metodika projektového vyučování – sylaby pro

Transkript

„Inovace výuky československých a českých
dějin 20. století na středních školách
v Olomouckém a Moravskoslezském kraji“
METODIKA PROJEKTOVÉHO
VYUČOVÁNÍ – SYLABY PRO VÝUKU
SOUDOBÝCH ČESKOSLOVENSKÝCH A
ČESKÝCH DĚJIN
Inovace výuky československých
a českých dějin 20. století
Úvod
Metodický návod k výuce československých a českých dějin 20. století a má
posloužit především jako praktický nástroj k výuce složité historické látky. Autoři
vycházejí zejména z předpokladu, že dnešnímu studentovi je potřeba podat učivo v co
nejpestřejší podobě. Situace v současné výuce dějepisu soudobých dějin je zcela
odlišná od stavu bezprostředně po roce 1989. Výuku československých a českých
dějin 20. století museli po listopadových politicko-společenských změnách
koncipovat z větší části na základě samostatné heuristické a metodické práce.
Pořizování podkladových materiálů pro výuku na všech typech škol ztěžovaly
minimálně tři faktory:
Za prvé: povaha soudobé práce učitele dějepisu je natolik náročná (počet
vyučovacích
hodin,
souběžný
pohyb
v několika
historických
obdobích,
administrativní náročnost pedagogické práce, rostoucí role učitele v oblasti
komunikace s žáky a vzrůstající nároky na sociálně-poradní a psychologickou dimenzi
pedagogovy práce), že systematickou přípravu ve formě samostatné originální
přípravy na výuku takřka vylučuje. V tomto kontextu je setrvávání učitelů u starších
vrstev dějin v rámci výukového procesu zcela pochopitelné, ba i legitimní.
Za druhé: starší dějinná období měla i v letech tzv. normalizace fundamentální
kvalitní vědecká či populárně naučná díla, z nichž mohli vyučující dějepisu na
středních školách vycházet v přípravách. Pro starověk lze uvést pestrý seznam autorů
(Jan Pečírka, Jan Burian, Pavel Oliva atd.), pro český středověk např. práce Petra
Čorneje, Josefa Žemličky a dalších. V mnoha ohledech problematické 19. století
(problematické z hlediska ideologické intepretace) mělo od počátku 80. let zcela
zásadní i mezinárodně uznávané dílo Otto Urbana Česká společnost 1848-1918.
Učitelé dějepisu, kteří chtěli abstrahovat od tradiční osnovy politických dějin, mohli
využít v československém prostoru zcela metodologicky novátorských Dějin hmotné
kultury, o něž se zasloužil zejména Josef Petráň. Oproti tomu vědecké i populární
2
zpracování dějin 20. století představovalo takřka neznámou zemi. Relativní uvolnění
60. let 20. století přineslo nejednu zdařilou publikaci k historii československého
území (např. Jan Křen, Karel Pichlík). Časový záběr těchto textů logicky zůstával v éře
první světové války, formování ČSR, Mnichova a druhé světové války a období po roce
1945 se nevěnoval.
Dvě desetiletí od nástupu Gustáva Husáka přinesla opětovnou ideologizaci
nejnovějších (soudobých) dějin. Objektivnější a dokonce kvalitní texty k 20. století se
objevují až na samotném sklonku 80. let (Diplomaté a ti druzí od Roberta Kvačka) a
rovněž ony nesledují s přítomností úzce spjatý a normalizačním režimem úzkostlivě
interpretačně monopolizovaný výklad poválečného vývoje. Poslední dvě dekády před
listopadem 1989 v disentu či exilu vznikají interpretačně svobodné a nápadité práce,
nicméně ty měly logicky zcela minimální dopad na středoškolskou výuku dějepisu.
Vědecké zkoumání 20. století, zvláště jeho druhé poloviny, které bylo reflektováno
v hodnotných publikacích, přišlo až v 90. letech minulého století a to zejména díky
etablování Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. Je nutné
zmínit, že studium soudobých dějin má problematický rozměr sepětí se současností
ve všech společnostech. Např. v Německu dlouho po druhé světové válce panovalo
interpretační dogma o jasných vinících (vůdčí představitelé režimu, SS) a nevině
většinové společnosti nebo morální čistotě Wehrmachtu. Rakousko žilo mýtem první
oběti nacismu až do sklonku 80. let 20. století. Navíc, soudobě dějiny, do nichž
chronologicky československý vývoj po druhé světové válce náleží, představují
relativně novou subdisciplínu historiografie s neustále se rozvíjejícími přístupy (např.
metoda orální historie, dnes používaná také ve studentských seminárních projektech
na některých středních školách v ČR).
Třetím faktorem byla samotná pozice učitele jako subjektu normalizační
politické moci. Nemáme sice k dispozici kvantitativní studie zkoumající postoje
středoškolských pedagogů k období po roce 1969, ale již kombinace režimních
3
kontrolních mechanismů a pevných osnov výuky dějepisu vylučovala výraznější
oponenturu oficiálnímu výkladu československých dějin po roce 1945.
Ve čtvrtstoletí po změně systému se situace hluboce změnila: od rigidních a
politickou garniturou vnucovaných osnov komunistické éry došlo k přechodu
k Rámcovému vzdělávacímu programu, který charakterizuje okruhy témat (srov.
http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/skolskareforma/ramcove-vzdelavaciprogramy, s. 47 an.), aniž by omezoval pedagogův prostor pro inovaci a dává
vyučujícímu poměrně značný prostor pro vlastní skladbu výuky a důraz na vybraná
témata. Dnešní výuka dějepisu samozřejmě není prosta problémů (k nejvýraznějším
náleží poměrně častý tlak na snižování dotace po výuku dějepisu), ale na druhé straně
umožňuje rozsáhlé využití nových metod prezentace výsledků vědy, komunikace
studenty.
Náš projekt vycházel z premisy, že hlavním tvůrcem úspěšně výuky dějepisu je
osobnost vyučujícího. Za úspěšný chápeme výukový proces, který studentům
poskytne základní strukturu vědění o probírané epoše a zejména je inspiruje
k dalšímu setkávání s dějinami. Poznávání minulosti má přirozený kulturněhistorický kontext, neboli je v zájmu o vzdělaného či vzdělávajícího se člověka
poznávat osudy předešlých generací. Vedle tohoto idealistického přístupu může
podnítit studenty středních škol rovněž pozice dějepisu v přijímacích řízeních na
vysoké školy. Proto, aby student úspěšně vstoupil do univerzitních studií, musí na
humanitních sociálně-vědních, právnických, pedagogických, nebo ekonomických
oborech absolvovat zkoušky, které takřka vždy sledují znalost moderních, často
soudobých, dějin. Znalost dějepisu, respektive vnímání historie, má tedy i praktický
profesní význam. Jako řešitelé projektu, a především historici, kteří májí zájem na co
nejpozitivnějším vztahu středoškolských učitelů a jejich studentů k československým
a českým dějinám 20. století jsme chtěli poskytnout co možná nejširší paletu zdrojů a
4
přístupů. „Dějiny v pohodě“ nabízejí strukturovanou učebnici, komiks, internetové
stránky s dalšími texty, ikonografickými přílohami zdůrazňujícími brázdu dějin
20. století v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Dále originální video rozhovory
dvou z ústředních postav komunistického režimu v 70. a 80. letech 20. století (Milouš
Jakeš a Miroslav Štěpán) a symbolu československého odporu proti husákovskému
systému i (pro některé) polistopadové politické proměny (Václav Havel). K dispozici
jsou rovněž interaktivní mapy sloužící k samostatné práci studentů nebo zadávání
úkolů vyučujícím. Tyto mapy umožňují také reflexi regionálních témat. Konečně, web
poskytuje také několik návodů a metodik, jež mohou učitelům i studentům
poskytnout další informace a inspirace (bibliografie, chronologie, seznamy filmů a
internetových zdrojů. Ale opět se vracíme ústřední pozici učitele, který může volit
vlastní strategii přípravy výuky a její organizace a projektové materiály mají plnit
především roli pomocnou, roli návodu a doporučení.
Zejména to je úkolem představených pracovních listů. Vyučující si dle nich
může sestavit ideální vyučovací hodinu nebo téma. Materiál obsahuje pro každou
tematickou jednotku: doporučenou hodinovou dotaci, popis předpokladů úspěšného
zvládnutí tématu, možné úvodní otázky a úkoly pro žáky, propracovanou strukturu
vyučovací hodiny (obsahující doporučené činnosti, odkazy na interaktivní materiály
webu Dějiny v pohodě a další zdroje, další otázky, úkoly a náměty pro práci se
studenty), popis základních cílů výuky a rovněž přílohy přepsaných dokumentů.
5
Téma: Česká společnost v období let 1900-1914
(doporučená časová dotace: 1-2 vyučovací hodiny)
Předpoklady úspěšného zvládnutí tématu:
Východiskem pro úspěšné zvládnutí tématu žáky bude pochopení základních rysů vývoje
české společnosti v období druhé poloviny 19. století, zvláště pak v její závěrečné fázi. Žáci
budou schopni na základě dosavadních znalostí z dějepisu, ale i dalších předmětů (zejména
českého jazyka a literatury, ale i hudební a výtvarné výchovy atd.) nastínit společenský,
ekonomický a kulturní rámec, v němž se formoval život české společnosti na prahu 20. století,
a definovat základní cíle, které tato společnost v tomto období měla. Bude jim zřejmý i
mezinárodní kontext, v němž se česká společnost vyvíjela.
Možné úvodní otázky a úkoly pro žáky:
1. K nadcházejícímu 20. století vzhlížela celá Evropa s velkým očekáváním. V čem ona
naděje a víra v lepší zítřky spočívaly?
2. V mnoha ohledech nesnadný život prvních let „nového věku“ tehdejším lidem
zpříjemňovaly mj. nové technické vynálezy. Znáte některé z nich?
3. V čem spatřujete největší klady a zápory české společnosti na přelomu 19. a 20.
století? Pokuste se stručně popsat její vývoj v průběhu 19. století. Jaké předpoklady
by měla splňovat moderní národní společnost, abychom ji mohli označit za vnitřně
dotvořenou? Byla takovou společností česká společnost?
4. Jak se díváte na otázku soužití Čechů a Němců v českých zemích, na klady a zápory
onoho po staletí utvářeného „konfliktního společenství“? Pokuste se zjistit, jaké bylo
na začátku 20. století národnostní složení obce nebo města, v němž žijete.
Struktura vyučovací hodiny1
Problematika – činnost
Zdroj/strana
Česká společnost, věda a
kultura na začátku 20. století výklad učitele, práce
s komiksem a internetem
K - 1900, 1902-1904, 1907,
1908-1912, U/16, I - link, I link, I -link, I -link, I - link
poznámky / otázky a úkoly/
náměty k činnostem
Otázky a úkoly pro žáky:
1)
2)
3)
1
Víte, kdy byl ve vašem městě
otevřen první biograf a kde
působil?
Jakým způsobem změnily
život člověka žijícího na
přelomu 19. a 20. století
moderní telekomunikační
prostředky a jimi šířené
informace?
Pokuste se vysvětlit podstatu a
smysl spolkového života pro
Materiály: učebnice – U; komiks – K; internet – I; mapy - M
6
formování české národní
společnosti. Znáte některé
spolky, které v dnešní době
navazují na své počátky
v období druhé poloviny 19.
století?
4) Které významné osobnosti
české vědy, kultury a
průmyslu z konce 19. a
začátku 20. století znáte?
České politické strany na
začátku 20. století do
vypuknutí 1. světové války výklad učitele, práce
s komiksem a internetem
I- link, K - 1900, 1906,
Problémy a přínosy existence
českého národa v rámci
habsburské monarchie - četba
a rozbor historického
dokumentu (úryvek
z Masarykovy České otázky)
příloha
1) Které politické strany měly před
světovou válkou v českých
zemích hlavní slovo při
formulování zásad a požadavků
české národní společnosti?
Které sociální a společenské
vrstvy tyto strany zastupovaly?
Odhadněte, ve kterých oblastech
českých zemí tyto politické
strany dominovaly.
2) Které významné osobnosti
českého politického života
z tohoto období znáte?
3) Které z těchto politických stran
existují - třeba ve velmi
proměněné podobě - i
v současnosti?
4) V čem spočíval význam
dlouholetého boje za všeobecné
volební právo v RakouskoUhersku? Kdy došlo k jeho
naplnění? Víte, kdy získaly
v českých zemích volební právo
také ženy?
1)
2)
3)
Charakterizujte hlavní
myšlenky Masarykova
politického programu a jeho
politické taktiky. Jak on sám
tento program nazval?
Na které významné osobnosti
Masaryk svými politickými
názory navazoval?
Popište a zdůvodněte
Masarykův postoj
k habsburské monarchii, který
zastával na přelomu 19. a 20.
století. Kdy své názory
v tomto směru radikálně
přehodnotil? (po vypuknutí 1.
světové války)
7
Základní cíle výuky:
Po zvládnutí tématu žáci budou umět analyzovat situaci, v níž se česká národní společnost
v prvním desetiletí 20. století nacházela, dokáží zhodnotit její hospodářskou, politickou a
kulturní úroveň a posoudí možnosti její samostatné existence. Budou umět popsat postoj
vedoucích představitelů českého politického života a zároveň i většiny české společnosti
k habsburské monarchii v období bezprostředně před vypuknutím 1. světové války. Současně
budou umět provést obecnou charakteristiku sledovaného období a postihnout změny, které
nově vstoupily do života lidí a začaly jej výrazně ovlivňovat.
Příloha
T. G. Masaryk - Česká otázka (1895), úryvky
Odsud i program realistický – především vydatné sociální reformy, práce kulturní, politika
vnitřní. Socializace české politiky je důsledným pokračováním obrozeneckých idejí: humanita
dnes znamená pracovat pro ty, které jsme posud z kulturní práce vylučovali: dát jim pouze
některá práva je málo – myslit, pracovat musíme s nimi a pro ně. Uslyšíme v pozdějších
výkladech, že sociální otázka je po výtce také otázka česká - národ, jenž vypracoval svou
národní církev bratrskou, národ, jenž ústy vyznává tyto ideály velkých předků, má v řešení
sociální otázky veliký a nejnárodnější úkol.
V politice vnější je přirozený a nutný program Palackého, program státoprávní. Podle
humanitního programu a podle historicky daných skutečností znamená program ten v dohodě
s našimi německými krajany usilovat o samostatnost v rámci říše rakouské. Prakticky se dá
dohodnouti s Němci provádět autonomii ve smyslu selfgovernementu co největší, aby každý
národ rozhodoval ve vnitřní politice sám o sobě; to také leží v pojmu lidovosti, které se
dovoláváme.
Co se týče poměru českých zemí k soustátí rakouskému, tedy pokládám Palackého Ideu státu
rakouského přes různé ústavní přeměny posud za bezpečné vodítko; je litovat, že se Palacký,
jak jsme slyšeli, sám do jisté míry své „Ideje“ vzdával, doporučuje program více slovanský,
národní – tím nechtě, posílil politické fantasty. …naše politika nemůže být úspěšná, nebude-li
nesena opravdovým a silným zájmem o osud Rakouska, kterýžto zájem si ovšem nepředstavuji
jako neuvědomělou předbřeznovou pasivní loajalitu…, nýbrž jako kulturní a politické úsilí,
v souhlase s potřebami našeho lidu, pracovat ku povznesení celého Rakouska a jeho politické
správy…
Politická taktika musí odpovídat idei humanitní: tedy důsledné využitkování všech moderních
pokroků ve všech oborech společenské správy…
Může každému člověku nastat doba, že proti násilí musí se bránit železem, netoliko prací a
rozumem. I národ český by tak učinil, kdyby se mu sahalo na život. Ale tomu tak není mluvení o hrobu a tak dále je směšnou a ponižující frází. Národ náš, jako každý, má
v konstitucionalismu třeba nedokonalém tolik svobody, že příčin k násilné taktice nemá. Proto
dnes volání po práci drobné je tak oprávněné - přičiňme se sami a nečekejme, že pro nás a za
nás pracovat bude vláda vídeňská a jiní. Kde vadí vláda a policie našim učitelům, našim
kněžím, našim advokátům, našim lékařům a jiným všem, aby nepracovali a o pokrok lidu se
nestarali?
Je holým neštěstím, že si zvykáme očekávat toliko od vlády, samočinnosti se vzdávajíce. To je
ten krajní liberalism politický, ta nešťastná víra v – policii…Je totiž osudný klam myslit, že
všecka naše historie není než ustavičný boj proti Němcům a proti vládě - tak malí jsme nebyli
a nejsme. Vyvíjeli jsme se i positivně, vývoj náš má obsah svůj a vlastní…V tom se realism, a
to v otázce nad jiné důležité, liší od Palackého i od Havlíčka a ovšem od věčného teď
8
politisování. Je to požadavek politiky absolutně aktivní a positivní; troufejme si konečně sami
být většími - nejsme tak malí, jak nám naši vlastenečtí fňukalové nám, a tedy i jiným,
namlouvají…
Téma: První světová válka a vznik Československa
(doporučená časová dotace: 2 vyučovací hodiny)
Žáci budou schopni podat základní charakteristiku české národní společnosti počátku 20.
století, nastíní její aspirace a cíle a vysvětlí, jakým způsobem se v tomto období začal
proměňovat životní styl a myšlení tehdejších lidí. Zároveň jim budou zřejmé i hlavní rysy
mezinárodní situace před vypuknutím 1. světové války, zejména propojení evropských
velmocí spojeneckými smlouvami a také základní rozpory, které mezi těmito velmocemi
existovaly. Jako úvod k tomuto tématu je vhodné věnovat pozornost příčinám vzniku,
nejdůležitějším mezníkům a výsledkům 1. světové války v evropském i světovém kontextu.
Možné úvodní opakovací otázky a úkoly pro žáky:
1) Charakterizujte postavení českého národa v rámci habsburské monarchie na začátku 20. století
po stránce hospodářské, kulturní a státoprávní. (Možná odpověď: ekonomický a kulturní rozvoj,
svých státoprávních cílů ale česká politika nedosáhla)
2) Do kterých aliancí byly rozděleny hlavní evropské mocnosti na začátku 20. století? Jaké hlavní
rozpory mezi těmito velmocemi existovaly?
3) Stručně popište průběh, charakter a výsledky 1. světové války.
Struktura vyučovacích hodin2
Zdroj/strana
Příčiny a charakter 1. světové
války - práce s komiksem,
výklad učitele
K – 1914, U/22-23
1) Co bylo bezprostřední příčinou
vypuknutí 1. světové války?
2) Mohou se války „podílet“ na
urychlení technického pokroku?
Uveďte příklady typické pro
období 1. světové války.
3) Co rozumíte pod pojmem
„černý trh“? Existoval i
v některé jiné etapě našich
dějin?
4) Která významná díla české a
2
9
světové literatury zachycují
období 1. světové války?
5) Jaký byl dopad 1. světové války
na život v zázemí?
6) Které státy můžeme označit za
hlavní aktéry 1. světové války?
Náměty na mimoškolní aktivitu
pro žáky – najděte a
vyfotografujte v místě svého
bydliště památník padlým z 1.
světové války a zkuste společně se
svými spolužáky vytvořit jejich
fotogalerii (vzor viz I - link)
Česká společnost v průběhu 1.
světové války, boj za
samostatný československý stát
- výklad učitele, poslech
mapového videa, práce s
komiksem a s texty na webu
U/24, K - 1916, 1917, M- link, Ilink, I- link
Problematika spojení Čechů a
Slováků ve společném státě četba a rozbor historického
dokumentu (Pittsburská
dohoda)
příloha 1
1) Ve kterých zemích se v letech
1914-1918 utvořily jednotky
tzv. československých legií?
Znáte některá místa jejich
bojů?
2) Zjistěte, které osobnosti
československých dějin a
kultury prošly
československými legiemi.
Jakým způsobem tyto
osobnosti naše dějiny a
kulturu ovlivnily? (např. Alois
Eliáš, František Langer,
Jaroslav Hašek, Ludvík
Svoboda, Emanuel Moravec…
3) Zpracujte z dostupných zdrojů
medailony hlavních osobností
československého
zahraničního odboje za 1.
světové války - T. G.
Masaryka, E. Beneše a M. R.
Štefánika.
Otázky a úkoly pro žáky (možno
zadat žákům i jako samostatnou
práci s využitím dalších zdrojů
informací):
1) Za jakých historických
okolností, kdy a kde byla tato
dohoda uzavřena?
2) Kdo ji uzavřel?
3) Co bylo základním obsahem
této dohody?
4) Jaké postavení mělo mít podle
této dohody ve společném
státě Slovensko?
5) Byla tato část dohody po
10
vzniku ČSR realizována?
Vznik Československa v říjnu
1918 - výklad učitele, práce
s komiksem a četba a rozbor
historického dokumentu
(recepční zákon)
U/25, K -1918,
příloha 2
Otázky a úkoly k historickému
dokumentu:
1) Za jakých historických
okolností a kdy tento zákon
vznikl?
2) Zamyslete se nad tím, z jakých
důvodů byl tento zákon
vyhlášen a proč je označován
jako recepční.
3) Objasněte pojem Národní
výbor.
4) Připravte si krátké referáty o
osobnostech, které jsou pod
tímto zákonem podepsány.
Námět k diskusi se studenty:
Zhodnoťte „klady“ a „zápory“
rozbití Rakouska-Uherska a vzniku
samostatného československého
státu. (dovršení procesu národní
emancipace Čechů a částečně i
Slováků, ale rozbití velkého
hospodářského celku, vnitřní i
vnější zranitelnost Československa)
Po zvládnutí tohoto tématu budou žáci schopni vysvětlit, jaké byly hlavní příčiny rozpoutání
1. světové války, čím se tato válka lišila od předchozích válečných konfliktů 19. století a
definovat rozsah tohoto tragického střetnutí i jeho důsledky Zároveň popíší, v jaké změny
v uspořádání tehdejší Evropy čtyři válečné roky vyústily – zejména v souvislosti s rozpadem
habsburské monarchie a následným vznikem tzv. nástupnických států, mj. i Československé
republiky. V kontextu národních dějin jim budou zřejmé přínosy i problémy spjaté se
vznikem a existencí samostatného československého státu. Rovněž jim bude zřejmý podíl
dohodových mocností i československého odboje na vytvoření Československa (T. G.
Masaryk, československé legie).
Příloha 1
Pittsburská dohoda
Československá dohoda, uzavretá v Pittsburghu, Pa., dňa 30. máje 1918.
Predstavitelia slovenských a českých organizácií vo Spojených Štátoch, Slovenskej Lígy,
Českého Národného Sdruženia a Sväzu Českých Katolíkov, porokovali za prítomnosti
predsedu Česko-Slovenskej Národ. Rady, prof. Masaryka, o česko-slovenskej otázke a o
našich posavádných programových prejavoch a usniesli sa nasledovne:
11
Schvaľujeme politický program usilujúci sa o Spojenie Čechov a Slovákov v samostatnom
štáte z Českých zemí a Slovenska.
Slovensko bude mať svoju vlastnú administratívu, svôj snem a svoje sudy.
Slovenčina bude úradným jazykom v škole, v úrade a vo verejnom živote vôbec.
Česko-slovenský štát bude republikou, jeho konštitúcia bude demokratická.
Organizácia spolupráce Čechov a Slovákov ve Spoj. Štátoch bude podľa potreby a meniacej
sa situácie, pri spoločnom dorozumení, prehĺbená a upravená.
Podrobné ustanovenia o zariadení česko-slovenského štátu ponechávajú sa osvobodeným
Čechom a Slovákom a ich právoplatným predstaviteľom.
Albert Mamatey, Ján Janček ml., Milan Getting, Ján Pankuch, rev. Jozef Murgáč, rev. Ján Kubašek,
Ondrej Schustek, T. G. Masaryk, Karel Pergler, Dr. Fisher, B. Šimek, J. J. Zmrhal, Hynek Dostál, Vojta Beneš,
rev. Innocent Kestl, Jan Straka, Ivan Bielok, rev. Oldř. Zlámal, Michal Bosák, H. H. Miko, Ignác Gessay,
Karlovský, rev. Pavel J. Šiška, J. A. Ferenčík.
Příloha 2
Zákon Národního výboru o vzniku Československa
(tzv. recepční zákon)
Samostatný stát československý vstoupil v život. Aby zachována byla souvislost
dosavadního právního řádu se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený
přechod k novému státnímu životu, nařizuje Národní výbor jménem československého
národa jako vykonavatel státní svrchovanosti toto:
čl. 1/ Státní formu československého státu určí národní shromáždění ve srozumění
s Československou Národní radou v Paříži. Orgánem jednomyslné vůle národa a také
vykonavatelem státní svrchovanosti je národní výbor;
čl. 2/ veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti;
čl. 3/ všechny úřady samosprávné, státní a župní, ústavy státní, zemské, okresní a zejména
obecní jsou podřízeny Národnímu výboru a prozatím úřadují a jednají dle dosavadních
platných zákonů a nařízení;
čl. 4/ zákon tento nabývá účinnosti dnešním dnem;
čl. 5/ Národnímu výboru se ukládá, aby tento zákon provedl.
Dr.Fr.Soukup v.r., Dr.Vavro Šrobár v.r., Antonín Švehla v.r., Jiří Stříbrný v.r., JUDr. Al.Rašín v.r.
12
Téma: Mezinárodní kontext československých dějin v letech
1918-1945
Výchozí předpoklady pro zvládnutí tohoto tématu žáky
Žáci budou chápat, že československé dějiny neprobíhaly izolovaně, ale byly ovlivňovány a
do značné míry utvářeny vnějšími okolnostmi, ať už evropskými nebo globálními. Budou
schopni identifikovat zásadní otázky a proměny mezinárodních vztahů v období od konce
první světové války po konec druhé světové války v roce 1945 a jejich dopad na politický,
ekonomický a společenský vývoj v Československu. Tento metodický list představuje jeden
z možných výkladů mezinárodního kontextu čs. dějin ve vzájemných souvislostech v rámci
samostatné vyučovací hodiny.
1) Za jakých mezinárodních okolností vznikla první Československá republika?
2) Jak se proměnil středoevropský prostor po konci první světové války?
5) Co to byla Společnost národů?
6) Co to byla tzv. Světová hospodářská krize v meziválečném období a jaké důsledky měla
pro Československo?
7) Stručně popište příčiny a průběh druhé světové války.
Struktura vyučovacích hodin 3
Zdroj/strana
Mezinárodní důsledky první světové války
a vznik tzv. Versailleského systému - výklad
učitele (vítězné a poražené státy v první
světové válce, bezprecedentně destruktivní
první světová válka jako příčina úvah o
rekonfiguraci mezinárodních vztahů
v duchu liberálního internacionalismu,
Pařížská mírová konference, vznik
Společnosti národů)
U/ 28-29, K1918
3
poznámky / otázky a úkoly/ náměty k
činnostem
1) Které státy patřily po první světové
válce mezi vítězné a které mezi
poražené? Jaké důsledky pro ně
angažmá ve válce mělo?
2) Kteří významní politici se účastnili
mírové konference v Paříži? Kdo na
této konferenci reprezentoval
Československo?
3) Diskuse: Na jakých principech stála
Společnost národů? Proč její snaha o
zachování míru neměla naději na
úspěch? (Příčiny neúspěchu: Neúčast
důležitých mocností v SN, Členové
Rady sami agresory (např. ItálieHabeš), neexistence společných
ozbrojených sil SN, špatná
vynutitelnost sankcí, vágně
formulovaný pakt SN…)
4) Proč byl americký prezident Woodrow
Wilson v nově vzniklém
13
Československu tak populární, že po
něm bylo např. pojmenováno pražské
hlavní nádraží? (Odpověď: díky
podpoře principu sebeurčení národů
v mezinárodních vztazích, na jehož
podstatě vznikla i ČSR)
Československo a hledání bezpečnostních
záruk v novém mezinárodním prostředí –
výklad učitele (zdůraznit problém garance
východních hranic Německa, maďarský a
německý revizionismus a tři pilíře
československé zahraniční a bezpečnostní
politiky v meziválečném období – Malá
dohoda, smlouvy s velmocemi, Společnost
národů)
U/29, I - link
Světová hospodářská krize a politické krize
třicátých let – výklad učitele (zdůraznit
globální charakter hospodářské krize a její
politické důsledky – špatná ekonomická
situace jako jedna z příčin nástupu
totalitních a autoritářských režimů; agrese
Itálie v Habeši a Japonska v Mandžusku
jako preludium druhé světové války)
U/41-42, K1931, I - link,
link, link, link
Mezinárodní kontext tzv. Mnichovské krize
v roce 1938 - výklad učitele, diskuse
U/ 46-47, K1938
Druhá světová válka v Evropě – příčiny a
průběh – výklad učitele a diskuse
(zdůraznění komplexu příčin); práce s
mapou
U/ 49, I - link
1) Které důležité mocnosti nebyly od
začátku členy Společnosti národů?
(Odpověď: Především Německo a
Rusko/SSSR) Proč Německo ze SN
vystoupilo a proč byl SSSR vyloučen?
(Odpověď: Německo vystoupilo po
nástupu nacistů k moci. Hitler SN
nenáviděl a považoval ji za součást
Versailleského systému. SSSR byl
vyloučen po invazi do Finska.)
2) Co to byla tzv. Malá dohoda a kterých
stát se týkala? Do jaké míry byla
efektivní?
3) U kterých velmocí hledalo
Československo bezpečnostní záruky a
proč?
4) Jakou roli hrála Společnost národů pro
Československo? Který významný
československý politik se v SN výrazně
angažoval (Odpověď: E. Beneš – mj.
jako předseda Shromáždění)
1) Kde a proč započala světová
hospodářská krize? Jaké důsledky
měla pro Československo?
2)
Ve kterých evropských státech se
v meziválečném období dostaly
k moci totalitní či autoritářské
režimy? Odhadněte důvody.
3)
Jak přispěla ekonomická krize
k nástupu nacismu v Německu?
4)
Který současný stát býval dříve
označován jako Habeš? Mohla
Společnost národů zabránit italské
agresi proti Habeši?
1) Co to byla politika appeasementu?
Byla ze strany západních velmocí
vhodně zvolenou strategií?
2) Kdo se účastnil Mnichovské
konference a kdo její svolání podnítil?
1) Proč se do druhé světové války
v Evropě zapojily Spojené státy
americké?
2) Co to byl pakt Ribbentrop-Molotov?
3) Kde probíhaly klíčové bitvy druhé
14
světové války?
4) Jaké důsledky měla druhá světová
válka pro Polsko?
5) Jakou roli sehráli ve válce
českoslovenští exiloví vojáci?
Doporučené cíle výuky
Po zvládnutí tohoto tématu budou žáci schopni zařadit politický, ekonomický a společenský
život v Československu do mezinárodního kontextu. Uvědomí si proměnu klíčových součástí
mezinárodního systému po konci první světové války a současně budou schopni analyzovat
možnosti fungování nově nastaveného mezinárodního pořádku. Budou schopni se zamyslet i
nad významem Společnosti národů jakožto první univerzální kolektivně bezpečnostní
organizace na světě. Uvědomí si, jakou roli v této organizaci hrálo Československo a proč
tato organizace ve svém hlavním úkolu zajistit mírové řešení sporů selhala. Dále se žáci
seznámí s mezinárodním kontextem hospodářské krize ve 30. letech a jejími politickými
důsledky – především z hlediska nástupu totalitních a autoritářských režimů v Evropě. Budou
chápat i mezinárodní kontext tzv. Mnichovské krize a krátkozrakost politiky západních
velmocí vůči nacistickému Německu. Na základě práce s mapou budou schopni identifikovat
místa hlavních bitev druhé světové války.
15
Téma: Československo v období let 1918-1938
Žáci budou schopni s využitím znalostí z předchozích dějinných etap podat základní
charakteristiku české společnosti počátku 20. století a vysvětlí dopady událostí první světové
války na život a myšlení tehdejších obyvatel českých zemí i na vývoj a směřování poválečné
československé a potažmo i evropské a světové politiky. Bude jim jasný podíl dohodových
velmocí na vzniku Československa, ale i role československého zahraničního i domácího
odboje v průběhu 1. světové války.
Možné úvodní otázky a úkoly pro žáky:
1) V čem spatřujete hlavní důvody vzniku Československa jako jednoho z tzv.
nástupnických států Rakousko-Uherska? Byly podle vás možné i jiné varianty
poválečného vývoje?
2) Byly pro konečný výsledek, tj. vznik samostatného Československa, důležitější aktivity
naší zahraniční akce v čele s Masarykem, Benešem a Štefánikem a působení legií, nebo
činnost představitelů domácích politických stran? Pokuste se o nalezení relevantních
odpovědí na tyto otázky formou řízené (skupinové) diskuze.
3) Které další státy se po 1. světové válce nově objevily na mapě Evropy?
Zdroj/strana
Teritoriální geneze
Československa v letech
1918-1920, jeho zahraniční
politika a národnostní složení
- výklad učitele, práce
s učebnicí, texty na webu a
mapovou aplikací (mapa ČSR
1918-1938 - menšiny a sporná
území)
U/28, 35, 37, M- link, I - link,
I - link, I - link
1) Na které evropské mocnosti
se mladá republika ve
sledovaném období zejména
orientovala jako na garanty
své samostatné existence?
2) Pokuste se postihnout
nejmarkantnější rozdíly
mezi jednotlivými částmi
Československé republiky –
českými zeměmi,
Slovenskem a
Podkarpatskou Rusí – po
stránce politické,
hospodářské, kulturní a
duchovní.
3) Které národy a národnostní
menšiny žily na území
Československa?
4) Jaký byl vzájemný vztah
Čechů a Slováků na straně
jedné a těchto menšin na
straně druhé? Procházel
tento vztah ve sledovaném
4
16
období výraznějšími
změnami? Čím byly tyto
změny způsobeny?
Politický a ústavní systém
první republiky - výklad
učitele, práce s učebnicí a texty
na webu, četba a rozbor
(československá ústava 1920)
U/33-34, K -1919, I - link, I link, I -link
příloha
1) Popište ústavně politické
zřízení meziválečné
Československé republiky a
jeho hlavní „stavební
kameny“.
2) Pokuste se zhodnotit klady
a zápory demokratického
parlamentního systému ve
dvacátých a třicátých letech
20. století a dnes.
3) Jedním ze symbolů
československého státu se
stal jeden z jeho zakladatelů,
prezident „Osvoboditel“
Tomáš Garrigue Masaryk.
Jak se dnes s odstupem času
díváte na jeho
nezpochybnitelnou autoritu,
nemající místy daleko ke
kultu osobnosti?
1)
2)
3)
4)
5)
6)
Ekonomický vývoj
Československa v období
1918-1938 - výklad učitele,
práce s učebnicí a texty na
U/41-42, K -1931-1932, I link, I -link, I - link
Otázky k úryvku
z československé ústavy
z roku 1920
Jaké údaje lze zjistit přímo
z tohoto úryvku o politickém
a státním systému ČSR?
Jakou podobu měla
zákonodárná moc v ČSR?
Jakou úlohu hrál prezident?
Které ústavy byly asi pro
československou ústavu
vzorem?
V textu ústavy je uváděna
možnost vyvlastnění
soukromého majetku státem
za náhradu. Došlo v době
existence První
československé republiky
(1918–1938) ve větší míře
k tomuto procesu? Pokud
ano, tak za jakých okolností?
(viz pozemková reforma)
V čem se ústavní systém ČSR
liší a v čem naopak shoduje
s ústavním systémem dnešní
České republiky?
1) Charakterizujte
československé hospodářství
v období let 1918-1938.
2) Jak se projevila světová
17
webu,
hospodářská krize
v Československu?
Každodenní život obyvatel práce s učebnicí, komiksem a
texty na webu
U/32, K - 1937, I - link
1) První republika byla obdobím
řady změn takřka ve všech
oblastech společenského
života – pokuste se ve
stručnosti postihnout ty
z pohledu tehdejších generací
nejzásadnější.
Umění a kultura v období
první republiky - práce
s učebnicí, komiksem a texty
na webu
U/38-40, K - 1921, 19221924, 1927, I - link, I -link,
1) Zanechal ve vás některý z
filmů „pro pamětníky“ hlubší
stopu? Pokuste se najít
odpověď na otázku, co ještě
dnes na tomto mnohdy
poněkud idealizovaném úseku
našich národních dějin nejvíce
oslovuje a přitahuje.
Žáci budou schopni definovat postavení Československé republiky v meziválečné Evropě
z hlediska politického, hospodářského a kulturního. Budou umět popsat základy a principy
politického a ústavního systému první republiky a porozumí složitým národnostním,
sociálním a ekonomickým poměrům uvnitř tohoto státu. Budou aspoň zčásti schopni
porozumět i „běžnému životu“ tehdejších lidí.
Příloha
Československá ústava z roku 1920 (úryvky)
…§ 6. Moc zákonodárnou vykonává pro celé území Československé republiky Národní
shromáždění, skládající se ze dvou sněmoven: sněmovny poslanecké a senátu…
§8. Sněmovna poslanecká má 300 členů, kteří se volí podle všeobecného, rovného, přímého,
tajného práva hlasovacího podle zásady poměrného zastoupení…
§ 13. Senát má 150 členů, kteří se volí podle všeobecného, rovného, přímého, tajného práva
hlasovacího podle zásady poměrného zastoupení…
Hlava třetí
Moc vládní a výkonná
1. Prezident republiky jest volen Národním shromážděním
2. Volen může býti státní občan Československé republiky, který je volitelný do sněmovny
poslanecké a dosáhl 35 let…
Hlava pátá
Práva a svobody, jakož i povinnosti občanské
§ 106. Rovnost
18
2. Všichni obyvatelé republiky Československé požívají v stejných mezích jako státní občané
této republiky na jejím území plné a naprosté ochrany svého života a své svobody, nehledíc
k tomu, jakého jsou původu státní příslušnosti, rasy nebo náboženství…
§ 109. Soukromé vlastnictví
2. Vyvlastnění /soukromého majetku/ je možné jen na základě zákona a za náhradu,…
§117. Svoboda učení a svědomí. Svoboda projevu mínění
1. Každý může v mezích zákona projevovat mínění slovem písmem, tiskem, obrazem apod.
§ 128. Rovnost státních občanů.
1. Všichni státní občané …jsou si před zákonem plně rovni a požívají stejných práv
občanských a politických, nehledíc k tomu, jaké jsou rasy, jazyka nebo náboženství…
3. Státní občané …mohou …volně užívati jakéhokoliv jazyka…
19
Téma: Rok 1938 a druhá republika
Žáci budou schopni rámcově charakterizovat národnostní složení obyvatelstva
Československé republiky v letech 1918‒1938 a také budou chápat základní důvody, které
vedly ve 30. letech 20. století ke zvyšující se radikalizaci značné části německé menšiny
v Československu. Tyto znalosti získají v předcházejících hodinách, které byly věnovány
československým dějinám 20. století. Také jim bude aspoň v základních obrysech zřejmá
agresivní zahraniční politika nacistického Německa od nástupu A. Hitlera k moci v roce 1933.
Budou rovněž umět objasnit, v čem spočívala politika appeasementu, kterou se řídily Francie
a Velká Británie ve vztahu k nacistickému Německu. Pochopení této politiky jim pak umožní
porozumět jednání Velké Británie a Francie v období československé krize v roce 1938.
Z tohoto důvodu je vhodné zařadit téma „Rok 1938 a druhá republika“ do výuky až po
hodinách zabývajících se nástupem nacismu v Německu a vývojem mezinárodní situace ve
30. letech 20. století.
1) Které národy a národnosti žily na území Československa v letech 1918‒1938?
2) Co označuje pojem Sudety?
3) Proč se ve 30. letech zhoršil poměr značné části německé menšiny k československému
státu? (Odpověď: nástup nacismu v Německu, těžké dopady hospodářské krize v
československém pohraničí).
4) Stručně popište agresivní zahraniční politiku nacistického Německa ve 30. letech 20.
století.
5) Vysvětlete pojem "politika appeasementu" a odhadněte dopady této politiky na situaci v
Evropě ve 30. letech 20. století. Jaká historická „poučení“ je eventuálně možné z důsledků
této politiky vyvodit? (Možná odpověď: neustupovat agresorovi)
Zdroj/strana
Mezinárodní souvislosti a
průběh mnichovské krize v roce
1938 - výklad učitele, poslech
mapového videa k mnichovské
konferenci, studium ukázky z
dobového tisku ze září 1938
U/ 46-47, M - link, I - link
Samostatný úkol pro některého
z žáků - připravte si z dostupných
zdrojů referát na téma
„Československá opevnění a jejich
výstavba ve 30. letech 20. století“ a
seznamte s ním ostatní spolužáky.
Námět na mimoškolní aktivitu návštěva některého ze
zpřístupněných objektů
5
20
Obsah mnichovské dohody četba a rozbor textu
mnichovské dohody
příloha
Důsledky mnichovské dohody
pro Československo - práce
s mapovou aplikací
M - link
Proměna Československa po
mnichovské konferenci a
atmosféra tzv. druhé republiky
‒ výklad učitele, četba a rozbor
úryvku z díla Josefa Čapka
„Psáno do mraků“
U/ 48, I - link;
Situace v letech 1938‒1939 práce s komiksem
K – 1938,1939
československého opevnění
1) K čemu zavazovala mnichovská
dohoda Československo?
2) Představitelé kterých států ji
podepsali?
stručné životopisy jednotlivých
signatářů mnichovské dohody.
1) Která významná města a
hospodářsky důležité oblasti
Československo po přijetí
mnichovské dohody ztratilo?
2) Zjistěte, jak se po mnichovské
konferenci změnily hranice
Československa ve vašem kraji.
1) Jak vnímal Josef Čapek
proměnu společenské
atmosféry v období 2.
republiky?
2) Co víte o osudu tohoto
spisovatele a malíře v období
nacistické okupace?
3) Která jiná literární díla
odrážející atmosféru podepsání
mnichovské dohody a období
druhé republiky znáte? (příklad
odpovědi - Torzo naděje
Františka Halase)
1) Proč odešel Edvard Beneš po
podepsání mnichovské
dohody do exilu? Byl to v jeho
případě první pobyt v exilu?
2) Jak vůbec rozumíte pojmu
exil? Ve kterých obdobích
našich dějin došlo k rozsáhlé
emigraci z českých zemí a jaké
důvody k ní vedly? Znáte
některé významné politické
nebo kulturní osobnosti
českých zemí, které musely
opustit svou vlast? (Odpovědi
se mohou vztahovat i ke
starším dějinám, např. J. A.
Komenský)
3) Kdo podle mínění Čechů zradil
v souvislosti s mnichovskou
dohodou Československo? Jak
se vědomí této "zrady"
projevilo v orientaci
československé zahraniční
politiky po 2. světové válce?
(odpověď - příklon k
21
4)
5)
Sovětskému svazu)
Jakou vidíte souvislost mezi
Foglarovými Rychlými šípy a
atmosférou druhé republiky?
Zamyslete se nad důsledky,
které mělo přijetí mnichovské
dohody a odstoupení
pohraničních území bez boje
pro morální stav české
společnosti.
Za jakých okolností došlo v
březnu 1939 k definitivnímu
rozbití Československa?
Jak by se asi vyvíjely osudy
Československa, pokud by
československá vláda
mnichovskou dohodu odmítla
přijmout?
Po zvládnutí tohoto tématu žáci dokážou popsat, jaké byly příčiny a průběh událostí roku
1938 a jak se v důsledku přijetí mnichovské dohody změnila územní, politická, hospodářská a
národnostní struktura československého státu a také společenská atmosféra v období tzv.
druhé republiky. Budou si také vědomi toho, že územní okleštění československého státu na
podzim 1938 přímo otevřelo cestu k jeho definitivnímu rozbití v březnu 1939. V kontextu
evropských a světových dějin získají povědomí o tom, že ani podepsání mnichovské dohody
Velkou Británií a Francií nakonec nezabránilo vypuknutí 2. světové války.
Příloha
Text mnichovské dohody (zkráceno)
Německo, Spojené království, Francie a Itálie, vzhledem k dohodě, které již bylo dosaženo ve
věci odstoupení území Sudet Německu, ujednali následující podmínky uvedeného
odstoupení a opatření z něj vyplývajících, a touto dohodou se zavazují k učinění opatření
nezbytných k jejímu naplnění:
§1
Vyklizování započne 1. října.
§2
Spojené království, Francie a Itálie se shodují v tom, že vyklizení bude provedeno do 10. října,
a to bez ničení jakýchkoli existujících zařízení, a že československá vláda je odpovědna za to,
že vyklizení bude provedeno bez poškození uvedených zařízení.
§3
Podmínky vyklizení podrobně určí mezinárodní výbor, složený ze zástupců Německa,
Spojeného království, France, Itálie a Československa.
22
§4
Postupné obsazování převážně německých území německými oddíly započne 1. října. Čtyři
územní úseky, označené na přiložené mapě, obsadí německé oddíly v tomto pořadí:
úsek označený I. - 1. a 2. října,
úsek označený II. - 2. a 3. října,
úsek označený III. - 3., 4. a 5. října,
úsek označený IV. - 6. a 7. října.
Výše uvedený mezinárodní výbor bez odkladu vymezí zbývající území převážně německého
charakteru a německé oddíly je obsadí do 10. října.
§6
Konečné vymezení hranic provede mezinárodní výbor. Tento výbor je oprávněn doporučit
čtyřem mocnostem - Německu, Spojenému království, Francii a Itálii - v určitých výjimečných
případech menší odchylky od přísně etnografického stanovení pásem, jež mají být převedena
bez lidového hlasování.
§8
Československá vláda propustí ve lhůtě čtyř týdnů ode dne uzavření této dohody sudetské
Němce, kteří si toto propuštění přejí, ze svých vojenských a policejních jednotek. V téže lhůtě
propustí československá vláda sudetoněmecké vězně, kteří si odpykávají tresty odnětí
svobody za politické trestné činy.
Mnichov 29. září 1938
podepsáni
Adolf Hitler
Édouard Daladier
Benito Mussolini
Neville Chamberlain
23
Téma: Okupace českých zemí 1939‒1945
Žáci budou mít základní přehled o meziválečném evropském vývoji, zejména o nástupu
Adolfa Hitlera k moci a o jeho vnitřní i zahraniční politice. Budou také obeznámeni
s příčinami mnichovské dohody a budou chápat její důsledky jak pro Československo, tak pro
další vývoj situace v Evropě. Žáci již také budou mít základní přehled o průběhu druhé
světové války v evropském i světovém kontextu.
1) Jaké byly příčiny mnichovské dohody v roce 1938?
2) Jaké důsledky měla mnichovská dohoda pro politický život Československa?
3) Na mapě Evropy ukažte/vyznačte:
a) hlavní Hitlerovy spojence či spolupracující státy
b) maximální rozsah území okupovaného či kontrolovaného nacistickým Německem či
jeho spojenci
c) hlavní válečné operace, které představovaly mezníky ve 2. světové válce (bitva o
Moskvu, bitva o Stalingrad, vylodění spojenců v Normandii)
Zdroj/strana
Shrnutí příčin vypuknutí druhé
světové války, rozbití
Československa a vytvoření
Protektorátu Čechy a Morava,
represivní charakter
okupačního režimu - výklad
učitele a poslech mapového
videa
U/ 49-65, M - link, I - link
Samostatné úkoly pro některé
žáky - připravte si z dostupných
zdrojů referáty na téma perzekuce
obyvatelstva (např. heydrichiáda,
Lidice, Javoříčko, holokaust) a
seznamte s ním ostatní spolužáky.
6
Náměty na mimoškolní aktivitu –
sledování filmu s tématikou druhé
světové války a okupace, popř.
referát o filmu, návštěva některé
muzejní expozice s tématikou 2.
24
světové války a nacistické okupace
Rozbití Československa - práce
s mapovou aplikací
M - link
Život a smrt za okupace - práce
s texty na webu
I - link
1) Na jaké územní celky bylo
někdejší Československo v
letech 1938-45 rozděleno?
2) Do které z těchto částí byl
začleněn váš region?
3) Jaké bylo postavení a osudy
jednotlivých částí bývalého
Československa v období let
1939-1945?
Charakter a cíle nacistické
politiky v českých zemích četba a rozbor historického
dokumentu (Heydrichův projev)
příloha
Situace v letech 1939-1945 práce s komiksem
K – 1939-1944
1) Jakou roli hrálo okupované
území Čech, Moravy a Slezska
v záměrech nacistického
Německa?
2) S jakými omezeními či
nebezpečími se museli
vypořádávat čeští občané v
Protektorátu Čechy a Morava?
3) Jak se lišilo postavení obyvatel
židovského či romského
původu od postavení
ostatního obyvatelstva?
4) Co je to holokaust a jaký měl
průběh?
1) Co víte o autorovi tohoto
projevu?
2) Jakými principy se měla řídit
nacistická politika vůči
Čechům v období války?
Z jakých důvodů? Kterou
skupinu českého
obyvatelstva se R. Heydrich
pokoušel získat určitými
sociálními výhodami a proč?
(Odpověď - zejména dělníky,
jejich využití ve válečném
průmyslu)
3) Jaké záměry měli nacisté
s českým národem po
skončení války?
4) Co z opatření prováděných
nacistickou okupační správou
v průběhu války už bylo
východiskem pro „konečné
řešení české otázky“?
(Odpověď - např. uzavření
českých vysokých škol,
popravy představitelů české
inteligence)
1) Proč byli jedním z hlavních cílů
okupačních represí
25
spisovatelé a další
představitelé české kultury?
Znáte nějaké další osobnosti,
které byly během okupace
zavražděny? Jak s touto
politikou souvisí uzavření
českých vysokých škol?
2) Co bylo náplní činnosti
domácího odboje? Jaké
aktivity mohl vyvíjet?
3) V jakých státech působili
účastníci československého
zahraničního odboje? Znáte
bitvy či střetnutí, na kterých
se podíleli?
Náměty k diskusi se studenty:
Jaký byl význam atentátu na R.
Heydricha? Pokuste se porovnat
místní a zahraniční kontext tohoto
atentátu.
Pokuste se aspoň rámcově
porovnat situaci Čechů v období
let 1939-1945 se situací jiných
národů (Slováků, Poláků, Židů…).
Po absolvování tohoto tématu si budou žáci vědomi, že v daném období bylo území
někdejšího Československa rozděleno na několik celků s odlišným postavením a osudy
(Sudety, Protektorát, Slovenský štát). Budou schopni popsat represivní charakter nacistické
okupační správy a uvést některé příklady represí. Budou si také vědomi, že okupační moc
měla zájem na bezprostřední pacifikaci Čech a Moravy a využití jejich hospodářského
potenciálu ve válečné mašinérii s tím, že do budoucna by tato území byla plně
germanizována. V této souvislosti také získají znalosti o systematické likvidaci některých
skupin obyvatelstva (holokaust). Žáci si budou aspoň částečně uvědomovat složitost
problematiky odboje a kolaborace.
PŘÍLOHA
26
Heydrichův projev k představitelům nacistické správy v Protektorátu (úryvek)
„Je třeba pro nejbližší dobu války jasně Čechům ukázat: ať nás miluješ nebo ne, ať
pomýšlíš pro později na samostatný stát nebo ne, důležité je, že přinejmenším teď uznáváš,
že vyvolat povstání anebo klást odpor je pro tebe v tomto okamžiku jen škodlivé…Ty lidi
nezískáme, to nechceme, a ani by se nám to nepodařilo…Potřebuji zde klid, aby…český
dělník plně nasadil svou pracovní sílu ve prospěch německého válečného úsilí, aby zde…nic
nezdržovalo další zvyšování zbrojní výroby…K tomu patří i to…, že přirozeně musíme dát
českým dělníkům natolik nažrat, aby mohli vykonávat svou práci…S ohledem na válku a
z taktických důvodů nesmíme připustit, aby se Čech kvůli jistým věcem rozzuřil a vybuchl, a i
když musíme být momentálně z určitých taktických důvodů tvrdí, musíme si přesto počínat
tak, aby Čech nemohl dospět k závěru – protože nevidí jiné východisko – že musí jít do
povstání…
Tento prostor musí být jednou definitivně osídlen německy…Abych získal přehled, kdo
z lidí v tomto prostoru je vhodný k poněmčení, musím provést soupis obyvatelstva podle
rasového zřetele…
Jsou tu následující lidé: jedni jsou dobré rasy a dobrého smýšlení, s těmi je to
jednoduché, ty můžeme poněmčit. Potom jsou tu…lidé špatné rasy a špatného smýšlení.
Takové lidi musím dostat ven. Na Východě je dost místa… Uprostřed zůstává střední
vrstva…, ve které jsou špatně smýšlející lidé dobré rasy... To jsou ti nejnebezpečnější,
protože tvoří…vůdcovskou vrstvu. Nezbude nám nic jiného než pokusit se usídlit část
v říši…a pokusit se je převychovat a poněmčit – nebo, nepůjde-li to, postavit je nakonec ke
zdi.“
Téma: Fašismus a nacismus v českých zemích
(doporučená časová dotace: 1 vyučovací hodina)
27
Žáci budou schopni popsat základní příčiny vzniku a hlavní rysy radikálně pravicových proudů
- fašismu a nacismu. Taktéž je důležitá i jejich znalost národnostní struktury meziválečného
Československa a základní povědomí o průběhu nacistické okupace Čech a Moravy.
1) Vysvětlete pojmy fašismus a nacismus a charakterizujte jejich ideologii.
2) Které české fašistické strany a organizace z meziválečné éry znáte?
3) Stručně popište příčiny a projevy kolaborace v českých zemích za druhé světové války.
4) Jaké byly příčiny úspěchu Henleinovy Sudetoněmecké strany ve 30. letech?
5) Odkud čerpali čeští fašisté své hlavní ideové vzory?
6) Jak se nacisté za okupace zachovali k českým předválečným fašistickým organizacím a
proč? (Odpověď: Představitelé NOF, Vlajky apod. byli postupně vytěsňováni z veřejného
života a někteří vězněni, protože byli většinovou českou společností vnímáni jako radikálové.
Nacisté sázeli spíše na spolupráci s osobami, které se v předmnichovském Československu
těšily určité vážnosti, jako např. Emanuel Moravec.)
Zdroj/strana
poznámky / otázky a
úkoly/ náměty k
činnostem
Politický vývoj
meziválečné ČSR
s přihlédnutím k pozici
české krajní pravice.
(Výklad učitele)
U/33, 30, K-1926, I http://www.dejinyvpohode.cz/Articles/136
1-2-Fasismus+a+nacismus.aspx
1) Jaké byly hlavní rysy
českého fašismu 20. let?
(Odpověď: Inspirace
italským vzorem, český
nacionalismus, idea
stavovského státu, ALE:
nejednotnost, absence
vůdčí osobnosti)
2) Co byla tzv. Gajdova
aféra?
Německý politický život
v ČSR se zaměřením na
činnost DNSAP a SdP –
výklad učitele
U/37, 35, 45, K-1938, I http://www.dejinyvpohode.cz/Articles/136
1-2-Fasismus+a+nacismus.aspx
1) Jak reagovalo německé
obyvatelstvo na vznik
ČSR?
2) Jak reagovaly čs. úřady
na nárůst německého
radikalismu kolem r.
1933?
3) Které faktory přispěly
k radikalizaci značné části
německého obyvatelstva
7
28
Kolaborace v protektorátu
– výklad učitele
U/59, K-1940,
Gajdův manifest -četba a
rozbor historického
dokumentu
příloha
v ČSR ve 30. letech?
(Odpověď: zdánlivý
ekonomický úspěch
nacistického Německa,
nezaměstnanost v ČSR...)
1) Uveďte příklady
kolaborantských
organizací a jejich
významných
představitelů.
2) Jaké rozlišujeme formy
kolaborace? (Odpověď:
udavačství, novinářský
aktivismus, členství
v pronacistických
organizacích...)
1) Jak Gajda charakterizuje
liberalismus?
2) 2) Jaké další ideové
směry Gajda kritizuje? Co
konkrétně jim vytýká?
3) Jaký myšlenkový směr
má podle Gajdy zásluhu
na vzniku samostatné
ČSR?
4) Jaká hospodářská
opatření Gajda
prosazuje?
5) Jak Gajda hodnotí
náboženství?
Po zvládnutí tohoto tématu budou žáci schopni podat základní charakteristiky nacismu a
fašismu v českých zemích do roku 1945, budou umět vysvětlit příčiny vzniku českých a
německých radikálně nacionalistických uskupení v ČSR a vztah české a německé krajní
pravice. Dále se budou orientovat v hlavních ideových rysech a rozdílnostech českého
fašismu a německého nacismu, stejně jako v problematice protektorátních kolaborantských
organizací.
PŘÍLOHA
Manifest generála r. l. Gajdy
29
Bratři a sestry!
Myšlenkový i politický rozklad liberalistických a socialistických nauk vyvolal v celém takřka
světě tak mohutnou obrodu nacionalismu, že ani jedna z čelných zemí evropských nezůstala
nedotčena touto novou a plodnou duchovní vlnou. Došla nejprve uskutečnění v Itálii, kde její
vzmach odpovídal přirozenému temperamentu italskému.
Je vidět, že národové pochopili, že jejich kulturní a politické snažení musí jít novými cestami,
které jsou vybudovány nejen na základech současných potřeb národů a říší, ale i na základě
bohatých zkušeností národních dějin, žijících do dnes ve slavných tradicích minulých dob.
Český národ byl odveden od správné cesty rozkladnými myšlenkami, které, podlamujíce jeho
sílu, snažily se učiniti z něho tak zvaný „malý národ“ doma i za hranicemi.
Neukázněný liberalismus neměl tolik autority, aby zabránil rozložení národa v malé kulturní a
politické skupiny, nevraživě potírající jedna druhou.
Český realismus vzal národu odvahu k životu a umrtvoval český nacionalismus, tento
jedinečný zdroj národní moci.
Socialismus nalezl tím půdu připravenou a dokončil naprosté zneuctění národa, který proň
(přesně podle jeho ideologie) – neměl ceny, naopak stál v cestě jeho internacionálním cílům.
Světová válka uložila národům všech zúčastněných států takové úkoly, že jediné napětí
nacionálních sil musilo skončiti velkým vyčerpáním. Proto měli snadnou práci rozkladné idee,
donucené ke klidu mohutným vzepjetím nacionalismu ve válce, a uchvátili vládu nad státy.
Za několik let své činnosti přivedly tak národy na pokraj – zkázy.
Zvláště na národ český dolehla v těchto letech tvrdá tragika osudu:
Zatímco nepřehledné řady synů našich zemí krvácely v cizích službách na všech bojištích
světových, vybíjel se český nacionalismus doma odporem ke všemu, co jej spojovalo se
životem a osudem bývalého císařství. A genius naší vlasti jakoby vyšším řízením – vnukl
národu myšlenku, že pro svou spravedlivou věc jest mu bojovati na té straně, která zápasila
o ideály svobody národů. Proto stavil se pod prapory spojenců a pokryl vítězné jejich
korouhve svěžími vavříny své válečné slávy.
Český nacionalismus válečnou politickou moudrostí a odvahou vrátil národu svobodný stát.
Jeho úkol nebyl tím ani zdaleka ukončen, poněvadž na něho čekala svízelná práce
budovatelská. I toto dílo by býval český nacionalismus přivedl ke zdárnému a slavnému
konci. Ale oběti, které mu uložila světová válka a národní odboj, byly tak těžké, že jeho síly
ochabovaly, takže nenárodním myšlenkám a hnutím podařil se poměrně lehce zákeřný útok
na skutečnou svobodu a čest národa.
Proto socialismus nabyl převahy nad všemi svými spřeženci a ovládl stát, řídil osudy jeho
plných sedm let a za tuto dobu svedl národ na nebezpečnou cestu mravní, kulturní,
hospodářské a politické katastrofy.
Avšak přes zlobu pobloudilých národní myšlenka nikdy nevymřela v srdcích českých i
slovenských. Stála po celá tato léta na stráži a viděla zkázu, hrozící ze všech stran. Byla
přesvědčena, že přijde doba, kdy národ zavolá ji na místo, které ji právem patří, aby obnovila
a vybudovala mocnou říši.
Pomalu, ale vytrvale sbírala síly.
A z těchto dob bídy a naděje vyrostl československý fašismus.
Vyšlehl ze živelného a zdravého odporu proti všem těmto jedům, otravujícím a rozkládajícím
národní organismus ve všech buňkách jeho tvorby.
Prvním jeho úkolem bylo přirozeně ubrániti a zachovati nezasažené dosud části národa a
živiti v nich plamen národního sebevědomí a naděje. Podařilo se mu to. Postavil hráz, za níž
zmobilisoval své síly, aby je s nadšením a s rozvahou nasadil v pravý čas v rozhodný boj
30
s nepřítelem duševního i hmotného rozkvětu národa. Přichází na bojiště včas. Má síly svěží,
plán jasný, cestu přesně vytyčenou.
Jsme si vědomi, že celková úroveň národní kultury, blahobytu a moci jest výsledkem těch
kladných sil i složek, které – každá podle hodnoty svého obsahu a energie – pracují
samostatně a vytrvale na svém díle k rozmachu národa a říše. Chceme proto spravedlivě a
přesně vážiti tyto složky a tříditi je pod zorným úhlem národního prospěchu. Co bude
nalezeno lehkým a neplodným, bude vymýceno. Všemu kladnému a tvořivému bude naší
pomocí uvolněna cesta k největšímu rozvoji.
Náboženství, tento mohutný pilíř tisícileté kultury české, je v současném životě našem
podceňováno a znehodnocováno. Chceme mu vrátiti jeho zaslouženou čest a svobodu
v přesvědčení, že konečný jeho cíl se kryje s cílem naším, tj. vésti národ k mravnosti,
svědomitosti a osobní zodpovědnosti.
Potíráme kolektivismus a komunismus zvláště proto, že zabraňuje rozvinutí osobních
schopností energie. Chceme naopak podporovati všestranný rozvoj každé osobnosti,
poněvadž jsme si vědomi toho, že osobní zdatnost nemůže se střetnouti se společností a
státem, bude-li ovládána řádem mravním. – Kulturou českou nechť vane duch české země. Víme, že duch tento tvořil díla skvělá a
světové úrovně, byť to i mnozí neuznávali. Věříme, že obrozený nacionalismus připraví půdu
geniům české kultury, kteří ji ozdobí novou tvorbou českou světové hodnoty. Neuzavíráme
se světovým proudům myšlenkovým a tvořivým a chápeme, že možno z nich vytěžiti prvky
pro náš kulturní život cenné a užitečné. Víme však, že tyto svérázné prvky dovede české
nadání přetvořiti po svém a použíti jich jako platných popudů pro samostatnou tvorbu
národní. – Národní hospodářství nechť je výhradně zdrojem blahobytu celého národa. Stavíme národ
nad třídu a jsme nesmiřitelnými odpůrci kolektivismu, který by ve prospěch jediné třídy zničil
stát, nechápaje, že silný stát jest jedinou zárukou svobodného života všech stavů. Národní
hospodářství nutno proto organisovati tak, aby výrobní schopnost národa se zvýšila ve
prospěch všech. – Dnešní stát hospodaří bez cílevědomého a velkorysého plánu a krise stíhá krisi. Budeme
proto pěstovati hospodářský individualismus a síliti vědomí hospodářské solidarity všech
stavů. Každá solidní výroba a potřebné podnikání nalezne u nás živnou podporu, ale
lehkomyslné zakládání podniků konjunkturálních budeme potírati, protože ohrožuje nejen
hospodářskou bezpečnost podnikatelovu, ale i ničí mnohdy celé řady jiných existencí. – Finanční kapitál nesmí býti mrtvým zlatem, ale musí kolovati v tepnách národního
hospodářského života. – Úkol státu jest v dnešních v prvé řadě hospodářský, avšak dnešní zřízení státní nevyhovuje
plně této moderní orientaci. Chceme proto přetvořiti státní zřízení tak, aby mohlo tuto
důležitou funkci zdárně vykonávati.
Otázka sociální jest neoddělitelnou částí našeho národního problému hospodářského.
Bezpečnost výroby jest bezpečností práce. Chceme zajistiti blahobyt dělníka, jistotu jeho
existence a skutečné zaopatření ve stáří. Spravedlnost, která jest vůdčí ideou fašistického
státu, nestrpí útisk žádného stavu.
Dnešní politický systém neuznáváme, protože zavinil oslabení státní moci. Politické strany
zmocnily se vlády nad státem a otevřely cestu korupci, která poskvrnila hanbou české jméno.
Chceme nastoliti státní autoritu ve vší její svrchovanosti, aby si mohla svobodně vybírati na
nejdůležitější místa nejschopnější muže! – -
31
Rozlišujeme vládu a správu státních podniků, jež jsou dnes vedeny pod zorným úhlem
politických zájmů. Správa tato musí se díti jedině hospodářsky a odborně s vyloučením
jakýchkoliv zájmů politických a stranických.
Státní a každý veřejný úředník musí býti svému úřadu přiměřeně kvalifikován a honorován.
Jediným vodítkem jeho činnosti musí býti zájem státu a zákon.
Armáda, dnes považována za pouhé nutné zlo, je a bude pro nás ztělesněním myšlenky státní
– patří celému národu a my její zájmy a její bojeschopnost budeme hájiti vždy proti
každému!
Zásady, které nás vedou v naší práci, vytryskly z čisté a nezištné lásky k národu a jeho říši.
Jimi se vkliňuje obrozený český nacionalismus do onoho moderního světového proudění,
které pod pojmem „fašismus“ obnovuje odvahu a energii národů. Nevyhýbáme se tomuto
jménu, poněvadž víme, že fašismus v každém státě nese znaky svého národa – u nás je jeho
obsah český a slovenský. Věrnost k národu, k jeho velké budoucnosti, k slavnému odkazu
předků – bude státi na stráži všech našich kroků, takže všechny naše činy ponesou znamení
vnitřní zákonitosti a zodpovědnosti před přítomností i budoucností. Chceme, aby naše idea
rozohnila českou odvahu k nejkrajnějšímu vypětí sil, aby expanse národní myšlenky a energie
zasáhla nejvyšší nejširší oblasti.
Celé naše krédo je obsaženo v našem hesle, jež je nám jediným vodítkem: Blaho vlasti –
zákon nejvyšší!
Chceme, aby v idei naší česká síla a odvaha vzepjala se k nejvyšším cílům a přivedla Vlast naši
ke slávě a k velkosti.
Radola Gajda
Říšská stráž, 1927, roč. I., č. 8
32
Téma: Mezinárodní kontext československých dějin v letech
1945-1989
Žáci si budou vědomi, že československé dějiny neprobíhaly izolovaně, ale byly ovlivňovány a
do značné míry utvářeny vnějšími okolnostmi, ať už evropskými nebo globálními. Budou
schopni identifikovat zásadní otázky a proměny mezinárodních vztahů v období od konce
druhé světové války až po pád komunistických režimů v roce 1989 a jejich dopad na politický,
ekonomický a společenský vývoj v Československu. Tento metodický list představuje jeden
z možných výkladů mezinárodního kontextu čs. dějin ve vzájemných souvislostech v rámci
samostatných vyučovacích hodin.
1) Co byla tzv. studená válka?
2) Co byla tzv. „železná opona“?
4) Proč měli českoslovenští komunisté po druhé světové válce relativně vysokou podporu
obyvatelstva ČSR?
5) Kdo to byl Michail Gorbačov a jako roli sehrál při zániku sovětského mocenského bloku a
rozpadu Sovětského svazu?
Struktura vyučovacích hodin 8
Zdroj/strana
Mezinárodní důsledky druhé světové války a
vznik tzv. sfér vlivu, vznik NATO a Varšavského
paktu - výklad učitele (vítězné a poražené
státy ve druhé světové válce, význam Jaltské
konference, rozdělení sfér vlivu a kořeny
studené války) a diskuse; práce s mapou
U/ 71, I link
M
Sovětizace a stalinizace střední a východní
Evropy; strategie národních front; politické
procesy ve střední a východní Evropě – výklad
učitele (podobnosti a rozdíly mezi
komunistickými procesy ve střední a východní
U/78, I - link,
link, link
8
poznámky / otázky a úkoly/ náměty
k činnostem
1) Které státy patřily po druhé světové
válce mezi vítězné a které mezi
poražené? Jaké důsledky pro ně
angažmá ve válce mělo?
2) Kdo se účastnil tzv. Jaltské
konference a jaké byly její výsledky?
3) Diskuse s žáky: Byla studená válka
nevyhnutelná?
4) Práce s mapou: Jak se proměnila
politická mapa Evropy po rozdělení
sfér vlivu?
5) Jaký byl rozdíl mezi NATO a
Varšavským paktem?
1) Ve které zemi střední Evropy měli
komunisté relativně nejsnazší cestu
k moci? Proč tomu tak bylo?
(Odpověď: V Československu,
33
Evropě - možno vč. antisemitismu v politických
procesech, imitace sovětských modelů,
strategie národních front)
Destalinizace ve střední a východní Evropě –
výklad učitele (smrt Stalina a její dopady,
Chruščovova kritika Stalinova kultu osobnosti,
proces destalinizace ve střední a východní
Evropě, Pražské jaro jako pozdní projev
destalinizace – srovnání s Maďarskou revolucí
a polskými protesty v r. 1956)
Možno též: šedesátá léta v mezinárodním
kontextu (hnutí za lidská práva ve světě,
Pařížské události 1968, protiválečné
demonstrace v USA, hippies)
U/86, 98, K1956, I - link
link
Období uvolňování napětí mezi USA a SSSR,
význam Konference o spolupráci a
bezpečnosti v Evropě, sovětská invaze do
Afghánistánu a eskalace studené války –
výklad učitele (dopady tzv. Karibské krize,
smlouvy o jaderném odzbrojování mezi USA a
SSSR, význam KBSE a její dopad na
Československo – Charta 77, dopady sovětské
invaze do Afghánistánu)
U/108
Rozpad východního bloku – výklad učitele
(nástup Michaila Gorbačova k moci,
perestrojka a glasnost, konec komunistických
režimů ve střední a východní Evropě –
srovnání, hnutí Solidarita v Polsku, pád
Berlínské zdi)
U/122, I - link
důvodem byla silná pozice KSČ ve
společnosti, rusofilství části
společnosti i absence špatných
zkušeností s Ruskem a SSSR)
2) Jak vypadal sovětský způsob života
a politického uspořádání?
3) Co to byly politické procesy? Které
oběti politických procesů
v komunistickém Československu
znáte?
4) Proč se v některých komunistických
politických procesech objevil prvek
antisemitismu?
1) Proč se destalinizace
v Československu naplno projevila
až o 12 let později než v Polsku či
Maďarsku?
2) Co to byl tzv. kult osobnosti?
3) V čem byly hlavní rozdíly mezi
událostmi v Maďarsku a
Polsku v roce 1956 a
v Československu roku 1968?
(Odpověď: V Maďarsku celonárodní
ozbrojená revoluce, v Polsku
dělnické (sociální) bouře, Pražské
jaro vzešlo původně z nitra
komunistické strany)
1) Proč došlo po tzv. Karibské krizi
k uvolnění napětí mezi USA a SSSR?
2) Jaký dopad měly výsledky
Konference o bezpečnosti a
spolupráci v Evropě na
Československo?
3) Jakým způsobem se sovětská
invaze do Afghánistánu promítla do
vývoje studené války?
1) Ve které zemi střední Evropy padl
komunistický režim jako první?
2) Proč se události roku 1989
promítly v Československu v rámci
středoevropského kontextu až
relativně pozdě?
Po zvládnutí tohoto tématu budou žáci schopni zařadit politický, ekonomický a společenský
život v Československu v letech 1945-89 do mezinárodního kontextu. Uvědomí si příčiny
34
studené války a dokáží zařadit nástup komunistů v Československu k moci do širšího
mezinárodního rámce. Budou schopni srovnat strategie komunistických stran pro
monopolizaci moci i širší kontext sovětizace a stalinizace východní Evropy včetně
komunistických politických procesů ve střední a východní Evropě. Pražské jaro si dokáží
zařadit do souvislostí s tzv. Polským říjnem a maďarskou revolucí v roce 1956. Budou umět
vysvětlit, proč po tzv. Karibské krizi došlo k uvolňování napětí mezi USA a SSSR a jaký dopad
měly výsledky Konference o spolupráci a bezpečnosti v Evropě pro vývoj v Československu.
Finálně dokáží tzv. sametovou revoluci analyzovat v souvislostech rozpadu východního
bloku.
35
Téma: Československo v období 1945‒1948
Žáci budou obeznámeni s problematikou nacistické okupace českých zemí a holokaustu,
stejně jako s průběhem a výsledky druhé světové války. Budou si vědomi toho, že boje
probíhaly na více frontách a že se v průběhu války začaly v protihitlerovské koalici objevovat
stále silnější rozpory, kdy na jedné straně Sovětský svaz a na straně druhé západní spojenci
začali soupeřit o podobu poválečného uspořádání Evropy. Rovněž budou chápat, jaké
důsledky měla nacistická okupace a 2. světová válka pro vnitřní situaci i mezinárodní
postavení Československa.
1) Do jakých spřátelených zemí se v průběhu války uchýlili někteří představitelé
československého politického života (Velká Británie, Sovětský svaz)? Jaký vliv na volbu
dané země měla jejich politická orientace?
2) Jak vypadal průběh konce druhé světové války na území Československa?
3) S jakými problémy a traumaty se museli lidé po ukončení války vypořádávat?
4) Jaké byly důsledky druhé světové války a nacistické okupace pro Československo?
(Sociální i nacionální radikalizace obyvatelstva, Československo v sovětské sféře vlivu…)
Zdroj/strana
Shrnutí průběhu druhé světové
války a osvobození, vysvětlení
příčin vzniku studené války výklad učitele a poslech
mapového videa
U/ 68-71, M - link, I - link
Práce s mapou:
9
Na mapě Evropy ukažte/vyznačte:
a)
přibližnou hranici mezi
územími osvobozenými
západními spojenci a mezi
územím osvobozeným Rudou
armádou
b) změny v poválečném
uspořádání Evropy (územní
expanze Sovětského svazu,
státy kontrolované Sovětským
svazem, rozdělené Německo)
Samostatný úkol pro některého
z žáků - připravte si z dostupných
zdrojů referát na téma osvobození
36
vašeho města/regionu a seznamte
s ním ostatní spolužáky.
Shrnutí dopadu druhé světové
války na českou společnost,
rozbor změn v politickém
systému poválečného
Československa, vylíčení
rostoucí moci komunistické
strany - výklad učitele
U/ 49-65, 78-81, M - link, I link
Cesta KSČ k moci - práce s texty
na webu
I - link
Cesta KSČ k moci - četba a
rozbor historického dokumentu
(volební program KSČ z roku
1946)
příloha
1) Jaké změny přinesl Košický
vládní program?
2) Co to jsou tzv. „Benešovy
dekrety“?
3) Co to byla Národní fronta a
jaké výhody NF komunistům
poskytovala?
4) Jaké nátlakové prostředky
použili komunisté během
února 1948?
1) Pokuste se popsat
nejdůležitější kroky
československých komunistů
na cestě k absolutní moci.
1)
2)
3)
4)
Situace v letech 1945‒48 práce
s komiksem
K – 1945-1948
Jaké byly hlavní programové
body tohoto dokumentu?
Ke kterým sociálním a
společenským skupinám se
KSČ v tomto programu hlavně
obracela? Jakými sliby je
konkrétně chtěla získat?
(Odpověď: zemědělce, střední
třídy, inteligenci)Jaké byly příčiny velkého
volebního úspěchu KSČ ve
volbách v květnu 1946?
Odhadněte, jak se lišila realita
po únoru 1948 od slibů
obsažených v tomto
programu.
1) Jaké byly slabiny státního
zřízení poválečného
Československa?
2) Jak se změnilo složení
československé společnosti
během 40. let dvacátého
století?
3) Jaké byly příčiny popularity
KSČ po druhé světové válce?
37
Jaký vliv měly změny v
národnostním složení v letech
1938-1948 (holokaust, odsun
Němců) na další vývoj
československé/české společnosti?
Mají tyto změny nějaký dopad
ještě v současnosti?
Po zvládnutí této hodiny budou žáci schopni popsat, k jakým změnám došlo v poválečném
uspořádání Evropy (železná opona, studená válka, Stalinův vliv ve východní Evropě) i
Československa (odsun německého obyvatelstva, vznik Národní fronty, postupné omezování
demokratických principů). Budou umět vysvětlit, jak KSČ těchto změn využívala a jakými
prostředky postupně posilovala své postavení až ke konečnému uchopení moci v únoru
1948.
PŘÍLOHA
Program KSČ pro volby 1946
Co chtějí komunisté?
Komunisté chtějí pevné spojenectví dělníků a rolníků.
To znamená, že chtějí, aby u nás v Československu bylo zachováno úplné a ničím
neomezené soukromé vlastnictví české a slovenské půdy, aby už nikdy pracující rolníci
nemohli být vyvlastňováni nebo vykořisťováni pozemkovými, průmyslovými a finančními
velkokapitalisty, aby konfiskovaná …půda byla odevzdána do úplného a trvalého osobního
soukromého a dědičného vlastnictví těm, kdo na ní pracují. Komunisté jsou proti zavádění
kolchozů u nás, proti jakýmkoliv formám násilného združstevňování.
Komunisté chtějí, aby výkupní ceny živočišných a rostlinných výrobků byly
odstupňovány tak, aby na prvém a druhém místě přispívaly k zvelebení drobných a středních
hospodářství…
Komunisté chtějí zdárný vývoj řemesla, živností, maloobchodu.
Komunisté chtějí, aby byl zachován a hájen soukromý majetek všech těch, kdož ho
nabyli poctivou prací, aby se podnikání řemeslníků, malých a drobných živnostníků a
obchodníků zdárně vyvíjelo a netrpělo konkurencí zištných velkopodnikatelů, aby z distribuce
byly vyřazeny všechny zbytečné a prospěchářské mezistupně velkoobchodu.
Komunisté chtějí, aby malé a drobné podniky byly spravedlivě a plánovitě vedeny,
spravovány a státem podporovány k prospěchu řemesla a obchodu, aby dostávaly
spravedlivý příděl surovin, strojů a účasti na veřejných a státních dodávkách, dovozu a
vývozu atd.
38
Komunisté chtějí, aby řemeslo mělo zlaté dno a obchod kvetl, aby se malému a
drobnému podnikateli za jeho práci, iniciativu a risiko dostalo spravedlivé odměny.
Komunisté chtějí rozkvět kultury, svobodu svědomí, vzrůstání významu duševních
pracovníků, naší inteligence, vědců a umělců, techniků, státních a veřejných zaměstnanců.
To znamená, že chtějí, aby náš národ šel ve stopách Husa, Komenského, Kolára,
Šafaříka, Palackého, Havlíčka, Němcové, Smetany, Nerudy, Masaryka, Štúra, Hviezdoslava,
Vančury, Kratochvíla, aby vyvíjel svou nezávislou, lidovou, demokratickou pokrokovou
kulturu.
Komunisté chtějí, aby věda, umění, vzdělání a výchova sloužily u nás lidu, pracujícím,
blahobytu, rozvoji a štěstí celého národa a ne jenom úzké vrstvě bohatých, životem
přesycených vyvolenců.
Komunisté chtějí, aby u nás inteligence – pracovníci hlavy – věrně sloužila své vlasti,
pracujícímu lidu a aby bylo zajištěno materiální postavení naší inteligence a výchově nových
kádrů vědců, umělců, učitelů, lékařů, inženýrů, techniků, vynálezců, agronomů, úředníků,
právníků atd. atd. byla věnována největší péče.
Proto ten, kdo chce, aby naše česká a slovenská kultura vzkvétala…
ten půjde s komunisty – ten bude volit č. 1
39
Téma: Církevní a náboženský vývoj v českých zemích a
Československu v letech 1900–1948
Vzhledem k úzkému zaměření tématu se po žácích nevyžadují žádné specifické vstupní
znalosti, nicméně je vhodné, aby byli alespoň v základní míře seznámení s problematikou
křesťanství a jeho vývoje, a to zvláště v českém kontextu (znalost základních termínů, jako
jsou římskokatolická církev, reformace, protireformace, husitství apod.). Zde lze využít
znalosti, získané nejen ze starších dějin v rámci výuky dějepisu, ale i z jiných předmětů (např.
český jazyk a literatura, základy společenských věd atd.). K výkladu z oblasti náboženské a
církevní problematiky je vhodné přistoupit až po zevrubném probrání politických dějin
daného období, neboť náboženský a církevní vývoj vždy velmi úzce souvisel s politickou
situací, což lze názorně prezentovat na všech významných datech českých dějin 20. století
(1918, 1938, 1939 či 1948). Pochopení politického vývoje v Československu první poloviny
20. století pak žákům umožní mnohem lépe porozumět církevnímu a náboženskému vývoji.
Z toho důvodu je vhodné zařadit téma Církevní a náboženský vývoj v českých zemích a
Československu v letech 1900–1948 do výuky až po hodinách zabývajících se druhou
světovou válkou.
1) Jak byste definovali křesťanství?
2) Které náboženské skupiny byste dokázali identifikovat na území zemí Koruny české v 19.
století. Jaké vyznání zde převažovalo?
3) Co označují pojmy reformace a protireformace? Jak tato období českých dějin
interpretovali významní čeští spisovatelé národního obrození (Karel Havlíček Borovský,
František Palacký, Alois Jirásek)
4) Jaký byl vztah habsburské dynastie ke katolické církvi?
Zdroj/strana
Náboženský a církevní rozměr
první republiky (1918–1938):
výklad učitele, mapa náboženských
skupin v době první republiky (GIS),
práce s texty na webu
U/20, 43–44, M - link , I – link,
link, link
1) Z jakých důvodů došlo po vzniku
první republiky k protikatolické
vlně? Jak se toto společenské hnutí
projevovalo? Jakou roli v tomto
fenoménu hrálo postavení církve
v rakouské monarchii?
2) Proč vznikla Církev
československá a v čem se
odlišovala od katolické církve?
Existuje tato církev i dnes?
10
40
3) Jak vypadalo početní zastoupení
jednotlivých konfesí v době první
republiky? Nacházeli se na území
ČSR i příslušníci nekřesťanských
náboženství? Lze zaznamenat
regionální rozdíly? (práce
s mapovou aplikací)
4) Stručně vysvětlete dobové
pojmy: antiklerikalismus,
pokrokářství, klerikalismus a
austrokatolicismus
Samostatný úkol - připravte si
z dostupných zdrojů referát na
téma „Stržení mariánského sloupu
na Staroměstském náměstí a
pokusy o jeho obnovu v
současnosti“, možno navázat
diskuzí o kladech a záporech
obnovy sloupu, případně lze
studenty rozdělit do dvou skupin,
kdy jedna má obnovu sloupu
podporovat a druhá odmítat
Námět na mimoškolní aktivitu návštěva některé významné
sakrální památky na Moravě
Návrh Jednoty československého
duchovenstva v Praze na církevní
reformu (1919): četba a rozbor
Příloha, I – link
1) V jaké politické a církevní situaci
manifest Jednoty
československého duchovenstva
vznikl? (Nadšení ze vzniku první
republiky, protikatolická vlna a
velký odpad od církve, snaha
přiblížit církev reformou českému
národu a ustoupit liberálním
požadavkům)
2) Jaké požadavky manifest vytyčil
v oblasti reformy církve?
3) Jak na tyto požadavky reagoval
Vatikán? Co následovalo?
4) Znáte ve svém okolí nějaký
kostel Církve československé? Jaké
byly okolnosti jeho vzniku?
Marmaggiho aféra: práce
s komiksem, práce s texty na webu
K – 1925, I – link
1) Kdo to byl Francesco
Marmaggi?
41
2) Kdo je člověk na obrázku
v komiksu (papež Pius XI.)? Jak
se papež volí? Které významné
papeže 20. století znáte? Na
konkrétního papeže možno
zpracovat referát (např. Jan
Pavel II.)
3) Jakou roli v celé aféře sehrál
prezident Masaryk? Myslíte, že
se zachoval správně?
Náboženská situace v letech
1938–1945: výklad učitele, práce
s texty na webu
U/65, I – link, link, link
1) Jak se vznik druhé republiky
projevil v náboženské a
církevní oblasti?
2) Co je to tzv. farská
republika? Proč se jí tak
říkalo? Kdo s tímto
označením přišel?
3) Jakým způsobem nacisté
zneužili kult sv. Václava?
4) Jaká specifika vykazoval
odpor vůči nacistické
okupaci v náboženském a
církevním prostředí?
Po probrání dané látky budou žáci schopni popsat hlavní vývojové etapy ve vztahu státu a
církve, a to od sklonku existence rakouské monarchie (austrokatolicismus) až po konec druhé
světové války. Budou si také dobře vědomi toho, jak zásadní dopad měly politické změny,
jako byly vznik první republiky, krátké období druhé republiky nebo nacistická okupace, na
náboženský vývoj. Studijní materiály dají žákům rovněž zevrubný přehled o hlavních
náboženských skupinách na území Československa a umožní jim orientovat se v dobových
termínech (klerikalismus, austrokatolicismus, pokrokářství apod.). Díky znalosti historických
událostí budou schopni porozumět i řadě aktuálních problémů v současnosti (např.
problematika obnovy mariánského sloupu či problematika církevního reformismu na základě
znalosti procesů, které vedly ke vzniku Církve československé).
PŘÍLOHA: Návrh Jednoty československého duchovenstva v Praze na církevní reformu (1919)
(zkráceno a upraveno)
Od doby Karla, Otce vlasti, neměl český národ možnost, aby jednal s hlavou církve
sám a přímo. Vždy jen prostředníci mluvili v Římě a jen oni zvěstovali zase v Čechách vůli
Říma, nemajíce při tom na srdci ani rozkvět víry, ani prospěch národa, ale pouze zájmy
politické a sobecké. Následkem toho jevila se církev našemu národu ne jako nositelka
sladkého učení Kristova, ale jako hlasatelka mocenských plánů Němectva a později i
42
Maďarstva. Náš národ měl spravedlivé příčiny nenáviděti systém Habsburků. Politicky
utlačovaný, kulturně zanedbávaný a hospodářsky vysávaný národ neměl ani útěchy, jaká
sílila Iry a Poláky, kteří měli své vlastní representanty církve, kdežto národ český měl po celá
století biskupy, jeho krvi, jeho cítění a tužbám cizí. Mívali jsme biskupy, kteří nejen že česky
necítili, oni špatně česky mluvili, ano někteří do smrti česky se nenaučili. Proto český národ
ochladl k církvi, jeho inteligence stala se jí přímo nepřátelskou, poněvadž viděla rozdíl mezi
theorií evangelia a praksí rakouské katolické církve.
České duchovenstvo s bolestí pozorovalo stále horšící se poměry a s teskností hledělo
do budoucnosti, v níž vidělo nejhorší kacířství – úplnou lhostejnost. Lid český jí sice nechtěl,
protože jeho povaha je velmi nábožensky založena, ale když mu kostely byly germanisovány,
ve školách tisícům dětí láska k Bohu jazykem cizím byla vštěpována, když ve Vídni českou
prací stavěné a z českých peněz mohutnící měli peníze na mešitu, ale ne na české
bohoslužby, pak není divu, že tisíce českých inteligentů a dělníků přestalo považovat za svou
povinnost, míti na víře větší zájem než katolický episkopát, než papežský nuncius a než
demonstrativně katolických bohoslužeb se účastnící císař. Kdyby Rakousko bylo trvalo ještě
sto let, pravděpodobně bylo by přežilo katolicismus v českém národě. Je naší vřelou touhou,
aby i s hlavou církve mohl jednati sám bez cizího prostřednictví, aby i v naší církvi tvořil
jednotku, soustřeďující všechny věřící našeho jazyka tak, aby žádný občan naší republiky v
ohledu církevním nepodléhal cizí jurisdikci mimo sv. Stolici.
Proto v zájmu národa i církve zároveň žádáme, aby zřízen byl katolický patriarchát
československý. V tom osamostatnění československé církve od vlivů cizonárodních,
spatřujeme jedinou možnost přilnutí k apoštolskému stolci a jeho poslání nejen pro nás
Čechoslováky, ale pro celý slovanský východ. Hořké jsme my Čechoslováci měli zkušenosti se
státním vlivem v církvi. Zasahováním státu do věcí náboženských trpěla víra a trpěl důsledně
i stát, když miliony poddaných byly olupovány o drahocenné mravní hodnoty. Proto
chceme samosprávu církve ve státě a samosprávu také v církvi samé.
Zvláště nám záleží na tom, aby přestal systém obsazování stolců biskupských a jiných
vlivných míst v církvi kruhy a lidmi buď na náboženském životě zájmu nemajícími, nebo
poměrů našich neznalými. Žádáme, aby duchovenstvo a věřící lid prostřednictvím osob,
jejich důvěry požívajících, měl právo navrhovati patriarchovi osoby, vhodné k řízení diecése.
Tím nežádáme nic jiného, než aby právo, které v bývalém Rakousku měli ministři, někdy i
nevěřící, bylo přeneseno na kněze, církev to pracující, a na laiky, vybrané z těch, kteří nejen
Boha vyznávají, ale také celým životem mu slouží.
Chceme se vrátit k praksi starší církve, která volbě biskupů kněžstvem a lidem děkuje
za většinu svatých biskupů, k praksi obdobné dosavadní volbě papeže těmi, které papež
předešlý k hodnosti kardinálské povolal; chceme zdokonalenou praksi v některých diecésích,
kde volí kapitola, ač sama za své hodnosti děkuje živlům světským. Vracíme se také ku
starým zvykům v církvi, žádáme-li, aby klerus i věřící měli jistý vliv na správu církve v osadách
i diecesích. Mohl-li klerus římský být povolán, aby podal úsudek o zavedení nového jazyka
bohoslužebného, není přílišno, žádáme-li, abychom byli slyšáni ve věcech svých vlastních, ve
věcech, kterým nejlépe rozumíme, protože jsou naší denní starostí.
Tato práce však se nám nedaří, jak bychom si přáli. Jednu z příčin toho shledáváme v
tom, že zřídla milosti Boží zapečetěna jsou pečetí jazyka nesrozumitelného lidu, a že on
odkázán je na slabé slovo naše, místo aby Boží tajemství samo mluvilo k němu. Jaká ztráta
pro srdce lidu, že velebné a jímavé obřady svátostí jsou přístupny jen jeho zraku, a sluch z
nich ničeho nemá, ač právě víra ze slyšení pochází. Každé přisluhování svátostí a každé
žehnání bylo by kázáním nejpůsobivějším, kdyby mu lid jen rozuměl. Jak poučno jest
43
pozorovati lid při pohřbu, jenž sleduje pozorně často neumělá slova písně pohřební, jíž
rozumí, kdežto překrásná slova církve nic naň nepůsobí, poněvadž jim nerozumí. Nemáme
většího přání, než aby splnila se slova Písma sv., že každý jazyk má vyznávati Boha, poněvadž
také každý od něho stvořen jest, a poněvadž před Bohem není rozdílu mezi národy a jejich
jazyky. Žádajíce zavedení naší drahé řeči do bohoslužby, nežádáme než obnovení starého
řádu sv. Stolicí schváleného. Žádáme si konati služby Boží a přisluhovati svátostmi jazykem
živým. S tím souvisí též naše žádost, abychom také breviář směli modliti se v mateřské řeči
československé.
Ne poslední příčinu smutných poměrů náboženských v našem národě spatřujeme v
tom, že nám bylo ukládáno ve škole příliš mnoho vyučovati a ne vychovávati, přeplňovati
paměť, ale prázdné ponechávati srdce. Nechceme méně práce, ale toužíme po takové
úpravě formy i látky, aby nám i dětem byly všude hodiny náboženství radostnými. Při
nynějším katechismu a osnově toho nebylo. Očekáváme, že též státní moc, respektujíc
svobodu svědomí, umožní křesťanskou výchovu a výuku dětí.
Při všech uvedených tužbách měli jsme na zřeteli jen rozvoj náboženského života v
našem státě. Na sebe, na klid duší kněžských myslíme, žádajíce, aby bezženství bylo učiněno
zase radou Kristovou, kterou by se řídil kněz i laik, jenž může pochopiti. Prosíme, aby církev
nebyla tvrdší než sv. Pavel, jenž, ač sám panic, přece v tom směru neprohlašoval žádné
přikázání Boží, ale jen radu dával. Prosíme, aby slova slavné encykliky Rerum novarum, že
právo zakládati rodinu je právem přirozeným, o něž nikdo nemá býti připravován, byla
vztahována také na kněze. Daleko je nás popírati, že panictví je ozdobou církve, ale jsme
povinni říci, že celibát a panictví v praksi nejsou pojmy totožné, a že z celibátu pošlo
přemnoho pohoršení věřícím a zkáza mnohých, tak mnohých duší. Jsou ovšem četní kněží,
kteří vzdor vlastní křehkosti a nástrahám světa odolávají pokušení, ale pramálo je těch, o
nichž to svět věří. Příklad pak, jemuž víry není, přestává býti příkladem. O zdobrovolnění
bezženství žádáme kněží bez rozdílu, čistí i kteří hříchu propadli, mladí i starší, ano i starci
nad hrob se klonící, protože původem naší prosby není tělesnost, ale přesvědčení pevné a
doložené, že celibát zmařil na přemnohých duších účinek vykoupení Kristova.
44
Téma: Československo v letech 1948–1968 (politický,
hospodářský a kulturní vývoj)
Žáci budou schopni podat základní charakteristiku období let 1945–1948 v Československu, a
to jak v oblasti politické, tak i hospodářské. V oblasti politické budou vybaveni základními
znalostmi o základních rysech politického systému tzv. Národní fronty a rostoucímu vlivu
komunistické strany, který se projevil ve volbách v roce 1946. V oblasti hospodářské budou
mít aspoň rámcové povědomí o řízeném a plánovaném hospodářství, které se opíralo o
rozsáhlé znárodnění už v roce 1945.
1) Která spojenecká vojska osvobodila v závěru 2. světové války Československo?
2) Jaký byl osud německého obyvatelstva v Československu po osvobození v roce 1945?
3) Jak byste charakterizovali politický systém Národní fronty?
4) Vysvětlete pojem znárodnění.
5) Proč po osvobození v roce 1945 rostla v Československu podpora komunistické strany?
(Možná odpověď: touha po radikální změně, řešení dřívějších politických, národnostních a
sociálních problémů, trauma druhé světové války jako hrůzného důsledku ekonomické krize
z počátku 30. let)
Zdroj/strana
Mezinárodní souvislosti roku
1948 - výklad učitele (tj.
stalinizace a destalinizace,
studená válka, kult J. V.
Stalina); práce s mapou – tzv.
železná opona mezi Východem
a Západem, poslech mapového
videa
U/ 71,74,78, M - link
1) Vyjmenujte evropské státy,
které se podobně jako
Československo staly po 2.
světové válce součástí
sovětského mocenského bloku.
2) Vyjmenujete některé aktéry
procesu stalinizace a
destalinizace v Sovětském
svazu.
referát o hlavních projevech
kultu osobnosti J. V. Stalina.
Příčiny a průběh
komunistického převratu
v únoru 1948 – výklad učitele,
práce s komiksem
U/79-80, K-1948
1) Jakou roli sehrály v únoru 1948
tzv. akční výbory Národní
fronty?
2) Mohly demokratické síly
11
45
Politická perzekuce a exil po
únoru 1948 – výklad učitele,
práce s komiksem (důraz na
konkrétní případy – M.
Horáková, H. Píka, Slánský a
spol.)
U/84,89 K-1950, 1951
Formy perzekuce v období po
únoru 1948 - četba a rozbor
historického dokumentu (zákon
o táborech nucené práce)
příloha
Cíle komunistické ideologie při
přetváření československé
společnosti – výklad učitele
U/ 87
Podstata socialistické
ekonomiky – výklad učitele
(důraz na proces znárodnění,
kolektivizace, centrální
plánování a strukturu
československé ekonomiky)
U/93-94
zabránit nástupu komunistů
násilnou cestou?
referát o osudech Klementa
Gottwalda a Edvarda Beneše po
únoru 1948.
1) Zpracujete z dostupných zdrojů
stručné životopisy M. Horákové
a H. Píky a seznamte s nimi
ostatní spolužáky.
2) Srovnejte československý exil
po únoru 1948 s exilem
v období nacistické okupace.
1) Jakými motivy bylo vedeno
přijetí tohoto zákona?
2) Kdo rozhodoval o umístění
člověka v táboře nucených
prací?
3) Jaká základní demokratická
zásada tím byla popírána? (o
zbavení svobody musí
rozhodovat soud)
4) Uveďte další příklady
porušování základních lidských
práv v ČSR po roce 1948.
5) Tábory nucených prací měly
svůj předobraz v podobných
institucích v jiné zemi. Ve
které a jak se tam tyto tábory
nazývaly? (SSSR - gulagy)
1) Z dostupných zdrojů zpracujte
referát na téma „Co je to
ideologie“
2) Co si představujete pod
pojmem beztřídní společnost?
3) Jaké byly důsledky zavádění
komunistické ideologie do
československé společnosti?
1) Vysvětlete procesy znárodnění
průmyslu a kolektivizace
zemědělství v Československu.
2) Jak rozumíte pojmu plánovaná
ekonomika?
3) Vyjmenujete některá konkrétní
odvětví těžkého a lehkého
průmyslu.
46
Kultura v 60. letech – výklad
učitele, práce s komiksem
U/99-100, K-1963–1967
1) Uveďte jména a díla
některých významných
československých spisovatelů
a filmových režisérů 60. let
20. století.
2) Které československé filmy
obdržely americkou filmovou
cenu Oscar?
Pražské jaro jako vrchol
reforem z 60. let – výklad
učitele, práce s komiksem,
U/100–106, K-1968,
příloha 2
Československo 1948–1968 –
práce s komiksem
K-1948–1968
1) Vysvětlete pojem pražské jaro.
2) Popište historickou úlohu
Antonína Novotného a
Alexandra Dubčeka?
3) Které státy okupovaly 21. 8.
1968 Československo? Proč
k této okupaci došlo?
4) Jaký je váš názor na možnosti
vojenské obrany
Československa v srpnu 1968?
Náměty pro otázky a úkoly pro
žáky:
1) Proč Československo v roce
1968 nepodpořily západní
státy? (Možná odpověď:
Československo patřilo do
velmocenské sféry vlivu
Sovětského svazu)
2) Opravdu byli v tomto období
dělníci „vedoucí silou“ ve
společnosti? (Možná odpověď:
Vedoucí silou byly především
komunistická strana, dělníci
museli tvrdě pracovat, přičemž
jejich životní úroveň byla nízká.)
3) Byli vězni z období 50. let vinni
z nepřátelství k socialismu?
(Možná odpověď: Většina
politických procesů z tohoto
období byla vykonstruována na
základě falešných obvinění)
4) Kdy začala vysílat
v Československu televize?
(Odpověď: 1953)
5) Jaká byla úloha N. S.
Chruščova? (Možná odpověď:
Tento vedoucí představitel
komunistické strany Sovětského
svazu odhalil předcházející
zločiny za éry J. V. Stalina)
6) Co to byl Semafor a kdo byli
47
jeho hlavní představitelé?
7) Kdo byl prvním člověkem ve
vesmíru a jak se jmenoval první
československý kosmonaut?
8) Odkud Československo
dováželo ropu a zemní plyn?
(Možná odpověď: Ropa a zemní
plyn se dovážely ze Sovětského
svazu za poměrně nízké ceny)
9) Uveďte jméno sovětského
představitele, který rozhodl o
invazi do Československa
v srpnu 1968.
Po zvládnutí tohoto tématu budou žáci schopni podat základní charakteristiku vývoje
Československa v letech 1948–1968 v oblasti politické, hospodářské i kulturní. Žáci také
budou vybaveni základními znalostmi mezinárodního vývoje v tomto období, a to včetně
etapy jistého uvolnění po roce 1956. Budou schopni vnímat roli československé kultury
v období 60. let a budou chápat podstatu reformního hnutí ve druhé polovině šedesátých
let, které bylo završeno tzv. Pražským jarem 1968. Rovněž jim bude jasné, proč došlo k invazi
vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968
PŘÍLOHA
Zákon o táborech nucené práce (25. říjen 1948, zkráceno)
§ 1.
1.
Aby osoby uvedené v §2 mohly být vychovány k práci jako občanské povinnosti a aby
mohlo býti využito jejich pracovních schopností k prospěchu celku, zřizují se tábory nucené
práce…
3. Pracovních sil zařazených do táborů bude použito pro výkon prací podnikaných státem,
národními podniky a svazky lidové správy ke splnění jednotného hospodářského plánu.
§ 2.
1. Do táborů budou zařazeny
a/ osoby, které jsou starší 18 let, nepřekročily 60. rok věku a jsou tělesně a duševně
způsobilé, ale práci se vyhýbají nebo ohrožují výstavbu lidově demokratického zřízení nebo
hospodářský život, zvláště veřejné zásobování…
b/ osoby právoplatně odsouzené pro některý z činů uvedených v zákonu ze dne 6. října
1948 č. 231 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky…
§ 3.
1.
O zařazení do tábora a o době trvání pobytu v něm…rozhodují tříčlenné komise,
jejichž členy a náhradníky jmenují krajské národní výbory.
2.
Do tábora lze zařadit osoby uvedené v § 2 na dobu od tří měsíců do 2 roků.
§ 4.
Komise zřízená podle § 3, odst. 1 může…
48
a) zakázati osobě zařazené do tábora po jejím propuštění pobyt v určitém územním okrsku
nebo místě nebo jí určiti místo pobytu,
b) naříditi vyklizení bytu zařazené osoby,
c) rozhodnouti, že do živnostenského podniku nebo majetkových podstat zařazené osoby
bude zavedena národní správa…
49
Téma: Československo v letech 1969–1989 (politický,
hospodářský a kulturní vývoj)
Žáci budou schopni podat základní charakteristiku období let 1948–1968 v Československu, a
to jak v oblasti politické, tak i v hospodářské a kulturní. V oblasti politické budou vybaveni
základními znalostmi o výsledcích únorového převratu v roce 1948 a o následné politické
perzekuci. Dále budou chápat politickou dominanci komunistické strany a vliv vládnoucí
ideologie na společnost. V této souvislosti budou obeznámeni i s mezinárodním kontextem
vývoje v Československu (stalinizace a destalinizace, studená válka). Žáci budou vnímat
společenské oteplení v 60. letech a roli kultury v tomto období, přičemž dokáží analyzovat
pražské jaro jako vrchol reformních snah tohoto období. Budou umět vysvětlit pojmy
kolektivizace zemědělství, znárodnění a centrálně plánovaná ekonomika a uvědomí si
základní problémy a limity vyplývající z tohoto typu ekonomiky.
1) Charakterizujte únorový převrat v Československu v roce 1948.
2) Vysvětlete pojmy stalinizace a destalinizace.
3) Stručně popište politickou perzekuci v 50. letech v Československu.
4) Vysvětlete pojmy znárodnění průmyslu a kolektivizace zemědělství.
5) Co bylo cílem tzv. Pražského jara v roce 1968? (Odpověď: Pražské jaro usilovalo o reformu
existujícího modelu socialistického zřízení v Československu)
6) Které státy okupovaly Československo v srpnu 1968? Proč k této okupaci došlo?
Zdroj/strana
Mezinárodní vývoj v období let
1969–1989 - výklad učitele
(období uvolňování napětí v 70.
letech, zostření mezinárodního
napětí v období Reaganovy
administrativy v USA,
uvolňování spojené s nástupem
M. S. Gorbačova)
U/ 108, K-1979
Tzv. normalizace – výklad
učitele (soustředit se na časové
vymezení a perzekuční akty na
počátku tzv. normalizace.
Zdůraznit úzkou spojitost mezi
U/ 109–110, K-1972
12
1) Popište hlavní etapy vztahu
SSSR a USA v 70. a 80. letech.
2) Vyjmenujte politiky, kteří se
zasloužili o zmírnění napětí
mezi SSSR a USA ve druhé
polovině 80. let.
3) V jakém vojenském konfliktu se
angažoval SSSR od konce 70.
let?
1) Které časové období v našich
dějinách označujeme jako tzv.
normalizací?
2) Proč došlo na začátku tzv.
normalizace k personálním
50
nuceným odchodem
z komunistické strany a
výkonem zaměstnání)
Ekonomický vývoj v letech tzv.
normalizace – výklad učitele
(zdůraznit ukončení reforem
z druhé poloviny 60. let a
návrat k plánované centrální
ekonomice)
U/ 117, K-1974
Odpor proti normalizačnímu
režimu (otázka disentu, Charta
77) - výklad učitele, práce s
komiksem
U/ 116, K-1977
Charta 77 - četba a rozbor
(Prohlášení Charty 77)
příloha
čistkám v KSČ? (Odpověď:
Z komunistické strany nuceně
odcházeli lidé, kteří podporovali
reformy ve druhé polovině 60.
let.)
3) Jaké důsledky měl pro
postižené nucený odchod
z komunistické strany?
4) Kdo byl hlavním představitelem
normalizačního režimu?
jako referát životopis Gustáva
Husáka.
1) Jak fungovala československá
ekonomika v letech tzv.
normalizace? (Odpověď:
Zpočátku prudký růst, který
umožnil rozsáhlá sociální
opatření a bytovou výstavbu, od
druhé poloviny 70. let nástup
krizových jevů)
2) Proč existoval v tehdejším
Československu nedostatek
některých druhů spotřebního
zboží? (Odpověď: Centrálně
řízená ekonomika nedokázala
reagovat na různorodou
poptávku obyvatelstva).
1) Kdo tvořil tzv. disent?
(Odpověď: zejména umělci a
intelektuálové)
2) Co bylo náplní činnosti
disidentů? (Odpověď:
nejrůznější protirežimní
provolání, šíření a ilegální
vydávání zakázané literatury –
tzv. samizdat)
životopisy disidentských
spisovatelů a dramatiků Václava
Havla a Pavla Kohouta.
1) Na jaké mezinárodní závazky
československého státu se
Charta 77 odvolávala?
2) Jaké vnitropolitické události
(zmíněné v textu) sehrály roli
při vzniku Charty 77? (Odpověď
- soudní procesy s členy
některých hudebních skupin)
3) Na která konkrétní porušování
lidských práv v Československu
prohlášení Charty 77
upozorňuje?
51
4) Odhadněte, z jakých důvodů se
Charta 77 nevymezovala jako
vyhraněná opoziční politická
organizace? (Odpověď - snaha
sjednotit představitele různých
politických názorů a koncepce
„nepolitické politiky“ Václava
Havla.)
5) Uveďte příklady osobností z
politického, vědeckého,
kulturního života, které
podepsaly Chartu 77.
Situace ve druhé polovině
osmdesátých let (glasnosť a
perestrojka v SSSR, tzv.
přestavba v Československu) výklad učitele, práce s
komiksem
U/ 118, K-1987
1) K jaké významné změně došlo
v SSSR v roce 1985?
(Odpověď: Nástup nového
vedoucího představitele
sovětské komunistické strany
M. S. Gorbačova, počátek
hospodářských a politických
reforem)
2) Proč se československé vedení
postavilo k tzv. přestavbě
rozpačitě až odmítavě?
(Odpověď: Československému
vedení připomínaly sovětské
reformy situaci
v Československu ve druhé
polovině 60. let)
3) Jak reagovala na přestavbu
československá veřejnost?
(Odpověď: Růst otevřených
projevů nesouhlasu
s normalizačním režimem)
Československo 1969–1989
- práce s komiksem
K- 1969-1989
1) Kdo se upálil na protest proti
normalizačnímu režimu? Jak
hodnotíte tuto oběť?
2) Na počátku tzv. normalizace
došlo k další velké vlně
emigrace. Proč k ní došlo? Kdy
jindy ve 20. století docházelo
v českých zemích k masové
emigraci?
3) Jaké byly reakce společnosti na
tzv. normalizaci? (Odpověď:
Docházelo k výrazné orientaci
na soukromý život, např.
masové pořizování chalup a
chat, či sledování oblíbených
televizních seriálů)
4) Jaká byla role Státní
bezpečnosti (tajné policie)
v tomto období? (Odpověď:
52
Státní bezpečnost se
orientovala zejména na
zastrašování lidí
prostřednictvím široké sítě
konfidentů)
5) Existovala svobodná umělecká
tvorba? (Odpověď:
Neexistovala. Např. texty knih,
písní, divadelní představení byly
podrobeny úřední kontrole –
cenzuře. Existovala i tzv.
autocenzura)
6) Který významný český
spisovatel získal Nobelovu cenu
za literaturu?
7) Co si představujete pod
pojmem spartakiáda?
Námět k mimoškolní činnosti pro
žáky:
Zkuste najít ve svém okolí někoho,
kdo se před rokem 1989 účastnil
spartakiád a zjistěte jeho názor na
tuto formu tělovýchovné aktivity.
Po zvládnutí tohoto tématu budou žáci schopni podat základní charakteristiku
Československa v letech 1969-1989 v oblasti politické, hospodářské a kulturní. Budou umět
dát tyto znalosti do souvislosti s mezinárodním vývojem v tomto období. Rovněž budou
chápat podstatu tzv. normalizace jako radikálního vypořádání se s reformním hnutím druhé
poloviny šedesátých let. Současně dokáží popsat podstatu disentu a uvést název hlavního
protirežimního hnutí (Charta 77). Žáci budou také vnímat tzv. přestavbovou etapu tzv.
normalizace (druhá polovina osmdesátých let).
PŘÍLOHA
Prohlášení CHARTY 77 (zkráceno)
Dne 13. 10. 1976 byl ve sbírce zákonů ČSSR zveřejněn "Mezinárodni pakt o
občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a
kulturních právech", které byly jménem naší republiky podepsány v roce 1968, stvrzeny v
Helsinkách roku 1975 a vstoupily u nás v platnost dnem 23. 3. 1976. Od té doby mají naši
občané právo a náš stát povinnost se jimi řídit.
Svobody a práva, jež tyto pakty zaručují, jsou důležitými civilizačními hodnotami, k
nimž v dějinách směřovalo úsilí mnoha pokrokových lidí, a jejichž uzákonění může významně
pomoci humánnímu vývoji naší společnosti. Vítáme proto, že ČSSR k těmto paktům
přistoupilo. Jejich zveřejnění nám ale s novou naléhavostí připomíná, kolik základních
občanských práv platí v naší zemi zatím – bohužel – jenom na papíře.
…
53
Desítkám tisíc našich občanů je znemožněno pracovat v jejich oboru jenom proto, že
zastávají názory odlišné od názorů oficiálních. Jsou přitom často objektem nejrozmanitější
diskriminace a šikanování ze strany úřadů i společenských organizací; zbaveni jakékoliv
možnosti bránit se, stávají se prakticky obětí apartheidu.
Statisícům dalších občanů je odpírána "svoboda od strachu, … protože jsou nuceni žít
v trvalém nebezpečí, že projeví-li své názory, ztratí pracovní a jiné možnosti.
V rozporu s článkem třináct druhého paktu, zajišťujícím právo na vzdělání, je
nesčetným mladým lidem bráněno ve studiu jen pro jejich názory nebo dokonce pro názory
jejich rodičů. …
Uplatnění práva "vyhledávat, přijímat, rozšiřovat informace všeho druhu, bez ohledu
na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem či prostřednictvím umění" …je stíháno nejen
mimosoudně, ale i soudně, často pod rouškou kriminálního obvinění (jak o tom svědčí mimo
jiné právě probíhající procesy s mladými hudebníky).
Svoboda veřejného projevu je potlačována centrálním řízením všech sdělovacích
prostředků i publikačních a kulturních zařízení. …je znemožněna veřejná kritika kritizovaných
společenských jevů, je vyloučena možnost veřejné obrany proti nepravdivým a urážlivým
nařčením oficiální propagandy…
Mnoho vědeckých a kulturních pracovníků i jiných občanů je diskriminováno jen
proto, že před lety legálně zveřejňovali či otevřeně vyslovovali názory, které současná
politická moc odsuzuje.
Svoboda náboženského vyznání, … je systematicky omezována mocenskou svévolí;
oklešťováním činnosti duchovních, nad nimiž trvale visí hrozba odepření nebo ztráty státního
souhlasu s výkonem jejich funkce; existenčním i jiným postihem osob, které své náboženské
vyznání slovem či skutkem projevují; potlačováním výuky náboženství apod.
Nástrojem omezení a často i úplného potlačení řady občanských práv je systém
faktického podřízení všech institucí ve státě politickým direktivám aparátu vládnoucí strany a
rozhodnutím mocensky vlivných jednotlivců. Ústava ČSSR a ostatní zákony a správní normy
neupravují ani obsah, ani formu, ani tvorbu a aplikaci takových rozhodnutí: jsou převážně
zákulisní, často jen ústní, občanům vesměs neznámá a jimi nekontrolovatelná; jejich původci
nezodpovídají nikomu než sami sobě a své vlastní hierarchii, přitom však rozhodujícím
způsobem ovlivňují činnost zákonodárných i výkonných orgánů státní správy, justice,
odborových, zájmových i všech společenských organizací, jiných politických stran, podniků,
závodů, úřadů, zařízení, přičemž jejich příkazy mají přednost i před zákonem.
Dostanou-li se organizace nebo občané při výkladu svých práv a povinností do
rozporu s direktivou, nemohou se obrátit k nestranné instanci, protože žádná neexistuje…
Tento stav také brání dělníkům a ostatním pracujícím zakládat bez jakéhokoliv
omezeni odborové a jiné organizace k ochraně svých hospodářských a sociálních zájmů a
svobodně využívat práva na stávku.
Další občanská práva, včetně výslovného zákazu "svévolného zasahování do
soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence",… jsou povážlivě narušována
také tím, že ministerstvo vnitra nejrůznějšími způsoby kontroluje život občanů, například
odposlechem telefonů a bytů, kontrolou pošty, osobním sledováním, domovními
prohlídkami, budováním sítě informátorů z řad obyvatelstva (získávaných často
nepřípustnými hrozbami nebo naopak sliby)….
V případě politicky motivovaného trestního stíhání porušují vyšetřovatelé a justiční
orgány práva obviněných a jejich obhajoby, zaručované článkem 1 prvního paktu i čs. zákony.
54
Ve věznicích se s takto odsouzenými lidmi zachází způsobem, který porušuje lidskou
důstojnost vězněných, ohrožuje jejich zdraví a snaží se je morálně zlomit.
Obecně je porušován i bod 2 článku 12 prvního paktu, zaručující právo občanů
svobodně opustit svou zemi, pod záminkou "ochrany národní bezpečnosti" (bod 3) je toto
právo vázáno na různé nepřípustné podmínky. Svévolně se postupuje i při udělování
vstupních víz cizím státním příslušníkům, z nichž mnozí nemohou navštívit ČSSR například jen
proto, že se pracovně či přátelsky stýkali s osobami u nás diskriminovanými…
Odpovědnost za dodržování občanských práv v zemi padá samozřejmě především na
politickou státní moc. Ale nejen na ni. Každý nese svůj díl odpovědnosti za obecné poměry, a
tedy i za dodržování uzákoněných paktů, které k tomu ostatně zavazují nejen vládu ale i
všechny občany. Pocit této spoluodpovědnosti, víra ve smysl občanské angažovanosti a vůle
k ní, i společná potřeba, hledat její nový a účinnější výraz přivedl nás k myšlence vytvořit
CHARTU 77, jejíž vznik dnes veřejně oznamujeme.
CHARTA 77 je volné, neformální otevřené společenství lidí různých přesvědčení,
různé víry a různých profesí, které spojuje vůle jednotlivě i společně se zasazovat o
respektování občanských a lidských práv v naší zemi i ve světě. Těch práv, která člověku
přiznávají oba uzákoněné mezinárodní pakty, závěrečný pakt Helsinské konference, četné
mezinárodní dokumenty proti válkám, násilí a sociálnímu a duchovnímu útisku, a které
souhrnně vyjadřuje Všeobecná deklarace lidských práv OSN.
CHARTA 77 vyrůstá ze zázemí solidarity a přátelství lidí, kteří sdílejí starost o osud
ideálů, s nimiž spojují svůj život a práci.
CHARTA 77 není organizací, nemá stanovy, stálé orgány a organizačně podmíněné
členství. Patří k ní každý, kdo souhlasí s její myšlenkou, účastní se její práce a podporuje ji.
CHARTA 77 není základnou k opoziční politické činnosti. Chce sloužit k obecnému zájmu jako
mnohé podobné iniciativy v různých zemích na Západě a Východě…
Svým symbolickým jménem zdůrazňuje CHARTA 77, že vzniká na prahu roku, který byl
vyhlášen rokem práv politických vězňů a v němž má Bělehradská konference zkoumat plnění
závazků z Helsink. Jako signatáři tohoto prohlášeni pověřujeme prof. dr. Jana Patočku, dr. h.
c. Václava Havla a prof. dr. Jiřího Hájka úlohou mluvčích CHARTY 77. Tito mluvčí ji plnomocně
zastupují jak před státními a jinými organizacemi, tak i před naší a světovou veřejností a
svými podpisy zaručují autenticitu jejích dokumentů. V nás i v dalších občanech, kteří se
připojí, budou mít své spolupracovníky, kteří se s nimi zúčastní potřebných jednání, ujmou se
dílčích úkolů a budou s nimi sdílet veškerou zodpovědnost.
Věříme, že CHARTA 77 přispěje k tomu, aby v Československu všichni občané
pracovali a žili jako svobodní lidé.
V Praze dne 1. 1. 1977
55
Téma: Sametová revoluce a vývoj v Československu a České
republice po roce 1989
Žáci budou schopni nastínit atmosféru ve společnosti 80. let 20. století, podat základní
charakteristiku politické situace v Československu v tomto období a vysvětlit, jaké příčiny
(politické, ekonomické) vedly k listopadovým událostem roku 1989. Zároveň jim budou
zřejmé hlavní rysy politiky východního bloku 80. let a postupná změna klimatu, která
v jednotlivých státech východního bloku panovala a vedla k jeho postupnému rozpadu.
1) Charakterizujte přestavbu v Československu v druhé polovině 80. let 20. století.
2) Popište ekonomickou situaci v Československu na konci 70. a v průběhu 80. let.
3) Popište mezinárodní situaci v tomto období.
Zdroj/strana
Sametová revoluce (listopad –
prosinec 1989)
-výklad učitele, práce
s komiksem, četba a rozbor
přílohy (provolání OF z 19.
listopadu 1989)
U/123-124, K – 1989, 1990
1) Jak probíhaly demonstrace
v Praze v listopadu 1989?
2) Co to bylo Občanské fórum a
jakou roli hrálo v událostech let
1989-1990?
3) Kdo se stal prezidentem a
předsedou parlamentu
v prosinci 1989?
příloha
Otázky k příloze:
Jaké požadavky Občanského
fóra jsou v tomto textu
vytýčeny?
2) Co se míní pojmem vězňové
svědomí, který je v textu
použit?
3) Charakterizujte aspoň
některé z osobností, které
jsou podepsány pod tímto
dokumentem. (Podle jejich
1)
13
56
zastoupení také odhadněte,
které společenské a profesní
skupiny hrály v činnosti OF
v tomto období
nejdůležitější roli.)
pro žáky – zeptejte se rodičů, jak
vnímali události sametové
revoluce a zda se jich osobně
zúčastnili. V rámci tohoto
rozhovoru je požádejte i o osobní
srovnání období před rokem 1989
a po něm.
Role kulturních institucí a
osobností, symboly proměn
U/127, K - 1990
1) Kdo se stal nejvýraznějším
symbolem proměn a proč?
2) Kteří zpěváci se zapojili do
demokratizačního procesu?
-výklad učitele, práce s
komiksem
Zrod svobodných médií,
komercionalizace kultury
-
U/125, 128, K –1994
1) Vyjmenujte některá
samizdatová média.
2) Jakými proměnami prošel po
roce 1989 tisk a další média?
pro žáky – Vyhledejte v knihovně
některá periodika z let 1989 a
1990 a sledujte, jak informovala o
vývoji ve společnosti.
- výklad učitele, práce s tiskem
a komiksem
Vývoj v Československu a
České a Slovenské republice po
roce 1989 - výklad učitele,
práce s komiksem, učebnicí a
texty na webu
U/ 131, 137, 140-141, I - link,
link, link, K- 1989-2000,
1) Jaké ekonomické a politické
úkoly a problémy musela řešit
česká a slovenská společnost
po pádu komunistického
režimu v roce 1989?
Námět k diskuzi: Do jaké míry bylo
řešení těchto otázek a
problémů úspěšné?
2) Jaké byly příčiny rozdělení
československé federace
v roce 1993?
3) V čem se odlišoval vývoj
v České republice od vývoje na
Slovensku po roce 1993?
57
4) Součástí kterých významných
mezinárodních organizací se
Česká i Slovenská republika
staly po roce 1989 a kdy
k tomu došlo?
Po zvládnutí tohoto tématu žáci nastíní atmosféru, která panovala v Československu na konci
80. let 20. století, objasní události sametové revoluce a vysvětlí změny ve společnosti, které
sametová revoluce přinesla. Porozumí novému politickému klimatu jako východisku pro
novou společnost formující se na demokratických principech. Žáci budou schopni
charakterizovat změny, kterými prošla kulturní sféra a média. Budou umět objasnit fenomén
kulturních a politických symbolů sametové revoluce. Bude jim zřejmé i základní
vnitropolitické i mezinárodní směřování Československa a České republiky po roce 1989.
Příloha
Provolání Občanského fóra (19. listopad 1989)
Na setkání v hledišti pražského Činoherního klubu bylo dne 19. 11. 1989 ve 22 hodin
ustaveno Občanské fórum jako mluvčí té části československé veřejnosti, která je stále
kritičtější k politice současného československého vedení a která byla v těchto dnech hluboce
otřesena brutálním masakrem pokojně manifestujících studentů…Občanské fórum se cítí být
způsobilé okamžitě jednat se státním vedením o kritické situaci v naší zemi, vyjadřovat
aktuální požadavky veřejnosti a jednat o jejich řešení.
Takovéto jednání, které by mělo být začátkem celospolečenské diskuse o budoucnosti
Československa, chce Občanské fórum začít jednáním o těchto naléhavých a širokou
veřejností stále otevřeněji formulovaných požadavcích:
1/ Aby ihned odstoupili ze svých funkcí ti členové předsednictva ÚV KSČ, kteří jsou
bezprostředně spojeni s přípravou intervence pěti států Varšavské smlouvy z roku 1968 a
kteří jsou odpovědni za mnohaletou devastaci všech oblastí společenského života u
nás…Jmenovitě jde o Gustáva Husáka, Miloše Jakeše, Jana Fojtíka, Miroslava Zavadila,
Karla Hoffmanna a Aloise Indru. Zhoubná politika těchto lidí, kteří po léta odmítali jakýkoli
demokratický dialog se společností, zcela zákonitě vyústila do hrůzných událostí posledních
dnů…
3/ Aby byla ustavena komise, která konkrétně vyšetří zásahy policie
proti pokojně manifestujícím občanům, zjistí jejich viníky a navrhne jejich potrestání.
V této komisi musí být zástupci Občanského fóra.
4/ Aby byli okamžitě propuštěni všichni vězňové svědomí, včetně těch, kteří byli
zadrženi v souvislosti s posledními manifestacemi…
Občanské fórum…je otevřeno všem složkám a silám československé společnosti,
kterým záleží na tom, aby i naše země začala pokojným způsobem hledat cesty
k demokratickému společenskému uspořádání, a tím i k hospodářské prosperitě.
Za Občanské fórum:
Ing. Rudolf Battěk, Petr Čepek, Václav Havel, Milan Hruška, prof. dr. Milan Jelínek, Milan
Kňažko, dr. Lubomír Kopecký, CSc., Jiří Křižan, Václav Malý, Martin Mejstřík, Petr Oslzlý,
58
doc. dr. Libor Pátý, CSc., Jana Petrová, Jan Ruml, prof. Věnek Šilhán, Ondřej Trojan, ing.
Josef Vavroušek, CSc., Saša Vondra.
59
Téma: Sociální stratifikace a menšiny v Československu od
roku 1918
Jako úvod k tomuto tématu je vhodné věnovat pozornost důležitým mezníkům českých i
obecných dějin, které vedly v průběhu 20. století ke změně národnostní i sociální struktury
obyvatelstva v Československu.
1) Charakterizujte národnostní složení obyvatelstva ČSR po roce 1918.
2) Jaký dopad měla druhá světová válka na národnostní složení obyvatelstva českých
zemí?
3) Stručně popište změny ve struktuře společnosti, které přinesl komunistický převrat
v únoru 1948.
4) Popište, jaké důsledky mělo pražské jaro pro společnost v ČSR.
5) K jakým změnám došlo v české společnosti po roce 1989. Proměnila se nějakým
způsobem národnostní struktura obyvatelstva?
Struktura vyučovacích hodin
Problematika - činnost
Menšiny za první
republiky
Zdroj/strana
U-35, I-link, K
– s. 1 Vilda
Böhm
Hlavní aspekty
holocaustu
U-50-51, Ilink,l-link,Ilink, I-link,Ilink, K-1944
Češi a Němci v letech
1938-1945
Národnostní menšiny
1945-1948
U-59,I-link,
U-72, I-link, Ilink, I-link, K1947
Poznámky/otázky a úkoly/náměty k činnostem
1) Vyjmenujte nejvýznamnější národnostní menšiny v ČSR
po roce 1918.
2) Jak se ke vzniku ČSR stavěla německá menšina?
3) Která skupina byla v ČSR považována za národ?
1) Co to byly Norimberské zákony?
2) Vysvětlete pojem arizace židovského majetku.
3) Vysvětlete, jak spolu souvisí konference ve Wannsee a
holocaust.
4) Uveďte některé osobnosti, které byly pronásledovány
z rasových důvodů nebo kvůli jejich politickému
přesvědčení.
Mimoškolní aktivita/exkurze: Při exkurzi do Olomouce
zkuste ve městě najít stolpersteine, vyfoťte si je a
v hodině pak vysvětlete jejich význam.
1) Jak se zacházelo s Čechy v pohraničí po roce 1938?
2) Vysvětlete pojem rezistence.
1) Které dokumenty vytvořily předpoklady pro odsun
Němců z Československa? Vysvětlete další důležitou
úlohu těchto dokumentů pro poválečné
Československo.
2) Popište situaci v pohraničí po odsunu Němců.
3) Vyjmenujte skupiny obyvatelstva, které se po odsunu
stěhovaly do pohraničí.
4) Vysvětlete pojem retribuce.
60
Změna sociální
struktury společnosti.
Likvidace občanské
společnosti
U-90, I-link,Ilink, K-1949,
1954
Pražské jaro jako
generační střet
U-105,I-link,Ilink, K1965,1969
Změna společnosti
U-132, K-1991
Národnostní menšiny
po roce 1989
U-134, K-1993
1) Jak probíhalo pronásledování obyvatelstva a perzekuce
po únoru 1948?
2) Jaké skupiny cizinců nejčastěji přijížděly do
Československa po roce 1948?
3) Vysvětlete úlohu ROH.
1) Vysvětlete, jakým způsobem docházelo v šedesátých
letech ke kritice režimu.
2) Jaký čin se stal symbolem protestu proti vstupu vojsk
Varšavské smlouvy do Československa?
1) Popište sociální a společenské změny ve společnosti po
roce 1989.
1) Které tři národnostní skupiny jsou v ČR od roku 1993
nejvýraznější?
Žáci budou schopni podat základní charakteristiku české společnosti v jednotlivých obdobích
20. století, nastíní její aspirace a cíle a vysvětlí, jakým způsobem se v tomto období
proměňoval životní styl a myšlení tehdejších lidí. Zároveň jim bude zřejmé národnostní
složení obyvatelstva ČSR od roku 1918 až do roku 1945 a také jeho následná proměna a
praktické vymizení některých menšin na území ČSR.
Příloha: Přehled dekretů, které se týkaly Němců a Maďarů
 Č. 12/1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů,
jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa
 Č. 5/1945 o neplatnosti některých majetkoprávních jednání z doby nesvobody a o národní
správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací
a ústavů
 Č. 28/1945 o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými,
slovenskými a jinými slovanskými zemědělci
 Č. 100-103/1945 znárodňovací dekrety a revize pozemkové reformy
 Č. 108/1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a o Fondech národní obnovy
 Č. 71/1945 o pracovní povinnosti osob, které pozbyly československého státního
občanství
 Č. 16/1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných
lidových soudech, tzv. velký retribuční dekret
 Č. 27/1945 – o jednotném řízení vnitřního osídlení tzv. Osidlovací dekret
 Č. 122 - 123/1945 dekrety o zrušení německých vysokých škol
61
 Č. 33/1945 o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a
maďarské
62
Téma: Církevní a náboženský vývoj v Československu a
v České republice v letech 1948–2000
Vzhledem k úzkému zaměření tématu se po žácích nevyžadují žádné specifické vstupní
znalosti, nicméně je vhodné, aby byli alespoň v základní míře seznámení s problematikou
náboženského vývoje v českých zemích a na Slovensku v první polovině 20. století. K výkladu
z oblasti náboženské a církevní problematiky je účelné přistoupit až po zevrubném probrání
politických dějin daného období, náboženský a církevní vývoj totiž vždy velmi úzce souvisel
s politickou situací, což je obzvláště patrné v období druhé poloviny 20. století, kdy je celý
náboženský a církevní život determinován komunistickou snahou o eliminace náboženství
jako takového a násilným prosazováním ateismu. Pochopení politického vývoje
v Československu druhé poloviny 20. století pak žákům umožní mnohem lépe porozumět
církevnímu a náboženskému vývoji. Z toho důvodu je vhodné zařadit téma Církevní a
náboženský vývoj 1948–2000 do výuky až po hodinách zabývajících se komunistickým
režimem v Československu.
1) Byli byste schopni na základě znalostí politického vývoje první poloviny 20. století
odhadnout, jaký byl vztah komunistických stran a komunismu obecně k náboženství?
2) Ke které konfesi (církvi) se hlásilo nejvíce obyvatel ČSR v polovině 20. století?
3) Z jakých důvodů byl vztah státu a římskokatolické církve v době první republiky spíše
konfliktní? Můžete uvést konkrétní příklady?
4) Měla nacistická okupace dopad i v náboženské oblasti?
5) Na základě znalostí dějin první poloviny 20. století porovnejte náboženskou situaci
v Čechách a na Slovensku.
Zdroj/strana
Církevní a náboženská situace po
uchopení moci komunisty (1948–
1968): výklad učitele, práce s texty
na webu
U/85, 95, I – link, link, link, link
14
1) Jaký plán měla KSČ ve vztahu
ke katolické církvi? Zdařilo se jí
tento plán realizovat?
2) Vyjmenujte jednotlivé aspekty
perzekuce vůči církvím a
věřícím. Znáte některé případy
náboženské perzekuce ze
svého regionu? (možno zadat
jako samostatnou práci
skupině žáků)
3) Co to byly tzv. církevní
zákony?
63
4) Kdo byl Msgre Jan Šrámek?
Hlas československých katolických
biskupů a ordinářů věřícím
v hodině velké zkoušky: četba a
(pastýřský list z roku 1949, vydaný
po vzniku komunistické Katolické
akce), práce s textem na webu
Příloha č. 1, I – link
Náboženský rozměr pražského
jara (1968): výklad učitele, práce
s texty na webu
U/104, I – link
Náboženský vývoj v době
normalizace: výklad učitele, práce
s texty na webu
U/119, I – link, link, link, link
1) V jakém dějinném kontextu
byl pastýřský list vydán? Co
mu předcházelo? Co to vlastně
pastýřský list je?
2) Jaké hlavní výtky měli čsl.
biskupové vůči
komunistickému režimu?
V jakých oblastech podle nich
docházelo k porušování
náboženské svobody?
3) Pokuste se odhadnout, jakým
způsobem komunistický režim
na vydání pastýřského listu
reagoval.
4) Uveďte příklady konkrétních
biskupů a jejich osudů po
komunistickém převratu
(možno zadat jako referáty:
Josef Beran, Josef Matocha,
Štěpán Trochta).
1) Jakým způsobem se politické
uvolnění pražského jara
projevilo v náboženské
oblasti?
2) Co byl tzv. druhý vatikánský
koncil a jaký byl jeho význam
v církevním vývoji ve 20.
století?
3) Znáte některé další významné
koncily církevních dějin?
(Tridentský koncil, Kostnický
koncil).
4) Námět k diskuzi: myslíte si, že
katolická církev by měla svolat
další velký reformní koncil? Co
by podle vás měla katolická
církev ve vztahu k modernímu
světu změnit a proč?
1)
Na základě znalostí o období
normalizace se pokuste
nalézt rozdíly mezi
občanským disentem a
disentem náboženským.
Uveďte konkrétní aktivity
náboženského disentu.
64
2)
3)
4)
Podněty katolíků k řešení situace
věřících občanů v ČSSR (petice
Augustina Navrátila): četba a
Příloha č. 2
Obnova náboženské svobody:
výklad učitele, práce s texty na
webu
U/120, 136, I – link, link
Co byla tzv. skrytá církev?
V jakých oblastech se
vzdálila oficiální nauce
katolické církve?
Proč myslíte, že někteří kněží
vstupovali do Pacem in
terris? Z jakého důvodu
komunisté vůbec
podporovali vznik takových
organizací?
Uveďte příklad významné
osobnosti z prostředí
náboženského disentu.
Možno zpracovat jako
referát (Oto Mádr, Tomáš
Halík, kardinál František
Tomášek)
1) Na které mezinárodní, ideové
a vnitropolitické závazky ČSSR
v oblasti náboženské svobody
se petice odvolává?
2) Na které konkrétní případy
porušování náboženské
svobody petice upozorňuje?
3) Které kroky petice navrhuje
k nápravě?
4) Kolik lidí podepsalo petici
Augustina Navrátila? (přes
600 000) Kolik lidí podepsalo
pro srovnání petici Několik vět
(zhruba 40 000 lidí). Proč
myslíte, že petici podepsalo
tolik lidí (využití církevní sítě
far, kněží, náboženského
disentu, podpora na Moravě a
hlavně na Slovensku)
5) Z dostupných zdrojů zpracujte
referát o osobnosti Augustina
Navrátila.
1) Uveďte jméno pražského
arcibiskupa a kardinála, který
stál v čele československé církve
v době pádu komunismu.
2) Uveďte jméno papeže, který stál
v čele katolické církve v době
pádu komunismu.
3) Z jakého důvodu dochází
k restitucím církevního majetku?
4) Co označujeme pod pojmem
nová náboženská hnutí? Uveďte
65
jejich příklady.
Námět k diskuzi: jaký podle vás
měl papež Jan Pavel II. vliv na
pád komunismu v Evropě?
Fenomén českého ateismu: výklad
učitele, práce s texty na webu
K – 1925, I – link, link
Námět k diskuzi: srovnejte
postavení církve (a věřících
obecně) v době komunismu a po
roce 1989. Jak výrazně se
proměnilo?
1) Proč jsou české země
označovány za nejateističtější
stát na světě? Jaké má tato
situace historické příčiny?
2) Vyjmenujte nástroje, které
komunistický režim využíval
k ateizaci společnosti?
3) Srovnejte současnou míru
religiozity v ČR s vybranými státy
světa (možno zadat jako
referát)
Náměty k diskuzi:
Myslíte si, že český ateismus je
zapříčiněn pouze komunismem,
nebo je jeho kořeny nutné
hledat již na přelomu 19. a 20.
století?
Co chápete pod pojmem
sekularizace? Můžete uvést
konkrétní příklady?
Po probrání látky budou žáci schopni popsat náboženskou a církevní situaci v Československu
v době komunistického režimu, včetně protináboženské represe, vnucené ateizace
společnosti a různých nuancí v režimní strategii boje proti náboženským skupinám. Žáci
budou také umět charakterizovat opoziční aktivity církve a věřících v rámci disentu, včetně
jejích specifik oproti disentu občanskému. Na základě znalostí náboženského vývoje ve 20.
století pak budou schopni vysvětlit fenomén českého ateismu i jeho příčiny. Studijní
materiály poskytují také základní vhled do některých aktuálních problémů, jako je např.
otázka církevních restitucí či role nových náboženských hnutí v České republice.
66
PŘÍLOHA 1: Hlas československých katolických biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké
zkoušky (zkráceno a upraveno)
Všichni jste v poslední době svědky široce založené akce, jejímž cílem je přinutit čs.
biskupy k uzavření dohody mezi církví a státem. Usilovali jsme vždy a usilujeme ještě dnes,
i když s malou nadějí na úspěch, o to, abychom obhájili a zabezpečili svatá práva vás
křesťanů jako svobodných občanů státu. A k těmto všelidským a obecně uznávaným právům
člověka patří netoliko svoboda soukromého náboženského přesvědčení a volnost prováděti
náboženské úkony, ale i svobodné uskutečňování zásad tohoto přesvědčení jako norem
života jednotlivců i společnosti, a to bez obav o osobní svobodu, občanskou rovnocennost a
ohrožení existenčních práv. K uskutečňování pak a k zabezpečení této náboženské svobody
pro katolíky jsou v pojetí Církve z ustanovení Božího bezpodmínečně nutné tyto další
předpoklady: Uznání pravomoci sv. Otce jako nejvyšší viditelné hlavy Církve, jakož i uznání a
respektování pravomoci biskupů s ním spojených. Neuznávat tuto zásadní skutečnost
znamená neuznávat katolickou Církev, jak ji chtěl mít Kristus, a každá akce, podnikaná mimo,
nebo proti vůli biskupů, spojených s římským papežem, přerušuje její základní strukturu,
rozbíjí jednotu Církve a směřuje nutně k jejímu zničení.
Dalšími zásadními předpoklady pro uznání pravé svobody Církve plynoucí
z přirozeného práva je respektování výsostného práva rodičů na výchovu jejich dítek,
zabezpečení nejen svobodné křesťanské výuky mládeže, ale i výchovy jak ve škole, tak
i mimo školu, uznávání rodiny jako svátostného svazku i práv a povinností z toho plynoucích,
jakož i práva věřících na shromažďování ve svobodných sdruženích a organizacích. K tomu
přistupují i nutné předpoklady svobodného náboženského života, bez nichž by byl ve svém
celku i jednotlivců neuskutečnitelný. To jest: Potřebný počet církevních škol, výchovných
sociálně-charitativních ústavů, kulturních a dobročinných institucí, svobodný tisk periodický
i knižní v dostatečném počtu, svobodný a neomezovaný přístup ke všem možnostem
společenského a kulturního života. Konečně jsou nezbytné i finanční prostředky a hmotné
zabezpečení takových institucí a ústavů, neboť bez nich nebylo by možno Církvi rozvinou
úspěšnou činnost k blahu našeho lidu a uchránit kostely a církevní budovy před neodvratným
zchátráním a zkázou.
Toto všechno jsme již v potřebné míře měli a toto všechno bylo nám v poslední době
odňato. V těžkých poměrech, za mnohých obtíží budovala Církev u nás
s krajními obětmi z naší vůle, z vašich prostředků, pro vás a vaše děti sociální a výchovné
ústavy, školy, semináře, exerciční domy, budovala svůj tisk, pastorační a spolkovou
organizaci, vytvářejíc podmínky duchovního života. A co z toho všeho za krátkou dobu zbylo?
Poohlédněte se jen kolem, sledujte události a zjistíte snadno, že katolická Církev v Čs.
republice za staleté služby národu, za svou kulturní a charitativní činnost, za oddanost svému
lidu, za neohroženost a utrpení v době okupace, obdržela velmi trpkou odměnu. Stojí tu dnes
oloupena, zbavena většiny svobod a práv, zneuctěna, pošpiněna skrytě i veřejně
pronásledována.
Jen si všimněte, jak se vede dnes Církvi v Československu. V rozhlase i veřejných
projevech je vedena soustavná kampaň proti ní, zejména proti sv. Otci a biskupům, kteří jsou
její, Bohem stanovení představenými. Posvátný charakter rodiny i svrchované právo rodičů
na výchovu dítek jsou záměrně podkopávány. Všechen náboženský tisk, až na vyjímky zcela
bezvýznamné, byl zrušen; byly zastaveny dokonce i úřední věstníky ordinářů, jež informovali
kněžstvo o důležitých státních zákonech a nařízeních. Místo nich byl zaveden min. školství,
věd a umění tzv. Věstník katolického duchovenstva, který zdaleka není katolický, poněvadž
67
nemá církevního schválení, je vydáván proti vůli ordinářů a ač je určen katolickým
duchovním, je řízen nekatolíky v duchu proticírkevním a snaží se spravovat přímo státními
orgány záležitosti zcela církevní a vyřadit tak biskupy z vykonávání jejich pravomoci. Každá
katolická kniha, jež má být vydána, dokonce i knihy modlitební, jsou podrobovány předběžné
státní censuře, do katolických nakladatelství jsou dosazováni státní zmocněnci. Byly vydány,
pod výhružkou trestu, zákazy jakéhokoliv shromažďování a školení katolíků mimo kostel ano
i osud kostelů, jak naznačují nucené soupisy bohoslužebných předmětů a posvátných nádob,
je jak se zdá, nejistý.
Církev je zbavena posledního zbytku majetku, není respektováno ani zákonem
stanovené minimum, v mnoha případech byla zastavena duchovenstvu i výplata kongruy.
Církevní školy už téměř neexistují a osud těch několika zbývajících zůstává v trapné nejistotě
o svou budoucnost, čímž trpí nejvíce žáci a jejich rodiče. Byl dokonce vykonáván nátlak na
rodiče, aby vzali své děti z církevních škol a to přímo pod výhrůžkou existenčních následků.
Učitelé náboženství jsou ideově prověřování a jsou jim dávány směrnice jak učit náboženství
v duchu materialistickém. Jakákoliv náboženská výchova mládeže ve spolcích, mariánských
družinách, eucharistických kroužcích apod. byla na mnoha místech pod trestními následky
zakázána a je soustavně znemožňována tím, že si stát osvojil monopol materialistické školní
i mimoškolní výchovy, takže výchova v duchu křesťanském je znemožňována a je považována
téměř za ilegální. V tomto ohledu dostali jsme se tak daleko, že dokonce i na bohoslovecké
fakulty a učiliště byli dosazeni lektoři, tzv. společenských nauk, jejichž posláním je dosíci
postupně, aby dokonce i naši bohoslovci byli vychováváni v ideologii materialistické. Zcela
protizákonně bylo nařízeno provedení soupisu veškerého církevního jmění, dokonce i
kostelních sbírek, a přímým šetřením na místě byl proveden takový soupis v mnoha
případech bezohlednými protiústavními prohlídkami. Činí se neustálé pokusy o odnětí
zbývajících církevních budov, jejich náboženskému poslání, zejména o zabrání celých klášterů
a ústavů pro výchovu kněžského a řeholního dorostu. Zvláště na Slovensku bylo násilně
vystěhováno několik řeholních domů a kněží odvezeni nákladními auty. Ministerstvem vnitra
byly vydány směrnice Krajským velitelstvím státní bezpečnosti o tom, jak postupovati proti
Církvi a jejím příslušníkům. Byla někde zakázána již i duchovní cvičení, na mnoha místech byly
znemožňovány náboženské pouti, nebo jich bylo zneužito k účelům nenáboženským.
Konference biskupů v Dolním Smokovci, jež měla zaujmout stanovisko k požadavkům vlády,
musela být přerušena pro odhalení odposlouchávacího zařízení v zasedací síni. Ministerstvo
vnitra bylo požádáno o vyšetření a dosud nepodalo uspokojivé odpovědi. Poslední
konference biskupů v Praze byla rušena bezpečnostními orgány, přičemž došlo k obsazení
pražské konsistoře státním zplnomocněncem a arcibiskupská residence byla dána pod dozor
tajné policie, takže svoboda předsedy biskupských konferencí byla zcela omezena. A při tom
jsou taková opatření krajním rušením ústavních svobod a mnoha dosud platných zákonů.
V celku možno říci, že mimo kostel je každá náboženská činnost znemožněna a do kostelů se
bojí leckde věřící veřejně jít, aby nebyli obviňováni z reakce a nehrozila jim ztráta existence.
Je jisto, že se i takto vytvářejí poměry, které jsou nejen v rozporu s právy Božími, nýbrž
protiví se i samému přirozenému právu a všeobecně uznávaným právům člověka.
PŘÍLOHA 2: Podněty katolíků k řešení situace věřících občanů v ČSSR (zkráceno a upraveno)
Veřejní činitelé státní i církevní mluvíce o poměru státu a církví, vícekrát konstatovali, že v
této oblasti dosud existují otevřené otázky. Je proto spravedlivé a v souladu s naší Ústavou
68
(čl. 29), abychom se jako věřící občané také k nim sami vyjádřili a tak kladně přispěli k jejich
řešení. Ve svých návrzích vycházíme z možnosti, které nám poskytuje naše Ústava, z přijatých
helsinských dokumentů a především z dodržování základních zásad v oblasti marx-leninismu
v náboženské oblasti, ve kterých se uvádí, (sic) že: „každý musí mít volnost vyznávat jakékoliv
náboženství nebo nevyznávat žádné náboženství, že dělat nějaké rozdíly mezi občany, pokud
jde o jejich práva v souvislosti s náboženským vyznáním je naprosto nepřípustné, že z
oficiálních dokumentů musí být bezpodmínečně odstraněna jakákoliv zmínka a tom či onom
vyznání občanů, že církve se musí stát úplně svobodnými, na státní moci nezávislými spolky
občanů stejného smýšlení, že jen důsledné splnění těchto požadavků může skoncovat s
hanebnou a prokletou minulostí, kdy církev byla v nevolnické závislosti na státu.“ (MarxEngels-Lenin: O ateismu, str. 137, nakl. Svoboda 1974). Z těchto uvedených zásad tedy
vyplývají i naše návrhy k nápravě nedostatků a na vytvoření lepších podmínek pro
náboženský život:
1. Žádáme, aby stát nezasahoval do výběru a neurčoval počet studentů na teologických
fakultách a rovněž aby nezasahoval do výběru vyučujících.
2. Žádáme, aby byl zamezen nezákonný nátlak a zastrašování rodičů a dětí při jejich
přihlašování do vyučování náboženství. Přihlášky do náboženství aby se nemusely podávat ve
škole, náboženství aby se vyučovalo od 1-9 třídy ZDŠ případně na dalších školách. Aby toto
nebylo omezeno jen na prostory školních budov, ale podle potřeby. Dohodou i mimo školy
tam, kde pro to jsou podmínky.
3. Žádáme oficiální veřejné písemné prohlášení a také jeho dodržování, že náboženská
výchova dětí nesmí být překážkou pro jejich přijetí na studium všech druhů škol, včetně
všech středních škol a na vysoké školy pedagogického směru, práva, medicíny a dalších. Z
toho důvodů ať se neuvádějí v komplexním hodnocení žáka nejen údaje o náboženském
vyznání žáka a jeho rodičů, ale i případná docházka žáka do náboženství a vůbec jakákoliv
zmínka o náboženství (SIC) protože každý takový údaj může být zneužit k diskriminaci žáka v
podmínkách, kdy oficiální ideologií ve státě je marx-leninismus.
4. Žádáme, aby každé farní společenství mohlo mít legálně farní radu nebo aby jakoukoliv
jinou formou mohli být laici nápomocni kněžím, aby kolegiálně pomáhali řešit problémy
farnosti a také proto, aby se mohla racionalizovat duchovní správa.
5. Žádáme, aby byla buď přesně vymezena pravomoc církevních tajemníků v tom smyslu, aby
bylo zamezeno svévolnému odnímání státního souhlasu z výkonu činnosti duchovních,
především za horlivější činnost, zvláště s mládeží. Nejlépe by však bylo, kdyby tato funkce
byla zrušena.
6. Žádáme, aby bylo respektováno přání mladých křesťanů pro vstup do řeholních
společenství a tato řeholní společenství, aby nebyla žádným způsobem ve své činnosti a
existenci omezována.
7. Žádáme o možnost sdružování jak pro dospělé křesťany, tak i pro křesťanskou mládež i
mimo kostel ve společenství s knězem.
8. Žádáme umožnění duchovních cvičení (exercicií) pro různé stavy.
9. Žádáme možnost vzájemného styku s křesťanskými organizacemi v celém světě.
10. Žádáme možnost vlastního tisku podle skutečných potřeb věřících.
11. Žádáme možnost odebírání zahraniční náboženské literatury podle zájmů a potřeb
věřících.
12. Žádáme právo na pořad v rozhlase a televizi po dohodě se sborem ordinářů nebo později
s předsedou biskupské konference.
69
13. Žádáme urychlené a důsledné dokončení rehabilitace nezákonně odsouzených kněží,
řeholníků a laiků.
14. Žádáme zamezení diskriminace věřících křesťanů v zaměstnání, především školství.
15. Žádáme zamezení svévolného křížů, kapliček, soch a jiných náboženských a kulturních
památek po našich předcích z návsí, cest, měst a jiných míst.
16. Žádáme státní orgány, aby umožnily jmenování nových biskupů, jak tomu je i v jiných
socialistických státech.
17. Žádáme odluku církve od státu tak jak v jiných socialistických státech.
18. Žádáme, aby byl vrácen státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti všem kněžím,
kterým byl odebrán.
19. Žádáme, aby byla umožněna stavba nových kostelů tam, kde je jich zapotřebí.
20. Žádáme, aby byla povolena služba stálých jáhnů, kteří by byli nápomocni kněžím tam,
kde sám kněz na pastoraci nestačí. V jiných zemích, kde není dostatek kněží, je tato praxe
běžná.
21. Žádáme, aby věřícím občanům byla umožněna účast, ať již samostatně nebo ve
společenství i na poutní místa v zahraničí.
22. Žádáme, aby tak jako je využívaným právem marxistů a jiných ateistů kritické hodnocení
náboženství a Církve ve svých článcích v časopisech, v neperiodických publikacích i ve
veřejném životě, tak aby byla dána stejná možnost křesťanům a jiným občanům, aby i oni ve
svých publikacích i ve veřejném životě mohli podrobit kritickému hodnocení učení marxleninismu.
23. Žádáme, aby bylo zamezeno záměrné rušení Vatikánského rozhlasu v české a slovenské
řeči a ostatní vysílání ostatních zahraničních rozhlasových stanic s náboženským obsahem
zvláště vysílání mše svaté v české a slovenské řeči.
Autoři: Pavel Kopeček, Petr Bilík, Martin Elbel, Jiří Lach, Hynek Melichar, Karel
Podolský, Pavel Urbášek, Petr Žák
70

metodika projektového vyučování – sylaby pro

Transkript

Podobné dokumenty

„ Hádej, hádej, čtenáři „

WEST HIGHLAND WHITE TERRIER štěňata

Koncentrační tábor v Dachau. Tato brána vedla k místu, kde bylo

ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, KAPLICKÉHO 384, po

Střední odborná škola průmyslová a Střední odborné

POPIS PROJEKTU „O přírodě v přírodě, aneb Kooperativní výuka

VŠECHNO V MÉM ŽIVOTĚ SOUVISÍ

July 2015 Vážení rodiče / zákonní zástupci Rádi bychom využily této

BITVA V otrantské úžině Největší námořní střetnutí - mare