Zpravodaj léto 2007 B

Komentáře

Transkript

Zpravodaj léto 2007 B
Verměřovický zpravodaj – léto 2007
nás tyto práce provádí si již několikrát rozbila o sklo
schované za pomníkem sekačku a pro příště bude
osekávat pouze širší cesty, okolí hrobu si upraví
majitel sám.
Romány by se mohli sepisovat o špatných
sousedských vztazích a to hned na několika místech
v obci. Smutné je, že důsledky nekonečného
handrkování někdy odnesou i lidé zcela nevinní.
Chtěla bych upozornit i na nekonečné a nesmyslné
vytváření umělých problémů a dusné atmosféry
kolem školy.
Toto se neděje pouze u nás, ale i v ostatních obcích
a čas, který strávíme nad jejich řešením bychom
rozhodně mohli využít smysluplněji. Na závěr chci
dodat, že výše popsané události se týkají pouze
několika občanů a nevěřím, že by došlo k náhlé
změně. Snažila jsem se odpovědět pravdivě tazateli
a rozhodně nechci, aby to bylo považováno za
fňukání, vždyť život se neskládá jenom z radostí.
Všem občanům přeji příjemnou dovolenou,
strávenou podle svých představ a dětem prázdniny
plné radosti, pohybu, koupání, sluníčka a hlavně s
tátou a s mámou.
Bavili jsme se nedávno s mladými o
tom, jak se dříve pracovalo na poli, jak to
vypadalo ve chlévě, ve stodole a jiných
věcech. Tak jsem si přiložil svoje polínko do
diskuze a popovídal jsem o svém dědovi
v Čermné, snad mnohým starším připomenu
jejich mládí, vše je už minulostí a mladí už
o tom nevědí.
Děda
oral
pole
s kravičkami. Když jel na pole
vzal dozadu pluh a dopředu
dvě hromádky hnoje, aby
cesta byla využita. Hnůj byl
pečlivě uplácán, byl na to
zvláštní přípravek zhotoven
z krajínky
prkna,
zúžen
v držadlo. Jistěže i plužňata.
Na kravičky nikdy nepoužíval
bič, vždy se s nimi rozumně
železňák, který byl třetinou nad ohněm. V plotně byly
takové kroužky a podle velikosti železňáku se
upravily – rychleji se to vařilo. Světlo ohně plápolalo
světnicí, jelikož se ještě nesvítilo, šetřilo se . . . a
vůně kávy a cikorky se nesla světnicí. .
U sečení krmení na zahradě jsem vždy byl a
hrabal, tráva voněla a bylo slyšet broušení kosy a
slepičky mezi námi pobíhaly a sbíraly broučky. Když
to bylo ráno, tak tu dobu šla babička s mlékem –
putelicí k silnici, kde to sbíral mlékař a vozil do
Verměřovic do mlékárny. Někdy jsem šel s babičkou
a ta cesta nám trvala dosti dlouho, babička se
zastavila s každou sousedkou a popovídaly si –
nikam se nespěchalo.
Večeře bývala zajímavá, jelikož ji dělal
většinou děda – babička se ještě zdržela na besedě
u známých v sousedství. Chlapče, co si uděláme,
řekl a dal vařit brambory na loupačku, připravil sedlé
mléko, hrudku másla, někdy tvaroh, někdy sýr
míchaný s tvarůžkama. Brambory se vysypaly na
ubrousek – zvaný luhovka a pomalu jsme se do toho
pustili, než se vrátila babička byli jsme napucaní.
Děda se na babičku nezlobil, ona si to mohla dovolit,
měla malou penzičku, pracovala v Lanškrouně
v textilce – děda neměl tu dobu nic a musel pracovat
v lese, kopal písek v pískovně, dělal hajného a
starost o to hospodářství. Měli 5 dětí, byl to
vlastenec, bojoval za to ve válce, byl křesťan a chodil
do kostela. .
Já nevím, ale mě se vždycky zdálo, že
chodil velice pomalu a rozvážně, nikam nespěchal a
měl vždy všechno hotové. Po práci si sedl na lavičku
u chalupy, přečetl si noviny a za chvíli mu ruce
klesly, noviny spadly na zem a dědeček v klidu
usnul. . Jací to tenkrát byli lidé??. . . co jim stačilo
k životu? . . přesto myslím, že byli lidi pracovití a
chudí . . . ale i chamtiví a závistiví. . .
DNESKA TOTO NĚKOMU VYPRAVŮJTE!!
Ze vzpomínek M.K.
dohovořil. Oral vždy pomalu,
Stavění obilí,děda Ignác
nechával krávy odpočinout,
Pirkl a babička Františka
příhodně u konce brázdy, kde
Pirklová z D.Čermné
si utrhly trávy. A tak udělal asi
r.1937
20 brázd a zase jel domů.
V případě, že se válcovalo, výjimečně nás děti
posadil na válec, příjemná jízda to však nebyla a
bylo to nebezpečné – říkejte to dětem. Sám stál na
válci, ovšem ke stáru už nikoliv. Sel pokud se
pamatuji vždy ručně a rozvážně kráčel po poli.
Při kopání brambor se dělalo vše ručně,
později se už vyorávaly. Pole bylo udržováno
pečlivě, úvratě v pořádku. Při stavění boudek ve
žních nás děti stále napomínal a učil, jak to máme
dělat. Ten horní snop byl zlomen a rozestřen po
boudce, aby v případě deště voda stékala dolů. Když
jsme přinášeli snopy, napomínal nás, abychom
s nimi neházeli, aby se nevysypalo zrní. Potom jsme
ještě sbírali klasy po poli, i když se tenkrát
pohrabovalo dřevěným pohrabáčem.
Po práci si někdy zašel na skleničku čisté a
někdy přišel domů v podroušeném stavu, stále něco
vypravoval německy a rozhazoval rukama. Babička
ho trpělivě poslouchala a přikyvovala mu, potom ho
svalila na postel, zula mu boty a po chvilce mluvení
zdravě usnul. Já spával o prázdninách vždy
s babičkou a rád, až do usnutí, jsme si vždycky
vypravovali o uplynulém dnu. Děda ráno brzy už
pobíhal, spravoval dobytek a při tom dal vařit kávu –
tak zvaný lógr. Byl na to zvláštní hrnec, zvaný
2
Děkuji místním Skautům, kteří posbírali letos na
jaře odpadky z příkopů vedle komunikací v naší
obci.
Libuše H o r s k á
Perličky z hlášení MNV
1. Žádám o přidělení krávy, která je březí po předsedovi,
který se odstěhoval.
2. Kdo nemá orazítkovaná vejce, nechť tak učiní než mu
propadnou.
3. Moje žena utrpěla úraz následkem švihnutí ocasem do oka.
4. Vážení zemědělci. Dostavte se všichni ke škole, kde se bude
vykupovat semeno. Pytlíky si označte, aby nedošlo
k záměně.
Verměřovický zpravodaj – léto 2007
Z KRONIKY
Událo se před 50-ti lety
Poněvadž je v naší obci pouze 1
průmyslový
podnik
malého
rozsahu – mlékárna – dojíždí denně do
zaměstnání kolem 180 občanů, z toho
značná část do průmyslových závodů v Jablonném
nad Orlicí, v Letohradě, několik i do Ústí nad Orlicí a
Žamberka. V n. p. Tesla v Jablonném nad Orlicí a n.
p. MEZ v Letohradě máme 6 učňů, 5 mladistvých
dělnic je zaměstnáno v továrnách a do škol chodí 4
mladiství (2 do jedenáctiletých středních škol a 2
chlapci do odborné školy železniční).
Místní prodejna potravin a průmyslového
30
zboží má 2 zaměstnance, prodejní doba je od 7 –
00
00
30
12 , odpoledne od 15 – 18 hod. Měsíčně sem
zajíždí pojízdná prodejna s textilem. Z ostatních
provozoven jsou v obci 2 hostince s 1 řeznictvím
(řezník však 2x týdně dojíždí) a 1 pekařství.
Kolářství, kovářství a zahradnictví se stalo
přidruženou výrobou JZD.
Dne 19. května 1957 se konaly v celém
státě volby do národních výborů. Naše obec byla
rozdělena do 12 volebních obvodů, obyvatelstvo
každého
obvodu
registrovalo
1
kandidáta,
navrhovaného složkami Národní fronty (NF)
v obvodě. Na přípravě voleb se podílely složky NF, t.
j. ČSPO, Sokol a ČSM za vedení vesnické
organizace KSČ. Při volbách, které měly slavnostní
ráz a proběhly v klidu, byli navrhovaní kandidáti do
MNV zvoleni všemi hlasy přítomných voličů až na 2
hlasy proti u jednoho kandidáta. Občané Verměřovic
odevzdali tohoto dne pro kandidáty NF 99,12%
platných hlasů, zúčastnilo se 98,48% zapsaných
voličů, z nich hlasovalo pro kandidáty NF do MNV
99,48%, do ONV 99,23% a do KNV 99,74% voličů.
Tak se ujímá práce v obci nový místní národní výbor
v tomto obsazení:
František Hajzler, úředník ČSD Letohrad, V.
144 – předseda; Karel Junek, zemědělec JZD, V. 19
– tajemník; Stanislav Pomikálek, dělník v lomu, V.
74 – místopředseda; Jaroslav Poláček, tkalcovský
mistr n. p. Hedva Letohrad, V. 36 – člen rady; Jiří
Hájek, ředitel národní školy, V. 115 - člen rady; Jan
Chaloupka, veterinární pracovník, V. 53; František
Mlynář, důchodce, V. 100; Robert Vágner, dělník
ČSD, V. 85; Václav Štěpánek, pracovník ČSD, V.
133; Bohumír Skalický, vozmistr ČSD, V. 124;
Oldřich Rybka, tovární dělník, V. 68; Josef Šípek,
strojní zámečník, V. 139; administrativní silou je
Ladislav Marek, důchodce, V. 93.
1. máj oslavili naši občané letos
v Jablonném nad Orlicí. Bylo to poprvé, kdy počet
středisek májových oslav byl rozšířen a naše obec se
rozhodla k lepšímu spojení pro Jablonné, nikoliv už
pro Letohrad. Oslavy se vydařily, ač počasí bylo
chladné a ráno dokonce proletoval sníh.
V podvečer Dne vítězství dne 8. května
pořádal MNV veřejnou schůzi, Měsíc čsl. –
sovětského přátelství byl v obci zahájen 7. listopadu
besedou místní odbočky SČSP za přítomnosti asi 45
občanů.
Tradičně, už třikrát do roka, se poveselí
mladí staří tancem na maličkém sálku zdejšího
hostince „Jednota“. Byl-li tento sál před 50 léty
nejlepším v okolí, stojí dnes prostory k provozování
kulturní osvětové činnosti, zábav apod. v naší obci
na posledním místě v okrese. Přece však uspořádala
místní jednota ČSPO dne 2. února společenský ples
s hudbou n. p. Fruta Jablonné nad Orlicí, dne 16.
června po skončení okresní soutěže ČSPO na
místním cvičišti taneční zábavu s hudbou OB
Petrovice a konečně 29. června pouťovou taneční
zábavu. Účast občanů se pohybovala od 80 do 150
lidí.
pokračování příště
Povinnosti vlastníka pozemku
Vážení občané, považujeme za vhodné
seznámit Vás s tím, že každý z nás, kdo vlastní
jakýkoliv pozemek, je povinen dle zákona „o
rostlinolékařské péči a o změně některých
souvisejících zákonů“ omezovat výskyt a šíření
plevele. Povinností vlastníka pozemku nebo osoby,
která pozemek užívá z jiného právního důvodu
(nájem, atp.) je omezovat výskyt a šíření škodlivých
organismů včetně plevele, jsou stanoveny ust. § 3
odst. 1 písm. a) zák. číslo 326/2004 Sb., v platném
znění.
Nad plněním povinností podle tohoto
zákona, kam určitě spadá i sekání travních porostů,
dohlíží
orgány
státní
správy
ve
věcech
rostlinolékařské péče. Konkrétně se jedná o orgány
obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pro
nás tímto úřadem je Městský úřad Žamberk. Tento
úřad může podle §73 projednávat přestupky a jiné
správní delikty proti zmíněnému §3 odst. 1 písm. a) –
tj. výskyt a šíření plevelů, které se šíří
2
z neobdělávané zemědělské půdy a neudržované
nezemědělské půdy (neudržovaných pozemků) a
které ohrožují zdraví lidí nebo zvířat. Těm, kteří si
neplní své povinnosti udržovat pozemky, které
vlastní, případně užívají, lze uložit pokutu do výše
500 000,- Kč.
Víme, že pro většinu z Vás je samozřejmostí postarat se o svůj majetek a sekání trávy a
údržba pozemků je pro Vás přirozenou činností.
Dotazem u některých okolních zemědělských podniků jsme zjistili, že náklady na likvidaci
plevele jdou u těchto do statisíců. Náklady na
likvidaci plevele se přitom každoročně zvyšují.
Považujeme proto za svou povinnost Vás poprosit,
abyste se dívali kolem sebe a upozornili včas na
každého, kdo pozemky neudržuje. Za Vaši pomoc
Vám předem děkujeme, ušetříte tím peníze nás
všech.
Obecní úřad Verměřovice
Verměřovický zpravodaj – léto 2007
HOSPODY
ve Verměřovicích
TA NAŠE HOSPODA
JE PĚKNĚ STAVĚNÁ,
STAVĚLA JI MÁ PANENKA
ZLATEJMA CIHLAMA.
Naše
Naše hospody jistě zlatejma cihlama stavěny
nebyly, že však se tam tvořily dobré peníze je
Duškovi čp. 15
také jisté. O našich hospodách z nejstarších dob
nemáme žádné zprávy. Jistě, byly tady, nevíme však kde, ani období jejich provozu. Traduje
se , že rychtář býval i krčmářem,
krčmářem, takže hospoda se stěhovala vždy tam, kde bydlil rychtář.
Za rychtářem se vždy stěhovala obecní truhla, v níž leželo obecní právo, obecní kniha – do
které bývaly zapisovány smlouvy, půjčky, a všechno ostatní, obecní rada se scházela u
rychtáře ve světnici,
světnici, tak proč by se tam po práci nemohli scházet na trochu piva? Hostince
bývaly dříve místem, kde si lidé přišli popovídat, jak se komu urodilo, sjednávaly se tu koupě
a prodeje majetku. Když se ve vsi zastavil forman, nebo krajánek, vyzvídali lidé na něm, jak
je v místech, kudy chodil. Co na tom, že se občas rozveselili trochu víc. Vždyť si museli také
trochu odpočinout od denních starostí. Formani bývali vlastně předchůdci dnešních
dopraváků. Vozívali ve svém voze zboží třeba přes celé Čechy. Od nás často hostinští
posílali formany do Pruska, kde bylo lacinější zboží. Často také jezdívali zdejší formani do
Prostějova pro starorežnou.
Orlici či v Kyšperku. Ta ve stavení zřídila hospodu.
Petr Výprachtický v rodinné kronice říká, že
Panská hospoda bývala využívána při stavbě
v čp. 44 sloužil 40 let Koblížek – takový obr, který prý
železnice dělníky na trati. Jejich mistr tady každý
jezdíval do Prostějova někdy s trakařem pěšky,
týden vyplácel žold. Hospoda byla svědkem i
někdy dokonce bos a v podvlíkačkách (Dušek, který
vzbouření italských dělníků pro nízkou výplatu. Za
toto číslo vlastnil v roce 1874 se ženou a čtyřmi
hostinského Jakele v roce 1880 byla hospoda
dětmi odešel do Ameriky). Před hospodou bývalo
zrušena.
dlouhé bidlo, na které si hosté uvázali koně. Podruh
Další známá hospoda bývala v domě čp. 9.
z hospody přihodil do jeslí trochu sena, do žlabu
Tuto hospodu postavil František Moravec (1820trochu obroku – tomu se říkalo „futrbank“. Kůň často
1878), zvaný Pomikálek, v roce 1847 jako patrový
trefil k hospodě sám zvláště, když mu kočí dával
dům. Původní statek stál v místě Křivohlávkova
slíznout z piva pěnu. Kůň pak čekal, až se milostpán
domu v místech nultého kilometru cesty do
kočí rozhodl jet domů. Jan Vychytil z čp. 14 byl hrdý ,
Jablonného. Na tuto hospodu vzpomínají lidé rádi.
ale vznětlivý, silný chlap. Sloužil u husarů, dokonce
také po tři roky dělal četníka v Bosně. Jezdil jako
Vždyť tady se odehrávala většina kulturních akcí ve
vsi. Po roce 1856 tu hostinský ubytoval zdejšího
forman do Prostějova. Jednou si sedl v hospodě ke
učitele, který však učil u Marků v čp. 93. Roku 1886
kartám – byl vášnivý karbaník. Prohrál koně i s
obec v hospodě zřídila na
vozem. Domů přišel jen
několik měsíců jednu třídu
s bičem. Doma ženu
školy. V roce 1906 byl
seřezal, šest dětí, které
zmodernizován sál. Na
měl, vyházel z domu a
sále se pak (kromě hosposám se zastřelil. Jeho syn
dy v přízemí) provozovalo
Jan pak už jako devítiletý
hedvábnictví, řízené pamusil sloužit v Mistrovinem Stránským z D. Docích u Zahradníků (Paubrouče. Lidé vzpomínají
ků). Formanský život znina sál v patře, do kterého
čily železnice. Také radivedly příkré schody. Když
álka, která zboží vozila ze
se nahoře hosté strkali,
stanice.
často se pak skutáleli až
Nejstarší
mě
před hospodu. Konaly se
známá hospoda u nás
čp. 1 dle obrazu malíře Umlaufa z kyšperka
tu všechny zábavy, plesy,
byla ve stavení čp. 1 nad
z r.1859
divadla všech spolků, chokamenným mostem. Býdili sem cvičit sokolové
val to statek, ze kterého
(orlové cvičili ve škole). Po zakoupení promítačky tu
ve 30-ti leté válce, kdy vojska veškerou úrodu
byl i biograf. Majitel pan Výprachtický tu měl i
vybrala, hospodář utekl. Statek připadl vrchnosti na
2
Verměřovický zpravodaj – léto 2007
řeznictví. Když byl dostavěn kulturní dům, do kterého
pak byla hospoda přemístěna, činnost hospody „U
Výprachtických“ zanikla. Po roce 1989 – návratu
soukromého podnikání – provedli manželé Brejchovi
rozsáhlou přestavbu tohoto domu na hotel, který byl
opravdu útulný, ale prodělával na nedostatku
klientely, protože zdejší lidé si zvykli chodit do
obyčejnější hospody „U pošty“, která byla zřízena o
něco dříve. Krátce po zrušení provozu hotel nakonec
vyhořel a již nebyl obnoven.
Hospoda „U pošty“ je otevřena dosud.
Nedostatek této hospody vidím v tom, že nemá
oddělenou část pro nekuřáky. Když přijdu z této
hospody domů, i po týdnu z kabátu cítím tabák.
Jsem přesvědčen, že do nekuřácké hospody by šla
občas i manželka, dala si zmrzlinu, nebo něco k jídlu
a je-li takových lidí víc, snad by i návštěvnost byla
vyšší.
Starší vzpomínají také na vyprávění o
hospodě v čp. 112 vedle Sklenářů. Petr Výprachtický
ve své kronice o ní píše, když popisuje činnost
hajného z Petrovic, který sem rád chodíval. Hospodu
držela Františka Mikulová, znovu provdaná Sršňová.
Domek byl původně výměnkem Sklenářova statku.
Po pár letech činnosti hospody byl však odkoupen.
V roce 1923 ale Francina – jak ji lidé říkali – přestala
hospodu provozovat, prodávala pak jen tabák.
Člověk se až diví, jak se v této chaloupce mohli tak
vesele bavit. Francina musela být obětavá žena.
Další hospoda byla zřízena v domě čp. 107.
Je to původně naše stará škola, která vlastně po
celou dobu své existence trpěla nedostatkem místa.
Když byla v roce 1886 postavena škola nová, byla
čp. 107 v r.1924
tato obecní budova prodána a sloužila jako hospoda.
Druhý majitel hospody Leopold Svoboda (kromě
hospody provozoval i řeznictví) si později koupil
hospodu na Orlici, kam místní za ním také rádi
chodívali. Hospodu ve staré škole po něm koupil
hostinský a řezník Petr Dušek, který v roce 1917
přistavěl sklep, v roce 1923 přestavěl bývalou
učebnu na šenk, ale v padesátých letech byla
hospoda i řeznictví zrušeno.
Ve stavení čp. 20, které stálo pod školou
vlevo od cesty ke statku Výprachtických čp. 22, prý
bývala také hospoda. Stavení, ve kterém bývala také
jeden čas kovárna, patřilo v letech 1766-1780
Floriánu Šparlinkovi, zdejšímu starostovi, který dříve
sedlačil na čp. 15. Protože rychtář býval zároveň
krčmářem, jak jsem už psal v úvodu, domnívám se,
že hospoda fungovala jen po dobu jeho rychtářství.
Mimo pracovní dny prý mu nosívala šafářova dcera
2
klíče od mlatů a špýcharu ve dvoře. Měl tedy asi
povinný dozor nade dvorem v době volna.
Stejně tak fungovala i hospoda v čp. 15.
V zápisech je uveden starosta Josef Dušek (*1823) –
po roce 1848, kdy robota skončila, už fungoval
starosta – stavení statku zvýšil o jedno patro. Pro
hospodu byla využívána velká světnice dole, kde
také se scházela obecní rada. Při této úpravě byl do
fasády vytvarován kruh v podobě jakéhosi erbovního
znamení, který vidíme za vraty.
Hospoda fungovala i ve Vejsadní rychtě.
Bylo to stavení na Dolňáku, v místech kde dnes stojí
domek Miroslava Mlynáře. Tato hospoda vznikla
dělením statku čp. 23 dne 16.9. 1787 na čp. 23 a 27.
Statek si totiž rozdělili bratři Antonín a Josef
Moravec, přičemž na čp. 27 byl pak Josef. V roce
1891 Vejsadní rychta i s hospodou vyhořela. Majitel
Jan Rus ji už neobnovil a odstěhoval se do Ameriky.
Nový dům na tomto místě byl postaven až v roce
1963 a dostal čp. 37. Z vejsadní rychty tu zbyla jen
studna, která při stavbě nového domu panu Mlynáři
nadělala dost starostí.
Proti zastávce ČSD v roce 1920 postavil
Jan Hubálek, který pocházel z domku Na obci čp. 81,
dřevěný domek. Hubálek byl ruský legionář a vrátil
se z války až v roce 1920. Rodný domek měl bratr
Leopold s rodinou. Proto si postavil u zastávky
dřevěné stavení, kde prodával potraviny a nápoje.
V roce 1925 domek přestavěl na zděný. Jeho život
však mířil na Orlici, tak stavení prodal Josefu
Rypkovi, který sem přišel z Mistrovic. Byl to válečný
vysloužilec. Narukoval už v mobilizaci a v roce 1915
byl u Lublína raněn. Šest měsíců nemohl vůbec
mluvit. Byl propuštěn jako invalida domů, ale
sedmičlennou rodinu nemohl z příspěvku (1 korunu
80 haléřů na den) uživit. Opravdu trpěli hladem.
Využili toho, že tu byla zastávka ČSD a že tu také
čekal autobus do Lanškrouna a v domě udělali
hospodu. Brzy hospodu rozšířili a zedníci, kteří
prováděli fasádu na ní obnovili půlměsíc s hvězdou a
nahoře, kde bylo vše dobře vidět i z vlaku udělali
nápis „Cařihrad“. Rypka brzy pochopil, jakou reklamu
tím získal. Každý kdo jel kolem, ať vlakem,
autobusem či autem, se usmíval tomuto názvu.
Průvodčí ve vlaku i řidič v autobuse žádali často
z legrace k jízdence i pasy atd. Samozřejmě se
hosté do hotelu, kterým se přestavbou hospoda
stala, jen hrnuli. V Cařihradu obsluhovala hezká paní
čp.124 – hotel Cařihrad po r.1929
zleva: Václav Rypka, jeho otec, sl.Marie Rypková
(později provdaná Skalická), p.Fryč z čp.110
(domek ČSD) a sl.Růžena Rypková
Verměřovický zpravodaj – léto 2007
Rypková, což také přispívalo ke spokojenosti hostů.
Ve vsi se prodávala výborná turecká káva přímo
v místě mletá. Sto metrů od hotelu vyrůstal penzion
pro rekreanty z Prahy, kteří v hotelu také nějakou
korunu utratili. Prosperující podnik byl, jak vidíme
strategicky dobře postavený, ale v nešťastnou dobu.
Levicová vláda podnikání nepřála, stejně jako
hospodě ve staré škole. Sám si vzpomínám, jak na
plakátech té doby všude vlála veliká ruka
s vyhrnutým rukávem montérek, která v obrovské
pěsti mačkala maličké, ustrašené holiče, řezníky,
mlynáře, faráře, kterým se z kapes sypaly americké
dolary. Pod tímto obrázkem byl nápis ve smyslu: „S
KEŤASY ZATOČÍME!“ Tuto nepřízeň osudu nepřežil
ani prosperující hotel Cařihrad. Nám z této doby
zbyla jen vzpomínka na zašlé časy. A ta přezdívka
„Turecko“.
J. Mařík, kronikář
Koncem
léta
1929
byla
dokončena rekonstrukce železobetonového mostu na trati
Verměřovice–D.Čermná do Jablonného nad Orlicí. Po kolaudaci
tohoto na tehdejší dobu vynikajícího železničního mostu přes
řeku Tichou Orlici byla uspořádána malá slavnost. Současně
na popud pracovníků, kteří se na
této akci podíleli, bylo dáno
tehdejšímu bufetu u zastávky
ČSD jméno „Hotel Cařihrad“, který
v příštím roce 1930 byl skutečně
postaven a slavnostně otevřen.
Této slavnosti se zúčastnilo
mnoho lidí nejen z místa, ale i
z okolí. Většina pamětníků na
snímku již nežije nebo je mimo obec. (Foto i popis snímku věnoval pro obecní kroniku pan Václav Rypka
z Letohradu, někdejší náš občan „Cařihradu“ – čp. 124.)
1) bubeník Jan Jakeš, švec, syn Ambrože Jakeše cestáře; 2) zřízenec na zastávce ČSD p.Háva, tragicky
zahynuvší; 3) za heligonistou (v čepici) Josef Moravec čp. 44; 4) s trubkou obecní strážník František Kacr; 5)
klarinetista p. Novotný z Orlice čp. 31; 6) Marie Fidlerová, provdaná Záleská; 7) kapelník s klarinetem a notami
Vincenc Macháček, zvaný „srubák“; 8) Leopold Macháček; 9) Josef Rypka, majitel hotelu „Cařihrad“ (s fezem na
hlavě); 10) v pozadí vlevo za J.R. manželka zřízence ČSD pí Hávová; 11) vlevo v pozadí v šátku manželka
obecního strážníka Marie Kacrová; 12) vlevo vedle pí Hávové Jaroslav Appl z čp. 17; 13) za ním v klobouku Alois
Moravec, obchod smíšeného zboží čp. 120; 14) s dítětem v náručí Anna Felgrová, rozená Rypková se synem
Emanuelem z čp. 124; 15- 16) montéři železničního mostu;17) v pozadí vlevo v klobouku Emanuel Felgr starší
z čp. 124; 18) vedle vlevo dcera obecního strážníka Hedvika Kacrová; 19) vlevo v pozadí s fezem opět montér
žel. mostu; 20) dcera obecního strážníka Anna Kacrová (drží cíp parporu); 21) montér držící rudý prapor
s půlměsícem a hvězdou, bohatě vyšívaný fy Neškudla Jablonné nad Orlicí; 22) za ním v klobouku František
Jelínek, syn kováře čp. 102; 23) za ním vlevo v pozadí v klobouku Jan Mikula čp.82 (Na obci); 24) zcela vlevo
v pozadí v klobouku Jan Macháček, zaměstanec ČSD z „Poříčí“; 25) vedle praporečníka mostař žel. mostu; 26)
zcela vlevo v klobouku (za dětmi) Václav Faltus starší, zaměstnanec ČSD z čp. 127; 27) vpravo od něho
(chlapec) Ladislav Faltus, syn V. Faltuse staršího a bratr zahradníka Václava Faltuse; 28) v popředí z kraje
snímku chlapec Miroslav Budiš, syn Josefa Budiše, obchod a pražírna kávy čp. 109; 29) za praporem ve fezu
montér žel. mostu
Změna sídla operačního střediska Hasičské záchranného sboru
Pardubického kraje
Dne 1.4.2007 bylo v Ústí nad Orlicí zrušeno
operační a informační středisko Hasičského
záchranného sboru s ohlašovnou mimořádných
událostí. Tísňová linka byla z celého okresu Ústí nad
Orlicí přesměrována na krajské operační a
informační středisko do Pardubic. V Ústí nad Orlicí
nadále zůstává územní odbor HZS. Pro občany se
při ohlašování mimořádné události nic nemění, stále
funguje jednotná telefonní síť s tísňovým voláním
150 a 112.
Připomínám postup při oznámení mimořádné události:
1.
2.
3.
4.
5.
adresa události (pokud možno co nejpodrobněji i s místními názvy)
druh události (požár, dopravní nehoda, živelná pohroma nebo jiná mimořádná událost)
bližší údaje o události potřebné pro jednotku (ohrožení a počet osob, charakter objemu atd.)
jméno osoby podávající zprávu, telefonní číslo a adresu, odkud je voláno
obsluha provede zpětný dotaz na osobu podávající zprávu o události
Velitel HZS Žamberk
Ing. Libor Dušek
2
Verměřovický zpravodaj – léto 2007
Několik vzpomínek
na Československého Orla.
Dva kluci z dolního konce, nevěděli co je legrace, nalili
do truhliny s krmením – ptáte se CO? Vonělo to
hnojnicí.
Honzík Schejbalu tělesně umořen, byl na rozcestí
alkoholem povalen, dobrý kamarád Franta Jůliňák, jel
proň ho – naložil ho na valňák. .
Pod strání přes řeku byla lávka uzoučká a vysoká, pro
starší osoby snad nepřekonatelná, starý Frantáček
kráčí z Cařihradu křížem krážem namíří na lávku bez
potíží – je na druhé straně rázem!!
Hudba hrála u Výprachticku na sále, tančilo se
vesele, šibal mladík postavil se před muzikanty, a
přikládal si ostrý citron na rty!!
M.K.
Zde ve Verměřovicích měl dosti velkou
základnu. Chodili jsme cvičit už od začátku školy.
Cvičil nás p.Suchomel, p.Macháček, Olda Štěpánek.
Chodilo se do tělocvičny – čítárny ve škole. Chodili
sem i Sokoli, každý měl jiný den a ještě i děvčata. Do
cvičení jsme byli diví a docházka se zapisovala. Po
prostných a cvičení na nářadí jsme hráli různé hry.
Nejoblíbenější byla hra na zhasínanou. Zhaslo se a
jeden hledal a musel ho poznat, koho drží.
Dospělí též cvičili i ženy. Hrála se divadla až
třikrát do roka i více. Každý rok byla okrsková cvičení
a to střídavě po všech vesnicích. Bylo to v Mistrovicích, Nekoři, na Orlici, v Dolní Dobrouči, Dolní
Čermné, Bystrci, Výprachticích a několikrát u nás. Na
zahradě Moravcových – invalidových, na Javůrkově
zahradě. U nás se dělaly slavobrány, věnce. Joska
Urbanu vylezl na vysokou lípu u řeky a donesl tam
státní vlajku. Zatloukaly se mety na hřiště a stavěla
se tribuna pro muzikanty, toto vše jsme kluci měli
v patrnosti. Odebírali jsme časopis Květy mládí a
měli jsme orelský kroj.
Chodili jsme v kroji na Boží Tělo, Vzkříšení
a dospělí i na pohřby svých členů. Naposledy byli
členové na pohřbu Alžběty Krejsové zde. Byli jsme i
na župním sletě v Hradci Králové v roce 1947, slet
celonárodní měl být v roce 1950, ale socialismus se
deroucí k nám tomu zabránil. Lidová a orelská
knihovna byla u nás doma a lidé si půjčovali knihy.
Za rajchu byly knihy uschovány v kostele na věži a
mnoho se jich nevrátilo. Zbytek se uložil u Pepy
Maříka. Památník Čsl. Orla je u mne uschován.
Jako památku na okrskové cvičení :
15.6.1930 na zahradě Josefa Moravce čp. 44
uvádím, že bylo zaměstnáno celkem 33 lidí, kteří
nezištně pomáhali. Byla pokladna, pivo, likéry,
limonády, trafika, párky, bufet, káva, kolo štěstí,
úschova kol a ještě uvádím, že byl hrubý příjem
6.016,-Kčs, z toho vydání 4.016,- Kčs.
Později bylo zakoupeno loutkové divadlo
v ceně 1.780,- Kčs a 18.1.1931 bylo první
představení, uvedl ho L. Štěpánek.
M.K.
PRŮPOVÍDKY NA OBČANY V MINULOSTI
Vidět koně v poklusu, to nadělá mnoho rámusu, ale
krávy v trapu – ocasy vzhůru, to dokázal Joska
Urbanu v klidu!
Pamatuji, jak se zlobil Olda Čadu v Poříčí, komín mi
netáhne – běhá kolem chalupy a křičí! Kluci odvedeni
na vojnu, vůz i s kolama přinesli ke komínu.
2
Zdražení plynu?
V sázce je zdraví lidí
Impotence, potraty, vrozené vady. To je
důsledek znečištění vzduchu, na kterém se z velké
části podílí právě topení uhlím.
Výrazné zdražení zemního plynu (pro
domácnost se má cena zvýšit o 4,2 procenta), přitom
může přimět i další lidi, aby namísto ekologického
paliva přešli na levnější uhlí. Odborníci přitom
upozorňují, že negativní vliv topení uhlím je výrazně
větší, než se dříve soudilo.
Zatímco ještě před několika lety se soudilo,
že špinavý vzduch způsobuje především dýchací
potíže, vědci prokázali, že špinavý vzduch poškozuje
celý organismus. Nastávajícím maminkám hrozí, že
se jim narodí dítě s nižší porodní váhou, častější jsou
také vrozená postižení. Kvůli znečištěnému prostředí
také hrozí vyšší riziko potratů. Děti bývají častěji
nemocné a mohou mít vážné zdravotní potíže
v dospělosti. Jsou náchylnější k vysokému krevnímu
tlaku, respiračním a kardiovaskulárním nemocem.
Odborné studie naopak zcela jednoznačně
dokazují, že opatření realizovaná pro zlepšení kvality
ovzduší mají okamžitý pozitivní dopad. Především u
dětí jsou rychlá zlepšení dobře prokazatelná, což
zřejmě souvisí s růstem plic.
Rozsáhlý výzkum provedený v severních
Čechách
například
zjistil
výrazné
zlepšení
zdravotního stavu obyvatel poté, co v celé oblasti
došlo k rozsáhlé plynofikaci. Provedené analýzy
jasně prokázaly, výrazné snížení úmrtnosti.
U mužů se snížila úmrtnost o sedm procent,
u žen o tři a půl procenta. Úmrtnost mužů na srdeční
onemocnění se díky čistšímu ovzduší snížila
dokonce o jedenáct procent.
Pokles množství škodlivin v ovzduší se však
zastavil kolem roku 2000. Tehdy totiž došlo
k prvnímu výraznějšímu zdražení plynu.
Ve stejné době se také v České republice
přestala prodlužovat délka života, která od počátku
devadesátých
let
nepřetržitě
rostla.
Řada
domácností se totiž kvůli drahému plynu začala
znovu vracet k lacinějšímu uhlí, v kamnech lidé
spalují dokonce i odpadky.
Dnes už v zimních měsících v podstatě na
celém území republiky není jediné místo, kde by
znečištění nemělo negativní vliv například na vývoj
plodu u těhotných žen.
čerpáno Orlický deník
Verměřovický zpravodaj – léto 2007
POKÁCET STROM,
NENÍ JEN TAK?
VÍTE , CO POTŘEBUJETE?
Vztahují se na kácení stromů a keřů regule?
Pokud ano, tak jaká, jakým způsobem by mělo být
kácení provedeno, aby bylo bezpečné? A kdy je ta
nejvhodnější doba?
Zasadíme-li strom nebo keřový porost na
nevhodném místě, může se snadno stát, že za
několik let nám budou nejen vadit, ale i ohrožovat.
Nebo pokud je strom napaden škůdci tak silně, že
nejenže umírá, ale může ohrozit zdraví okolních
stromů. Pak nezbývá, než jej porazit. Podle zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a podle
vyhlášky č. 395/1992 Sb., je třeba mít na paměti
několik faktů.
Kdy je třeba žádat o povolení?
Podle zákona povolení NENÍ potřeba
v případě dřevin „na pozemcích, které jsou ve
vlastnictví fyzických osob, jestliže pozemky užívají a
jde-li o stromy s obvodem kmene do 80 cm
měřeného ve výšce 130 cm nad zemí (pokud se
nejedná o chráněný druh nebo o významný krajinný
prvek) nebo souvislé keřové porosty do celkové
2
plochy 40 m “.
Dále zákon spolu s vyhláškou stanoví, že
„povolení není třeba ke kácení dřevin na pozemcích,
které jsou ve vlastnictví fyzických osob, jestliže
pozemky užívají a jde-li o stromy se stanovenou
velikostí (viz výše). Dále není povolení třeba ke
kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a
bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li
škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto
podmínek provede kácení, oznámí je obecnímu
úřadu do 15 dnů od provedení kácení“.
Na kácení při vodních tocích, podél
elektrických vedení či pozemních komunikací se
vztahují specifická pravidla – kácení je zde v určitých
případech možné i bez povolení. Zcela odlišná
pravidla platí pro kácení lesních porostů (platí zde
lesní zákon). I ve městech přitom mohou být některé
pozemky evidované jako lesní a dřeviny na nich lze
kácet bez povolení.
Jak o povolení žádat?
Nespadá-li Váš případ do výše uvedených
variant, pak napište žádost, která bude obsahovat
Vaše jméno a adresu, jakožto údaje o žadateli;
doložte vlastnický nebo nájemní (v takovém případě
budete potřebovat souhlas vlastníka) vztah
k pozemkům a dřevinám rostoucím mimo les;
specifikujte ty, které mají být pokáceny a zakreslete
je do situačního plánku; udejte jejich obvod ve výšce
130 cm nad zemí a v neposlední řadě žádost
zdůvodněte. Pokud jste však právnická osoba, o
povolení musíte žádat pokaždé a za každé situace
bez výše uvedených výjimek. Připravte se na to, že
úřad Vám může uložit náhradu – vysázení nových či
zaplacení odvodu do rozpočtu, který bude použit na
zlepšení životního prostředí.
Jak bezpečně kácet?
Zvolit místo podle přirozeného sklonu
stromu, s ohledem na stavby a jiné porosty. Pokud je
třeba výrazně změnit směr pádu, pomozte si kladkou
nebo lany na alespoň dvě strany. Očistěte základ
2
kmene stromu a uvolněte všechny vyčnívající
kořeny, začněte s tím největším. Je-li strom silnější
jak 20 cm, proveďte klínový zářez do hloubky jedné
pětiny až čtvrtiny průměru kmene; jinak stačí
vodorovný. Poté veďte proti klínovému řezu
vodorovný řez a udržujte jej otevřený měkčími klíny,
aby se Vám nezakusovala pila.
A pokud se kácení vzhledem k Vašim silám,
vybavení a podmínkám zdá nebezpečné, zavolejte si
odbornou firmu. Disponuje horolezeckou technikou a
Vy se můžete z bezpečí přiučit.
Nejste si stále jisti?
Obraťte se na soukromou specializovanou
firmu nebo na státní Agenturu ochrany přírody a
krajiny (Kališnická 4-6, 130 23 Praha 3, telefon: 222
580
013,
fax:
222
580
012,
e-mail:
[email protected], www.nature.cz) a získejte
nezávislý posudek.
Prevence je lepší než represe
Proto při výsadbě myslete na budoucnost.
Na to, jak daleko od
sebe stromy vysázíte,
jak daleko budou mít od
sebe koruny a větve, jak
velký budou poskytovat
stín, nakolik budou
zasahovat do zahrady,
jak blízko domu porostou, nakolik jejich kořeny změní povrh zahrady.
zdroj: profipark.com
Soužití více generací v rodinách
Při posledním setkání redakční rady našeho
„Verměřovického zpravodaje“ jsem slíbil přispět do
tohoto vydání malým zamyšlením o rodině. Vím
dobře, že to je téma obsáhlé a citlivé, každý máme
trochu jiné představy o tom, jak by rodina měla
vypadat.
Soužití dvou i více generací v jedné
domácnosti,
které
bylo
v minulosti
běžné,
v posledních desetiletích téměř vymizelo ze scénáře
české rodiny. Pokud se objevilo, jednalo se spíše o
přechodný stav, než si mladí lidé našli vlastní
bydlení. Odvykli jsme žití v jednom bytě spolu
s babičkou a dědou našich dětí, protože jsme toužili
po soukromí. Dnes se však zdá, že se k tomuto
alespoň částečně vracíme. Řada lidí se rozhodla
postavit si dvoubytové domky, dosti často za městem
a zjišťují, že vůbec není špatné mít babičku vedle
sebe po ruce. Není to jen otázka bydlení, ale také
ekonomické řešení. V jedné domácnosti se tak sejde
více příjmů a přitom se v rodinném domku nemusejí
jednotliví členové tísnit nebo si překážet. Je jen třeba
dohodnout si určitá pravidla a ochránit soukromí
všech osob v domě, aby rodina mohla žít
harmonicky. Rozmach staveb rodinných domků
umožňuje řešení bydlení více generací, bude v nás i
nadále zřejmě převyšovat bydlení „každý zvlášť“. Ať
už ale zvolíme jakoukoli možnost vzájemného
soužití, vždy bude jen tak dobrá , jak dobré jsou naše
vzájemné vztahy. Pokaždé vyhraje obyčejná lidská
slušnost, tolerance a především láska.
Václav Čada
Verměřovický zpravodaj – léto 2007
Příroda uzdravuje,
lékař léčí
V minulých dobách měli
lidé a příroda k sobě daleko
blíže. Mnoho národů ctí dosud
jako svůj symbol nějaké zvíře lva, medvěda, orla, kondora, klokana, jiné si ho
vybraly z říše rostlin, jako např. Kanaďané javorový
list. Původní obyvatelé Ameriky nazývali stromy
svými „stojícími bratry a sestrami“. Stromy a lidé patří
odjakživa k sobě, jen na to často zapomínáme.
Pro slovanské národy patřila k posvátným
stromům lípa. Byla vysazována na důležitých
místech, návsích nebo náměstích jako symbol
ochrany a bezpečnosti, snášenlivosti a pohostinnosti.
V Německu se těšila v 18. a 19. století velké slávě
v poezii a umění. Pobaltské národy uchovaly lípy
jako posvátné stromy po celé křesťanské období až
do dnešních dnů. V řeckém bájesloví je lípa
„pramátí“ medicíny – „stromem útěchy“. Ve
středověku se stala symbolem svobody ve Francii a
Švýcarsku. Francouzi vysadili mnoho lip na
připomínku konce svatých válek. Od toho nejsme
daleko ani my. Jen kolik „lip svobody“ bylo vysázeno
v Československu na památku 28. října 1918.
Vzpomeňme si na úlohu lípy v Jiráskově Lucerně.
Lipová snítka patří také k našim národním
symbolům.
S tolika pověstmi a pověrami je spojen
málokterý strom. Všeobecně platí lípa za strom
dobré povahy, jejíž dobrota zahání všelijakou
nečistou sílu. Bojí se jí zejména zlí duchové, chrání
také prý před uhranutím a různými nekalými silami.
V Polsku například věřili, že uzdou z lipového lýka
dají se čarodějnice snadno chytit a zneškodnit.
Srbové se zase domnívali, že ohněm z lipového
dřeva lze přemoci i sebevětší tělesnou slabost.
Rusové zasvětili lípu staroslovanské bohyni Ladě,
která symbolizuje plodnost, bojovnost a bratrství.
Odedávna lidem poskytovaly nemalý užitek. Byly
štědrým zdrojem nektaru pro včely a čmeláky, proto
se jim v Americe říká také „včelí stromy“. Lipový med
byl vždy ceněnou zdravou pochoutkou. Zemědělci od
pradávna každých pět až osm let prořezávali lípy a
tím získávali zdravou píci pro dobytek. Protože
mladé výhonky jsou bohaté na mastné kyseliny,
získávali mléko s vyšším obsahem tuku. Tradice
krmení listovou pící je prastará – nález ve
Švýcarském Lucernu dokázal, že tomu tak bylo už za
neolitických časů (4 3OO let př. n.l.). Mladé jarní
lístky a lipové výhonky byly rovněž součástí tradiční
stravy člověka. A dokud nebylo známé konopí,
potřebné lýko na provazy, tětivy, rybářské sítě apod.,
se také získávalo z lípy. Pro řezbáře je ideálním
dřevem, jen kolik sošek z ní zdobí naše kostely.
Je proto přirozené, že tak vážený strom
musel sehrát rovněž důležitou úlohu v přírodním a
lidovém léčitelství. Od nepaměti se používá lipový
květ především při chorobách z nachlazení. Mnoho
lidí si chválí jeho mírné uklidňující působení, uvolňuje
napětí a podrážděnost. Čaj z květů je vynikajícím
nápojem, má blahodárný účinek na krev, pomáhá
snížit hladinu cholesterolu i vysoký krevní tlak. Je
rovněž užitečným nápojem pro děti, oslazený
medem (med se může rozpouštět pouze v čaji
o
teplém nanejvýš 40 C, jinak ztrácí na účinnosti),
zmírňuje jejich neklid a podporuje klidný spánek.
2
Horký čaj působí také proti průjmu a čistí ucpané
dutiny. Utišuje křeče a rozpouští hleny. Při zevním
použití působí čaj z květů hojivě na kožní záněty.
Lípy začnou kvést co nevidět, tak si nezapomeňme
udělat zásobu na zimu. Květenství lípy se sbírá hned
na počátku rozkvétání za suchého počasí a rychle se
suší v průvanu (na slunci je to nevhodné). Uměle se
o
dá sušit teplem nanejvýš do 35 C. Květenství
s poupaty ani odkvetlé květy s malými plody se
nesbírají.
Při vaření lipového čaje počítáme s 1 lžící na
sklenici, denně lze vypít 3 – 4 sklenice horkého
nápoje při infekčních nemocích, chřipkách,
horečnatých onemocněních, kdy je potřebná potná
kúra (rýma, kašel, zahlenění dýchacích cest, zánět
průdušek). Dobré účinky má také při onemocnění
ledvin, měchýře i jako prostředek podporující
žaludeční a střevní činnost. Má vlastně stejné použití
jako květ bezu černého, proto se s ním může
kombinovat. A ještě jeden z receptů známého
léčitele pátera Františka Ferdy. Na upravení funkce
ledvin doporučoval čaj z lipových větviček (ne květů)
– 1 lžíce na 1/2 l vody, vařit 7 min., pít po 3 týdny, a
zároveň zevně potírat ledviny slivovicí.
Při sběru si musíme dát pozor, sbírají se
pouze květy tradiční slovanské lípy velkolisté a lípy
srdčité, ne lípy americké nebo plstnaté, které jsou
často u nás vysazovány v parcích (u citlivých lidí
mohou vyvolat nežádoucí reakce).
Lípa je krásný strom a měla by právem mít
naši úctu. Pomáhá nám pochopit, že bychom měli,
tak jako naši předkové, žít daleko více v harmonii
s přírodou.
(Podklady z knih „Moudrost stromů“ od F.
Hagenedera, Zentrichovy „Věčně zelené naděje“,
„Naše rostliny v lékařství).
B. Hrubantová
BEZ HAVARIJNÍHO POJIŠTĚNÍ V ZAHRANIČÍ
ZBYTEČNĚ RISKUJETE
Víte co dělat, pokud máte nehodu v zahraničí?
1. Každý motorista musí mít ze zákona tzv. povinné
ručení, jež platí i v cizině (zelenou kartu).
2. Pokud se chcete vyvarovat možným problémům,
uzavřete před cestou také havarijní pojištění.
3. Před odjezdem si zjistěte telefonní číslo
asistenční společnosti, se kterou vaše pojišťovna
spolupracuje. Asistenční služby bývají rozmanité,
nevztahují se zdaleka na všechny typy pojištění.
4. Vždy dbejte na zdokumentování nehody a
požadujte příjezd policie (plánek, popis, místo,
datum, čas, okrsek přivolané policie…).
5. Potřebujete znát jméno, příjmení, adresu (i o
majiteli vozu), pojistitele a číslo pojistné smlouvy,
SPZ a údaje z rubriky č.4 zelené karty.
6. Vyfotografujte škody na automobilu.
7. Zajistěte co největší množství svědků.
8. Dáte-li vozidlo opravit, je vhodné nechat škodu
posoudit znalcem, nejlepší je spojit se s pojišťovnou viníka přímo ze zahraničí a ověřit si, zda
ten, kdo nehodu způsobil, ji skutečně nahlásil.
Druhou možností je kontaktovat ji až z domova, a
to buď sami, nebo prostřednictvím advokáta či
vlastní pojišťovny, kteří vám pomohou v řešení.
čerpáno z internetu
Verměřovický zpravodaj – léto 2007
ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ
Vážení občané.
Obracím se na Vás s prosbou. Několik let
naše obec řeší problém školy. On vlastně žádný
problém není, jen někteří lidé nechtějí nebo
nedovedou přijmout dané rozhodnutí nebo názor
jiného. Mám možnost celou situaci hodnotit jako
členka zastupitelstva i jako člen Rady školy. Mohu
zodpovědně prohlásit, že konkurz byl naprosto
legální, škola funguje po všech stránkách dobře a
rodiče nemusí mít obavy z toho, že jejich dětem
nebude věnována péče.
Nechci zbytečně vířit staré problémy, ale
protože se neustále setkávám s tím, že jsou po
okolních školách a mateřských školách rozšiřovány
ŠKOLA
nepravdivé informace o tom, co se ve verměřovické
škole děje, musím se ozvat.
Prosím, kdo má nějaké pochybnosti nebo
připomínky, ať se obrátí na obecní úřad, ředitelku
školy nebo přímo na mě. Je potřeba zamezit
zbytečným fámám a pomluvám. A těm, kdo budou
takové nepodložené a nepravdivé informace
rozšiřovat, připomínám, že existuje trestný čin
pomluvy podle trest. zákoníku 140/1961 Sb., §206.
Věřím, že už všechny tahanice a spory
skončily a přeji všem dětem a hlavně personálu ZŠ
šťastný vstup do nového školního roku 2007 – 2008.
Jana Sklenářová
PRÁCE DĚTÍ ZE ZŠ
Martin Krejsa, 2.třída
PRÁCE DĚTÍ Z MŠ
Helenka Dombajová, 3.třída
Dan Syka, 3.třída
Ivetka Adamcová
Tomášek Pyzsný
Gábinka Filipová
Dokážeš přečíst následující
větu?
Perličky ze školní lavičky . . .
O potravě
V SUOIVSOLTSI S VZÝUKEMM NA
CMABRIDGE UINERVTISY VLŠZO
NJAVEO, ŽE NZEÁELŽÍ NA POŘDAÍ
PSÍEMN VE SOLVĚ. JEDNINÁ DLEŮITŽÁ
VĚC JE, ABY BLYA PNVRÍ A PSOELNDÍ
PÍMESNA NA SRPVÁÉNM MSTÍĚ. ZYBETK
MŽŮE BÝT TOTÁNLÍ SĚMS A TY TO
PŘOÁD BEZ PORLBMÉŮ PEŘČETŠ. JE TO
PORTO, ŽE LDIKSÝ MEZOK NETČE KDAŽÉ
PENSÍMO, ALE SVOLO JKAO CLEEK.
Cukr je rafinovaný, protože se po něm tloustne.
2
Pravý hovězí vývar se dělá ze dvou kostek.
Švestkové knedlíky dělíme na jídlo a pecky.
Sardinkám se uřezávají hlavy, aby se vešly do konzervy.
Děda povídal, že alkohol sice kazí zrak, ale že má radši brejle než
žízeň.
Tatínek řekl, že na svůj svátek nechal pití, ale neví kde.
Tři potraviny, bez kterých člověk nemůže žít, jsou snídaně, oběd a
večeře.
Verměřovický zpravodaj – léto 2007
F O T B A L
Před
zahájením jarní
sezóny jsme si
dali za úkol
udržet pro “A”
mužstvo I.B třídu a u “B” mužstva se pokusit
o postup do
III.třídy. Bohužel však tyto
cíle se nepodařilo naplnit. “A” mužstvo sehrálo řadu
kvalitních utkání s nejsilnějšími mužstvy skupiny.
Dokázalo remizovat ve Vysokém Mýtě a v Králíkách.
Porazili jsme mužstva Poličky “B” a Sebranic.
Mužstvo však nedokázalo udržet slibné vedení 3:0.
Obdobný průběh mělo i utkání s Kamennou Horkou.
Je třeba připomenout, že mužstvo za celou jarní
sezónu nehrálo ani jednou v plné sestavě. Stále
někdo chyběl pro zranění, pracovní povinnosti a
podobně. Takže výsledek je jednoznačný. Mužstvo
Verměřovice “A” sestupuje do okresního přeboru
II.třídy a bude se opět setkávat s mužstvy Mistrovic a
Jablonného nad Orlicí. Zkusili jsme si zahrát vyšší
soutěž a získali jsme řadu cenných zkušeností.
Všichni věříme, že mužstvo má na to, aby se za rok
do I.B třídy vrátilo i přesto, že nám někteří hráči
odejdou a my budeme shánět posily. Ale to už je
záležitost přípravy na novou sezónu.
Výsledky “B” mužstva jsou relativně lepší.
Mužstvo je před posledním kolem na třetím místě
tabulky a pokud v posledním kole doma porazí
Mladkov toto místo jim zůstane. Bohužel ani “B”
mužstvo se nevyvarovalo některých výpadků což
znamenalo ztrátu bodů, které nyní chybí. I zde však
byla zranění a jiné zaneprázdnění.
Máme i družstvo mladších žáků, které ale
získalo velmi málo bodů. Pro příští sezónu se však
počítá s tím, že budou organizační změny ve vedení.
Do školy byly dány letáčky aby se přihlásili ti, kteří by
měli zájem o fotbal. Začíná se tedy od začátku.
Vladimír Beran
Dne 30.6. proběhne na našem hřišti 15.ročník „Memoriálu
Josefa Mlynáře“ za účasti mužstev Dolní Dobrouče,
Jablonného nad Orlicí, Verměřovic a Rosic u Chrudimi.
Tato akce „starých pánů“ bude spojena s oslavou 30-ti let
trvání fotbalového oddílu ve Verměřovicích.
V 1000hodin se utkají “A” mužstva Verměřovic a Rosic. Od
1230 hodin začne vlastní turnaj memoriálu.
Zveme všechny příznivce fotbalu na tuto akci.
Občerstvení bude zajištěno v bohatém sortimentu.
Přijďte na oslavu nejmasovějšího sportu. Budete vítáni!
Skautské okénko
Uběhlo dalšího čtvrt roku a opět máme
příležitost se ohlédnout zpět a podívat se, jak
vypadala naše činnost. Kromě běžných týdenních
schůzek proběhlo i pár větších akcí:
• V pátek 27.4. jsme u příležitosti Dne země
uspořádali oddílovou schůzku (všechny tři družinky
2
dohromady) a za spolupráce s Obecním úřadem
vyčistili naši vesnici od odpadků. Do igelitových
pytlů jsme sbírali odpad nashromážděný
v příkopech okolo silnice. Čistili jsme od naší
vesnice směrem na Letohrad (k odbočce na
Mistrovice), na Jablonné a na Dolní Čermnou.
Jedna skupinka sbírala odpadky také kolem břehů
řeky Orlice.
• Dne 12.5. 2007 se naše skautky zúčastnily
Okresního kola Svojsíkova závodu (ve
všeobecných
skautských
dovednostech)
v Žamberku, kde obsadily pěkné 9. místo.
K disciplínám, které naši soutěžící družinu nejvíce
překvapily, patřilo například stavění neobvyklého
typu
stanu
nebo rozmotávání tajemného
detektivního příběhu.
• První sobotu v červnu jsme se byli podívat, jak to
vypadá na opravdové svatbě ...
Největší radost máme z nové podlahy
v klubovně. Velice bychom za ni chtěli poděkovat
všem, kdo se na její stavbě i na přípravných pracech
podíleli, především však p. Jiřímu Moravcovi, p.
Václavu Sykovi, Bobrovi a dalším.
Co se chystá dále?
• V sobotu 23.6. 2007 se chystáme se skautkami a
skauty na poslední výpravu v tomto školním roce.
• Přes prázdniny plánujeme velký úklid a úpravu
interiéru klubovny tak, abychom měli více místa na
hry a nástěnky.
Před námi jsou prázdniny a s nimi jako
každoročně skautský tábor, kterého se opět
zúčastníme v hojném počtu. Místem našeho
stanování je tento rok Posekanec (Budislav)
u Litomyšle. Se skautskými dětmi se těšíme na
viděnou na táboře a všem ostatním přejeme krásné
prázdniny.
Daniela Vacková, Marie Marková
Dne 13. dubna 2007 provedla firma KOS
s.r.o. Jablonné nad Orlicí sběr nebezpečných a
objemných odpadů v naší obci. Po loňské
zkušenosti, kdy se množství těchto odpadů
zvýšilo, jsme rozhodli, že sběr uspořádáme
dvakrát ročně. Překvapila nás však fakturovaná
částka ve výši 28 000,- Kč. Nejvyšší byla položka
za pneumatiky ( bylo jich celkem 11q ), kdy jsme
zaplatili skoro 3 500,- Kč. Je zcela zbytečné
odevzdávat je při sběru, když je od vás odebere
prodejce při nákupu nových. Děkujeme za
pochopení, protože touto cestou bychom chtěli
ušetřit.
Obecní úřad
Verměřovický zpravodaj – léto 2007
HASIČI
Několik nej- k Pardubickému kraji:
Aktivitu letošního roku započali místní hasiči
pořádáním tradičního Hasičského plesu. Oproti
loňskému roku měl vyšší návštěvnost, díky dobře
zvolenému termínu, hudební skupině, občerstvení. . .
Další veřejnou akcí byla Pomlázková zábava, kterou
s nadšením navštěvuje nejen zdejší mládež.
Zapomenout nemohu na jarní čarodějnice pořádané
v areálu hasičského sboru. Koncem června se koná
5. ročník letního lyžení – ale o něm až příště.
Mezi akcemi pořádanými členy hasičského
sboru pro veřejnost patří soutěž v Mistrovicích, kde
se ženy umístily na 4.místě, děti na 3.místě, muži 1.
na 3.místě a muži 2. na 5.místě.
Uskutečnilo se také námětové cvičení
v Sobkovicích – opět s aktivní účastí našich členů
hasičského sdružení. Cílem cvičení byl nácvik
záchrany lidských životů v terénu po havárii pádu
letadla. Naši hasiči spolu s hasiči z našeho okrsku
utvořili rojnici a systematicky prohledávali pole, louky
a lesy. „Nalezené osoby“ pak transportovali
k ošetření a lékařské prohlídce na základnu
zdravotní pomoci.
Doufejme, že v těchto parných dnech
nebudeme hasičskou pomoc potřebovat a raději se
s hasiči setkáme na některé ze zábavných akcí.
M.Beránková
· nejnižší počet potratů na 100 narozených
— nejvyšší počet dětí v mateřských školách na 1 000 obyvatel
— nejvyšší podíl vývozu strojů a dopravních prostředků na objemu
vývozu z kraje
— nejnižší produktivita práce ze stavebních prací
— nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda ve stavebnictví
— nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda ve zdravotnictví,
sociální péči a veterinárních činnostech
— nejvyšší podíl osob se zdravotním postižením mezi
neumístěnými uchazeči o zaměstnání
— nejvyšší podíl ekonomicky aktivních cizinců evidovaných na
úřadech práce
— nejnižší podíl ekonomicky aktivních cizinců s platným
živnostenským oprávněním
— nejnižší průměrná obytná a průměrná užitková plocha
dokončených bytů v rodinných domech
— nejvyšší počet narozených telat na 100 krav
— nejvyšší počet slepic na 100 ha orné půdy
— nejnižší počet hromadných ubytovacích zařízení
— nejnižší produkce podnikových odpadů na obyvatele
— druhý nejnižší podíl HDP na zaměstnance
— druhý nejvyšší objem vývozu na obyvatele
— druhá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu
— druhý nejvyšší podíl skotu na 100 ha zemědělské půdy
— druhý nejvyšší podíl obyvatel starších 15 let používajících
osobní počítač a internet
— druhá nejnižší průměrná cena za ubytování v hromadných
ubytovacích zařízeních
— druhý nejnižší počet hospitalizovaných na 1 000 obyvatel
— třetí nejnižší počet živě narozených na 1 000 obyvatel
— třetí nejvyšší počet dokončených bytů v rodinných domech na
1000 obyvatel
— třetí nejvyšší volební účast při volbách do Poslanecké
sněmovny Parlamentu ČR
— třetí nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové výměře kraje
— třetí nejvyšší podíl obyvatel žijících v obcích do 999 obyvatel
— třetí nejnižší produkce komunálních odpadů na obyvatele
— třetí nejnižší počet trestných činů na 1 000 obyvatel
— čtvrtý nejnižší počet cizinců na 1 000 obyvatel
— čtvrté nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj na obyvatele
— čtvrtá nejnižší průměrná výše plného starobního důchodu
— čtvrtý nejnižší počet osob stíhaných a vyšetřovaných na 1 000
obyvatel
— čtvrtý nejnižší počet dopravních nehod na 1 000 obyvatel
SDH Verměřovice pořádá dne 30.6.2007
5.ročník závodu v lyžení
Start od 1500hodin. Startovné 50,- Kč
zahrnuje 3x občerstvení na trati.
Kategorie: děti do 15-ti let, ženy, muži.
Hudba, občerstvení a chutná krmě
zajištěna. Povinnosti
lyžce je řádně se vybavit
lyžemi a odíti se zimními
svršky.
V každé obci jsou v současné době majitelé
automobilů velmi rádi, když mají možnost si zajistit opravu
porouchaných vozů a servis doma. U nás ve Verměřovicích
máme to štěstí, že autoopravnu máme.
V rodině Jaroslava Čady se vztah k autům dědí
z generace na generaci. Mnozí z nás se ještě pamatují na
Jaroslavova dědu – pana Karla Čadu z Letohradu, který byl
známým autodopravcem. Velmi kladný vztah k automobilům
po něm získali i jeho synové Karel i Ota. Není proto nic
podivného, když majitel autoopravny, Jaroslav Čada jde
v jejich šlépějích.
V polovině roku 1991 zahájil provoz autodopravy
dvěma vozy (JFA a AVIE), kterou se zabýval do roku 1996. V letech 1994 až 1996 se rodina podílela na výstavbě
dílny. Na podzim roku 1996 byl zahájen provoz autoopravny. Ta se postupně vybavovala potřebným zařízením. O
zákazníky nebyla a ani není nouze. V roce 2001 do firmy přichází nový zaměstnanec a to syn Jára, který v rodinné
tradici Čadových ve vztahu k autům pokračuje. Majitel autoopravny Jaroslav Čada st. oslavil v letošním roce
významné životní jubileum, a tak jemu i všem, kteří se na provozu autoopravny podílejí, přejeme hodně úspěchů i
za redakční radu V.Č.
spokojených zákazníků.
2
Verměřovický zpravodaj – léto 2007
PUTOVÁNÍ POHÁDKAMI
I přes nepřízeň počasí,se nám i
tento rok podařilo dne 26.5. uskutečnit
Pohádkové putování pro děti. Celkem se
zúčastnilo okolo 100 dětí, což bylo oproti
dřívějším rokům o něco méně. Děti v
doprovodu rodičů absolvovaly trasu, na
které je čekala stanoviště s pohádkovými
bytostmi a plnily různé úkoly. Za jejich
splnění pak obdržely odměny. V cíli jejich
cesty na ně čekalo občerstvení. Dětem i
rodičům se Putování pohádkami líbí, a tak
doufám, že i příští rok se podaří tato
akce opět zorganizovat.
E.Ž.
Výdělky z těchto a dalších
akcí jsou využity ve
prospěch dětí místní ZŠ a
MŠ, nyní bylo přispěno na
školní výlety dětí
z MŠ a ZŠ.
DĚKUJEME rodičům i
sponzorům za pomoc
a poskytnuté dary.
KAM NA VÝLET VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH O PRÁZDNINÁCH?
29.6.07 – 01.07.07
141. VÝROČÍ BITVY U HRADCE KRÁLOVÉ (Hradec Králové)
Ukázka dobového ležení na Velkém náměstí, nástup jednotek k průvodu na Masarykově náměstí,
pochodňový průvod, trh lidových řemesel, život v táboře. Příjezd císařské rodiny a rakouského jezdectva,
bitevní ukázka, ohňostroj.
DĚTSKÝ DEN NA ZÁMKU KARLOVA KORUNA (Chlumec nad Cidlinou)
30.06.07
Den plný her nejen pro děti se skupinou šermířů.
08.07.07
SOKOLNÍCI
SOKOLNÍCI NA KUNĚTICKÉ HOŘE (Kunětice)
Výstava dravců s ukázkami výcviku.
13.07.07
SVOJŠICE 2007 (Svojšice)
Oblíbený hudebně taneční festival v malebném letním amfiteátru.
14.07.07 – 15.07.07 HARRACHOVSKÝ JARMARK NA ZÁMKU HRÁDEK U NECHANIC (Nechanice)
Tržiště na náměstí zámku, ukázky řemesel, krčma. Šermíři, lukostřelci, sokolníci, prohlídky zámku
s průvodci v dobových kostýmech. V sobotu večer divadlo, ohňostroj, noční prohlídky zámku.
20.07.07 – 21.07.07 FESTIVAL ČESKÉ HRADY KUNĚTICKÁ HORA (Kunětice)
Putovní letní kulturní festival, kde se představí špičky české a slovenské hudební scény.
21.07.07 – 21.07.07 PŘEPADENÍ V KUKSU (Kuks)
Rekonstrukce přepadení Kuksu z 26. července 1729, kdy byl hrabě Sporck na základě kritiky jezuitů a
v návaznosti na hradecké vydání Koniášova Klíče a tisk „paskvilů“ obviněn z arci-kacířství.
28.07.07
FESTIVAL DOBOVÝCH ŘEMESEL KUNĚTICKÁ HORA (Kunětice)
Předvádění starých řemesel, dobové tržiště.
11.08.07 – 12.08.07 ZAHRADNÍ SLAVNOST NA ZÁMKU HRÁDEK U NECHANIC (Nechanice)
Zábava s dobrým jídlem v zámeckém prostředí a v dobové krčmě, hudba,šermíři, prohlídky zámku
s průvodci v dobových kostýmech. V sobotu večer program, ohňostroj, noční prohlídky zámku.
18.08.07
CIHELNA 2007 KRÁLÍKY (králíky)
Nonstop program, pořádaný k 62. výročí konce II. světové války, od 9 do 17 hodin.
DIVIDÍLKOVÁNÍ ANEB DIVADELNÍ JARMARK RYCHNOV NAD KNĚŽNOU
24.08.07
Nonstop program jednotlivců a souborů, prezentace a prodej rukodělných výrobků.
www.ceskevylety. cz
2
Verměřovický zpravodaj – léto 2007
Společenská kronika
Vítejte mezi námi:
13.04.
30.05
07.06.
Lukáš Doleček, V. 19
Tomáš Hlavsa, V. 222
David Novák, V. 230
Sňatek uzavřeli:
31.03.
02.06.
Jana Šmoková a Jiří Stejskal
Helena Voksová a Tomáš Vondra
Blahopřejeme k jubileu:
50
60
75
80
81
82
84
85
87
05.05
14.05.
06.06.
08.04.
05.05.
19.04.
25.05.
02.06.
01.04.
25.04.
06.05.
17.06.
09.05.
01.04.
Sudek Pavel
Faltus Jaromír
Macháček Miroslav
Sklenář Jaroslav
Motyčka Oldřich
Výprachtická Olga
Horáková Růžena
Sklenářová Antonie
Poláčková Vlasta
Vacková Vlasta
Švecová Ludmila
Motyčka Vladimír
Hoffmannová Marie
Šípková Milada
Rozloučili jsme se:
06.06.
Sklenář Jan
V. 27
V. 181
V. 192
V. 127
V. 46
V. 149
V. 98
V. 10
V. 36
V. 34
V. 164
V. 76
V. 146
V. 70
V. 10
JEDNÁNÍ ZO
USNESENÍ ZO Č. 4/2007 :
ZO schvaluje
- závěrečný účet Obce Verměřovice za rok 2006 bez výhrad
- bezplatný převod pozemku 763/1 o výměře 23 m2 Pardubickému kraji
- smlouvu o pronájmu uzavřenou mezi Obcí a Kulturní dům, s.r.o. na části
KD a moštárny, mimo kanceláří obecního úřadu, knihovny, učebny na
klavír, kulturní místnosti, archivu, bytů, hasičárny a části moštárny, kterou
využívají zahrádkáři na dobu určitou od 1.5.2007 do 31.12. 2010
- zvýšení nájemného za užívání garáže u čp. 14 na 100,- Kč/ měsíc panu
Janu Křivohlávkovi čp. 14 od 1.5.2007
- začlenění území obce do MAS KAREL a bere na vědomí Strategický plán
Leader a Strategii MAS KAREL
USNESENÍ ZO Č. 5/2007 :
ZO schvaluje
- uzavření mandátní smlouvy na stavební dozor s firmou Jafis s.r.o. Litomyšl
na vestavbu 2 bytových jednotek v přístavbě Kulturního domu
- uzavření smlouvy o dílo s firmou Kulturní dům, s.r.o. Verměřovice na
vestavbu 2 bytových jednotek v přístavbě Kulturního domu
- přijetí dotace od Krajského úřadu na zhotovení projektové dokumentace na
odkanalizování a stavbu ČOV obce
- prominutí částky ve výši 15,64 Kč/m3 za stočné pro rok 2007 za poplatníky
připojené na obecní kanalizaci
- uzavření smlouvy s firmou ASEKOL s.r.o. Praha na zajištění zpětného
odběru elektro-odpadu
- příspěvek ve výši 1.000,- Kč Centru pro zdravotně postižené Ústí nad Orlicí
na konání 31. ročníku sportovních her zdravotně postižených v Oboře
Lanškroun
VÝROBA A PRODEJ
DŘEVĚNÝCH BRIKET
Jan a Martin Frkovi
Horní Čermná 241
561 56
tel.: 775 104 482
ceny již od
280 Kč / q
Redakce neodpovídá za názory, mluvnické a stylistické chyby přispěvovatelů.
Verměřovický zpravodaj – léto 2007, vydává Obec Verměřovice, Verměřovice 14, 561 52
e-mail: [email protected], tel: 465641897, registrováno u MK ČR pod č. MK ČR E 10310, čerpáno z internetu
redakční rada: M.Beránková, V.Čada, J.Hlavsová, I.Kloučková, J.Sklenářová, P.Smetanová, E.Žerníčková
2
Verměřovický zpravodaj – léto 2007
2

Podobné dokumenty