Přehled činnosti Oldřicha Vlasáka za období listopad 2004

Transkript

Zpráva č. 11 o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014
Zpráva poskytuje shrnutí aktivit Ing. Oldřicha
Vlasáka podle jednotlivých oblastí jeho
angažování v roce 2014. Při mapování činnosti
evropského poslance jsou zaznamenány hlavní cíle
pracovní cesty, např. plenární zasedání, jednání
skupiny a výboru, včetně dalších akcí a setkání,
kterých se v průběhu roku 2014 Oldřich Vlasák
zúčastnil. Komentáře k akcím jsou chronologicky
řazeny na webových stránkách Oldřicha Vlasáka:
www.vlasak.eu
a facebooku: www.facebook.com/o.vlasak
Struktura zprávy - obsah
1. Důležité události roku 2013………………………..…… 2
2. Evropská úroveň – Evropský parlament……………..…. 3
3. Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) a Rada evropských
municipalit a regionů (CEMR)……………………….. 43
4. Činnost v rámci ODS…………………………………..44
5. Činnost a aktivity zastupitele města Hradec Králové,
společenské akce, přednášky………………………. … 45
6. Mediální působení, publikační činnost…………………47
7. Přehled činnosti O. Vlasáka dle jeho
kalendáře roku 2013 – program…………………………56
__________________________________________________________________________________________
Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014
1
1. Důležité události roku 2014
ČESKÁ REPUBLIKA
1. ledna začal platit nový občanský zákoník.
6. ledna - zástupci vznikající koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL podepsali koaliční smlouvu.
7. ledna – Martin Červíček byl odvolán z funkce policejního prezidenta, staronovým
prezidentem se stal Petr Lessy (působil do 28. února).
17. ledna – Bohuslav Sobotka byl jmenován předsedou vlády České republiky.
29. ledna – byla jmenována vláda Bohuslava Sobotky.
11. února – expremiér Petr Nečas byl obviněn z podplácení v tzv. kauze Nagyová.
13. duben – novým policejním prezidentem se stal Tomáš Tuhý.
23. až 24. května – v Česku se konaly volby do Evropského parlamentu. Volilo se 21
europoslanců z celkového počtu 751.
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskutečnily 23. a 24. května 2014 v rámci
celoevropských voleb do Evropského parlamentu. V České republice se volilo 21
poslanců z celkového počtu 751 evropských poslanců, které čeká pětiletý mandát (do
roku 2019). Česká republika po volbách přišla oproti předcházejícímu stavu, kdy měla v
Evropě 22 zástupců, o jednoho europoslance, protože dle Lisabonské smlouvy byly počty
poslanců o něco sníženy (do roku 2014 měl Evropský parlament 766 poslanců).
Volby vyhrálo hnutí ANO 2011 s 16,13 % hlasů a čtyřmi získanými mandáty, těsně
druhá skončila koalice TOP 09 a Starostů s 15,95 % a stejným počtem mandátů a třetí
místo získala ČSSD s 14,17 % a taktéž čtyřmi mandáty. Další dvě strany v pořadí,
KSČM (10,98 %) a KDU-ČSL (9,95 %), získaly po třech mandátech. Dva mandáty
získala ODS se 7,67 % a jeden mandát Svobodní s 5,24 %. Volby provázela rekordně
nízká účast – 18,2 %.
Volebního klání se účastnilo rekordních 38 uskupení, o 5 více než při minulých volbách
v roce 2009. V těch s více než 30 % hlasů jasně zvítězili občanští demokraté, kteří tak,
jak se předpokládalo, vítězství v těchto volbách neobhájili a přišli o sedm mandátů. Tři
mandáty ztratili sociální demokraté a jeden mandát komunisté, naopak jeden mandát
navíc získali lidovci. Devět mandátů připadlo novým stranám – ANO, TOP 09 a
Svobodným.
Ve volbách kandidovali a do europarlamentu se dostali tři poslanci Parlamentu ČR: Jiří
Pospíšil, Stanislav Polčák a Kateřina Konečná, těm tak národní poslanecký mandát
zanikl.
SVĚT
1. ledna Řecko se ujalo předsednictví EU.
Lotyšsko přistoupilo k eurozóně.
7. února – byly zahájeny zimní olympijské hry v ruském Soči, které skončily 23. února.
18. února – naplno vypukly nepokoje na Ukrajině.
22. února – konala se konzistoř s jmenováním nových kardinálů.
6. března – krymský parlament přijal rozhodnutí o připojení Krymu k Rusku.
7. března – byly zahájeny zimní paralympijské hry v ruském Soči, které skončily 16. března.
__________________________________________________________________________________________
2
8. března – letadlo letu Malaysia Airlines 370 s 239 osobami na palubě zmizelo nad Thajským
zálivem a zřejmě se později zřítilo v oblasti Indického oceánu.
16. března – v krymském referendu byl uznán vznik Republiky Krym, která požádala o
přičlenění k Ruské federaci.
29. března – slovenským prezidentem zvolen Andrej Kiska, v druhém kole prezidentskch
voleb porazil Roberta Fica.
17. dubna – nedaleko korejského ostrova Čedžu se potopil trajekt. Pohřešuje se 300 lidí.
27. dubna – kanonizace Jana XXIII. a Jana Pavla II. v Římě
29. dubna – prstencové zatmění Slunce na jižní polokouli.
11. května – uskutečnilo se referendum Doněcké lidové republiky a Luganské lidové
republiky o samostatnosti. Přes 90 procent lidí se vyslovilo pro samostatnost.
24. května – zástupci Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky podepsali
dohodu o spojení a vytvoření státního útvaru "Nové Rusko".
22. až 25. května – konaly se volby do Evropského parlamentu. Volilo se 751 europoslanců.
2. června – španělský král Juan Carlos I. abdikoval a za svého nástupce určil svého syna
Filipa.
4. a 5. června – 40. summit G8 v ruském Soči.
1. července – Itálie se ujme předsednictví EU.
2. Evropská úroveň – Evropský parlament
Práce v EP - Po červnových volbách v roce
2009 probíhá v roce 2014 již 8. legislativní
období Evropského parlamentu. Oldřich Vlasák
(ODS)
je členem frakce Evropská
konzervativní a reformní skupina – EKR. Je
koordinátorem pro regionální politiku a
evropské fondy a pokladníkem klubu ODS v
Evropském parlamentu. O. Vlasák zaznamenal
úspěch ve struktuře EP, kde se mu podařilo
získat
důležitou pozici. V lednu 2012 byl
zvolen místopředsedou Evropského parlamentu.
Klubu ODS se nejprve podařilo prosadit
nominaci
Vlasáka v rámci frakce EKR.
Následně byl český kandidát frakce zvolen
jedním ze čtrnácti místopředsedů parlamentu. O.
Vlasák je díky tomu jediným zástupcem ČR
v předsednictvu Evropského parlamentu.
Poznámka k obrazové příloze kalendáře:
Červená barva: Zasedání Evropského parlamentu Růžová barva: Jednání ve výboru Modrá
barva: Jednání skupiny Zelená barva: Vnější činnost EP
__________________________________________________________________________________________
3
Oldřich Vlasák je členem Výboru EP pro
regionální rozvoj a náhradníkem ve Výboru pro
dopravu a cestovní ruch. Je také členem
meziparlamentní delegace EP ve Smíšeném
parlamentním
shromáždění
AKT-EU,
náhradníkem delegace pro vztahy s Mercosurem
a
náhradníkem
delegace
Parlamentního
shromáždění EU – Latinská Amerika. Nadále je
členem Intergroup URBAN pro rozvoj měst a
zároveň člen byra této skupiny, člen Intergroup
pro rozvoj pivovarnictví a člen Intergroup pro
rozvoj vinařství.
Vize a priority ve druhém volebním období - Cílem Oldřicha Vlasáka je ve druhém
volebním období v Evropě i nadále konstruktivně bojovat za národní zájmy. Jako
místopředseda Svazu měst a obcí České republiky se i nadále soustřeďuje na řešení
evropských problémů, které trápí naše samosprávy. Čištění odpadních vod, ekologizace
městské hromadné dopravy, kvalita životního prostředí, úspory energií (zateplování budov,
veřejné osvětlení), nedovolená veřejná podpora, to jsou příklady témat, které je třeba
odpracovat. Za důležité dále považuje zajistit pro Českou republiku evropské peníze i po roce
2014. Usiluje o to, aby v rámci definování podmínek pro čerpání strukturálních fondů bylo
posíleno postavení našich měst a obcí. V neposlední řadě se snaží o zviditelnění dobrého
jména České republiky.
Hlavní prioritou Oldřicha Vlasáka byly a jsou evropské fondy včetně regionální politiky.
Jako zpravodaj EP se Oldřich Vlasák aktivně podílí také na debatě o budoucnosti
kohezní politiky po roce 2013.
Z vystoupení Oldřicha Vlasáka na Plenárním zasedání EP a jinde
Firmám hrozí nebezpečí konkurence ze třetích zemí
(Vystoupení na Plenárním zasedání EP, 14. 1.)
Veřejné orgány každoročně vynaloží 18 % HDP na výrobky, služby a práce, proto je způsob
zadávání veřejných zakázek stěžejní otázkou z hlediska zaměstnanosti i ekonomického růstu.
Z toho důvodu Evropský parlament projednával revizi směrnic o veřejných zakázkách s cílem
zlepšit využívání veřejných prostředků a usnadnit hledání křehkého kompromisu mezi
kvalitou a cenou.
„Právě ve vztahu k nabízené ceně však doposud chyběla stěžejní otázka konkurence ze
třetích zemí mimo Evropskou unii. V souvislosti s problematikou přístupu zboží a služeb
třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami musím upozornit na jeden praktický
problém. Jako příklad uvedu světoznámou firmu Petrof, která v Hradci Králové od roku 1864
vyrábí klavíry. Tato firma je mimochodem největším výrobcem pian v Evropě. Když se
zástupci Petrofu účastní na školách, v hudebních a koncertních sálech, kulturních zařízeních
či ve filharmoniích tendrů a soutěží na nákup hudebních nástrojů, čelí zmíněná firma
konkurenčnímu
tlaku
dovozu
levnějších,
zpravidla,
čínských
pian.
To by bylo zcela v pořádku, pokud by se nelišila dovozní cla. Když čínské firmy dováží do
Evropy piana, činí dovozní clo 4 %. Když česká firma vyváží piana do Číny, jedná se o
podstatně vyšší clo, které je 17,5 %. Každému je jasné, že za těchto podmínek otevírat trhy a
podstupovat konkurenci je více než nesmyslné. Problematiku veřejných zakázek tak
__________________________________________________________________________________________
4
nemůžeme posuzovat izolovaně, ale pouze v kontextu revize celních pravidel a dalších
překážek obchodu,“ uvedl ve svém vystoupení na dnešním Plenárním zasedání Evropského
parlamentu Ing. Oldřich Vlasák.
Oldřich Vlasák: Nominační projev na místopředsedu ODS
(20. 1., Kongres ODS v Olomouci)
Dámy a pánové, členové ODS, jsem velice rád, že zde mohu
vystoupit i v této pro mne, řekl bych, úplně nové roli.
Nevím, kdo kolikrát z vás byl dědečkem, já jsem poprvé a
musím říct, že i tady na kongresu si to užívám. Ale dovolte
mi, abych se vrátil k důležitějšímu tématu.
ODS má v podobě prof. Fialy novou naději. Naději, že nás
opět povede profesor, kterého si budeme moci všichni vážit.
Profesor, který stranu sjednotí. Profesor, kterému bude
veřejnost důvěřovat. Profesor, který se bude umět postavit
jak Zemanovi, tak Babišovi, či Okamurovi. Rád bych také
pogratuloval našemu staronovému 1. místopředsedovi Janu
Zahradilovi, který je – nepočítám-li Václava Klause – po 20
let nejvýraznější osobností ODS ve vztahu k mezinárodní a
evropské politice. Vážím si ho i jako člověka, který se za
více než 20 let nenamočil do žádného skandálu.
Dámy a pánové, v posledních týdnech jsem velmi poctivě
objížděl oblastní a regionální sněmy a také sledoval náš
mediální obraz. Vážím si a děkuji za důvěru všem členům a podporovatelům z řad ODS,
nejenom z regionu Královéhradeckého a Pardubického, ale i Karlovarského a z oblastí
Šumperka, Havlíčkova Brodu a Rokycan. Všem vám mohu slíbit, že jsem připraven pro ODS
pracovat a za ODS bojovat. Dostanu-li důvěru, rád bych se v ODS staral o dvě věci.
Tou první je oblast regionální politiky, rozvoje venkova a evropských fondů. Jsem
přesvědčen, že potřebujeme vytvořit velmi štíhlou, ale pracovitou a viditelnou stínovou vládu,
a protože již nemáme zázemí jednotlivých ministerstev, tak také stínové komise. Na rozdíl od
koalice sociální demokracie, hnutí ANO a lidovců by naše stínová vláda neměla mít 27 členů,
stačí nám maximálně 5 až 10 tváří, které veřejnost přijme jako skutečné odborníky. Byl jsem
dvě období primátorem, 10 let předsedou Svazu měst a obcí a stále jsem zastupitelem města
Hradce Králové, nyní zodpovědným za územní plán. Související problematice evropských
fondů se věnuji více než 10 let. Byl jsem jediným Čechem, který se zúčastnil vyjednávání
legislativy k této oblasti. Jsem proto připraven stát se členem pracovní komise pro
samosprávu a evropské fondy a poctivě tak sledovat, hodnotit a kritizovat kroky budoucích
ministrů Jourové, Chovance a Bělobrádka. Ve spolupráci s odbornými komisemi, které chce
pan předseda Petr Fiala posílit, jsem připraven přicházet s konstruktivními návrhy, aby ODS
nebyla vnímána pouze jako destruktivní opozice.
Druhá věc, které bych rád napomohl, jsou nadcházející květnové evropské volby. Nikdo z nás
si nedokáže ani představit, že by ODS byla eurooptimistickou nebo eurohujerskou stranou, ale
nemůžeme si ani dovolit, abychom byli stranou euroskeptickou. Musíme být mimořádně
kritičtí, ale aktivní, musíme přicházet s návrhy řešení, nesmíme pouze slepě odmítat vše, co se
v Bruselu projednává. Musíme být důvěryhodnými partnery, musíme vytvářet koalice, díky
kterým prosadíme náš národní zájem.
Dámy a pánové, udělám maximum, aby ODS po kongresu dostala správný impuls. Přál bych
si, aby v těch jarních europoslaneckých volbách získala dvojciferný výsledek. Byl by to totiž
velmi dobrý signál pro daleko důležitější komunální a senátní volby, které nás čekají na
__________________________________________________________________________________________
5
podzim. Byla by to ta správná odpověď pro naše příznivce a různé nezávislé osobnosti, zda
kandidovat na podzim na kandidátce ODS.
Dámy a pánové, teď si dovolím vám položit otázku. Víte, kdo je podle průzkumů naším
nejpopulárnějším politikem? Víte, komu z našich čelních představitelů nejvíce lidé věří?
Jiřímu Pospíšilovi. Jiřího Pospíšila dlouhodobě příznivě hodnotí více než třetina veřejnosti.
Pokud se zbavíme Jiřího Pospíšila, bude to podobné, jako kdyby se TOP 09 zbavila Karla
Schwarzenberga. Ten se mimochodem těší o něco nižší důvěře než doktor Pospíšil.
Dámy a pánové, dovolte mi zakončit svůj projev tím nejdůležitějším. ODS musí přežít. K
tomu, aby přežila, musí začít žít. Musíme se více scházet. Musíme více diskutovat. Musíme
více naslouchat. Musíme otevřít modré domy veřejnosti, musíme pozvednout naši značku.
Musíme začít pracovat a skončit s politikařením.
Děkuji vám za pozornost.
Projev k příhraniční spolupráci
(28. 4., Konference Regionu Glacensis, Meziměstí.)
Dámy a pánové, programy přeshraniční spolupráce se staly neodmyslitelnou součástí podpory
rozvoje hraničního území. Pro náš hradecký kraj přeshraniční spolupráce představuje možnost
obnovit a investovat do obcí, které bylo dříve na okraji politického zájmu Prahy. Vzhledem k
tomu, že letošním rokem začalo nové programovací období je dobré si říct, jaké změny nás
čekají.
Nechci zde příliš zdržovat informacemi o nové legislativě, kterou jsme v Bruselu schválili.
Nicméně každý z Vás ví, že v konečném důsledku to budou bruselská nařízení, která na řídící
orgány i konečné příjemce dopadnou a je proto dobré o nich vědět.
Vedle horizontálního všeobecného nařízení se přeshraniční spolupráce explicitně dotýkají dva
evropské zákony. Za prvé je to zcela nové nařízení o zvláštních ustanoveních týkajících se
podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce.
Za druhé pak změnové nařízení o evropském seskupení pro územní spolupráci (tzv. ESÚS).
Díky této legislativě dojde k posílení přeshraniční spolupráce jako takové, bude možné snáze
vytvářet přeshraniční projekty. Naše podporované přeshraniční spolupráce se v budoucí
finanční perspektivě nezmění. V souladu se schválenými pravidly by programy měly mít
tematickou koncentraci – v některých případech až 80% rozpočtu příslušného programu bude
nutné rozdělit na max. 4 tematické cíle. V rámci tematických cílů pak musí každý program
stanovit podrobnější investiční priority, které bude realizovat.
Prioritu budou mít tyto čtyři evropské tematické cíle
- posilování výzkumu, technologického vývoje a inovací
- zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím
- posilování konkurenceschopnosti malých a středních podniků
- podpora přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství
Z hlediska přeshraniční spolupráce bude dále zásadní cíl podpory přizpůsobení klimatu,
předcházení a řízení rizik, podpora růstu podporující zaměstnanost, investice do vzdělávání a
v neposlední řadě posilování institucionální kapacity veřejné správy.
Další významnou změnou je, že všichni příjemci budou povinni naplňovat indikátory výstupu
(včetně kvalitativních indikátorů). To je zatím bolestivé a ne příliš pochopené téma, protože
ne každý rozumíme stejně pojmu výsledek a výstup. Připravme se proto na složitější evidenci
a analýzy toho, čeho jsme projekty dosáhli.
Důležité je také zmínit podporu makroregionálních strategií. Přestože se nepodařilo prosadit
strategii pro zakarpatskou oblast, lze do budoucna očekávat zvýšenou pozornost širšímu pojetí
spolupráce než jenom na dvou stranách hranice.
__________________________________________________________________________________________
6
To co, každého zajímá je, jak konkrétně bude vypadat uplatňování politiky přeshraniční
spolupráce v našem Euroregionu. Tedy v jakém stavu je a jaké novinky přinese nový operační
program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika, jehož příprava začala už
v dubnu 2012.
Implementační struktura tohoto programu bude ve svém principu zachována v nynější formě.
Nejvýznamnější změnou bude posílení úlohy Společného sekretariátu v rámci kontroly
přeshraniční spolupráce a dopadu v průběhu realizace projektů.
Nový Program ČR-PR se zaměří na taková témata, jako jsou: bezpečnost, využití potenciálu
česko-polského příhraničí v oblasti přírodního a kulturního dědictví, dopravní dostupnost
regionu, vzdělávání a spolupráce vládních a nevládních institucí. Většina prostředků bude
určena na aktivity související s přírodním a kulturním dědictvím česko-polského příhraničí a
rozvojem silniční infrastruktury.
Finální verze Programu by měla být předložena Evropské komisi ve třetím čtvrtletí 2014.
Předběžně se předpokládá, že první sběr projektů by se tak uskutečnil nejdříve v prvním
čtvrtletí 2015.
Z hlediska budoucnosti našeho Euroregionu Glacenis je zásadní, že bylo dohodnuto, že
realizace Fondu mikroprojektů bude obdobná jako doposud a proběhne formou 6
zastřešujících projektů s vedoucím partnerem na české straně.
Na Fond bude určeno 20% alokace Programu (na začátku 15%, dodatečné prostředky budou
uvolněny, splní-li dotyčný zastřešující projekt příslušná kritéria).
Mikroprojekty vybírané v rámci zastřešujících projektů euroregionů se budou týkat zejména
spolupráce vládních a nevládních institucí a využívání přírodního a kulturního bohatství
příhraničí. V některých euroregionech budou podporovány i aktivity v oblasti vzdělávání.
Závisle na tématice a úrovni partnerství budou mikroprojekty moci získat dotaci v maximální
výši od 20 000 do 60 000 EUR z ERDF.
Dámy
a
pánové,
nechci
zde
příliš
zdržovat
výkladem
pravidel.
Rád si poslechnu a budu s Vámi sdílet myšlenky, co potřebujeme v našem euroregionu ke
kterému mám osobně tak blízko, protože jsem byl v historii jedním z jeho místopředsedů,
udělat.
Budu také moc rád, pokud budu moci i nadále Euroregion i jeho lidi podpořit tak, jak jsem to
činil doposud. Podpora konkrétních lidí, kteří náš Euroregion tvoří a zosobňují je totiž to
nejdůležitější, protože bez nich by takováto setkávání nebyla možná. Rád bych jim proto za
jejich práci zde nahlas a veřejně poděkoval. Díky za pozornost.
Zásadní články a komentáře, tiskové zprávy:
Evropský den starostů
(Sloupek Oldřicha Vlasáka pro časopis INS. 3. 2.)
"Učitelé, lékaři, překladatelé, ale i kuchaři či ženy žijící na venkově, ti všichni mají jeden den
v roce vymezen jako významný den, kdy si připomeneme jejich přínos pro společnost a
seznámíme se s problémy, kterým čelí. Starostové takový den nemají.
Být starostou přitom není lehký úkol. Řešit každodenní problémy obce či města a navíc se
vyznat v záplavě neustále se měnících zákonů a regulací je opravdu nesnadné. Pokud jde o
české zákony, máme se alespoň kde zeptat. V dnešní době však velká část legislativy, která
ovlivňuje chod našich radnic, přichází z Bruselu. A s evropskými institucemi se už tak
jednoduše nedomluvíme. Posílení dialogu s místními samosprávami je jednou z priorit
strategie Evropa 2020. I úředníci v Bruselu si totiž uvědomují, že těžko domyslí dopady
fungování evropského práva v jednotlivých městech a obcích po celé Evropské unii.
Například nová pravidla pro využívání evropských fondů proto definují starosty jako
__________________________________________________________________________________________
7
neopominutelné partnery při vyjednávání partnerských smluv a příslušných operačních
programů.
Vraťme se ale k významným dnům. Významné dny vyhlašují různé mezinárodní organizace
nejčastěji pak OSN, UNESCO, Světová zdravotnická organizace, ale také EU. Spojil jsem se
proto se svými kolegy europoslanci a společně jsme předložili návrh na definování
Evropského dne starostů a oslavu principu subsidiarity. Principu, podle kterého se
rozhodování o veřejných záležitostech má odehrávat na tom nejnižším možném stupni veřejné
správy, který je nejblíže občanům. Den starostů by měl být do budoucna propojen s
otevřenými dny ve Výboru regionů a programem Erasmus pro starosty a primátory tak, aby
mohli komunální politici přijet do Bruselu a probrat z očí do očí vše, co potřebují."
Předmluva Oldřicha Vlasáka ke knížce Záhady brdských lesů
(3. února)
Předmluva místopředsedy EP Ing. Oldřicha Vlasáka ke
knížce Záhady brdských lesů autora Milana Syručka: "Brdy
a zdejší lesy byly vždy vyhledávanou lokalitou k rekreaci,
zejména pro Pražáky. Brdy jsem několikrát navštívil a mohu
tak docenit zdejší nádhernou přírodu, která dlouhodobě láká
k odpočinku, procházkám a turistickým aktivitám.
Málokterý Čech přitom ví, že Brdská pahorkatina je naším
nejvyšším
vnitrozemským
pohořím.
Toto magické území však vedle turistů od nepaměti
přitahovalo také těžaře a průmyslníky. V minulých stoletích
se sem tito lidé sjížděli za klíčovým přírodním bohatstvím železnou
rudou.
Vyhloubené štoly, tunely, jeskyně a další nepřehledné
prostory pod povrchem kopců sem později přivábily i další
garnituru
–
tu
vojenskou,
lépe
řečeno
zbrojařskou.
Brdy se staly cílem vojáků, kteří zde stejně jako i jinde v zemi vytvořili výcvikový prostor a
střelnice. V roce 1920, kdy se formovala nová československá armáda na základě našich legií
a dalších jednotek na východě a na západě z první světové války a vybavovala novou
technikou, se Brdy staly místem pro jejich nové cvičiště. Němci tu pak za druhé světové války
postavili radarovou základnu s krycím názvem Pegasus-Y a i jejich vojenské aktivity zde
zanechaly své nesmazatelné stopy.
V poválečném čase v roce 1950 přejmenovala vláda území na Vojenský újezd, neboť armádě
se tento prostor velice hodil k výcviku československého vojska a převzala jej proto plně do
své správy. Na to bohužel doplatilo několik vesnic, které byly vysídleny. Po pádu komunismu
vojenský zájem o Brdy nepolevil. V roce 2006, kdy se rozhodovalo o umístění amerického
radaru v Evropě, projevily o zdejší lokalitu u Míšova zájem Spojené státy americké. Radar v
Brdech se měl stát společně s raketami v Polsku součástí amerického systému protiraketové
obrany v Evropě. O projektu se diskutovalo i v Evropském parlamentu. Tento projekt měl
potenciál zvýšení nejenom bezpečnosti USA, ale i bezpečnosti České republiky, Polska,
potažmo celé Evropy a mohl vést i k posílení spolupráce v rámci NATO. V září 2009 však
Amerika oznámila, že od svého záměru na vybudování základny ustoupila.
Vraťme se ale o několik desítek let zpátky, kdy nikdo z nás běžných lidí tehdejšího
Československa netušil, co se zde opravdu děje a co se v rámci studené války chystá. Byli
jsme tehdy zatahováni do nebezpečné sovětsko-americké hry na jadernou válku a spolu s
námi i další státy východního bloku. O umístění sovětských jaderných zbraní na našem území
uvnitř základen po roce 1968 nikdo nevěděl, údajně to netušili ani členové naší tehdejší vlády.
Velice proto oceňuji snahu autora této knížky Milana Syručka, který se ponořil do bádání naší
__________________________________________________________________________________________
8
nedávné minulosti a nashromáždil fakta o kdysi zakázaném území a zejména pak jeho
podzemí. Tato čtivá publikace jistě zaujme svým obsahem nejen historiky, ale také obyvatele
brdského regionu a v neposlední řadě i samotné bývalé vojáky, kteří tu v minulém režimu
museli sloužit, přičemž jen stěží věděli, na jaké časované bombě denně uléhají.
Dnes si již někteří lidé jen těžko vzpomínají na rozdělený svět, kdy jsme v rámci zachování
míru byli v podstatě vystaveni tomu nejhoršímu nebezpečí. Železná opona nás oddělovala od
informací a pravdu téměř nikdo z nás neznal. V běhu dějin není padesát let až tak dlouhá
doba, je to necelý jeden lidský život, jedna generace. Nyní jsme součástí Evropské unie, která
nám spolu s členstvím v NATO garantuje bezpečnost. Máme již možnost spolurozhodovat o
tom, co se v naší zemi chystá, jsme součástí širšího společenství, které nejen dokáže své
teritorium chránit, ale prosazuje bezpečí i jinde po celém světě. To je nejen v zájmu Evropy,
ale v zájmu lidí na celém světě."
Výstava k 100. výročí Československých legií začíná svoji pouť v Senátu
(TZ 7. 2.)
Výstava připomínající hlavní události roku 1914
spojené se zahraničními čs. vojsky, které významně
přispěly k formování českého a slovenského národa
a předcházely vzniku našeho státu, byla slavnostně
zahájena v historických prostorách Senátu PČR.
Expozice
výtvarníků
Jana
a
Sabiny
Kratochvilových z brněnského Muzea exilu
obsahuje dobové fotografie, dokumenty a další
zajímavé
informace
z
období
vzniku
Československých legií. Tuto expozici představil
místopředseda Evropského parlamentu Ing. Oldřich
Vlasák poprvé v závěru loňského roku v Evropském
parlamentu ve Štrasburku, nyní byla převezena do
České republiky a pod záštitou místopředsedy
Senátu PČR MUDr. Přemysla Sobotky je vystavena
od 7. do 19. února 2014 v historických prostorách
Senátu Parlamentu České republiky - v Chodbě
místopředsedů Senátu PČR. Slavnostní zahájení
výstavy 100 let Československých legií se
uskutečnilo za přítomnosti významných osobností v
pátek 7. února v Rytířském sále Senátu PČR.
Vernisáže se zúčastnili zájemci o tyto historické
události, zástupci Obce legionářské, Konfederace
politických vězňů ČR, bývalých příslušníků PTP a
médií. Pro ně europoslanec Oldřich Vlasák
uspořádal z Hradce Králové zájezd a v rámci
výstavy jim tak umožnil i prohlídku samotného
Senátu PČR. „Osobně se hrdě a s úctou hlásím k
odkazu vůdčích osobností našeho tehdejšího odboje
v čele s pozdějším prvním československým
prezidentem Tomášem Garrigue Masarykem.
Považuji současně za nutné vyzdvihnout tisíce
řadových československých legionářů, našich krajanů, kteří v dobách nejtěžších svou
obdivuhodnou silou a hrdinskými činy udržovali při životě i pouhou myšlenku samostatnosti
našeho národa. Jejich jména nejsou v historických pamětech zmiňována tak často jako
__________________________________________________________________________________________
9
Masaryk, Beneš či Štefánik, jejich zásluhy na poválečném uspořádání Evropy by však měly
být připomínány nejen v České a Slovenské republice, ale i v rámci celé Evropské unie. Tak
jako v každodenním životě, následek nenastává bez příčiny. K vyhlášení samostatného
československého státu by tak bývalo vůbec nemuselo dojít, kdyby se právě před sto lety, v
roce 1914, nezformovaly Československé legie,“ řekl mimo jiné iniciátor výstavy O. Vlasák.
Výstavu na počest stého výročí vzniku Československých legií místopředseda EP Oldřich
Vlasák představí i v několika městech České republiky. Ze Senátu poputuje výstava do
Liberce, Pardubic, Nového Bydžova, Hradce Králové či Mladé Boleslavi. Zájem o výstavu
mají také v Karlových Varech a dalších městech. Realizace výstavy 100 let Československých
legií by se měla uskutečnit v červnu také v prostorách Slovenské národní rady.
Změť informací o evropských projektech v Královéhradeckém kraji
(Článek O. Vlasáka, 13. 2.)
Článek Oldřicha Vlasáka pro únorovou Přílohu východočeských Deníků, která se týká
evropských fondů: Necelých 516 miliard korun. Taková je částka, kterou v České republice za
posledních sedm let získali nejrůznější organizace realizující evropské projekty. Desítky
miliard se investovaly v Královéhradeckém kraji. Dozvědět se přitom, co se u nás doma za
peníze z evropských fondů udělalo, je přitom opravdu nadlidský výkon. Stejně tak jsou
nesourodé a nesrozumitelné informace, jaké projekty se chystají a co nám Evropská unie
pomůže profinancovat. Každého Hradečáka by přitom mělo zajímat, co a za kolik jsme u nás
v kraji postavili a kam jsou investice plánovány. Začněme ale od začátku. Brusel má poměrně
tvrdá, legislativou daná, pravidla publicity. To je řečeno "bruselským" jazykem "závazné
postupy při veřejné propagaci Evropské unie v rámci realizace evropských projektů". Každý
program má přitom vlastní příručku, která tato pravidla na desítkách stran popisuje a definuje.
Je tak dáno, kdy je u rozestavěné silnice nutné zaplatit informační billboard, jak dlouho musí
na zateplené fasádě viset pamětní deska, jaké vyvěsit na semináři vlajky či kam umístit logo
na webových stránkách projektu. A aby toho nebylo málo, existují ještě manuály vizuální
identity, aby žádný propagační či informační materiál počínaje tužkou a konče igelitovou
taškou nezadal pochybnosti o tom, kdo danou věc financuje. I pro marketingové specialisty je
řada povinností za hranicí budování značky srovnatelné s vytvářením korporátní identity.
Většině z nás, majících zkušenosti s nedávnou minulostí, pak tato pravidla připomínají
klasickou socialistickou propagandu.
Vzhledem k tomu, že Unie klade takový důraz na propagaci, bylo by více než logické,
kdybychom se na jednom místě mohli dovědět, kam se evropské peníze investovaly a co
nového se v našem okolí připravuje. Takové informace ale nenajdeme. Na webových
stránkách ministerstva je dostupný seznam všech subjektů, které jsou příjemci prostředků z
fondů Evropské unie. Tento seznam (jde vlastně o obrovskou a značně nepřehlednou tabulku)
čítá necelých 55 tisíc řádků a nabízí pouze základní informace s označením příjemce, názvem
projektu, datech a částkách přislíbených a dosud vyplacených. Z tohoto seznamu přitom není
jasné, kde jsou projekty realizovány. Z tabulky se po důkladné analýze například dovíme, že
Fakultní nemocnice Hradec Králové získala na dvacet realizovaných projektů necelých 564
milionů nebo že hradecký Junák dostal necelých 8 milionů na Skautský dům střediska K.
Šimka. Podrobnější informace o projektech pak chybí. Možná i proto Evropská komise v
Praze iniciovala a zaplatila webovou stánku obsahující tzv. mapu projektů. Mapa by měla
poskytnout stručné informace o evropských projektech realizovaných např. v blízkosti našeho
bydliště, pracoviště nebo kterémkoli místě České republiky, jež si vybereme. Tato mapa ale
neobsahuje všechny projekty a poskytnuté informace jsou nejenom opravdu stručné, ale
hlavně často nesrozumitelné a zavádějící. V našem Královéhradeckém kraji si můžeme v této
aplikaci prohlédnout 1165 projektů, mimo jiné projekt města Hradce Králové rekonstrukce
Domu U Špuláků s dotací necelých 37 milionů korun či projekt snížení spotřeby energie u tří
__________________________________________________________________________________________
10
obecních budov v Novém Bydžově za více než 24 milionů korun. Podrobnější informace či
odkazy na jednotlivé projekty však opět chybí.
Jaké projekty se tedy podařilo v Královéhradeckém kraji z evropských fondů financovat?
Pokud hledáte odpověď na tuto otázku, čeká vás mravenčí práce. Ve srovnání s jinými kraji
přitom v získávání evropských dotací patříme k těm nejúspěšnějším. O tom, že to u nás
děláme dobře, svědčí i "povýšení" ředitelky hradeckého Centra evropského projektování
Kláry Dostálové do pozice náměstkyně na ministerstvu pro místní rozvoj, kde má být
odpovědná za evropské fondy. Ale zpátky k našim úspěchům. Vedle miliard na modernizaci
silniční sítě, patří mezi naše největší projekty modernizace lanovky na Sněžku. Mezi
atraktivní projekty lze zařadit i vznik digitálního planetária v Hradci Králové či Archeoparku
ve Všestarech. Klíčovou investicí je i oprava barokního hospitalu v Kuksu, kterou se po
počátečních problémech podařilo nakonec rozjet.
A jaké projekty se chystají do budoucna? V Bruselu jsem měl možnost se jako jediný Čech
účastnit vyjednávání legislativy k budoucím evropským fondům a vím tak, že na rekonstrukce
místních komunikací můžeme zapomenout. Více peněz půjde do vědy a výzkumu, více peněz
půjde do podpory malého a středního podnikání a vzdělávání. Pravidla se nicméně
zjednoduší. Celkově máme možnost investovat až 20,5 miliard eur. Mimo jiné má Česko
dostat evropské peníze na tři nové dopravní projekty, včetně dostavby dálnice D11. V
současnosti totiž tato dálnice končí 3,7 kilometru před Hradcem Králové. Je nesporným
úspěchem, že zbylých 69 kilometrů dálnice D11 od Hradce Králové k polské hranici bylo
zařazeno do takzvané hlavní evropské sítě. Nová dálnice povede přes Jaroměř, odkud bude
jako rychlostní silnice R11 pokračovat na Trutnov a na polské hranici se napojí na
plánovanou dálnici A3. Hradec Králové se společně s Pardubicemi také podařilo prosadit jako
jednu ze šesti metropolitních oblastí České republiky, které budou následujících šest let
společně čerpat evropské miliardy především na dopravu, životní prostředí a energetiku. Naše
město tak čeká investiční injekce v řádu miliard. A to je příležitost, kterou si nesmíme nechat
ujít a již teď připravovat projekty včetně výkupu pozemků a přípravy plánovací dokumentace.
Svodné informace o evropských projektech chybí nejenom u nás, ale i jinde v Evropě.
Příprava na nové období, která nyní probíhá, je tak příležitostí uchopit tento problém nejenom
u nás doma, ale v jiných evropských státech. Zlepšení informovanosti a zpřístupnění
veškerých informací o projektech na jednom místě by přitom ocenila nejenom odborná, ale i
široká veřejnost.
Evropská regulace veřejných zakázek – nejenom cena rozhoduje
(Článek O. Vlasáka 25. 3. pro Moderní obec)
Veřejné orgány v Evropské unii každoročně vynaloží na veřejné zakázky sumu odpovídající
téměř 19 % HDP. V době, kdy se většina členských států potýká s napjatými rozpočty a
hospodářskými problémy, musí politika v oblasti zadávání veřejných zakázek více než kdy
jindy zajistit optimální využívání veřejných prostředků, aby podpořila růst a vytvořila
pracovní místa. V České republice však nejen díky přílišným restrikcím, ale i špatnému
systému zadávání veřejných zakázek klesl jejich počet v 2013 o třetinu v porovnání s rokem
předcházejícím. S nedostatkem zakázek se dlouhodobě potýká především stavebnictví, které
se podle mnohých firem dostalo až na samotné existenční dno. Problémy mají ale i podniky v
jiných oborech. Problémy a starosti obcí s veřejnými zakázkami. Nejčastější výtky ve vztahu
ke způsobu zadávání veřejných zakázek by se daly shrnout:
- Pořizovací cena jako jediné kritérium výběru bez ohledu na kvalitu nebo fakt, zda je daná
firma projekt vůbec schopna navrhnout a postavit.
- Strach zadavatelů z trestních postihů; obce a města ze strachu o porušení zákona vybírají ty
nejlacinější nabídky, mnohdy ovšem s nejhorší kvalitou a následnými vícenáklady.
- Náročnost a délka výběrových řízení
__________________________________________________________________________________________
11
Zatímco na české národní úrovni Rusnokova vláda pomocí technické novely „jemně ladila“
systém zadávání veřejných zakázek a stávající ministr financí Babiš v předvolebním boji lákal
voliče imaginárním slibem zefektivnění nakupování zboží a služeb veřejnými institucemi, na
půdě Evropského parlamentu se odehrála zásadní bitva o budoucí podobu zadávání veřejných
zakázek a koncesí.
Evropský balíček směrnic
Evropský parlament na svém lednovém plenárním zasedání schválil balíček tří směrnic, který
představuje hlavní reformu zadávání veřejných zakázek v EU. Přijetí výsledného textu
předcházelo osmnáct měsíců intenzivní analýzy a projednávání návrhů Komise a byly tak
dokončeny diskuse o modernizaci pravidel v oblasti zadávání zakázek započaté už v roce
2010. Balíček obsahuje následující směrnice:
▪ Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek a zrušení směrnice
2004/18/ES
▪ Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví
vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a zrušení směrnice
2004/17/ES
▪ Směrnice Evropského parlamentu a Rady o udělování koncesí
Přínosy balíčku v oblasti zadávání veřejných zakázek
- Lepší poměr cena-hodnota - Díky novému kritériu hospodářsky nejvýhodnější nabídky (tzv.
MEAT) budou moci orgány veřejné správy kromě ceny a celkových nákladů klást větší důraz
na kvalitu, výhody v oblasti životního prostředí, sociální aspekty či inovace. Nová kritéria by
měla ukončit diktát nejnižších cen a postavit kvalitu opět do centra pozornosti.
- Špatné výsledky v rámci předchozí zakázky mohou být důvodem pro vyloučení.
- Přísnější pravidla pro subdodávky – V rámci tlaku na zlepšení poměru cena-kvalita, posiluje
balíček dodržování pracovněprávních předpisů týkající se subdodávek, jakož i zavádí přísnější
pravidla týkající se "mimořádně nízkých" nabídek. Dodavatelé, kteří nedodržují
pracovněprávní předpisy, budou moci být vyloučeni z účasti na veřejných zakázkách.
- Možnost ve větší míře využívat postup vyjednávání, který veřejným zadavatelům umožňuje
pořizovat výrobky a služby, jež lépe odpovídají jejich potřebám, za nejlepší cenu. Něco
podobného připravuje i ministerstvo pro místní rozvoj, které chce, aby obce měly možnost
zakázky do určité výše (hovoří se o milionu korun) zadat firmám, které působí v obci. To
znamená drobné zakázky, řemeslné činnosti, drobné opravy by měly mít možnost zůstat v
obci.
- Snížení počtu dokladů požadovaných od hospodářských subjektů, přičemž originály
dokumentů bude muset doložit pouze vítěz výběrového řízení.
- Elektronická komunikace (elektronické zadávání zakázek) se stane povinnou po uplynutí 4,5
let po přijetí, čímž se zadávání veřejných zakázek v EU posune do 21. století a bude výrazně
omezena byrokracie i prostor pro chyby a zkreslení.
- Standardizace zadávací dokumentace a nový systém „e-Certis“, který bude ústředním online bodem, kde mohou dodavatelé najít typy dokumentů, jejichž vyplnění od nich může být
vyžadováno ve kterékoli zemi EU před i po předložení nabídky.
- Motivace, nikoliv povinnost, rozdělit tendry na části, což usnadní přístup malých a středních
firem.
- Inovační partnerství, které posílí zavádění inovativnějších řešení při zadávání veřejných
zakázek. Inovační partnerství umožní orgánům veřejné správy vypsat veřejnou soutěž, která
by vyřešila specifický problém, aniž by předjímaly jeho řešení. Zadavatel a uchazeč o
veřejnou zakázku by tak mohli společně přijít s inovativním řešením.
Přínosy balíčku v oblasti koncesí
Návrh směrnice o koncesích pokrývá partnerské dohody mezi subjektem, který je zpravidla
veřejný, a podnikem, který je obvykle soukromý a na který přechází provozní riziko spojené s
__________________________________________________________________________________________
12
údržbou a rozvojem infrastruktur (rozvody vody, parkoviště, zpoplatněné pozemní
komunikace atd.) a s poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (energetika,
zdravotnictví, vodohospodářství, likvidace odpadu atd.). Uplatní se tak i na koncese na
služby, které v současné době nejsou upraveny sekundárními právními předpisy.
Cílem navrhovaných pravidel je vytvořit jasný právní rámec zajištující právní jistotu, kterou
veřejné orgány ke své práci potřebují. Pravidla mají zajistit účinný přístup na trh koncesí
všem evropským podnikům. Koncese v hodnotě nad 5 milionů euro proto budou podléhat
zveřejnění v Úředním věstníku EU. V neposlední řadě balíček i v oblasti koncesí přispěje ke
zefektivnění vynakládaných veřejných prostředků.
Další postup
V současné době se čeká na zveřejnění směrnic v Úředním věstníku EU. Poté, co se tak stane,
vstoupí v platnost po uplynutí dalších 20 dní. Od tohoto data budou mít členské státy 24
měsíců na provedení nových pravidel do vnitrostátních právních předpisů. Před Českou
republikou je tak významný úkol převést směrnice do českého práva tak, aby se systém
veřejného zadávání zlepšil a zjednodušil a opět jsme si doma nevymysleli nějaké nové
překážky a povinnosti.
Evropské fondy - koheze nebo kompenzace?
V souvislosti s naším členstvím v Evropské unii se každý regionalista, ať už chce nebo
nechce, setká s evropskou regionální politikou resp. konkrétně pak evropskými fondy. Pro
akademiky je tato oblast pokladnicí dat, na kterých je možné testovat různé hypotézy a
vyvozovat z nich překvapivá zjištění územních disparit, pro praktiky pak příležitostí
realizovat konkrétní projekty a dosáhnout kýženého stavu v daném místě. Vzhledem k tomu,
že jde o redistributivní nástroj politiky, kterým je přerozdělována více než třetina evropského
rozpočtu, je tato oblast také doménou volených zástupců.
Nejenom v akademické literatuře, ale i v reálném politickém životě evropských institucí v
Bruselu, se dlouhodobě střetávají dva názorové proudy hodnotící opodstatnění této politiky.
Pro jedny představují evropské fondy nástroj ekonomické, sociální případně také
environmentální koheze, jejímž cílem je vyrovnávání regionálních rozdílů. Pro druhou
skupinu jsou evropské fondy pouhou kompenzací méně vyspělým členským státům za to, že
otevřely své trhy státům vyspělejším a umožnily jim tak odbyt přebytečných produktů a
služeb. Zatímco první skupina se pokouší argumentovat regresními modely a korelacemi mezi
alokacemi a různými ekonomickými veličinami (především pak výší a vývojem hrubého
domácího produktu a mírou nezaměstnanosti), druhá skupina ukazuje příklady, kdy ani v
dlouhodobém horizontu evropské fondy nepomáhají (proslulá je v tomto ohledu oblast jižní
Itálie nebo chcete-li Mezzogiorna) a dokazuje, že na mikroúrovni se disparity naopak zvětšují.
Dlužno říci, že minimálně v politice má první skupina navrch. Zatímco historická rozšíření
Unie zpravidla vedla k nárůstu výdajů na evropskou regionální politiku, poslední tři rozšíření
v 21. století žádné zásadní změny celkových alokací nepřineslo. Naopak snahou je pravidla a
možnosti čerpání co nejvíce sešněrovat a omezit možnosti financování pouze na vybrané
evropské priority. Je to způsobeno tím, že i v souvislosti s dlouhodobou ekonomickou a
finanční krizí nejsou občané a voliči ze zemí, které jsou čistými plátci, ochotni nadále
solidárně přispívat na projekty v chudších zemích, kde jim levnější pracovní síla na
společném vnitřním trhu v souvislosti s relokací firem často bere či omezuje možnosti jejich
vlastního ekonomického uplatnění.
Když navíc jejich populističtí politici - volení zástupci na nejrůznějších úrovních včetně
Evropského parlamentu - ucítí míru společenské frustrace z vysokých měr nezaměstnanosti,
__________________________________________________________________________________________
13
jsou odhodláni přidávat do ohně polínka s nacionalistickými a antiimigračními nápisy za
každou cenu. Nutno současně férově říci, že "vedlejší efekty" regionální politiky jako je
vysoká míra korupce a obrovská byrokracie rozhodně efektu sociální koheze nepomáhají a
činí tak obhajobu pokračování další evropské redistribuce velmi problematickou. Na těchto
vlnách se pak nese často oprávněná kritika evropské regionální politiky a vznikají
demagogická
prohlášení
o
přínosech
a
negativech
evropských
fondů.
Akademické, teoretické i praktické studie o využívání evropských fondů v České republice,
která patří mezi nejhůře čerpající členské státy s jednou z nejvyšších měr chybovosti, v tomto
ohledu mohou politikům pomoci lépe argumentovat a využívat v politických proklamacích
daty podložená stanoviska namísto prázdných a obecných emočně zabarvených tvrzení. V
tomto ohledu dlouhodobě patří cyklus odborných konferencí na téma Regionální rozvoj mezi
teorií a praxí, pořádaný pod vedením doc. Ing. arch. Vladimíry Šilhánkové, Ph.D., k
mimořádným příležitostem načerpat nové poznatky a vyměnit si odborné názory na téma,
které je pro nás natolik zásadní a zároveň kontroverzní.
Pozitiva členství v EU převažují nad negativy
Brzy to bude právě deset let, kdy jsme se stali členy Evropské unie a poprvé volili své
zástupce do Europarlamentu. Deset let je již dlouhá doba na to, abychom se nad naším
členstvím zamysleli. Pro připomenutí, o tom, že chceme být členy EU, jsme rozhodli v
referendu již před jedenácti lety v červnu 2003, kdy 77 % voličů včetně mne, řeklo ano pro
vstup do EU. Když jsme do EU vstupovali, pro velkou část z nás členství symbolizovalo
svobodu cestování, studia a práce. Tyto hodnoty si podle tehdejších průzkumů spojovalo jako
přínos členství 62 % občanů. Zejména pro ty z nás, kteří zažili výjezdní doložky, devizové
přísliby či osobní prohlídky na hranicích, byl svobodný přejezd hranic něčím skutečně
neocenitelným. Po deseti letech se však ukazuje, že tato svoboda se stává pro mnohé stále
samozřejmější a dnes ji vnímá jako aktuální „jen“ necelá polovina (46 %) z nás.
Když jsme do EU vstupovali, očekávali jsme také, že si díky členství v EU zajistíme ochranu
před vnějším nepřítelem. Téměř polovina obyvatel (48 %) tehdy uváděla, že díky členství v
EU se budou cítit bezpečněji. Jistota bezpečí stále představuje jednu z nejdůležitějších hodnot
pro obyvatele evropské osmadvacítky, Čechy nevyjímaje. Ozbrojené konflikty ve Středomoří,
rozpínavé ambice Ruska a riziko další studené války tuto hodnotu určitě ještě posílí.
Češi jsou nejenom v Bruselu známi jako národ skeptiků a kritiků. Když jsme do EU
vstupovali, nejvíce jsme se obávali problémů, které to způsobí zemědělcům, báli jsme se o
naše pracovní místa a nárůstu organizovaného zločinu. Ani jedna z těchto obav se nijak
významně nepotvrdila. Naopak trh práce je stabilizovaný a dotace do zemědělství činí z půdy
jednu z nejvýnosnějších investic. Pro velkou část Čechů tak dnes negativa EU znamenají
zejména plýtvání penězi a obrovská byrokracie. Ano, Unie má mnoho chyb, mnohým až příliš
připomíná budovatelský projekt RVHP, mnoho lidí je znechuceno z neustálé unijní
propagandy a nesmyslných „proevropských“ kampaní. Přes to všechno však má tento projekt
ekonomické spolupráce své světlé stránky, které nad těmi stinnými rozhodně převažují, a
proto bych ani po deseti letech nehlasoval o našem členství jinak.
__________________________________________________________________________________________
14
Konference Česko očima Evropy, Evropa očima Česka
(TZ 12. 4.)
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz
zavítal na oficiální návštěvu České republiky.
Během své oficiální návštěvy zahájil 11. dubna
konferenci na Pražském hradě u příležitosti
desetiletého výročí vstupu ČR do Evropské
unie, setkal se s prezidentem Milošem
Zemanem a navštívil Památník Terezín. Na
programu byla i další setkání s vysokými
ústavními činiteli České republiky. Předseda
Evropského parlamentu přijal pozvání od
předsedy Poslanecké sněmovny ČR Jana
Hamáčka na oficiální návštěvu České
republiky u příležitosti desetiletého výročí
vstupu České republiky do Evropské unie.
Program předsedy Evropského parlamentu se
ve čtvrtek 10. 4. ve večerních hodinách na
Pražském hradě setkal s prezidentem Milošem
Zemanem. Během pátku pak zahájil konferenci
nazvanou Konference Česko očima Evropy,
Evropa očima Česka. Konference se zaměřila
na zhodnocení 10 let působení ČR v EU, vizi
budoucí Evropy, rozšiřování vnitřního trhu či
budoucnost kohezní a regionální politiky EU.
Konferenci zde uspořádal Úřad vlády.
V pátek v odpoledních hodinách navštívil M.
Schulz Památník Terezín, kde uctil památku
obětí druhé světové války. V sobotu 12. dubna
zakončil svou oficiální návštěvu a v
dopoledních
hodinách
opustil
Českou
republiku.
Setkání s předními představiteli České
republiky a Evropského parlamentu se
zúčastnil také místopředseda Evropského
parlamentu Oldřich Vlasák, vystoupil také na
konferenci Česko očima Evropy, Evropa očima
Česka:
10 let ČR v EU a vize budoucí Evropy
Vážení hosté, milé kolegyně a kolegové, dámy
a pánové, brzy to bude právě deset let, kdy
jsme se stali členy Evropské unie a poprvé
volili své zástupce do Europského parlamentu.
Deset let je již dlouhá doba na to, abychom se
nad naším členstvím zamysleli. Pro
připomenutí, o tom, že chceme být členy EU,
jsme rozhodli v referendu již před jedenácti
lety v červnu 2003, kdy 77 % voličů včetně
mne, řeklo ano pro vstup do Unie.
__________________________________________________________________________________________
15
Když jsme do EU vstupovali, pro velkou část z nás členství symbolizovalo svobodu
cestování, studia a práce. Tyto hodnoty si podle tehdejších průzkumů spojovalo jako přínos
členství 62 % občanů. Zejména pro ty z nás, kteří zažili výjezdní doložky, devizové přísliby či
osobní prohlídky na hranicích, byl svobodný přejezd hranic něčím skutečně neocenitelným.
Po deseti letech se však ukazuje, že tato svoboda se stává pro mnohé stále samozřejmější a
dnes ji vnímá jako aktuální „jen“ necelá polovina (46 %) z nás.
Když jsme do EU vstupovali, očekávali jsme také, že si díky členství v ní zajistíme ochranu
před vnějším nepřítelem. Téměř polovina obyvatel (48 %) tehdy uváděla, že díky členství v
Unii se budou cítit bezpečněji.
Jistota bezpečí stále představuje jednu z nejdůležitějších hodnot pro obyvatele evropské
osmadvacítky, Čechy nevyjímaje. Ozbrojené konflikty ve Středomoří, situace na Ukrajině a
riziko další studené války tuto hodnotu určitě ještě posílí.
Dámy a pánové, Nemusím zde nikoho přesvědčovat, že Češi jsou nejenom v Bruselu známi
jako národ skeptiků a kritiků. Málokdo si však klade otázku proč? Zažili jsme zklamání v
podobě Mnichovské dohody, okupace v šedesátém osmém, čtyřicetileté devastační vlády
komunistů i nejednoznačně hodnocenou transformaci naší ekonomiky a společnosti po
sametové revoluci v osmdesátém devátém. Vyjednané přístupové podmínky ČR v podobě
nerovných podmínek pro zemědělce, zavřené trhy práce v okolních zemích po vstupu, či
rozvolnění Paktu stability a růstu když jej porušili silní, naši skepsi neubralo.
Před vstupem do EU, jsme měli obavy, jaké problémy způsobí nová situace zemědělcům, báli
jsme
se
o
naše
pracovní
místa
a
nárůstu
organizovaného
zločinu.
Ani jedna z těchto obav se však nijak významně nepotvrdila. Naopak trh práce je
stabilizovaný a dotace do zemědělství činí z půdy jednu z nejvýnosnějších investic.
Pro většinu Čechů tak dnes negativa EU znamenají zejména plýtvání penězi a obrovskou
byrokracii.
Ano, Unie má také nemálo chyb, mnohým kritikům až příliš připomíná budovatelský projekt
RVHP, mnoho lidí je znechuceno z neustálé unijní propagandy a nesmyslných
„proevropských“ kampaní. Přes to všechno však má tento projekt ekonomické spolupráce svá
nesporná pozitiva, která rozhodně převažují nad jeho negativy, a proto bych ani po deseti
letech nehlasoval o našem členství jinak. Klíčovou otázkou tak zůstává, jak by Unie měla
vypadat? Čím by se měla v budoucnu zabývat? Jak by měla fungovat?
Prezident Zeman vidí budoucnost Unie ve federaci, říká, že jednou nastane čas, kdy účast v
evropských volbách bude povinná. Předseda Schulz chce posílit ekonomickou a rozpočtovou
integraci Evropské unie, stejně jako společnou zahraniční politiku, věří, že budoucnost eura je
slibná. Rád by viděl Evropu jednotnější a Evropany, kteří myslí celoevropsky.
Otevřeně říkám, že mám o budoucnosti Evropy trochu jinou představu. Podle mne neexistuje
evropský demos a evropanství je zatím pouhou fikcí. Podle mne musí i nadále být základem
evropského projektu mezivládní spolupráce a svobodný hospodářský prostor bez
nadbytečných regulací, přebujelé byrokracie a zbytečného rozhazování peněz daňových
poplatníků.
Podle mne je skutečným nástrojem evropské integrace odstraňování zbytečných a pro lidskou
svobodu a prosperitu kontraproduktivních bariér pohybu lidí, zboží, služeb a kapitálu.
Podle mne je cílem evropské spolupráce v první řadě ekonomická a teprve druhotně
environmentální, sociální, případně kulturní spolupráce nikoliv však unifikace tržních
podmínek.
Podle mne má být bezpečnostní vojenská spolupráce doménou NATA, nikoliv Evropské unie.
Podle mne je opravdovým smyslem evropské integrace lidská svoboda a konkurenční tržní
uspořádání, kdy regulace nastupuje pouze a výhradně tam, kde trh selhává. Osobně si dovedu
představit celní unii se Spojenými státy a Kanadou, spíše než jakoukoliv hlubší politickou
__________________________________________________________________________________________
16
spolupráci s Ruskem. Euro vnímám jako projekt pro ty, kteří chtějí spolupracovat v monetární
oblasti a kteří se rozhodnou vzdát jednoho z klíčových ekonomických nástrojů. Odmítám
společné evropské zdanění. Hrdě se hlásím ke křesťanským hodnotám, kořenům naší
civilizace a odmítám v tomto ohledu pozitivní diskriminaci menšin.Jsem tvrdým zastáncem
amerického způsobu imigrační politiky. Odmítám novodobé formy zahraničně - politického
appeasmentu, jsem přesvědčen, že hodnoty v oblasti lidských práv a svobod musíme
exportovat po celém světě. To je ve stručnosti moje vize budoucí Evropy!
Děkuji za pozornost." Oldřich Vlasák
Deset let v Evropské unii - nová práva, nové povinnosti
Naše obce, města, regiony i kraje bilancují v těchto dnech svých deset let v Evropské unii. V
souvislosti s naším členstvím v Unii se nejčastěji zmiňují evropské fondy. Více než 800
miliard korun, které můžeme z Bruselu získat na nejrůznější projekty, je opravdu významná
částka, která představuje nejenom pro samosprávy, ale pro celou společnost významnou
injekci podporující zaměstnanost a ekonomický růst.
Přestože si troufám říci, že skoro v každé obci či městě evropské fondy přispěly k realizaci
nějakého smysluplného projektu, ať už je to výstavba kanalizace, modernizace silnic,
zateplení školy, stavba nového hřiště či „jen“ pořízení nového vybavení či informačních
technologií pro radnici, přílišná byrokracie, svazující a často nesmyslné podmínky spojené s
čerpání fondů a v neposlední řadě korupce, která je bohužel někdy s realizací projektů
spojena, zanechávají na této nesporné výhodě evropské integrace určitou pachuť.
Dlužno navíc říci, že obce a města se potýkají nejenom s „výhodou“ čerpání evropských
projektů, ale také s naplňováním celé řady povinností, které se na nás z Bruselu valí. Jednu z
nejnáročnějších výzev představují veřejné zakázky. Obce jsou totiž veřejným zadavatelem,
kterým zákon přímo ukládá povinnost zadávat veřejné zakázky, a to i ty malého rozsahu tak,
aby byly šetřeny zásady transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení. V praxi
tato oblast stejně jako oblast veřejné podpory přináší celou řadu praktických problémů a
nejasností a znamená obrovské navýšení „úřadování“.
Obcí se také bezprostředně dotýká evropská politika ochrany životního prostředí. Legislativní
návrhy s dopadem na samosprávu se týkají nakládání s odpady, kvality vod a ovzduší,
integrované prevence a omezování znečištění, ochrany fauny a flory a v neposlední řadě také
posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).
S blížícími se volbami jistě není bez zajímavosti, že na každou obec také dopadá tzv.
panevropské komunální volební právo, tedy právo každého občana Evropské unie volit a
kandidovat v komunálních volbách. Každý občan EU, který bydlí v některé ze členských
zemí, kde není státním příslušníkem, má totiž právo volit a být volen v obecních volbách v
zemi svého pobytu za týchž podmínek jako státní příslušníci daného státu.
Peníze po povodních přijdou z Bruselu rychleji
Evropský parlament dnes (16. 4.) schválil dohodu s Radou ohledně zjednodušení a
zefektivnění fondu solidarity. Po neúspěšném pokusu o jeho reformu v roce 2005 se tak po
devíti letech podařilo odblokovat institucionální spor o tento fond v Bruselu. Návrh ještě musí
schválit Rada, což by však v tomto případě měla být jen formalita.
Fond solidarity vznikl v roce 2002 jako nástroj pomoci členským státům postiženým ničivými
povodněmi, které jen v České republice připravily o život sedmnáct lidí a způsobily škody za
více než sedmdesát miliard korun. Od té doby tento fond pomáhá členským státům i státům
jednajícím o přístupu do Evropské unie postiženým velkou přírodní pohromou. Doposud
__________________________________________________________________________________________
17
tomu bylo v 56 případech ve 23 zemích, kdy se mezi státy rozdělilo více než 3,5 miliard eur.
České republice pomohl fond čtyřikrát, v srpnu 2002, v květnu a srpnu 2010 a naposledy při
loňských červnových povodních. Celkově jsme na odstranění následků záplav získali z Unie
160,9 milionů eur.
Přestože členské státy fond solidarity umí využívat, praxe několikrát ukázala, že fond
nedokáže reagovat rychle, určitá pravidla jsou nejasná, složitá a některá praktická ustanovení
dokonce chybí. Schválené nařízení je proto úspěchem reagujícím na praktické problémy.
Nejdůležitější změnou, kterou má revidované nařízení přinést, je možnost vyplácení zálohy, a
to až do výše 10 % škody, maximálně však do výše 30 milionů eur. Tato změna je reakcí na
skutečnost, že peníze z fondu přicházejí k potřebným i s půlročním zpožděním. Další
pozitivní zprávou je i to, že státy nebudou muset spěchat s využitím poskytnutých peněz a
budou moci lépe promyslet a připravit projekty, na které peníze použijí. Dnes platí, že pokud
státy peníze nevyčerpají do jednoho roku od jejich obdržení, musí je vrátit. Do budoucna by
jim měl přibýt ještě půl rok k dobru. S realizací projektů souvisí i nová možnost financovat z
poskytnutého příspěvku nejen opravu poničené infrastruktury, ale i vylepšení či její
přemístění na místo, kde bude lépe odolávat přírodním živlům. Právě tuto možnost jsme
prosazovali.
České firmy zkoumají pro Evropský parlament
Evropský parlament se v dnešní době zabývá
nejrůznějšími tématy od dodržování lidských
práv ve světě až po nejnovější technologie. Pro
obsáhnutí a pochopení tak široké škály odvětví
mu vypomáhá řada poradních orgánů, které
mohou mít významný vliv na podobu evropské
legislativy. Nemálo z nich pak skýtá zajímavé
uplatnění
pro
české
firmy.
(Na fotografii zleva: António Fernando
Correia de Campos, předseda STOA, Malcolm
Harbour, 2. místopředseda STOA, Oldřich
Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu odpovědný za STOA, Paul Rübig, 1.
místopředseda STOA)
V případě vědy a výzkumu slouží jako podpora politických rozhodnutí analyticko-výzkumný
orgán STOA (Science and Technology Options Assessment), za jehož činnost v současné
době jako místopředseda Evropského parlamentu zodpovídám. Tematicky se STOA soustředí
především na efektivní a ekologicky šetrnou dopravu, energetickou udržitelnost, medicínu
nebo na bezpečnost internetu a elektronizaci státní správy. Primárním úkolem STOA je
zaměřovat se na dlouhodobý vývoj v těchto oblastech a poskytovat vědecky objektivní
informace pro posouzení důsledků možného zavádění nových technologií. Z toho důvodu
STOA vede dialog a pořádá odborné semináře s předními evropskými i světovými
univerzitami a výzkumnými centry. Jednou z nejvýraznějších akcí poslední doby byla
například konference s držiteli Nobelovy ceny za fyziku a „otci“ tzv. „Higgsova bosonu“
Peterem Higgsem a Francoisem Englertem. Pro bližší posouzení technologických možností
pak STOA za pomoci smluvních partnerů provádí odborné studie, kterých se stále více
účastní i čeští vědci. Mohu říct, že z výšený tlak na informování subjektů z nových členských
států a zjednodušení pravidel veřejných soutěží pro smluvní partnery, které se snažím neustále
prosazovat, se promítlo ve větším zájmu vědeckých center, včetně těch českých. Oproti
minulé výzvě tak stoupl počet aktuálně vybraných českých smluvních partnerů z jednoho na
__________________________________________________________________________________________
18
jedenáct! Podle právě publikovaných výsledků jsou v osmi z devíti vypsaných tematických
oblastí zastoupeny české firmy. Přestože většinou v rámci mezinárodních vědeckých
seskupení, jedná se o naprosto vynikající výsledek. Mezi ty úspěšné patří například
Technologické centrum Akademie věd ČR, či firmy GEOtest, a.s. a RegioPartner, s.r.o. Pevně
věřím, že nepůjde o ojedinělý úspěch, a proto bych touto cestou chtěl upozornit na následující
výzvu, do které se budou naši vědci moci přihlásit. Ta bude vyhlášena v roce 2017 a
publikována v úředním věstníku EU, stejně jako ve Financial Times a European Voice.
Poděbrady si připomínají výročí mírových misí krále Jiřího. Vysílají
poselstvo do Štrasburku.
(TZ 14. dubna 2014)
Poděbrady si letos připomínají významné 550.
výročí mírových misí krále Jiřího z Poděbrad.
Jedním z vrcholů série projektů, které město
přichystalo, je vyslání mírového poselstva do
Francie. V doprovodu motorkářů poběží z
Poděbrad do Štrasburku skupina studentů
místní školy. Výpravu odstartuje v sobotu 12.
dubna 2014 místopředseda Evropského
parlamentu
Oldřich
Vlasák.
„Jiří z Poděbrad už v 15. století navrhl
přelomový projekt mírového soužití všeho
křesťanstva, který svou dobu předběhl natolik, že se realizace dočkal až o pět století později v
podobě Evropské unie,“ připomenul Vlasák. „Shodou okolností se právě letos sešla dvě
důležitá výročí – 550 let od Jiříkovy mírové mise se kryje právě s 10. výročím vstupu České
republiky do Evropské unie. Přestože Češi na Unii oprávněně vidí mnoho problémů, její
mírový a ekonomický význam je zcela neopominutelný. Proto je třeba návrh českého krále
důležité připomínat,“ vysvětlil Oldřich Vlasák. Město Poděbrady se rozhodlo uctít tuto
událost vysláním poselstva. Na cestu se vydají studenti z poděbradského EKO Gymnázia a
Střední odborné školy v doprovodu motorkářů. „Chtěli jsme, aby se jednalo o moderní pojetí.
To nejvíce ukazuje, že je idea Jiřího z Poděbrad stále živá,“ řekl Ladislav Langr, starosta
Poděbrad a předseda organizačního výboru oslav. „Studenti se na trase do Štrasburku zastaví
v Praze, Plzni, v několika německých městech, jako jsou Norimberk nebo Stuttgart. Studenti
se setkají s některými představiteli měst a předají jim dárky jako připomínku trvajícího míru,“
oznámil Langr. Studenti a motorkáři budou zároveň rozdávat korunky s popisem původní
mírové mise a ponesou poselství míru, které speciálně pro symbolickou štafetu sepsal
prezident Miloš Zeman. Všechny studenty i motorkáře čeká ve francouzském Štrasburku
slavnostní přijetí, přivítá je vedle českého místopředsedy EP Oldřicha Vlasáka také předseda
Evropského parlamentu Martin Schulz.
Sobotní oslavou zahájí Mistrovství České republiky v chůzi, které v Poděbradech pořádá
Český atletický svaz a které má ve městě 80letou tradici. Letos by se mělo závodů zúčastnit
300 sportovců z 15 zemí celého světa. I tyto závody se jistě ponesou v duchu Jiřího z
Poděbrad.
Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu, Poděbrady 12. dubna 2014:
"Poděbrady si letos připomínají významné 550. výročí mírových misí krále Jiřího z Poděbrad.
Jedním z vrcholů oslav je v mých očích právě dnešní vyslání symbolické štafety do sídla
Evropského parlamentu ve Štrasburku. Předtím, než štafetu společně odstartujeme, bych
nejprve jako český zástupce ve vedení europarlamentu rád poděkoval městu Poděbrady za to,
že v duchu představ svého významného rodáka pojali oslavy v celoevropském měřítku.
Velice je třeba ocenit, že vám záleží na připomenutí osoby Jiřího z Poděbrad, města
__________________________________________________________________________________________
19
Poděbrady i České republiky na evropské scéně. Nástup Jiřího z Poděbrad na český trůn v
mnohém připomíná úskalí, která musela přetrpět Česká republika, než překonala mocenská
dělení našeho kontinentu v dobách nacistické okupace a za studené války, aby se opět stala
součástí vyspělé demokratické Evropy. Jiří z Poděbrad se díky svým obdivuhodným
diplomatickým schopnostem propracoval na český trůn a přes počáteční odpor byl nakonec
uznán okolními sousedy a státy. Co však v té době okolní mocnosti nedokázaly plně pochopit
a akceptovat, byl jeho záměr vytvořit mírovou unii evropských států, /nadneseně řečeno –
předchůdce EU/ ve které by její členové řešili spory bez použití násilí a byly schopni si zajistit
společnou obranu proti jakémukoliv agresorovi. A to, právě navzdory mírovým poselstvím
vysílaným v letech 1462-1464 do západní Evropy. Právě tato poselství připomíná dnešní
štafeta, nad kterou jsem s potěšením převzal záštitu. Studenti poděbradského EKO Gymnázia
a Střední odborné školy, kteří nesou mírové poselství, se na trase do Štrasburku zastaví
nejenom v Praze, Plzni, ale také v Norimberku či Stuttgartu. Ačkoliv vím, že před sebou mají
dlouhou cestu, ve srovnání s poselstvím z 15. století, mají oproti situaci před několika málo
lety jednu nespornou výhodu: neexistenci hranic a možnost bezpečně cestovat.
Letos tomu bude právě deset let, co jsme vstoupili do Evropské unie a mohli tak poznat, jak
vypadá v praxi sjednocená Evropa ne nepodobná té, jakou zamýšlel Jiří z Poděbrad.
A tak přestože mnozí z nás už svobodu cestování, studia či práce v zahraničí považují za
samozřejmost, je dobré si připomenout, že tomu tak je právě díky spolupráci evropských
států. Štafeta do sídla Evropského parlamentu je ideální příležitostí zamyslet se a zhodnotit,
co nám dalo oněch deset let v Evropské unii. Vedle nesmírně pozitivní ekonomické
spolupráce a zmiňované neexistence hranic nesmíme zapomenout na desetiletí míru v Evropě.
Jednoduše jsme se naučili, že je výhodnější spolu obchodovat než válčit.
S ohledem na současné dění na Ukrajině, riziko další studené války a další konflikty jinde po
světě, se toto spojenectví ukazuje jako stále důležitější. Proto stejně jako král Jiří z Poděbrad
vidím v tomto, ve světě ojedinělém, ekonomicko-mírovém spolku i nadále velký smysl."
Nízkouhlíková obec – obec budoucnosti
(TZ O. Vlasáka, 17. 4.)
Proč se Evropa zabývá energetickými úsporami a zvýšením energetické účinnosti a co to
znamená pro obce.
Ceny energií dlouhodobě rostou a představují v rozpočtech obcí a měst nezanedbatelnou
položku. Starostové a radnice se proto snaží v této oblasti dosáhnout úspor, které mohou
ulevit jinak napjatým komunálním rozpočtům. Jednou z cest jsou elektronické aukce, které
obce a města nabízejí i pro své občany a pomáhají jim tak snižovat rodinné účty. Vedle
samosprávných dobrovolných rozhodnutí dobrých hospodářů však obce musí reagovat také na
stále nové a nové povinnosti ze strany státu a v poslední době stále častěji i povinnosti z
Bruselu. Snad nejznámější povinností z poslední doby je tzv. energetické štítkování. Podle
našeho zákona, který navazuje na evropskou směrnici, musí obce vybavit štítky všechny
stavby, ve kterých vykonávají takzvanou výkonnou moc. Zákon se ale stejně tak vztahuje i na
obecní hasičské zbrojnice nebo městské policejní stanice, štítky také vidíme, když jdeme do
místní nemocnice nebo navštívíme své známé v domově pro seniory. Nejenom pro obce, ale i
pro občany jsou štítky velkou finanční zátěží a byrokratickou zátěží, která často znamená
pouze formální naplnění zákonné povinnosti a nevede k reálným opatřením.
Musíme se přitom připravit, že takových opatření majících svůj původ v Bruselu bude
přibývat. Evropská unie se totiž energiemi v poslední době intenzivně zabývá, před lety si
stanovila magickou soustavu cílů 20-20-20, kdy usiluje do roku 2020 snížit množství emisí o
20 %, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie o 20 % a o 20 % zvýšit
energetickou účinnost. S tím jak čas neúprosně postupuje a rok 2020 je v dohledu, evropští
úředníci přemýšlí nad tím, jak vystaví svou klimaticko-energetickou politiku po roce 2020.
__________________________________________________________________________________________
20
Nová politika přitom znamená nové a pokud možno ambicióznější závazky.
Podle Evropské komise by základním kamenem nové politiky s horizontem v roce 2030 měl
být závazný cíl pro snížení emisí CO2 o 40 %. Současně pokračuje snaha o navýšení podílu
obnovitelných zdrojů na spotřebě energie, a to až na 27 %. Oblast energetické účinnosti jaksi
vypadla. Dalo by se tak říci, že nová magická soustava v představách evropské exekutivy by
nesla název 40-27-?. Tuto poněkud zvláštní rovnici začaly letos projednávat jak členské státy,
tak Evropský parlament. Do budoucna tak musíme čekat, že Komise začne tvořit konkrétní
legislativní návrh, který pak budou v nejbližších letech evropské instituce schvalovat.
Dosažení nastíněných cílů přitom nebude zadarmo a nejenom radnice, ale i občané by se měli
připravit na to, že výdaje za energie budou v našich rozpočtech hrát stále významnější roli. S
ohledem na nastíněné cíle lze také očekávat, že se na obce a města přivalí v oblasti energií
nové povinnosti a stojí tak za to tuto oblast sledovat.
Neznámou zůstává téma energetické účinnosti. Zde kořeny vážnější evropské regulace sahají
do roku 2002, kdy Unie přijala směrnici o energetické náročnosti budov. To, že se začalo se
stavbami, je přitom logické, protože domy a stavební sektor jako celek se na celoevropské
spotřebě energie podílí 40 %. Z pohledu obcí bylo patrně nejzásadnější schválení směrnice o
energetické účinnosti o pár let později. Komise totiž v návrhu směrnice požadovala, aby
členské státy měly povinnost renovovat a zateplit každoročně 3 % (měřeno podlahovou
plochou) všech veřejných budov jako jsou školy, knihovny nebo zdravotnická zařízení. Ve
veřejném vlastnictví často obcí a měst je přitom až 12 % všech budov na evropském
kontinentu. V konečném textu směrnice naštěstí bylo nakonec opatření vymezeno na budovy,
které jsou ve vlastnictví a užívání centrálních vlád s celkovou užitnou podlahovou plochou
nad 500 m2 (s tím, že od června 2015 by se pak uvedený parametr měl snížit na 250 m2).
Snaha o regulaci a podporu energetické účinnosti však rozhodně neutuchá. Evropská unie
totiž spatřuje v energetické účinnosti významný způsob, jak snižovat svou závislost na
fosilních palivech, efektivněji chránit životní prostředí a šetřit výdaje za energii.
Radnice se proto musí na tento tlak připravit. Jednou z cest, jak to mohou udělat, je realizovat
projekty s podporou evropských či domácích dotačních titulů. V této oblasti je možné získat
finanční prostředky např. na instalaci větrných elektráren, aplikaci technologií na využití
odpadního tepla, zateplovací systémy budov, výstavbu a rekonstrukce centrálních a
blokových kotelen, instalace obnovitelných zdrojů energie zejména pro vytápění a přípravu
teplé vody typu solární systémy, kotle na biomasu, tepelná čerpadla apod. Současně lze
podpořit zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie, na zateplování budov, na
úsporné osvětlení apod. Ano, tyto projekty jsou často extrémně byrokratické, úřady bazírují
na formalitách a je často zázrak, když se podaří vše podle požadavků zúřadovat. Přesto ale
fondy představují vítanou injekci pro obecní rozpočty. Do budoucna je navíc oblast tzv.
nízkouhlíkové ekonomiky, jak se evropskou hantýrkou energetickým úsporám a zvyšování
energetické účinnosti říká, jednou z jedenácti hlavních priorit. Starostové se tak musí
připravit, že právě v této oblasti bude možné čerpat velké peníze.
Vlasák si své v Bruselu rozhodně odpracoval!
(Tisková zpráva, 6. 5.)
Média v poslední době přinesla několik žebříčků
hodnotících práci našich europoslanců. Podle těchto
statistik
je
výkonnost
většiny
europoslanců
podprůměrná, naši europoslanci se v Bruselu flákají,
nechodí do práce, některá bulvárnější média je označují
za euro-povaleče. Ne všichni však ve vystaveném
vysvědčení propadli. Jednou z výjimek je Oldřich
Vlasák, který byl podle nezávislých studií v posledních
__________________________________________________________________________________________
21
pěti letech nejaktivnějším kandidujícím evropským poslancem zvoleným za Českou
republiku. Vlasák přitom bodoval i ve srovnání s europoslanci ze všech 28 států, v počtu
stanovisek se dokonce umístil na 9. místě z celkového počtu 766 europoslanců. Nezávislé
statistiky potvrzují, že to byla zejména pracovitost a odbornost, která dovedla Vlasáka do
pozice nejvýše postaveného Čecha ve volené unijní funkci. Vlasák totiž dokázal získat jako
aktuálně jediný Čech funkci místopředsedy Evropského parlamentu. Díky této funkci, která se
na rozdíl od našeho Parlamentu neprojevuje na platu a znamená pouze práci navíc, ovlivňoval
fungování a hospodaření Evropského parlamentu a prosadil v evropském rozpočtu úspory.
„Ve vedení Evropského parlamentu jsem byl jazýčkem na vahách mezi lidovci na jedné straně
a koalicí socialistů, zelených a liberálů na straně druhé. Dařilo se mi proto prosazovat různé
věci, protože mne potřebovaly obě strany. Jako místopředseda jsem měl oproti ostatním
dvojnásobné množství jednání, musel jsem často řídit schůze dlouho do noci, přijímal jsem
delegace z celého světa, zastupoval jsem Parlament na vědeckých konferencích. Díky tomu
jsem poznal celou řadu osobností, u kterých má Česká republika dveře otevřené,“ hodnotí
Vlasák výsledky práce ve vedení Parlamentu.
Jako místopředseda byl Vlasák odpovědný také za vztahy se samosprávami a Výborem
regionů. Dosáhl toho, že se bude větší pozornost věnovat zájmům obcí, měst a regionů. Jako
bývalý populární hradecký primátor a dlouholetý předseda Svazu měst a obcí ČR v
Evropském parlamentu tak jako jeden z mála „kopal“ za zájmy českých, moravských a
slezských obcí a jejich občanů a starostů. „Pro naše starosty je Brusel daleko. Potřebují svého
ochránce přímo v Bruselu, který sleduje přijímanou legislativu a je schopen upozornit na
problémy, které evropské zákony přinesou v praxi. O pravidlech veřejných zakázek, o veřejné
podpoře, o limitech ochrany životního prostředí a spoustě dalších věcí se totiž dnes rozhoduje
v Bruselu, nikoliv v Praze,“ popisuje Oldřich Vlasák, který je současně výkonným
prezidentem Rady evropských municipalit a regionů, proč naše samosprávy potřebují svého
člověka přímo v evropském hlavním městě. Vlasák v Evropském parlamentu nepolitikařil, ale
zaměřil se na oblast, s níž má velké zkušenosti – peníze z evropských fondů pro naši
republiku. Díky tomu pomohl s financováním konkrétních projektů, které prospěly našemu
státu. „V Evropském parlamentu si výsledky musíte tvrdě a poctivě odpracovat. Kdo chce
uspět, musí se obklopit odborníky, musí se setkávat s vlivnými lidmi, musí je přesvědčit o
svém názoru. Jako koordinátor naší skupiny pro evropské fondy jsem musel přesvědčovat
spoustu lidí o tom, že je potřeba evropské fondy zjednodušit a že potřebujeme více času na
realizaci smysluplných projektů,“ komentoval Vlasák své úspěchy s prosazením výstavby
dálnice mezi Hradcem Králové a hranicí s Polskem, urychlením výstavby dálnice D3 na
České Budějovice či podporu projektů výstavby Lanovky na Sněžku nebo opravu zámeckého
areálu na Kuksu. Podle Vlasáka se všichni snaží v Bruselu hájit zájmy svých států. „Národní
zájmy v Bruselu nejlépe hájíte věcmi, které statistická čísla nepokryjí. Uspořádáním výstavy
ke stému výročí Československých legií, pietním aktem k výročí úmrtí prezidenta Václava
Havla, setkáním s příbuznými v Iránu nespravedlivě vězněného pastora, připomenutím
odkazu mírového poselství našeho krále Jiřího z Poděbrad, atd. Takových akcí jsem uspořádal
nespočet. Jako místopředseda Svazu města a obcí ČR a hradecký zastupitel jsem měl navíc
oproti ostatním kolegům velkou výhodu, protože jsem pomáhal řešit řadu reálných problémů
a lidé mne tak v Bruselu dobře znají," odpověděl Vlasák na otázku, jak nejlépe v Bruselu hájit
české národní zájmy. Skutečnost, že náš nejúspěšnější zástupce je až na čtvrtém nevolitelném
místě kandidátky Občanské demokratické strany, může pro mnohé znamenat, že je politika
nespravedlivá. Občané však mají možnost preferenčních hlasů a mohou tak s pořadím
stranických sekretariátů ještě pořádně zamíchat. Nezávislé studie v tomto ohledu poskytují
neocenitelný návod, jak rozlišit, zda znovu kandidující europoslanci v Bruselu náš stát dobře
reprezentovali nebo zda se tam jenom „flákali“. (om)
__________________________________________________________________________________________
22
Úvodník do časopisu Svazu měst a obcí ČR - INS - květen/2014
Vážené starostky, vážení starostové, vážené zastupitelky, vážení zastupitelé,
letošní rok je pro všechny z nás rokem skládání účtů. Blížící se podzimní komunální volby
jsou totiž pro nás, pro každého z téměř 60 tisíc komunálních politiků, časem, kdy si půjdeme
pro vysvědčení. Osobně mám toto období rád, protože nám umožňuje společně s ostatními
zamyslet se nad tím, kam by se naše obec, městys či město mělo ubírat v budoucnu.
Vzhledem k tomu, že jsem v mém městě, Hradci Králové, zodpovědný na radnici za územní
plán, je pro mne volební období o to důležitější, protože se bude diskutovat a nepřímo vybírat,
které rozvojové projekty ve městě mají získat přednost. Komunální programy a sliby totiž
oproti jiným volbám mohou a mají být mnohem konkrétnější, mnohem praktičtější a mnohem
jednodušeji kontrolovatelné. V komunálních volbách se tak můžeme bavit o tom, jak u nás
doma vyřešíme problémy s parkováním, co uděláme pro to, aby se nezvyšovaly náklady
domácností za odpady, jak budeme reagovat na rostoucí kriminalitu, co jsme schopni udělat
pro mladé maminky, které by chtěly jít do práce, ale nemohou, protože nejsou místa v
mateřských školkách, jak zlepšíme výuku v základních školách, co podnikneme pro to, aby
důchodci mohli smysluplně trávit volný čas, co můžeme udělat pro rozvoj sportovních
možností, jak opravíme místní kulturní dům či městské divadlo atd. V komunálních volbách
se totiž můžeme bavit o konkrétních problémech, možnostech jejich řešení, zkrátka o
konkrétních projektech. Pro ty z nás, kteří chceme pokračovat v komunální práci, jsou volby
současně časem, kdy musíme přesvědčit lidi, se kterými společně žijeme, že víme, jak takové
projekty realizovat a uvést v život a že to umíme lépe než ostatní kandidáti. Konkurence bude
přitom poměrně velká, vždyť minule se v komunálních volbách o důvěru voličů ucházelo
téměř 210 tisíc lidí.
Pro mě osobně je letošní rok navíc rokem skládání dvojích účtů. Blíží se totiž volby do
Evropského parlamentu, ve kterých jsem se rozhodl opět kandidovat a kdy si půjdu pro
vysvědčení od téměř 8,5 milionů voličů. Vzhledem k tomu, že je v evropských volbách jenom
jeden volební obvod, je proto vlastně celá republika jednou velkou obcí a musím přesvědčit
občany od Aše až po Jablunkov. Konkurence je přitom ještě vyšší než v nadcházejících
komunálních volbách. Vždyť o 21 míst se společně se mnou uchází 857 kandidátů. Na půdu
Svazu nepatří politický boj a jsem ten poslední, kdo by chtěl jakkoliv ohrozit apolitičnost naší
organizace a naši jednotu, která nás na rozdíl od jiných organizací spojuje bez ohledu na naši
politickou příslušnost. Nechci zde proto hovořit o sobě a o tom, co jsem udělal, či co hodlám
v budoucnu prosazovat. Chci využít tento prostor pro to, abych podpořil všechny kandidáty,
kteří mají komunální minulost, rozumí našim problémům, ví, co nás trápí a omezuje. Přestože
je Brusel daleko, rozhoduje se v něm o celé řadě věcí, které na nás komunální politiky dříve či
později dopadnou. Evropské fondy, dopravní koridory, regulace v oblasti životního prostředí,
právní rámec veřejných zakázek, možnosti veřejné podpory, nakládání s osobními údaji,
sociální legislativa, o všech těchto a dalších oblastech budou spolurozhodovat noví
europoslanci. Je naším společným zájmem, aby při rozhodování zohlednili Svazové pozice,
aby se Svazem komunikovali, aby se účastnili naší práce, aby se v Bruselu neztratili a zajistili,
že náš hlas bude v Evropě slyšet.
Blíží se start dvaapadesátého ročníku „Zatáček“!
Když se řekne Hořice, mnohému se vybaví „Zatáčky“ s vůní benzínu, burácejících motorů,
barevných přileb, vysokých bot a kožených kombinéz. Závod 300 zatáček Gustava Havla je
tradicí, která zároveň láká a fascinuje jak diváky, tak i jezdce. Letos pořadatelé oslaví již
__________________________________________________________________________________________
23
neuvěřitelných 78 let Hořického okruhu, v sobotu 17. a v neděli 18. května na nás čeká 52.
ročník 300 ZGH.
Hořická trať si za dobu své existence vydobyla velké renomé mezi motoristickou veřejností, a
to nejen u nás doma, ale i daleko za hranicemi. Poslední roky počty návštěvníků tohoto
sportovního podniku převyšují vždy dvacet tisíc a na tisíce se počítají již i samotní závodníci,
prakticky z celého světa. Tento chlapský sport má v Hořicích zelenou, vavříny si odtud za ta
léta odvezlo na stovky výborných závodníků. Je to však tvrdý sport a mnozí si zde sáhnou až
na samé dno. Ale příští rok přijedou zas a znovu pokouší své motoristické štěstí. Známý okruh
má své poražené, bohužel také pár pomníčků. Tuto daň si ale vybírá nejeden tvrdý sport.
Letos se tedy můžeme opět těšit na dvě prestižní soutěže: 300 zatáček Gustava Havla, což je
volný mezinárodní závod silničních motocyklů, Mistrovství ČR Supermono a Pohár na
přírodních okruzích a v srpnu se pak koná Česká Tourist Trophy — IRRC, Mistrovství
Evropy na přírodních okruzích IRRC, Mistrovství ČR Supermono, Přebor ČR Klasik a Pohár
na přírodních okruzích. Česká Tourit Trophy letos dokonce povýšila na Mistrovství Evropy
tříd 600 a 1000 ccm. Tyto náročné podniky organizují již nespočet let členové
Automotoklubu Hořice s velikou podporou řady firem a v neposlední řadě i s podporou
představitelů města Hořice. Za což patří všem veliký dík a pořadatelům pak veliké uznání.
Hořice v Podkrkonoší každoročně ožijí náporem diváků a motoristických fanoušků, což jistě
uvítají zejména podnikatelé a obchodníci. Velký dík patří i hořickým občanům za
shovívavost, vždyť město v těchto několika dnech doslova praská ve švech. Královéhradecký
kraj může být právem pyšný na své město na úpatí Krkonoš, které do regionu láká tisíce
návštěvníků.
Řadu let se vždy snažím nevynechat tuto mimořádnou sportovní událost a jsem poctěn, že
mohu převzít nad závody záštitu a předávat poháry vítězům. Velice si cením práce pořadatelů
a organizátorů dnes již legendárních závodů 300 zatáček Gustava Havla - volný mezinárodní
závod silničních motocyklů se jezdí v Hořicích v Podkrkonoší již od roku 1936. V letošním
roce se tedy pojede již úctyhodný 52. ročník soutěže, což je v historii sportu skutečně
ojedinělá záležitost.
Z vlastní zkušenosti vím, že za každým sportovním úspěchem nestojí jen snaha a práce
jednotlivce, ale i trenérů a celých týmů, v neposlední řadě i pořadatelů sportovních akcí, kteří
se ve svém volném čase motoristické vášni věnují. Stejně jako v minulých letech, i letos přeji
„Zatáčkám“ zdárný průběh, účastníkům závodů i divákům pak plno sportovních zážitků.
Babišovy závislé Lidové noviny
Patřím mezi politiky, kteří nežehrají na média. V neděli v poledne
poslouchám ostatní, co říkají v publicistických pořadech v televizi, na
cestách si vždy se zájmem prolistuji zpravodajské týdeníky jako je
Reflex či Týden, pravidelně čtu hlavní deníky nejčastěji pak MF Dnes
a Lidové noviny.
Když Babiš koupil tyto deníky, nevěřil jsem ostatním, kteří říkali, že
chce pošlapat svobodu médií a že chce náš mediální prostor
mocensky ovládnout. Naopak mi přišlo, že v řadě článků se do něho
novináři vtipně trefovali a že ho ani příliš nešetřili.
Když Babiš novináře vyměnil, trochu jsem zpozorněl. Když pak už
jako ministr financí vyhrožoval bývalému šéfredaktorovi Balšínkovi a
dalším, kteří z Lidovek odešli, finanční kontrolou resp. prověřováním
ze strany svého úřadu, zpozorněl jsem ještě více. Prohlédl jsem však až tento týden. V pondělí
na mně z Lidových novin na druhé straně vykoukl kandidát Babišovy partaje hned na druhé
__________________________________________________________________________________________
24
straně ve velkoformátovém rozhovoru s názvem „Kandidát ANO: Nejsem kariérista.“
Nepřišlo by mi to divné, kdyby podobné rozhovory s jinými kandidáty byly součástí delšího
předvolebního seriálu. Proč ale zrovna v pondělí rozhovor s pátým kandidátem, když zrovna
nic speciálního neudělal, ani nic aktuálního nekomentoval? Jedinou aktualitou ten den bylo,
že Lidovky změnily formát, což je nesporně manažerské rozhodnutí, rozhodnutí, do kterého
bych chtěl být jako vlastník zapojen. No a ve středu mě Lidové noviny definitivně srazily na
kolena. To, že na mě smějící se Babiš kouká hned na titulce, akceptuji, ostatně je to ministr
financí. Ale že s ním moje oblíbené Lidovky v předvolební době přinesou hned
dvoustránkový rozhovor, to už je i na mne moc. Takový rozhovor jsem ještě nezažil ani s
premiérem, ani s prezidentem, s nikým z jiné politické strany, než ze strany majitele Babiše.
Dvě strany neoznačené vlastnické inzerce konkurence v deníku, který má dvacet stran, je
přepych, který si už napříště nehodlám dovolit. Je mi moc líto, Lidovými novinami jsem rád
listoval ještě v dobách samizdatu, ale musím se s nimi rozloučit. Platit za závislý deník
politické strany, jejíž čelní členové jsou často bývalými komunisty, studenty moskevské
MGIMO či se neví, zda byli členy STB, to opravdu nemusím. Pane Babiši, podlomil jste ve
mně důvěru v nezávislost médií a svobodu slova. Začínám žehrat na média! Prosím proto
všechny slušné lidi, aby přišli k volbám a ještě jednou se zamysleli, komu dají hlas. Já si
žádné noviny neplatím a s Vámi voliči manipulovat nehodlám!
Děkuji Vám za Vaši podporu!
(TZ O. Vlasáka, 27. 5.)
"Vážení spoluobčané, vážení voliči, vážení přátelé, děkuji Vám za
Vaši podporu ve volbách do Evropského parlamentu. Díky
celkovému počtu 7 912 preferenčních hlasů jsem na kandidátce
ODS přeskočil ze 4. na 3. místo. Bohužel ODS získala pouze dva
mandáty, stal jsem se tak prvním náhradníkem. Upřímně si Vaší
podpory vážím. Je pro mne impulzem pro další práci. Občanská
demokratická strana za situace, které jsme v minulosti čelili, a v
krizi, kterou jsme prošli - celorepublikově svým výsledkem 7,5
procent - se slovy předsedy ODS Petra Fialy odlepila ode dna. Jsem
nesmírně rád, že v Královéhradeckém kraji (10,29 procent) a v
samotném Hradci Králové dokonce 14,66 procent je jeden z
nejlepších výsledků v celé republice. Za něj bych chtěl voličům i
celému týmu, který mě provázel předvolební kampaní, ještě jednou
upřímně poděkovat.
Oldřich Vlasák kandidátem do Senátu za ODS
(TZ ODS, 13. 5.)
Občanští demokraté drtivou většinou (poměrem 46 z 48 delegátů) zvolili jako kandidáta do
senátních voleb bývalého primátora Hradce Králové a dosluhujícího místopředsedu
Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka. Ten v nedávných evropských volbách získal na
Hradecku největší počet preferenčních hlasů ze všech 849 kandidátů. Tato velká podpora byla
jedním z důvodů, proč se rozhodl v politice v hradeckém pravicovém dresu pokračovat. První
vyjádření Vlasáka prokazují, že chce i nadále pracovat ve prospěch Hradecka: "Nesmírně si
vážím podpory v evropských volbách, kterou považuji za ocenění své dosavadní práce. V
Bruselu jsem prosadil dostavbu dálnice D11, pomohl jsem Hradci Králové a jeho okolí, aby
se stal jedním ze sedmi území, kam potečou velké evropské peníze na rozvoj zaměstnanosti,
__________________________________________________________________________________________
25
dopravy, životního prostředí, energetiky a veřejných služeb, znám spoustu vlivných lidí jak
v zahraničí, tak v Praze. Věřím, že jako senátor dokážu pro své rodné Hradecko tyto kontakty
využít."
Rozhovory s Oldřichem Vlasákem
Zrychleme a zjednodušme pomoc po povodních!
(7. 1., Pro časopis Euroregionu Glacensis)
Poté, co Výbor pro regionální rozvoj Evropského parlamentu schválil legislativu k využívání
evropských strukturálních fondů, se jeho pozornost zaměřila na Fond solidarity Evropské
unie. Tento fond umožňuje kompenzovat škody postiženým regionům v případě přírodních
katastrof. A ty jsou v Evropě poslední dobou bohužel velmi časté. Česká republika je
kupříkladu velmi často obětí záplav. Fond solidarity nám tak pomohl již čtyřikrát - v srpnu
2002, v květnu a srpnu 2010 a naposledy při loňských červnových povodních. Celkově jsme
na odstranění následků záplav získali 160,9 milionů eur, což je více než 4 miliardy korun.
Evropská komise koncem července 2013 představila návrh reformy tohoto finančního nástroje
a předložila související návrh na změnu nařízení. Místopředsedy Evropského parlamentu a
stínového zpravodaje tohoto nařízení Ing. Oldřicha Vlasáka (předložil k Fondu solidarity
několik zásadních pozměňovacích návrhů) jsme se proto zeptali, k čemu tento nástroj je, jaké
jsou jeho hlavní problémy a co by měl nový návrh změnit.
K čemu Fondy solidarity slouží?
Jde o jednu z forem solidarity mezi evropskými zeměmi a regiony. Zřízení fondu bylo
odezvou na rozsáhlé povodně v zemích střední Evropy, k nimž došlo v létě roku 2002. Od té
doby byl fond využit při 56 katastrofách, k nim patřily zejména záplavy, bouře, požáry a
zemětřesení. Doposud fond podpořil 23 různých evropských zemí částkou přesahující 3,5
miliardy eur.
Kolik je možné z Fondu solidarity čerpat?
Z Fondu solidarity lze ročně čerpat maximálně 1 miliardu eur. Každý rok musí být jedna
čtvrtina této částky k dispozici k 1. říjnu, aby tak bylo možné pokrýt případné náklady ve
zbytku roku. Pokud finanční zdroje do konce roku nestačí, je ve výjimečných případech
možné vypůjčit si chybějící prostředky z rozpočtu na příští rok. Jednotlivé případy, kdy má
být pomoc poskytnuta, schvalujeme v Evropském parlamentu na návrh Komise společně s
Radou. Naposledy jsme loni v listopadu odsouhlasili finanční pomoc z Fondu solidarity pro
země postižené povodněmi z května a června 2013 (v tomto případě se vedle České republiky
jednalo o Německo a Rakousko) a suchem a lesními požáry v roce 2012 (Rumunsko). Česká
republika tehdy získala částku 15,9 milionů eur určenou na obnovu infrastruktury,
financování záchranných akcí apod.
Proč Komise přišla s návrhem na změnu pravidel Fondu solidarity?
Přestože obecně panuje s tímto finančním nástrojem spokojenost, Komise úpravami reaguje
na kritiku týkající se jeho nedostatečné flexibility, omezené viditelnosti fondu a složitosti
implementace. Návrh Komise vyjasňuje některé nepřesnosti např. z hlediska zjednodušení
definic pro způsobilé katastrofy a zjednodušuje proces žádostí.
Jaké konkrétní změny Komise navrhuje?
Nový legislativní návrh zjednodušuje stávající pravidla tak, aby mohla být pomoc vyplácena
rychleji, než je tomu v současnosti. Dochází ke zkrácení administrativních postupů spojením
dvou etap schvalování a provádění do jedné dohody. V plánech je také poprvé obsažena
__________________________________________________________________________________________
26
možnost vyplácení záloh - 10 % předpokládané výše finanční pomoci s maximálním limitem
30 milionů EUR. Jasněji se v nich stanoví, komu a na co je možné pomoc poskytnout, a to
zejména v případě regionálních katastrof. Reforma dále vybízí členské státy k tomu, aby
věnovaly větší pozornost strategiím prevence katastrof a zvládání rizik. Hlavní principy
fondu, stejně tak jako způsob jeho financování mimo běžný rozpočet EU, se však nemění.
V České republice se po živelních katastrofách často diskutuje, zda na pomoc
dosáhneme. Mění se v tomto ohledu něco?
Evropská komise nově navrhuje vymezit katastrofou událost, která má na území NUTS II za
následek přímé škody ve výši 1,5 % HDP regionů, které daný NUTS II tvoří. Je otázkou, zda
hranice 1,5 % HDP není příliš vysoká - např. dvě doposud uznané katastrofy (erupce sopky na
Sicílii a záplavy na Rhoně v r. 2004) by se kvůli novému kritériu mezi způsobilé katastrofy
nedostaly. Je proto možná vhodné uvažovat o snížení referenční hodnoty na 1 % HDP.
Katastrofy se v reálném světě také neomezují na administrativní regiony NUTS II a často jsou
přeshraničního charakteru. Definice by proto měla reflektovat skutečný život a zahrnout
regiony, které sice nemusí být součástí jednoho NUTS II, ale jejich velikost v součtu splňuje
charakteristiku regionu NUTS II a také regiony, které jsou přeshraniční.
Co dalšího je podle Vás zapotřebí v návrhu upravit?
Mnohé samosprávy si stěžují, že fond doposud umožňoval pouze obnovu infrastruktury v
rozsahu před katastrofou, ne její posílení, aby lépe odolávala živlům. Podle mého názoru je
třeba umožnit zlepšení infrastruktury nebo i její přemístění v případě, že to bude účelnější.
Komise také stále vyžaduje v žádosti některé informace, které nejsou dle mého názoru
nezbytně nutné. Současně požaduje předložení žádosti do 10 týdnů od vzniku první škody.
Nicméně například u povodní, které trvají vždy delší dobu a zabere proto často více času, než
se zjistí rozsah katastrofy, by bylo vhodné lhůtu počítat např. až od ukončení nouzového stavu
vyhlášeného daným státem nebo regionem. Další problém je lhůta, dokdy je možné příspěvek
z fondu čerpat - vhodnější by byl rok a půl, místo Komisí navrhovaného roku.
Jak se k těmto změnám staví ostatní evropské instituce?
Bavil jsem se o některých dílčích změnách s evropským komisařem pro regionální politiku
Johannesem Hahnem, který má dané nařízení na starosti a v mnohém jsme byli zajedno. Je
velký praktik, dříve byl vídeňským komunálním politikem a zná tak skutečné potřeby obcí a
měst. V souvislosti s revizí nástroje evropské civilní ochrany jsem o Fondu solidarity jednal
také s komisařkou pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a reakci na katastrofy
Kristalinou Georgievou, která zjednodušení a zrychlení tohoto nástroje také podporuje.
Výhodou také je, že ve Výboru regionů, který je evropským poradním orgánem, má toto
portfolio jako zpravodaj na starosti Pavel Branda, místostarosta obce Rádlo, se kterým jsem v
častém kontaktu a se kterým pozměňovací návrhy diskutujeme a společně je prosazujeme.
Kdy budou nová pravidla platit?
Návrh na změnu nařízení je projednáván v řádné legislativní proceduře - spolurozhodování.
To znamená, že jej musí společně přijmout jak Evropský parlament, tak členské státy v Radě.
Na výboru bychom měli o pozměňovacích návrzích hlasovat v únoru tak, aby plénum
Evropského parlamentu mohlo rozhodnout během března a byl ještě určitý prostor pro
vyjednávání s Komisí a členskými státy před květnovými volbami. Uvidíme, zda se i Radě
podaří rychle nalézt kompromis nebo zda se bude opakovat situace z roku 2006, kdy změnu
nařízení členské státy zablokovaly.
__________________________________________________________________________________________
27
Rozhovor s Oldřichem Vlasákem - Končící volební období
(9. 1. pro EurActiv)
Jak hodnotí své dosavadní europoslanecké období? Co považujete za svůj největší
úspěch v europoslanecké lavici? Co bude podle Vás největším úkolem pro EP do
příštího období?
Moje pozornost se v posledním období zaměřila zejména na využití funkce místopředsedy
Evropského parlamentu, díky které mám možnost ovlivnit rozpočet. Dlouhodobě v této
oblasti prosazuji úsporné a efektivní hospodaření. Do mého osobního portfolia patří mimo
jiné vztahy s místními a regionálními samosprávami, kde se snažím, aby zkušenosti a názory
zastupitelů,
starostů
a
hejtmanů
byly
v
Bruselu
co
nejvíce
slyšet.
Jako koordinátor Evropských konzervativců a reformistů mám dále na starosti oblast
regionální politiky. Byl jsem zpravodajem tří zpráv a více než deseti stanovisek, jako jediný
Čech jsem se účastnil vyjednávání podmínek čerpání budoucích evropských fondů. V tomto
ohledu se podařilo pravidla výrazně zjednodušit, umožnit využití evropských fondů na české
priority a prosadit více peněz pro naše města. Dlouhodobě též pomáhám s evropskými
projekty našich obcí, firem i neziskových organizací; například s veřejnou podporou lanovky
na Sněžku nebo rekonstrukcí barokního areálu Kuks. Zasadil jsem se o zařazení napojení
dálnice D11 na Polsko mezi prioritní evropské dopravní projekty, přispěl jsem k dostavbě
hraniční přechodů do Polska. Věnuji se také ekonomické diplomacii, pomáhám naším firmám
při prezentaci v zahraničí.
Kandidátka ODS ještě známá není, nicméně pokud byste dostal ve straně podporu, chtěl
byste kandidovat i v příštích volbách?
Ucházím se o podporu do voleb do Evropského parlamentu, rád bych v květnových volbách
kandidoval. V nadcházejícím období bych rád navázal na svoji dosavadní práci a zúročil ve
prospěch České republiky získané kontakty a sociální kapitál.
Jsem jazýčkem na vahách a můj hlas často může rozhodnout
(9.
1. pro časopis Veřejná správa)
V lednu 2012 jste byl zvolen místopředsedou Evropského parlamentu. Jak hodnotíte své
dosavadní působení v této funkci?
Pozice místopředsedy je pro mě obrovskou zkušeností. V předsednictvu mám možnost
ovlivnit finance Evropského parlamentu, dlouhodobě v této oblasti prosazuji úsporné a
efektivní hospodaření. Do mého osobního portfolia patří mimo jiné vztahy s místními a
regionálními samosprávami, kde se snažím, aby zkušenosti a názory zastupitelů, starostů a
hejtmanů byly v Bruselu co nejvíce slyšet. Vzhledem k tomu, že jsem v patnáctičlenném
předsednictvu jazýčkem na vahách mezi lidovci na jedné straně a středolevicovými socialisty
a liberály na straně druhé, můj hlas často může rozhodnout.
Často se tvrdí, že v Evropské unii hrajeme druhé housle. Jak to vidíte Vy?
V Bruselu rozhodně nehrajeme druhé housle, jak se často tvrdí, a pro Evropský parlament to
platí dvojnásob. Patříme mezi středně velké členské státy, které je v klíčových okamžicích
vidět. Za těch již téměř deset let jsme jednoznačně prokázali, že jsme schopni artikulovat
národní zájem, že jsme schopni hledat kompromis, že jsme schopni instituce řídit. Je ale
velkou škodou, že během českého předsednictví, byla shozena vláda. Je také škodou, že se v
Radě příliš často mění ministři a naši další zástupci, protože si tím sami omezujeme sociální
kapitál. Každý určitě chápe, že lidé, kteří se spolu lépe znají, jsou schopni se spolu lépe
domluvit, než když se vidí poprvé.
__________________________________________________________________________________________
28
Po celou dobu našeho vstupu do Evropské unie se hovoří o tom, že Česká republika
špatně využívá peníze poskytované z různých evropských fondů a že o tyto peníze může
přijít. Je situace skutečně tak vážná?
Ano situace je v tomto ohledu velmi vážná. Dlouhodobě na tento problém upozorňuji naši
vládu a snažil jsem se situaci v Bruselu zvrátit. Moje iniciativa, aby vedle Slovenska a
Rumunska dostala i Česká republika o rok více na čerpání peněz, ale nenašla podporu čistých
plátců. Dneska se hovoří o desítkách miliard korun, o které přijdeme, nemám však pocit, že
by se vláda tímto problémem aktivně zabývala. Je potřeba vyhlásit výzvy, spustit výběrová
řízení, realizovat veřejné zakázky, uzavřít smlouvy a investovat tak, aby alespoň část
prostředků byla zachráněna. S Evropskou komisí jsem předjednal možnosti přesunu
prostředků do oblastí s lepším čerpáním, tuto možnost je ale potřeba využít!
Kolik dosud získala Česká republika finančních prostředků ze Strukturálních fondů
Evropské unie?
Poslední data jsou k počátku prosince loňského roku, kdy realizátoři projektů dostali
proplaceno téměř 500 miliard korun. Protože ale Česká republika získává peníze z Unie
zpětně, klíčový je údaj o tzv. certifikaci, tedy o výši žádostí o platbu platebního orgánu
Evropské komisi spolu s certifikátem podepsaným oprávněnou osobou. Tyto tzv.
certifikované výdaje předložené Komisi činí pouze 330,2 mld. Kč což je 40,8 procent celkové
alokace na programové období 2007 – 2013.
Který ze stávajících čtyřiadvaceti programů je nejrizikovější?
Podle dostupných informací je nejrizikovější Operační program Životní prostředí, velké
problémy jsou také s Integrovaným operačním programem a Operačním programem
Podnikání a inovace, kde v důsledku vysoké chybovosti nadále nedochází k odesílání žádostí
o platbu. Největší problémy nám však podle mého názoru způsobil Regionální operační
program Severozápad svými korupčními kauzami, kvůli kterým jsme často vnímáni jako stát,
kde je vysoká míra korupce a kde je využívání evropských fondů problematické. Tato špatná
pověst se pak logicky odráží v běžných jednáních s Komisí či čistými plátci, kteří jsou velmi
obezřetní, pokud chceme v systému udělat změny, abychom peníze zachránili.
Jak si stojíme v tomto programovacím období mezi ostatními evropskými zeměmi,
pokud jde o využití evropských fondů?
Řada členských států má s čerpáním evropských fondů problémy. Česká republika byla podle
posledních informací z hlediska čerpání na pátém místě od konce. Ztráta velkého objemu
prostředků hrozí také Bulharsku, Rumunsku, Itálii či Maltě. O něco lépe než my na tom jsou v
Dánsku, na Slovensku, v Maďarsku či ve Francii.
Z využívání evropských fondů se bohužel často stává hra o čerpání. Ještě důležitější než
samotné údaje o čerpání by přitom byly informace o tom, co se díky evropským fondům
podařilo, jaký dopad mají tyto fondy na ekonomiku a společnost. Takové srovnávací údaje
jsou zatím v zárodcích.
Kde je podle Vás příčina toho, že se u nás některé investiční akce spolufinancované z
evropských fondů opožďují, nebo byly zastaveny, případně odloženy? Co by mohlo tuto
situaci zlepšit?
Jednou z příčin je už samotný systém vypisování výzev. Žadatelé musí často dlouho čekat,
než se objeví výzva, která pasuje na projekt, který by chtěli realizovat. S tím je spojená velká
byrokracie a dlouhé čekací lhůty. Problémem sui generis jsou i veřejné zakázky a fungování
__________________________________________________________________________________________
29
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který často i rok posuzuje správnost jediného
výběrového řízení. Velké komplikace přináší i nejednotnost pravidel a jejich časté změny za
pochodu.
Evropský parlament schválil poslední listopadový týden víceletý finanční rámec
Evropské unie a příslušnou legislativu, podle které se budou řídit pravidla čerpání
evropských fondů po roce 2014. O která pravidla jde a jak se dotknou České republiky?
Balíček zahrnuje společné nařízení a sektorovou legislativu k jednotlivým fondům –
Koheznímu fondu, Evropskému fondu pro regionální rozvoj, Evropskému sociálnímu fondu a
nově také Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova a Evropskému námořnímu a
rybářskému fondu. Samostatným nařízením jsou pak upraveny Evropské seskupení pro
územní spolupráci. Přestože legislativa čítá přes stovky stran, podařilo se řadu věcí
zjednodušit. Podařilo se omezit byrokracii, snížit počet nadbytečných kontrol a dát větší
prostor zejména větším městům na rozhodování, jak peníze nejlépe využít. Sjednocující se
také podmínky čerpání různých fondů; kupříkladu v Programu rozvoje venkova bude nevratná
DPH také uznatelným výdajem, což malým obcím zlevní investiční projekty o pětinu.
Jak by měla vypadat nová politika soudržnosti pro období 2014-2020? Jaké má
Evropská unie priority a nakolik odpovídají priority České republiky těm evropským?
Mezi evropské priority patří hlavně věda, výzkum a inovace, podpora malých a středních
podniků, podpora energetických úspor a řešení dopadů změn klimatu (tzv. nízkouhlíková
ekonomika), v případě měkkých projektů pak vzdělávání, trh práce, chudoba a zvýšení
efektivity veřejné správy. Podíl měkkých projektů (financovaných Evropským sociálním
fondem) na celkové alokaci má být nejméně 23,1 %, avšak nesmí být nižší než alokace v
současném období. My bychom spíše než tyto projekty potřebovali dobudovat základní
zejména dopravní infrastrukturu, opravit kanalizace, postavit čistírny odpadních vod apod.
Právě u investic do místních komunikací bude Komise vyžadovat zvláštní odůvodnění.
Připravovaný nový systém a celkové zaměření evropských dotací by mělo dokázat
zajistit jednodušší a efektivnější podporu rozvoje měst a obcí. Jak?
Do jaké míry bude nový systém jednodušší, ukáže teprve čas. Trochu se obávám, aby
tuzemská implementace situaci obcí a měst naopak ještě více nezkomplikovala. Na evropské
úrovni je snahou peníze více koncentrovat, do nařízení byla vložena možnost využívat tzv.
Integrované územní investice. Díky nim dojde ke koncentraci evropských fondů a bude
možné řešit problémy intervencemi z různých prioritních operačních programů. V menších
obcích je nově podporován také tzv. komunitně vedený místní rozvoj – tedy možnost
financovat místní akční skupiny pod tímto štítkem ze všech fondů.
Vláda projednala Strategii regionálního rozvoje ČR 2014-2020. Oproti minulým
strategiím jsou tam státem podporované regiony, což jsou hospodářsky problémové
správní obvody obcí s rozšířenou působností, které z hlediska vybraných hospodářských
a sociálních ukazatelů vykazují podstatně nižší úroveň, než je průměrná úroveň v ČR.
Jak hodnotíte tuto strategii ve srovnání s těmi předcházejícími?
Proces přípravy a vyjednávání této strategie byl poměrně nelehký. Na Svazu měst a obcí, kde
působím jako místopředseda pro evropské záležitosti, jsme s ministerstvem pro místní rozvoj
na toto téma vedli celou řadu jednání. Zásadním problémem bylo načasování revize tohoto
dokumentu a zpožďování jeho přípravy v kontextu přípravy nových operačních programů.
Požadovali jsme, aby nové operační programy ze strategie vycházely, aby naplnily územní
dimenzi strategie a strategie se tak nestala pouze proklamativním analytickým dokumentem.
__________________________________________________________________________________________
30
V uplynulém programovacím období se kladl důraz na ROPy. Od příštího období se s
nimi nepočítá, co je nahradí?
Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, ROPy by
měly být nahrazeny IROPem, tedy Integrovaným regionálním operačním programem, jehož
prioritou má být umožnění vyváženého rozvoje území, zlepšení veřejných služeb a veřejné
správy a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech. Za velkou chybu
minulého období nepovažuji ani tak samotnou existenci ROPů, ale zejména to, že jsme měli
příliš velký počet správců dotací, priorit a oblastí, do kterých měly být evropské peníze
směřovány. Jinými slovy, že se evropské peníze rozparcelovaly do příliš mnoha obálek.
Evropský parlament dal zelenou návrhu na vznik Nástroje pro propojení Evropy, který
se někdy označuje také jako infrastrukturní fond. Kolik v něm bude peněz a kam
potečou? Co to bude znamenat pro naši republiku?
Infrastrukturní fond představuje jednu z novinek, kterou v souvislosti s kohezní politikou po
roce 2014 představila Evropská komise. Z tohoto fondu bude financována nová hlavní
dopravní síť TEN-T, modernizace a rozšíření energetické infrastruktury a posílení
telekomunikačních sítí. Část prostředků pro dopravu, konkrétně 10 miliard eur, byla do
infrastrukturního fondu převedena z Fondu soudržnosti, s čímž jsme měli problém. Nakonec
se ale podařilo prosadit návrh, podle něhož bude možné čerpat prostředky formou „národních
obálek“ až do konce roku 2016 a o peníze tak nepřijdeme. Od roku 2017 ale budou finanční
prostředky rozdělovány formou soutěže mezi kohezními členskými státy a musíme tak
připravit kvalitní projekty.
Jak podle vašeho názoru prošly zkouškou času dva termíny, doprovázející Unii po celou
dobu její existence: „Evropa regionů“ a „dvourychlostní Evropa“? Jsou zmíněné cíle
reálné?
Oba termíny jsou již dnes vlastně realitou. Nejenom regiony, ale i města a menší obce se
potýkají s naplňováním závazků vyplývajících z našeho členství v Evropské unii. Díky
eurozóně zde máme dvě skupiny států, které zejména v oblasti finančnictví mají různé zájmy
a usilují o odlišný stupeň integrace. Jsem přesvědčen, že snaha o převádění kompetencí do
Bruselu, tedy koncentrace politického rozhodování a současná decentralizace praktického
naplňování sektorových politik bude i nadále pokračovat. To, co je pro Českou republiku,
naše kraje, města a obce důležité, je, abychom stáli blízko hlavního proudu rozhodování,
abychom předkládali konstruktivní a dlouhodobě stabilní návrhy a nenechali se odradit od
snahy v Bruselu prosazovat čistě národní zájmy. Ostatně tvrdé lokty tam mají a používají
všichni hlavní hráči, Německo nevyjímaje.
Otázka pro O. Vlasáka: Jak hodnotíte deset let země v Evropské unii?
(21. 1., Evropské noviny.)
Jak hodnotíte deset let země v Evropské unii?
Uvědomme si, že Evropská unie je především projektem ekonomické integrace a proto si
připomeňme, jak se v posledním desetiletí vyvíjely hlavní makroekonomické veličiny. Krátce
po vstupu, kdy se dařilo i EU, jsme si užívali výrazný hospodářský růst. S nostalgií dnes
můžeme vzpomínat na toto období, kdy naše ekonomika, která se otevřela evropskému trhu,
rostla i o více než 7 procent. Posledních šest let je naopak „hubených“, Evropu zasáhla
ekonomická krize a měřítkem úspěchu naopak je, když naše ekonomika neklesá. Když jsme
vstupovali do Evropské unie, hledal u nás práci zhruba každý desátý. S výjimkou let 2007 a
2008, kdy se nezaměstnanost podařilo stlačit na polovinu, na 5 %, se u nás tento ukazatel
__________________________________________________________________________________________
31
dlouhodobě pohybuje okolo 7 – 8 %. Ti, kteří pracují,
si navíc v průměru užívají téměř dvojnásobné mzdy,
než tomu bylo v době našeho vstupu. Nutno současně
dodat, že situace na trhu práce je u nás v mezinárodním
srovnání velmi dobrá. Vždyť existují evropské státy,
kde je nezaměstnaný každý pátý a kde regionální
nezaměstnanost přesahuje i neuvěřitelných 30 %.
Možná i díky tomu, že jsme od počátku měli vlažný
vztah k zavedení eura, se naše členství v Unii nijak
zásadně neprojevilo na růstu cen a vývoji inflace. Ta se, opět s výjimkou let 2007 a 2008, kdy
se vyšplhala až na 7 %, dlouhodobě pohybuje okolo 2 až 3 %. Suverénní Česká národní banka
tak až donedávna zásadním způsobem nehýbala s kurzem koruny a spokojila se s
intervencemi v oblasti úrokových sazeb. Je těžké zhodnotit, co jsme vstupem do EU získali a
ještě těžší posoudit, jaká by byla naše situace, pokud bychom stáli mimo tento integrační
projekt. Ekonomická čísla nicméně ukazují, že jsme v posledním desetiletí měli relativně
stabilní cenové prostředí, že náš trh práce je relativně zdravý a že i přes krizi pomalu, ale jistě
naše ekonomika postupuje dál. Z politického hlediska je nesporně neocenitelnou hodnotou, že
jsme na našem území nebyli svědky žádného konfliktu. Cenou, kterou za členství v EU
platíme, je vedle faktických příspěvků do Unijního rozpočtu neuvěřitelný nárůst byrokracie. V
Úředním věstníku EU, obdobě naší Sbírky zákonů, bylo od našeho vstupu publikováno více
než 186 tisíc záznamů. Právě nadměrná byrokracie je jedním z hlavních nešvarů, které si
nejenom podnikatelé, ale i ostatní občané s Unií spojují. To je třeba změnit.
Rozhovor s O. Vlasákem pro časopis Moderní obec - ITI aglomerace
(1. 2., Moderní obec.)
Města Olomouc, Přerov a Prostějov deklarují v poslední době zájem vytvořit ITI
aglomeraci v souladu s kritérii EU, která by v právě začínajícím novém programovém
období EU dosáhla na podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, stejně jako z
Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti?
Evropská legislativa nechává způsob vymezení městských aglomerací pro využití
integrovaných teritoriálních investic (tzv. ITI) na členských státech. Dokonce ani dohoda o
partnerství nemusí obsahovat taxativní výčet městských oblastí, relevantní je mechanismus
jejich výběru. Ministerstvo v příslušné metodice definovalo jako relevantní pro využití ITI
metropolitní oblasti s koncentrací více než 300 tisíc obyvatel s tím, že vymezilo takových
oblastí 6. Rozhodnutí je tak v současnosti plně na straně České republiky resp. naší vlády,
záleží jenom na nás, jak a jaká metropolitní funkční území vybereme. Mimochodem, právě
dnes (22. ledna) se ve vládní knihovně objevila informace, že Úřad vlády pod číslem 70/14
předkládá materiál s názvem "Zařazení Olomoucké aglomerace mezi oblasti vhodné pro
uplatnění nástroje integrovaných územních investic".
Na integrované investice ve městech bude v tomto programovém období EU vyčleněno
nejméně 5 % investičních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj
(ERDF), které bude navíc možno kombinovat i s neinvestičními prostředky z
Evropského sociálního fondu (ESF) a s prostředky Fondu soudržnosti, přičemž všechny
ITI aglomerace musí být předem definovány jak v Dohodě o partnerství, tak v
operačních programech, které schválí Evropská komise? A že ITI bude strategický
dokument, který bude indentifikovat témata a problémové oblasti, výsledky, výstupy a
hlavně objem potřebných finančních prostředků, přičemž integrované územní investice
umožní naplánovat a uskutečnit investice ve vymezeném území komplexně bez ohledu
na to, ze kterého operačního programu nebi prioritní osy budou financovány?
__________________________________________________________________________________________
32
Víceméně ano. Podrobnosti k implementaci ITI zveřejnila Komise již téměř před rokem, od té
doby se přijímáním legislativy zas až tak moc nezměnilo. Dodám pouze, že prostřednictvím
ITI je možné dosáhnout také na peníze z EAFRD a EMFF a že definice ITI postačí až v
operačních programech. To jsou ale jen technikálie.
Může hrát nějakou roli ve schvalování ITI aglomerací Evropskou komisí fakt, jak v
jednotlivých městech zapojených do navrhované příslušné ITI aglomerace dokázali v
programovém předchozím období EU účelně naplňovat integrované plány rozvoje
města (IPRM)?
Nové ITI je třeba vnímat trochu jinak než IPRM. ITI by neměly být "jenom" souhrnem
investičních přání a potřeb dané radnice resp. daného území, ale mělo by se jednat o ucelenou
strategii řešící komplexně klíčové problémy ať už v oblasti dopravní mobility, vodního
hospodářství, ovzduší, vzdělávání či inovací. Spíše než manažerské zkušenosti je tak klíčový
vlastní záměr, to, co chce daná oblast prostřednictví ITI řešit a proč danou věc není možné
řešit individuálními projekty tak, jako doposud.
Může případné vytvoření sedmé ITI aglomerace (Olomouc, Přerov, Prostějov) sebrat
část krajíce, určeného pro šest ITI aglomerací, s nimiž se v Česku už pro nové
programové období EU víceméně najisto počítá? Jinak řečeno, že nemusí být v zájmu
oněch šesti aglomerací, aby jim přibyl další konkurent, tedy sedmá aglomerace, v boji o
evropské peníze?
Ano, takto může někdo tento problém vnímat. Pro mne osobně je to však úplně o něčem
jiném. Evropské fondy nejsou nafukovací a nemůžeme vyřešit hned a všechno. ITI vnímám
jako příležitost koncentrovat prostředky na klíčové problémy, příležitost vymezit skutečné
priority a investovat do nich větší objem zdrojů. Pokud řekneme, že takových problémů je
sedm, deset nebo čtrnáct a že je chceme řešit všechny, nemůžeme na ně nechat peníze, které
jsme plánovali pro problémů šest. V současné době navíc nejsou prostředky na ITI
definovány a žádný koláč tak zatím neporcujeme.
Integrované územní investice nemají být omezeny jen na katastrální území daných
měst, ale že mají zahrnovat i jejich funkční okolí. Je nějak blíže specifikováno, co se
rozumí oním „funkčním okolím měst“, a investice kterého druhu budou podporovány (a
v jakém poměru vůči investicím, které půjdou vysloveně do katastrů zúčastněných
měst)? Ptám se obecně – a teď už nejen ve vztahu k uvažované aglomeraci na Střední
Moravě (Olomouc, Přerov, Prostějov): Nemůže vznik ITI aglomerací vyvolat zejména
mezi menšími obcemi obavu, že evropské peníze „zase půjdou jen do velkých měst“ a
ony (tedy ty menší obce) budou opět jen paběrkovat? Vzpomeňte na poměrně nedávnou
nevoli mnoha obcí a starostů i v Olomouckém z Zlínském kraji s tím, jak jsou
rozdělovány peníze z ROP Střední Morava – že totiž nejdou do menších obcí, ale jen do
měst a krajských projektů...
Takové riziko zde samozřejmě je. Pokud se ale bude postupovat systematicky, nemělo by
rozhodovat, ve které obci či městě se nacházíme, ale kde je problém největší. Uvedu
konkrétní příklad. Budou-li chtít na Ostravsku řešit problém ovzduší a zjistí-li, že největší
zdroje znečištění jsou v zázemí velkých měst, v obcích, které se statutárními městy sousedí,
měla by většina prostředků být investována právě tam.
__________________________________________________________________________________________
33
Které konkrétní kroky je nyní třeba (asi na české straně) učinit, aby se případně stihlo
zapracovat ITI aglomeraci Střední Morava (Olomouc, Přerov, Prostějov) do Dohody o
partnerství? Lze to vůbec ještě stihnout?
Dohoda o partnerství je živý dokument. Pokud tak vláda po poradě s partnery rozhodne, je
věcí okamžiku Olomouckou aglomeraci do dohody o partnerství zapracovat. Sám bych to měl
v režimu změn v textovém editoru hotové do hodiny. Větší problém však je zdůvodnit, proč
měníme kritéria výběru, resp. jak je možné, že nám tato kritéria dnes ukazují na problém v
sedmi aglomeracích, když ještě včera to bylo v šesti. Je také otázkou, proč se tato otázka
neřešila v souvislosti se strategií regionálního rozvoje, která území kategorizuje a definuje
klíčové póly rozvoje. Tam mimochodem Olomouc chybí. Mnohem větší problém pro
případného nového hráče také bude dohnat ostatní v přípravě a vyjednávání materiálů. Vždyť
jenom u nás v Hradci Králové o tomto nástroji diskutujeme více než rok a celá řada materiálů
je tak již připravena.
Uvědomuji si, že regionálním operačním programům v tomto programovém období už
patrně odzvonilo. Nicméně rozvoj těchto velkých aglomerací nelze oddělovat od rozvoje
příslušných krajů. Nemůže nynější přesun rozhodovacích pravomocí jen do centra vést
k tomu, že se poněkud otupí koordinace rozvoje celého území a v krajích budou vznikat
enklávy (ITI aglomerace), jejichž růst bude přednostně podpořen, zatímco rozvoj
ostatního území bude strádat? Jak předcházet tomu, aby nedošlo k nevyváženému
rozvoji, resp. aby se současné regionální rozdíly těmito kroky ještě dál neprohlubovaly?
Je potřeba si v první řadě upřesnit, o co se kraj stará a co má v kompetenci. Spor krajů a
velkých měst je podle mého názoru umělý a zbytečně se démonizuje. Každé větší statutární
město hospodaří s miliardovým rozpočtem, již dnes tato města čerpají stamiliony z
evropských fondů. Mají konkrétní kompetence a úkoly, které řeší. Uvedu příklad. Když
chcete řešit dopravní mobilitu v Praze, musíte nejprve vyřešit vjezdy do města, musíte vyřešit
každodenní zácpy v Holešovičkách či na Nuselském mostě, protože tam projede nejvíce aut a
nejvíce lidí. Žádoucí je například investovat do nádraží Holešovice, protože to tam nyní
vypadá jako by se tam za posledních deset let nic neodehrálo, a to tam staví mezinárodní
vlaky. S nadsázkou (a nechci se někoho dotknout) říkám, že ano, určitě je potřeba také
zkvalitnit nádraží v Horních Měcholupech, opravit tam místní komunikace apod., ale
investice musí probíhat podle priorit. Není to přece tak, že když opravíte nádraží ve městě, či
vyřešíte jeho dopravní obslužnost, tak na tom získají jenom lidé, co tam bydlí. Získají na tom
všichni, včetně těch, kteří do měst jezdí za prací, na nákupy či za kulturou.
Hradec Králové v UNESCO
(1. 2., dotaz od studentky)
Na dotazy studentky Markéty Čeřovské, která
se věnuje ve své diplomové práci tématu:
Kulturní dědictví UNESCO, odpovídá zastupitel
města Hradec Králové Ing. Oldřich Vlasák.
Hradec Králové by chtěl vstoupit do UNESCO.
Jak
hodnotíte
tuto
snahu
města?
Myslím si, že snaha města Hradec Králové vstoupit
do UNESCO je dobrý nápad. Hradec králové
rozhodně patří mezi architektonické klenoty, zvláště
co se týká urbanismu, a jsem velmi rád, že této
výzvy se ujala radní a členka zastupitelstva města
Hradec Králové Lenka Jaklová. Velice rád ji s touto aktivitou pomáhám.
__________________________________________________________________________________________
34
Myslíte, že Hradec Králové má šanci na úspěch?
Domnívám se, že je velká šance na úspěch, protože například uspořádání hradeckých
komunikací je ojedinělé a stojí za toto ocenění.
Několik let se o této snaze jen mluvilo, proč nedošlo k realizaci již dříve?
Myšlenky se rodí a přicházejí v souvislostech s událostmi a jsem rád, že tato myšlenka vůbec
vznikla. Zeptejte se pamětníků, proč nenavrhli Hradec Králové na toto ocenění v jiném
období...
Projev prezidenta Zemana na PZ EP hodnotím jedním slovem - rozpačitost
(26. 2, rozhovor s O. Vlasákem pro EurActiv.)
Jak hodnotíte projev prezidenta Miloše Zemana na plenárním zasedání v Evropském
parlamentu?
Moje pocity lze vyjádřit jedním slovem - rozpačitost. Přestože stejně jako on dlouhodobě
kritizuji evropskou byrokracii a zbytečné plýtvání penězi, které symbolizuje neustálé
stěhování mezi Bruselem a Štrasburkem, nesouhlasím s formou a stylem, jakým tyto
myšlenky představil.
Co Vás v projevu zaujalo? Překvapil Vás něčím (čím?)?
Když ráno ze zákulisí prosakovaly zprávy, že prezident Zeman bude mluvit anglicky, myslel
jsem si, že je to novinářská kachna. Proč mluvil špatnou angličtinou a za celou dobu neřekl
ani jedno české slovo, tomu opravdu nerozumím. Snad opravdu věřil, že je touto cestou
možné ušetřit náklady. Za posledních deset let jsem se nicméně s podobnou situací nesetkal.
Zvlášť, když jednání předsedal Němec Schulz, který mluvil svým rodným jazykem, přestože
anglicky umí velmi dobře.
Mají podobné projevy smysl? (Neměli by státníci předkládat svou vizi, kam by měla EU
a integrace směřovat? Případně vizi postavení konkrétní země ve strukturách EU?)
Přes rozporuplné pocity ze Zemanova projevu si myslím, že vystoupení státníků na půdě
Evropského parlamentu smysl má. Je příležitostí zamyslet se nad tím, zda legislativní
mašinérie jde správným směrem, dává možnost představit vize, kam by Unie měla směřovat.
Vystoupení jsou také příležitostí uctít hosty, kteří doma riskovali pro demokracii život či se
jiným způsobem zasloužili o mírové soužití. To je v kontextu nepokojů a válek, které se
odehrávají na hranicích Evropy, jako třeba v v Sýrii či na Ukrajině, nesmírně důležité.
Postupuje Evropa správně v řešení krize na Ukrajině?
(22. 3., Evropské noviny.)
Postupovala a postupuje podle Vašeho názoru Evropa správně v řešení krize na
Ukrajině?
S vývojem na Ukrajině nemůže být v Evropě s výjimkou militantních komunistických
milovníků Sovětského svazu spokojen nikdo. Ruská anexe Krymu ukázala akceschopnost
evropské zahraniční a obranné politiky v plné nahotě. Zatímco Putin rozmísťuje vojáky,
podepisuje protokoly a vysílá silácká sdělení, ani „evropská ministryně zahraničí“ Ashtonová,
ani „evropský prezident“ Rompuy za poslední měsíc de fakto neudělali nic zásadního.
Opatrnou snahu věc nějak řešit je možné vidět snad jen u německé kancléřky Merkelové.
Jediným protivníkem a skutečným hegemonem zahraniční politiky tak zůstávají Spojené
státy, které přijaly sankce, organizují vojenské manévry a vyjadřují plnou připravenost na
hospodářskou blokádu. Kritizovat postup evropských institucí je tak více než jednoduché.
Mají však Evropská unie či jiné evropské mezinárodní organizace jako Rada Evropy jiné
možnosti? Není systém mezivládní spolupráce založený na mírovém uplatňování a vymáhání
__________________________________________________________________________________________
35
práva zcela bezzubý? Umí evropské státy demokracii pouze obchodovat a vyvážet, nebo ji
dokážou bránit i na vlastním území? Nejsou hospodářské zájmy v období po vleklé
hospodářské krizi natolik dominantní, že strach z reakce je větší než odvaha reagovat? Je
Evropa připravena obejít se bez Ruska nebo je na jeho přírodních zdrojích natolik závislá, že
sleví ze svých základních hodnot a hodí část či celou Ukrajinu a další sovětské satelity přes
palubu? Vzpomeňme na okupovaná území Gruzie – Abcházie a Jižní Osetie Ruskem. Na tyto
otázky neexistují jednoznačné odpovědi, stejně tak, jako neexistuje jasná odpověď, zda
postupujeme při řešení krize na Ukrajině správně. Jedno je však jisté, bitvu o náš model
demokracie jsme s Ruskem prohráli a na válku o nový mezinárodní řád nejsme připraveni.
V aktivitě českých europoslanců se Oldřich Vlasák umístil na druhém místě
(16. 4., pro MfDnes.)
Institut pro evropskou politiku vypracoval studii o aktivitě českých europoslanců.
Oproti minulým rokům použil široká kritéria, nikoliv jen docházku, ale také účast na
hlasování, počet zpráv, počet stínových zpráv, stanovisek, pozměňovacích návrhů,
otázek a třeba i podepsaných návrhů. V tomto hodnocení jste se umístil na 2. místě. Jak
svůj výsledek hodnotíte? Jinak ale poslanci ODS patří spíše k podprůměru. Čím to
podle vás je?
V Evropském parlamentu není prostor pro politikaření, výsledky si musíte tvrdě a poctivě
odpracovat. Kdo chce uspět, musí se obklopit odborníky, musí se setkávat s vlivnými lidmi,
musí je přesvědčit o svém názoru. Jako místopředseda Evropského parlamentu a koordinátor
naší skupiny pro evropské fondy jsem musel přesvědčovat spoustu lidí. Jsem potěšen, když
výsledky mé práce někdo ocení, i když si uvědomuji, že je složité pouze na základě několika
čísel říct, kdo z 22 resp. 24 poslanců má dostat zlatou, stříbrnou či bronzovou medaili.
Nerad bych hodnotil výsledky kolegů ve studii, se kterou jsem neměl možnost se seznámit.
Národní zájmy v Bruselu nejlíp hájíte i věcmi, které statistická čísla nepokryjí. Uspořádáním
výstavy ke stému výročí Československých legií, pietním aktem k výročí úmrtí prezidenta
Václava Havla, setkáním s příbuznými v Iránu nespravedlivě vězněného pastora,
připomenutím odkazu mírového poselství našeho krále Jiřího z Poděbrad, atd. Takových akcí
jsem uspořádal nespočet. Jako místopředseda Svazu města a obcí ČR a hradecký zastupitel
jsem měl navíc oproti ostatním kolegům velkou výhodu, protože jsem pomáhal řešit řadu
reálných problémů a lidé mne tak v Bruselu dobře znají.
Rozhovor s O. Vlasákem na téma květnové volby do EP
(30. 4.)
Zanedlouho se budou konat volby do Evropského parlamentu. Proč by občané České
republiky měli k těmto volbám vůbec chodit?"
Ptáte se mně, proč by lidé měli jít k evropským volbám. Já říkám, že nemusí, volby jsou totiž
především právem rozhodnout. Je na každém, zda toto právo využije či nikoliv.
Je na každém, zda se chce podílet na rozhodování či zda nechá rozhodnout ostatní.
Je na každém, zda svým hlasem vyjádří podporu a souhlas s programem určité strany či zda
preferenčním kroužkem ocení kvality a práci jednotlivých kandidátů. Jde o volební právo
nikoliv povinnost.
Jste místopředsedou Evropského parlamentu. Můžete českým občanům v krátkosti
vysvětlit, jak tato instituce v uplynulých letech ovlivnila jejich život?
Masivní injekce do nejrůznějších projektů v podobě evropských fondů, pomoc po povodních
fondu solidarity, omezení cen za volání v zahraničí a jejich brzké zrušení,
__________________________________________________________________________________________
36
limity na emise CO2 v automobilové dopravě, zákaz prodeje ochucených cigaret od roku
2016, povinnost vyrábět obnovitelné zdroje energie, která nám zdražila elektřinu.
Všechny tyto a stovky dalších praktických věcí ovlivňujících naše životy se řídí evropskými
zákony, které Evropský parlament společně s členskými státy schvaluje.
Díky členství v Evropské unii můžeme snadněji cestovat, můžeme bez cla nakupovat z jiných
evropských
států,
firmy
mohou
snadněji
vyvážet
zboží
a
služby.
Nejvýznamnější dopadem Unie je pro mne však skutečnost, že jsme díky ní součástí prostoru
práva a pořádku, že se můžeme díky členství cítit bezpečněji, a to nejen ve vztahu k Rusku, a
že Unijní státy díky propojenosti ekonomik i politické sféry nezasáhl žádný vážnější konflikt.
Rozhovor s Oldřichem Vlasákem na téma Euroregionu Glacensis
(30. 4., časopis Euroregionu Glacensis)
Jak vnímáte celkově činnost Euroregionu Glacensis?
Musím říci, že k Euroregionu Glacensis mám blízký
vztah. Byl jsem jedním z jeho prvních
místopředsedů, aktivně sleduji místní dění a snažím
se účastnit nejrůznějších akcí. Pamatuji si, že jsme v
počátku řešili, jak tento region bude velký, jak bude
daleko do našeho vnitrozemí zasahovat. Navazovali
jsme spolupráci s Pardubickým krajem, který tam v
počátku nebyl, potom s Olomouckým krajem. Po
letech fungování tohoto regionu mohu odpovědně
říct, že je to projekt, který má v současné době
obrovský smysl. Za totality byly kontakty přes hranice velmi uměle přerušeny a jejich
náprava samozřejmě trvá delší dobu. Nejenom vstup do Evropské Unie, ale také využití
finančních prostředků na zvýšení spolupráce je proto vhodné. Díky těmto prostředkům dnes
můžeme odstranit překážky, které tomu brání, jako například dobudovat hraniční přechody.
Nyní se navíc připravuje organizační změna fungování euroregionu, zakládá se Evropské
seskupení pro územní spolupráci (tzv. ESÚS). Nový nástroj bude vyžadovat větší koordinaci
na úrovni měst, obcí, na úrovni zastupitelstev, ale i jiných partnerů. Je potřeba si uvědomit, že
do této oblasti půjdou další finanční prostředky a je škoda jich nevyužít. Evropský parlament
totiž schválil navýšení finančních prostředků do oblasti evropské územní spolupráce,
specificky pak přeshraniční spolupráce. Je proto potřeba připravovat nové projekty a dokončit
ty stávající. Našim cílem je, aby hranice s Polskem byla bez bariér a plně průchozí. To
pomůže oběma státům a všem, kteří podél hranice bydlí.
Jak funguje spolupráce mezi Vámi a obcemi daného území?
Znám vlastně většinu starostů. Dříve jsem dělal 10 let předsedu Svazu měst a obcí, takže se s
nimi znám. Dodnes jsem zastupitelem a jsem aktivní v komunální politice. Vím tak, jaké mají
obce a města problémy. Kontakty s obcemi potřebuji i pro svoji práci v Bruselu. Byl jsem
tady několikrát a spolupracujeme skutečně dlouhodobě.
Jak hodnotíte činnost Euroregionu Glacensis?
Chválím Euroregion Glacensis za hospodaření. Jste v plusu a máte rezervu, což je velmi
správné. Díky euroregionu se realizovala celá řada dobrých projektů, na které můžeme být
všichni oprávněně pyšní.
__________________________________________________________________________________________
37
Rozhovor s Oldřichem Vlasákem na téma voleb do Evropského parlamentu
(9. 5, pro www.volbydoeu.cz)
Jste zastáncem hlubší politické integrace EU, nebo se přikláníte spíše k modelu
společenství suverénních států založenému na volném obchodu, bezcelní zóně a
sdílených demokratických hodnotách?
Jsem zastáncem ekonomické integrace suverénních členských států. Nemyslím si, že je
potřeba, abychom v Bruselu sjednocovali veškeré lidské počínání, počínaje chováním
akvarijních rybek a konče držením zbraní. Prosazuji, abychom si i nadále mohli rozhodovat o
měnové politice, abychom mohli uplatňovat vlastní zahraniční politiku, abychom i nadále
mohli spolupracovat se Spojenými sáty v NATO. Nechci, aby nám Brusel diktoval, jaké
máme platit daně. Vzhledem k velkým rozdílům a zájmům jednotlivých členských států tedy
nevidím budoucnost Evropské unie v hlubší politické integraci resp. federalizaci.
Pokud by Turecko splňovalo Kodaňská kritéria, souhlasil byste s jeho vstupem do EU?
Jak se obecně stavíte k dalšímu rozšiřování EU?
Turecko jsem v poslední době několikrát navštívil, mohu odpovědně říci, že ke vstupu do
Evropské unie má ještě velmi daleko. Je potřeba, aby turecká ekonomika i společnost byly na
členství připraveny. Pokud však v budoucnu naplní Turecko podmínky, mělo by mít dveře do
Unie otevřené. Je to stát, který s ostatními evropskými státy pojí mnoho historie, je zde i
kulturní blízkost. Současně si dovedu přestavit rozšíření o další balkánské státy, ostatně vstup
Chorvatska byl zcela bezproblémový. Pokud by se některá ze zemí Evropského
hospodářského prostoru rozhodla stát plnoprávným členem, neviděl bych v tom problém.
Naopak jako problematické vnímám myšlenky integrovat do Unie Rusko, které několikrát
vyslovil prezident Miloš Zeman.
Ve spojení s evropskou politikou jsou často vytýkány přehnané regulace a přemíra
byrokracie. Co je možné v těchto oblastech změnit?
Schvalovat méně legislativy, tlačit na Komisi, aby systematicky prováděla revizi té stávající,
která je nadbytečná. To nejdůležitější ale je být ve spojení se zástupci našich firem a znát
jejich názor na to, co se právě chystá a umět tento názor prosadit.
Je podle Vašeho názoru výše platů a rent europoslanců a eurokomisařů přiměřená?
V prvním období jsem v Evropském parlamentu pracoval za stejné peníze, jaké mají naši
zákonodárci a považoval jsem tento model za vyhovující. V takovém systému však měli
zástupci různých zemí různé ohodnocení. V současnosti jsou platy poslanců hrazeny z
rozpočtu EU a jsou pro všechny poslance stejné. Odvíjí se přitom od výše základního platu
soudce Evropského soudního dvora, přičemž tvoří 38,5 procenta jeho mzdy. Tzn. plat
považuji za velmi štědrý vzhledem k domácím poměrům, nicméně přiměřený vzhledem k
platům jiných evropských činitelů.
Do Evropského parlamentu po volbách zasedne 751 poslanců. Je podle Vás tento počet
optimální?
Celkový počet poslanců je poněkud vysoký. Nicméně za Českou republiku bude zvoleno 21
poslanců a tento počet považuji za rozumný.
Strukturální fondy a dotace EU bývají v řadě případů spojeny s korupcí, těžkopádnou
administrativou a deformací trhu. Jste zastáncem dotační politiky?
Této oblasti se věnuji již deset let. Vím proto velmi dobře, že evropské peníze nejsou peníze z
nebe. Kombinace bruselské a domácí byrokracie dělá z evropských projektů často noční můru
pro všechny slušné lidi, kteří se rozhodnou s jejich pomocí realizovat konkrétní věc. Díky
__________________________________________________________________________________________
38
"kauze Rath" se evropské fondy navíc staly pro mnohé symbolem korupce. Přesto nelze tuto
oblast opominout, protože i díky evropským dotacím se na mnoha místech podařilo realizovat
smysluplné projekty. Ostatně to, že nejsou fondy špatná věc si myslí více než 80 % občanů,
kteří je hodnotí pozitivně. ODS proto dlouhodobě prosazuje maximum evropských fondů pro
ČR, jejich soustředění na velké infrastrukturní akce v majetku veřejnosti, zjednodušení
pravidel a omezení papírování spojeného s realizací projektů, důsledný boj proti korupci a
transparentní zveřejňování informací namísto financování drahé a nesmyslné propagandy.
Měla by Česká republika v horizontu 5-10 let přistoupit k eurozóně? Byl byste po
případném přijetí eura pro připojení ČR k Evropskému stabilizačnímu mechanismu?
Euro by za nynější hospodářské úrovně znamenalo znehodnocení úspor občanů. Přijetí eura
by vzhledem k současné krizi společné měny znamenalo poskytnout při vstupu do eurozóny
částku 350 miliard korun do vámi zmiňovaného eurovalu tj. de facto fondu na řešení
problémů nezodpovědně hospodařících států. Otázka Euro ano, ale Evropský stabilizační
mechanismus ne, přitom nikdy nebyla a nebude na stole; tyto instituty jsou spojené nádoby. V
krátkodobém ani střednědobém horizontu, v kterém pět resp. deset let v případě měnové
politiky rozhodně je, budoucnost ČR v eurozóně proto nevidím. Naše strana prosazuje, aby
vláda ČR vyjednala trvalou výjimku z přístupové smlouvy, díky níž by Česká republika
nemusela korunu nahradit eurem. Prosazujeme, abychom neměli v budoucnu svázané ruce.
Vzhledem k tomu, že ale Euro nabízí určité výhody pro podnikatelské prostředí, myšlence
vstupu do Eurozóny jako takové se někdy v budoucnu osobně nebráním.
Situace v arabských zemích je po tzv. Arabském jaru politicky i ekonomicky nestabilní.
Panují obavy z masové migrace do EU. Jak se stavíte k ochraně vnějších hranic EU?
Ochrana vnějších hranic je důležitá, relativně bezproblémově v tomto ohledu funguje
Schengen. Téma "arabské" imigrace je z pohledu České republiky ležící v samém srdci
Evropy více než nadnesené. Nepočítáme-li moravskou národnost, největší menšinou jsou u
nás Slováci, Poláci a Němci, následovaní Ukrajinci a Vietnamci. Muslimové v České
republice netvoří příliš početnou skupinu, k islámu se hlásí zhruba deset tisíc lidí, většinou
cizinců. Společného náboženského života se jich přitom účastní zhruba dva tisíce. Osobně tak
nechápu logiku toho, jak hnutí nejmenovaného člověka, který se nechává fotit s mečem v ruce
v kimonu, může mít téma boje proti menšinám jako hlavní volební heslo.
Nedávno byla Evropským parlamentem zrušena vízová povinnost pro občany Spojených
arabských emirátů, 523 z 577 europoslanců hlasovalo pro návrh. Jak byste hlasoval Vy?
Dále se řeší zrušení vízové povinnosti pro občany Turecka. Hlasoval byste pro návrh,
nebo proti?
Hlasoval jsem pro vízovou reciprocitu, která umožnila českým občanům cestovat do SAE bez
víz. Vzhledem k tomu, že tato víza byla poměrně drahá, pohybovala se okolo dvou tisíc
korun, je to významná úspora na dovolené do této exotické destinace.
Co se týče druhé otázky, pro občany ČR již platí bezvízový styk pro pobyt do 90 dnů od
prvního vstupu na území Turecka. Je proto otázkou, co je Turecko schopné výměnou za
bezvízový styk nabídnout. Pokud bude výměnou diskutovaná dohoda, podle které by Turecko
mělo přijímat zpět uprchlíky, kteří přes jeho území ilegálně přecházejí do EU, hlasoval bych
pro.
Politické strany, které otevřeně kritizují islám, získávají v posledních letech stále větší
podporu občanů. Jste seznámen s islámskou ideologií? Vidíte v nárůstu a radikalizaci
islámu v Evropě hrozbu?
__________________________________________________________________________________________
39
Vidím hrozbu v terorismu, vidím hrozbu v radikalizaci jednotlivců, ve fanatismu malých
skupinek lidí, kteří jsou schopni ohrožovat naši bezpečnost. V islámu jako takové hrozbu
nevidím. Korán jsem na rozdíl od bible nečetl, se základy tohoto náboženství jsem však
seznámen.
V řadě měst západní a severní Evropy vznikají čtvrti osídlené výhradně imigranty z
Blízkého východu a severní Afriky. Tyto čtvrti se vyznačují zvýšenou kriminalitou
neochotou jejích obyvatel se integrovat. Jaké navrhujete řešení tohoto problému?
Řešení musí nalézt vždy konkrétní komunita, starosta, prefekt, případně musí s řešením
pomoci příslušný stát. Nemyslím si, že bychom my měli toto téma řešit, nemyslím si ani, že
patří na půdu Evropského parlamentu. Sami máme problémy s nepřizpůsobivým občany,
nepokoje v obcích na Šluknovsku jsou toho ostatně důkazem. Na tyto problémy se musíme
soustředit, protože ty trápí naše občany.
Je přípustné, aby kulturní, národnostní nebo náboženské menšiny používaly ve
vymezených oblastech právní systém, který je odlišný od právního systému dané země?
Ne, právo je a musí být pouze jedno, definované Sbírkou zákonů, resp. i Úředním věstníkem
Evropské unie.
Které oblasti evropské politiky následujících let vnímáte jako klíčové? Co byste si přál
změnit?
Evropská unie bude řešit celou řadu věcí, mojí prioritou vždy bylo, je a bude, aby řešení
prospěla České republice, aby nebyla byrokratická, aby byla co nejméně nákladná a aby z
nich měly prospěch naše firmy a občané. Budu se i nadále věnovat evropským fondům, kde je
v tomto ohledu velký prostor pro zlepšení. Rád bych také pokračoval v podpoře starostů, v
komunální problematice, chci zjednodušit systém zadávání veřejných zakázek a vyjasnit
pravidla aplikace hospodářské soutěže ve veřejných službách.
Rozhovor s O. Vlasákem pro Mf Dnes - v předvečer voleb do EP (22. 5.)
Jakou částku čerpáte měsíčně na asistenty? Čerpal jste z této sumy na studie?
Měsíčně může každý poslanec čerpat na asistenci až 21.209 Eur. Z této částky platím
tajemníka klubu, dva akreditované asistenty a pět lokálních asistentů, platební agenturu a ad
hoc odborné studie. Ty se v posledním roce věnovaly zejména oblastem evropských fondů,
dopravě a problematice korupce. Vyčerpaná částka, která je předmětem zúčtování, se v mém
případě každý měsíc liší. Platy akreditovaných asistentů se řídí tabulkou, na platy lokálních
asistentů existují limity ve vazbě na průměrné mzdy v jednotlivých členských státech.
Jakou částku čerpáte na tuzemskou a zahraniční kancelář?
Poslanec každý měsíc dostává 4 299 Eur. Z těchto peněz si mimo jiné pronajímám za běžné
ceny dvě kanceláře v Modrém domě v Hradci, v pozici zaměstnavatele z ní platím provozní
výdaje svých lokálních asistentů za výpočetní techniku, telefon, internet, odbornou literaturu a
"office management". Část prostředků pak stojí kanceláře v Bruselu a Štrasburku, přesná čísla
však nemám u sebe k dispozici.
Každý rok můžete přivést do Bruselu až 100 hostů. Kolik jste jich za poslední rok
přivezl a jací to byli lidé?
Každý poslanec dostane příspěvek až na 110 (nikoliv 100) návštěvníků ročně, může však
pozvat i více lidí. Já se snažím ukázat hlavně Štrasburk, ale i Brusel co největšímu počtu lidí,
protože osobní zážitek je mnohem zajímavější než nudné přednášky či stovky stran
__________________________________________________________________________________________
40
nejrůznějších publikací. Soustředím se hlavně na region Východních Čech a zvu nejrůznější
skupiny. V minulém roce jsem kupříkladu v únoru pozval naše studenty, v březnu zástupce
východočeských neziskových organizací, v červenci pak podnikatele, v září zástupce
Asociace firemních sportů, v říjnu starosty, v listopadu zájemce o legie (pořádal jsem na toto
téma výstavu) a v prosinci spolustraníky z ODS z Jihočeského kraje, kteří neměli svého
europoslance.
Čerpali jste peníze na publikační činnost? Případně jakou publikaci jste za poslední rok
vydal?
Vydávám nejrůznější odborné publikace, loni jsem vydal publikaci ke 100 letům
československých legií . Můžete se s nimi seznámit na http://www.vlasak.net/publikace
Využíváte možnost penzijního připojištění?
Nejsem si jist, jak tato otázka souvisí s hospodařením europoslanců, protože si nejsem vědom,
že by Parlament v tomto období nabízel nějaké zvýhodněné důchodové spoření či jako
zaměstnavatel přispíval do nějakého dobrovolného penzijního systému. V Čechách si
dlouhodobě platím soukromé penzijní připojištění, začal jsem s tím dávno ještě před vstupem
do politiky, protože to považuji za rozumné a vždy jsem se snažil na stáří vytvořit rezervu.
Rozumím tomu, že občany i novináře tato témata zajímají, pro úplnost dodávám, že jako
místopředseda mám možnost čerpat na reprezentaci až 900 Eur měsíčně. Za ty jsem například
uspořádal recepci při příležitosti instalace Srdce Václava Havla v Bruselu.
Ve volbách jsem neuspěl, jako sportovec s pokorou přiznávám porážku
(30. 5. pro Hradecký
deník)
Třetí volby do Evropského
parlamentu,
které
absolvovali v minulých
dnech čeští voliči, jsou za
námi.
Do
Evropského
parlamentu se dostaly nové
tváře i dlouholetí matadoři
- pracovití i ti méně aktivní
politici. Kandidoval i podle
posledních průzkumů nejpracovitější europoslanec Oldřich Vlasák, ovšem ze čtvrtého
místa na kandidátce ODS, kam jej vedení strany zařadilo, příliš naději neměl. Přesto
však díky celkovému počtu 7 912 preferenčních hlasů na této kandidátce přeskočil ze 4.
na 3. příčku. Občanští demokraté však získali pouze dva mandáty, takže se Oldřich
Vlasák dostal do pozice prvního náhradníka. V Evropském parlamentu jste pracoval
dvě volební období, tedy celých deset let. Pokuste se krátce zhodnotit své působení v této
instituci a uveďte, co se podle Vašeho názoru v tomto čase podařilo prosadit pro Českou
republiku.
V první řadě musím všem občanům a zvláště Hradečákům poděkovat, že mně dali příležitost
náš region v Bruselu zastupovat. Byla pro mne čest pro ně v Bruselu pracovat. Děkuji všem,
kteří mě volili i nyní, získané hlasy jsou pro mne obrovským oceněním mé práce v politice a
moc si jich vážím. Ale abych odpověděl na Vaši otázku. Podařilo se vyjednat lepší podmínky
pro rozdělování evropských fondů, podařilo se zařadit mezi prioritní podporované projekty
dostavbu dálnice D11 k polské hranici, podařilo se prosadit ochrannou známku České pivo,
podařilo se ořezat administrativní výdaje na bruselskou byrokracii. Působení v Parlamentu je
__________________________________________________________________________________________
41
přitom o mravenčí práci, je o podávání pozměňovacích návrhů k dílčím legislativním
změnám, o interpelacích, ve kterých se snažíte chránit české firmy, o otevírání dveří pro
všechny, kteří potřebují v Bruselu vyřešit nějaký problém.
Vaše zásluhy v Evropském parlamentu jsou nesporné, přesto o nich mnozí občané
nevědí, neboť česká média se ve vztahu k Evropské unii a Evropskému parlamentu
zabývají spíše kauzálními záležitostmi. Také jednání o některých pro naši zemi
důležitých rozhodnutí jsou zdlouhavá i v řádu několika let, proto se mnohdy o
konečném výsledku ani veřejnost nedoví. Nebo jen okrajově a už vůbec se nedozví, kdo z
našich europoslanců se na dobrém výsledku podílel.
Nepatřím k těm, kteří si stěžují na média. Novináři dělají svou práci, snaží se psát o tom, co
občany nejvíce zajímá. Rozhodování v Evropském parlamentu je od běžného života často
velmi vzdálené, navíc extrémně technické. Když se například rozhoduje o tom, jaké mohou
být maximální emise nových užitkových vozidel, zajímá to především jejich výrobce.
Uživatelé těchto vozů změnu pocítí o několik let později, kdy auta výrobci zdraží, protože
musí investovat do výroby nových motorů. Jinak než na příkladech se navíc o bruselských
tématech skoro psát nedá, protože bruselská hantýrka je hrozně nesrozumitelná.
Řadu let jste byl kromě poslance EP také předsedou Svazu měst a obcí ČR, později pak
místopředsedou SMO ČR pro evropské záležitosti. Tyto dvě funkce Vám dávaly jistě
možnost více se prosadit v otázkách regionální politiky. Svojí aktivitou jste nasadil
poměrně vysokou laťku pro Vaše následníky v evropské politice. Budou schopni
pokračovat ve Vaší práci? Nezapadnou dobré myšlenky a neskončí započaté dílo v
propadlišti dějin?
Omezení byrokracie při rozdělování fondů, posílení role měst při rozhodování, jaké projekty
se mají realizovat, podpora služeb a infrastruktury na venkově, investice do zdravotnictví,
všechny tyto a další myšlenky nezapadnou, protože se mi je podařilo prosadit, jsou součástí
legislativy a nikdo je již nemůže zpochybnit. Byl bych ale rád, kdyby Česká republika měla v
regionálním výboru opět svého zástupce. Rád se s novým europoslancem či europoslankyní
sejdu, poradím, na co se soustředit, předám kontakty. V této oblasti není čas na politikaření,
není důležitý politický kabát, ale zájem České republiky, našich obcí a měst.
Budete se i nadále angažovat ve vysoké politice a pokusíte se o případné angažmá v
horní či dolní komoře českého parlamentu? Nebo se soustředíte na komunální politiku?
Komunální politiku mám rád, rád vzpomínán na léta práce na radnici, kdy jsem mohl rychle
řešit konkrétní problémy. Rád bych pokračoval jako zastupitel, cením si, že jsem mohl
zodpovídat za územní plánování, v budoucnu bych se chtěl více věnovat rozvoji města a
pomáhat s evropskými projekty. Budu také pokračovat v neplacené funkci místopředsedy
Svazu měst a obcí České republiky, rád bych se setkával se starosty a pomáhal jim řešit jejich
problémy.
Někteří naši politici po nezdaru, jehož příčinou mohou být i různě rozehrané stranické
partie, se stáhnou z veřejného života a mnohdy opustí či změní stranu a stáhnou se třeba
do soukromé sféry. To asi nebude Váš případ, že? Nebo uvažujete, že byste se vrátil ke
své původní profesi?
Ve volbách jsem neuspěl, jako sportovec s pokorou přiznávám porážku. Věděl jsem, že s
dresem Občanské demokratické strany to nebude jednoduché, jsem ale tomuto dresu věrný a
nechtěl jsem ho měnit. Věřím, že se časem naše strana vyrovná se skandály, že se očistíme a
že za nás budou kopat pouze slušní a pracovití, pravicově smýšlející lidé. V budoucnu bych se
rád podělil o své zkušenosti z velké politiky, bavilo by mě přednášet na vysoké škole. Nechci
__________________________________________________________________________________________
42
zmizet z veřejného života, ze všech kandidátů jsem v Hradci Králové získal nejvíce
preferenčních hlasů, což je pro mne velké ocenění.
Dovolte mi na závěr ještě jednu otázku: Jak by měl podle Vás vypadat nebo spíše
pracovat či působit nově zvolený poslanec Evropského parlamentu? Věřím, že na tuto
otázku odpovíte podle svého pracovního vytížení, které bylo více než stoprocentní.
V Bruselu i Štrasburku rozhodují kontakty. Rozhoduje, zda Vás ostatní znají a vědí, co od
Vás mohou čekat. Místo sezení v poslaneckých lavicích je důležitější, jestli uspořádáte pro
ostatní pracovní seminář, s kým jdete na kafe, jak se k ostatním chováte. Potřebujete se
setkávat, vysvětlovat své názory a přesvědčovat klíčové hráče nejenom v Evropském
parlamentu, ale i v Evropské komisi, jinak mezi 766 europoslanci rychle zapadnete a nic pro
Českou republiku nedokážete. Nevěřícně jsem proto kroutil hlavou, když jsem si v novinách
přečetl, že nově zvolený europoslanec Petr Mach ze Strany Svobodných občanů uvažuje, že
nebude jezdit do Bruselu, ale pouze do Štrasburku. To absolutně nic nedokáže. Je to výsměch
všem voličům, kteří uvěřili, že bude hájit národní zájmy.
3. Svaz měst a obcí ČR a Rada evropských municipalit a regionů
Rada evropských municipalit a regionů (CEMR) - Na evropské scéně O. Vlasák aktivně
pracuje ve vlivných pozicích a zastává funkci výkonného prezidenta Rady evropských
municipalit a regionů (CEMR), je členem světové rady organizace místních samospráv
UCLG.
Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR) - Oldřich Vlasák byl několik volebních
období předsedou, od poloviny roku 2011 je místopředsedou SMO ČR pro evropské
záležitosti.
Za účasti nejvyšších představitelů státu prezidenta republiky Ivana Gašparoviče, předsedy
vlády Roberta Fica, místopředsedy parlamentu, ministrů vlády, poslanců Národní rady,
velvyslanců, představitelů samosprávných krajů, sociálních partnerů a dalších domácích a
zahraničních hostů se ve dnech 28. a 29. května 2014 v Kongresovém centru Incheba
Bratislava, Expo Aréna konal 25. sněm Sdružení měst a obcí Slovenska. Na jeho jednání se
poprvé zúčastnil místopředseda Evropského parlamentu a místopředseda Svazu měst a obcí
České republiky Oldřich Vlasák.
__________________________________________________________________________________________
43
4. Činnost v rámci ODS
Práce v rámci ODS ve svém regionu i na celostátní úrovni - Ve své činnosti se zaměřuje na
pořádání seminářů, besed a konferencí. Pravidelně vystupuje na oblastních i regionálních
sněmech, v rámci možností se zúčastňuje také oblastní a regionální rady. Přijímá pozvání na
regionální sněmy v celé republice, kde aktivně vystupuje. Do prosince 2012 byl členem
Výkonné rady ODS. Na podzim 2013 byl Oldřich Vlasák zvolen místopředsedou
Regionálního sdružení ODS.
Na prvním snímku Regionální sněm
ODS Královéhradeckého kraje se
konal 11. 1. v hotelu Černigov v
Hradci Králové. Volila se mj.
regionální rada. Druhá fotografie:
Modrý večer - 12. 4. v Adalu v
Hradci Králové. Zúčastnil se jej host
Martin Novotný, místopředseda
ODS. Na třetí fotografii je Setkání
kandidátů do eurovoleb - v
Humpolci 7. a 8. 3. Na semináři byl
představen volební programu ODS a
kampaň ODS pro volby do EP 2014.
Na 4. snímku předvolební setkání
s občany v Jičíně - se starostou Jiřím
Liškou – 19. 4. 5. Při posledním setkání s občany v rámci volební kampaně do Evropského
parlamentu v Hradci Králové – 21. 5. 2014.
__________________________________________________________________________________________
44
__________________
5. Zastupitel města Hradec Králové, společenské akce, přednášky
V
Na první fotografii - v Aldisu v Hradci Králové se 25. března 2014 konalo tradiční
vyhlášení sportovců roku Královéhradeckého kraje za rok 2013. 2. Od 9. do 11. dubna se
v Hradci Králové - Cine Star - konala přehlídka filmového umění "Febiofest 2014". Na
snímku O. Vlasák s ředitelem festivalu Fero Feničem. 3. V královéhradeckém KC Aldis se
konal 7. a 8. 4. 2014 17. ročník konference ISSS/V4DIS - jedné z největších akcí
zaměřených na informatizaci a reformu veřejné správy v celém regionu střední a východní
Evropy. 4. Běžecký závod na 10 km a na 5 km v centru Hradce Králové a v jeho okolí se
konal 26. 4. 2014. Na start nočního běhu se mezi stovky závodníků postavil i
místopředseda EP Oldřich Vlasák. Nad NIGHT RUN HRADEC KRÁLOVÉ převzal
záštitu. 5. Běžecký závod Běžím s AVL se konal v neděli 8. 6. v lesích okolo Hradce
Králové pod záštitou a za aktivní účasti Oldřicha Vlasáka. 6. V Městské knihovně
v Hradci Králové se konala 4. dubna vernisáž výstavy 100 let Čsl. legií.
__________________________________________________________________________________________
45
Práce v zastupitelstvu města Hradec Králové - Ve své činnosti zastupitele města Hradce
Králové se Oldřich Vlasák zaměřil zejména na problematiku integrovaného plánu rozvoje
města (IPRM) a dokázal jej prosadit do systému čerpání peněz ze strukturálních fondů EU.
Samosprávy tak získají více peněz do svých pokladen. V první polovině roku 2014 se Oldřich
Vlasák účastnil většiny jednání zastupitelstev města a zastupitelského politického klubu. Ve
svém působení se zaměřoval na podporu investičních návrhů a programů dalšího rozvoje
města.
Nový územní plán Hradce Králové - Určeným zastupitelem pro zpracování nového
územního plánu (ÚPHK) byl zvolen Zastupitelstvem města Hradec Králové zastupitel Oldřich
Vlasák. Nový plán je koordinován s aktualizací strategického plánu města, jehož výhled bude
prodloužen do roku 2030. V roce 2014 by měl být návrh ÚPHK dopracován a schválen v
polovině roku 2015.
Jako součást poslaneckého působení, zejména v týdnech pro práci ve volebních obvodech, se
konaly v kanceláři poslance sjednané schůzky s občanskou a odbornou veřejností. Vedle
aktivit vyplývajících z pozice místopředsedy SMO ČR a činností zastupitele města proběhla
řada dalších setkání, která měla charakter pracovních rozhovorů a jednání nebo společenských
setkání. Oldřich Vlasák působí také v Liberálně-konzervativní akademii CEVRO, kde
spolupořádá a zúčastňuje se akcí jako jsou přednášky, semináře, konference či školení
kandidátů do voleb. Publikuje v periodikách CEVRA, z nichž mnohé vycházejí i pod jeho
záštitou.
Zároveň je Oldřich Vlasák také předsedou dozorčí rady CEVRO.
Jako předseda Správní rady Univerzity Hradec Králové se Oldřich Vlasák aktivně
zúčastňuje akcí, které pořádá tato královéhradecká vysoká škola.
Oldřich Vlasák akceptuje velký počet pozvání od různých společenských skupin, sportovních
oddílů, neodmítá řadu pozvání na kulturní akce. Většinou se jednalo o záležitosti o
víkendových a svátečních dnech. Mnohé akce také sám iniciuje, jako například pracovní
návštěvy občanů Evropského parlamentu. Oldřich Vlasák uděluje záštity a podpory nad
různými akcemi v České republice i v zahraničí. Účast a vystoupení na konferencích a
seminářích patří k tradičním formám odborného působení Oldřicha Vlasáka, kam je zván
nejen jako místopředseda EP, ale také jako místopředseda SMO ČR, předseda Správní rady
UHK, předseda dozorčí rady CEVRO a zastupitel Města Hradec Králové. Kromě projevů na
konferencích a seminářích patří k přednáškovým aktivitám také prezentace k evropským
tématům při besedách zaměřených na středoškolskou a vysokoškolskou mládež.
Pracovní návštěvy evropských institucí - Za účelem
popularizace a přiblížení činnosti Evropského parlamentu byla
zorganizována a finančně zajištěna (EKR) za uplynulé volební
období řada pracovních návštěv sídel tohoto zákonodárného
sboru pro mnoho stovek lidí. Také v roce 2014 se uskutečnily
tyto cesty pro občany z celé České republiky. Do Štrasburku a
Bruselu bylo pozváno na 8 pracovních cest téměř 500 osob.
První snímek: Na pozvání O. Vlasáka zavítali do EP ve
Štrasburku zástupci hasičů Královéhradeckého kraje: 14. - 15.
ledna. Ve dnech 5. a 6. února vyjelo na pozvání místopředsedy
EP Oldřicha Vlasáka třicet sportovců a sportovních funkcionářů
spolu s deseti záchranáři z Hradce Králové do Štrasburku na
krátkou exkurzi o práci Evropského parlamentu.
__________________________________________________________________________________________
46
7. Mediální působení, publikační činnost
V průběhu první poloviny roku 2014 byla
publikována řada článků, komentářů a rozhovorů,
které reagovaly na projednávání některých návrhů a
směrnic v Evropském parlamentu a dopady evropské
politiky na domácí ekonomiku a zejména pak ve
vztahu k regionální politice. Významné je propojení
funkcí Oldřicha Vlasáka: místopředsedy SMO ČR,
výkonného prezidenta CEMR, poslance EP, předsedy
Správní rady UHK, zastupitele Města Hradec Králové
a člena Výkonné rady ODS. Hlavní témata, která se
v médiích objevovala, se týkala zejména zajištění
evropských peněz pro Českou republiku i po roce 2013. Úsilí o to, aby v rámci definování
podmínek pro čerpání strukturálních fondů bylo posíleno postavení našich měst a obcí.
Z tištěných titulů byly zveřejněny příspěvky Oldřicha Vlasáka v Denících VLP – Regionální
deníky východních Čech, Hospodářských novinách a MfDnes, Právu, dále pak v periodikách
Evropské noviny a Krajské noviny, týdeníku Ekonom, Profit, Euro, INS SMO ČR a v dalších
odborně zájmových periodikách jako např. Moderní obec, Parlamentní listy, CEVRO Revue
(vydání některých čísel tohoto časopisu zajistil právě Ing. Vlasák). Prezentování názorů
probíhalo hlavně na internetových serverech EurActiv, Neviditelný pes a Virtually, blog
idnes, aktualne.cz, cerstvezpravy.cz, ctk.cz, obecnifinance.cz, smo.cz, webové stránky ODS
oblastní, (celostátní i krajské) atd.
Spolupráce s Českým rozhlasem v Hradci Králové, rádio OK, TV RTA, TV Hradec Králové
pokračovala také v tomto roce účastí v diskusních pořadech a natáčením rozhovorů
k odezvám evropské politiky do života v regionu. Dále Nova, ČT 1, ČT 24 a TVVC1.
V přehledu jsou uvedené i články a tiskové zprávy Oldřicha Vlasáka. Všechny byly
zveřejněny na webových stránkách ODS a dalších webových stránkách, některé z nich byly
publikovány i v tištěných médiích, z některých použila média jen část. Mnohé byly využity
jako téma k rozhovorům a citacím v médiích.
Publikační činnost - Oldřich Vlasák vydává již sedmým rokem
čtrnáctidenní informační zpravodaj INFO, kde jsou zachyceny všechny
důležité události, akce a jeho aktivity. V elektronické podobě je INFO
pravidelně rozesíláno na 4000 e-mailových adres. Na jeho webové
stránce www.vlasak.eu jsou zaznamenány všechny události a aktivity
O. Vlasáka. Občané mají možnost kontaktu s Ing. Oldřichem
Vlasákem i pomocí sociální sítě facebook. Vydává brožury zaměřené
na témata práce v EP a SMO ČR, přispívá svými články do odborných
publikací.
__________________________________________________________________________________________
47
Výběr z mediálních aktivit Oldřicha Vlasáka v první polovině roku 2014
Autorské články, tiskové zprávy, citace a rozhovory OV v tištěných, multimediálních a
elektronických médiích
Datum
Název
Autor
Zaujalo nás
6.1.2014 Od 1. ledna 2014 se i v Lotyšsku platí eurem
EP
Rozhovory
7.1.2014 Zrychleme a zjednodušme pomoc po povodních!
Oldřich Vlasák
Zaujalo nás
7.1.2014 Jak si Řecko povede během předsednictví v Radě EU?
Napsali o ...
8.1.2014 Zraněná ODS si zvolí šéfa. Kandiduje i exprimátor Vlasák
Napsali o ...
8.1.2014 Oldřich Vlasák: Rozhovor pro deník Mladá fronta DNES
Puš: Stále jsme jen obhajovali názory vedení. A vděk
8.1.2014 nikde
Víme, co se má dít na kongresu ODS a kdo s kým bude
8.1.2014 proti komu válčit. A Němcová...
Napsali o ...
Napsali o ...
Napsali o ...
Lukáš Petřík
Rozhovory
9.1.2014 Petr Fiala v čele ODS? Podle straníků je to "hotovka"
Jsem jazýčkem na vahách a můj hlas často může
10.1.2014 rozhodnout
Oldřich Vlasák
Rozhovory
10.1.2014 Rozhovor s Oldřichem Vlasákem - Končící volební období
Oldřich Vlasák
Napsali o ...
10.1.2014 Žádný další kandidát: na šéfa ODS si troufají jen tři muži
Napsali o ...
10.1.2014 Hradecká ODS zvolí svého nového předsedu
Napsali o ...
10.1.2014 Kongres ODS nesjednotí. O moc bojují dvě party
Napsali o ...
11.1.2014 Hradecká ODS si zvolí nového předsedu
Královéhradecká ODS nominovala na šéfa strany Petra
11.1.2014 Fialu
Královéhradecká ODS, i ta na Vysočině, nominovala na
11.1.2014 předsedu Fialu
Výsledky Regionálního sněmu ODS - 11. 1. v Hradci
13.1.2014 Králové
Napsali o ...
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Napsali o ...
Napsali o ...
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Věra Šenková
13.1.2014 Adamec zpět v čele ODS v hradeckém kraji
Hradeckou nominaci na post předsedy ODS dostal Petr
13.1.2014 Fiala
13.1.2014 Oldřicha Vlasáka ani Martina Puše porážka příliš nemrzela tů
Oldřich Vlasák
Napsali o ...
14.1.2014 Firmám hrozí nebezpečí konkurence ze třetích zemí
Kongres ODS by mohl objasnit i nominace pro volby do
14.1.2014 EP, kandidátky ale nepředstaví
Napsali o ...
14.1.2014 11. České dopravní fórum
mv
__________________________________________________________________________________________
48
Napsali o ...
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Proslovy
Rozhovory
Napsali o ...
Napsali o ...
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Tiskové
zprávy
Napsali o ...
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Rozhovory
Články
Články
Rozhovory
Tiskové
zprávy
Pardubická ODS chce do čela Fialu. Za lídra kandidátky
15.1.2014 do eurovoleb navrhují Oldřicha Vlasáka!
15.1.2014 Firmám hrozí nebezpečí konkurence ze třetích zemí
Hasiči a záchranáři z Královéhradeckého kraje v centru
17.1.2014 evropského dění
Místopředseda EP Oldřich Vlasák: Nominační projev na
20.1.2014 místopředsedu ODS
Otázka pro Oldřicha Vlasáka: Jak hodnotíte deset let
21.1.2014 země v Evropské unii?
21.1.2014 Krajští lídři ODS byli jen do počtu
Nové vedení občanské demokracie má být vzkaz pro
21.1.2014 veřejnost
Za Stříteského se více stavělo, než mluvilo. Bez chyb to
22.1.2014 ale nebylo
V Senátu se uskuteční výstava k 100. výročí
23.1.2014 Československých legií
23.1.2014 Delegace královéhradeckých hasičů navštívila Štrasburk
Oldřich Vlasák (ODS): Rok 2014 je významný pro počátek
25.1.2014 Zvolení Petra Fialy je pro ODS sázka na naději
Oldřich Vlasák věnuje francouzské víno na
27.1.2014 královéhradecké plesy
Rozhovor s O. Vlasákem pro časopis Moderní obec - ITI
2.2.2014 aglomerace
Předmluva Oldřicha Vlasáka ke knížce Záhady brdských
3.2.2014 lesů
3.2.2014 Evropský den starostů
3.2.2014 Hradec Králové v UNESCO
Oldřich Vlasák: Větší komfort pro cestující, už žádné
5.2.2014 skryté poplatky
Napsali o
Cestující mají podle europoslanců dostat odškodnění za
5.2.2014 výrazně zpožděný let
Odškodné za zpožděný let - téměř utopie. Šance zvýší
5.2.2014 nový zákon
Snazší odškodnění. Europoslanci se zastali klientů
5.2.2014 aerolinek
Napsali o ...
6.2.2014 Výstavu 100 let čs. legií v Senátu uvede Oldřich Vlasák
Napsali o ...
Napsali o ...
6.2.2014 Delegace hasičů navštívila Štrasburk
Aerolinky by cestujícím měly zaplatit odškodnění za
6.2.2014 výrazně zpožděný let
Výstava k 100. výročí Československých legií začíná svoji
7.2.2014 pouť po republice v Senátu
Sobotka (ODS): Bez legií by Československá republika
7.2.2014 nevznikla
Napsali o ...
8.2.2014 Legionáři slaví 100 let. Ukazuje to výstava v Senátu
Napsali o ...
Napsali o ...
Napsalo o
Tiskové
zprávy
čtk, kim
Oldřich Vlasák
ves
Oldřich Vlasák
Oldřich Vlasák
ves
Martina
Žahourková
Ivana
Haslingerová
ves
Oldřich Vlasák
Oldřich Vlasák
Oldřich Vlasák
Oldřich Vlasák
jk
Ondřej Houska,
Simona
Bartošová
Filip Horáček
red, čtk
ves
Martina
Žahourková
Ondřej Houska
ves
__________________________________________________________________________________________
49
Napsali o ...
9.2.2014 Přijďte se podívat do Senátu na výstavu k výročí Čsl. legií ves
Napsali o ...
9.2.2014 Legionáři obsadili Senát, v létě vyjede Legiovlak
jh
Sportovci, záchranáři a činovníci z oblasti sportu navštívili
10.2.2014 Evropský parlament
evvi
Napsali o ...
Napsali o ...
Články
10.2.2014 Být, či nebýt metropolitní oblastí? Cinkot peněz EU napoví Ivan Ryšavý
Legionáři poznali pravou tvář komunistů! burcoval v
10.2.2014 Senátu Přemysl Sobotka
Jan Rychetský
Změť informací o evropských projektech v
13.2.2014 Královéhradeckém kraji
Oldřich Vlasák
Napsali o ...
13.2.2014 Zahradil láká ke konzervativcům
Napsali o ...
14.2.2014 B.I.D. Services pořádá seminář o evropských fondech
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Tiskové
zprávy
15.2.2014 Další výstava k výročí legií putuje do knihovny
Výstava k 100. výročí Československých legií putuje do
17.2.2014 Liberce
Napsali o ...
jt
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
18.2.2014 Lomničtí středoškoláci mají za sebou návštěvu Senátu
Informace o evropských projektech musí být
20.2.2014 srozumitelné pro každého
100. výročí Československých legií si připomínají v
21.2.2014 Krajské vědecké knihovně v Liberci
Napsali o ...
21.2.2014 Letos uplyne 100 let od vzniku Československých legií
Petr Vodseďálek
Napsali o ...
21.2.2014 Vlasák zval do Štrasburku, kde nechyběla AVL
Newsletter ODS v Evropském parlamentu - Plenární
24.2.2014 zasedání, Štrasburk 24. - 27. února 2014
Eva Fryšarová
Napsali o ...
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Napsali o ...
Rozhovory
Napsali o ...
Napsali o ...
Napsali o ...
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Tiskové
zprávy
David Klimeš
ds
ves
17.2.2014 VIII. České sportovní firemní hry – zimní, Liberec
25.2.2014 ODS nabízí 10 let zkušeností a konkrétních výsledků
Oldřich Vlasák: Informace o evropských projektech musí
25.2.2014 být srozumitelné pro každého
Projev prezidenta Zemana na Plenárním zasedání EP
26.2.2014 hodnotím jedním slovem - rozpačitost
ČT: Jak se staví Češi a Slováci k EU, ukáže speciál
26.2.2014 Václava Moravce ze Štrasburku
26.2.2014 ODS vsadí na své tradiční téma: boj proti přijetí eura
Zeman ve Štrasburku. Snad nebude "za Klause", doufají
26.2.2014 někteří europoslanci
Oldřich Vlasák
ves
Jan Křelina
Oldřich Vlasák
Oldřich Vlasák
ČT
Vratislav Dostál
vrm, had, rai
27.2.2014 Europoslanci chválí Zemanovu kritiku stěhovacího cirkusu Lucie Bednárová
28.2.2014 Jeden den s prezidentem v Evropském parlamentu
Výstava k 100. výročí Československých legií v Karlových
4.3.2014 Varech
ves
ves
__________________________________________________________________________________________
50
Zaujalo nás
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Audio video
Podnikatelem roku 2013 celé ČR a před tím
10.3.2014 Královéhradeckého kraje se stal Jiří Hlavatý
Otázka pro Jana Kopála, tiskového mluvčího
11.3.2014 karlovarského magistrátu
12.3.2014 Novobydžovští na návštěvě Evropského parlamentu
ves, KÚ
iva
ves
12.3.2014 Video europoslance Oldřicha Vlasáka - 5 let v 1 minutě
Napsali o ...
13.3.2014 Vernisáž výstavy věnované Čs. legiím
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
13.3.2014 Dobrá zpráva - Zítra začíná výstava o legionářích
Výstava k Československým legiím byla v Karlových
15.3.2014 Varech zahájena
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
15.3.2014 Výročí, jehož význam přesahuje hranice
Výstava k 100. výročí Československých legií míří do
18.3.2014 Plzně
Napsali o ...
18.3.2014 Setkání starostů rychnovského okresu
Napsali o ...
18.3.2014 Zjednodušení podmínek pro čerpání dotací
Eva Mikulecká
Napsali o ...
Erik Knajfl
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
18.3.2014 Čerpání evropských dotací
Do eurovoleb chce v Česku kandidovat rekordních 39
18.3.2014 subjektů
Města a obce v Pardubickém kraji jsou připravena na
19.3.2014 čerpání dotací 2014+
Napsali o ...
19.3.2014 Problémem kraje je hlavně stav silnic
dub
Napsali o ...
19.3.2014 Svaz měst a obcí řeší krádeže kovů
Poklopy kanálů mizí... Města a obce přemýšlí, jak se
20.3.2014 bránit
22.3.2014 Postupuje Evropa správně v řešení krize na Ukrajině?
Karlovy Vary a Plzeň si výstavou připomínají 100 let
red
Oldřich Vlasák
Napsali o ...
Články
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Články
Napsali o ...
23.3.2014 Nová publikace Milana Syručka: Záhady brdských lesů
Evropská regulace veřejných zakázek – nejenom cena
25.3.2014 rozhoduje
ves
red
ves
Květa Moravcová
smo
Dana Jelínková
ves
Oldřich Vlasák
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
25.3.2014 V Plzni je k vidění výstava 100 let Československých legií
O sudu s prachem, na kterém sedíme. Poznámky z
25.3.2014 jaderného skladiště nedaleko Prahy
Výstava k 100. výročí Československých legií v Plzni byla
26.3.2014 zahájena
Napsali o ...
26.3.2014 Milan Syruček pokřtil knihu v bývalém skladu munice
Napsali o ...
26.3.2014 Legionáři. Naši hrdinové
čtk
Miroslava
Vejvodová
Napsali o ...
27.3.2014 Zatrhnou tipec sběračům?
dub
Jan Rychetský
ves
__________________________________________________________________________________________
51
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Tiskové
zprávy
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Články
Fiala: Jsem připraven dělat kroky, kterým ne všichni
27.3.2014 straníci budou rozumět
28.3.2014 Konference Internet ve státní správě a samosprávě
Nejúspěšnější sportovec roku 2013 Královéhradeckého
28.3.2014 kraje je karatistka Radka Krejčová
28.3.2014 V Plzni je k vidění výstava 100 let Československých legií
Výstava 100 let Československých legií míří do Hradce
31.3.2014 Králové
1.4.2014 Evropské fondy - koheze nebo kompenzace?
vam
Prokop Konopa,
tm
ves
Anička Vančová
ves
Oldřich Vlasák
Napsali o ...
3.4.2014 Muži, kteří tvořili dějiny. Knihovna vzpomíná na legie
vrb
Napsali o ...
3.4.2014 Tipy na víkend: Archeopark: Dny živé archeologie
Podnikatelům z Pardubic a Hradce Králové se otevřely
3.4.2014 dveře evropských institucí
red
5.4.2014 Rozsáhlá expozice mapuje sto let staré události
ves
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Napsali o ...
5.4.2014 Výstava snímků připomene československé legionáře
Napsali o ...
Články
Tiskové
zprávy
5.4.2014 Výstava ukáže legionáře, hrdiny i nepřátele
6.4.2014 Pozitiva členství v EU převažují nad negativy
red
Michaela
Zumrová
Oldřich Vlasák
Napsali o ...
7.4.2014 Mizuno AVL má své vítěze
Anketa: Jaký má konference ISSS společenský a odborný
7.4.2014 význam?
Napsali o ...
7.4.2014 Evropská reforma zadávání veřejných zakázek už startuje Oldřich Vlasák
Napsali o ...
8.4.2014 Kočírovat tolik řečníků není legrace
Fenič: Podřizovat se vkusu diváků je cesta do pekel.
9.4.2014 Potřebujeme osobnosti
Ministerstvo vnitra a Česká pošta chtějí ovládnout státní
9.4.2014 IT
Napsali o ...
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Tiskové
zprávy
Napsali o ...
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Tiskové
zprávy
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
10.4.2014 Evropský parlament podporuje FEBIOFEST
ef
jap
hod
je
10.4.2014 Konference ISSS 2014 je minulostí
10.4.2014 Otáčíme EU správným směrem
Dostavba dálnice D11 by mohla pokračovat. Majitelé
11.4.2014 posledního pozemku jsou ochotní jednat
Hradec má nové hřiště pro pozemní hokej, splňuje
12.4.2014 olympijský standard
Petr Fiala
Kristýna
Štanderová
12.4.2014 Konference Česko očima Evropy, Evropa očima Česka
Miroslav
13.4.2014 Deset let v Evropské unii
Ransdorf
Poděbrady si připomínají výročí mírových misí krále Jiřího.
14.4.2014 Vysílají poselstvo do Štrasburku.
__________________________________________________________________________________________
52
Tiskové
zprávy
Tiskové
zprávy
Tiskové
zprávy
Tiskové
zprávy
Napsali o ...
Napsali o ...
Články
Články
Tiskové
zprávy
Tiskové
zprávy
Rozhovory
Tiskové
zprávy
Tiskové
zprávy
Napsali o ...
Napsali o ...
Napsali o ...
Články
Tiskové
zprávy
Napsali o ...
Napsali o ...
Napsali o
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Proslovy
Tiskové
zprávy
Tiskové
zprávy
Tiskové
zprávy
Napsali o ...
14.4.2014 Jubilejní houslařský galakoncert rodu Pilařů
Slavnostní setkání u příležitosti 25. výročí založení
14.4.2014 Konfederace politických vězňů
ves
14.4.2014 Pétépáci se sešli v Černigově
ves
14.4.2014 Rozsvitíme během celé město....
Studenti vyrazili z Poděbrad do Štrasburku s mírovým
14.4.2014 poselstvím krále Jiříka
14.4.2014 Fotografie z regionu zaujaly publikum v Bruselu
Záštita Oldřicha Vlasáka nad festivalem Kocianovo Ústí
15.4.2014 2014
15.4.2014 Deset let v Evropské unii - nová práva, nové povinnosti
Výstava k 100. výročí Československých legií v Novém
15.4.2014 Bydžově
ves
red
Michaela
Vráželová
Oldřich Vlasák
Oldřich Vlasák
ves
15.4.2014 Oldřich Vlasák se sejde s občany Nového Bydžova
V aktivitě českých europoslanců se Oldřich Vlasák umístil
16.4.2014 na druhém místě
Mírové poselstvo z Poděbrad bylo slavnostně přijato ve
16.4.2014 Štrasburku
ves
16.4.2014 Peníze po povodních přijdou z Bruselu rychleji
Oldřich Vlasák
16.4.2014 Europarlament schválil fond na záchranu bank
Studenti vyrazili z Poděbrad do Štrasburku s mírovým
16.4.2014 poselstvím krále Jiříka
čtk
Jolana
Boháčková
16.4.2014 Europarlament schválil fond na záchranu bank
17.4.2014 Nízkouhlíková obec – obec budoucnosti
čtk
Oldřich Vlasák
17.4.2014 České firmy zkoumají pro Evropský parlament
Roithová převálcovala bruselské kolegy. Oldřich Vlasák na
17.4.2014 druhé příčce žebříčku.
Europoslanci z ČSSD propadli v pracovitosti, nejlepší byla
17.4.2014 Roithová
Vznikl žebříček pracovitosti českých europoslanců. V
17.4.2014 ČSSD ho rádi neuvidí
Mírové poselstvo z Poděbrad bylo slavnostně přijato ve
18.4.2014 Štrasburku
Výstava k 100. výročí Československých legií v
22.4.2014 Pardubicích
28.4.2014 Projev k příhraniční spolupráci
Partneři FC Hradec Králové si to rozdali na fotbalovém
28.4.2014 poli s Mountfieldem HK
Oldřich Vlasák
Michaela
Svobodová
Michaela
Svobodová
Oldřich Vlasák
th
mp
Milena Jínová
ves
Oldřich Vlasák
FC
28.4.2014 FAIR PLAY BUSINESS DAY ve společnosti LINET
28.4.2014 NIGHT RUN Hradec Králové - úspěšná sportovní akce
Výstava k 100. výročí Československých legií v
29.4.2014 Pardubicích
__________________________________________________________________________________________
53
Rozhovory
Rozhovory
Tiskové
zprávy
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Napsali o ...
Napsali o ...
Články
Tiskové
zprávy
Napsali o ...
Napsali o ...
Tiskové
zprávy
Rozhovor s Oldřichem Vlasákem na téma Euroregionu
30.4.2014 Glacensis
Rozhovor s Oldřichem Vlasákem na téma květnové volby
30.4.2014 do Evropského parlamentu
1.5.2014 Na vznik legií vzpomínali v Novém Bydžově a Pardubicích
Česká desetiletka v EU: Svoboda, nezájem, ale i líní
1.5.2014 europoslanci
Společné zasedání členů české i polské části Euroregionu
2.5.2014 Glacensis
Společné zasedání Euroregionu Glacensis se konalo za
2.5.2014 účasti velmi významných hostů
4.5.2014 Název česko-polskou spolupráci neohrozí
6.5.2014 Vlasák si své v Bruselu rozhodně odpracoval!
Výroční zpráva o činnosti místopředsedy EP Oldřicha
6.5.2014 Vlasáka za rok 2013
Medailonek O. Vlasáka. Nejaktivnějšími europoslanci jsou
Vlasák, Roithová a Sehnalová, nejhůře si vedl Dušek a
6.5.2014 Falbr
6.5.2014 Fotografie z regionu zaujaly Brusel
Oldřich Vlasák
Oldřich Vlasák
ves
ver, lub
om
ves
Radka
Kopecká/Lucie
Bednárová
M. Vráželová
11.5.2014 Den rodiny se v Jiráských sadech vydařil!
Úvodník do časopisu Svazu měst a obcí ČR - INS 12.5.2014 květen/2014
Rozhovor s Oldřichem Vlasákem na téma voleb do
12.5.2014 Evropského parlamentu (pro www.volbydoeu.cz)
Oldřich Vlasák
14.5.2014 V Trutnově se skákalo, v Hradci utíkalo před deštěm
ves
Napsali o ...
14.5.2014 Zasedala česká i polská část Euroregionu Glacensis
bed, md
Napsali o ...
14.5.2014 Co přinesl Čechům vstup do Unie, ukáže až čas
dio
Napsali o ...
Články
kim
Oldřich Vlasák
Napsali o ...
14.5.2014 Vlasák se neflákal, tvrdí eurostudie
15.5.2014 Blíží se start dvaapadesátého ročníku „Zatáček“!
Na akci ODS přišel člen Svobodných: Doufám, že tu
15.5.2014 nevyhazujete jako Babiš...
Napsali o ...
15.5.2014 Předseda ODS Petr Fiala přijel do Hradce
jh
Napsali o ...
Články
Tiskové
zprávy
Články
16.5.2014 Nízkouhlíková obec: obec budoucnosti
17.5.2014 Babišovy závislé Lidové noviny
Evropská komise příliš posiluje své pravomoci, zaznělo v
17.5.2014 diskusi kandidátů
19.5.2014 Děkujeme za Váš hlas pro Oldřicha Vlasáka
IX. České firemní hry 2014 - letní - pod záštitou a za
aktivní účasti místopředsedy Evropského parlamentu
19.5.2014 Oldřicha Vlasáka
Oldřich Vlasák
Oldřich Vlasák
Články
Rozhovory
Tiskové
zprávy
Tiskové
zprávy
Tiskové
zprávy
Tiskové
zprávy
Oldřich Vlasák
ves
21.5.2014 Sraz mažoretek v Hradci Králové
21.5.2014 Přemysl Sobotka převzal Petici pro korunu
ods
__________________________________________________________________________________________
54
Napsali o ...
Články
Rozhovor s Oldřichem Vlasákem pro Mladou frontu Dnes
22.5.2014 - v předvečer voleb do EP
22.5.2014 Babiš zničil důvěru v nezávislost tisku a ve svobodu slova
Setkání Oldřicha Vlasáka s občany měst v
23.5.2014 Královéhradeckém kraji
Eurovolby online: Euroskeptici napříč EU slaví. Vyhráli v
26.5.2014 Británii, Francii i Dánsku
27.5.2014 Oldřich Vlasák: „Děkuji Vám za Vaši podporu!
Napsali o ...
27.5.2014 Kouč Zdechovský vystřídá v Bruselu Vlasáka z ODS
Napsali o ...
27.5.2014 Harcovníci balí kufry, zkusí to jinde
Jan Rovenský
Napsali o ...
27.5.2014 Oldřich Vlasák ve Štrasburku končí...
kim
Napsali o ...
27.5.2014 Na Pardubicku překvapili lidovci.
Napsali o ...
27.5.2014 Vlasáka ve Štrasburku vystřídá Zdechovský
Napsali o ...
27.5.2014 Na Hradecku se projevilo patriotství
Kamil Švec
Napsali o ...
27.5.2014 Na Hradecku se projevilo patriotství
Napsali o ...
29.5.2014 Podnikové IT v roce 2020
Běžím s AVL letos navštíví tři města - V Hradci Králové se
30.5.2014 poběží v sobotu 8. 6. 2014
Ve volbách jsem neuspěl, jako sportovec s pokorou
30.5.2014 přiznávám porážku
Vlasák: Jsem sportovec, a tak s pokorou přijímám
3.6.2014 porážku
Kamil Švec
Prokop Konopa,
tm
Rozhovory
Napsali o
Tiskové
zprávy
Články
Rozhovory
Napsali o ...
Napsali o ...
Oldřich Vlasák
Oldřich Vlasák
ves
ves
Eva Fryšarová
ves
pr
5.6.2014 25. sněm Sdružení měst a obcí Slovenska
Celkem bylo vydáno 51 tiskových zpráv
Celkem bylo napsáno 18 článků a 16 rozhovorů
Celkem bylo uveřejněno v tištěných a multimediálních médiích 110 článků, názorů a
citací Oldřicha Vlasáka
__________________________________________________________________________________________
55
8. Přehled činnosti Oldřicha Vlasáka dle kalendáře roku 2014 - program
Přehled aktivních účastí Oldřicha Vlasáka jako místopředsedy EP, místopředsedy SMO
ČR, výkonného prezidenta CEMR, člena Výkonné rady ODS a zastupitele města
Hradec Králové na pracovních jednáních, společenských a sportovních událostí atd.
Datum
Název
Jednání s hejtmanem
Královéhradeckého
3.1.2014 kraje L. Francem
11. České dopravní
6.1.2014 fórum
Oblastní sněm ODS
6.1.2014 Jičín
Oblastní sněm ODS
7.1.2014 Náchod
Místo
Krajský úřad
Královéhradeckého kraje
Rezidence primátora,
Mariánské nám. 4, PRAHA
1
Pořadatel
Hejtman KK kraje
TOP Expo CZ
MěÚ Jičín
ODS Jičín
Náchod, Velké Poříčí
ODS
Vrbice, Penzion pod
Rozhlednou
ODS
Magistrát HK
Magistrát města HK
Karlovy Vary
ODS
Hotel Černigov Hradec
Králové
ODS
Aldis, Hradec Králové
VCES
Adal, Hradec Králové
VCES
13.1.2014 Plenární zasedání EP
EP Štrasburk
EP
Pracovní návštěva
skupiny z
Královéhradecka
13.1.2014 (hasiči, ČČK)
EP Štrasburk
Oldřich Vlasák
Oblastní sněm ODS
8.1.2014 Rychnov nad Kněžnou
Jednání zastupitelů k
9.1.2014 ÚPMHK
Regionální sněm ODS
10.1.2014 Karlovarského regionu
Regionální rada a
Královéhradeckého
11.1.2014 regionu
Ples stavebního
11.1.2014 koncernu VCES
Ples stavebního
11.1.2014 koncernu VCES
16.1.2014 Plzeňského kraje
18.1.2014 24. Kongres ODS
Královéhradecký
18.1.2014 městský ples
Plzeň
ODS
Olomouc, Clarion Congress
Hotel Olomouc
ODS
__________________________________________________________________________________________
56
Představení TRAN
stanoviska k Discharge
agenturám, Tran
21.1.2014 Meeting
24.1.2014 Předsednictvo SMO ČR
Jednání s vedením
Řízení letového
27.1.2014 provozu a.s.
Zastupitelstvo Hradec
28.1.2014 Králové
Brusel - Evropský
parlament
EP
Praha
SMO ČR
Jeneč u Prahy
DR ŘLP
Seminář - Využití fondů
30.1.2014 v příštím období
Brno
Vernisáž výstavy 100
let Československých
7.2.2014 legií
Hynek Fajmon,
europoslanec
Štrasburk
EP
Senát Praha
oldřich Vlasák,
výstava pod záštitou
Přemysla Sobotky
10.2.2014 REGI a Tran Meeting
Brusel
České sportovní firemní
14.2.2014 hry
Liberec
17.2.2014 ECR Group Meeting
Brusel
EP
19.2.2014 Jednání ZM k ÚPMHK
Magistrát HK
Konference Evropské
20.2.2014 fondy 2014
Komora statutárních
20.2.2014 měst
Magistrát hlavního města
Prahy
Magistrát - Praha
Praha
KSM
21.2.2014 legií
Liberec - Krajská vědecká
knihovna
Oldřich Vlasák
Štrasburk
EP
Pracovní návštěva 55
26.2.2014 osob z Novobydžovska
Štrasburk EP a další
instituce
Modrý dům, Hradec
Králové
3.3.2014 Regionalni rada ODS
Konference Dny malých
4.3.2014 obcí
ECR Study Days in
4.3.2014 Budapest
Setkání starostů měst a
obcí býv. okr. Rychnov
4.3.2014 n. Kn.
5.3.2014 Jednání CEMR
Školení kandidátů ODS
7.3.2014 do eurovoleb
ČSFS - p. Kastner
EP
Oldřich Vlasák
ODS
Praha
Budapešť
ECR
Pelclovo divadlo, Rychnov
nad Kněžnou
Atény
MěÚ Rychnov n/K
CEMR
Humpolec
ODS
__________________________________________________________________________________________
57
Štrasburk
Karlovy Vary- budova
14.3.2014 let Čsl. legií
magistrátu
Setkání starostů měst a
14.3.2014 obcí
Olympik, Praha
TRAN Meeting, Regi
17.3.2014 Meeting
Brusel
Krajské setkání SMO
ČR v Pardubockém
V budově Magistrátu
18.3.2014 kraji
města Pardubice
Seminář s představiteli
19.3.2014 města Brno
25.3.2014 Králové
Nejúspěšnější
25.3.2014 sportovec roku 2013
EP
Oldřich Vlasák
ODS
EP
SMO ČR
Brusel
EP
Hradec Králové
KÚ
Setkání s podnikateli
východních Čech v EP v
30.3.2014 Bruselu
EP Brusel
2.4.2014 Miniplénum EP
EP Brusel
Oldřich Vlasák
EP
4.4.2014 legií
Městská knihovna,
Vonkova ulice, Hradec
Králové
Oldřich Vlasák
4.4.2014 Předsednictvo SMO ČR
Ples taneční skupiny T4.4.2014 bass
Praha
SMO ČR
T-bass
Závěrečný turnaj
hradecké Amatérské
5.4.2014 volejbalové ligy
Hala TJ Slavie Hradec
Králové
AVL
Slavnostní večer k
zahájení ISSS Vyhlášení a udělení
6.4.2014 ceny Český zavináč
Klicperovo divadlo Hradec
Králové
ISSS
Konference Internet ve
7.4.2014 státní správě
7.4.2014 Výkonná rada ODS
Praha
ODS
7.4.2014 Regionální rada ODS
8.4.2014 ECR Group Meeting
Febiofest - tisková
9.4.2014 konference
Tisková konference
9.4.2014 ODS
Slavnostní setkání KPV
u příležitosti 25. výročí
9.4.2014 založení
Modrý dům Hradec Králové ODS
EP Brusel
ECR
CineStar Hradec Králové
Wamak
Praha
ODS
Žofín
KPV ČR
__________________________________________________________________________________________
58
Krajské setkání SMO
10.4.2014 ČR
10.4.2014 Setkání členů PTP
Nové Adalbertinum Hradec
Králové
SMO ČR
Hotel Černigov Hradec
Okresní klub PTP –
Králové
VTNP ČR
Setkání starostů
10.4.2014 (seminář H. Fajmona)
Komise místní
10.4.2014 samosprávy
10.4.2014 Febiofest
Nymburk
Malšovice Hradec Králové
SK Tenis
Pardubice
Konference u
příležitosti vstupu ČR
do EU "Česko očima
Evropy, Evropa očima
11.4.2014 Česka"
12.4.2014 Křížová desítka
12.4.2014 Modrý večer
Start štafety J. z
12.4.2014 Poděbrad
Hynek Fajmon
Míčovna Pražského hradu
Úřad vlády ČR
Hradecké lesy - Lesní
hřbitov
Nové Adalbertinum Hradec
Králové
ODS a Oldřich Vlasák
Poděbrady
Město Poděbrady
Smiřické svátky hudby
- Galakoncert rodu
13.4.2014 Pilařů
Zámecká kaple, Smiřice
J. Svěcený
EP Štrasburk
EP
Společenské setkání na
výstavě 100. výročí Čsl. Nový Bydžov, Jiráskovo
23.4.2014 legií
divadlo
Cafe bar Lev na
Setkání s občany
Masarykově nám. v Novém
23.4.2014 Nového Bydžova
Bydžově
Návštěva společnosti
23.4.2014 LINET
Přátelské fotbalové
24.4.2014 utkání
Hradec Králové
Pardubice - Galerie města
25.4.2014 let Čsl. legií
Pardubic, Příhrádek 5
Běžecká tour NIGHT
26.4.2014 RUN
Hradec Králové
29.4.2014 Králové
7.5.2014 Kocianovo Ústí 2014
11.5.2014 Den rodiny HKSV
Ústí nad Orlicí
Jiráskovy sady hradec
Králové
Předvolební debata POMŮŽE EU ČESKÉ
12.5.2014 EKONOMICE?
Era svět, Jungmannovo
náměstí 6, Praha
Oldřich Vlasák
Město Nový Bydžov
ASFZ
FC Hradec Králové
Oldřich Vlasák
Město Ústí nad orlicí
a Jaroslav Svěcený
HKSV
AMO
__________________________________________________________________________________________
59
13.5.2014 Setkání s občany
Setkání kandidátů do
14.5.2014 EP
Předvolební debata
Evropský Parlament
14.5.2014 Mládeže
Konference ODS
"Otáčíme EU správným
14.5.2014 směrem"
15.5.2014 Jednání k ÚPMHK
Ceske sportovni firemni
16.5.2014 hry - letni
Mistrovství ČR
17.5.2014 mažoretek
17.5.2014 Tenisový turnaj FC HK
18.5.2014 300 Zatáček G. Havla
18.5.2014
19.5.2014
19.5.2014
19.5.2014
Fotbalové utkání FC HK
- FK Bohemians Praha
Petiční stánek ODS
Setkání s občany
Správní rada UHK
Setkání s občany a s
představiteli
mikroregionu
Novobydžovska na
20.5.2014 zdejší radnici
Předání Petice pro
21.5.2014 korunu
27.5.2014 Králové
Na prahu
programovacího období
29.5.2014 2014+
24.6.2014 Králové
Odhalení pomníku
padlým v 1. světové
5.7.2014 válce
Trutnov, Krakonošovo
náměstí
Hradec Králové, Náměstí
28. října
Albatros Praha
O. Vlasáka a ODS
ODS a Oldřich Vlasák
ODS
Praha
Hotel Jalta, Praha
Rychnov n. K. - náměstí
Jičín, Žižkovo nám.
MMHK
O. Vlasák a ODS
Oldřich Vlasák
MMHK
Asociace firemních
sportů
Malá Skála a Liberec
Hradec Králové, TJ Slavia Orlická kotlina
SK Tenis Malšovice,
Hradec Králové
Hořice v. P., Náměstí J. z
Poděbrad
AMK Hořice
Všesportovní stadion
Malšovice
Hradec Králové
Náchod, náměstí
UHK Hradec Králové
Trutnov, Krakonošovo
náměstí
ODS
Oldřich Vlasák
UHK
Nový Bydžov, náměstí
Oldřich Vlasák
Senát PS PČR Praha
Hradec Králové, Baťkovo
náměstí
ODS
Oldřich Vlasák
Oldřich Vlasák
Pardubice
OÚ Měník
OÚ Měník
__________________________________________________________________________________________
60
Ing. Oldřich Vlasák,
místopředseda Evropského parlamentu,
výkonný prezident CEMR,
místopředseda Svazu měst a obcí České republiky,
předseda Správní rady Univerzity Hradec Králové,
předseda Dozorčí rady CEVRO
člen Výkonné rady ODS a zastupitel Hradce Králové
Na zpracování zprávy o činnosti
místopředsedy Evropského parlamentu Ing. Oldřicha Vlasáka
za první polovinu roku 2014
se podíleli: Eva Veselá a Ing. Ondřej Mátl
V Hradci Králové 30. června 2014
__________________________________________________________________________________________
61

Přehled činnosti Oldřicha Vlasáka za období listopad 2004

Transkript

Podobné dokumenty

Výroční zprávu naleznete ZDE

Akademický bulletin, rok 2014, číslo 5

reportáž: rozhovor

Doba Seniorů 3/2013

Zpráva o činnosti poslance Evropského parlamentu a předsedy