ke stažení ZDE

Zvládání konfliktních
situací
Vzdělávací program v rámci projektu
„Rekonstrukce učitelů“ - posílení profesní a
kompetenční připravenosti učitelů
(CZ.1.07/1.3.10/02.0052)
1
Úvod



Seznámení se…
Program školení
Dnešní úkoly a cíle….
2
Konflikt – definice
Střetnutí rozporných sil, tendencí a vlivů,
doprovázených napětím.
Jeden z nejčastějších zdrojů stresu.
Konflikt – úkol

Jaké konfliktní situace nejčastěji zažíváte?

Jak tyto situace řešíte?

Jste spokojeni se způsobem, kterým konflikty řešíte?
Individuální práce, 15 min, prezentace…
Konflikt – s kým






Osobní - intrapsychický
S někým jiným
Se skupinou
Se společností
Na pracovišti
Ve vztahu k „zákazníkovi“
VÝSLEDKY KONFLIKTŮ

Výhra – prohra

Prohra – prohra

Výhra – výhra

Úkol: Vzpomeňte si pro každý případ na
situaci ze své minulosti…
POZITIVNÍ FUNKCE KONFLIKTŮ







Jsou zdrojem změn
Boří staré a přežité pořádky
Mobilizují zdroje
Uvolňují napětí
Nesou očistné a vysvětlující procesy
Přináší podnět k větší komunikaci
Větší užitek pro pracovní klima než trvalá
nespokojenost a nedůvěra
Konflikt – Vývoj
Vrchol,
konflikt
Eskalace
Spouštěč
Zklidnění
Postkonfliktní
stav
DŮSLEDKY VYHÝBÁNÍ SE
KONFLILKTŮM





Hromadí se naštvanost a zášť
Posléze neadekvátní výbuchy hněvu
Přenášení agrese na jiné osoby (partnery, děti,
psy…)
Stěžování si jiným, kritizování za zády
Somatické potíže
VYHÝBAT SE ≠ PŘEDCHÁZET
Konflikt – Vývoj
Vrchol, konflikt
Eskalace
Spouštěč
Zklidnění
Postkonfliktní stav
• Situace – horko, hluk, izolace, náročné procesy
• Lidé – nepříjemná osoba, moc lidí v okolí, odlišné osoby
• Moje „já“ – aktuální zdravotní stav, strach, obavy,
temperament
• Možnosti zásahu: převod pozornosti na jiné téma,
překvapení, humor, jídlo a pití, pauza, zápis problematických
bodů
Konflikt – Eskalace
Vrchol, konflikt
Eskalace
Spouštěč
Zklidnění
Postkonfliktní stav
• Nahromadění spouštěčů
• Stoupá adrenalin, organismus se připravuje k akci,
podrážděnost
• Možnosti zásahu :
• Vizualizace – obrázek, schéma, materiály
• Posun v čase – vrátíme se k tomu za 20 minut
• Vstup třetí osoby – kolega, expert
Konflikt – Vrchol
Vrchol, konflikt
Eskalace
Spouštěč
Zklidnění
Postkonfliktní stav
• Emocionální zatmění
• Potlačení racionality, stav boje
• Možnosti zásahu
• Odchod z místa střetu, odklad v čase, dohoda o
nedohodě, vstup třetí osoby
Konflikt – Zklidnění
Vrchol, konflikt
Eskalace
Spouštěč
Zklidnění
Postkonfliktní stav
• Uvolnění, ztišení konfliktu, rekapitulace situace
• Dočasné , fyzické svalové uvolnění, vysoká hladina
stresového hormonu
• Člověk je opět snadno dráždivý
• Možnosti zásahu:
• Zjednodušená mluva, postupný zápis, vizualizace, hlídání
vyjadřování a chování, definování potřebného výstupu a
rizika pokud se nedohodneme
Konflikt – Postkonfliktní stav
Vrchol, konflikt
Eskalace
Spouštěč
Zklidnění
Postkonfliktní stav
• Racionalizace vlastního chování
• Výčitky nebo úvahy „kdybych byl býval …“
• Možnosti zásahu
• Zpětná vazba k tomu co proběhlo – analýza
• Dopředná zpětná vazba – jak jednat příště
• Syntéza a řešení – využití třetí osoby
Asertivita, výkon
Jak řešíte konflikty - přístupy
Neasertivita
Kooperace,
Jak řešíte konflikty

Žralok, Lev - Soupeření, prosazení, konkurence

Liška - Kompromis, sdílení

Koala/Panda – uklidňování, přizpůsobování

Hlemýžď, Želva – uhýbání, stažení, vyhýbání

Sova – spolupráce, řešení problému
Lev, žralok

NE – není odpověď

Cíle jsou důležité a chtějí jich dosáhnout za každou cenu

Věří, že mohou jen vyhrát nebo prohrát

Pokud prohrávají, cítí se slabí, proto nesnesou neúspěch


V konfliktech používají všech možných taktik, proto často
ztrácejí přátele
Lvi jsou hrdí a úspěšní a je jim jedno, že je lidé nemají rádi
Liška



Snaží se najít střední cestu, ze které by oba „protivníci“ získali,
pro kterou se však oba musí něčeho vzdát
Nemají rády extrémy a snaží se najít řešení, které by prospělo
všem
Lišky uzavírají kompromis, aby dosáhly mírové dohody, která je
však často jenom dočasná, protože „štvanice “ může začít
znovu
Sova


Vědí že lidské vztahy se nerozvíjejí, pokud lidé nejsou
spokojení.
Konflikty řeší tak, že proti sobě staví všechny východiska, což
vyžaduje odvahu a čas

Oba protivníci však získají to, co chtějí, a ještě se při tom sblíží

Sovy nikoho neovládají ani na nikom nelpí

„Jsou to vzácní ptáci“
Želva, hlemýžď




Hlemýžď se skrývá do bezpečí ulity pokaždé, když je nějaký
konflikt na obzoru
Buď se vytratí nebo vypadá tak uraženě, že se ten druhý cítí
provinile, dokonce i když se o nějakém problému jen zmíní
Hlemýždi si připadají bezmocní a jsou často nešťastní, protože
nikdy nedostanou to, co chtějí
Často se nedokážou jiným lidem přiblížit, zůstávají totiž ve své
ulitě
Koala



Pro medvídky jsou lidské vztahy tak cenné, že by se
vzdali všeho, jen aby si udrželi přátele
Proto je lidé často využívají a „trhají“ na kusy
Medvídci potřebují, aby je měl někdo rád a bojí se, že
konflikt druhému ublíží
PREVENCE VYOSTŘENÍ KONFLIKTŮ



ukažte, že rozumíte a chápete, jak se na věc dívá ten
druhý
„Chápu, co tím myslíte…“
vyjádřete, co to znamená pro Vás
„…avšak já to vidím takto…“
řekněte, co chcete, aby se stalo
„…a tak navrhuji, abychom…“
KDYŽ SE OBJEVÍ KOFLIKT



DEJTE SI PAUZU !!! (nádech, výdech)
Ujasněte si potřeby druhé osoby (otevřeně
se ptejte, bez ironie)
Ujasněte si své potřeby
KDYŽ SE OBJEVÍ KOFLIKT



Objasněte druhé straně své potřeby
Shrňte konflikt (důraz na zájmy ne
požadavky)
Dohoda – řešení přijatelné a nejméně
bolestné pro obě strany
KDYŽ SE OBJEVÍ KOFLIKT



Objasněte druhé straně své potřeby
Shrňte konflikt (důraz na zájmy ne
požadavky)
Dohoda – řešení přijatelné a nejméně
bolestné pro obě strany
Praktická část

Viz pokyny lektora….
OČISTNÉ RITUÁLY



Probrat se předměty, které máme rádi
Představit si toho, kdo se nade mnou
povyšuje, jak je doma deptán manželkou či
jak je stírán svým nadřízeným
Terč a šipky
PŘIROZENÁ REAKCE NA STRES


ÚTOK
ÚSTUP
Shrnutí, diskuze…
29
Děkuji za pozornost 
Vzdělávací program v rámci projektu
„Rekonstrukce učitelů“ - posílení profesní a
kompetenční připravenosti učitelů
(CZ.1.07/1.3.10/02.0052)
30
Konflikty, typy a způsoby zvládání
Co to je konflikt?
Slovo konflikt pochází z latinského slova conflictus – „srazit se spolu“.
Konflikt je definován jako srážka, soutěž nebo vzájemný střet pro sobě stojících sil
(vlastností, myšlenek, zájmů, postojů apod.). Jednodušeji řečeno nedorozumění mezi dvěma
nebo více osobami,
Konflikt je neoddělitelnou součásti našeho života. Setkáváme se s ním např. v televizi, která
nás informuje o různých mezinárodních konfliktech, politických sporech nebo sousedských
sporech. Konflikt může vzniknout také mezi spolužáky, spolupracovníky, přáteli, příbuznými,
partnery atd. A právě na tyto posledně zmíněné konflikty jsem se v mé prezentaci zaměřila,
jelikož se domnívám, že se nás týkají přeci jenom více a blíže než např. politické spory.
Cyklus konfliktu (4 fáze)
Fáze 1.
Konflikt začíná pro všechny z nás u našich názorů a postojů ke konfliktu. Tyto názory a
postoje pramení z mnoha zdrojů a ovlivňují naši reakci při konfliktu:
-
z dětské představy, jež jsme o konfliktu získali
-
z chování ovlivněné vzorem rodičů, učitelů, přátel
-
ze stanovisek prezentována médii (TV, filmy, …)
-
z vlastních zkušeností s konfliktem
Fáze 2.
V této fázi dochází ke konfliktu
Fáze 3.
Naše reakce: např.
-
smějeme se, jako by se nic nestalo
-
předstíráme, že je vše v pořádku
1
-
hovoříme o tom přímo
-
vybijeme svoji zlost
-
někomu si stěžujeme (např. jdeme za nadřízeným)
-
vzdáváme se
-
žertujeme, jsme ironičtí
-
pláčeme
Tyto reakce mohou vyvolat buď pozitivní nebo negativní důsledky.
o Negativní důsledky budou s největší pravděpodobností vyvolány, když
budeme:
-
křičet
-
předstírat, že se nic nestalo
-
vzdáme se řešení apod.
o Pozitivní důsledky mohou vzniknout, když:
-
hovoříme o problému na rovinu, bez křiku a umlčování
Fáze 4.
Reakce vede k určitým důsledkům. Mezi důsledky špatného řešení konfliktu patří např.:
-
stres, únava, snížení sebevědomí, poraněné city
Pozitivní důsledky jsou např.:
-
vyřešení problému
-
snížení napětí
-
lepší poznání sebe sama i toho druhého
Příčiny konfliktu
Příčin způsobující konflikt je nekonečné množství. Mohou být však rozděleny do 3 kategorií:
a) konflikty kvůli majetku
2
b) konflikty vyvolané psychologickými potřebami (potřeba přijetí, přátelství, svobody,
bezpečí, aj.)
c) konflikty, v nichž hraje roli hodnotový systém (náboženské názory, životní styl,
apod.)
Mnoho sporů je tvořeno kombinací 2 nebo i všech 3 kategorií. Jak přecházíme z jedné
kategorie do třetí, stává se řešení konfliktu obtížnější. Konflikt týkající se majetku, bude
vyřešen snáze, než konflikt způsobený psychologickými potřebami. A oba konflikty budou
vyřešeny snáze, než konflikty, ve kterých hraje roli hodnotový systém. Řešení těchto druhů
konfliktů patří k nejobtížnějším, protože obsahují to, co je nám nejdražší, a to názory tvořící
naši identitu a dodávající nám smysl našeho života.
Druhy konfliktů
o Vnitřní konflikty (intrapersonální)
Jedná se o konflikty týkající se cílů, využití volného času, morálních otázek, rozhodnutí nebo
váhání. Např. Ten, kdo se potřebuje učit na zkoušku, ale v televizi běží jeho oblíbený pořad,
prožívá vnitřní konflikt (čemu má dát přednost).
o
Meziosobní konflikt (interpersonální)
Dochází k nim mezi 2 nebo více osobami. Např. Manželka potřebuje ráno auto, aby mohla
odvézt děti do školy a dojet na nákup. Manžel potřebuje auto, aby včas dorazil do práce.
Oba prožívají interpersonální konflikt.
o Konflikt uvnitř skupiny
Pokud se skupina lidí nemůže dohodnout na společné činnosti nebo společném řešení.
Např. Pokud se studenti v jedné třídě nemůžou dohodnout, kam pojedou na školní výlet.
o Konflikt mezi skupinami
Konflikt mezi 2 a více skupinami s odlišným počtem i zaměřením.
3
Styly řešení konfliktů
Přestože jsou přístupy ke konfliktům velmi rozmanité, můžeme je rozdělit zhruba do 4
základních kategorií:
-
únik, vyhýbání se konfliktu, jeho popření
-
konfrontace, agrese
-
kompromis (řešení problému)
-
přizpůsobení se názoru protistrany, ústup ze svého stanoviska
Není jednoduché poradit si s konfliktem ta, aby vedl ke kladnému řešení. Vyžaduje to umění
komunikace, ochotu a sebevědomí. Ne každému byli dány tyto vlastnosti a spíše může zvolit
cestu úniku z konfliktu nebo ústup ze svého stanoviska, jen aby nastaný konflikt dále
nepokračoval, popř. aby vůbec nevznikl.
Zatímco někteří lidé se snaží konfliktu vyhnout, jiní se k němu raději stavějí čelem. Ten, kdo
konfliktu čelí, je přesvědčen, že jeden z účastníků má pravdu a druhý ne a snaží se prokázat,
že pravdu má právě on. Občas takoví účastníci mohou podlehnout agresivitě, zahrnovat se
urážkami, výhružkami, popř. se poprat. Konfrontace, stejně jako únik, málokdy vede
k úspěšnému vyřešení konfliktu.
Nejlepší cestou je cesta „řešení problému“. Ten kdo preferují řešení, se na konflikty dívá jako
na přirozenou součást všech lidských vztahů a nezajímá ho ani tolik, kdo má pravdu a kdo ne,
ale spíše to, jak najít řešení, které bude vyhovovat oběma stranám. Takovému jednání se říká
kompromis. Při kompromisu se každý účastník musí něčeho vzdát.
Při řešení problému může nastat i „dohoda“. Kdy se obě strany od začátku pokouší odhalit
vzájemné potřeby a konflikt vyřeší tak, aby se ani jedna ze zúčastněných osob nemusela
ničeho vzdávat jako u kompromisu. (oba vyhrávají, nikdo nic neztrácí).
Aby byla spolupráce úspěšná, je nutné pochopit, co ke konfliktu vedlo a co dává která strana
v sázku. Spolupráce nejlépe funguje tam, kde jsou oba účastníci konfliktu poučeni, jak si vyjít
vstříc a jsou schopni dosáhnout vzájemného přijatelného výsledku. Ale to je velmi vzácný
4
případ. Mnohem častěji má jeden z účastníků buď tendenci ke konfrontaci nebo k uhýbání
před konfliktem. Pokud však je osoba spolupracující vytrvala, může získat jeho důvěru a
zájem partnera o vyřešení problému.
Druhy řešení konfliktů
1. Spontánní řešení
2. Záměrné řešení
1.1. Řešení účastníky konfliktu
1.2. Řešení další osobou
Spontánní řešení
Jsou to techniky nebo obranné mechanismy, pomocí kterých se člověk sám vyrovnává se
zátěží. Mohou to být např.:
-
agrese, únik
-
egocentrismus
-
rezignace, negativismus, popření, potlačení aj.
Všechny tyto uvedené techniky lze nalézt v běžných projevech lidí. Tyto reakce se často
vzájemně kombinují a doplňují.
Záměrné řešení konfliktů
Znamená, že buď účastníci sami nebo další nezúčastněné osoby převezmou iniciativu
k ukončení a zvládnutí konfliktní situace.
o Řešení účastníky konfliktu
Bez účasti třetí strany. Cílem je snížit napětí, odstranit averzi a změnit soupeřivý postup na
obou stranách. Řešení konfliktu jeho účastníky má řadu zvláštností:
Partneři v konfliktu jsou nuceni opustit roli účastníků konfliktu a hrát roli řešitelů. To není
vůbec snadné. Musí překonat svou podrážděnost, podezíravost a začít racionálně a
rozvážně řešit situaci. Řešení konfliktu samotnými účastníky často selhává. Nevědí, jak svůj
problém řešit nebo vědí jak, ale vzájemné toho nejsou schopní, jelikož jsou stále příliš
5
zainteresováni na dané sporu a nedokáží (často ani nechtějí) na spor pohlížet objektivně a
s „chladnou hlavou“. Vždyť kdyby byli schopni společně řešit konflikt, pravděpodobně by
mezi nimi ani žádný závažný konflikt ani nevznikl.
o Řešení konfliktu další osobou
Některé konflikty lidé jen těžko zvládnou sami, a tak se obracejí o pomoc ke třetí straně. A
tím jí vlastně dávají jistou míru práva rozhodovat o svých záležitostech. Od třetích osob se
očekává podpora, nezaujaté posouzení a konečné rozhodnutí.
Oficiálně přizvanou stranou může být mediátor, soud nebo atribut.
Mediátor
Jde o přítomnost třetí osobu v řešení konfliktu. Jde o tzv. smírčího, který zprostředkovává
komunikaci mezi účastníky konfliktu. Jeho úkolem je dohoda řešení a napravení vzájemných
vztahů.
Soud
Jde o řešení především situací, kdy je porušováno právo. Poslání soudu není uspokojení přání
a potřeba zúčastněních stan, ani jejich smíření. Rozhoduje pouze o právu sporných stran a
vysloví konečný verdikt. Různé výzkumy ukázaly, že se soudním rozhodnutím je spokojeno
pouze 40% klientů.
Arbitráž
Také známé pod pojmem „rozhodčí řízení“. U arbitráže pověřují strany konfliktu vyřešením
svého případu společně zvolenou třetí nezávislou osobu, která nemusí mít právnické
vzdělání. Arbitr vyslechne každou ze stran, zváží přednesené argumenty a požadavky a učiní
rozhodnutí. To je pak pro klienty právně závazné.
6
Konflikty a prosazování I.
Ve dvojicích (skupinách) zkuste přehrát následující situaci. Rozdělte si ve skupině role.
Následně je nutno se věnovat řízené diskuzi (viz otázky k diskuzi).
Příprava: cca 5 minut
Situace:
Host v restauraci si stěžuje na kvalitu jídla,
Řidič kamionu si chtěl v automatu v motorestu koupit cigarety, automat je však rozbitý,
řidič přišel o peníze a stěžuje si u vedoucího motorestu,
Délka trvání: cca 20 minut
Otázky k diskuzi:
Jak jsou konflikty řešeny?
Prosazují si hráči své zájmy bez ohledu na druhé?
Vzdávají se svých zájmů?
Jsou uzavírány kompromisy?
Jak jsou prezentovány vlastní zájmy?
Věcně, srozumitelně, s humorem, agresivně, zraňujícím způsobem?
Konflikty a prosazování II.
Ve dvojicích (skupinách) zkuste přehrát následující situaci. Rozdělte si ve skupině role.
Následně je nutno se věnovat řízené diskuzi (viz otázky k diskuzi).
Příprava: cca 5 minut
Situace:
Zákazník si stěžuje na nové brýle,
Zaměstnanec žádá svého nadřízeného o zvýšení platu,
Délka trvání: cca 20 minut
Otázky k diskuzi:
Jak jsou konflikty řešeny?
Prosazují si hráči své zájmy bez ohledu na druhé?
Vzdávají se svých zájmů?
Jsou uzavírány kompromisy?
Jak jsou prezentovány vlastní zájmy?
Věcně, srozumitelně, s humorem, agresivně, zraňujícím způsobem?
Konflikty a prosazování III.
Ve dvojicích (skupinách) zkuste přehrát následující situaci. Rozdělte si ve skupině role.
Následně je nutno se věnovat řízené diskuzi (viz otázky k diskuzi).
Příprava: cca 5 minut
Situace:
Zákaznice si stěžuje kadeřnici na špatný střih svého účesu,
Cestující je v autobuse přistižen bez jízdenky,
Délka trvání: cca 20 minut
Otázky k diskuzi:
Jak jsou konflikty řešeny?
Prosazují si hráči své zájmy bez ohledu na druhé?
Vzdávají se svých zájmů?
Jsou uzavírány kompromisy?
Jak jsou prezentovány vlastní zájmy?
Věcně, srozumitelně, s humorem, agresivně, zraňujícím způsobem?
Konflikty a prosazování IV.
Ve dvojicích (skupinách) zkuste přehrát následující situaci. Rozdělte si ve skupině role.
Následně je nutno se věnovat řízené diskuzi (viz otázky k diskuzi).
Příprava: cca 5 minut
Situace:
Zákazník chce vyměnit boty, které si před pár dny koupil,
Nájemník je obviněn, že rušil noční klid,
Délka trvání: cca 20 minut
Otázky k diskuzi:
Jak jsou konflikty řešeny?
Prosazují si hráči své zájmy bez ohledu na druhé?
Vzdávají se svých zájmů?
Jsou uzavírány kompromisy?
Jak jsou prezentovány vlastní zájmy?
Věcně, srozumitelně, s humorem, agresivně, zraňujícím způsobem?
Konflikty a prosazování V.
Ve dvojicích (skupinách) zkuste přehrát následující situaci. Rozdělte si ve skupině role.
Následně je nutno se věnovat řízené diskuzi (viz otázky k diskuzi).
Příprava: cca 5 minut
Situace:
Dcera sdělí matce, že se chce provdat za cizince,
Syn žádá otce, aby si mohl půjčit auto,
Dcera žádá otce, aby mohla zůstat venku,
Matka žádá dceru, aby šla něco nakoupit, dcera odpovídá, že nemá chuť, do toho přijde
otec…
V rodině probíhá spor, protože se ztratily klíče
Délka trvání: cca 20 minut
Otázky k diskuzi:
Jak jsou konflikty řešeny?
Prosazují si hráči své zájmy bez ohledu na druhé?
Vzdávají se svých zájmů?
Jsou uzavírány kompromisy?
Jak jsou prezentovány vlastní zájmy?
Věcně, srozumitelně, s humorem, agresivně, zraňujícím způsobem?
Konflikty a prosazování VI.
Ve dvojicích (skupinách) zkuste přehrát následující situaci. Rozdělte si ve skupině role.
Následně je nutno se věnovat řízené diskuzi (viz otázky k diskuzi).
Příprava: cca 5 minut
Situace:
Dcera žádá otce, aby mohla zůstat venku,
Matka žádá dceru, aby šla něco nakoupit, dcera odpovídá, že nemá chuť, do toho přijde
otec…
V rodině probíhá spor, protože se ztratily klíče
Délka trvání: cca 20 minut
Otázky k diskuzi:
Jak jsou konflikty řešeny?
Prosazují si hráči své zájmy bez ohledu na druhé?
Vzdávají se svých zájmů?
Jsou uzavírány kompromisy?
Jak jsou prezentovány vlastní zájmy?
Věcně, srozumitelně, s humorem, agresivně, zraňujícím způsobem?
Poruchy učení
Specifické poruchy učení jsou poruchy způsobující problémy v rámci vzdělávacího procesu,
kdy postižení projevují nedostatečně rozvinuté schopnosti, což jim způsobuje výukové
obtíže.
Pod pojmem specifická porucha učení, ale také vývojová porucha učení, porucha učení, či
specifická vývojová porucha učení (dále jen SPU) můžeme zahrnout celou skupinu poruch a
dysfunkcí, které jsou příčinou výukových obtíží dítěte ve škole.
Odborně se jim říká dyslexie, dysortografie, dysgrafie a dyskalkulie. Odhaduje se, že v
populaci je 4-5% jedinců, trpících některou z těchto poruch, vyšší procento výskytu je u
chlapců. Pedagogové však uvádějí, že takových dětí může být až 20 %, protože ne všechny
děti mají při své poruše stejné projevy a obtíže. Asi 2 % dětí má v rámci vzdělávacího procesu
výrazné problémy se zvládáním čtení, psaní nebo počítání, a to nejčastěji v důsledku
dysfunkce určité oblasti mozku. Specifické poruchy učení nezpůsobují obtíže v prostředí
školy a vzdělávacím zařízení, ale i v sociokulturním prostředí a profesionálním uplatnění. Tyto
poruchy učení mají vliv na formování osobnosti dítěte, které často trpí pocity méněcennosti
a neurotickými příznaky, mezi které mj. patří poruchy spánku nebo nechutenství.
Psychosociální postavení dítěte je ovlivňováno reakcemi zdatnějších spolužáků, učitele a
přístupem rodičů k „neúspěchu“ dítěte. Děti se často obávají odmítnutí rodičů, což vede ke
vzniku úzkostí. Projevy SPU se nejčastěji objeví až na určitém stupni vývoje dítěte, zpravidla
po nástupu do 1. ročníku ZŠ.
Specifické poruchy učení nejsou způsobeny poruchami vývoje, zrakovým, sluchovým,
motorickým nebo jiným zdravotním postižením, ani přímo způsobeny prostředím s
nedostatečnými podněty. Přesný původ vzniků těchto poruch učení není dosud znám.
Předpokládá se, že existuje dědičný sklon k rozvoji těchto poruch (přibližně u 40% dětí
postižených rodičů), a že tyto poruchy jsou způsobeny mj. odchylnou organizací aktivit
mozku a dominancí hemisfér, která není typická. Specifické poruchy učení jsou nejčastěji
vztahovány k dysfunkci části mozku (následkem např. LMD) nebo jeho drobného poškození,
určitý vliv je přikládán i nepříznivým vlivům prostředí – zejména emocionálnímu klimatu v
rodině a vztahu rodičů ke škole.
Specifické poruchy učení se projevují u dětí napříč celým spektrem rozložení inteligenčního
kvocientu, tedy jak u dětí nadprůměrně (např. Albert Einstein byl také dyslektik), tak i
podprůměrně inteligentních. Výjimkou nejsou případy, kdy dyslektici dosáhli v profesní
kariéře vrcholu svého oboru. Vývojovou poruchou čtení byl postižen například slavný státník
Winston Churchill nebo zakladatel Microsoftu Bill Gates. Další významné osobnosti měly
poruchu čtení: W. A. Mozart, Leonardo da Vinci, Gustav Flaubert, Walt Disney, Hans
Christian
Andersen,
Tom
Cruise,
Whoopi
Goldberg,
Pablo
Piccaso
nebo
také
Alexander Bell, gen. George S. Patton, Thomas A. Edison, J. F. Kennedy, Woodrow Wilson,
George Bush a jiní.
Starší výzkumy, realizované převážně lékaři, také zkoumaly vznik specifických poruch učení
jako reakci na organické poškození mozku (např. v důsledku úrazu hlavy) a centrální nervové
soustavy. Souvislost se však nepodařilo prokázat.
Příčiny vzniku poruch učení

Dědičnost – je to případ, kdy se v blízké rodině mohou vyskytovat lidé, kteří těmito
obtížemi trpěli či trpí.

Nepříznivý nitroděložní vývoj dítěte - tento bývá zpětně většinou obtížně
prokazatelný. Uvažuje se zde například o negativním vlivu nevyvážené hormonální
hladiny matky či dítěte v průběhu těhotenství, vlivu prodělaných závažnějších
onemocnění matky během těhotenství, vlivu rizikových léků z hlediska těhotenství a
vývoje plodu, intoxikace jinými škodlivými látkami včetně užívání drog, alkoholu a
kouření. Negativní vliv na nitroděložní vývoj dítěte může mít i dlouhodobý psychický
stres matky během těhotenství.

Komplikace při porodu a v období těsně po porodu - těžký porod s přidušením dítěte
nebo těžší novorozenecká žloutenka mohou být také příčinou, na jejichž základech se
mohou poruchy učení rozvinout.

Nepříznivý vývoj dítěte v období do jednoho roku věku - sem spadá například
prodělání těžšího infekčního onemocnění, úraz hlavy a podobně.

Nedostatek potřebných podnětů – např. málo podněcující rodinné prostředí pro
zdárný a včasný vývoj řeči, nedostatečná pomoc při zvládání dovedností čtení a psaní
v raném období školní docházky.
DYSLEXIE – patří mezi nejčastěji se vyskytující specifické poruchy učení. Jedná se o poruchu
schopnosti naučit se číst běžnými metodami a porozumět čtenému textu, přestože
inteligence takového dítěte není snížená. Děti (a také dospělí) nejsou schopni číst dlouhé
texty a pochopit jejich smysl, ačkoliv znají písmena. Tyto děti mají potom problémy i např. při
přijímacích
testech
na
střední
školy,
kde
se
vyžaduje
práce
s
textem.
Tato porucha postihuje tedy základní znaky čtenářského výkonu, a to rychlost, správnost,
techniku čtení a porozumění čtenému textu.
Dyslektické projevy mohou mít různé příčiny a mohou se vyskytovat v různých oblastech
čtenářského výkonu:

Rychlost - dítě luští písmena a hláskuje, neúměrně dlouho slabikuje, nebo naopak čte
zbrkle, domýšlí slova. Není výjimkou, když dítě má dobrou rychlost čtení, umí tedy
převést tvar slov do zvukové podoby, ale není schopno chápat obsah přečteného.

Chyby – dítě zaměňuje tvarově blízká písmena např. a/e, m/n, b/d/p. Může také
zaměňovat zvukově blízká písmena t/d. Dochází k zaměňování pořadí písmen ve
slově, kdy například slovo sen je přečteno jako nes, někdy může vynechávat písmena
případně i slabiky některých slov. Další častou chybou je domýšlení slov podle jejich
začátku nebo kontextu.

Technika čtení – dítě například slovo potichu předčítá po hláskách a pak jej vysloví
nahlas, nebo neúměrně dlouho zůstává ve čtenářském vývoji u slabikování,
opakovaně čte začátky slov případně celá slova, čtení je neplynulé, těžkopádné, s
častými zárazy.

Porozumění – zaměření úsilí a pozornosti na zvládnutí čtenářské techniky může dítěti
znemožnit více či méně porozumět obsahu přečteného. Někdy to může být na úrovni
úniku detailů, či částí z obsahu. V nejtěžších případech dítě nerozumí obsahu
přečteného textu vůbec.

Rozložení skupiny dyslektiků je stejné, jako rozložení celé populace. Jsou mezi nimi
intelektuálové nadprůměrní, průměrní i podprůměrní. Poměr dyslektiků mezi dívkami
a chlapci je 1:10 v neprospěch chlapců. Chlapců postižených dyslexií je desetkrát více.
Rozhodující význam pro výzkum, diagnostiku a nápravu specifických poruch učení měl
Samuel Torrey Orton, jehož jméno nese také nejvýznamnější organizace zabývající se
dyslexiemi (Ortonova dyslektická společnost, se sídlem v USA).
Diagnostiku provádí pouze pracovník pedagogicko – psychologické poradny. Diagnózu
nemůže určit ani rodič nebo učitel, dokonce ani dětský lékař.
Při diagnostice se musí vyloučit tyto okolnosti:
- zda nejde o následek smyslových vad
- zda má dítě přiměřenou inteligenci
- poskytuje-li mu jeho sociokulturní prostředí dost příležitostí ke vzdělávání
V rodině je třeba dyslektické dítě podněcovat k mluvení. Necháme si vyprávět zážitky (co se
přihodilo u babičky, v mateřské škole, s kým si hrálo). Zpíváme dětské písničky, vytleskáváme
říkadla a rozpočitadla. Případné chyby neopravujeme, jen správnou větu řekneme a
zazpíváme. Především je nutné těmto dětem denně číst.
Vzdělávání žáků a studentů s dyslexií stanoví Směrnice ministerstva školství č.j.: 13
710/2001-24 ze dne 6.6.2002 , že je nezbytné vzdělávat žáky s poruchou učení tak, aby dítě
handicapem netrpělo. Je vydán i Metodický pokyn13 711/2001-24, ministryně školství,
mládeže a tělovýchovy k vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení nebo chování.
Metodický pokyn navazuje na Směrnici MŠMT k integraci dětí a žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami.
Například:
- částečná redukce učiva
- poskytnutí delšího času k vypracování úkolů
- používání speciálních pomůcek (například PC)
a především hledání jiných cest vzdělávání, které nejsou ovlivněny poruchou. Další část
informací o poruchách učení bude věnována dysortografii.
Péče o děti se specifickými vývojovými poruchami učení
Je nezbytné, aby po celou dobu docházky byla dětem s SVPU věnována speciální péče.
V současné době lze zajišťovat speciální péči v těchto formách:
-
individuální přístup v rámci běžné třídy základní školy
-
reedukace vyškoleným učitelem v kroužku nebo doplňovací hodině
-
reedukace prováděná speciálním pedagogem
-
ambulantní péče prováděná v pedagogicko-psychologické poradně
-
specializovaná třída pro děti s SPU
-
dětská psychiatrická léčebna pro děti, u nichž se objevují i další poruchy a porucha
učení je velmi závažná
Integrace
Konkrétní podmínky integrace žáka s poruchou učení doporučuje škole pedagogickopsychologická poradna na základě jeho vyšetření. To znamená, že doporučuje konkrétní
opatření v dalším pedagogickém vedení žáka, způsob zohledňování jeho obtíží, způsob jeho
hodnocení, může doporučit zařazení žáka do nápravné péče, případně jeho vřazení do
specializované dyslektické třídy.
Na základě doporučení je žákovi vypracován individuální vzdělávací plán, který obsahuje
konkrétní cíle a metody práce, materiály, pomůcky, způsob jeho hodnocení a také zapojení
a spolupráce jak rodičů, tak i daného žáka do procesu vzdělávání.
Individuální vzdělávací plán může být při nezájmu a nespolupráci rodičů i dítěte zrušen.
Vybraná literatura:
Poruchy učení – O. Zelinková
Dyslexie – specifické poruchy učení – Matějček
Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení – Pokorná
Dyskalkulie – specifické poruchy učení – J. Novák
Poruchy učení v matematice a možnosti jejich nápravy – R. Blažková
Nešikovné dítě – Dyspraxie a další poruchy motoriky – A. Kirbyová
Cizí jazyky a specifické poruchy učení – O. Zelinková
Výuka německého jazyka u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – V. Janíková, M.
Bartoňová
Výuka angličtiny u dětí s dyslexií – M. Šigutová
Styly učení při výuce cizích jazyků u dětí s SPU – J. Tůmová
Tom Cruise
Tom Cruise je aktivistou a celosvětovým velvyslancem Mezinárodní aplikované scholastiky.
Jeho práce spočívá v pomoci Aplikované scholastice etablovat její rozlehlé školící středisko
pro učitele a centrálu v St. Louis, Missouri.
„Když mi bylo asi sedm let, označili mě jako dyslektika. Měl jsem prázdno v hlavě, cítil jsem
úzkost, nervozitu, nudu, bezmoc a hloupost. Po celou dobu, co jsem chodil do školy a část mé
kariéry jsem se cítil, jako bych měl něco skrývat.
„Potom jsem se seznámil s dílem L. Rona Hubbarda… a všechno zapadlo na své místo. Měl
jsem co dohánět, ale bylo to ono! Uvědomil jsem si, že se mohu naučit naprosto všechno, co
chci.
„Nechci, aby lidé zažívali to, co jsem zažil já. Chci, aby děti byly schopné vyřešit své problémy
v životě.“
John Travolta
John Travolta, herec oceněný filmovou akademií, je dlouholetým mluvčím Aplikované
scholastiky. John Travolta neúnavně propaguje studijní technologii v médiích, v Capitol Hill
ve Washingtonu, D.C., a při získávání příspěvků v soukromém sektoru.
„Studijní technologie mi umožnila - někomu, kdo nikdy nedokončil střední školu, dosáhnout
jednoho z mých největších cílů – stát se pilotem tryskových letadel. A nejen to, ale rovnou
pilotem s licencí řídit šest různých typů tryskových letadel. Také jsem osobně viděl, jak tato
zázračná vyučovací technologie přinesla naději a radost do životů mnoha dětí, ať už v
městských komunitách, ve školách nebo doma.
„Doufám, že si najdete čas, abyste si zjistili více o studijní technologii a o Aplikované
scholastice. Může to změnit váš názor na budoucnost, kterou můžeme vytvořit pro naše děti.“
Zdroje:
http://www.nidm.cz/neformalni-vzdelavani
http://specou.cz/files/SPU-prez.pdf
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=19&cts=1331743956633&ved=0
CGoQFjAIOAo&url=http%3A%2F%2Fwww.zssirotkova.cz%2Fweb%2Fhtml%2Fucitele%2F1stupen%2F
docs%2FSPU%2C%2520SPU%2520a%2520LMD%2C%2520integrace.doc&ei=Z8xgT7jKKoOP4gTzsZW1
Dg&usg=AFQjCNHXc1oa1mkf68N6SPj2aT_DEwuXpA