červenec,srpen 2015

SDRUŽENÍ SPLAV, Z.S.
buďte informováni, co se děje v MAS i ve světě dotací
ČERVENEC/SRPEN
2015
AKTUÁLNÍ ČINNOST MAS
CO JE NOVÉHO
LEADER 2007 – 13 VE
FINÁLE
SLAVNOST PRO DĚTI V
KOMUNITNÍ ZAHRADĚ
NÁVŠTĚVA Z ESTONSKA
KONFERENCE V
BRUSELU
PLÁNOVANÉ AKCE
Dobrý člověk vám
dodá sílu, šarm a
sebedůvěru.
Moment, nebylo to
víno? Ano, dobré
víno…
V červnu jsme měli hlavní úkol dovést
zdárně k ukončení a vyúčtování
poslední projekty podpořené v rámci
programu LEADER v minulém
období. A nebylo jich málo! Na
poslední chvíli dokončovalo své
záměry 5 příjemců dotace a bylo
potřeba vše zkontrolovat, opravit a
doplnit, znovu zkontrolovat, projednat
se SZIF, vysvětlit... Naštěstí vše svou
pevnou rukou řídila tak jako u všech
119 předcházejících projektů Renata
Horáková a především díky ní se
můžeme pyšnit tím, že 99,5 % všech
projektů bylo v pořádku uskutečněno
a dotace došly k příjemcům v plné
výši. Děkujeme a těšíme se na další
období LEADER!
Další radost nám udělalo konečné
vyúčtování
náročného
projektu
Zahrady u SPLAVu. Prošli jsme bez
finančních ztrát a tenhle zajímavý
projekt nás pěkně propaguje. I za to
patří dík Renatě, Petrovi Janovcovi a
také Kristině Garrido, která se spolu
s dobrovolnicemi Olinou Tvrdoňovou
a Janou Schlöeglovou stará o to, aby
zahrada dál žila. Pomáhají jim v tom i
dvě nové kolegyně, jejichž mzda je
financovaná Úřadem práce.
Menší radost nám ale dělá to hlavní –
příprava
dalšího
leadrovského
období. Jak píšu každý měsíc –
termíny se stále odkládají a
informace mění, a tak je opravdu
těžké připravovat, resp. dokončovat
strategický plán. Přesto se o to
snažíme – v červnu proběhly porady
výběrových komisí a pracovních
skupin, diskutovali jsme o alokacích
na jednotlivá opatření, výběrových
kritériích i podmínkách přijatelnosti. 9.
7. zasedne Programový výbor MAS,
aby získané názory utřídil, zhodnotil a
sestavil konečný návrh podmínek,
který předložíme členům MAS
k posouzení na Valné hromadě. Její
konání odložíme až na srpen, kdy, jak
doufáme, budou už podmínky pro
dopracování strategie známé.
„Volný čas“ využíváme k plnění
dalších povinností. Je to jednak
projekt Svazu místních samospráv
„Strategie spolupráce obcí na
platformě MAS“, v rámci kterého jsme
se na obce na území MAS v minulých
dnech obrátili se spoustou dotazů.
Mají napomoci tomu, aby MASky
věděly, co obce potřebují a mohly jim
být obcím nápomocné v některých
agendách.
Další projekt, na který se
připravujeme, by měl začít co
nejdříve řešit jedno z nejožehavějších
témat – školství. Na zakázku
Ministerstva školství totiž mají pro
území každého ORP v České
republice vzniknout místní akční
plány rozvoje vzdělávání a do role
jejich organizátorů jsou doporučovány
právě MASky (viz. text v příloze). My
to pro území ORP Rychnov nad
Kněžnou už máme domluveno – do
zpracování tzv.MAPu se pustíme
společně s Městem Rychnov nad
Kněžnou a DSO Mikroregion
Rychnovsko. V současné době je
sestavován řídící a realizační tým,
a to společně ze zástupců
vzdělávacích institucí, zřizovatelů a
další veřejnosti. Výhodou zpracování
tohoto
dokumentu
má
být,
pomineme-li hlavní cíl – vytvoření
koncepce školství v regionu, i to, že
záměry zařazené do MAP získají
finanční prostředky z OP Věda,
výzkum, vzdělávání a snad i
Integrovaného regionálního OP na
základě jednoduché žádosti takřka
automaticky.
Sledujeme
i
mezinárodní
leaderovskou scénu a snažíme se,
aby se o nás vědělo. Díky Kristině
jsme jako jediná MAS z České
republiky vystoupili na konferenci
´CLLD Implementation – where we
are going´ 23. 6. v Bruselu.
Informace o našich projektech
zaujaly mimo jiné zástupce MAS ze
Švédska a Maďarska a my doufáme,
že se budeme moci v rámci
společných projektů setkávat u nás i
u nich. Výborně se vyvíjejí i kontakty
s Estonskem. Zástupcům MAS
Western-Harju Partnership, MAS
East-Harju Partnership a MAS
Kodukant Läänemaa, kteří k nám
přijeli v červnu na zkušenou, se u nás
moc líbilo a zaujaly je i některé
společné záměry, které jsme jim
navrhli. Jen kdyby nás i je nebrzdily
ty nekonečné přípravy nového
období!
Poslední informace je o přemístění
kanceláře. Vláďa Bukovský se
postaral o přestěhování veškerého
nábytku Doudleb i rychnovského
internátu do nových prostor. V srpnu
nás ale čeká to nejhorší – ponořit se
do stohů papírů, šanonů a nepíšících
propisek a přestěhovat naše hlavní
kanceláře z Kostelce. Doufáme, že
v nových prostorách vás přivítáme
nejpozději začátkem září.
kh
LEADER V MAS
PROGRAM ROZVOJE VENKOVA 2007-2013 OSA IV. LEADER DEFINITIVNĚ SKONČIL.
Dnem 30. 6. 2015 definitivně skončilo dotační období PRV 2007-2013 OSA IV. LEADER. V měsíci červnu byly předány
poslední žádosti o proplacení. I když ještě probíhají se strany SZIFU kontroly těchto žádostí, můžeme pomalu
rekapitulovat.
Ve 13 výzvách, které jsme v dotačním období vyhlásili, bylo přijato 186 žádostí o dotaci, MAS podpořila 137 projektů,
z toho SZIF podpořil 127 projektů. Dohodu o poskytnutí dotace podepsalo 126 žadatelů, 1 žadatel odstoupil od realizace
projektu před podpisem Dohody. Dalších 6 žadatelů na základě různých nepředvídatelných okolností realizaci projektu
nedokončilo. Bohužel, jeden žadatel projekt sice zrealizoval, ale na základě chyb při realizaci mu dotace ze strany SZIFU
nebyla vyplacena.
Úspěšně bylo vyúčtováno 119 projektů v celkové výši dotace 42 834 431 Kč.
Tabulka dotací dle výzev a dle žadatelů v Kč
výzva
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
XIII.
celkem
projekty
zemědělci
1517705
1002816
349256
796369
0
0
1086785
1151548
0
1845532
0
1544255
160299
9454565
34
obce
3713110
1896914
1634215
1995919
2325044
0
1233712
927445
718543
1384640
1347073
304152
0
17480767
41
NNO
275453
2003220
274500
738000
559275
886614
0
2431131
1733956
610979
1816211
950081
0
12279420
31
podnikatelé
0
0
893500
0
317912
600000
0
488000
269269
500000
144025
282636
124337
3619679
13
celkem
5506268
4902950
3151471
3530288
3202231
1486614
2320497
4998124
2721768
4341151
3307309
3081124
284636
42834431
119
projekty
10
9
10
7
10
4
5
17
5
14
11
13
4
119
Největší zájem o dotace byl ze strany obcí, které mají zkušenosti s čerpáním dotací. Realizováno bylo 41 projektů.
Následovali zemědělci a zemědělské podniky s 34 projekty, neziskové organizace s 31 projekty a nezemědělští
podnikatelé s 13 realizovanými projekty.
Celkové náklady realizovaných projektů činí 84 047 044 Kč, z toho dotace činí 42 834 431 Kč. Podíl dotací na celkových
nákladech realizovaných projektů představuje 31,96% - 79,60%, průměrná dotace činila 51%. Od příjmu žádosti o dotaci
po celou dobu realizace projektů poskytovala MAS Sdružení Splav, z.s., žadatelům poradenskou činnost, konzultovala
s nimi realizaci projektů, pomáhala při vyplňování změnových hlášení, spolupracovala při vypracování žádostí o proplacení,
kontrolovala veškerou dokladovost projektu. Největší zátěží pro žadatele byla poměrně složitá administrativa, ne vždy zcela
zřejmá a pro žadatele těžko pochopitelná a také často se měnící pravidla. Sdružení Splav provádělo kontrolu projektů před
zahájením, v průběhu realizace a po ukončení realizace projektů provádí i nadále monitoring projektů pro celou
předepsanou dobu jejich udržitelnosti. V průběhu letošního roku bude provedeno cca 80 kontrol udržitelnosti projektů,
z toho u 17 projektů bude udržitelnost ukončena.
Program rozvoje venkova ČR OSA IV. Leader měl u žadatelů velký ohlas a byl kladně hodnocen. Bylo přijato o 60 žádostí o
dotaci více, než mohlo být uspokojeno. Budeme doufat, že následující období, které pomalu začíná, přinese menší
administrativní zátěž a dostatek financí pro všechny zájemce o dotaci.
rh
AKTIVITY MAS
ZPRÁVA ZE SEMINÁŘE RESILIENCE
Ve čtvrtek 18. června 2015 jsem se za naši MAS v rámci
konání Leaderfestu v Náchodě zúčastnil semináře na
téma Resilience. Asi bych měl především vysvětlit, co
slovo „resilience“ znamená. Přiznám se, že když nám
přišla pozvánka, ani já jsem tento termín neznal a musel
jsem si význam tohoto pojmu vyhledat. Podle slovníku se
jedná, stručně řečeno, o schopnost vypořádat se se
změnami a nadále je rozvíjet. Pojem lze použít v
nejrůznějších oblastech, často se uvádí např.
v psychologii, nicméně uvedený seminář se zabýval
klimatickou resiliencí, tedy schopností vypořádat se
s projevy, které souvisí s globální změnou klimatu a
souvisejícími jevy.
Víme, že dlouhodobý charakter počasí (klima) se mění a
je na nás, abychom se té změně přizpůsobili a abychom
co nejvíce omezili svoji ekologickou stopu. To, že se
projevy extrémního klimatu v naší republice zatím
nevyskytují v takové míře, jako v jiných částech světa,
neznamená, že nemusíme na tyto procesy reagovat.
Globální změna klimatu se projevuje v prvé řadě
zvyšováním průměrné teploty, což má hned několik
negativních následků, nejvýraznější je asi postupné tání
ledovců ve vysokých horách a především na obou
pólech. To má negativní dopad nejen na klesající zásoby
vody, ale také proto, že oblasti pokryté ledovcem jsou na
pohled světlejší než okolí a více odrážejí sluneční záření,
zatímco ostatní (tmavší) oblasti toto záření pohlcují a
planeta se tak znovu otepluje. Jedná se v podstatě o
uzavřený cyklus, do kterého se bude jen obtížně
zasahovat.
I v České republice se projevují důsledky oteplování, jak
bylo zmíněno v další části semináře - léta se stávají
teplejší a sušší, naopak v zimě převládají spíše dešťové
srážky. Přitom pro zemský povrch jsou mnohem
přínosnější srážky ve formě sněhu, který taje postupně a
vláha tak vydrží mnohem déle. Dalším typickým
projevem je nárůst extrémního počasí – sucho, velká
vedra, ale i bouřky či záplavy. Náš region zatím není
bezprostředně ohrožen suchem, jako některé oblasti jižní
Moravy nebo Polabské nížiny, nicméně i zde bychom se
měli mít na pozoru, jak naznačily např. povodně na konci
90. let 20. stol.
Na všechny projevy klimatických změn bychom se měli
připravit. Strategické dokumenty větších územních celků
na tyto změny již reagují a měli bychom na ně reagovat i
my jako zpracovatelé dokumentů na úrovni MAS a
podobných regionů. A co by měl udělat každý z nás?
Jak už bylo řečeno, v prvé řadě omezit svoje zásahy do
přírody či krajiny. Měli bychom omezit plýtvání a snížit
svoji osobní spotřebu. To se netýká jen známých věcí
jako je třeba plýtvání s jídlem, nebo používání
dopravních prostředků, ale i např. vytápění budov – na
semináři bylo řečeno, že jsme stát, který má jedny
z nejvyšších teplot ve svých domech (ve Velké Británii je
prý průměr 18 st…).
po
SLAVNOST PRO DĚTI – OHLÉDNUTÍ
Prohlížíme fotografie, bilancujeme. Červnová
Slavnost pro děti se opravdu povedla. Jsme na sebe
pyšní a jsme šťastní, že si k nám na zahradu našlo
cestu tolik dětí i jejich rodičů. Zahrada byla v horkém
dni opravdovou oázou a kdo nechtěl soutěžit,
odskočil si z farmářského trhu sníst oběd nebo jen
tak spočinout. Jak to tedy všechno bylo?
Tentokrát jsme neponechaly (přiznejme to otevřeně - ano
máme několik pomocníků mužského pohlaví, ale vůdčím
týmem naší zahrady jsou ženy) nic náhodě. Již den
předem jsme zatarasily vchod na zahradu, aby se nám
opět nestalo, že před námi zaparkuje dodávka s
holandskými sýry. V neděli jsme byly úderem osmé
všechny na místě a tradiční složení posílila Martina,
kterou jsme poprosily o pomoc s organizací. Je to totiž
zkušená pořadatelka akcí pro děti a sama maminka dvou
malých dětí. Do deseti hodin jsme tak tak stihly vše
připravit a pět stanovišť bylo otevřeno malým
návštěvníkům. Cílem bylo absolvování všech úkolů či
disciplín a po nasbírání pěti razítek na kartičku, získal
každý účastník medaili.
Na prvním stanovišti byl úkol jednoduchý - zavěsit
obrázkové karty k zelenině či ovoci. I když , víte kam
patří takové rajče? Druhé stanoviště bylo laděné
sportovně - házely se kroužky, chodilo po laně nebo
skákalo přes švihadlo. Třetím úkolem bylo vybarvit nebo
přímo nakreslit obrázek se zahradnickou tématikou.
Následovalo sázení. Každý si vybral rostlinku - na výběr
jsme měly slunečnici, divoké rajčátko nebo lichořeřišnici a vlastnoručně se pustil do zasazení semenáčku do
květináče. Rostlinka se zalila, opatřila samolepkou a
každý malý pěstitel získal instrukce k další péči. Pátý
úkol byl nejtěžší - vyluštit bylinkový kvíz. Každý musel
nejprve v zahradě najít bylinku opatřenou číslem a po té
co ji poznal, zapsat její český název do křížovky. K
dispozici byla dvoustupňová nápověda. Kdo se nemohl
zúčastnit osobně, může si bylinkovou stezku projít
alespoň virtuálně na našich www. Pro menší děti jsme
měly připravené jednodušší přiřazování obrázků. Tak co,
hotovo? Poznali jste všechno? Tak ještě rychle k Martině
na bublifukovou party, pro medaile a domů...
Dětí přišlo něco kolem stovky, dospěláky jsme
nepočítali. Atmosféra byla fantastická a odcházející
usměvavé děti nám byly nejlepší odměnou. A co
plánujeme na příště? Tentokrát něco trochu
klidnějšího, odpočinkového a kreativního.
Sledujte také naše Facebookové stránky a nově
aktuální dění také na Instagramu.
kg
PROBÍHAJÍCÍ VÝZVY
PROBÍHAJÍCÍ VÝZVY PROGRAMŮ EU
Během měsíce června byly schváleny zbývající operační programy, na které žadatelé netrpělivě čekali, vč. Integrovaného
regionálního operačního programu a Programu rozvoje venkova. V současné době probíhají výzvy v některých opatřeních
OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (od počátku června) a OP Zaměstnanost (od července). Doba trvání
příjmu žádostí je různá v závislosti na jednotlivých opatřeních OP, minimálně však do 30.11.2015. Více informací získáte na
adrese http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Kalendar-akci?t=3#Tabs
OČEKÁVANÉ VÝZVY PROGRAMŮ EU
Během měsíce srpna budou spuštěny 1. výzvy ve vybraných opatřeních OP Životní prostředí. Více informací na
http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Kalendar-akci?t=2#Tabs. V dalších operačních programech budou výzvy spuštěny
pravděpodobně až od září 2015 – jedná se např. o Program rozvoje venkova a jeho oblíbené opatření Investice do
hmotného majetku nebo Investice do rozvoje lesních oblastí. Podobně i Integrovaný regionální operační program by měl
některé výzvy spustit v září, příp. v říjnu 2015. Aktuální informace lze najít na http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Kalendarakci?t=4#Tabs. Ve všech případech se jedná o přímé žadatele, prostřednictvím MAS bude možno žádat o finanční podporu
až od r. 2016.
po
MEZINÁRODNÍ AKTIVITY
ESTONSKÉ
MAS
SDRUŽENÍ SPLAV
VE
Že jsme měli návštěvu z našeho
oblíbeného Estonska, už víte. A
nebylo to ze dvou tamních
místních akčních skupin, ale
rovnou ze tří! Tři sousedící MASky
k nám přijeli za inspirací, a protože
chtěli do svých Strategických
plánů zakotvit smysluplné projekty
mezinárodní
spolupráce.
Čtyřdenní program byl nabitý a
krásně připravený ve spolupráci
se starosty a dalšími členy MAS.
Pondělí jsme strávili v Záměli, kde
jsme si prohlídli školu a novou
čistírnu odpadních vod, hasičskou
zbrojnici, sběrný dvůr a navštívili
kulturní památku bývalý hostinec U
Karla IV. Odpoledne jsme našim
hostům představili projekt Zahrady u
SPLAVu a ukázali jim naši komunitní
zahradu. Po prohlídce interiérů
doudlebského zámku jsme krátce
představili naše místní akční skupiny,
prodiskutovali přípravy na nové
programové období a hovořili o
možných námětech na spolupráci.
V úterý jsme prošli projekty a
zajímavosti v Rokytnici v Orlických
horách (Muzeum Sýpka, Muzeum
železnice, hasičská zbrojnice, hřiště
pro všechny generace, vstup do
zdravotního střediska, revitalizaci
sídlištní zeleně a další) a program
pokračoval v Neratově a Orlickém
Záhoří. Středu jsme zasvětili
Skuhrovu nad Bělou a okolí; navštívili
jsme Muzeum železa, místní kostel a
faru s řezbářskou dílnou a výstavním
prostorem, pozůstatky hradu Skuhrov
s rozhlednou a letním divadlem,
přírodovědnou
pěší
stezku,
pěstitelskou pálenici v Brocné
seznámili se s volnočasovými
aktivitami pro děti Sdružení Na
Venkově, prohlédli si projekty v
Osečnici (dětské hřiště) a Bílém
Újezdu
(sportoviště,
spolková
klubovna) včetně zvonice se
sekerkou ve střeše. Ve čtvrtek jsme
měli schůzku se starostou Rychnova
nad Kněžnou a poslední zastávkou
byl Synkov-Slemeno, kde jsme se
podívali na projekt ovocné stezky,
komunitní pece a sportoviště.
Pojďme krátce představit jednu
z našich nových partnerských MAS:
Western-Harju Partnership. Byla
založena v roce 2006 a pracuje na
území šesti obcí. Stejně jako
v ostatních severských zemích, také
v Estonsku je počet samostatných
obcí výrazně nižší než v České
republice; zatímco u nás se jedná o
číslo přesahující 6 000, v Estonsku je
autonomních obcí asi 230. WesternHarju Partnership má rozlohu 1084
km2 a téměř 19 000 obyvatel. MAS
má 84 členů, z toho přes polovinu
neziskových organizací. A jak jsou na
tom právě teď? Podobně jako my.
Dokončují strategie, čekají na
připomínky a doufají, že začátkem
příštího roku otevřou první výzvu.
.
Seznam možných témat ke
spolupráci jsme Estoncům zaslali již
s předstihem, aby se stihli poradit a
připravit a naše společné jednání by
bylo již přímo k věci. Jaké jsou tedy
naše aktuální náměty ke spolupráci?
1. GEOPARK ORLICKÉ HORY
Společná propagace a využívání
přírodního a kulturního dědictví na
území Orlických hor na pomezí dvou
krajů a dvou států, realizovaná
formou geoparku, tedy aktivitami
zaměřenými na geologii, nerostné
bohatství a jim blízké přírodní a
kulturní fenomény.
2. INFORMAČNÍ AGENTURA DĚTÍ A
MLÁDEŽE
Zapojit děti od a mládež od 12 do 18
let do dění v regionu a vzbudit v nich
zájem o místo, kde žijí. Naučit je
vyhledávat aktuální témata, získávat
informace, komunikovat ústně i
písemně s dospělými, naučit je práci
s výpočetní a záznamovou technikou,
prezentačním a marketingovým
technikám. Umožnit účastníkům
komunikaci se zahraničními kolegy,
získat praxi v komunikaci v cizích
jazycích, poznat život v jiných
regionech a zemích. Dalším cílem
projektu je zajistit místním akčním
skupinám a zúčastněným regionům
stálou publicitu v průběhu projektu i
v budoucnosti.
3.
MOBILNÍ
UČEBNA
POLYTECHNICKÉ VÝUKY
Zlepšit informovanost a kvalitu
vzdělávání
dětí
i dospělých
v odborných dovednostech aktuálně
poptávaných na trhu práce s využitím
alternativních forem osvěty a výuky.
Povzbuzení zájmu o učňovské a
technické obory, posílení motivace
žáků pro další studium, v případě
dospělých zlepšení šancí na trhu
práce, to vše formou mezinárodní
spolupráce
MAS,
škol,
zaměstnavatelů
i
orgánů
zaměstnanosti.
4. FESTIVAL VENKOVSKÝCH
INOVACÍ A KREATIVITY - FestVIK
Propagace inovativního a kreativního
přístupu k podnikání v různých
oblastech, především v dalším
vzdělávání, v cestovním ruchu a
gastronomii, v kultuře, sportu a
umění.
5. TÉMATICKÉ INKUBÁTORY PRO
PODPORU
VENKOVSKÉHO
SOCIÁLNÍHO PODNIKU
Mezinárodní výměna zkušeností
v oblasti podpory podnikání se
sociálním aspektem – rozvoj
sociálního podnikání, zakládání
sociálních
podniků,
hledání
sociálních inovací v podnikání, vše
tématicky orientováno do oblasti
regionálních a tradičních produktů a
vzájemné
spolupráce
podnikatelského,
veřejného
a
neziskového sektoru.
6. BRIDGING-DEVELOPING THE
SENCE OF COMMUNITY
Mezinárodní výměna zkušeností a
přenos dobré praxe v oblasti života
vesnických
komunit.
Zlepšení
demografické struktury venkovských
oblastí podporou zájmových a
společenských aktivit a doplněním
souvisejícího občanského vybavení.
Poznání
života
komunit
v partnerských regionech.
7. ZAHRADY U SPLAVU II.
Uplatnění
zahradní
terapie
v komunitní a farmářské zahradě jako
formy aktivizace, vzdělání a
zaměstnání znevýhodněných skupin
obyvatel.
8. VÝMĚNA FARMÁŘŮ
Mezinárodní výměna informací a
zkušeností z oblasti života na
venkově. Vzájemné poznání a
porozumění příslušníků různých
národů. Aktivizace venkovských
obyvatel.
Naše estonské partnery zaujaly
zejména
mobilní
učebny,
inkubátory a festival venkovských
inovací a kreativity. Kromě výše
uvedených témat, byla řeč ještě o
železnicích a projektu River of Life
(podrobnosti ve Zpravodaji č. 1),
do kterého by se Estonci rádi
zapojili. Domluvili jsme se, že
bychom připravili asi dva menší
projekty a společně se pustili do
přípravy projektu většího měřítka
například do programu Interreg
CENTRAL EUROPE. V druhé
polovině srpna bychom měli
dostat podrobnou zpětnou vazbu a
na podzim s něčím určitě
začneme. Samozřejmě počítáme
se zapojením a účastí našich
stávajících partnerů, případně
nějakých dalších. Moc se těšíme!
kg
KONFERENCE CLLD IMPLEMENTATION – WHERE WE ARE GOING, 23. 6. 2015
Konference ´Komunitně vedený místní rozvoj – Kam směřujeme´ v Bruselu byla pořádána mezinárodní
neziskovou organizací ELARD (European LEADER Association for Rural Development) a volně navazovala na
tematicky podobně laděnou konferenci v loňském roce. Byla rozdělena na tři bloky; v prvních dvou byl
komunitně vedený místní rozvoj nahlížen z různých perspektiv, v posledním bloku byly představeny konkrétní
MAS či projekty. Sdružení SPLAV bylo osloveno prezentovat ve třetím bloku projekt Zahrady u SPLAVu. Naše
zahrada si tak našla cestu i do samotného srdce Evropske Unie. Mezi vážnými tématy a obavami nad
budoucností programu LEADER a rozvoje venkova obecně v různých členských zemích, působily fotografie
zeleniny, bylinek a rozesmátých dětí jako zaván svěžího vánku. V prezentaci jsme zhodnotili projekt ´Zahrady u
SPLAVu´, který skončil v prosinci 2014 a nabídli vize a výhledy do budoucnosti. Téma komunitních zahrad a
zahradní terapie je stále velmi aktuální a účastí na konferenci jsme se zase otevřeli světu o trochu víc. Nadšená
posluchačka z Maďarska slíbila kontakt na komunitní zahradu v jejich regionu a věřme, že není poslední.
kg
Komunitně vedený místní rozvoj z perspektivy Evropské unie
Judit Torokne-Rozsa (GŘ Regionální a městská politika) - přinesla informace o možné podpoře CLLD z ESI fondů
(především ERDF a ESF). Dále se věnovala multifondovému financování CLLD (je předpokladem, že v 17 členských
státech bude využit CLLD, celkem CLLD ve 40 operačních programech, celková alokace pro CLLD je přibližně 2
miliardy EUR (rozděleno mezi fondy ERDF – 67%, ESF – 33%).
Marie-Anne Paraskevas (GŘ Zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti) - představení implementace CLLD v ESF
(dobrovolné, na rozhodnutí členského státu). Cílem je posílit teritoriální dimenzi v ESF, dále zdůraznila, že DG EMPL
bude v novém programovém období 2014 – 2020 podporovat právě územní rozvoj. Celková alokace pro CLLD je 601
milionů EUR, což je 0,81 % ESF.
Jean Pierre Vercruysse (GŘ Námořní záležitosti a rybolov) - cílem CLLD v rybářských oblastech je začlenit rybářské
komunity a lokality jako součást integrovaného místního (teritoriálního) rozvoje. Dále představil budoucnost CLLD
v Evropském námořním a rybářském fondu a budoucnosti financování rybářských místních akčních skupin (FLAGs) –
280 FLAGs v 20 členských státech, 2/3 FLAGs spolupracují s místními akčními skupinami.
Urszula Budzich-Tabor (Evropská síť pro rozvoj venkova) - představila výstupy z analýzy Programů rozvoje venkova
jednotlivých členských států a výstupy z analýzy Dohod o partnerství jednotlivých členských států (uvedená data se
vztahovala k dubnu 2015).
Komunitně vedený místní rozvoj z ostatních hledisek
Roman Haken (Evropský hospodářský a sociální výbor) - představil Stanovisko Evropského hospodářského a
sociálního výboru k tématu „CLLD jakožto nástroj politiky soudržnosti na období 2014-2020 pro místní rozvoj
venkovských, městských a příměstských oblastí“.
José Enrique Garcilazo (OECD) - Informoval o sérii případových studií zabývajících se regionální politikou a
regionálním a územním dělením v jednotlivých zemích světa. Dále představil výzkum zabývající se spoluprací a
partnerstvím venkovských a městských oblastí. Zajímavé byly zejména faktory, které podporují a naopak brání
navázání partnerství mezi městy a venkovem včetně příkladů z jednotlivých měst/zemí, které OECD zkoumala.
Ruus Dijksterhuis (ERGO – Evropská romská grasrootová organizace) - zdůraznila, že CLLD je významným nástrojem
pro začleňování romské populace a je výzvou využít CLLD za tímto účelem. V současné době se snaží aktivovat
romské organizace, aby byly aktivní ve strukturách MAS a aktivně se podílely na tvorbě strategií MAS.
María José Murciano (REDR - La Red Española de Desarrollo Rural) - ukázala způsob implementaci přístupu LEADER
v Latinské Americe prostřednictvím projektů, které vedla organizace REDR. Video o počátku a historii LEADERu
v Evropě a Španělsku a jeho přesun i za hranice Evropy do Latinské Ameriky a zakládání místních akčních skupin zde.
Příklady dobré praxe – pohled místních akčních skupin
Marion Eckardt (Švédsko) - prezentovala vývoj CLLD ve Švédsku a především pak fungování koordinační skupiny pro
CLLD, což je iniciativa založená ze zdola od manažerů a ředitelů místních akčních skupin. Následovalo představení
finančních prostředků z jednotlivých fondů pro švédské MAS.
Eileen Linehan (Irsko) - představila historii a vývoj přístupu LEADER v Irsku a následné problémy při implementaci
CLLD v novém programovém období, kdy Irsko nepřijalo CLLD, jak zamýšlela EU. V Irsku nyní staví místní rozvoj
výhradně na lokálních autoritách jako nových místních akčních skupinách.
Kristina Garrido Holmová (Česká republika, MAS Sdružení SPLAV) - představila projekt Komunitní zahrady „U
SPLAVU“, který byl financován z Evropského sociálního fondu (mimo LEADER). Komunitní zahrada zavádí léčbu
prostřednictvím zahradničení jako způsob terapie pro nezaměstnané a nabízí sociální kontakt a pracovní příležitosti.
Více o konferenci a jednotlivé prezentace řečníků naleznete na:
http://www.elard.eu/news/en_GB/2015/06/25/readabout/elard-organized-the-clld-implementation-conference-on-23rdjune-2015
Kateřina Boukalová
PŘIPRAVOVANÉ AKCE MAS
Relax v zahradě – 10:00 Komunitní zahrada v Doudlebách n/O. (viz. Leták)
Bylinková neděle – 10:00 Komunitní zahrada v Doudlebách n/O.
Krásné
léto vám
přeje tým
Sdružení
SPLAV