KRANIOMETRIE ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH

Folia venatoria, 36 – 37, 2007
KRANIOMETRIE ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH MEDAILOVÝCH SRNCŮ
Craniometry of Czech and Slovak medal awarded roebucks
Josef HROMAS
Zoologické třídění rodů, druhů či poddruhů živočichů se postupem času vyvíjelo v závislosti na stupni vědeckého poznání. Zpočátku se vycházelo především z podobnosti tělesných měr,
zbarvení případně chování živočichů v přírodě, později se začalo využívat hodnot kraniometrických a ještě později (vlastně poměrně nedávno) se k tomuto účelu porovnávaly počty chromozomů a ještě později začaly být používány metody založené na složení DNA. V časovém sledu jsou
takto koncipovány i vědecké práce týkající se jednotlivých druhů zvěře.
Z mysliveckého hlediska se tato třídění uznávala, ale zpočátku se jim nepřikládal zásadní
význam, neboť po dlouhá staletí se myslivecká praxe zaměřovala především na dosažení maximálních stavů a výřadů jednotlivých druhů zvěře a teprve mnohem později (koncem 19. a začátkem 20. století) se začala upřednostňovat hlediska kvalitativní – chovatelská.
Toto období se vyznačovalo konáním regionálních, národních a později i mezinárodních mysliveckých výstav, na nichž se již hodnotily trofeje podle celosvětově uznaných hodnotitelských metod založených na biologických a tudíž i objektivních poznatcích o růstu trofejí. Tyto metody CIC
byly přijaty na „pražském zasedání“ této Mezinárodní rady pro myslivost v roce 1937 a od té doby
jsou používány zejména v oblasti Evropy. Tím je možno porovnávat kvalitu zvěře a myslivecké
péče o ni v jednotlivých zemích. Teprve mnohem později se začala rozvíjet a studovat i kraniometrie u různých druhů zvěře, které je věnována i tato práce založená na měření lebek u medailových
srnců (nad 105,00 bodů CIC) ulovených na území České a Slovenské republiky.
1. Literární přehled
Nejúplnější údaje o kraniometrických hodnotách srnců jsou zřejmě uvedeny v některých monografiích o srnčí zvěři, z nichž u nás nejznámější jsou práce NEČASE (1975), HELLA (1975 a 1979)
ale daleko nejvíce měřených hodnot je uvedeno v práci VACHA (1993). O srnčí zvěři existuje zejména v mezinárodním měřítku i větší počet monografií či původních prací, (např. ALMAŞAN 1967),
ale v těch je otázkám kraniometrie věnována pozornost pouze okrajová či dokonce žádná (např.
KULICH 1957, GEPTNER a NAUMOV 1961, GAFFREY 1961, R AESFELD 1965, PETROV, DRAGOEV a KOLEV
1968, BAYERN 1977 či HROMAS a kol. 2000). Jindy je otázkám kraniometrie věnována pozornost
v souvislosti s popisováním návazných témat (např. HROMAS, LOCHMAN a MACOUREK 1974 či HROMAS 1998).
Někteří výzkumní pracovníci se věnovali sledování charakteristických hodnot měřených na
lebkách ve vztahu k místním populacím srnčí zvěře, ať již co do druhů či poddruhů v rámci areálu srnců evropských (Capreolus capreolus L.) anebo hledání rozdílů ve vztahu k druhům či poddruhům dalším – zejména k druhu srnce sibiřského (Capreolus pygargus Pall.). Za jiné je možno
uvést práce GOTTSCHLICHA 1963, BLUZMY 1974, BALEJŠICE a BLUZMY 1981, DANILKINA, MARKOVA, GERASIMOVA a NIKOLOVA 1985 či SOKOLOVA, MARKOVA a DANILKINA 1985.
Rozdílné míry na lebkách přiměly dokonce některé autory (např. FRANKENBERGER 1963), aby
popsali dva typy různých lebek u evropských srnců na což reagovali další autoři vyvrácením tohoto názoru – například při měření lebek slovenských srnců (HELL a HERZ 1968 a 1971).
59
Vztahy mezi lebečnými mírami a kvalitou srnčích parůžků se zabývali např. HELL, CIMBAL
a HERZ (1978), souvislost mezi lebečnými mírami a stářím či dalšími vztahy u srnčí zvěře hledali
na příkladu německých populací A LMAŞAN (1970) a STUBBE (1977), u polských srnců GODYNICKI
(1970) a K ALUZIŃSKI (1978), v České republice PIKULA, KOUBEK, KRATOCHVÍL a KUX (1985) a jiní.
Kraniologii srnců z území České republiky popsali např. HANUŠ a FIŠER (1979), srn KRATOCHVÍL
a KUX (1984), z oblasti Třebíčska popsal tyto poměry u srnců BABIČKA (1980), který později spolu
se Šrámkem hodnotil i lebky srnců z oblasti Šumperska (1989). Především z chovatelských hledisek a záměrů se mnozí autoři věnovali hodnocení spodních čelistí srnců a srn (např. EISFELD 1979,
PODOLÁK 1984, LOCHMAN a HUSÁK 1985 či HROMAS, MALÍK a ŠVIRGA 2000 a další).
Neustávající zájem o zkvalitňování chovů srnčí zvěře lze odvodit i z většího množství referátů přednesených na mezinárodních konferencích věnovaných srnčí zvěři a konaných například
v České republice v Litoměřicích r. 1996 či na Slovensku v Levicích r. 1998. Mnohé údaje z podobné konference na území bývalé Jugoslávie přináší časopis Lovec r. 1973.
Obr. 1 Lebečné míry
Fig. 1 Skull measures
1 – obecná délka lebky – general length of skull, 2 – kondylobazální délka lebky – condylobasal length of skull, 3 – vzdálenost
kostí skalních – distance of otocranium, 4 – délka řady horních stoliček – length of upper molars, 5 – diastema maxilly
– maxilla diastema, 6 – příčna šířka pučnice – crosswise width of pedicle, 7 – podélna šířka pučnice – longitudinal width
of pedicle, 8 – spánkové zúžení lebky – temporal narrowing of skull, 9 – obvod obou růží – circumference of both burrs, 10
– šířka vnějších hran pučnic pod růžemi – width of external edges of pedicle below the burrs, 11 – lícně-viscerální délku
– facial-visceral length, 12 – délku nosních kostí – length of nasal bones, 13 – délku intermaxilly – lentgh of intermaxilla,
14 – výšku viscerální části lebky – height of visceral part of skull, 15 – šířka vnitřních hran pučnic pod růžemi – width of
internal edges of pedicles below the burrs, 16 – šířka postorbitální – postorbital width, 17 – šířka v jařmových obloucích
– width in zygomatic arch, 18 – maximální šířka v lícní části – maximal width in facial part, 19 – šířka interorbitální –
interorbital width, 20 – šířka nosu u předních okrajů nosních kostí – width of nose at front edges of nasal bones, 21 – délka
temenní části za pučnicemi – length of vertex part behind pedicle
60
2. Materiál a metodika
K měření lebečných hodnot srnců bylo k disposici 1 254 srnčích lebek jejichž trofeje byly
ohodnoceny na mezinárodních mysliveckých výstavách (v Brně roku 1971 – 340 lebek,v Českých
Budějovicích roku 1976 – 96 lebek a v Brně roku 1985 – 818 lebek) některou z medailí (tedy nad
105,00 bodů CIC). Lebky všech vystavovaných srnců nebylo ovšem možno kompletně měřit, neboť některé byly zkrácené a jiné zase pevně uchycené k podložkám. Lebky všech měřených srnců
pocházely z území tehdejšího Československa. Pokud by měly být porovnány lebky s medailovými
trofejemi s ostatními lebkami srnců, znamenalo by to podstatné rozšíření souboru měřených lebek, což by si vyžádalo neúměrné zmnožení prací, aniž by se s největší pravděpodobností výsledky
podstatně promítly do závěrů. Totéž se týká i možného třídění srnců podle jejich geografického
původu, u něhož je možno odkázat na práce výše uvedených autorů.
Lebečné míry (obr. 1) byly zjišťovány pomocí posuvného měřítka s přesností na 1 mm. Obvodové míry (9) byly měřeny pásmem. Stáří srnců byla odhadována komisionelně hodnotiteli, jejichž
praktické zkušenosti byly známé a nezpochybnitelné. K zamezení případných chyb či nepřesností
byla uvedená měření svěřena jedinému pracovníkovi (Ing. Jiřímu Rotscheinovi), který na srnčích
lebkách měřil až 21 dostupných měr.
U všech naměřených hodnot byly pak do tabulek sestaveny míry minimální a maximální a díky
M. Kneifelovi z lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně byly vypočteny aritmetické průměry,
směrodatné odchylky a následně i korelační koeficienty mezi jednotlivými lebečnými hodnotami,
které pak byly vztaženy i ke stáří srnců a k bodovým hodnotám jejich trofejí.
3. Výsledky
3.1. Lebečné míry
Měřené a vypočítané hodnoty lebek srnců jsou přehledně uvedeny v tabulce 1.
– největší rozdíly tedy vykazovaly celkové obvody růží (9), které ovšem nenáleží mezi míry lebečné, ale navazují na síly pučnic pod nimi, nicméně se zdá, že vztah mezi nimi není příliš
zřetelný,
– poměrně velké rozdíly byly vypočteny také u celkových (1) i kondylobazálních (2) délek lebek,
následovaly lícně-viscerální délky (11) a vzdálenosti skalních kostí (3),
– úměrně menší jsou tyto rozdíly u vnějších vzdáleností hran obou pučnic měřených pod růžemi
(10), u délek nosních kostí (12), u postorbitálních šířek (16), u délek temenních částí za pučnicemi (21), u délek intermaxilly (13), u maximální šířky v lícní části (18), u příčných (6) šířek
pučnic a u vnitřních vzdáleností hran obou pučnic měřených pod růžemi (15),
– ještě menší rozdíly byly vypočteny u diastemy maxilly (5), u spánkového zúžení lebky (8),
u viscerální výšky lebky (14), u šířky lebky v jařmových obloucích (17), u podélných šířek pučnic (7) a u délek řady horních stoliček (4),
– poměrně malé až nepatrné jsou tyto rozdíly u interorbitální šířky lebky (19) a u šířky nosu
měřené u předních okrajů nosních kostí (20).
3.2. Vzájemné vztahy mezi lebečnými mírami
Lebky obratlovců lze charakterizovat nejen jejich rozměry (tab. 1), ale i poměry těchto rozměrů mezi sebou. Ty je možno propočítat pomocí korelačních koeficientů přičemž za statisticky
vysoce průkazný se považuje korelační koeficient 0,8 a vyšší a průkazné jsou koeficienty v hodnotách od 0,6 do 0,8. Jsou uvedeny v tabulce 2.
61
Tabulka 1 Lebečné míry srnců s medailovými trofejemi v mm
Table 1 Skull measures of roebucks with medal trophies in mm
Znak č.1)
Počet měření2)
Min.
1
764
185
2
157
173
3
141
25
4
315
48
5
299
22
6
1 242
17
7
431
19
8
340
55
9
332
182
10
330
49
11
1 005
85
12
334
49
13
247
40
14
314
59
15
433
9
16
413
50
17
311
79
18
321
84
19
367
49
20
310
27
21
236
36
1)
trait no., 2)number of measurements, 3)average, 4)standard deviation
Max.
Průměr3)
289
211
52
67
45
44
39
69
294
72
121
72
59
74
26
93
94
104
64
39
55
204,7
192,4
39,0
58,7
31,5
24,7
25,0
62,1
232,5
60,2
97,6
61,0
49,1
66,8
16,6
64,5
87,4
93,4
56,7
33,5
46,4
Směrodatná
odchylka4)
7,10
6,56
5,10
2,62
2,91
3,08
2,63
2,81
18,73
4,45
5,74
4,43
3,51
2,78
3,07
4,05
2,75
3,17
2,47
2,22
3,54
Z uvedené tabulky 2 vyplývá, že
– obecná délka lebky (1) má nejužší vztah k délce kondylobazální (2) a za průkazné je možno
považovat i vztahy k viscerální výšce lebky (14), k délce nosních kostí (12) a k délce intermaxilly (13); již méně zřetelný je tento vztah k maximální šířce v lícní části (18), případně k šířce
v jařmových obloucích (17), k šířce interorbitální (19) či k délce řady horních stoliček (4). Ukazuje se, že to jsou také míry, které lebku srnce charakterizují a že další měření na lebkách již
nejsou tak významná,
– kondylobazální délka lebky (2) má také nejužší vztah k obecné délce lebky (1) a za průkazné
lze považovat i vztahy k lícně-viscerální délce lebky (11), dále k viscerální výšce lebky (14),
k délce nosních kostí (12) a k délce intermaxilly (13); méně zřetelné jsou tyto vztahy k maximální šířce v lícní části (18), k šířce v jařmových obloucích (17), k šířce interorbitální (19)
a k délce řady horních stoliček (4),
– vzdálenost kostí skalních (3) nesouvisí zřetelně s žádným z dalších měřených znaků,
– délka řady horních stoliček (4) ne zcela průkazně souvisí s kondylobazální délkou lebky
a s délkou obecnou,
– diastema maxilly (5) nesouvisí průkazně s žádným z měřených znaků,
– příčná šířka pučnice (6) má průkazný vztah k podélné šířce pučnice (7) případně ke vzdálenosti vnějších hran obou pučnic (10) či k šířce postorbitální (16) případně i k celkovému obvodu obou růží (9) anebo k maximální šířce v lícní části (18),
– podélná šířka pučnice (7) má stejně průkazný vztah k šířce příčné (6) a méně výrazný vztah
ke vzdálenosti vnějších hran obou pučnic (10), k postorbitální šířce (16), případně k celkovému obvodu obou růží (9) a k maximální šířce v lícní části (18),
62
63
1)
1,000
1
1,000
0,946
2
1,000
0,223
0,276
3
Trait, 2)Correlation coefficients
21
20
19
18
17
16
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Znak1)
1,000
-0,034
0,451
0,402
4
1,000
-0,109
0,071
0,345
0,344
5
1,000
0,158
-0,030
0,097
0,291
0,219
6
7
1,000
0,799
0,098
-0,022
0,124
0,272
0,304
Tabulka 2 Vzájemné vztahy mezi lebečnými rozměry u srnců
Table 2 Interrelations of skull measures of roebucks
1,000
0,060
0,065
0,122
-0,045
0,250
0,150
0,252
8
1,000
0,090
0,484
0,513
-0,001
-0,143
0,180
0,077
0,061
9
1,000
0,561
0,256
0,588
0,716
0,175
-0,078
0,245
0,248
0,263
10
1,000
0,231
0,005
0,092
0,310
0,070
0,311
0,318
0,239
0,781
0,293
11
1,000
0,534
-0,021
-0,119
0,152
0,053
0,009
0,260
0,271
0,170
0,651
0,661
12
Korelační koeficienty2)
13
1,000
0,442
0,573
0,138
0,057
0,007
0,175
0,227
0,230
0,203
0,136
0,623
0,602
14
1,000
0,406
0,439
0,545
0,359
0,104
0,294
0,283
0,323
0,260
0,218
0,196
0,686
0,680
15
1,000
0,094
-0,005
0,004
-0,100
0,647
0,396
0,158
0,008
0,129
-0,018
-0194
-0,110
-0,124
-0,040
16
1,000
0,271
0,338
0,137
0,064
0,206
0,663
0,383
0,312
0,577
0,643
-0,011
0,088
0,055
0,238
0,247
17
1,000
0,313
0,026
0,530
0,218
0,260
0,374
0,206
0,054
0,434
0,308
0,228
0,223
0,159
0,051
0,494
0,470
18
1,000
0,697
0,391
0,006
0,575
0,417
0,289
0,458
0,368
0,170
0,127
0,444
0,407
0,255
0,163
0,050
0,574
0,564
19
1,000
0,576
0,487
0,423
0,188
0,569
0,274
0,297
0,401
0,435
0,189
0,324
0,337
0,349
0,170
0,097
-0,018
0,461
0,443
21
0,020
0,072
0,092
0,200
0278
0,304
1,000
0,291
0,158
0,313
0,298
0,185
0,347
0,079
0,081
0,112
0,420
0,336
0,462
1,000
0,061
0,030
0,087
0,078
0,025
0,070
0,169
0,080
0,193
0,205
0,180
0,082
0,078
0,164 -0,023
0,228
0,080
-0,155
0,276
0,171
0,171
20
– spánkové zúžení lebky (8) má vcelku málo zřetelný vztah k šířce nosu měřené u předních
okrajů nosních kostí (20) a k šířce lebky měřené v jařmových obloucích (17),
– celkový obvod obou růží (9) vykazuje určitý nepříliš průkazný vztah ke vzdálenosti vnějších
hran obou pučnic (10) případně k příčné (6) a podélné šířce pučnic (7),
– vzdálenost vnějších hran obou pučnic (10) má průkazný vztah k příčné šířce pučnic (6),
k postorbitální šířce lebky (16), k šířce vnitřních hran pučnic (15) a méně výrazný vztah k podélné šířce pučnic (7), k obvodu obou růží (9) či k šířce interorbitální (19) a k šířce nosu (20),
– lícně-viscerální délka (11) má poměrně úzký vztah k délce kondylobazální (2), ale již méně
zřetelný k délce intermaxilly (13), k viscerální výšce lebky (14) a k délce nosních kostí (12)
a ještě méně zřetelný je tento vztah k maximální šířce v lícní části (18) či k šířce interorbitální
(19),
– délka nosních kostí (12) má průkazný vztah k obecné (1) a kondylobazální (2) délce lebky,
méně výrazný kupodivu je tento vztah k délce lícně-viscerální (11), k délce intermaxilly (13)
a k viscerální výšce lebky (14),
– délka intermaxilly (13) má obdobně průkazný vztah k obecné (1) a kondylobazální (2) délce
lebky, méně zřetelné jsou tyto vztahy k délce lícně-viscerální (11) či k maximální šířce lebky
v lícní části (18) anebo k viscerální výšce lebky (14),
– výška viscerální části lebky (14) má průkazný vztah ke kondylobazální (2) i obecné (1) délce
lebky, méně významné jsou tyto vztahy k maximální šířce v lícní části (18), k šířce interorbitální (19), k lícně-viscerální délce (11), k šířce v jařmových obloucích (17), případně k délce
nosních kostí (12) nebo k délce intermaxilly (13),
– šířka vnitřních horních hran pučnic (15) má průkazný vztah pouze k šířce vnějších horních
hran pučnic (10),
– šířka postorbitální (16) má průkazný vztah pouze ke vzdálenosti vnějších horních hran pučnic (10) a k příčné šířce pučnic (6), méně zřetelný je tento vztah k podélné šířce pučnic (7),
– šířka v jařmových obloucích (17) má průkazný vztah pouze k maximální šířce v lícní části
(18) a méně zřetelné jsou vztahy k viscerální výšce lebky (14), k interorbitální šířce (19), ke
kondylobazální (2) a obecné (1) délce lebky či ke spánkovému zúžení lebky (8),
– maximální šířka v lícní části (18) má průkazný vztah k šířce lebky v jařmových obloucích
(17), méně zřetelný je tento vztah k šířce interorbitální (19), k viscerální výšce lebky (14),
k obecné (1) a kondylobazální (2) délce lebky či k lícně-viscerální délce lebky (11), k podélné
šířce pučnic (7) anebo k šířce pučnic příčné (6),
– šířka interorbitální (19) má méně výrazné vztahy k maximální šířce v lícní části (18) a k viscerální výšce lebky (14), ještě méně výrazné jsou pak vztahy k šířce v jařmových obloucích
(17), ke kondylobazální (2) a obecné (1) délce lebky, k šířce mezi vnějšími horními hranami
pučnic (10), k šířce postorbitální (16) či k lícně-viscerální délce lebky (11),
– šířka nosu u předních okrajů nosních kostí (20) má pouze málo výrazný vztah ke spánkovému zúžení lebky (8) či ke vzdálenosti horních vnějších hran pučnic (10),
– délka temenní části za pučnicemi (21) nemá žádný významný vztah k ostatním mírám na
lebkách srnců.
3.3. Souvislost lebečných měr se stářím srnců
Vzájemné vztahy mezi jednotlivými lebečnými mírami je sice možno porovnávat pomocí vypočtených korelačních koeficientů (tab. 2), nicméně pro lepší pochopení těchto vztahů je nezbytné
posoudit také zda se tyto míry nemění v průběhu zvyšujícího se stáří zvěře. Proto byla sestavena
tabulka 3.
64
Tabulka 3 Průměrné lebečné míry srnců v mm ve vztahu ke stáří srnců
Table 3 Average skull measures of roebucks in mm in relation to the age of roebucks
Znak1)
2
3
n Prům. n Prům.
1
3 204,7 46 203,7
2
1 189,0 8 192,6
3
2 43,5 7 40,8
4
2 61,8 15
59,9
5
2 31,0 15
29,7
6
5 21,8 71 23,1
7
2 21,5 17 23,5
8
2 60,3 15 62,0
9
2 215,0 15 215,0
10
2 54,3 15 56,9
11
4 96,5 64 95,6
12
2 63,8 16
61,9
13
1 50,2 11
47,9
14
2 64,8 15 65,4
15
2 14,0 17 16,0
16
2 60,6 10 62,5
17
2 84,0 10 86,4
18
2 90,6 10 91,7
19
2 55,6 10 56,4
20
2 32,5 10 32,7
21
2 43,0 10 45,8
1)
trait no., 2)age of roebucks
n
144
29
32
74
70
210
74
74
54
53
192
74
54
75
75
31
31
31
31
31
31
4
Prům.
204,4
192,6
37,9
59,8
31,0
23,2
24,3
62,2
225,0
58,6
97,3
61,2
48,7
66,2
16,0
64,1
87,4
93,0
56,4
33,0
45,9
n
166
31
32
71
69
245
72
70
55
55
220
69
56
70
72
35
35
35
35
35
35
5
Prům.
203,7
192,6
38,2
58,5
31,2
24,1
24,8
62,5
231,6
60,2
97,6
60,4
49,5
66,9
16,5
64,6
87,4
93,3
56,8
33,8
46,6
Stáří srnců2)
6
n Prům. n
133 203,4 69
32 191,3 21
26 39,3 13
59 58,7 40
54 31,4 39
183 24,9 102
58 25,4 38
59 61,8 40
40 230,5 28
39 59,9 28
170 97,6 94
56 61,6 38
47 48,2 30
59 66,5 40
60 15,8 40
27 64,5 15
27 87,4 15
27 93,5 15
27 56,5 15
27 33,4 15
27 45,9 15
7
Prům.
204,7
191,8
40,1
57,6
32,5
25,1
25,6
61,4
242,9
62,2
98,6
60,2
49,2
67,1
17,0
65,5
87,0
93,3
56,4
33,7
46,7
n
52
19
16
30
29
69
31
30
27
27
62
28
25
30
29
11
11
11
11
11
11
8
Prům. n
202,6 6
191,0 1
39,9 1
56,4 5
31,3 2
25,3 9
26,6 4
62,3 5
241,7 2
63,5 2
98,3 6
58,8 5
48,7 1
68,0 5
18,3 4
66,4 3
87,2 3
93,8 3
57,6 3
34,8 3
47,5 3
9
10+
Prům. n Prům.
200,2 5
203,8
191,0 2
193,5
46,0 1
41,0
57,1 2
55,7
34,0 2
35,5
26,0 6
27,0
28,5 2
27,0
62,1 2
65,6
239,5 1
245,0
63,0 1
71,8
96,3 6
99,8
59,0 2
60,4
45,1 2
46,6
68,3 2
68,8
15,0 2
18,0
68,8 2
65,0
89,7 2
89,8
97,2 2
94,4
57,5 2
59,9
32,3 2
35,5
46,5 2
47,0
I když jsou v tabulce uvedeny pouze průměrné hodnoty jednotlivých znaků vztažené ke stáří
ulovených srnců (přičemž hodnoty minimální a maximální včetně vypočtených směrodatných
odchylek jsou k disposici), je zřejmé, že s narůstajícím stářím srnců přibližně od jejich tří let
– se téměř nemění obecná délka lebky (1) ani délka kondylobazální (2), spánkové zúžení lebky
(8), délka nosních kostí (12), délka intermaxilly (13), vzdálenost vnitřních horních hran pučnic (15), šířka v jařmových obloucích (17), šířka interorbitální (19), šířka nosu měřená u předních okrajů nosních kostí (20) či délka temenní části za pučnicemi (21)
– málo narůstá vzdálenost kostí skalních (3), diastema maxilly (5), vzdálenost vnějších horních
hran pučnic (10), lícně-viscerální délka (11), výška viscerální části lebky (14), šířka postorbitální (16) a maximální šířka v lícní části (18)
– výrazněji se zvětšují pouze příčné šířky pučnic (6), podélné šířky pučnic (7) a obvody obou
růží (9)
– naopak s rostoucím stářím srnců se zkracuje délka řady horních stoliček (4).
Při výpočtu uvedených vztahů pomocí korelačních koeficientů (viz tabulka č. 4) se ukázalo,
že sice neprůkazný, nicméně zřetelný je právě vztah stáří srnců k obvodům obou růží (10), méně
zřetelný a záporný je tento vztah k délce řady horních stoliček (4) či k podélné, event. příčné šířce
pučnic (7 a 6). To je ostatně známo i z myslivecké praxe.
3.4. Souvislost lebečných měr s bodovými hodnotami srnčích trofejí
Údaje v tabulce 4 dávají také odpověď na otázku existence vztahů mezi lebečnými mírami
a bodovými hodnotami medailových srnčích parůžků měřených metodami CIC.
65
Tabulka 4 Vztahy mezi lebečnými mírami srnců, jejich stářím a bodovými hodnotami trofejí
Table 4 Relations between skull measures of roebucks, their age and point values of the trophies
Korelační koeficienty3)
k bodové hodnotě5)
1
761
—
0,073
2
157
—
0,298
3
141
0,105
—
4
315
-0,399
0,180
5
299
0,178
0,095
6
1 239
0,325
0,418
7
431
0,368
0,453
8
340
—
—
9
332
0,316
0,464
10
330
0,433
0,235
11
1 002
—
0,269
12
334
-0,151
0,153
13
247
—
0,229
14
314
0,216
0,202
15
433
0,174
—
16
413
0,226
0,335
17
311
—
0,213
18
321
0,158
0,359
19
367
0,116
0,135
20
310
0,197
-0,193
21
236
0,129
—
1)
skull measure, 2)number of measurements, 3)correlation coefficients, 4)in relation to the age, 5)to point value
Lebečná míra1)
Počet měření2)
n
ke stáří4)
Také z těchto tabulkových údajů je zřejmé, že mezi lebečnými mírami srnců a bodovými hodnotami jejich trofejí nejsou příliš úzké vztahy. Ty lze nejspíše vysledovat k obvodům obou růží (9)
či k podélným anebo i příčným šířkám pučnic (7 a 6).
4. Diskuse
Pro tuto práci byly měřeny lebečné hodnoty pouze u srnců jejichž trofeje byly oceněny některou z medailí podle metod CIC – tj. od 105,00 bodů a více. Proto se mohou některé výsledky
poněkud lišit od hodnocení jiných autorů.
Například obecné délky lebek námi měřených srnců (185 – 289 mm s průměrem 204,7 mm)
byly podstatně větší než u německých srnců, které měřil ALMAŞAN (1970) – 164 až 198 mm, který
také uvádí, že lebky srn jsou kratší, podobně i GAFFREY (1961) – 172 až 207 mm. Obdobně tomu
bylo i ve vztahu ke slovenským srncům měřeným HELLEM (1979) – 187 až 216 mm s průměrem
201,40 mm) či ke kratším délkám českých srnců měřených VACHEM (1993). Námi měřené lebky srnců byly také větší než u srnců ruských měřených GEPTNEREM a NAUMOVEM (1961) – 190 až 216 mm.
Podobně tomu bylo i délek kondylobazálních, které se u námi měřených lebek srnců pohybovaly
mezi 173 až 211 mm při průměru 192,4 mm zatímco u HELLA (1979) to bylo 168 – 211 mm s průměrem 188,25 mm.
Lícně-viscerální délky u srnců uvádí VACH (1993), ale jím měřené průměrné hodnoty jsou větší
než naše, naopak kratší byly průměrné délky nosních kostí a přibližně stejné byly délky intermaxilly.
Menší byla u Vacha průměrná maximální šířka lebky, podobně jako u Hella, který naměřil
92,44 mm (85 až 102 mm) zatímco naši srnci měli tuto průměrnou šířku 93,4 mm (od 84 do
104 mm), což jsou ale rozdíly vcelku zanedbatelné.Hell navíc vypočítal i index mezi maximál66
ní šířkou a obecnou délkou lebky, který byl v průměru 45,56 % zatímco v našem případě to bylo
45,63 %.
Také šířka nosních kostí a viscerální výška lebky byla u námi měřených srnců v průměru větší
než u měření Vachových.
Podélné i příčné průměry pučnic námi měřených srnců s medailovými trofejemi byly větší než
u srnců měřených Hellem, což je ale logické, neboť pouze na silné pučnici vyroste silný parůžek.
Změny lebečných měr ve vztahu ke stáří lovených srnců přibližně odpovídají zjištěním A LMAŞANA (1970) i VACHA (1993).
Sice pozitivní, nicméně nepříliš výrazné jsou vztahy lebečných měr k bodovým hodnotám srnčích trofejí.
5. Závěr
Na celostátních resp. mezinárodních výstavách myslivosti v Brně 1971, v Českých Budějovicích 1976 a v Brně 1985 bylo možno měřit až 1254 lebek srnců, jejichž trofeje byly oceněny některou z medailí CIC (min. 105,00 bodů CIC). Všechny lebky pocházely z území bývalého Československa. Na těchto (ovšem ne všech) lebkách bylo měřeno až 20 lebečných měr a jedna míra
společného obvodu obou růží (9) na parůžcích.
Na základě těchto měření lze konstatovat, že
– největší rozdíly byly naměřeny u společných obvodů obou růží (9) a poměrně velké byly i rozdíly u celkových (1) a kondylobazálních (2) délek lebek, u lícně-viscerálních délek (11) a u vzdáleností skalních kostí (3),
– nejmenší rozdíly byly naměřeny u interorbitálních šířek lebek (19) a u šířek nosů měřených
u předních okrajů nosních kostí (20)
– nejužší vzájemné vztahy byly mezi obecnou délkou lebky (1) a délkou kondylobazální (2), dále
mezi příčnými (6) a podélnými (7) šířkami pučnic, mezi kondylobazální (2) a lícně-viscerální
(11) délkou a také mezi kondylobazální či obecnou délkou lebky a viscerální výškou lebky (14)
příp. délkou nosních kostí (12) a poměrně úzký vztah je také mezi šířkou v jařmových obloucích (17) a maximální šířkou lebky v lícní části (18)
– s narůstajícím stářím srnců se od jejich tří let téměř nemění obecné (1) ani kondylobazální
(2) délky lebek, spánková zúžení lebek (8), délky nosních kostí (12), délky intermaxilly (13),
vzdálenosti vnitřních horních hran pučnic (15), šířky v jařmových obloucích (17), šířky interorbitální (19), šířky nosu měřené u předních okrajů nosních kostí (20) příp. délky temenních
částí měřených za pučnicemi (21)
– s postupujícím stářím se zkracuje délka řady horních stoliček (4)
– z vypočtených korelačních koeficientů je také zřejmý vztah mezi stářím srnců a podélnými (7)
či příčnými (6) průměry pučnic
– podobné jsou i vztahy k bodovým hodnotám srnčích parůžků, k nimž ale jinak lebečné míry
zřetelný vztah nemají.
Došlo 29. 6. 2006
Lektoroval prof. Ing. L. PAULE, PhD.
Seznam použité literatury
A LMAŞAN, H. 1967: Capriorul. Bukurest.
A LMAŞAN, H. 1970: Einige Daten über Schädelmasse des Rehes (Capreolus capreolus L.) im Verhältnis zum
Alter. Zschr. f. Jagdwiss., 16(4): 172–175.
67
A NONYM 1973: Rožnice (čelni nastavki) nakazujece kokavost rogovja. Lovac, 55(10): 309–310.
BABIČKA, C. 1980: Kraniologický průzkum srnce evropského (Capreolus capreolus L. 1758) na Třebíčsku.
Acta Sci. Nat. Mus. Moraviae Occidentalis, Třebíč, 11: 47–50.
BALEJŠIC, R. M., BLUZMA, P. P. 1981: Vozrastnaja izmenčivosť rogov kosuli v Litve. Bjull. MOIP, otd. biol., 6:
3–9.
BAYERN, A. J. 1977: Über Rehe. J. Bayern, München.
BLUZMA, P. P. (1974): Morfologija čerepa litovskoj kosuli (Capreolus capreolus). Zoologičeskij žurnal, 53(2):
263–271.
DANILKIN, A. A. , MARKOV, G. G., GERASIMOV, G., NIKOLOV, CH. 1985: Kraniometričeskoje issledovanije sibirskoj kosuli (Capreolus pygargus Pall.). Dokl. AN SSSR, 281, 1: 503–506.
EISFELD, D. 1979: Unterkieferlänge des Rehwildes als Bejagungesstab. Allg. Forstz. 47: 1 269–1 270.
FRANKENBERGER, Z. 1963: Gibt es beim europäischen Reh zwei Schädeltypen? Zschr. f. Jagdwissenschaft,
9(2): 48–53.
GAFFREY, G. 1961: Merkmale des wildlebenden. Säugetiere Mitteleuropas. Leipzig
GEPTNER, V. G., NAUMOV, N. P. 1961: Mlekopitajuščije Sovetskogo Sojuza. Moskva.
GODYNICKI, S. 1970: Proporcje między niektorymi wymierami kości odnozy i czaski u sarny (Capreolus capreolus L.). Roczniki Wyszej Szkoly Rolniczej w Poznaniu, 49: 21–40.
GOTTSCHLICH, H. J. 1963: Vergleichende Untersuchungen über das Schädelwachstum bei Rot- und Rehwild.
Beiträge zur Jagd- und Wildforschung, III: 81–92.
HANUŠ, V., FIŠER, Z. 1979: Kraniologická měření u srnce obecného (Capreolus c. capreolus L.). Folia venatoria, 9: 15–32.
HELL, P., HERZ, J. 1968: Príspevok k taxonómii srnca obecného (Capreolus c. capreolus L. 1758) na Slovensku. Biológia, 23, 8: 623–644.
HELL, P., HERZ, J. 1971: Existujú dva rôzne typy lebiek v slovenských populáciách srnca hôrneho európskeho
(Capreolus c. capreolus, Linné 1758)? Lesnícky časopis, 17(1): 59–71.
HELL, P., CIMBAL, D., HERZ, J. 1978: Vzťah medzi niektorými kraniologickými mierami a trofejovou kvalitou
srncov na Slovensku. Folia venatoria, 8: 29–36.
HELL, P. 1979: Srnčia zver. Príroda, Bratislava
HROMAS, J., LOCHMAN, J., MACOUREK, J. 1974: Lovecké trofeje českých zemí. SZN, Praha
HROMAS, J. 1998: Nejsilnější světové trofeje – Die stärksten Trophäen der Welt. Matice lesnická, Písek.
HROMAS, J. a kol. 2000: Myslivost. Matice lesnická, Písek.
HROMAS, J., MALÍK, P., ŠVIRGA, J. 2000: Dvacetileté výsledky v chovu spárkaté zvěře v okrese Hodonín (1979–
1998). LDF MZLU Brno, OMS Hodonín, OkÚ Hodonín.
K ALUZIŃSKI, J. 1978: Badania biometriczne i obserwacje biologiczne śarny (Capreolus capreolus L.) populacji
polnej. Roczniki Wyszej Szkoly Rolniczej w Poznaniu, 57: 73–80.
KRATOCHVÍL, Z., KUX, Z. 1984: Kraniometrische Untersuchungen an Rehgeissen. Přírodovědné práce ústavů ČSAV, Brno.
KULICH, M. 1957: Srnčia zver. Bratislava
LOCHMAN, J., HUSÁK, F. 1985: Hodnocení spodních čelistí srnčí zvěře v okrese Nymburk. Myslivost, 1: 6–7.
NEČAS, J. 1975: Srnčí zvěř. SZN, Praha.
PETROV, P., DRAGOEV, P., KOLEV, I. 1968: Sarnata v Balgarija. Sofia.
PIKULA, J., KOUBEK, P., KRATOCHVÍL, Z., KUX, Z. 1985: Age composition of roe deer population in Czechoslovakia. Acta Sc. Nat. Akad. Scien. Bohem. Brno, 19, 5: 3–46.
PODOLÁK, J. 1984: Naše zkušenosti s hodnocením čelistí holé zvěře. Myslivost, 8: 178–179.
R AESFELD, F. 1965: Das Rehwild. Paul Parey, Hamburg u. Berlin.
Sborník referátů z mezinárodní konference „Srnčí zvěř“, Litoměřice, 1996.
Sborník referátů z mezinárodní konference „Chov srnčej zveri na Slovensku“, Levice, 1998
68
SOKOLOV, V. E., MARKOV, G.G., DANILKIN, A. A. 1985: Sravnitelnoe kraniometričeskoe issledovanie rozvitija evropejskoj (Capreolus capreolus L.) i sibirskoj (Capreolus pygargus Pall.) kosul. Doklady AN SSSR,
Moskva, s. 243–248.
STUBBE, C. 1977: Zum Verhältniss von Gewicht zu Volumen und den Korrelationen zwischen den wichtigsten Geweihmassen bei Rot-, Dam- und Rehwild. Beitr. zur Jagd- und Wildforschung, 10: 186–193.
ŠRÁMEK, J., BABIČKA, C. 1989: Kraniologická šetření srnce obecného (Capreolus capreolus L. 1758) v okrese
Šumperk. Folia venatoria, 19: 111–122.
VACH, M. 1993: Srnčí zvěř. Silvestris, Uhl. Janovice.
Summary
At the national or international exhibitions of game management in Brno in 1971, in České
Budejovice in 1976 and in Brno in 1985 (Czech Republic) it was possible to measure almost 1,254
skulls of roebucks whose trophies were awarded by some of CIC medals (min. 105.00 CIC points).
All skulls came from the territory of former Czechoslovakia. For these skulls (but not all of them)
there were measured 20 skull measures and one measure of common circumference of both burrs
(9) on antlers.
On the basis of these measurements we can state that
– The greatest differences were measured for common circumferences of both burrs (9) and
relatively great were also differences for total (1) and condylobasal (2) lengths of skulls, for
facial-visceral lengths (11) and for the distance of otocraniums (3),
– The smallest differences were measured for interorbital widths of craniums (19) and the
widths of noses measured at anterior edge of nasal bones (20),
– The closest correlations were between general length of cranium (1) and condylobasal length
(2), then between cross-wise (6) and lengthwise (7) width of pedicles (antler’s stalks), between condylobasal (2) and facial-visceral (11) length as well as between condylobasal or general
length of the cranium and visceral height of the cranium (14), or the length of nasal bones (12),
and relatively close relation is between the width in zygomata (17) and maximal width of the
cranium in facial part (18),
– With growing age of roebucks from their age of 3 years general (1) as well as condylobasal (2)
lengths of craniums are almost not changing, then temporal narrowing of skulls (8), lengths
of nasal bones (12), lengths of intermaxilla (13), distances of internal upper edges of pedicles
(15), widths in zygomata (17), widths interorbital (19), widths of nose measured at front edges
of nasal bones (20) or lengths of parietal bones measured behind the pedicles (21),
– With aging also the length of the order of upper molars (4) is shortening,
– From other calculations it is obvious also the relation between the age of roebuck and lengthwise (7) or crosswise (6) diameters of pedicles,
– The relations to point values of roebucks‘ antlers are similar as well, but otherwise skull measures have not any obvious relation with them
Key words: roebucks, medal trophies, craniometric values, age, point values, interrelations
prof. Ing. Josef HROMAS, CSc.
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Zemědělská 3, CZ–613 00 Brno
69