
nejlépe tekoucí studenou vodou. U velmi malých dětí chlazení neprovádíme z důvodu hrozícího
chladového šoku.
c. III. stupeň nechladíme, protože došlo k celkovému zničení tkáně a hrozí infekce.
d. Ránu sterilně překryjeme ? nejlépe originálním zdravotnickým materiálem (nekryjeme I. stupeň,
obličej a krk)
e. Pokud se jedná o popálenou končetinu, tak ji po ošetření šetrně zafixujeme.
C. Poznámky:
a. Puchýře nepropichujeme.
b. Příškvary (oděv, dehet) nestrháváme, pouze na volném okraji odstřihneme.
c. Nikdy nepoužíváme žádné masti, zásypy či léky proti bolesti. Mohou zkreslit pozdější lékařskou
diagnózu.
d. Dáváme obzvlášť velký pozor na příznaky šoku, u rozsáhlejších popálenin provádíme preventivní
protišoková opatření.
Při sterilním krytí rukou vkládáme mezi prsty záložky z gázy.
Pravidlo devíti
Závažnost popálenin posuzujeme podle rozsahu a hloubky popálení, tyto 2 faktory určují způsob
léčby. K tomu lze snadno využít následující pravidlo.
Lidské tělo se dá rozdělit do několika oblastí (viz. dále), představující 9% tělesného povrchu. Každé
popálení přesahující tuto hranici vyžaduje nemocniční léčbu. Popálenina o průměru větším než 2-3
cm potřebuje zdravotnické ošetření. Popálení více jak 15% povrchu těla u dospělého a 10% u dítěte
vede k rozvoji šoku.
Obrázek :
Oblasti :









hlava
horní část hrudníku
horní část zad
břicho
dolní část zad
horní končetina (2x)
stehno (2x)
bérec a noha (2x)
pohlavní orgány (ty tvoří zbývající 1%, na obrázku není vyznačeno)
Zdoj:
http://www.prvni-pomoc.com/view.php?nazevclanku=popaleniny-aopareniny&cisloclanku=2005100001
http://www.prvni-pomoc.com/view.php?nazevclanku=pravidlodeviti&cisloclanku=2006040005
Název: Poranění oka cizím tělesem
Pomůcky: IAT, model oka, obvazový materiál
Oko je velmi citlivým a choulostivým orgánem. Nejčastěji bývá poraněno cizím tělesem;
projevem poranění je pálení a svědění.
̱
První pomoc:
̱
Při poranění oka vniknutím cizího tělesa (zrnkem prachu, muškou apod.) vyzvěte
poraněného, aby si oko nemnul a netřel.
̱
Posaďte nebo postavte si postiženého tak, aby na oko dopadalo světlo.
̱
Vyzvěte postiženého, aby otevřel oko. Palcem a ukazovákem rozevřete lehce
víčka poraněného oka a prohlédněte spojivkový vak stáhnutím dolního víčka,
kam vniká nejčastěji cizí těleso - obrázek a
̱
Horní víčko prohlédnete tak, že vyzvete postiženého, aby se díval dolů. Pak
palcem a ukazovákem uchopíte řasy horního víčka, lehce ho táhnete směrem dolů
a přes přiložený okraj palce druhé ruky (při lehkém tlaku palcem) toto víčko
obrátíte a prohlédnete horní spojivkový vak - obrázek b,c
o
̱
Cizí tělesa odstraňujete smotkem vaty nebo okrajem kapesníku, nikdy jakýmkoliv
tvrdým předmětem!
̱
Zjistíte-li, že jde o zaseknuté těleso (špona apod.), nikdy je neodstraňujte!
̱
Přiložte obvaz na obě oči a zajistěte převoz postiženého na oční oddělení.
a) prohlédnutí dolního víčka
b) obrácení horního víčka
c) prohlédnutí horního víčka
Zdroj: http://www.stripky.cz/430-oko.html
+ vlastní foto
Název: Resuscitace člověka
Pomůcky, materiál: resuscitační loutka
Popis:
Kardiopulmonální resuscitace
Kardiopulmonální resuscitace slouží k obnovení základních životních funkcí (ZŽF) postiženého.
KPCR (KPR) je soubor výkonů, sloužící k obnovení dodávky okysličené krve do všech tkání
(hlavně do mozku - buňky odumírají už po 3-5 min. bez O2). Oživování provádíme při poruše
či zástavě dechu a (i) krevního oběhu pomocí umělého dýchání (z plic do plic) a nepřímou
srdeční masáží. Je-li jen 1 zachránce, u dospělého nejdříve volá ZZS a až pak resuscituje
("call first"), u dětí nejprve provádí 1 minutu KPCR KardioPulmoCerebrální Resuscitace a
pak volá ZZS ("call fast").
Zástava dechu
Příčiny



neprůchodnost dýchacích cest (ucpání kořenem jazyka, cizího těla nebo vody při tonutí,
škrcení, zával hrudníku, otok (alergická reakce,..)
poranění hrudníku
dušení důsledkem vdechování kouře nebo onemocnění
Příznaky


nejsou patrné dýchací pohyby, není cítit proud vzduchu z dýchacích cest
promodrávání (sliznice, rty, nos, brada, ušní lalůčky)
Zástava krevního oběhu
Příčiny


náhlá srdeční příhoda
úraz elektr. proudem
Příznaky


není cítit tep na "velkých" tepnách
bledá, šedivá ("mrtvolná") barva kůže
První pomoc
1. dospělí ( + děti cca od 8 let ) - schéma ACB změněné dřívější schéma ABC, nyní se
resuscitace zahajuje nepřímou srdeční masáží
A) uvolnění dýchacích cest (Airway)




poloha vleže na zádech na pevné podložce
otevření a přehlédnutí ústní dutiny, v případě potřeby její vyčištění 2 prsty (překážku
nevyhledáváme, pokud na sebe sama neupozorní.....) či odstranění překážky
záklon hlavy -> tlak na čelo hranou jedné ruky, prsty druhé ruky zdvíháme bradu
diagnostika zástavy dechu a krevního oběhu
C) zahájení nepřímé srdeční masáže (Circulation)




hranu jedné dlaně položíme doprostřed hrudní kosti (na nahý hrudník - snažíme se o
diskrétnost, tj. odvedeme přihlížející) - u mužů spojnice bradavek, druhou dlaň položíme na
první, případně propleteme prsty obou rukou
prsty směřují kolmo k hrudní kosti, nedoléhají k hrudníku, během masáže nevzdalujeme ruce
od hrudníku
paže zachránce jsou napnuté v loktech a kolmo k ose těla postiženého
30 stlačení hrudníku frekvencí 100 stlačení/min
B) umělé dýchání (Breathing)


záklon hlavy ->dlaň jedné ruky přitiskneme na čelo, prsty této ruky stiskneme nos druhá ruka
může přidržovat bradu
2 vdechy s dostatečným objemem ( hrudník se viditelně zvedá/klesá)
resuscitační poměr 30:2
2. děti ( cca 1 - 8 let )
A) - postup stejný jako u dospělého
B) - 5 základních vdechů, každý v trvání +- 1 sekundy, objemem takové, aby se zvedal hrudník, ale
abychom nedýchali proti odporu
C) - masáž dlaní jedné ruky na středu hrudní kosti, 30 stlačení frekvencí 100 a více stlačení/min
resuscitační poměr 30:2
3. novorozenci a kojenci (cca do 1 roku)
A) - uvolnění dýchacích cest provádět jen mírným záklonem hlavy (podložení pod rameny)
B) - 5 zákl. vdechů z úst( jen jejich objem) do úst a nosu, aby se zvedal hrudník,
frekvence 2-3
dechy/sekundu
C) - masáž 2 prsty (nebo překříženými palci) na hrudní kosti cca 1,5 cm pod spojnicí bradavek,
frekvence minimálně 120 stlačení/min
resuscitační poměr 3:1 (novorozenci - do měsíce života), 30:2 (kojenec - do 1 roku)
Poznámky




při estetických zábranách nemusíme provádět umělé dýchání -> provádíme záklon hlavy a nepřímou masáž srdce
obnovení životních funkcí kontrolujeme vždy po 3 cyklech ( dýchání a masáž), a to po fázi vdechů ( po masáži by
na krkavici mohla být odezva...)
po obnovení ŽF a ošetření přidružených poranění ukládáme postiženého do stabilizované polohy
Gasping - u postiženého mohou být přítomné "lapavé vdechy", neboli gasping - jde o typickou známku časného
stádia náhlé zástavy oběhu. Jedná se o jednotlivé nádechy v postupně se prodlužujících, nepřirozeně dlouhých
intervalech. To trvá zpravidla 1-3 minuty po vzniku náhlé zástavy oběhu. Pokud postižený nereaguje a má lapavé
dechy, s vysokou pravděpodobností jde o náhlou zástavu oběhu a tudíž je to absolutní indikace k okamžitému
zahájení neodkladné resuscitace, a to zejména nepřímou masáží srdce. Poskytování dýchání z plic do plic je v
takové situaci v rámci neodkladné resuscitace zbytečné a naopak kontraproduktivní (postižený si de facto dýchá
sám, a při kvalitně prováděné masáži může tento stav přetrvat po celou dobu trvání resuscitace).
KPCR
Ukončujeme

při obnově ZŽF Základní Životní Funkce - dýchání a krevní oběh



při příjezdu ZZS
při vystřídání jinými zachránci
při vlastním vyčerpání znemožňujícím pokračování v KPCR
Nezahajujeme



při přítomnosti jistých známek smrti (posmrtné skvrny a ztuhlost)
při poraněních neslučitelných se životem (oddělená hlava od trupu, rozdrcený otevřený
hrudník, břicho...)
KPCR by mohla ohrozit životy jiných (nebezpečné zamoření....)
Zdoje:
http://www.prvni-pomoc.com/view.php?nazevclanku=kardiopulmonalniresuscitace&cisloclanku=2006120005
Název: Tlakový obvaz
Pomůcky, materiál: obvazový materiál, interaktivní tabule,
Krvácení a jeho zástava
V nejvíce případech budete masivní krvácení ošetřovat tzv. tlakovým obvazem. Tlakový
obvaz jde sehnat i hotový Jde o obvaz se 2 polštářky, jedním sterilním a druhým funkčním.
Ale pravděpodobněji ho budete vytvářet improvizovaně.
Jak vyrobíme tlakový obvaz?
Tlakový obvaz se skládá z 3 vrstev: vrstvy krycí, tlakové a připevňovací
Krycí vrstva by měla být sterilní, ale pokud nemáte po ruce sterilní čtvereček, tak použijte
alespoň nějakou čistou látku, např. čistý látkový kapesník.
Tlaková vrstva je vrstvou funkční, musí být dostatečně vysoká, tj. 3-5 cm, a pevná, nesmí
však postiženého zraňovat. Jako tlaková vrstva může posloužit nerozvinuté obinadlo, složený
trojcípý šátek, balení papírových kapesníku, atd…
Připevňovací vrstva, jak logicky vyplývá z názvu, připevňuje tlakovou vrstvu k ráně.
Použijte obvaz, obinadlo, trojcípý šátek, improvizovaně kusy oblečení. Připevnění na ránu by
nemělo být ani příliš těsné: končetina je bledá, bez hmatného pulzu, ale ani příliš volné:
tlakový obvaz prosakuje krví. Pokud se stane, že vám tlakový obvaz prosakuje krví, můžete
přiložit další tlakovou vrstvu. Maximálně ovšem můžete použít 3 tlakové vrstvy. Pokud ani 3.
vrstva prosakování obvazu krví nezastaví, přikládáme zaškrcovadlo.
Zdroj: http://tonepochopis.webnode.cz/prvni-pomoc/
Vlastní fotoalbum
Název: Umělé dýchání
Časová náročnost: 2
Pomůcky, materiál: resuscitační loutka
Popis:
Zástava dechu, umělé dýchání, trojitý manévr
Článek popisuje umělé dýchání u dospělých osob, použití trojitého manévru a další rady jak
postupovat při zástavě dechu.
Příčiny zástavy dýchání:






vdechnutí cizího tělesa
poranění horní krční míchy
otevřené poranění hrudníku (pneumotorax)
křečové stavy ? epilepsie
tetanus
zúžení dýchacích cest
Jak rozpoznat:



cyanóza, vosková bledost
nepřítomnost dýchacích pohybů (kontrolujeme zrakem)
necítíme proud vydechovaného vzduchu na přikloněné tváři
První pomoc u dospělých osob - umělé dýchání z plic do plic





poloha na zádech - rovná, tvrdá podložka
čistá dutina ústní, vyndaná zubní protéza, odstraněny překážky z dýchacích cest
záklon hlavy, udržovaný dlaní přitisknutou na čelo, tatáž ruka, nebo prsty drží nos
zahájení 2 - 4 hlubokými vdechy, nečekáme na první výdech (zajistí maximální rozpětí plic,
jejich okysličení, rozepnutí nevzdušných ložisek, event. možnost reflexní obnovy dýchání)
každý umělý vdech musí být dostatečně dlouhý a hluboký (dle standardů Evropy - 0,4 - 0,6
litrů, dle standardů USA - 0,8 - 1,2 litrů), dále frekvence 12 - 16 vdechů za minutu
Jak poznat, že je dýchání účinné: zvedá se hrudník, lepší se barva postiženého, hmatný tep na
krkavicích
Pokud se při úvodu umělého dýchání hrudník nezvedá a je cítit při vdechu odpor, je
pravděpodobná překážka v dýchacích cestách. Jak ji odstranit najdete v článku Uvolnění
překážky v dýchacích cestách. Pokud nejde těleso z dýchacích cest odstranit, provádíme
umělé dýchání i nadále (bez ohledu na zmiňované cizí těleso v dýchacích cestách) - lepší
nějaká resuscitace, než žádná!
Dutinu ústní čistíme a revidujeme v leže na zádech v mírném záklonu a otočení hlavy na
straně. Předcházíme tak možné aspiraci, nebo zapadnutí případného tělesa do hlubších částí
dýchací trubice.(Tímto způsobem nelze provádět při poranění páteře).
Při nemožnosti otevření dutiny ústní z důvodu např. křečí použijeme k otevření tzv. trojitý
manévr. Ten použijeme i při podezření na poranění krční páteře. Své prsty pokládáme za úhel
dolní čelisti, palce vedle sebe na bradu, tahem za úhel a mírným tlakem na bradu dolní čelist
povytahujeme a vysouváme dopředu. Vytáhneme tak závěsný aparát jazyka, který uvolní
dýchací cesty.
Zdroj:
http://www.prvni-pomoc.com/view.php?nazevclanku=zastava-dechu-umele-dychani-trojitymanevr&cisloclanku=2009030001
Název: Vybavení lékárničky
Pomůcky, materiál: lékárnička, výbava lékárničky
Jak by měla dokonalá domácí lékárnička vypadat?
Neexistuje žádná závazná norma, která by určovala, co má taková lékárnička obsahovat.
Několik základních pravidel:
Lékárnička by měla mít v domácnosti své stálé místo.
Měla by být dobře označena (z úložné skříňky tohoto typu by mělo být na první pohled jasné, jak důležitý
obsah skrývá).
Lékárnička by měla být uzamykatelná.
Léky vždy umístěte mimo dosah dětí.
Léky patří na suché, chladnější místo, bez přítomnosti slunečního světla (některé medikamenty je nutno
uchovávat v ledničce).
Léky rovnejte tak, abyste v případě potřeby ihned věděli, kde co máte. V tomto případě se pořádek vyplatí.
Léky nikdy nenechávejte povalovat volně po bytě (platí to i pro zdánlivě neškodné vitaminy).
Léky skladujte vždy v původních obalech. Je na nich uvedeno datum výroby a doba použitelnosti (tzv.
expirace).
Nevyhazujte příbalové letáky a návody na použití!
Nikdy si nedělejte velké zásoby léků.
Každý půlrok je nutno u všech léků překontrolovat dobu použitelnosti (expiraci) a vyřadit prošlé léky.
Prošlé léčivo vraťte do lékárny (jedině tam je bezpečně zlikvidují), a je-li to potřeba, nahraďte je novým.
Obsah lékárničky
Léky
Lék proti průjmu: Smecta, příp. živočišné uhlí – Carbosorb. K obnovení střevní mikroflóry po střevních
příhodách a po léčení antibiotiky jsou vhodné preparáty s obsahem živých laktobacilů a bifidobakterií (tyto
přípravky je nutno většinou uchovávat v chladu).
Lék ke snížení teploty, tlumení bolesti – paracetamol (Panadol, Paralen), ibuprofen (Ibalgin, Nurofen,
Brufen), kyselina acetylsalicylová (acylpirin, aspirin) je vhodná pouze pro dospělé, pro děti je do věku
minimálně 15 let nevhodná. Pamatujte! Na snížení teploty u dětí je možné používat POUZE léky z první
skupiny (tj. s látkou paracetamol).
Léky určené k vypláchnutí očí: borová voda, oční kapky Ophthalmo-Septonex, OCUflash.
Léky na popáleniny: Panthenol ve spreji, mast Bepanthen, Aqua gel.
Léky na alergické reakce: Zyrtec , Zodac, Xyzal, Claritin, Aerius, Analergin, Fenistil – kapky nebo gel.
Léky na nachlazení: bylinné čaje, sirupy proti kašli (Mucosolvan, Stoptusin, Sinecod), kapky proti rýmě
(Olynth, Nasivin, Otrivin aj.), léky proti bolesti v krku (Septolete, Septofort, Drill, Strepsils, Strepfen,
Hexoral, bylinné tablety na cucání).
Léky proti bolesti uší u malých dětí, doporučí vám je praktický dětský lékař
Léky proti překyselení žaludku: např. jedlá soda, pastilky Rennie, Anacid.
Léky proti kinetóze (nevolnost při cestování) a zvracení: tablety Kinedryl či Nokinal.
Léky, které užíváte pravidelně.
Další zdravotnický materiál
teploměr (na doporučení Evropské Unie raději digitální, je bezpečnější)
dezinfekční prostředek (líh, peroxid vodíku, roztok s jódem – doporučujeme roztok Betadine, který nepálí,
ale pozor na možnost alergické reakce)
elastické obinadlo
hydrofilní obinadlo
náplast – polštářkovou i kotouč náplasti, kterou lze snadno rukou trhat podél i napříč (není třeba nůžek)
gumové rukavice – jednorázové
resuscitační rouška
Balíček první pomoci (nejlépe přenosný), který má obsahovat:
balíček sterilní vaty
2 sterilní obvazy různé velikosti, balíček sterilních gázových čtverečků
polštářkové náplasti různých velikost
spínací špendlíky, pinzeta, nůžky, gumové škrtidlo, trojcípý šátek
V rodinách s malými dětmi je potřeba uzpůsobit obsah lékárničky i pro ně. Přidejte teploměr s dětským
motivem, náplasti s obrázky, nepálivou dezinfekci, odsávačku hlenů apod.
Pamatujte, že vůbec neuškodí, budete-li mít v lékárničce na viditelném místě brožurku s návody k základní
první pomoci. Nikdy nevíte, kdy se budou hodit. Na dvířka lékárničky napište seznam potřebných
telefonních čísel na vaši lékařskou službu první pomoci ( LSPP) do nemocnice, na dopravu sanitkou
a záchrannou službu. A nezapomeňte, že lékárnička slouží jen pro případ poskytnutí první pomoci, ve všech
vážných případech je nutné vyhledat vždy lékařské ošetření!
Použito vlastní fotoalbum
Název: Ošetření zlomenin
Časová náročnost: 2
Pomůcky, materiál: dlahy, obvazy
Popis:
Zlomeniny
Zlomenina je zlomená nebo prasklá kost. Kosti se chovají jako větve stromu, které jsou
přetíženy, zkrouceny nebo nataženy. Všechny zlomeniny vyžadují šetrné zacházení a pečlivé
ošetření, abychom poraněnému nezpůsobili nešetrnou manipulací poranění okolních tkání a
orgánů (svalů, cév a nervů).
Zlomeniny dělíme na:

uzavřené - není porušena kůže

otevřené - kůže je porušena
Příčiny:

zlomeniny vznikají působením hrubé mechanické síly na povrch těla, jsou důsledkem
nepřirozeného pohybu končetiny, vznikají při sportovních úrazech, pádech a nárazech.
Příznaky:






DEFORMACE končetiny, ZMĚNA tvaru
u otevřených zlomenin - úlomky kostí
nepřirozená pohyblivost
BOLESTIVOST
OTOK, KREVNÍ VÝRON
ZTRÁTA FUNKCE končetiny
První pomoc:




základním pravidlem je dokonalá fixace = znehybnění zlomené kosti - zamezíme tak dalším
komplikacím (krvácení) a výrazně omezíme bolestivost
znehybnit musíme kloub vždy NAD a POD zlomeninou
při ošetřování otevřené zlomeniny je třeba dbát na sterilitu - přikládáme proto vždy na ránu
sterilní krycí obvaz
ošetřit můžeme i improvizovaně - dolní končetiny pevným svázáním k sobě, fixace
přikrývkou, přiložením obalené hůlky nebo větve, pomocí oděvu apod.
Zdoje:
http://www.sdhjanovice.estranky.cz/clanky/osetreni-zlomenin.html
ŠOKOVÉ STAVY
Název: Dehydratace organismu, příznaky, léčba
Obtížnost: lehké
časová náročnost 1 hodina
Pomůcky: IAT
Nedostatek vody způsobuje bolest hlavy, únavu, apatii a neschopnost soustředit se. Jsou
to příznaky dehydratace organismu.
Dehydratace znamená ztrátu a nedostatek tělesných tekutin představující více než pět
procent tělesné hmotnosti. Pokud ztráta vody v organismu přesáhne deset procent
tělesné hmotnosti, může již ohrožovat život.
Příčiny a příznaky dehydratace
Dehydratace je důsledkem například nadměrných průjmů a zvracení, pocení či
nedostatečného přívodu tekutin. Projevuje se žízní, suchostí a zarudnutím sliznic,
oběhovými nebo i psychickými příznaky, horečkou, zrychleným tepem a dechem a
rozšířenými zorničkami. Při průjmech dětí je zvlášť nebezpečnou komplikací.
Úbytek tekutin v těle se ohlásí pocitem žízně, ale tu každý vnímá s jinou intenzitou, navíc
ji často přebíjejí jiné smyslové podněty. To se může vymstít zvláště u dětí a lidí křehčí
konstituce, kteří nemají podkožní tuk zadržující tekutiny. Hlavní riziko spočívá v tom, že
poté, co se vyčerpají zásoby tekutin v tělních dutinách a cévách, začne voda odcházet i z
buněk, což velmi zhorší podmínky pro metabolismus. V takové situaci dochází i k
šokovým stavům a bezvědomí, diabetici mohou upadnout do kómatu. V důsledku
silného zhuštění krve hrozí osobám se zkornatělými cévami infarkt či cévní mozková
příhoda.
Nedostatek tekutin může vést ke zdravotním potížím, dehydrataci organismu, celkové
únavě a vyčerpanosti. Děti mohou z nedostatku tekutin i polehávat. I únava a malátnost
dospělých lidí je často způsobena nedostatečným přísunem tekutin. Už při prvních
takovýchto příznacích by si měl člověk odpočinout, být v chládku nebo v místnosti
První pomoc – pití
Při podezření na dehydrataci můžeme provést i malý test
– při zmáčknutí nehtové ploténky, která tím zbělá, se původní barva navrací jen pomalu.
První pomoc spočívá v okamžitém zavodnění postiženého. Nejvhodnější jsou k
tomu minerální nebo mineralizované vody. Pokud nejsou k dispozici, podáváme čaj. Je
dobré zaznamenávat v časovém sledu množství vypitých tekutin. Tento zápis je pak
cenným vodítkem pro lékaře, kterého samozřejmě k nemocnému ihned zavoláme.
Pijeme málo nebo špatně
Podle současných poznatků medicíny pijeme málo. Po sklence často saháme teprve
při pocitu žízně, a to je krajní signál, že organismus trpí a je dokonce i poškozován
akutním nedostatkem vody. Malé děti by měly vypít denně takové množství tekutin,
které odpovídá pětině jejich hmotnosti. Dospělí zhruba jednu dvacetinu, avšak nejméně
dva až tři litry denně.
Na dostatečný přísun tekutin se mnohdy zapomíná například na dětských táborech nebo
jiných akcích s celodenním pobytem dětí.
Umět si připravit čaj k snídani je samozřejmostí
nebo osvěžující domácí bezovou limonádu- podáváme vychlazenou
Recept na bezovou limonádu:
30-40 květů bezu černého
60-80 dkg cukru-podle chuti
2-3 citrony
Vodu-1-2l
Převařenou ochladlou vodu (asi 50°C) přelijeme přebrané očištěné květy, promícháme a
předáme citrony zbavené kůry, nakrájené na kolečka a necháme vychladnout. Potom
scedíme a osladíme podle chuti. Vznikne sirup, který přidáváme do vody s ledem a
můžeme ozdobit plátkem citronu. Nápoj je osvěžující.
Zdroj:
http://www.rodicka.cz/dehydratace-organismu-priznaky-lecba/
+ foto: vlastní
Název: Náhlé stavy při cukrovce (diabetes mellitus)
Pomůcky: IAT
V souvistlosti s přibýváním případů onemocnění cukrovkou mezi dětmi bylo zařazeno
téma první pomoci.
Náhlé stavy při cukrovce jsou způsobeny jak z důvodu nízké hladiny cukru v krvi, tak i
vysoké.
Hypoglykémie (nízká hladina cukru v krvi - glykemie < 2,5 mmol/l)
Příčiny:

diabetes mellitus (cukrovka)

dietní chyba (příliš velké omezení přísunu cukrů)

předávkování inzulinem
Příznaky:

nevolnost, hlad, slabost, pocení

zrychlená tepová frekvence, zmatenost či agresivita (chování připomíná opilost)

mělký dech bez zápachu, třes, křeče, brzy nástup bezvědomí
Hyperglykémie (vysoká hladina cukru v krvi - glykemie > 10 mmol/l)
Příčiny:

diabetes mellitus (cukrovka)

dietní chyba (vysoký obsah cukru ve stravě)

chybějící inzulinem (vynechání dávky, nedostatečná dávka)
Příznaky:

poruchy dýchání, dech s acetonovým zápachem, žízeň, slabost

suchá kůže, poruchy vnímání

pomalý nástup bezvědomí (i po několikadenní až několikatýdenní malátnosti)
První pomoc

Podáme cukr v jakékoli podobě, je-li postižený při vědomí (sladký nápoj, kostka
cukru pod jazyk..)

V případě hypoglykémie i malý přísun cukrů může pomoci, v případě
hyperglykemie se stav postiženého vážně nezhorší - nehrozí zde nebezpečí
poškození postiženého špatně poskytnutou první pomocí v důsledku nesprávné
diagnózy

Zajistíme postiženému lékařské vyšetření, v případě ztráty vědomí zajistíme
postiženému odbornou lékařskou pomoc.

Pokud je postižený v bezvědomí, uložíme ho do stabilizované polohy a sledujeme
jeho životní funkce. V případě potřeby zahájíme resuscitaci.
http://www.prvni-pomoc.com/nahle-stavy-pri-cukrovce-diabetes-mellitus
Název: Omrzliny
Pomůcky, materiál: interaktivní tabule,
OMRZLINY
Omrzliny jsou akutní místní poškození tkáně způsobené chladem při teplotách pod bodem
mrazu za současné nízké vlhkosti vzduchu.
Vznik omrzlin:
Omrzliny jsou akutní místní poškození tkáně způsobené chladem při teplotách pod bodem
mrazu za současné nízké vlhkosti vzduchu. Při silném větru k nim může dojít i při teplotách
vyšších. Vznikají převážně na okrajových, nechráněných částí těla (prsty, nos, uši). Při vzniku
omrzlin se uplatňuji jednak procesy fyzikální – tvorba ledových krystalů ve tkáních, jednak
cévní reakce na chlad (jejich reflexní stažení) a srážení krve.
Vznik omrzlin usnadňuji tyto faktory:
–
–
–
–
nemožnost vyměnit si vlhký nebo zmrzlý oděv či obuv
nedostatečný příjem teplé stravy, hlad, nedostatečná výživa a nedostatek tekutin
stavy, které snižují prokrvení a místní odolnost tkání, tj. současné podchlazení. Pocení
nohou, strach, přiložené zaškrcovadlo, tísnící oděv nebo obuv, některá onemocnění
drogy nebo léky, které mění reakci nervového systému a cévní reakce, včetně
alkoholu, kouření a psychostimulačnich látek.
Příznaky a dělení omrzlin:
–
1. stupeň - kůže je voskově bílá či nafialovělá, chladná a necitlivá. Postižený má v
místě pocit svírání, při oteplování palčivě píchá. Takto vypadá na místě nehody každá
omrzlina!
–
–
2. stupeň - kůže je bílá až žlutá, mohou se tvořit puchýře, je přechodným stadiem
mezi vratným poškozením při první stupni a nevratným poškozením při třetím stupni.
V místě omrznutí dochází ke ztrátě citlivosti.
3. stupeň - tvrdá „vosková“ kůže, nebolestivá ložiska, po několika dnech projevuje
zčernáním a úplným ztvrdnutím postižené části těla – dochází k odumření tkáně.
ukázky omrzlin 1.stupně
ukázka omrzliny 2. stupně (při nepříznivé
prognóze)
ukázka omrzliny 3. stupně (počínající nekróza)
První pomoc:
1. Zabránit dalšímu ochlazování – přesunout postiženého do v závětří či vlahé místnosti,
pomalu ho zahřívat (horkými nápoji, teplou lázní,..) – nesmí však působit bolest!
2. Pokus o mechanické prokrvení ložisek (masírování okolí omrzlin)
3. Improvizované zahřátí ložisek (např. vložení omrzlých prstů do podpaží atd.)
4. Dle rozsahu a hloubky sterilně kryjeme, fixujeme a zajistíme odborné ošetření
Poznámky k první pomoci:
1. Nikdy omrzliny netřeme sněhem (další traumatizace), ani jiným materiálem (hrozí
zanesení infekce)
2. Nikdy nepodáváme alkohol, léky, neaplikujeme masti. Kouření se zakazuje
3. Puchýře nikdy neotvíráme, chráníme je před protržením
4. Některé omrzliny se mohou kompletně projevit až po delší době
Zdroje:
Texty a fotografie byly převzaty s laskavým svolením Prvni-pomoc.com
http://www.survivor.cz/omrzliny/
obrázky:http://absolventi.gymcheb.cz/2008/lupitel/oktava/omrzliny.htm a vlastní fotoalbum
Název: Otrava z jídla v letních měsících
Pomůcky: IAT
V teplých letních dnech stoupá riziko otrav ze zkaženého jídla. Tělo se špatného jídla
zcela přirozeně zbavuje zvracením. Ztrátu tekutin, solí a cukru je pak třeba nahradit,
platí to zejména pro děti a nemocné.
Bakterie obsahuje většina potravin. Pokud jídlo neskladujeme ve správných
podmínkách,
mohou
se
bakterie
rychle
rozmnožovat
a
způsobit
otravu. Kontaminované jídlo, které ponecháte déle než hodinu a půl v teple,
představuje pro rozmnožování bakterií ideální prostředí. V letních měsících proto
dochází k otravám jídlem mnohem častěji.
Nebezpečné potraviny







nedovařená drůbež a maso
nepasterované mléčné výrobky
rýže, která stála příliš dlouho v teple nebo byla nesprávně ohřívána
korýši a měkkýši z neznámých zdrojů
zkažené tučné ryby
vařené masné výrobky
syrová a nedovařená vejce, případně vejce s nakřáplou skořápkou
Mezi nejčastější onemocnění patří salmonelóza a kampylobakterióza.
Salmonelóza
Velmi rozšířené akutní průjmové infekční onemocnění, které se u nás vyskytuje
především v letních měsících. Nebezpečné je zejména pro malé děti, seniory a osoby s
oslabeným organismem, které může velká ztráta tekutin při průjmu ohrozit i na životě.
Pokud se nakazíme, salmonelóza propukne obvykle za 6 hodin až 3 dny.
Výskyt onemocnění
U domácích a divokých zvířat především drůbeží maso a vejce, vzácně je zdrojem
nemocný člověk
Jak se můžeme nakazit?

požitím infikovaných potravin - může jít o konzumaci nedostatečně tepelně
upravených pokrmů připravených ze surovin z nakažených zvířat (drůbeží maso,
vejce)

potravinami sekundárně kontaminovanými salmonelou (nečistým kuchyňským
náčiním a rukama, močí hlodavců, při nesprávném skladování apod.)

nejčastěji jsou to měkké salámy, tlačenky, jitrnice, sekaná, játrovky, dále mléčné
výrobky a především výrobky ze syrových či polosyrových vajec v podobě
lahůdkářských či cukrářských výrobků (majonéza, vaječné saláty, pomazánky, krémy,
bílkové polevy apod.)
Projevy





průjem - může trvat až několik dní, zpočátku je kašovitý, záhy se ale mění na
vodnatý, zelenavý
horečka nad 39 °C
bolesti břicha
zvracení
křeče
Pokud nemocný člověk nedodržuje zásady hygieny, je chodícím zdrojem salmonely,
kterou vylučuje stolicí.
Kampylobakterióza
Kampylobakterióza je co do počtu onemocnění z jídla u nás na druhém místě hned za
salmonelózou. Stejně jako salmonelóza se vyskytuje nejčastěji v letních měsících.
Pokud se nakazíme, kampylobakterióza propukne obvykle za 3-5 dní. Campylobacter
se vyskytuje u domácích i divoce žijících zvířat.
Nejčastější zdroje nákazy

drůbež - kuřata, krůty, neboť více než polovina poražené drůbeže je nakažena
touto bakterií

nakažené může být ale i maso a mléko jiných užitkových zvířat - krávy apod.

zdrojem může být i člověk, který vylučuje bakterii ve stolici
Onemocnět můžeme po požití infikovaných výrobků z masa, které nebyly dostatečně
tepelně ošetřené. Nejčastěji to bývá kuřecí maso. Pozor! Mikrob přežívá i ve zmrazené
drůbeži - zmrazené masné výrobky nejsou proto zárukou „čistoty".
K přenosu může dojít i infikovaným mlékem, vodou nebo ledem.
Prevence



pokrmy je třeba důkladně provařit, propéci nebo jinak tepelně upravit
nenechávat jídlo dlouho stát při pokojové teplotě
zbytky jídla zchlaďte. Nejpozději dvě hodiny po uvaření by měly být v chladničce
nebo mrazáku

jídlo je nejlépe spotřebovat do dvou dnů
Projevy
Onemocnění se podobá salmonelóze, projevuje se horečkou, nevolností, zvracením,
bolestmi břicha a průjmy. Průjem trvá několik dní. Stolice jsou vodnaté, zapáchající,
mohou být hlenovité, někdy i s příměsí krve.
Zdroj: http://otrava.zdrave.cz/otrava-z-jidla/
Název: Polohování
Pomůcky: IAT, podložka
Položením zraněné osoby do správné polohy můžete předejít komplikacím a postiženého
částečně zbavit bolesti. V článku najdete přehled základních poloh.
Poloha při mozkolebečních poraněních
Kdy: Při jakýchkoliv poraněních souvisejících s hlavou nebo mozkem (otřes mozku,
zlomenina báze lební, ..). Pouze pro pacienty při vědomí!
Jak: Poloha v leže na zádech s mírně podloženou hlavou a nataženými dolními končetinami.
Poloha při poranění břicha
Kdy: Při jakýchkoliv poraněních souvisejících s břichem (náhlá bolest břicha, akutní zánět
apendixu,..). Při současném poranění hrudníku a dušnosti je možné současně vypodložit i
hrudník (na obr. zelená podložka). Pouze pro pacienty při vědomí!
Jak: Postižený leží na zádech a dolní končetiny jsou podloženy pod koleny tak, aby se paty
nedotýkaly země, resp. podložky.
Poloha při poranění hrudníku - polosed
Kdy: Při respiračních potížích. Poloha usnadňuje dýchání. Pouze pro pacienty při vědomí!
Jak: Zraněný sedí v záklonu a opírá se o ruce. Zachránce si také může kleknout za
postiženého a položit ho na sebe.
Fowlerova poloha
Kdy: Při pneumothoraxu, v průběhu jeho ošetření a po ošetření, ale pouze pokud je pacient
při vědomí!
Jak: Od obyčejného polosedu se liší tím, že postižený je opřený a rukama se zapírá o
podložku. To zmírňuje bolest a usnadňuje dýchání.
Poloha při zlomenině pánve
Kdy: Při zlomenině pánve. S postiženou osobou zacházíme opatrně, protože je pro ni velmi
bolestivý jakýkoliv pohyb pasem a dolními končetinami. Pouze pro pacienty při vědomí!
Jak: Poloha v leže, kdy kolena a kyčle jsou uhnuty do pravého úhlu. Jako podložku můžeme
použít např. židli.
Protišoková poloha
Kdy: Při rozvoji šoku jako prevence vzniku nebo při šoku. Cílem je dostat krev do centrální
části těla.
Jak: Postižený leží na zádech a dolní končetiny má vyvýšené nejméně o 30 cm. Můžeme i
podložit celá nosítka se zraněným, také nejméně o 30cm.
Autotransfuzní poloha
Kdy: Používá se především u pacientů v šoku, který je způsoben masivním krvácením, nebo
pokud nepomáhá protišoková poloha. Opět jde o centralizaci krve do životně důležitých
orgánů za cenu mírného nedokrvení končetin.
Jak: Zraněný leží na zádech a má vyzvednuty horní i dolní končetiny kolmo k tělu. V
extrémním případě lze ještě takto vyzvednuté končetiny omotat elastickým obinadlem pro
získání co největšího množství krve, ale toto se z důvodu časové náročnosti a malé efektivity
nepoužívá. V lehčích případech stačí vyzvednout pouze dolní končetiny.
http://www.prvni-pomoc.com/polohovani
Použito vlastní fotoalbum
Název: Šok
Pomůcky, materiál: podložka, deka
Popis:
Šokové stavy
Šok obecně je závažný život ohrožující stav, při kterém dochází k selhání krevního oběhu.
Šok obecně je závažný život ohrožující stav, při kterém dochází k selhání krevního oběhu. Je to
obranná reakce organismu, která snižuje prokrvení v oblasti břicha a podkoží stažením cév, a srdce
zvyšuje svoji činnost. Provází asi deset procent úrazů, u nichž bývá smrtelnou komplikací. Při šoku
není organizmus schopen zásobovat tkáně kyslíkem a odvádět z nich toxické látky. Trvá-li stav delší
dobu, postižený umírá v důsledku selhání jednotlivých orgánů.
Šok může být ještě zhoršen strachem či bolestí, proto kdykoli se vyskytne riziko, že u postiženého
nastane šok, může pomoci jeho uklidnění a pohodlné uložení.
1. Dělení podle příčin:
a. Hypovolemický šok - krvácení (20-30% ztráta krve a krevních tekutin)- může být způsobeno i
krvácením vnitřním, popáleniny, zvracení a těžké infekce.
b. Kardiogenní šok - infarkt myokardu, srdeční selhání a embolie.
c. Septický šok - těžké pooperační infekce, popáleniny; objevují se horečky a třesavka
d. Anafylaktický šok - alergická reakce na léky, cizorodé bílkoviny (jedy hmyzu a hadů); prudký
nástup febrilie s třesavkou, nevolnost, zvracení, tachykardie, dušnost, křeče, bezvědomí a srdeční
zástava.
e. Neurogenní šok - rozvoj šoku v důsledku oběhového selhání způsobeného abnormálním
rozšířením cév, které má svou příčinu v poruše centrální nervové soustavy (např. úraz mozku, léková
intoxikace).
f. Dále může šok nastat i tehdy, když je objem krve sice dostatečný, ale srdce ji nedokáže čerpat. To
může být způsobeno těžkou srdeční chorobou, srdeční mrtvicí či akutním selháním srdce.
2. Příznaky:
a. Zrychlující se tepová frekvence, špatně znatelný nitkovitý pulz
b. Bledá kůže se studeným lepkavým potem
c. Cyanóza rtů, později i končetin
d. Zrychlený a povrchní dech
e. Pocit žízně
f. Apatie - netečnost postiženého, pomalé reakce
3. První pomoc
a. Uložení do protišokové polohy (na zádech, dolní končetiny zvedlé cca. o 30cm, či naklonit celé tělo
o 30° hlavou dolů, pokud je to možné)- ta napomáhá centralizaci krvi krve do životně důležitých
orgánů. Případně se může použít autotransfúzní poloha (na zádech, dolní i horní končetiny jsou
zvedlé kolmo vzhůru).
b. Pomůckou při ošetřování může být pravidlo 5T.
1. Teplo - snažíme se o udržení optimálního tepelného komfortu. Postiženého přikryjeme a obzvlášť
důležité je dát něco i pod něj, protože u postiženého nefunguje správně termoregulace. Pacienta
však aktivně nezahříváme.
2. Tekutiny - nikdy nepodáváme! Pouze tlumíme pocit žízně otíráním rtů a obličeje vlhkým
kapesníkem.
3. Ticho - zabezpečení relativního klidu (odsun od místa nehody). Postiženého uklidňujeme a
komunikujeme s ním.
4. Tišení bolesti - správné ošetření všech poranění postiženého. Nikdy nepodáváme analgetika.
5. Transport - vždy jsme povinni co nejdříve zavolat RZP se zdůrazněním, že se jedná o postiženého v
rozvinutém šoku. Postiženého v šoku se snažíme netransportovat.
Zdroj:
http://www.prvni-pomoc.com/view.php?nazevclanku=sokovestavy&cisloclanku=2005110002
TESTY
Název: Test první pomoci MZ 1
Pomůcky: IAT
1. Při bodné ráně nožem?
a) nůž vytáhneme
b) necháme ho v ráně
c) necháme ho v ráně a fixujeme
2. Jakou barvu má okysličená krev (př.: tepenné krvácení):
a) tmavě červenou
b) světle červenou
c) barva krve záleží politickém statutu (urozený člověk ji má modrou, normální člověk
červenou)
3. Čím zahajujeme neodkladnou resuscitaci (oživování):
a) umělým dýcháním
b) uvolněním dýchacích cest
c) autotransfuzní polohou
4. Nejčastější příčinou neprůchodnosti dýchacích cest je:
a) vdechnutí vody
b) zapadnutí jazyka
c) vdechnutí žaludečního obsahu
5. Mezi základní výkony neodkladné resuscitace nepatří:
a) zavolání 155
b) umělé dýchání z úst do úst
c) zavedení katetru do močového měchýře
6. Neodkladná resuscitace (oživování) je:
a) okamžité rentgenové vyšetření
b) soubor jednoduchých a účelných opatření, která mohou být poskytnuta kdekoliv bez
speciálního vybavení (umělé dýchání + nepřímá srdeční masáž)
c) chirurgické ošetření arteriálního krvácení
7. Klíčovou funkcí krve je:
a) krev nemá důležitý význam pro fungování lidského těla
b) přenos kyslíku
c) srážlivost
8. Při provádění neodkladné resuscitace dvěma zachránci provádíme umělé dechy po
zevní srdeční masáži takto?
a) po pěti systolách (stlačení hrudníku) jeden vdech
b) po patnácti systolách (stlačení hrudníku) dva vdechy
c) po třiceti systolách (stlačení hrudníku) dva vdechy
9. Kterou z uvedených pomůcek vyberete k improvizovanému zaškrcení jako
nejvhodnější:
a) šle
b) provázek, struna, tkanička od bot,
c) cokoli, pásek, šátek … širší 5cm
10. Pneumotorax (poranění hrudníku) je
a) přítomnost vzduchu v pohrudniční dutině
b) vniknutí vody do plic
c) komplikující onemocnění krve
11. K zastavení tepenného krvácení používáme?
a) tlakový obvaz
b) sterilní mul
c) Akutol spray
12. Při zjištění omrzlin je nejdůležitější?
a) zamezit dalšímu působení chladu
b) potírat omrzliny sněhem
c) jít zavolat první pomoc
Řešení:
1. A
2. B
3. B
4. B
5. B
6. B
7. B
8. C
9. C
10. A
11. A
12. A
Název: Testové otázky MZ 2
Pomůcky: IAT
1. Stabilizovaná poloha je?
a) na zádech se zakloněnou hlavou
b) na boku s podloženou hlavou a pokrčenými končetinami
c) poloha tzv. Trendelenburgova, se zvednutými dolními končetinami
2. Při zevní srdeční masáži?
a) dáváme pozor, abychom pacientovi nezlomili žebra
b) zevní masáž provádíme oběma rukama a masírujeme levou část hrudníku, protože
srdce je uloženo vlevo
c) zevní masáž provádíme oběma rukama, u žen ze strany zádové
3. U pacienta v bezvědomí nejdříve?
a) snažíme se navázat kontakt, abychom zjistili, co se přihodilo
b) zjistíme, zda pacient dýchá
c) podáváme teplé tekutiny a tišící léky
4. Tísňová volání:
a) 112 hasiči
b)155 hasiči
c)150 hasiči
5. Tísňová volání:
a) 155 hasiči
b) 156 záchranka
c) 158 policie
6. Kdybyste měl/a přerušit umělé dýchání a zevní srdeční masáž:
a) postižený začal dýchat sám
b) ihned jak zjistíme, že pacient nedýchá a nemá hmatný puls
c) nepřerušujete resuscitaci až do příjezdu lékaře
7. První pomoc při otravě alkoholem:
a) zavolat 155
b) dát mu cigaretu, nebo doušek alkoholu, aby se osvěžil
c) dát mu tabletku proti bolesti
8. Při krvácení z tepny na zápěstí:
a) dáme postiženému a najíst napít
b) předkloníme hlavu
c) přiložíme tlakový obvaz
9. Provádění první pomoci při podezření na otřes mozku:
a) Vždy zavoláme 155
b) necháme postiženého vyspat
c) kontrolujeme, zda nedošlo k nějaké bouli na hlavě
10. Otevřené poranění hrudníku ( pneumothorax ) ošetříme nejlépe?
a) tlakovým obvazem
b) dlahou na hrudník
c) náplastí a igelitem
11. První při uštknutí hadem provedeme:
a) ošetříme tepenné krvácení
b) bezvědomí
c) postiženého uklidníme
12. Při podezření na poranění páteře?
a) vždy postiženého vyprostíme a uložíme vleže na tvrdou podložku
b) ošetříme tepenné krvácení a nemanipulujeme s páteří
c) uklidňujeme poraněného
Řešení:
1. B
2. B
3. A
4. C
5. C
6. A
7. A
8. C
9. A
10. C
11. C
12. B
Název: Testové otázky MZ 3
Pomůcky: IAT
1. Stabilizovaná poloha je?
a) na zádech se zakloněnou hlavou
b) na boku se záklonem hlavy
c) poloha tzv. Trendelenburgova, se zvednutými dolními končetinami
2. Při zevní srdeční masáži?
a) dáváme pozor, abychom pacientovi nezlomili žebra
b) zevní masáž provádíme oběma rukama a masírujeme levou část hrudníku, protože srdce je
uloženo vlevo
c) zevní masáž provádíme oběma rukama u dospělého, jednou rukou u dětí, prsty u novorozence
3. U pacienta v bezvědomí nejdříve?
a) snažíme se navázat kontakt, abychom zjistili, co se přihodilo
b) zjistíme, zda pacient dýchá
c) podáváme teplé tekutiny a tišící léky
4. Při krvácení stavíme nejdříve?
a) žilní krvácení, aby se k srdci dostalo dostatek krve
b) tepenné krvácení
c) krvácení z oděrek, abychom zabránili infekci
5. Jaký je nejsnadnější způsob uvolnění dýchacích cest?
a) co největší záklon hlavy
b) údery do zad u osoby v bezvědomí
c) vytažení jazyka prsty
6. Kdybyste měl/a přerušit umělé dýchání a zevní srdeční masáž:
a) po 30 minutách
b) ihned jak zjistíme, že pacient nedýchá a nemá hmatný puls
c) nepřerušujete resuscitaci až do příjezdu lékaře
7. Pro prevenci šoku je nejdůležitější?
a) položit postiženému nohy výše než je hlava a provádět tzv. 5T
b) dát mu cigaretu, nebo doušek alkoholu, aby se osvěžil
c) dát mu tabletku proti bolesti
8. Otevřenou zlomeninu bérce nejprve:
a) zpevníme dlahou
b) chladíme končetinu
c) sterilně překryjeme ránu
9. Při provádění neodkladné resuscitace jednou osobou provádíme umělé dechy po zevní srdeční
masáži takto?
a) po pěti systolách (stlačení hrudníku) jeden vdech
b) po patnácti systolách (stlačení hrudníku) dva vdechy
c) po třiceti systolách (stlačení hrudníku) dva vdechy
10. Otevřené poranění hrudníku ( pneumothorax ) ošetříme nejlépe?
a) tlakovým obvazem
b) poloprodyšným obvazem
c) neošetřujeme
11. První ošetříme?
a) tepenné krvácení
b) bezvědomí
c) zlomeninu bérce
12. Při podezření na poranění krční páteře?
a) vždy postiženého vyprostíme a uložíme vleže na tvrdou podložku
b) za žádných okolností nevyprošťujeme a vyčkáme odborné pomoci
c) vyprošťujeme jen tehdy, hrozí-li bezprostřední nebezpečí dalšího poškození zdraví
řešení:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
B
C
B
B
A
C
A
C
C
B
A
C

nápadník

Transkript

Podobné dokumenty

První pomoc – Sekvence kardiopulmocerebrální resuscitace

Neprodejné

Stáhnout soubor

780,58 kB - Lékařská služba první pomoci Třeboň

Zásady a principy první předlékařské pomoci

První pomoc a zdravověda

Nemoci_Zeidlerova,Vl..

Náhlé stavy