Projekt SMECA

PROGRAM PODPORY PODNIKÁNÍ
PROJEKT SMECA
1
Výzkumné a technologické nástroje
/Je nutné doplnit čísla stran podle skutečnosti/
ZÁKLADNÍ INFORMACE
SOUČASNÉ EVROPSKÉ STANOVY A SMĚRNICE
VLIV NA MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY
VÝHLED DO BUDOUCNOSTI
SEZNAM SPOLEČNOSTÍ
SYSTEMY NA OCHRANU PATENTŮ A DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ
2
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Evropský vliv v této oblasti a mezinárodní kontext
21. století, do kterého právě vstupujeme, bude stoletím vědy a technologie. Více jak kdykoliv
předtím je investice do rozvoje výzkumu a technologií nejslibnějším pro naši budoucnost.
Avšak v Evropě je situace týkající se výzkumu hrozivá. Bez koordinovaného postupu na
nápravu tohoto stavu by mohl současný trend směřovat ke ztrátě růstu a
konkurenceschopnosti v rámci vzrůstající globální ekonomiky. Vyrovnávání zaostalosti v
jiných technologických oblastech ve světě bude mít narůstající trend. A je možné, že Evropa
nebude úspěšná při přechodu na ekonomiku založenou na vědomostní báze.
Proč takovýto negativní obraz ?
Průměrné výdaje na výzkum v rámci Evropské unie (rozdíly jsou podstatné při porovnávání jednotlivých zemí)
jsou momentálně jenom 1, 8 % evropského HDP oproti 2, 8 % v USA a 2, 9 % v Japonsku.
Navíc, tato propast se jeví narůstající. Rozdíly mezi celkovými veřejnými a soukromými výdaji na výzkum v
USA a Evropě činily asi 60 miliard EUR v roku 1998 oproti 12 miliardám v roce 1992.
Obchodní bilance v tzv. "high-tech" produktech vykázala v Evropě průměrný roční deficit 20 miliard EUR v
průběhu uplynulých deseti let a ukazuje se, že tento deficit narůstá.
Z hlediska počtu výzkumných pracovníků je jich v Evropě jen 2, 5 z tisíce zaměstnanců, v porovnaní se 6, 7 ‰
v USA a 6 ‰ v Japonsku.
Počet evropských studentů v USA s akademickou hodností je dvakrát vyšší, jako počet amerických studentů na
stejné úrovni v Evropě, přičemž 50 % evropských uchazečů o doktorát v USA tam zůstává na delší dobu, někdy i
natrvalo.
Nicméně výzkum a technologie se podílejí 25 % až 50 % na ekonomickém růstu a mají mocný vliv na
konkurenceschopnost, zaměstnanost a kvalitu života Evropanů.
Počet výzkumných pracovníků ve firmách je jen 2, 4 na 1000 (pracovní síla) v Evropské unii v porovnání s 5, 9 v
USA a 6, 3 v Japonsku. Ačkoliv tyto údaje zakrývají značné odlišnosti mezi krajinami, regiony, firmami a
sektory, není pochybností, že soukromý výzkum a zaměstnávání výzkumných pracovníků ve firmách by mělo
být silně stimulující.
Jestliže technologický pokrok vytváří pracovní místa pro zítřek, je to právě výzkum, který vytváří práci pro den,
který následuje po zítřku. Současné trendy ve výzkumu by tak mohly mít negativní vliv na rozvoj zaměstnanosti
v nejbližších létech. Evropa nejenom, že investuje stále méně a méně ze svého bohatství v prospěch
vzdělanostního pokroku, avšak obraz evropského vědeckého potenciálu je také méně pozitivní jako předtím.
Komuniké Evropské komise "Na cestě k evropské výzkumné zóně" navrhuje prostředky na zlepšení komunikace
a budování sítí za účelem maximalizace výsledků z momentálně fragmentovaných národních výzkumněvývojových systémů a uvolnění evropského R&D potenciálu.
Úsilí v oblasti veřejného výzkumu
Výzkum sehrává hlavní roli v realizaci veřejné politiky a je také v srdci procesu vytváření
politiky. V oblastech jako zdravotnictví, udržitelný rozvoj anebo průmysl, potravinová a
jaderná bezpečnost, musí být politické alternativy a rozhodnutí založené na pevnějších
vědeckých poznatcích a plném a správném pochopení ekonomických a sociálních aspektů,
které doprovázejí dané problémy. Základní výzkum je v současnosti vykonáván v různých
institucionálních rámcích: univerzity, výzkumné instituty, společnosti a konsorcia vícerých
výše uvedených. V některých případech může být výzkum značně rychle využitelný v
konkrétných aplikacích.
V Spojených státech si činnosti základního výzkumu udržely a dokonce zvýšily svůj
výzkumný program v posledních letech. A Japonsko, dychtivě se snažící dohnat zameškané,
trvale zvyšuje své úsilí v teto oblasti. Evropa by učinila úplně nesprávný krok, pokud by v této
sféře redukovala své investice. Věda je nakonec a vždy i byla jedním z nejvíce vzrušujících
dobrodružství lidského ducha. Je výsledkem lidské tvořivosti, který nesmí zaniknout v Evropě
21. století.
3
Soukromé investice
Soukromý sektor financuje více jako polovinu a realizuje dvě třetiny výzkumu a aktivit
technologického rozvoje v Evropě. Soukromé investice v oblasti výzkumu a vývoje v Evropě,
které předtím poklesly, zaznamenaly v posledních letech nárůst. Investice mezinárodních a
nadnárodních koncernů v Evropě se udržují na vysoké úrovni a dokonce se zvyšují.
Říká se, že globální nárůst výdajů na výzkum a vývoj v soukromém sektoru je menší v
porovnání s hlavními konkurenty v USA a Asii. Ve své podstatě je to způsobené tak trochu
omezenými výzkumnými aktivitami středních a malých podniků. Naposledy jmenované v
Evropě pozůstávají ve své podstatě ze společností, které používají anebo by mohly používat
technologie, a jejich budoucnost závisí na rozvoji jejich technologických kapacit. Avšak
jenom malé množství malých podniků využívá potenciál vysoko vyspělých technologií a
formování společností, které komercializují výsledky výzkumu a vývoje je v Evropě pořád na
nízké úrovni. Na druhé straně však evropský finanční trh prozatím nedostatečně objevil
ekonomickou hodnotu investicí do vědomostí. Zatímco už rizikový kapitál odstartoval svůj
nárůst, jeho objem směřovaný do inovací je v Evropě neustále omezený. Investice tohoto typu
kapitálu v oblasti vyspělých technologií a vzniku společností jsou mnohem nižší než v USA.
Celkově vzato, klima pro investování do výzkumu v Evropě musí být zlepšeno.
Organizace výzkumu v Evropě
Vzájemná dohoda poskytuje Evropské unii právní základ pro opatření zaměřené na pomoc při
rozvoji spolupráce v rámci EU v oblasti výzkumu a technologického rozvoje. Leč základní
referenční rámec pro výzkumné aktivity v Evropě je stále na národní (státní) úrovni.
Financování různých iniciativ Evropského společenství anebo mezivládní vědecké a
technologické spolupráce nepřekročilo 17 % z celkových veřejných výdejů na evropský
výzkum. Základním nástrojem doposud používaným v Evropě je Rámcový program
Evropské unie v oblasti výzkumu. Ve finančním vyjádření to však znamená jen kolem 5, 4
% z celkového množství veřejných výdajů. Tenhle program je užitečným nástrojem pro
podporu mezinárodní spolupráce, avšak sám o sobě neumožňuje dosažení lepší organizace na
poli evropského výzkumu.
Reální evropská politika - směrem k evropské výzkumní oblasti
Dnes není možné hovořit o evropské politice v oblasti výzkumu. Státní politiky v oblasti
výzkumu a politika unie se překrývají bez jakéhokoliv formování souvislého celku. Jestli má
být vykonán větší pokrok, je nevyhnutelný širší postup než ten, který je přijatý v současné
době. Nastávající rozšíření unie jedině zvýší tuto potřebu. Otevírá se tak perspektiva Evropy
25-ti anebo 30-ti zemí, které nebudou schopné fungovat podle doposud uplatňovaných
postupů.
V podstatě je neexistence evropské výzkumné zóny způsobená rozškatulkováním veřejných
systémů výzkumu a nedostatkem koordinace v přístupech, jakými jsou realizované státní a
evropská politika v oblasti výzkumu.
Posilnění výzkumu vykonávaného společnostmi
R&D (výzkum a vývoj) ze strany soukromých společností je důležitým ukazatelem
inovačních možností země a členské země uplatňují rozmanité postupy na zlepšení své
4
činnosti. Země, kde je soukromý R&D slabý, mají tendenci přijímat všeobecnější programy a
daňové stimuly, zatímco země s relativně silným firemním R&D často implementují
selektivní opatření, která jsou specifická pro konkrétní typy společností (jako začínající startup firmy, malé a středné podniky, rychle rostoucí firmy anebo firmy s vysokou mírou
výzkumu), anebo pro odvětví, resp. "klíčové technologie". Použití daňových opatření na
stimulování firemního výzkumu a vývoje je už ustanovené ve více členských státech jako
dlouhodobý nástroj politiky.
Posilnění schopnosti malých a středních firem při aplikování technologií
Rozšiřování schopností malých a středních firem při aplikování technologií je dalším
tradičním pilířem inovační politiky. Vědecké parky, regionální technologické centra,
kontaktní služby v akademických a výzkumných organizacích, ostatní druhy zprostředkování
a vzorové projekty se zařazují k tradičnějším nástrojům. Veliké množství programů v
členských státech má za cíl zajistit orientování požadavků na podporu malého a středního
podnikání s určením nových technologií, které zodpovídají jejich specifickým potřebám.
Zintensivnění spolupráce mezi výzkumem, univerzitami a společnostmi
Tvůrci politiky v členských státech však čím dále tím více odmítají dichotomii mezi
protisměrnou "stimulací výzkumu a vývoje" a "absorbováním technologií". Záměrem nové
politiky "systémové" inovace jsou podstatné problémy lépe charakterizované jako (kulturní
a manažerská) propast mezi vykonavateli výzkumu ve veřejném sektoru a těmi, kteří získávají
výsledky v soukromém sektoru. Zvýšený důraz na soukromý sektor v jeho zdvojené úloze
uživatele technologií a "překladatele" potřeb trhu do výzkumných problémů vedl k naléhavé
potřebě nové politické agendy "zlepšování rozhraní mezi vědou a průmyslem".
Podpora seskupování a kooperace pro účely inovace
Jako odraz paradigmatu "inovačních systémů", formování sítí, seskupení a interakcí a
vědomostních toků mezi nimi se stává narůstající prioritou ve většině politik členských států.
Posun od podpory individuální společnosti směrem k podpoře konsorcií je patrný jako
základní trend ve většině členských státech. Finsko započalo s dvěma iniciativami
seskupování: regionálně orientované "Centrum expertizních programů" a "programy
seskupování", jejichž úlohou je podpora výzkumu a vývoje, který posiluje existující
průmyslová seskupení.
Mezinárodní kontext
Nejdůležitějším ukazatelem vhodnosti kapitálových podpůrných programů je velikost a stav
rizikového kapitálu soukromého sektoru. Nedostatky v oblasti soukromého sektoru by mohly
napomoci při stanovení úlohy vlády a navrhování programů. A tak se programy budou
odlišovat podle faktorů spektra rizikového kapitálu od vysoce vyvinutého trhu rizikového
kapitálu v USA přes méně rozvinuté trhy v Evropě a Japonsku, až po rodící se trhy v střední a
východní Evropě. Úloha, kterou může sehrávat stát ve vyplnění finančních mezer bude také
záviset na širších ekonomických, sociálních a rozpočtových faktorech. Dlouhodobým
záměrem většiny programů je tvorba životaschopného soukromého rizikového kapitálu, který
redukuje potřebu vládních programů.
Dokonce i v prostředí vysoko rozvinutého kapitálového trhu jako např. v USA existují
početné vládní kapitálové programy. Program SBA a program SBIR představují značné
5
výdaje na podporu malých a středních firem a rizikového kapitálu v USA. Navzdory množství
programů, zejména kde rozpočet je stimulován na státní úrovni, je možné potvrdit, že
americká vláda minimalizuje svůj vliv a rozhodování je ponechané soukromému sektoru.
Náročné úlohy, kterým čelí rizikový kapitál v krajinách střední a východní Evropy jsou
podstatně větší jako ve většině států OECD1. Tyto země mají silně těžkopádnou
podnikatelskou strukturu a relativně málo malých a středních podniků. Bankovní systémy a
kapitálové trhy nejsou rozvinuté a často je tu nerozvinutá obchodní kultura. Jejich právní a
fiskální systémy a systémy národohospodářské evidence přecházejí podstatnými změnami.
Kromě toho, tyto země mají rozpočtová omezení, která stěžují financování podpůrných
programů. Navzdory tomu by se malé a střední firmy měly stát základem jejich ekonomik s
podstatně restrukturalizovanými velkými firmami. Zakládání a rozvoj středně velkých a
privatizovaných společností si bude vyžadovat dlouhodobé rizikové financování. V současné
době je nedostatek finančních prostředků tohoto typu a málo investičních společností je
zakládaných na dlouhodobé financování. Avšak vlády v těchto zemích už podnikají kroky na
odstranění těchto problémů; např. Maďarsko přijalo nové zákony na podporu rizikového
kapitálu.
Přinejmenším v současném období, země přechodně mohou získat finanční prostředky z
mezinárodních organizací jakými jsou Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD),
Euroasijská nadace a Podnikatelské fondy. Program Evropské unie PHARE poskytuje
financování v prvotní fázi pro střední a východní Evropu a program TACIS nabízí podobné
financování pro země bývalého Sovětského svazu.
Záruky na úvěry
Veliká většina zemí OECD nabízí jistou formu vládní záruky za úvěry pro malé firmy. Při
takovémto programu vláda garantuje percenty / procenta/ stanoveného úvěru poskytnutého
finanční institucí. V případě neplacení ze strany dlužníka je ztráta vykázána věřitelům jenom
tou částkou úvěru, která není pokrytá zárukou. Záměrem těchto programů je podpora
finančních institucí, především komerčních bank, při poskytování finančních prostředků
malým firmám, které mají životaschopné projekty, ale nemohou splnit požadavky na zajištění.
V některých zemích jsou programy záruky za úvěry financované vládou ale realizované přes
delegování pravomoci na komerční banky (např. Velká Británie, USA a Kanada). V jiných
zemích jsou tyto programy financované obchodními sdruženími a finančními institucemi na
místní bázi a tyto fondy jsou garantované vládou (např. Německo, Francie a Japonsko).
Programy rizikového kapitálu OECD
Je mimo pochybnost, že investiční společnosti pro malé podniky (SBIC), které započaly svou
činnost v USA v roce 1958, jsou nejznámějšími příklady vládní iniciativy v oblasti rizikového
kapitálu. Tyto společnosti mají licenci vydanou Správou pro malé podniky (SBA) a jsou to
soukromé firmy, které fungují jako zprostředkovatel mezi velkými investory a malými
podniky, čímž poskytují malým podnikům základní kapitál. Pro většinu činností tohoto
programu poskytla vláda půjčky pro SBIC.
Program investičních společností pro malé podniky si získal vysoký zájem u ostatních zemí, z
kterých mnohé zkoumají možnost zahájení podobného programu. Austrálie je v procesu
implementování takovéhoto programu pod názvem Inovační investiční fond, který je
modelován na některý stupeň programu SBIC.
V Evropské unii byl v roce 1994 založený Evropský investiční fond (EIF), který má své
sídlo v Luxemburgu. Počáteční základní kapitál jsou 2 miliardy ECU, z kterých 1, 78 miliard
6
bylo schválených: 600 mil. Evropskou komisí, 800 mil. Evropskou investiční bankou a 384
mil. soukromými bankami. Ke konci roka 1996 začne Evropský investiční fond
prostřednictvím specializovaných zprostředkovatelů realizovat vlastní investice do malých
firem. Většina ze 75 mil. ECU určených na počátečné získání kapitálu během následujících
třech let bude směřovat do rychle rostoucích malých a středních firem - tzn. ty, kterých počet
zaměstnanců nepřekračuje 500 a reálné základní jmění není větší jako 75 mil. ECU. Ve svých
prvních dvou letech fungování byl EIF zaměřen na poskytování záruk na úvěry do projektů
velikého rozsahu známých jako Transevropský systém projektů (TENS).
V rámci rozpočtu Evropské unie existují i dodatečné zdroje kapitálu pro malé a středně velké
firmy. Především je průměrně 10 % ze zdrojů Evropského regionálního rozvojového fondu
(ERDF) na období 1994 -1999 určených pro malé a středně velké firmy. Tyto finanční
prostředky jsou přidělovány formou nenávratné pomoci a jsou směřované do rozvojových
programů.
SOUČASNÉ EVROPSKÉ STANOVY A SMĚRNICE
Úvod
Pátý rámcový program (FP5) vytýčil priority výzkumu Evropské unie a činnosti
technologického rozvoje a demonstrování (RTD) na období 1998 - 2002. Tyto priority byly
zvolené na základě vícerých všeobecných kriterií odrážejících obzvláště záležitosti vzrůstající
průmyslové konkurenceschopnosti a kvality života občanů Evropy. Pátý rámcový program má
2 odlišné časti: rámcový program Evropského společenství (EC) pokrývající výzkum,
technologický rozvoj a demonstrační aktivity; a rámcový program Euratom který se věnuje
výzkumným a vzdělávacím aktivitám v atomovém sektoru. Tento program byl koncipován
jako pomoc při řešení problémů a odpověď na zásadní sociálně-ekonomické úlohy, kterým
Evropa čelí. S cílem maximalizace svého dopadu se program upírá na omezený počet
výzkumných oblastí, kombinujíc tak technologické, průmyslové, ekonomické, sociální a
kulturní aspekty.
Program a klíčové funkce
Hlavní novinkou Pátého rámcového programu je koncepce "Klíčových opatření".
Implementované v konkrétních programech jsou tyto flexibilní nástroje zaměřené na
získávání řešení pro oblasti hlavních problémů v Evropě.
Struktura Pátého rámcového programu a jeho dvě hlavní složky:
1.
Pátý (EC) RTD rámcový program pojímá čtyři cílené tematické programy
implementující výzkum, technologický rozvoj a demonstrativní aktivity a tři
širokospektrální horizontální programy;
2.
Pátý (Euratom) rámcový program pojímá cílený tematický program implementující
výzkumné a vzdělávací aktivity v atomovém sektoru.
Každý z rámcových programů také obsahuje specifický program pokrývající přímé opatření
RTD následně implementované Společným výzkumným centrem (JRC), které zahrnuje
výzkumnou, vědeckou a technickou podporu institucionální povahy.
7
Čtyři tematické programy obsahují více nejznámějších problémů a tři horizontální programy
odpovídají všeobecným požadavkům v rámci všech výzkumných oblastí.
Rozpočet
Na realizaci části programu FP5 Evropského společenství byl schválen rozpočet ve výšce 13,
700 mil. EUR. V kombinaci s 1, 260 mil. EURO nasměrovaného do programu Euratom by to
mělo vytvořit celkový rozpočet na výzkum pro roky 1999 - 2002 až ve výšce 14, 960 mil.
EURO. (To představuje v absolutním vyjádření nárůst o 4, 61 % v porovnaní se Čtvrtým
rámcovým programem.)
NEPŘÍME OPATŘENÍ
Mld. EUR
(Aktuální
ceny)
TEMATICKÉ PROGRAMY
První aktivita
Výzkumné a demonstrativní aktivity a aktivity technologického rozvoje.
Indikativní rozpis podle témat (mld. EUR):
1. Kvalita života a řízení živých zdrojů (2, 413)
2. Uživatelsky přijatelná informační společnost (3, 6)
3. Konkurenceschopný a udržitelný růst (2, 705)
4. Energie, životní prostředí a udržitelný rozvoj
Životní prostředí a udržitelný rozvoj (1, 083)
Energie (1, 042)
10, 843 (*)
HORIZONTÁLNÍ PROGRAMY
Druhá aktivita
Zahájení spolupráce v oblasti programu RTD společenstva s třetími zeměmi a
mezinárodními organizacemi
Potvrzení mezinárodní role výzkumu v rámci Společenstva
Třetí aktivita
Rozšiřování a optimalizace výsledků aktivit ve výzkumu Společenstva
Podpora inovací a povzbuzení účasti malých a středních podniků
Čtvrtá aktivita
Stimulování vzdělávání a mobility výzkumných pracovníků ve Společenství
0, 475
0, 363
1, 28
Zlepšování lidského výzkumného potenciálu
a sociálně-ekonomické vědomostní bázi
PŘÍMÁ OPATŘENÍ
Společné výzkumné centrum (JRC)
Výzkumné a vědecké aktivity a aktivity technické podpory institucionálního
charakteru
Maximální celková suma
0, 739
13, 7
8
(*) Ze které v průměru 10 % je pro malé a střední podniky
FP5 - Program Evropského společenstva: Maximální částky a rozpis (1998 - 2002)
NEPŘÍMÁ OPATŘENÍ
Výzkum a vzdělávání v oblasti atomové energie
Mld. EUR
(Aktuální ceny)
0, 979
PŘÍMÁ OPATŘENÍ
Společné výzkumné centrum
0, 281
Maximální celková suma
1, 260
Tematické programy obsahují:
I. "Klíčová opatření“
II. Aktivity výzkumu a technologického rozvoje všeobecné povahy
III. Aktivity na podporu výzkumné infrastruktury
(I) "Klíčová opatření"
Klíčová opatření jsou problémově orientovaná a jasně definovaná na základě společných
kriterií. Jsou specificky zaměřená na cíle každého programu a želané výsledky, berouc v
úvahu názory uživatelů. Budou mít jasný evropský záměr. "Klíčová opatření" jsou chápána
jako seskupení malých a velkých, aplikovaných, všeobecných a případně i základních
výzkumných projektů, které jsou zaměřené na společnou evropskou úlohu anebo problém bez
toho, aby vylučovaly globální aspekty.
Klíčová opatření jsou hlavními inovacemi Pátého rámcového programu. Všechny zúčastněné
strany včetně komunity uživatelů budou zapojené do definování klíčových opatření. Jsou
očekávané konkrétní výsledky, čímž se zabezpečí, aby výzkumné úsilí bylo efektivně
přetlumočeno do praktických a viditelných výsledků.
(II) Aktivity výzkumného a technologického rozvoje všeobecné povahy
Tyto aktivity, které jsou podstatné při dosahování cílů tematických programů, budou
vykonány v omezeném počtu oblastí, které nejsou obsažené v klíčových opatřeních. Doplňují
klíčová opatření, jejichž hlavním cílem je pomoct Společenstvu udržovat a vylepšovat své
vědecké a technologické schopnosti v oblastech výzkumu a umožnit širší zapojení těch
technologií, které by měli být více používané.
(III) Podpora výzkumné infrastruktury
Vzhledem k tomu, že budování a provoz výzkumné infrastruktury je v kompetenci státních
orgánů, podpora výzkumné infrastruktury ze strany Společenstva v souladu s cíly tematických
programů by měla přispět k naplnění dvou základních požadavků na úrovni Společenstva:
9
1.
2.
potřeby optimálního využití existující výzkumné infrastruktury
potřeby nadnárodní spolupráce v oblasti racionálního a z hlediska nákladů efektivního
rozvoje výzkumné infrastruktury.
Úloha Společenstva by měla spočívat v poskytování přidané hodnoty, která by doplňovala
národní a mezinárodní iniciativy. Podpora Společenstva může rozšířit přístup k infrastruktuře
a bude obzvláště poskytovaná na soustavy výzkumné infrastruktury směřujíce k další
komplementaritě, soustředění úsilí a/anebo specializaci na evropské úrovni.
Horizontální programy: Obsah a organizace
Horizontální témata jsou na křižovatkách výzkumné politiky Společenstva a politiky externích
vztahů, inovace, malých a středních podniků a lidských zdrojů a otázek sociálních a
zaměstnanosti.
Každá z nich obsahuje:
•
•
specifické aktivity - včetně (jestli to je nevyhnutelné) klíčových opatření spojené se všeobecnými cíly politiky Společenstva s ohledem na externí
vztahy, inovace, malé a střední podniky a lidské zdroje, které nejsou
vykonávané jako součást témat první činnosti;
činnosti spočívající ve formě koordinace, podpory a doprovodných aktivit na
zabezpečení soudržnosti ekvivalentních aktivit provázených v rámci témat
první činnosti.
Společné výzkumné centrum (JRC)
Přímá opatření RTD realizovaná společným výzkumným centrem (JRC) budou obsahovat
výzkum a činnosti vědeckých aktivit a aktivit technické podpory institucionálního charakteru.
JRC bude vykonávat své činnosti v těsné spolupráci s vědeckou komunitou a podniky v
Evropě. Podporovaná bude vzájemná výměna mezi JRC a univerzitami, výzkumnými
institucemi a průmyslem.
Nový integrovaný a problémy řešící přístup
Jedinou zásadně novou vlastností Pátého rámcového programu je integrovaný a problémy
řešící přístup. Integrace je posilněná na třech úrovních:
•
•
Koncepce klíčových opatření v tematických programech. Klíčová opatření umožnila
zaměření se na mnohé a rozmanité aspekty ekonomických a sociálních problémů, a to
integrováním celého spektra činností a odvětví potřebných na dosažení cílů.
V rámci cílů horizontálních a tematických programů. Účast organizačních seskupení
třetích zemí a mezinárodních organizací bude možná ve všech tematických programech,
avšak při podmínkách rozdílných od těch, které jsou aplikované v horizontálním
programu "Potvrzení mezinárodní úlohy výzkumu v rámci Společenstva".
Podpora EU pro malé a střední podniky participující v projektech RTD
Evropská unie věnuje celých 10 % svého RTD rozpočtu pro potřeby malých a středních
10
podniků (MSP) - všeobecně podniky s méně jako 250-ti zaměstnanci. Avšak menší firmy se
právem obávají ze zdržení v byrokratických praktikách. To je i důvod, pro který EÚ zavedla
zjednodušené procedury s ohledem na jejich zájmy. Malé a střední podniky v EU a jejich
přidružených státech se mohou účastnit na libovolném typu RTD projektu - spolupráce v
oblasti RTD, demonstrování, kombinování anebo inovace - právě tak jako větší firmy.
Speciální kriteria pro malé a střední podniky - projekty CRAFT a ceny Exploratory Awards
(Cena za výzkum) - nabízejí dodatečnou motivaci. A jeví se, že fungují: téměř 15 000 malých
a středních podniků se účastnilo na evropských RTD projektech v létech 1994 -1998 a nárůst
při Pátém rámcovém programu je o 20 % větší při porovnaní se Čtvrtým rámcovým
programem.
Které podniky se mohou ucházet ? Na získání podpory ze Zvláštních kriterií pro malé a
střední podniky musí podnik:
•
mít méně než 250 zaměstnanců (podmínku splňují i podniky s jednou osobou);
•
mít anebo roční obrat nepřesahující 40 mil. EURO anebo celkovou účetní bilanci
nepřesahující 27 mil. EUR;
•
být v míře menší jako 25 % vlastněn většími organizacemi (pokud nejde o finanční
investory jako banky anebo rizikový kapitál);
•
provozovat činnost v členském anebo přidruženém státě a být tam zaregistrován.
Specifická kriteria pro malé a střední podniky nejsou k dispozici pro společnosti, jakými
jsou soukromá výzkumná centra, výzkumné instituty, dodavatelské výzkumné organizace
anebo konzultanti.
11
Specifické kritéria pro malé a střední podniky - schéma
Síť národních
kontaktních středisek
pro MSP
informace
a pomoc
MSP
podání rámcového
návrhu
Krok 1
podání přímého
návrhu
Cena za výzkum
podání finálního
návrhu
Krok 2
Kooperativní
výzkumný
projekt
(CRAFT)
Finální návrh, jedna z následujících kategorii:
RTD projekt Demonstrativní Kombinovaný Inovační
R&D
a projekt
na
bázi projekt
demonstrativní
vzájemné
projekt
spolupráce
•
Síť národních kontaktních center pro malé a střední podniky
•
Cena na výzkum (Krok 1)
•
Kooperativní výzkum (CRAFT)
Síť národních kontaktních center pro malé a střední podniky v členských státech,
kandidátských státech a přidružených zemích Vám poskytuje informace a pomoc ohledně
specifických kriterií. Návrhy mohou být podávané ve dvou fázích. Podání rámcového
návrhu může dát podnět na udělení Ceny za výýkum (Krok 1) jako pomoci při pokrytí
nákladů na přípravu finálního návrhu (Krok 2). Návrh ohledem udělení výzkumní ceny je
volitelný (tzn. zúčastněné strany mohou přímo podávat finální návrhy). Typy projektových
návrhů, které mohou být připravené na základě získání Ceny za výzkum jsou následující:
•
•
Kooperativní výzkumné projekty umožňují skupinám malých a středních podniků s
podobnými technickými prostředky a nedostatečnými prostředky na výzkum a vývoj
zapojit třetí stranu (vykonavatelů RTD) na uskutečnění většiny výzkumu v jejich zájmu.
Jiné typy projektů spadající mimo rámec Specifických kritérií pro malé a střední podniky:
RTD projekty (společný výzkum), demonstrativní projekty, inovační projekty anebo
kombinované R&D a demonstrativní projekty.
Zatímco kooperativní výzkumné projekty jsou navrženy podle potřeb malých a středních
podniků, RTD projekty (spolupráce v oblasti výzkumu), demonstrativní projekty, inovace a
12
kombinované R&D a demonstrativní projekty jsou otevřené pro všechny typy organizací.
Výzkumné ceny
Jsou udělovány malým a středným podnikům na pokrytí časti nákladů na přípravu
kompletního návrhu v kroku 2 pro podání do některého z programů výzkumu a rozvoje (RTD)
Evropského společenstva.
Příspěvek Evropského společenstva
• Maximálně celkové přijatelné náklady jsou ve výši 30 000 EUR
• Příspěvek Evropského společenstva je ve výši 75 % z celkových přijatelných nákladů do
výši 22 500 EUR.
Délka trvání: Maximálně 12 měsíců
Zúčastněné strany: nejméně dva účastníci, kteří:
• nejsou vzájemně sloučenými malými a středními podniky (1)
•
pocházejí z rozdílných členských zemí (anebo alespoň z jednoho členského státu a
přidruženého státu), a
•
nebyla jim předtím udělená Cena za výzkum v rámci Pátého rámcového RTD programu
Evropského společenstva (1998-2002)
Žádosti: Nepřetržitá možnost podání; pravidelné vyhodnocení hromadně až do 18. dubna
2001.
Současně s celkovými cíly a prioritami nejméně tematického programu v rámci Pátého
rámcového programu (1998-2002):
•
Kvalita života a řízení lidských zdrojů
•
Uživatelsky přijatelná informační společnost
•
Konkurenceschopný a trvale udržitelný růst
•
Energie, životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj
CRAFT - osobitý typ projektu pro malé a střední podniky
Jenom něco kolem 5 % malých a středních podniků v Evropě má své vlastní výzkumné
kapacity.
Projekty CRAFT (Společný výzkumný postup pro technologie) jsou určené zejména pro tyto
podniky. V projektech CRAFT si skupiny malých a středních podniků společně nadefinují cíle
výzkumného projektu a společně řídí práci organizací, které si vybraly na vykonání výzkumu
(vykonavatelé RTD). Malé a střední podniky vlastní všechna práva na duševní vlastnictví,
které je vytvořené v rámci výzkumu. Předmět návrhu je zvolený malými a střednými podniky,
avšak musí být v souladu s celkovými záměry politiky výzkumu Evropského společenstva.
Projekty CRAFT jsou z 50 % procent financované ze strany EU. Celkové náklady na projekt
13
se musí pohybovat v rozsahu 300 000 až 2 miliony EUR. Návrhy na projekty CRAFT mohou
být podávané v libovolném termínu do dubna 2002.
Vlastnosti projektů CRAFT
ƒ
ƒ
Řešení problémů společných pro skupinu malých a středních podniků.
ƒ
Malé a střední podniky nominují třetí strany na vykonání celého RTD výzkumu anebo
jeho části.
ƒ
Vlastnictví a využití výsledků RTD patří malým a středním firmám.
Zaměření na potřeby malých a středních firem s nedostatečnými prostředky na výzkum a
vývoj.
Účastníci (1) projektu CRAFT
ƒ
•
•
ƒ
Navrhovatel z oblasti malých a středních firem
každý navrhovatel musí splňovat všechna kriteria přijatelného malého a středního
podniku
musí v sobě začlenit alespoň tři malé a střední firmy, které:
• pocházejí z nejméně dvou rozdílných členských států (anebo aspoň jednoho
členského státu a přidruženého státu), a
• jsou vzájemně nezávislé
Vykonavatelé RTD
• organizace s prostředky RTD adekvátními na vykonávání výzkumu na žádost
navrhovatelů ze sféry malých a středních podniků.
• nemohou být spojené se žádným navrhovatelem ze sféry malých a středních podniků
• jsou subdodavateli pro navrhovatele z oblasti MSP
• musí pocházet z členského státu anebo přidruženého státu (2)
Délka trvání: 1 až 2 roky
Tematické priority
Projekty CRAFT se mohou věnovat jakýmkoliv tematickým prioritám, pokud jsou tyto v
souladu s celkovými cíly alespoň jednoho tématického programu začleněného v Pátém
rámcovém RTD programu Evropského společenstva (1998-2002):
•
•
•
•
Kvalita života a řízení lidských zdrojů
Uživatelsky přijatelná informační společnost
Konkurenceschopný a trvale udržitelný růst
Energie, životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj
Náklady na projekt
Celkové přijatelné náklady: 0, 3 až 2 milióny EUR
Navrhovatelé ze sféry MSP
•
až 40 % jejich společných příspěvků může pocházet od jednoho partnera anebo spojenců
14
•
•
až 60% jejich společných příspěvků může pocházet od navrhovatelů ze stejné země
navrhovatelé musí zaplatit vykonavatelům RTD 100% smluvně dohodnutých nákladů na
jejich činnost
Vykonavatelé RTD
•
•
musí zdůvodnit alespoň 40 % celkových odhadovaných nákladů na projekt
musí zdůvodnit alespoň 50 % pracovního času zaměstnanců v rámci projektu
Financování projektu
•
•
•
•
Příspěvek Evropského společenstva představuje 50 % z celkových skutečných
přijatelných nákladů na projekt (kromě nákladů vztahujících se na navrhovatele z třetích
zemí).
Příspěvek Evropského společenstva má prioritní použití jako platba pro vykonavatele
výzkumu.
Příspěvek Evropského společenstva pro jednotlivé navrhovatele nemůže překročit 50 %
jejich(je) přijatelných nákladů.
Navrhovatelé musí financovat všechny náklady projektu, které nejsou pokryté
příspěvkem Evropského společenstva.
Vyplacení příspěvku ze strany Evropského společenstva
•
Příspěvek Evropského společenstva je k dispozici prostřednictvím platby předem na
základě podepsání dohody (až do 40 %), po které následují pravidelné platby.
•
Všechny příspěvky ze strany Evropského společenstva jsou placené koordinátoru pro
MSP.
•
Koordinátor pro MSP musí převést všechny příspěvky ze strany Evropského
společenstva na ostatní účastníky bez omeškání a na základě dohodnutých podmínek.
Ostatní projekty
Demonstrativní projekty
Demonstrativní projekty jsou předurčené pro organizace na prezentování se v reálném industriálním rozměru a prezentování
životaschopnosti nových technologií povětšinou dokončených v rámci výzkumné fáze, ale které ustavičně čelí technickým a
ekonomickým rizikům a proto nemůžou být přímo komercionalizované.
Ačkoliv demonstrativní projekty mohou být připravené s přispěním Výzkumní ceny (Krok 1),
jsou otevřené pro všechny účastníky.
Inovační projekty
Inovační projekty pokrývají adopci technologií, které se neodvíjejí od tématických programů a poskytují možnosti
financování nadnárodního technologického transferu. Inovační projekty budou seskupovány na stimulaci vzájemných
vědomostních, zdůrazněných metodologických aspektů a analýzu ekonomických, sociálních a organizačních aspektů inovace.
Přestože inovační projekty mohou být připravené s přispěním Ceny za výzkum (Krok 1), jsou
otevřené pro všechny účastníky.
RTD projekty (společný výzkum)
RTD projekty (společný výzkum) umožňují organizacím vykonávání jejich vlastního
výzkumu a vývoje a shromažďovat tak nové poznatky na vývoj a zlepšování produktů,
zpracování anebo služeb a/anebo plnění potřeb politiky Společenstva. Ačkoliv RTD projekty
mohou být připravené s přispěním Ceny za výzkum (Krok 1), jsou otevřené pro všechny
účastníky.
15
Kombinované výzkumně-vývojové a demonstrativní projekty
Kombinované výzkumně-vývojové a demonstrativní projekty znamenají kombinaci RTD
projektů a demonstrativních projektů.
16
VLIV NA MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY
Zapojení MSP do mezinárodní technologické kooperace
Inovace v malých firmách se stává stále důležitější jak pro malé firmy samotné tak i pro vlády.
Operování na globálních trzích znamená, že inovace v oblasti produktů a procesů a v řízení
malých a středních podniků všeobecně už není volitelnou ale nevyhnutelnou činností pro růst
a stále více už i pro přežití.
Závěry ze Soulské konference (1998) zdůrazňují, jak by se měla vláda věnovat určeným
charakteristikám a pomáhat malým firmám při odpovědi na různé faktory a okolnosti, které na
ně dopadají.
Hlavní otázky jsou následující:
•
Měla by se politika věnovat malým firmám individuálně nebo jako součást širší sítě?
•
Jakým barierám, které je zrazují od zapojení se do mezinárodní spolupráce, musí
podniky čelit a jaké překážky musí překonávat, jestli chtějí být zapojeny?
•
Jaká jsou nejlepší institucionální uspořádání a specifické politické mechanizmy pro
umožnění zapojení MSP do mezinárodní technologické spolupráce?
Praxe v oblasti výzkumu, vývoje a inovací nabízí přinejmenším elementární rozsah
základních schopností na zapojení se do mezinárodní technologické spolupráce. Nedávno
zveřejněný průzkum produkční a procesní inovace v irském průmyslu v letech 1993 1995 (FORFAS) a hlavně výsledky analýzy různých typů firem (10 a více zaměstnanců)
Rozsah inovace poskytují některé ukazatele jak potenciální tak i skutečné spolupráce. Cílem
průzkumu bylo zjistit míru inovací v irském průmyslu s použitím mnoha ukazatelů v oblasti
vývoje produktů a zpracování. Z celkové úrovně bylo zjištěno, že:
•
•
•
•
50 % z 3450 firem z oblasti služeb výroby a mezinárodního obchodu s 10 a více
zaměstnanci v zemi uvedlo, že vyvinulo anebo zavedlo aspoň jeden technologicky
modifikovaný produkt v letech 1993 až 1995. Produkty, které byly uvedené anebo
podstatně zdokonalené v letech 1993 až 1995 přinesly celkově v průmyslu 18 % obratu v
r. 1995.
52 % společností uvedlo, že vyvinulo anebo zavedlo aspoň jeden technologicky
modifikovaný proces v letech 1993 až 1995.
Celkově 64 % společností tedy uvedlo, že vyvinulo anebo zavedlo aspoň jeden
technologicky změněný produkt anebo proces v r. 1993 - 1995.
52 % společností uvedlo, že se zapojily do některé z forem výzkumu a vývoje v r. 1993 1995, ze kterých polovina (26 % ze všech společností) se vyjádřila, že jejich zapojení do
výzkumu a vývoje mělo nepřetržitý charakter (např. tyto společnosti vynaložily
prostředky na výzkum a vývoj v každém z let 1993, 1994 a 1995).
V souhrnných ukazatelích je tu také dost komplexní obraz technologické inovace v rozdílných
odvětvích průmyslu. Při zaobírání se komplexními zprávami poukazujícími na různé
ukazatele byl aplikován celkový model "Rozsahu inovace" vzhledem na kombinaci
ukazatelů. Je evidentní, že společnosti spadají do velmi rozdílných kategorií s ohledem na
výkon v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
17
Rozsah inovace
Relativně silná angažovanost v
technologických inovacích
14 %
Relativně slabá angažovanost v
technologických inovacích
31 %
Velmi malá angažovanost
technologických inovacích
25%
v
Absence jakýchkoliv
technologických inovacích
Společnosti prohlašující, že podnikají
výzkum a vývoj na nepřetržité bázi a min.
£100k na výzkum a vývoj v roce 1995
Společnosti, které vyvinuly aspoň jeden
technologicky modifikovaný produkt anebo
proces, mají technologicky kvalifikovaný
personál, avšak vynaložily méně jako£100k
na výzkum a vývoj v roce 1995
Společnosti s jistou zmínkou o uvedení
technologicky modifikovaných produktů
anebo procesů v r. 1993 - 1995, avšak bez
jakéhokoliv zapojení se v oblasti výzkumu a
vývoje
Žádné technologicky modifikované
produkty anebo procesy v r. 1993 - 1995 a
žádná angažovanost v oblasti výzkumu a
vývoje
30%
Mezinárodní spolupráce zahrnující malé firmy
Po prozkoumání některých počátečních údajů o potenciální a aktuální účasti MSP na
technologické spolupráci můžeme teď pokračovat s pohledem na skutečnosti, které jsou
zahrnuty pro MSP v zapojení se do mezinárodní spolupráce ve všeobecné rovině. Referenční
studie byla vykonána z pověření Generálního ředitelství Evropské komise zodpovědné za
politiku v oblasti podnikání, distribučního obchodu, turistiky a kooperace (DG XXIII).
Studie zkoumala problémy a překážky, kterým čelí odvětví živnosti a malých podniků při snaze
o založení kooperativních struktur s podniky z jiných členských států. Průzkum byl vykonaný
týmem konzultantů, kteří oslovili celkově 84 malých podniků ve čtyřech zemích Evropské
unie: Belgii, Dánsku, Irsku a Velké Británii.
Celkové výsledky ukazují, jestliže malá společnost vstoupí do kooperačních vztahů s malou
společností z jiného členského státu, je pravděpodobnější, že v tom zahrne realizaci
zastoupení, exportní prodej anebo distribuci anebo marketingové dohody.
Typ spolupráce
Činnost kanceláře
Exportní prodej
Distribuce/Marketing
Společný podnik
Subdodávka
Výroba/Produkce
Franchising
Výzkum/Vývoj
Jiné
31, 0 %
38, 1 %
27, 4 %
16, 7 %
22, 6 %
11, 9 %
0, 0 %
11, 9 %
6, 0 %
18
MSP mají tendenci adaptovat krok za krokem přiblížení se ke kooperaci, při čemž preferují,
např. započetí jednoduchého prodeje na export nebo distribuční vztahy a později vytvoření
společného podniku nebo vazeb s ohledem společné produkce. Jako poslední krok by mohl
být transfer technologií anebo know-how pro zahraničního partnera společnosti nebo pro
společný podnik. Toto postupné přibližování se, je z velké míry v souladu s důrazem
mnohých MSP na důležitost vybudování personálních vztahů s obchodními partnery. To jim
dodá čas potřebný na získání poznatků o jejich zahraničních partnerech a odhaduje jejich
charakteristiky před realizací dalších investic.
Malé společnosti, které byli osloveny mají tendenci používat víceré způsoby na nalezení
svých partnerů.
Metody používané na nalezení partnerů
Veletrhy
Obchodní komory
Velvyslanectví
BC-Net
Obchodní mise
Vyhledávací konzultanti
Vládní agentury
Profesní/Obchodní sdružení
Zámořské obchodní zastoupení
Síť BRE
Euro Info Centrum
Bankovní síť
Europartenariat
Účetní/právník
Interprise
Síť SPRINT
Jiné
36, 9 %
16, 7 %
13, 1 %
11, 9 %
9, 5 %
8, 3 %
8, 3 %
8, 3 %
7, 1 %
4, 8 %
4, 8 %
4, 8 %
3, 6 %
2, 4 %
1, 2 %
0, 0 %
44, 0 %
Jedním z překvapujících výsledků průzkumu byla skutečnost, jak málo malých podniků využilo
kapacity na vyhledávání partnerů nabízené Evropskou komisí, jakými jsou Euro Info Centra,
poradci BC-NET, síť Sprint, Europartenariat, Interprise, atd. Hlavní příčinou se zdá být
nedostatek potřebných informací.
Průzkum odhalil, že hlavní problémy a komplikace, které se vyskytly, byly: jazykové a
komunikační problémy, nedostatek zdrojů a prostředků provázených platebními problémy,
obchodní kultura a hledání partnera.
Zjištěné problémy
Hledání partnera
Právní
Administrativní
Náklady
DPH
Nedostatek zdrojů
16, 0 %
6, 0 %
14, 0 %
20, 0 %
11, 0 %
20 %
19
Předpisy/normy
Rozdílné/nejasné cíle
Jazyk/komunikace
Organizační
Obchodní kultura
Nedostatek informací
Platební problémy
Nevhodná kombinace podniků
Nedostatek angažovanosti/spolupráce
Jiné
10,0 %
8,0 %
20, 0 %
7, 0 %
17, 0 %
10, 0 %
18, 0 %
6, 0 %
6, 0 %
8, 0 %
Hlavní bariéry mezinárodní technologické spolupráce
Inovační průzkum společenství pokrývající období 1994 - 1996 ukázal, že finanční bariéry
byly celkově nejvýznamnější pro podniky všech velikostí. Jsou v nich obsažené problémy
spojené s vnímáním rizika; nedostatkem inovačních finančních prostředků; vysokými náklady
na inovace; dlouhým obdobím návratností investic na inovace. Takže finanční problémy byly
prvořadé mezi faktory, které zpomalují inovace anebo jim celkově brání. Více překvapivými
podstatnými ukazateli se staly organizační strnulost a nedostatek kvalifikovaného personálu,
zvláště mezi společnostmi poskytujícími služby.
Specifické problémy související s účastí na mezinárodní technologické spolupráci a zvlášť
na Pátém rámcovém programu EU jsou následující:
•
•
•
Vysoké investice potřebné na přípravu návrhu projektu - vstupující přímo v plném
rozsahu jako náklady na projekt výzkumu a technologického rozvoje a jsou hlavními
investicemi ne bez rizika.
Vysoké náklady na dokladování a zavádění režijních výdajů - zabezpečení toho, aby
všechny náklady konsorcia byli korektně zaznamenány a uchovány na všech fakturách,
příjmových dokladech a ústřižcích z cestovních lístků představuje značnou
administrativní zátěž, kterou smluvní strany MSP považují za problematickou.
Těžkosti, kterým je vystavené MSP při hledání vhodných partnerů; také problémy
peněžních toků související s opožděním při platbách: menší firmy mají všeobecně větší
problémy než velké ve vztahu k peněžním tokům. A proto jakékoliv opoždění v
platebním procesu na ně dopadá velmi tvrdě.
Nedostatek vhodných informací o potenciálních oblastech technologické spolupráce a
možných partnerech představuje hlavní problémy pro malé firmy. Většina malých firem závisí
na celé řadě externích zdrojů za účelem přístupu k informacím a technologií. Některé
směrnice pro nejlepší praxi se objevily v práci publikované OECD, a to na zlepšení schopnosti
a přístupu na úrovni firmy a redukování bariér. Vybavení podniků dostatečnými prostředky,
zabezpečení přístupu k informacím a další "zpřístupnění" zdrojů se jeví jako nová paradigma
veřejné politiky.
20
VÝHLED DO BUDOUCNOSTI
V prosinci 1995 přijala Komise zprávu ohledně inovací určenou na zahájení široké diskuse s
ohledem na rostoucí povědomí mezi podnikateli, které se týká potřeby inovací za účelem
upevňování konkurenceschopnosti, podchycení růstu a zlepšení šancí na zaměstnání se v
Evropě. Zpráva předkládá inventuru situace v Evropské unii, analyzuje dosažený pokrok a
slabiny, které je ještě potřebné překonat. Jako předmět diskuse navrhuje sérii opatření
přizpůsobených pro 5 základních cílů: provádění výzkumu víc orientovaného na inovace,
rozvoj lidských zdrojů, zlepšování přístupu k finančním zdrojům, tvorba příznivého právního
a regulačního prostředí a modernizace veřejných inovačních a propagačních snah.
Na základě zprávy Komise přijala v roku 1996 Plán prvotních opatření, který vytýčil prioritní
směry opatření pro členské státy a jiné zúčastněné strany. Tento plán je vedený třemi
základními principy: ze světa vzdělávání směrem do světa obchodu a to včetně vládní
administrativy; nutnost propagace reálné inovační kultury, co musí být provázeno právním,
statutárním a finančním rámcem, který spíše podporuje inovaci, než by ji měl brzdit; musí
existovat lepší výzkum a inovace, aby evropská vědecká kvalita byla snadno přeměněná na
průmyslový a komerční úspěch.
Akční plán pro inovace určuje tři oblasti pro opatření:
1.
2.
3.
Podpora inovační kultury: vzdělávání a školení, snadnější mobilita pro výzkumníky a
techniky, demonstrace efektivních přístupů inovace v ekonomice a společnosti, propagace
nejlepších manažerských a organizačních metod ve sféře obchodu, stimulování inovací ve
veřejném a vládním sektoru;
Založení spojovacího článku pro inovace: adaptace a zjednodušování právního a
statutárního prostředí, zvláště s ohledem na práva duševního vlastnictví a zabezpečování
snadnějšího přístupu k finančním prostředkům pro inovované podniky;
Uskutečňování výzkumu v těsnější vazbě na inovace na státní úrovni jako i na
úrovni Společenstva: pokud jde o úroveň Společenstva, Komise navrhuje v Pátém
rámcovém programu ustanovení jednotné a zjednodušené horizontální struktury pro
integrování "inovací" a dimenzí "MSP".
Mimo rámcového programu budou
mobilizovány všechny nástroje na podporu inovací.
Evropská komise uvedla v r. 1999 projekt pod názvem "Přehled inovačních trendů v
Evropě" . Tento projekt poskytuje tvůrcům politiky a manažerům pro inovace podpůrná
schémata se sumárními informacemi a statistikami ze sféry inovační politiky, praxe a trendů v
EU. Měl by se také stát základnou evropského fóra pro vzájemné porovnávání a výměnu
"dobré praxe".
Vynikají tu tři témata jako stále priority: posilňování výzkumu vykonávaného společnostmi,
zlepšování financování inovací, podpora adaptování technologií a řízení inovací ze strany
MSP. Další tři témata vystupují jako novější priority: zintenzivnění kooperace mezi
výzkumem, univerzitami a společnostmi, podpora sdružování a jiných forem kooperace mezi
organizacemi zapojenými do inovačního procesu a podpora zakládání technologicky
orientovaných firem.
Stálé priority
•
•
•
Posilnění výzkumu vykonávaného společnostmi
Financování inovací
Absorbování technologií a řízení inovací ze strany MSP
21
Novější priority
•
•
•
Zintenzivnění spolupráce mezi výzkumem, univerzitami a společnostmi
Podpora sdružování a kooperace pro uplatňování inovací
Zakládání technologicky orientovaných firem
Témata narůstajícího zájmu
•
•
•
Administrativní zjednodušení
Daňové a nepřímá opatření
Strategická vize inovací a zvyšování vědomí na straně širší veřejnosti
Celkové trendy a nové "doručovací" mechanizmy
•
•
•
•
•
Systematický přístup k inovační politice
Zvyšování komplementárnosti národní a regionální politiky
Nové formy "veřejně - soukromého partnerství"
Nová úloha veřejné politiky jako usnadnění inovací
Postupující globalizace
Rozsáhlé politické linie pro růst inovací v Evropě jsou prezentované v komuniké Inovace ve
vědomostmi řízené ekonomice přijaté Komisí dne 20. září 2000.
V tomto komuniké Komise zdůrazňuje, že mnohá politická opatření zaměřená na povzbuzení
inovace byla uvedena v jednotlivých členských státech jako i na evropské úrovni od přijetí
Inovačního plánu opatření. V některých členských státech jsou mnohé statistické ukazatele ve
vztahu k působení inovace blízké a někdy i lepší jako porovnatelné ukazatele hlavních
konkurentů Evropy.
Od přijatí Plánu postupu pro inovace v r. 1996 byla zavedena mnohá politická opatření na
podporu inovací, a to jak v členských státech tak i na evropské úrovni. Komise shromažďuje a
analyzuje informace týkající se politiky inovace v unii prostřednictvím "Přehledu inovačních
trendů v Evropě". V této analýze jsou rozpoznatelné rozmanité trendy a pokrok je evidentně
dosahovaný.
Akční plán byl pevně založený na "systémovém pohledu" pohledu, ve kterém se inovace jeví
více jako vyplývající z komplexních interakcí mezi mnohými jednotlivými, organizacemi a
environmentálními faktory, než jen jako lineární dráha vedoucí od nových poznatků k novému
produktu. Podpora pro tento pohled byla v posledních letech prohloubená.
1.
Od Akčního plánu EU v oblasti inovací z r. 1996 byl dosažen pokrok
2.
Všechny členské státy mají inovační politiku
3.
Reforma patentového systému je na postupu
4.
Administrativní a statutární prostředí je stále příliš složité
5.
Investice do inovací jsou podporované
6.
Postupující výzkum, který vstupuje do oblasti inovací (výzkum a vývoj v soukromých
22
podnicích)
7.
Absorbování technologií malými a středními podniky je ve zvýšené míře (vědecké parky,
regionální technologická centra, kontaktní kanceláře a demonstrativní projekty)
8.
Vytvářejí se technologická údolí (koncepce příslušných sítí a "technologických údolí")
9.
Začínající firmy orientované na technologii jsou narůstající prioritou
Komuniké obsahuje první náznaky ukazatelů skóre (hodnocení) pro oblast inovací. Spolu s
dalšími statistickými informacemi tak poskytuje základní prvky pro vyhodnocení inovačního
výkonu Unie a jejich členských zemí. Celkový výsledek není optimistický. Většina členských
států musí zvýšit úsilí na všech úrovních, aby se tak zbavila překážek a strnulosti, a musí
změnit postoje, které brání plnohodnotnému využívání příležitostí a výzev vědomostmi
ovládané ekonomiky.
1.
Nedostatečná kapacita pro spuštění nových produktů a služeb (příliš omezená inovace).
2.
Globalizace a inovace (Technologická rovnováha EU je negativní).
3.
Nedostatek studentů významných oblastí - spojenými s inovacemi.
4.
Inovace bude získávat z posilněného a koordinovaného výzkumu v EU.
5.
Technologické prolínání firmy - univerzity musí být vylepšeno, zvláště pro MSP.
6.
Inovační kapacita tradičních odvětví průmyslu musí být posilněna.
7.
Rostoucí důležitost sektoru služeb (musí být povzbuzena).
8.
Inovace a environmentální ochrana: příležitostí.
Vědomí důležitosti inovační politiky a její "horizontální" charakter byli často na posledním
místě v rozvoji v členských státech. Nevhodnost lineárního modelu znamená, že izolovaná
opatření se neukázala být úspěšná a je proto nevyhnutelná širší strategie s cílem redukování
inovačního deficitu. Především byl význam statutárního, administrativního a finančního
prostředí často podceňovaný.
V dnešní době začíná být identifikované všeobecnější povědomí a dobrá praxe, ale stále je
znatelný odpor vůči změnám potřebným na cestě k prostředí rozšiřujícímu prostor pro
inovace. Pět cílů přítomných v tomto dokumentu přispívá k posilňování kapacity členských
států na překonání těchto překážek.
•
•
•
•
•
Soudržnost inovační politiky
Statutární rámec nakloněný inovacím
Povzbuzení zakládání a růstu inovačních podniků
Zdokonalování klíčových rozhraní v inovačním systému
Společnost otevřená inovacím
A taktéž dokument obsahuje některé doporučení pro členské státy, protože společné úsilí na
evropské a regionální úrovni by mělo být zintenzivněno, aby se tak zlepšilo podnikatelské
23
prostředí pro inovace.
1.
Národní a regionální politika v oblasti inovací by měla vzít do úvahy pravidla "dobré
praxe" v ostatních členských státech
2. Zajištění toho, aby koordinační mechanizmy byly na místě mezi národními a
regionálními strukturami.
3. Realizace pravidelného vytyčování cílů, monitorování, vyhodnocování a porovnávání
zpráv regionálních a národních programů.
4. Přijetí pravidel pro rozšiřování výsledků výzkumu z veřejného sektoru.
5. Tvorba právního, fiskálního a finančního prostředí příznivého pro začínající podniky.
6. Tvorba podpůrných služeb, jakými jsou centra struktury na regionální úrovni.
7. Příprava vzdělávacích a školících plánů v oblasti podnikání a řízení inovací.
8. Fiskální podpora investování v oblasti výzkumu a dlouhodobého studia.
9. Podpora debat "držitelů prostředků" vzhledem k inovacím zahrnujícím vědce, průmysl,
zákazníky a veřejné autority.
10. Stimulování dynamické nákupní politiky v oblasti veřejné správy.
Dokument také prezentuje prvořadou úlohu při vytváření Evropského ukazatele skóre v
oblasti inovací, jak to bylo požadované Lisabonským summitem. Tento ukazatel skóre
podává obraz relativní síly a slabých míst inovačních ukazatelů v členských státech a
"zdravotního stavu" výkonu v inovačním procesu v rámci Unie.
Realizace evropské výzkumné zóny: Směrnice pro aktivity EU v oblasti výzkumu (2002 2006)
Cílem tohoto dokumentu je návrh směrnic pro příští opatření v oblasti podpory výzkumu v
rámci EU a především výzkumného rámcového programu na období let 2002 - 2006.
Kromě toho tento dokument obsahuje předběžné shrnutí Pátého rámcového programu. V
tomto ohledu také konstituuje předběžné komuniké uvedené v Článku 6 Rozhodnutí
no182/1999/EC a no 1999/64 Euratom v Pátém rámcovém programu.
Je potřebné zdůraznit, že Komunikace je prvním dokumentem vytyčujícím směrnice pro
realizaci "Evropské výzkumné zóny" (ERA), schválené Lisabonským shromážděním v březnu
2000. Cílem ERA je zvýšení významu výzkumých snah v Evropě, a to posilněním vazeb mezi
výzkumnými aktivitami a politikami vedenými v Evropě.
Dokument vytyčuje směrnice týkající se cílů, priorit, kritérií, nástrojů a prostředků realizace
budoucích výzkumných aktivit EU.
Tyto směrnice působí na více úrovních. Návrhy a analýzy budou zanedlouho prezentované, a to na následující témata.
•
Více - méně v souladu s těmito směrnicemi:
- Evropská vesmírná strategie
- Metodologie porovnávání a ukazatele (pracovní materiál) věda, společnost, a
občané
•
k 31. prosinci 2000:
- výzkumné infrastruktury
- mapování kvality (pracovní materiál)
•
v prvé polovině roku 2001:
- lidské zdroje a mobilita
- regionální dimenze
- otevírání se vůči zbytku světa
24
Kroky, které budou vykonané v Pátém rámcovém programu mají za cíl:
•
zjednodušení postupů a růst velikosti projektů;
•
prozkoumání aktuálního právního stavu vzhledem na zjednodušení
•
prozkoumání možného použití financování ve vztahu k paušálním sazbám.
Jen v následujícím Šestém rámcovém programu bude možné pracovat podle principů
"Evropské výzkumné zóny".
Pro následující rámcový program Komise navrhuje změnu přístupu založenou na dvou
principech: zaměřujících se na partnerství a větší efektivitu. Program se zaměří na oblasti, kde
opatření ze strany Společenstva mohou poskytnout nejvyšší možnou "evropskou přidanou
hodnotu" v porovnání s národními opatřeními; propracovaná bude těsnější spolupráce s
členskými státy, výzkumnými instituty a společnostmi v Evropě; a dosáhnuto bude větší
efektivity prostřednictvím distribuování zdrojů do větších projektů delšího trvání. Všechny
tyto změny si vyžadují změnu v metodách řízení.
Formální návrh na Šestý rámcový program bude zveřejněn v prvním čtvrtletí r.2001.
25
Seznam společností
Název
NCP
Popis
Národní síť
kontaktních center
Funkce
Poskytuje cílené, programově specifické
informace, růst povědomí, poradenství, pomoc a
školení pro Pátý rámcový program
WWW adresa
http://www.cordis.lu/fp5/src/ncps.
htm
ICR
Síť center přenosu
inovací
Poskytuje informace s ohledem na inovační
opatření rámcových programů a podporuje
mezinárodní inovaci a transfer technologií
http://cordis.lu/irc/home.html
EIC
Síť Evropského
informačního centra
http://europa.eu.int/comm/dg12/bu
s_info/eic/eic.html
BIC
Síť Evropského
centra pro podnikaní
a inovace
Poskytuje informace, poradenství a pomoc
malým a středním podnikům ve všech otázkách
Společenstva
Poskytuje podporu pro regionální ekonomický
rozvoj prostřednictvím podnikání a inovace
http://www.ebn.be
FP5
Zvláštní program
Infodesk informačních center
a center pomoci pro
MSP
Poskytuje centralizovaná "jednoduchá místa" pro http://www.cordis.lu/fp5/src/contEvropskou komisi za účelem konkrétní
cec.htm
programové pomoci v otázkách souvisejících s
Pátým rámcovým programem
CORDIS Informační servis
Společenstva pro
výzkum a vývoj
Komplexní informační servis EU pro otázky
výzkumu a inovací poskytující všechny zdroje
potřebné pro potenciální účastníky Pátého
rámcového programu
IPR
Helpdesk
LIFT
http://www.cordis.lu
Centrum pomoci pro Poskytuje škálu služeb pro aktuální a potenciální http://www.cordis.lu/ipr-helpdesk
otázky práv
účastníky s ohledem na aspekty a otázky práv
duševního vlastnictví duševního vlastnictví
Spájení inovací,
financí a technologií
Poskytuje informace a poradenství malým a
středním podnikům na zlepšení jejich přístupu k
soukromému financování inovací
26
http://www.cordi.lu/lift/home.html
Servis
Společenstva
Cordis
URL
Pokrytí
http://www.cordis.lu/src/i_002_en.htm
http://www.cordis.lu/fp5/home.html
http://www.cordis.lu/ipr-helpdesk/home.html
http://www.cordis.lu/iprhelpdesk/en/e_002_en.htm
Partner request
FP5 Research program
Služby
poskytované
zdarma
Esp@cenet
Evropská
patentová
organizace
Americký
úřad
pro patenty a
známky
Patentový server
IBM
PatScan
Univerzita British
Columbia
URL
Pokrytí
http://www.european-patentoffice.org/espacenet/info/ access.htm
umožňuje přístup k nejrozsáhlejšímu množství
patentových dokumentů
http://www.uspto.gov
plně textové vyhledávání v amerických patentech
http://www.patents.ibm.com
Americké, evropské
a PCT patenty
Kanadská databáze patentů a obsáhlý technický
zpravodajský servis
Komerční služby
Questel/Orbit
Patent Searching
Product
Derwent
Scientific
and
Patent Searching
Services
Scientific
and
Technical
Information
Network
MicroPatent
Služby
vyhledávání
a
stahování patentů
Brain Wave
URL
http://www.questel.orbit.com/
Pokrytí
Informační servis
duševního vlastnictví
http://www.derwent.com
a vědeckých informací
http://www.fiz-karlsruhe.de/home.html
Více jako 200 elektronických databází ze všech
oblastí vědy a technologie včetně patentů
http://www.micropat.com
tvorba a distribuce informací s ohledem na patenty
a obchodní značky
http://www.brainwave.telebase.com/
obchodní informace (profily společností, úvěrové
správy, obchodní značky, patenty, průzkumy trhu)
IPR-Helpdesk
http://www.patscan.ubc.ca/ welcome.html
27
IPR-Helpdesk
Patent searching
SYSTÉMY NA OCHRANU PATENTŮ A DUŠEVNÍHO VLASTNÍCTVÍ
SPOLEČNÝ MEZINÁRODNÍ VÝZKUM A VÝVOJ A PRÁVA DUŠEVNÍHO
VLASTNÍCTVÍ
Důležitou podmínkou mezinárodní technologické spolupráce je silná ochrana duševního
vlastnictví. To v sobě zahrnuje systém širokých opatření ohledně patentů, autorských práv,
obchodních značek, obchodních tajemství a dizainu /design/, jako i lepší ochranu pro typy
rostlin a polovodičové masky. Je důležité, aby všechny z výše uvedených byly k dispozici a
společně fungovaly vzájemně kompaktibilním způsobem.
Silná ochrana duševního vlastnictví vyvažuje prospěch, který poskytují společnosti produkty a
technologie s nutností motivace pro pokračující inovaci a existenci prostředí, v kterém je
inovace oceňována. Tato ochrana stimuluje zlepšovatele k vývoji a předání jejich technologií.
Historické záznamy v industrializovaných zemích OECD ukazují, že ochrana duševního
vlastnictví je jedním z nejvýkonnějších nástrojů pro ekonomický rozvoj, růst exportu a
rozšiřování nových technologií. Výzvou dneška je zabezpečení toho, aby:
•
všechny země nasadily vysoké standardy ochrany duševního vlastnictví, posílily svoji
státní legislativu a efektivně podporovaly a posilňovaly standardy hned po jejich přijetí;
•
všechny země uznávaly zvláštní potřeby duševního vlastnictví z oblasti průmyslového
sektoru jehož vynálezy, kvůli statutárním požadavkům, dosahují přístupu na trh se
značným opožděním po získaní patentu;
•
ochrana duševního vlastnictví byla udržována a aktualizována přiměřeně potřebám
dnešního rychle se měnícího technologického světa.
SPOLEČNÝ MEZINÁRODNÍ VÝZKUM A VÝVOJ A PRÁVA DUŠEVNÍHO
VLASTNÍCTVÍ
Významné ekonomické a technologické síly vytvářejí po celém světě tlak na komerční
organizace, aby spolupracovaly s cílem dosáhnout ekonomiky míry a kritické masy v
produkci a obchodních aktivitách. Výzkum a vývoj se také pohnuly směrem k mezinárodní
spolupráci na regionální a globální úrovni.
Evropská unie poskytuje příklad rozvinutého rámce práv duševního vlastnictví ve svém
programu spolupráce v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, při akceptování pravidel
týkajících se základních a prioritních práv, práv účastníků na využívání výsledků (hlavně
patentů a informací) v dalším rozvoji, v komerčních produktech a v udělování licencí třetím
subjektům.
Existuje mnoho národních patentových systémů, z kterých tři (v USA, Evropské unii a
Japonsku) jsou nejvýznamnější. Všechny systémy jsou kompromisy mezi právy vynálezců a
inovátorů na získávání prospěchu z jejich aktivit a právy společnosti na profitování z rychlého
rozvoje a rozšiřování nových vynálezů a technologií. Přece jenom se však tyto systémy
odlišují v důrazech daných v každém z nich: kým systém v USA má sklon k profitování
vynálezce, japonský systém se zaměřuje na rozšiřování technologií a systém v EU je něčím
mezi nimi. Z toho vyplývá více nekompatibility mezi národními systémy, které vedou k
nejistotám a těžkostem při mezinárodních aktivitách v oblasti patentů a spolupráce.
Společný výzkum a vývoj v Evropské unii
Toto je přehled rámce , který byl vytvořen v rámci EU s cílem ulehčení výzkumných
28
programů, které jsou středem zájmu politiky EU v oblasti vědy a technologie. Je to důležité,
protože:
•
Programy společného výzkumu a technologického rozvoje v EU jsou nejrozsáhlejší a
nejdéle běžící programy tohoto typu;
•
Rámec práv duševního vlastnictví se vyvíjel víc jak 15 let a ukázal se být úspěšným
základem, na kterém fungují tyto programy a projekty, a to z pohledu veřejných a
soukromých perspektiv;
•
Přesto, že některé z detailů odrážejí specifické záležitosti EU, všeobecné požadavky
Komise v oblasti práv duševního vlastnictví představují v širším kontextu veřejné zájmy,
a to hlavně přání, aby práva duševního vlastnictví sloužily na zvyšování ekonomického
bohatství rozšiřováním patentů, atd.
Evropská unie a Evropská komise rozvinuly politiku výzkumu a technologického rozvoje,
která je zaměřena na posilňování vědecké a technologické báze evropského průmyslu, čím mu
umožňuje stát se více konkurence schopným na mezinárodní úrovni. Zároveň tato politika
podporuje ostatní politická opatření EU.
Patentové systémy
Současný evropský patentový systém ustanovil společné patentové postupy, které jsou platné
až/už/ v 19 evropských státech a je spravované Evropským patentovým úřadem v Mnichově.
Avšak na rozdíl od patentu Společenstva, evropský patent není unitární. Hned po udělení je
rozdělený na vícero národních patentů, které zahrnují jen země určené žadatelem.
Evropská komise navrhla plán pro patent Společenstva, který by redukoval náklady na získání
ochrany pro duševní vlastnictví v Evropě. Nový systém byl vytvořený na povzbuzení malých
a středních podniků, aby mohly profitovat z nových vynálezů a tvorby pracovních míst.
Porovnání patentových systémů
Evropské státy mají své vlastní národní patentové systémy, avšak panevropský systém pro
patentování byl uveden v roku 1977 se založením Evropského patentového úřadu (EPO),
který může udělovat evropské patenty mající platnost v národních systémech členských států
na základě národních podmínek. Uplatňování tohoto předpisu je dané prostřednictvím
národních právních systémů. Evropský systém nabyl narůstající význam pro svůj komfort a
relativní jednoduchost (v porovnání s více národními systémy). Odhaduje se, že asi polovina
žadatelů z USA v Evropě se uchází prostřednictvím EPO.
Systém v USA se podstatně odlišuje od ostatních. Evropské a japonské patenty jsou
založené na principu "first to file" (první při registraci), zatím co patenty v USA na principu
"first to invent" (první při vynalezení). A tak v USA, jestli se dva anebo více navrhovatelů
stejného vynálezu uchází o patentová práva, patent dostane navrhovatel, kterého vynález je
dřívějšího data. Spory navrhovatelů vyúsťují do "interferenčních" soudních konání, na základě
kterých Americký úřad pro patenty a ochranné známky (PTO) určí prvotního navrhovatele .
Takovýchto konání je relativně málo, méně jako 1 % z celkového počtu žádostí a méně jako
0, 1 % všech patentů je udělených jiným žadatelem, jako prvním při registraci.
Následující tabulka sumarizuje hlavní rozdíly mezi třemi hlavními patentovými systémy, které
se dnes používají:
•
Jazyk: evropské úřady akceptují žádosti v libovolném jazyce země vynálezu a tato verze
29
je právně závazná, i když následně musí být dodaný anglický, francouzský anebo
německý překlad. V USA může být použitý libovolný jazyk, avšak anglická verze je
vyžadována ve lhůtě 2 měsíců. V Japonsku je povolená jedině japonština.
•
Ověřování: Japonsko a Evropa ověřují patenty jen na požádání, v Evropě po dobu šesti
měsíců od uveřejnění a v Japonsku po dobu sedmi let od registrování. Chyba při
požádání vede k diskvalifikaci. Americký PTO ověřuje automaticky všechny žádosti.
•
Oponentura: Japonský patentový úřad (JPO) a Evropský patentový úřad (EPO)
mají možnost pro třetí strany při oponování přiznání patentu; v Japonsku před tím, než je
patent přiznaný a v Evropě po dobu devíti měsíců po přiznání. V USA je omezenější
systém oponentury, kde strany mohou požadovat opakované prozkoumání po tom, když
přiznání nabude platnost.
•
Doba platnosti patentu: v USA je patent platný po dobu 17 let od data přiznání.
Japonské patenty platí 15 let od uveřejnění žádosti (po ukončení prověřování ze strany
JPO), avšak ne déle jak 20 let od data žádosti. Evropské patenty jsou platné 20 let.
•
"Lhůta z milosti": Japonsko a Evropa povolují určité prozrazení ohledem vynálezu v
období šesti měsíců před podáním žádosti, kdežto systém v USA povoluje prozrazení
jakéhokoliv druhu po dobu 12 měsíců před žádostí.
Systém v USA, zaměřený na práva vynálezce zachovat si důvěrnost po dobu procesu žádosti
a dále i v případě neúspěchu. Není tu žádný tlak na odhalení vynálezu a jasným záměrem je
identifikování prvního vynálezce.
Japonský systém se zdá být vytvořený s hlavním cílem pro rozšiřování technologií.
Ustanovení 18-měsíční doby uveřejnění sedm let následujícího ověřování a oponentura pro
přiznání vynálezu tento názor potvrzují. Průmysl je tak schopný se učit z vynálezu před
definitivním přiznáním exkluzivních práv.
Japonský systém také vyžaduje povinné udělování licencí patentovaného vynálezu, jestliže
druhý následující patent zlepšuje původně patentovaný vynález.
Studie vykonala průzkum poznání amerických společností v Japonskem patentovém systému
a zjistila seznam stížností na evropský systém:
•
•
•
•
•
•
Dlouhý čas schvalování, který snižuje období efektivního využívaní.
Užší prostor pro ochranu.
Těžkosti v patentování průkopnických vynálezů.
Zahlcení patenty (pokusy o omezování použití vlastního vynálezu majitelem patentu při
zaobíraní se méně důležitými patenty).
Oponentura pro získání patentu.
Výška procedurálních nákladů (nejvyšší na světě - za 25 stranou žádost; v Japonsku
4772 $, v USA: 1390 $), hlavně z důvodů:Vysokých poplatků
•
Rozdílných sazeb pro japonské a zahraniční žadatele.
•
Poplatků za překlad (průměrné náklady na jedno slovo při překladu z angličtiny do
Japonštiny: 43 centů, překlad do Němčiny/Francouzštiny 32 centů). Náklady jsou
podstatné při typické žádosti v rozsahu od 15 do 40 stran, při oblastních počítačích a
30
biotechnologií se pohybují kolem 100 - 125 stran.
Náklady na ochranu patentů v Evropě jsou podstatně vyšší jako v Japonsku anebo v USA - o
300 % více jako při americkém modelu a o 500 % více jako při modelu japonském. Náklady
na překlad tvoři asi 25 % celkových nákladů na evropský patent.
Tento soupis neobsahuje náklady na právní úkony, které jsou nejvyšší v USA kvůli nákladům
na vedení sporů a včetně těžkých procedur. Naproti tomu, mnoho expertů v oblasti patentů si
nemyslí, že japonský patentový systém vnitřně diskriminuje zahraniční žadatele, ale dané
kulturní a strukturální aspekty společně komplikují nejaponským firmám snahu o dosažení
účinné ochrany v Japonsku v porovnání s Evropou. Nedávno JPO zrealizoval opatření na
zlepšení situace (z pohledu USA), jakými jsou zvýšení počtu ověřovatelů a urychlení procedur
na základě Americko-japonské iniciativy v oblasti strukturálních překážek a jako výsledek
dohody TRIPS.
V porovnání s praxí v USA, japonská patentová praxe je zaměřená na maximální omezování prostoru, který má navrhovatel
patentu, včetně omezování možností na ochranu při konkrétních případech uvedených v žádosti. Tyto příklady musí prokázat
nároky a výsledky, přičemž žádosti v USA obsahují širší nároky bez příkladů. V Japonsku jsou tyto příklady obzvláště
důležité v oblasti chemie, biotechnologie a farmacie, kde jsou požadované aktuální fyzikální údaje pro každou sloučeninu
uvedenou v žádosti. Ověřovatelé neakceptují teoretické příklady na rozdíl od jejich kolegů v USA. Pohled na tuto záležitost v
USA je takový, že je ve skutečnosti nemožné zabezpečit přiměřenou ochranu pro průkopnické vynálezy v těchto oblastech.
Vynálezy v oblasti mechaniky a elektroniky nevyžadují takto detailní příklady, přičemž konstrukční plány jsou považované
za dostatečné.
Tato zjištění jsou ve shodě s celkovým pocitem, že japonská patentová praxe podporuje větší
počet přírůstkových vynálezů, pokud firmy v USA mají tendenci žádat o menší, avšak
radikálnější ochranu vynálezu. Byť výše uvedený případ je z pohledu USA, zdá se, že třenice
jsou vyvolány zásadně odlišnými přístupy v patentování ve dvou podnikatelských a
administrativních kulturách.
Patent Společenstva navržen Komisí
Návrh na systém jediného patentu v Evropském společenstvu byl vypracován Evropskou
komisí s cílem redukce režijních nákladů na patenty v evropské ekonomice.
Tento nový návrh by prověřil patenty Společenství vydané Evropským patentovým úřadem
spolu s národními a evropskými patenty, které by byly s nimi v koexistenci. Zlepšovatelé by
tak měli možnost zvolit si, která patentová ochrana by se jim nejvíce hodila. Cílem je
připravenost patentů koncem roka 2001.
Na základě doporučení summitů v Lisabone a Feire, které schválily patent v rámci
Společenství jako klíčový prvek přispívající ke konkurenceschopnosti, na vědomostech
založené evropské ekonomice, komisař pro vnitřní trh Frits Bylkestein dal podnět jasným
definováním patentového případu. "Tvorba patentů v rámci Společenstva je základní součástí
úsilí Evropy o redukci nákladů na podnikaní a pomoci při zabezpečení toho, aby výzkumné,
technologické a vědecké inovace mohly být úspěšně aplikované průmyslem a obchodem ...
Jediný patent dokáže radikálně snížit náklady na krytí patentu při garantování vysoké úrovně
ochrany. Tento patent v rámci Společenstva poskytne důležitý konkurenční nástroj pro
evropský průmysl a schopné malé a středné podniky v době nové ekonomiky.'
Harmonizace patentového režimu je dalším prvkem, se kterým bude potřebné se zabývat. V
současné době může být 15 rozdílných interpretací ochrany patentu při sporech podávaných
na národní soudy. Evropská komise navrhla ustanovení nového tribunálu (v rámci Evropského
soudního dvora) spolu s doporučením o nevyhnutelných změnách ve smlouvách.
31
Mluvčí Evropské komise pro pomoc v oblasti ochrany duševního vlastnictví řekl novinářům:
"Od patentu Společenstva se očekává, že bude lehce získatelný, efektivní při realizaci a laciný
při nákladech na jeho zabezpečení. Tento přístup jistě přivítají evropští novátoři a naše
prostředí v oblasti duševního vlastnictví se stane více konkurenceschopné."
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
"Základní informace - Evropský vliv v této oblasti a mezinárodní kontext"
•
EVROPSKÁ KOMISE (2000): "Na cestě k evropské výzkumné zóně"
•
VÝBOR EVROPSKÝCH SPOLEČENSTEV (2000),
"Materiál zaměstnanců Výboru"
(Trendy v evropské inovační politice a prostředí pro inovaci v Unii)
•
OECD (1997): "Společný vládní kapitál pro technologicky orientované firmy"
"Současné evropské stanovy a směrnice"
•
Členové výboru (2000): "Pětileté hodnocení programů EU v oblasti rozvoje
výzkumu a technologie, 1995-1999"
(Správa Nezávislého výboru expertů, kterému předsedal Joan Majo)
•
Internet: http://www. cordis.lu
"Přehled"
•
VÝBOR EVROPSKÝCH SPOLEČENSTEV (2000)
Komuniké Výboru směřované Radě Evropy a Evropskému parlamentu
("Inovace ve vědomostmi řízené ekonomice")
•
VÝBOR EVROPSKÝCH SPOLEČENSTEV (2000)
Komuniké Výboru směřované Radě Evropy, Evropskému parlamentu, Výboru pro
ekonomické a sociální otázky a Výboru pro regiony
(Realizace Evropské výzkumné zóny:
"Směrnice pro výzkumné aktivity EU - 2002-2006")
•
VÝBOR EVROPSKÝCH SPOLEČENSTEV (2000)
"Materiál zaměstnanců Výboru"
(Trendy v evropské inovační politice a prostředí pro inovaci v Unii)
•
Internet: http://www.cordis.lu
"Vliv na malé a střední podniky"
•
OECD - Pracovní skupina pro inovační a technologickou politiku (1998)
(Ulehčení mezinárodní technologické kooperace: Rokování konference v Soule ve
dnech 13.-14. října 1997)
"Ochrana duševního vlastnictví"
"Patentové systémy"
"Společný mezinárodní výzkum a vývoj a práva duševního vlastnictví"
•
OECD - Pracovní skupina pro inovační a technologickou politiku (1998)
(Ulehčení mezinárodní technologické kooperace: Rokování konference v Soule ve
dnech 13.-14. října 1997)
32
•
•
Článek v italských novinách "Il Sole 24 Ore" ze dne 7.6.2000
Internet: http://www.cordis.lu
33