Výše škody – analýza rizik

Komentáře

Transkript

Výše škody – analýza rizik
Výše škody – analýza rizik
1
Výše škody a zhodnocení stavebních konstrukcí metodou analýzy
rizik
V návaznosti na vyhodnocení rizika je zpravidla na expertovi a zejména pak na znalci
požadováno vyjádření ve finančních prostředcích, tedy penězích. V oblasti oceňování staveb
nebo pojišťovnictví se pracuje s tzv. časovou cenou, to je cenou po amortizaci“.
Zohledňuje se opotřebení konstrukce, její stav v čase posouzení. Na rozdíl od ocenění stavby
nemá výše škody – vyčíslení finanční náhrady za škodu nic společného s časovou cenou,
tedy cenou vztaženou k době (délce) existence stavby, objektu nebo konstrukce. Časová
cena pracuje s životností objektu (stavby nebo konstrukce) a dobou její existence, tedy se
stářím. V případě stanovení škody na stavbě nebo stavební konstrukci je tento postup pomocí
ceny závislé na čase nevhod
1.1
Stanovení výše škody
Způsob vyčíslení škody bude níže čtenáři přiblížen na konkrétním praktickém příkladu,
kdy v důsledku požáru vznikla na posuzovaném objektu škoda. Úkolem posuzovatele (experta
nebo znalce) je vyčíslení (stanovení) výše škody. Podle občanského práva je škoda chápána
jako újma způsobená v majetkové oblasti poškozeného, kterou lze objektivně vyjádřit v
penězích. Dělí se na škodu skutečnou a na ušlý majetkový prospěch. Platí zásada, že škoda se
má hradit uvedením v předešlý stav (například opravou poškozené věci), a teprve není-li to
možné nebo účelné, v penězích. Při určení výše škody se vychází z ceny, jakou měla věc v
době poškození. V trestním právu výše škody způsobené trestným činem nebo přečinem
spoluurčuje stupeň nebezpečnosti činu pro společnost.
1.2
Metodika vyčíslení škody
Metodika vyčíslení škody je možná pouze v cenách skutečných. Skutečná cena je cenou
„obvyklou“ a ta je stanovena na podkladě stavebního položkového rozpočtu, například podle
ceníků ÚRS. Tato cena souvisí s nabídkovou cenou (ta by se měla pohybovat v rozmezí
zhruba ± 20 %), cena nabídková se na podkladě smlouvy stává cenou smluvní. Tržní cena je
pak cena odvozená od ceny odhadní. Tržní cena může být nižší nebo vyšší než odhadní cena a
na tuto tržní cenu má vliv mnoho technických a ekonomických faktorů. Důležitou součástí
odhadní i tržní ceny je amortizace, tedy snížení ceny v důsledku stáří nebo také navýšení ceny
v důsledku sanace, rekonstrukce nebo opravy.
1.3
Cena – výše škody
Cena z ekonomického pohledu [8] je peněžní vyjádření hodnoty zboží, ekonomická
kategorie zbožní výroby. Zprostředkované vyjádření vytváří možnost kvantitativní
neshodnosti (odchýlení ceny od hodnoty) a kvalitativní rozpornosti (věc nemá hodnotu, ale
může nabýt formy zboží, například cena neobdělávané půdy) mezi velikostí hodnoty a ceny.
Rozeznáváme též ceny pevné, které stanoví a mění nějaké úřední orgány, ceny limitní, buď
jako ceny maximální, minimální, anebo směrné, ceny volné (též smluvní), tvořené dohodou
mezi dodavateli a odběrateli.
V případě stavby pak můžeme mluvit o tržní ceně (cena obvyklá v daném místě),
nabídkové ceně, smluvní ceně, skutečné ceně, odhadní ceně a podobně. Výši škody je možno
(a nutno) stanovit jen jako skutečnou cenu (nikoli tedy cenu tržní nebo odhadní).
PODĚKOVÁNÍ
Zpráva byla zpracována a prohlídka proběhla za finančního přispění Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekt CZ.1.07/2.3.00 /20.0013, Tvorba a
internacionalizace špičkových vědeckých týmů a zvyšování jejich excelence na Fakultě
stavební VŠB-TUO.
V Ostravě, srpen 2012,
Karel Kubečka, Milan Nič, Pavel Vlček, Hana Vaculíková

Podobné dokumenty