Úvaha o interpretaci poezie aneb Dá se poezie přednášet tak, aby
Transkript
Úvaha o interpretaci poezie aneb Dá se poezie přednášet tak, aby
Ú v ah a o i n ter p ret ac i p o ez i e ane b D á s e p o ez i e př e dn á š e t ta k , a by to p r o p o s l uc ha če ne by l a o tr av a č i n u da ? (d r ob ná ú va ha ) I p r i n ci pá lo v i s e ně kd y př i h od í, že ne m á c o d ě la t , a ta k za č ne p ře m ý šle t . O di va de l ní c h p rá z d n i ná ch, i n sp i ro vá n če t b ou, z ní ž si činí z á pi s k y, m ud r o va l do ko n ce o t om , o če m n or má l ně ne př e mý š l í – o p ř e d nes u ( ne s ná š í p ř í še r n ý t e r m í n „u mě le c k ý p ř e d ne s ”). A t ot o js ou vý s le d k y j e h o m ud ro vá ní. V č e t ně c it a ce u ká z k y z o né če t b y: / .. . / Když d oz něl y p o sl edn í tó ny, Valdem ar z aboř il ru ce do kapes a dal s e d o chůz e kole m st ol u. Na Ce cilii s e ji ž nep od íval, ba zdá lo se, že na ši př íto mn os t a ni nep oz or uje. Pos kyto va l nám po hle d, tent okr át m i je ště m álo z nám ý, po hle d na lidi, pro kter é hu dba je z ár oveň potra vou a jede m. Prom lu vil. A le neml uvil k nám , n ýb rž k velikém u s hr omá ždě ní duš í přít om n ých i b udo ucích. „S lyše li jste ? T vůrčí du ch n em ůže lidem dát i š lechet ně jšíh o dar u. Roz umě jt e mi: dává nám vš ech n o! Do volu je nám m ys lit s i, ž e s trá n ku, kte rou h rajeme, při hra ní sam i t vo řím e, ba že ji t voř íme i p ři p os lo u chá ní. N en í na s vě tě vět š í dob roč in nost i. Ja k je dobr ý! Ja k je š tědr ý! H ra ji, a vypadám jako bych i mpro vi zo val to, c o h raji, ja ko b ych jede n p o dr u hém nalézal t ó ny, příz vuky, ako rd y, melod ie. Dá vá m i vše ch no: dí lo i ta je mst ví d íla. S volu je na ch víli, ab y s e jeho dí lo stalo mým, ab ych s e ho já, He nni ngs en, zmo cnil jako s vé vlas t ní m yš le n ky, abych z ně h o udě lal s vo u m yš le n ku. T aková š tědr os t! Není ji ch m noh o, těc h hrdi nů t ak nez išt n ých. Větši n ou s i s vé ho gé nia ž á rlivě hlída jí. Z vou nás k něm u jako ch uď as y k bo há čo vu st olu. Ale on, Mo zart, nám s vé h o gé n ia na de set min u t p ůjču je, p ů jču je nám s vo u kr ás no u h račku boh atého dě cka. . . Cecilie, mám doje m, že jste mí st y vytvořil a něko lik vl as tní ch takt ů. A pře ce: t o je nem o žn é. To m ož ná já jse m ně co vytvořil s vým uche m, svým s rd ce m. ” / .. . / Toh le js e m na š e l v D u ha me lo vě Za h r a dě še l e m . V e li ce s e t o p od o b á t o m u, c o ří ká m já o p r á ve c h i nt e rp r e t a, n e c h ce -l i b ýt je n m ec ha ni c k ým „ čt ě c e m ” t e xt u, a ť u ž pr o za i c ké ho ne b o ve r šů. N e p o s k yt uj e -l i o v še m a ut or t óni nu, j e ž j e i nt e r p r e t ov i vla st ní, pr oza i c k y ř e č e no – ne r oz u mím -l i m u, pak ne zb ý vá , ne ž se s t á hno ut a t l um oč it t e xt „ ne os ob ně ji ”. Ne utr á ln ě : a ni t a k, a ni t a k. Ne bo je j ne c ha t b ý t – ne oz v uč í -l i m ne , v y ka st ro va n ý po sl uc ha č i ? (a pr oč ně k d y je j oz v u čo vat ? d o k on ce Al e i k omp le t ně ja k ým p r á ve m v y ka s tr o va ný !) l ze t a kt o p ř ed ne s cit o vě p ř e d l ož it To j e mo je op one nt ur a v ůč i ř e me s l n ým i nt e r p r e t ům, s c ho vá va jí c í m a b s e nc i vla st ní h o zá ž i t ku, n eb o e xi st e nc i z á ži t k u f a l e š né ho, za sl u žb u b á s ní k ov i, e x hib ují ce př i t om na r c is ist i c k y je n krá s u s vé h o „ d ob ř e p osa ze né ho h l a s u” a d od r žo vá ní př e d ne s ov ý c h k on ve nc í , od v oze n ý c h z k va li t l it e ra t ur y a p oe z ie mi nul ý c h e p o c h. V t a k i nt i m ní ob la st i, ja ko je o bl a st ci t o vá , se ni k d y ne m ůž e m e v yj á d ř i t za a ut or a. M ůže me t l um o čit je n a je n s v oj e z á ž it k y na t é ma a ut or e m d ané . O d t u d to l i k f al še u na ši c h ř e m e s ln ý ch i nt er p r e t ů če ho kol i v. Z vlá š tě d ne s , k d y hl a v ní m f ak t o r e m int er p r et a ce t ex t ů s e st á vá m y šle n ka . A me l od i ka s l o v ní ho se s ku p e ní , je ho r yt m u s, te m p o, d y nam i ka a po d . j so u je n p om oc n ým i p r ost ře d ky j e j í ho t l u mo če ní. A p oc h op i t el ně : st e j n ý pr o ce s p r ob í há p a k m e zi i nt er p re t e m a p os l u cha č e m. V k o ne čn é m vý s le d k u pa k má va zb a m e z i aut o r em a p os l u c ha č e m hr a ni c e zna č ně r o zo st ř en é . T a k, ja k t om u má p ři v ní má n í umě ní b ý t. ( O t á z ko u z ů s t á vá p r o b l é m p ř e d n es u s t a r š í a s t a r é l it e r a t u r y a p o ez i e . D o m n í vá m s e , ž e i z d e u r č it é o p r o š t ěn í f o r m á l n í i n t er p r e t a c e s př ík lo n em k t l u m o č en í m yš l e n ky b ýt j e n ku p r o s p ěc h v ěc i . )