Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje
Transkript
Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje
The Private University College of Economic Studies in Prague 8, Lindnerova 575/1 Soukromá vysoká škola ekonomických studií v Praze 8, Lindnerova 575/1 International Science Conference Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development in the Czech Republic, the European Union and Worldwide Mezinárodní vědecká konference Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje v České republice, Evropské unii a ve světě Prague, 27. 11. 2015 Praha, 27. 11. 2015 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Mezinárodní vědecká konference Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje v České republice, Evropské unii a ve světě Praha, 27. listopadu 2015 Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o. v Praze Wyzsza Szkola Ekonomii, Prawa i Nauk Medycznych im. Prof. Edwarda Lipiňskiego w Kielcach Fakulta sociálných vied Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave 2 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Sborník příspěvků konference Uspořádali: doc. JUDr. Jan Ondřej, CSc., DSc. Ing. Milan Hála Vydavatel: Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o. Lindnerova 575/1, 180 00 Praha 8 e-mail: [email protected], www: http://www.svses.cz tel.: 284 840 027, 284 841 027 Vydání: první Počet stran: 249 Příspěvky neprošly jazykovou úpravou. ISBN 978-80-7523-015-7 3 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Garant konference doc. JUDr. Jan Ondřej, CSc., DSc. prorektor Soukromé vysoké školy ekonomických studií, s. r. o. Vědecká rada konference • • • • • • • • Ing. Lucie Marková. Ph.D. rektorka Soukromé vysoké; školy ekonomických studií doc. Ing. Přemysl Voráč, CSc. vedoucí katedry, Soukromá vysoká škola ekonomických studií doc. Ing. Miroslav kuře, CSc. Soukromá vysoká škola ekonomických studií prof. JUDr. Květoslav Růžička, CSc. Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze PhDr. Peter Horváth, PhD. děkan Fakulty sociálných vied Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave PhDr. Michal Lukáč, PhD. Fakulta sociálných vied Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave Prof. dr hab. Janusz Witkowski Chairman of the Central Statistical Office of Poland professor of the Wyzsza Szkola Ekonomii, Prawa i Nauk Medycznych im. Prof. Edwarda Lipiňskiego w Kielcach Dr Krzysztof Wątorek děkan právnické fakulty, Wyzsza Szkola Ekonomii, Prawa i Nauk Medycznych im. Prof. Edwarda Lipiňskiego w Kielcach Organizační výbor konference • • • • 4 Ing. Milan Hála (vedoucí) Mgr. Věra Hudečková Mgr. Ing. Magda Uxová, DiS. Bc. Renáta Müllerová Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Obsah I. Demografie............................................................................................... 7 Hospodářsko-politické aspekty demografického vývoje se zaměřením na vývoj porodnosti Miroslav Kuře, Lucie Marková................................................................................ 8 II. Ekonomické aspekty spojené s demografickým vývojem................ 27 Strategické ekonomické aspekty demografického vývoje. Přemysl Voráč........................................................................................................ 28 Vliv rozvoje automatizace v technologii a v řízení průmyslových podniků na potřebu pracovníků Marie Pospíšilová................................................................................................... 35 Strategické rozhodování při segmentaci trhu podle demografických kritérií Jitka Nesnídalová................................................................................................... 41 Entrepreneurship Based on Innovation and Its Acceptance in Small Companies Václav Hofman...................................................................................................... 52 Změny devizového kurzu ČNB a vývoj mezd Jaruše Krauseová................................................................................................... 63 III. Politické a sociální aspekty spojené s demografickým vývojem.... 72 Immigration Economies: Demographic Threats Turned into Opportunities Karel Helman......................................................................................................... 73 Demografia a diverzita v politických organizáciách Viera Žúborová...................................................................................................... 86 Vybrané sociální konsekvence demografického vývoje Michal Kavan, Lumír Al Dabagh........................................................................... 98 Ageing population in smallest municipalities as a result of unsolved problem of fragmentation Richard Brix......................................................................................................... 114 Vliv demografického vývoje na terciární vzdělávání v České republice Dagmar Jakubcová, Libuše Páleníčková............................................................. 120 5 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Příjezdový cestovní ruch jako specifická forma prostorové mobility obyvatelstva Robin Koklar, Josef Vlček................................................................................... 126 Vplyv globálnych demografických faktorov na trávenie voľného času Michal Lukáč....................................................................................................... 132 Demographische Probleme im heutigen Deutschland aus sprachlicher Sicht Eva Podhajská...................................................................................................... 142 Demografické a sociální aspekty zavádění virtuálních měn Vladimír Ezr......................................................................................................... 154 IV. Právní aspekty spojené s demografickým vývojem....................... 165 Vliv migrace jako jednoho z demografických procesů na mezinárodní bezpečnost Jan Ondřej............................................................................................................ 166 Legalność zatrudnienia uchodźców w Polsce Krzysztof Pawlicki, Krzysztof Wątorek.............................................................. 185 Mezinárodněprávní a ekonomické postavení cizinců (v ČR a ve vybraných zemích EU) z hlediska demografického vývoje Magda Uxová....................................................................................................... 198 Legalność zatrudnienia imigrantów w Polsce Krzysztof Pawlicki, Krzysztof Wątorek.............................................................. 214 Vliv demografického vývoje populace na sociální pojištění v České republice Lenka Fulínová.................................................................................................... 234 Social and Legal Challenges of Growing Muslim Population in Brussels Nicole Grmelová.................................................................................................. 243 6 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje I. Demografie 7 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Hospodářsko-politické aspekty demografického vývoje se zaměřením na vývoj porodnosti Economic and political aspects of demographic trends with a focus on the birth rate development Miroslav Kuře, Lucie Marková Abstrakt Z prognózy vývoje počtu obyvatel České republiky vyplývá, že se v blízké budoucnosti budeme muset vypořádat s procesem stárnutí obyvatelstva a s klesajícím počtem obyvatel. Proces stárnutí obyvatel je dán prodlužujícím se věkem populace, klesající počet obyvatel dlouhodobě nízkou natalitou. Porodnost byla do druhé světové války negativně ovlivňována především válkami, šířením epidemií a hospodářskými krizemi. V období druhé světové války však počet narozených dětí narůstal. Důvodem byla snaha se vyhnout tzv. totálnímu nasazení, před kterým ženy ochránilo těhotenství. Od 50. let 20. st. je porodnost ovlivňována i uzákoněnou možností umělého přerušení těhotenství, v 70. letech 20. st. byl růst porodnosti vyvolán pronatalitní politikou vlády. I když se v současné době ročně rodí kolem 100 tisíc dětí, tento počet nestačí ani na prostou obnovu obyvatel. Je nejvyšší čas uvést do praxe radikální opatření na podporu porodnosti. Abstract From the prognosis of the population of the Czech Republic’s clear that in the near future we will have to deal with the process of population aging and with declining population. The process of aging is determined by the life expectancy of our population, the declining population of long-term low birth rate. The birth rate was till the Second World War negatively affected mainly by wars, epidemics and the spread of economic crises. During the Second World War, however, the number of births increased. The reason was to avoid forced labor before which women protect pregnancy. Since the 50s of the 20th century the fertility rate is also influenced by enacted possibility of abortion, in the 70s of the 20th century birth, growth was caused by pro-natal policy of the government. Although currently born annually around 100 thousand children, this number is insufficient or simple recovery of the population. It is high time to put into practice radical measures to support the birth rate. 8 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Klíčová slova demografický vývoj, porodnost, umělé přerušení těhotenství, podpora porodnosti Key words demographic trends, birth rate, abortion, support the birth rate 1 Vývoj počtu obyvatel českých zemí Počet obyvatel v českých zemích se rychle rozrůstal zhruba do druhé světové války. Zatímco v roce 1785 na našem území žilo 4.250 tis. obyvatel, během následujícího století se jeho počet téměř zdvojnásobil a v roce 1912 již dosáhl 10.157 tis. osob1. Poměrně plynulý růst počtu obyvatel byl narušován pouze epidemiemi a válkami. Střední stav obyvatelstva Narození 1785 4 250 000 183 354 153 103 30 251 1800 4 659 000 196 011 177 730 18 281 1825 5 641 433 239 187 152 791 86 396 1850 6 826 465 279 375 238 192 41 183 1875 7 975 435 310 492 207 303 103 189 1900 9 333 853 330 662 227 920 102 742 1912 10 157 344 280 368 203 324 77 044 Rok Zemřelí Přirozený přírůstek Úhrnná plodnost Průměrný věk matek Průměrný věk matek 1. dítěte 1.1 První světová válka a poválečné období V první polovině 20. století byl vývoj počtu obyvatel ovlivněn několika vyznanými událostmi. V prvé řadě jsme byli v letech 1914 – 1918 jako součást Rakousko-Uherské monarchie zapojeni do první světové války2. Došlo k prudkému poklesu ČSÚ. Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785–2014. https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_hu. [online]. 2. 6. 2015 [cit. 2015-11-20]. 2 Záminkou ke vzniku 1. světové války byl sarajevský atentát na následníka Rakousko-Uherské monarchie Františka Ferdinanda d‘Este (28. 6. 2014). O měsíc později Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku. V 1. světové válce proti sobě bojovaly dvě hlavní koalice – tzv. Centrální mocnosti (Rakousko-Uhersko, Německo, Osmanská říše, Bulharsko) a mocnosti tzv. Dohody (Velká Británie, Francie, Rusko, dále Srbsko, Itálie, Řecko, Rumunsko,…). Válka se rozrostla v celosvětový konflikt. Hlavní příčinou války byla především snaha Německa o převzetí role hegemona v Evropě a jeho úsilí o získání nadvlády v zámořských koloniích. Válka končila postupně, příměří mezi Německem a státy Dohody bylo podepsáno v Compiegne 11. 11. 1918, tento den (kapitulace Německa) se považuje za ukončení 1. světové války. 1 9 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development porodnosti a to z 275.060 živě narozených dětí v roce 1913 na 120.579 v roce 1918. Tento pokles byl způsoben nejen tím, že muži byli odvedeni na vojnu, ale rovněž nedostatkem zboží denní spotřeby (potravin, oděvů, bot, uhlí,…), což zapříčinilo strádání civilního obyvatelstva. Katastrofický nedostatek potravin od roku 1917 způsobil velké útrapy obyvatelstva především ve městech. Vznikaly hladové bouře, docházelo k rabování obchodů, byly organizovány stávky a protesty. Vídeň z moci úřední zabírala potraviny z Čech pro potřeby armády, což vyvolalo vlnu nenávisti vůči Rakousko-Uherské monarchii i Německu. Navíc na podzim roku 1918 propukla pandemie španělské chřipky, která v oslabené populaci způsobila ztráty na životech větší než válečné bitvy. Centrální mocnosti zapojené do 1. světové války začaly prohrávat na všech frontách, Rakousko-Uherská monarchie se zhroutila, a 28. 10. 1918 byl vyhlášen samostatný stát Československo. Již v prvním roce po ukončení válečného konfliktu se zvýšil počet živě narozených dětí na 189.675 a velmi výrazně klesla úmrtnost. Z ekonomického pohledu byly první dva poválečné roky velice těžké, postupně se však hospodářství obnovovalo a následná léta můžeme označit jako období stabilizace a hospodářského vzestupu, provázené vysokou natalitou. V podnicích byly zaváděny nové technologie, organizace výroby, firmy se rozrůstaly. Mezi rychle se rozvíjející podniky patřily například Škodovy závody, Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD), T. & A. Baťa, Tatra Kopřivnice, Zbrojovka Brno, Prvoděv (oděvní závody Prostějov). Průmyslová výroba převýšila předválečnou úroveň zhruba o 40 %, vzrostla zaměstnanost, spotřeba, zvyšovala se životní úroveň obyvatelstva. Růst životní úrovně se odrazil i ve společenském životě, zvýšila se návštěvnost kin, divadel, společenských akcí. Již v tomto období se začínal prosazovat dnes již známý trend odrážející fakt, že s rostoucí životní úrovní obyvatelstva klesá míra porodnosti. Zatímco v roce 1920 připadalo na jednu ženu 2,96 živě narozených dětí, v roce 1929 to bylo již jen 2,123. Všechny tabulky v tomto článku jsou vlastním zpracováním z: ČSÚ. Obyvatelstvo - roční časové řady [on-line]. Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785 - 2014, absolutní údaje [cit. 2015-11] Dostupné z. https://www.czso.cz/documents/10180/20559547/130070-15_1. xlsx/50ff5787-ce8b-4c5b-8da9-cc4387892b3f?version=1.0 a ČSÚ. Obyvatelstvo - roční časové řady [on-line]. Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1920 - 2014, analytické údaje. [cit. 2015-11] Dostupné z. https://www.czso.cz/documents/10180/20559547/130070-15_3. xlsx/7924a7b4-f462-4a37-b1ca-c5b214a97672?version=1.0 3 10 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Rok Střední stav obyvatelstva Úhrnná plodnost Průměrný věk matek Průměrný věk matek 1. dítěte 1912 10 157 344 280 368 203 324 77 044 1913 10 221 343 275 060 190 475 84 585 1914 10 283 486 269 142 188 838 80 304 1915 10 285 882 197 542 201 280 -3 738 1916 10 221 815 140 211 186 381 -46 170 1917 10 128 304 126 916 188 649 -61 733 1918 10 004 335 120 579 236 035 -115 456 1919 9 921 710 189 675 177 428 12 247 1920 9 978 420 244 668 176 562 1921 10 002 030 257 281 161 321 68 106 2,96 30,2 . 95 960 3,04 29,8 . 1922 10 112 730 248 728 1923 10 198 370 241 230 163 366 85 362 2,88 29,8 . 142 335 98 895 2,77 29,6 1924 10 277 770 . 228 894 146 098 82 796 2,59 29,6 . 1925 1926 10 369 760 225 555 146 450 79 105 2,48 29,4 25,3 10 442 610 219 802 148 298 71 504 2,39 29,3 25,1 1927 10 495 940 208 711 155 479 53 232 2,24 29,1 25,0 1928 10 549 221 208 942 147 064 61 878 2,21 28,9 25,0 1929 10 597 761 203 064 155 493 47 571 2,12 28,8 25,0 Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek 1.2 Světová hospodářská krize Ekonomický růst byl koncem roku 1929 narušen hospodářskou krizí4, která se k nám rozšířila z USA. Došlo k tzv. krizi z nadvýroby, situaci, kdy se ve firmách začala hromadit neprodaná produkce, protože nabídka převyšovala poptávku. V té době optimisticky naladění podnikatelé problémy s financováním své další činnosti řešili bankovními půjčkami, které však v situaci, kdy se produkce neprodávala, nešly splácet. Situace na burze byla ve znamení tzv. býčího trhu, kdy se spekuluje na vzestup cen. Vidina rychlého zbohatnutí lákala mnoho investorů, kteří byli ochotni si na svoje investice vzít úvěr. Velká poptávka po akciích vedla k růstu cen akcií a k nadhodnocování hodnoty firem. Tato situace byla neudržitelná a skončila krachem. Ve čtvrtek 24. 10. 1929 došlo ke krachu obchodu s akciemi a dalšími cennými papíry na newyorské burze (krize se začala projevovat až o den později – v pátek 25. 10. 1929, proto zhroucení finančního trhu spojujeme s pojmem černý pátek). 4 11 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Během světové hospodářské krize došlo k poklesu průmyslové i zemědělské výroby, ke zhroucení světového obchodu způsobenému protekcionistickou ochranou domácích výrobců a prudkému růstu nezaměstnanosti. V Československu bylo krizí výrazně postiženo jak proexportně zaměřené zemědělství, tak i proexportně zaměřená průmyslová výroba, u které došlo k 40% propadu. V roce 1934 se krize projevila nejvýrazněji. Nezaměstnanost přesahovala milion osob, mzdy klesaly, živnostníci krachovali, státní úředníci a zaměstnanci byli propouštěni nebo předčasně penzionováni. Přestože se vláda snažila krizi řešit tím, že poskytovala státní subvence a půjčky, vydávala poukázky na jídlo, a dělníkům, kteří byli organizovaní v odborech, vyplácela prostřednictvím odborů podporu v nezaměstnanosti, krize postihla celou populaci, což se samozřejmě projevilo v poklesu porodnosti. Rok Střední stav obyvatelstva Úhrnná plodnost Průměrný věk matek Průměrný věk matek 1. dítěte 1929 10 597 761 203 064 155 493 1930 10 648 057 207 224 142 159 47 571 2,12 28,8 25,0 65 065 2,15 28,6 24,9 1931 10 702 208 196 214 1932 10 750 003 190 397 144 534 51 680 2,03 28,5 24,9 142 997 47 400 1,97 28,4 24,8 1933 10 791 313 1934 10 826 082 176 201 140 906 35 295 1,83 28,3 24,9 171 042 135 914 35 128 1,77 28,3 25,0 1935 1936 10 853 125 161 748 140 878 20 870 1,68 28,3 25,0 10 872 519 157 992 139 093 18 899 1,66 28,2 25,1 1937 10 888 540 155 996 139 558 16 438 1,69 28,2 25,1 1938 10 877 442 163 525 143 115 20 410 1,82 27,8 . 1939 11 105 990 192 344 146 976 45 368 1,94 27,7 . Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek 1.3 Druhá světová válka V období hluboké hospodářské krize se k moci v Německu dostává Adolf Hitler5. Pod jeho vedením začalo Německo významně zbrojit a budovat silniční síť. Tímto krokem došlo v krizi zmítaném státě ke snížení nezaměstnanosti. Zbrojní výroba byla financována emisí nových bankovek a vydáváním státních cenných papírů, tyto cenné papíry byly však téměř bezcenné. Nedostatek zdrojů se Německo rozhodlo řešit připojením Rakouska 12. 3. 1938 ke své říši. 30. 1. 1933 jmenoval německý prezident Hindenburg, po neúspěšných pokusech o vedení vlády dosavadními kancléři, Adolfa Hitlera říšským kancléřem. 5 12 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Podpisem Mnichovské dohody (29. – 30. 9. 1938) Německo získalo svolení Francie, Itálie a Anglie k obsazení československého pohraničí. To však Hitlerovi nestačilo a tak německá armáda obsadila 15. 3. 1939 zbytek našeho území. O den později byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Stejným způsobem chtěl Hitler obsadit Polsko, zde již souhlas západních států nezískal. Napadení Polska 1. 9. 1939 se považuje za vypuknutí druhé světové války. Život v Protektorátu Čechy a Morava byl podřízen potřebám nacistického Německa. Neprodleně na našem území vstoupily v platnost Norimberské zákony, na jejichž základě byla prováděna nacistická rasová diskriminace a genocida. Nejprve docházelo k mapování a zabavování židovského majetku, v roce 1941 začaly systematické deportace Židů do koncentračních táborů. Podniky musely přizpůsobit své výrobní programy potřebám válečného Německa, bylo třeba zásobovat jeho armádu i obyvatelstvo. Do českých průmyslových podniků byli dosazeni němečtí důvěrníci, kteří dohlíželi na jejich činnost. Kurz české koruny k německé marce byl velmi podhodnocen, což Němcům umožnilo vykoupit domácí produkci. V září 1939 byly na území Protektorátu zavedeny přídělové lístky na potraviny, od prosince téhož roku se na přídělové lístky prodával i textil a obuv. Přídělový systém byl obcházen vznikem černého trhu s mnohonásobně vyššími cenami. Zemědělci museli odvádět povinné dávky, v některých případech museli poskytnout svoje pozemky pro potřeby vojenského výcviku. Německá ekonomika měla velkou potřebu pracovních sil, která se projevila již v předválečném období, během horečných příprav na válku. Nedostatek pracovních sil tedy nebyl způsoben pouze odvodem mužů do armády, ale zvyšujícími se potřebami válečného hospodářství. Zpočátku se Němci snažili příslibem dobrých pracovních a životních podmínek o dobrovolný nábor zahraničních dělníků. Atraktivnost práce v Německu zvyšoval i nadhodnocený kurz německé marky. Hned z počátku se však začaly šířit informace o nedodržování slibovaných podmínek a surovém zacházení. Se zvyšující se potřebou otrocké práce v Německu padlo rozhodnutí, že se od roku 1942 budou odvádět na nucenou práci celé ročníky. Nejprve šlo o hromadné odvody lidí narozených v letech 1918 – 1922, později i o ročníky 1923 – 1924. Lidé byli pod hrozbou vězení či deportace do koncentračního tábora transportováni na území Třetí říše a další obsazená území, kde museli vykonávat náročnou práci ve velmi špatných životních a pracovních podmínkách. Trpěli nedostatkem jídla a odpočinku, žili a pracovali ve špatných hygienických podmínkách, byli vystaveni bezcitnému zacházení. Podle odhadů, bylo z celé Evropy nuceně nasazeno 13,5 miliónu mužů i žen, z Protektorátu Čechy a Morava šlo zhruba o 640 13 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development tisíc6 lidí. Češi byli nasazováni především na těžké, namáhavé a nebezpečné práce v průmyslu, stavebnictví, v lomech a ve válečných zónách. Obrovské fyzické vyčerpání se odrazilo ve zvýšené nemocnosti, pracovních úrazech a následně i zvýšené úmrtnosti. Proto se lidé snažili všemožně vyhnout pracovním odvodům7, hledali možnosti, jak uplatit úředníky na pracovních úřadech, falšovala se zdravotní dokumentace. Před touto pracovní povinností mohlo ženy uchránit těhotenství. A tak od roku 1943 můžeme pozorovat zvýšenou porodnost českých dívek. Zatímco v roce 1942 se narodilo 199.259 dětí, o rok později šlo již o 225.379 dětí, v roce 1944 stoupla porodnost na 230.183 dětí. Počet narozených dětí z roku 1944 nebyl v budoucnosti nikdy překročen. Narození dítěte v tomto válečném období uchránilo od útrap mnoho vdaných i svobodných žen. Rok Střední stav obyvatelstva Úhrnná plodnost Průměrný věk matek Průměrný věk matek 1. dítěte 1938 10 877 442 163 525 143 115 1939 11 105 990 192 344 146 976 20 410 1,82 27,8 . 45 368 1,94 27,7 . 1940 11 159 539 218 043 1941 11 129 373 208 913 153 499 64 544 2,21 27,6 . 152 048 56 865 2,26 27,7 . 1942 11 054 018 1943 11 034 846 199 259 153 096 46 163 2,42 28,3 . 225 379 153 349 72 030 2,78 28,0 . 1944 1945 11 109 341 230 183 161 457 68 726 2,80 28,4 . 10 692 912 194 182 184 944 9 238 2,67 28,6 25,1 1946 9 523 266 210 454 134 568 75 886 3,25 28,4 25,0 1947 8 765 230 206 745 105 277 101 468 3,05 28,1 24,6 Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Druhá světová válka skončila prohrou Německa. 30. dubna 1945 jmenoval Adolf Hitler svým nástupcem Karla Dönitze, oženil se s Evou Braunovou a o dvě hodiny později spáchal sebevraždu. 2. května 1945 byl dobyt Berlín, o pět dní později Německo podepsalo kapitulaci, ta vstoupila v platnost o půlnoci z 8. na 9. května 1945. 9. května 1945 byl dokončen přesun Rudé armády z Berlína do Prahy a oficiálně ukončen proces osvobození Československa. Do tohoto doposud největšího MAINUŠ, František. Totálně nasazeni (1939-1945). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/ Tot%C3%A1ln%C3%AD_nasazen%C3%AD 7 Kolektiv pracovníků kanceláře pro oběti nacismu. Nepřichází-li práce k Tobě..: Různé podoby nucené práce ve studiích a dokumentech [online]. Praha: Kancelář pro oběti nacismu, 2003 [cit. 2015-11]. Dostupné z: http://www.zivapamet.cz/assets/files/Studie%20k%20nucene%20praci_ Neprichazi-li%20prace%20k%20tobe.pdf 6 14 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje válečného konfliktu bylo zapojeno téměř padesát států8, o život přišlo 62,5 milionů lidí9, stovky milionů lidí byly zraněny a bylo zničeno rozsáhlé území. 1.4 Období po druhé světové válce V souvislosti s poválečnými přesuny obyvatelstva a s odsunem Němců klesl počet obyvatel žijících na našem území z 10.692.912 v roce 1945 na 8.765.230 v roce 1947. Počet živě narozených dětí sice nedosahoval hodnot z roku 1944, přesto zůstával velmi vysoký. Úhrnná plodnost byla v roce 1946 nejvyšší za celé statisticky podchycené období (od roku 1920) a dosáhla hodnoty 3,25 dítěte na ženu. Od roku 1947 se úhrnná plodnost žen postupně snižuje. Rok Střední stav obyvatelstva Úhrnná plodnost Průměrný věk matek Průměrný věk matek 1. dítěte 1946 9 523 266 210 454 134 568 1947 8 765 230 206 745 105 277 75 886 3,25 28,4 25,0 101 468 3,05 28,1 24,6 1948 8 893 104 197 837 101 501 1949 8 892 613 185 484 104 632 96 336 2,89 27,8 24,2 80 852 2,73 27,5 24,1 1950 8 925 122 188 341 1951 9 023 170 185 570 103 203 85 138 2,80 27,3 23,8 102 658 82 912 2,76 27,1 23,6 1952 9 125 183 1953 9 220 908 180 143 97 726 82 417 2,70 27,0 23,6 172 547 98 837 73 710 2,61 27,0 1954 23,5 9 290 617 168 402 99 636 68 766 2,58 26,9 23,3 1955 9 365 969 165 874 93 300 72 574 2,58 26,7 23,2 1956 9 442 040 162 509 93 526 68 983 2,57 26,5 23,1 1957 9 513 758 155 429 98 687 56 742 2,50 26,3 23,0 1958 9 574 650 141 762 93 697 48 065 2,31 25,9 23,0 1959 9 618 554 128 982 97 159 31 823 2,12 25,5 22,9 1960 9 659 818 128 879 93 863 35 016 2,11 25,4 22,9 1961 9 588 016 131 019 94 973 36 046 2,13 25,4 22,9 1962 9 621 808 133 557 104 318 29 239 2,14 25,3 22,8 Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek V roce 1940 podepsalo Německo, Itálie a Japonsko „Pakt tří“, k němuž se později připojilo Maďarsko, Rumunko, Bulharsko, Slovensko, Finsko, Chorvatsko a další státy. Proti nim se vytvářela koalice, mezi které patřila Velká Británie, Francie, Sovětský svaz, USA, Československo, Polsko, Nizozemí, Belgie a mnoho dalších zemí. V průběhu války, pod vlivem velmi složitých situací, docházelo ke změnám na obou stranách. 9 JANÁK, Marek. Počty obětí 2. sv. války [online]. 2012 [cit. 2015-11]. Dostupné z: https:// is.muni.cz/archdf/p_miniprojekty/opened/37158751/ 8 15 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development 1963 9 668 741 148 840 100 129 48 711 2,33 25,4 22,7 1964 9 730 019 154 420 101 984 52 436 2,36 25,6 22,7 1965 9 785 102 147 438 105 108 42 330 2,18 25,6 22,7 1966 9 826 188 141 162 105 784 35 378 2,01 25,4 22,6 1967 9 854 241 138 448 108 967 29 481 1,90 25,2 22,5 1968 9 877 632 137 437 115 195 22 242 1,83 25,1 22,5 Poválečné hospodářství bylo ve zbídačeném stavu. Bylo potřeba zajistit jeho obnovu v situaci, kdy podniky byly poničené, ekonomika trpěla nedostatkem investičních prostředků, surovin a materiálů, válečné útrapy se podepsaly na lidském kapitálu. Kritická byla situace v zemědělství, mnoho půdy, především v pohraničí, zůstalo ležet ladem a do neosídlených oblastí přicházeli lidé, kteří s farmařením neměli dostatek zkušeností. V roce 1947 nás navíc zasáhlo výjimečné sucho, které způsobilo neúrodu. Poválečné strádání, nedostatek potravin a dalšího zboží vedl v celé Evropě k sociálnímu neklidu, růstu vlivu komunistických stran. Spojené státy americké připravily plán poválečné obnovy Evropy, který představil státní tajemník USA G. Marshall 5. 6. 1947 na přednášce na Harvardově univerzitě. Kvůli složité politické situaci, zapříčiněné Mnichovskou dohodou a procesem osvobozování východoevropských států Rudou armádou, sílila v naší zemi obliba Sovětského svazu společně s nárůstem preferencí komunistické strany. Stalin si byl vědom toho, že pokud Sovětský svaz a východoevropské země přijmou americký plán poválečné obnovy, oslabí svoji pozici ve vlastní zemi a ztratí vliv ve svých sférách zájmu, vytvořených na linii postupu spojeneckých vojsk. Pod nátlakem Sovětského svazu jsme odmítli účast na projednávání poválečné obnovy za pomoci Marshallova plánu a začali se plně orientovat na východ. Ze Sovětského svazu jsme dostávali dodávky obilí, surovin, zpět jsme poskytovali hotové, především hutnické a strojírenské, výrobky. Zatímco pomoc čerpaná západoevropskými zeměmi v rámci Marshallova plánu pomohla díky transferu nových technologií, materiálů a modernější organizaci výroby, využívaných v době druhé světové války ve Spojených státech, obnovit ekonomiku na vyšší kvalitativní úrovni, v zemích mocensky podřízených Sovětskému svazu došlo k návratu starých technologií a růstu výroby bylo dosahováno převážně extenzivním hospodařením. Československo v mezinárodním srovnání začalo technologicky zaostávat, ve východním bloku však patřilo k nejlepším. Extenzivní hospodaření vyžadovalo zapojení velkého množství pracovních sil, včetně žen. Ty byly zapotřebí především v lehkém průmyslu, kde měly nahradit muže přesunuté do průmyslu těžkého. Rostoucí tlak na pracovní zařazení žen byl jedním z důvodů vedoucích ke schválení zákona o umělém přerušení těhotenství 16 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje z jiných než zdravotních důvodů v prosinci 195710. Při jeho projednávání bylo zdůrazňováno, že zákaz potratů neznamená vysokou porodnost, ale zvýšení počtu nelegálních potratů, které vedou ke zdravotním komplikacím, a že trestání žen za interrupce není slučitelné s jejich postavením v socialistické společnosti.11 Přesto rozhodnutí o interrupci nebylo s odvoláním na negativní dopady na ohrožení budoucí plodnosti necháno jen na rozhodnutí ženy. Stát si ponechal možnost regulace porodnosti dle svých potřeb.12 V poválečném období se míra porodnosti držela na uspokojivé úrovni a úhrnná plodnost převyšovala 2,5 dítěte na ženu. Po legalizaci umělého přerušení těhotenství prudce narostl počet interrupcí z 5.742 v roce 1957 na 70.062 v roce 1961 a úhrnná plodnost ve stejném období klesla z 2,50 na 2,13 dítěte na ženu. 10 Rok Střední stav obyvatelstva Úhrnná plodnost Potratovost Průměrný věk matek Průměrný věk matek 1. dítěte 1953 9 220 908 172 547 1954 9 290 617 168 402 73 710 2,61 0,38 27,0 23,5 68 766 2,58 0,39 26,9 1955 9 365 969 23,3 165 874 72 574 2,58 0,39 26,7 23,2 1956 1957 9 442 040 162 509 68 983 2,57 0,38 26,5 23,1 9 513 758 155 429 56 742 2,50 0,42 26,3 23,0 1958 9 574 650 141 762 48 065 2,31 1,02 25,9 23,0 1959 9 618 554 128 982 31 823 2,12 1,23 25,5 22,9 1960 9 659 818 128 879 35 016 2,11 1,33 25,4 22,9 1961 9 588 016 131 019 36 046 2,13 1,37 25,4 22,9 1962 9 621 808 133 557 29 239 2,14 1,30 25,3 22,8 1963 9 668 741 148 840 48 711 2,33 1,11 25,4 22,7 1964 9 730 019 154 420 52 436 2,36 1,08 25,6 22,7 1965 9 785 102 147 438 42 330 2,18 1,16 25,6 22,7 1966 9 826 188 141 162 35 378 2,01 1,25 25,4 22,6 1967 9 854 241 138 448 29 481 1,90 1,28 25,2 22,5 1968 9 877 632 137 437 22 242 1,83 1,29 25,1 22,5 1969 9 896 695 143 165 22 512 1,86 1,30 25,0 22,5 Živě narození Přirozený přírůstek Zákon 68/1957 Sb. o umělém přerušení těhotenství Zákon legalizující umělé přerušení těhotenství z jiných než medicinských důvodů byl schválen v SSSR již v roce 1955. 11 DUDOVÁ, Radka. Interrupce v socialistickém Československu z foucaultovské perspektivy [online]. In. Gender, rovné příležitosti, výzkum. Roč. 10, č. 1/2009 [cit. 2015-11]. Dostupné z: http://www.genderonline.cz/upload s/a77283b65d2e3a466e00fef691c4b9182bcf7a18_interrupce-v-socialistickem-ceskoslovensku.pdf 12 17 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development 1970 9 805 157 147 865 24 538 1,91 1,27 25,0 22,5 1971 9 830 602 154 180 31 805 1,98 1,22 25,1 22,6 1972 9 868 379 163 661 44 456 2,07 1,18 25,1 22,6 1973 9 919 519 181 750 57 313 2,29 1,06 25,3 22,6 1974 9 994 761 194 215 67 406 2,43 1,07 25,2 22,6 1975 10 062 366 191 776 67 462 2,40 1,03 25,1 22,5 1976 10 128 220 187 378 62 146 2,36 1,05 25,1 22,5 1977 10 189 312 181 763 55 549 2,32 1,09 25,0 22,5 1978 10 245 686 178 901 51 765 2,32 1,12 24,9 22,4 1979 10 296 489 172 112 44 163 2,29 1,11 24,8 22,4 1980 10 326 792 153 801 18 264 2,10 1,15 24,7 22,4 1981 10 303 208 144 438 14 031 2,02 1,20 24,7 22,4 1982 10 314 321 141 738 10 973 2,01 1,24 24,6 22,4 1983 10 322 823 137 431 2 957 1,96 1,25 24,6 22,3 1984 10 330 481 136 941 4 753 1,97 1,32 24,6 22,3 1985 10 336 742 135 881 4 240 1,96 1,36 24,6 22,3 1986 10 340 737 133 356 771 1,94 1,37 24,6 22,4 1987 10 348 834 130 921 3 677 1,91 1,76 24,7 22,4 1988 10 356 359 132 667 6 973 1,94 1,81 24,7 22,4 1989 10 362 257 128 356 609 1,87 1,78 24,8 22,5 Od roku 1957 až do schválení v současné době platného zákona č. 66/1986 Sb. docházelo k velkému množství dílčích legislativních změn, jež měly vliv na indukovanou potratovost. Vyhláška z roku 196113 se zaměřila na omezení potratů žen, které dosud nerodily. Vedle zdravotních důvodů vedoucích k povolení interrupce uváděla tzv. důvody zvláštního zřetele, ke kterým patřil pokročilý věk ženy, nejméně tři žijící děti, ztráta manžela, rozvrat rodiny, obtížná situace neprovdané ženy, ohrožení životní úrovně a znásilnění. Významný vliv na snížení počtu potratů mělo i vládní nařízení z prosince 196214, kterým se s účinností od 1. 1. 1963 zřizovaly okresní a krajské interrupční komise při již existujících zdravotnických komisích. Toto nařízení rovněž omezilo možnost podávání žádosti o interrupci pouze na nemocnici v místě trvalého pobytu ženy a zavedlo poplatek za zákrok 200 – 500 Kčs. Počet indukovaných potratů v roce 1963 klesl na 51.470, počet narozených dětí dosáhl 148.840 dětí. 104/1961 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví, kterou se provádí zákon o umělém přerušení těhotenství 14 Ibid. 13 18 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje V této době státní populační komise, k jejímž úkolům patřilo monitorovat situaci a zpracovávat informace od interrupčních komisí, začala zpracovávat opatření ke zvýšení porodnosti. Tato opatření byla skutečně uvedena do praxe, i když mnohem později, než v té době komise předpokládala. Od roku 1965 začal počet potratů opět znatelně narůstat a snižoval se počet narozených dětí. V roce 1968 se narodilo již jen 137.437 dětí, počet indukovaných potratů se zvýšil na 72.488, úhrnná plodnost žen klesla na pouhých 1,83 dítěte na ženu. 1.5 Rok 1968 a období normalizace Rok 1968 patří ke zlomovým rokům naší novodobé historie. Bezprostředně před ním začaly být diskutovány, nejprve v úzkých kruzích ekonomů, myšlenky o potřebě reformovat dosavadní socialistický systém. Ten byl založen na následování sovětského, ne příliš sofistikovaného, modelu centrální ekonomiky. Centrum vytyčilo priority země, podřídilo jim rozdělení zdrojů a v případě problémů do systému zasahovalo. Docházelo k neustálým nerovnováhám, nedostatkům na trzích statků, služeb i na trzích výrobních faktorů. Velký vliv na utváření reformního ekonomického myšlení měl polský ekonom Wlodzimierz Brus15, který upozorňoval na nezbytnost zachovat demokracii a tržní mechanismus i v socialistické ekonomice a zároveň možnost aplikovat různé modely řízení od centralizovaného až po decentralizovaný. Další ekonomové přicházeli s potřebou vytvoření fungujícího mechanismu tvorby cen, volného obchodu, konvertibility měny. V roce 1965 byly zavedeny určité prvky pružnosti cen, byla zmiňována úloha zisku. Cenová reforma v roce 1967 měla za cíl ceny přiblížit nákladům, tento krok však vedl ke zvyšování cen, zvýšení příjmů některých podniků, přičemž rozšířenou praxí podniků bylo nadhodnocování nákladů a následná neefektivnost. K politické podpoře reforem došlo v roce 1968. Začal se diskutovat problém denivelizace mezd. Podle Oty Šika16 příliš mnoho rovnosti, podhodnocování kvalifikované práce, vede ke ztrátě motivace ke vzdělávání a následně k technologickému zaostávání země. Byla zavedena možnost otevřeného lobbování podniků ohledně investičních požadavků a podpořen vznik podnikových rad, které měly pomoci se do jisté míry osamostatnit od centrálního řízení a umožnit zaměstnancům zapojit se do řízení podniků.17 Demokratizační procesy probíhající v Československu vyvolaly nesouhlas vůdců Sovětského svazu i dalších socialistických zemí. Ti se rozhodli zastavit tento vývoj v roce 1961 vydává knihu Obecné problémy fungování socialistické ekonomiky Ota Šik byl v r. 1968 jmenován zástupcem ministerského předsedy a koordinátorem hospodářských reforem; po ztroskotání pražského jara emigroval do Švýcarska 17 MYANT, Martin. Ekonomické reformy roku 1968. In: Britské listy [online]. 2008 [cit. 201511]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/42600.html 15 16 19 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development vojenským zásahem, ke kterému došlo v noci z 20. na 21. srpna 196818. Vpádem vojsk pěti států Varšavské smlouvy byly reformní pokusy zastaveny, byl zahájen tzv. proces normalizace. Pod záminkou obnovení ekonomické rovnováhy byla zpřísněna centrální kontrola, omezeny investice a zastaven růst maloobchodních cen. Jako určitou kompenzaci politické represe a způsob, jak si naklonit mladou generaci, můžeme chápat v tomto období zavedený program podpory mladých rodin. Jak již bylo zmíněno výše, program byl připravován o pár let dříve s původním záměrem pomoci mladým rodinám v péči o děti a podpořit natalitu. První rozsáhlejší pronatalitní opatření byla učiněna v roce 1968. Mateřská dovolená byla prodloužena z 22 na 26 týdnů, při narození vícerčat či v případě matky samoživitelky se prodlužovala na 35 týdnů. Poté mohly matky zůstat na neplacené mateřské dovolené do jednoho roku dítěte a od roku 1969 do dvou let dítěte. Zvýšila se dávka porodného vyplácená při narození dítěte z 650 na 1000 Kčs, od roku 1972 byla dávka navýšena na 2.000 Kčs. Byly zavedeny daňové úlevy pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, nebo naopak daňové přirážky pro rodiny nepečující o dítě a nesezdané jedince. Velmi často byly navyšovány přídavky na děti. Od roku 1968 přídavek na 1. dítě činil 90, na dvě děti 330 a na tři děti již 680 Kčs. V roce 1972 tyto přídavky vzrostly u dvou dětí na 430 a u tří dětí na 880 Kčs. V tomto období byla podporována jak porodnost, tak i vznik samotného manželství. Při vzniku manželství byly poskytovány např. zvýhodněné novomanželské půjčky ve výši 7.200 Kčs, po narození dítěte byla z půjčky vždy odečtena jedna šestina její výše a odečteny úroky. Od roku 1973 byly poskytovány půjčky se státním příspěvek mladým manželům s příjmem do 5.000 Kčs na pořízení a vybavení bytu. Jejich maximální výše dosahovala 30.000 Kčs. Po narození 1. dítěte se částka půjčky snížila o 2.000 Kčs, u každého dalšího dítěte ve výši 4.000 Kčs a byla prodloužena doba splatnosti půjčky. V roce 1970 byla na podporu porodnosti zavedena nová dávka – mateřský příspěvek, který náležel matkám pečujícím o dítě do 1 roku věku a zároveň o druhé dítě ve věku do ukončení povinné školní docházky, u osamělých matek i s jedním dítětem do 2 let věku. Měsíční výše tohoto příspěvku činila 500 Kčs. V roce 1971 se prodloužilo vyplácení příspěvku do 2 let věku dítěte. Dalším nástrojem bylo přednostní přidělování bytů rodinám s dětmi, tento nástroj patřil k nejsilnějším motivačním nástrojům vedoucím ke zvýšení porodnosti. Opatření měly za následek nárůst porodnosti, který byl nejvyšší v letech 1972 – 1978. Československo bylo napadeno armádami SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska. Sovětské vojenské jednotky zůstaly na území Československa až do roku 1991. 18 20 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje V 80. letech pronatalitní opatření přestala účinkovat, začala být brána jako samozřejmost, a došlo k opětovnému poklesu míry porodnosti. S mírným povolením normalizační atmosféry, zvyšující se vzdělaností a pokrokem medicíny (počátkem 70. let se ve světě začaly provádět tzv. miniinterrupce, které musely být vykonány do 8. týdne těhotenství) došlo ve společnosti k potřebě zmírnit přísný zákon o umělém přerušení těhotenství. V říjnu 1986 byl schválen do dnešního dne platný zákon č. 66/1986 o umělém přerušení těhotenství, který vstoupil v platnost v červenci 1987. Zákon zmírnil podmínky podstoupení interrupce např. tím, že zrušil interrupční komise. V následujících dvou letech došlo k navýšení počtu indikovaných interrupcí, poté došlo k jejich poklesu. Důvodem poklesu počtu interrupcí bylo rozšíření dostupnosti kvalitní antikoncepce a její běžné užívání. Rok Střední stav obyvatelstva Úhrnná plodnost Průměrný věk matek Průměrný věk matek 1. dítěte 1968 9 877 632 137 437 115 195 22 242 1,83 25,1 22,5 1969 9 896 695 143 165 1970 9 805 157 147 865 120 653 22 512 1,86 25,0 22,5 123 327 24 538 1,91 25,0 22,5 1971 9 830 602 1972 9 868 379 154 180 122 375 31 805 1,98 25,1 22,6 163 661 119 205 44 456 2,07 25,1 1973 22,6 9 919 519 181 750 124 437 57 313 2,29 25,3 22,6 1974 9 994 761 194 215 126 809 67 406 2,43 25,2 22,6 1975 10 062 366 191 776 124 314 67 462 2,40 25,1 22,5 1976 10 128 220 187 378 125 232 62 146 2,36 25,1 22,5 1977 10 189 312 181 763 126 214 55 549 2,32 25,0 22,5 1978 10 245 686 178 901 127 136 51 765 2,32 24,9 22,4 1979 10 296 489 172 112 127 949 44 163 2,29 24,8 22,4 1980 10 326 792 153 801 135 537 18 264 2,10 24,7 22,4 1981 10 303 208 144 438 130 407 14 031 2,02 24,7 22,4 1982 10 314 321 141 738 130 765 10 973 2,01 24,6 22,4 1983 10 322 823 137 431 134 474 2 957 1,96 24,6 22,3 1984 10 330 481 136 941 132 188 4 753 1,97 24,6 22,3 1985 10 336 742 135 881 131 641 4 240 1,96 24,6 22,3 1986 10 340 737 133 356 132 585 771 1,94 24,6 22,4 1987 10 348 834 130 921 127 244 3 677 1,91 24,7 22,4 1988 10 356 359 132 667 125 694 6 973 1,94 24,7 22,4 1989 10 362 257 128 356 127 747 609 1,87 24,8 22,5 Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek 21 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development 1.6 Přechod k tržní ekonomice Koncem 80. let 20. stolení došlo k výraznému nárůstu nespokojenosti občanů s politickým a ekonomickým vývojem ve státech bývalého východního bloku. Nejvýraznější roli sehrály události v Polsku, kde v roce 1989 došlo k legalizaci nezávislých odborů Solidarita a k částečně svobodným volbám, ve kterých zvítězili nekomunisté. Byl odstartován dominový efekt pádů komunistických režimů v Maďarsku, východním Německu, Bulharsku, Československu, Rumunsku, Jugoslávii. Ke změnám došlo i v Sovětském svazu, kde nezávislost získaly bývalé republiky (v roce 1991 to bylo např. Estonsko, Litva, Lotyško, Bělorusko, Moldavsko, Ukrajina, Kyrgyzstán, Ázerbájdžán, Uzbekistán,…) a to za cenu jeho vlastního rozpadu. Po sametové revoluci v listopadu 1989 došlo k Československu k přechodu na tržní ekonomiku. Pro obyvatelstvo se otevřela řada nových možností, lidé mohli podnikat, cestovat, studovat. Zároveň lidé ztratili sociální jistoty, které minulý režim většinové společnosti nabízel, někteří jedinci negativně vnímali možnost ztráty zaměstnání a pravidelného příjmu. Změna životního stylu se odrazila v chování mladých lidí, kteří již manželství neuzavírali v tak mladém věku jako dříve. Protože ženy začaly odkládat rození dětí do pozdějšího věku, počet narozených dětí klesl, přičemž i míra potratů se výrazně snížila vlivem široce užívané antikoncepce. S odkladem rodičovství však klesá i možnost narození většího počtu dětí ženě během jejího plodného života, a tím dochází k poklesu úhrnné plodnosti žen. V roce 1995 počet narozených dětí klesl pod 100 tisíc a úhrnná plodnost žen pod 1,3 dítěte na ženu. 22 Rok Střední stav obyvatelstva Úhrnná plodnost Průměrný věk matek Průměrný věk matek 1. dítěte 1997 10 303 642 90 657 112 744 1998 10 294 943 90 535 109 527 -22 087 1,17 26,4 24,0 -18 992 1,16 26,6 1999 10 282 784 89 471 24,4 109 768 -20 297 1,13 26,9 24,6 2000 10 272 503 2001 10 224 192 90 910 109 001 -18 091 1,14 27,2 24,9 90 715 107 755 -17 040 1,15 27,5 2002 25,3 10 200 774 92 786 108 243 -15 457 1,17 27,8 25,6 2003 10 201 651 93 685 111 288 -17 603 1,18 28,1 25,9 2004 10 206 923 97 664 107 177 -9 513 1,23 28,3 26,3 Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek 2005 10 234 092 102 211 107 938 -5 727 1,28 28,6 26,6 2006 10 266 646 105 831 104 441 1 390 1,33 28,9 26,9 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje 2007 10 322 689 114 632 104 636 9 996 1,44 29,1 27,1 2008 10 429 692 119 570 104 948 14 622 1,50 29,3 27,3 2009 10 491 492 118 348 107 421 10 927 1,49 29,4 27,4 2010 10 517 247 117 153 106 844 10 309 1,49 29,6 27,6 2011 10 496 672 108 673 106 848 1 825 1,43 29,7 27,8 2012 10 509 286 108 576 108 189 387 1,45 29,8 27,9 2013 10 510 719 106 751 109 160 -2 409 1,46 29,9 28,1 2014 10 524 783 109 860 105 665 4 195 1,53 29,9 28,1 Pokles míry porodnosti je způsoben jak změnou chování lidí, tak i změnou politiky státu, který jakoby zcela zanevřel na plošnou podporu mladých rodin. Mnohé porevoluční vlády, místo aby se snažily identifikovat potřeby mladých rodin a pomohly vytvářet důstojné podmínky pro výchovu nové generace, v honbě za získáváním volebních hlasů svoji pozornost věnují spíše opačnému konci věkového spektra populace s velkým volebním potenciálem. Současná rodinná politika se z plošné podpory přeměnila na adresnou, podporována je nízkopříjmová populace, se všemi dopady, které jsou v odborné literatuře popsány. V čem spočívá současná podpora rodin s dětmi? Mateřská dovolená spojená s vyplácením peněžité podpory v mateřství se oproti minulému období prodloužila o dva týdny na 28 týdnů (resp. 37 týdnů u vícerčat a samoživitelů). Porodné prošlo několika změnami. V roce 2006 se jeho výše zdvojnásobila z 8.450 Kč na 17.500 Kč, u dvojčat na 52.500 Kč, tato částka byla v roce 2008 v rámci tzv. stabilizace veřejných financí snížena na 13.000 Kč na každé dítě. Jakoby toto snížení nestačilo, dávka je od roku 2012 vázána na testování příjmu příjemce. Příjemce má na porodné nárok, pokud jeho příjem nepřesahuje 2,4 násobek životního minima, porodné ve výši 13.000 Kč (19.500 Kč u vícerčat) je vázáno pouze na narození prvního dítěte resp. prvně narozených dětí. Rodičovská dovolená je poskytována do tří let dítěte. Od roku 2008 si rodič může určit délku pobírání rodičovského příspěvku. Příspěvek lze pobírat do 2, 3 či 4 let věku dítěte, jeho maximální výše však činí 220.000,- Kč. Čím je tedy rodič na příspěvku déle, tím menší částku měsíčně pobírá. Způsob čerpání rodičovského příspěvku můžeme považovat spíše za motivaci k rychlému návratu osoby pečující o dítě do pracovního procesu, než jako motivaci k rození více dětí. Samozřejmě můžeme systém vyplácení rodičovského příspěvku chápat jako pobídku, aby ženy porodily, nechaly si během dvou let vyplatit cílovou maximální částku příspěvku, 23 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development mezitím otěhotněly a celý proces se zopakoval. K tomuto průběhu však nedochází příliš často. Jednak rodiny s více dětmi musí zvažovat, zda se z dlouhodobého pohledu nedostanou do finančně neúnosné situace, rovněž je třeba vzít v úvahu, že realizovat těhotenství a následné porody podle striktního časového plánu není z fyziologického a psychického hlediska jednoduché. Přídavky na dítě se stejně jako porodné vážou na příjem rodiny, jsou vypláceny, pokud příjmy nepřekračují 2,4 násobek životního minima rodiny. Přídavek v současné době činí 500 Kč na dítě do 6 let, 610 Kč na dítě do 15 let a 700 Kč na vyživované dítě do 26 let. Daňové úlevy pro rodiny s nezaopatřenými dětmi byly nahrazeny tzv. daňovým zvýhodněním na dítě a slevu na manželku/manžela bez příjmů či s velmi nízkým příjmem. Jako dobrý nápad pro podporu manželských párů vychovávajících alespoň jedno nezaopatřené dítě se jevila možnost společného zdanění manželů. Společné zdanění platilo jen v letech 2005 – 2007 a bylo výhodné pro rodiny, ve kterých jeden z manželů měl velmi nízký nebo žádný příjem, čímž se snižovala daňová progrese. Od roku 2005 se v České republice ročně rodí přes 100 tisíc dětí, tento nárůst byl způsoben zejména tím, že začaly rodit ženy narozené v populační vlně 70. let 20. století a ženy, které těhotenství odkládaly. Ačkoli 100 tisíc narozených dětí ročně veřejnost nevnímá jako znepokojivý stav, jde o počet, který nezajišťuje ani prostou reprodukci obyvatel. Závěr Z prognózy vývoje počtu obyvatel České republiky vyplývá, že se budeme muset vypořádat s klesajícím počtem obyvatel a procesem stárnutí naší populace. Pro zvrácení tohoto vývoje je nezbytné zavést výrazná opatření na podporu porodnosti. Nemůžeme spoléhat na to, že se děti rodí jen z lásky, té tu snad bude vždy dost. Lidé k tomu, aby si založili rodinu, potřebují i vnější stimuly. Vynechejme negativní motivaci, která zafungovala např. v době druhé světové války. Pozitivně bude působit dobře propracovaný systém podpor rodin s dětmi. Lidé potřebují vědět, že tu jejich děti budou vítané, že bude o ně i z celospolečenského hlediska dobře postaráno. Proto se musíme zaměřit na finanční podporu rodin s dětmi, zajistit mladým dosud nezajištěným rodinám s dětmi dostupné bydlení, rozvíjet oblast školství, zdravotnictví, oblast bezpečnosti, podporovat školní a mimoškolní aktivity dětí a významně rozšířit nabídku služeb v oblasti péče o děti. Dále je zapotřebí vytvořit společensky příznivou atmosféru, ze které bude zřejmé, že péče o děti neznamená 24 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje jen dlouhodobý závazek, ale i mnoho radosti. Samozřejmě, že jde o finančně velmi nákladná opatření, ale jde o investice do naší budoucnosti. Je třeba upřednostnit investice do nové generace před např. investováním do výměny domácích kotlů. Pokud nezměníme přístup k životu, budeme tu mít čistší ovzduší, ale to pravděpodobně již nebudou dýchat naše děti. Literatura [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] DUDOVÁ, Radka. Interrupce v socialistickém Československu z foucaultovské perspektivy [online]. In: Gender, rovné příležitosti, výzkum. Roč. 10, č. 1/2009 [cit. 2015-11]. ISSN-print: 1213-0028, ISSN-online: 1805-7632 Dostupné z: http://www.genderonline.cz/uploads/a77283b65d2e3a466e00fef691c4b9182bcf7a18_interrupce-v-socialistickem-ceskoslovensku.pdf JANÁK, Marek. Počty obětí 2. sv. války [online]. 2012 [cit. 2015-11]. Dostupné z: https://is.muni.cz/archdf/p_miniprojekty/opened/37158751/ MAINUŠ, František. Totálně nasazeni (1939-1945). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tot%C3%A1ln%C3%AD_nasazen%C3%AD MYANT, Martin. Britské listy: Ekonomické reformy roku 1968 [online]. 2008 [cit. 2015-11-27]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/ art/42600.html Kolektiv pracovníků kanceláře pro oběti nacismu. Nepřichází-li práce k Tobě..: Různé podoby nucené práce ve studiích a dokumentech [online]. Praha: Kancelář pro oběti nacismu, 2003 [cit. 2015-11]. Dostupné z: http:// www.zivapamet.cz/assets/files/Studie%20k%20nucene%20praci_Neprichazi-li%20prace%20k%20tobe.pdf ČSÚ. Obyvatelstvo - roční časové řady [on-line]. Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785 - 2014, absolutní údaje [cit. 2015-11] Dostupné z. https://www.czso.cz/documents/10180/20559547/130070-15_1. xlsx/50ff5787-ce8b-4c5b-8da9-cc4387892b3f?version=1.0 ČSÚ. Obyvatelstvo - roční časové řady [on-line]. Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1920 - 2014, analytické údaje. [cit. 2015-11] Dostupné z. https://www.czso.cz/documents/10180/20559547/130070-15_3. xlsx/7924a7b4-f462-4a37-b1ca-c5b214a97672?version=1.0 ČSÚ Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100 [on-line].[cit 2015-11] Dostupné z https://www.czso.cz/csu/czso/ projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-do-roku-2100-n-fu4s64b8h4 ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 68/1957 Sb. o umělém přerušení těhotenství. 25 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development [10] ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA. Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 104/1961 Sb., kterou se provádí zákon o umělém přerušení těhotenství. doc. Ing. Miroslav Kuře, CSc. Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o. Katedra managementu a marketingu Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 e-mail: [email protected] Ing. Lucie Marková, Ph.D. Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o. rektorka Katedra managementu a marketingu Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 e-mail: [email protected] 26 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje II. Ekonomické aspekty spojené s demografickým vývojem 27 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Strategické ekonomické aspekty demografického vývoje. Strategic economic aspects of demographic trends. Přemysl Voráč Abstrakt Příspěvek je koncipován jako některé teze ekonoma při pohledu na současný globální a evropský současný ekonomický vývoj. Jsou rozebrány možnosti demografických prognóz a jejich limity. Demografický vývoj a strategie penzijních a systémů. Kritizovány jsou důsledky tištění peněz centrálními bankami, nesplatitelnost státních dluhů a odtrženost finančních trhů od reálné ekonomiky. Strategický ekonomický výhled ve světle důsledků finanční krize a současných projevů krize imigrační. Abstract Post is designed as some propositions of an economist looking at current global and European current economic development. Demographic forecasts, options are discussed and their limits. The demographic development and the strategy of the pension and the systems. Criticized are the consequences of printing money by central banks, unposibility to pay State debt and disconnection between the financial markets from the real economy. Strategic Economic Outlook in light of the consequences of the financial crisis and current manifestations of the immigration crisis. Klíčová slova globální ekonomika- demografické prognózy-krize finanční krize- imigrační krize Key words global economic- demographic forecast-financial crisis- immigration crisis 28 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Demografický vývoj Evropy a v jejím rámci i České republiky prochází dramatickým a dynamickým vývojem. Charakteristické pro demografický vývoj jsou zejména dominantní prvky, kterými je prodlužování doby dožití, nízká porodnost a migrace obyvatelstva z různých neevropských zemí do vyspělých zemí Evropy. Pohledem ekonoma se nejedná o žádné nové jevy, všechny tyto prvky jsou v ekonomice přítomny již dlouhá léta. Prodlužování doby dožití a snižující se porodnost pozorujeme již od konce druhé světové války. Také migrace do Evropy probíhala v několika vlnách z Turecka do Německa, z bývalých kolonií do Velké Británie a do Francie, migrace obyvatel z Čečenských válek, z válek v bývalé Jugoslávii. Nižší porodnost je obecně znakem vyspělé konzumní společnosti. Nové jevy to tedy nejsou, znepokojující je zejména nová dynamika a nečekané množství katastrofických předpovědí. Ačkoliv se na těchto předpovědích podílejí někdy i renomované demografické a statistické kapacity a úřady, je třeba objektivně konstatovat, že kvalita těchto prognóz je velice diskutabilní. Kvalita demografických prognóz je diskutabilní z podstaty věci. Matematické modely, které se k vytváření prognóz využívají, nemohou být současně komplexní a současně dynamické. Demografický vývoj je výsledkem tisíců proměnných, které mají různý historický vývoj. K dosažení komplexnosti je nutné vpravit do modelu vějíře historických údajů. V dynamickém pohledu pak získáme vějíře možných budoucích vývojů. Ty navíc s posouváním časového horizontu ztrácejí jakoukoliv relevanci. V jediném možném výkladu pak někdo kvalifikovaný vybere variantu A jako pozitivní, variantu B jako neutrální a variantu C jako negativní. To pak umožňuje politikům podle jejich zaměření tvrdit, že v ČR bude v roce 2030 žít 11 milionů obyvatel, nebo 10 milionů obyvatel nebo 9 milionů obyvatel. V ekonomice České republiky se tato neurčitost využívá zejména jako hrozba kolapsu penzijního systému. Veskrze pozitivní jev je prodlužování doby dožití. Vlivem zdokonalování léčebných postupů a zdravotnictví, kvalitní stravy a absence válečných operací na evropském kontinentu se postupně prodlužuje naděje na dožití při narození. Tento jev samozřejmě nelze automaticky prolongovat do nekonečna, jak například činí současná zákonná úprava věku odchodu do důchodu českého penzijního systému. Ten počítá s tím, že každý nově narozený ročník půjde do důchodu o 4 měsíce později. S prodlužujícím se časovým horizontem se tak důchodové hranice dožije stále méně lidí, až nakonec se jí nedožije nikdo. To pokládáme za největší demografickou lež. Doba dožití může tendovat k nějaké limitní hranici a nárůsty se budou zpomalovat. To žádný demograf nikdy nevypočítá. Zde se musíme spolehnout na srovnání a zdravý selský rozum. Jestli dnes běhají výjimeční 29 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development jedinci pod špičkovým zdravotním zajištěním a se špičkovým dopingem sto metrů za 10 vteřin, tak nikdo soudný také nebude tvrdit, že za dvacet let budou běhat stovku za 5 vteřin. Z rekordů po ubírání vteřin ubírají desetiny, pak setiny, pak tisíciny. Lidský organismus není věčný robot, i když z lidí roboty možná udělá genové inženýrství, robotizace, umělá inteligence a transplantace náhradních dílů. Takové konspirativní teorie sice mnoho autorů rozvíjí na dosti důvěryhodné bázi, ale zatím patří do světa vědecko-fantastických románů. Všechny demografické lži slouží pouze jednomu účelu. Tunelovat průběžné pojistné důchodové systémy a zavádět různé bankovní pilíře. V České republice se pojistný systém podařilo úspěšně vytunelovat a z pojistného systému udělat systém sociálních dávek. Z průběžného pojistného systému, který býval v přebytku byl vytvořen systém sociálních dávek, dotovaný kromě pojistného z jiných daní přes státní rozpočet. Vytváření fondových kapitálových pilířů je z dlouhodobého hlediska ekonomický nesmysl. Kapitálové pilíře poslouží dobře bankám a majitelům fondů, vůbec nemohou sloužit jako pojistka pro zajištění alespoň standardního přežití osob, které z různých důvodů ztratily schopnost přežití vlastní prací. Z jednoduchého důvodu, chleba a brambory se nedají natisknout. Je to dáno vlastností peněz a finančního systému, který naše vyspělá civilizace používá. Peníze, ať již je to dolar, euro nebo koruna ztratily funkce, kterou dříve měly, a to je měřítko hodnot a uchovatel hodnot. Hodnota peněz ve vztahu k reálným statkům, které k přežití potřebujeme je totiž záměrně a cíleně ničena. Všechny centrální banky, i Česká národní banka, přistoupily po Velké finanční krizi k nové emisní politice. Pod různými záminkami tisknou stále nové a nové peníze a cíleně je znehodnocují cílováním několikaprocentní inflace. V takovýchto penězích prostě není možné si zajišťovat stáří spořením. Funkce peněz jako měřítka hodnot je vzhledem k volatilitě jednotlivých měn vůči sobě a vůči reálným statkům téměř degradována. Ze strategického ekonomického hlediska je úvaha o vlastnostech peněz ještě děsivější. Tak zvané kvantitativní uvolňování, jak se eufemisticky nazývá výroba digitálních peněz připisováním nul na počítačích, vede k tomu, že ekonomové ztrácejí schopnost měřit ekonomické jevy. Prostě a jednoduše nemáme měrné jednotky, etalon, kterým něco měříme. V období zlatého standardu se také tisklo více peněz, než měla emisní banka zlata nebo měnových rezerv. Ale peníze měly alespoň nějakou přiměřenou kotvu. Opuštěním zlatého standardu se možnost tištění stala neomezená. Nemá kotvu ani hranici. Peněz si může každá emisní banka natisknout nekonečné množství. 30 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Pro příklady nemusíme chodit daleko. Česká národní banky natiskla za rok cca 400 miliard českých korun nových peněz. Tím natiskla asi desetinu hrubého domácího produktu. Nebo natiskla třetinu ročního státního rozpočtu. Nebo pokryla na 4 roky schodek státního rozpočtu. Mechanismus, jak natisknuté peníze skončí ve státním rozpočtu je následující. Banky odprodají eurovou likviditu ČNB za nové koruny. Tím získají přebytečnou likviditu, se kterou si nevědí rady. Nakoupí tedy státní dluhopisy, o ty je na aukcích takový zájem, že už musí státu zaplatit za to, že mu mohly půjčit. Pokud by potřebovaly další likviditu, dají dluhopisy do zástavy ČNB a ta jim další peníze zadarmo půjčí. Ekonomové jsou v situaci, jako byla lékařská věda po objevení krevního oběhu ale před vynalezením teploměru. Peněz, krevního oběhu ekonomiky dodáváme do ekonomiky transfúzemi tištěných peněz stále více. Měříme dolarem, eurem a korunou, které vůči sobě neustále mění hodnoty. Jakoby lékaři měřili ještě špatnými teploměry ve stupních Celsia, Fahrenheita nebo Réamúra. Nemáme v ekonomice absolutní měření stupni Kelvina. Pomocí transfúzí digitálních peněz jsou financovány křížově především státní dluhy, které jsou reálně nesplatitelné. Nemůžeme tedy jako lékaři použít pouštění žilou k odčerpání přebytečného peněžního oběhu. Exitovou strategií po tištění peněz by měla být strategie skartování peněz. Skartování nově vytvořených peněz by bylo možné, pokud by státy své veřejné dluhy splácely. To je však nereálné. Státní, veřejné dluhy a různé záruky jsou nesplatitelné. Všechna tato doložitelná fakta vedou k tomu, že ekonomie jako společenská věda ztrácí půdu pod nohama. Existuje stále více otázek, na které ekonomie nezná odpovědi. Mezi ekonomy se vedou diskuze, zda je ekonomie věda exaktní, měřitelná a bližší vědám přírodním jako je například fyzika, nebo je bližší vědám o člověku, jako je například medicína, nebo to ani věda není a jedná se o ideologii nebo náboženství. Tak zvané finanční trhy se naprosto odtrhly od reálné ekonomiky. Vysílají naprosto špatné cenové signály do reálné ekonomiky. Kapitál v cenných papírech a derivátech se zmateně připařuje a odpařuje a nikdo neví proč. Celý takto koncipovaný finanční systém se musí jednou zhroutit. Peníze si můžeme natisknout v libovolném množství, ale nemůžeme si natisknout věci nutně potřebné k životu, jako jsou standardy našeho života, auto, dům potraviny. Objektivní tržní síly jsou ve financionalizované ekonomice vystaveny soustavným manipulacím na hraně zákonů a regulací a neviditelným podvodům. Manipulace umožňuje sama podstata nepodložených peněz – fiat money. Historický vývoj peněz jako prostředku, který umožňuje tržní směnu zboží a služeb dospěl po Velké finanční krizi z roku 2009 do nového stadia. Centrální banky všech zemí ekono31 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development micky vyspělého světa pod různými záminkami tisknou nové peníze téměř neomezeně. Zároveň cílováním několikaprocentní inflace záměrně ničí jejich reálnou hodnotu. Peníze tak ztratili funkci uchovatele hodnot, funkci pokladu i funkci měřítka hodnot. Jako manipulace na hranici podvodu může sloužit příklad s vytvořením derivátů, krytých hypotékami, které zažehly Velkou finanční krizi. Bankéři v USA namíchali různě rizikové úvěry a hypotéky do cenných papírů, které ratingové agentury opatřily nejnižším stupněm rizika AAA. To je situace, jako kdybyste smíchali 30% destilát se 70% a tvrdili, že výsledek je destilát 80%. Za příklad manipulací za hranou zákona může sloužit manipulace se sazbou LIBOR v Londýnských bankách. Pro reálnou ekonomiku to má dosud nepoznané a tudíž neodhadnutelné důsledky. Nově natištěné peníze přes různé skryté finanční mechanismy slouží pouze k obohacování bank a k financování státních dluhů. Pro země Evropské unie je v současné migrační krizi novum pouze to, že migrace nabrala náhle velkou rychlost a řádově větší kvantitativní rozměry. Mimo jiné migrační proudy zcela neguji demografické předpovědi. Nikdo ani netuší, jak se situace vyvine v blízké budoucnosti a jak se změní úhrnné počty obyvatel v jednotlivých evropských zemích. Tato nejistota je v ideologické rovině umocňována nebývalou mediální manipulací a zmatenými postoji politiků. Geneze současné migrační vlny je však dána objektivním rozpadem států v Africe a na Středním východě. Rozpad mocenských struktur v řadě těchto států byl způsoben vojenským šířením naší civilizace a vnucováním nového transnacionálního náboženství těmto státům. Nová transnacionální ideologie ještě ani nemá vlastní ukotvené pojmenování, ale začíná mít všechny náboženské atributy. Má vlastní chrámy v podobě super a hypermarketů a bankovních domů, vlastní zpovědnice na sítích facebooků a twiterů a vlastní základní kodexy v listinách občanských práv a svobod. Transnacionální ideologie je v rozporu s tradičními křesťanskými hodnotami, které jsou v základech naší civilizace. Jde zejména o rozpad rodiny, genderová rovnost, legalizaci homosexuality a uznávání potratů. Zejména ale jde o legalizaci a mravní uznání lichvy, půjčování peněz na úrok. To křesťanství ani islám neuznávají. Transnacionální náboženství je monoteistické, ale Boha ztotožnilo se Ziskem. Na rozdíl od tradičních náboženství neslibuje utrpení a odříkání za života a posmrtný ráj věčný. Slibuje samé radosti a zisky již v průběhu života. Šíření západní civilizace a jejich demokratických a lidskoprávních hodnot se dočasně nedaří a naráží na odpor zejména islámských států. Místo nastolení demokracie zuří v těchto státech lokální občanské války, jejichž důsledkem jsou nebývalé migrační vlny obyvatelstva. Tak zvaní migranti jsou v první řadě lidé, 32 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje které lokální konflikty vyhnali z jejich vlastních domovů ve vlastní zemi. Teprve poté se vytvořily milionové uprchlické tábory v okolních zemích. A teprve z těchto táborů se asi milionová vlna dala na pochod do Evropy. Ideologické a politologické aspekty migrační krize ponecháváme stranou a pokoušíme se predikovat strategické aspekty ekonomické. Z pohledu nadnárodních finančních a průmyslových korporací je tak zvaná imigrační krize přínosem. Z jejich pohledu získává stárnoucí a vymírající Evropa novou, flexibilní a lacinou pracovní sílu. Z pohledu korporací se jedná o potřebné lidské zdroje a nikoliv lidské osobnosti. Náklady, spojené s adaptací, vzděláním a zaškolením pracovní síly ponesou veřejné rozpočty. Korporace již dnes migrační vlny vítají a symbolicky přesměrovávají sponzorské finanční toky z jiných oblastí do oblasti péče o uprchlíky. Masy imigrantů však nejsou jednolitý celek. Postupně se rozvrství do různých sociálních skupin. Nejlepší a nejvzdělanější lidské zdroje časem stáhnou Spojené státy americké s vidinou lepších platů. Větší masa imigrantů zaplní volná a mizerně placená místa v pracovních činnostech, která již tradiční obyvatelstvo Evropy nechce vykonávat. Další velké masy imigrantů skončí v ghettech, která jsou již v Evropě vytvořena a budou se tvořit nová. Účelu bude dosaženo poměrně záhy. Imigrační vlny pomohou snížit tlaky odborů na růst mezd a obecně budou destruovat mzdové a pracovně právní systémy. Vyvinou také velké tlaky na systémy sociální a v blízké budoucnosti se zdaří velký sen korporací odbourat ideu sociálního státu. Evropská ekonomika bude integrována na bázi jednotné měny a rozdělením imigračních kvót do jednotlivých dříve suverénních zemí. Postupně vzniknou Spojené státy evropské podle vzoru Spojených států amerických V čele s finančními feudály ovládajícím téměř neměřitelné bohatství a v čím dál menším počtu. S velice úzkou střední třídou, s masou poslušných zaměstnanců zadlužených na generaci dopředu a s ještě větší masou vyautovaných a nepřizpůsobivých přežívajících díky šedé ekonomice a díky sociálním dávkám. Literatura [1] European Commision (2015) Draft Report on the Movement of Capital and the Freedom of Payments. Brusel 16. února 2015 [2] OECD (2015) Better Life Index. Dostupné na www.betterlifeindex.org [3] Word Bank Group (2015) Doing Business 2015. Going beyond Efficiency. Washington, D.C. [4] Kolektiv autorů. Budoucnost české ekonomiky, Pravý břeh.cz, Praha 2014, ISBN 978-80-905908-09 33 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development doc. Ing. Přemysl Voráč, CSc. Soukromá vysoká škola ekonomických studií vedoucí katedry Katedra managementu a marketingu Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 e-mail: [email protected] 34 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Vliv rozvoje automatizace v technologii a v řízení průmyslových podniků na potřebu pracovníků The impact of advanced automation in technology and industral business management upon labor demand. Marie Pospíšilová Abstrakt Rozvoj robotizace, zejména v podnicích s heterogenní výrobou, se odráží ve snižování počtu pracovníků a zároveň klade nové požadavky na jejich kvalifikaci. Obdobné změny vyvolává počítačová podpora v řízení věcných a hodnotových procesů. Nezbytnou podmínkou úspěšné implementace komplexních integrovaných informačních systémů v prostředí informačních a komunikačních technologií je reengineering. Jeho základem je inovace procesů, jejich napřímení a zjednodušení. Potřeba pracovníků se zpravidla snižuje a management podniků se s touto skutečností musí vyrovnat, a to ve vazbě na optimalizaci podnikové výkonnosti. Klíčová slova robotizace, informační systém, reengineering, kvalifikace pracovníků Abstract Development of robotics, especially in enterprises with heterogeneous production, is reflected in a reduction in the number of workers and imposes new demands on their qualifications. Similar changes are produced by computer support in production and value management processes. The necessary condition for successful implementation of complex integrated information systems in the environment information and communication technologies is reengineering. It is based on innovation processes, their straightening and simplification. The number of workers is generally declining and management of companies must come into terms with this fact, in relation to optimizing business performance. Key words robotics, information system, reengineering, staff qualifications 35 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Úvod Rozvoj nových technologických zařízení typu robotů, aplikace počítačových a telekomunikačních technologií v řízení, aplikace nových materiálů, rychlé sdílení dat, informací a znalostí, to vše jsou charakteristické rysy tzv. informační společnosti. Využívají se různé formy elektronického podnikání, podniky jsou propojovány do rozsáhlých dodavatelsko-odběratelských řetězců, stávají se součástí nadnárodních společností. To vše se odráží v nových požadavcích na potřený počet pracovníků a jejich kvalifikaci. V důsledku nových možností komunikace a kooperace se mění chování lidí v kladném i záporném smyslu. Vývoj automatizace v technologii Počátky automatizace v technologii v průmyslových podnicích spadají do šedesátých let minulého století. Nárůst robotizovaných pracovišť, zvláště v Japonsku, USA a ve vyspělých průmyslových zemích západní Evropy, vedl nejen ke zvyšování kvality a produktivity práce, ale měl podstatný vliv i na snižování potřeby pracovníků a na jejich kvalifikaci. V našich podmínkách k tomuto jevu došlo s jistým zpožděním, projevuje se však výrazně v heterogenní výrobě s montážní technologií, a to zejména v automobilovém průmyslu. Progresivní vývoj v konstrukci průmyslových robotů, včetně jednodušší tvorby programů, používání multitechnologických strojů, to vše umožňuje stále vyšší využití robotů při výrobě součástí a na montáži v automobilkách, ale i jinde v průmyslu. Technologická zařízení řízená počítačem jsou konstruována na bázi kybernetických systémů. Umožňují integrovat hmotně energetické výrobní funkce strojů se systémem, který přijímá, upravuje, uchovává informace a využívá je k řízení technologického procesu. Optomechanotronická zařízení se skládají z části mechanické, elektronické a optické. Mají schopnost korigovat vznikající odchylky od žádoucího stavu a vyznačují se vysokou produktivitou a přesností. V automatizované výrobě výrazně klesá počet výrobních dělníků, zásadně se mění požadavky na jejich kvalifikaci. Obsluha stroje vyžaduje monotónní práci vykonávanou v rychlém tempu. Potřebné znalosti a dovednosti dělníků pracujících na konvenčních strojích, jejich schopnosti přečíst výkres, to vše převzaly stroje. Dochází tak k jistému paradoxu, že i přes určitou míru nezaměstnanosti, odmítají lidé tuto práci ve vícesměnném provozu vykonávat a pokud ano, tak požadují vyšší mzdy. Tyto problémy se řešily dovozem levné pracovní síly s dnes známými negativními dopady na infrastrukturu států. Výroby se přesouvají do zemí s nízkými mzdovými požadavky, v původních státech rostou nároky na sociální systém ve vazbě na nezaměstnanost. Současně se rozvíjí automatizace výrobních zařízení pro mani36 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje pulaci s materiálem a obrobky. Složitá technologická zařízení zároveň vyvolávají potřebu vysoce kvalifikovaných pracovníků údržby se znalostmi nejen mechaniky, ale i elektroniky. Tuto práci nemohou vykonávat jen zaškolení pracovníci a nelze je jednoduše nahradit dovozem nekvalifikovaných pracovních sil. Rozvoj počítačové podpory v řízení Počátky počítačové podpory v řízení byly zhruba v padesátých letech zaměřeny na řízení zásob, které umožnily racionalizovat činnosti spojené s plánováním a objednáváním materiálu ve vazbě na strukturu výrobku a na plán finální výroby. Významný posun nastal v 70. a 80. letech, kdy se funkce plánování materiálu rozšířily o plánování výrobních kapacit a kdy vznikaly systémy počítačové podpory konstrukce CAD (Computer Aided Design), zpracování technologických postupů – CAPP (Computer Aided Process Planning) a řízení výroby CAM (Computer Aided Manufacturing). Jejich systémovým propojením CAD/CAPP/CAM vznikly pružné výrobní systémy FMS (Flexible Manufacturing Systems) s vazbou na pružné výrobní systémy NC a CNC strojů. Současně s rozšířením počítačové podpory ekonomických funkcí, prodeje a servisních činností se vývoj posunul k výrobě integrované počítačem, označované v německy mluvících zemích CIM (Computer Integrated Manufacturing). Zásadní zlom znamenal vznik personálních počítačů, zejména pak rozvoj sítí. Propojení počítačů umožnilo decentralizované zpracování ekonomických agend a důsledné propojení počítačového řízení naturální i hodnotové stránky výrobního procesu. Koncem osmdesátých let pak rozvoj technologií klient/server umožnil integrovat řízení všech podnikových zdrojů – kapacit, materiálu, finančních a lidských zdrojů do systému ERP (Enterprise Resource Planning) a v devadesátých letech došlo postupným rozšiřováním funkčnosti o řízení celých dodavatelských řetězců a o řízení zákaznických vztahů s propojením na manažerský informační systém. S rozvojem internetu se prosadily různé formy elektronického podnikání. Tyto rozšířené produkty se označují termínem ERP II. Aplikace koncepce ERP II systému zásadně mění způsob a cíle manažerské práce. Informačně zabezpečuje procesy, které primárně slouží účelnému využití v řízení. Podporuje myšlenkové pochody manažerů zpracováním takových informací, které jim umožňují zvládat lépe i nestandardní procesy, ke kterým patří např. tvorba strategie. Kvalitní počítačovou podporu rozhodování poskytují softwarové produkty Business Intelligence – BI. Obsahují aplikace a technologie pro shromažďování, skladování, analýzu podnikových i mimopodnikových dat/informací/znalostí/ inteligence podle zadaných kritérií. Samy aplikace jsou pouze efektivním prostřed- 37 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development kem k informačnímu zabezpečení manažerského rozhodování. Role manažera je nezastupitelná. Počítačová podpora v řízení spočívá ve vytvoření komplexního integrovaného informačního systému konkrétního podniku, který obsahuje podstatné podnikové procesy. Tento informační systém se vytváří jako otevřený systém na bázi mezinárodních a podnikových standardů tak, aby zajišťoval všem uživatelům jednotnou komunikaci s různými aplikacemi tohoto systému. Jeho aplikace klade značné požadavky na kvalifikaci pracovníků. Předpokladem úspěšné implementace je integrace podnikové a informační strategie, vhodný způsob pořízení a nastavení příslušných parametrů ve vazbě na racionální průběh podnikových procesů. Vývoj směřuje, a to zejména u větších podniků, k využívání outsourcingu specializovaných firem systémových integrátorů. Tyto firmy mají požadovanou strukturu kvalifikovaných odborníků, jsou schopny poskytnout vhodné úpravy typového aplikačního softwaru s vazbou na vhodné dodavatele hardwaru a poskytují školení pro zaměstnance podniku a dokáží spolupracovat při posouzení kvality podnikových procesů pomocí vybrané metodiky reengineeringu. Business Process Reengineering – BPR Základem reengineeringu je inovace podnikových procesů, které obsahují integrovanou posloupnost činností, pomocí nichž se transformují vstupy (informace, znalosti, materiál, kapacity výrobního zařízení) na výstupy (finální výrobky včetně servisních služeb) plně uspokojující požadavky zákazníků. BPR je založený na systematické analýze a návrhu procesů k přeprojektování. Pokud se kvantifikují problémy jen v rámci určitého útvaru a testují se problémy a hledají se vhodná řešení, jedná se pouze o dílčí řešení problémů. Vhodnější je systematická analýza procesů, která umožňuje jejich hlubší poznání a následný návrh na přeprojektování. K řízení jakosti podnikových procesů se využívá metodika Process Quality Management – PQM. Analyzuje procesy, konfrontuje je s cíli podniku a se stavem jejich informačního zabezpečení. Stanoví se procesy základní – klíčové a procesy podpůrné. Ve vazbě na stanovené cíle podniku se pomocí metody brainstormingu definují kritické faktory úspěchu a vybírají se procesy k přeprojektování. Reengineering podnikových procesů vede zpravidla k nižší potřebě pracovníků a ve spojitosti s aplikací komplexních integrovaných systémů v počítačovém prostředí vyvolává změny v kvalifikační struktuře. Tlak na vyšší kvalifikaci, nutnost se neustále vzdělávat a přitom být jako přebytečný propuštěn, to vše má na zaměstnance negativní vliv. Záleží hodně na tom, jak se dokáže management s těmito problémy vyrovnávat od počátku úvah o přeprojektování podnikových procesů 38 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje tak, aby to vedlo k průkazně vyšší schopnosti uspokojovat potřeby zákazníků a k růstu výkonnosti podniku. V řadě konkrétních podmínek ke snižování počtu pracovníků musí dojít. Hledat způsoby jak tyto problémy řešit, je věcí citlivého přístupu k zaměstnancům. Je možné jejich přeškolení, nabídnout kompenzace, využít odchody do penze, nebo odchody na bázi dobrovolnosti, což někdy může vést právě k odchodu těch nejschopnějších, kteří se nebojí změny, a to by bylo ve svých důsledcích negativní. Dobře vedené podniky s vysokou mírou firemní kultury si uvědomují, že odpovědní zaměstnanci disponující potřebnou kvalifikací jsou cenným zdrojem a podle toho jednají. Dílčí závěry Rozvoj počítačové podpory řízení podniků je jedním z fenoménů současného podnikatelského prostředí. Softwarové aplikace se využívají pro podporu řízení celého podnikatelského procesu. Pozitivně ovlivňují fázi výzkumu a vývoje výrobků, které jsou kvalitní, zákazník je může dostat včas za přiměřenou cenu, včetně servisních služeb. Aplikace ERP systémů podporuje řízení logisticky uspořádaného výrobního procesu, a to od přijetí zakázky po prodej výrobků a servis, v případě aplikací ERP II umožňuje řídit celé řetězce propojených podniků. Zároveň se podniky musí vyrovnávat s tlakem na to, aby využívané technologie a následně výrobky byly šetrné k životnímu prostředí. Projevuje se tendence v potřebě nižšího počtu pracovníků, se současným tlakem na růst kvalifikace u vybraných profesí, vyskytuje se potřeba i rutinní, únavné monotónní práce. U vedoucích pracovníků počítačová podpora podporuje rozhodování. Klesá potřeba podpůrných lidských činností ve správě a řízení. U výkonných pracovníků převažuje spíše rutinní využívání počítačové podpory při výkonu jejich funkcí. Seznam literatury: [1] DRUCKER, P. F. Výzvy managementu pro 21. století, Management Press: Praha, 2001. ISBN 80-7261-X [2] POSPÍŠILOVÁ, M., MEJZLÍK, L., VELECHOVSKÁ, L. Počítačem integrované řízení podniku. Praha: BOVA POLYGON, 2008. ISBN 978-80-7273-153-4. [3] ROBSON, M., ULLAH, P. Praktická příručka podnikového reengineeringu. Praha: Management Press, 1998. ISBN 80-85943-64-6. [4] SVATÁ, V. Projektové řízení v podmínkách ERP systémů. Praha: Nakladatelství Oeconomica VŠE v Praze, 2004. ISBN 80-245-0803-6. 39 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development doc. Ing. Marie Pospíšilová, CSc. Soukromá vysoká škola ekonomických studií Katedra účetnictví a financí Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 e-mail: [email protected] 40 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Strategické rozhodování při segmentaci trhu podle demografických kritérií Strategic decisions in market segmentation according to demographic criteria Jitka Nesnídalová Abstrakt Strategické rozhodování se zaměřuje na udržení kontroly nad výkonem přijatého rozhodnutí a sleduje úspěšnost výsledků realizace přijatého rozhodnutí. Strategické rozhodování má rozhodující vliv na růst, stagnaci nebo pokles produktivní populace a správné strategické rozhodnutí ovlivňuje celkovou ekonomickou stabilitu jednotlivců, regionů i celé společnosti. Hledají se odpovědi na otázky, jak se dá využít segmentace trhu podle stavových a změnových demografických kritérií pro strategické rozhodování místní, regionální a státní v rámci České republiky. Abstract The strategic decision to focus on maintaining control over the execution of the decision adopted and follows the success of the results of the implementation of the decision adopted. Strategic decisions have a decisive influence on the growth, stagnation or decline in productive population and the right strategic decisions affecting the overall economic stability of individuals, regions and the whole society. Looking for answers to questions about how you can take advantage of market segmentation by demographic status and change the criteria for strategic decisionmaking of local, regional and national in the Czech Republic. Klíčová slova strategické rozhodování, segmentace trhu, segmentační kritéria, demografická kritéria Key words strategic decision-making, market segmentation, segmentation criteria, demographic criteria 41 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development 1 Strategické rozhodování Strategické rozhodování jako součást strategického managementu zásadně ovlivňuje prosperitu i budoucí hospodářské výsledky organizací. V důsledku neustále probíhajících změn ve vnitřním a vnějším prostředí organizace se dá charakterizovat jako nepřetržitý proces. Kvalitu strategického rozhodování ovlivňuje míra respektování nebo opomíjení rizika a nejistoty, dochází k následujícím situacím: • • • • • předpoklad plné jistoty nebo úplné nejistoty budoucího vývoje, předpoklad příznivého vývoje vnitřního a vnějšího okolí organizace, pro budoucí vývoj se uplatňuje varianta scénáře optimisticky vychýleného, vyhýbání se rizikovým rozhodnutím, udržet status quo, přílišné spoléhání na zkušenosti a intuici, nevyužívání metod a nástrojů strategického rozhodování, podceňování, opomíjení systémů včasného varování k identifikaci rizik a příležitostí. 1.2 Strategický rozhodovací proces Strategický rozhodovací proces souvisí se strategickým záměrem organizace. Jedná se zpravidla o investiční rozhodování, především rozhodování strategického charakteru, které by mělo vycházet z firemní strategie a přispívat k její realizaci. Firemní strategie směřuje k základním strategickým cílům firmy a určuje způsoby jejich dosažení. Významnou úlohu mají finanční cíle, formulované jako dosažení určité míry zisku, dosažení určité rentability vynaloženého kapitálu, dosahování růstu hodnoty firmy. Výsledkem strategického rozhodovacího procesu je volba strategické varianty, která se bude realizovat. Východiskem strategického rozhodovacího procesu je situační analýza, výzkum a výběr cílových trhů. Následuje tvorba scénářů, které ovlivňují tvorbu, hodnocení a výběr strategických variant včetně vybudování systému včasného varování. Strategický rozhodovací proces je znázorněný na následujícím obrázku 1. 42 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Obrázek 1 – Kroky strategického rozhodovacího procesu1 V rámci analýzy podnikatelské činnosti a zaměření situační analýzy se provádí segmentace trhu. 2 Segmentace trhu Cílem segmentace trhu je poznat strukturu daného trhu, na který chce organizace umístit svůj výrobek nebo službu. Trh je dělen z hlediska homogenních skupin zákazníků.2 Dalšími cíli jsou ekonomický efekt a zvýšení zisku za podmínky, aby nárůst zisku (tržeb) pomocí segmentace trhu byl větší, než náklady na přístup k segmentům trhu. Marketingové aktivity organizace se pomocí segmentace trhu přizpůsobují skupinám zákazníků z důvodu jejich lepší obslužnosti. Homogenní skupiny se charakterizují obdobnými potřebami a nákupním chováním uvnitř segmentu, navenek jsou skupiny charakterizovány heterogenitou. S pojmem segmentace trhu zdroj: Riziko a nejistota ve strategickém rozhodování. Hospodářské noviny [online]. Praha, 2006, 14. 9. 2006 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://ihned.cz/c4-10115810-19291020000000_d-10115810-19291020-000000_d-10115810-19291020-T00000_d-riziko-a-nejistotave-strategicke-rozhodovani 2 Segmentace trhu. Segmentace trhu [online]. 2013 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/segmentace-trhu?al=cs 1 43 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development souvisejí pojmy targeting positioning, benchmarking a nákupní chování.3 Při segmentaci trhu je z hlediska marketingových aktivit důležité: • • • • segmentace trhu je založena na respektování objektivně se projevujících tržních diferenciací a není výsledkem subjektivního rozdělení trhu ze strany firmy, segmenty je možno odkrývat na různých úrovních; může jít o velmi široké segmenty (masové segmenty), lze uvažovat o jejich další segmentaci, segmentace trhu není statická, mění se rozměry, chování, charakteristiky segmentu, segmentace trhu není univerzální, segmenty odkryté ve vazbě k jednomu trhu nemusí existovat na trhu jiném.4 2.1 Marketingové přístupy k trhu Marketingové přístupy k trhu se z hlediska tržní diferenciace dělí na tržně nediferencovaný (konvergentní strategie) a cílený marketing (divergentní strategie). Tržně nediferencovaný marketing se dělí na: • • masový marketing – firma ve velkém množství vyrábí jeden výrobek, který distribuuje pro celý trh a oslovuje velké množství zákazníků, výrobkový diferencovaný marketing – firma vyrábí více výrobků, které se liší velikostí, kvalitou, designem nebo rozdílnými vlastnosti. Výrobky jsou řízeny shodným marketingovým mixem a zákazníkům je nabízen rozmanitý výběr. Cílený marketing se dělí na: • • koncentrovaný marketing – je přímo zaměřen na jeden segment se společným marketingovým mixem, hrozí riziko spojené s možným neadekvátním marketingovým oslovením či nesprávným postižením segmentů, diferencovaný marketing – firma se orientuje na mnoho různých segmentů a pro každý zhotoví odlišnou nabídku. Podle Kotlera diferencovaný marketing zpravidla přináší vyšší tržby než marketing nediferencovaný.5 RAITER, T. Segmentace trhů, targeting, positioning a benchmarking. Segmentace trhů, targeting, positioning a benchmarking [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://honors.vse.cz/data/ Semin%C3%A1%C5%99-2-Segmentace2.pdf 4 BOUČKOVÁ, Jana a kol. Marketing. Praha: C.H. Beck, 2003. xvii, 432 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-577-1, str. 123 5 KOTLER, Philip et al. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2, str. 488 3 44 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Postup segmentace trhu má tři základní kroky: • průzkum – začíná dotazováním a hodnocením potenciálních zákazníků. Cílem tohoto dotazování je sběr informací o „požadovaných vlastnostech produktu a o jejich významnosti, o povědomí o značce a o hodnocení značky, o způsobech používání produktu, o postojích k dané kategorii produktů, o demografických a psychologických údajích o respondentech.“ • analýza – „Pro výzkum lze použít faktorovou analýzu pro odstranění vysoce korelovaných proměnných. Pak se užívá shluková analýza pro vytvoření určitého počtu maximálně odlišných segmentů.“ • profilování – Podle Kotlera se vymezí profil shluku proměnných ve smyslu odlišujících se postojů, chování, demografických, psychografických a mediagrafických zvyků. Každý segment je možné pojmenovat podle dominantní rozlišující charakteristiky.6 2.2 Rámcové směry při segmentaci trhu Jedná se o několik rámcových směrů, kterými lze plánovat cestu k poznání tržních segmentů, jak znázorňuje obrázek 2. Obrázek 2 – Přístupy k segmentaci trhu7 Intuitivní přístup – využití zkušeností nebo intuice, což muže být relativně spolehlivý postup, ale omezený z hlediska dalších možných variant cíleného marketingu. Systematický přístup je možné založit na dedukci, kde se odvodí parametry segmentace trhu pozorováním tržního zaměření ostatních subjektů trhu (konkurence, komplementární výrobci, specializovaní obchodníci). KOTLER, Philip. Marketing management. 10. rozš. vyd. Praha: Grada, c2001, 719 s. Profesionál. ISBN 80-247-0016-6, str. 261 7 zdroj: BOUČKOVÁ, Jana a kol. Marketing. Praha: C. H. Beck, 2003. xvii, 432 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-577-1, str. 129 6 45 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Induktivní segmentace vyjadřuje vlastní původní snahu po odkrytí segmentu. Pokud se vychází z kritérií chování segmentu, jde o segmentaci dopředu, pokud z kritérií popisných, u kterých se zpětně prověřuje vazba na kupní chování, jde o zpětnou segmentaci. Metody segmentace trhu Při sběru dat se pro deduktivní segmentaci trhu užívá zejména obsahová analýza. Pro získávání sekundárních dat a pro induktivní segmentaci trhu se využívá dotazování. Pro práci se sekundárními, případně agenturními daty se pracuje způsobem označovaným jako „data mining“. Jako metody analýzy dat lze využít křížové analýzy a s nimi související různé kontingenční míry, dále faktorovou analýzu pro vystižení významných kritérií. Pro odkrývání segmentu existují různé postupy shlukové analýzy, stromové strukturní metody pro rozvoj profilu segmentu, křížové analýzy nebo diskriminační analýza. Analytické metody mohou být doplněny zejména vícerozměrnými statistickými analýzami.8 2.3 Segmentační kritéria Základním předpokladem pro segmentaci trhu je průzkum trhu a vytvoření segmentačních kritérií. Po vytvoření segmentačních kritérií se segmenty na trhu B2C profilují podle stanovených segmentačních kritérií do homogenních skupin: • • • • • z geografického hlediska jsou zákazníci děleni podle svého umístění, příkladem je dělení podle kontinentů, zemí, regionů, velikosti lokality, z psychologického hlediska dochází k dělení zákazníků podle jejich psychologického profilu (zájmy, postoje, životní hodnoty), ze socioekonomického hlediska je pro dělení důležité vzdělání, povolání, výše příjmu, společenské postavení, z demografického hlediska jsou zákazníci dělení podle pohlaví, počtu dětí, věku, etnika, náboženství, rodinného stavu, podle nákupního chování, kde je rozhodující frekvence a rozsah nákupů, loajalita k dodavateli, postoj k riziku nákupu. 8 BOUČKOVÁ, Jana. Marketing. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xvii, 432 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-717-9577-1, str. 130 46 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje U trhů B2B jsou doplňujícími kritérii: • • • charakter organizace, kde se uvádí sektor, obor nebo odvětví působení, velikost organizace, kultura organizace, provozní charakteristiky v rozdělení podle typu výroby, organizace nákupu, naléhavosti dodávek, kvalitativních požadavků, nákupní chování, kde se bere v úvahu nákupní politika organizace, nákupní strategie, kritéria nákupu. 3 Demografická kritéria Dostatek informací je nutným předpokladem pro snižování entropie při rozhodování. Manažeři nemohou soustředit svou pozornost jen na řešení operativních problémů, ale je potřebné, aby se zabývali strategickými úvahami. Vyhovět potřebám zákazníka, který je v současné době vzdělanější, má kvalitnější zdroje informací, je náročnější, za stejnou cenu vyžaduje vyšší kvalitu, více cestuje, má širší paletu zájmů, ztrácí loajalitu vůči značce, neupíná se na politické dění, náboženství ztrácí na důležitosti, je pro organizace čím dál obtížnější. Při segmentaci trhu podle demografických kritérií se nabízí využití datové základny ČSÚ. Následující údaje podávají přehled o aktuálních demografických veličinách, které je možné využít pro strategické rozhodování při segmentaci trhu. Metodou kvalifikovaného odhadu byly vybrány údaje za celou ČR, hlavní město Prahu, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Moravskoslezský kraj a Karlovarský kraj. Podle údajů ČSÚ měla Česká republika 10 541 466 obyvatel k 30. červnu 2015. Průměrná hrubá mzda za 2. čtvrtletí 2015 činila 26 287 Kč, meziroční růst nominální mzdy činil 3,4 % a meziroční růst reálné mzdy 2,7 % ve 2. čtvrtletí 2015. Míra inflace činila v říjnu 2015 0,4 %. Hrubý domácí produkt měl meziroční růst 4,3 % za 3. čtvrtletí 2015. Průmyslová výroba měla meziroční růst 0,6 % v září 2015. Stavební výroba měla meziroční růst 2,4 % v září 2015. Přehled těchto údajů uvádí tabulka 1. Obyvatelstvo 10 541 466 Průměrná hrubá mzda 26 287 Kč Míra inflace 0,4 % Hrubý domácí produkt 4,3 % Průmyslová výroba 0,6 % Stavební výroba 2,4 % Tabulka 1 – Vybrané údaje za ČR v roce 20159 9 zdroj: Nejnovější údaje [online]. Praha, 2015, 10.11.2015 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: https:// www.czso.cz/csu/czso/domov 47 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Podle údajů ČSÚ mělo hlavní město Praha 1 262 612 obyvatel k 30. 6. 2015. Průměrná hrubá mzda za 1.–2. čtvrtletí 2015 činila 33 397 Kč, což je nárůst oproti minulému období. Podíl nezaměstnaných klesl k 31. 10. 2015 oproti minulému období na 4,28 %. Dokončených bytů za 1.–3. čtvrtletí bylo 4 344, což je nárůst oproti minulému období. Počet hostů v ubytovacích zařízeních za 1.–3. čtvrtletí byl 4 922 276, což je opět nárůst oproti minulému období. Počet obyvatel 1 262 612 Průměrná hrubá mzda 33 397 Kč Podíl nezaměstnaných 4,28 % Dokončené byty 4 344 Hosté v ubyt. zařízeních 4 922 276 Tabulka 2 – Vybrané údaje za hlavní město Praha v roce 201510 Podle údajů ČSÚ měl Středočeský kraj 1 320 352 obyvatel k 30. 6. 2015. Průměrná hrubá mzda za 1.–2. čtvrtletí 2015 činila 26 035 Kč, což je nárůst oproti minulému období. Podíl nezaměstnaných klesl k 31. 10. 2015 oproti minulému období na 5,20 %. Dokončených bytů za 1.–3. čtvrtletí bylo 3 305, což je nárůst oproti minulému období. Počet hostů v ubytovacích zařízeních za 1.–3. čtvrtletí byl 748 144, což je opět nárůst oproti minulému období. Počet obyvatel 1 320 352 Průměrná hrubá mzda 26 035 Kč Podíl nezaměstnaných 5,20 % Dokončené byty 3 305 Hosté v ubyt. zařízeních 748 144 Tabulka 3 – Vybrané údaje za Středočeský kraj v r. 201510 Podle údajů ČSÚ měl Jihomoravský kraj 1 173 394 obyvatel k 30. 6. 2015. Průměrná hrubá mzda za 1.–2. čtvrtletí 2015 činila 24 954 Kč, což je nárůst oproti minulému období. Podíl nezaměstnaných klesl k 31. 10. 2015 oproti minulému období na 6,51 %. Dokončených bytů za 1.–3. čtvrtletí bylo 2 317, což je pokles oproti minulému období. Počet hostů v ubytovacích zařízeních za 1.–3. čtvrtletí byl 1 245 604, což je nárůst oproti minulému období. Počet obyvatel 1 173 394 Průměrná hrubá mzda 24 954 Kč Podíl nezaměstnaných 6,51 % Dokončené byty 2 317 Hosté v ubyt. zařízeních 1 245 604 Tabulka 4 – Vybrané údaje za Jihomoravský kraj za rok 201510 Zdroj: Nejnovější údaje [online]. Praha, 2015, 10.11.2015 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: https:// www.czso.cz/csu/czso/domov 10 48 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Podle údajů ČSÚ měl Moravskoslezský kraj 1 215 098 obyvatel k 30. 6. 2015. Průměrná hrubá mzda za 1.–2. čtvrtletí 2015 činila 23 487 Kč, což je nárůst oproti minulému období. Podíl nezaměstnaných klesl k 31. 10. 2015 oproti minulému období na 8,30 %. Dokončených bytů za 1.–3. čtvrtletí bylo 1 404, což je nárůst oproti minulému období. Počet hostů v ubytovacích zařízeních za 1.–3. čtvrtletí byl 628 509, což je nárůst oproti minulému období. Počet obyvatel 1 215 098 Průměrná hrubá mzda 23 487 Kč Podíl nezaměstnaných 8,30 % Dokončené byty 1404 Hosté v ubyt. zařízeních 628 509 Tabulka 5 – Vybrané údaje za Moravskoslezský kraj za rok 201511 Podle údajů ČSÚ měl Karlovarský kraj 298 381 obyvatel k 30. 6. 2015. Průměrná hrubá mzda za 1.–2. čtvrtletí 2015 činila 21 960 Kč, což je nárůst oproti minulému období. Podíl nezaměstnaných vzrostl k 31. 10. 2015 oproti minulému období na 6,75 %. Dokončených bytů za 1.–3. čtvrtletí bylo 261, což je nárůst oproti minulému období. Počet hostů v ubytovacích zařízeních za 1.–3. čtvrtletí byl 671 615, což je nárůst oproti minulému období. Počet obyvatel 298 381 Průměrná hrubá mzda 21 960 Kč Podíl nezaměstnaných 6,75 % Dokončené byty 261 Hosté v ubyt. zařízeních 671 615 Tabulka 6 – Vybrané údaje za Karlovarský kraj v roce 201511 4 Závěr Dynamický a rychlý vývoj podnikatelského okolí a zrychlování jeho změn zvyšuje rizika a nejistoty při strategickém rozhodování. Informace ze systémů včasného varování mohou vést k zahájení realizace plánů korekčních opatření, slouží k tvorbě nových scénářů a k přípravě strategických variant vhodných pro tyto scénáře. I správně provedená segmentace trhu může eliminovat rizikové faktory. Příspěvek dává podněty, jak provádět segmentaci trhu s využitím demografických kritérií. Relevantní informace z této oblasti může podat ČSÚ, kde jsou údaje uspořádány za celou republiku, po jednotlivých krajích, regionech a oblastech. 11 Zdroj: Nejnovější údaje [online]. Praha, 2015, 10.11.2015 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: https:// www.czso.cz/csu/czso/domov 49 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Literatura [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] 50 CEJTHAMR, Václav a DĚDINA, Jiří. Management a organizační chování. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, ©2010. 344 s. Expert. ISBN 978-80-247-3348-7. DUFEK, Jaroslav a MINAŘÍK, Bohumil. Analýza demografického vývoje a hodnocení lidských zdrojů v České republice a jejích regionech. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. 106 s. ISBN 978-80-7375-568-3. GRASSEOVÁ, Monika, DUBEC, Radek a ŘEHÁK, David. Analýza v rukou manažera: 33 nejpoužívanějších metod strategického řízení. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 325 s. ISBN 978-80-251-2621-9. KLUFOVÁ, Renata a POLÁKOVÁ, Zuzana. Demografické metody a analýzy: demografie české a slovenské populace. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 306 s. ISBN 978-80-7357-546-5. KOTLER, Philip. Marketing management. 10. rozš. vyd. Praha: Grada, c2001, 719 s. Profesionál. ISBN 80-247-0016-6, str. 261 MALLYA, Thaddeus. Základy strategického řízení a rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 246 s. Expert. ISBN 978-80-247-1911-5. TOMEK, Gustav a VÁVROVÁ, Věra. Marketing od myšlenky k realizaci. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Professional Publishing, 2011. 344 s. ISBN 978-80-7431-042-3. VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. 268 s. Manažer. ISBN 978-80-247-5037-8. VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009. 734 s. ISBN 978-80-7261-200-0. Nejnovější údaje [online]. Praha, 2015, 10.11.2015 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/domov RAITER, T. Segmentace trhů, targeting, positioning a benchmarking. Segmentace trhů, targeting, positioning a benchmarking [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://honors.vse.cz/data/Semin%C3%A1%C5%99-2-Segmentace2.pdf Riziko a nejistota ve strategickém rozhodování. Hospodářské noviny [online]. Praha, 2006, 14. 9. 2006 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http:// ihned.cz/c4-10115810-19291020-000000_d-10115810-19291020-000000_d10115810-19291020-T00000_d-riziko-a-nejistota-ve-strategicke-rozhodovani Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje [13] Segmentace trhu. Segmentace trhu [online]. 2013 [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/segmentace-trhu?al=cs Ing. Jitka Nesnídalová, Ph.D. Soukromá vysoká škola ekonomických studií Katedra managementu a marketingu Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 e-mail: [email protected] 51 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Entrepreneurship Based on Innovation and Its Acceptance in Small Companies Václav Hofman Abstract The European Commission (2010) identified the requirement to focus the efforts on the development of an economy based on knowledge and innovation as one of the most important priorities in the area of public policy, seeking to turn the European Union into a smart, sustainable and inclusive economy delivering high levels of employment, productivity and social cohesion. This paper examines the possible impact of demographic characteristics of employees on their perception and adoption of behaviour towards technological innovation in their workplace and explores the relationship between entrepreneurship performance and innovation among chosen small companies in Prague. Key words Demography, innovation, entrepreneurship, small companies 1 Introduction Company development goes hand in hand with innovation. Successful companies invest heavily in research, development and innovation to create new technologies and processes. Inclusive and sustainable entrepreneurship requires innovation to deliver more economic and social value to more people using fewer financial and natural resources. A variety of strategic documents in the area of European Union policy and different scientific research underline the significant role of entrepreneurship in economic and social contexts as a rationale for entrepreneurship policy development. The Organization for Economic Co-operation and Development (OECD, 2008) maintained that the entrepreneurship policy strengthens the innovations by underpinning firm creation and firm expansion, increasing productivity in the enterprise sector. Continuous adoption and use of innovation is considered vital for a dynamic organization as it contributes to improved organization performance in terms of boosting employee efficiency and productivity. (Sherif et al. 2006) 52 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje 2 Factors of Innovation Acceptance Understanding the factors influencing user acceptance of innovation in the workplace has long been a concern of scholars and practioners (Venkatesh et al., 2000). Although innovation adoption in general has been studied extensively, the drivers of adoption and research on individual innovation acceptance have not been adequately addressed. In view of this back drop, this paper examines the possible impact of demographic characteristics (both acquired and inherent) of employees on their perception of and adoption behavior towards technological innovation in their workplace. There is a common perception that innovation adaptors are quite young in age. Therefore, age is a significant factor to consider when determining how innovation users select their preferred technological innovation. Research has found that older people aged between 50 and above prefer to use their innovation skills significantly less than those aged between 20 to 29 and 40 to 49 (Lerouge et al., 2005). Education is another important demographic variable determining the use of innovation. Education enables users to operate and appreciate innovation use. According to Porter and Donthu (2006), the decision to adopt a new technology is related to the amount of knowledge one has regarding how to use the technology appropriately. Early adopters of new technologies tend to have higher educational levels and better knowledge, perhaps reflecting their ability to understand more quickly than those with less education. Training also increasess user confidence in terms of their ability to learn and use the innovation. Furthermore, training enhances individual user’s skills and abilities to perform innovation related tasks. According to Igbaria, Zinatelli, Cragg and Cavaye (1997), training promotes greater understanding, favourable attitude, more frequent use, and more diverse use of applications. Increasing international labor migration has important effects on the workforce composition of firms in all migrant-receiving countries. The consequences of these changes for firm performance have attracted growing attention in recent years. Levin and Stephan (1999) have shifted from focusing on firm characteristics as determinants of innovation toward focusing on emploees to explore the importance of ideas and skills they embody as a major source of innovation. Alesina, Harnoss, and Rapoport (2013) argue that people born in different countries may possess diverse productive skills because they have been educated in different school systems and were exposed to different experiences and cultures. Mattoo, Neagu, and Ozden (2012) stress that even when employees have similar educational levels, 53 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development country-specific attributes may introduce heterogeneity among individuals. Workers of different cultural backgrounds may provide various perspectives and ideas that may stimulate innovation (Keely, 2003; Hong and Page, 2004). Gurin, Nagda, and Lopez (2004) note that diversity of a group might “widen the horizon” of team members and increase the group’s problemsolving potential. 3 Factors of Innovation Factors of innovation Audretsch (2003) stated that a positive and robust correlation between innovation and economic performance has been found in terms of EBIT growth, firm survival, employment creation, technological change, productivity increases and exports. Factor 1: Entrepreneurship In the Action plan for entrepreneurship (2004) entrepreneurship is designated as a major driver of innovation, competitiveness and growth. Global Entrepreneurship Monitor (GEM, 2010) emphasized that high-growth entrepreneurship is a key contributor to new employment in an economy, and national competitiveness depends on innovative and cross-border entrepreneurial ventures. Moreover, GEM related entrepreneurship development to the phases of economic development is identified by the World Economic Forum (WEF, 2011) According to WEF, the initiatives aimed towards improving Factor 2: Innovation timing Kuckertz, et all (2010) provide first empirical evidence that newly founded firms tend to start additional innovative activity on average 14 months after their launch and that the timing of the second innovation project after start-up. Conversely, waiting until the first idea has fully matured and is in decline before searching for the next opportunity may be much too late. Thus, the point in time when ventures become potentially innovative, plays a decisive role for the success of the firm. Concentrating too early on the next revolutionary steps may well lead to insufficient exploitation of the current project. 54 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Figure 1. Characteristics of Economic Groups and Key Development Focus; Formulated according to GEM (1999, 2010) Factor 3: Motivation and skills Furthermore, the roles of motivation (through awareness) and skills (through knowledge, skills and abilities necessary for exploitation of opportunities are emphasized here as the key foundations of entrepreneurship policy) as in Stevenson and Lundstrom (2005). To highlights the “soft” motivation and skills measures, they include: entrepreneurial education, consultations, improvement of skills and capacities, promotion of entrepreneurial culture and the like, as a vital force in order to enhance the willingness. Factor 4: Small and medium sized entrepreneurs (SME) policy Entrepreneurship as a broad public policy area calls for the development of an integrated framework of government actions, in which the individuals, enterprises and environmental facets jointly play important roles. It is recognized, that entrepreneurship policy is the base of SME policy. Without efforts to foster the development of positive attitudes, motivated individuals, start-ups, and young emerging firms, the foundation for an efficient SME policy is limited (Lundstrom et al., 2005). According to Audretsch (2003), SME policy is almost exclusively targeted towards the existing stock of enterprises and virtually all of the instruments included in the policy portfolio are designed to promote the viability of the SMEs. Stevenson and Lundstrom (2001) defined entrepreneurship policy as: (1) policy measures taken to stimulate entrepreneurship; (2) that are aimed at the pre-start, the start-up and 55 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development post-start-up phases of the entrepreneurial process; (3) designed and delivered to address the areas of motivation, opportunity and skills; (4) with the primary objective of encouraging more people to start their own businesses. Factor 5: Internationalization Internationalization and innovation are two major options to achieve firm growth. Traditionally, these two routes to growth have been studied separately and only recently innovation and internationalization are increasingly seen as being strongly interrelated, with entrepreneurship representing the trait d’union between the two (Onetti et al. 2012; Etemad and Keen, 2012; Zucchella and Siano 2014). Companies look for competitive advantage which is not easily duplicated by their competitors. Adopting internationalization is one of the possible avenues to achieve such advantage (Porter and Kramer, 2006). As the internationalization practices need time to show their effect, company’s competitors may be reluctant to follow the practice. Factor 6: Customer orientation Sustainable business model as proposed by strategists such as Teece (2010) and Chesbrough (2010) implies that innovation and value is created by a firm for its customers, while a new dominant logic of marketing suggests that value is often cocreated by customers and firms (Vargo and Lusch, 2004). Such a collaborative approach to innovation and value creation is studied as coinnovation within a dyadic business relationship with a key customer and looks into the outcomes in the focal business relationship and in the small firm’s foreign expansion. If small and medium enterprises can access from their customer relationships, it is central to a firm’s innovation (Yli-Renko et al. 2002; Presutti et al. 2007) as well as to its internationalization processes (Sharma and Blomstermo, 2003). 4 Research The research was conducted within the period of 2011 – 2014 (i.e. for three years). All the selected companies (n = 58) are small or medium sized companies (definition precedes) of a similar size, financial profiles and professional branches. In the initial phase of the research, the companies were divided into 2 groups: 29 innovative companies (with at least 3 of 7 positive criterions of innovation) and 29 not innovative companies (with 0 – 2 criterions of innovation). Research question: Are innovation level and relative earnings interdependent values? Main hypothesis H0: There is not a strong relationship between EBIT and innovation factors. 56 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Alternative hypothesis H1: There is a strong relationship between EBIT and innovation factors. Statistical Methods: Average; Correlation coefficient; Linear regression. As criterions, these internal and external innovative factors, were chosen, and were identified as existing or not existing in deep preceding 3 years survey process: Internal factors: Factor 1: Entrepreneurship – Company is showing the most sings of entrepreneurship. Factor 2: Innovation timing – Company after first five years of existence came up with a higher investment into innovation processes than those in the starting period. Factor 3: Motivation and skills – Management and staff share common company culture, are identified with it and use possibilities of on-job training and education. External factors: Factor 4: Small and medium sized entrepreneurs (SME) policy – The company feels the policy of the EU and Czech government towards SMEs as mainly positive. Factor 5: Internationalization – The company produces, sales or creates networks abroad, and those are used as a cardinal base of daily business. Factor 6: Customer orientation – The company developed strong customer orientation and considers communication with clients in its strategy of innovation processes. In regard to this perception and analysis of innovation activity, there were identified the common areas of innovation factors using the bipolar scales from 0 (does not exist) to 1 (exists). They are represented by totals of 6 factors by each company. In regard to this perception and analysis of entrepreneurship growth, there was inter-annual EBIT growth measured inside the scale of 0 to 100 %. The EBIT relative rates are represented by averages of per cent points. In figure 2, there are relative growth rates of earnings before interests and taxes in per cent points, measured between years given for both innovative (A) and other (B) group of companies and innovative force measured by totals of 0/1 factors. Correlation coefficients r measure the strength and direction of a linear relationships between EBIT growth and innovation levels on a scatterplot. The values of r (always between +1 and –1) are in both measures closest to +0.70, i.e. a strong uphill (positive) linear relationships (shown in figure 3) of innovation level (force) and growth rate (EBIT in %). 57 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Figure 2: Correlation coefficients All in all, this research shows that even several factors of innovation (3 to 6; 4.3 in average) play significantly strong role (correlation coefficient = 0.67) in entrepreneurial growth of earning between years (23 % in average). And by companies with less of these factors (0 to 2; 0.6 in average), there was also identified a strong positive correlation (0.68) between innovation strength and EBIT growth (11.2 in average). Thus, the higher innovation level, the higher relative earnings rates companies showed. Figure 3: Linear regression of both samples A and B 5 Conclusion In this study, selected 29 innovative and 29 non-innovative SME companies in Prague were compared. The innovative ones are found to perform better in terms of profitability in a longer term of three years (2011-2014). However, both groups are significantly correlated between profit and innovation. Positive effects of innovation activity over business performance are observed in revenues generated over time. This demonstrates that Prague SME segment is an important international entrepreneurial centre with innovative business performance as revealed in prior studies of other scientists. Culture by which the business innovation activity is encouraged and the importance of new knowledge and technologies is highlighted. As stated Michael and Pearce (2009), entrepreneurs who do not innovate do not create wealth. 58 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje In future studies, research can be launched to examine more Prague companies which constitute other segments (not only SMEs). Those companies can be compared with similar companies again. Companies without engagement in innovation activities can be chosen for the comparison purpose as well. Besides financial performance, market performance, employment choice and other non-financials could be used as measures of corporate achievements. In examining such a relationship with business performance, a longer time frame can be adopted in the future to look into an extended period of relationship. References [1] Action Plan: The European Agenda For Entrepreneurship. Commission of the European Communities. COM(2004) 70 final. [2] ALESINA, A., J. HARNOSS, and H. RAPOPORT 2013 “Birthplace Diversity and Economic Prosperity”. NBER Working Paper No. 18699. Cambridge, MA: National Bureau of Economic Research. [3] AUDRETSCH D. B. Entrepreneurship: A survey of the literature. European Commission: Enterprise Papers, 2003/14. [4] BAUMOL, W. J. Entrepreneurship in Economy Theory. American Economic Review, May 1968, 58(2): 64. [5] CHESBROUGH, H. (2010) Business model innovation: opportunities and barriers. Long Range Plan 41(2–3):354–363 [6] ETEMAD, H., KEEN, C. (2012) Rapid growth and rapid internationalization: the case of smaller enterprises from Canada. Manag Decis 50:569–590 [7] DRUCKER, P. F. Innovation and entrepreneurship: Practice and Principles. 1985. [8] European Commission (2010) Europe 2020. A European strategy for smart, sustainable and inclusive growth, Communication from the Commission. European Commission, COM (2010) 2020. [9] GEM: Global Entrepreneurship Monitor (1999) Executive Report. Reynolds, P. D., Michael H., Michael Camp, S. [10] GEM: Global Entrepreneurship Monitor (2010) Global Report. [11] Green Paper: Entrepreneurship in Europe. Commission of the European Communities. COM(2003) 27 final. [accessed 2011-05-14] <http://europa. eu/documentation/officialdocs/green-papers/index_en.htm#2002> [12] Gurin, P., B. A. Nagda, and G. E. Lopez 2004 “The Benefits of Diversity in Education for Democratic Citizenship.” Journal of Social Issues 60:17–34. 59 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development [13] Hong, L., and S. E. Page 2004 “Groups of Diverse Problem Solvers Can Outperform Groups of High-Ability Problem Solvers.” Proceedings of the National Academy of Sciences 101(46):16385–16389. [14] Igbaria, M., Zinatelli, N., Cragg, P., & Cavaye, A. “Personal computing acceptance factors in small firms: A structural equation model,” MIS Quarterly, 21:3, 1997, pp. 279-305. [15] Keely, L. C. 2003 “Exchanging Good Ideas.” Journal of Economic Theory 111:192–213. [16] Kuckertz, A.,Kohtamäki, M., Droege, C. (2010). The fast eat the slow—the impact of strategy and innovation timing on the success of technology-oriented ventures. International Journal of Technology Management. [17] Lerouge, C., Newton, S., & Blanton, J. “Exploring the systems analyst skill set: Perceptions, preferences, age, and gender,” Journal of Computer Information Systems, 45:3, 2005, pp. 12-23 [18] Levin, S. G., and P. E. Stephan 1999 “Are the Foreign Born a Source of Strength for U.S. science?” Science 285:1213–1214. [19] Lundstrom, A., Stevenson, L. Entrepreneurship Policy for the Future. 2001, Stockholm: Swedish Foundation for Small Business Research. [20] Lundstrom A., Stevenson, L. A. Entrepreneurship Policy: Theory and Practice. 2005, 310 p. [21] Mattoo, A., I. C. Neagu, and C. Ozden 2012 “Performance of Skilled Migrants in the U.S.: A Dynamic Approach.” Regional Science and Urban Economics 42:829–843. [22] Michael S. C., Pearce J. A. The need for innovation as a rationale for government involvement in entrepreneurship. Entrepreneurship & Regional Development. May 2009, 21(3): 285-302. [23] OECD (2008) Eurostat Entrepreneurship Indicators Programme. Measuring Entrepreneurship: A Digest of Indicators. OECD. [24] OECD (2010) SMEs: Entrepreneurship and Innovation. OECD Studies on SMEs and Entrepreneurship. [25] Onetti A, Zucchella A, Jones MV, Mcdougall-Covin PP (2012) Internationalization, innovation and entrepreneurship: business models for new technology-based firms. J Manag Gov 16:337–368 [26] Porter, C., & Donthu, N. “Using the technology acceptance model to explain how attitudes determine Internet usage: The role of perceived access barriers and demographics,” Journal of Business Research, 59:9, 2006, pp. 999-1007 [27] PORTER, M. & KRAMER, M. R. (2006). Strategy & Society: The Link between Competitive Advantage and Corporate Social Responsibility. Harvard Business School Publishing Corporation. 60 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje [28] PRESUTTI, M., BOARI, C, FRATOCCHI, L. (2007) Knowledge acquisition and the foreign development of high-tech start-ups: a social capital approach. Int Bus Rev 16(1):23–46 [29] SCHUMPETER, J. The Theory of Economic Development. Cambridge: Harvard University Press, 1934. [30] SHARMA,D., BLOMSTERNO, A. (2003) The internationalization process of born globals: a network view. Int Bus Rev 12(6):739–753 [31] SHERIF, K., ZMUD, R., & BROWNE, G. “Managing peer-to-peer conflicts in disruptive information technology innovations: The case of software reuse,” MIS Quarterly, 30:2, 2006, pp. 339-356. [32] SIMPSON, W. G. & KOHEN. (2002). The Link between corporate social and financial performance: evidence from the banking industry, Journal of Business Ethics, 35/2, 97-109. [33] SME definition: Commission Recommendation of 06 May 2003, OJ L 124 of 20.5.2003, p. 36. [34] STEVENSON, L., LUNDTROM, A. On the Road to Entrepreneurship Policy: Summary. 2002, Stockholm: Swedish Foundation for Small Business Research. [35] TEECE, D. (2010) Business models, business strategy and innovation. Long Range Plan 43(2–3):172–194 [36] The Global Innovation Index. [accessed 2011-08-05] <http://www.globalinnovationindex. org/gii/main/fullreport/index.html> [37] VARGO, S., LUSCH, R. (2004) Evolving to a new dominant logic for marketing. J Mark 68(1):1–17 [38] VENKATESH, V., MORRIS, M. & ACKERMAN, P. “A longitudinal field investigation of gender differences in individual technology adoption decision-making processes,” Organizational Behavior and Human Decision Processes, 83:1, 2000, pp. 33-60. [39] WEF (2011) Global Competitiveness Report 2010-2011. World Economic Forum. [40] YLI-RENKO, H., AUTIO, E. & SAPIENZA, H. (2002) Social capital, knowledge acquisition and the International growth of technology-based new firms. Int Bus Rev 11(3):279–304 [41] ZUCCHELLA, A., SIANO, A. (2014) Internationalization and innovation as resources for SME growth in foreign markets: a focus on textile and clothing firms in the Campania Region. Int Stud Manag Organ 44:21–41 61 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Ing. Václav Hofman, Ph.D. Medical University College in Prague Duškova 7 150 00 Praha 5 e-mail: [email protected] 62 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Změny devizového kurzu ČNB a vývoj mezd Changes in the exchange rate of the CNB and wage developments Jaruše Krauseová Abstrakt Oslabení české koruny ovlivnilo pozitivní vývoj tržeb exportujících firem. Zvýšení tržeb a vysoký podíl přidané hodnoty na tržbách je předpokladem velikosti mzdových nákladů. Dané hodnoty však jsou především zásluhou inovačních aktivit a nikoliv působením devizového kurzu. Abstract Czech crown depreciation had a positive impact upon the developement of revenues of exporting firms. An increase in revenues and a high share of the added value in revenues of exporting firms. An increase in revenues and a high share of the added value in revenue determine the labor costs. However, the values achieved result particulary from innovations, not the exchange range effects. Klíčová slova devizový kurz, tržba, přidaná hodnota, mzdy Key words Foreign Exchange rate, revenue, added value, wages V roce 2013 ČNB provedla oslabení české koruny s určitými výkyvy. V souhrnu tyto změny představovaly oscilaci oslabeni devizového kurzu koruny kolem deseti procent. Ve vztahu k podnikatelské sféře ČNB sdělila, že tímto chce podpořit pozitivní vývoj tržeb exportujících firem, zlepšit tím jejich možnosti tvorby vlastních finančních zdrojů a to na mzdy. Záměr ČNB podpořit růst mezd je jistě pozitivní. Nízké mzdy zejména vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v oblasti vědy, školství, zdravotnictví atd. jsou jednou z příčin ekonomické emigrace a tím demografický vývoj v ČR ztrácí na kvalitě. 63 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Dopad kurzových změn se bezprostředně měl projevit a také projevil na úrovni podniků. Ve finančním řízení firem se často zdůrazňují některé způsoby tvorby kapitálu jako je např. překapitalizování, podkapitalizování nebo zadluženost atp. Většinou se pozitivně hodnotí překapitalizování a opomíjí se vyhodnotit alokaci kapitálových zdrojů společností a skoro opomíjená jsou i další hlediska výsledků finančního hospodaření. Zadluženost se odsuzuje, ačkoliv je cestou k rychlému získání toho kapitálu, který je nutný pro dosažení a udržení postavení podniku na trhu. V úspěšném rozvoji podniku jsou však především významné hodnoty jichž má být dosaženo, neboť jsou cílem podnikání. Přes různé názory na cíle podnikání je to především velikost tržní hodnoty firmy a dosažení zisku, ale jsou i jiné a velmi významné. Podle cíle podnikání se určují úkoly další úkoly v řízení podniku. Hodnotí se průměrná mzda, ale velmi významné je posílení finančních zdrojů na mzdy. Pro finančního manažera je prioritní úkol řídit tvorbu kapitálu a mít připravenou dostatečnou zásobu peněz. Pozornost v řízení firem směřuje k tržbám, které jsou zásadním interním finančním zdrojem a předurčují možnost tvorby kapitálových zdrojů. Podle výše tržeb si finanční manažer připravuje zásobu peněz z vlastní činnosti podnikání. Dalším jeho úkolem je, jak tyto finanční zdroje, ale také peníze, rozdělit. Rozdělování finančních zdrojů, a jejich umístění do spotřeby - mezd a investic,patří mezi velmi významné stránky finančního řízení. Na základě rozdělování tržby vznikají hodnoty, které specifikují výsledky podnikání např. EBIT, EAT a další. Rozdělování tržby začíná materiálovými výdaji a výdaji za služby. Z tržeb potom vzniká přidaná hodnota. Ve výkazu Účet zisku a ztrát je přidaná hodnota vyjádřená v samostatném řádku a víme, že hodnota v něm vyjádřená není základem pro platby daně z přidané hodnoty, ale má jiný význam. Přidaná hodnota je finančním zdroj na mzdy, odpisy( jen daňově uznatelné),úroky, daně a na zisk ( hospodářský výsledek daného účetního období). Tvorba a rozdělení přidané hodnoty má následující postup: 1 Tržba (obrat) 2 - výkonová spotřeba 3 = přidaná hodnota 3 - mzdy 4 - odpisy 5 - úroky(finanční zisk nebo ztráta) 6 - daně 7 = čistý zisk 64 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Pro rozvoj podniku a tudíž je významná velikost přidané hodnoty, která je ovlivněna mnoha vlivy, ale mezi základní patří: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Objem prodaného zboží, služeb Ceny prodaného zboží, služeb Struktura prodaného zboží a služeb Ceny materiálu a materiálových služeb Množství spotřeby materiálu a materiálových služeb Struktura spotřeby materiálu a materiálových služeb Devizový kurz Všechny výše uvedené faktory jsou předmětem podnikového řízení a úkol je zvyšovat tržby a také působit na snižování materiálových nákladů a služeb. Většina faktorů ( od 1 – 6) je přímo ovlivnitelná podnikovým managementem. Vývoj devizového kurzu podnikový management ovlivnit nemůže, musí se vyrovnat s kurzovým rizikem. Devizový kurz ovlivňuje rozdílným způsobem tržby exportujících a importujících firem. Pro výhradně exportující firmy je výhodný trend oslabení koruny. Pro importující firmu je však velmi výhodný trend posilování koruny. Většina podniků však současně importérem a také exportérem, záleží na vzájemném vztahu a především objemu exportu a importu. Pro čistého exportéra má oslabení koruny pozitivní dopad na přidanou hodnotu a pro čistého importéra je oslabení koruny nevýhodné. V meziročním vývoji se má přidaná hodnota, tržba (obrat) a materiálové náklady projevit následujícím trendem: Ipřidané hodnoty > Itržeb > Ivýkonové spotřeby Vývoj měřený meziročními indexy posuzuje dynamiku změn mezi výsledky finančního hospodaření a náklady. Dynamika vývoje přidané hodnoty má být vyšší, než je meziroční vývoj tržeb. Současně meziroční vývoj tržeb má být vyšší, než je vývoj výkonové spotřeby. Vznikají příznivé podmínky pro vývoj mzdových prostředků. Můžeme z tohoto i odvodit cílový mzdový trend: Ipřidané hodnoty > Itržeb > Iosobních nákladů Pokud však je trend protisměrný a horizontálně v čase je vyjádřený: Ipřidané hodnoty < Itržeb < Ivýkonové spotřeby Může nastat dokonce i tento trend, který naznačuje finanční tíseň podniku: Ipřidané hodnoty < Itržeb < Iosobních nákladů 65 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Meziroční trend vývoje přidané hodnoty je nižší, než je trend vývoje tržeb a než je vývoj materiálových nákladů. V této situaci materiálové náklady a náklady za služby mají vyšší dynamiku než možný vývoj mzdových prostředků. Růst mezd v této situaci je velmi nepravděpodobný. Pokud meziroční pokles osobních nákladů je nižší, než je meziroční vývoj předané hodnoty a tržeb, potom se projevuje závažná finanční tíseň podniku. Posoudit meziroční trendy dopadu devizového kurzu tj. operací ČNB na vývoj osobních nákladů prozatím nelze, protože trendová analýza vyžaduje vyhodnotit období aspoň tří let. Statistická data mají prozatím dvě období, proto se musí zvážit poměrové hodnoty. Vztah přidané hodnoty a osobních nákladů je užitečné posuzovat podle podílu přidané hodnoty na obratu a podílu osobních nákladů na obratu. Čím vyšší je podíl přidané hodnoty na obratu, tím větší jsou možnosti pro rozdělení osobních nákladů tj. mezd z finančních zdrojů podniku. V podniku vytvořená přidaná hodnota je nově vznikající hodnotou firmy, která se rozděluje těmito směry: • odměna za práci – mzdové náklady, tj. osobní náklady • obnova – finančním zdrojem jsou odpisy dlouhodobého majetku • rozvoj – finančním zdrojem je zisk aktivovaný do rozvoje podniku • odměna pro vlastníky za riziko z podnikání – výplata dividendy nebo podílu na zisku Přidaná hodnota je novou hodnotou a vyjadřuje se jako finanční zdroj, který se dělí mezi zaměstnance, banky, stát a podnik, a ten zastupuje vlastníky. Tento finanční zdroj se dělí několik velmi významných subjektů a každý z nich vyjadřuje velmi silnou zájmovou skupinu. Zájmy subjektů, kteří se dělí o přidanou hodnotu, mají různý charakter a jejich řízení je charakterizované řízením mezd, úroky, daněmi, odpisy a ziskem. Způsob rozdělování tržby a řízení velikosti přidané hodnoty je ovlivněn způsobem řízení jednotlivých společností, např. provázané vztahy mezi ekonomicky a vlastnicky spřízněnými osobami – podniky nemusí vést k zájmu o podporu růstu přidané hodnoty.. Způsob finančního řízení je potom výrazně ovlivněný zájmy vlastníků. Posoudit skutečný dopad změny devizového kurzu na mzdy lze provést jen v rámci jednoho roku. Z tohoto hlediska jsou velmi užitečné statistické analýzy MPO. Následující analytický pohled na přidanou hodnotu vychází z výsledků finanční analýzy MPO za rok 2014. 66 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Podle finanční analýzy Ministerstva průmyslu a obchodu za rok 2014 byl podíl přidané hodnoty v tržbách tj. obratu rozdílný v jednotlivých oborech činností podniku: Přidaná hodnota / Obrat Oborové zařazení podniků 1. - 4. Q 2014 DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA 37,33 % ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 19,23 % VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY A PLYNU 12,53 % VODA, ROZVODY A SANACE 33,94 % STAVEBNICTVÍ 16,7 % VELKO A MALOOBCHOD, OPRAVÁRENSTVÍ 7,52 % DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 25,24 % INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ CINNOSTI 44,63 % Podle výše uvedených čísel mají nejvyšší podíl přidané hodnoty na obratu informační a komunikační činnosti. Podíl osobních nákladů na obratu v roce 2014: Osobní náklady / Obrat Oborové zařazení podniků 1. - 4. Q 2014 DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA 20,36 % ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 8,28 % VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY A PLYNU 2,00 % VODA, ROZVODY A SANACE 18,63 % STAVEBNICTVÍ 11,42 % VELKO A MALOOBCHOD, OPRAVÁRENSTVÍ 4,39 % DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 19,32 % INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ CINNOSTI 18,62 % 67 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Podíl osobních nákladů na obratu je dalším předpokladem pro motivační odměňování. Z tohoto hlediska má obor doprava a skladování nejlepší předpoklad pro velikost mzdy na jednoho pracovníka. Hrubý operační přebytek, který je předpokladem investičního rozvoje odpovídal velikosti přidané hodnoty na obratu. (PH-ON) / Obrat: Operační přebytek / Obrat Oborové zařazení podniků 1. - 4. Q 2014 DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA 16,97 % ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 10,95 % VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY A PLYNU 10,54 % VODA, ROZVODY A SANACE 15,31 % STAVEBNICTVÍ 5,28 % VELKO A MALOOBCHOD, OPRAVÁRENSTVÍ 3,13 % DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 5,91 % INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ CINNOSTI 26,02 % V oboru Informační a komunikační činnosti je podíl hrubého operačního přebytku na obratu nejvyšší. Podíl osobních nákladů na obratu neubírá na rozvojové síle. Z hlediska dosaženého podílu přidané hodnoty na obratu jsou zřejmé rozdíly mezi ekonomickými obory . Hodnota, která přesahuje padesátiprocentní podíl přidané hodnoty na tržbách představuje velmi dobou tvorbu nové hodnoty podniku, jako velmi dobrého předpokladu řídit vývoj mezd, platit úroky, daně a dosahovat vysoké ziskovosti. Padesátiprocentní podíl však nepřekročil ani jeden ekonomický obor. Příčiny jsou složité a důsledky jednoznačně omezují lepší využití motivační funkce mzdy pro stabilní demografický vývoj. Budeme-li se zabývat dopady kurzových změn na mzdy, potom je nutné odvodit z daných statistických souborů informaci, která je relevantní k průměrné měsíční mzdě. Poměrové hodnoty nemají vypovídací schopnost o celkové roční velikosti osobních nákladů a z nich odvozených měsíčních osobních nákladů na jednoho pracovníka. V statistických souborech jsou celkové osobní náklady a také počty pracovních sil. Podle nich celkové roční osobní náklady na jednoho pracovníka 68 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje a z nich odvozené průměrné měsíční osobní náklady na jednoho pracovníka dosáhly této výše: Celkové osobní náklady (v tis. Kč) na jednoho pracovníka Oborové zařazení podniků 1. - 4. Q 2014 DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA 585 633 ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 513 150 VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY A PLYNU 840 631 VODA, ROZVODY A SANACE 487 546 STAVEBNICTVÍ 633 227 VELKO A MALOOBCHOD, OPRAVÁRENSTVÍ 486 789 DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 503 108 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ CINNOSTI 995 020 Měsíční mzdové náklady (v Kč) na jednoho pracovníka Měsíční osobní náklady (v Kč) na jednoho pracovníka Oborové zařazení podniků 1. - 4. Q 2014 DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA 48 802 ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 42 762 VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY A PLYNU 70 052 VODA, ROZVODY A SANACE 40 629 STAVEBNICTVÍ 52 769 VELKO A MALOOBCHOD, OPRAVÁRENSTVÍ 40 566 DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 41 926 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ CINNOSTI 82 918 Podle výše uvedených hodnot je zřejmá souvislost mezi podílem přidané hodnoty na obratu a velikostí měsíčních osobních nákladů. Podíl osobních nákladů v obratu není jednoznačně významný z hlediska velikosti osobních tj. mzdových nákladů. Obor dobývání a těžba má nejvyšší podíl osobních nákladů na tržbách 20,36 %, ale 69 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development průměrná mzda v roce 2014 je Kč 48 802,- . Obor informační a komunikační činnosti má podíl osobních nákladů na tržbách nižší než odbor doprava a skladování, ale jeho 18,62% stačí na průměrné měsíční náklady ve výši Kč 82 918,-, tj. téměř dvounásobně vyšší než obor dopravy a skladování. Z tohoto důvodu nepovažujeme výši osobních nákladů na obratu za významnou. Hrubý operační přebytek, který je předpokladem investičního rozvoje odpovídal velikosti přidané hodnoty na obratu. (PH-ON) / Obrat. Nejvyšší podíl operačního přebytku je v oboru informačních a telekomunikačních činností 26,02 %. Podle této hodnoty se projevuje jasná preference rozvoje před mzdami. Podle dat za rok 2014 se projevuje dopad preference rozvojových cílů před osobními náklady. Důsledek je pozitivní a průměrná mzda oboru informačních a telekomunikačních činností dosáhla nejvyšší úrovně ve srovnání s ostatními obory a to Kč 82 918,-. Možnosti vysokého podílu přidané hodnoty na obratu je předpokladem velikosti osobních nákladů tj. souhrnného vyjádření mzdových nákladů. V oboru informačních a komunikačních činností je nejvyšší podíl přidané hodnoty na obratu 44,61 % a tím je vytvořen předpoklad nejvyšších průměrných mzdových nákladů na zaměstnance Kč 82 918,-. Dané hodnoty však jsou především zásluhou inovací, které jsou v oboru informačních a komunikačních činností prováděné pro další existenci firem naprosto bezpodmínečně. Vliv devizového kurzu je zcela okrajový. Vliv změn devizového kurzu ČNB na podíl přidané hodnoty v obratu je velmi okrajový. Větší pozornost si zasluhuje stále vysoká materiálová spotřeba, která se však vlivem devizového kurzu nemohla snížit, protože představuje faktor importního vlivu na materiálovou spotřebu a tím je dopad oslabení devizového kurzu na přidanou hodnotu protisměrný. Problematika velikosti mzdového nákladu na zaměstnance je velmi ožehavá a má pro demografický vývoj zásadní vliv. Nízké mzdy snižují stabilitu zejména kvalifikovaných pracovních sil . Tyto pracovní síly využijí možnosti velice pozitivního volného pohybu na trhu práce a odchází tam, kde je jeiich kvalifikační potenciál lépe využitý a lépe ohodnocený vyšší mzdou. S těmito pracovníky odchází i jejich rodiny a dále dochází k potenciálnímu oslabení demografického vývoje. 70 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Literatura [1] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2014 [on-line]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument160232. html [cit 10/2015] doc. Ing. Jaruše Krauseová, CSc. Soukromá vysoká škola ekonomických studií Katedra financí a účetnictví Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 e-mail: [email protected] 71 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Developmen III. Politické a sociální aspekty spojené s demografickým vývojem 72 72 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Immigration Economies: Demographic Threats Turned into Opportunities Karel Helman Abstract The paper provides an insight into protracted displacement economies. It is based on selected survey reports available online. The two chosen case examples suggest the alternatives to the encampment of refugees, reflecting upon their experience in urban African and US centres. The present overview outlines some local solutions to global demographic challenges, indicating how refugee policies facilitate migrant integration, immigrants achieving sustainable self-sufficiency and invigorating neighbourhood communities. Arguing how immigration benefits the economy and workforce, the above field research findings dispel some misconceptions about refugees’ livelihood dependency and economic status. The proposition of a plausible political economic scenario applicable to refugee hosting countries might potentially help mitigate the pending demographic crisis. Key words protracted displacement, internally displaced persons, refugees, humanitarian aid, encampment, urban resettlement, integration 1 Introduction The issue of immigrant political economies has been brought to the limelight by the current migrant crisis, immigration regulation posing a major problem. The present paper compiles selected research outcomes on the refugee experience drawn from two geographically distant case examples, aiming to highlight some common trends and dispel certain misperceptions. The two field study projects examined in this paper reflect the views of the opposite sides – refugees themselves and the host community representatives, thus providing a two-sided picture of the issue. An online literature search having been performed, data were borrowed from a few recent reports on immigrant demographics and economies that suggest potential local answers to global challenges. 73 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development 2 Recent trends and solutions 2.1 Involuntary displacement A record number of people have been displaced across the world. Humanitarian crises fuelled by forced displacement induced by persecution, violence and natural disasters1 have become a major global phenomenon. Involuntarily displaced populations have grown at an unprecedented rate since 2000, increasing by 1.6 million a year on average. According to UNHCR statistics, worldwide displacement has reached its historical peak amounting to a high of 59.5 million of the forcibly displaced in 2014 (compared to 51.2m in 2013 and 37.5m a decade ago), 38.2 million of whom are internally displaced persons (up from 33.3m in the previous year), 19.5 million refugees (against 16.7m in 2013) and 1.8 million pending asylum claimants (up from 1.2m); see [18]. The largest leap ever recorded in a single year signals a still further deteriorating trend perspective. The majority of displaced people stay in their home countries. The proportion of IDPs grew globally from 50 to 64 % between 1989 and 2014, particularly due to civil wars (Syria, Colombia, Palestine, Sudan and Iraq having produced over half of IDPs and refugees around the world). However, there is an significant increase in numbers of refugees fleeing from oppressive regimes and conflicts who seek refuge in a foreign (less or more distant) country. (Just seven of them – Syria, Iran, Pakistan, Lebanon, Turkey, Palestine and Jordan – bear the brunt of hosting more than half of world’s refugees.) Most refugees have been displaced from and exiled to less developed countries (in terms of governance, protection and human rights), about 60 % of all displaced people coming from and 48 % arriving in countries labelled as “[high]alert” on the Fragile States Index; see [7]. (UNHCR 2015 figures are even higher.) 2.2 Displacement duration and location A humanitarian duty is to take care of people fleeing violence – even by “warehousing“ them in detention centres temporarily if possible. Refugee camps are generally supposed to serve as an emergency solution for the life protection of those in urgent need. This, however, usually ends up in the so called protracted displacement when people have been displaced for more than five years. The proctractedness of most displacement situations is even more extensive, over 80 % of refugee crises The threat of hunger and thirst is the driving force behind most humanitarian crises, millions of people worldwide becoming food and water insecure. A mass exodus from climate change-affected areas is estimated, conservative demographic projections beyond 2050 forecasting more than 200 million of “environmental refugees”. 1 74 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje lasting for ten or more years. (The statistics are not exact enough, but Crawford et al. (2015) underscore that only “less than one in 40 refugee crises are resolved within three years”; see [7]. Conflict-induced IDP displacement is reported to last for 23 years on average.) 2014 estimates indicate that almost 13 million people in about 30 countries are living in such a protracted refugee situation. Their numbers have risen twofold over the last decade, the highest figures being recorded in the Middle East (4.8m Palestinians) and south Asia (2.6m Afghans in Pakistan and Iran). An increasingly urban character of displacement is another symptom. Refugees and IDPs are drawn from rural and country remote settings (camps) to cities (not just suburb slums) and towns, about 59 % of them living in metropolitan areas; UNHCR indicates more than a fivefold increase in urban-settled refugees in recent years. They are attracted by better access to jobs, social services, education and business opportunities. Moreover, urban development communities are more cost-effective than settled camps; see [1]. (Self-settling of refugees, however, has become inconsistent with international legal regulations for their protection – the 1964 Control of Alien Refugee Act in particular – that require them to reside in designated settlements 2.) 2.3 Encampment alternatives Viable alternatives to the internment of refugees and asylum seekers have become the focus of international aid organisations (UNHCR in particular). Some projects have been underway, going beyond just philantropically meeting refugees’ basic needs towards their self-reliance, private sector-backed fundraising schemes having been adopted. They strive to prevent immigrants from long-term dependence on the assistance “care and maintenance” programmes, building upon their own aspirations, qualifications, talents, skills and entrepreneurship. There are three possible durable solutions for interned refugees – assisted voluntary return home3, relocation4 and/or integration in their place of exile. The “dispersion” of refugees in mainstream economy urban regions sets the ground for the host comThose who avoid refugee camps risk falling into category of “undocumented economic migrants subject to deportation”. 3 Crawford et al. (2015) indicate that once people have been displaced for half a year, they are not likely to return to their home country within the following three years; see [7]. On the other hand, Asylum Access executive director Emily Arnold-Fernandez notes that refugees who work are more likely to return home sooner than those who do not; see [1]. 4 The resettlement of refugees is a resource-consuming, lengthy process. UNHCR considers less than one percent of all global refugees as candidates for redistribution; just about 100,000 refugees having been relocated by UNHCR worldwide in 2014. 2 75 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development munity to facilitate both local and national integration (thus preventing segregation in settled areas, which fuels xenophobia on both sides). Remarkable examples of successful integration in urban-settled centres are Kampala, the capital city of Uganda and Nashville in Tennessee, U.S.A. – comparably populated (around 1.5m inhabitants) metropolitan areas hosting fast-growing migrant communities. They provide reliable data for the field research on refugees’ self-sufficiency and contribution and present a model for governments and municipalities that deal with protracted refugee situations worldwide. (Both Uganda and the U.S. have developed flexible legislature, in terms of labour law regulations in particular. It is, however, beyond the scope of the present paper.) 2 Integration field studies 2.1 The two refugee-hosting countries According to 2014 figures, Uganda hosts more than 385,000 refugees and 35,000 asylum claimants scattered throughout the country across nine major UNHCR-assisted settlements. The capital Kampala boasts of the second largest refugee community (after Nakivale rural settlement) composed of many nationalities (mostly Congolese, Somali, Ethiopian, Eritrean, Rwandan, Sudanese and Burundian, the first three concentrating in Katwe, Kisenyi and Kabalagala neighbourhoods of Kampala respectively). The traditional Ugandan hospitality, alongside generous asylum policies help mitigate humanitarian emergencies in the neighbouring and nearby (civil war-stricken, unstable) countries, the government allocating land and deploying civil servants, teachers and health workers to designated settlements and households. The 2006 Refugees Act reflects international protection principles, recognizing the right of the immigrants to work and move around freely as well as choose whether to live in a rural settlement or to be relocated to an urban centre. The United States is historically built on immigrant tradition of a “promised land”, absorbing almost 20 % of international migrants in the long run. The foreign-born population has increased from 9.6 to 45 million since the 1965 Immigration and Nationality Act was passed, having replaced an exclusionary quota system (favouring immigrants from northern Europe) with an emphasis on family reunification and – more or less skilled – immigrant workforce (the latest global waves arriving predominantly from Latin America and south-east Asia5). The share of the foreignThe Pew Research Center report (28 Sept. 2015; see [11]) found that since 2011, the numbers of immigrants from Asia (mostly Chinese and Indians) have surpassed those of Latinos; 47 % of immigrants being from Latin America now. (According to 2012 Yearbook of Immigration Statistics, the percentages of successful asylum claimants, allowed to work in the U.S. between 5 76 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje -born has risen to nearly record-breaking 14 % of the nation’s population6. However, high 2000-2010 migratory tides of one million people a year dropped to less than 400,000 between 2010 and 2015 mainly due to a steep decline in illegal immigration from Mexico. (The US annual admission quota for refugee resettlements [70,000] was fulfilled in 2013 and 2014, having represented a 20% increase from previous years; the top three nationalities of refugees admitted since 2010 are Iraqi, Burmese and Bhutanese.) Most migrants are lured by large American cities such as New York (foreign-born residents making up 44 % of its population [2011]), Los Angeles, Chicago or Houston. However, many medium size cities have become reception centres for federal refugee assistance programmes (e.g., Ft. Wayne, IN, Boise, ID, Bowling Green, KY, Manchester, NH). Also Nashville, a metropolitan hub of Davidson County, Tennessee, has developed into an inclusive destination for both labour migrants and refugees7. In the late 1970s, the federal government started to settle immigrants in the Nashville region. (Refugee placements began with Laotian settlements, followed by Burmese, Somali, Sudanese and Kurdish immigrants in the 1990s; Nashville is currently hosting the largest community of Kurds outside the Middle East.) Since 2000, the number of the foreign-born has more than doubled, now making up 12 % of Nashville’s population (including an estimated 50,000 undocumented immigrants residing in the region8). 2.2 Refugee myths uprooted In Uganda, the Humanitarian Innovation Project (pursued in partnership with UNHCR) was run by Oxford University’s Refugee Studies Centre in 2014, having conducted research on the role of the private sector and technology in refugee protection and self-reliance; see [14] and [15]. The researchers carried out a survey among 1,593 refugees in Kampala and two rural settlements (Nakivale and Kyangwale), the former hosting 24 %, the latter two 36 and 13 % of all refugees respec2000 and 2012, are as follows: Asia 46 %, Africa 29 %, South America 8 %, North America 10 % and Europe 7%.) 6 The Pew report predicts that if current demographic trend continues, future immigrants and their offspring will constitute 88 % of the US population growth, i.e. 103 million people, as the nation will have grown to an estimated 441 million by 2065. 7 President Barack Obama lauded the Nashville achievements in his speech delivered at an immigrant community centre Casa Azafran in South Nashville (10 November 2014). “New Nashvillians” are “us,” Obama said. “They work as teachers in our schools, doctors in our hospitals, police officers in our neighborhoods.They start small businesses at a faster rate than many native-born Americans.They create jobs making this city more prosperous, and a more innovative place.” 8 A third of local immigrants have already become US citizens; over 40 % of Nashville residents who have not been naturalized yet are eligible to apply for citizenship. 77 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development tively. They employed a participatory approach, having trained and recruited local and refugee assistants into the analytical team, thus building mutually beneficial trust. The project produced some case studies and reports focusing on refugees’ livelihoods, economic strategies and impacts on the host country. A comprehensive project report (see [2]) underpins immigrants’ economic competitiveness and contribution to the local economy. The conclusions set out to invalidate some deep-rooted misperceptions. Refugees are more economically integrated and diverse as well as technologically literate and better educated9 than may have been expected. They earn their livelihoods, becoming independent on humanitarian aid. The research results display noticeable heterogeneity across the immigrant economy. An overwhelming majority (99 %) of rural refugee households are engaged in independent income-earning activities (mostly farming, growing crops, maize-milling, etc.), thus enhancing the country’s food security. Also the majority of Kampala-based refugees are employed, local businesses relying upon their labour in many ways. The survey outcomes also suggest that refugees – having been permitted to start businesses – went on to create new jobs, even recruiting Ugandan locals (21 % of Kampala respondents are employers, 40 % of them employing nationals). The researchers found thriving small businesses run by immigrants, the diaspora community having provided capital for start-ups. (Omata & Kaplan, see [14], give examples of restaurants, mini-supermarkets, guesthouses, hairdresser’s salons, garages and transportation services run by refugee entrepreneurs.) Foreign-born residents become involved in trading (purchasing and selling goods and services), reaching out to regional and (trans)national markets, exporting their products to both neighbouring and distant countries (for example, maize grown in settlements to the former, textiles and jewellery made by Congolese refugees to the latter countries). They also supply larger-scale companies, strengthening market linkages and growing the customer base. Immigrants, those self-employed in particular, thus accrue economic benefits both to themselves and the adoptive country, contributing to the local prosperity. Most refugees use information technologies for income-generating activities at an even higher level than the national population on average. (In Kampala, 96 % of refugees interviewed use mobile phones, 30 % also for money transfers as part of their livelihood strategy.) Ugandan evidence also suggests that 70 % of the refugees have either finished (or have been attending) at least secondary education, 30 % of them having received tertiary education degree before leaving their home country. 9 78 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje 2.3 Workforce and entrepreneurship In 2005, a non-profit organization Welcoming Tennessee introduced a scheme supporting the interaction between mainstream institutions and the immigrant population, facilitating partnerships between local municipalities and newcomers10. Mutually beneficial alliances are appraised by a survey undertaken by the Research Center of the Nashville Area Chamber of Commerce in 2015, reflecting upon the achievements and presenting views of about two hundred local business and community leading personalities. The survey underscored a unique ability of Nashville “open society” to integrate immigrants, thus strengthening shared purpose and providing reciprocal gains. The project report (see [17]) summarizes economic and social contributions of immigration, diagnosing its impact on different aspects of local economy and public environment. There is an overall agreement among the interviewed leaders that the relocation of immigrant workers and entrepreneurs with their skills, industry and business expertise has enhanced the region’s competitive advantage (an increase in innovation and productivity being valued “very favourably and favourably” by 65-70 % of respondents). The survey feedback proves that the efforts of both private and public organizations to incorporate foreign-born residents have produced tangible outcomes across economic sectors11, boosting the labour market dynamics12. Respondents also appreciate the ability to “reach a more global audience” (72 %) and recruit talented foreign workers (71 %). Furthermore, Nashville boasts of high-level entrepreneurship (23 % of workers in the region are self-employed, 13.9 % of business owners being foreign-born residents), which is acknowledged by 71 % of survey respondents. In addition to economic benefits, the above survey highlights immigrant contributions to wider community life, cultural diversity and “added language capabiThe project developed into “Welcoming America” movement, a federal network of organizations that promote the economic engagement of immigrants, assisting them to assimilate into American society, thus fostering their economic and social mobility. Since 2009, local governements of 57 counties and cities across the U.S. have become involved in the programme. 11 Immigrants account for a considerable proportion of employees in four of Nashville’s ten largest industries, namely 16.7 % in Education and Health Services, 12.2 % in Professional and Business Services and 15.5 % in Arts, Entertainment and Accommodation as well as in Construction; see [12]. 12 The Nashville region yielded the second highest score on 2011 Gallup’s Job Creation Index among the fifty largest US metropolitan areas (after Oklahoma City, OK, together with Pittsburgh, PA and Richmond, VA). Local employers were reported to expand the size of their workforce more (by 37 %) than they reduce it (by 15 %) – JCI score thus reaching 22 points. 10 79 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development lities”13 being regarded as even more beneficial. (The city representatives suggest some areas pivotal to successful community integration. Continuous support for newcomers by natives and effective language, vocational and technical education and training are considered of the utmost importance by 75 % and 77 % of the respondents respectively.) 3 Humanitarian challenges turned into opportunities 3.1 Rather an asset than a burden The case examples considered above are just two of numerous research data sources supporting the hypothesis that, overall, the benefits brought about by immigration outweigh its costs14. 2014 OECD figures, for instance, show that over the last ten years immigrants have accounted for 47 % of the workforce increase in the United States and 70 % in Europe respectively, host countries taking advantage from their skills and expertise. However, despite contributing in taxes more than what they obtain in salaries and welfare, financial impact of immigrants on destination (OECD) countries over the past 50 years has been generally neutral, “barely exceeding 0.5 % of GDP in either positive or negative terms”; see [10]. Altogether, nevertheless, immigration has a minor positive effect on the GDP of hosting countries (not on per capita though), leading to modest economic growth; see, e.g. [5]. Empirical findings align with theoretical assumptions that immigration raises total income a little and redistributes it by depressing the wages and salaries of competing – mostly local – workers15. (According to George Borjas, a leading immigration economist, all immigrant workers [both legal and illegal] make the US GDP ca. 11 % higher [1.6 trillion dollars] each year, 97.8 % of the above increase going to the immigrants themselves as their income, the remaining 2.2 % – the so called immigration surplus – accrue to the native-born16; see [4].) Immigrants drawn from distant parts of the world speak about 140 languages; Spanish, Arabic and Kurdish being the most widespread. (The state of Tennessee has developed a correspondingly diverse school system; tens of thousands of students statewide learn English in their local catchment schools.) 14 Also opinion polls correlate with this assumption. According to the Pew Research Center enquiry, immigrants generally pose a problem for 41 % respondents, burdening the society; only a slight majority of respondents think that the country is strengthened through immigrants’ “hard work and talents”; see [6]. 15 According to recent studies, immigration causes a slight wage reduction (by 2-5 %) of native low-skilled workers, secondary school dropouts in particular. 16 Calculated as an increase in profits (by an estimated $437 billion a year) minus the natives’ wages ($402bn), the immigration surplus thus being $35bn, i.e. an estimate yielded from the standard model of a competitive labour market. 13 80 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje In the long-term perspective, immigration creates a potential for productivity and generates income gains for the whole economy. In the short run, however, foreign-born workers slightly increase the rates of native unemployment since it takes some time for the economy to absorb (and adjust to) new migrants. The most vulnerable are lower-skilled workers, including long-settled immigrants, who are threatened by wage reductions and unemployment more than most natives, because they can be replaced by newcomers. 3.2 Help them help themselves Protracted displacement is a frustrating experience causing refuge-seekers psychological and existential traumas, discrimination levels spanning from acute to mild. People in protracted refugee situations “find themselves in a long-lasting and intractable state of limbo. Their lives may not be at risk, but their basic rights and essential economic, social and psychological needs remain unfulfilled” ([16]). The trend towards urban displacement impacts the effectiveness of humanitarian aid and development investments. Assistance providers have to consider that more displaced people have been living in urban private accommodation. Moreover, standard aid packages are rather short-term, handling the initial emergency phase through the provision of basic food, clothing, temporary shelters and healthcare. If refugees are not allowed to legally and sustainably earn these livelihoods, they have to rely on external assistance. Since most displacement crises last for a much longer time, long-term measures (permanent access to employment, education, healthcare and social services) are to be taken. The assertion of employment rights in particular is in the common interest of both foreign-born and native communities since it leads to the self-sufficiency of the former, benefiting the latter. Most international migrants arrive as humanitarian refugees and labour immigrants. The former ones are potential workers as well, even though entering a job is not their primary aim, push factors being predominant in their cases. Employment opportunities, however, play an important role among pull factors and refugees eventually look for a job. If an equal access to legal employment is not guaranteed, they are pushed into black labour market and remain dependent on humanitarian assistance; see [8]. Despite the “urbanization” of refugees, it is a common practice that financial donors – in compliance with the host country’s policies – prefer financing the rural internment camps. The current assistance-funding scheme still focuses on newly displaced people, not adequately helping long-term refugees to earn sustainable livelihoods. The latter have to be, therefore, encouraged to “help themselves” as 81 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Alexander Betts, the director of the Humanitarian Innovation Project in Uganda, puts it: “The key […] to this is helping refugees to help themselves. […] Refugees are not just passive victims. […] [T]hey have capacities as well as vulnerabilities. Interventions might better nurture such capacities through, for instance, improving education, access to microcredit, business incubation and improved internet access. If we recognise and understand refugee economies, we may be able gradually to turn humanitarian challenges into more sustainable opportunities.”17 4 Conclusion The present paper affords insights into sustainable innovative livelihood solutions, highlighting the potential of refugee communities. It focuses on two field case studies drawn from African and American metropolitan settings – the gateways for successful refugee integration into wider local environments. Cities like Kampala or Nashville represent inspirational examples of efficient immigration policies invigorating the neighbourhood economy and benefiting society as a whole. The research outcomes have challenged concepts of refugee assistance, advocating the self-settlement and urbanization of refugees. A rigid aid-centric approach, based on long-term assisted livelihood dependency, has to be replaced by effective strategies promoting refugees’ self-reliance. Protractedly displaced people need hope and resilience to cope with frustration and to develop ways of supporting themselves, overcoming legal and economic barriers. Despite little statistical evidence, it is obvious that the employment rights open opportunities to facilitate self-sufficient refugee and IDP economies. Progressive immigrant legislation allowing refugees to work legally is conditio sine qua non of their integration, employment and education being mutually reinforcing motivators. There is extensive economic evidence, on the other hand, that immigration helps drive the job growth, bolstering the workforce by either preserving or providing jobs. In periods of economic downturn in particular, the idea that immigration burdens the economy resonates among the general public. Research results, however, indicate more complex consequences. The assumption that the costs of immigration are altogether outweighed by the benefits for the host country has been proved both theoretically and empirically. Several recent studies dealing with protracted displacement economies have underscored the economic contributions made by refugees, contradicting general misperceptions about their dependency and economic status in the long run. If refugees are granted the same basic freedoms as nationals, allowing them to work, move freely and live in urban settlements rather than in rural camps, the majority of them become not just independent of humanitarian 17 See [3]. 82 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje aid but also self-sufficient. Furthermore, treated not just as passive beneficiaries but as development actors, refugees can represent an asset for the society – both demographically and economically. Private enterprises engage them not only as employees or customers, but as producers as well, utilizing their skills and entrepreneurial qualities. The implied coincidence of demographic diversification with the economic growth and reputation as well as the indicated relationship between steady growth (even during the global recession) and immigrants’ right to work are worth further examination. Additional comparative research on living under displacement conditions has to be performed and supplemented by a thorough cost-benefit analysis. Both the above case examples provide just preliminary findings. Their generalizability is limited by small sample sizes and the evidence of economically relevant experience is to be corroborated by other data sources. Moreover, both Kampalaand Nashville-based immigrants enjoy rare economic, legal and cultural opportunities – living in stimulating regulatory environments. Unlike the majority of countries that receive and encamp refugees, the Ugandan and US governments promote consistent development-based immigration strategies that may serve as a model for host countries worldwide. To prevent internally displaced people from spilling out over the borders, thus becoming international refugees is an intriguing task. Nevertheless, the economic stabilization of resettled refugees within the affected country or in the first safe host country appears to be crucial. The above mentioned research findings bear significant practical implications. Apart from a direct impact upon humanitarian actors’ work, they also lead to a fundamental rethinking of the political economy of a migrant experience, inspiring relevant government and local policies. They not just provide the data platform for further discussion on potential and actual solutions but may be transferable and applicable to acute displacement situations, thus helping mitigate current refugee flows. Kampala and Nashville lessons are worth learning. References [1] ARNOLD-FERNANDEZ, E. From Syria to Central African Republic: how to invest in refugees. In: The Guardian, 26 February 2014. Online edition: http://www.theguardian. com/global-development-professionals-network/2013/jul/15/ world-refugee-day-refugees [2] BETTS, A., BLOOM, L., KAPLAN, J., OMATA, N. Refugee economies: Rethinking Popular Assumptions. Refugee Studies Centre: Oxford, 2015. 83 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] 84 Available from: http://www.rsc.ox.ac.uk/files/publications/other/refugee-economies-2014.pdf BETTS, A. Five things they tell you about refugees that aren’t true. In: The Guardian, 20 June 2014. Online edition: http://www.theguardian.com/global-development-professionals-network/2014/jun/20/ refugee-myths-uganda-economy-research BORJAS, G. Immigration and the American Worker. Center for Immigration Studies: Washington, April 2013. Available from: http://cis.org/ immigration-and-the-american-worker-review-academic-literature BOUBTANE, E., DUMONT, J.-Ch., RAULT, Ch. Immigration and economic growth in the OECD countries 1986-2006. Documents de travail du Centre d’Economie de la Sorbonne 2013.13R. ISSN 1955-611X - Version ré. 2013. Available from: https://halshs.archives-ouvertes.fr/halshs-00800617v2/ document Broad Public Support for Legal Status for Undocumented Immigrants. Pew Research Center. June 4, 2015. Available from: http://www.people-press.org/2015/06/04/ broad-public-support-for-legal-status-for-undocumented-immigrants/ CRAWFORD, N., COSGRAVE, J., HAYSOM, S., WALICKI, N. Protracted displacement: uncertain paths to self-reliance in exile. Humanitarian Policy Group and Overseas Development Institute: London, 2015. Available from: http://www.internal-displacement.org/assets/publications/2015/20150930-201509-global-protracted-displacement-odi/201509-global-protracted-displacement-odi-FULL-Report.pdf Global Refugee Work Rights Report. Asylum Access, 2014. Available from: http://asylumaccess.org/wp-content/uploads/2014/09/FINAL_Global-Refugee-Work-Rights-Report-2014_Interactive.pdf Immigration and the Revival of American Cities: From Preserving Manufacturing Jobs to Strengthening the Housing Market. Partnership for a New American Economy and Americas Society/Council of the Americas, September 2013. Available from: http://www.as-coa.org/sites/default/files/ ImmigrationUSRevivalReport.pdf Migration Policy Debates. OECD. May 2014. Available from: http://www. oecd.org/migration/OECD%20Migration%20Policy%20Debates%20 Numero%202.pdf Modern Immigration Wave Brings 59 Million to U.S., Driving Population Growth and Change Through 2065. Pew Research Center, September 28, 2015. Available from: http://www.pewhispanic.org/files/2015/09/2015-0928_modern-immigration-wave_REPORT.pdf Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje [12] New Americans in Nashville: A snapshot of the foreign-born population. Partnership for a New American Economy analysis of 2008-2012 American Community Survey 5-Year Estimates, 2014. Available from: http://www.renewoureconomy.org/wp-content/uploads/2014/09/new-Americans-in-Nashville.pdf [13] New Americans on Long Island: A Vital Sixth of the Economy. Fiscal Policy Institute, 2011. Available from: www.fiscalpolicy.org/FPI_NewAmericansOnLongIsland_20120119.pdf. [14] OMATA, N., KAPLAN, J. Refugee livelihoods in Kampala, Nakivale, and Kyangwali: Patterns of engagement with the private sector. Working Paper Series 95. Refugee Studies Centre: Oxford, 2014. Available from: http://www.rsc.ox.ac.uk/files/publications/working-paper-series/wp95-refugee-livelihoods-kampala-nakivale-kyangwali-2013.pdf [15] OMATA, N. Refugee livelihoods and the private sector: Ugandan case study. Working Paper Series no. 86. Refugee Studies Centre: Oxford, 2012. Available from: http://www.rsc.ox.ac.uk/files/publications/working-paper-series/ wp86-refugee-livelihoods-private-sector-uganda-2012.pdf [16] The State of the World’s Refugees 2006: Human Displacement in the New Millennium. UNHCR, 20 April 2006. Available from: http://www.unhcr. org/4a4dc1a89.html [17] Welcoming Nashville: Perspectives and Trends. Report by the Nashville Area Chamber of Commerce Research Center Commissioned by Welcoming America, June 2015. Available from: http://www.welcomingamerica.org/ wp-content/uploads/2015/06/WA_Print.pdf [18] Worldwide displacement hits all-time high as war and persecution increase. UNHCR, 18 June 2015. Available from: http://www.unhcr.org/558193896. html PhDr. Karel Helman, Ph.D. Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o. Katedra jazyků a společenských věd Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 e-mail: [email protected] 85 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Demografia a diverzita v politických organizáciách Demography and diversity in political organizations Viera Žúborová Abstrakt Výskum demografie a diverzity je aktuálny už vyše 40 rokov a neustále sa vraciame k prvotným začiatkom jeho riešenia. Predkladaný článok vychádza z výskumu diverzity v kontexte s migráciou a vyslovuje predpoklad, že v budúcich rokoch budú viacerí lídri organizácií čeliť výzvam, ktoré sú spojené s rôznorodosťou v rámci ich pracovnej komunity. Môžeme takéto niečo pretaviť aj do politickej sféry? Môžeme zároveň vysloviť domnienku, že vyššia miera diverzity robí z politických strán menej funkčné subjekty? Hlavným cieľom predkladaného článku je systematická analýza jednotlivých výskumov vychádzajúcich z demografie, organizovanosti a diverzity, a ich vzťahov smerom k politickej sfére. Zámerom predkladaného článku je sumarizácia empirických dát v kontexte objasnenia potenciálneho efektu diverzity smerom k straníckej politike, ako aj načrtnúť možné sféry budúceho výskumu v danej oblasti. Abstract The research on demography and diversity is looking back to the roots of it and its more than 40 years now. Based on the review in the demography – diversity research we may conclude that in the coming years major leaders of organization will be challenge the increase of diverse workforce. Can we observe the same also in the politics? Can we also suggest that the diversity make party politicians functioning more difficult? The purpose of this paper is on one hand provide a systematic review of the literature on organizational demography and diversity, and the relations to the political sphere. The mail goal of this article is to summarize the empirical evidence of potential effects of diversity in the party politics, and also suggest areas for further research. Klíčová slova Demografia, diverzita, organizovanosť, politické strany, Slovenská republika Key words Demography, diversity, organisation, political parties, Slovak republic 86 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje 1 Chápanie diverzity a výkonnosti v organizáciách Posledné roky sa v rámci demografického výskumu stretávame s viacerými sférami, ktoré sú nielen aktuálne, ale vykazujú veľmi zaujímavý potenciál skúmania. Jednou sférou pozícia demografia, demografických ukazovateľov v kontexte akejkoľvek organizácia. Respektíve do akej miery demografické ukazovatele a diverzita vplývajú na efektívnosť, akcieschopnosť organizujúcej sa komunity, subjektu. (Mosneaga, 2014). V ostatných rokoch sa môžeme zhodnúť z viacerými výskumami, ako aj štúdiami poukazujúcimi na skutočnosť, že globalizácia nielenže zbúrala hranica pri vytváraní nových sietí v akejkoľvek forme organizovanosti, ale taktiež zmenila zásadne niektoré základy v organizáciách. Globalizácia tak prispela k väčšej trhovej rivalite, ktorá nielenže nepozná geografické hranice, ale ani hranice časové a ktorá viedla k znižovaniu životnosti ponúkaných produktov a zvyšovaniu schopnosti inovatívnych riešení smerom k zvyšovaniu akcieschopnosti a pozície na akomkoľvek trhu. Globalizácia taktiež priniesla vyššiu diverzitu v rámci organizácií a to konkrétne národná diverzita, etnická diverzita či vzdelanostná / osobnostná diverzita. Inými slovami povedané v ostatných rokoch jednotlivé organizácie čelia jednej problematiky, nielenže by mali byť schopné nájsť jedného človeka na konkrétnu pozíciu, ale kombináciu takých ľudí, ktorí by boli schopní vychádzať medzi sebou. (Devine, Clayton, Philips, Dunford a Melner, 1999; Schneider, Northcraft, 1999). Môžeme teda konštatovať, že diverzita výrazným spôsobom kreuje nové trendy v oblasti organizácie a manažmentu. Ale taktiež súhlasíme, že vyššia diverzita v určitej komunite, organizácie, ktorej cieľom je získavať zisk vedia k väčším problémom v rámci organizovanosti a ovládateľnosti takto rôznorodej komunity. Otázka v rámci tohto prekladaného článku však znie veľmi jasne, do akej miery a či vôbec sa dajú niektoré závery, východiská ako aj teórie, koncepty pôsobiace v rámci dominantne ekonomickej sféry pretaviť do tej politickej. Aj napriek tomu, že politická strana ako organizačná jednotka sa vo viacerých veciach odlišuje od typickej trhovej organizácie, môžeme konštatovať, že jej členovia sú v nej aj na základe určitej seba-kategorizácie. Inými slovami povedané, seba-kategorizácia je proces kedy jednotlivec sa kategorizuje do skupiny na základe „primitívnych“ sociálnych kategórií akými sú rasa, pohlavie, vek a v niektorých prípadoch aj na základe tzv. „tichých“ premenných akými je zameranie, či náboženstvo, miera vzdelania a pod. Viacerí autori sa zhodujú na tom, že daný proces vzniká na základe stereotypov a polarizácia, inakosť je tak vnímaná v takýchto procesoch ako nedostatok. (Messick, Massie, 1989) 87 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Teoretický koncept, ktorý definuje danú seba-kategorizácia vychádza z termínu sociálna kategorizácia. Musíme však zdôrazniť, že daná teória skôr zavrhuje pozitívne efekty heterogénnych skupín a organizácií, a skôr zvýrazňuje ich negatívne javy, akými sú napríklad neschopnosť komunikácie, nedostatok kooperácie a zvyšujúce sa konflikty. (Trandis, Kurowski, Gelfand, 1994; Stephan, Stephan, 1985) Podobný pohľad na rôznorodosť v skupinách, organizáciách nám poskytuje ďalšia teória, ktorá skôr hovorí o tom, že ľudia sa združujú dominantne na základe hľadania seba podobných v rámci spoločnosti (tzv. atraktivita – Pfeffer, 1983). Posledný teoretický koncept, ktorý je v úzkom kontexte k riešenej problematiky je koncept nahliadajúci na diverzitu vo vzťahu k rozhodovaniu (decision making). Musíme však povedať, že daný koncept vníma „diverzity“ aj ako pozitívny jav, ktorý by sa mal využiť pri rozhodovacích procesoch a komunikácií. Keďže sa domnieva, že vysoko heterogénne spoločnosť majú väčší dosah na nahromadenie informácií, ako aj väčší prístup k informačných tokov nachádzajúcim sa v externom prostredí organizácie. Daný teoretický koncept tak vychádza zo skutočnosti, že samotná diverzita nemôže byť len vnímaná ako negatívna entita, ktorá robí akúkoľvek organizáciu nefunkčnou. Skôr sa domnievajú aj na základe výskumov, že pri rozhodovacích mechanizmom práve diverzita členov komunity dopomáha k nahromadeniu nových zručností, vedomostí a kontaktov, keďže každý jeden člen danej komunity prichádza z rôznorodých prostredí, sociálnych skupín a s ním prichádza aj nová informačná databanka. (Wittenbaum, Stasser, 1996) 2 Demografia a (ne)diverzita v politických strán na Slovensku Pre ciele tohoto článku sme vybrali tri relevantné a štandardné politické strany, ktoré pôsobia v rámci slovenskej reálií dlhodobo – Smer-SD, KDH a SDKÚ-DS. Dané strany boli vybrané zámerne nielen pre ich dlhšiu pôsobnosť v rámci politického systému ale aj pre ich rozdielnu pozíciu v rámci súčasného systému (vládna strana, opozičná strana, „rozpadajúca sa“ strana). Aj napriek tomu, v niektorých otázkach sa budeme odvolávať, ako aj čerpať s iných príkladov politických strán, ktoré v ostatných rokoch vznikali na slovenskej politickej pôde. 88 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Najčastejšie zastúpená veková štruktúra kandidátov v rámci kandidátnej listiny politickej strany vo voľbách do NR SR v roku No. 2002 2006 2010 2012 1 38 54 46 47 2 40 42 58 48 3 50 50 54 51 4 43 51 56 53 5 51 52 45 50 Tabuľka č. 1: Veková štruktúra jednotlivých kandidátov za stranu Smer-SD v rámci parlamentných volieb v rokoch 2002 - 2012 Zdroj: vlastné spracovanie, dáta Štatistický úrad SR Z hľadiska najviditeľnejšej demografickej charakteristiky – veku, sme sa zamerali nielen na vekovú štruktúru jednotlivých kandidátov vybraných strán (Smer-SD, SDKÚ-DS, KDH) ale aj na komplexnú vekovú štruktúr dvoch posledných volieb, keďže práve v daných voľbách boli viditeľné nové politické subjekty. Pri porovnaní „najčastejšie“ zastúpenej vekovej štruktúre kandidátov v rámci vybraných strán môžeme nájsť viaceré rozdielnosti. Najčastejšie zastúpená veková štruktúra kandidátov v rámci kandidátnej listiny politickej strany vo voľbách do NR SR v roku No. 2002 2006 2010 2012 1 47 48 52 53 2 49 50 51 44 3 43 49 46 54 4 42 44 42 38 5 53 53 53 51 Tabuľka č. 2: Bydlisko jednotlivých kandidátov za stranu SDKÚ-DS v rámci parlamentných volieb v rokoch 2002 - 2012 Zdroj: vlastné spracovanie, dáta Štatistický úrad SR Kým strana Smer-SD v ostatných rokoch začala stabilizovať a upevňovať svoje „základňu“ v rámci potenciálnych kandidátov do parlamentných kresiel, ostatné strany v posledných rokoch začínajú „naberať“ na vekovej diverzite. 89 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Najčastejšie zastúpená veková štruktúra kandidátov v rámci kandidátnej listiny politickej strany vo voľbách do NR SR v roku No. 2002 2006 2010 2012 1 47 49 50 53 2 49 57 51 56 3 45 48 54 55 4 55 50 36 37 5 54 46 53 51 Tabuľka č. 3: Bydlisko jednotlivých kandidátov za stranu KDH v rámci parlamentných volieb v rokoch 2002 - 2012 Zdroj: vlastné spracovanie, dáta Štatistický úrad SR Pokiaľ strana Smer-SD na začiatku svojho pôsobenia využívala vekovú diverzitu svojich kandidátov, ostatné politické strany sa k nej uchyľujú len v ostatných rokoch. Domnievame sa, že to môže byť spôsobené práve pozitívnym znakom diverzity veku a tým je vyjadrenie domnienky, že veková heterogenita zvyšuje kreativitu a výkonnosť skupiny, no na druhej strane vedie aj k neschopnosti adekvátnej komunikácie, vytváraniu viacerých konfliktných situácií a neschopnosti sociálnej integrácie niektorých členov. 90 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Počet kandiPočet kandidátov podľa vekových skupín Skratka dátov politickej Priem. muži ženy strany vek muži ženy alebo ∅ do 30 31-40 41-50 51-60 >60 do 30 31-40 41-50 51-60 >60 koalície ∅ EDS 87 48 39 29 16 23 16 3 39 16 13 13 5 1 37 Únia 102 48 45 13 16 34 31 8 47 6 11 20 10 1 43 SRK 93 27 42 17 29 20 19 8 43 7 7 7 6 0 40 Paliho Kapurková 1 0 50 0 0 1 0 0 50 0 0 0 0 0 SaS 123 27 37 39 42 31 10 1 37 4 11 10 2 0 39 SDĽ 115 35 44 11 29 34 32 9 46 8 12 8 5 2 40 SMK MKP 128 22 45 14 29 39 38 8 45 2 6 8 6 0 45 ĽS - HZDS 113 37 48 9 17 36 43 8 48 4 5 12 15 1 47 KSS 126 24 52 11 9 22 57 27 51 1 0 8 12 3 52 SNS 131 19 49 7 18 43 47 16 49 3 2 8 4 2 46 ND 106 44 41 24 32 18 26 6 42 10 14 15 4 1 39 ZRS 101 46 50 11 11 25 35 19 50 3 6 13 17 7 49 KDH 116 34 48 5 25 33 40 13 48 2 5 14 13 0 47 ĽSNS 37 7 37 17 13 2 2 3 36 3 0 1 2 1 41 SDKÚ DS 126 24 44 18 30 32 43 3 44 0 6 10 7 1 47 AZEN 103 47 45 11 23 32 30 7 46 8 13 15 10 1 42 SMER 123 27 47 9 21 45 42 6 47 1 3 11 10 2 49 MOST HÍD 121 29 44 7 30 51 26 7 45 1 10 13 5 0 43 Tabuľka č. 4: Veková štruktúra kandidátov do volieb NR SR v roku 2010 Zdroj: vlastné spracovanie, dáta Štatistický úrad SR Pri porovnaní vybraných politických strán taktiež môžeme vnímať tzv. efekt „starnúcej“ elitnej skupiny, ktorá najmä pri stranách SDKÚ-DS a KDH v rámci vekovej štruktúry starne a to na prvých miestach v početnosti zastúpenia. Dané strany sú tak schopné síce omladzovať svojich členov, no nie na základe užšej vekovej homogenity (najmä SDKÚ-DS). Veková heterogenita ako aj homogenita sa dá taktiež vyjadriť pri porovnaní pohlavia v rámci jednotlivých kandidátskych listín. Vo všeobecnosti platí, že ženy sa uchádzajú o parlamentné kreslo v priemere vo vyššom veku ako muži (porovnaj tabuľka č. 4 a tabuľka č. 5). Takéto príklady môžeme nájsť u väčšine politických 91 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development strán ktoré sa dostali do parlamentu (voľby 2010: SaS, SDKÚ-DS, Smer-SD, u ostatných bol minimálny rozdiel/ voľby 2012: OĽaNO, SaS, Smer-SD, SDKÚ-DS, taktiež u ostatných minimálny rozdiel). Skratka politickej strany alebo hnutia Počet kandidátov muži ženy Počet kandidátov podľa vekových skupín Priem. vek muži ženy do 30 31-40 41-50 51-60 >60 ∅ do 30 31-40 41-50 51-60 >60 ∅ Zelení 11 4 38 3 2 3 3 0 40 2 2 0 0 0 32 KDH 124 26 47 10 28 29 44 13 47 3 5 5 12 1 46 SDĽ 106 44 47 16 17 24 28 21 48 6 6 17 13 2 45 SNS 134 16 46 15 32 30 42 15 46 0 4 6 4 2 47 OĽaNO 125 25 44 24 31 32 24 14 43 1 8 7 6 3 46 SaS 122 28 37 33 51 26 12 0 37 6 9 9 3 1 40 PaS 102 48 42 21 24 29 19 9 43 11 16 11 8 2 40 NÁŠ KRAJ 82 41 45 15 14 19 27 7 45 3 9 16 12 1 45 SZ 72 28 42 13 20 17 19 3 43 5 9 7 7 0 41 ĽSNS 56 14 42 19 12 5 9 11 42 6 2 3 2 1 39 SMER - SD 123 27 48 6 24 43 38 12 48 0 3 9 14 1 51 Zmena zdola, DÚ 34 19 49 4 5 8 7 10 51 1 4 7 5 2 46 NaS - ns 114 36 42 26 32 23 19 14 42 11 9 8 6 2 40 KSS 124 26 51 16 9 23 37 39 51 2 5 5 12 2 49 SRÚS MOST HÍD 99% 27 5 45 1 9 10 6 1 44 0 2 1 1 1 47 117 33 45 4 29 52 23 9 46 1 11 14 7 0 44 88 23 43 17 26 20 17 8 43 2 4 8 9 0 46 ĽS-HZDS 120 30 50 3 22 35 40 20 50 3 3 10 12 2 49 +1 HLAS 16 4 33 8 4 4 0 0 33 1 3 0 0 0 33 SF 20 113 44 4 2 3 9 2 47 22 25 35 25 6 43 Obyčajní ľudia 21 13 46 4 5 4 5 3 45 2 3 2 4 2 46 SDKÚ - DS 118 32 44 12 33 37 33 3 43 1 6 12 12 1 47 SOSKA 122 26 43 22 31 28 20 21 44 5 8 7 6 0 41 SMK-MKP 119 31 45 12 30 40 32 5 45 1 7 6 15 2 48 SSS - NM 70 80 38 22 26 11 8 3 37 28 25 12 11 4 38 SŽS 22 6 50 2 2 5 8 5 50 0 1 2 3 0 48 2189 778 44 332 520 560 529 248 45 123 189 219 209 38 44 Spolu Tabuľka č. 5: Veková štruktúra kandidátov do volieb NR SR v roku 2012 Zdroj: vlastné spracovanie, dáta Štatistický úrad SR 92 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Určitá miera homogenity v prípade vybraných politických strán je viditeľná v rámci bydliska ich členov. Samozrejme dominantne u každej jednej prevláda hlavné mesto Bratislava (okolo 10 %). Na druhej strane, podobne ako aj pri vekovej štruktúre tak aj v rámci tejto kategórie môžeme konštatovať, že najmä strana Smer-SD sa snaží o stabilizáciu a upevnenie základne v rámci kľúčových regiónov (porovnaj v rámci tabuľky č. 6, i z pohľadu celkového % podielu na kandidátnej listine sa pohybujeme v rozmedzí 20 %). % podiel najčastejších bydlísk u jednotlivých kandidátov politických strán vo voľbách do NR SR No. 2002 2006 2010 2012 1 Bratislava (10 %) Bratislava (14 %) Bratislava (13 %) Bratislava (13 %) Banská Bystrica Banská Bystrica Banská Bystrica 2 (3 %) (4 %) (2 %) Trnava, Banská Banská Štiavnica 3 Bystrica, Banská Nitra, Nové Mes(3 %) Banská Štiavnica, Štiavnica, Stará to nad Váhom, 4 Trenčín (2 %) Nitra, Trnava Ľubovňa (2 %) Trenčín, Trnava (1 %) Michalovce, (2 %) 5 Brezno (1 %) Tabuľka č. 6: Bydlisko jednotlivých kandidátov za stranu Smer-SD v rámci parlamentných volieb v rokoch 2002 – 2012 Zdroj: vlastné spracovanie, dáta Štatistický úrad SR Politická strana Smer-SD sa tak snažila stabilizovať pozície svojich potenciálnych členov parlamentu (vlády) dominantne v okolí západného Slovenska (výnimkou je Stará Lubovňa). Taktiež minimálne polovicu miest v rámci % podielu najčastejších bydlísk tvorili krajské mesta. 93 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development % podiel najčastejších bydlísk u jednotlivých kandidátov politických strán vo voľbách do NR SR No. 2002 2006 2010 2012 1 Bratislava (12 %) Bratislava (11%) Bratislava (10%) Bratislava (12 %) Banská Bystrica Banská Štiavnica 2 Nitra (7 %) Trenčín (3%) (4%) (3 %) Nová Dubnica, Banská Štiavnica, Nová Dubnica 3 Nové Mesto nad Nitra (3%) Žilina (3%) (1 %) Váhom (4 %) Nová Dubnica 4 Dubnica, Žilina, (2 %) Trenčín, MichaTrenčín (1 %) Trnava, Banská Martin, Michalovce (2 %) 5 Bystrica (2 %) lovce (1 %) Tabuľka č. 7: Bydlisko jednotlivých kandidátov za stranu SDKÚ-DS v rámci parlamentných volieb v rokoch 2002 – 2012 Zdroj: vlastné spracovanie, dáta Štatistický úrad SR Pri pohľade na podobné znaky, aké sme hľadali u strany Smer-SD, práve u pomaly rozpadajúcej sa politickej strany v parlamente SDKÚ-DS jasne vnímať nedostatky svojho postavenia. Na jednej strane síce dominantne % podiel bydlísk potenciálnych kandidátov pochádza z Bratislavy, no na druhej strane diverzita v rámci ostatných samosprávnych jednotiek je viditeľná. Inými slovami povedané, z pohľadu celkového % zastúpenie jednotlivých bydlísk potenciálnych členov parlamentu (vlády) majú kandidátske listiny klesajúci charakter samosprávnych jednotiek v rámci ktorých sa maximalizuje stranícky potenciál a skôr sú kandidátske zoznamy diverzifikovaná v rámci celého priestoru. Môžeme sa len domnievať, že daný efekt bol spôsobený odchodom niektorých kľúčových členov, alebo stratou ich postavenie v štruktúrach strany. Typickým príkladom je pri tomto mesto Banská Bystrica (pozri bližšie tabuľka č. 7). 94 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje % podiel najčastejších bydlísk u jednotlivých kandidátov politických strán vo voľbách do NR SR No. 2002 2006 2010 2012 1 Bratislava (11 %) Bratislava (7 %) Bratislava (11 %) Bratislava (10 %) Nové Mesto nad Nové Mesto nad Nové Mesto nad 2 Váhom, Banská Váhom, Svätý Jur Trnava (3 %) Váhom, Nové Bystrica (2 %) (2 %) Zámky (2 %) 3 Dubnica, Hlohovec (1 %) Bardejov, Ružomberok, Krupina (1 %) Chorvátsky Grob (2 %) Nitra (2 %) Tabuľka č. 8: Bydlisko jednotlivých kandidátov za stranu KDH v rámci parlamentných volieb v rokoch 2002 – 2012 Zdroj: vlastné spracovanie, dáta Štatistický úrad SR Opačný pohľad na % podiel bydlísk potenciálnych členov parlamentu (vládu) je viditeľný u politickej strany KDH. Zmeny, ktoré nastávajú sú viditeľné len v rámci striedania sa bydlísk kandidátov každé volebné obdobie, no celkový percentuálny podiel je v porovnaní z obidvoma už analyzovanými stranami veľmi nízky. Nízky podiel však nie je viditeľný len na začiatku, ako to bolo u strany Smer-SD napríklad alebo na konci ako to bolo viditeľné u strany SDKÚ-DS ale permanentne. Môžeme sa domnievať, že v niektorých prípadoch práve daný demografický nástroj pri niektorých politických stranách nehrá žiadnu úlohu, keďže samotné strany sú postavené v rámci svojej vnútornej štruktúry na rozdielnych základoch. 3 Závěr Aj napriek tomu, že disponujeme početnými laboratórnymi aj reálnymi štúdiami, ktoré pojednávajú o demografie a jej vzťahu smerom k diverzite, doteraz absentujú podobné výskumu v politickej sfére. A to aj napriek tomu, že táto tradícia výskumu má vyše 40 rokov. Na základe len krátkej ukážky, toho čo by sa dalo analyzovať aj v rámci politickej sféry prichádzame k názoru, že výsledky v rámci výskumov, ktoré sú v tejto oblasti nás podporujú k sledovaniu týchto zmien aj v politike. Pretože dané štúdie potvrdzujú jeden špecifický fakt, a to že zloženie komunity určitým spôsobom (negatívnym a pozitívnym) vplýva na skupinovú výkonnosť. Ďalej že skupinová diverzita má prevažne negatívny efekt na skupinovú výkonnosť a komunikáciu. Aj napriek týmto faktom, musíme zdôrazniť že výskum, ktorý by vychádzal z politickej sféry má taktiež rôzne mantinely a bariéry, ktoré nie sú viditeľné v ekonomic95 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development kej oblasti napríklad. Práve z tohto dôvodu sa naskytajú viaceré otázky, na ktoré by mal potenciálny výskum odpovedať. A to do akej miery rôznorodé typy diverzity pozitívne alebo negatívne pôsobia na výkonnosť politickej strany? Inými slovami povedané, že veková štruktúra, rodová štruktúra je viditeľnou nezávislou premennou u všetkých politických strán, alebo len u tých ktoré majú štruktúry vystavaná tak aby podporovali skupinovú homogenitu. Aká to je potom vlastne štruktúra? Ďalšou otázkou, ktorá by sa mala zodpovedať v rámci štúdia diverzity a demografie v kontexte politiky je charakter možného konfliktu, ktorá v rámci tejto špecifickej skupiny vzniká. Je vnímaný pozitívne v rámci vytvárania, inovácií a kreativity v rámci skupinovej výkonnosti alebo naopak zabraňuje efektívnej komunikácii, vytvára konfliktné situácia a zabraňuje výkonnosti. A posledná otázka vychádza z vyššie stanovených, a to do akej miery sú jednotlivé politické strany schopné ovládať svoju vnútornú mieru diverzity v rámci štruktúr. Na záver mi dovoľte konštatovať, že diverzita a jej vzťah smerom k výkonnosti bude v budúcnosti veľmi zaujímavým poľom skúmania v rámci politickej sféry. Potreba pochopenia je nevyhnutná z dôvodu toho istého dôvodu aký je viditeľný u organizácií a skupín ekonomického alebo sociálneho typu a to je nárast skupinovej diverzity v ostatných storočiach. Verím, že na základe tohto predkladaného článku, ktorý je len akýmsi úvodom do tak komplikovanej oblasti, sa otvorí diskusia ako aj priestor smerom k skúmaniu týchto procesov. Literatura [1] [2] [3] [4] [5] [6] 96 DEVINE, D. J., CLAYTON, L. D., PHILIPS, J. L., DUNFORD, B. B., MELNER, S. B. Teams in organizations: Prevalence, charcteristics, and effectiveness. Small Group Research, Vol. 30, 678-711, 1999. MESSICK, D., MASSIE, D. Integroup relations. Annual Review of Psychology Vol. 21, 402-433, 1989. MOSNEAGA, V. Republic of Moldova: Diaspora and Diaspora Policy. In: Slovak Journal of Political Science, 2014, Vol. 14, No 2., s. 149 - 172. PFEFFER, J. Organizational demography. In STAW B., CUMMINGS, L. (eds.): Research in organizational behavior, Vol. 5, pp. 299-357, 1983 SCHNEIDER, S.K., Northcraft, G.B. Three social dilemmas of workforce diversity in ORGANIZATIONS: A social identity perspective. Human Relations, Vol. 52, 1445-1467, 1999. STEPHAN, W., STEPHAN, C. Intergroup anxiety Journal of Social Issues, Vol. 41, pp. 157-175, 1985. Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje [7] Štatistický úrad SR. Parlamentné voľby. Dostupné online na http://slovak. statistics.sk [8] TRANDIS, H., JUROWSKI, L., GELFAND, M. Workplace diversity. In. Trandis H., Dunnette, M., Hough, L. (eds.) Handbook of industrial and organizational psychology, Vol. 4, pp. 769-827. Palo Aalto, CA: Consulting Psychologists Press, 1994. [9] WITTENBAUM, G., STASSER, G. Management of information in small groups. In: Nye, J., Brower M. (eds.) Whats social about social congition? Social cognition research in small groups, pp. 3-28. Thousand Oaks, CA: Sage, 1996. PhDr. Viera Žúborová, Ph.D. Fakulta sociálnych vied Univerzita Sv. Cyrila a Metoda v Trnave Katedra politológie a európskych štúdií Bučianska 4/A 917 01, Trnava e-mail: [email protected] 97 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Vybrané sociální konsekvence demografického vývoje Selected social consequences of demographic trends Michal Kavan, Lumír Al Dabagh Abstrakt Rozvoj lidského potenciálu ČR trpí výrazným poklesem počtu pracovně aktivních obyvatel a jejich stárnutím. Čím vším je tento pokles způsoben je těžké přesně stanovit. Jednou z možných příčin může být krize manželství, především jako důležité součásti rodiny, ve které se rodí a vychovává mladá generace. Tvrzení, že manželství je v krizi je v publikaci doloženo z jedné strany rychlým růstem rozvodovosti a z druhé strany strmým poklesem sňatečnosti. Roste počet dětí vychovávaných jen jedním z rodičů a roste i věk prvorodiček, které těžko stíhají porodit dvě děti, takže počet narozených dětí na jednu ženu v ČR je hluboko pod akceptovatelným průměrem 2,1. Reprodukce našeho lidského potenciálu se uskutečňuje v interakci řady demografických procesů a mohla by být usměrněna řízenou kultivací ze strany státu. K vyřešení těchto problémů máme zřízena příslušná ministerstva. Rostoucí kvantita i kvalita lidského potenciálu může následně příznivě ovlivnit úspěch fungování trhu práce, dynamiku vývoje hospodářství, strukturu investic, stav veřejných financí, systém veřejného zdraví, možnosti rozvoje veřejných sociálních služeb atd. Rodina by měla být v naší sociální politice považována za větší prioritu. Abstract Developing human potential of the Czech Republic suffers a significant drop in the number of labour active population and aging. What all of this decline is due to the hard to specify. One possible cause could be a marriage crisis, especially as an important part of the family, which is born and educates the young generation. The assertion that marriage is in crisis is documented in a publication from one side to the rapid growth of the divorce from the other side of a steep decline in the marriage rate. A growing number of children raised by only one parent, and is also growing age prim gravidae that hard to prosecute give birth to two children, so the number of births per woman in the Czech Republic is well below the acceptable average of 2.1. Reproduction of our human potential is realized in the interaction of a number of demographic processes and could be rectified by cultivating controlled 98 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje by the state. To solve these problems, we have established the relevant ministries. Increasing the quantity and quality of human potential can subsequently positively affect the success of the functioning of the labour market dynamics of the economy, the structure of investment, public finance, public health system, opportunities for the development of public social services, etc. The family should be in our social policies considered to be a higher priority. Klíčová slova Krize rodiny, růst rozvodovosti, pokles sňatečnosti. Key words Family crisis, growing divorce rate, marriage rate decrease. Úvod Reprodukce a rozvoj lidského potenciálu (kapitálu HRM) vždy byly a dále jsou považovány za jeden z klíčových faktorů úspěšného rozvoje České republiky. Reprodukce našeho lidského potenciálu se uskutečňuje v interakci řady demografických procesů řízenou kultivací. Máme na to svá ministerstva a kvantita i kvalita lidského potenciálu následně ovlivňují úspěšné fungování trhu práce, dynamiku vývoje hospodářství, strukturu investic, stav veřejných financí, systém veřejného zdraví, možnosti rozvoje veřejných sociálních služeb atd. Rodina byla, je a bude v naší sociální politice považována za prioritu. Opuštěný předchozí hospodářský model reálného socialismu byl založen na centrálním plánování, kterému poskytoval pracovní síly. V té době Československo cíleně dosahovalo vysokou míru zaměstnaných žen a sezdaných manželských párů. Tomu účelu dobře sloužily jesle, mateřské školy a družiny při základních školách. Česká cesta transformace centrálně plánovaného hospodářství se následně musela zabývat důležitějšími problémy a rodinné vztahy se dostaly na periférii zájmu, kde jsou dodnes. Nenašel se čas za obecného konsensu vytvářet promyšlenou koncepci ovlivňování rodinných vztahů, směrem k tradici rodinného života a výchovy dětí, po sňatku obou partnerů. Považuji za pozitivní zprávu, že v proměnách ekonomiky a v průběhu privatizace míra ekonomické aktivity žen klesla a jesle téměř zanikly. Horší zprávou je ale skutečnost, že úhrnná plodnost klesala až nepříjemně (až přechodně dosáhla dokonce 1,2 dítěte na ženu). Věk plodnosti se nepříznivě posunul v ČR do vyššího věku a přiblížil se tak většině západních zemí. 99 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Předmětem zájmu tohoto příspěvku na konferenci je ukázat na silně negativní vývoj počtu sňatků, které uzavírají obyvatelé ČR. Sňatečnost má v ČR od konce 20. století jasně klesající trend a začíná dosahovat alarmujících hodnot, pokud se na tento vývoj budeme dívat tradiční optikou našich předků. Obrázek 1: V roce 2013 se uskutečnilo 43 499 svateb, což bylo nejméně od roku 19181. Přesto v roce 2007 došlo ke růstu, kdy do manželství vstoupilo meziročně o 4,3 tisíce párů více, celkem 57,2 tisíce párů a naskýtá se otázka proč tomu tak bylo. O dva roky později však byl roční počet sňatků obyvatel ČR nižší než 50 tisíc a pod touto hranicí dál počet sňatků přetrvává. Po roční stagnaci (2012) se dokonce počet sňatků snížil v roce 2013 na historické minimum 43,5 tisíce! V loňském roce 2014 obyvatelé ČR uzavřeli celkem 45,6 tisíce manželství, což je o 2,0 tisíce víc, než jich bylo evidováno ve vzpomínaném předchozím roce 2013. Projevilo se to ve vyšší intenzitě sňatečnosti u svobodných i rozvedených. Úhrnná sňatečnost však zůstává neobyčejně nízká. To ale znamená, že čím dál více párů spolu žije a vychovává děti mimo manželské svazky a vůbec jim to nepřipadá divné - tak jak to bylo velmi divné jejim rodičům a zcela jistě prarodičům, kterým by dnešní stav, v těch dobách, nebral. Je ale uklidňující, že počet prvních sňatků na celkovém počtu sňatků dosáhl 76,1 % a má v posledních letech rostoucí trend. Bez zajímavosti není ani fakt, že květen byl po celou 2. polovinu 20. století nejméně častým měsícem pro svatby (snad proto, 1 zdroj: Český statistický úřad: https://www.czso.cz/csu/czso/snatecnost 100 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje že nesezdaní mají v tomto měsíci lásky jiné starosti). Teprve po sametové revoluci převzal pozici nejméně oblíbeného měsíce pro svatbu leden. Jako by láska byla na mírném ústupu, nebo se nějak transformovala. Ve sledovaném období 2004–2014 (na rozdíl od předcházejícího desetiletí) – už nedochází k výraznějšímu posunu věku nejvyšší sňatečnosti. Ten se u mužů i u žen ustálil na hranici 30. roku věku. K nejvýraznějšímu propadu úrovně sňatečnosti došlo v letech 2008 (o 5%) a 2009 (o 3-4 %) – což evokuje myšlenku, že i ekonomické krize se projevují poklesy sňatečnosti, a že stimulem sňatečnosti je ekonomický vývoj společnosti. Populační vývoj České republiky v roce 2013 zaznamenal úbytek obyvatelstva. Počet obyvatel se v průběhu roku snížil z počátečních 10 516,1 tisíce na konečných 10 512,4 tisíce osob. Jednalo se o pokles počtu obyvatel po desetiletí kladných přírůstků (2003-2012). Obyvatel ubylo, když počet zemřelých převýšil počet narozených o 2,4 tisíce. Obrázek 2: Přírůstky počtu obyvatel ČR, 1981-20132 To znamená počet dětí do 15 let i počet osob nad 65 let věku se v průběhu roku 2013 dále zvýšil. Průměrný věk obyvatele ČR vzrostl na 41,5 roku, což znamená, že populace ČR od konce 20. století dál stárne. Zároveň dochází ke změně struktury obyvatel dle rodinného stavu: přibývá osob rodinného stavu svobodný/svobodná a bývá osob ženatých/vdaných. 2 zdroj: Český statistický úřad 101 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Z výše uvedených sňatků roku 2013 jich nejvíc bylo uzavřeno mezi dvěma svobodnými snoubenci (66%), druhou nejčetnější skupinu tvoří páry dvou rozvedených osob 14%. Následují novomanželé, kdy jeden byl dosud svobodný/á a druhý rozvedený/á. Ovdovělí vstupují do dalšího manželství ojediněle (zhruba jeden sňatek ze sta). Mezi novomanželi, kteří v roce 2013 uvedli své nejvyšší dokončené vzdělání, mělo 62 % dvojic shodnou úroveň vzdělání. Pouze u 5 párů ze 100 byl rozdíl v úrovni vzdělání dvojstupňový (vzdělání je ale od roku 2007 dobrovolným údajem ve formuláři). Od roku 1995 je u snoubenců v ČR zjišťováno státní občanství. Podíl sňatků, u kterých minimálně jeden ze snoubenců je cizinec, se od roku 1997 pohybuje mezi 8 a 10 %. Ve většině případů jde o sňatek Češky a cizince (58 % z celkového počtu sňatků s cizincem v roce 2013). Sňatků Čecha s cizinkou eviduje statistika 36 % v roce 2013. Intenzita sňatečnosti v posledních letech klesá v ČR i u rozvedených. Na konci 20. století vstupoval do dalšího manželství každý druhý rozvedený/á. V roce 2013 další sňatek po rozvodu uzavírá jen 35 % rozvedených mužů a 34 % rozvedených žen. Doba mezi rozvodem a dalším sňatkem se ale přitom prodlužuje - v roce 2013 prodleva trvala u mužů 8 let a u žen 8,3 roku. Na přelomu 20. a 21. století to bylo 6 let a na počátku 90. let předchozího století jen 4-5 let. Závěr: Lidé jsou vůči manželství čím dál ostražitější. Vstup do manželství si mnohem víc promýšlí a stále déle váhají. Materiální realita postupně vítězí nad emocemi. Tento trend bude, pokud se něco nezmění, nepochybně dál pokračovat. 102 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Obrázek 3: Sňatečnost svobodných ČR, 1961-20133 Rozvodovost V roce 2013 soudy ČR rozvedly 27 895 manželství (to je více než v předchozím roce 2012). Intenzita rozvodovosti tedy zůstává vysoká. Od roku 2001 zhruba 45-50% manželství končí v ČR rozvodem. Obrázek 4: Roční počet rozvodů ČR, 1960-2013 Zdroj: Český statistický úřad: https://www.czso.cz/csu/czso/rozvodovost 3 103 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Pozn.: Výrazně nižší počet rozvodů v roce 1999 byl odrazem legislativních změn, kdy zákon č. 91/1998 Sb. upravil podmínky rozvodu (zejména s nezletilými dětmi). Smutné je, že v roce 2013 bylo 57,1 % rozvodů s nezletilými dětmi. O rozchodu partnerů, kteří spolu jenom žili ve společné domácnosti (a spolu vychovávali své nezletilé děti) statistiky nemluví. To se pravděpodobně odráží v podílu rozvodů manželství s nezletilými dětmi, který se v průběhu let postupně snižuje. Před deseti lety byl 63,4%, před dvaceti 72,0 %. Zřejmě se v číslech odráží klesající porodnost a nízká sňatečnost. Manželé se nejčastěji rozvádí po čtyřech letech manželství, ale tato délka se prodlužuje, protože se už rozvádějí i manželé po 25 a více letech. Rekordní (50%) rozvodovosti jsme dosáhli v roce 2010. Relativně nejvíce rozvodů vyššího pořadí je u mužů a žen základního vzdělání. Jako příčina rozvratu manželství je v roce 2013 soudem nejčastěji identifikována nevěra (903 případů na straně muže a 672 na straně ženy). Obrázek 5: Úhrnná rozvodovost a průměrná délka manželství ČR, 1950-20134 4 Zdroj: ČSU: https://www.czso.cz/csu/czso/rozvodovost 104 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Zajímavé postřehy Obrázek 6: Počty sňatků, rozvodů a úhrnná rozvodovost ČR 1960 - 20045 Z výše uvedeného je jasně patrné, že demografické ukazatele, charakterizující rodinu naší doby (sňatečnost, rozvodovost, děti narozené mimo manželství, děti v péči státu) - vykazují znepokojivé trendy. Současný stav české rodiny nemůže být považován za ideální. Pokud čísla extrapolujeme do budoucna, je oprávněné hovořit o krizi manželství. To se velmi pravděpodobně negativně projeví na kvalitě vyrůstající generace. Pokud se podíváme na sousední Německo, jejich sociální systémy s jedním živitelem (matkou v domácnosti) fungovaly vcelku úspěšně ještě v 60. letech. Poté se postupně stávaly nákladnými. Je fakt, že podpora rodin v Rakousku a Německu je stále daleko štědřejší než u nás (i jako procento veřejných výdajů na podporu rodin z HDP), ale stejně se příliš pozitivně neprojevuje - úhrnná plodnost je i tam nadále nedostatečná. Avšak v posledních letech se Německo tímto problémem začalo skutečně vážně zabývat a zřídilo „Ministerstvo pro rodinu“ (projekt „Aliance pro rodinu“). Jiný už v Německu okrajově zkoušený experiment se odehrává v duchu japonských „rodinných podniků“, kdy zaměstnavatelé vyplácející „rodinnou mzdu“ - dle počtu živených dětí. 5 zdroj: http://www.demografie.info/?cz_rozvodhistorie 105 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Českému pravicovému prostředí je v rámci EU pravděpodobně bližší britská liberální podpora rodin formou „Family allowance, Family credit, Family supplement“, což sice na jedné straně znamená absenci explicitní rodinné politiky, na druhé straně ale výrazné daňové úlevy na odporu rodin. Rodina je v anglosaském pojetí instituce soukromá, do které by stát neměl příliš intervenovat, ale rodina je v pravicovém pojetí politiky chápána jako základ státu. Faktem zůstává, že natalita je v UK a dalších zemích s příbuznou liberální orientací vyšší než u německých sousedů. I když nedosahuje úrovně prosté reprodukce. Velká Británie má ale mnohaletou tradici soukromých podpůrných institucí občanské společnosti, velmi přátelských vůči rodině. Zcela rozdílný je „skandinávský sociálně demokratický „Defamilismus“, pro který rodiny naopak nejsou nedotknutelným základ státu. Nakonec známý příklad manželů Michalákových a dalších, je toho zřejmým důkazem. Švédský sociálně-znalostní model je založený na prosazování ekonomické konkurenceschopnosti země, postavené na značně centralizovaném zvyšování úrovně školství, vědy a výzkumu - také ve prospěch aktivní politiky zaměstnanosti. Skandinávský model zpravidla preferuje vysoký podíl zaměstnaných žen, značně překračující průměrná procenta EU (60 % až 75 % v Dánsku). To se vyplácí v relativně vysoké porodnosti 1,75 dítěte na ženu. Navzdory 70. letům, kdy s růstem pracovní aktivity žen porodnost klesala, dnes vidíme opak. Středomořské země se dnes vyznačují nízkou mírou porodností i nižší mírou zaměstnanosti žen. Což je opačný trend oproti severní Evropě, kde jak bylo řečeno, existuje trend vyšší porodnosti i vyšší zaměstnanosti žen. Středomořský model tradiční rodiny je v krizi. Veřejné výdaje na podporu rodin jsou v Itálii, Španělsku, Řecku, Maltě, Kypru srovnatelně nízké (zhruba 1% HDP, oproti téměř 4 % Dánska). Středomořské země inklinují k tradiční religiozitě, tedy relativní stabilitě manželství a nižší rozvodovosti i nižším podílem dětí narozených mimo manželství. I když bohužel nižší natalitou vůbec. Ve světě stále více převládající spotřební způsob života postupně vítězí nad tradičními katolickými i muslimskými hodnotami a bez silné intervence státu i nad dětmi. Konzumní způsob života formalizuje i religiozitu, která ztrácí schopnost ovlivňovat kulturu života i práce. To přesvědčivě dokládá určitou krizi křesťanských rodinných hodnot v Evropě, kde kdysi dominovaly. V tradičních zemích s religiózními tradicemi jako je: Itálie, Španělsko, Řecko, ale to samé lze pozorovat také 106 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje v Německu a Rakousku, kde je patrný čím dál větší rozdíl mezi chtěnou a skutečnou velikostí rodiny. Skandinávský model ale pravděpodobně nemá cenu příliš oslavovat, protože jeho průvodními znaky jsou vysoká rozvodovost, vysoký podíl nesezdaných párů a značný počet dětí narozených mimo manželství (Švédsko 55 %, Estonsko a Island ještě víc). Úspěšnost skandinávského modelu funguje na státní útraty a je vykoupena postupnou korozí úplné rodiny. Tento jev ale pozorujeme v celosvětovém, v USA, ČR, Rusku a dokonce i v zemích jako je Indie, či Pákistán, i když ne v té samé intenzitě jako ve Švédsku, Estonsku a Islandu. Co se týče podílu dětí narozených mimo manželství, začíná ČR rychle dohánět Švédsko a blížíme se úrovni Dánska. Bezdětný daňový poplatník „sociálního státu“ si neuvědomuje, že v průběžném systému financování důchodů se vlastně „přiživuje“ na rodinách, které ještě na děti nerezignovaly. Francie je snad jedinou evropskou zemí (kromě Albánie), která opět dosáhla demografické rovnováhy, 2,02 dítěte na ženu v roce 2008, což se přibližuje „teoretickému ideálu“ prosté demografické reprodukce 2,1. Pokusíme-li se najít vysvětlení úspěšnosti francouzské rodinné politiky, nabízí se nám hypotéza vysokých veřejných výdajů na rodinu (patří k nejvyšším v rámci zemí OECD (3,5–4 % HDP). Přičemž podíl cash-podpor, placených služeb a daňových úlev je relativně rovnoměrný, což redukuje genderové nerovnosti a podporuje rodiny s více dětmi. Francouzský model je pravděpodobně charakteristický zvládnutým principem mezigenerační solidarity. Příkladem jsou víceleté smlouvy s municipalitami, firmami, nemocnicemi, jež se zavazují k poskytování různých druhů péče o děti, nejen ze státních, ale i městských a soukromých zdrojů. Nejen rodiny, ale i firmy mají možnost daňových odpočtů. Existuje pestrá nabídka doplňkové péče o děti před a po ukončení vyučování, vybraný den v týdnu apod. Funkce rodiny ve společnosti Na manželství (dvojice s uzavřeným sňatkem) lze nahlížet z vícera funkčních úhlů: Kupříkladu jako potvrzení sociální vyspělosti párového vztahu pro roli rodiče, dobrovolný zlom osobní identity, prezentace dosaženého stupně individuálního vývoje k seberealizaci, odpoutání se od rodičů, získání nejbližšího příbuzného atd. 107 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Obrázek 7: Rodina plní ve společnosti 4 základní funkce V našem kulturním okruhu je manželství už od středověku úzce spojeno s křesťanstvím. Křesťanská morálka manželství byla zformována v závěru římské epochy jako projev pohlavní zdrženlivosti. Manželství začalo být považováno za nerozlučitelný svazek muže a ženy, jehož smyslem jsou děti. Mimomanželské styky jako smilstva byly tvrdě odsuzovány. (sv. Augustin). Tyto tradice se odrážejí i v jádru dnešního zákona č. 94/1963 Sb., o rodině (dostupný např. na www.zakony.cz). Zákon o rodině jasně manželské páry preferuje, především z pohledu ženy. Mezi nesezdanými partnery nevzniká vyživovací povinnost ze zákona (vůči dětem ale mají tuto povinnost oba rodiče, povinnost není podmíněna manželstvím). V případě rozpadu vztahu u kohabitujícího rodičovského páru existuje pouze nárok neprovdané ženy vůči otci dítěte, v situaci těhotenství, porodu a následné péče o dítě. Především ale v situaci, kdy matka pečuje o malé dítě a není ekonomicky činná, je pro ni postavení mimo manželství velmi nevýhodné. Pokud jde o osvojení, manželé mají oproti nesezdaným partnerům výhodnější postavení. Zákon také přiznává právo společné adopce pouze manželům. V situaci vytvoření nové rodiny s dítětem z předchozího vztahu, pouze po sňatku, může nový partner „nevlastní dítě“ osvojit. Manažérské, zaměstnanecké a lidské kvality Jako vysokoškolského učitele mě musí zajímat průměrné schopnosti mých studentů. Protože tuto profesi vykonávám už delší dobu a mohu srovnávat, pozoruji změny v prioritách svých studentů. Priority se projevují jak na jejich studijních výsledcích, tak i na jejich uplatnitelnosti na pracovních trzích, jejichž požadavky se také vyvíjejí, zpravidla v závislosti na vlastnících podniků, nebo požadavcích jejich zakladatelů. Souhrnně chápáno, rychlý technický rozvoj mění sociální systémy a organizovanost sociálních systémů vytváří produktivitu, tedy životní úroveň. 108 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Ve svém příspěvku se nehodlám zabývat hodnocením probíhajících změn, které kolem nás stejně většinou probíhají spontánně. Jen bych rád orodoval za poněkud vyšší stupeň tradicionalizmu, podporujícího evoluční vývoj. Z revolučních změn, které začínají vyplývat z trendové analýzy vývoje sňatečnosti, rozvodovosti a počtu dětí (vychovávaných jen částí rodiny, nebo ani to ne), vyjadřuji obavy. Učitelé si stěžují na ztráty koncentrace jejich žáků a zhoršování studijních výsledků v obdobích krizí jejich rodičů, zaměstnavatelé spolu s psychology registrují ztráty výkonnosti zaměstnanců, procházejících krizemi soužití. Jako vysokoškolský učitel vidím, že studenty, ať už dospělé, nebo mladé, zajímá spíš jen co a jak funguje, než to jak by fungovat mělo a proč. Je sice pravda, že za znalosti nikdo nikomu nezaplatí, jen za jejich uplatnění, ale toto uplatnění má mnoho alternativ. Od těch smysluplnějších, až poty jednoduché. Smysluplnost se rodí z lásky k moudrosti, tedy z uvažování nejen o krátkodobých, ale i dlouhodobých cílech toho, co právě konáme. Ten kdo něco a někoho řídí, musí být schopen smysluplně rozhodovat, pokud usiluje o udržení přirozené autority ostatních. V dlouhodobém rozhodování lidí vždy důležitou úlohu hrály zkušenosti předchozích generací. Je sice pravda, že je jiná doba, ale lidé mají stále stejné potřeby, přestože stále více médií se je snaží přesvědčit o opaku. Zvláště mladí tlaku komerce nemusí být schopni odolávat, pokud jim chybí kvalitní rodinné zázemí. „Mít 3 děti je krásné, ale je to poukázka na chudobu, pro rodiče, ale do budoucna i pro děti. Bydlení je drahým tržním produktem, který představuje celoživotní zadlužení a v manželství je snadné o něj přijít. Ne tak o jeho splátky“. Zaměstnavatelé dávají přednost výkonným lidem bez závazků, než těm, co musí ve čtyři hodiny vyzvednout děti ze školky. Pravděpodobně souhra nejrůznějších vlivů způsobuje nárůst obav a negativního vnímání, kterému nic nestojí v cestě, z manželství. Doba mezi rozvodem a dalším sňatkem se prodlužuje: V roce 2013 byla u mužů 8,0 a u žen 8,3 roku, kdy na přelomu století byla 6 let a na počátku 90. let jen 4-5 roku. Mezi nejsilnější příčiny v ČR pravděpodobně patří antikoncepční pilulky, komercionalizace společnosti odrážející se i v komercionalizaci církevních autorit, které ustrnuly ve vývoji zahleděné samy do sebe, a pravděpodobně rovněž, tentokrát ryze pozitivní emancipace žen. Dnešní evropská žena se v průběhu jen několika generací osvobodila z tradičního modelu, ve kterém byl prosazovaným ekonomickým motorem rodiny výhradně muž, a úlohou ženy byla starost o domácnost. Ještě moje babička musela po svatbě povinně opustit zaměstnání středoškolské profesorky a zůstat doma. Proto se vdávala poměrně pozdě. V té době TGM v Hovorech z Lán prohlašoval: „Žena nežije jen pro muže a muž nežije jen pro ženu; oba mají hledat zákony boží 109 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development a je uskutečňovat“. Romantiku TGM považoval za projev vykolejené rovnováhy a každý úsudek doporučoval uchycovat životní zkušeností. V duchu předchozí Masarykovi teze bychom mohli usuzovat, že v přístupu k manželství hraje významnou roli víra, že si ČR v Evropě vysloužila pověst značně ateistické země a proto zde hledat základní příčiny. Avšak v sousedním Rakousku, kde se ke katolické církvi hlásí 60% obyvatel, je situace podobná: 40% dětí se rodí mimo manželství a podíl dál stoupá. Nakonec z celosvětových průzkumů vyplývá, že 87% populace žije v zemích, kde klesá výskyt manželství. Procenta sezdaných párů klesá i v Číně a Indii, tedy v rozvojovém světě s odlišnými náboženskými tradicemi a vnímáním světa. Sňatečnost klesá i v Pákistánu, Rusku, Mexiku, Brazílii, USA, Japonsku, Itálii, Německu a Francii. Mezi jediné země s více než 50 miliony obyvatel, kde počet sňatků naopak roste, jsou Filipíny, Vietnam, Egypt, a Kongo. Tyto země by stálo za to po této stránce podrobně sociologicky prozkoumat, abychom tyto revoluční tendence zkultivovali do evolučního rámce jen postupného poklesu, což by se pravděpodobně zhodnotilo v kvalitě „lidského zdroje“. Možné příčiny odmítání manželství Ankety, které se zabývají hledáním příčin odmítání manželství, nacházejí důvody, které lze roztřídit do dvou skupin a ty do samostatných podskupin: a) osobní důvody / emocionální / vztahové: • • • • • • • • • • 110 negativní zkušenost s rozvody rodičů a blízkého okolí obavy ze změny poznaného statusu v prostředí mnoha nejistot a rizik, preference liberálnějších vztahů mezi lidmi, absence potřeby vztah zveřejňovat před publikem (protože to nemusí být na dlouho a není to „nic moc“, v porovnání s „úspěchy“ těch, kteří jsou lidem na očích, přesvědčení, že spojení založené na konvenci nepřivodí „skutečnou Lásku“, ani ji neuchová, rostoucí vlna individualismu, odmítnutí role „polovičky“ páru, odmítání ekonomické solidarity, existující ze zákona mezi manželi, podceňování funkcí rodiny (nepoznaných funkcí aspoň jednoho z partnerů), vzdor proti společnosti, spojený s odmítáním rituálů, nejednotnost názorů partnerů a nedostatek času na komunikaci (jeden z partnerů odmítá, druhý preferuje), Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje • • nedostatek sebedůvěry a ztráta podpory rodičů, agresivní marketing masmédií, pronikající postupně do všech koutů zeměkoule. b) formální důvody: • • • • • • kvalita neformálního soužití nepřevyšuje „náklady“ svatby, právní složitost rozvodové bariéry, postrádající zdravý rozum, odpor k „pokrytectví“ uměle udržovaného manželství, přání omezit vstup státních institucí do vztahových soukromých záležitostí, odmítání monogamie a útlaku (často ze strany žen), nepochopení významu lidské sexuality, stimulace a motivace v životě, Z předchozího zjednodušeného přehledu vyplývá, že vlivů je mnoho, tak i počtu jejich vzájemných kombinací, takže potenciální odmítač sňatku má z čeho vybírat. Z hlediska názorů svých studentů si dovolím z předchozí širší nabídky důvodů odmítání manželství vyjmenovat ty nejzákladnější (vnímaný zdaleka vždy nemusí znamenat skutečný): a. vnímaný nedostatek peněz do manželství a obava ze ztráty i toho co už mám, b. vnímaný neschopnost zaplatit „skutečnou“ svatbu, c. vnímaná potřeba dosáhnout před manželstvím celé řady majetkových cílů, d. vnímaná kapacita (především partnera) finančně zajistit rodinu, e. stres a konflikty ve vztahu. Je zajímavé, že při všem prohlubujícím se liberalismu studenti stále považují především mužův socioekonomický status za rozhodující vliv na to, zda se pár má vzít. Muži s nižším socio-ekonomickým statusem spíše skončí v nesezdaném soužití, než v manželství. Je pozoruhodné, že studenti žijící v soužití (kohabitaci) si při volbě partnerů nerozmýšlejí jejich ekonomický status. Tyto začínají užívat až při svém následném plánování manželství s tímto partnerem. Litreratura [1] HAMPL, O. - BARTOŠ, F. Analýza nerovného postavení rodin s dětmi a možnosti zmírnění této nerovnosti. Demografie, 2009, roč. 51, č. 2, s.115-126. 111 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] 112 HAKIM, C. Should Social Policy Support Parenthood and Family Work? Presidential Conference on Parental Childcare and Employment Policy: Collision or Complementarity, Prague, 5-6 February 2009. HÉRAN, F., LETABLIER, M. & ThÉVENON, O. The French approach of childcare policy in a comparative perspective“. Presidential Conference on Parental Childcare and Employment Policy: Collision or Complementarity, Prague, 5-6 February 2009., 20 s. HUILGOL, G. S. Mothers in a Market Economy: A Modest Proposal. The Family in America, 2004, vol. 18, no. 3, March, s. 1-6. KOCOURKOVÁ, J., RABUŠIC, L. (eds.). Sňatek a rodina: zájem soukromý nebo veřejný? Praha: UK-Přírodovědecká fakulta 2006. LOUŽEK, M. Populační ekonomie a její důsledky pro účinnost pronatalitních politik. Studie 1/2003 Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky. LUNDBERG, S., POLLAK, R. A. The American Family and Family Economics, NBER, WP12908, February 2007. MLČOCH, L. Family as an economic agent under the pressure of markets. In: ŠULOVÁ, L., GILLERNOVÁ, I. The Individual and the Process of Socialisation in the Environment of Current Society. Praha: FSV UK-Matfyzpress, 2008, s. 87-114. MLČOCH, L. Rodina z pohledu institucionální ekonomie. Demografie, 2009, roč. 51, č. 1, s. 41-49. Rodičovská péče o děti a politika zaměstnanosti. České předsednictví v radě EU a MPSV ČR za podpory Evropské komise, Kongresové centrum Praha, 5.–6.února 2009. /viz http://www.mpsv.cz/cs/ 6390 a http://www.mpsv.cz/en/6391 / Sociální experimenty a rodina. Současný stav politické diskuse. Studie OI č. 6. Praha: Občanský Institut, 1995. Vašek, B. Rodina dvacátého století. Studie sociologická. Olomouc: Matice Cyrilometodějská, 1924. Veřejně-politické a legislativní dokumenty Europe´s Social Reality. Národní zpráva o rodině, MPSV, Národní koncepce rodinné politiky, MPSV. Současná a připravovaná opatření rodinné politiky v zemích střední Evropy. Projekt výzkumu a vývoje, /A. Vančurová a kol./, MPSV. Strategická doporučení pro veřejnou politiku /Musil, J., 2008/. Soubor prorodinných opatření /„prorodinný balíček“/ schválený vládou ČR 19. 11. 2008. Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje [18] MARTINOVSKÝ, V. NCSS, únor 2007. Sociodemografická analýza neúplných rodin s nezletilými dětmi /HR 135/05/, NCSS, prosinec 2005. doc. Ing. Michal Kavan, CSc. Soukromá vysoká škola ekonomických studií Katedra managementu a marketingu Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 e-mail: [email protected] Ing. Lumír Al Dabagh CEO BENEŠ & LÁT Tovární 277 252 43 Průhonice 113 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Ageing population in smallest municipalities as a result of unsolved problem of fragmentation Richard Brix Abstract The proposed article deals with matters concerning with decreasing population within some regions of Slovakia. This is mainly associated with small municipalities (villages) in northeastern and Central Slovakia. The rural population in Slovakia decreases in general, but serious demographic trends has been recorded in relation with the smallest municipalities. This is caused mainly by ageing population directly affected by bad infrastructure, job opportunities and low quality of life. Some possible ways to slowdown above mentioned trend is to empower the critical areas in many ways to make them viable again. Key words Ageing population, decrease, demographic trend, smallest municipalities 1 Settlement structure of Slovakia Settlement structure of Slovakia is very fragmented. It means that there are too many small municipalities within the area of the country. First of all we have to explain why fragmented settlement structure is considered as a questionable issue. Poor delivering of basic services to citizens. This statement can serve as one of the easiest explanation why to not have so many small self-governing units. Often, the situation is even worse. Fundamental services are not provided at all. The reason is simple. There are not enough people to ensured delivering of services to their citizens. In these municipalities often live not more than 200 citizens. The problem of having such fragmented settlement structure became more serious after 1989. There were new municipalities established, which resulted in higher number of municipalities in Slovakia. Similar struggles can be seen in some other European countries too. Czech Republic, Ukraine, Switzerland or France face the similar problem. A lot of scientists devoted their academic careers to the topic of how to stabilize such structures in order to make municipalities. One of the most known is a Polish professor Pawel Swianiewicz. He has published several considerable articles associated to the issue of functioning of small municipalities. Slovak authors are engaged with this challenge as well. Daniel Klimovský 114 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje or Dušan Tichý are well known within this field of public administration. Since Slovak municipalities did not fulfill features of self-government units until the end of 80´s, the problem occurred after the change of regime in its full effect. There are just few countries with such a fragmented settlement structure like Slovakia. France is the probably most known fragmented country as it has more than 36 000 communes (municipalities). The topic has been chosen on the basis of some crucial features: 1. U nreformed settlement structure and a large number of small municipalities contributes to population ageing considerably 2. Municipalities do not serve to its citizens a do not fulfill their basic tasks Population ageing and municipalities extinction does not apply to whole Slovakia. There are some critical parts of the country, where the situation is alarming. Mainly some parts of Middle and Eastern Slovakia are notorious for having a large portion of small municipalities. Long-term population decline is in these parts more considerable than in others. Region of Prešov and Region of Banská Bystrica struggle with highly fragmented settlement structure (Kling,2008). The decline is caused by several factors. Post-productive part of the population dominates, hence, the mortality rate is much higher than the birth rate. On the other hand, there is a group of small municipalities that do not face population ageing in such a way. These are situated around big towns. They are a result of the process of suburbanization (Swianiewicz,2010). The purpose of this article is to put attention on this issue. Unless a reform to settlement structure is done, no positive trends in ageing population can be expected. Population ageing will rise and many of those municipalities probably cease to exist. In short period of Slovak history after 1989, there were several attempts to stabilize the settlement structure, to create larger municipalities but mainly make municipalities viable in terms of providing good local governance to its citizens. None of attempts was successful. There were some attempts to merge municipalities into larger units but all of them failed. The reasons why to not proceed to municipalities merging were following: • • • mayors and inhabitants claim that municipalities merging would increase conflicts between inhabitants; support for local democracy would be decreased; relationships between municipal council members and inhabitants would be more complicated In this chapter I find some documents as crucial in order to explain the seriousness of the topic. In a survey made by Slovak radio some important facts were revealed. 115 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development The survey focused on municipalities merging as a probably the most effective way how to achieve smaller number of municipalities. This, of course was not the most important objection. It was assumed, the fewer municipalities we have, the more quality in good governance. The survey showed these basic facts (Nižňanský, 2009): • • • • • More than 68% of inhabitants were against merging Recommended size of a municipality was 2800-3800 (according to inhabitants) In general, it can be claimed, that the majority of the survey participants agreed with a fact, that a municipality should have more than 1000 inhabitants The costs of running a municipality should have been decreased There would have been more money for services In this survey, we can observe that will of inhabitants to become a member of new larger municipalities is low. There has been no higher will for the reform among political parties so far. Only result can be concluded in comparison with other European countries. There are more than 2900 municipalities of which almost 70% is inhabited by less than 1000 people. In these municipalities, however, lives just 16% of total population. A huge number of small municipalities greatly complicate the process of public administration empowering. Restructuring settlement structure occurred in several Western European countries in recent decades. Basically, if we consider the “ideal” self-governing unit, we consider municipality with a population of three to five thousands (Nižňanský,2009). It is obvious, while looking at the development over the last 60 years, that consolidation reforms tendency to the settlement structure has been present in European countries. Since 1950, the number of municipalities decreased in Lithuania by 90 %, Sweden 87 %, Denmark 80 %, Belgium 78 %, UK 77 %, Germany 51 %, Netherlands 44 %, Austria 42 %, Norway 41 %, Finland 17 %, Spain 12 %, Switzerland 7 %, France 5 % , Latvia 4 %. For instance, Sweden is one of the most consolidated countries in the world (Klimovský, 2013). On the other hand, there are countries where, during the last 60 years, the number of municipalities increased. However, while in Italy, this increase makes only 4 %, in the Czech Republic an increase of 51 % was recorded (Klimovský, 2008). Territorial fragmentation became a barrier in a decentralization process in lots of countries. “With a different degree of intensity, such voices could be heard in Albania, Macedonia, Moldova, Hungary, Slovakia, Czech republic, Latvia, Estonia, Ukraine, Armenia, Azerbaijan, Georgia and perhaps some other countries too” (Swianiewicz, 116 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje 2010). Many of just mentioned countries became problematic with this issue after democratic revolution. Tendencies to create larger units by any manner are considered as violation of local government independence because of previous experience. This resulted in creation of many small-scale authorities (Klimovský, 2013). The problem of such fragmented settlement structure lies in the lack of providing some services by the smallest municipalities. A municipality inhabited by 11 people (municipality called „Príkra“) can not provide all basic services to its people. Another fact that makes the topic even hotter is that majority of the smallest municipalities are disappearing. The number of inhabitants decreases regularly, since these municipalities are situated mainly in the less developed parts of Slovakia. Young people often move either to industrial parts of Slovakia or abroad. There is a population ageing (Nižňanský, 2009). There was a proposal to create just more than 300 municipalities (micro regions) in 2004. The center of each micro region was chosen on the basis of importance of a city (or a village). Many attributes were taken into account. The city had to be a medical center, job center, school center etc. 2 Stabilization Plan Transfer of powers towards municipalities should be set up as a priority of government if we want to have a real decentralized state. Unless the settlement structure is not stabilized, no further competencies can be transferred towards municipalities. Municipalities empowering is a corner stone of further decentralization of competencies, finances and power. The principle of subsidiary should also takes place in the reform process. Problems should be solved at a level where they have emerged. Any of the stabilizing attempts has not been successful yet. In general, it is because of historical development, high resistance of citizens, mayors and other representatives of municipalities, lack of preparedness of municipalities for extensive changes (Nižňanský et. al., 2009, p.6). Within the frame of public administration reform, second level of self-government was created, in 2001. However, no extensive reform was made to the lowest level. The purpose of changes lies in: • • • Making the local self-government close to its citizens on the principle of subsidiary Empowering of municipalities position with appropriate financial, material and technical facilities Decreasing of costs for local government running 117 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development The vast majority of European countries have undertaken decentralization process. This was necessary associated with settlement stabilization. Based on this, there are some potential solutions on how to make municipalities stronger. One of them is a process of municipalities merging. Vast majority of European countries has undertaken this necessary completion. Creation of larger units on the local level was just logical result of inability of small municipalities to govern themselves. Such cooperation between municipalities took place in Denmark, Finland, Sweden, Belgium, Japan and some others (Kukliš-Vírová,2012). As municipality merging is perceived often negatively in the eyes of mayors and citizens, there are some other ways how make small municipalities more efficient. Inter-municipal cooperation might be a way how to substitute municipalities merging. This matter is well used in France, as their municipalities cooperate in most cases in implementing self-government. 3 Conclusion Slovak population is ageing. That is a general fact. But when we look more precisely, population is ageing more in the smallest municipalities than in the rest of them. Non-functioning of small municipalities considerably contribute to this phenomenon. Reform to the Slovak settlement structure is highly needed. Having more than 2900 municipalities does not mean a problem in substance. What problematic is, it is a fact, the majority of them do not serve properly. Their budgets are too low, they are limited in the drawing of EU funds because of their size. Either municipalities merging or intensification of inter-municipal cooperation is greatly needed. Literature [1] KLIMOVSKÝ, D. 2008. Základy verejnej správy. Košice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach. Fakulta verejnej správy. Katedra sociálnych vied. ISBN 978-80-7097-713-2 [2] KLIMOVSKÝ. D. 2013. Territorial consolidation vs. Inter-municipal cooperation in post- communist Europe: Recent experience and challenges. Paper presented at a conference (Selected issues of administrative reality, Novo mesto) [3] KLING, J. 2008. Regionálna politika a verejná správa. In: Fazekas, J. – Hunčík, P. (ed.): Maďari na Slovensku (1984-2004). Súhrnná správa. Od zmeny režimu po vstup do Európskej únie. Šamorín: Inštitút pre výskum menšín, 2008. ISBN 9788089249169. 118 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje [4] KUKLIŠ, P.- VÍROVÁ, V. 2012. Vybrané problémy miestnej samosprávy (v komparácii niektorých štátov Európskej únie).Bratislava: Paneurópska vysoká škola.ISBN 978-80-89447-77-0 [5] NIŽŇANSKÝ, V. a kol. 2009. Medziobecná spolupráca a zlučovanie obcí na Slovensku. Bratislava: Merkury, 2009. 59s. ISBN 978-80-3564-552-4 [6] SWIANIEWICZ, P. 2010. Territorial consolidation reforms in Europe. Budapest: Local Government and Public Service Reform Initiative, Open Society Institute–Budapest. ISBN 9789639719163 PhDr. Richard Brix Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave Fakulta sociálnych vied Bučianska 4/A 917 01 Trnava e-mail: [email protected] 119 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Vliv demografického vývoje na terciární vzdělávání v České republice The impact of demographic trends on tertiary education in the Czech Republic Dagmar Jakubcová, Libuše Páleníčková Abstrakt Terciární vzdělávání zajišťují veřejné a soukromé vysoké školy. Jejich počet za posledních dvacet let vzrostl téměř trojnásobně, vzdělání se stalo dostupné širokému počtu uchazečů o studium. V důsledku nepříznivého demografického vývoje ale dochází k poklesu počtu studentů v prezenční i kombinované formě studia, což přináší také pokles finančních prostředků univerzit. Tento stav je částečně kompenzován rozvojem dalších možností celoživotního učení, vysoké školy zřizují centra celoživotního vzdělávání, narůstá spolupráce s aplikační sférou, která pociťuje nedostatek kvalifikovaných odborníků ve vybraných oblastech. Finanční prostředky přinášejí také studenti cizího státního občanství, jejichž počet narůstá. Příspěvek analyzuje situaci vyvolanou nepříznivým demografickým vývojem a zamýšlí se nad možnými dopady na fungování vysokých škol. Summary Tertiary education is provided by public and private universities. Their number in the last twenty years has increased almost threefold, education became accessible to a wide number of applicants. However, as a result of the unfavourable demographic development, there is a decline in the number of students in full-time and part-time studies, resulting in a decrease in funding of universities. This situation is partly offset by the development of other opportunities for lifelong learning; universities establish centres for lifelong learning and increase cooperation with industry, which feels the lack of qualified specialists in selected areas. The funds also bring foreign students, whose number is slightly increasing. The paper analyses the situation caused by the unfavourable demographic development and discusses the potential impact on the functioning of universities. Klíčová slova terciární vzdělávání, kombinované studium, demografický vývoj Key words tertiary education, part-time studies, demographic trends 120 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje 1 Vzdělávání jako nástroj ekonomického růstu Důležitou hodnotou, která zvyšuje uplatnění každého člověka v profesním nebo společenském životě, je vzdělání. Už Listina základních práv a svobod stanoví v čl. 26, že každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, následně pak článek 33 uvádí, že každý má právo na vzdělání. V mnoha mezinárodních i národních dokumentech je učení a vzdělávání uváděno jako jeden z nástrojů ekonomického růstu. Překotný vývoj vědy a techniky znemožňuje plánovat osnovy vzdělávání s perspektivou desítek let. Dnes stojíme před otázkou, zda mají být univerzity místem, které bude produkovat absolventy s mnohostrannými znalostmi technickými a odbornými, ale i z oborů humanitních a sociálních, nebo zda mají připravovat vysoce specializované jednostranně profesně zaměřené odborníky. Pro obě varianty lze nalézt řadu důvodů. Podnikatelská sféra požaduje po vysokých školách spíše úzce specializované pracovníky, schopné okamžitě nastoupit a vykonávat náročné profese bez dlouhého zaškolování nebo specializované přípravy. Postupný přechod od informační společnosti ke společnosti vědění však předpokládá potřebu široce vzdělaných odborníků, schopných pružně reagovat na variabilní potřeby pracovního trhu. Zejména na trhu práce je dosažené vzdělání důležitým atributem zvyšujícím hodnotu a konkurenceschopnost každého uchazeče o zaměstnání. Vstup cizího kapitálu na náš trh, nástup nových technologií a s tím související nutné zvyšování kvality lidských zdrojů, otevírá velký prostor pro nabídku dalších možností vzdělávání. Univerzity pružně reagují na poptávku po vzdělání, vytvářejí nové fakulty, otevírají nové obory. Počet studentů nastupujících ke studiu na vysokých školách v posledních létech neustále narůstal. Kvantita ovšem neznamená zároveň kvalitu. Masívní přijímání maturantů na vysoké školy vede nutně ke snižování nároků na kvalitu výuky. Tento stav může ohrožovat výchovu skutečných talentů a snižovat kvalitu absolventů. Přes nárůst počtu absolventů se některé firmy, například ve strojírenství, potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. 2 Demografický vývoj Demografický pokles je důsledkem výrazného snížení porodnosti v první polovině 90. let, kdy se průměrný počet dětí narozený ženám během jejich života snížil zhruba z 2 dětí v 80. letech až na méně než 1,15 dítěte v druhé polovině 90. let, což představovalo jednu z vůbec nejnižších hodnot v celé Evropě. Průběh tohoto demografického poklesu je charakteristický svou strmostí, neboť během pouhých pěti let poklesla velikost vysokoškolských věkových skupin na hodnoty jen málo převyšující 90 tisíc osob, tedy více než o čtvrtinu. V letech 2003 - 2005, odkdy dochází k velmi pozvolnému poklesu, se toto číslo pohybovalo mezi 130 - 140 tisíci studentů. Demografický zlom pro vysoké školy nastal mezi roky 2012 - 2014, 121 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development kdy začala prudce klesat odpovídající věková kohorta nejprve pro zapsané, později i pro studenty a absolventy vysokých škol. Na nízké úrovni kolem 90 - 95 tisíc osob v průměrném ročníku kohort odpovídajících věku přijímaných na vysoké školy se vývoj udrží následujících zhruba deset let, které představují demografickou plošinu. Po jejím skončení, kolem roku 2023 - 2025, se vysokoškolské věkové kohorty začnou opět mírně zvyšovat až k hodnotám kolem 110 tisíc osob v jednom ročníku. (Koucký, Bartušek, 2011, 15-16) Ministerstvo školství na základě analýz projednalo s představiteli vysokých škol záměr udržet přijímání poprvé zapsaných do terciárního studia na úrovni 2/3, tedy 66,7 % odpovídající populace. Celkový počet poprvé zapsaných by tak měl v roce 2016 poklesnout na úroveň kolem 70 tisíc. Následující graf ukazuje prognózu situace do roku 2020, přičemž 5A odpovídá počtu studentů zapsaných na vysokých školách, 5B počtu studentů zapsaných na vyšších odborných školách. Graf 1 – Demografický vývoj a zapsaní do terciárního vzdělávání v ČR 1990 - 20201 KOUCKÝ, Jan a BARTUŠEK, Jan. Demografický vývoj a projekce výkonů vysokých škol, 2011, s. 43 1 122 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje 3 Situace na českých vysokých školách V České republice bylo v roce 2014 celkem 71 vysokých škol, z toho 26 veřejných, 43 soukromých a 2 státní. Tento počet je v posledních pěti letech stabilní. Zvýšil se ale počet fakult. V roce 2005 bylo na všech vysokých školách 120 fakult, v roce 2014 vzrostl počet fakult na 148. 2 Tabulka 1- Počet vysokých škol a fakult v České republice Při stejném počtu škol dochází zhruba od roku 2010 ke snižování počtu studentů na vysokých školách, jak v prezenčním, tak v kombinovaném studium. Graf 2 - Počty studentů studujících na vysokých školách v letech 2010 až 20143 2 3 Český statistický úřad, 2015 Dle údajů Statistické ročenky 2014 123 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development V roce 2010 studovalo na českých vysokých školách 396307 studentů, v roce 2014 pak klesl počet na 306188 studentů. K poklesu došlo jak na veřejných a státních, tak i na soukromých vysokých školách. Během posledních pěti let došlo na veřejných vysokých školách v denním studiu k poklesu o 18 %, v kombinovaném o 22 %. Ještě výraznější dopad demografického vývoje zaznamenaly soukromé vysoké školy. Tam činil pokles u denního studia 32 %, u kombinovaného 49 %. V roce 2014 se poprvé zapsalo na vysoké školy méně než 60 tisíc studentů. K většímu nárůstu počtu dochází pouze u studentů cizí státní příslušnosti. V roce 2005 činil podíl cizinců v magisterských a navazujících magisterských programech veřejných VŠ 8,4 % z celkového počtu studentů, v roce 2010 to již bylo 16,8 % a v roce 2014 již 22,7 % z celkového počtu studujících. Mezi studenty cizí státní příslušnosti dominují studenti slovenské národnosti. 4 Závěr Klesající počet studentů vysokých škol má dopad na příjmy vysokých škol, protože jedním z kritérií pro poskytnutí příspěvku ze státního rozpočtu, podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, je počet studentů. Zákon o vysokých školách v § 20 stanoví, že vysoká škola užívá majetek k plnění úkolů ve vzdělávací a výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a může jej užívat v souladu s tímto zákonem i k doplňkové činnosti. V této oblasti může tedy vysoká škola za úplatu vykonávat činnost, která navazuje na její činnost vzdělávací a výzkumnou. Příjem z doplňkové činnosti by mohl alespoň částečně kompenzovat nižší příspěvek ze státního rozpočtu. Řešením nedostatku financí pro veřejné vysoké školy může být také zavedení školného, jako nástroje regulace poptávky po vzdělávání i jako zdroje příjmu vysokých škol. Školné bylo v minulosti široce diskutované a za fungování pravicových vlád preferované. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že je potřeba takový krok promyslet velmi důkladně. Zavedení školného vedlo často ke snížení veřejných výdajů na vysoké školství, takže se příjmy vysokých škol nezvýšily. Školné také může snížit zájem o vzdělávání a zhoršit jeho dostupnost pro sociálně znevýhodněné studenty. Zdrojem financí vysokých škol jsou také rozvojové operační programy MŠMT a nejrůznější granty. Proces získávání těchto financí ovšem není vždy zcela transparentní a předvídatelný. Vzhledem k tomu, že MŠMT chce do budoucna posilovat podíl financování vysokých škol založený na výkonu, na úkor financování založeném na počtu studentů, je otázka transparentnosti a spolehlivosti indikátorů kvality pro vysoké školy klíčová. Kvantitativní nárůst vysokoškolských institucí i počtu studentů z posledních let skončil. Pokud nedojde k výraznému snížení finančních prostředků, může být nahrazen růstem kvalitativním. Sníží se počet studentů připadajících na jednoho 124 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje vyučujícího, což pomůže zvýšit kvalitu vzdělávání, udržet vysoké nároky na studenty a přiblížit vysokoškolské vzdělávání tolik požadované praxi. Literatura [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] KOUCKÝ, Jan a BARTUŠEK, Jan. Demografický vývoj a projekce výkonů vysokých škol, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2011. ISBN 978-80-7290-524–9 PRŮCHA, Jan. Česká vzdělanost. Multidisciplinární pohled na fenomén národní kultury. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2015. ISBN 978-807478675-4 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Školy a školská zařízení v České republice. Praha, 2015. Kód publikace: 230042-15, Č. j.: 1491 /2015 – 63 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Statistická ročenka České republiky 2014. Praha: Český statistický úřad, 2014. ISBN 978-80-250-2580-2 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, Vysoké školství, MŠMT, 2015 [cit. 29. 9. 2015] Dostupné z: http://www.msmt.cz/ vzdelavani/vysoke-skolstvi MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, Analytické materiály, MŠMT, 2015 [cit. 29. 9. 2015] Dostupné z: http://www.msmt.cz/ vzdelavani/vysoke-skolstvi/analyticke-materialy Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) Ing. Dagmar Jakubcová Vysoká škola báňská – Technická univerzita 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava-Poruba e-mail: [email protected] Mgr. Libuše Páleníčková, Ph.D. Vysoká škola báňská – Technická univerzita 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava-Poruba e-mail: [email protected] 125 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Příjezdový cestovní ruch jako specifická forma prostorové mobility obyvatelstva Inbound tourism as a specific form of territorial mobility of the population Robin Koklar, Josef Vlček Abstrakt Prostorový pohyb obyvatelstva, který souvisí s cestovním ruchem, má makroekonomický a mikroekonomický význam. Měření příjezdového cestovního ruchu upřesňuje úroveň agregátní poptávky. Počet zahraničních návštěvníků je v současné době v ČR pouze odhadován na základě kvantitativního výzkumu. Při hledání nových způsobů měření příjezdového cestovního ruch se ukazuje, že požadované informace je možné získat z tzv. zbytkových dat poskytovatelů platebních karet. Abstract Territorial movement of the population, which is related to tourism has a macroeconomic and microeconomic significance. Measurement of inbound tourism adjust the level of aggregate demand. Curently, the number of foreign visitors coming to the Czech Republic is estimated on the basis of quantitative research. When searching for new ways to measure inbound tourism, it appears that the wanted information can be obtained from the so-called residual data of payment service providers. Klíčová slova Příjezdový cestovní ruch, prostorový pohyb obyvatelstva, celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu, satelitní účet cestovního ruchu Key words Inbound tourism, territorial movement of population, total consumption of domestic tourism, tourism satellite account 126 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Demografické zkoumání pohybu obyvatelstva Počet, struktura a rozmístění obyvatelstva na území daného státu se neustále mění. Pohyb obyvatelstva je ovlivněn jeho přirozenou obnovou (výměna generací narozených a zemřelých), migrací obyvatelstva (prostorovým přemísťováním souborů lidí přistěhovalých a vystěhovalých) a sociálním pohybem obyvatelstva (například, stěhování související se změnou povolání, rodinného stavu apod.). V rámci prostorového pohybu obyvatelstva dochází k migraci obyvatelstva mezi dvěma státně osamostatněnými územními celky, která je spojena s trvalou změnou pobytu. Ostatní formy prostorové mobility obyvatelstva vedou jen k dočasné změně bydliště – jde o tzv. sezónní migraci (pravidelně se opakující pohyb mezi bydlištěm a pracovištěm, školou apod.) a cestování (domácí a zahraniční cestovní ruch). V současné konzumní společnosti představuje cestovní ruch významnou součást národního hospodářství. Jeho kumulovaný rozvojový potenciál (tzn. multiplikační efekty v souvisejících odvětvích) je jedním ze zdrojů ekonomické prosperity řady zemí a regionů. V České republice v roce 2013 činil podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu 2,9 % a na tvorbě přidané hodnoty 2,8 %. Celková produkce odvětví charakteristických pro cestovní ruch (stravovací služby, ubytovací služby, rekreační služby, doprava apod.) v roce 2013 dosáhla tržní hodnoty téměř 440 mld. Kč. V rámci cestovního ruchu bylo v roce 2013 zaměstnáno 231,3 tisíce osob (z toho bylo 186,9 tisíc zaměstnanců a 44,3 tisíc sebezaměstnaných osob). Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství činil 4,5 %. (Lejsek, 2015. s. 32 – 33) Dalších cca 60 tisíc pracovních sil bylo zaměstnáno v odvětvích souvisejících s cestovním ruchem (například výroba suvenýrů, map, telekomunikační činnosti apod.). Souhrnným ukazatelem poptávky návštěvníků je tzv. celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu, která zahrnuje všechny výdaje realizované za účelem cestovního ruchu v ČR. V roce 2013 dosáhl tento ukazatel hodnoty 234 mld. Kč, z toho příjezdový cestovní ruch tvořil 140 mld. Kč (téměř 60 %) a zbývajících 94 mld. generoval domácí cestovní ruch. (Satelitní účet cestovního ruchu) Analýza prostorového pohybu obyvatelstva je značně důležitá pro ekonomické úvahy. Příjezdový cestovní ruch ovlivňuje úroveň agregátní poptávky po ekonomických statcích, nejen absolutním počtem zahraničních návštěvníků, ale i tím, že preferují jen některé regiony (například v Praze jich přenocuje více než 70 %). Zahraniční návštěvníci zvyšují počet okamžitých spotřebitelů v ČR a jejich nákupy se promítají především do objemu finální spotřeby. Údaje o příjezdech nerezidentů 127 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development do České republiky, o jejich struktuře a výdajích jsou zjišťovány pro účely zpracování Satelitního účtu cestovního ruchu. Demografické prameny dat neposkytují žádné informace o cestování, přestože jde o jeden ze tří typů prostorového pohybu obyvatelstva (Roubíček, 1997. s. 259). Příčinou jsou praktické problémy při rozlišování mezi návštěvníky (turisty), obchodním cestováním (obchodně a profesně zaměřené služební cesty) a migranty. Jako rozlišovací hledisko je obvykle používána doba (délka) nepřítomnosti v předchozím bydlišti nebo doba (délka) pobytu v novém bydlišti. V této souvislosti vznikají metodologické problémy s všeobecně uznávanou definicí cestovního ruchu (přijatá UNWTO), která specifikuje dobu stanovenou pro přechodnou dobu pobytu v mezinárodním cestovním ruchu na 1 rok (v domácím cestovním ruchu činí 6 měsíců). Měření příjezdového cestovního ruchu v ČR Počet zahraničních návštěvníků v ČR je pouze odhadován. Od roku 2007, kdy ČR implementovala Schengenskou dohodu, mohou naše hranice (jako smluvního státu) osoby překračovat na kterémkoliv místě, aniž by musely projít hraniční kontrolou. Šetření, jehož cílem je zajištění a zpracování dat pro sestavování a zpřesňování údajů o počtu a struktuře zahraničních návštěvníků ČR a jejich výdajů provádí společnost Stem/Mark a zadavatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Odhad počtu zahraničních návštěvníků vychází z kvantitativního výzkumu, který je realizován v okolí hlavních hraničních přechodů a v okolí hraničních přechodů regionálního významu (silniční přechody, železniční nádraží a letiště – celkem 61 míst). Tazatelé vedou dialog s respondenty a jejich odpovědi zaznamenávají do tištěného dotazníku. Každý tazatel má stanovenou přesnou kvótu s kolika a s jakými zahraničními návštěvníky musí během směny vést dotazování. Při výběru respondentů tazatel používá náhodný krok 5, což znamená, že osloví každého pátého člověka. Cílovou skupinu tvoří zahraniční návštěvníci a to pouze tzv. účastníci cestovního ruchu odjíždějící z ČR. Z hlediska statistiky příjezdového cestovního ruchu je rozdělujeme do tří skupin. • Zahraniční turisté, tj. osoby s alespoň jedním přenocováním v ČR. • Jednodenní návštěvníci (tzv. výletníci), tj. osoby, které se v ČR zdrží pouze jeden den a nepřenocují zde. • Tranzitující návštěvníci, tj. osoby s nebo bez přenocování v ČR, které územím našeho státu pouze projíždějí a hlavním cílem jejich cesty je jiný stát. 128 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Podle šetření STEM/MARK Českou republiku navštívilo v roce 2014 cca 25,6 mil. občanů ze zahraničí, kteří k tomu vydali 202 mld. Kč. Struktura příjezdového cestovního ruchu je standardně specifikována: Zahraniční turisté (39,2 %); Jednodenní návštěvníci (51,6 %); Tranzitující návštěvníci (9,2 %). Z hlediska cestovního ruchu mají největší význam zahraniční turisté, z nichž 73 % navštívilo Prahu a z nich 82 % výhradně Prahu. Hlavním důvodem návštěvy zahraničních turistů je dovolená (66 %), kdežto u jednodenních návštěvníků to jsou nákupy (79 %) a trávení volného času ((14 %). Průměrné výdaje zahraničních turistů jsou 2 905 Kč (1 450 Kč placené před návštěvou a 1455 Kč během návštěvy). Jednodenní návštěvníci v průměru utratí 1 641 Kč – z toho během návštěvy 1 469 Kč a před cestou 172 Kč. Tranzitující návštěvníci během průjezdu utratí v průměru 1 141 Kč. (Tuček, 2014) Projekt MMR ČR „Příjezdový cestovní ruch ČR 2009 – 2015“, financovaný z prostředků EU, v letošním roce končí. V této souvislosti vznikají otázky. • • Je vhodné pokračovat ve fyzickém dotazníkovém šetření a pro jeho upřesnění využívat další zdroje (například hlášení o počtu ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních). Hledat další způsoby a zdroje zjišťování počtu zahraničních návštěvníků. V rámci diskuse o nových způsobech sběru dat jsou zvažována dvě řešení: • • Využití geolokačních dat mobilních operátorů, která umožňují segmentaci zahraničních návštěvníků (podle zavedených typů návštěvníků), srovnání jednotlivých destinací a průběžné vyhodnocování efektivity podpory cestovního ruchu. Využití zbytkových dat poskytovatelů platebních karet, z nichž lze identifikovat místo použití platební karty, způsob jejího použití, platby a výběry hotovosti apod. Autoři příspěvku považují využití zbytkových dat poskytovatelů platebních karet za významný zdroj informací o zahraničních návštěvnících, protože v naší konzumní společnosti se již bez platebních systémů neobejdeme. Jen v České republice připadá na 10,5 milionu obyvatel 11 milionů platebních karet, tedy dvě karty na jednoho ekonomicky aktivního člověka. Podle Sdružení pro bankovní karty bylo v ČR k 31. 12. 2014 k dispozici 110 306 platebních terminálů akceptujících platební karty, z toho 72 132 terminálů pro akceptaci bezkontaktních karet a NFC prostředků (čipy v klíčenkách a náramcích). Bankomatů fungovalo 4 480. Akceptační síť je rozvinutá ve větších městech, ale v menších obcích dosud terminály chybí. Problémem je také to, že platební karty zahraničních vydavatelů nejsou vždy přijí129 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development mány. Například majitel karty American Express, která je v ČR přijímána dlouho, nemusí vždy zaplatit, protože se banky nedokázaly dohodnout na výši transakčních poplatků. V této oblasti ale dochází k řadě zlepšení, například na podzim roku 2014, když Komerční banka a UniCredit začaly přijímat na svých terminálech karty China UnionPay. (Vyhnanovský, 2015. s. 12) Závěr Cestování je v současné době jednou z forem aktivního života lidí v konzumní společnosti. Prostorový pohyb obyvatelstva, který je spojen s dočasnou změnou bydliště, je z pohledu demografie obtížné exaktně hodnotit. Z ekonomického hlediska je ovšem potřebné tuto proměnnou alespoň odhadnout. Hospodářský vývoj ČR ukazuje, že ekonomické dopady aktivního cestovního ruchu jsou závislé na počtu a struktuře zahraničních návštěvníků. Měření příjezdového cestovního ruchu v ČR má v současné době podobu kvantitativního výzkumu, který je časově a finančně náročný. Jako nové a perspektivní řešení tohoto problému se jeví analýza zbytkových dat poskytovatelů platebních karet, které používají zahraniční návštěvníci. V ČR existují dvě skupiny aktérů, kteří monitorují data spojená s bezhotovostními platebními transakcemi. Jednu skupinu tvoří tzv. acquiringové banky (v ČR je jich 5), které vydávají platební karty, provozují platební terminály u obchodníků a při platbě zúčtovávají transakce. Druhou skupinou aktérů jsou tzv. techničtí zpracovatelé, kteří zajišťují fungování síťového spojení a přes něž jdou všechny platební transakce. Literatura [1] FRANKE, A. a kol. 2012. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Praha : Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7357-718-6 [2] LEJSEK, Z. Kolik vydělává tuzemský cestovní ruch. STATISTI- KA&MY. Měsíčník ČSU 04/2015. ISSN 1804-7149 ROUBÍČEK, V. 1997. Úvod do demografie. Praha : CODEX BOHEMIA. ISBN 80-85963-43-4 [4] SATELITNÍ ÚČET CESTOVNÍHO RUCHU. Tabulky satelitního účtu CR. dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu (staženo 2015-10-02) [5] TUČEK, J. Příjezdový cestovní ruch v roce 2014. STEM/MARK. dostupné na www.mmr.cz/getmedia/8a19cfc5-7551-4cb8-b9df[3] 130 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje -937f8bc2bef3/Prijezdovy-cestovni-ruch-CR-prezentace-4Q-2... (staženo 2015-06-30) [6] VYHNANOVSKÝ, O. Platební karta tu bude i za sto let. Lidové noviny 14. dubna 2015. s. 12 Ing. Robin Koklar, Ph.D. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra ekonomie a ekonomiky Svídnická 506 181 00 Praha 8 [email protected] doc. Ing. Josef Vlček, CSc. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra ekonomie a ekonomiky Svídnická 506 181 00 Praha 8 [email protected] 131 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Vplyv globálnych demografických faktorov na trávenie voľného času The Impact of Global Demographic Factors on Leisure Time Spending Michal Lukáč Abstrakt Spôsoby trávenia voľného času sú v posledných rokoch výrazne ovplyvňované demografickými a sociálnymi zmenami. Tie sa vzrastajúcim tempom podieľajú na spôsobe vnímania a prijímania kultúrnych statkov a vytvárania špecifickejších tendencií v zážitkovom cestovaní. A práve na tieto vývojové demografické trendy a globálne zmeny štruktúry trávenia voľného času plánovite, pružne a cieľavedome reaguje nielen priemysel voľného času vyspelých ekonomík, ale i väčšina turistických subjektov Slovenska. Abstract In the last years ways of spending leisure time activities are distinctively influenced by demographical and social changes. These, by an increasing tempo, participate in ways of perceiving and accepting of cultural values and creation of more specific tendencies in experience travelling. And it is precisely this developing demographic trends and global changes of leisure time on which, in a planned, flexible and deliberate way, reacts not only leisure time industry of highly developed economics, but also most turisty subjects in Slovakia. Kľúčové slová demografia, voľný čas, kultúrna inštitúcia, návštevník, populácia. Key words cultural institution, demography, leisure time, visitor, population. 132 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje 1 Úvod Slovenská republika patrí ku krajinám s bohatou históriou, tradíciami a kultúrnym dedičstvom. V európskom kontexte Slovensku prináleží v tejto oblasti významné postavenie, nakoľko má vybudovanú veľmi hustú sieť kultúrnych turistických atraktivít a pamiatok, ktorých je takmer dvestopäťdesiat. Z tohto počtu viac ako jednu tretinu tvoria múzeá. Tieto tzv. katedrály kultúrneho priemyslu uchovávajú viac ako pätnásť miliónov zbierkových predmetov a ročne do nich zavíta niekoľko miliónov návštevníkov. Ich úspešný rozvoj je predovšetkým podmienený čo najdôkladnejším poznaním skutočných i potenciálnych návštevníkov a ich potrieb. Podľa tvrdení viacerých autorov existuje pre organizácie, zaoberajúce sa spravovaním kultúrneho dedičstva, mimoriadne veľa skupín kritérií, v súčinnosti s ktorými možno definovať jednotlivé typy múzejného publika. Kesner (2005, s. 147) uvádza, že „osobitné segmenty publika možno definovať podľa aspektu: demografického, geografického, záujmového a podľa typológie životného štýlu, početnosti návštevy a využitia ponuky.“ Pre účely skúmanej problematiky upriamime pozornosť na prvú uvedenú segmentáciu, teda demografickú. Tá umožňuje selektovať návštevníkov pamiatkových objektov podľa veku, pohlavia, vzdelania, náboženstva, rasy a ďalších charakteristík, ktoré potrebuje hrad alebo zámok sledovať. Podľa autorky Kiráľovej (2003, s. 63) „patrí demografická segmentácia k najčastejším kritériám segmentácie trhu.“ Prostredníctvom takéhoto skúmania vedia katedrály kultúrneho priemyslu nielen lepšie pochopiť potreby návštevníkov, ale i efektívnejšie pripraviť ponuku základného alebo rozšíreného produktu a služieb. 2 Globálne demografické faktory a voľný čas K detailnej segmentácii návštevníka patrí aj skúmanie faktorov, ktoré ovplyvňujú jeho rozhodnutie navštíviť kultúrnu inštitúciu. Svetová organizácia cestovného ruchu definovala osem kategórií, ktoré majú vplyv na návštevnosť a dopyt po produktoch voľného času. Sú to ekonomika, technológie, infraštruktúra, politické aspekty a legislatíva, životné prostredie, obrana, medzinárodný obchod a bezpečnosť, demografické charakteristiky (Glover a Prideaux, 2009). V súčasnosti medzi najdôležitejšie demografické vývojové vzorce, ktoré zohrávajú kľúčovú úlohu pri rozhodovaní o návšteve pamiatkových objektov, patrí: a. b. c. d. starnutie populácie v Európe, zvyšujúca sa úderná sila generácie 50+, rastúca ekonomická a rozhodovacia sila ženskej časti populácie, medzinárodná migrácia. 133 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development a) starnutie populácie v Európe Starnutie je nezvrátiteľný proces a výrazným spôsobom sa prejavuje vo väčšine krajín európskeho svetadiela a ten možno označiť za región s najstarším obyvateľstvom. Podľa odhadov viacerých analytikov sociologických a demografických dát, do roku 2050 by malo v Európe žiť dvakrát viac seniorov ako detí do 15 rokov a do roku 2030 možno v krajinách starého kontinentu očakávať pokles populácie o 1 %. Na starnutie ľudstva ako súčasného demografického fenoménu reaguje aj Európska únia, ktorá tento problém reflektuje v Zelenej knihe (2005) Komisie európskych spoločenstiev - Nová medzigeneračná solidarita ako odpoveď na demografické zmeny. Nielen podľa tohto dokumentu medzi hlavné demografické rysy a míľniky starnutia populácie v Európe patrí znižovanie úmrtnosti v pokročilom veku, zvyšujúca sa nádej dožitia a vstup silných populačných ročníkov do dôchodkového veku, spomalenie rastu mladých vekových skupín, slabá motivácia obyvateľstva aktérmi verejnej politiky k založeniu rodiny a jej odkladanie do neskoršieho veku, s úzkou previazanosťou na stagnujúcu pôrodnosť. Demografické starnutie sa odzrkadľuje a bude naďalej pretrvávať aj v návštevnosti pamiatkových objektov, a to prispôsobovaním sa služieb pre staršiu generáciu. Keďže seniori s postupujúcim vekom sú viac odkázaní na prostriedky hromadnej dopravy, základom ich zavítania do múzea, je komfort cestovania. Na tento trend reagujú zahraničné turistické atraktivity, keď ich prevádzkovatelia majú uzatvorené dohody s dopravnými spoločnosťami, ktoré ľudí v dôchodkovom veku dopravia priamo do cieľového miesta. Informácie o takýchto možnostiach prepravy, poskytovatelia kultúrnych produktov zakomponovávajú do letákov, plagátov alebo ich majú uvedené priamo na webe. V našom prostredí je potenciál takejto kooperácie veľmi slabo využitý. „Málo skúsenosti ukazuje, že spolupráca medzi dopravnými firmami a turistickými atraktivitami ponúka veľkú šancu zareagovať adekvátnymi ponukami na demografický prechod.“ (Dienel – Jain, 2007, s. 111) Okrem postupného zlepšovania dopravnej infraštruktúry pre seniorov, viaceré múzeá sa tejto vekovej skupine snažia ušiť produkty priamo na mieru. Práve v poslednom desaťročí katedrály kultúrneho priemyslu do svojej praxe aplikovali rôzne edukačné programy pre seniorov, tvorivé dielne a formy záujmovej činnosti, prístupné nielen v hlavnej turistickej sezóne, ale počas celého roka. Podľa Goodalla a Ashwortha (1988, s. 33) „najvyšším sklonom k cestovaniu sa vyznačujú tri hlavné segmenty – mladí ľudia bez detí, rodiny s deťmi a seniori.“ Zatiaľ čo mladí ľudia a rodiny s deťmi navštevujú hrady a zámky najmä v období dovoleniek a letných prázdnin, staršia generácia nie je viazaná na školské, či pracovné povinnosti. Seniori majú možnosť vycestovať i mimo turistickú sezónu a pre múzeá sa tento segment 134 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje kultúrnych spotrebiteľov stáva tzv. vatovou výplňou návštevnosti v slabších, resp. neatraktívnych mesiacoch roka. b) zvyšujúca sa úderná sila generácie 50+ Priamoúmerne so starnutím populácie, ako jedného z globálnych demografických faktorov, súvisí i údernosť generácie 50+. Za údernosť sa v tomto prípade považuje zdravší životný štýl a predlžovanie priemernej dĺžky života, čomu podľa Dudžákovej (2014, s. 139) prispieva „primárna prevencia civilizačných ochorení a tým aj snaha pozitívne ovplyvniť kvalitu života človeka.“ Medzi ďalšie trhové charakteristiky strieborného segmentu patrí tendencia spotrebiteľského správania k stimulovaniu utrácania peňazí, značná kúpna sila využívajúca úspory z aktívneho veku, vyšší sklon k spotrebe, než k zhromažďovaniu úspor. Jednotlivca generácie 50+ z hľadiska spotrebiteľského správania definujeme ako „bežného zákazníka, ktorý má viac ako 50 rokov.“ (Miklenčičová, 2012, s. 127) Segment takýchto zákazníkov dnes tvorí jednu tretinu obyvateľstva, sú citliví na produktové a cenové zmeny, a hlavne nie je správne ich ponímať ako jeden hromadný trh. Generáciu 50+ môžeme podľa Ďurkovej (2012, s. 35) rozdeliť na tri hlavné kategórie, a to: „preddôchodkový vek (ľudia 50-62 rokov), aktívny dôchodca (63-74 rokov), skutočný senior (nad 75 rokov).“ Každá jedna skupina z tejto generácie striebornej ekonomiky je pre podnikateľské subjekty zaujímavá a narastajúci vek môže byť i pre múzeá a pamiatkové objekty chápaný ako príležitosť ďalšieho zvyšovania návštevnosti a rozšírenia ponúkaných služieb. Typickými príkladmi je uzatváranie zmlúv o spolupráci s cestovnými kanceláriami za účelom hromadného organizovania poznávacích zájazdov pre dôchodcov zo západnej Európy, ktorí sú ochotní bez problémov zaplatiť plné vstupné za prehliadku v príslušnom cudzom jazyku a utratiť ďalšie financie za suveníry a drobné darčekové predmety. Podľa Seatona a Bennetta (1996, s. 37) „príslušníci strieborného segmentu sú zrelí a skúsení cestovatelia, s vyšším vzdelaním, v dobrej fyzickej kondícii a finančnej situácii, z čoho vyplývajú vyššie požiadavky na kvalitu a jedinečnosť produktu.“ Veľakrát sa teda stáva, že zahraniční seniori sú s prehliadkou konkrétneho hradu a zámku spokojní, a tak nadšení, že muzeálno-poznávací zájazd absolvujú aj niekoľkokrát ročne. Zvyšujúca sa úderná sila generácie 50+ a využitie potenciálu strieborného segmentu sa teda v budúcnosti môže stať konkurenčnou výhodou pamiatkových objektov. Zo strany týchto inštitúcií je potrebná neustála inovácia produktových balíkov a ponukovej infraštruktúry pre skupinu striebornej ekonomiky. 135 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development c) rastúca ekonomická a rozhodovacia sila ženskej časti populácie Štúdie World Tourism Organization a European Travel Commission (2010) uvádzajú, že ďalším demografickým trendom, ktorý má dopad na voľný čas sú zmeny v štruktúre rodín, s prihliadnutím na ženskú časť populácie. Prejavuje sa to predovšetkým predlžovaním slobodného a bezdetného veku žien, t.j. odkladaním uzavretia manželstva a pôrodu prvého dieťaťa do neskoršieho veku. Preťahuje sa tak ich časové štádium, kedy môžu študovať, pracovať, ale i relatívne nezávisle cestovať vo voľnom čase, ktoré sa pre nich stáva určitým spôsobom sebarealizácie. Tiež v posledných rokoch prichádza postupnému vyrovnávaniu rozdieloch v príjmoch mužov a žien, čo stále viac a viac spôsobuje finančnú nezávislosť od pánov tvorstva. Tento trend možno podporiť aj názorom Foretových (2001, s. 124), že „vzrastá úloha ženy, ktorá je častejšie sama ekonomicky aktívna a pociťuje potrebu víkendových ciest a tzv. minidovolenkových.“ Rola ženskej časti populácie na trhu voľného času jednoznačne stúpa. Z ekonomického hľadiska dámy predstavujú enormne a rýchle rozvíjajúci sa segment. Na cestovanie a voľný čas vynakladajú nemalé finančné čiastky, avšak očakávajú cenu úmernú kvalite poskytovaných služieb. Ďalšiu dôležitú cieľovú skupinu tvoria vydaté ženy. Tie v porovnaní s mužmi oveľa intenzívnejšie kontrolujú rodinné rozpočty, častejšie rozhodujú o formách trávenia voľného času a návšteve kultúrnych inštitúcií (Kesner, 2005). Pri plánovaní voľného času rodiny sa zameriavajú na vyhľadávanie bezpečných destinácií v príjemnom a komfortnom prostredí, kladú značný dôraz na získanie telesnej a duševnej pohody a dbajú na zaistenie programu pre deti, napríklad vo forme netradičnej nočnej prehliadky hradov a zámkov. Uvedené charakteristiky a potreby ženskej populácie sa vo veľkej väčšine stávajú východiskom pamiatkových objektov pri tvorbe ponuky a produktových balíčkov. Tie bývajú zamerané štyri kategórie: a. ženy, ktoré múzeá navštevujú s rodinou (manžel a deti), b. ženy, ktoré zavítajú do pamiatkových objektov s deťmi, ale bez partnera, a to v skupine viacerých žien, c. slobodné ženy, ktoré si prehliadku hradu a zámku neodpustia v rámci tzv. čisto dámskej jazdy alebo dovolenky, d. ženy s určitými s určitými životnými zmenami, napr. rozvedené alebo ovdovelé ženy. Pre posledné dve kategórie môže návšteva múzea predstavovať určitú príležitosť nových sociálnych vzťahov alebo kontaktov, napríklad na vernisáži výstavy, odbornej prednáške alebo workshope. Medzi ďalšie aktivity zamerané na nežnejšiu časť pohlavia patria rôzne netradičné programy a benefity pamiatkových 136 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje objektov, a to inscenačno-dobové prehliadky zo života aristokratiek alebo slúžok, módne prehliadky replík dobových šiat s možnosťou vyskúšania, mystické prehliadky s čiernou a bielou pani, zľava na vstupnom počas Medzinárodného dňa žien a Medzinárodného dňa matiek, a pod. Okrem prípravy širokého spektra ponúkaných atrakcií a služieb, katedrály kultúrneho priemyslu nezabúdajú na propagáciu tzv. ženských produktov v rôznych lifestylových magazínoch, dámskych periodikách, módnych časopisoch a žurnáloch. Múzeá si teda v plnej miere uvedomujú, že klientela voľného času bude stále viac tvorená ženami, ktoré majú veľmi špecifické požiadavky. Na druhej strane, ak ženská časť populácie bude s poskytovanými službami spokojná, môže sa tento segment stať tzv. opakovanými návštevníkmi. Ženy totiž kvalitným službám a produktom bývajú verné. d) medzinárodná migrácia V súčasnosti veľmi aktuálnou a diskutovanou otázkou je medzinárodná migrácia. Tá sa stala globálnym fenoménom, a to vďaka tomu, že sa dotýka všetkých štátov sveta. Všeobecne sa migrácia označuje proces sťahovania obyvateľstva v priestore, na ktorý sa vzťahuje zmena trvalého alebo pôvodného miesta pobytu. Navyše je spojená s vybudovaním života na úplne odlišnom mieste (Koschin, 2005). Tiež ju možno označiť ako aktivitu, ku ktorej prichádzalo od počiatku ľudskej civilizácie a pretrváva dodnes, a to vo zvýšenej miere. Zároveň tento nie veľmi obľúbený trend pomáha odďaľovať proces starnutia populácie, a to najmä v Európe. Bez nej by viaceré krajiny starého kontinentu nastúpili na cestu pomalého vymierania. Až 90 % európskych krajín si takto zabezpečuje viac než polovicu ročného prírastku obyvateľstva. Typickým príkladom je Nemecko, ktoré zásluhou otvorenej migračnej politiky prijalo len za rok 2015 takmer jeden milión migrantov z prevažne moslimských krajín, čo však vyvoláva vlnu kritiky u aktérov verejnej politiky západnej a strednej Európy. „Nikto v Európe na to nie je pripravený, aby čelil týmto vysokým číslam, vrátane Nemecka.” (Tusk, 2015) Medzi ďalšie krajiny, ktoré aktuálne čelia medzinárodnej prisťahovaleckej vlne sú Veľká Británia, Francúzsko a Taliansko. Takisto pri problematike medzinárodnej migrácie treba uviesť, že jej budúci vývoj je veľmi ťažké predvídať. Medzinárodná migrácia takisto ovplyvňuje i cestovný ruch a voľnočasové aktivity. Podľa štúdie World Tourism Organization a European Travel Commission (2010) sa migračné zmeny môžu v prostredí turistických atraktivít prejaviť dvomi prúdmi. Ten prvý sa týka odlivu mozgov, tzv. brain drain. V prípade „masívneho procesu medzinárodnej migrácie pracovných síl“ (Mosneaga, 2014, s. 150) sa kvalifikovaní pracovníci presúvajú za lepšími podmienkami a za účelom získania kvalitnejšieho zamestnania, napríklad aj v oblasti pamiatkových objektov. Typickým príkladom sú 137 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development mladí historici, muzeológovia, archeológovia alebo kulturológovia, ktorí si na Slovensku nenašli v rámci svojho vzdelania vhodné uplatnenie, alebo ako zamestnanci hradov a zámkov nie sú spokojní s prístupom spravovateľov kultúrnych pamiatok. Títo vyštudovaní odborníci zo Slovenska zväčša migrujú do Českej republiky alebo do ďalších krajín strednej a západnej Európy, ktoré im môžu ponúknuť adekvátne finančné ohodnotenie a vhodnejšie pracovné zázemie. Prijímajúce krajiny tak získavajú kvalifikovanú pracovnú silu, a to na úkor Slovenska. Okrem produktívnych zamestnancov rodná zem prichádza o vynaložené investície do ich vzdelania alebo o budúce príspevky do štátnej kasy, napríklad vo forme platenia daní (Kunešová Cihelková, 2006). Druhý prípad dôsledkov migračnej politiky v cestovnom ruchu zahŕňajú návštevy hradov a zámkov prisťahovalcami zo zahraničia, ktorí sa chcú zoznámiť s kultúrnym dedičstvom ich nového domova. Keďže príčinou migrácie sú zväčša bezpečnostné, ale najmä ekonomické dôvody, tak zahraničné pamiatkové objekty pre túto skupinu obyvateľstva stanovujú iba symbolické vstupné za prehliadku. Dôvod je jednoduchý. Snažia sa sprístupniť účasť na kultúrnom dedičstve pre všetkých. Na Slovensku môžu migranti navštevovať hrady a zámky v správe Ministerstva kultúry Slovenskej republiky bezplatne, a to každý prvú nedeľu v mesiaci vďaka projektu Bezplatné prvé nedele v mesiaci. Pri zľavnenom vstupnom a bezpoplatkových prvých nedeliach v mesiaci sa automaticky vynára otázka – Nie sú tieto akcie z ekonomického hľadiska stratové? Odpoveď je veľmi jednoduchá. Keďže pamiatkové objekty sú správe verejného sektora a sú financované z verejných rozpočtov, teda aj z daní obyvateľstva, ich cieľom nie je vykazovať zisk. Zároveň sa ich spravovatelia snažia, aby každoročne vykazovali vyššie čísla návštevnosti. A práve takéto projekty sú jednou z možností ako zvýšiť návštevnosť katedrál kultúrneho priemyslu. 3 Zhrnutie V období 20. storočia bol starý kontinent poznačený množstvom demografických zmien a tie sa zreteľne premietli do tretieho tisícročia. Najcitlivejším problémom vďaka týmto medzimiléniovým tendenciám sa stáva starnutie európskej populácie. Z roka na rok sa zvyšuje počet osôb nad 60 rokov, do dôchodkového veku sa dostávajú silné povojnové ročníky, čo v podstate zvyšuje podiel dôchodcov na úkor ostatných vekových skupín. Predovšetkým detí a navyše, fertilita nenadobúda príliš vysoké hodnoty. Na nízkej pôrodnosti sa podpisuje odkladanie založenia rodiny do neskoršieho veku a zmena štruktúry rodín. Jednotlivé uvedené faktory, ale i predlžujúca sa nádej dožitia majú zásadný vplyv na celkovom dopyte trhu voľného času. Vďaka rastu seniorskej populácie sa do pozornosti dostáva cestovný ruch generácie 50+. V rámci trávenia voľného času možno v posledných rokoch sledovať aj ďalšie 138 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje zmeny. Pozitívnym prelomom je rastúca ekonomická a rozhodovacia sila ženskej časti populácie, ktorá tvorí špecifický a solventný segment klientely turistických atraktivít. Jazýčkom na miske demografických vzorcov návštevnosti je medzinárodná migrácia. Tá ovplyvňuje turizmus svojsky. V niektorých smeroch kladne, v iných zase záporne. Globálne demografické zmeny neobchádzajú teda ani trávenie voľného času a pre túto oblasť znamenajú nielen hrozby, ale predovšetkým výzvy. S demografickými tendenciami sa mení aj štruktúra dopytu a na túto situáciu reagujú aj katedrály kultúrneho priemyslu. Tie rozširujú portfólio ponúkaných služieb vo forme nových alebo inovovaných produktov, v oblasti programov pre rodiny s deťmi viaceré hrady a zámky medzi sebou spolupracujú, poskytujú celoživotné vzdelávanie a akreditované kurzy pre verejnosť, prenajímajú priestory na organizovanie svadieb, rodinných udalostí a pod. Okrem toho sa súčasného návštevníka snažia do múzea prilákať interaktívnymi komunikačnými aktivitami, predlžovaním otváracej doby a takisto vyzdvihovaním značky kvality kultúrnej inštitúcie. Avšak vďaka týmto netradičným aktivitám vzniká medzi pamiatkovými objektmi rozkol. Na jednej strane rieky stoja múzeá, ktoré reflektujú globálne demografické tendencie a v súčinnosti s nimi ponúkajú masové služby, niektorými múzejníkmi označované ako komerčné produkty. Silnú opozíciu tvoria tzv. zástancovia starej školy voľného času, ktorí navyše trendom prebiehajúcim v populácii vôbec nevenujú pozornosť v strategických plánoch kultúrnych stánkoch. Tvrdia, že múzeum nie je Disneyland, inovované produkty vnímajú negatívne a apelujú tým, že kultúrne dedičstvo sa takto pohybuje na veľmi tenkom ľade. Prispôsobovaním sa demografickým vývojovým vzorcom vraj môže prísť k dehonestácii hradov a zámkov, čo môže spôsobiť ich úpadok do priemyslu mcdonaldistickej zábavy. Treba sa však zamyslieť na skutočnosťou, že ponuku určuje dopyt a nie naopak. Je iba na manažmente každej kultúrnej inštitúcie, ako sa k tejto veci postaví. Ideálnym stavom by bolo nájdenie kompromisu medzi poslaním pamiatkového objektu a ponukou atraktívnych doplnkových služieb tak, aby bola zachovaná ochrana pamiatky, a to nielen z dôvodu dlhodobého vytvárania príjmov. Literatúra [1] DIENEL, H. - JAIN, A. L. Freizeit und Urlaubsverkehr im demographischen Wandel. In: Demografischer Wandel und Tourismus, Haehling von Lanzenauer/Klemm. Berlin: Erich Schmidt Verlag, 2007. s. 109 – 127. ISBN 978-3-503-09793-7. 139 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] 140 DUDŽÁKOVÁ, A. Preventívne prehliadky – súčasť sociálnej politiky v prevencii ochorení. In: Aktuálne otázky politiky III. Trenčín: Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne, 2014. 214 s. ISBN 978-80-8075-630-7. ĎURKOVÁ, K. Špecifiká trhu „striebornej ekonomiky“. In: Zodpovednosť v podnikaní/partnerstvá podnikateľského, verejného a neziskového sektora : zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie Nové trendy v marketingu - Zodpovednosť v podnikaní organizovanej v Kongresovom centre SAV na Smolenickom zámku. Trnava: Fakulta masmediálnej komunikácie, Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave, 2012, s. 34 - 39. ISBN 978-80-8105-451-8. FORET, M. – FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místni cestovní ruch. Praha: Grada, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0201-X. GLOVER, P. – PRIDEAUX, B. Implications of population ageing for the development of tourism products and destinations. In: Journal of Vacation Marketing, 2009, Vol. 15, No. 1, s. 25-37. GOODALL, B. – ASHWORTH, G. Marketing in the Tourism Industry. London: Routledge, 1988. KESNER, L. Marketing a management múzeí a památek. Praha: Grada, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1104-4. KIRÁĽOVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, 2003. 174 s. ISBN 80-86119-56-4. KOSCHIN, F. Demografie poprvé. Praha: Oeconomica, 2005. 122 s. ISBN 80-245-0859-1. KUNEŠOVÁ, H. – CIHELKOVÁ, E. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. Praha: C.H. Beck, 2006. 319 s. ISBN 80-7179-455-4. MIKLENČIČOVÁ, R. Senior - zákazník cestovného ruchu. In: Zodpovednosť v podnikaní/partnerstvá podnikateľského, verejného a neziskového sektora : zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie Nové trendy v marketingu - Zodpovednosť v podnikaní organizovanej v Kongresovom centre SAV na Smolenickom zámku. Trnava: Fakulta masmediálnej komunikácie, Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave, 2012, s. 126 - 131. ISBN 978-80-8105-451-8. MOSNEAGA, V. Republic of Moldova: Diaspora and Diaspora Policy. In: Slovak Journal of Political Science, 2014, Vol. 14, No 2., s. 149 - 172. SEATON, A. V. – BENNETT, M. M. The Marketing of Tourism Products: Concepts, Issues and Cases. London: International Thomson Business Press, 1996. 540 s. ISBN 978-1861523020. Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Internetové zdroje [1] Komise evropských spoločenství: Zelená kniha – Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny. [online]. 2005 [cit. 2015-1110]. Dostupné na: http://www.demografie.info/user/documents/ZKCSjr.pdf. [2] TUSK, D.: Imigračná politika otvorených dverí je nebezpečná, príliv utečencov musíme zastaviť. Released on 2nd December 2015. [online]. [cit. 2015-12-04]. Dostupné na: http://www.hlavnespravy.sk/tusk-imigracna-politika-otvorenych-dveri-je-nebezpecna-kvoty-nemaju-vacsinu/716481. [3] UNWTO & ETC. Demographic change and tourism [online]. Madrid : World Tourism Organization, 2010 [cit. 2015-11-07]. ISBN 978-928-4413423. Dostupné na: http://pub.unwto.org/WebRoot/Store/Shops/Infoshop/4C10/AFC1/0B46/FC46/3883/C0A8/0164/866C/100610_demogr_change_ excerpt.pdf . PhDr. Michal Lukáč, PhD. Fakulta sociálnych vied UCM v Trnave Katedra verejnej politiky a verejnej správy Bučianska 4/A 917 01 Trnava Slovenská republika e-mail: [email protected] 141 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Demographische Probleme im heutigen Deutschland aus sprachlicher Sicht Eva Podhajská Abstrakt Der Beitrag befasst sich mit aktuellen demographischen Problemen im heutigen Deutschland aus sprachlicher Sicht. Zuerst wird ein Exkurs in die Vergangenheit gemacht, in die Zeit des sog. Wirtschaftswunders, als Deutschland die erste stärkere Migrantenwelle erlebt hatte. Diese Situation wird mit der heutigen verglichen, woraus sich einige bedeutende Unterschiede ergeben, insbesondere was die Gründe der Einwanderung betrifft. Es wird auf das sog. Zuwanderungsgesetz aufmerksam gemacht, das am 1. 1. 2005 in Kraft trat und zum 1. 1. 2015 neu gestaltet wurde. Als Belehrung aus der Vergangenheit brachte das genannte Gesetz Integrationskurse, die nicht nur den Asylbewerbern, sondern auch den früheren Einwanderern angeboten werden, die sich nicht integrieren konnten. Als Hauptvoraussetzung für erfolgreiche Integrierung wird die entsprechende Kenntnis der Sprache des aufnehmenden Landes, also die Deutschkenntnis bezeichnet. Im zweiten Teil des Beitrags wird der obengenannte Kurs charakterisiert. Der dritte, letzte Teil widmet sich den sprachwissenschaftlichen Theorien in Bezug auf Beeinflussung des Deutschen durch Sprachen von Gastarbeitern und anderen Migranten. Die Autorin dieses Beitrags findet auf Grund ihres eigenen Studiums der betreffenden Problematik sowie ihrer praktischen Erfahrungen diesen Einfluss marginal und ist mit der z. B. im Buch Multikultideutsch enthaltenen Auffassung von Uwe Hinrichs nicht einverstanden. Schlüsselwörter demographische Probleme , Wirtschaftswunder, Zuwanderungsgesetz, Integrationskurs, Beeinflussung des Deutschen durch Migrantensprachen Abstract The paper deals with current demographic issues in present-day Germany from the linguistic point of view. In the first part it analyzes the history, the times of the so called „economic miracle“, when Germany experienced the first major immigration wave. That historic situation is compared with the current one. Several important differences can be found, mainly in the reasons for the Iimmigration into Germany. The paper stresses the importance of the so called Immigration Law which became effective on 1st Jan. 2005 and was amended on 1st Jan. 2015. The historic 142 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje experience brought the so called „integration courses” which are offered not only to recent immigrants and asylum seekers but also to those who failed to integrate in spite of staying in the country for some time. The most important prerequisite for successful integration is considered to be the knowledge of the language of the host country, i.e. German in this case. Such a course is described in the second part of the paper. The third and final part is devoted to the opinion of some scholars that German is influenced by the languages of the Gastarbeiter (immigrant workers) and other immigrants. The author, on the basis of her study of the issue and her own practical experience, considers this influence on German language as negligible (marginal) and confronts her views with those of Uwe Hinrichs, who presented them in his book Multikultideutsch. Key words demographic issues, „economic miracle“, Immigration Law, integration courses,influence on the German language of the immigrant workers Meine Ausführungen sollen sprachliche Problematik im heutigen Deutschland insbesondere im Zusammenhang mit den diesjährigen Einwanderern behandeln. Bestimmte Erfahrungen in diesem Bereich hat Deutschland bereits vor 50 Jahren gesammelt. Und zwar im Zusammenhang mit den Gastarbeitern (die meistens bis heute „gastieren“), die an der Entstehung des sogenannten Wirtschaftswunders mitgearbeitet haben. Die Situation ist heute jedoch wesentlich anders. Sie unterscheidet sich in einigen wichtigen Punkten. Der erste Unterschied: Damals brauchte die Bundesrepublik Deutschland dringend Arbeitskräfte (für die im Krieg gefallenen Männer). Sie wurden von der deutschen Seite eingeladen. Heute kommt die Initiative von der Zuwandererseite. In diesem Jahr, also 2015, gibt es in Deutschland nach Bundesagentur für Arbeit 2,796 Mio. Arbeitslose (http://statistik.arbeitsagentur.de/). Mitte Oktober gab es bereits 1,5 Mio. Flüchtlinge in Deutschland. Wenn man in Erwägung zieht, dass die Einwanderer meistens nicht mit erwünschter Qualifizierung kommen und schon 2013 in Deutschland jeder dritte Arbeitslose ein Ausländer war oder wenigstens ausländische Wurzeln hatte, sieht man beim besten Willen keine ökonomische Erlösung, sondern das Gegenteil: noch mehr Arbeitslose. Der zweite Unterschied: Damals wurden sie eingeladen, diesmal wurden sie es nicht. Eigentlich doch, aber nur indirekt von Frau Merkel mit ihren Worten „Wir schaffen es.“ 143 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Der dritte Unterschied: Die heutigen Migranten bringen Kultur, Religion und Sprache mit, die der deutschen Kultur und Sprache sehr entfernt sind. Bei den damaligen Gastarbeitern war es nicht so drastisch, sogar bei den Türken nicht. Kultur, Religion und Sprache. Und gerade um die Sprache geht es in meinem Beitrag. Zuerst muss ich einen Exkurs in die Vergangenheit machen, in die Zeit vor 50–60 Jahren, wo die Gastarbeiter nach Deutschland kamen. Diese kamen meistens aus der Türkei, eine niedrigere Zahl kam aus Griechenland, Italien, Jugoslawien, Spanien und Portugal. Ihre Muttersprachen waren also unterschiedlich, die wenigen Institutionen, die ihnen den Deutschunterricht angeboten haben, mussten daher die sog. direkte Methode anwenden, denn sie konnten die Muttersprache der Lerner nicht gebrauchen. Der Lehrer beherrschte in der Regel die genannten Muttersprachen nicht und in einem Kurs saßen meistens unterschiedliche Muttersprachler. Die direkte Methode ist zwar nicht optimal, aber unter damaligen Umständen war sie die einzige mögliche. Ich war einige Mal an solchem Unterricht anwesend, deswegen konnte ich die Stolpersteine dieser Methode erleben. Ich habe jedoch schon immer verstanden, dass es damals keine andere Möglichkeit gab. Für schwerwiegender halte ich aber die Tatsache, dass die Deutschen diese Methode im Rahmen des allgemeinen Unterrichts jedem Lehrer aufzwingen wollten, was ganz verkehrt war, denn diese Methode eignet sich nicht für jede Lerngruppe. Das Ergebnis war dann folgendes: Die Absolventen dieses Unterrichts sprachen zwar „fließend“, aber mit jeder Menge grammatischer und lexikalischer Fehler, was nicht nur sehr hässlich war, sondern auch an der Verständigung hinderte. Kommen wir aber zum Flüchtlingsproblem zurück. Bei der ersten Generation der Gastarbeiter wurde der Deutschunterricht nicht systematisch organisiert und geregelt. Es gab einfach keine Zeit dazu, in erster Linie mussten die Gastarbeiter arbeiten. Weitere Gründe: Es handelte sich um die Nachkriegszeit mit allen negativen Umständen, die keine Extras zuließen. Man hatte auch keine Erfahrungen, außerdem – was ein sehr wichtiger Grund war – rechnete man damit, dass die Gastarbeiter nach bestimmter Zeit in ihr Heimatland zurückkommen, also die Sprache des Gastlandes war nicht so notwendig. Das waren also die vier wichtigsten Gründe. Die einzelnen Ausländer haben auf unterschiedliche Art und Weise Deutsch gelernt, meistens allein aus den Lehrbüchern oder in Gesprächen mit deutschen Muttersprachlern im Alltagsleben oder es half ihnen ein Einzelner. Nur einige von ihnen haben einen Sprachkurs besucht. 144 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Dieses Chaos hatte negative Folgen: Wegen der sprachlichen Probleme konnten sich die ehemaligen Gastarbeiter nicht integrieren, das bedeutet unter anderem, sie konnten später (in der Zeit nach dem Wirtschaftsboom) sehr oft keine richtige Arbeit finden. Diese Tatsache hat sich sogar auf ihre Nachkommenschaft ausgewirkt. Ihre Kinder wurden von ihren nicht integrierten Eltern erzogen, also haben sie sich die Gewohnheiten der deutschen Bürger sehr ungenügend angeeignet. Die schlechten Kenntnisse der Landessprache sowie die nicht ausreichenden landeskundlichen Kenntnisse sind zweifelsohne die Ursachen dessen, dass die Ausländer häufiger arbeitslos werden als die Deutschen: „Bildung und Ausbildung sind die wichtigsten Voraussetzungen für eine erfolgreiche Integration. Doch bislang schneiden Migrantenkinder beim Haupt- und Realschulabschluss deutlich schlechter ab. Später haben sie dann eine deutlich höhere Erwerbslosenquote.“1 „Eine der größten Integrationshürden ist die mangelnde Beherrschung der deutschen Sprache. Hier rächt sich spät, dass die Politik nicht früh, schon bei der ersten Gastarbeiter-Generation, mit der Förderung begann. Deren Defizite wurden gewissermaßen an die zweite und dritte Generation „vererbt“. In vielen Familien, speziell in bildungsfernen Schichten, mangelt es noch heute an ausreichenden Deutschkenntnissen.“1 Das Nicht-Integrieren oder das Nicht-Integriert-werden-müssen, bzw. das Nicht-Integriert-werden-wollen wird in Deutschland durch die offiziell anerkannte und einzuhaltende Philosophie unterstützt, die auf spezifische historisch-soziale Tatsachen zurückzuführen ist. Die deutschen Bürger fühlen sich wegen ihrer dunklen Geschichte im 20. Jahrhundert verpflichtet den Weltfrieden mit zu erhalten, immer human zu handeln und jedem Bedürftigen die helfende Hand zu reichen. Nach 1945 haben die deutschen Politiker oft wiederholt: „Von deutschem Boden darf nie wieder Krieg ausgehen.“ Heute weiß man nicht mehr, wer das als erster gesagt hat, vielleicht der erste und einzige DDR-Präsident Wilhelm Pieck. Jedenfalls sagte das später oft Willi Brandt. Daraus ergibt sich die übermäßige Toleranz und Solidarität der deutschen Politiker, die paradoxerweise zu nicht erwünschten Folgen führt. Man kann tolerant und solidarisch sein, wenn auch die andere Seite danach strebt. Das ist jedoch bei den insbesondere muslimischen Gastarbeitern sowie späteren Zuwanderern und deren Nachkommenschaft oft nicht der Fall. Viele von ihnen leben in sich geschlossenen Gruppen, verhalten sich konsequent den Regeln ihrer Religion entsprechend und akzeptieren die deutschen Gesetze nicht. 1 (http://www.br.de/nachrichten/migration_bayern_integration100.html) 145 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Aus diesen Gründen haben sich die deutschen Politiker entschieden die Unterschätzung der ehemaligen Situation richtigzustellen. Das Ergebnis davon ist das ab dem 1. 1. 2005 gültige Zuwanderungsgesetz. Dieses Gesetz wurde voriges Jahr neu gestaltet und ab dem 1. 1. 2015 gilt diese neu gestaltete Version. Es geht um „gesetzliche Regelungen zur sprachlichen Integration von Ausländerinnen und Ausländern, die sich dauerhaft, d. h. mehr als ein Jahr, im Bundesgebiet aufhalten und die noch keine Sprachkenntnisse auf dem Niveau B 1 (Zertifikat Deutsch) erreicht haben.“ (www.bamf.de) Im Rahmen dieser Regelungen werden sog. Integrationskurse abgehalten. Während der zehn vergangenen Jahre haben über eine Million Zuwanderer diesen Kurs besucht. Davon im Jahre 2014 100 000 in Bayern. Die meisten Einwanderer kommen nämlich nach Bayern, in das ohnehin größte Bundesland. Zur Veranschaulichung: Jeder fünfte Bürger Bayerns ist ein ursprünglicher Ausländer oder sind es wenigstens seine Vorfahren. In Deutschland existiert das Bundesamt für Migration und Flüchtlinge, das alle Angelegenheiten im Rahmen dieser Problematik regelt. Der Integrationskurs soll zur sprachlichen, wirtschaftlichen, sozialen und gesellschaftlichen Integration der Zuwanderer und Flüchtlinge wesentlich beitragen. Für diese Kurse sorgen hauptsächlich zwei Institutionen, die Volkshochschulen und das Goethe-Institut. Der Charakter des Integrationskurses wird sehr übersichtlich und inhaltsreich auf den Websites des Goethe-Institutes dargelegt. Führen wir das Wichtigste an: Inhalt und Ablauf Jeder Integrationskurs besteht aus einem Sprachkurs und einem Orientierungskurs. Der allgemeine Integrationskurs dauert 660 Stunden, je nach Ausrichtung des Kurses kann die Gesamtdauer auch bis zu 960 Stunden betragen. Der Sprachkurs Der Sprachkurs ist Teil des Integrationskurses. Er dauert im allgemeinen Integrationskurs insgesamt 600 Stunden, in den Spezialkursen bis zu 900 Stunden. Im Sprachkurs werden wichtige Themen aus dem alltäglichen Leben behandelt, zum Beispiel: • • • • • 146 Arbeit und Beruf Aus- und Weiterbildung Betreuung und Erziehung von Kindern Einkaufen/Handel/Konsum Freizeit und soziale Kontakte Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje • • • Gesundheit und Hygiene/menschlicher Körper Medien und Mediennutzung Wohnen Der Orientierungskurs Er dauert 60 Stunden. Es werden zum Beispiel folgende Themen durchgenommen: • • • • deutsche Rechtsordnung, Geschichte und Kultur Rechte und Pflichten in Deutschland Formen des Zusammenlebens in der Gesellschaft Werte, die in Deutschland wichtig sind, zum Beispiel Religionsfreiheit, Toleranz und Gleichberechtigung. Den Orientierungskurs wird mit dem Abschlusstest abgeschlossen. Vor Beginn des Integrationskurses führt der Kursträger einen Einstufungstest durch. Das Ergebnis hilft zu entscheiden, mit welchem Kursabschnitt man beginnen sollte und ob ein spezieller Integrationskurs sinnvoll wäre. Wenn man immer ordnungsgemäß am Unterricht teilgenommen, das volle Stundenkontingent des Integrationskurses ausgeschöpft, aber in der Sprachprüfung des Abschlusstests das Sprachniveau B1 nicht erreicht hat, kann man einen Antrag auf einmalige Wiederholung von 300 Unterrichtsstunden stellen und noch einmal kostenlos an der Sprachprüfung teilnehmen2. Neuzuwanderer sind zu diesem Kurs verpflichtet. Außerdem gibt es einen Erstorientierungskurs für Asylbewerber und Flüchtlinge, im Umfang von 300 Stunden. Themen: • • • • • • • • • Alltag in Deutschland Arbeit Einkaufen Gesundheit/Medizinische Versorgung Kindergarten/Schule Mediennutzung in Deutschland Orientierung vor Ort/Verkehr/Mobilität Sitten und Gebräuche in Deutschland/Lokale Besonderheiten Sprechen über sich und andere Personen/Soziale Kontakte http://www.bamf.de/DE/Willkommen/DeutschLernen/Integrationskurse/InhaltAblauf/inhaltablauf-node.html 2 147 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development • Wohnen3 Jedem logisch denkenden Menschen fällt in diesem Zusammenhang ein, dass diese Kurse natürlich etwas kosten (die Kursbesucher bezahlen in der Regel die Kurse nicht). Führen wir also ein paar Erklärungen zu der finanziellen Deckung der Kurse an: Im Jahre 2013 beispielsweise hat der Freistaat Bayern 1,5 Mio. Euro für diese Kurse zur Verfügung gestellt. Jedes Jahr werden mehr Kurse eröffnet, das bedeutet mehr Geld. Im September 2015 wurde vom Bund nur für bayerische Träger der genannten Kurse der finanzielle Zuschlag von 25 Millionen Euro zugesagt. Anspruch auf diesen kostenlosen Kurs haben im Moment nicht nur die schon längere Zeit in Deutschland legal lebenden Ausländer und deren Kinder, sondern natürlich auch Flüchtlinge aus Syrien, Afghanistan, Iran, Irak, Eritrea sowie Geduldete. Man rechnet auch damit, dass die Familien dieser Leute bald nachkommen werden. Warum bekommen das Kurse-Recht auch Geduldete? Man begründet es damit, dass sie nach der Rückkehr in ihr Heimatland dank den Sprachkenntnissen bessere berufliche Chancen haben werden. Diese Kurse werden auch deshalb immer mehr unterstützt, weil man den Asylbewerbern ermöglichen will, früher mit der Arbeit zu beginnen. Während es 2013 neun Monate waren, 2014 waren es bereits nur drei Monate. 2015 will man auch mehr Lehrkräfte engagieren und sie besser bezahlen, um sie zu motivieren. Man begründet es damit, dass sie bis jetzt nicht besonders gut bezahlt wurden. Man will auch ehrenamtliche Lehrkräfte finanziell unterstützen (500 Euro pro Sprachkurs) und den Weg der Lehrkräfte zur Lehrbefähigung zum Integrationskurs beschleunigen. Die EU verfügt über den Asyl-, Migrations- und Integrationsfonds (AMIF) für die Jahre 2014–2020. Der Fonds umfasst 3,2 Milliarden Euro! Deutschland bekommt davon jedes Jahr mindestens ca. 30 Mio. Euro, insgesamt ca. 208 Mio. Euro. Der finanzielle EU-Anteil ist 75 %, also Deutschland trägt lediglich mit 25 % bei. Wenn Einwanderer in ein Land mit einer anderen Sprache kommen, hat es natürlich gewisse Folgen. Das war in der Geschichte immer so. Die Geschichte zeigt, dass es drei Möglichkeiten gibt: 1) Die Zuwanderer übertragen ihre Muttersprache auf die Einheimischen. 2) Die Zuwanderer übernehmen die Sprache der Einheimischen. 3) Die Zuwanderer sowie die Einheimischen behalten ihre Sprachen, beide Sprachen leben nebeneinander ohne sich wesentlich zu beeinflussen. http://www.bamf.de/SharedDocs/Anlagen/DE/Downloads/Infothek/Integration/Sonstiges/konzept-kurse-asylbewerber.html 3 148 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje In Deutschland gilt zurzeit im Grundsatz die zweite Variante, obwohl die dritte Variante hier auch nicht ganz bedeutungslos ist. Gerade die (Nicht)Beeinflussung der beiden Sprachen interessiert uns im Moment. Wird also die heutige deutsche Sprache durch die Sprachen der Zuwanderer beeinflusst oder nicht? Die Meinungen der Eingeweihten unterscheiden sich. Es gibt Stimmen, die „keinesfalls“ sagen: „Eine Veränderung der deutschen Sprache durch die Übernahme von Lehnwörtern aus Migrantensprachen lässt sich allerdings nicht feststellen. Dies mag sich dadurch erklären, dass die Aufnahme von fremdsprachlichen Begriffen in der Regel mit einer Prestige- und Machtfrage verbunden ist und dann das als kulturell höher stehend Aufgefasste übernommen wird: Die Sprachen der Zuwanderer in Deutschland, allen voran das Türkische, erfahren eine eher geringe Wertschätzung, so dass ihr Einfluss auf das kulturelle Leben marginal ist.“ S. 55–564 Andere sind der Meinung, dass es zu der Beeinflussung lediglich in bestimmtem sozialen Sphären kommt: „Es gibt tatsächlich in der Sprachwissenschaft die Hypothese, dass sich neue Art-Dialekte des Deutschen entwickeln würden, die von Leuten auch gesprochen wird, die keinerlei Migrationshintergrund haben, das wird untersucht und ist umstritten. Die Mehrheitsmeinung ist allerdings, dass es im Wesentlichen soziale Stile sind, dass die meisten Sprecher auch andere können und zu bestimmten sozialen Zwecken so eine Sprachform nutzen.“5 Das bestätigten auch die folgenden Worte, die sonst „marginale Bedeutung“ (siehe oben) deklarieren: „Ein kreativer Umgang mit der deutschen Sprache findet allerdings in der türkischdeutschen Jugendkultur statt: In den 1990er Jahren entwickelte sich mit „Kanakisch“, einem persiflierten, fehlerstrotzenden „Türkendeutsch“, eine eigene Sprachkultur, die stark auf deutsche Unterhaltungsmedien abgefärbt hat…. Den Begriff „Kanak Sprak“ prägte der türkischstämmige Autor Feridun Zaimoglu im gleichnamig betitelten Buch (1995). Das ursprüngliche Schimpfwort „Kanake“ für „Ausländer“ wird hier selbstbewusst und ohne Rücksicht auf political correctness verwendet. Die türkisch-deutsche Mischsprache ist ein Symbol für eine neue soziohttps://www.bamf.de/SharedDocs/Anlagen/DE/Publikationen/Forschungsberichte/fb01-einfluss-zuwanderung.pdf?__blob=publicationFile 5 http://www.deutschlandfunk.de/50-jahre-institut-fuer-deutsche-sprache-den-menschen-auf.1148.de.html?dram:article_id=283079 4 149 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development kulturelle Identität einer Gruppe, der sowohl einheimische als auch Migrantenjugendliche angehören (Kallmeyer/Keim 2003; Schmidt-Fink 2002).“ S. 55–566 Die sogenannte Jugendsprechweise ist jedoch kurzlebig, d.h. sie verändert sich sehr schnell, obendrein wird sie nur beschränkt, in kleinen sozialen Gruppen gebraucht. Ihre Einflussstärke ist daher schwach. Der Professor Uwe Hinrichs ist dagegen überzeugt, dass die deutsche Sprache durch andere Sprachen, insbesondere durch Migrantensprachen ausschlaggebend beeinflusst wird. Er hat das Buch Multikultideutsch mit dem Untertitel Wie Migration die deutsche Sprache verändert verfasst. In einem Interview sagt er unter anderem: „Die Fälle sind in Bewegung, also die Schulfälle Genetiv, Dativ, Nominativ, Akkusativ; zweitens der Zusammenhalt zwischen den einzelnen Satzteilen erodiert, also geht langsam auseinander …Wir kriegen eine neue Struktur – wie im Englischen und Französischen auch –, in der mehr Präpositionen, also „von“ oder „auf“, gebraucht werden. Und dann gibt es einen ganzen Pool von verstreuten Vereinfachungen, indem man heute sagt: Er flechtete oder helf mal. Das sind dann Vereinfachungen in den Deklinationen, die natürlich – das kann man nachweisen – auf Ethnolekte und Gastarbeiterdeutsch zurückgehen.“7 Ich weiß nicht, wie er es nachweisen will, aber ich stimme nicht zu. Natürlich beeinflussen fremde Sprachen das Deutsche, natürlich geht es um eine natürliche, geschichtlich bewiesene Erscheinung, aber gerade die oben angeführten Fälle sind kein Beweis. Bei ihnen handelt es sich um eine innersprachliche Entwicklung, konkret um den Prozess vom synthetischen zum analytischeren Sprachbau und um den Ausgleich im Rahmen der Verben. Die anderen Sprachen können diese Entwicklung nur unterstützen, sie konnten es jedoch nicht verursachen. Das Deutsche ist eine souveräne, gleichberechtigte Sprache, sie erfüllt ihre Aufgaben in allen Gesellschaftsbereichen und ist kontinuierlich sehr „beschäftigt“. Daraus folgt, dass das Deutsche schon aus diesen Gründen nicht so stark beeinflussbar ist. Obwohl Hinrichs diese Veränderungen mir den Migrantensprachen verbindet, plädiert er für sie nicht: https://www.bamf.de/SharedDocs/Anlagen/DE/Publikationen/Forschungsberichte/fb01-einfluss-zuwanderung.pdf?__blob=publicationFile 7 http://www.swr.de/swr2/wissen/multikultideutsch/-/id=661224/did=12746594/nid=661224/ fnkylq/index.html 6 150 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje „Was sage ich als Deutschlehrer? Man sollte vielleicht versuchen, diese Varietäten des Kiezdeutschen im Deutschunterricht zu behandeln, damit auch die jungen Leute sich davon etwas distanzieren können, indem ihnen klar wird, das ist nur eine Varietät, die ich in einer bestimmten Peergroup einsetzen kann.“8 Er glaubt jedoch an künftiges mannigfaltigeres Deutsch: „Meine These ist, dass es einfacher wird, es wird mehr Varianten geben, mehr Möglichkeiten, etwas auszudrücken. Die Sprachnorm, die auf das alte schriftliche Standarddeutsch zurückgeht, wird sich immer mehr unterscheiden von den neuen Formen, es wird in dieser Hinsicht eine Kluft geben.“8 Diese These kann man verteidigen. Was die Beeinflussung durch die Migrantensprachen betrifft, muss ich jedoch betonen: Es ist einfach nicht gravierend. Der Einfluss des Englischen auf das Deutsche ist viel stärker. Literatura [1] http://www.bamf.de/DE/Willkommen/DeutschLernen/DeutschAsylbewerber/ deutschangeboteasyl-node.html [2] http://www.bpb.de/gesellschaft/migration/dossier-migration/56351/ zuwanderungsgesetz-2005?p=all [3] http://www.zeit.de/politik/deutschland/2015-02/ einwanderung-punktesystem-einwanderungsgesetz [4] http://www.focus.de/politik/deutschland/doppel-interview-mit-berliner-polizisten-oft-fliessen-traenen-zwei-kommissare-erzaehlen-wie-abschiebungen-ablaufen_id_5044703.html [5] http://www.focus.de/finanzen/news/neue-regelungen-umzug-elektroschrott-online-shops-das-aendert-sich-zum-1-november_id_5046295.html [6] http://www.focus.de/politik/deutschland/brandbrief-ans-kanzleramt-basis-der-union-plant-antrag-auf-grenzschliessung_id_5044337.html [7] https://www.bamf.de/SharedDocs/Anlagen/DE/Publikationen/WorkingPapers/wp14-sprachliche-integration.pdf?__blob=publicationFile [8] https://de.wikipedia.org/wiki/Kanak_Sprak [9] http://www.huffingtonpost.de/2015/10/20/grundschule-adolf-klarenb_n_8335774.html?obref=outbrain-www-fol [10] http://gfds.de/deutsch-ins-grundgesetz/ http://www.swr.de/swr2/wissen/multikultideutsch/-/id=661224/did=12746594/ nid=661224/fnkylq/index.html 8 151 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development [11] http://www.swr.de/swr2/wissen/multikultideutsch/-/id=661224/ did=12746594/nid=661224/fnkylq/index.html [12] http://www.huffingtonpost.de/2015/09/16/fluechtlingskrise-fragen_n_8144060.html [13] http://www.br.de/nachrichten/migration_bayern_integration100.html [14] http://www.deutschlandfunk.de/50-jahre-institut-fuer-deutsche-sprache-den-menschen-auf.1148.de.html?dram:article_id=283079 [15] http://www.spiegel.de/unispiegel/studium/fluechtling-an-deutscher-universitaet-ich-erlebe-immer-wieder-rassismus-a-1048159.html [16] http://www.swr.de/swr2/wissen/multikultideutsch/-/id=661224/ did=12746594/nid=661224/fnkylq/index.html [17] http://www.bamf.de/DE/Willkommen/DeutschLernen/Integrationskurse/ integrationskurse-node.html [18] http://www.gestaltung.hs-mannheim.de/designwiki/sprachlabor-deutschland/ [19] https://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b03uprchlici.pdf [20] http://www.migrace.com/cs/poradna/informace-pro-cizince/ cizinci-ze-zemi-mimo-eu/viza-nad-90-dnu/vizum-strpeni [21] https://de.wikipedia.org/wiki/Volkshochschule [22] http://www.goethe.de/ins/de/de326932.htm [23] http://www.focus.de/familie/schule/unterricht/machst-du-rote-ampel-kiezdeutsch_id_2444004.html [24] http://www.kolpingbildungswerk.de/aktuelles/detail?id=531 [25] http://www.daf.de/downloads/InfoDaF_2003_Heft_6.pdf [26] https://www.google. de/?gws_rd=ssl#q=Deutschunterricht+f%C3%BCr+Gastarbeiter&start=70 [27] http://www.leipzig.de/de/extern/hanoi/geschichte.htm [28] http://www.wallstreet-online.de/diskussion/500-beitraege/1079932-1-500/ gastarbeiter-wie-die-ddr-das-problem-loeste#beitrag_23696405 [29] http://www.tatsachen-ueber-deutschland.de/de/gesellschaft/main-content-08/ migration-und-integration.html [30] http://www.welt.de/politik/deutschland/article13687575/In-Deutschland-ist-alles-besser-als-zu-Hause.html [31] https://www.planet-schule.de/wissenspool/zu-hause-in-deutschland/inhalt/ hintergrund/gastarbeiter-im-westen-das-wirtschaftswunder.html#kap2 [32] http://home.edo.tu-dortmund.de/~hoffmann/ABC/Gastarbeiter.html [33] http://mediendienst-integration.de/artikel/50-jahre-anwerbeabkommen-portugal-interview-chirstoph-rass.html [34] http://www.zeit.de/1973/10/hilfe-an-der-basis 152 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje [35] https://books.google.de/books?id=QQNe-0hoaG8C&pg=PA194&lpg=PA194&dq=Gastarbeiter+Deutschunterricht&source=bl&ots=honxAPQcS2&sig=6MrUgM64RnADIbKMMoEza_vsPZ0&hl=de&sa=X&ved=0CDsQ6AEwADgKahUKEwjSiuiP29XHAhXJzxQKHXMWBJM#v=onepage&q=Gastarbeiter%20 Deutschunterricht&f=false [36] https://www.deutsche-digitale-bibliothek.de/ item/6YYHB5ER7PWF5PE22QUCCYKO2OIFXIMC [37] http://lang-8.com/519515/ journals/45674477034181042951442490138651395749 [38] http://www.pi-news.net/2015/06/die-gastarbeiter-bilanz/ [39] http://www.sprache-arbeit-migration.de/mediapool/103/1036080/data/ fes_beitrag_szablewski.pdf [40] http://www.bpb.de/gesellschaft/migration/dossier-migration/56335/ ueberblick [41] http://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/bundesagentur-jeder-dritte-arbeitslose-hat-auslaendische-wurzeln/8267782.html [42] http://kl-ist-bunt.de/ modellprojekt-soll-sprachliche-huerden-zu-fluechtlingen-abbauen/ [43] http://www.welt.de/politik/deutschland/article138035515/Jetzt-soll-es-Gesundheitspolitik-fuer-Migranten-geben.html [44] http://www.gew.de/aktuelles/detailseite/neuigkeiten/ menschenrecht-auf-bildung-beim-weltsozialforum/ [45] http://www.johanniter.de/index.php?id=174427 [46] http://www.kath-kirche-vorarlberg.at/organisation/caritas/artikel/ deutschkurse-fuer-fluechtlinge [47] http://www.caritas-ac.de/arbeitsbereiche/Auslaend/PositionTraegerFIM-06. pdf [48] http://www.landesarchiv-bw.de/sixcms/media.php/120/53803/Archivnachrichten_44_Quellen_43.pdf PhDr. Eva Podhajská, Ph.D. Soukromá vysoká škola ekonomických studií Katedra jazyků a společenských věd Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 e-mail:[email protected] 153 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Demografické a sociální aspekty zavádění virtuálních měn Demographic and social aspects of the deployment of virtual currencies Vladimír Ezr Abstrakt Demografický vývoj lidstva, zejména ve vyspělých zemích, není moc optimistický. Jak staří nemocní lidé budou používat kryptoměny, jako Bitcoin, který v předchozím roce ztratil přes 60% své hodnoty? Čekají Bitcoin lepší časy? Je to slepá větev vývoje měn nebo dlouhodobý trend. Jak skončí souboj mezi Bitcoinem a centrálními bankami. Způsobí Bitcoin energetický kolaps? Abstract The demographical development of mankind especially in developed countries is not much optimistic. How will old ill people use cryptocurrencies, like Bitcoin ? Last year was not successful for the owners of bitcoin. The preceding twelve months lost about sixty percent of the value. Does Bitcoin await better times? It is a blind corner or a long-term trend? How will end a duel between Bitcoin and central banks? Causes bitcoin collapse of the world energy system? Klíčová slova Demografie, kryptoměny, Bitcoin, centrální banky Key Words Demographic, cryptocurrency, Bitcoin, central banks Úvod V poslední době se rozevírají stále více nůžky mezi rychlostí rozvoje nových technologií a schopností stárnoucí populace je akceptovat a hlavně používat. Podle výhledu Světové banky lze zhruba do roku 2030 očekávat zmizení hotovostních peněz z trhu. Zůstat má pouze elektronický platební styk, jehož součástí jsou podle rozhodnutí soudu i kryptoměny. 154 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Rozvoj životní úrovně a tomu odpovídající demografický vývoj sice způsobuje, že se populace dožívá vyššího věku, ovšem bez současného prodlužování funkční mozkové aktivity a udržení technologických návyků. Podíl starší populace zasažené poruchami neurologického charakteru jako Parkinson, Alzheimer apod. silně vzrůstá. Jak si takto ovlivněná značná část světové populace poradí s virtuálními kryptoměnami, z nichž nejznámější je Bitcoin? A jsou kryptoměny vůbec žádoucí, když na ně nemají vliv centrální banky, ale ani vlády a v současnosti se hlavně používají k praní špinavých peněz? Co s Bitcoiny? Očekávají ho lepší časy, nebo je to slepá cesta dlouhodobého vývoje měn? Jak skončí duel mezi kryptoměnami a centrálními bankami? Demografický vývoj Ve druhé polovině minulého století došlo k obrovskému nárůstu populace, kdy přírůstek obyvatelstva dosahoval až dvou procent ročně. Zatímco v roce 1804 žila podle OSN na světě jedna miliarda obyvatel, v roce 1927 už to byly miliardy dvě, v roce 1960 tři, v roce 1974 čtyři miliardy, v roce 1987 pět miliard a od roku 1999 již přes šest miliard lidí. I dnes, na začátku nového tisíciletí, přes pozvolný pokles přírůstku na 1,1 procenta ročně, představuje „populační exploze“ jeden ze základních globálních problémů lidstva. Každou minutu se totiž na planetě narodí asi 250 dětí a zároveň 100 lidí zemře. V roce 2011 dosáhla světová populace výše 7 miliard. Právě velký populační přírůstek zůstává jedním z nejvážnějších problémů rozvojového světa. Z ekonomického pohledu jsou tu děti pro rodinu přínosem jako levná pracovní síla, neboť náklady na jejich výživu a výchovu jsou v těchto společnostech relativně nízké. Zároveň zajišťují ve stáří své rodiče, kteří se povětšinou nemohou spoléhat na státní sociální politiku. Nezanedbatelnou roli hraje i vysoká úmrtnost v dětském věku. Je tedy potřeba mít více dětí, aby se alespoň některé dožily dospělosti. Důraz je také kladen na zrození preferovaného mužského potomka. Tyto faktory, založené na ekonomických souvislostech, doprovází kulturní a náboženská tradice dané společnosti. Demografické chování, upřednostňující rodiny s velkým počtem dětí, má kvůli těmto socio-kulturním souvislostem značnou setrvačnost, a tak může doznívat i ve změněných politicko-ekonomických podmínkách. Ještě závažnějším problémem bude pro rozvojové země postupné stárnutí populace. Jestliže v současnosti je to jedna z nejžhavějších otázek řešených ve vyspělých zemích, pak například v Číně budou dopady tohoto procesu kvůli rapidnímu poklesu plodnosti ještě dramatičtější. Podíl osob starších šedesáti let zde v současnosti činí 155 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development asi deset procent, za padesát let se ale podle prognózy zvýší až na 30 procent, což v absolutním vyjádření bude představovat téměř 440 milionů obyvatel. Demografové a ekonomové v souvislosti se změnami ve věkové struktuře rozvojových zemí hovoří o „demografickém okně“ - etapě, kdy při přechodu od populace převážně mladé k populaci starého obyvatelstva (s významnou ekonomickou zátěží) dojde k období, v němž podíl produktivního obyvatelstva výrazně převáží neproduktivní složky populace. Toto stádium vytváří pozitivní, byť časově omezený prostor k řešení ekonomických problémů těchto zemí. Současný trend poklesu počtu obyvatel v Evropě může v roce 2030 silně ovlivnit vývoj finančních trhů. Rychlejší stárnutí obyvatel, kteří se s postupujícím věkem budou soustředit více na spotřebu než na spoření, může vést k odlivu peněžních prostředků z většiny investičních skupin aktiv. Věková struktura obyvatel, stejně jako demografický vývoj, jsou aspekty, které mají vliv na vývoj finančních trhů. Již dnes můžeme podle předpokládaného demografického vývoje s určitou pravděpodobností předpovědět, jakým směrem se mohou přesouvat prostředky v rámci jednotlivých tříd aktiv v roce 2020 nebo v roce 2050. Důvod je ten, že demografický vývoj a jeho struktura má dlouhodobé trendy, které se dají předem odhadnout a které se za normálních okolností nezmění. Jinými slovy, jestliže víme, kolik je v dnešní době školou povinných studentů a dětí, lehce odvodíme, kolik bude v budoucnu výdělečně činných osob vzhledem k předpokládanému počtu všech obyvatel. Nebo vezmeme- li to z druhé strany, víme-li, kolik je dnes výdělečně činných, máme vlastně budoucí počet lidí v důchodovém věku. Pravděpodobnost, že se trend z nějakých příčin vychýlí, je velmi malá, ale přesto existuje. Stále je totiž nutné počítat s možnými přírodními nebo jinými katastrofami, jako jsou například válečné konflikty a následné uprchlické vlny, které mohou trend vývoje nepředvídaně změnit. Tabulka 1: Země s nejnižší porodností 1980 1990 2000 Německo 1,45 Itálie 1,33 Arménie 1,11 Dánsko 1,55 Španělsko 1,36 Česká republika 1,14 Švýcarsko 1,55 Řecko 1,39 Rusko 1,21 Nizozemí 1,6 Německo 1,5 Německo 1,22 Finsko 1,63 Rakousko 1,45 Španělsko 1,24 Zdroj dat: Council of Europe, BiB 156 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Německo, příklad za celou Evropu Dlouhodobý demografický trend v Evropě si můžeme ukázat na příkladu Německa. Graf níže znázorňuje demografické změny v období mezi roky 1841 a 20501. Fáze : 1 2 3 4 5 Křivky ukazují počet narozených a zemřelých osob na 1 000 obyvatel a postranní grafy dokládají věkovou skladbu obyvatel ve vybraných letech. Celé období se dělí do pěti fází. První z nich je předtransformační fáze, kdy se počty narozených i zemřelých pohybovaly na vysokých a nekontrolovatelných úrovních, přičemž porodnost byla vyšší než úmrtnost a počet obyvatel rostl. Během druhé transformační fáze začíná počet úmrtí klesat, zatímco porodnost se výrazně nemění a počet obyvatel proto roste rychleji. Ve třetí transformační fázi začíná klesat i počet nově narozených, ale stále ještě pomaleji než úmrtí. Čtvrtá fáze je fází zlomu, porodnost klesá pod úmrtnost, a tím dochází i k poklesu počtu obyvatel. Stabilizace úmrtnosti během třetí a čtvrté fáze je způsobeno především velkým pokrokem v oblasti zdravotnictví a zvýšením věkové hranice úmrtnosti. Konečně pátá fáze rychlého stárnutí, před kterou se právě nacházíme, by měla znamenat zvýšení počtu úmrtí nad počty nově narozených. Na vedlejších grafech je vidět minulá a předpokládaná budoucí věková skladba obyvatel a přesun velkého podílu mladých lidí v letech 1864 - 1910 do oblasti středního věku 1939 - 1999 až k celkovému obratu v roce 2050, kdy bude daleko větší podíl starších lidí z celkového počtu obyvatel. Zpracoval autor příspěvku podle podkladů: http://www.rozvojovka.cz/, autorky textu: PhDr. Věra Exnerová, PhD., Andrea Volfová, B.A., MSc. (2008), aktualizaci textu provedli: Ing.Ondřej Horký (2008), Pavla Jebili Začalová (2012) a Ing. Vladimír Ezr (2015) 1 157 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development V pravé části obrázku v grafu je navíc rozebrána věková skladba v roce 1999, tedy na odhadovaném začátku popisovaných demografických ale hlavně sociálních problémů pro dalších 50 let, kde jsou vidět historické milníky a jejich vlivy na strukturu populace2. Jak si staří lidé s různými poruchami mozku v počáteční fázi obstarají základní životní potřeby za elektronické peníze nebo dokonce za kryptoměny, které si k tomu ještě musí „vydolovat“ složitým a drahým SW systémem ? Alzheimerova nemoc3 (AN) narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. AN poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době se považovala za nemoc vzácnou. Nyní se nějaká forma demence vyskytuje u více než sedmi miliónů obyvatel Evropy. AN začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou AN postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat. Záměrem tohoto příspěvku je však podívat se, jak se přestárlá populace vyrovná se situací, kdy nebude k dispozici běžná měna (mince, bankovky), ale starší generace s nižším stupněm demence se bude muset naučit běžné používání elektronického bankovnictví, a to včetně případných virtuálních kryptoměn. Co je to a jak funguje virtuální kryptoměna (nejznámější je Bitcoin) Bitcoin je internetová virtuální měna, respektive internetová platební síť. Ta je navržena tak, aby nikdo nemohl žádným způsobem ovlivňovat pohyb měny, řídit peněžní toky či způsobovat inflaci. Mimo hru jsou tedy všechny centrální banky. Držitelé Bitcoinů jsou naprosto anonymní. Celkové množství měny není neomezené, horní hranice počtu Bitcoinů je stanovena na 21 milionů. Síť funguje od roku 2009, kdy ji vytvořil člověk nebo skupina lidí pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Širšího zájmu se síť dočkala v roce 2011, od tohoto roku se o Bitcoinech pořádají pravidelné odborné konference. http://www.penize.cz/hdp/17349-demograficky-vyvoj-ovlivnuje-financni-trhy 3 http://www.alzheimer.cz/alzheimerova-choroba/ 2 158 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Bitcoin je měnou zcela nezávislou na měnách tradičních. Hodnota Bitcoinu vychází pouze z poptávky a nabídky na trhu, není kryta zlatem ani jakoukoliv jinou komoditou. Nepodléhá žádnému vlivu centrálních bank. Přesto se však Bitcoiny přepočítávají v určitém kurzu, i když vysoce proměnlivém, k dolaru. Aktuální hodnota Bitcoinu je vysoce volatilní a lze říci, že v době psaní tohoto příspěvku (listopad 2015) se pohybuje kolem asi 500 USD. Ve světě již fungují Bitcoinové bankomaty, v nichž je možné proměnit tuto internetovou měnu za reálné peníze. V Česku jsou takové bankomaty v Praze, Brně, Ostravě a Plzni. Od května 2014 jej zprovoznila společnost Marlyle. Firma chystá i další služby pro uživatele virtuálního platidla. Nachází se na rohu Arbesova náměstí a ulice Elišky Peškové na pražském Smíchově. Platit pomocí Bitcoinu lze v Česku ve stále více firmách, ale i např. školné na jedné soukromé vysoké škole v Praze. Základní princip nové měny je následující. Měna je navržena tak, aby ji nemohly ovlivňovat vlády ani centrální banky. Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem, naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 milionů, což má být kolem roku 2140. Bitcoin oceňuje mnoho uživatelů pro jeho anonymitu. Na druhé straně však kritici upozorňují, že právě kvůli anonymitě je tato měna zneužitelná pro praní špinavých peněz. To má za následek určité akce státních orgánů, které ovšem znervózňují bitcoinový trh. Agenturní zpráva AFP a Reuter´s ze dne 7.7.2014 Francouzská policie zavřela nelegální bitcoinovou burzu Francouzská policie zrušila nelegální burzu s internetovou měnou bitcoin a zabavila celkem 388 bitcoinů v hodnotě zhruba 200 tisíc eur (5,5 milionu korun). Zásah francouzských policistů je vůbec prvním zrušením nelegální bitcoinové burzy v Evropě, prohlásil francouzský prokurátor. Prokurátor upřesnil, že policie v pátek 4.7.2014 zadržela a vyšetřuje dvě osoby z měst Cannes a Nice kvůli podezření, že provozovaly internetové stránky, na kterých nelegálně prodávaly a půjčovaly bitcoiny. Při razii v domech podezřelých poli159 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development cie zabavila bitcoiny, kreditní karty a počítačový hardware. „Je to poprvé v vropě, kdy výsledkem soudního řízení bylo zavření nelegální burzy pro virtuální měnu,“ řekl agentuře Reuters prokurátor Olivier Caracotch. „Je to také poprvé ve Francii, kdy byly zabaveny v rámci soudního řízení bitcoiny,“ dodal. Zadržené osoby jsou podezřelé z možného : • nelegálního bankovnictví, • praní špinavých peněz • a nelegálního provozování internetových stránek s hazardními hrami, připojila agentura Reuters. Na druhé straně po řadě odborných i právních sporů Soudní dvůr EU na sklonku října 2015 v relativní tichosti rozhodl o osudu bitcoinu na společném evropském trhu a prakticky jej legitimizoval jako každou jinou měnu. Soud zároveň tímto rozhodnutím vyňal bitcoinové transakce z placení daně z přidané hodnoty. Rozhodnutí předcházel švédský spor mezi jistým D. Hedqvistem a tamní daňovou správou Skatteverket o to, jestli je třeba z bitcoinových transakcí odvádět DPH. Zatímco Skatteverket pohlížel na bitcoin jako na zboží, Hedqvist jako na měnu. Největší dosavadní ranou bitcoinovému trhu byl krach prestižní a současně největší světové bitcoinové burzy Mount Gox v Japonsku v únoru 2014. Před krachem se burza vyvíjela následovně : Volatilita bitcoinu je daň za měnu bez centrálního řízení, vysvětluje vzestupy a pády virtuální měny Marek Palatinus, zakladatel českého serveru Bitcoin.cz. Právě velká volatilita, technické problémy a nejasný legální status zabraňují, aby se zatím bitcoin stal hodnověrným protihráčem světových měn. Vedle placení prostřednictvím bitcoinové peněženky nainstalované v počítači se do centra pozornosti dostávají ale i takzvaní „mineři“, kteří „dolují“ samotnou měnu. 160 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Bitcoinová horečka se od té někdejší zlaté odlišuje tím, že místo krumpáče novodobí kopáči sdružují své počítače do sítí, které umožňují náročné bitcoinové transakce. Pomocí složitých matematických operací získávají nově uvolněné bitcoiny. Podle českého experta Marka Gimeina však virtuální měna takto zadělává na reálnou energetickou katastrofu. Za jediný den počítače používané „minery“ spotřebují elektřinu za 147 tisíc dolarů, za což mohou vyinkasovat výdělek až 681 tisíc dolarů. „Pokud se naplní sny podporovatelů bitcoinu a měna bude široce využívána v celém finančním světě, spotřeba energie pro „výrobu“ bitcoinů dramaticky naroste a může totálně zdevastovat energetické soustavy rozvinutých zemí,“ varuje Gimein. Vyhýbejte se bitcoinům, radí bankám Evropská centrální banka. Doposud neexistuje žádný globální koordinovaný přístup k regulaci virtuálních měn sdělila nedávno Danièle Nouyová, předsedkyně Rady dohledu jednotného mechanismu dohledu Evropské centrální banky (Single Supervisory Mechanism – SSM). Její plán na zákaz této měny je tak vůbec prvním všeobecným návrhem. Žádná země zatím nedala virtuální měně status zákonného platidla. Bankovní regulátoři všech 28 zemí EU doporučení SSM schválili, napsala agentura Reuters. Podle posledních dat mají o bitcoin největší zájem Rusové, pak Američané, Finové, Estonci a právě Češi. A jak to vypadá v současnosti po krachu japonské burzy Mount Gox v únoru 2014 a marných snahách jejích klientů po déle než roce se dozvědět, kde jsou jejich peníze ? Investoři rizikového kapitálu do bitcoinových startupů v posledních třech letech napumpovali obrovské množství peněz. Podle serveru CoinDesk získaly bitcoinové startupy na své aktivity v roce 2012 zhruba dva miliony dolarů, o rok později 94 milionů dolarů a loni již 314 milionů dolarů. Tak prudký nárůst investic do bitcoinových projektů naznačuje, že se z virtuálních měn stává masová záležitost, která má potenciál obrátit platební návyky a celý finanční sektor vzhůru nohama. Něco tu ale nehraje. Zatímco objem investic do bitcoinových projektů za poslední tři roky vzrostl více než 150krát, počet transakcí provedených v bitcoinech se za stejnou dobu zvýšil jen zhruba 18krát, přičemž v loňském roce 2014 vzrostl jen asi o polovinu. Zjednodušeně řečeno, bitcoin doslova uhranul venture investory, většinovou populaci ale nechává chladnou. Trh s bitcoiny dobývá v poslední době kupodivu Česká burza BitStock. 161 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Klienti do burzy vložili důvěru a na BitStocku během několika měsíců zobchodovali bitcoiny za více než 20 milionů korun. Z BitStocku se stala největší burza v Čechách, v současnosti si brousí zuby na expanzi do Evropy a jedná o vysokou investici ze strany významného startupového venture kapitálu. BitStock spravuje své účty v několika českých bankách (FIO, mBank, AirBank, ČSOB, Česka spořitelna, Komerční banka, GE Money, Raiffeisen Bank) pro příjem CZK plateb a spravuje také účet ve Slovenské pobočce FIO banky pro příjem EUR plateb. BitStock je přímo napojen na bankovní systém ve FIO bance, kde každých 5 minut kontroluje stav bankovního účtu. V připadě vložení (fundování) peněz je tedy platba, poté co přijde na FIO bankovní účet BitStock, maximálně do 5 minut automaticky připsána na Váš obchodní účet v BitStock. U účtů v ostatních bankách dochází k připisování prostředků manuálně operátorem. Rok 2014 majitelům bitcoinů zrovna nepřál. Za dvanáct měsíců ztratily zhruba šedesát procent hodnoty a ani v roce 2015 se kryptoměně příliš nedařilo, i když mírně posílila. Čekají bitcoin lepší časy? Jinde jsou však stále problémy. K dočasnému pozastavení obchodování s bitcoiny jiná burza - Bitstamp napsala, že do některých virtuálních peněženek uživatelů pronikli hackeři, kteří z nich ukradli takřka 19 tisíc bitcoinů za zhruba pět milionů dolarů. Své klienty nicméně burza ujišťuje, že jim budou všechny bitcoiny vráceny. Bitstamp přitom není zdaleka první bitcoinovou burzou, která se stala obětí hackerů. Zřejmě nejznámější je již zmíněný případ japonské burzy Mt. Gox, která byla založena v roce 2010 a před dvěma lety přes ni procházelo asi 70 % všech bitcoinových transakcí. V únoru 2014 ale burza přerušila obchodování a o pár dnů později přiznala, že se z účtů jejích klientů ztratilo asi 850 tisíc bitcoinů. V Česku se zase obětí kybernetických zločinců stala burza Bitcash.cz, z níž na konci roku 2013 zmizely bitcoiny za několik milionů korun. 162 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Závěry Bitcoin se tedy potácí nad propastí a o takovou berli se přestárlí obyvatelé Země zatím opřít nemohou. Co když ale bude všechno jinak a kryptoměny upadnou rychle v zapomnění. Na obzoru je totiž nová globální měna též bez vlivu centrálních bank - UNI. Použité zdroje [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] REVENDA, Zbyněk , Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012. 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6. http://www.matrix-2001.cz/files/image/magie/1329.png http://www.investopedia.com/terms/c/cryptocurrency.asp?layout=orig http://thumbnails.visually.netdna-cdn.com/bitcoin-infographic_5029189c http://e-svet.e15.cz/it-byznys/v-praze-se-otevre-prvni-bitcoinovy-bankomat-1055001/ galerie?id=166750 https://mining.bitcoin.cz/news/ www.reuters.com http://e-svet.e15.cz/it-byznys/bitcoinova-burza-mt-gox-celi-neduvere-investoru-pada-o-desitky-procent-1061229/ galerie?id=168488 http://www.ecb.europa.eu/home/search/html/index.en.html?q=EBA http://bitcoinrelaynetwork.org/ https://www.facebook.com/bitstockcom http://bitcoincharts.com https://en.bitcoin.it/wiki/Protocol_specification http://www.investopedia.com/terms/c/cryptocurrency.asp http://dictionary.cambridge.org/dictionary/business-english/digital-currency# 163 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development [16] https://en.bitcoin.it/wiki/Address [17] www.coinmarketcap.com [18] http://www.mail-archive.com/cryptography%40metzdowd.com/msg10142. html. Ing. Vladimír Ezr, CSc. Soukromá vysoká škola ekonomických studií Katedra účetnictví a financí Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 email: [email protected] 164 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje IV. Právní aspekty spojené s demografickým vývojem 165 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Vliv migrace jako jednoho z demografických procesů na mezinárodní bezpečnost The impact of migration as one of the demographic processes on international security Jan Ondřej Abstrakt Jedním z pramenů demografických studií i politiky je pohyb obyvatelstva, migrace jednotlivců, skupin i celých populací. Můžeme vymezit tři hlavní hybné síly migrace. Za prvé snaha získat ekonomický prospěch. Za druhé špatně fungující stát a jeho instituce v mateřské zemi. Stát může špatně fungovat z různých důvodů, mimo jiné v důsledku ozbrojeného konfliktu mezinárodního, či vnitřního. Za třetí síť přátel a příbuzných působících v zahraničí. Současná velká migrační vlna do Evropy je důsledkem ozbrojených konfliktů, zejména na Blízkém a Středním východě a v severní Africe. Masová migrace má vliv na mezinárodní bezpečnost. Vyvstává otázka, jaké právní prostředky použít pro regulaci migrace do Evropy. Abstract One of the sources of demographic studies and policy is population movement, migration of individuals, groups and entire populations . We can identify three main reasons of migration . Firstly an effort to gain economic benefits. Secondly poorly functioning state and its institutions in their homeland. State may malfunction various reasons, including as a result of armed conflict, international or internal. Thirdly a network of friends and relatives working abroad. The current big wave of migration to Europe is a result of armed conflicts, particularly in the Middle East and North Africa. Mass migration has an impact on international security. The question arises what legal means can be used for regulation migration to Europe. Klíčová slova migrace, ozbrojené konflikty, mezinárodní bezpečnost, právní regulace migrace Key words migration, armed conflict, international security, legal regulation of migration 166 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje 1 Úvod Můžeme konstatovat, že jedna z možných definic demografie jako vědy stojící na tenké hranici mezi naukami o přírodě a o společnosti je, že jde o obor, jehož hlavní metodou není jen sběr a třídění dat, ale i analýza a interpretace dat neúplných1. V následujících řádcích půjde právě o analýzu dat neúplných. Jedním z pramenů demografických studií i politiky je pohyb obyvatelstva, migrace jednotlivců, skupin i celých populací, dnes se opět jeví jako aktuální problém. Pokud jde o vymezení pojmu migrant, Mezinárodní organizace práce (ILO) za migranty považuje osoby žijící mimo svou mateřskou zemi déle než rok2. J. Fárek uvádí tři hlavní hybné síly migrace. Za prvé snaha získat ekonomický prospěch. Za druhé, špatně fungující stát a jeho instituce v mateřské zemi. Za třetí, síť přátel a příbuzných působících v zahraničí.3 Následující řádky budou věnovány zejména té druhé, tj. špatně fungujícímu státu a jeho institucím. Stát může špatně fungovat z různých důvodů, mimo jiné v důsledku ozbrojeného konfliktu mezinárodního, či vnitřního. Právě současná velká migrační vlna do Evropy je důsledkem ozbrojených konfliktů, zejména na Blízkém a Středním východě a v severní Africe. Je však zřejmé, že někteří z migrantů využívají dané situace a snaží se získat ekonomický prospěch. Někteří z nich využívají i toho, že mají příbuzné v zahraničí. Ozbrojené konflikty mají vliv na mezinárodní bezpečnost a mohou vést k dalším negativním jevům ovlivňujícím mezinárodní bezpečnost. Mezinárodní bezpečnost však může být ovlivněna i dalšími okolnostmi, které vedou k masové migraci. Pozornost v následujících řádcích bude věnována růstu migrace do Evropy jako důsledku ozbrojených konfliktů v blízkých regionech severní Afriky a Asie a jejím bezpečnostním souvislostem. Zaměříme se na osoby usilující o postavení uprchlíků či osoby hledající azyl. Několik statistických údajů: v roce 2014 bylo podle OSN celosvětově v pohybu nejvíc osob od konce 2. světové války. Své domovy muselo nuceně opustit celkem 59,5 miliónů lidí. Podle údajů UNHCR (Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky) bylo v roce 2014 zaznamenáno na 866 tisíc žádostí o azyl, tedy o 269,4 tisíc (o 45 %) žádostí více než v roce 2013. Dvacet osm členských států Evropské unie registrovalo 570,8 tis. žádostí o azyl, tj. 44% nárůst ve srovnání s rokem 2013 (396,7 tis.). Státy EU celkově registrují 80 % nových žádostí o azyl v Evropě. Německo a Švédsko z toho Srov. Úvodník. Demografie a migrace. Mezinárodní politika, 2008, č. 6, s. 3. Srov. FÁREK, J. Mezinárodní ekonomická migrace: přínosy a rozpory. Mezinárodní politika, 2008, č. 6, s. 8. 3 Ibid. 1 2 167 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development registrují 30 % a 13 % z celé EU. Pokud jde o celkové počty, bylo v Německu v roce 2014 zaznamenáno na 173,1 tis. žadatelů o azyl. Ve srovnání s tím bylo v roce 2013 zaznamenáno na 121 tisíc žádostí, tj. o 36,8 tis. žádostí více, než v roce 2014 (nárůst o 44 %). USA tak byly na druhém místě po Německu, třetím státem v počtu žadatelů je Turecko 87,8 tisíc, čtvrtým bylo Švédsko se 75,1 tisíc a Itálie se 63,7 tisíc. Na šestém místě byla Francie s 59 tisíci, pokles o 2 % ve srovnání s rokem 2013 (60,2 tis. žadatelů). V Maďarsku bylo v roce 2014 podáno na 41,3 tisíc žádostí, jedná se o zvýšení o 123 % ve srovnání s rokem 2013 (18,6 tis.). Ve Velké Británii bylo v roce 2014 podáno 31,2 tisíc žádostí v roce 2013 (29,8 tis.), v Rakousku bylo v roce 2014 podáno 28 tis. žádostí, v roce 2013 to bylo 17,5 tis. Pokud jde o Českou republiku, bylo v roce 2013 podáno 490 žádostí a v roce 2014 bylo podáno 920 žádostí. Pokud jde o země z hlediska žadatelů o azyl (země původu) je na prvním místě Sýrie se 149,6 tis. žadatelů, což je více o 56,3 tis. ve srovnání s rokem 2013. Na druhém místě byl Irák s 68,7 tis. v roce 2014 (téměř dvojnásobné zvýšení ve srovnání s rokem 2013, na třetím místě Afghánistán s 59,5 tis. v roce 2014 (zvýšení z 23,4 tisíc v roce 2013), čtvrté Srbsko a Kosovo s 55,7 tis. a pátá Eritrea s 48,4 tis. Mezi žadateli jsou také žadatelé ze dvou zemí bývalé Jugoslávie. Rodné země těchto žadatelů o azyl jsou Evropskou unií považovány za bezpečné (jejich žádosti nebývají úspěšné). Syřanů, kteří utíkají ze země postižené válkou, bylo v minulém roce ze všech žadatelů nejvíc. Z Afghánistánu zase utíkají zejména lidé, kteří v minulých 15 letech pracovali pro mezinárodní společenství, a kterým nyní při postupném návratu Tálibánu k moci hrozí pronásledování. Z Eritrei utíkají uprchlíci před režimem – od roku 1993 tu nebyly demokratické volby a služba v armádě (povinná pro ženy i muže) může být nařízena na libovolně dlouhou dobu. V meziročním srovnání přibylo nejvíce žadatelů o azyl z Ukrajiny. V roce 2015 se situace pokud jde o migranty v Evropě, vyostřuje. Uvádí se, že od začátku roku 2015 vstoupilo do Evropy zhruba 630 tisíc uprchlíků4. Jedná se jak o osoby prchající se Sýrie, kde probíhá ozbrojený konflikt, tak i o osoby z dalších zemí, zejména z Iráku, Afghánistánu, ale i Kosova atd. Největší příliv těchto osob je do SRN. Německé úřady nevylučují, že v roce 2015 dorazí do země až 1,5 miliónu žadatelů o azyl5. Výrazně přibývá uprchlíků v Rakousku, Švédsku a v dalších zemích. Přes některé státy migranti jen přecházejí. Například od začátku roku 2015 4 5 Srov. Běženců do SRN letos dorazí 1,5 miliónu. Právo ze 6. října 2015. Ibid. 168 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje zaznamenala maďarská policie na 312 tisíc migrantů, kteří vstoupili na maďarské území ilegálně6. Jak může migrace, zejména masová migrace působit na bezpečnost státu a na mezinárodní bezpečnost? 2 Bezpečnost a mezinárodní bezpečnost Mezinárodní bezpečností7 se rozumí stav mezinárodních vztahů, kdy nejsou ohroženy zájmy bezpečnosti jednotlivých států, a není ohrožován mezinárodní mír. V první řadě jde o zajištění vzájemné bezpečnosti mezi státy. Ve druhé polovině 20. století dostává mezinárodní bezpečnost i další rozměr. Od Vestfálského míru, tj. od 17. století byla bezpečnost definována téměř výhradně z hlediska potřeb přežití národa. S rozvojem mezinárodněprávní ochrany lidských práv, po druhé světové válce přestává být tato otázka výslovnou či převážnou záležitostí států, ale stává se záležitostí mezinárodní. Stát již nemůže volně upravovat postavení jednotlivců, je vázán normami mezinárodního práva. Vedle bezpečnosti státu mluvíme o bezpečnosti jednotlivců. Hrubé a rozsáhlé porušování lidských práv je v praxi Rady bezpečnosti OSN považováno za ohrožení mezinárodního míru a Rada bezpečnosti může z tohoto důvodu učinit příslušná opatření. Právě bezpečnost jednotlivců je v mnoha zemích Afriky a Asie porušována ve velkém rozsahu. Rozsáhlé vnitřní konflikty, ke kterým dochází v některých asijských a afrických zemích, nejen, že vrhají do dlouhodobých útrap velké množství lidí, ale mohou vést k narušení stability, tudíž i bezpečnosti v celém regionu. Bezpečnost lidí je nutno považovat za cíl stejné důležitosti jako bezpečnost států. Oba cíle nejsou protikladné. Státy nemohou být dlouhodobě bezpečné, jestliže nejsou v bezpečí jejich občané8. V současnosti jde tudíž o zajištění tzv. globální bezpečnosti, která v sobě zahrnuje, jak mezinárodní bezpečnost ve vztazích mezi státy ve smyslu vojenském, tak i ochranu jednotlivců a ochranu států před činy jednotlivců. Samotný pojem bezpečnost je v angličtině vyjádřen výrazy security a safety. Bezpečnost ve smyslu „security“ je třeba chápat jako ochranu proti vnějšímu protiprávnímu porušení. Pojem bezpečnost obsažený v Chartě OSN je vyjádřen v anglickém textu Charty jako „security“, např. v čl. 24 podle kterého má Rada bezpečnosti hlavní odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti (for the maintenance of international peace and security) nebo v čl. 26, kde je Ibid. Srov. ONDŘEJ, J. Odzbrojení prostředek zajištění mezinárodní bezpečnosti. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, s. 11. 8 Srov. Naše globální sousedství, zpráva Komise pro globální řízení. Praha: Rada pro mezinárodní vztahy, 1995, s. 85. 6 7 169 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development rovněž zmínka o udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. V tomto ohledu jde o to, aby zejména státy činily účinná opatření k ochraně proti protiprávnímu nebo svévolnému zneužití. Pojem „safety“ je zpravidla chápán ve smyslu bezpečnosti vnitřní, zejména v technickém slova smyslu. Obsah obou anglických výrazů se může v konkrétních případech překrývat. Je však zřejmé, že výraz „security“ znamená zajištění bezpečnosti, proti protiprávnímu chování, a tak je chápán i v Chartě OSN. Pojem bezpečnost ve smyslu security i safety bychom mohli vymezit i v souvislosti s hromadným přílivem uprchlíků do Evropy. Protiprávním ohrožením bezpečnosti ve smyslu security mohou být případy osob, které přicházejí s uprchlíky se záměrem spáchat teroristický čin. Mezi teroristy, kteří spáchali teroristický čin v Paříži v listopadu 2015, byly právě takové osoby. Příliv migrantů může mít vliv i na bezpečnost ve smyslu safety. Hromadný příliv osob do některých států, např. SRN může vést k tomu, že stát nebude zvládat danou situaci zejména po stránce logistické (problémy zejména s bydlením apod.). Dlouhodobě to však může mít negativní dopad i na zaměstnanost v daném státě, nebudou se dostávat prostředky na sociální potřeby apod. Uvádí se, že migranti vyjdou SRN v roce 2015 na 21 miliard eur9 (přepočteno na 570 miliard Kč). 2.1 Bezpečnostní hrozby na počátku 21. století a mezinárodní bezpečnost Zánikem bipolárního světa na počátku 90. let 20. století dochází ke změně bezpečnostních hrozeb. Největší hrozbou od konce 40. let do konce 80. let 20. století bylo nebezpečí vypuknutí světového konfliktu mezi státy Východu a Západu. Použití jaderných zbraní, ale i jiných zbraní hromadného ničení by bezpochyby vedlo k nedozírným důsledkům pro celé lidstvo. Konec soupeření mezi Východem a Západem na jedné straně vede k tomu, že nebezpečí ozbrojeného mezistátního konfliktu ve světovém měřítku přestává být aktuální. Na druhé straně se však začínají výrazně projevovat nové bezpečnostní hrozby a rizika. Za nejnaléhavější hrozby na globální úrovni jsou v současnosti považovány terorismus, šíření zbraní hromadného ničení nebo nacionalismus. Zvláště se zvýšila možnost útoků ze strany teroristických organizací, u kterých nelze vyloučit použití konvenčních, ale i nekonvenčních zbraní. Z hlediska sektorového můžeme hrozby dělit na hrozby vojenské, politické, ekonomické, ekologické, sociální a kulturní. Politickou hrozbu představují diktátorské a nacionalistické režimy, opírající se o ozbrojené síly. Tyto režimy často 9 170 Srov. Migranti vyjdou letos SRN na 570 miliard. Právo z 11. 11. 2015. Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje vyvolávají regionální konflikty, které mohou mít vliv na rovnováhu v celé oblasti. Mezi závažné sociální hrozby patří zvláště šíření nebezpečných nemocí a zvláště chudoba v některých částech světa. Mezinárodní společenství je postaveno před naléhavé úkoly tyto hrozby zmírňovat, případně je zcela eliminovat. Důležitou úlohu v této oblasti sehrává celosvětová organizace, kterou je Organizace spojených národů, která v současnosti sdružuje 193 států celého světa. Generální tajemník OSN vyjádřil v roce 2003 úmysl svolat panel expertů, kteří by se měli zabývat celosvětovými hrozbami a případně navrhnout možná řešení jejich zmírnění. Panel expertů předložil svou zprávu10 o hrozbách, výzvách a změnách (threats, challenges and change) generálnímu tajemníkovi OSN dne 1. prosince 2004. Ve zprávě je konstatováno, že současné hrozby nevyznávají národní hranice a je třeba na ně reagovat na globální, regionální, stejně jako na národní úrovni. Žádný stát, bez ohledu na to jak je silný nemůže vlastními silami vzdorovat dnešním hrozbám. Nelze ani předpokládat, že každý stát bude schopen nebo ochoten chránit vlastní obyvatelstvo a zároveň nepůsobit škody svým sousedům. Zpráva expertů vymezuje šest11 kupících se hrozeb pro mezinárodní bezpečnost. Mezi tyto hrozby lze zařadit a) ekonomické a sociální hrozby včetně chudoby, infekčních nemocí a enviromentální degradaci, b) mezistátní konflikty, c) vnitřní konflikty včetně občanské války či genocidy, d) jaderné, radiologické, chemické a biologické zbraně, e) terorismus, f) transnacionální organizovaný zločin. Každá hrozba mezinárodní bezpečnosti dnes zvyšuje riziko jiných hrozeb12. Mezi jednotlivými hrozbami jsou úzké souvislosti. Pokud jde o výše uvedené hrozby, lze najít souvislosti se současnou hromadnou migrací do Evropy. Mezinárodní terorismus se často rozvíjí jako důsledek ozbrojených konfliktů mezinárodních i vnitřních. Příkladem může být tzv. Islámský stát, který je v podstatě teroristickou organizací působící na části území Sýrie a Iráku. Předpoklady pro vznik Islámského státu bezpochyby souvisí a jsou důsledkem ozbrojených konfliktů mezinárodních i vnitřních na území těchto států. Nejvýraznější je to právě v Sýrii, kde souběžně probíhá konflikt mezi vládními silami a syrskými povstalci a zároveň konflikt mezi vládními silami a Islámským státem. Mezinárodní teroristické skupiny hledají útočiště ve slabých státech. Srov. Report of the High-level Panel on Threats, Challenges and Change. A/59/565 z 2. 12. 2004. 11 Ibid., s. 25. 12 Ibid., s. 19. 10 171 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Globální ekonomická integrace způsobuje, že teroristické útoky kdekoli ve vyspělém světě mají devastující důsledky pro životní úroveň milionů lidí v rozvojovém světě. Světová Banka odhaduje, že samotné útoky z 11. září 2001 zvýšily počet lidí žijících v chudobě o 10 miliónů. Celkový účet pro světovou ekonomiku dosáhl pravděpodobně výše 80 miliard dolarů. Rovněž transnacionální organizovaný zločin napomáhá mnohým z nejvážnějších hrozeb pro mezinárodní mír a bezpečnost. Korupce, nelegální obchod, praní špinavých peněz, jsou překážkou ekonomického růstu a podkopávají demokracii. Současná hromadná migrace do Evropy je tak důsledkem působení výše uvedených hrozeb. Podíl na ní mají jak ozbrojené konflikty v Sýrii, Iráku, Afghánistánu, tak i jejich důsledky např. v Lybii. Opomíjet nelze ani vliv Islámského státu s jeho teroristickými metodami. Hromadná migrace vede i k rozvoji mezinárodního organizovaného zločinu, který se na ní podílí pašováním lidí do Evropy. Nelze vyloučit, že hromadná migrace bude využita teroristy pro naplňování jejich teroristických cílů. Důvodem pro hromadnou migraci může být environmentální hrozba, např. sucho zejména v jižních částech světa. Tato situace sice ještě nenastala, ale jedná se hrozbu, o jejíž existenci vědci vědí delší dobu a státy se snaží, zatím nikoli s výraznějším úspěchem na tuto hrozbu reagovat. Již v roce 2011 Rada bezpečnosti ve stanovisku13 svého prezidenta vyjádřila, že možné škodlivé účinky dlouhodobé změny klimatu mohou ohrozit mezinárodní mír a bezpečnost. Pro zajištění vlastní bezpečnosti státu je nezbytná spolupráce s jinými státy. Je tudíž v zájmu každého státu spolupracovat s jinými státy při řešení nejzávažnějších hrozeb. Eliminace, nebo alespoň snížení nebezpečí nejnaléhavějších hrozeb současnosti posiluje mezinárodní bezpečnost. Cílem mezinárodní bezpečnosti je zajistit mírovou a nerušenou existenci států, která není ohrožena hrozbami vnějšími, ale ani vnitřními. 3 Právní regulace migrace 3.1 Základy mezinárodněprávní úpravy Pokud jde o právní úpravu migrace – přistěhovalectví do cizí země jedná se z hlediska mezinárodního práva o to, zda je stát povinen vpustit cizince na své území. Cizince můžeme definovat jako osobu nemající státní příslušnost státu pobytu. Jedná se tudíž o osoby s cizí státní příslušností nebo bez státní příslušnosti. Srov. Security Council. Statement by the President of the Security Council. S/PRST/2011/15 z 20. 7. 2011. 13 172 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Povinnost vpustit cizince na své území neplyne státu z obecného mezinárodního práva14. Stát si proto může volně stanovit podmínky pro vstup cizinců na své území. V současné době většina států uplatňuje zásadu předběžného individuálního schvalování cizincova vstupu na území státu. Souhlas státu se vstupem na jeho území se obvykle vyznačuje v jeho cestovním průkazu (vízum). Mezi cizinci, kteří žádají o vstup na území cizího státu jsou i osoby, které žádají o přiznání statusu uprchlíka nebo o azyl15. Právní postavení uprchlíků v mezinárodním právu upravuje Úmluva o postavení uprchlíků16 z roku 1951. Podle této Úmluvy jsou uprchlíci osoby, které se obávají pronásledování z důvodů rasových, náboženských, národnostních, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení. Nalézají se mimo stát, jehož jsou občany, a nemohou nebo nechtějí pro takovou obavu využít ochrany této země, nebo se jedná o osoby, které nemají státní příslušnost a nalézají se mimo stát svého obvyklého pobytu. O postavení uprchlíka žádají osoby při překročení státní hranice státu, kam uprchly, a v praxi států se uplatňuje zásada, že uprchlík nebude odmítnut na hranici, když by tím byl ohrožen jeho život nebo svoboda. Za podmínek stanovených v Úmluvě o právním postavení uprchlíka z roku 1951 nebo vyplývající z pravidla obecného mezinárodního práva non-refoulement nesmí být uprchlík odmítnut. Úmluva z roku 1951 kodifikuje17 tuto zásadu obyčejového mezinárodního práva o zákazu vyhoštění a navrácení (non-refoulement). Podle ní žádný smluvní stát nevyhostí nebo nevrátí uprchlíka na hranice zemí, ve kterých by jeho život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení (čl. 33 odst. 1). Na druhé straně se však podle Úmluvy z roku 1951 postavení uprchlíka nepřizná osobě, která spáchala zločin proti míru, válečný zločin nebo zločin proti lidskosti. Jiným důvodem je, že osoba spáchala závažný nepolitický trestný čin mimo území státu, kam uprchla předtím, než byla tímto státem přijata jako uprchlík nebo zavinila činy, jež jsou v rozporu s cíli a zásadami OSN. Postavení uprchlíka ztratí osoby, které dobrovolně samy využily ochrany státu, jehož příslušnost mají nebo dobrovolně znovu získají své ztracené státní občanství. Srov. ONDŘEJ, J. Mezinárodní právo veřejné, soukromé, obchodní. 5. rozšířené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014, s.146. 15 Srov. k azylu a uprchlictví in: ŠTURMA, P., HONUSKOVÁ, V. (eds.) Teorie a praxe azylu a uprchlictví. 2. doplněné vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2012. 16 Srov. český text Úmluvy in: sdělení MZV č. 208/1993 Sb. 17 Srov. ONDŘEJ, J. Mezinárodní právo veřejné, soukromé, obchodní. 5. rozšířené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014, s.152. 14 173 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Postavení uprchlíka se přestane vztahovat i na osoby, které získají novou státní příslušnost a požívají ochrany státu, jehož státní příslušnost nově nabyly nebo se dobrovolně navrátily do státu, který opustily apod. 3.2 Právní aspekty hromadná migrace Osoby odcházející hromadně ze svých zemí – první skupinu tvoří ekonomičtí uprchlíci, kteří přicházejí do jiného státu s cílem zlepšení svého ekonomického postavení. Tyto osoby musí mít platný cestovní doklad a vízum, které je opravňuje ke vstupu do cizího státu. Pokud tyto osoby nesplní dané podmínky, může je stát považovat za nelegální migranty a nevpustit na své území. Druhou skupinu tvoří uprchlíci. Jedná se o osoby, jejichž status je vymezen v mezinárodní Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Minimální závazek nevyhostit tyto osoby na území států, kde by byl ohrožen jejich život nebo svoboda, vyplývá z obyčejového pravidla non-refoulement (viz výše). Další kategorii tvoří osoby, kterým je poskytována doplňková ochrana. Jedná se rovněž o osoby, které se obávají pronásledování. V daném případě se jedná o odůvodněný strach z dočasného pronásledování v zemi původu. Tyto osoby musí rovněž požádat azyl a v rámci azylového řízení je jim poskytnut status osoby s doplňkovou ochranou. Země, která jim doplňkovou ochranu poskytla je povinna se o ně postarat do doby, než skončí nebezpečí v zemi jejího původu, poté je navrácena zpět. Doplňková ochrana je v rámci EU upravena směrnicí18 z roku 2011. Důvodem pro přiznání doplňkové ochrany je podle čl. 15 Směrnice mimo jiné vážné a individuální ohrožení života nebo nedotknutelnosti civilisty v důsledku svévolného násilí během mezinárodního nebo vnitrostátního ozbrojeného konfliktu. V České republice je upravena v § 14a a násl. zákona č. 325/1999 Sb. o azylu. Podle těchto ustanovení se doplňková ochrana poskytuje v případech, kdy někteří cizinci nemají důvody pro udělení azylu (tj. azylu i statusu uprchlíka), nemohou však být vráceni do země svého původu z jiných důvodů19. Důvodem může být např. vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu20. Některé důvody pro udělení doplňkové ochrany v sobě zahrnují princip non-refoulement, který se stal součástí Srov. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU z 13. 12. 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochrranu, a o obsahu poskytnuté ochrany. 19 Srov. ŠTURMA, P., HONUSKOVÁ, V. (eds.) Teorie a praxe azylu a uprchlictví. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2006, s. 86. 20 Srov. § 14a odst. 2, písm. c) zákona č. 325/1999 Sb. o azylu. 18 174 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje obyčejového mezinárodního práva21. Podle odhadů UNHCR tvoří ekonomičtí migranti zhruba 40% všech příchozích, kteří v posledním roce zamířili do Evropy. Přibližně 60 % ze všech tedy tvoří žadatelé o azyl, kterým byl status uprchlíků na základě zmíněné Úmluvy přiznán. 4 Hromadná migrace do Evropy a otázky zajištění bezpečnosti Jak bylo uvedeno výše, od začátku roku 2015 vstoupilo do začátku října 2015 do Evropy podle údajů evropské agentury Frontex přibližně 630 tisíc uprchlíků. Německé úřady však nevylučují, že do SRN přijde do konce roku 2015 až 1,5 miliónu žadatelů o azyl. Vláda SRN dlouhodobě mluvila o 800 tisících migrantů, následně o 1 miliónu. Jak konstatuje politolog P. Robejšek, ani toto číslo nemusí být konečné, protože Německo nekontroluje své hranice tak, aby vědělo, kolik migrantů přechází mimo přechody22. Podle údajů EU bude migrační krize kulminovat až v roce 2017 a v roce 2016 mají přijít další tři milióny běženců23. Bez ohledu na reálné počty si lze klást otázku, zda všichni, kteří dnes masově přicházejí do Evropy splňují požadavky pro mezinárodní ochranu, ať již se jedná o postavení uprchlíka, azyl či doplňkovou ochranu. Další otázkou je, jak vysoké bezpečnostní riziko tito lidé představují. Politolog P. Robejšek na začátku října 2015 řekl, že je nesporné, že část migrantů přichází škodit. Konstatoval, že „migranti sami představují hrozbu bezpečnostně politickou a civilizační. Neznámá, ale značná část migrantů představuje různě intenzivní riziko. Od spáčů vyslaných teroristickými organizacemi až po ty, kteří v Evropě neuspějí a sklouznou k náboženské radikalizaci nebo jen ke kriminalitě24“ I v případě, že se jedná jen o nepatrný zlomek z celkového počtu uprchlíků, kteří mají takovéto úmysly, může to mít ve svých důsledcích tragické důsledky. V této souvislosti uvažujeme o ohrožení bezpečnosti z hlediska násilných teroristických činů. Jsou zde však další – ekonomické, sociální, ale i jiné hrozby v souvislosti s masovou migrací. Za určitých okolností lze do jisté míry tyto hrozby eliminovat, jejich riziko však bude vysoké, pokud na ně nebudou státy dostatečně reagovat Vyvstává otázka souvislosti teroristických útoků v Paříži dne 13. 11. 2015 (při několika útocích v Paříži bylo přímo usmrceno na 132 lidí a dalších 349 bylo zraněno, z toho 99 bylo v kritickém stavu) s masovou migrací do Evropy. Masakr 21 Srov. ŠTURMA, P., HONUSKOVÁ, V. (eds.) Teorie a praxe azylu a uprchlictví. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2006, s. 86. 22 Srov. ROBEJŠEK, P. Není uskutečnitelné, aby si lidé ve statisících přicházeli vyzvednout do Evropy to, co jim chybí. Právo ze 14. 11. 2015, s. 7. 23 Ibid. 24 Srov. ROBEJŠEK, P. Je nesporné, že část migrantů přichází škodit. Právo z 3. 10. 2015, s. 9. 175 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development spáchali islámští radikálové – Islámský stát se již následující den přihlásil k autorství krvavého zločinu. „Atentáty spáchal Islámský stát, byly naplánovány v cizině a jde o válečný akt25,“ řekl ve svém projevu francouzský prezident F. Holland. Následně 15. 11. 2015 francouzské letectvo bombardovalo cíle Islámského státu v jeho centru (syrské Rakka). Intenzivně začalo bombardovat cíle Islámského státu v oblasti syrské Rakky také ruské letectvo – ze 16. na 17. 11. 2015 podniklo Rusko na 2 300 úderů proti Islámskému státu. Rusko a Francie, které ztratily teroristickými útoky životy stovek civilistů (v případě Ruska šlo o atentát na letadlo ruské společnosti, při kterém zahynulo 224 osob na palubě. K útoku se přihlásil Islámský stát), formují novou koalici a stupňují letecké údery26. Francie rovněž požádala Evropskou unii, aby poprvé v historii aktivovala čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii. Členské státy pomoc jednomyslně přislíbily. Podle čl. 42 odst. 7 „pokud se členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci, v souladu s čl. 51 Charty OSN. Tím není dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států“. Česká republika by např. mohla podle ministra obrany rozšířit misi v Mali, nevyloučil ani budoucí nasazení vojenských zdravotníků či protichemické jednotky“27 Ukazuje se, že souvislost mezi teroristickými útoky v Paříži a migrací zde je. Například jeden z atentátníků se zaregistroval mezi uprchlíky na řeckém ostrově Levros a následně prošel přes Makedonii do Chorvatska a Rakouska28. Mělo se jednat o osobu, která na hranicích s Makedonií požádala o azyl. 4.1 Posílení ochrany hranic prostředek pro řešení bezpečnosti států v souvislosti s migrací V souvislosti s teroristickými útoky v Paříži se ukázala nutnost lépe chránit vnější hranici schengenského prostoru. Předseda vlády České republiky B. Sobotka vyjádřil, že je nutné se zaměřit na lepší bezpečnost na vnější hranici schengenského prostoru. Dále zkritizoval, slova šéfa Evropské komise J. C. Junkera, který uvedl, že by země EU neměly začít odmítat uprchlíky v reakci na útoky v Paříži29. B. Sobotka také řekl, že „je co měnit z hlediska uprchlické krize, zejména pokud jde o vnější hranice Schengenu. Zdůraznil, že je nutné zajistit důslednou ochranu vnější hranice Schengenu. Snahu o obnovení vnitřní hranice však označil za katastrofu. Srov. Islamisté rozsévali smrt. Právo z 16. 11. 2015, s. 2. Srov. Obama: Putin je konstruktivní partner. Právo z 19. 11. 2015, s. 16. 27 Srov. Francie: čas smutku a odplaty. Právo z 18. 11. 2015, s. 17. 28 Srov. Stopy do Belgie a k syrským běžencům. Právo z 16. 11. 2015, s. 4. 29 Srov. Ochránit hranice EU, prověřovat běžence. Právo z e 16. 11. 2015, s. 6. 25 26 176 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Jednou z otázek, která vyvstává s migrací osob do cizích států je jejich kontrola na hranicích. V rámci Evropské unie byla již v roce 1985 uzavřena Schengenská dohoda o postupném rušení kontrol na společných hranicích. K ní byla uzavřena Prováděcí úmluva ze dne 19. června 1990. Podle jejího čl. 3 odst. 1 vnější hranice smějí být překračovány zásadně jen na hraničních přechodech a v jejich provozní době. Podrobnosti, výjimky, úpravy pro malý pohraniční styk a předpisy pro zvláštní kategorie námořní dopravy, jako jachting a pobřežní rybolov, stanoví Výkonný výbor. Cizinci může být povolen vstup na území smluvních stran ke krátkodobému pobytu, jehož trvání nepřekročí 3 měsíce, pokud ve smyslu čl. 5 odst. 1 splní stanovené podmínky: a) vlastní platný doklad nebo doklady, které ho opravňují k překročení hranice, b) má platné vízum, pokud je požadováno, c) v případech, kterých se to týká, předloží doklady, kterými řádně doloží účel a podmínky svého pobytu, a má dostatečné prostředky jak na obživu po dobu pobytu, tak i na zpáteční cestu do země původu nebo na průjezd do třetího státu, ve kterém má zaručeno povolení vstupu, nebo je schopen si tyto prostředky legálním způsobem zajistit, d) není uveden na seznamu nežádoucích osob, e) není považován žádnou smluvní stranou za osobu ohrožující veřejný zájem, bezpečnost státu nebo mezinárodní vztahy. Cizinci, který nesplňuje všechny tyto podmínky, musí být podle čl. 5 odst. 2 vstup na území smluvních stran odepřen, vyjma případů, kdy smluvní strana pokládá z humanitárních důvodů, z důvodů státního zájmu anebo na základě mezinárodních závazků za nutné se od této zásady odchýlit. V těchto případech se povolení ke vstupu omezí na území této smluvní strany, která musí o svém postupu informovat ostatní smluvní strany. Tato pravidla se nevztahují na uplatňování zvláštních ustanovení ohledně práva na azyl. Ve smyslu čl. 28 Úmluvy smluvní strany zde znovu potvrzují, že budou plnit své závazky vyplývající z Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 195l ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967, bez jakéhokoli geografického omezení oblasti působnosti těchto listin, a rovněž potvrzují svůj slib spolupracovat při uplatňování těchto listin s Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky. Kontroly na vnějších hranicích se přímo týká čl. 6. Podle odst. 1 přeshraniční pohyb na vnějších hranicích bude podléhat kontrolám prováděným příslušnými orgány. Kontroly budou prováděny podle jednotných zásad, v rámci pravomocí každého státu a jeho zákonů, přičemž bude přihlíženo k zájmům všech smluvních stran na celém území smluvních stran. Jednotnými zásadami se podle čl. 6 odst. 2 rozumí a) kontroly osob, které budou zahrnovat nejen prověření cestovních dokladů a ostatních podmínek stanovených 177 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development pro vstup, pobyt, zaměstnání a výstup, ale také kontroly směřující ke zjištění a zabránění ohrožení bezpečnosti státu a veřejného zájmu smluvních stran. Kontroly se vztahují také na vozidla a věci osob překračujících hranici. Každá smluvní strana bude provádět kontroly podle svých vnitrostátních právních předpisů, zvláště pokud se týká osobních prohlídek. Podle písm. b) všechny osoby musí být podrobeny nejméně jedné kontrole, která na základě předložených cestovních dokladů umožní zjištění jejich totožnosti. Cizinci podléhají při vstupu důkladné kontrole podle písm. a). Ve smyslu Schengenské úmluvy by měly být prováděny důkladné kontroly cizinců na vnější hranici. V tomto směru je třeba rozlišovat případy žadatelů o azyl (uprchlíků) o jejichž žádosti se povede v příslušném státě řízení. Dále se jedná o ostatní osoby, které pokud nesplňují výše zmíněná kritéria, tak by neměly být vpuštěny, což se týká tzv. ekonomických uprchlíků. V roce 2006 bylo v ES/EU přijato Nařízení,30kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex). Článek 12 Nařízení obsahuje právní úpravu ostrahy hranic. a. Hlavním účelem ostrahy hranic je zabránit nedovolenému překračování hranic, čelit přeshraniční trestné činnosti a přijímat opatření proti osobám, které překročily hranice nezákonně. b. K výkonu ostrahy hranic používá pohraniční stráž stálých nebo mobilních jednotek. Tato ostraha se provádí takovým způsobem, aby se osobám zamezilo obcházet kontroly na hraničních přechodech, a aby byly od takového obcházení odrazeny. c. Ostrahu mezi hraničními přechody provádějí příslušníci pohraniční stráže, jejichž počet a metody jsou přizpůsobeny stávajícím nebo předpokládaným rizikům a hrozbám. Zahrnuje časté a náhlé změny doby ostrahy, aby nedovolené překročení hranic bylo neustále vystaveno riziku odhalení. d. Ostrahu provádějí stálé nebo mobilní jednotky, které plní své povinnosti tím, že střeží místa nebo zaujímají stanoviště na místech, o kterých je známo či o kterých se má za to, že se jedná o citlivá místa, přičemž cílem takové ostrahy je zadržet osoby, které překračují hranici nezákonně. Ostrahu lze také provádět technickými prostředky, včetně prostředků elektronických. Zdá se, že schengenská pravidla o vstupu do schengenského prostoru nejsou dostatečně důsledně prováděna. Řada migrantů disponuje falešným pasem 30 Srov. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006. 178 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje a ukazuje se, že i teroristé, kteří spáchali útoky v Paříži přešli celkem snadno přes vnější hranici Evropské unie. Na základě vývoje po teroristických útocích v listopadu 2015 přestaly některé balkánské státy přijímat část běženců. Srbsko a Makedonie začaly pouštět přes své území jen uprchlíky ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku, migranti z jiných zemí jsou vráceni zpět. Po vpuštění na území Srbska musí mít Syřané, Afghánci a Iráčané řeckou nebo makedonskou registraci. Syřané, Afgánci a Iráčané mohou tak pokračovat dál, migranti z některých afrických států nikoli.31 Srbsko přistoupilo k těmto opatřením poté, kdy podobný postup ohlásily Chorvatsko a Slovinsko. Obě země informovaly, že již nebudou přijímat ekonomické migranty, podobně tak učinilo i Maďarsko. Makedonská policie pouští do země pouze migranty z válečných zemí Sýrie, Iráku a Afghánistánu. „Policisté opakují do amplionu výzvu, že kdo přichází z Alžírska, Tuniska, Maroka, Somálska, Nepálu, Bangladéše a Pákistánu, ať zůstane na řecké straně hranice“32 Při jednáních mezi srbským premiérem a předsedou Evropské rady D. Tusk potvrdil, že Evropská unie musí posilnit ochranu své vnější hranice v Řecku. Dále D. Tusk řekl, že „kvůli nedostatečné ochraně vnější hranice unie některé země zpřísnily ochranu vlastních hranic, a za to je nemůžeme odsuzovat“33. Z toho důvodu jsou zde návrhy na posílení ochrany vnější hranice Evropské unie. Vláda německé kancléřky Angely Merkelové proto podle britského listu The Guardian34 v součinnosti s Evropskou komisí chystá sérii opatření, díky nimž by byl počet migrantů přicházejících do Evropské unie relativně omezený, a jejich pohyb by měla EU pod kontrolou. Berlín podle listu kromě jiného počítá s většími pravomocemi unijních institucí na vnějších hranicích na úkor příslušných institucí národních států. Na řeckých ostrovech má proto s letitým zpožděním začít fungovat několik záchytných středisek, tzv. hotspotů. Pohraniční službě Frontex, ale možná i dalším institucím, se dostane rozšířených pravomocí, jak ohlásil předseda Evropské rady Donald Tusk35. Britský Guardian napsal, že pohraniční kontrola by měla mít „evropštější“ charakter. To podle listu znamená posílení evropských institucí na úkor národních. Britský deník uvedl, že na takový zásah do národní suverenity si Srov. Balkánské země už část běženců vracejí. Právo z 20. 11. 2015., s. 13. Srov. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/387053-ekonomicke-migranty-nechteji-poustet-ani-srbove.html 33 Srov. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/387053-ekonomicke-migranty-nechteji-poustet-ani-srbove.html 34 Srov. Německo plánuje, jak dostat migraci pod kontrolu Novinky z 23. 10. 2015. 35 Srov. Německo plánuje, jak dostat migraci pod kontrolu Novinky z 23. 10. 2015. 31 32 179 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development v Bruselu někteří diplomaté stěžují, takže i v této věci v unii povedou spory, stejně jako v případě kvót a jejich rozšíření ve stálém mechanismu36. Posílení vnější hranice Evropské unie a důsledné rozlišování mezi migranty žádajícími o azyl a ekonomickými migranty, kteří by měli být odmítnuti, je základním předpokladem zvládnutí migrační vlny do Evropy. Nutná jsou však i další opatření. Řešením migrace není přidělení kvót pro rozdělení migrantů jednotlivým státům Evropské unie. V této souvislosti je možné si představit katastrofický scénář, že naším směrem se dát do pohybu miliarda lidí, jak prognózují někteří odborníci na změnu klimatu. Podle kvót, které jsou vnucovány České republice, bychom se měli postarat o přibližně dvacet miliónů potřebných. 4.2 Další opatření vedoucí ke zmírnění masové migrace do Evropy Na masové migraci vydělává a ve své podstatě také podporuje její rozvoj mezinárodní organizovaný zločin. Jedná se o případy nelegálního pašování migrantů. Podle některých názorů právě tato činnost vedla k výraznému zvýšení migrace do Evropy v poslední době, zejména v roce 2015. Postihování protiprávního pašování lidí je upraveno již Úmluvou OSN proti transnacionálnímu organizovanému zločinu z roku 2000 a jejím Protokolem proti pašování migrantů po zemi, vzduchem a po moři a Protokolem o zabránění, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, které doplňují Úmluvu z roku 2000. Provádění této činnosti ve Středozemním moři, konkrétně z území Libye, vedlo Radu bezpečnosti OSN k tomu, aby v říjnu 2015 přijalo rezoluci37 k postihování této činnosti. Rada bezpečnosti v rezoluci vyjádřila vážné znepokojení nad šířením a ohrožením lidských životů pašováním migrantů ve Středozemním moři, zejména v blízkosti pobřeží Libye. Rady bezpečnosti zároveň uznala (recognizing), že mezi těmito migranty mohou být osoby, které splňují požadavky definice uprchlíka podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a Protokolu k ní z roku 1967. Dále Rada bezpečnosti zdůraznila primární odpovědnost Libyjské vlády o učinění příslušných opatření k zabránění pašování migrantů. Zároveň ocenila, že členské státy, kterých se to týká, včetně členských států EU a její agentura Frontex podporují Libyjskou vládu. V operativní části své rezoluce Rada bezpečnosti OSN zdůraznila nezbytnost ukončit současné šíření a ohrožení lidských životů pašováním migrantů a obchodováním s lidmi ve Středozemním moři v blízkosti pobřeží Libye, 36 37 Ibid. Srov. Rezoluce Rady bezpečnosti S/RES/2340(2015) z 9. 10. 2015. 180 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje a z těchto důvodů jednaje podle kapitoly VII Charty OSN vyzvala členské státy, aby samostatně nebo prostřednictvím regionálních organizací včetně EU pomohly Libyii na základě žádosti ochraně jejích hranic a zabránění, vyšetřování a stíhání činů pašování migrantů. Dále také rozhodla, že členské státy samostatně nebo prostřednictvím regionální organizace mohou provádět inspekce na lodích na volném moři v blízkosti pobřeží Libye. Podmínkou je, že tyto lodě jsou důvodně podezřelé z provádění pašování migrantů a že provedení inspekce včetně jejího zadržení (disposal) je vázáno na předchozí souhlas státu vlajky. Dané opatření je přijato na dobu jednoho roku od přijetí této rezoluce. Řešením masové migrace přes moře může být i spolupráce mezi státy v navracení uprchlíků. Taková dohoda byla uzavřena v minulých letech mezi Itálií a Libyí je v roce 2008. Od roku 2009 začaly Itálie a Libye spolupracovat v tomto směru. Akce byly prováděny na volném moři italskými válečnými plavidly. Italská válečná loď zastavila loď vezoucí uprchlíky na volném moři, následně je vzala na palubu a dopravila do Libye. V některých případech akce probíhala v pobřežních vodách Libye. Později byly akce prováděny Libyjskými loděmi za asistence italských úřadů. V tomto případě italské lodě doprovázely uprchlíky zachráněné na moři do jejich výchozí země38. Řešení nelegální migrace do Evropské unie je pokud jde o dopravce regulována směrnicí Rady 2001/51/ES z 28. 6. 2001. Směrnice byla přijata k provedení čl. 26 Schengenské úmluvy. Podle tohoto článku jsou smluvní státy povinny začlenit do svých vnitrostátních právních předpisů tyto zásady: a) bude-li cizinci odepřen vstup na území některé ze smluvních stran, bude dopravce, který cizince dopravil na vnější hranici ať už letecky, po moři nebo po souši, povinen opět za něho neprodleně převzít odpovědnost. Na žádost orgánů provádějících dozor na hranici musí tento dopravce dopravit cizince buď zpět do třetího státu, ze kterého jej přivezl, nebo do třetího státu, který vystavil cestovní doklad, se kterým cizinec přicestoval, nebo do jiného třetího státu, kde má zaručeno povolení vstupu, b) dopravce je povinen učinit všechna opatření nezbytná k tomu, aby zajistil, že cizinci přepravovaní letecky nebo po moři budou mít cestovní doklady požadované pro vstup na území smluvních stran. Dané ustanovení se nevztahuje na případy závazků vyplývajících z Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951. V praxi to znamená, že pokud migranti tvrdí, že mají právo na ochranu podle Úmluvy z roku 1951, záleží na dopravci, zda jejich argumenty přijme a odveze je do Unie, či nikoli. 38 Srov. HONUSKOVÁ, V., FLÍDROVÁ, E., JANKŮ, L. (eds.) a kol. Dnes migranti – zítra uprchlíci? Praha: Univerzita Karlova v Praze. Právnická fakulta, 2014, s. 139. 181 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Jen část z nich splňuje požadavky pro mezinárodní ochranu. Uvádí se, že podíl Syřanů, kteří prchají před válkou v Sýrii, na celkovém počtu běženců přijatých v Německu se pohybuje mezi 25 a 50 procenty. V souvislosti s masovou migrací do Evropy, zejména v roce 2015, ale i v předchozích letech, se zdá být zřejmé, proč to u běžné dopravní společnosti statisíce migrantů ani nezkusí a raději platí vysoké částky organizovanému zločinu a riskují plavbu na vratkých, přetížených člunech. Ceny letenek jsou podstatně nižší, než částky placené pašerákům lidí (letenky z oblasti Blízkého východu stojí 300–400 €, zatímco pašerákům zaplatí tisíc i několik tisíc €), ale riziko, že budou odmítnuti dopravcem je příliš vysoké. Organizovaný zločin, který pašuje migranty do Evropy tak má obrovské zisky a je nutné se zaměřit na jeho potírání. Za nedostatek v přístupu Evropské unie k řešení současné masové migrace lze považovat i tu skutečnost, že nebyla aktivována Směrnice Rady 2001/55/ES o dočasné ochraně v případě hromadného přílivu vysídlených osob ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do země původu. Dočasná ochrana se má podle čl. 2 Směrnice aplikovat v případech, kdy existuje riziko, že azylový systém nebude schopen se vypořádat s tímto přílivem bez nepříznivých účinků na jeho vlastní účinné fungování a na zájmy těchto osob a dalších osob žádajících o ochranu. Zda se jedná o hromadný příliv vysídlených osob, určí Rada svým rozhodnutím. Dočasná ochrana trvá jeden rok, pokud přetrvávají důvody pro poskytnutí dočasné ochrany, může Rada podle čl. 4 kvalifikovanou většinou rozhodnout o prodloužení dočasné ochrany až o jeden rok na návrh Komise. Dílčím řešením přílivu uprchlíků do Evropy může být i poskytování finanční podpory státům mimo Evropu, kde se nachází největší počet uprchlíků. Například v Turecku je na 2 milióny uprchlíků ze Sýrie. Panuje shoda v Evropské unii poskytnout Turecku v letech 2016–2017 až tři miardy eur na pomoc uprchlíkům.39 Také Česká republika poskytuje finanční prostředky na uprchlíky. Na humanitární pomoc syrským uprchlíkům v Jordánsku včetně uprchlického tábora Zaatari a hostitelským komunitám vydala Česká republika v letech 2012 až 2014 zhruba 30 miliónů korun. V roce 2015 ČR na uprchlíky přispěla 45 miliónů, peníze byly určeny právě na rozvoj infrastruktury v uprchlickém táboře Zaatari40. Česká republika navýší humanitární pomoc pro země, které mají problémy kvůli migrační krizi. Ještě letos uvolní 105 miliónů korun, příští rok dalších 68 miliónů41. Srov. Unie vidí šanci v „turecké brzdě“. Právo z 13. 11. 2015, s. 16. Srov. www.novinky.cz z 21. října 2015. 41 Srov. www.novinky.cz z 2. 11. 2015. 39 40 182 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje 5 Závěr Závěrem lze konstatovat, že hromadná migrace do Evropy je v současnosti značný problém. Pokud vezmeme v úvahu počet migrantů do Německa, kam jich v minulých letech proudilo nejvíce, dá se říci, že roste geometrickou řadou. V roce 2013 to bylo 121 tisíc žádostí, v roce 2014 173,1 tis. žadatelů o azyl, a v roce 2015 je to již přibližně 1 milión žadatelů, tj. nárůst o více než 570 %. V roce 2014 přišlo do Švédska 75,1 tisíc migrantů a v roce 2015 má přijít dle odhadů 140–190 tisíc migrantů (tj. zvýšení o více než 100 %). Část migrantů pochází ze Sýrie, tyto údaje však nejsou přesné, uvádí se, že se jedná o 25–50 % migrantů. Při průzkumech bylo zjištěno, že 4/5 z nich se chtějí vrátit zpět do Sýrie. I za situace, že se část migrantů vrátí zpět, se však dá očekávat, že zůstanou v některé z evropských zemí nejméně rok, takže budou splňovat kritéria migrantů. Je však nezbytné rozlišovat, z jakých důvodů migranti přicházejí. V tomto směru je nutné, aby již na hranici Schengenu došlo k rozlišení toho, kdo má nebo nemá právo do Evropy vstoupit, podobně jako je tomu například v Austrálii42. Význam to má i pro zabránění pohybu teroristů. Jak konstatuje generál Šedivý43, teroristické útoky v Paříži souvisejí s migrační vlnou tím, že se lidé pohybovali tam a zpátky. Migrační vlna tak pohyb teroristů překryla. A to považuje za okamžité nebezpečí, které z nekontrolované migrace vyplývá. Je nepochybné, že většina migrantů hledá především ekonomické výhody. Kdyby prchali opravdu ze strachu o život, tak by mohli zůstat kdekoli na cestě do Německa44. Není uskutečnitelné, aby si lidé ve statisících přicházeli vyzvednout do Evropy to, co jim chybí45. Ekonomický přínos velkého počtu migrantů, kteří přišli zejména v posledním roce do některých evropských zemí však vyvolává otázku. Přínos mohou mít, pokud se budou integrovat do společnosti. Proto, aby se jednotlivci i celé rodiny mohly integrovat je nutné trvat na složení jazykové zkoušky. V případě příchodu celých rodin by jí měly složit i ženy46. Jednotlivé evropské státy, ale zejména Evropská unie by měla zaujmout stanovisko k migraci a dát najevo, že bude pomáhat těm, kteří skutečně potřebují pomoc a jednoznačně odmítat ty, kteří hledají pouze ekonomické výhody, pokud se nebude Srov. Generál Šedivý: Dnes už nelze popírat, že migrační vlnu využívají džihádisté. Právo z 28. 11. 2015, s. 8. 43 Ibid. 44 Srov. ROBEJŠEK, P. Není uskutečnitelné, aby si lidé ve statisících přicházeli vyzvednout do Evropy to, co jim chybí. Právo ze 14. 11. 2015, s. 7. 45 Ibid. 46 Ibid. 42 183 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development jednat o osoby, které bude možné přijmout a budou se chtít integrovat do evropské společnosti. Literatura [1] FÁREK, J. Mezinárodní ekonomická migrace: přínosy a rozpory. Mezinárodní politika, 2008, č. 6. [2] HONUSKOVÁ, V., FLÍDROVÁ, E., JANKŮ, L. (eds.) a kol. Dnes migranti – zítra uprchlíci? Praha: Univerzita Karlova v Praze. Právnická fakulta, 2014. [3] Naše globální sousedství, zpráva Komise pro globální řízení. Praha: Rada pro mezinárodní vztahy, 1995. [4] ONDŘEJ, J. Odzbrojení prostředek zajištění mezinárodní bezpečnosti. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. [5] ONDŘEJ, J. Mezinárodní právo veřejné, soukromé, obchodní. 5. rozšířené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. [6] Report of the High-level Panel on Threats, Challenges and Change. A/59/565 z 2. 12. 2004. [7] ROBEJŠEK, P. Není uskutečnitelné, aby si lidé ve statisících přicházeli vyzvednout do Evropy to, co jim chybí. Právo ze 14. 11. 2015 [8] ROBEJŠEK, P. Je nesporné, že část migrantů přichází škodit. Právo z 3. 10. 2015. [9] ŠTURMA, P., HONUSKOVÁ, V. (eds.) Teorie a praxe azylu a uprchlictví. 2. doplněné vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2012. doc. JUDr. Jan Ondřej, CSc., DSc. Soukromá vysoká škola ekonomických studií vedoucí katedry Katedra práva Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 e-mail: [email protected] 184 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Legalność zatrudnienia uchodźców w Polsce Legal aspects of employing refugees in Poland Krzysztof Pawlicki1, Krzysztof Wątorek2 Abstrakt Autorzy artykułu przedstawia problematykę uchodźców na przykładzie Polski. Wskazują przy tym na prawne aspekty ich pobytu na terenie Polski. Szczegółowo prezentują formy pomocy udzielanej uchodźcom ze strony państwa Polskiego. W artykule zwrócono uwagę na przyczyny fali uchodźców i potrzebę wypracowania spójnego planu obejmującego pomoc dla nich. Pokazano przy tym źródła prawne praw i obowiązków uchodźców w Polsce. We wnioskach końcowych przedstawiono propozycję przedsięwzięć w celu wsparcia pomocowego. Klíčová slova Uchodźcy, prawo, azyl, bezpieczeństwo, struktura. Abstract The authors of the article present the issue of refugees on the Polish example, presenting selected aspects of their stay in Poland. The authors describe in detail the different forms of aid that the refugees receive form the Polish government. The article points to the reasons for the contemporary wave of refugees and the need to develop a coherent plan to grant them the necessary assistance. The authors mention the sources of the laws and obligations of refugees in Poland. In the summary, the authors present proposed actions for aiding refugees. Key words refugees, law, asylum, security, structure. 1 MA in political studies, long-time employee of the Office for Combating Organized Crime and the Central Bureau of Investigation of the Police Headquarters, participant in numerous international conferences on combatting money laundering and organised crime, co-author of monographs and many scientific articles on fighting organised crime. 2 Polish lawyer, PhD in legal studies, specialising in criminal law, academic teacher at the School of Economics, Law and Medical Sciences in Kielce, dean of the faculty of law since 2010, vice-rector since October 2015, formerly working for the Office for Combating Organized Crime of the Police Headquarters, specialised in research in regard to combatting corruption, author of three monographs and numerous articles on legal issues. 185 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development I. Wprowadzenie Skala uchodźców przybywających do Polski w ostatnim latach utrzymywała się na podobnym niskim poziomie. Obraz ten ulegnie nagłej zmianie po zobowiązaniu naszego kraju do przyjęcia kilku tysięcy cudzoziemców z Bliskiego Wschodu i Afryki. Z tak wielką skalą zjawiska Polska nigdy nie miała do czynienia, toteż budzi ono obawy zarówno ze strony rządu jak i polskiego społeczeństwa. Najczęściej powtarzane pytanie w mas mediach to czy nasz kraj powinien otworzyć się na przyjęcie tak dużej liczby uchodźców oraz czy stać Polskę na zaoferowanie im odpowiedniej pomocy? Co prawda Polska w dobie kryzysu wywołanego tysiącami osób uciekających z krajów afrykańskich nie jest krajem docelowym dla nich ale pośrednio uczestniczy w rozwiązaniu tak trudnej sytuacji w Europie. Asumptem tak dużej liczby uciekinierów jest bardzo niski standard życia w ich kraju oraz istniejące konflikty zbrojne zagrażające ich życiu. Wpływ również ma istniejący w tamtych krajach wyż demograficzny, a także powszechny dostęp do środków przekazu, który ukazuje tamtejszej ludności standard ich życia w porównaniu do standardu europejskiego, w szczególności państw zachodnich Unii Europejskiej. Z tego powodu kluczowym celem ich wędrówki są takie kraje jak: Niemcy, Austria, Francja, Szwecji oraz Anglia. Nie należy również zapominać o roli takich państw jak Turcja, Włochy, Grecja czy też kraje bałkańskie, które to bezpośrednio zderzają się z falą uchodźców, a które nie chcąc ponosić kosztów i problemów związanych falą emigracji w sposób niekontrolowany umożliwiają im dalszą podróż na północ Europy. W ten oto sposób uchodźcy docierają między innymi do Polski próbując podejmować zatrudnienie w różnych sektorach naszej gospodarki. Niestety, bardzo często zatrudniani są nielegalnie, w szczególności w rolnictwie przy jednoczesnym łamaniu ich podstawowych praw jako pracownika. Zapominamy, że już Karta Narodów Zjednoczonych z 1945 roku na wstępie wskazywała, że „ma ona na celu przywrócić wiarę w podstawowe prawa człowieka, w godność i wartość człowieka, w równouprawnienie mężczyzn i kobiet, w równość narodów dużych i małych”3. Podobnie jak Powszechna Deklaracja Praw Człowieka z 1946 roku w której czytamy: „wszyscy ludzie rodzą się wolni i równi pod względem swej godności i swych praw. Są oni obdarzeni rozumem i sumieniem i powinni postępować wobec innych w duchu braterstwa”4. U. Karpen, Migracja a prawa człowieka. Wyzwania i możliwości , (w:). S. Trociuk (red.), Przestrzeganie praw cudzoziemców w Polsce, Biuletyn Rzecznika Spraw Obywatelskich 2012 nr 11, s. 11. 4 Tamże., s. 11. 3 186 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Nielegalność zatrudniania uchodźców następuje przy obopólnej zgodzie (pracodawca – pracownik), bo każda ze stron czerpie z tego tytułu odpowiednie korzyści materialne. Jedni nie ponoszą kosztów na świadczenia pracownicze, drudzy nie płacąc podatków pozostają w szarej strefie. Z tych powodów kluczowym celem artykułu jest przedstawienie podstawowych informacji na temat uchodźców przebywających w Polsce i ich zatrudniania. Artykuł stanowi też próbę pokazania, co w kontaktach z uchodźcami może nas najbardziej zaskoczyć i jaka nam jest potrzebna wiedza, aby zminimalizować ryzyko ewentualnego antagonizmu z osobami pochodzącymi z innej kultury. II. Zagadnienia prawne legalności pobytu uchodźców w Polsce Kwestie dotyczące statusu uchodźców reguluje Konwencja Genewska, sporządzona dnia 28 lipca 1951 r.5 oraz Protokół Nowojorski dotyczący statusu uchodźców, sporządzony dnia 31 stycznia 1967 r.6. Z treści Konwencji i dołączonego doń Protokołu wynika, że „uchodźcą jest osoba, która żywi uzasadnioną obawę przed prześladowaniem z powodu swojej rasy, religii, narodowości, przynależności do określonej grupy społecznej lub poglądów politycznych, znajduje się poza terytorium kraju, którego jest obywatelem i z powodu tych obaw nie chce lub nie może do tego kraju powrócić”. Powyższe dokumenty definiują materialno-prawne podstawy nadania statusu uchodźcy oraz określają najważniejsze prawa i wolności uchodźców. Nie precyzują jednak zasad i trybu postępowania w sprawach o nadanie statusu uchodźcy. Konwencja nie zapewnia ochrony ludziom, którzy opuścili kraj pochodzenia z uwagi na panującą w nim trudną sytuację społeczno – gospodarczą. W Polsce zagadnienia te reguluje ustawa z dnia 13 czerwca 2003 r. o udzieleniu cudzoziemcom ochrony na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej7. W ustawie unormowano zasady wydawania uchodźcom dokumentów, określono zakaz wydalania uchodźców oraz zasady współpracy z Wysokim Komisarzem Narodów Zjednoczonych do Spraw Uchodźców. Natomiast w odrębnych aktach prawnych uregulowane zostały prawa socjalno-bytowe uchodźców. Wiele kontrowersji wzbudza niedookreślony charakter sformułowania „uzasadniona obawa przed prześladowaniem”. W dużej mierze udało się to rozwiązać poprzez orzecznictwo sadów administracyjnych i tak: Naczelny Sąd AdministraKonwencja dotycząca statusu uchodźców, sporządzona w Genewie 28 lipca 1951 r., Dz. U. z 1991 r. nr 119, poz. 515. 6 Protokół Nowojorski dotyczący statusu uchodźców, sporządzony dnia 31 stycznia 1967 r., Dz. U. z 1991 r. nr 119, poz. 517. 7 Ustawa z dnia 13 czerwca 2003 r. o udzieleniu cudzoziemcom ochrony na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej, Dz. U. z 2003 r. nr 128, poz. 1176 z późn. zm. 5 187 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development cyjny w Warszawie wskazał w wyroku z dnia 29 sierpnia 2007 r.8 iż dla stwierdzenia istnienia prześladowania nie jest wystarczające subiektywne przekonanie osoby, ubiegającej się przyznanie jej statusu uchodźcy, o istnieniu zagrożenia. Przekonanie to musi mieć charakter obiektywny i być oparte o informacje dotyczące warunków panujących w kraju pochodzenia. Istotnym jest również, że sam fakt, iż w kraju pochodzenia panuje trudna sytuacja nie uzasadnia nadania statusu uchodźcy. Ocena występowania stanu uzasadnionej obawy przed prześladowaniem, musi zawierać ocenę warunków społeczno-politycznych w kraju, który strona opuściła z przyczyn wskazanych w Konwencji i powinna być oparta na wiarygodnych, możliwie dokładnych informacjach i materiałach źródłowych dotyczących danej grupy etnicznej, religijnej lub społecznej. Wyżej wymienione stanowisko uszczegółowił Wojewódzki Sąd Administracyjny w Warszawie poprzez wskazanie w wyroku z dnia 8 marca 2007 r.9 w którym stwierdził, iż poszukiwanie przez władze danego państwa sprawców wybuchów, porwań i innych działań o charakterze terrorystycznym, wśród osób, które przynajmniej potencjalnie mogą mieć o nich wiedzę lub dysponować informacjami o ewentualnych sprawcach takich czynów, nie może być traktowane, jako prześladowanie czy dyskryminacja, nawet jeśli jest dla tych osób uciążliwe, o ile odbywa się zgodnie z odpowiednimi procedurami i jest zgodne z powszechnie akceptowanymi standardami ochrony wolności i podstawowych praw człowieka. Natomiast w wyroku z dnia 24 kwietnia 2006 r.10 Wojewódzki Sąd Administracyjny w Warszawie wyraził pogląd, że nie stanowi samoistnej przesłanki nadania statusu uchodźcy obawa przed odbyciem służby wojskowej w kraju, w którym jest ona obowiązkowa oraz obawa przed postępowaniem karnym za dezercją lub uchylanie się od służby wojskowej. Z kolei, za prześladowanie należałoby uznać zróżnicowane działanie władz w przypadku odmowy służby wojskowej w zależności od kryteriów takich jak np. rasa, religia lub narodowość11. W toku postępowania o nadanie statusu uchodźcy bada się nie tylko spełnienie warunków do uznania za uchodźcę, ale także – w razie stwierdzenia, że nie są one spełnione – inne okoliczności skutkujące ochroną przed wydaleniem. Do dnia 30 kwietnia 2014 r. jednolita procedura azylowa obejmowała trzy formy ochrony: status uchodźcy, ochronę uzupełniającą oraz zgodę na pobyt tolerowany. Cudzoziemcowi, który nie kwalifikował się do uznania za uchodźcę, lecz który w przypadku powrotu do kraju pochodzenia mógł być narażony na rzeczywiste ryzyko doznania poważnej krzywdy, udzielało się ochrony w postaci ochrony Sygn. Akt II OSK 1551/06. Sygn. Akt V SA/WA 1395/06. 10 Sygn. Akt V SA/WA 2498/05. 11 Zob. B. Broniewicz, Status uchodźcy w rozumieniu Konwencji Genewskiej w orzecznictwie sądów polskich, dostępny w internecie: http://www.prawaczlowieka.edu.pl/index.php?dok=bbcbb1e844266f [dostęp:10.08.2015]. 8 9 188 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje uzupełniającej. W przypadku odmowy nadania statusu uchodźcy oraz odmowy udzielenia ochrony uzupełniającej, z urzędu badane były przesłanki do udzielenia zgody na pobyt tolerowany. Przesłanki te powiązane były z określonymi normami Konwencji o Ochronie Praw Człowieka i Podstawowych Wolności, sporządzonej w Rzymie dnia 4 listopada 1950 r.12 oraz Konwencji o prawach dziecka, przyjętej przez Zgromadzenie Ogólne Narodów Zjednoczonych dnia 20 listopada 1989 r.13. Uznanie natomiast, że wniosek cudzoziemca nie zasługiwał na uwzględnienie ani poprzez nadanie statusu uchodźcy, ani poprzez udzielenie ochrony uzupełniającej oraz zgody na pobyt tolerowany, skutkowało – z wyjątkami określonymi w art. 48 ust. 2 ustawy o udzieleniu cudzoziemcom ochrony na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej – orzeczeniem o jego wydaleniu. Rozstrzygnięcie o sytuacji prawnej cudzoziemca następowało więc w toku jednego postępowania, prowadzonego przez jeden organ administracyjny. W dniu 1 maja 2014 r. weszła w życie ustawa z dnia 12 grudnia 213 r. o cudzoziemcach14, której przepisy zmodyfikowały model postępowania w sprawach nadania statusu uchodźcy poprzez zlikwidowanie formy ochrony krajowej w postaci zgody na pobyt tolerowany, jak również poprzez odstąpienie o orzekaniu o wydaleniu (nowej nomenklaturze o zobowiązaniu do powrotu) w ramach procedury uchodźczej. Ustawa z dnia 13 czerwca 2003 r. o udzieleniu cudzoziemcom ochrony na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej podlegała kolejnym zmianom na mocy przepisów ustawy z dnia 26 czerwca 2014 r. o zmianie ustawy o udzieleniu cudzoziemcom ochrony na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej oraz niektórych innych ustaw15, której celem było wdrożenie do polskiego porządku prawnego przepisów dyrektywy Parlamentu Europejskiego i Rady 2011/95/UE z dnia 13 grudnia 2011 r. w sprawie norm dotyczących kwalifikowania obywateli państw trzecich lub bezpaństwowców jako beneficjentów ochrony międzynarodowej, jednolitego statusu uchodźców lub osób kwalifikujących się do otrzymania ochrony uzupełniającej oraz zakresu udzielonej ochrony16 Konwencja o Ochronie Praw Człowieka i Podstawowych Wolności, sporządzona w Rzymie dnia 4 listopada 1950 r., Dz. U. z 1993 r. nr 61, poz. 284. 13 Konwencja o prawach dziecka, przyjęta przez Zgromadzenie Ogólne Narodów Zjednoczonych dnia 20 listopada 1989 r., Dz. U. z 1991 r. nr 120, poz. 526 oraz z 2000 r. nr 2, poz. 11. 14 Ustawa z dnia 12 grudnia 2013 r. o cudzoziemcach, Dz. U. z 2013 r. poz. 1650. 15 Ustawa z dnia 26 czerwca 2014 r. o zmianie ustawy o udzieleniu cudzoziemcom ochrony na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej oraz niektórych innych ustaw, Dz. U. z 2014 r. poz. 1004. 16 Dyrektywa Parlamentu Europejskiego i Rady 2011/95/UE z dnia 13 grudnia 2011 r. w sprawie norm dotyczących kwalifikowania obywateli państw trzecich lub bezpaństwowców jako beneficjentów ochrony międzynarodowej, jednolitego statusu uchodźców lub osób kwalifikujących się do otrzymania ochrony uzupełniającej oraz zakresu udzielonej ochrony, Dz. Urz. UE L 337 z 20.12.2011 r., str. 9. 12 189 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Począwszy od dnia 20 lipca 2007 r. organem właściwym w sprawach udzielania cudzoziemcom ochrony na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej jest Szef Urzędu do Spraw Cudzoziemców, który prowadzi postępowania o nadanie statusu uchodźcy przy pomocy Departamentu postępowań Uchodźczych17. Przemiany demokratyczne przełomu lat osiemdziesiątych i dziewięćdziesiątych dwudziestego wieku miały kluczowe znaczenie dla procesów migracyjnych w Polsce. Zniesienie ograniczeń związanych z przemieszczaniem się osób i otwarcie granic doprowadziło do pojawienia się w Polsce pierwszych grup cudzoziemców, a przede wszystkim zachęciło do przyjazdu wielu imigrantów zza wschodniej granicy do podejmowania nielegalnie działań związanych z drobnym handlem i usługami. W tym też okresie czasu w Polsce pojawili się pierwsi uchodźcy. Polska w 1991 r. podpisała Konwencję Genewską dotyczącą statusu uchodźców z 1951 r., a tym samym mogła przyznawać ochronę międzynarodową osobom, które opuściły swój kraj pochodzenia w obawie przed prześladowaniami. Położenie geograficzne Polski pomiędzy blokiem dawnych republik radzieckich tj. Wspólnotą Niepodległych Państw a majętnym zachodem Europy sprawiło, że nasz kraj stał się uczęszczanym szlakiem tranzytowym. Polska w porównaniu z innymi krajami Europu Środkowo-Wschodniej była postrzegana jako kraj charakteryzujący się stabilnością polityczną i korzystną sytuacją ekonomiczną, co czyniło ją atrakcyjną dla imigrantów. Wejście Polski do Unii Europejskiej w maju 2004 r. oraz następujące w krajach zachodnich stopniowe otwieranie rynków pracy dla obywateli nowych państw członkowskich spowodowało pojawienie się nowych zjawisk, m.in. zarobkowych migracji cyrkulacyjnych. Obejmują one zarówno Polaków wyjeżdżających do pracy do państw zachodnich, takich jak Niemcy, Wielka Brytania czy Irlandia, jak i obywateli krajów spoza UE, w większości z obszaru byłego Związku Radzieckiego, przyjeżdżających do Polski w poszukiwaniu pracy sezonowej. Wraz z postępowaniem procesu integracji europejskiej Polska staje się coraz mocniej związana przepisami prawa unijnego, w ramach którego Unia dąży do ujednolicenia przepisów dotyczących kwestii migracyjnych i azylowych oraz polityki wizowej. Wiąże się to również z dołączeniem Polski w 2007 r. do strefy Schengen – obszaru swobodnego przepływu osób między państwami członkowskimi, w obrębie którego zniesiona została kontrola osób przekraczających granice. Polska stała się granicznym kra17 Informacja Szefa Urzędu do Spraw Cudzoziemców o stosowaniu w roku 2014 ustawy z dnia 13 czerwca 2003 r. o udzielaniu cudzoziemcom ochrony na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej w zakresie realizacji zobowiązań Rzeczypospolitej Polskiej wynikających z konwencji Genewskiej dotyczącej statusu uchodźców oraz Protokołu Nowojorskiego dotyczącego statusu uchodźcy, Warszawa, marzec 2015 r. 190 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje jem w obszarze tej strefy, co oznacza, że wschodnia granica państwa stanowi tym samym zewnętrzną granicę UE18. Z danych Urzędu do Spraw Cudzoziemców wynika, że w 2014 r. wnioskami o udzielenie ochrony międzynarodowej objętych było w Polsce 6 621 osób (dwukrotnie mniej niż w 2013 r.), a kolejne 1,5 tys. cudzoziemców złożyło wnioski o wznowienie postępowania. W sumie 8.193 osoby ubiegały się o nadanie statusu uchodźcy. Najwięcej potencjalnych uchodźców pochodziło z Rosji (86% narodowości czeczeńskiej). Drugie miejsce zajmują obywatele Ukrainy, którzy w konsekwencji istniejącego tam konfliktu, ubiegali się o ochronę międzynarodową na niespotykaną dotychczas skalę. 91 % spośród nich deklarowało narodowość ukraińską, 73 osoby – rosyjską, a 66 – tatarską. Trzecią pozycję zajmuje Gruzja. Poza tym powyżej 100 osób ubiegających się o nadanie statusu uchodźcy pochodziło jeszcze z: Armenii, Syrii, Tadżykistanu i Kirgistanu. W 2014 r. Szef Urzędu do Spraw Cudzoziemców udzielił ochrony 732 cudzoziemcom. Najwięcej decyzji o nadaniu statusu uchodźcy uzyskali obywatele: Syrii – 115 osób, Afganistanu – 27, bez obywatelstwa i Kazachstanu - po 22 oraz 14 Białorusinów i 13 Rosjan. Dane odnoszące się do osób, których pobyt w Polsce ma charakter długoterminowy, to przede wszystkim statystyki przedstawiające liczbę kart pobytu wydanych obywatelom państw spoza Unii Europejskiej19. W 2014 r. odnotowano ogromny wzrost liczby wniosków w sprawach o legalizację pobytu. Wojewodowie przyjęli 65 172 wnioski (pobyt czasowy, stały i rezydent) tj. 50% więcej niż rok temu. Jest to konsekwencja sytuacji na Ukrainie i wejścia w życie w dniu 1 maja 2014 r. nowej ustawy o cudzoziemcach. Ponad dwukrotnie więcej osób ubiegało się o zezwolenie na pobyt stały (+104%), o zezwolenie na pobyt czasowy ubiegało się o 60 % więcej cudzoziemców niż rok wcześniej, a liczba osób wnioskujących o pobyt rezydenta długoterminowego UE wzrosła o 9%. Obywatele Ukrainy złożyli 28,9 tys. Wniosków w sprawach o legalizację pobytu, co stanowi 44% ogólnej liczby wniosków. Poza Ukrainą najwięcej wniosków o legalizację pobytu składali obywatele: Wietnamu – 4,9 tys., Chin – 3,7 tys., Białorusi – 3,6 tys., Rosji – 2,9 tys. Najwięcej bo 44% wniosków legalizacyjnych złożonych w całej Polsce przyjął Wojewoda Mazowiecki (28,6 tys.). Kolejne miejsca pod względem liczby wniosków zajmują wojewodowie: Małopolski – 6,2 tys., Dolnośląski – 5,9 M. Łysienia (red.), Cudzoziemcy w Polsce, Podręcznik dla funkcjonariuszy publicznych, Warszawa 2015 r., s.14. 19 Dane za 2014 r. na temat ważnych dokumentów pobytowych wygenerowane zostały w oparciu o nowy system informatyczny i hurtownię danych, które umożliwiają w większym zakresie korektę danych (np. usuwanie kolejnych dokumentów wydanych tej samej osobie). Dlatego też Urząd do Spraw Cudzoziemców nie zaleca przeprowadzania analiz porównawczych z danymi za poprzednie lata z uwagi na to, że mogą prowadzić do błędnych wniosków. 18 191 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development tys., Wielkopolski – 3,9 tys. I Łódzki – 3,2 tys. Wojewodowie wydali w sumie 51 101 decyzji pozytywnych w tych sprawach (wzrost o 26 % w stosunku do roku 2013), w tym 41% dla Ukrainy (21,2 tys.). Poza tym najliczniejsze obywatelstwa to: Wietnam – 4,2 tys., Chiny – 3,2 tys., Białoruś – 3,0 tys. i Rosja – 2,4 tys. 44 % z tych decyzji wydał Wojewoda Mazowiecki – 22,3 tys. Następne pozycje zajmują wojewodowie: Małopolski – 5,0 tys., Dolnośląski – 4,4 tys., Wielkopolski – 2,6 tys. i Łódzki – 2,5 tys. W 2014 r. cudzoziemcy złożyli 2 tys. odwołań od decyzji organów pierwszej instancji i uzyskali blisko 2,5 tys. decyzji Szefa Urzędu do Spraw Cudzoziemców w sprawach o legalizację pobytu na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej, z czego prawie połowa stanowiła utrzymanie decyzji, od której się odwołano. Prawie pół tysiąca postępowań odwoławczych zakończyło się uchyleniem decyzji organu pierwszej instancji i udzieleniem zezwolenia, a ponad 300 kolejnych uchylono i przekazano do ponownego rozpatrzenia20. W ramach relokacji i przesiedleń z rejony morza śródziemnego Polska ma przyjąć w ciągu dwóch najbliższych lat, do kilku tys. uchodźców głównie z Syrii i Erytrei. Planowane są dalsze zmiany w zakresie prawa regulujące kwestie migracji i ochrony międzynarodowej. Mają one zakładać ujednolicenie terminologii, dalsze uproszczenie procedur oraz poszerzenie zakresu udogodnień dla cudzoziemców będących w czasie trwania procedury o nadanie statusu uchodźcy pod opieką Szefa Urzędu do Spraw Cudzoziemców m.in. bezpłatna pomoc prawna, ułatwienia dla kobiet w ciąży, samotnych rodziców, osób starszych, chorych i niepełnosprawnych21. Pod względem liczby osób ubiegających się o ochronę międzynarodową Polska w konfrontacji z innymi państwami Unii Europejskiej plasuje się na 13 – 14 pozycji. Najwięcej wniosków o nadanie statusu uchodźcy przyjmują Niemcy, Węgry, Włochy, Szwecja oraz Francja. Natomiast głównymi państwami pochodzenia potencjalnych uchodźców napływających do Europy są: Kosowo, Syria, Afganistan, Erytreja, Albania. Obecnie 194 tys. osób posiada ważny dokument uprawniający do pobytu w Polsce, z których 70 tys. to obywatele Unii Europejskiej. III. Rodzaje przyznawanej pomocy uchodźcom Pod opieką Szefa Urzędu do Spraw Cudzoziemców na koniec czerwca 2015 r. pozostawało około 3,8 tys. cudzoziemców. Najliczniejsze obywatelstwa wśród beneficjentów pomocy to: Zob. Urząd do Spraw Cudzoziemców, Statystyki, Dostępne w Internecie: http://udsc.gov.pl/ statystyki/raporty-okresowe/zestawienia-roczne, [dostęp: 11.08.2015 r.]. 21 Tamże, s. 3 – 5. 20 192 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje • • w ośrodkach: Rosja – 664, Ukraina – 475, Gruzja – 72, Kirgistan – 27 i Armenia 20 osób, prywatnie: Ukraina – 1 517, Rosja – 390, Gruzja - 102, Kirgistan - 74, Syria – 38 osób. Z chwilą złożenia wniosku uchodźczego cudzoziemcy trafiają pod opiekę Urzędu do Spraw Cudzoziemców, który w ramach swojej działalności obejmuje ich systemem pomocy socjalnej, stworzonym specjalnie dla tej konkretnej grupy osób. W Polsce obecnie funkcjonuje 12 ośrodków w którym zakwaterowywani są cudzoziemcy. Mają też prawo do korzystania ze świadczeń pieniężnych, tj. pokrycia kosztów wyżywienia i zakwaterowania ze środków Urzędu do Spraw Cudzoziemców do określonej stosownymi przepisami kwoty. Cudzoziemiec w ośrodku otrzymuje: • • • • • • zakwaterowanie, wyżywienie, zwrot kosztów za przejazdy środkami komunikacji publicznej w określonych przypadkach tj. związanych z postępowaniem o nadanie statusu uchodźcy, stawieniem się na badania lekarskie lub szczepienia ochronne czy w innych uzasadnionych przypadkach, stała pomoc pieniężna na zakup środków higieny osobistej – 20 zł miesięcznie oraz tzw. „kieszonkowe” – 50 zł miesięcznie, zapewnienie jednorazowej pomocy pieniężnej na zakup odzieży i obuwia - 140 zł, zapewnienie ekwiwalentu pieniężnego w zamian za wyżywienie dla dzieci do 6 roku życia oraz dzieci realizujące owiązek szkolny – 9 zł dziennie21. Ponadto w ośrodkach zapewnione są pomoc lekarska i psychologiczna, kurs języka polskiego, a w szczególnie uzasadnionych przypadkach – pomoc rzeczową, np. wózek i łóżeczko dla małych dzieci, ciepła odzież na zimę oraz finansowa, np. opłacanie niektórych zbiegów czy sprzętu rehabilitacyjnego wykraczającego poza ramy podstawowej opieki zdrowotnej. Cudzoziemcy ubiegający się o ochronę międzynarodową22 mają również dostęp do świadczeń medycznych poza ośrodkiem w ramach specjalnie stworzonego dla nich systemu23. Urząd do Spraw Cudzoziemców, Dostępny w Internecie: http://udsc.gov.pl/uchodzcy-2/pomocsocjalna/sytem-pomocy-sc, [ dostęp: 12.08.2015 r.]. 23 Za organizację systemu opieki medycznej dla osób poszukujących ochrony międzynarodowej w Polsce odpowiada Urząd do Spraw Cudzoziemców, a koordynatorem tego programu jest Centralny Szpital Kliniczny MSW w Warszawie, ul. Wołoska 137. 22 193 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Cudzoziemiec poza ośrodkiem otrzymuje świadczenie pieniężne na pokrycie we własnym zakresie kosztów pobytu na terytorium Polski. Ta forma pomocy może przysługiwać, w przypadku gdy wymagają tego względy organizacyjne albo wynika to z innych przepisów ustawy. Wysokość świadczeń na pokrycie we własnym zakresie kosztów pobytu na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej wynosi24: Ilość członków rodziny osobe 1 osoba Dzienna kwota na 1 osobę 25 zł Miesięczna kwota na 1 osobę 750 zł 2 osoby 3 osoby 4 osoby 20 zł 15 zł 12,50 zł 600 zł 450 zł 375 zł Na dzień 30 czerwca 2015 r. łącznie w Polsce korzystało z pomocy socjalnej 3 770 cudzoziemców tj.: • • cudzoziemcy w ośrodkach - 1 266 osoby, cudzoziemcy korzystający ze świadczeń poza ośrodkiem – 2 504 osób. Ponadto, w placówkach opiekuńczych znajdowało się 4 małoletnich bez opieki, którzy ubiegali się o nadanie statusu uchodźcy a 23 osoby korzystały jedynie z pomocy medycznej25. Po nadaniu statusu uchodźcy lub udzieleniu ochrony uzupełniającej cudzoziemcy mają prawo w ciągu 60 dni od uzyskania jednej z wymienionych wyżej form ochrony zgłosić się do Powiatowego centrum Pomocy Rodzinie z wnioskiem o objęcie trwającym 12 miesięcy Indywidualnym Programem Integracji (IPI). W ramach programu cudzoziemiec otrzymuje m.in. comiesięczną wypłatę świadczeń na pokrycie kosztów zamieszkania i wyżywienia oraz wydatków związanych z nauką języka polskiego, zostaje opłacona składka na ubezpieczenie zdrowotne, otrzymuje tez wsparcie w zakresie pracy socjalnej, poradnictwa specjalistycznego, w tym poradnictwa prawnego, psychologicznego i rodzinnego. Beneficjenci ochrony uzyskują również prawo do korzystania ze świadczeń z pomocy społecznej (po zakończeniu IPI, jeśli niego korzystali) na tych samych zasadach co obywatele M. Łysienia (red.), Cudzoziemcy w Polsce, Podręcznik dla funkcjonariuszy publicznych, Warszawa 2015 r., s.123 25 Urząd do Spraw Cudzoziemców, Statystyki, Dostępne w Internecie: http://udsc.gov.pl/statystyki/raporty-specjalne/dane-dotyczace-por, [ dostęp: 12.08.2015 r.]. 24 194 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje polscy, mają możliwość rejestracji w urzędzie pracy jako bezrobotni lub podjęcia pracy bez zezwolenia, a także szereg innych udogodnień26. IV. Podsumowanie Pochylając się nad złożoną problematyką uchodźców w Polsce należy zauważyć, że zjawisko to dotyczy całej Unii Europejskiej. Aktualnie nikt nie jest w stanie zatrzymać fali napływających uchodźców do państw Unii z krajów o niższym statusie ekonomicznym. Należy przy tym zauważyć, że jest to konsekwencja długofalowego wykorzystywania obywateli tych państw przez państwa zachodnie, które traktowały i dalej traktują ich, jako tanią siłę roboczą np. kolonie, przenoszenie przez różne korporacje produkcji do krajów trzeciego świata, itp.. Rewolucja w przekazie informacji, nowoczesne środki transportu przyspieszające przemieszczanie się, jak również ułatwienia w przekraczaniu granic spowodował wzrost świadomości społecznej, co do różnicy poziomu życia w państwach Unii Europejskiej, a tym samym silne dążenie do poprawy swoich dotychczasowych warunków materialnych. Aktualnie Unia Europejska, w szczególności jej państwa zachodnie będą zmuszone do zapłacenia kosztów będących konsekwencją dotychczasowej stosowanej polityki gospodarczej polegającej na wykorzystywaniu tamtejszych obywateli. Zamknięcie granic lub inne sposoby ograniczające napływ uchodźców i imigrantów (np. Anglii lub Węgier) nie są w stanie ograniczyć tego zjawiska. Zasadnym wydaje się jest pilne stworzenie planu pomocy dla tych ludzi, z jednej strony w celu ich asymilacji ze społeczeństwami państw unijnych z drugiej, polepszenia ich warunków materialnych w państwach rodzimych. Współuczestnictwo w życiu publicznym utwierdza przynależność imigrantów do społeczności kraju imigracji, umożliwia sprawniejsze funkcjonowanie w prawnych, politycznych i społecznych strukturach kraju oraz ułatwia współpracę z osobami znajdującymi się w podobnej sytuacji. Takie uaktywnienie związane jest zatem z upodmiotowieniem imigrantów, którzy uzyskują w ten sposób większe możliwości wpływania na swoje otoczenie i kształtowania go. Wobec powyższego konieczne jest zatem jak najszybsze wypracowanie i wprowadzenie w życie centralnych narzędzi integracyjnych skierowanych do tej grupy cudzoziemców. M. Łysienia (red.), Cudzoziemcy w Polsce, Podręcznik dla funkcjonariuszy publicznych, Warszawa 2015 r., s.124. 26 195 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Bibliografia [1] BRONIEWICZ, B. Status uchodźcy w rozumieniu Konwencji Genewskiej w orzecznictwie sądów polskich. Dostępny w Internecie: http:// www.prawaczlowieka.edu.pl/index.php?dok=bbcbb1e844266f [dostęp:10.08.2015r.]. [2] Informacja Szefa Urzędu do Spraw Cudzoziemców o stosowaniu w roku 2014 ustawy z dnia 13 czerwca 2003 r. o udzielaniu cudzoziemcom ochrony na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej w zakresie realizacji zobowiązań Rzeczypospolitej Polskiej wynikających z konwencji Genewskiej dotyczącej statusu uchodźców oraz Protokołu Nowojorskiego dotyczącego statusu uchodźcy, Warszawa, marzec 2015 rok. [3] KARPEN, U. Migracja a prawa człowieka. Wyzwania i możliwości , (w:). S. Trociuk (red.), Przestrzeganie praw cudzoziemców w Polsce, Biuletyn Rzecznika Spraw Obywatelskich 2012 nr 11. [4] ŁYSIENIA, M. (red.), Cudzoziemcy w Polsce, Podręcznik dla funkcjonariuszy publicznych, Helsińska Fundacja Praw Człowieka, Warszawa 2015 rok. Akty normatywne [1] [2] [3] [4] [5] [6] 196 Dyrektywa Parlamentu Europejskiego i Rady 2011/95/UE z dnia 13 grudnia 2011 r. w sprawie norm dotyczących kwalifikowania obywateli państw trzecich lub bezpaństwowców jako beneficjentów ochrony międzynarodowej, jednolitego statusu uchodźców lub osób kwalifikujących się do otrzymania ochrony uzupełniającej oraz zakresu udzielonej ochrony, Dz. Urz. UE L 337 z 20.12.2011 rok. Protokół Nowojorski dotyczący statusu uchodźców, sporządzony w Nowym Jorku dnia 31 stycznia 1967 r., Dz. U. z 1991 r. nr 119, poz. 517. Konwencja dotycząca statusu uchodźców, sporządzona w Genewie 28 lipca 1951 r., Dz. U. z 1991 r. Nr 119, poz. 515. Konwencja o Ochronie Praw Człowieka i Podstawowych Wolności, sporządzona w Rzymie dnia 4 listopada 1950 r., Dz. U. z 1993 r. nr 61, poz. 284. Konwencja o prawach dziecka, przyjęta przez Zgromadzenie Ogólne Narodów Zjednoczonych dnia 20 listopada 1989 r., Dz. U. z 1991 r. nr 120, poz. 526 oraz z 2000 r. nr 2, poz. 11. Ustawa z dnia 13 czerwca 2003 r. o udzielaniu cudzoziemcom ochrony na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej, Dz. U. z 2003 r. nr 128, poz. 1176 z późn. zm. Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje [7] [8] Ustawa z dnia 12 grudnia 2013 r. o cudzoziemcach, Dz. U. poz. 1650 Ustawa z dnia 26 czerwca 2014 r. o zmianie ustawy o udzieleniu cudzoziemcom ochrony na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej oraz niektórych innych ustaw, Dz. U. z 2014 r. poz. 1004. 197 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Mezinárodněprávní a ekonomické postavení cizinců (v ČR a ve vybraných zemích EU) z hlediska demografického vývoje International legal and economic status of foreigners (in the Czech Republic and selected EU countries) in terms of demographic development Magda Uxová Abstrakt Příspěvek se zabývá mezinárodněprávním a ekonomickým postavením cizinců v ČR a ve vybraných zemích EU z hlediska demografie. Jsou specifikovány pojmy cizinec, azylant, bezdomovec atd., jejich právní postavení z hlediska mezinárodního práva. Implementace mezinárodní úpravy do práva ČR a do práva vybraných zemí EU. Příspěvek se dále zabývá růstem počtu cizinců v ČR a jejich ekonomickým uplatněním. Abstract The paper deals with international legal and economic status of foreigners in the Czech Republic and selected EU countries in terms of demographics. Specified the terms alien, refugee, homeless, etc., their legal status in terms of international law. Implementation of international rules into Czech law and the right of selected EU countries. The paper also deals with the growing number of foreigners in the Czech Republic and their economic application. Klíčová slova Cizinec, azylant, bezdomovec, ekonomické uplatnění cizinců, demografie Key words Alien, refugee, homeless, foreigners applying economic, demographic 198 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje 1 Úvod V české republice, která je od roku 2004 členem Evropské unie bylo ke konci roku 2005 evidováno 111 tis. cizinců s trvalým pobytem a 168 tis. cizinců s dlouhodobým pobytem (celkem 278 tis. cizinců), v roce 2010 to bylo již 424 tis. cizinců, z toho bylo 189 tis. cizinců s trvalým pobytem a 235 tis. cizinců s pobytem dlouhodobým. V roce 2013 se jednalo o 237 tis. cizinců s trvalým pobytem a 203 tis. cizinců s dlouhodobým pobytem, tedy celkem 439 tis. cizinců1. K 30. září 2015 se jednalo o 462 tis. cizinců z toho 259 s trvalým pobytem a 203 s pobytem dlouhodobým2. Z uvedených čísel je patrné, že se jedná o vzrůstající trend, který je třeba blíže zkoumat. Nejedná se pouze o postavení cizinců v České republice, ale hlavně o jejich mezinárodněprávní postavení, jejich ekonomickou situaci a celkové postavení ve společnosti. Z hlediska mezinárodního práva je třeba rozlišit několik základních kategorií, kterými jsou cizinec, azylant nebo bezdomovec a specifikovat jejich právní postavení z hlediska právě mezinárodního práva. Vzhledem k nadřazenosti mezinárodního práva nad právem vnitrostátním je zajímavá implementace těchto pojmů do práva v České republice a do práva vybraných zemí EU. Vzhledem k počtu cizinců na území České republiky je také třeba zkoumat jejich ekonomické uplatnění, protože mohou velmi zřetelně ovlivnit situaci na trhu práce a mají i značný vliv na zvyšování hrubého domácího produktu. 2 Právní postavení cizinců Nejprve je třeba specifikovat základní pojmy z oblasti cizích státních příslušníků. Tyto základní pojmy vycházejí z právní úpravy např. ze zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, který definuje v § 1 odst. 2 pojem cizinec. Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky3 včetně občana Evropské unie4, což vychází již ze Smlouvy o založení Evropského společenství a v českém právním řádu je to zakotveno v již zmíněném zák. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců. Je třeba ujasnit, že zák. č. 326/1999 Sb. se dle působnosti zákona, specifikované v § 2 odst. a) nevztahuje na cizince, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu a azylanta, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak5 a odst. b) 1 Český statistický úřad [online]. Praha, 2015, 05.06.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: https:// www.czso.cz/csu/cizinci/cizinci-pocet-cizincu 2 Český statistický úřad [online]. Praha, 2015, 05.06.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: https:// www.czso.cz/csu/cizinci/cizinci-pocet-cizincu 3 Zák. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 4 Smlouva o založení Evropského společenství 5 Zvláštním předpisem je v tomto případě zák. č. 325/1999 Sb., o azylu a změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu) 199 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravující přechodný pobyt ozbrojených sil na území6. Právním předpisem, který se zabývá charakteristikou cizinců je zák. č. 91/2012 Sb. Zákon o mezinárodním právu soukromém, který v § 26 Právní postavení cizinců a zahraničních osob v soukromoprávních poměrech v odst. 1 říká, že cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky7. Tento zákon se nezabývá jen cizincem v postavení fyzické osoby, ale zabývá se také osobami právnickými, např. v odst. 1 říká, že zahraniční právnickou osobou se rozumí právnická osoba, se sídlem mimo území České republiky8. Věnuje se také osobnostním a majetkovým právům cizinců a zahraničních a právnických osob a říká, že pokud tímto zákonem nebo jiným právním předpisem není stanoveno něco jiného, mají stejná práva a stejné povinnosti jako státní občané České republiky a české právnické osoby9. Azylantem se dle zák. č. 325/1999 Sb. o azylu § 2 odst. 3 rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu10. Je třeba zdůraznit, že všichni cizinci – fyzické osoby, které nejsou státními občany České republiky, nejsou zároveň azylanti – v tomto případě se jedná o speciální případ, pojem cizinec je širší pojem, než azylant. Může se jednat i o osobu bez státní příslušnosti11, jejíž postavení je velmi složité, protože u takové osoby nevzniká právní vazba mezi státem a jednotlivcem. Osobu bez státní příslušnosti lze nazvat bezdomovcem, taková osoba nemůže využívat všech práv, kterých nabývá osoba se státní příslušností. Roku 1954 byla uzavřena úmluva OSN s názvem Úmluva o právním postavení osob bez státní příslušnosti. V této Úmluvě je zachycena v čl. 1, odst. 1 definice výrazu „osoba bez státní příslušnosti“, je označena jako osoba, kterou žádný stát podle svých právních předpisů nepovažuje za svého občana12, v čl. 1, odst. 2 i je popsáno, že se např. tato Úmluva nevztahuje na osoby, kterým se v současnosti dostává ochrany nebo pomoci orgánů nebo organizací Organizace spojených národů s výjimkou Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky, pokud tato ochrana nebo pomoc trvá13. V čl. 2 Úmluvy jsou uvedeny základní povinnosti, ze kterých vyplývá, že tyto osoby bez státní příslušnosti požívají nejen práv, ale také povinností. Každá osoba bez státní příslušnosti má povinnosti k zemi, ve které Zvláštním právním předpisem je zák. č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky 7 Zák. č. 91/2012 Sb. Zákon o mezinárodním právu soukromém 8 Zák. č. 91/2012 Sb. Zákon o mezinárodním právu soukromém 9 Zák. č. 91/2012 Sb. Zákon o mezinárodním právu soukromém 10 zák. č. 325/1999 Sb., o azylu a změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu) 11 Pojem občanství je totožný s pojmem státní příslušnost. 12 Čl. 1 Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti, 1954 13 Čl. 1 Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti, 1954 6 200 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje se nachází, které zejména vyžadují, aby se řídila jejími zákony a nařízeními a dodržovala opatření přijatá k udržení veřejného pořádku14. Uprchlík je dle Úmluvy z roku 1951 o právním postavení uprchlíků osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských, národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastáváním určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu své vlasti15. Z výše uvedených pojmů vyplývá, že ať už se jedná o osobu bez stání příslušnosti, uprchlíka, nebo azylanta, jedná se ve všech případech o cizince, což je pojem obecný a výše uvedené pojmy jsou pojmy speciální. Důležité je, že cizinec na území cizího státu podléhá vnitrostátní úpravě státu, ve kterém se nachází a je podřízen jeho suverénní moci, je povinen respektovat daný právní řád, které nesmí být v nesouladu s mezinárodním právem. Na druhou stranu má cizinec práva, která musí být dodržována. Jedná se zejména o oblast lidských práv, která má přiznána stejně jako občané dané země. Práva, která jsou cizincům přiznána podle mezinárodního práva, existují v několika režimech, obvykle jsou však tyto režimy kombinovány. Jedním z režimů je tzv. režim nejvyšších výhod, který je založen zejména na mezinárodních smlouvách, příkladem může být Dohoda mezi Českou republikou a Peruánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic z roku 1995 týkající se ochrany investic. Druhou možností je národní režim, který zajišťuje cizincům prakticky stejné právní postavení, jako mají občané daného státu. Příkladem je Listina základních práva a svobod České republiky č. 2/1993 Sb., která v čl. 42 odst. 2 uvádí, že cizinci požívají v ČR lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou přiznána výslovně občanům16. Třetí možností je zvláštní režim, kde stát upravuje práva a povinnosti cizinců zvláštními předpisy, které neplatí pro občany. Příkladem je zák. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky. 3 Pohyb cizinců Na cestování cizinců se dá nahlížet z několika pohledů. Zajímavým pohledem je o jakého cizince se jedná a do jaké lokality cestuje. Z hlediska Evropské unie lze do této problematiky zahrnout cestování po tzv. Schengenu pro osoby trvale žijící v schengenském prostoru17. Tento prostor představuje území, v němž je zaručena volnost pohybu osob a státy, které tuto Dohodu přijaly, zrušily své vnitřní hranice Čl. 2 Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti, 1954 Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 16 Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. 17 Pozn. Jedná se o označení území evropských států, které jsou začleněny do tzv. Schengenské smlouvy s oficiálním názvem Dohoda mezi vládami států hospodářské unie Beneluxu, Spolkové 14 15 201 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development a využívají společné hranice vnější. Příklad států, které zahrnují schengenský prostor, jsou např. Belgie, Francie, Německo, Česká republika, Portugalsko, Rakousko… a je velmi zajímavé, že existují i členové mimo Evropskou unii – Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Hranice schengenského prostoru tedy nekopírují hranice Evropské unie. Pohyb cizinců na různých územích se řídí podle toho, ve které zemi mají tito cizinci trvalý pobyt. Pokud se jedná o zemi v schengenském prostoru, mohou se tyto osoby po tomto prostoru volně pohybovat, i když existují jistá omezení. Jiná situace, pokud do schengenského prostoru cestují cizinci z tzv. třetích zemí. V této části textu se bude autorka zabývat situací v České republice z hlediska osob, přicházejících z schengenského prostoru a třetích zemí. 4 Typy pobytů v České republice Legální pobyty cizinců na území České republiky lze rozdělit do několika kategorií. Vzhledem k tomu, že je Česká republika součástí Evropské unie, je třeba přistupovat jinak k občanům Evropské unie a jejich rodinným příslušníkům, cizincům ze třetích zemí mimo Evropskou unii s vízovou povinností a cizincům bez vízové povinnosti. Termínem vízum lze označit dokument, který vydává stát jako povolení ke vstupu do země na určité období. V něm bývají vymezeny důvodu pobytu18, jako je např. studium. V Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 z 15. 3. 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni je v čl. 1 stanoveno, že aniž jsou dotčeny závazky vyplývající z Evropské dohody o zrušení víz pro uprchlíky, podepsané ve Štrasburku dne 20. dubna 1959, musí mít osoby s přiznaným statutem uprchlíka a osoby bez státní příslušnosti při překračování vnějších hranic členských států vízum, pokud třetí země, ve které mají bydliště a která jim jejich cestovní doklad vydala19. 4.1 Pobyt cizinců v České republice pro občany třetích zemí Existují dvě kategorie cizinců – jedná se o cizince z třetích zemí bez vízové povinnosti a s vízovou povinností. Cizinci, kteří nemají vízovou povinnost, cestují do republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích z roku 1985 18 Slovník cizích slov. SCS.ABZ.CZ [online]. Praha, 2015, 20.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/vizum-visum 19 NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni 202 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje České republiky a platným cestovním dokladem20, pokud chtějí na území České republiky pobývat delší dobu, existuje pro ně několik typů pobytu. Pokud nemají tito cizinci vízovou povinnost, platí, že mohou na území České republiky strávit až 90 dnů v každých 180 dnech. Druhou možností je pro ně dlouhodobý pobyt, pokud má cizinec zájem zůstat na území přechodně déle než 6 měsíců a pokud po celou dobu trvá stejný účel pobytu21. Třetí možností je pobyt trvalý, který je možný povolit na žádost po pěti letech nepřetržitého pobytu na území České republiky. Výjimkou je pobyt za účelem studia, který se započítává nikoli 5 let, ale jednou polovinou22. Pro žádost o trvalý pobyt musí cizinec splnit další kritéria, např. doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka vydaný školou, která je uvedena v seznamu škol oprávněných provádět zkoušky znalosti českého jazyka stanoveném vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (§ 182a odst. 2). Existují také humanitární důvody umožnění trvalého pobytu, zde odpadá již zmíněná pětiletá lhůta, jako příklad lze uvést podle § 66 písm. d) kdy je trvalý pobyt vydán cizinci, který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé a nebo zletilé nezaopatřené dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců23. Cizinci ze třetích zemí mající vízovou povinnost pro pobyt v České republice nezbytně potřebují tzv. vízum (viz přechozí text). Jedná se např. o občany Dominikánské republiky, Súdánu, Kolumbie, Běloruska, Tuniska, Vietnamu, Ukrajiny, Indie24… Víz existuje několik typů – tzv. schengenské krátkodobé vízum, které opravňuje k pobytu na území států Schengenu (tedy i České republiky) na dobu na něm vyznačenou, nejdéle ale 90 dnů – je udělováno pro jeden vstup. Jiným typem je vízum průjezdní (pro více vstupů). Můžeme se setkat i s krátkodobým vízem s omezenou platností na konkrétní stát (např. Česká republika). Další variantou je dlouhodobé vízum nad 90 dnů u cizinců, jejichž pobyt na území České republiky vyžaduje pobyt od 90 dnů a déle než 3 měsíce, které opravňuje držitele k opakovanému vycestování a vstupu na území České republiky. Dlouhodobé vízum lze udělit za nějakým účelem, např. vzdělávání a nelze udělit za účelem zaměstnání. Toto vízum se uděluje na dobu platnosti 6 měsíců25. Zajímavým příkladem je např. § 42d zákona o pobytu cizinců, který stanoví povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území – žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem V tomto případě se jedná o doklad, který se nazývá cestovní pas. Lze jej dělit na cestovní pasy se strojově čitelnými údaji a bez strojově čitelných údajů. 21 Zák. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 22 Zák. č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 23 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 24 Nařízením Rady (ES) č. 539/2001 v platném znění 25 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 20 203 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development studia na území je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a jde-li o studium podle § 64, s výjimkou vzdělávání v základní škole, střední škole nebo v konzervatoři, které není uskutečňováno v rámci výměnného programu nebo odborné praxe prováděné za úplatu26. Cizinci mající vízovou povinnost mohou žádat o přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu (dle oddílu 3 § 42), tuto žádost je oprávněn podat např. cizinec, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let.27 28 Občané Evropské unie jsou třetí kategorií cizinců, pobývajících na území České republiky. V § 42c zákona o pobytu cizinců je uvedena problematika povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie. Pojem rezident vyjadřuje občana jiné země Evropské unie, než v té, ve které chce pobývat. Tento cizinec může žádat o povolení k dlouhodobému pobytu. Odst. 1 § 42c hovoří o tom, že žádost o povolení k dlouhodobému pobytu na území je oprávněn podat držitel povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie (dále jen „rezident jiného členského státu Evropské unie“), pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce29. • občané EU a jejich rodinní příslušníci pobývající na území ČR na základě povolení k přechodnému pobytu. Jedná se o nárokové povolení nebo spíše o potvrzení o pobytu, které by mělo ulehčit občanům EU jednání s úřady. Pobyt v ČR v rámci tohoto povolení se započítává do doby rozhodné pro žádost o povolení k trvalému pobytu. • občané EU a jejich rodinní příslušníci pobývající na území ČR s povolením k trvalému pobytu (občan EU získá povolení k trvalému pobytu podle § 87h zákona č. 326/1999 Sb.) (i) po 5 letech nepřetržitého přechodného pobytu bez dalších podmínek, (ii) pokud je na území zaměstnán a pobývá zde nepřetržitě po dobu nejméně 3 let, (iii) jestliže je rodinným příslušníkem státního občana ČR, který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo rodinným příslušníkem občana jiného členského státu EU, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území). Průkaz Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 28 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů § 42h, a § 42i 29 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 26 27 204 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství je v případě povolení trvalého pobytu vydáván s platností na 10 let30. Rodinnému příslušníku občana EU je vydáván průkaz o povolení k pobytu s dobou platnosti shodnou s dobou platnosti průkazu vydaného občanu EU. 5 Cizinci v České republice Životní podmínky pro cizince v České republice lze považovat za pozitivní. Žije zde stále více cizinců, ať s dlouhodobým nebo trvalým pobytem. Pozitivní je existence zák. č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), který v § 2 odst. 3 říká, že přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru31. Tento předpis se vztahuje mimo jiné také na cizince. Česká republika ale nemá explicitně deklarovanou antidiskriminační politiku, která by cizincům zajišťovala rovná práva a příležitosti pro všechny oblasti sociálního a společenského života, stejně tak neexistuje specializovaná státní instituce, která by měla v předmětu činnosti ochranu cizinců, kteří se stanou obětí diskriminace. Jako příklad zákona, který se zabývá diskriminací cizinců je zákon č. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který v § 3 odst. 1 písm. b říká, že účastníky právních vztahů podle tohoto zákona jsou fyzické osoby, které mají způsobilost být zaměstnancem, fyzickými osobami jsou státní občané České republiky a za stejných podmínek cizinci, kteří splňují podmínky pro zaměstnávání stanovené tímto zákonem32. Pro Českou republiku je důležité, aby měli cizinci s dlouhodobým a trvalým pobytem na území nejen stabilní sociální zázemí, ale také aby byli ekonomicky aktivní, protože jejich činnost na trhu práce přináší nejen lepší životní podmínky, ale také zvyšování hrubého domácího produktu. Začleňování cizinců do společnosti se nazývá integrace, která je v tomto případě procesem postupného začleňování. Cílem integrace je nekonfliktní a oboustranné soužití cizinců s ostatními obyvateli. Z toho důvodu byla přijata Koncepce integrace cizinců – Společné soužití, která byla přijata usnesením Vlády ČR č. 99 ze dne 9. února 2011. Tento materiál na základě analýzy ukazatelů integrace definuje Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů § 87r odst. 4 zák. č. 326/1999 Sb. 31 zák. č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů 32 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti 30 205 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development bariéry integrace a nastavuje záměry politiky integrace cizinců v ČR. Konkrétní opatření, kterými ministerstvo vnitra jako resort pověřený koordinací integrační politiky i příslušné resorty odpovědné za realizaci integrační politiky v průběhu stávajícího roku podpoří integraci cizinců na území ČR, jsou definovány v každoročně aktualizovaném Postupu při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců – Společné soužití33. Cílovou skupinou integrace jsou občané třetích zemí, mezi něž řadíme země mimo EU, EHS prostor a Švýcarsko, kteří v České republice pobývají legálně. Druhou skupinou integrace je obyvatelstvo České republiky (majoritní společnost). 5.1 Zaměstnávání cizinců Legálně žijící cizinci v České republice se by měli začlenit do pracovního procesu, aby byl jejich pobyt nejen parazitující na společnosti, ale aby byli ekonomicky aktivní. Ekonomická aktivita se může projevovat v několika směrech. Cizinec může být v postavení zaměstnance, zaměstnavatele, ale také může provozovat vlastní podnikání. Podkapitola zaměstnávání cizinců si klade za cíl ozřejmit tuto problematiku. Pracovními podmínkami cizinců se Česká republika aktivně zabývá. Příkladem je projekt MPSV „Inovacemi k prevenci pracovního vykořisťování občanů EU“34, který reaguje na negativní jevy doprovázející narůstající pracovní migraci z tzv. nových členských států EU (zejména Bulharska) snahou o nalezení inovativních řešení v oblasti jejich prevence. Na projektu spolupracují zahraniční partneři z Rakouska a Bulharska. Cílem spolupráce s rakouským partnerem je především identifikace dobré praxe v otázce mechanismů a nástrojů prevence pracovního vykořisťování aplikovatelných v českém kontextu. Bulharský partner pak sehraje významnou roli zejména při formulaci návrhu koncepce prevence pracovního vykořisťování a při informační kampani prevence pracovního vykořisťování bulharských občanek a občanů v ČR. Projekt je realizován od 1. 1. 2014 a byl ukončen v listopadu roku 201535, jeho partnery jsou Rakouské ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitelů a Mezinárodní organizace pro migraci (regionální kancelář v Sofii). Zaměstnávání cizinců dává zaměstnavatelům povinnosti, které musí při zaměstnání cizince splnit. Např. v souladu se Zákonem o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., § 87 a § 98, který nabyl účinnosti 1. 10. 2004, je povinností zaměstnavatele (českého Usnesení Vlády ČR č. 99 ze dne 9. února 2011 Integrovaný portál MPSV [online]. 2014, 07.10.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http:// portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/projekt_prevence_vykoristovani 35 Integrovaný portál MPSV [online]. 2014, 07.10.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http:// portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/projekt_prevence_vykoristovani 33 34 206 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje či zahraničního subjektu) nejpozději v den nástupu zaměstnance do zaměstnání písemně informovat o této skutečnosti příslušný úřad práce dle místa výkonu práce. Při ukončení zaměstnání nebo vyslání je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost oznámit příslušnému úřadu práce nejpozději do 10 kalendářních dnů od ukončení zaměstnání nebo vyslání k výkonu práce36. Pracovněprávní vztahy mezi cizincem a zaměstnavatelem se řídí především zákonem č. 262/2006 Sb. Zákoníkem práce a předpisy souvisejícími obdobně, jak je tomu i u zaměstnanců – občanů ČR. V některých případech lze pracovněprávní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem upravit odchylně, podle právních předpisů o mezinárodním právu soukromém. Podmínky zaměstnávání jsou stanoveny dále zákonem o zaměstnanosti, podle kterého cizinci mohou být zaměstnáni na území ČR za předpokladu, že obdrželi povolení k zaměstnání, pokud jsou tato povolení podle zákona o zaměstnanosti potřebná, a povolení k pobytu, nebo obdrželi zaměstnaneckou kartu37 nebo modrou kartu38. Výkon práce cizinci vysílanými na území ČR zahraničním zaměstnavatelem za účelem plnění smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou – pracovněprávní vztahy mezi zahraničním zaměstnavatelem a cizincem, který je k výkonu práce vysílán, se řídí obvykle právem země, ve které má zahraniční zaměstnavatel své sídlo. Výkon práce může být zahájen za předpokladu, že cizinec obdržel povolení k zaměstnání a povolení k pobytu (jedná se o zaměstnaneckou kartu ve smyslu § 42g odst. 339, která slouží pouze jako povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR).40 Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnat cizince pouze tehdy, pokud má tento cizinec v souladu se zákonem o zaměstnanosti platné povolení k zaměstnání od příslušné krajské pobočky Úřadu práce a platné povolení k pobytu (jedná se o zaměstnaneckou kartu ve smyslu § 42g odst. 3 pobytového zákona, která slouží pouze jako povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR), zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu, písemně uzavřenou pracovní smlouvu na dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno, písemně uzavřenou dohodu o pracovní činnosti nebo písemně uzavřenou dohodu o provedení práce, a za předpokladu, že zaměstnavatel cizince přihlásil k platbě dávek sociálního a zdravotního pojištění. Zákonem o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Ministerstvo vnitra České republiky: Občané třetích zemí [online]. 2015, 10.2.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/zamestnanecka-karta. aspx?q=Y2hudW09Ng%3D%3D 38 Ministerstvo vnitra České republiky: Informace pro cizince [online]. 2015, 17.2.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/modra-karta.aspx 39 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 40 Integrovaný portál MPSV [online]. 2014, 24.06.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http:// portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_moznosti 36 37 207 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development V případě zaměstnání cizince je zaměstnavatel povinen nabídnout tomuto cizinci pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana ČR ve stejném pracovním zařazení podle platných právních předpisů, případně v souladu s kolektivními smlouvami nebo pracovními smlouvami. Držitelům zaměstnanecké karty musí být zajištěna týdenní pracovní doba nejméně 15 hodin a mzda bez ohledu na rozsah práce nesmí být nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy, držitelům modré karty je zaměstnavatel povinen zaručit hrubou roční mzdu alespoň ve výši 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy v souladu s vyhlášeným Sdělením MPSV.41 5.1.1 Možnost vstupu na trh práce pro občany EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinné příslušníky Občan EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinný příslušník nepotřebuje pro účely zaměstnání na území ČR povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu. Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, může vstoupit na trh práce bez povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty nebo modré karty, pokud obdrží od Ministerstva vnitra povolení k přechodnému pobytu formou pobytové karty rodinného příslušníka Evropské unie, nebo se prokáže dokladem (záznam v cestovním dokladu, potvrzení) o podání žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie na území ČR.42 5.1.2 Projekt „Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny“ Ministerstvo práce a sociálních věcí se podílí na realizaci projektu „Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny“, jehož gestorem je Ministerstvo zahraničních věcí. Cílem projektu je dosáhnout časových úspor při přijímání a vyřizování žádostí o zaměstnanecké a modré karty pro specialisty z Ukrajiny, kteří budou na území ČR vykonávat vysoce kvalifikovanou práci v oblasti služeb nebo ve veřejném sektoru. Projekt byl schválen Usnesením vlády České republiky č. 912/2015 Sb. ze dne 9. listopadu 2015.43 Integrovaný portál MPSV [online]. 2014, 24.06.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http:// portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_moznosti 42 Integrovaný portál MPSV [online]. 2014, 24.06.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http:// portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_eu/zz_eu_trh_prace 43 Ministerstvo průmyslu a obchodu: Ministerstvo průmyslu a obchodu spouští příjem žádostí o zařazení do projektu Ukrajina [online]. 2015, 30.11.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http:// www.mpo.cz/dokument166027.html 41 208 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Vstupem České republiky do Evropské unie získala naše země nejen dočasné pracovní síly, ale i dlouhodobé a trvalé. Zaměstnávání cizinců ze zemí Evropské unie nepředstavuje pro Českou republiku žádné větší problémy. Problematika zaměstnanosti cizinců je úzce spojena ze situací v oblasti migrace a vládní imigrační politikou. Politika zaměstnanosti by se měla v budoucnu zaměřit na sladění cílů a záměrů v oblasti zaměstnávání vlastních občanů. 5.1.3 Zaměstnávání cizinců z hlediska zaměstnavatele Cizinci jsou nedílnou součástí ekonomického růstu České republiky, pokud si však mají tuto pozici do budoucna udržet, je třeba, aby byli zaměstnávání legální cestou. Pro orientaci v problematice slouží informace dostupné na informačním portálu MPSV44. 5.2 Živnost volná, koncesovaná a řemeslná pro fyzické osoby s bydlištěm mimo území ČR (mimo území EU, EHP a Švýcarska) Pro provozování živností volných není požadována odborná způsobilost, podnikatel u těchto živností musí splňovat pouze všeobecné podmínky provozování živnosti. Pramenem pro podnikání cizinců v ČR je v tomto případě např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Fyzická osoba, která nemá bydliště na území České republiky „zahraniční fyzická osoba“, může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud ze živnostenského zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnost a která není občanem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, musí mít k tomuto účelu povolen pobyt na území České republiky s výjimkou případu, jestliže hodlá na území České republiky provozovat živnost prostřednictvím organizační složky závodu. Fyzická osoba, která získala azyl nebo doplňkovou ochranu na území České republiky podle zvláštních předpisů, může provozovat živnost za stejných podmínek jako občan České republiky.45 44 Integrovaný portál MPSV: Za jakých podmínek lze uprchlíka zaměstnat? [online]. 2014, 10.10.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/ zamestnavani-uprchliku/podminky 45 BusinessInfo.cz: Živnostenské podnikání [online]. 2014, 4.2.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zivnost-volna-fo-bydliste-mimo-eu-4887.html 209 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development 5.3 Založení právnické osoby – majetková účast zahraniční osoby v české právnické osobě Pro zahraniční osoby platí možnost založení české právnické osoby, podílet se na založení české právnické osoby, být členem v již založené společnosti nebo účastnit se jako společník v české společnosti. Prameny pro podnikání cizinců formou právnické osoby lze spatřovat v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) nebo v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Různé druhy těchto majetkových účastí zahraničních osob nejsou považovány za podnikání zahraničních osob, jelikož samotnou podnikatelskou činnost vykonává česká právnická osoba, která podniká na vlastní jméno a odpovědnost. I při různých druzích majetkových účastí zahraničních osob a zakládání českých právnických osob platí, že zahraniční osoby mají stejná práva a povinnosti jako české osoby. Jedná se o stejná pravidla, jako je tomu u samotné činnosti, která vykazuje znaky podnikání zahraniční osoby v České republice. Výše majetkové účasti zahraniční osoby není nijak limitována. Zahraniční osoba může vlastnit i 100 % české právnické osoby. Aby se mohla zahraniční osoba majetkově podílet v české právnické osobě, musí být právně způsobilá.46 6 Demografické aspekty cizinců v ČR Co se týče zaměstnávání cizinců v ČR, lze jej z demografického hlediska rozdělit na cizince evidované úřady práce a cizince s platným živnostenským oprávněním. Evidence úřadu práce neznamená nezaměstnanost, ale již v článku zmíněnou povinnost zaměstnavatel tyto osobu hlásit právě úřadům práce. Z hlediska zaměstnanosti lze cizince charakterizovat ze dvou hledisek. Prvním hlediskem je zaměstnání cizinců u zaměstnavatele a druhým hlediskem jsou cizinci s platným živnostenským oprávněním. Příspěvek se dále zabývá demografickými hledisky se zřetelem na cizince s platným živnostenským oprávněním. Dle obrázku č. 1 se tato kategorie vyvíjí následovně. V roce 1997 se jednalo o 63 191 cizinců, v následujícím roce to bylo jen 44 201 cizinců, což je téměř o 20 tisíc méně. Následoval rok 1999 s počtem 57 415 cizinců, následující roky se vyvíjely vzestupně – v roce 2007 to bylo již 68 785 cizinců, dále v roce 2010 to bylo 90 983, vzestup pokračoval až do roku 2012 (91 040). V roce 2013 však došlo k úbytku na 85 887 cizinců a v roce 2014 Independent member of Prime Global: Co obnáší zahájení podnikání v České republice pro cizince [online]. 2014, 31.1.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://mzdy-dane-ucetnictvi.cz/ co-obnasi-zahajeni-podnikani-v-ceske-republice-pro-cizince/ 46 210 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje to bylo opět méně – 83 569 cizinců. Z údajů je patrné, že v letech po roce 1997 docházelo k postupnému zvyšování počtu těchto cizinců s platným živnostenským oprávněním až do roku 2012, dále se počty zvyšovaly.47 Obrázek 1: Vývoj zaměstnanosti cizinců v letech 1997-201448 Vzhledem k tomu, že jsou k dispozici zajímavé údaje o zaměstnanosti cizinců, ale pouze v letech 1997 až 2011. Údaje jsou patrné z obrázku č. 1 – v jednotlivých letech se střídají vzestupy a snižování počtu, minimální počet byl v roce 1999, což bylo 93 466, a nejvyšší počet byl v roce 2008 – 284 551. Bohužel v roce 2012 došlo k integraci informačních systémů MPSV a tak nejsou údaje za další roky k dispozici. 48 Ministerstvo průmyslu a obchodu: Cizinci: Zaměstnanost [online]. 2015, 18.5.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/cizinci/2-ciz_zamestnanost 47 211 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development 7 Závěr Závěrem lze konstatovat, že v posledních letech dochází ke zvyšování počtu cizinců v České republice. Kategorizací cizinců se zabývá jak mezinárodní právo, tak české vnitrostátní právo a tito cizinci nemají všichni stejné právní postavení. Jejich právní postavení je třeba přesně kategorizovat, aby bylo možné zapojit je do ekonomických aktivit, kterými by přinášeli do České republiky ekonomický efekt. Použité zdroje [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] Dohoda mezi vládami států hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích z roku 1985 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Usnesení Vlády ČR č. 99 ze dne 9. února 2011 Zákon č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů Nařízením Rady (ES) č. 539/2001 v platném znění Smlouva o založení Evropského společenství Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky Zákon č. 91/2012 Sb. Zákon o mezinárodním právu soukromém Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti, 1954 Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. Elektronické zdroje [1] Ministerstvo průmyslu a obchodu: Cizinci: Zaměstnanost [online]. 2015, 18.5.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/ cizinci/2-ciz_zamestnanost [2] BusinessInfo.cz: Živnostenské podnikání [online]. 2014, 4.2.2014 [cit. 201512-06]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zivnost-volna-fo-bydliste-mimo-eu-4887.html [3] Independent member of Prime Global: Co obnáší zahájení podnikání v České republice pro cizince [online]. 2014, 31.1.2014 212 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://mzdy-dane-ucetnictvi.cz/ co-obnasi-zahajeni-podnikani-v-ceske-republice-pro-cizince/ Integrovaný portál MPSV: Za jakých podmínek lze uprchlíka zaměstnat? [online]. 2014, 10.10.2014 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://portal. mpsv.cz/sz/zahr_zam/zamestnavani-uprchliku/podminky Integrovaný portál MPSV [online]. 2014, 24.06.2014 [cit. 2015-1206]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_eu/ zz_eu_trh_prace Ministerstvo průmyslu a obchodu: Ministerstvo průmyslu a obchodu spouští příjem žádostí o zařazení do projektu Ukrajina [online]. 2015, 30.11.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument166027.html Ministerstvo vnitra České republiky: Občané třetích zemí [online]. 2015, 10.2.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/zamestnanecka-karta.aspx?q=Y2hudW09Ng%3D%3D Ministerstvo vnitra České republiky: Informace pro cizince [online]. 2015, 17.2.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/modra-karta.aspx Český statistický úřad [online]. Praha, 2015, 05.06.2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/cizinci/cizinci-pocet-cizincu Slovník cizích slov. SCS.ABZ.CZ [online]. Praha, 2015, 20.11.2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ vizum-visum Ing. Mgr. Magda Uxová, DiS. Soukromá vysoká škola ekonomických studií Katedra práva Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 e-mail: [email protected] 213 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Legalność zatrudnienia imigrantów w Polsce Legal aspects of employing immigrants in Poland Krzysztof Pawlicki1, Krzysztof Wątorek2 Abstrakt Autorzy artykułu przedstawia problematykę imigrantów na przykładzie Polski. Wskazują przy tym na prawne aspekty pobytu tych grup na terenie Polski, jak również na uwarunkowania migracyjne w Polsce po wejściu w życie nowej ustawy o cudzoziemcach. Szczegółowo prezentują formy pomocy udzielanej cudzoziemcom ze strony państwa Polskiego, charakteryzują najczęściej reprezentowane grupy etniczne oraz przedstawiają ich obraz statystyczny. W artykule zwrócono uwagę na przyczyny imigracji zarobkowej i potrzebę wypracowania spójnego planu obejmującego pomoc dla tych cudzoziemców. Pokazano przy tym źródła prawne praw i obowiązków obcokrajowców w Polsce. We wnioskach końcowych przedstawiono propozycję przedsięwzięć w celu wsparcia pomocowego. Abstract The authors of this article present the issue of refugees and immigrants on the example of Poland. They point out both the legal aspects of their stay in Poland as well as the migratory conditions in Poland after the new Act on foreigner’s entry into force. They give a detailed presentation of the aid that foreigners receive from the Polish government and the characteristics of the most numerous ethnic groups together with statistical data concerning these groups. The article points out the reasons for economic migration as well as the need to work out a coherent assistance plan for these foreigners. The authors also listed the international and national laws that regulate the rights and obligations of foreigners in Poland. In 1 MA in political studies, long-time employee of the Office for Combating Organized Crime and the Central Bureau of Investigation of the Police Headquarters, participant in numerous international conferences on combatting money laundering and organised crime, co-author of monographs and many scientific articles on fighting organised crime. 2 Polish lawyer, PhD in legal studies, specialising in criminal law, academic teacher at the School of Economics, Law and Medical Sciences in Kielce, dean of the faculty of law since 2010, vice-rector since October 2015, formerly working for the Office for Combating Organized Crime of the Police Headquarters, specialised in research in regard to combatting corruption, author of three monographs and numerous articles on legal issues. 214 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje the conclusion, the authors present proposed actions for the support of immigrants in Poland. Klíčová slova Imigranci, bezpieczeństwo, prawo, zatrudnienie, struktura. Key words Immigrants, security, law, employment, structure. I. Wprowadzenie Polska stała się krajem, do którego coraz liczniej przyjeżdżają cudzoziemcy. Cele ich przyjazdu są bardzo różne. Dla jednych jesteśmy krajem bezpiecznego pobytu, w którym można uzyskać międzynarodową ochronę prawną, dla innych Polska stanowi miejsce osiedlania się celem podwyższenia ich statusu ekonomicznego. Kolejni spostrzegają nasz kraj jako dogodne miejsce do inwestowania i kształcenia, a jeszcze inni traktują Polskę wyłącznie jako kraj tranzytowy migracji zarobkowej. Bez względu na cel pobytu często podejmują zatrudnienie w różnych sektorach naszej gospodarki. Niestety, bardzo często zatrudniani są nielegalnie, w szczególności w rolnictwie przy jednoczesnym łamaniu ich podstawowych praw jako pracownika. Zapominamy, że już Karta Narodów Zjednoczonych z 1945 roku na wstępie wskazywała, że „ma ona na celu przywrócić wiarę w podstawowe prawa człowieka, w godność i wartość człowieka, w równouprawnienie mężczyzn i kobiet, w równość narodów dużych i małych”3. Podobnie jak Powszechna Deklaracja Praw Człowieka z 1946 roku w której czytamy: „wszyscy ludzie rodzą się wolni i równi pod względem swej godności i swych praw. Są oni obdarzeni rozumem i sumieniem i powinni postępować wobec innych w duchu braterstwa”4. Nielegalność zatrudniania cudzoziemców następuje przy obopólnej zgodzie (pracodawca – pracownik), bo każda ze stron czerpie z tego tytułu odpowiednie korzyści materialne. Jedni nie ponoszą kosztów na świadczenia pracownicze, drudzy nie płacąc podatków pozostają w szarej strefie. Co prawda ostatnie lata, to zauważalna poprawa w ograniczeniu nielegalnego zatrudniania cudzoziemców m. in. dzięki działaniom profilaktycznym Państwowej Inspekcji Pracy podnoszącym świadomość prawną polskich pracodawców, jednakże problem w dalszym ciągu istnieje, KARPEN, U. Migracja a prawa człowieka. Wyzwania i możliwości , (w:). S. Trociuk (red.), Przestrzeganie praw cudzoziemców w Polsce, Biuletyn Rzecznika Spraw Obywatelskich 2012 nr 11, s. 11. 4 Tamże., s. 11. 3 215 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development co słusznie zauważa J. Czyż stwierdzając „problematyka zawierania umów o pracę i wynikające z tego konsekwencje w dalszym ciągu stanowią w Polsce zasadniczy problem społeczny”5. W tym miejscu wypada zwrócić uwagę na fakt, że problem nielegalnego zatrudnienia obcokrajowców próbowano w sposób radykalny rozwiązać już w 1999 r. przed wizytą Papieża Jana Pawła II w Polsce na terenie powiatu sandomierskiego w województwie świętokrzyskim. Region ten nierozerwalnie związany i kojarzony jest z uprawą owoców i warzyw przy zbiorze których zatrudnianych jest setki imigrantów przede wszystkim z terenu Ukrainy. Działania mające na celu deportacje nielegalnie zatrudnionych obcokrajowców pozostawiły jednak pewien niesmak, co do sposobu jego rozwiązania6. Analogiczne działania w tym samym okresie czasu prowadzone były również na terenie powiatu ostrowieckiego. Warto zatem poszerzyć wiedzę na temat konsekwencji procesów migracyjnych w naszym kraju, w kontekście nielegalnego zatrudnienia obcokrajowców poznając przy tym ich odmienność kulturową. Z tych powodów kluczowym celem artykułu jest przedstawienie podstawowych informacji na temat cudzoziemców przebywających w Polsce i ich przesłanek zatrudniania. Artykuł stanowi też próbę pokazania, co w kontaktach z cudzoziemcami może nas najbardziej zaskoczyć i jaka nam jest potrzebna wiedza, aby zminimalizować ryzyko ewentualnego antagonizmu z osobami pochodzącymi z odmiennej kultury. II. Procesy migracyjne w Polsce Przemiany demokratyczne przełomu lat osiemdziesiątych i dziewięćdziesiątych dwudziestego wieku miały kluczowe znaczenie dla procesów migracyjnych w Polsce. Zniesienie ograniczeń związanych z przemieszczaniem się osób i otwarcie granic doprowadziło do pojawienia się w Polsce pierwszych grup cudzoziemców, a przede wszystkim zachęciło do przyjazdu wielu imigrantów zza wschodniej granicy do podejmowania nielegalnie działań związanych z drobnym handlem i usługami. Położenie geograficzne Polski pomiędzy blokiem dawnych republik radzieckich tj. Wspólnotą Niepodległych Państw a majętnym zachodem Europy sprawiło, że nasz kraj stał się uczęszczanym szlakiem tranzytowym. Polska w porównaniu z innymi krajami Europu Środkowo-Wschodniej była postrzegana jako kraj charakteryzujący się stabilnością polityczną i korzystną sytuacją ekonomiczną, co czyniło ją atrakcyjną dla imigrantów. CZYŹ, J. Słowo wstępne, (w:) FREY, R. (red.) Świadczenie pracy jako przedmiot zobowiązania umownego, Kielce 2013, s. 5. 5 6 216 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Wejście Polski do Unii Europejskiej w maju 2004 r. oraz następujące w krajach zachodnich stopniowe otwieranie rynków pracy dla obywateli nowych państw członkowskich spowodowało pojawienie się nowych zjawisk, m.in. zarobkowych migracji cyrkulacyjnych. Obejmują one zarówno Polaków wyjeżdżających do pracy do państw zachodnich, takich jak Niemcy, Wielka Brytania czy Irlandia, jak i obywateli krajów spoza UE, w większości z obszaru byłego Związku Radzieckiego, przyjeżdżających do Polski w poszukiwaniu pracy sezonowej. Wraz z postępowaniem procesu integracji europejskiej Polska staje się coraz mocniej związana przepisami prawa unijnego, w ramach którego Unia dąży do ujednolicenia przepisów dotyczących kwestii migracyjnych i azylowych oraz polityki wizowej. Wiąże się to również z dołączeniem Polski w 2007 r. do strefy Schengen – obszaru swobodnego przepływu osób między państwami członkowskimi, w obrębie którego zniesiona została kontrola osób przekraczających granice. Polska stała się granicznym krajem w obszarze tej strefy, co oznacza, że wschodnia granica państwa stanowi tym samym zewnętrzną granicę UE7. Migracja do Polski jest w znacznej części związany z jej położeniem, a nie z odbiorem naszego kraju jako państwa przyjaznego imigrantom. Niemniej jednak Polska jako kraj unijny zapewne będzie stopniowo przekształcać się z kraju emigracji i tranzytu w atrakcyjne państwo docelowe migracji. Obecnie jak i podczas całej swej powojennej historii, Polska pozostaje krajem z którego więcej osób emigruje, niż do niej przyjeżdża. Historie migracyjne osób, które zaczęły przyjeżdżać do Polski we wczesnych latach 90 w celach zarobkowych, były zróżnicowane, chociaż łączył je pewien wspólny element: pochodzili oni z krajów, które w tamtym czasie prosperowały ekonomicznie na dużo gorszym poziomie niż Polska. Pośród nich byli imigranci krótkoterminowi z krajów poradzieckich, zajmujący się różnymi rodzajami działalności gospodarczej, oraz imigranci nieregularni (nieposiadający wymaganych zezwoleń na pobyt i pracę), którzy trafiali do Polski w drodze na zachód Europy. Częste były też przyjazdy osób na podstawie wiz turystycznych w faktycznym celu wykonywania pracy, polegającej przede wszystkim na drobnym handlu (w tym handlu przemycanym towarem, który z początku łatwo było przewozić przez nieszczelne granice). Typowy przykład takich migracji zarobkowych zapoczątkowanych w latach 90 stanowią migracje Ormian, Wietnamczyków i Ukraińców. Obecnie na polskim rynku pracy daje się zauważyć dwie grupy imigrantów. Pierwsza z nich to osoby o wysokich kwalifikacjach: właściciele lub pracownicy międzynarodowych spółek, inwestorzy czy specjaliści, tacy jak lekarze i informatycy. Imigranci z tej ŁYSIENIA, M. (red.), Cudzoziemcy w Polsce, Podręcznik dla funkcjonariuszy publicznych, Warszawa 2015 r., s.14. 7 217 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development grupy pochodzą przeważnie z państw Europy Zachodniej. Druga grupa, znacznie liczniejsza, to imigranci słabiej wykształceni, podejmujący (często nielegalnie) zatrudnienie w zawodach gorzej opłacanych, niecieszących się popularnością wśród pracowników polskich. Do grupy tej należą przede wszystkim cudzoziemcy zza wschodniej granicy: Białorusini i Ukraińcy. Stanowią oni tanią siłę roboczą, zatrudniają się w sektorze budowlanym, przy pracach sezonowych w ogrodnictwie i rolnictwie oraz jako pomoce domowe i opiekunki dzieci oraz osób starszych8. Należy podkreślić, że próba oszacowania liczby cudzoziemców przebywających w Polsce jest zadaniem trudnym. Powodem tego jest fakt, że instytucje opracowujące takie dane, m.in. Główny Urząd Statystyczny i Urząd do Spraw Cudzoziemców, w odmienny sposób gromadzą dane dotyczące imigrantów i inaczej przedstawiają informacje. Kolejnym czynnikiem utrudniającym dokładne szacunki jest fakt, że znaczna część migracji do Polski ma charakter cyrkulacyjny. Ponadto mamy do czynienia również z migracją nieregularną, która sama w sobie jest bardzo trudna do zmierzenia, ponieważ obecność takich imigrantów nie pozostawia śladów w rejestrach i dokumentach9. III. Uwarunkowania migracyjne w Polsce po wejściu w życie nowej ustawy o cudzoziemcach W dniu 1 maja 2015 roku minął rok od wejścia w życie nowej Ustawy o cudzoziemcach. Opublikowany akt prawny uprościł procedury ubiegania się obcokrajowców o zezwolenia na pobyt w Polsce, a także wprowadził zmiany w dotychczasowym nazewnictwie i tak m.in. zamieszkanie na czas oznaczony zastąpił pobyt czasowy, a osiedlanie się zastąpiono pobytem stałym. Ponadto ustawa dała cudzoziemcom szereg udogodnień takich jak: jedno zezwolenie na pobyt i pracę, ułatwienia dla cudzoziemców studiujących w Polsce oraz absolwentów polskich uczelni, możliwość ubiegania się o pobyt stały na terytorium Polski przez osoby posiadające Kartę Polaka, wydłużono czas składania wniosków o przedłużenie wizy oraz zezwoleń na pobyt, wydłużono z 2 do 3 lat maksymalny okres, na który będzie mogło być udzielone zezwolenie na pobyt czasowy. Działania te spowodowały wzrost zainteresowania obcokrajowców różnymi formami legalizacji pobytu. Zestawiając ostatni rok obowiązywania „starej” ustawy (od 01.05.2013 r. do 30.04.2014 r.) i pierwszy rok po wprowadzeniu „nowej” (od 01.05.2014 r. do 8 9 Tamże, s. 17. Tamże, s. 15. 218 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje 30.04.2015 r.) można zaobserwować 76 % wzrost w zakresie wszystkich złożonych wniosków w sprawach o legalizację pobytu10. Największy wzrost liczby składanych wniosków nastąpił w województwach: mazowieckim (33 % ogółu), dolnośląskim (15 % ogółu) i małopolskim (11 % ogółu). Najmniejszy nastąpił w województwach: warmińsko-mazurskim (0,8 %), świętokrzyskim (0,4 %) i podlaskim (0,2 %). Pozostałe województwa na tle kraju odnotowały średni wzrost w przedziale 3 – 8 %ogółu. Spośród wszystkich rodzajów pozwoleń pobytowych cudzoziemcy wg liczebności ubiegają się kolejno o następujące rodzaje zezwoleń: na pobyt czasowy, na pobyt stały i pobyt rezydenta długoterminowego Unii Europejskiej. Powyższa kolejność po rozpoczęciu obowiązywania nowych przepisów nie zmieniła się, natomiast odnotowano zmiany w udziale procentowym poszczególnych zezwoleń w stosunku do łącznej liczby złożonych wniosków. Po wprowadzeniu w życie „nowej” ustawy nastąpił: • • • 4 % wzrost udziału procentowego wniosków na pobyt stały z 10 % na 14 %, 2 % spadek wzrostu procentowego wniosków na zamieszkanie na pobyt czasowy z 85 % na 83 % oraz 2 % spadek wzrostu procentowego wniosków dotyczących pobytu rezydenta długoterminowego UE z 5 % na 3 %. Na przestrzeni roku obowiązywania znowelizowanej ustawy nastąpił wzrost liczby wniosków pobytowych i tak: • • • o zezwolenie na pobyt czasowy o 71 %, o zezwolenie na pobyt stały o 140 %, o zezwolenie na pobyt rezydenta długoterminowego UE o 27 %. Najliczniejszą grupą wnioskodawców odnośnie wszystkich zezwoleń są obywatele Ukrainy. Ich udział wynosi obecnie 52 %. Zliberalizowane przepisy składania wniosków skutkowały tym, że liczba wniosków na pobyt czasowy w związku z pracą wzrosła o 68 %, a w związku z edukacją o 42 %. W zakresie wniosków motywowanymi innymi powodami nastąpił wzrost o 60 %. Największą grupą osób wnioskujących o pobyt stały w Polsce stanowili posiadacze Karty Polaka. Wnioski takie złożyło 4179 osób tj. 38 % ogółu wnioskujących (w roku poprzedzającym tego typu wnioski złożyło w sumie 4631 cudzoziemców). Zob. Broszura podsumowująca rok obowiązywania ustawy o cudzoziemcach, Warszawa, czerwiec 2015 r., s. 2. 10 219 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Sytuację migracyjną w Polsce przede wszystkim zdominował zwiększony napływ obywateli Ukrainy, natomiast największą grupę uchodźców stanowili Rosjanie głównie pochodzenia czeczeńskiego. O ochronę międzynarodową ubiegali się głównie Rosjanie. Trend ten utrzymuje się od ponad dwudziestu lat. Dominującą rolę migracyjną odgrywał jednak wzrost liczby obywateli Ukrainy. Zdecydowana większość cudzoziemców przybywających do Polski z tego kraju wnioskowała ostatecznie o zezwolenie na pobyt umożliwiający podjęcie pracy i samodzielne utrzymanie rodziny. Ukraińcy, którzy przez wiele lat zamieszkiwali w Polsce na podstawie zezwoleń na pobyt czasowy zdecydowali się na pozostanie w naszym kraju na stałe, przy czym 91 % to osoby polskiego pochodzenia z których 2 397 osób posiadało Kartę Polaka. W ramach planu wdrażania dokumentu pod nazwą „Polityka Migracyjna Polski” planuje się przyjęcie kompleksowych rozwiązań w odniesieniu do integracji cudzoziemców pozostających poza systemem ochrony międzynarodowej, przy jednoczesnym wprowadzaniu „systemu bodźców” zachęcających do udziału w programach, również z uwzględnieniem możliwości nabycia obywatelstwa polskiego. Zupełnie inaczej przedstawia się obraz integracji imigrantów. Nie istnieje odrębny system wypracowany na potrzeby tej grupy cudzoziemców. Imigranci, niezależnie, czy przybywają do Polski w celach edukacyjnych, zarobkowych, czy z powodów rodzinnych, aby uzyskać prawo pobytu, w większości przypadków muszą wykazać się możliwością pokrycia kosztów swojego utrzymania na poziomie przekraczającym kryterium dochodowe uprawniające do świadczeń z pomocy społecznej. Studenci dodatkowo zobowiązani są do przedstawienia środków na pokrycie kosztów biletu powrotnego do kraju pochodzenia i kosztów studiów. W praktyce oznacza to, że nawet jeśli ich sytuacja finansowa gwałtowanie ulegnie pogorszeniu, nie mają możliwości uzyskania wsparcia instytucjonalnego. Ponadto również w innych obszarach, np. w zakresie dostępu do opieki medycznej czy szkoleń zawodowych i językowych, nie istnieją w tej chwili centralne narzędzia integracyjne dla migrantów. Wobec braku zinstytucjonalizowanego systemu narzędzi integracyjnych dla tej grupy cudzoziemców inicjatywę w tym zakresie przejęły inne podmioty. Na wielu uczelniach zapraszających zagranicznych studentów istnieją organizacje lub zrzeszenia studentów, a także instytucja mentora, których zadaniem jest wsparcie cudzoziemca przy legalizacji pobytu, uzyskaniu ubezpieczenia, a także w procesie zdobywania wykształcenia w polskich szkołach wyższych. Wychodząc naprzeciw oczekiwaniom cudzoziemców, organizacje pozarządowe na terenie całego kraju przygotowały szeroką ofertę wsparcia integracyjnego, wypełniając tym samym lukę systemową w obszarze narzędzi integracyjnych dla regularnych imigrantów. Grupą, do której kierowana jest najmniejsza liczba działań z zakresu 220 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje integracji, są imigranci zarobkowi, gdyż, jeśli nie mają wsparcia od rodaków przebywających w Polsce, to praktycznie muszą liczyć tylko na siebie. W nielicznych przypadkach pomocni są pracodawcy, jednak zdecydowana większość nie ingeruje w sprawy pracownika, a często to właśnie od cudzoziemca wymaga się załatwienia wszelkich formalności związanych z pobytem i pracą w Polsce. Imigranci tym samym są w Polsce w dużej mierze pozostawieni sami sobie. Wsparcie organizacji pozarządowych jest niestabilne i nieregularne, gdyż zależy od zdobycia przez nie odpowiednich środków na sfinansowanie ich działalności11 IV. Charakterystyka najczęściej reprezentowanych grup cudzoziemców przebywających w Polsce 4.1. Rosjanie Cudzoziemcy z rosyjskim obywatelstwem stanowią od lat jedną z najliczniejszych grup wnioskodawców ubiegających się o udzielenie ochrony w Polsce. W końcu 2013 r. karty pobytu w Polsce posiadało 12 645 obywateli rosyjskich, co stanowi około 10 % wszystkich kart pobytu wydanych cudzoziemcom12. Rosjanie przebywający w Polsce to zazwyczaj osoby przyjeżdżające w celach zarobkowych, związanych z nauką lub połączeniem z rodziną oraz ci imigranci, którzy otrzymali pozytywne decyzje o objęciu ochroną międzynarodową. Niebagatelną większość wśród nich stanowią obywatele Federacji Rosyjskiej narodowości czeczeńskiej. Jednym z najistotniejszych czynników wpływających na tak liczną obecność imigrantów z Kaukazu w Polsce jest położenie geograficzne Polski. Istnieje bowiem wiele kanałów migracyjnych łączących ten region z Europą Zachodnią poprzez tereny Ukrainy Białorusi i Polski. Kolejnym istotnym czynnikiem jest fakt, że Polska jest pierwszym „bezpiecznym krajem” na drodze ze Wschodu na Zachód oraz to, że Polska przyznała ochronę międzynarodową pewnej liczbie uchodźców czeczeńskich w przeszłości. Miało to miejsce po pierwszej i drugiej wojnie czeczeńskiej w latach 1994 -1996 oraz 1999 – 2009. Polska bardzo często nie jest przez osoby poszukujące ochrony postrzegana jako miejsce docelowe. Także w przypadku Czeczenów celem jest zazwyczaj przedostanie się do zamożniejszych krajów europejskich, takich jak Niemcy, Austria czy Francja. Bardzo ważne w przypadku imigrantów przymusowych, jakimi są Czeczeni, jest pamiętanie o tym, że sytuacja wieloletniego konfliktu w kraju pochodzenia, decyzja Tamże, s. 124. Urząd do Spraw Cudzoziemców, Statystyki, Dostępne w Internecie: http://udsc.gov.pl/statystyki/raporty-okresowe/zestawienia-roczne [dostęp: 11.08.2015 r.]. 11 12 221 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development o ucieczce i, wreszcie, konieczność przystosowania się do życia w nowym, obcym kulturowo środowisku może mieć wpływ na normy i tradycje kulturowe Czeczenów i prowadzić do nieraz gwałtownych przemian w systemie wartości. Na przykład trudności związane z odmiennym statusem społecznym mężczyzny w wyniku znalezienia się w sytuacji uchodźctwa w Polsce, bezrobociem bądź niemożnością wykonywania wyuczonego zawodu podważają autorytet Czeczena jako żywiciela rodziny. Sytuacje, kiedy kobieta czeczeńska decyduje się podjąć zatrudnienie, a jej mąż wyraża na to zgodę, należą do rzadkości. Te problemy prowadzą do narastania złości i poczucia bezradności wśród Czeczenów i niejednokrotnie stanowią źródło ich roszczeniowych postaw wobec polskich instytucji. Mimo tych trudności osoby doskonale znające Czeczenów i ich kulturę uważają, że uchodźcy czeczeńscy chcą i potrafią integrować się ze społeczeństwem polskim, jeżeli spotkają się z życzliwością i choćby minimalnym poszanowaniem dla swojej kultury i tradycji13. 4.2. Ukraińcy Ukraińcy przebywający w Polsce to przede wszystkim pracownicy (w dużej mierze sezonowi) oraz studenci. W 2013 r. kartę pobytu (imigranci długoterminowi) posiadało ponad 37 600 osób. Od 2014 r. w Polsce przebywa również grupa obywateli ukraińskich, w tym około 8 % to osoby narodowości innej niż ukraińska (tatarskiej, ormiańskiej, rosyjskiej), która ubiegających się o ochronę międzynarodową14. Ma to związek z sytuacją na południu i wschodzie kraju, przede wszystkim na Krymie i w regionie Donbasu. Niemniej jednak poza nielicznymi wyjątkami, Polska nie udziela obecnie ochrony międzynarodowej obywatelom Ukrainy z uwagi na to, iż konflikt nie obejmuje całego terytorium Ukrainy, a tym samym zachowana jest możliwość przeniesienia się w inny, bezpieczny region tego kraju. Polska jest od lat atrakcyjnym miejscem dla ukraińskich imigrantów zarobkowych. Po wstąpieniu Polski do Unii Europejskiej objęci zostali oni, razem z obywatelami Armenii, Białorusi, Gruzji, Mołdowy i Federacji Rosyjskiej, specjalnymi ułatwieniami proceduralnymi. Mogą podjąć zatrudnienie w Polsce bez konieczności ubiegania się o zezwolenia na pracę: od 2007 r. wolno im było w ten sposób pracować 3 miesiące w ciągu 6 miesięcy, a od 2008 r. 6 miesięcy w ciągu roku na podstawie specjalnego oświadczenia pracodawcy. Ukraińcy często podejmują pracę w rolnictwie czy na budowach (mężczyźni) oraz jako pomoce domowe i opiekunki CHRZANOWSKA, A. Kulturowe uwarunkowania funkcjonowania imigrantów przymusowych na polskim rynku pracy na przykładzie społeczności czeczeńskiej, [w:] W. Klaus (red.), Imigranci na polskim rynku pracy. Rzeczywistość, problemy, wyzwania, Warszawa 2007, s. 127. 14 Urząd do Spraw Cudzoziemców, Statystyki, Dostępne w Internecie: http://udsc.gov.pl/statystyki/raporty-okresowe/zestawienia-roczne, [dostęp: 11.08.2015 r.]. 13 222 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje do dzieci czy osób starszych (kobiety). Według niektórych danych istnieje około 60-procentowa przewaga liczebna kobiet wśród imigrantów z Ukrainy. Bardzo często w przypadku tej grupy obserwowana jest zmiana charakteru migracji: z początkowo sezonowej pracy i czasowego pobytu na podstawie wizy w pobyt nielegalny, często trwający przez wiele lat. Między innymi z myślą o tej grupie przeprowadzono w Polsce trzykrotnie (w latach 2003, 2007 i 2012) akcje regularyzacyjne, tzw. abolicje, umożliwiające pod pewnymi warunkami uregulowanie pobytu osobom przybywającym w Polsce nielegalnie. W ramach abolicji z 2012 r. ponad 1500 Ukraińców zalegalizowało w ten sposób swój pobyt w Polsce15. W związku z wydarzeniami na Ukrainie w 2014 r. polskie Ministerstwo Nauki i Szkolnictwa Wyższego ogłosiło stworzenie na lata 2014 - 2015 specjalnej oferty stypendialnej „Polski Erasmus dla Ukrainy”. Obecnie studenci z Ukrainy stanowią najliczniejszą grupę obcokrajowców studiujących w Polsce: 42 %. W roku akademickim 2013/2014 w naszym kraju studiowało 15 000 obywateli Ukrainy. Polski Erasmus dla Ukrainy skierowany jest do mieszkańców całej Ukrainy. Pierwszeństwo mają wnioski osób z terenów objętych działaniami militarnymi, które straciły źródło utrzymania. Program stypendialny zbudowany jest na podobnym założeniu jak europejskie programy Erasmus i Erasmus +, które pozwalają na odbycie części studiów w jednym z państw Unii Europejskiej. Stypendyści programu Polski Erasmus dla Ukrainy będą bezpłatnie studiować w Polsce dwa semestry. Dodatkowo otrzymają 900 zł stypendium na utrzymanie się. Koszt programu to ponad 10,7 mln zł. Skorzysta z niego łącznie 550 osób – 500 studentów oraz 50 doktorantów. Dofinansowanie polskiego rządu obejmie studia licencjackie, magisterskie i doktoranckie na polskich uczelniach oraz koszty utrzymania w czasie rocznego pobytu w Polsce. Studenci ukraińscy studiować będą przede wszystkim: zarządzanie, europeistykę, ekonomię, informatykę, transport, inżynierię środowiska, mechanikę i budowę maszyn oraz automatykę i robotykę16. Ze względu na podobieństwa językowe i kulturowe Ukraińcy są zazwyczaj dobrze zintegrowani z Polakami. Wielu Ukraińców angażuje się w działalność społeczną, tworząc różnego rodzaju organizacje i stowarzyszenia, m.in. promujące kulturę ukraińską i udzielające pomocy ukraińskim imigrantom. 15 ŁYSIENIA, M. (red.), Cudzoziemcy w Polsce, Podręcznik dla funkcjonariuszy publicznych, Warszawa 2015 r., s.21. 16 Ministerstwo Nauki i Szkolnictwa Wyższego, Rozpoczęto program Polski Erasmus dla Ukrainy, 20 listopada 2014 r., Dostępne w Internecie: http://www. nauka.gov.pl/aktualnosci-ministerstwo/rozpoczął-się-program-erasmus-dla-ukrainy,akcje,print.html, [dostęp: 25.08.2015 r.]. 223 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development 4.3. Wietnamczycy Wietnamczycy stanowią drugą pod względem liczebności, po Ukraińcach grupę cudzoziemców – obywateli państw trzecich zamieszkujących w Polsce. Według danych Urzędu do Spraw Cudzoziemców karty pobytu w 2013 r. posiadało prawie 13 500 Wietnamczyków17. Według dostępnych szacunków, w Polsce przebywa około 30 tysięcy osób pochodzenia wietnamskiego, z czego około 10 tysięcy osób nie posiada określonego statusu, pracują oni głównie w sektorze handlowym i gastronomicznym18. Sami Wietnamczycy szacują liczbę wietnamskich imigrantów w Polsce na około 20 000 - 25 000 osób, jednocześnie przyznając, że około jedna trzecia Wietnamczyków to osoby o nieudokumentowanym statusie przebywający w Polsce nielegalnie19. Przeciętny Wietnamczyk – imigrant z kraju zacofanego ekonomicznie, o bardzo niskim PKB w przeliczeniu na głowę mieszkańca – realnie może dostać się do Europy tylko nielegalnie, gdyż względy polityki wizowej odcinają go od legalnych kanałów migracji. Aby sfinansować swój przerzut, musi zadłużyć się i zaufać organizatorom przerzutu, iż ci doprowadzą go do ustalonej „ziemi obiecanej”. Jeśli dotrze do kraju docelowego, jego dalsze losy wyznaczą dwa czynniki: dług do spłacenia i nielegalny pobyt, czyniący zeń w oczach państwa cudzoziemca niepożądanego na terytorium państwa. Wskutek nielegalnego przekroczenia granicy państwowej, Wietnamczyk ma zamkniętą drogę do legalizacji pobytu i w konsekwencji także legalnego zatrudnienia, ukrywa się przed organami państwa. Jednocześnie musi pracować, by spłacać dług20. Jest to grupa szczególna, dla większości z nich powrót do kraju jest niemożliwy albo ryzykowny. Grupa ta jest dobrze zorganizowana. Istnieje w niej wewnętrzny obieg gospodarczy, w konsekwencji czego Wietnamczycy poszukują możliwości samorealizacji w ramach własnej grupy etnicznej. Obydwa te czynniki są ważnymi krokami w tworzeniu się getta. Pierwsi Wietnamczycy pojawili się w Polsce pod koniec lat sześćdziesiątych na mocy umów o wymianie studentów z innymi kraUrząd do Spraw Cudzoziemców, Statystyki, Dostępne w Internecie: http://udsc.gov.pl/statystyki/raporty-okresowe/zestawienia-roczne, [dostęp: 14.08.2015 r.]. 18 Wyniki badań Instytutu Spraw Publicznych nad integracją społeczności azjatyckiej w Polsce, Dostępne w Internecie: https://www.emn.gov.pl/esm/publikacje/pozostałe-publikacje/9, [dostęp: 15.08.2015 r.]. 19 Zob. WYSIEŃSKA, K. Organizacje wietnamskie i chińskie w Polsce. Wstępna analiza instytucjonalnej kompletności społeczności wschodnioazjatyckich w Polsce, Warszawa 2011. s. 24. 20 DĄBROWSKI, P. (red.), Praca przymusowa imigrantów w Polsce: Analiza na przykładzie społeczności ukraińskiej i wietnamskiej, Ośrodek Badań nad Migracjami 58/116, lipiec 2012 r., s. 57, Dostępne w Internecie; www.migracja.uw.edu.pl/publikacja/1870, [dostęp: 15.08.2015 r.]. 17 224 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje jami socjalistycznymi. Studiowali głównie na kierunkach technicznych takich jak: górnictwo, geologia, budowa okrętów, żegluga i transport morski. Cześć z tych osób po ukończeniu studiów podjęła decyzję o pozostaniu w Polsce i sprowadzeniu członków swoich rodzin21. Znacząco większą skalę miała fala migracji Wietnamczyków do Polski we wczesnych latach dziewięćdziesiątych. Różniła się ona istotnie od migracji studentów. W przeciwieństwie do pierwszej grupy głównym powodem przyjazdu do Polski tych Wietnamczyków był czynnik ekonomiczny. Osoby te, nawet jeżeli pozostały w Polsce na stałe, z oczywistych względów posługiwały się językiem polskim na dużo słabszym poziomie niż ci Wietnamczycy, którzy odbyli studia w języku polskim. Wzrost liczby obywateli Wietnamu przybywających do Polski we wspomnianym okresie miał związek z nielegalną migracją z krajów byłego Związku Radzieckiego, którą ułatwiały nieszczelne granice, a także umowy o readmisji podpisane przez Polskę z Niemcami. Na mocy tych umów Polska jako „bezpieczny kraj trzeci” przyjęła w 1995 r. około 40 000 Wietnamczyków, byłych robotników kontraktowych, którzy do 1989 r. pracowali w byłej Niemieckiej Republice Demokratycznej i po zakończeniu kontraktów nie powrócili do kraju22. Wietnamczycy w Polsce stanowią w Polsce dobrze zorganizowaną grupę imigrancką, jednak wewnętrznie podzieloną. Są społecznością endogamiczną – mieszane małżeństwa należą raczej do rzadkości. Drugie pokolenie imigrantów jest dużo lepiej zintegrowane z polskim społeczeństwem niż pokolenie rodziców m.in. dzięki edukacji odebranej w polskich szkołach. Nastoletni Wietnamczycy wychowani w Polsce zwykle perfekcyjnie posługują się językiem polskim, mają polskich przyjaciół i są zintegrowani z polskim społeczeństwem. Nierzadko także posiadają już polskie obywatelstwo. Na terenie Polski funkcjonuje kilka stowarzyszeń wietnamskich, których celem jest organizowanie nauki języka polskiego, prowadzenie działalności społecznej i kulturalnej, pomoc rodakom w trudnej sytuacji, udzielanie porad prawnych oraz prowadzenie akcji charytatywnych nie tylko na rzecz członków wspólnoty wietnamskiej, ale także społeczeństwa polskiego. Zob. HALIK, T. Migrancka społeczność Wietnamczyków w Polsce w świetle polityki państwa i ocen społecznych, Poznań 2006. s. 32. 22 Zob. Wydział Analiz Migracyjnych, Departament Polityki Migracyjnej, Ministerstwo Spraw Wewnętrznych i Administracji, Społeczność wietnamska w Polsce. Polityka migracyjna Wietnamu – Raport, Warszawa, czerwiec 2007, s. 38, Dostępne w Internecie: https://www.emn.gov. pl/dowload/74/12059/wietnamraport, [dostęp: 15.08.2015 r.]. 21 225 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development 4.4. Chińczycy Migracje chińskie mają wielowiekową historię, a jej dzisiejszy wymiar jest rezultatem powojennej zmiany polityki migracyjnej państw docelowych dla imigrantów z Chin oraz głębokich zmian politycznych i ekonomicznych w samych Chinach w latach osiemdziesiątych XX wieku. Współczesne migracje tej grupy imigrantów mają głównie ekonomiczny charakter. Polska zaliczane jest do grupy nowych państw imigracji Chińczyków, co w dużej mierze jest wynikiem nasycenia rynku w Europie Zachodniej oraz stanowi próbę eksploatacji nowych rynków zbytu. W zależności od sukcesu pionierów liczba imigrantów z tego kraju będzie rosnąć lub spadać. Migracja Chińczyków do Polski jest zjawiskiem stosunkowo nowym i wyraźnie nasiliła się dopiero po wejściu Polski do Unii Europejskiej (w 2004 roku liczba zezwoleń na pracę dla obywateli Chin wynosiła 104, a w roku 2011 – 5 854, ponadto w 2011 roku 3 821 Chińczyków posiadało ważną kartę pobytu) i należy spodziewać się wzrostu liczby imigrantów z Chin do Polski. Na przestrzeni ostatnich kilku lat widoczna jest zmiana struktury wydawanych Chińczykom zezwoleń na pracę – wobec widocznych spadków w liczbie zezwoleń wydawanych przedstawicielom kadry kierowniczej i zarządzającej, wzrasta odsetek robotników wykwalifikowanych i pracowników przy pracach prostych, zatrudnianych najczęściej w handlu hurtowym i detalicznym oraz w budownictwie. Na tę zmianę mógł wpłynąć rodzaj chińskich inwestycji w Polsce w ciągu ostatnich lat, a także coraz większe zainteresowanie polskich pracodawców siłą roboczą z Chin (firm odzieżowych, budowlanych czy przetwórczych). Dużą grupę imigrantów z Chin w Polsce stanowią również studenci (wybierający głównie kierunki techniczne i ekonomiczne), których liczba stale wzrasta. Jak wynika z badań, Chińczycy nie są zauważalni w społeczeństwie poza miejscem ich pracy. Starają się o jak największe zneutralizowanie „inwazyjności” swojego pobytu. Dzieci imigrantów chińskich, ze względu na zachęty ze strony rodziców i tradycyjne wartości dość szybko wdrażają się w życie polskiej szkoły i edukację. W wypadku społeczności chińskich, można zaobserwować niezwykle dużą mobilność i łatwość zmiany kraju w zależności od koniunktury w danym sektorze. Polityka migracyjna nie ma istotnego wpływu na motywację Chińczyków do integracji. Znaczenie ma potencjał ekonomiczny Polski23. Wyniki badań Instytutu Spraw Publicznych nad integracją społeczności azjatyckiej w Polsce, Dostępne w Internecie: https://www.emn.gov.pl/esm/publikacje/pozostałe-publikacje/9, [dostęp: 15.08.2015 r.]. 23 226 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje W 2013 r. nieco ponad 5000 Chińczyków posiadało karty pobytu. Intensywny wzrost liczby Chińczyków osiedlających się w Polsce obserwuje się od około 2005 roku24. 4.5. Hindusi Hindusi przyjeżdżający do Polski to typowi imigranci ekonomiczni, którzy pojawili się w Polsce na początku lat dziewięćdziesiątych. Znajdowali zatrudnienie główne w branży handlowej i gastronomicznej. W późniejszych latach można było zaobserwować wzrost migracji studenckich oraz migracji wysokokwalifikowanych pracowników, głównie specjalistów branży IT oraz personelu medycznego. Obecnie w Polsce karty pobytu posiada ponad 2500 obywateli Indii. Są oni skoncentrowani głównie w 2 dużych ośrodkach miejskich – Warszawie (i podwarszawskiej gminie Raszyn) oraz Łodzi. Większość Hindusów to przedsiębiorcy zajmujący się przede wszystkim prowadzeniem małych i średnich firm w branży tekstylnej, importem towarów indyjskich, prowadzeniem restauracji. Część z nich przyjeżdża do Polski również w związku z pojawieniem się na naszym rynku indyjskich inwestorów, np. w branży informatycznej czy w dziedzinie doradztwa biznesowego. Hindusi w Polsce pochodzą głównie z północy Indii, są w większości wyznawcami hinduizmu, choć zdarzają się także Sichowie i muzułmanie. W województwie mazowieckim znajdują się dwie świątynie, do których uczęszczają obywatele Indii: hinduistyczna Hindu Bhavan w Wólce Kosowskiej oraz sikhijska Gurudwara Singh Sabha w Raszynie. Społeczność hinduska w Polsce charakteryzuje się wyższym niż w przypadku innych grup poziomem zinstytucjonalizowania, tzn. chętnie zrzesza się w organizacjach i stowarzyszeniach wspomagających proces integracji ekonomicznej (np. Polsko-Indyjska Izba Gospodarcza) oraz promujących kulturę Indii (np. Indyjskie Stowarzyszenie w Polsce)25. V. Postawa Polaków wobec imigrantów W różnych krajach odmiennie definiuje się integrację. Zazwyczaj jednak jest ona rozumiana jako dynamiczny, dwukierunkowy, wielowymiarowy proces, w którym imigranci i społeczeństwo kraju pobytu podejmują działania w celu osiągnięcia spójności społecznej. Wynikiem tego procesu jest rosnąca akceptacja obecności imigrantów. Takie podejście podkreśla zarówno prawa i obowiązki imigrantów oraz ich dostęp do usług i zasobów, jak i wyzwania związane z uznaniem i poszanowaniem podstawowych norm i wartości. Jednocześnie ujęcie to nie ogranicza się Urząd do Spraw Cudzoziemców, Statystyki, Dostępne w Internecie: http://udsc.gov.pl/statystyki/raporty-okresowe/zestawienia-roczne, [dostęp: 11.08.2015 r.]. 25 ŁYSIENIA, M. (red.), Cudzoziemcy w Polsce, Podręcznik dla funkcjonariuszy publicznych, Warszawa 2015 r., s.29. 24 227 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development wyłącznie do integracji imigrantów planujących wieloletni pobyt, ale uwzględnia także potrzeby imigrantów krótkookresowych. Do niedawna integracja imigrantów nie stanowiła kwestii, która przyciągała uwagę szerszej opinii publicznej w Polsce. Wynikało to przede wszystkim z krótkiej historii imigracji do Polski, niewielkiej skali migracji długookresowej i dominacji migracji krótkookresowej. W latach dziewięćdziesiątych i na przełomie wieków do polskiego prawa zostały wprowadzone instrumenty polityki integracyjnej, których adresatami byli uchodźcy, osoby posiadające ochronę uzupełniającą oraz repatrianci26. Jak wynika z badań przeprowadzonych na zlecenie Międzynarodowej Organizacji ds. Migracji (IOM)27 w czerwcu 2015 r. przez ośrodek badawczy Ipsos, co czwarty Polak uważa, że cudzoziemcy stanowią ponad 10 % ludności Polski. Tymczasem jest to niecały 1 % społeczeństwa. Ponadto z badań wynika, że nastawienie Polaków wobec imigrantów jest zdecydowanie bardziej pozytywne wśród osób, które wcześniej miały kontakt z cudzoziemcami na gruncie zawodowym czy prywatnym. Przykładowo, deklarowana akceptacja Afrykanów i Wietnamczyków w roli sąsiadów czy kolegów z pracy jest wśród tych respondentów o około 20 % wyższa niż wśród osób, które nie miały kontaktu z cudzoziemcami. Zazwyczaj największą sympatią i zaufaniem darzymy te grupy, które uważamy za bliskie kulturowo, a za takie właśnie 61 % Polaków uważa mieszkańców Europy Zachodniej, Ukraińców (47 %) oraz Amerykanów i Kanadyjczyków (48 %). Ciekawy jest stosunek wobec najliczniejszej grupy imigrantów w Polsce, którą stanowią Ukraińcy. Choć przeważa poczucie bliskości kulturowej, to jednak ogólny poziom zaufania i sympatii do tej grupy jest umiarkowany. Jednakże wśród osób, które miały kontakt z cudzoziemcami, 70 % respondentów zaakceptowałoby Ukraińców jako sąsiadów, 73 % jako kolegów z pracy, a prawie 60 % jako bliskich przyjaciół. Z badań wynika, że 43 % Polaków mających styczność z migrantami, pozytywnie ocenia ich wpływ na polską gospodarkę. Jednocześnie co czwarta osoba z tej grupy respondentów uważa, że cudzoziemcy mają negatywny wpływ na gospodarkę. Wśród osób, które nie miały kontaktu z cudzoziemcami w Polsce, 31 % respon26 Współpraca drogą do integracji. Zalecenia dla polityki integracyjnej Polski, Ministerstwo Spraw Wewnętrznych, Warszawa 2012 r., s. 9-10. Międzynarodowa Organizacja ds. Migracji (IOM) została założona w 1951 roku i jest wiodącą międzyrządową organizacją działającą w dziedzinie migracji. W skład IOM wchodzi 157 krajów członkowskich, w tym Polska. IOM wspiera kraje w sprostaniu wyzwaniom operacyjnym i społeczno-gospodarczym związanym z migracjami, pomaga migrantom oraz chroni ich prawa. 27 228 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje dentów ocenia ten wpływ jako pozytywny, a 36 % jako negatywny. Podobnie jest w przypadku oceny wpływu imigrantów na polski rynek pracy. Wśród osób, które nie miały kontaktu z cudzoziemcami, 29 % uważa, że imigranci mają pozytywny wpływ na rynek pracy, a 40 % ocenia ten aspekt negatywnie. Z kolei wśród respondentów, którzy mieli kontakt z cudzoziemcami, 38 % pozytywnie ocenia ich wpływ na rynek pracy, a 37 % negatywnie. Warto zwrócić uwagę na zawody, w jakich widzielibyśmy imigrantów. Najczęściej, bo ponad 60 % respondentów wskazało stanowiska związane z pracą fizyczną (budownictwo, rolnictwo, sadownictwo). Najmniej wskazało na pracę w charakterze urzędnika państwowego (17 %), nauczyciela historii (21 %) czy adwokata (22 %). W większości przypadków akceptacja cudzoziemców w poszczególnych zawodach jest wyższa w grupie respondentów, którzy mieli kontakt z cudzoziemcami. Zdania na temat wpływu cudzoziemców na polskie społeczeństwo i kulturę są wyraźnie podzielone. O pozytywnym wpływie częściej były przekonane osoby mające w ostatnim czasie kontakt z cudzoziemcami. 44 % tych respondentów uważa, że imigranci pozytywnie wpływają na polskie społeczeństwo, wzbogacając jego kulturę. Wśród osób, które nie miały kontaktu z cudzoziemcami, jest to 32 %, a 29 % ocenia ten aspekt negatywnie28. VI. Podsumowanie Konkludując rozważania w zakresie zatrudnianiu na polskim rynku pracy cudzoziemców należy zauważyć, że pomimo podejmowania wielu działań ze strony organów państwowych nadal problemem jest nielegalne zatrudnianie, co narusza ich podstawowe prawa jako pracowników. Należy zauważyć, że Polska jest członkiem Rady Europy tworząc 800 milionową europejską rodzinę, więc ze wszystkimi państwami Rady zobowiązane jest nieustannie poszukiwać coraz skuteczniejszych sposobów zapewnienia ochrony praw człowieka29. Co prawda skala zjawiska nielegalnego zatrudniania cudzoziemców w ostatnich latach zdecydowanie w Polsce zmalała ale w dalszym ciągu w niektórych częściach naszego kraju występuje. Najczęściej dotyczy to regionów rolniczych i sektora budowlanego. Pracodawcy niekiedy pozorują legalność zatrudnienia poprzez zawieranie umów o pracę, które nie odzwierciedlają stanu faktycznego. Tym samym bardzo często naruszają podstawowe prawa pracownicze w zakresie wynaZob. Urząd do Spraw Cudzoziemców, Postawy wobec cudzoziemców w Polsce, Informacja prasowa, Warszawa, 23 lipca 2015 r., Dostępny w Internecie: http://udsc.gov.pl/postawy-wobeccudoziemcow-w-polsce/ [dostęp:10.08.2015 r.] 29 SZYBURSKA - WALCZAK, G., Oddziaływanie europejskiej Konwencji o ochronie praw człowieka i podstawowych wolności na internacjonalizację standardów w dziedzinie demokracji i praw człowieka, (w:) J. Jaskiernia, (red.) Wpływ standardów międzynarodowych na rozwój demokracji i ochronę praw człowieka, Wydawnictwo sejmowe, tom 2, Warszawa 2013. s. 11. 28 229 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development gradzania, czasu wolnego od pracy oraz prawa do innych świadczeń socjalnych. Dzieje się to na wskutek dużego zapotrzebowania na terenie Polski na tanią siłę roboczą oraz wysoką skale bezrobocia. W takich sytuacjach istnieje zmowa milczenia pomiędzy zatrudnionymi, a pracodawcami, którym ta „pół legalność” przynosi wiele korzyści. W Polsce nadal panuje bowiem znaczne przyzwolenie społeczne na zatrudnianie „na czarno”30. Zdecydowane respektowanie przez odpowiednie służby państwowe norm prawnych z zakresu prawa pracy ograniczyłyby tą sytuacje. Każde bowiem postępowanie kontrolne ma na celu ustalenie stanu faktycznego w zakresie przestrzegania prawa pracy, w szczególności przepisów i zasad bezpieczeństwa i higieny pracy, a także przepisów dotyczących legalności zatrudnienia oraz udokumentowanie dokonanych ustaleń31. Także dostrzeżenie problemy łamania praw pracowniczych zatrudnionych cudzoziemców przez działające na terenie Polski związki zawodowych zdecydowanie ograniczyłby istniejące nieprawidłowości. Należy bowiem zauważyć, że istnieje „wolność zrzeszania się w związkach zawodowych, zarówno na gruncie prawa międzynarodowego, jak i w przepisach prawa krajowego”32. Kluczowym jest także kształtowanie zarówno wśród społeczeństwa polskiego jak i cudzoziemców zatrudnionych w naszym kraju właściwych postaw na rzecz praworządności w stosunkach pracy i poprawy świadomości prawnej w zakresie przestrzegania norm pracowniczych. Celowi temu służą kampanie i akcje informacyjno - edukacyjne realizowane przez Państwową Inspekcję Pracy, która odpowiada za przestrzeganie prawa pracy. Jedną z ostatnich była konferencja międzynarodowa pt. „Legalność zatrudnienia cudzoziemców”, która odbyła się w dniu 15 października 2015 roku w Podzamczu Chęcińskim gm. Chęciny woj. świętokrzyskie. Takie działania pozwalają na szerszą i efektywniejszą popularyzację wiedzy prawnej z zakresu łamania praw pracowniczych zatrudnionych w Polsce cudzoziemców, a tym samym dalsze ograniczenie w naruszaniu podstawowych prawa pracowniczych. Kończąc zauważyć należy, że polscy pracodawcy są coraz bardziej świadomi ciążących na nich obowiązków związanych z powierzeniem pracy cudzoziemcom, Kontrole legalności zatrudnienia, w tym zatrudnienia obcokrajowców, materiały na posiedzenie Rady Ochrony Pracy, Warszawa, maj 2013. s. 39. 31 LEŚNIEWSKI, J. Procedury kontroli legalności zatrudnienia cudzoziemców prowadzonych przez Państwową Inspekcję Pracy, Główny Inspektorat Pracy Departament Legalności Zatrudnienia, Warszawa 2013, s. 3. 32 GRYGIEL-KALETA, Ż. Wolność zrzeszania się w związkach zawodowych, Warszawa, 2015, s. 287. 30 230 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje a naruszenie ich prawa jako nie wynika w wielu przypadkach z niewiedzy, lecz niestety bywa skutkiem świadomego działania33. Bibliografia [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] 33 BRONIEWICZ, B. Status uchodźcy w rozumieniu Konwencji Genewskiej w orzecznictwie sądów polskich. Dostępny w Internecie: http://www. prawaczlowieka.edu.pl/index.php?dok=bbcbb1e844266f [dostęp:10.08.2015 r.]. Broszura podsumowująca rok obowiązywania ustawy o cudzoziemcach, Urząd do Spraw Cudzoziemców, Warszawa, czerwiec 2015 rok. CHRZANOWSKA, A. Kulturowe uwarunkowania funkcjonowania migrantów przymusowych na polskim rynku pracy na przykładzie społeczności czeczeńskiej, [w:] W. Klaus (red.), Migranci na polskim rynku pracy. Rzeczywistość, problemy, wyzwania, Warszawa 2007. DĄBROWSKI, P. (red.), Praca przymusowa imigrantów w Polsce: Analiza na przykładzie społeczności ukraińskiej i wietnamskiej, Ośrodek Badań nad Migracjami 58/116, lipiec 2012 r. Dostępne Internecie: www.migracja. uw.edu.pl/publikacja/1870, [dostęp: 15.08.2015 r.]. GRYGIEL-KALETA, Ż. Wolność zrzeszania się w związkach zawodowych, Warszawa, 2015. HALIK, T. Migrancka społeczność Wietnamczyków w Polsce w świetle polityki państwa i ocen społecznych, Poznań 2006. Informacja Szefa Urzędu do Spraw Cudzoziemców o stosowaniu w roku 2014 ustawy z dnia 13 czerwca 2003 r. o udzielaniu cudzoziemcom ochrony na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej w zakresie realizacji zobowiązań Rzeczypospolitej Polskiej wynikających z konwencji Genewskiej dotyczącej statusu uchodźców oraz Protokołu Nowojorskiego dotyczącego statusu uchodźcy, Warszawa, marzec 2015 rok. KARPEN, U. Migracja a prawa człowieka. Wyzwania i możliwości , (w:). S. Trociuk (red.), Przestrzeganie praw cudzoziemców w Polsce, Biuletyn Rzecznika Spraw Obywatelskich 2012 nr 11. Ministerstwo Nauki i Szkolnictwa Wyższego, Rozpoczęto program Polski Erasmus dla Ukrainy, 20 listopada 2014 r. , Dostępne w Internecie: http:// www. nauka.gov.pl/aktualnosci-ministerstwo/rozpoczął-się-program-erasmus-dla ukrainy,akcje,print.html, [dostęp: 25.08.2015 r.]. Sprawozdanie z działalności Państwowej Inspekcji Pracy w 2014 roku, Warszawa 2015, s. 280. 231 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development [10] LEŚNIEWSKI, J. Procedury kontroli legalności zatrudnienia cudzoziemców prowadzonych przez Państwową Inspekcję Pracy, Główny Inspektorat Pracy Departament Legalności Zatrudnienia, Warszawa 2013. [11] ŁYSIENIA, M. (red.), Cudzoziemcy w Polsce, Podręcznik dla funkcjonariuszy publicznych, Helsińska Fundacja Praw Człowieka, Warszawa 2015 rok. [12] Urząd do Spraw Cudzoziemców, Postawy wobec cudzoziemców w Polsce, Informacja prasowa, Warszawa, 23 lipca 2015 r., Dostępny w Internecie: http://udsc.gov.pl/postawy-wobec-cudoziemcow-w-polsce/ [dostęp:10.08.2015 r.] [13] Urząd do Spraw Cudzoziemców, Statystyki, Dostępne w Internecie: http:// udsc.gov.pl/statystyki/raporty-okresowe/zestawienia-roczne [dostęp: 11.08.2015 r.]. [14] Urząd do Spraw Cudzoziemców, Dostępny w Internecie: http://udsc.gov.pl/ uchodzcy-2/pomoc-socjalna/sstem-pomocy-sc, [dostęp: 12.08.2015 r]. [15] Urząd do Spraw Cudzoziemców, Statystyki, Dostępne w Internecie: http://udsc.gov.pl/statystyki/raporty-specjalne/dane-dotyczace-por, [dostęp:12.08.2015 r.]. [16] Sprawozdanie z działalności Państwowej Inspekcji Pracy w 2014 roku, Warszawa 2015. [17] SZYBURSKA-WALCZAK, G. Oddziaływanie europejskiej Konwencji o ochronie praw człowieka i podstawowych wolności na internacjonalizację standardów w dziedzinie demokracji i praw człowieka, (w:) J. Jaskiernia, (red.) Wpływ standardów międzynarodowych na rozwój demokracji i ochronę praw człowieka, Wydawnictwo sejmowe, tom 2, Warszawa 2013. [18] Współpraca drogą do integracji. Zalecenia dla polityki integracyjnej Polski, Ministerstwo Spraw Wewnętrznych, Warszawa 2012 rok. [19] WYSIEŃSKA, K. Organizacje wietnamskie i chińskie w Polsce. Wstępna analiza instytucjonalnej kompletności społeczności wschodnioazjatyckich w Polsce, Warszawa 2011. [20] Wydział Analiz Migracyjnych, Departament Polityki Migracyjnej, Ministerstwo Spraw Wewnętrznych i Administracji, Społeczność wietnamska w Polsce. Polityka migracyjna Wietnamu – Raport, Warszawa, czerwiec 2007, s. 38, Dostępne w Internecie: https://www.emn.gov.pl/dowload/74/12059/ wietnamraport, [dostęp: 15.08.2015 r.]. [21] Wyniki badań Instytutu Spraw Publicznych nad integracją społeczności azjatyckiej w Polsce, Dostępne w Internecie: https://www.emn.gov.pl/esm/ publikacje/pozostałe-publikacje/9, [dostęp: 15.08.2015 r.]. 232 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Akty normatywne [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] Dyrektywa Parlamentu Europejskiego i Rady 2011/95/UE z dnia 13 grudnia 2011 r. w sprawie norm dotyczących kwalifikowania obywateli państw trzecich lub bezpaństwowców jako beneficjentów ochrony międzynarodowej, jednolitego statusu uchodźców lub osób kwalifikujących się do otrzymania ochrony uzupełniającej oraz zakresu udzielonej ochrony, Dz. Urz. UE L 337 z 20.12.2011 rok. Protokół Nowojorski dotyczący statusu uchodźców, sporządzony w Nowym Jorku dnia 31 stycznia 1967 r., Dz. U. z 1991 r. nr 119, poz. 517. Konwencja dotycząca statusu uchodźców, sporządzona w Genewie 28 lipca 1951 r., Dz. U. z 1991 r. Nr 119, poz. 515. Konwencja o Ochronie Praw Człowieka i Podstawowych Wolności, sporządzona w Rzymie dnia 4 listopada 1950 r., Dz. U. z 1993 r. nr 61, poz. 284. Konwencja o prawach dziecka, przyjęta przez Zgromadzenie Ogólne Narodów Zjednoczonych dnia 20 listopada 1989 r., Dz. U. z 1991 r. nr 120, poz. 526 oraz z 2000 r. nr 2, poz. 11. Kontrole legalności zatrudnienia, w tym zatrudnienia obcokrajowców, materiały na posiedzenie Rady Ochrony Pracy, Warszawa, maj 2013. Ustawa z dnia 13 czerwca 2003 r. o udzielaniu cudzoziemcom ochrony na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej, Dz. U. z 2003 r. nr 128, poz. 1176 z późn. zm. Ustawa z dnia 12 grudnia 2013 r. o cudzoziemcach, Dz. U. poz. 1650. Ustawa z dnia 26 czerwca 2014 r. o zmianie ustawy o udzieleniu cudzoziemcom ochrony na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej oraz niektórych innych ustaw, Dz. U. z 2014 r. poz. 1004. 233 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Vliv demografického vývoje populace na sociální pojištění v České republice The impact of demographic trends on social insurance in the Czech Republic Lenka Fulínová Abstrakt Příspěvek je zaměřen na popis důchodového systému v české republice v kontextu demografického vývoje. Důchodový systém v České republice je založen na průběžném financování, systém pay-as-you-go, známý jako PAYGO. Tento systém předpokládá, že odvody z příjmů ekonomicky aktivního obyvatelstva do důchodového systému postačí na výplatu starobních důchodů. Článek se snaží objasnit, že důchodový systém založený na principu PAYGO je v České republice nadále neudržitelný. Důvodem je demografický vývoj obyvatel v následujících letech. Abstract The paper focuses on the description of the pension system in the Czech Republic in the context of demographic development population. The pension system in Czech Republic is based on a system pay-as-you-go, in nutshell PAYGO. This system assumes that the contributions from the income of the economically active population to the pension system are sufficient for the payment of pensions. The article is trying to clarify that the retirement system based on the principle of the AYGO is in the Czech Republic continue to be unsustainable. The reason is the demographics of the population in the coming years. Klíčová slova Demografický vývoj, sociální pojištění, důchodový systém, průběžné financování, starobní důchody, fondové financování, penzijní spoření, zaměstnanec, zaměstnavatel. Key words Demographic trends, social insurance, pension system, interim financing, retirement pensions, fund financing, retirement savings, employee, employer. 234 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Úvod Česká republika jako samostatný stát vznikla 1. ledna 1993 rozdělením bývalé České a Slovenské Federativní republiky. S počtem 10,5 mil. obyvatel a rozlohou 78 866 km2 patří k menším středoevropským státům. V souvislosti s ekonomickou a sociální transformací po roce 1989 došlo k některým změnám v demografické charakteristice obyvatelstva. K nejvýraznějším patřilo odsouvání založení rodin a narození dětí do pozdějšího věku rodičů. Počet narozených dětí klesal, od roku 1993 až do roku 2005 byl počet živě narozených nižší než počet zemřelých. V letech 2006 až 2012 byl populační vývoj ve znamení početní převahy živě narozených nad zemřelými. V roce 2013 a2014 stále ještě počet živě narozených dětí převyšoval počet zemřelých, ale už s podstatně menším rozdílem – stav byl spíše vyrovnaný. Znamená, to že zatím nedochází k absolutnímu úbytku obyvatelstva, ale ani k jeho navyšování. Problémem je, že zdroje pracovních sil budou demograficky stárnout a obyvatelstvo ve věku 65 a více let bude jedinou částí populace, která početně poroste. Očekává se, že do roku 2035 to bude až o jeden milion osob. Systém důchodového pojištění je v České republice založen na principu průběžného financování (pay-as-you-go), známý jako PAYGO. Znamená to, že lidé v produktivním věku financují penze spoluobčanů v důchodovém věku. Vzhledem k tomu, že počty nejstarších občanů se v následujících letech několikanásobně zvýší, zatímco počet lidí v produktivním věku se očekává zhruba na stejné úrovni, je nutné zajistit, aby odvody těch co do systému důchodového pojištění přispívají „stačily“ na vyplácené důchody. Dle Listiny základních práv a svobod (zákon č. 2/1993 Sb.) mají občané právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. Z tohoto důvodu jsou příjmy a výdaje ze sociálního pojištění zahrnuty ve struktuře příjmů a výdajů státního rozpočtu. V roce 2015 tvoří příjmy ze sociálního pojištění 35 % příjmů státního rozpočtu a výdaje na sociální dávky tvoří 42 % ze struktury výdajů státního rozpočtu. Do konce srpna 2015 bylo do systému sociálního pojištění odvedeno 260 861 mil. Kč. Tato částka je určena na výplatu všech dávek ze sociálního pojištění – tedy všech důchodů (nejenom starobních), nemocenského pojištění a podpory pro nezaměstnané. 235 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Graf č. 1 Struktura příjmů státního rozpoču ČR (2015) Graf č. 2 Struktura výdajů státního rozpočtu ČR podle druhů (2015) Výdaje na sociální dávky tvoří: podpora v nezaměstnanosti, státní sociální podpora, dávky sociální péče, ostatní sociální dávky a největší část (80 %) tvoří výdaje na důchodové pojištění. 236 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Důchodové pojištění Důchodový systém v České republice je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (tak zvaný první pilíř), na doplňkovém penzijním spoření podle zákona č. 427/2011 Sb., (takzvaný třetí pilíř). Naskýtá se otázka, co tvoří druhý pilíř? Ten byl od 1. 1. 2013 zaveden do důchodového systému České republiky, jako dobrovolné důchodové spoření podle zákona č. 426/2011 Sb., jeho platnost, ale byla k 31. 12. 2015 ukončena. Občané, kteří tento pilíř využívali, dostanou zpět finanční prostředky, které tam vložili a mohou je využít v rámci třetího pilíře – doplňkového penzijního spoření. Jak, bude tento druhý pilíř nahrazen, se dosud nerozhodlo. Základní důchodové pojištění – 1. pilíř Systém základního důchodového pojištění je založený na povinné účasti a na průběžném financování (PAYGO). Jedná se o univerzální systém zabezpečující všechny ekonomicky aktivní osoby, jehož financování probíhá na základě solidarity mezi generacemi. Právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce. Určité odchylky v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí v případech pojištěnců sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti. Hlavní úlohou tohoto pilíře je zajistit přiměřenou výši důchodu pro všechny, kdo poctivě pracovali a platili daně a pojištění, i pro ty s nižšími příjmy. První pilíř je hodně solidární – mezi důchody nejsou velké rozdíly. Průměrný český důchodce – muž dostává 11 672 Kč, žena důchodkyně má průměrně 9 537 Kč. Průměrná česká penze je 11 600 Kč. Na jednoho důchodce přispívají do průběžného státního důchodového systému zhruba dva pracující, přesněji 2,17 poplatníků. Povinná účast v tomto pilíři je pro všechny zaměstnance a jejich zaměstnavatele, pro osoby samostatně výdělečně činné. U ostatních osob je účast v tomto systému dobrovolná (od 18 cti let). U zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů je vyměřovacím základem pro odvody na sociální pojištění hrubá mzda, u osob samostatně výdělečně činných je stanoven minimální vyměřovací základ. Příslušné částky jsou do systému odváděny měsíčně, osoby samostatně výdělečně činné pak ještě provádějí roční zúčtování oproti zaplaceným zálohám během roku. Odvody na důchodové pojištění jsou součástí odvodů na sociální zabezpečení. V následující tabulce je uvedeno kolik odvádějí jednotliví účastníci 237 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development % z hrubé mzdy Zaměstnanec % z vyměřovacího základu 6,5 25,0 (z toho je 21,5 % na důchodové pojištění) Zaměstnavatel 29,2 (z toho je 28 % na důchodové pojištění) OSVČ Osoby dobrovolně účastné 28,0 Tabulka č. 1: odvody na sociální zabezpečení Ze základního důchodového pojištění se poskytují důchody: • • • • Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Starobní Invalidní Vdovské a vdovecké Sirotčí Starobní důchody 1 965 1 985 2 024 2 061 2 102 2 147 2 306 2 391 2 398 2 402 2 420 Invalidní důchody 572 578 589 597 599 596 475 455 450 445 442 Vdovské a vdovecké 692 689 689 689 688 685 683 680 678 674 669 Sirotčí důchody 56 54 53 51 49 48 48 47 48 47 46 Celkem 3 285 3 308 3 355 3 397 3 438 3 478 3 511 3 573 3 574 3 569 3 576 Tabulka č. 2 Počet vyplácených důchodů od roku 2004 (v tis. Kč)1 zdroj: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice ve vývojových řadách a grafech 2014, MPSV 2015, ISBN 978-80-7421-105-8 1 238 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Z tabulky je patrné, že z hlediska demografického vývoje je nejdůležitější vývoj počtu starobních důchodů. Počet ostatních důchodů zůstává zhruba na stejné úrovni, zatímco počet starobních důchodů se za posledních 10 let zvýšil o 455 000 oproti roku 2004. Vzhledem k tomu, že průměrná výše starobního důchodu činí 11 600, bylo v roce 2014 na starobní důchody potřeba v průměru o 5 278 000 000 Kč více než v roce 2004. V roce 2004 činil podíl výdajů na důchody 7,6 % HDP v běžných cenách. V roce 2014 to už bylo 9,1 %. O tom, že dochází i k absolutnímu zvyšování starobních důchodů svědčí i to, že v roce 2004 byl průměrný starobní důchod 7 256 Kč. To představovalo 53,3 % čisté mzdy. V roce 2014 činila průměrná výše starobního důchodu 11 600 Kč, což bylo 54,7% čisté mzdy. Z hlediska demografického vývoje také dochází k prodlužování doby, po kterou je starobní důchod pobírán. V roce 2014 činila průměrná délka pobírání řádného starobního důchodu 23,55 let, v roce 2004 to bylo 21,3 roků, v roce 1970 to bylo „pouhých“ 11 let. Prodlužující se délka pobírání starobního důchodu, má pak také za následek, že osoby s minimálními příjmy, které do systému přispívali během doby pojištění přispěly méně, než obdrží na starobních důchodech, zatímco osoby s vyššími příjmy, které díky tomu odvedli do systému sociálního pojištění více peněz, než po dobu pobírání starobního důchodu obdrží. Dobrovolný důchodový systém Funguje jako doplňkové penzijní spoření ( dříve penzijní připojištění se státním příspěvkem) od roku 1994. Účastníci tohoto systému odvádějí soukromé penzijní společnosti (penzijnímu fondu) dohodnutou částku. V závislosti na výši příspěvku mohou získat státní příspěvek a za splnění stanovených podmínek, si pak mohou snížit o zaplacené částky základ daně z příjmu fyzických osob v ročním zúčtování. Jednotlivé penzijní fondy dále nabízejí určité výhody pro své klienty- např. kreditní karty, slevy ve vybraných obchodech, zhodnocování naspořených částek apod. Výplata dávek z tohoto systému včetně připsaných státních příspěvků a dalších benefitů se uskutečňuje po dosažení stanoveného věku a délky spoření. Na příjmech důchodců se podílí tyto dávky zatím stále jen zanedbatelnou měrou. Účast je možné ukončit výpovědí smlouvy za předem daných podmínek. Naspořené prostředky jsou předmětem dědictví, správcem peněžních prostředků jsou soukromé penzijní společnosti, které je dle vybrané investiční strategie zhodnocují. 239 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Nárok na starobní důchod a stanovení jeho výše Občané mají nárok na výplatu starobního důchodu za splnění těchto podmínek: • • • Účast na pojištění (povinná nebo dobrovolná) Doba pojištění 31 let v současné době (prodlužuje se postupně na 35 let) Dosažení důchodového věku – v současné době u mužů 63 let a více. U žen je to kolem 61 let – 63 let a závisí to na počtu vychovaných dětí. U ročníků narozených po roce 1977 to bude 67 let u všech pojištěnců. Jak se vypočítá výše starobního důchodu a co ji ovlivňuje? Starobní důchod se skládá: • • ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra důchodu je jednotná pro všechny důchody a činí 9 % průměrné mzdy (v roce 2016 to je ve výši 2 440 Kč). Procentní výměra se stanovuje individuálně procentní sazbou z výpočtového základu a podle získané doby pojištění. Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ. Ten tvoří (zjednodušeně řečeno) měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. Jednotlivé roční příjmy se násobí různými koeficienty, které se každoročně mění v závislosti na vývoji růstu průměrné mzdy. Do důchodu se započítávají všechny příjmy, z nichž je odváděno pojistné na sociální zabezpečení. Důchodové systémy používané v současnosti Z uvedeného je zřejmé, že současný důchodový systém v ČR je neudržitelný. V současné době se zpracovává nová důchodová reforma (měla by vejít v platnost od roku 2017). V odborné komisi, která má tuto reformu připravit, jsou zástupci koaličních stran, opozice, zaměstnavatelských svazů, odborů, ekonomů, demografů a sociologů. Komise má k dispozici vzory i jiných důchodových systémů používaných ve světě. Mezi nejpoužívanější patří: Plně průběžné – PAYG Využívá se v České republice (jak popsáno výše) a např. v Německu. Odvody do systému jsou povinné pro veškeré ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Ukončení účasti v tomto pilíři není možné. „Naspořené“ peněžní prostředky se nedědí a spravuje je stát. Výplata prostředků je formou starobního důchodu od státu po odchodu do důchodu. 240 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Plně fondové První a jediný čistě fondový systém na světě funguje od roku 1981 v Chile. Každý má svůj individuální účet, na který zaměstnavatel odvádí 10% mzdy. Nárok na důchod vzniká dosažením důchodového věku, nebo pokud vypočtená penze dosáhne stanovených parametrů. Klient si volí způsob vyplácení naspořených peněz (3 varianty). Stát garantuje minimální penzi (při splnění určitých podmínek), klient nejdříve čerpá co si naspořil pak nastupuje stát (z rozpočtu). Kombinované reformované s povinným druhým pilířem Používá Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Švédsko Kombinované tradiční Druhý pilíř není nutně povinný. Používá se v USA, Velké Británii, Dánsku, Nizozemsku. Kombinované s doplňkovou fondovou složkou Fondovou složku představují obvykle zaměstnanecké fondy. Používá se např. ve Francii a ve Španělsku. Závěr Podíváme-li se na věkové složení obyvatelstva v letech 2014, a porovnáme s prognózou na rok 2030 zjistíme, že se předpokládá, že ve věkových skupinách od 50 ti let a výše bude v roce 2030 několikanásobně více osob než v roce 2014. Z tohoto důvodu je důležité brát v potaz demografický vývoj při posuzování stávajícího a při plánování nového důchodového systému. Proč je současný systém neudržitelný? Při současném nastavení důchodového systému se bude poměr příjemců a plátců neustále zhoršovat, bude se prohlubovat deficit mezi příjmy a výdaji, dochází k prodlužování průměrné doby pobírání důchodu a je jasné, že se nebude zvyšovat počet ekonomicky aktivních obyvatel – účastníků sociálního pojištění. Použité zdroje: [1] Česká správa sociálního zabezpečení. Důchodové pojištění [online]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ [2] Česká správa sociálního zabezpoečení. Statistické ročenky [online]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/informacni-materialy/ statisticke-rocenky.htm 241 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development [3] [4] Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Ing Lenka Fulínová Soukromá vysoká škola ekonomických studií vedoucí katedry Katedra účetnictví a financí Lindnerova 575/1 180 00 Praha 8 e-mail:[email protected] 242 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje Social and Legal Challenges of Growing Muslim Population in Brussels Nicole Grmelová Summary The growing population of Muslims in Brussels raises a number of social and legal issues including the scarcity of pre-school and school facilities, the creation of “no-go areas“, the rising number of Belgian Jihadi fighters leaving for Syria and coming back to Belgium, posing an elevated security threat. The aim of this paper is to examine the reaction of the original non-Muslim population in Brussels with respect to the new demographic structure in the Belgian capital which serves at the same time as the headquarters of major EU institutions. Key words Brussels, Muslims, “no-go areas”, demographic structure, social challenges, legal challenges 1 Origins of the Muslim population in Belgium The Muslim population started arriving at Belgium in late 1950s during the period of an economic boom, especially from Morocco and Turkey. The first generation economic migrants from these countries was engaged particularly in the construction business, building e.g. the Brussels underground (Dassetto, 2011). Once the employment contracts of the first generation immigrants expired they decided to reunite their families in Belgium rather that to go back to their countries of origin. Combined with a high birth rate in Muslim communities in Brussels, the proportion of Muslim population in Brussels has been rising starting from the 1950s onwards. Mohammed has been the most common name of newborn boys in Brussels starting from the 1980s (Belgian Statistical Office, 2015). Berber is the second most spoken language in Brussels after French in a city which is formally bi-lingual, French and Dutch, however, only a small proportion of Brussels population (some 10 %) speaks Dutch (van Istendael, 2008). Recently, media have reported that a total of 62 % of the Brussels population is either non-Belgium (high number of foreign employees and EU officials) or descending from originally non-Belgium parents (Flanders News, 2015b). Belgian laws grant nationality to those born on the Belgium territory if at least one of their parents had 243 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development a five year residence within the Belgian territory (Code de la Nationalité belge), hence the second and third generation of Muslim immigrants are Belgian nationals, often keeping a double nationality together with the Moroccan or the Turkish one. 1.2 Growing Political Engagement of the Muslim Population in Brussels Brussels is the capital of Belgium, however, it is also the capital of Flanders (van Instendael, 2008) and the capital of the French speaking community. From an administrative point of view, Brussels is a region split into a number of districts called communes. There are a total of 19 communes (which include in alphabetical order Anderlecht, Auderghem, Berchem-Saint-Agathe, Bruxelles-Ville, Etterbeek, Evere, Forest, Ganshoren, Ixelles, Jette, Koekelberg, Molenbeek, Saint-Gilles, Saint-Josse, Schaerbeek, Uccle, Watermael-Boitsfort, Woluwe-Saint-Lambert, and Woluwe-Saint-Pierre). The highest proportion of Muslim population lives in Saint-Josse, Molenbeek and Anderlecht (Kern, 2013). Hence, also their political representation in these communes is more prominent than elsewhere. For instance, the controversial federal deputy and the mayor of Saint-Josse, Emir Kir, is of Turkish descent. Muslim politicians are often engaged at higher levels than those of district and regional politics. Generally, they represent left wing parties, such as the socialists and the greens, since these parties are likely to maintain generous social benefits, thus securing their ever growing number of votes in Muslim communities. Whereas most Muslims of Moroccan and Turkish origin are conservative Sunnites (Dassetto, 2011), there is a small proportion of more radical Shiites who have established a political party called Islam. This activist political party operates legally and has already invited the Belgian king to adopt Islam as the prevalent religion being practiced in this country (www.islam2012.be). So far, the Belgian king has not converted to Islam nor has he provided a formal reply to this invitation. Representatives of the Islam political party have posted a radically sounding video on youtube.com in which they announce that they wish to introduce the Muslim Sharia law in Brussels once the Muslim population in the capital city has reached more than 50 %. Also, the video says that non-Muslims will not be killed, but they will be free to leave the city if they do not wish to convert to Islam (RTBF, 2012). Such political manifests obviously raise a number of security issues for the original non-Muslim population of Brussels, which increasingly tends to leave the city. Opinion polls show that 55 % of Brussels population feels very insecure due to the presence of radical Muslims, whereas further 19 % of the population of the capital city feels rather insecure (La Libre, 2013). 244 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje However, there are a number of other related reasons for the emigration of the original Brussels population outside the Belgian capital and/or outside Belgium altogether. 2 Fewer non-Muslim inhabitants in Brussels Middle class inhabitants of Brussels have discovered that there are insufficient pre-school facilities and quality schools for their children in Brussels. When trying to place a child into a state pre-school facility, preference is given to the recipients of social benefits and low income groups. Those receiving a salary are obliged to pay 5% of their income as tuition for state pre-school facilities. However, since the number of places in state pre-school facilities is limited, there is no room for middle class and upper class children in state pre-schools. Private pre-schools, usually established as Catholic ones, cost around one thousand euros per month per child. This is a fee which can easily be afforded by highly qualified foreign employees and EU officials (Georgakakis, 2013). Nevertheless, a middle class family having two small children would have to reserve two thousand euros of their monthly budget for private pre-schools only. Given the average monthly net income of two thousand euros, these fees are not viable for the middle class, which prefers to leave Brussels to other regions of Belgium where there is room for children in state pre-school facilities. Data released by the Brussels Institute of Statistics and Analysis show that over the past ten years more than ten thousand middle class families left Brussels to settle in Flanders or Wallonia (La Libre, 2014). The missing presence of middle class families in Brussels having children in the age structure of the Belgian capital is apparent. The old age pensioners who have spent all their lives in Brussels still wish to stay there until the end of their days, however, their children and grandchildren increasingly decide to leave Brussels. The lack of quality pre-school and school facilities is not the only reason for the middle class to emigrate from Brussels. Another reason is the growing feeling of insecurity, since Brussels has a rather high crime rate and the police does not dare to enter in many “no-go areas” since it fears its own life. Recently, the Brussels police have started cooperating with the Moroccan police. Moroccan police officers were hired to train Brussels policeman how to deal with crime in areas having a large proportion of Muslim population. Also, a number of Brussels policemen were deployed to Morocco for training (Flanders News, 2015a). If this cooperation between the Brussels and Moroccan police sources encourages the Brussels policemen to 245 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development enter “no go areas” to prevent and investigate crime, the enforcement of law in the capital of Belgium may improve and so can the feeling of security. 2.1 Long Term High Unemployment Rate The long term average unemployment rate in Brussels is about twenty per cent (www.actiris.be), which is rather high for a capital city. There are many highly qualified foreign experts working in Brussels, whereas the offer of low-skilled professions is more limited in the capital of Belgium. Often, the qualification rate of job seekers does not match that of the labor market. Also, linguistic requirements are very high as employers are likely to seek French and Dutch bilingual employees. Combined with the “religious” discrimination by employers, it is more difficult for those of Muslim descent to find employment in Brussels. This is particularly the case because Muslim employees are known to leave their workplace for prayers several times a day and they are unable to assist at many business lunches and other events during the Ramadan which makes them less compatible with the requirements of a highly competitive and demanding Western labor culture. Many inhabitants of Brussels of Turkish origin prefer to set up their own little shops and be self-employed. Whereas their dropout rate from school is higher than that of Muslims of Moroccan origin, their engagement in economic activity is higher. On the contrary, Belgians of Moroccan descent in Brussels have a lower dropout rate from schools, but find it increasingly difficult to get employed at positions matching their higher educational levels (Gsir, 2015), which contributes to more frustration on the labor market. 2.2 Perfect Separation? Even tough, there are many mixed marriages between Muslims and non-Muslims in Brussels, the feeling of separation (and failed integration) is prevalent. High income groups send their children to private pre-school and school facilities, which families of Muslim descent cannot afford. Muslims and non-Muslims live in different parts of the city and attend different schools (Shore, 2012). The original non-Muslim Brussels population has mostly left Brussels either renting or selling their apartments and houses to high income foreign experts and EU officials. With each subsequent EU enlargement the prices of housing in safe areas of Brussels have gone up. In “no go areas” the Brussels authorities are planning to build more social housing since the current quantity of housing facilities is clearly insufficient in the long run. 246 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje 3 Conclusion The inadequate pre-school and school policy pursued by the Brussels authorities is the main reason for non-Muslim middle class of Brussels to leave the capital of Belgium. This is coupled with a rising feeling of insecurity and a low rate of law enforcement, in particular when it comes to the investigation and punishment of violent crimes. The recently introduced training of Brussels police officers by their Moroccan counterparts, however, may encourage the policemen serving in the capital of Belgium to enter into “no go areas” to prevent and investigate crime to a much higher degree than has been the case in the past. Yet, even though this may be a step in the right direction, it is unlikely to bring the “emigrated” middle class back to Brussels as, obviously, more such constructive steps will be needed. Literature [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] Belgian Statistical Office, 2015. Prénoms des nouveau-nés 1995-2014. [online] Available at: http://statbel.fgov.be/fr/modules/publications/statistiques/population/prenoms_des_nouveau-nes_1995-2014.js DASSETTO, F., 2011. L‘ Iris et le Croissant.Bruxelles et l‘Islam au défi de la coinclusion. Louvain: Presses universitaires de Louvain. ISBN 978-2-87558-000-9. FLANDERS NEWS, 2015a. Antwerp and Brussels to employ Moroccan police officers. [online]. Release date October 5 [cit. Nov-4-2015]. Available at: http://deredactie.be/cm/vrtnieuws.english/News/1.2461394 FLANDERS NEWS, 2015b. Brussels: 62% of foreign extraction. [online]. Release date October 31 [cit. Nov-4-2015]. Available at http://deredactie.be/ cm/vrtnieuws.english/News/1.2484277 GEORGAKAKIS, D., ROWELL, J., 2013. The Field of Eurocracy: Mapping the EU Actors and Professionals. London: Palgrave Macmillan. ISBN 978-1-137-29469-2. GSIR, S.; MANDIN, J., MESCOLI, E., 2015. Corridor report on Belgium: the case of Moroccan and Turkish immigrants. Series/Report no.: Migration Policy Centre; INTERACT Research Report. ISBN 978-9-290-84261-3. ISTENDAEL, G.van, 2008. Lelabyrinthe belge. Bordeaux: Le Castor Astral. ISBN 9782859207564. KERN, S., 2013. Confronting Sharia Law in Belgium. [online] New York: Gatestone Institute. [cit. Nov-4-2015]. Available at: http://www.gatestoneinstitute.org/3624/sharia-law-belgium 247 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development [9] LA LIBRE, 2013. L´intégration? Un échec pensent les Belges. [online]. Release date June 3 [cit. Nov-4-2015]. Available at: http://www.lalibre.be/ actu/belgique/l-integration-un-echec-pensent-les-belges-51b8fd65e4b0de6db9cab0e5 [10] LA LIBRE, 2014. [online]. Release date April 30 [cit. 6-Nov2015]. Available at: http://www.lalibre.be/debats/opinions/ pourquoi-nous-quittons-bruxelles-5360f36d35707e5aa80bc1ad [11] RTBF (Radio Télévision Belge Francophonne), 2012. Belgique: après l‘invasion musulmane voici la Charia. [online]. Release date October 29 [cit. Nov4-2015]. Available at: https://www.youtube.com/watch?v=aNWeLZARCUI [12] SHORE, C., 2012. Building Europe: The Cultural Politics of European Integration. London: Routledge. ISBN 0-415-18014-7. JUDr. Nicole Grmelová, Ph.D. University of Economics, Prague Faculty of International Relations Department of Business and EU Laws Nám. W. Churchilla 4 130 67 Praha 3 e-mail: [email protected] 248 Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje 249 Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o. Lindnerova 1, 180 00 Praha 8, Česká republika Wyzsza Szkola Ekonomii, Prawa i Nauk Medycznych im. Prof. Edwarda Lipiňskiego w Kielcach, Polsko Fakulta sociálných vied Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave, Slovenská republika ISBN 978-80-7523-015-7