vyhodnocení

Podnikatelé v nezemědělských oborech
Sociální anamnéza
Celkem bylo osloveno 24 respondentů. Oslovení respondenti byli ve většině případů muži
(58%) s vysokoškolským nebo středoškolským vzděláním, vysokoškoláků bylo 42% a
středoškoláků 41% (viz Příloha 3, graf č.1, 2.) Pokud jde o věkovou strukturu, převládali
respondenti střední a starší věkové skupiny; ve věku 41-50 let bylo 41%, respondentů starších
nad padesát let bylo 29% osloveného souboru (viz Příloha 3, graf č.3). Věková struktura by
mohla, podle našeho názoru, mít vliv na ochotu zvyšování kvalifikace. Respondenti byli
převážně v zaměstnanecké pozici (66%), vlastníků podniků bylo jen 13% (viz Příloha 3, graf
č.5).
5. Vlastnictví
vlastník
13%
spoluvlastník
21%
zaměstnanec
66%
Výrobní specializace oslovených podniků je velice pestrá. Největší zastoupení mají prodejní
podniky - prodej nábytku 21%, prodej textilu, elektro a prodej a servis elektrických strojů
v plastickém průmyslu - 13%. Následují služby - bankovnictví a autoservis (8%), reklamní
služby, potravinářství, personalistika a školy, které mají stejný podíl - 4% (viz Příloha 3, graf
č.4).
stavebnictví,
oprava a 4. Výrobní specializace
svošf voš famo
výstavba
vš
komunikací
4%
4%
autoservis
reklamní služby
8%
4%
bankovnictví
potravinářství
8%
4%
elektro
personalistika
13%
4%
textil prodej
13%
prodej a servis el.
strojů v plast.
prům.
13%
ochrana
veřejného zdraví
4%
nábytek prodej
21%
Většina oslovených podniků je spíše menších, 49% podniků nemá více jak 10 zaměstnanců.
Druhou početnou skupinou jsou podniky velké, kde pracuje na100 zaměstnanců, těchto
podniků je 30% ( viz Příloha 3, graf č.6).
Celoživotní vzdělávání – informovanost, využití a zkušenosti s rekvalifikačními kurzy
Informovanost o možnosti celoživotního vzdělávání je vysoká, 87% respondentů odpovědělo
na otázku, zda ví o této možnosti, kladně ( viz Příloha 3, graf č.7). Velký počet dotázaných
respondentů tuto formu vzdělání také využil. Aktivně se vzdělávacích kurzů zúčastnila
nadpoloviční většina respondentů (62%), v případě zaměstnanců je procento těch, kteří
absolvovali nějaké rekvalifikační kurzy, ještě vyšší - 75% (viz Příloha 3, graf č.8, 9).
Převládá názor, že nabídka vzdělávacích kurzů je v regionu dle mínění respondentů
dostatečná; 62% respondentů odpovědělo na tuto otázku kladně (viz Příloha 3, graf č.25).
V zaměření kurzů, které oslovení respondenti absolvovali, převládala ekonomická kvalifikace
a daně, této formy využilo 46% našich respondentů; ostatní specializace jako životní prostředí,
hygiena, technika, obchod a PC jsou zastoupeny stejným poměrem 9% (viz Příloha 3, graf č.
8a.).
8a. Využil jste někdy vzdělávacích kurzů?-ano - obor
technika, obchod
9%
ostatní
textilní 9%
zušlechťování
9%
PC
9%
životní prostředí
9%
hygiena
9% daně
9%
ekonomie/ekono
mika
37%
U zaměstnanců podniků je zaměření absolvovaných kurzů obdobně profilované. V kurzech
jsou poměrně silně zastoupena školení ekonomická a účetnictví (55%), ostatní profesní
specializace jsou opět stejnoměrně zastoupeny 9% (viz Příloha 3, graf č.9 a).
9a. Využili vaši zaměstnanci těchto kurzů ? -ano obor
obchod
9%
lakýrník
9%
ostatní
9%
hygiena
9%
účetnictví
9%
elektro
9%
ekonomie/ekono
mika
46%
Po ukončení vzdělávacích kurzů zhruba polovina respondentů získala nějakou formu
certifikátu, 46% absolventů žádný doklad o absolvování kurzů nemá ( viz Příloha 3, graf
č.10.). Druh získaných certifikátů je velice pestrý; od osvědčení, přes odbornou způsobilost
až po atestační a interní audit (viz Příloha graf č. 10a.).
10a. Typ certifikátu
pojišťovací služby
13%
PC
13%
osvědčení
37%
atestační
12%
interní audit pro
iso
12%
odborná
způsobilost
13%
Na otázku, jaké mají zkušenosti s kurzy, které absolvovali oni nebo jejich zaměstnanci,
odpovídají spíše negativně. Ze stupnice 1 – 5, kterou mohli oznámkovat svoji spokojenost s
kurzy a jejich úrovní, kdy znánka jedna je nejlepší a 5 nejhorší, 33% respondentů označilo
svoje zkušenosti nejhorší známkou 5, 27% respondentů známkou 4 a 20% respondentů
známkou 3% (viz Příloha 3, graf 11). Je to stejné hodnocení jako u velkých podnikatelů
v zemědělství. Respondenti jsou pravděpodobně velice kritičtí, mají vyhraněné požadavky,
které dosavadní kurzy nesplnily. Právě proto uvažují o doplnění svého vzdělání. To, že
absolvované kurzy nesplnily jejich představy, vede k ochotě respondentů k absolvování kurzů
vyšší kvality.
Nadpoloviční většina respondentů (62 uvažuje o zvyšování své vlastní kvalifikace nebo svých
zaměstnanců (viz Příloha 3, graf č.13). Odpověď na otázku zájmu o rekvalifikační kurzy
potvrzuje, že nabídka kurů je vhodnou formou doplnění vzdělání, o kterém respondenti
uvažují (viz Příloha 3, graf č.15). Pozitivní informací je i vysoké procento podniků, které
uvažují o přijetí nových rekvalifikovaných pracovníků. Celkem 46% dotázaných podniků
odpovědělo na tuto otázku kladně (viz Příloha 3, graf č.14).
Jaký typ vzdělání, který nejvíce chybí - budoucí zaměření kurzů
Profese, které nejvíce chybí (viz Příloha 3, graf č16)
Hlavní obory a poměr mezi nimi / intenzita s jakou je nedostatek pociťován (1nechybí - 5
nejvíce chybí):
Technologie
Informační technologie
ŽP obecně
Dotační politika
Legislativa
Ekonomika zemědělství
Jiné
22%
26%
20%
16 %
12%
6%
6%
2,91
2,90
1,56
3,75
2,67
3,67
5,00
V požadavcích na doplnění vzdělání se projevil na prvním místě požadavek na technologie a
informační technologie - kurzy PC a práce s počítačem, jako obecný informační základ a
důležitá podmínka přístupu k informacím o grantech, dotacích a zemědělské politice. Dalším
požadavkem je zvýšení kvalifikace týkající se životního prostředí, dotační politiky, legislativy,
ekologických norem a ekonomiky zemědělství.
Pro sestavení a struktury kurzů je důležité podrobnější členění, které konkrétní znalosti a
dovednosti, by potenciální klienti, zájemci o kurzy, chtěli doplnit v jednotlivých, obecně
vymezených oblastech. Na tuto otázku dávají odpověď následující výsledky – použitá škála je
opět 1 nechybí - 5 nejvíce chybí:
Oblast ŽP (viz Příloha 3, graf č.16a):
Dotační politika
Ekologické normy
Podnikový ekolog
Jiné
2,43
2,00
1,29
1,00
Technologie 2,91* (viz Příloha 3, graf č.16):
* Respondenti uváděli jen technologie obecně
Dotační politika (viz Příloha 3, graf č.16c):
Dotace sociální
3,17
Manažer lidských zdrojů 2,91
Dotace v ŽP
Jiné
2,43
2,00
Ekonomika marketing (viz Příloha 3, graf č.16 d):
Fundraiser
Zpracování projektů
Dotace ŽP i sociální
Účetnictví v rámci EU projektů
Ekonomické normy
3,82
3,56
3,00
2,64
2,56
Legislativa v zemědělství (viz Příloha graf č. 16e):
Zdravotní a Hygienické normy 1,86
Ekologické normy
1,83
Jiné
1,00
Informační technologie
Kurzy PC
Komerční využití internetu
(viz Příloha 3, graf č.16f):
2,77
2,54
Pokud se díváme na nabízené kvalifikační oblasti souhrnně, jsou to dotační tituly obecně,
které převládají, konkrétně pak požadavek orientace v dotační politice. Podniky mají zájem o
možnosti získávání peněz pomocí projektů, s tím souvisí i požadavek na tzv. fundraisera,
vedení a účetnictví EU projektů a zpracovávání projektů, včetně účetnictví. Požadavky se
týkají i ekonomických a ekologických norem.
Zkušenosti s přijímáním absolventů kurzů - vytvořená pracovní místa –noví
zaměstnanci
Nadpoloviční většina firem (62%) má zkušenosti s přijímáním nových rekvalifikovaných
pracovníků (viz Příloha 3, graf 21).
Uváděné obory, u kterých je největší ochota takové pracovníky přijmout, jsou: ekonomie,
účetnictví, finančnictví, obchod, automechanik, ochrana veřejného zdraví, textilní výroba,
výrobní technologie obecně, kontrola kvality a filmová tvorba. Jedná se o jednotlivé
odpovědi, proto je graf č.22 z přílohy 3 vypuštěn.
Na otázku, odkud byli tito pracovníci přijímáni, odpovídají respondenti velmi obecně,
konkrétnější odpovědi se týkají především absolventů škol. V tomto případě se opět jedná o
jednotlivé odpovědi, proto je graf č.23 z přílohy 3 vypuštěn.
Pokud podniky mají s rekvalifikovanými pracovníky nějakou zkušenost, je to v 80% případů
zkušenost označená jako špatná nebo spíše špatná (podle známek 1-5, jednička nejlepší a 5
nejhorší) (viz Příloha 3, graf č.24a). Navzdory této negativní zkušenosti je 50% dotázaných
podniků ochotno přijmout 4 rekvalifikované pracovníky a 31% uvažuje o možnosti
zaměstnání 3 takových pracovníků. Tedy více jak dvě třetiny dotázaných podniků mají zájem
nejen o rekvalifikační kurzy, ale měly by i pracovní uplatnění pro frekventanty kurzů (viz
Příloha 3, graf č. 17).
24a. Má Vaše firma zkušenosti s přijímáním nových vyškolených
pracovníků - zkušenosti s těmito pracovníky jsou…oznámkujete
1
7%
5
33%
2
13%
3
20%
4
27%
17. Kolik nových proškolených zaměstnanců s požadovaným
vzděláním byste byli ochotni přijmout
1
6%
2
13%
4
50%
3
31%
Případné zaměstnání absolventů kurzů by podnikům nejlépe vyhovovalo formou placené
poradenské služby v 59% případů, 18% podniků uvažuje o zaměstnaneckém poměru a 23%
podniků o kombinaci obou předchozích možností (viz Příloha 3, graf č.18). Podniky
nepreferují zaměstnání svých rekvalifikovaných pracovníků, záleží jim nejvíce na kvalitě
pracovníka (70%) (viz Příloha 3, graf č. 19). To dává jisté opodstatnění našemu tvrzení, že
kvalifikační kurzy povedou, mimo jiné, i ke zvýšené nabídce pracovních míst.
Na otázku přijetí někoho z obtížně zaměstnavatelné skupiny- nejsou zvláštní preference na
přijetí někoho z obtížně zaměstnavatelné skupiny. Z nabídnutého výčtu od nezaměstnaných
až po ženy na mateřské dovolené existuje pravidelné rozdělení cca 20% (viz Příloha 3 graf
20).
Preference vyjádřené bodovou stupnicí od 1 do 5, vyjadřující intenzitu zájmu o jednotlivé
skupiny, mají větší vypovídací schopnost. Ačkoliv z grafu vyjadřujícího ochotu k zaměstnání
v procentech vyplývá, že preference jsou rozděleny poměrně rovnoměrně mezi jednotlivé
obtížně zaměstnavatelné skupiny, graf využívající bodovou škálu ukazuje, že nejpřijatelnější,
nejvíce žádanou je sociální skupina středoškoláků a vysokoškoláků a nejméně přijatelnou
skupinou jsou dlouhodobě nezaměstnaní (viz Příloha 3, graf č.20).
20. Pokud byste zaměstnat někoho z obtížně
zaměstnavatelné skupiny, koho byste volili
raději
dlouhodobě
nezaměstnaní
15%
žena po
mateřské
dovolené
16%
jiné
1%
předdůchodový
věk
17%
absolvent SŠ
19%
osoba ZTP
13%
absolvent VŠ
19%
20. Pokud byste zaměstnat někoho z obtížně
zaměstnavatelné skupiny, koho byste volili raději
5,00
4,50
5
4
3
2,71
2,35
1,60
2,61
1,85
2
1
0
žena po
mateřské
dovolené
absolvent VŠ
předdůchodový
věk
jiné
Podmínky kurzů, podle představ respondentů
Pro téměř polovinu podniků (46%) je akceptovatelné dojíždění za lektorem, většina podniků,
ale dává přednost školení v místě (54%) před dojížděním zaměstnanců (viz Příloha 3, graf
č.27). Zajímavé je rozložení odpovědí na míru příspěvku státu na poplatek za rekvalifikační
kurzy, respondenti jsou ve svých názorech rozděleni přesně na dvě poloviny (viz Příloha 3,
graf č.30). U této otázky by bylo zajímavé udělat analýzu druhého stupně, která by vypovídala,
do jaké míry je odpověď ovlivněna velikostí a typem podniku.
Konkrétní výše příspěvku na vzdělávací kurz, který se zdá podnikům přiměřený, se pohybuje
v rozmezí 1000-3000 Kč (50% podniků), názor, že přiměřená výše poplatku je v rozmezí
5000-10000 Kč má 20% podniků (viz Příloha 3, graf č.28).
28. Placení-částka
5001-10000 Kč
20%
3001-5000 Kč
10%
nad 10000
0%
0
20%
do 1000 Kč
20%
1001-3000 Kč
30%
Pokud jde o formu kurzů, preferovali by pravidelné kurzy (43%), jednorázové školení (39%),
nebo e-learning 18 % (viz Příloha 3, graf č. 26).
26. Jaká forma vzdělávání by Vaší firmě nejvíce
vyhovovala
distanční - elearning
18%
jednorázové
školení
39%
pravidelné
kurzy
43%
Certifikát po ukončení kurzu vyžaduje více jak polovina respondentů (57%) (viz Příloh 3,
graf č.29).
Jako hlavní motivaci návštěvy kurzů respondenti uvedli v 52% zvýšení kvality práce a
služeb a konkurenceschopnosti; nutnost vyhovět předpisům a zákonným limitům má stejné
zastoupení (24%) (viz Příloha 3, graf č.32).
32. Motivace
Nutnost vyhovět
předpisům a
zákonným
limitům
24%
Něčím jiným
0%
Zvýšení
konkurencescho
pnosti
24%
zvýšená kvalita
práce a
poskytovaných
služeb
52%
Zhodnocení dotazníkového šetření
V pilotním vzorku 24 oslovených podnikatelů byly zastoupeny malé podniky do 10ti
zaměstnanců i podniky velké s více jak 100 zaměstnanci. Oslovení respondenti podniků jsou
poměrně dobře informováni o možnosti produktu rekvalifikace a zvyšování odborného
vzdělání, které je nabízeno. Názor, že v regionu je dostatečná nabídka vzdělávacích kurzů je
třeba dát do souvislosti se špatnými zkušenostmi respondentů s již absolvovanými kurzy.
Kladně je možno hodnotit velký zájem oslovených respondentů o zvyšování kvalifikace a
nabízenou formu rekvalifikačních kurzů. Ani poměrně vysoký věk respondentů (40-60let)
nehraje negativní roli. Informovanost o vzdělávacích kurzech je dobrá a nadpoloviční většina
dotázaných respondentů i nějakou formu kurzu absolvovala; jejich zkušenosti, ale nejsou
dobré. Právě tento fakt je pravděpodobně i motivací navštívit další, jiné vzdělávací kurzy
vyšší kvality, kde by si mohli doplnit vzdělání.V porovnání s velkými zemědělskými podniky
je tu jednoznačně kladný posun, pokud jde o zájem o rekvalifikaci. Je to zajímavé, protože
oslovení respondenti mají většinou SŠ nebo VŠ vzdělání a jsou ve středním či starším věku.
Obecně se zdá, že zástupci podniků, zaměstnanci i majitelé, mají zájem o další vzdělávání.
Pozitivní je zjištění, že podniky netrvají na kurzech pořádaných přímo v místě; téměř pro
polovinu oslovených respondentů je přijatelné na kurzy dojíždět. Dalším pozitivem pro
poskytovatele jsou i požadavky na formu konání kurzů; mnohem větší procento respondentů,
než v případě zemědělských podnikatelů, tak jak vyplynulo z předchozích šetření, je ochotno
navštěvovat kurzy pravidelně. Také výše státního příspěvku se nezdá být klíčovým
požadavkem. Polovina z oslovených podniků státní příspěvek nepovažuje za nutný.
Námět na příští šetření: pro lepší zpracování modulů kvalifikačních kurzů šitých přímo na
míru jednotlivým typům podniků by bylo dobré udělat podrobnější analýzu, jak se liší
požadavky velkých a malých podniků a jejich citlivost vůči nabízeným vzdělávacím kurzům a
také jaký je vliv jejich specializace.
Respondenti se domnívají, že v nových podmínkách společné zemědělské politiky EU je třeba
zvýšit kvalifikaci svých zaměstnanců, aby zlepšily kvalitu svých poskytovaných služeb,
zvýšily svoji konkurenceschopnost a dodržely požadavky nových právních norem EU.
Ačkoliv mají špatné zkušenosti s přijímáním nových, rekvalifikovaných pracovníků, jsou
poměrně optimisté a uvažují, že by nového pracovníka s požadovanou kvalifikací přijali. To
že mají spíše negativní zkušenosti s přijímáním nových, proškolených zaměstnanců může
souviset mimo jiné i s úrovní minulých školících pracovišť.
Převládá poptávka především po široce zaměřeném vzdělávání, které bude schopno obsáhnout
nové požadavky v ekonomice, podávání grantů a účtování Evropských projektů jakož i
v orientaci v dotačních titulech a právních normách. K tomu bude zapotřebí i dobré znalosti
práce s informacemi a PC technikou. Tyto požadavky na zaměření vzdělávacích kurzů jsou
téměř shodné s požadavky velkých podnikatelů v zemědělství.
V požadavcích na zvyšování kvalifikace se projevuje prolínání oborů ŽP, ekonomiky a
zemědělství, které spolu v rámci nové zemědělské politiky EU a nových norem EU silně
souvisejí. Tato situace je příležitostí pro vytvoření nového školícího pracoviště, které by, na
rozdíl od minulé praxe, poskytovalo vzdělání v širších souvislostech než jen vztažené k úzké
specializaci jednoho oboru.
Na základě provedeného dotazníkového šetření se domníváme, že nabízený produkt –
zvyšování celoživotního vzdělávání - má dobré předpoklady uspokojit tuto poptávku a
vytvořit i podmínky pro zvýšení zaměstnanosti v regionu díky nabídce nových
kvalifikovaných pracovních sil, po kterých je v zemědělských v podnicích poptávka.
SWOT analýza
Slabá místa – Existence negativních zkušeností se vzdělávacími kurzy. Názor, že v regionu je
takových příležitostí dostatek. Málo zaměstnanců, které bude moci podnik na školení uvolnit.
Silná místa - Nabízí se nový typ vzdělávání vyšší kvality, nejen orientace na úzce
specializovaný obor, ale možnost propojení oboru v širších souvislostech, tak, jak to odpovídá
požadavkům nové zemědělské politiky EU. Značná přizpůsobivost podniků, pokud jde o
formu dojíždění, výši poplatků a příspěvek státu.
Perspektivy - Zájem o doplnění kvalifikace, navštěvovat kurzy a ochota přijmout nové
rekvalifikované pracovníky, především pro zlepšení kvality poskytovaných služeb a zvýšení
konkurenceschopnosti podniku.
Vědomí, že nová politika EU vyžaduje novou kvalifikaci.
Ohrožení - Podniky se mohou nechat odradit vysokými poplatky za kurz nebo úzkým
zaměřením kurzu. Je třeba také volit optimální délku kurzu a hlavně nabídku aktuálních a
praktických zkušeností spojených s praktickým tréninkem. Vyvarovat se chyb předchozích
kurzů, s kterými mají podniky špatné zkušenosti.