4. EU a národní kulturní dědictví

Text modulu č. 4
Evropská unie a národní kulturní dědictví
Garant modulu: Ing. Petr Konvalina
E-learningový kurz je výstupem projektu z programu Leonardo da Vinci programme Evropské
unie HU/05/B/F/PP – 170018 „ECOLOGICA - Development of central data bank on European
level for the education of ecological farming advisers.“
Leonardo da
Vinci programme
1
Osnova modulu
1.
Úvod k hospodaření v krajině
2.
Marginální oblasti a marginalita
2.1
Typy marginality - marginální oblasti
2.2
Ekonomické aspekty marginality
2.3
Význam hospodaření v marginálních oblastech
3.
Funkce zemědělství
4.
Evropský model multifunkčního zemědělství
4.1
Podpora mimoprodukčních funkcí
4.2
Kvalita života a diverzifikace hospodářství ve venkovských oblastech
4.2.1 Tvorba nových pracovních příležitostí
4.2.2 Kvalita života na venkově
5.
Možnosti rozvoje venkova
6.
Příklady realizovaných projektů v zahraničí
6.1
Co dělat s nevyužitými zemědělskými stavbami
6.2
Opět zlaté dno pro umělecká řemesla na venkově?
6.3
Občané brání venkovské obchody
6.4
Alternativní zásobování energiemi a odpadové hospodářství
6.5
Utváření a obohacení krajiny
6.6
Modelový projekt péče o staré lidi a sociální péče
6.7
Oživení historického stavebního fondu
7.
Seznam doporučené literatury
8.
Seznam internetových stránek
2
1.
Úvod k hospodaření v krajině
Obecně se předpokládá, že tendence ve světě budou směřovat dále k liberalizaci
obchodu, globalizaci, přičemž zájmy nadnárodních společností se budou střetávat se zájmy
těch zemí (včetně EU), jejichž zemědělství vykazuje komparativní nevýhody. Možnosti
českého zemědělství spočívají jednak v rozvoji produkce výhodných komodit pro vnitřní
spotřebu, případně export, dále v diverzifikaci zaměření do netradičních výrob (produkce
obnovitelných zdrojů energie) a konečně na údržbu krajinu, čistotu vodních zdrojů,
environmentální služby, které bezprostředně s předchozím souvisejí. Tyto záměry jsou
v souladu s nosnými principy evropského zemědělství v EU, které preferuje výrobní metody
šetrné k životnímu prostředí, udržování krajiny a rozvoj aktivit venkova s udržením
pracovních příležitostí (Šroller a kol., 2001).
Zemědělství zaměřené více na extenzivní výrobu a na zajišťování služeb údržby
krajiny v oblastech s méně příznivými podmínkami bude založeno především na chovu skotu.
Týká se to rovněž diverzifikace zemědělských podniků do výroby netradičních surovin pro
nepotravinářské využití a do nezemědělské činnosti. Tento přechod bude postupný a má se
týkat v jisté míře i produkčních oblastí. Je pochopitelné, že podhorské oblasti nemohou při
srovnatelných nákladech vyprodukovat stejný objem komodit jako oblasti produkční. Nižší
objem zemědělské produkce z hektaru v marginálních oblastech však musí být pro zemědělce
rentabilní – musí pokrýt nejen náklady, ale poskytnout i přiměřený zisk. Toho může být
dosaženo i cílenými dotacemi, které kompenzují zápornou rentabilitu hospodaření
v marginálních oblastech EU, a počítá se s nimi v nově předkládaném systému dotací i v ČR.
Tyto dotace však nezvýhodňují pouze vlastní výrobu, mají environmentální funkce (tvorba
krajiny, ochrana vod, ovzduší), udržení zaměstnanosti ve venkovském prostoru, využívání
obnovitelných zdrojů energie, což nelze přesně kvantifikovat. Jiným způsobem je možné
konstatovat, že zemědělství v podhorských oblastech bude intenzivní v tom smyslu, že se
bude snažit využít co nejvíce energie slunečního záření s minimálními vstupy (náklady).
Přesun pěstování jednotlivých plodin do nejpříznivějších oblastí nás teprve čeká
(VRKOČ 1998). Tento přesun se nejvíce dotkne středních a vyšších oblastí, které jsou nyní
postaveny ( v důsledku dřívějších tlaků na soběstačnost) především na pšenici, nikoliv na žitu,
ovsu, bramborách, řepce, lnu pícninách atd., tedy na plodinách, které tam patří. Některé
z těchto komodit (žito, len) dokonce nyní musíme dovážet.
3
Restrukturalizace zemědělství v podhůří nebude zřejmě jednoduchou záležitostí a
postupně se v závislosti na agroekologických podmínkách regionu a podniku, možnostech
odbytu a dalších faktorech vytvoří řada modelů soustav hospodaření (Vrkoč 2000).
Je zřejmé, že v produkčních oblastech nebudou s největší pravděpodobností tak
výrazné změny ve struktuře plodin jako v oblastech marginálních. Při zvyšování výnosů
v produkčních oblastech tam bude stoupat podíl úzce specializovaných podniků
s jednoduchou soustavou hospodaření. V podhorských (marginálních) oblastech bude
v rostlinné výrobě nutná větší diverzita se 4 – 6 plodinami, která představuje menší rizika, ale
poskytuje větší jistotu v případě nepřízně počasí či výkyvů trhu. Takový systém je ovšem
náročnější na technické vybavení. V nejvyšších polohách pícninářské oblasti s naprostou
převahou luk a pastvin bude diverzita zákonitě nižší, ale více vyhovující zásadám hospodaření
šetrného k ochraně prostředí a ve své podstatě extenzivního.
Baláž (1996) zdůvodňuje nutnost účelného a rentabilního hospodaření „na horách“
nezbytností udržet její produkční potenciál a zabezpečit údržbu krajiny. Zalesnění je velmi
nákladné a má dlouhodobou opožděnou návratnost, návratnost investic do údržby krajiny bez
produkce je obtížně vyčíslitelná a zpětná rekultivace krajiny vyřazené z hospodaření je
neúměrně nákladná. Nutnost udržení zemědělství v marginálních oblastech zdůvodňuje Tuček
(1997, 1999) růstem světové populace, stoupajícími nároky na světový obchod s potravinami,
především v zemích se silným ekonomickým růstem (Čína, Jihovýchodní Asie), změnou
spotřebitelských zvyklostí v rozvojových zemích, zvýšením poptávky po krmných
bílkovinách, obilovinách, olejninách, mase a dalších živočišných produktech, úbytkem
zemědělské půdy ve světovém měřítku v absolutních i relativních hodnotách, úbytkem
přirozených zdrojů lidské výživy, především mořských ryb, setrvalým poklesem dynamiky
růstu hektarových výnosů ve světě a zvyšováním frekvence marginálních meteorologických
situací a anomálií, přičemž většina produkce potravin především v zemích mírného pásu
závisí na stabilitě klimatu. Vrkoč, Lipavský (1997) uvádí, že celoplošné zemědělství
v marginálních oblastech je účelné. V podhorských oblastech nepůjde o potlačení
zemědělství, ale o rozšíření diverzity rostlinné výroby především přechodem na pěstování
tradičních i netradičních plodin. Kvapilík (1999) za základ rostlinné produkce v podhorských
a horských oblastech považuje především výrobu objemné píce pro chov skotu.
Ve vyšších polohách bude docházet až k úplnému omezení rozsahu orné půdy a
využití TTP k chovu zvířat, především skotu. V příznivějších polohách je i při 50 % (i nižším)
zatravnění významná širší diverzita rostlinné i živočišné výroby, pěstování 6 - 8 plodin na
orné půdě, rozšíření energetických a technických plodin. Potřebnou prosperitu bude
4
v marginálních oblastech třeba hledat i v souladu mezi zemědělstvím a dalšími výrobními
i nevýrobními činnostmi (Zpracování zemědělských produktů, služby, doprava, turistika,
apod)..
2.
Marginalita a marginální oblasti
Adjektivum marginální označuje ve svém nejobecnějším (etymologickém) významu
umístění nebo pozici na okraji. Podle hodnotícího kriteria tak můžeme rozlišit jednotlivé typy
marginality jako je odvětvová, ekonomická, sociálně kulturní, prostorová apod. Prostorová
dimenze marginality, kterou lze definovat vymezením tzv. marginálních oblastí v sobě může
zahrnovat všechny výše zmíněné typy marginality (Cudlínová, 1999). Vznik marginálních
oblastí je většinou důsledkem kombinace společenských a přírodních podmínek (Cudlínová,
Bartoš, Lapka, 1999). Účinky podnebí, reliéf a další faktory (agrární historie, formy
společenské integrace, metodické vědomosti, plemena, odrůdy, znalosti…) redukují
produkční potenciál. Ekonomické a společenské procesy urychlují nebo zpomalují
specializaci v produkčních zónách tím, že marginalizují méně konkurenceschopné oblasti
(Pozdíšek et. al., 2004).
Podle zásad EU patří do marginálních oblastí ze zemědělského hlediska oblasti
produkčně méně příznivé (Less Favoured Areas), tj. oblasti s ekologickými omezeními, tedy
nejen oblasti horské a podhorské, ale i další území, kde je zemědělská výroba nějakým
způsobem omezována (CHKO, pásma ochrany vodních zdrojů, atd.) (Šroller, 2001).
V evropské unii bylo do LFA v letech 1998 - 1999 zařazeno 52 % území. Nejvíce
v Lucembursku 90,4 % a v dalších zemích jako je Portugalsko, Řecko a Finsko více než
80 %, v sousedním Rakousku bylo do LFA zařazeno 68,6 % území. V České republice
zaujímaly LFA 59% (Kvapilík et. al., 2002), což představuje podíl 45% zemědělské půdy
(Kvapilík, 1996).
Střeleček a kol. (2000) vymezuje marginalitu zemědělských podniků průměrnou
nadmořskou výškou a cenou půdy. Mezi těmito ukazateli je vysoká statistická závislost
(korelační koeficient -0,77). Oblasti do 450 m.n.m. charakterizuje Střeleček a kol. (2000) jako
produkční a nad 450 m.n.m. jako marginální. Podle Pozdíška et. al (2004) mizí produkční
potenciál v severských státech ve 300 m.n.m. a ve zbytku Evropy zhruba v 700 m.n.m.
Brabenec (1996) uvádí pro vymezení marginality otázky kde hospodařit na půdě
s hlavním zaměřením na produkci potravin, kde preferovat alternativní vymezení produkce a
kde zvolit systémy hospodaření pro udržení krajiny a ekologické rovnováhy.
5
Hranice marginality pro rostlinnou výrobu je značně rozdílná pro jednotlivé plodiny a
proměnlivá v závislosti na cenách zemědělských výrobků, na hektarových výnosech a
nákladech na výrobu. Pro pěstování kulturních plodin je třeba na stanovištích se slabými
výnosy dbát na zvláštní podmínky. Stanoviště se slabými výnosy lze vymezit též dle agrárně
politických, ekonomických a přírodovědných hledisek.
Využíváním domácích cílených dotací,
podpůrných programů EU,
rozšířením
a
zkvalitněním vzdělávací, poradenské a osvětové činnosti je nutné urychlit restrukturalizaci
zemědělství. Marginální oblasti představují širokou škálu agroekologických podmínek, které
ve své podstatě limitují zemědělskou výrobu. Proto tam nelze uplatnit jediný model
zemědělského podniku. Současné podniky jsou rovněž různě specializované a případná, byť
nutná restrukturalizace musí přihlížet k jejich možnostem především s ohledem na finanční
náročnost pro její uskutečnění.
2.1
Typy marginality - marginální oblasti
Podle hodnotícího kritéria tak můžeme rozlišit jednotlivé typy marginality jako
marginalita odvětví, ekonomická, sociálně kulturní, prostorová apod.
-
Z makroekonomického pohledu je marginalita odvětví většinou definována jeho
podílem na tvorbě národního důchod. Při klesajícím podílu, hovoříme
o marginalizaci významu odvětví z hlediska rozvoje národního hospodářství.
Příkladem odvětvové marginalizace je vývoj zemědělství v České republice i
v ostatních státech střední a východní Evropy. Politické změny od počátku 90-tých
spojené s liberalizací ekonomiky jsou spojeny se zásadní změnou postavení
zemědělského sektoru v rámci národního hospodářství. Zemědělství ztratilo svoji
silnou společenskou prioritu.
-
V kontextu sociálně kulturním se marginalita chápe jako nemožnost jednotlivých
členů společnosti (nebo celých sociálních skupin) podílet se na hlavních
společenských trendech a aktivitách.
-
Marginální z ekonomického hlediska znamená produkčně nezajímavý, stojící mimo
hlavní ekonomické cíle, toto vymezení platí obecně pro odvětví i oblasti.
Prostorová dimenze marginality, kterou lze definovat vymezením tzv. marginálních
oblastí, v sobě může obsahovat všechny výše zmíněné typy marginality (odvětvovou, sociálně
kulturní i ekonomickou). S jistým zjednodušením lze říci, že právě výskyt určitých typů
marginality v nějakém území ( prostorová alokace marginality) vytváří z daného území
6
marginální oblast. Marginální oblasti jsou vlastně kumulací jednoho či více typů marginality v
určitém území, lokalitě. Tak například ekonomická marginalita určité oblasti (vzdálenost od
trhu, zpracovatelských center, atd.) je většinou provázena marginalitou sociálně kulturní
(Těšitel et al., 1999a). Pro vymezení takovýchto území se pak používají kromě ekonomických
i sociální a demografická kritéria.
Marginální oblasti stojí na okraji ekonomického zájmu zpravidla proto, že nemají
dostatečně silné výrobní faktory: půdu, práci a kapitál. Zdroje pracovních sil jsou
v marginálních oblastech nedostatečné co do počtu i kvalifikace. Půda má nízkou bonitu a
technický a finanční kapitál zpravidla chybí. Ekonomické charakteristiky jako průměrný
příjem a osobní spotřeba jsou v těchto oblastech nižší nežje společenský průměr.
Vznik marginálních oblastí je většinou důsledkem kombinace společenských a přírodních
podmínek. Jde většinou o horské a podhorské oblasti vzdálené od produkčních center
společnosti. V případě sousedství států s různým politickým zřízením, jsou to i oblasti
příhraniční (Bartoš et al., 1999).
Při vymezování marginálních oblastí je nutné si uvědomit že záleží vždy na úhlu pohledu,
nikdy nejde o marginalitu v "absolutním" slova smyslu, ale vždy ve vztahu k něčemu,
hodnotiteli a jeho kritériu, účelu hodnocení. Oblast marginální z jednoho hlediska (v rámci
jednoho kontextu) se nachází ve středu zájmu, posuzujeme-li ji z odlišného hlediska (či
v jiném kontextu). Například z agrárního hlediska "marginální oblasti" vznikají jako průnik
horších výrobních podmínek (kratší vegetační doba, nižší úrodnost půdy, vyšší svažitost, atd.)
a ochoty či neochoty trhu akceptovat tyto podmínky v ceně. Projevem a kritériem
marginálních podmínek jsou ekonomické výsledky hospodaření. Za marginální oblasti lze
potom považovat takovou oblast, kde hospodářský výsledek z daného produktu, skupiny
produktů či převládající části zemědělské výroby je takový, že nezabezpečuje potřebnou
reprodukci výroby" (Střeleček, 1996). Tento přístup akcentuje produkční (a tudíž
ekonomickou) roli zemědělství a posuzuje využitelnost území z hlediska jednoho sektoru.
Oblasti takto vymezené se pak více méně kryjí s oblastmi vhodnosti pro pěstování určitých
plodin a chovů jednotlivých kategorií užitkových zvířat. Kritériem vymezení jsou výlučně
kategorie ekonomiky zemědělství. Ovšem oblast vymezená jako marginální z produkčně
zemědělského pohledu může být velice významná např. z hlediska rekreace (Kušová et al.,
1998, Bartoš et al., 1998a) nebo vojensko strategické pozice (jako např. Šumava).
7
2.2
Ekonomické aspekty marginality
Základem vymezení hranice marginality jsou ekonomická kritéria pro rozdělení
půdních stanovišť, na kterých lze provozovat zemědělskou výrobu se ziskem, od stanovišť,
kde bude výsledkem nedotovaného hospodaření ztráta. Střeleček et. al. (1995) označuje za
marginální oblasti takové, v nichž zemědělství dosahuje horšího ekonomického efektu a nemá
komparativní výhody intenzivního zemědělství s přiměřenou velikostní strukturou. Podle
(Šrollera a kol., 2001) lze za hranici marginality považovat výnos, kdy při průměrném
zpeněžení výrobků bylo dosaženo alespoň nulové rentability výroby. Brabenec (1996) uvádí,
že kromě půdních a klimatických podmínek určuje hranici marginality i cena za jednotku
výroby, intenzita výroby a vlastní náklady na 1 ha nutné k udržení alespoň prosté reprodukce
výroby.
Využívání krajiny bude provozováno tím extenzivněji, čím nevýhodnější jsou místní
podmínky. Vedle místních podmínek a agrárně-politických rámcových podmínek závisí
nynější využívání krajiny navíc také na vnějších zemědělských faktorech jako např. na
nezemědělské pracovní nabídce. Když se zhorší ekonomické rámcové podmínky pro
zemědělství, je nutné počítat s nárůstem extenzivních postupů využívání krajiny, stejně jako
rozšíření plochy ležící ladem. Rozšíření extenzivního využití zelených ploch by mohlo vést
k podstatnému zlepšení biotické ochrany zdrojů.
Ekonomická strategie by neměla být založena na kalkulaci s vysokými vstupy a na
zisku z hektaru, protože tato cesta není v nepříznivých podmínkách marginálních oblastí
optimální, ale spíše na rentabilitě vložených prostředků, tedy spíše na minimalizaci vstupů
(Pražan, Leibl, 2005). Důležité je zavést takové metody hodnocení produktivity, které
umožňují kvantifikovat vlivy zvyšování produkce na životní prostředí a metody tzv.
environmentálního účetnictví, které pomůže hodnotit setrvalý zisk a bude zahrnovat do
propočtů i náklady spojené s korekcí, nápravou škod a degradací zdrojů (Virmani, Singh,
1997).
2.3
Význam hospodaření v marginálních oblastech
V centru názorových střetů národohospodářů jsou otázky související s účelností podpory
zemědělství v marginálních oblastech. Nutně se musí naskytnout otázka, proč udržovat či
podporovat zemědělství v marginálních oblastech. Pokud vystačí pro naši vlastní spotřebu
potraviny z plochy 3,1 mil. ha zemědělské půdy (koncepce MZe 2000), nejsou zdánlivě
důvody ani k extenzivnímu hospodaření na zbývajícím necelém milionu ha a možná i dalších
8
plochách s nižší rentabilitou pěstovaných plodin. Zemědělství je však typickým odvětvím
venkova a prioritním kultivačním faktorem venkovského prostoru. Rozměr zemědělství je
i pro budoucnost určen péčí o krajinu a požadavkem na udržitelný rozvoj venkova. Udržení
tohoto odvětví v potřebném rozsahu vyžaduje nejen přímou podporu v rámci rozvoje
venkova, ale především diverzifikaci výrobního zaměření s cílem udržet potřebný rozměr
s dobrou důchodovou úrovní (Střeleček a kol., 2004).
Krajinu s minimálním osídlením lze jen s neúměrně vysokými náklady „navracet“ či
rekultivovat byť pro jednoduchou zemědělskou produkci (Hampicke, Liptersky, Wichtmann,
2005). Je prokázáno, že je levnější a žádoucí zemědělce v méně příznivých podmínkách pro
hospodaření udržet, než aby stát údržbu krajiny hradil sám (Vrkoč et. al., 1995).
Nezastupitelné místo zde mají finanční podpory zemědělcům za to, že se chovají ke krajině
šetrným způsobem (Pražan, Leibl, 2005). Cílem politiky státu by mělo být obhospodařování
celé výměry produkčních ploch (Pozdíšek et. al., 2004). Podle některých podkladů EU se do
určité míry uvažuje o ČR jako možném exportéru zemědělských komodit. Je nutno
poznamenat, že úplný přechod zemědělství na údržbu krajiny přináší pro zemědělce, i při
celkovém vyrovnání všech ztrát v příjmech, značná rizika v případě, že by zemědělci
produkovali převážně ekologické výkony, které by jako veřejné zboží nebyly na trhu
odměněny. Tím ovšem stoupá závislost zemědělců na státních platbách, jejichž budoucí
úprava je často nejistá a které tím nabízí jen omezenou jistotu plánování (SRU, 1996).
Modelové kalkulace také ukazují, že současně poskytované státní platby, přes svůj významný
objem, nemohou dlouhodobě zajistit zachování aktuálního využívání krajiny. To vyplývá
především z nízkého ohodnocení práce v zemědělství. Hampicke Liptersky, Wichtmann,
(2005) se domnívají, že struktura poskytovaných podpor není optimální, neboť jejich výše se
neodvíjí od vědeckých hodnocení, nýbrž je výsledkem politických dohod, tím je velmi závislá
na politické moci a tak jako tak slouží explicitně tvorbě zisku. Na stanovištích poskytujících
nízké výnosy vede snížení státních plateb, jak ukazují vzorové výpočty, k více méně
zřetelnému ústupu zemědělství. Je možné podotknout, že vzorové výpočty nechávají bez
povšimnutí řadu ekonomicky těžko kalkulovatelných veličin. Tak si např. zemědělec udrží při
zachování využívání krajiny také krajinný často velmi půvabný a nadto finančně výhodný
prostor k bydlení. Podle toho mnoho zemědělců dále obhospodařuje své plochy také nezávisle
na čistě „ekonomických úvahách“. Co se týče této ochoty, existují zde jasné psychologické
hranice.
9
3.
Funkce zemědělství
Zemědělství je forma managementu krajiny s největším plošným dosahem. Vedle
produkční funkce, která se v marginálních oblastech dostává na hranici ekonomické
efektivnosti (proto jsou z produkčního hlediska marginální) jsou zvýrazňovány funkce
mimoprodukční. Mimoprodukční funkce zemědělství se v určité míře uplatňovaly
i v minulosti, ale daleko významnější roli musí sehrát v nadcházejícím období. Zatímco dříve
byly mimoprodukční funkce plněny pouze mimochodem a zemědělství byla připisována
hlavně produkční úloha, nyní je potřeba považovat je za plnohodnotnou součást hospodaření
v krajině. Reálný prostor pro prosazování mimoprodukčních funkcí v našem zemědělství a
venkovském prostoru vytváří řada přijatých opatření a realizované finanční podpory, mj.
i v souvislosti s aplikací právních norem EU. Udržovaná krajina má významnou funkci
estetickou a výchovnou. Kulturní funkce spočívá v ochraně historické krajiny, krajinného rázu
i v ochraně kulturně historických hodnot a kulturních památek. Rekreační a zdravotní funkce
souvisejí s volnočasovým, zájmovým a zdravotním využíváním krajiny, lesa a vodních ploch,
od pobytů, agroturistiky až po využívání léčebných médií. S diverzitou osídlení souvisí i
funkce sekuritativní. Plnění a rozvoj výše uvedených funkcí podporuje funkci sociální úzce
vázanou na životní úroveň venkovského obyvatelstva ale i ostatní populace. Stěžejní roli mezi
mimoprodukčními funkcemi, přinejmenším z pohledu této práce, ale také z hlediska obecných
podmínek trvale udržitelného rozvoje krajiny však hraje funkce environmentální.
Funkce zemědělství:
Produkční funkce
-
Životní prostředí jako výrobní prostředek
-
Produkce potravin
-
Zásobárna obnovitelných a neobnovitelných zdrojů surovin a energie
-
Absorpce negativních externalit výroby
Mimoprodukční funkce
-
Environmentální
-
Estetická
-
Historická
-
Kulturní
10
-
Naučná
-
Rekreativní
-
Hygienicko – léčebná
-
Sekuritativní
-
Sociální
11
4.1
4.
Evropský model multifunkčního zemědělství
Podpora mimoprodukčních funkcí
Úlohy modelu multifunkčního zemědělství
-
vytvoření produkčně výkonného, moderního a konkurenceschopného
zemědělství a potravinářství;
-
zabezpečení dostatku cenově přístupných plnohodnotných, kvalitních a
zdravotně neškodných potravin domácí výroby, pro uspokojení domácí
poptávky, při současném využívání výhod mezinárodní obchodní výměny;
-
zabezpečení
plošného
využívání
disponibilních
výrobních
zdrojů
zemědělství, obzvláště půdy, v maximálně ekonomicky zdůvodněném
rozsahu, jakož i přiměřená starostlivost o zemědělskou půdu, jejíž udržovaný
stav je významný pro zachování rázu krajiny, kulturní dědictví, rekreační a
jiné nezemědělské využívání území;
-
zabezpečení přiměřené důchodu v zemědělství a potravinářství, jakož
i přiměřená úroveň osobních důchodů lidí, existenčně závislých na
zemědělské činnosti;
-
modernizace
a
restrukturalizace
potravinářského
průmyslu
obzvláště
z důvodu zabezpečení vyšší přidané hodnoty, kvality a hygienické
nezávadnosti potravin;
-
přizpůsobení zemědělství environmentálním požadavkům na ochranu půdy,
vody, ovzduší a zachování přírodního prostředí, druhové rozmanitosti a
ochrany původního genofondu;
-
podpora rozvoje regionů, obzvláště ve vědeckých oblastech s významným
podílem zemědělství a nízkou hustotou obyvatelstva, prostřednictvím rozvoje
alternativních ekonomických činností a tvorby doplňkových zdrojů pro
udržování zaměstnanosti a hospodárné využívání zdrojů v mezích trvale
udržitelného rozvoje;
-
příprava zemědělství a potravinářství v ČR na podmínky EU a to
postupným přizpůsobováním institucí (potravinářské, veterinární a
fytosanitární legislativě) a vytvářením věcných a organizačních
předpokladů,
v souladu
s Národním
programem
převzetí
acguis
communautaire a na přechod k regulačním a kontrolním mechanizmům
uplatňovaných v EU.
Podle: Magdaléna Lacko-Bartošová a kolektív- Udržateľné a ekologické poľnohospodárstvo, 2005
12
4.2
-
Podpora zemědělství a venkova z rozpočtu EU (CAP)
-
Národní a regionální podpory rozvoje venkova
-
Rozvojové programy pro specifické regiony
-
Omezení zemědělských aktivit v oblasti
-
Ekologická a ochranářská politika (NP, CHKO, NATURA 2000, PP…)
-
Daně a nájmy
-
Krajinné plánování
Kvalita života a diverzifikace hospodářství ve venkovských oblastech
Výtah z Čl. 53 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova
z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Opatření navazuje na
opatření 2.2. programu SAPARD a opatření 2.1.5. operačního programu Rozvoj venkova a
multifunkční zemědělství.
4.2.1 Tvorba nových pracovních příležitostí
Diverzifikace činností nezemědělské povahy
Podpora rozvoje rozmanitých činností na venkově zakládáním a rozvojem
nezemědělských činností v rámci zemědělských podniků prostřednictvím podpory členů
zemědělských hospodářství. Venkovský prostor, ve kterém došlo k výraznému snížení počtu
pracovních sil z více než 500 tis. v roce 1989 ba cca 145 tis. v roce 2004, v současné době
téměř nevytváří nová pracovní místa, protože zájem o zaměstnávání ze strany zemědělských
podniků je velmi nízký. Se snižováním zemědělské výroby, především některých výrob
náročných na ruční práce (chmel, ovoce, zeleniny apod.) klesá i potřeba sezónních
pracovníků. Pro venkov je aktuálním problémem řešení stabilizace venkovského obyvatelstva
prostřednictvím
diverzifikace
činností
zemědělských
hospodářství
směrem
k nezemědělským činnostem.
Podíl zemědělců s jinou činností v rámci zemědělských hospodářství byl v roce
2003 na úrovni 44,6 % a dále se snižoval. Vlivem Programu by se opět měl zvýšit, s cílem
velikost souhrnných příjmů zemědělských rodin, kterou ovlivňuje nízká cena prací v odvětví
13
zemědělství a jejich disparita vůči ostatním odvětvím národního hospodářství (NH);
v průměru je na cca 70 % vůči průměru NH, vůči průmyslu je na 72,2 %, což znamená, že je
cca o 5 200 Kč nižší oproti průměrné mzdě v NH a o 4 550 Kč oproti průmyslu. Sociální
struktura a sociální kapitál zemědělských podniků současně s nemovitostmi (volné pracovní
kapacity, nevyužité budovy, administrativní zázemí, zkušenosti z přidružené výroby) vytváří
přitom významný potenciál pro diverzifikaci činností.
Cíle opatření
Celkové cíle
-
diverzifikace ekonomické základny venkovských oblastí,
-
stimulace rozvoje nezemědělských činností na venkově,
-
stabilizace a tvorba nových pracovních míst, zejména pro ženy a mladé lidi.
Specifické cíle
-
vedlejší výdělek z diverzifikované činnosti ke zlepšení příjmů zemědělských rodin,
-
využití chovu zvířat, zejména koní, pěstování plodin a jejich zpracování pro rozvoj
agroturistiky,
-
podpora zaměstnanosti na venkově i mimo hlavní, zemědělsky aktivní období,
-
propojování zemědělské výroby se službami pro hospodářství a obyvatele venkova.
Operační cíle
Oblasti podporovaných operací
-
zahájení a rozvoj nezemědělských činností, v oblasti výroby, zpracování, služeb,
-
inovace výroby a výrobků, služeb,
-
využití obnovitelných zdrojů paliv a energie,
-
pořízení a vybavení provozoven, dílen,
-
rekonstrukce existujících nevyužitých budov,
-
úprava manipulačních ploch,
-
marketing a propagace výrobků.
Podpora zakládání podniků
14
Podpora zakládání nových a rozvoje existujících nezemědělských podniků
nejmenší velikosti – mikropodniků1 včetně nových živností v oblasti výroby, zpracování a
služeb bez omezení sektorů, zejména v oblasti řemesel, služeb pro hospodářství a dostatečně
rozmanitá. Příjmy venkovského obyvatelstva jsou nízké. Na většině území ubývá stálého
obyvatelstva. Mladí z venkova odcházejí. S tím souvisí nízká daňová výtěžnost území i slabá
kupní síla místního obyvatelstva. Je potřeba hledat alternativní pracovní příležitosti a
alternativní
zdroje
příjmů
k posílení
stability
venkova
zakládáním
a
rozvojem
nezemědělských mikropodniků i přesunem podniků z měst. Sociální struktura a sociální
kapitál venkova současně se strukturou zástavby vesnic vytváří přitom významný potenciál
pro diverzifikaci činností (volné pracovní síly, nevyužité budovy, zkušenosti z přidružené
výroby).
Cíle opatření
Celkové cíle
-
diverzifikace ekonomické základny venkovských oblastí,
-
zvýšení ekonomické stability a růstu venkovských regionů,
-
tvorba nových pracovních míst,
-
snazší vstup žen a mladých lidí na trh práce,
-
snížení nezaměstnanosti na venkově.
Specifické cíle
-
zakládání nezemědělských podniků nejmenší velikosti vč. živností,
-
přiblížení práce rodině a bydlišti,
-
snížení míry dojíždění, oživení terciárního sektoru.
Operační cíle
Oblasti podporovaných operací
-
zahájení a rozvoj činností v oblasti výroby, zpracování, služeb,
-
inovace výroby a výrobků, služeb,
-
využití obnovitelných zdrojů paliv a energie,
-
pořízení a vybavení provozoven, dílen,
-
rekonstrukce existujících nevyužitých budov,
-
úprava manipulačních ploch,
-
marketing a propagaci výrobků,
1
Mikropodnik: definován v doporučení Komise 2003/361/ES jako podnik, který zaměstnává méně než 10
zaměstnanců a jehož roční obrat a/nebo roční celková účetní rozvaha nepřekračují 60 mil. Kč
15
-
malý podíl roční mzdy zaměstnanců.
Podpora cestovního ruchu
V České republice doposud není plně rozvinuta venkovská turistika a není využit
potenciál zemědělských farem v oblasti agroturistiky. Turistická infrastruktura a propagace
v této oblasti neodpovídají standardům v rámci Evropské unie a je nízká úroveň
doprovodných služeb (ubytovací, stravovací, informační). Cestovní ruch přitom vykazuje
nejdynamičtější růst a poskytuje mnoho pracovních příležitostí i pro nekvalifikované pracovní
síly. Zvyšuje odbyt místních specialit a řemesel. Ročně přijíždí do České republiky 7 mil.
zahraničních návštěvníků, ale z toho 5 mil. zůstává v Praze. Zvyšuje se domácí turistika. Je
potenciál zvýšit významně procento venkovské turistiky v celkovém cestovní ruchu na území
ČR. Zvýšení venkovské turistiky o 2 mil. návštěvníků by mohlo vytvořit 7 000 nových
pracovních míst za předpokladu vynaložení 1,4 mld. Kč do roku 2013.
Cíle opatření
Celkové cíle
-
tvorba nových a stabilizace stávajících pracovních míst,
-
rozšíření možností vstupu žen a mladých lidí na trh práce,
-
zlepšení ekonomické situace obcí a venkovských podnikatelů,
-
diverzifikace činnosti obyvatel venkova.
Specifické cíle
-
zvýšení návštěvnosti venkovských oblastí o 2 mil. lidí,
-
zlepšení informovanosti o turisticky atraktivních místech a možnostech v rámci
ubytovacích a doprovodných služeb, včetně malých rodinných farem,
-
využití informačních a komunikačních technologií v cestovním ruchu,
-
rozvoj služeb cestovního ruchu a rozšiřování nabídky, mimo jiné zaváděním
„ekologických kritérií cestovního ruchu“, volnočasovými a poznávacími aktivitami.
Operační cíle
Oblasti podporovaných operací
-
výstavba, rekonstrukce nebo modernizace a vybavení turistických informačních
center malého rozsahu ve venkovských oblastech,
-
využití ICT pro rezervaci, propagaci, marketing, návrh služeb a rekreačních aktivit,
16
-
informační, mapové a propagační materiály s nabídkou místních zajímavostí a
volnočasových aktivit v různých oblastech (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika,
vodní sporty apod.),
-
zpracování marketingových studií, které optimálně zhodnocují potenciál území pro
zvýšení image venkovské oblasti na trhu cestovního ruchu (se zaměřením na tradiční
řemesla, zhodnocení místní produkce, krajové a místní speciality, folklór atd.),
-
uvádění na trh služeb cestovního ruchu, vztahujících se k venkovské turistice.
4.2.2 Kvalita života na venkově
Výtah z Čl. 56 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského
zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Podopatření III.2.1.1. navazuje na opatření 2.1. b)
programu SAPARD. Podopatření III.2.1.2. navazuje na opatření 2.1. a) programu SAPARD.
Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova
Pro venkov je charakteristická rozdílná úroveň vybavenosti, rozsahu a dostupnosti
služeb, základní infrastruktury, dopravní obslužnosti. Na veřejný vodovod je napojeno cca
81,7 % obcí do 500 obyvatel, plyn je zaveden u cca 49 % venkovských obcí a na veřejnou
kanalizaci je napojeno pouze 66 % obcí do 2 000 obyvatel, na kanalizaci s čistírnou
odpadních vod přitom pouze asi 23 %. Přitom kvalita vody ve studních je nízká. Jen ve 33 %
venkovských obcí jsou školní zařízení, pošta u 36 % , zdravotnické zařízení ve 27 %
venkovských obcí. Jen splnění norem Společenství v oblasti čištění odpadních vod by
znamenalo vynaložit na budování čistíren v obcích do 2 000 ekvivalentních obyvatel asi
5 mld. Kč do roku 2010. (Přechodné období plnění směrnice Rady 91/271 a Rámcová vodní
směrnice.) Na to nebude stačit samotný Program rozvoje venkova, ale budou muset být
zapojeny i jiné evropské (Evropský fond regionálního rozvoje a Fond soudržnosti) a národní
zdroje. Významným rozvojovým faktorem je decentralizované využívání obnovitelných
zdrojů energie, včetně vytápění obcí biomasou, a druhotné využívání odpadů. Zatím však
málo obcí má svůj rozvoj založen na využívání obnovitelných zdrojů energie a
bezodpadových provozů.
17
Cíle opatření
Celkové cíle
-
zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, zvýšení atraktivity zejména pro
mladé rodiny,
-
vytváření podmínek pro tvorbu nových pracovních míst,
-
tvorba nových a stabilizace stávajících pracovních míst,
-
snazší vstup žen a mladých lidí na trh práce,
-
čistota vody v sídlech.
Specifické cíle
-
vybudování a obnova nezbytných inženýrských sítí a zařízení technické
infrastruktury podmiňujících existenci a zkvalitnění základních služeb pro
hospodářství a obyvatelstvo venkova,
-
využívání obnovitelných zdrojů paliva energie,
-
rozšíření nabídky služeb a tím vytváření pracovních míst,
-
zlepšení občanského vybavení obcí za účelem zvýšení kvality a atraktivity života na
venkově pro obyvatele a podnikatelské subjekty,
-
propojení hospodářských institucí se službami pro obyvatele,
-
obnova a využití stávajících budov,
-
vytváření multifunkčních center,
-
rozšiřování využití internetu, přístup venkovského obyvatelstva k internetu by měl
dosáhnout hodnoty 30%.
Obnova a rozvoj vesnic
Na kvalitu života na venkově má nezanedbatelný vliv celková obnova a rozvoj vesnic.
Opatření by mělo umožnit především architektonický a urbanistický rozvoj českých a
moravských vesnic v souladu s požadavky na zachování a posílení jejich charakteristického
vzhledu a hodnot venkovských oblastí ČR a zároveň zvýšení identity a pospolitosti místních
obyvatel. Tento záměr je v souladu s evropským zájmem o zachování jedinečnosti, specifik a
místních tradic při rozvoji vesnic a posílení rozmanitosti Evropy. Přednost bude dána
projektům, které využijí opuštěných ploch a budov (staré zátěže, brownfields), které jsou
v souladu s místní rozvojovou strategií a které využívají partnerství veřejného a soukromého
sektoru.
18
Uspořádání a vzhled našich vesnic jsou poznamenány různou úrovní aktivity
obyvatel. Některé vesnice mají špatný stavebně - technický stav zástavby, neupravená
veřejná prostranství a zeleň, jiné obsahují neorganické obytné nebo hospodářské budovy,
nebo zanedbané a rozpadající se stavby, které ztratily svůj účel. Připravenost vesnic pro
novou výstavbu je slabá. Obnova a rozvoj vesnic závisí na vědomí sounáležitosti místních
obyvatel s místním prostředím. Proto je potřeba podporovat aktivity místních společenských,
kulturních, zájmových a sportovních spolků, které přispívají k zachování tradic a upevňují
lokální identitu a mezilidské vztahy.
Cíle opatření
Celkové cíle
-
zvýšení kvality života ve vesnicích,
-
zvýšení atraktivity prostředí vesnic pro bydlení, podnikání a rekreaci,
-
tvorba nových pracovních míst, včetně míst pro ženy a mladé lidi, a příznivé
podmínky pro jejich vytváření.
Specifické cíle
-
vytváření předpokladů pro rekonstrukce stávajících budov, výstavbu nových
hospodářských i obytných objektů, zvýšení úrovně bydlení,
-
posílení místní samosprávy a administrativy, zlepšení místního řízení, inovace,
-
spolupráce mezi obcemi a územími,
-
vytváření sítí, on-line komunity,
-
oživení společenských, spolkových, sportovních, kulturních a církevních tradic a
aktivit.
Oblasti podporovaných operací
-
obnova tradiční vesnické zástavby a zlepšení vzhledu vesnic, revitalizaci návsí a ulic
chodníky, zastávky, osvětlení, oplocení, výstavbu dětských hřišt' a sportovišt', lavičky
mobiliář,
-
nákup a výsadbu zeleně, parkové úpravy v obci a okolí, nákup nezbytné techniky pro
údržbu zeleně,
-
revitalizace drobných vodních toků a ploch v obci a okolí, (např. ve formě odstranění
zatrubnění /zahloubení/, tvrdých nepropustných a prefabrikovaných povrchů a další
( nevhodných technických prvků, odtěžení sedimentů), (event. přesun do 1.4.2.)
19
-
společenské, spolkové (hasiči, rybáři, zahrádkáři, myslivci apod.), sportovní,
environmentální, kulturní a církevní aktivity (např. propagace činnosti, vydávání
publikací, pořádání soutěží, výstav apod.),
-
úpravy pozemků pro výstavbu nových obytných a hospodářských objektů,
-
zpracování územně plánovací dokumentace obce (územní plán, regulační plán),
-
obnova nevyužitých hospodářských budov a ploch do celkové rozlohy 1 ha
(brownfields) a jejich nové využití, mj. jako podnikatelských inkubátorů.
Ochrana a rozvoj dědictví venkova
Opatření je zaměřeno na činnosti týkající se zlepšení kvality života zvýšením
povědomí o přírodních a kulturních hodnotách prostředí a jejich rehabilitací. Opatření
obsahuje studie a investice spojených s údržbou, obnovou a zhodnocením dědictví venkova a
s péčí o prostředí vesnic, charakteristické znaky sídel, venkovskou krajinu a přírodu jako
celku. Přednost bude dána projektům, které jsou v souladu s místní rozvojovou strategií a
které využívají partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Venkov v České republice lze charakterizovat vysokým potenciálem přírodního a
kulturního dědictví. Na mnoha místech je tento potenciál nedoceněný a nedostatečně
využitý, někdy bývá naopak únosná kapacita překračována. V minulosti došlo k negativním
jevům z hlediska udržitelného rozvoje venkovského prostoru, které lze spatřovat v narušení
ekologické stability přírodního prostředí a krajinného rázu, v zanedbání péče o kulturní
dědictví venkova a v nedostatečném obecném povědomí obyvatel o nezbytnosti ochrany
životního prostředí a způsobech jak tuto ochranu zajistit.
Cíle opatření
Celkové cíle
-
zvýšení kvality života na venkově,
-
zvýšení atraktivity a zajímavosti prostředí a posílení sounáležitosti obyvatel s jejich
prostředím,
-
tvorba nových pracovních míst,
-
snazší přístup mladých lidí a žen na trh práce.
20
Specifické cíle
-
ochrana a péče o lokality NATURA 2000 a další místa s vysokou přírodní hodnotou,
-
širší společenské uplatnění lokalit NATURA 2000 a dalších míst s vysokou přírodní
hodnotou,
-
zachování a obnova hmotných i nehmotných kulturních hodnot venkova,
-
využití těchto hodnot v každodenním životě obyvatel i pro návštěvníky venkova,
-
zvýšení povědomí o kulturním dědictví v zájmu jeho záchrany a oživení.
5.
Možnosti rozvoje venkova
Zemědělství je v obtížné situaci, vyvolané nadprodukcí, poklesem cen, stagnujícími a
dokonce klesajícími příjmy při zvyšujících se výrobních nákladech. Kriticky je také
posuzována jeho únosnost z hlediska životního prostředí. Dobrá pověst zemědělců a jejich
schopnost další existence jsou ohroženy. Přitom si venkovské prostory bez zemědělství a
lesního hospodářství neumíme představit. Téměř 90 % celkové plochy země je jimi
obhospodařováno a ošetřováno. Zanedbatelná není ani svébytná rolnická kultura, která
představuje důležitý stabilizační a identifikační prvek v naší společnosti. Musí být uděláno
vše pro to, aby byla dlouhodobě zachována existence a identita našeho rolnického
zemědělství.
Z uvedeného vyplývá, že především sami zemědělci, ale také politici, správa a obce
musejí vyvinout nové strategie a jít odvážně novými cestami.
• Zemědělci se musejí opět naučit jednat samostatně
-
výraznější tržní orientace a vlastních forem marketingu (přímý prodej) při
respektování trendů spotřeby (zdraví, čerstvé produkty, nostalgie, tradice),
-
- větší účasti na zpracování a prodeji svých produktů při garanci nejvyšší kvality od
prvního výrobního kroku až po úpravu produktu pro spotřebitele,
-
využití trhu (založení a cílevědomé seskupení marketingu pro vysoce kvalitní
potraviny, např. z oblasti ochrany vodních zdrojů, a stejně tak pro speciální produkty
pro farmacii a kosmetiku).
• Pole působnosti zemědělce musí být mnohotvárnější
21
Kromě výroby potravin jde o celou řadu nových a přitom specifických úkolů, které
mohou poskytnout doplňkový zdroj příjmů, např.:
- v oblasti volného času a rekreace - podnikatel (pronájem sportovních a kempinkových
ploch, výstavba nebo pronájem rekreačních bytů v ne obydlených domech, čluny, koně),
podílník na sportovních a rekreačních zařízeních (např. golfu), učitel lyžování nebo jízdy na
koni, průvodce nebo manažer turistických skupin nebo průvodce v krajině a v přírodě, který
přiblíží prázdninovým hostům přírodu, např. v souvislosti s "dovolenou na zemědělské
usedlosti",
- v oblasti péče o životní prosřiedí - ochránce krajiny, odborník při recyklaci odpadů,
pracovník v kompostárně a při prodeji kompostů,
- na úseku produkce energie - producent obnovitelných (biologických) energetických surovin,
který současně přispívá k ozdravění půdy tím, že používá málo hnojiv; odborník při údržbě
zařízení na produkci bioplynu, při výrobě štěpky na topení z odpadního dřeva, popř. při péči o
fungování malých vodních elektráren,
- v telekomunikacích, které otvírají právě pro venkovský prostor obrovské šance do
budoucnosti - jako pečovatel o telekomunikační domy (teledomy), v oblasti veřejných služeb
zásobováni a občanského vybavení - manažer malých "sousedských" krámků spojených s péčí
o zdraví, pečovatel o práci mladých, o staré lidi, o knihovnu, o videotéku aj.,
- na úseku zemědělství - expert při prodeji domácích produktů a organizátor prodeje strojů na
trhu,
- na úseku kultury - koordinátor života společenských skupin nebo veřejných kulturních
aktivit.
• Zemědělství musí být za pomoci politiky, správy a hospodářství ještě více zapojeno do
fantazií oplývající regionální hospodářské politiky.
Sem patří také to, aby rolnické ženy a rolníci nebyli nadále závislí na zpravidla méně
hodnotných a centrálně položených pracovních místech, ale aby mohli najít vysoce
kvalifikovaná pracovní místa v blízkosti bydliště. Předpokladem pro dosažení tohoto cíle je:
- nabídka specifických možností vzdělání pro hodnotnější (průmyslová) pracovní místa,
- flexibilnější pracovní doba, zejména pro zemědělce, pro které je zemědělství vedlejším
zdrojem příjmů, a pro venkovské ženy,
- získání pracovních možností, které by mohly venkovské ženy vykonávat doma vedle
domácích prací,
- nabídka práce v telekomunikacích (např. programátorské a úřednické práce) a
v řemeslnických činnostech (např. opravářské služby) v místě .
22
• Je nutno zpracovat regionální a komunální marketingové koncepce včetně plánování,
koordinace a kontroly všech činností orientovaných na trh, v tom také zemědělství. Jde o to:
- zpracovat a propagačně účelně prezentovat specifické potenciály a stanovištní výhody
určitého regionu (obce),
- zajistit zachování takových stanovištních předností, jakými jsou čistý vzduch či krásná
kulturní zemědělská krajina,
- přispět k odstranění stanovištních nevýhod, jako je např. nedostatečná dopravní a
komunikační infrastruktura.
Získání dobré pověsti pro region či obec má právě s ohledem na vývoj společného evropského
trhu mimořádnou důležitost.
• Obec musí ve svých koncepcích považovat zemědělství za důležitý hospodářský a
kulturní (a tím identitu podporující) faktor, např.:
- začleněním cílových představ o zajištění existence rolnických podniků do směrných plánů
vesnic,
- lepší koordinací stavebního plánování s provozně zemědělskými požadavky, např. též mimo
zastavěné území pro hospodářsky podmíněné stavební záměry,
- ochranou kvalitní zemědělské půdy před zastavováním,
-
vytvářením lepší pověsti zemědělství jako součásti nezaměnitelného profilu obce;
zdůraznění krásy krajiny a její ekologické kvality a role, které přitom zaujímá
zemědělství, může popř. přispět ke zvýšení odbytu zemědělských produktů.
• Nové rozvojové strategie potřebují nové organizační formy
Ty mohou nastolit mezi nositeli veřejného a soukromého rozhodování lepší vztahy
(public-private-partnership) a tím umožnit efektivnější a kooperativnější jednání. Takovéto
"rozvojové agentury" (může jimi být např. obec a zástupce hospodářství) by měly převzít
zejména následující úkoly:
- rozpracování regionálních a komunálních marketingových koncepcí a jejich odsouhlasení
odvětvovými správními orgány,
- propagační činnost v zájmu regionu a obcí a též shromažďování a vyhodnocování informací,
- poskytování rad a pomoci při opatřování finančních a podpůrných prostředků (přitom lze
využít též možnosti individuálních porad poskytovaných bankami a know-how odbytových
organizací v marketingu).
23
• Ústředním úkolem nového uspořádání venkova cestou pozemkových úprav a obnovy
vesnice musí být podpora nových forem komunálního hospodářství, zvláště zemědělství,
při respektování mnohostranných požadavků na venkovské prostory a obce, a to především:
- snížením pracnosti a výrobních nákladů ve stáji a na polích; zemědělcům to přinese časové
uvolnění (mimo jiné pro nezemědělské činnosti) a zvýšení jejich příjmů,
- výraznějším zaměřením programu obnovy vesnice na plánování, na zachování pracovních
míst na vesnici a získávání dalších (poskytování pomoci pro zachování nebo založení
obchodů a řemeslnických a maloživnostenských podniků, při vzniku zařízení pro přímý
prodej výrobků, poradenství pro propagaci vlastních produktů), na soudobé, energeticky
úsporné a k prostředí šetrné bydlení, na zlepšení infrastruktury na vesnici (obecní dům pro
mladé i staré, mateřské školy, vesnické školy), na ekologickou výstavbu (podpora stavebně
biologických a energii šetřících stavebních opatření, zásobovací zařízení, jakými jsou malé
elektrárny vytápěné odpadním dřevem nebo bioplynem, kompostárny a kořenové čistírny
odpadních vod) a také na kulturní obohacení (podpora kulturních činností),
- účinným uplatňováním opatření na úseku organizace a vhodného využití pozemků v rámci
programu pozemkových úprav a obnovy venkova, např. zajištěním stavebních pozemků pro
umístění nových nebo rozšíření stávajících podniků, pro bytovou výstavbu a pro výstavbu
zařízení pro rekreaci a volný čas; napomáhat utváření a obohacení krajiny a realizaci modelů
využívání území v zájmu zlepšení přírodních stanovištních faktorů,
- rozvojem vesnice v regionálních souvislostech: užší věcná spolupráce s hospodářskou,
sociální a pořádkovou správou.
6.
Příklady realizovaných projektů v zahraničí
6.1
Co dělat s nevyužitými zemědělskými stavbami
Údaje o obci
Městečko Karbach, okres Main-Spessart, asi 1300 obyvatel, výrazně zemědělsky orientovaná
obec v bezprostřední blízkosti střediskové obce střední velikosti Marktheidenfeld, mnoho
vyjíždějících za prací, omezená nabídka pracovních příležitostí přímo v obci.
Cíl záměru
Změny v zemědělství vedly k opouštění zemědělských usedlostí; důsledkem je 22
nevyužitých zemědělských staveb, o bydlení v centru už není zájem.
24
Popis záměru
Zastavení prací na zastavovacím plánu před jeho schválením. Se změnou vědomí
obyvatelstva, zvláště mladých lidí, se má život ve staré části sídla stát opět atraktivním,
k čemuž má přispět jeho úprava. Opětné oživení uprázdněných budov jejich využitím pro
bydlení a pro občanské vybavení. Zbourání části starých budov nevhodných v zájmu zlepšení
struktury vesnice bez narušení jejího vzhledu.
Potenciály, zatížení, opatření, financování
Potenciály: rozsáhlý stavební fond, zachovalé společenství vesnice a spolkového života,
vysoký stupeň identifikace mládeže s vesnicí.
Zatížení: Průjezd vesnicí s velkým zatížením nákladovou dopravou; až do začátku obnovy
vesnice značný rozsah vystěhovávání mladší generace ze staré části sídla do nových obytných
skupin.
Opatření: Odklon silnice mimo sídlo (plán zpracován), zklidnění dopravy ve středu sídla,
nebudou vymezovány nové stavební plochy, utváření centra vesnice (ulice, náměstí, uličky),
výstavba rekreačních zařízení (hřišť na tenis, fotbal, bol), využití uprázdněných obecních
budov pro stavební dvůr.
Uživatelé
Celá obec a všichni občané.
Co je ještě zajímavé?
Z 22 dříve nevyužitých budov je v současné době již deset využitá. Karbach byl vybrán jako
modelová vesnice pro experimentální přestavbu.
6.2
Opět zlaté dno pro umělecká řemesla na venkově?
Údaje o obci
Wornitz, okres Ansbach, asi 1000 obyvatel. Stoupající tendence; strukturální změna ze
zemědělské vesnice na dělnicko-obytnou vesnici; zesílení usidlování řemeslníků a průmyslu
díky příznivé poloze u křižovatky dálnic A6/A7.
Cíl záměru
Změny využití prázdných památkově chráněných bývalých zemědělských objektů, vytváření
kvalifikovaných, umělecky orientovaných pracovních přl1ežitostí 'na vesnici.
Popis záměru
25
Získání jednoho obytného domu a bývalé farní stodoly pro usídlení řemeslnického podniku
vyrábějícího keramiku. Přestavba obytného domu podle soudobých požadavků a vestavění
dílny do stodoly a využití podkroví jako výstavního prostoru.
Opatření, financování
soubor objektů důležitý pro celkový obraz vesnice bylo možno zachovat. Přímý prodej byl
přitažlivý i pro cizí podnikatele.
Vlastník: firma Leyk, Wornitz.
Příspěvek v rámci obnovy vesnice.
Uživatelé
Obec, občané, řemeslnický podnik.
Co je ještě zajímavé?
Kromě toho přestavba druhé stodoly na nákupní středisko s řeznictvím a pekařstvím.
Intenzívní poradenství ze strany vlády Středního Francka, oddělení zemědělství, v rámci
obnovy vesnice.
6.3
Občané brání venkovské obchody
Údaje o obci
Altenhasungen, část města Wolfhagen, asi 720 obyvatel, žádná škola, zemědělství, vyjížďka
za prací (do měst Kasel a Wolfhagen).
Cíl záměru
Již téměř 10 let není v místě žádný obchod. Zajistit v místě možnosti nákupu pro asi 200
domácností. Tím příležitosti pro setkávání starších lidí.
Popis záměru
Prodejna (asi 100 m2) potravin a nápojů, menších dárků. Prodejna bude pronajata městem.
Opatření, financování
V rámci programu obnovy vesnice výstavba budovy s prodejnou, víceúčelovým prostorem a
třemi byty (asi po 55 m2). Stavebník: město Wolfhagen. Projekt zajistí země Hessensko.
Založení Qbčanskoprávní společnosti "Naše prodejna". Členský příspěvek: 200 DM (132
členů) - bezúročně Rozdělení zisku podle podílu na obratu. Vedoucí jako čestná funkce,
4 členky pracují jako prodavačky a zajišťují nákup.
Uživatelé
26
Místní občané a zčásti ze sousedních sídel.
Co je ještě zajímavé?
Odbyt je dobrý. Prodejní doba: 9.30-11.30 a 16.00-18.30.
6.4
Alternativní zásobování energiemi a odpadové hospodářství
Údaje o obci
Wildon (2000 obyvatel) v jižní části Grazer Feldes, obec uprostřed zemědělsky intenzívně
využívaného území.
Cíl záměru
Výstavba komunální infrastruktury, zřetelné projevení "nového myšlení".
Popis záměru
Zásobování teplem celé vesnice zajistit z centrální kotelny vytápěné štěpkou (briketami z
odpadního dřeva) a energetickou trávou, provozovateli a dodavateli jsou místní zemědělci.
Vysvětlením způsobu, jak omezit množství odpadů, a sběrem kompostovatelných hmot
snížení množství odpadů na 40 procent provoz pro recyklaci plastových fólií.
Potenciály, zatížení, opatření financování
Potenciály: malý historický střed vesnice, obyvatelstvo přístupné pro osvětu a vzdělávání,
institut pro výzkum alternativní energie.
Zatížení: Problém znečištění podzemních vod ze zemědělských zdrojů, omezená kapacita
deponií.
Opatření: centrální kotelna a síť rozvodů tepla, organizace provozu tohoto zařízení.
Shromažďování odpadů podle druhu v oddělených nádobách, stálá informační činnost.
Financování: země, obec, hospodářství.
Uživatelé
Celá obec a všichni občané, zemědělci z okolí.
Co je ještě zajímavé?
Pod cílovou zásadou "Kultura a příroda" je ve Wildonu pečováno o rybník pro koupání a
prehistorické vykopávky.
27
6.5
Utváření a obohacení krajiny
Údaje o obci
Lázně Windsheim (asi 12000 obyvatel), středně velké centrum ve strukturálně slabém území
západní části Středního Francka (westmittelfrankischer Raum), omezené možnosti rozvoje
cestovního ruchu.
Cíl záměru
Na základě přírodně daných podmínek (léčivé prameny mírného klimatu, zachovalá příroda
v severním zázemí, středověkého historického jádra města, umístění v přírodním parku
Steigerwald, poblíž hustě zalidněné aglomerace Nürnberg/Führth/Erlangen) by mělo
vzniknout atraktivní rekreační a ozdravné lázeňské město, které zajistí také místním občanům
kvalifikovaná pracovní místa a vysokou kvalitu života.
Popis záměru
Cílový obraz "rekreační a lázeňské a ozdravné město Lázně Windsheim" byl promítnut do
časově souběžně probíhajícího plánování rekonstrukcí, stavebního a krajinného plánování,
pozemkových úprav, speciálních odvětvových planů, které vznikly na základě ekologických
přístupů: pozoruhodné je vytváření celoplošného systému biotopů a rekreační krajiny za
podpory zemědělců, majících cit pro životní prostředí.
Potenciály, zatížení, opatření, financování
Potenciály: viz výše uvedené.
Zatížení: zatížení sídla silniční dopravou, nedostatky v infrastruktuře, vylidněné zázemí
města.
Opatření: odklon dopravy mimo město, rekonstrukce města, nové uspořádání zázemí města
zalesněním, zřízením parků, malých zahrad, sportovišť, golfových hřišť, lázeňských ploch
v návaznosti na zastavěné území. Výstavba franckého muzea volné krajiny. Získání asi 350
nových pracovních příležitostí.
Uživatelé
Celé město s dosud částečně zemědělskou strukturou některých částí a širší zázemí, lázeňští
hosté, rekreanti, sportovci.
Co je ještě zajímavé
Lázně Windsheim jako město s bohatou městskou tradicí, muzeum volné krajiny a golfové
hřiště jako doplňkové atraktivity a pracoviště pro zemědělce.
28
6.6
Modelový projekt péče o staré lidi a sociální péče
Údaje o obci
Dettenhausen se nachází ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko a má 5000 obyvatel.
Leží v přírodním parku Schonbuch v zájmovém území průmyslových měst BoblingenSindelfingen-Stuttgart na jedné a univerzitního města Tübingen na druhé straně Má
nadprůměrné vybavení a působí na ni tlak sídelního rozvoje z prostoru Stuttgart-BoblingenSindelfingen.
Cíl záměru
Lepší (lidsky a finančně únosné) zabezpečení starších, nemocných a tělesně postižených lidí z
obce při zapojení rodin, spolků, organizací a využití nezištné angažovanosti.
Popis záměru
Modelový projekt centrum pro staré lidi Dettenhausen: místo setkávání generací, hobby-dílny,
koupaliště, gymnastika pro nemocné, zajištění stravování, krátkodobá péče, denní péče,
bydlení s pečovatelskou službou a ubytování starých lidí, sociální stanice.
Opatření, financování
Toto centrum pro staré lidi je provozováno jako veřejné zařízení. Část výdajů je hrazena z
rozpočtu obce. Jednotlivé služby jsou poskytovány za úplatu.
Uživatelé
Starší, nemocní a péči vyžadující lidé, ale stále více také okruh lidí, kteří se musejí
připravovat na stáří.
Co je ještě zajímavé?
Tento projekt lze realizovat v každé obci (městě) a našel už napodobitele.
6.7
Oživení historického stavebního fondu
Údaje o obci
Městečko Arnstorf, okres Rottal-Inn; venkovská obec o proše 80,53 km3 s asi 5940 obyvateli;
středisková obec nejnižší kategorie. Je zde "horní zámek" (obývaný hrabětem Deymem) a
"dolní zámek".
Cíl záměru
29
Znovuoživení středu sídla a na tomto základě posílení celého sídla a upevnění jeho trvalého
postavení jako venkovského centra.
Popis záměru
Rekonstrukce komplexu budov "dolního zámku", dílčí renovace; částečná náhrada novými
stavbami v původních proporcích; změna využití pro soukromé, zčásti pro veřejné účely;
obnovení týdenních trhů v přední části zámku; centrální parkoviště osobních automobilů a
autobusů. v zadní části zámku.
Potenciály, zatížení, opatření, financování
Potenciály: budovy zámku, zčásti nevyužité; rovněž vedlejší objekty; hospodářské budovy
byly využívány pro zemědělství.
Zatížení: soubor památkově chráněných budov.
Opatření: získání souboru budov Svazem pro pozemkové úpravy se sídlem v Landau nad
Isarou, jejich předání obci a soukromým vlastníkům, renovace, výstavba náhradních objektů a
zlepšení okolního prostředí.
Financování: Hlavní budova zámku a okolí městem v rámci projektu obnovy vesnice.
Vedlejší a hospodářské objekty z prostředků soukromníků
Uživatel záměru
Občané, obchodníci, mládež, dodavatelé zboží na trh, městečko Arnstorf, celé zázemí,
provozovatelé autobusových linek.
Co je ještě zajímavé?
Víceúčelové využití zámeckého komplexu jako východisko pro vývojový posun sídla jako
celku (hospodářská síla, vzhled města, kultura, bydlení, nové obchody).
Získání medaile: Europa nostra v r. 1989; stanovištní faktor kultura: silné kulturní aktivity
(středověký svátek, zámecké koncerty, drobné umění aj.)
30
5. Doporučená literatura
DEMO M. A KOL.: Projektovanie trvalo udržateľných poľnohospodárských systémov v
krajine. vysokoškolská učebnice SPU Nitra, SPU Nitra, 723s.
GLÜCK, A., HOLGER, M. et al. (1992): Venkov má budoucnost. MZe ČR, Praha, 220 s.
LACKO/BARTOŠOVÁ,M. A KOL.: Udržatelné a ekologické polnohospodárstvo, SPU
Nitra,2005, 575 s.
6. Seznam internetových odkazů
Spolek pro obnovu venkova - nevládní neziskové organizace, jejímž posláním je přispívat k
rehabilitaci venkova, k obnově a prohloubení společenského a duchovního života na venkově,
k posílení hospodářské stability a prosperity venkova.
http://www.spov.org
Agrární komora České republiky je sdružení právnických a fyzických osob z odvětví
zemědělství, lesnictví a potravinářství podle zákona č. 301/1992 Sb. a jeho novel.
http://www.agrocr.cz
Seznam Zemědělských agentur a Pozemkových úřadů je na adrese:
http://www.mze.cz/attachments/seznamZAaPU.htm
Ministerstvo zemědělství
http://www.mze.cz
Ministerstvo životního prostředí
http://www.env.cz
Databáze nepotravinářského využití fytomasy – přehledná databáze možností využití
zemědělské produkce mimo tradiční potravinářskou výrobu vytvořená společně s VÚZE
v Praze a JU ZF v Č. Budějovicích.
http://www.fytomasa.cz
31