Drogové kultury a subkultury

Drogy a společnost, přednáška 10:
Drogové kultury a subkultury
Mgr. Jan Morávek, Ph.D.
Institut sociologických studií FSV UK Praha
Praha 4. 12. 2013
Východiska
 Drogy jsou vždy užívány v nějakém sociálním
kontextu (ovšem ne vždy v přítomnosti jiných
osob).
 Na užívání nelegálních, ale i legálních drog je
výhodné pohlížet prizmatem subkultury.
Hlavní poselství přednášky
 Užívání drog je společným projevem řady
rozličných skupin, nejen subkultur.
 Sociologie a veřejná politika zkoumá nejen
jejich rozmanitost, ale i vliv subkultur na
vzorce užívání drog a praktické veřejně
politické otázky, např. možnosti a překážky
minimalizace škod v těchto skupinách.
Osnova přednášky
 Pojem kultury a subkultury
 Drogové subkultury
 Co studuje sociologie na drog. subkulturách?
 Minimalizace škod v subkultuře
 Jak může ze studia drogových subkultur těžit
drogová politika?
 Sociologický pohled na filmy o subkulturách
party people, pivařů, hooligans, hippies
Pojem kultury
(1) Kultura v širším smyslu zahrnuje veškeré lidské
výtvory nebo životní podmínky lidí (na rozdíl
od všeho, co nalézáme v přírodě). Spektrum
kulturních forem sahá od stavby budov přes
užití nástrojů, odívání, etiketu a sociální
instituce až po oblasti vědy a umění.
Pojem kultury
(2) Kultura v užším smyslu je omezena na
duchovní a umělecké aspekty. Často nese
konotaci něčeho „vyššího“ a neúčelového.
Zahrnuje především literaturu, krásná umění a
filosofii.
Zdroj: Vogt (2005)
Pojem subkultury
 Subkultura je odvozena od širší referenční kultury, ale
odlišuje se od ní.
 Pojem volně označuje sdílené systémy norem, hodnot
nebo zájmů, které nějakou skupinu odlišují od širších
společností a od širších kulturních systémů.
 Obvyklé případy: subkultury mládeže; etnické;
regionální; profesní; nebo vzniklé okolo lidí sdílejících
speciální zájmy, jako je pozorování ptactva, filatelie
nebo kriminální či delikventní vzorec chování.
Zdroj: Short (2001)
Prolínání subkultury a širší
kultury
Komentovaný příklad: Němý videoreport
z akce Babion 2011
 http://www.youtube.com/watch?feature=play
er_embedded&v=eoeflNB2EbI
Zdroj: http://www.psytrance.cz
Pojem subkultury
 Každá subkultura je v něčem odlišná od
referenční kultury – některé více, jiné méně
 Deviantní subkultury se formují okolo vzorců
chování, které jsou v rozporu
s dominantními kulturními normami a
hodnotami.
Zdroj: Faupel (2001)
Pojem subkultury
Obecné charakteristiky subkultur:
1. Mechanismy udržování hranic
2. Svébytné normy
3. Specializované znalosti
4. Svébytná sociální organizace
Zdroj: Faupel, Horowitz a Weaver 2004
Drogové subkultury
 „Skupiny, které jsou součástí kulturního
mainstreamu a často s ním sdílejí mnohé hodnoty a
cíle, nicméně udržují si zvláštní životní styl, utvářený
okolo užívání nelegálních drog“
Zdroj: Faupel, Horowitz a Weaver 2004
Deviantní drogové subkultury
Historicky vznikaly v prostředí ilegality nebo
silného společenského odsudku drog
Utilitární pohled – deviantní drogové subkultury
usnadňují dosahování společných cílů:
 opatřování drog
 opatřování prostředků na nákup drog
 prevence odhalení
 prevence zdravotních škod
 sdílení specializovaných znalostí a dovedností
Zdroj: Faupel, Horowitz a Weaver 2004
Identita v postmoderní době
S klesající předurčeností životních drah na základě
rodiny, rasy, pohlaví, statusu nebo místa narození
se stupňuje snaha mladých lidí o nalezení osobní
identity
Jednou ze strategií konstrukce identity v konzumní
společnosti je spotřeba – „shopping for a self“
„Rozhodnutí mladého člověka o koupi konkrétních druhů
zboží a služeb je dnes motivováno méně představou o
jejich funkční užitečnosti a více představou o tom, co
vypovídají o povaze kupujícího“
Zdroj: Duff 2003
Postmoderní drogové subkultury
 Volný čas je pro mladé lidi klíčovou
příležitostí k autonomnímu vyjádření jejich
identity a preferencí.
 Užívání legálních a nelegálních drog je
významnou složkou tohoto procesu
Normalizační teze: „Většina rekreačního užívání
drog se [dnes] odehrává v rámci spotřebního, nikoli
deviantního životního stylu“
Zdroj: Duff 2003, Parker et al. 1998
Postmoderní drogové subkultury
 původní sociologická premisa, že hodnoty,
normy a přesvědčení drogových subkultur musí
být v rozporu s dominantní kulturou, tak platí
pouze v omezené míře
 např. u tanečních subkultur může být užitečnější
Bourdieuova teorie kulturního kapitálu – tyto
subkultury propůjčují svým členům identitu a
hodnotu prostřednictvím distinktivního
životního stylu
Zdroj: Perrone 2007
Postmoderní drogové subkultury
 Postsubkultura je chápána jako fragmentární,
nesoudržná a neukotvená
 (post-)subkultura jako praktika každodenního
života konstruuje své členy jako podnikavé
individuality, které se nezajímají tolik o
sociální rozpory (…) jako spíše o seberozvoj,
sebeřízení a seberealizaci.
Zdroj: Muggleton (2000), dle Ren (2005)
Česky též: Kolářová (2011)
Drogové subkultury a sociologie
 na drogových subkulturách studujeme
sociologicky relevantní jevy jako normy,
hodnoty, role, status, identita, ideologie,
spotřeba, habitus…
 kulturní projevy jako hudba, vkus, móda,
rituály, argot tvoří pozadí, nikoli hlavní
zaměření tohoto studia
 využíváme teorie deviantní subkultury i teorie
postmoderní
Minimalizace škod v subkultuře
Příklad 1: Rekreační uživatelé extáze v Austrálii
 Hodnoty: zábava, zdraví, solidarita,
přátelství…
 Normy: pre-party, užívání ve skupině,
společný čas užití, udržování skupiny
pohromadě, afterparty
 Role ve skupině: nákupčí, řidič, zásobovač
vodou…
Minimalizace škod v subkultuře
→ praktiky minimalizace škod: prevence
špatného setu, nákup z ověřeného zdroje,
sladění prožitku intoxikace, kontrola
spotřebovaného množství drogy, kontrola
vypitého množství vody, péče, doprava domů
bez nehody…
 ideál versus skutečnost
Zdroj: Panagopoulos a Ricciardelli 2005
Minimalizace škod v subkultuře
Příklad 2: injekční uživatelé heroinu a kokainu
v Rotterdamu
 Hodnoty solidarity a přátelství v prostředí
materiálního nedostatku vedou k normě sdílení drogy
mezi nejbližšími přáteli.
 To minimalizuje riziko abstinenčního syndromu
 Některé praktiky sdílení však představují riziko
přenosu HIV, žloutenky atd.
Zdroj: Grund 1993
Jak může ze studia drogových subkultur
těžit drogová politika?
 osvěta peer pracovníků se má zaměřovat
nejen na jednotlivce, ale i na skupinovou
dynamiku (Panagopoulos a Ricciardelli 2005)
 z pozorování hodnot, norem a praktik
„prospívajících“ uživatelských skupin se
mohou poučit oficiální preventivní aktivity
Sociologický pohled na filmy o
subkulturách: Hooligans
Hodnoty
Normy
chování,
rituály
Role
Minimalizace
škod
Věrnost
Stát si za názorem,
týmem
Úcta k autoritě, k
hierarchii
Skupinová solidarita,
bratři ve zbrani
Hrdost a čest
Odvaha
nenávist k oponentovi
Nacionalismus,
lokální patriotismus
Fair play
Pití alkoholu
Rvát se se členy outgroup
Zpívání hymny
Pití rund
Hospoda – fotbal –
rvačka
Oblékání: bílé boty,
modré džíny, Fred
Perry bunda
Stále stejná hospoda
Uzavřenost skupiny
Do ležícího se nekope
Vůdce firmy
Pravá ruka
Bojovníci
Kamarádi, bratři
Velikost skupiny –
vítězství
Otec, manžel
Učitel
Zaměstnanci
Úředník
Syn
Bratr
Stále stejná hospoda –
riziko napadení
Vzájemná pomoc v
boji
Hierarchie – domluva
s nepřítelem, pravidla
boje
Sociologický pohled na filmy o
subkulturách: Slavnosti sněženek
Hodnoty
Normy
chování,
rituály
Role
Minimalizace
škod
Sociologický pohled na filmy o
subkulturách: Human Traffic
Hodnoty
Normy
chování,
rituály
Role
Minimalizace
škod
Sociologický pohled na filmy o
subkulturách: Easy Rider
Hodnoty
Normy
chování,
rituály
Role
Minimalizace
škod
Přeji Vám pěkné adventní dny.
Mgr. Jan Morávek, Ph.D.
Institut sociologických studií FSV UK
jan.moravek [at] gmail.com
http://www.jan-moravek.cz
Web kurzu: http://nekola.verejnapolitika.cz/vyuka/drogy-a-spolecnost/
Použitá literatura













Duff, C. 2003. Drugs and Youth Cultures: Is Australia Experiencing the ‘Normalization’ of Adolescent Drug Use? Journal
of Youth Studies 6 (4): 433–446.
Faupel, C. E. 2001. Subcultural Aspects of Drug Use. Prezentace. Dostupné online na
http://www.auburn.edu/~faupece/CR501/cr501ppt.htm
Faupel, C. E., Horowitz, A. M. a Weaver, G. 2004. The Sociology of American Drug Use. New York: McGraw-Hill.
Grund, J. P. 1993. Drug Use as a Social Ritual: Functionality, Symbolism and Determinants of Self- Regulation. Rotterdam: Instituut
voor Verslavingsonderzoek. Dostupné online na http://www.drugtext.org/library/books/grund01/grundcon.html
Kolářová, M. (ed.) 2011. Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství.
Morávek, J. 2007. Kontrolované užívání drog: co nám přináší výzkum uživatelů, kteří s drogami umějí zacházet. Adiktologie
7 (4): 445–455.
Muggleton, D. 2000. Inside Subculture: The Postmodern Meaning of Style. Oxford: Berg.
Panagopoulos, I. a Ricciardelli, L. A. 2005. Harm reduction and decision making among recreational ecstasy users.
International journal of drug policy 16: 54–64.
Parker, H., Aldridge, J. a Measham, F. 1998. Illegal Leisure: The Normalization of Adolescent Drug Use. London: Routledge.
Perrone, D. 2007. Clubbing, culture, consumption, capital and control: Drug use among the New York City club kids. Disertační práce.
Rutgers: State University of New Jersey
Ren, H. 2005. Subculture as a Neo-Liberal Conduct of Life in Leisure and Consumption. Rhizomes (10). Dostupné online
na http://www.rhizomes.net/issue10/index.html.
Short, J. F. Jr. 2001. „Criminal and Delinquent Subcultures“. Pp. 509–515 in Encyclopedia of Sociology, Vol. 1. New York:
Macmillan Reference.
Vogt, L. 2005. „Culture and Civilization“. Pp. 181–182 in Encyclopedia of Social Theory, ed. George Ritzer. Thousand Oaks,
CA: Sage Reference.