Moravské pískovce

Moravské pískovce - SV část, orientační náčrt
Hostýnské, Vsetínské a Vizovické vrchy
Hostýnské vrchy
Lezecky nejvýznamnější oblasti Hostýnských vrchů se nachází poblíţ zříceniny hradu Lukova a na vrcholu Skalném u Hostýna.
Dvě méně významné skupiny skal jsou nad obcemi Drţková a Hošfálková, u Valašského Meziříčí nad vesnicí Jarcová se tyčí
osamocená skalní věţička Jarcovská Kula. Připomínky a nové výstupy posílejte na adresu: Vladimír Skýpala, Růţová 158, Valašské
Meziříčí, e-mail: [email protected]
Skály u hradu Lukova
Dva skalní celky leţící v bezprostřední blízkosti zříceniny středověkého hradu
Lukova severně od Zlína. Jde o jednu z nejvýznamnějších oblastí moravských pískovců.
Vzhledem k dosaţené obtíţnosti cest je moţno skály povaţovat za lezecky terén
celostátního významu.
klasifikace
3
4
5
6
7
8
9
10
počet cest
4
8
15
8
20
19
7
3
Oblast tvoří tři oddělené lokality a to vlastní Skály pod hradem, impozantní tři
věţe s charakteristickou strukturou místních slepenců a údolními stěnami vysokými přes
30 metrů. V náhor-ních stěnách bylo v průběhu 90. let vytvořeno mnoţství výstupových
cest ve vysokých stupních obtíţnosti. Asi 50 metrů jiţně od masívu Skal pod hradem se
nacházejí menší Paulusovy skalky vyuţívané především k boul-deríngu. Třetí oblastí je
skála nazývaná Králky tvořená okrajovými skalami s výškou stěn do deseti metrů a
cestami niţší a střední obtíţnosti. Nachází se asi 300 metrů jihovýchodním směrem od
hradu Lukov. Celá oblast je dobře odjišténa kruhy a borháky v hustotě odpovídající obtíţnosti.
Přístup: Z Lukova (silnice II/489, Fryšták-Troják) od autobusové zastávky u pošty po červené značce vedoucí po obecní asfaltové
komunikaci, posléze po vozové cestě sledující z pravé strany okraj lesa. Vozová cesta se v mírném stoupání noří do lesa. U studánky
značka prudce odbočuje doleva ke hradu, zatímco úvoz pokračuje aţ do soutěsky ve skupině skal Králky (z Lukova 20 min). Moţnost
parkování na konci asfaltové komunikace u kříţku (odtud ke skalám 10 min). Z Vlčkové po červené značce přímo k bráně zříceniny
Lukova (25 min). Skály pod hradem se nacházejí na severozápadní straně hradu. Ke Králkám od brány hradu jihovýchodním směrem
asi 300 metrů po některém z chodníčků.
Skály pod hradem
Velká věţ - náhorní stěna
1) Krvavá spára
6
S. Šebík, Z. Záboj, 1943, V A0
2) Pučistická
8+
T. Sedláček, 1990
3) Krsův nářek
8+
Z. Čepela, J. Krsička, J. Lukáš, Z. Vítek,
1963, Vl A0 RP M. Ţák, 1987
4) Ţebřík
9
M. Mendřec, M. Trávníček, 1961,
IV A1, RP T. Pilka, 1987
4) a) Varianta Tutovka
9+
T. Sedláček
5) Lidoţrout
9+/10T. Sedláček
6) Butylská
9+
J. Hynčica, V. Macek, R. Havlišta
1974, VI- A0, RP T. Sedláček, 1990
7) Hrabě Aršloch
10T. Sedláček
8) Vypitý pupky
99) Abnormální
5+
Rozporem mezi věţemi nad kruh
a stěnou Velké věţe.
J. Janovský, M. Piro, 1966
Zamrzlá věţ - náhorní stěna
10) Paternoster
7
M. Mendřec, M. Trávníček, 1958, IV A1
10) a) Varianta
7
L. Bordovský, 1988
11) Pták rosomák
V A0
Z. Čepela, Z, Vítek, 1964
11) a) Natěračský traverz
8T. Sedláček, J. Končák, 1990
12) Ivanka
9+/10I. Janas, P.Langer, 1974, IV A1
13) Varianta zkratka
8+
14) Zelená léta
8
R. Holčák, J. Končák, T. Sedláček
15) Jokynova cesta
6
J. Krhůt, V. Pančoška, 1950, V A0
Malá věţ - náhorní stěna
16) Vsetínská
8-/8
Z mezivěţí rozporem a stěnou Malé věţe na plošinku a hřebínkem. J. Janovský,
M. Piro, 1966, IV A1 RP T. Sedláček, 1989
17) Šikmý rys
7Z. Záboj, J. Chamrad, 1944, III A1
RP O. Seifer, 1984
18) Saska
5
19) Alešova
8+/9A. Smilek
20) Zlínská
9+
Z. Čepela, E. Ţabčík, P. Bezruč, 1966 V A0, RP T. Pilka, 1988
21) Kopák Muštur
9
K. Černý, D. Urbanec
22) Biţuterie
7+
Přepadem na hranu či po ní (kruh) a ke 2. kruhu. Vlevo ke 3. kruhu a stěnou.
O. Mrázek. J. Mikeska, J. Walter, 1963
VI A0, RP L. Bordovský, 1986
23) Bezinková
8Cestou č. 22 ke 2. kruhu. Přímo po hraně (kruh) na vrchol. A. Smilek, 1990
Malá věţ - údolní stěna
24) Darečkova hrana
825) Dušičková
8+
Z. Čepela, Z. Vítek, 1963, VI A0, RP po přejištění T. Sedláček, 1988
26) Ubohé Benátky
8
T. Hasal, 1988
27) Hřebínek
3
Stěnou pod jeskyňkou v JZ stěně Zamrzlé věţe a doleva ke skobě. Traverz přes hranu a
stěnou pod převis (kruh). Doprava a po hraně. S. Šebík, Z. Záboj, 1941
28) Přímá
5
Stěnkou přímo ke skobě cesty č. 25 a přímo přes ţebro pod převis ke kruhu cesty č. 25.
Spárou a stěnou.
A. Trunda, J. Dobrovolný, 1944
29) Pravá Jokynova spára
5+
Stěnou do jeskyňky a pravou spárou na vrchol Zamrzlé věţe.
J. Krhut, V. Pančoška, 1953
30) Levá Jokynova spára
4
Z jeskyňky levou spárou.
J. Krhut, V. Pančoška, 1953
31) Tupírák
7
Dva metry vpravo od cesty č. 30 přes převis ke kruhu cesty č. 25 a cestou č. 26 na
vrchol.
A. Smilek, 1990
32) Zubíkova diretissima
7+
F. Zouhar. V. Alturban, 1965, Vl A0
RP P. Novák 1988
33) Superkruťka
8K. Černý, D. Urbanec
34) Varianta Převisové
7+
35) Převisová
7J. Dobrovolný, J. Paulus, S. Kadlec.
1946, V A0
36) Janasova
8/8+
I. Janas, P. Langer, 1963, V A0,
RP M. Ţák, R. Holčák, 1987
37) Puchýř
7+/8Cestou č. 33 nad první pás převisů a
mírně vpravo ke kruhu. Přímo přes
převis, doprava a ţlábkem cesty č. 33.
RP I Sedláček 1991
38) Jako zvon
9T. Sedláček
39) Fryštákova
7
J. Končák, T. Sedláček, 1989
40) Humusovka
4Koutem mezi Velkou a Zamrzlou věţí
mezi věţe a uţším z komínů na vrchol
Zamrzlé věţe.
S. Šebík, Z. Záboj
41) Nová Zubří
7
Z mezivěţí rozporem do spodních chytů v údolní stěně (kruh). Traverz vlevo ke 2. kruhu a přímo.
R. a E. Velísek, 1978, VI A0
42) Napřímení Zubří
7+
45) Jiţní kříţ
7+
48) Letecká
843) Gejza Fikejza
7+
Z. Luţa, J. Náhlík, 1999
Z.Čepela, Z. Vítek, 1964, VI A0
K. Černý, 2002
46) Severka
6+
49) Sportovní odpoledne
8+
44) Úsměvy
7
J. Dobrovolný, V. Miláček, 1951, V A0
Středem úzké boční stěny do cesty č.
J. Mikšík, J. Hulíček, 1987
47) Nová Letecká
846. T. Sedláček, D. Valla
44) a) Direkt varianta Úsměvů 7+
L. Mikulec, P. Slováček, Z. Mlýnek,
M. Koţík. 1989
1977, VI A0
1)
2)
3)
Paulusoyy skalky (bez nákresu)
Severozápadní stěnka
3
Z nejniţšího místa skály trhlinou pod převislý balvan, vpravo trhlinou na balkónek a vlevo stěnou.
J. Paulus, J. Dobrovolný. 1949
Kolmá
3
V SZ stěnce první věţičky svislou stěnkou.
J. Paulus, J. Dobrovolný, 1949
Severní stěnka
3
Ostruhou nahoře přecházející ve stěnu. J. Dobrovolný, 1955
Králky
1)
2)
3)
4)
5)
5)
6)
7)
8)
9)
10)
11)
12)
13)
14)
15)
16)
17)
Levý nos
5+
O. Seifer, L. Mikulec, 1980
Pravý nos
5O. Seifer, L. Mikulec, 1980
Stěna koutu
5J. Janků, L Diviš, 1965
Kout
4
Cesta padající kapky
7
L. Mikulec, F.Zemčík, 1979, IV A0
a) Cesta padající vločky
8Cestou č. 5 ke kruhu. Krátký traverz
doprava a přímo. Z. Luţa, 2002
Propagační
4
Hrana
5+
J. Hynčica, V. Macek, 1974
Rajbasová
6Vlevo od cesty č. 9 stěnou podél
hrany (borhák). Z. Luţa, 2002
Srdcová
6Levou částí stěny přímo přes misku.
M. Trávníček, 1961, III A0
Dámská
5+
Vpravo od č. 8 z plošinky vzhůru přes
římsu a stěnou (borhák).
Z. Luţa
Dírka
4+
Stěnou podél spárky, uprostřed stěny
šikmo doprava a po hraně.
I. Janas, J. Houšť, 1979
Bratrská
7
Na hraně stěnou přes převisy.
I. Janas, P. Janas. 1964, V A0
Královská
8
T. Sedláček, 1990
Jednoskobová
5
F. Zouhar, 1961
Bloková
7
Plotničkou přímo pod střed převislé
stěnky bloku vlevo od komína.
Stěnkou (kruh) na vrchol bloku. Z.
Luţa, 2002
Komínek
4
M. Mendřec, M. Trávníček, 1953
Jasenská
7
Plotničkou na rampu a stěnkou vlevo
18)
19)
20)
21)
21)
od Lukovské (kruh).
Z. Luţa, 2002
Lukovská
5+
Cestou č. 13 na rampu. Po rampě doprava a stěnkou (kruh) vpravo.
J. Janovský, M. Piro, 1966
Vzdušné zámky
8
Plotničkou pod převislou hranu
stěnky vpravo od cesty č. 18. Hranou
(kruh) na vrchol.
Z. Luţa, 2002
Převisová
5+
Koutovou spárou pod převis. Stěnou
doprava, pak vlevo a spárou.
M. Mendřec, M. Trávníček, 1953
Přímá
4
Stěnkou, přes slepencový pás (kruh)
do vhloubení (hodiny) a zářezem
vpravo.
V. Styksa, J. Svozil, 1959
a) Úplně přímá
6
Cestou č. 17 na okraj zářezu a stěnkou
vzhůru. Z. Luţa, 2002
Skalný
Skupina slepencových věţí roztroušených v lese v okolí vrcholu Skalný (708,8 m) na
hlavním hřebenu Hostýnských vrchů poblíţ poutního místa Hostýna. Výška stěn věţí je
do patnácti metrů. Jde o oblast víceméně regionálního významu.vrchol zdejšího lezení
spadá spíše do 60. a 70. let. Je zde vytyčeno přibliţně kolem devadesáti cest převáţně
niţší a střední obtíţnosti. Cesty těţší jsou v podstatě jen v náhorní stěně Ţáby.
Vzhledem k věţovitému charakteru skal a nadmořské výšce jde o terén vhodný pro
teplejší dny. Výstupové cesty jsou poměrně slušně zajištěny kruhy a místními
temovanými skobami, u cest lehčích je vhodné mít s sebou smyčky
klasifikace
počet cest
3
14
4
19
5
17
6
18
7
21
8
6
9
2
10
0
Jednotlivým útvarům vévodí dvojice věţí Orel a Zub leţící přímo na hřebenu
Skalného. Bezpro-středeně pod Orlem se nachází na zdejší poměry netypická Plotna.
Pod hřebenem východně od Zubu jsou další dva útvary. Na severní straně hřebene
22) Rozvrtaná
5
Plotničkou mezi cestami č. 21 a 23,
přes slepencový pás (borhák) a ţlábky
přímo na vrchol.
Z. Luţa, 2002
23) Jirkova
4+
Stěnou přímo do ţlábku. Nejvýraznějším z nich.
J. Svozil, V. Styksa, 1959
24) Císařská
7
Stěnkou (borhák) ke 2. kruhu cesty č.
20. Dále stěnkou (borhák).
Z. Luţa, 2002
25) Kolchozní
6
Stěnou ke kruhu, traverz doleva pod
převisem (2. kruh) a zářezem.
Z. Čepela, P.Bezruč, J.Husák 1965
26) Farmářská varianta
6+
Od 1. kruhu zleva k borháku a přímo.
27) Superstok
5+
Stěnou k začátku vpravo ubíhající
pukliny (borhák). Metr podél ní a
stěnou přímo přes římsičky.
L. Mikulec, 1981
lezecky málo navštěvovaný Kůň a na jiţní straně Ţába s nejtěţšími cestami celé oblasti. Padesát metrů jihozápadním směrem od
rozcestí Skalný je stěna zvaná Nevěstčí převisy a jiţním směrem malá věţička Bezejmenná. Asi 150 metrů JZ směrem dále leţí
Vyhlídka, poslední skalní útvar na hřebenu směřujícímu k Rusavě.
Přístup: Ze sedla Tesák (BUS, silnice II/437, Bystřice pod Hostýnem-Jablůnka) po zeleně značkované turistické cestě na
rozcestí pod vrcholem (1 hod). Sem moţno dojít i z Rusavy po modré značce (20 min) nebo z Hostýna (30 min). Na Hostýn je zákaz
vjezdu pro individuální přepravu. Je
moţné pouţft poměrně funkční
kyvadlovou autobusovou dopravu z
Bystřice pod Hostýnem.
Orel
1) Pálená
5+
2) Orlí
6+
Z. Luţa. P. Leška, 2001
3) Waltrovka
6
J. Walter, 1962
4) Textilka
4
J. Kafka, M. Rozum, Z. Záboj,
J. Ţahour. 1942
5) Kroměříţská
5
V. Kutík, B. Dvorský
6) Varianta
7
M. Jelínek, O. Reţný, V+ A0
7) Normální cesta
3
8) Pitrysovka
6+/7M.Vízner.Z. Hlobil, 1973, V+ A0
9) Jemná varianta
6+
J. Soldán, 1975
10) Severka
3
Z. Záboj, J. Ţahour, L. Kafka, 1942
11) Direttissima S stěny
512) Převislá
6+
J. Papeţík, M. Vízner, 1971, Vl A0
13) Plotnička
4+
14) Západní spára
3
15) Veverkova cesta
716) Šestiskobová
6
17) Volání výšin
8
Z. Luţa, 2001
Plotna
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
Oldova hrana
2
O. Matela, 1982
Hrana plotny
3
A.Polidor, S.Šebík, F.Jütner, 1962
Klasická cesta
3+
A. Polidor, S.Šebík, F.Jütner, 1962
Varianta Čoud
4
J. Pohanka, J. Šťastný, Z. Petrůj
Pomsta starců
6P. Kolář, J. Košťál, 1989
Studentské léto
7
J. Pohanka, J, Šťastný. 1986
Traverzová
4
A. Polidor, S.Šebík, F.Jütner, 1962
Zub
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
9)
10)
11)
12)
13)
14)
Přepadová
4+
Z předskalí přepadem. J. Walter, 1961
Varianta Danuška
7+
J.Walter,D.Walterová, 1961.IV A1
Jeţkova hrůza
7+
Po JV hraně a vpravo zářezem. J.
Stec, J. Walter, 1961.V+ A0
Velký Mamon
9M, Vízner ml 1996
Východní stěna
6S. Šebík, Z. Záboj. 1941
Začátečnická
5+/6O. Mrázek. J. Walter. 1961
Severní stěna
6Cestou č. 6 ve vých. stěně k 1. kruhu.
Šikmo doprava do S stěny (2. kruh),
doprava ke kruhu varianty č. 12 a na
vrchol.
Cyklistická
7R. Kubík, 1984
Bystřička
7O. Mrázek, J. Borský, 1963, V A0
In memoriam
8
Cestou č. 11 k 1. kruhu, přímo a doprava za hranu k 1. kruhu cesty č. 32. Šikmo vpravo (kruh) a přes hladké břicho na vrchol.
O. Mrázek, J.Borský, 1970,V+ A0
Mirkova cesta
5+
Z předskalí v Z stěně doleva (kruh) za hranu a stěnou ke 2. kruhu. Přes odštěp
vpravo na hranu a doleva kolem spárky.
M. Jaškovský, J. Walter, J. Kalmus, 1961, IV A0
P. varianta
6Od odštěpu doleva ke kruhu a přímo přes plotnu na vrchol.
M. Jaškovský, J. Walter, J. Kalmus, 1961, IV A0
Normální cesta
4
Přerovská
7J. Soldán, F. Jütner 1962. IV A0
Ţába
1) Traverzová
3
Z nejniţšího místa J stěny k trhlině. Traverz vlevo do Z stěny na
plošinu před jeskyňkou a šikmo doleva po policích na římsu v SZ stěně.
Po ní doleva k trhlině a ní na vrchol.
Z. Záboj. S. Šebík. Z. Filgasová
2) Převisová
3
Cestou č. 1 k trhlině s balvany. Ní na konec, hranou přes blok a
stěnkou.
3) Severovýchodní komín
3
Z. Záboj, J. Dobrovolný, L. Kafka, L. Šrámek, J. Charvát, 1944
4) Malý převis
7
J. Walter, O.Mrázek, 1962, VI- A0
5) Vzdušný vír
8/8+
M. Vízner ml., 1991
6) Psychiatrická
V A0
7) Velký Walterův převis
9
O. Mrázek, J.Walter, 1962, VI- A0
8) Varianta
8+
9) Normální cesta
3
V.Zachoval, L. Šrámek. 1946
10) Západní pilíř
5+
J. Soldán, F. Jütner, 1962
11) Kombinovaná
3
Údolní stěnou
J. Dobrovolný, S. Kadlec, 1955
12) Totalitní reţim
6
Stěnkou vpravo od cesty č. 11 a plotničkou (nýt) doprava na vrchol. A.
Franze, J. Koštak. 1990
Kůň
1) Hřebínek
4
2) Pomník
5
M. Mikeška, J. Vlček, 1988
3) Chyty fuč
5+
M. Vízner, M. Vízner ml., 1987
4) Spárokomín
3
Z. Záboj, 1943
5) Traverzová
4+
M. Vízner Z. Zapletal, 1967
6) Bambus
5
M. Vízner, M. Vízner ml., 1989
7) Prázdninová
6M. Vízner, M. Vízner ml., 1989
8) Ještě krůček
5+
M. Vízner, M. Vízner ml., 1989
9) Pravá cesta
5
M. Vízner, Z. Zapletal 1967
10) Pravou částí stěny
7/7+
11) Přes díru
5M. Vízner. M, Vízner ml., 1989
11) SZ hrana
4
12) Z stěna
4
Zářezem v Z stěně.
O. Mrázek, J. Borský. 1969
Nevěstčí převisy
1) Čurina
5
Stěnou přes nýt vlevo od spáry.
2) Spárová
4
Koutovou spárou v levé části stěny.
3) Pose
7
4) Školní
6
5) Záškolácká
7
6)
7)
8)
9)
10)
11)
12)
13)
Cesta nevěstek
Panáčkova
Sokolíček
Veteránská
Sokolí spára
Distancová
Poslední
Varianta Alka traverz
7+
74+
867/7+
3
4
Bezejmenná
Východní stěnka
3
Východní spára
4
B. Řezníček, 1942
3) Levá komora
5
Z. Luţa, P. Leška, 2001
4) Srdce
4+
Z. Luţa, P. Leška, 2001
5) Stěnka
4
Levou částí náhorní stěny na balkón a doprava.
J. Dobrovolný, S. Kadlec, 1946
6) Létavice
6+
Na SZ hraně podél spárky přes převisek a mělkým vhloubením.
7) Striktní hrana
6+
Z. Luţa, P. Leška, 2001
8) Čtyřicet piv
8-/8
S. Miloš, 1983
9) Měsíční
7+
10) Západní spára
4
B. Řezníček, Z. Záboj, 1942
11) Západní stěnka
4+
12) Sedma
5J. Jütner, P. Líska, 1974
1)
2)
Vyhlídka
1)
Jihovýchodní komín
2
Přístupová
2
Dva metry vlevo od komína plotnou na vrchol.
3) Jiţní cesta
6
Vlevo od komína traverz doleva pod
převis (kruh). Přes převis a ukloněnou
plotnou.
J. Walter, O. Mrázek, 1963, V A0
4) Varianta
V A0
Stěnou přímo ke kruhu.
5) Traverzová
4+
Od J hrany přes stěnku a pod převisem
doleva ke kruhu. Traverz doleva celou
stěnou a spárokomínem.
6) Dvoukruhová
5+
Vlevo od nástupu cesty č. 5 stěnou
přímo k jejímu kruhu. Dva metry
doleva, přes výrazné útvary (2. kruh
- není zdola vidět) a plotnou (3. kruh).
7) Spárka
6
M. Koţík, 1985
8) Zlatokopecká
7+
J. Walter, 1961, V A0
9) Klídek
7
R. Kubík, 1988
10) Stavěči
7
J. Walter, O. Mrázek, 1961, V A0
11) Zimní cesta
7M. Jelínek, L. Zapletal, l. Grňa, 1969
2)
Skály u Drţkové
klasifikace
počet cest
3
9
4
16
5
29
6
11
7
8
8
1
9
0
10
0
Skály u obce Drţková jsou tvořeny dvěma většími celky, Předními a Zadními skalami. Přední skály leţící bezprostředně nad
obcí jsou plotnovité útvary, tvořící přerušovaný pás o délce několika set metrů s výškou stěn do 15 metrů. Jsou orientovány na jih a
částečně kryty smíšeným lesem. Převaţuje zde plotnové lezení niţší, místy střední obtíţnosti. Lehké cesty kolem 3. stupně UIAA jsou
většinou nejištěny.
Méně rozsáhlým, avšak lezecky podstatně náročnějším terénem jsou Zadní skály nacházející se severněji pod vrchem Horní
Lázek (566 m). V mohutném impozantním trojvěţí dominuje především téměř dvacetimetrová převislá severní stěna Západní věţe.
Několik desítek metrů západně od Zadních skal se nachází menší stěnka nazývaná Pes.
Přístup: K Předním skalám od autobus, zastávky Drţková pohostinství (silnice II/489) dále po cestě (směrem na Troják) k
hasičské zbrojnici. Zde doleva přes můstek a polní cestou vzhůru doleva přes louku a serpentinou lesíkem na další velkou louku s
osamělým stromem. Na okraji dalšího lesa odbočíme doprava a nevýrazným chodníkem šikmo vzhůru dojdeme k Jehle. K dalším
skalám vede po vrstevnici chodník. Od Předních skal k Zadním dojdeme nejlépe za Čtvrtou skálou lesem vzhůru na louku. Pres ni a
napříč lesíkem na další louku v sedle Dolinky. Dále přes sedélko (výrazný rozhled) k protějšímu okraji lesa, kde křiţujeme
zelenou značku. Po ní doleva a po několika desítkách metrů šikmo doprava neznačkovanou cestou asi 150 m k Zadním skalám. Do
sedla Dolinky je moţno se dostat přímo po zelené značce (viz nákres).
Přední skály
Jehla
1)
2)
3)
4)
Hranka
3+
Levá cesta
3+
M. Trávníček, M. Mendřec, 1950
Pravá cesta
4J. Vaněk, M. Trávníček, 1957
Pravá hrana
6P. Leška, 2002
Plotnička
5)
6)
7)
8)
9)
Jarní nerozlezenost
J. Houšť, R.Velísek, 1981
Středem
P. Slováček, 1977
Mecheché
R.Velísek, 1980
Šicí stroj
J. Houšť, R. Velísek, 1980
Pařez
R.Velísek, J. Houšť, 1980
5+
4+
5
5+
4
Druhá skála
1) Levá hrana
4
2) Dírky
5+
Z. Luţa, 2002
3) Bondova cesta
5
J. Kirchner 1977
4) Hladká
3+
A. Hančík, D. Hančíková, 1961
5) Stěnka
3
V. Pančoška, M. Trávníček, 1950
6) Komín
3
7) Blesk
4
J. Janovský, A. Janík, 1961
8) Jarní
4
J. Janovský, A. Janík, 1962
9) Přes díru
4
10) Přímá
4+
Třetí skála
1) Solnička
7+
P.Kramoliš, 1995
2) Jang - Jiň
7P.Kramoliš, 1995
2) a) Varianta
5+
P. Kramoliš, 1995
3) Hrana Ferdy Mravence
3+
J. Houšť, E. Vitásková, 1979
4) Mravenčí
3
5) Bezejmenná
5+
K. Černý, D. Urbanec
6) Chroustovka
5
J. Houšť, R. Velísek, 1979
7) Varianta stěnou
58) Ošemetná
5
E. Blaštik. J. Dobrovolný. 1955
9) Hodová
6J. a J. Dobrovolný, 1964, V A0
Eiger
1)
2)
3)
Levá cesta
O. Seifer, 1979
Středem
I. Janas, J. Houšť 1979
Olinova
O. Seifer, 1979
5
5
6+
Stěna nad bivakem
4)
5)
6)
7)
8)
9)
Boulder
Pokračování
P. Kramoliš, 1995
Radost
P. Kramoliš
Zemákův sen
O. Seifer, F. Zemčík 1980
Okurková sezóna
T. Sedláček, 1990
Nejistá sezóna
Z. Luţa, 1999
86+
5+
5+
7+
7+
Čtvrtá skála
1) Levá hrana
5
R. Velísek, S. Mach, 1979
2) Odvedenecká
5+
R. a M. Holčák. 1988
3) Zářijová
5Z. Luţa, 2002
4) Březová
4
J. a J. Dobrovolný. 1964
5) Sokolík
4+
E. Blaštík, J. Vaněk, 1956
6) Trabuko
6J. Houšť, R. Velísek, 1984
7) Konec prázdnin
6Z. Luţa, T. Vašek, 2002
8) Levý komín
3
F. Kohoutek, M. Trávníček, 1956
9) Středem Y
5
J. Kirchner, 1979
10) Pravý komín
3+
J. Vaněk, E. Blaštík, 1956
11) Levá hrana
6
R. Velísek, 1985
12) Science fiction
7
13) Skotova
5
J. Houšť, - R. Velísek, 1979
14) Kmocháček Kozel
6+
15) Ďurovo překvapení
6+
J. Houšť, 1987
Trpasličí stěna
1) Zeleninová hrana
4
Po levé hrané stěnky.
M. a M. Pelíšek, 1991
2) Sedačková lanovka
6+
Ve středu stěnky přes převislý blok na plošinu (kruh) a vlevo stěnou. M. a
M. Pelíšek, 1991
3) Oddělený ţivot
5
Pravou částí stěnky ke kruhu a vpravo. M. a M. Pelíšek, 1991
Stromová stěna
1)
2)
Odštěp
4
Vlevo vzporem přes desku odštěpu a stěnou. J. Houšť, 1980
Zimní cesta
5
Nástup u mělkého ţlábku uprostřed stěny. Podél nevýrazné trhlinky na
úzkou poličku a stěnou. J. Houšť
Drţkovská placka
1) Normálka
4
2) Oldova cesta
5
Metr vlevo od cesty č. 1 podél trhliny. O. Seifer, 1979
3) Radkova cesta
5
Vlevo od cesty č. 2 stěnou na hranu a po ní. R. Velísek, 1979
4) Východní stěna
5
J. Borský.Z. Hlobil, 1975
5) Náhlé vzplanutí
7J. Houšť, R. Holčák, 1987
6) Jedovatý převis
7
J. a J. Končák. 1988
7) Údolní cesta
5V levé části údolní stěny pod převis
(uzly). Zleva přes převis a členitou
stěnou doprava.
R. Velísek, J. Hanáček, 1974
8) Pichlavý komín
4
J. Hanáček, R. Velísek, 1974
Mechová
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
Pašerácká zkratka
5
Od levé hrany stěnou (skoba) na polici a stěnou.
Ztracené iluze
6+
Mechová
4+
R.Velísek, J. Houšť, 1979
Hrana nad jeskyňkou
5R. Velísek, J. Houšť, 1980
Nesmyslná varianta
7Z. Luţa, 1999
Houšfova cesta
5+
J. Houšť, R. Velísek, 1979
Ţlutá cesta
4
J. Houšť, R. Velísek, 1979
Poslední
5
J. Houšť, R. Velísek, 1979
Skluzavka
1) Srabařina
J. Houšť, 1980
2) Normálka
J. Kirchner, 1980
3) Šmirgl
R. Velísek, 1980
4) Bouldering
J. Houšť, 1981
5) Tobogán
J. Kirchner, J. Šmatla 1980
6) Snadná
J. Lukáš, 1980
5
4
5
6
4+
4
Zadní skály
klasifikace
počet cest
3
5
4
7
5
9
6
5
7
5
8
4
9
0
10
0
1) Bílá spára
4+
Na Z hraně přes velký převislý balvan, který vyplňuje komín a dále komínem lehce na vrchol.
M. Mendřec, M. Trávníček, 1953
2) Vzpomínka na Milana M.
7+
Hranou mezi spárami (2 borháky).
Z. Luţa, J. a P. Leškovi, 2000
3) Rudá spára
4+
Tři metry vpravo od hrany trhlinou nad převis a plotnou s děrami na vrchol.
M. Mendřec. J. Reţný, 1953
4)
5)
6)
7)
8)
9)
10)
11)
12)
13)
14)
15)
16)
Sólová
8M. Mendřec, 1959, IV A0
RP R. Holčák, 1990
Jiţní spára
3
Milanova cesta
5
M. Mendřec, J. Reţný, 1953
Nadějné vyhlídky
5+
J. Houšť, M. Poláš, 1983
Komín
3
Bondova cesta
V A0
R. Velísek, 1980
Skočná
7+
R. Velísek, 1974
Cesta gorilek
6+
O. Seifer, R, Holčák, 1988
Sokolík
4
Východní stěna
3
Spárkou na římsičku, doprava na hranu a cestou
č. 25.
Hodinková
3
Nástup vedle spáry s vklíněným balvanem do komína mezi S
stěnou a plout-vovitým blokem. Odtud doleva na hranu
(hodinky) a na vrchol.
Odpolední hrana
6
Z. Luţa, 2000
Přímá
5
J. Janovský, M. Píro, 1963
lásky
25) Převisová
26) Opičí cesta
17) Severní záře
5+
J. Houšť, I. Janas
18) Zalomená spárka
5
R. Velísek, J. Hanáček, 1974
19) Varianta Římsička
3
Ve V stěnce Z věţe stěnou doprava do cesty 20. (viz.
půdorys)
20) Trhlina
4
M. Mendřec, J. Nečas, 1953
21) Hrana 2000
8+
22) Stěna 2000
6+
23) Gen
era
ční
7
24) Dot
eky
88
7
Pes
Skalka asi 50 metrů západně od Zadních skal
27) Jarní dostih
5
Středem údolní stěny přes kruh.
J. Houšť, M. Poláš. 1983
28) Nos
5Vpravo od cesty č. 22 komínem přes balvan.
J. Houšť, M. Poláš, 1983
29) Psí ráno
7
Stěnkou vlevo od cesty č. 24 (2 borháky).
Z. Luţa, 2000
30) Psí hrana
Hranou vlevo od č. 26.
Z. Luţa, 2000
6
Jarcovská Kula
Osamoceně stojící přibliţně osm metrů vysoká věţka v lese na konci hlavního hřebene Hostýnských vrchů nad obcí Jarcová,
nedaleko Valašského Meziříčí. Lokalita místního významu s několika málo lehčími cestami.
Přístup: Od ţelezniční zastávky Brňov (ČD 280 Hranice n. M.-Vsetín) nebo autobusové zastávky Pod Brňovem, motorest
(silnice I/57 Valašské Meziříčí-Vsetín) po modré značce přes řeku Bečvu a strmě lesem 15 minut ke skále.
klasifikace
počet cest
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
3
3
4
2
5
1
6
0
7
1
8
0
9
0
10
0
Západní stěnka
3
Středem nebo zleva náhorní stěnou.
Normálka
3
Středem J stěny na římsičku, traverz do leva a cestou č. 1 na vrchol.
Uši
4+
Středem J stěny. Jištění vpravo v kruhu cesty č. 4.
Zub
4+
Středem údolní stěny převislou stěnkou mírně doleva pod převis (kruh). Zprava
přes převis na vrchol.
Traverzová
3
Ukloněnou plotnou pod údolní stěnou doprava za roh a po policích stále šikmo
doprava. Plotničkou nebo traverzem aţ do náhorní stěny na vrchol.
Slovinská
7
V. Skýpala, F. Šimčík , 1980, V+ A0
RP V. Skýpala, 1988
Aerobic
5+
V. Skýpala, L. Černoch, 1980. V A0
RP V. Skýpala, 1981
Skály pod Tisovým (Čertovy skály u Hošťálkové)
Čtyři věţičky pod vrchem Tisový (652 m) jihozápadně od obce
Hošfálková na Vsetínsku. Lokalita místního významu tvořená velmi
ostrými hrubozrnnými slepenci s výškou stěn aţ 12 metrů. Lezecky
byla oblast objevena aţ v 80. letech. Vzhledem ke skutečnosti, ţe
skály jsou na soukromém pozemku, je nutno se vyvarovat jakékoli
činnosti poškozující nové výsadby dřevin.
Přístup: Z Hošťálkové od autobusové zastávky „Pod
Kadlůbkem" jdeme po silnici (U/437) směr Troják a po 100
metrech odbočíme doleva na místní komunikaci. Po ní dále ke
skupině stavení „U Malinů"(asi 800 m). Odtud doleva vzhůru na
křiţovatku s lesní asfaltovou cestou. Dále doprava aţ do závěru
malého údolíčka (můstek přes potok, asi 500 m). Zde doleva
kamenitou lesní cestou ke skalám (od hlavní silnice přibliţně 25
minut). Motoristé nechť dodrţují uzavírky lesních cest. Ke skalám
je moţno dojít i z Drţkové po zelené značce směr Hošťálková (asi
3,5 km).
Lokalitu tvoří čtyři nevelké věţičky nazývající se Panenka,
Kapucín, Tulák a Král. Lezecky jsou významnější poslední dvě.
Mimo vytyčené cesty, zajištěné borháky, je zde vylezeno značné
mnoţství boulderů označených šipkami. Ze všech věţí jsou
poměrně jednoduché sestupy.
klasifikace
3
4
5
6
7
8
9
10
počet cest
1
2
6
9
3
4
0
0
Panenka
1)
2)
3)
Dívčí spára
Trhlinou v zapadni stěnce.
Panenská hrana
Hranou vlevo od cesty č. 1
přes borhák. Z. Luţa, 2002
Panenská stěnka
Severní hladkou stěnkou
s pouţitím obou hran.
47+
7
Kapucín
4)
5)
Kapucínek
Údolní stěnou pod převisek
(borhák) a mírně zprava.
Opilý koráb
Levou hranou stěny.
Tulák
6) Hřibová hrana
5
P. Adámek, V. Adámková, 1989
7) Zabedněná hlava
5+
V. Skýpala, 1995
8) Zlatá horečka
6+
V. Skýpala, P. Šumšala, 1989
9) Vzpomínka na Charlieho
8
Z. Luţa, 2002
9) a) Varianta sápačů
8+
Z. Luţa, 2002
10) Tulácká balada
8+
Z. Luţa, 2002
11) Jen taková hra
6
P. Šumšala, 1989
12) Jiţní stěnka
6
Středem náhorní stěny (borhák).
Král
13) Cesta opuštěným lesem
P. Šumšala, 1989
14) Bigbít
V. Čep, RŠumšaia. 1989
15) Etc...
V. Skýpala, V. Čep, 2000
16) Doteky slunce
V. Čep, V. Skýpaia, 1989
17) Schody na Sychrov
V. Skýpaia, D. Krampl, 1998
18) Hrana jeţibab
4
6+
7+
6+
5+
5
V. Skýpala, Š. Valchářová, 1989
19) Nahoru aţ na zem
8V. Skýpala. 1998
20) Chleba a sůl
6+
V. Skýpaia, J. Štefek, 1989
21) Stěnka
3
22) Jiţní stěnka
6
23) Yetiho promenáda
5
P. Šumšala, V, Čep, 1989
24) Bumerang
6V. Čep, 1989
Vsetínské vrchy
5+
6
Skalní oblasti Vsetínských vrchů jsou koncentrovány do okolí přehrady Bystřička, kde se nachází několik
pískovcovoslepencových skalních skupin. Především jde o skály na Medůvce, které patří z hlediska obtíţnosti k nejtěţším terénům
celých moravských pískovců, přestoţe výškou i mnoţstvím cest jsou to poměrně malé skalky. Jiţně od přehrady Bystřička v úbočích
vrchů Štípy a Klenová se nachází spousty skalních skupin, z nichţ jsou pro lezecké vyuţití vhodné lokality Svan-tovftova skála,
Havránka a Komín. Jde o skály místního významu, z nichţ je nejvděčnější lezení na Svantovftově skále. Krajinově jde o význačnou
lokalitu s vyhlášeným maloplošným chráněným územím.
Poslední oblastí spadajícící pod Vsetínské vrchy je osamocené stojící Valová skála ve Vsetíně. Jedná se o nejvyšší skalní útvar
celých moravských pískovců s údolní stěnou vysokou 35 - 40 metrů. Lezecky je zde však spíše vyuţívána o něco málo niţší západní
stěna.
Připomínky a nové cesty zasílejte na adresu Vladimír Skýpala, Růţová 158, Valašské Meziříčí, e-mail: [email protected]
Medůvka
Nevelká, avšak z hlediska obtíţnosti velmi významná oblast moravských pískovců lezecky objevená aţ začátkem 80. let. V
duchu tehdejší doby zde vznikla spousta technických cest. Nepříliš vhodná struktura horniny i poloha oblasti mimo zájem lezecké
špičky byly hlavní příčinou stavu, ţe se jen velmi zvolna dařilo staré „techniky" přelézat volně. Tento proces nabral rychlejší spád aţ
ve druhé polovině 90. let. V současnosti je zde jiţ pouze jediná cesta technického rázu. Obtíţnost volně lezených cest se zde
postupem času vyšplhala aţ na 9. stupeň UIAA.
klasifikace
počet cest
3
7
4
2
5
3
6
5
7
3
8
5
9
4
10
0
Přístup: Autem po silnici I/57 (Vsetín-Valašské Meziříčí) do obce Podlesí. Zde moţno téţ po ţeleznici ČD 280 (VsetínValašské Meziříčí), zast. Brňov. Odtud po modré značce směrem na Malou Lhotu 3,5 km (45 min) k rozcestí Medůvka. Odtud 150
metrů značeným chodníkem ke skalám. Praktičtější moţnost je z Valašského Meziříčí autem nebo autobusem do obce Malá Lhota.
Odtud dále po modré značce asi 3 km směr Brňov ke zmíněnému rozcestí. Pro automobily je uzavírka cesty přibliţně 1 km za
vesnicí.
Útvar se skládá z jedné věţe a dvou okrajovek. Údolní stěna nejvyššího bloku dosahuje deseti metrů. Hornina je tvořena velmi
tvrdými křemitými pískovci. Většina cest vede v údolních severních stěnách, skály jsou prosluněny pouze od západu. Terén je
vhodný pro teplé letní dny.
1) Pomsta starců
6+
V. Skýpala, F. Buček, 1992
2) Klouzačka
3+
3) Spára
3+
4) Ţlábek
3
5) Sestupová
2
6) Sokol
3
7) Je, ahoj, studente
6V. Skýpala, F. Šimčík, 1983, IV+
8) Pupek
4
9) Nudský nos vlevo
7
V. Bystroň, P.Roudný, 1979, V
A0
RP V. Skýpala, 1992
10) Nudský nos přímo
8
V. Bystroň - P.Roudný, 1979, III A2
RP L. Bordovský, 1988
11) Nudský nos vpravo
8V. Bystroň, P. Roudný, 1979, III A1
RP V. Skýpala, 1992
12) Káča
VII A0
F. Buček, V. Skýpala 1987 (stavěním)
13) Narovnaná Baba Aga
8+
T. Pilka, T. Ţert, 1997
14) Stará cesta
5
15) Baba Aga
7+
V. Skýpala. 1995
16) Emilova
7
V. Bystroň, M, Bili. 1980, V A0
RP E. Pohořelský, 1987
17) Něco se nepovedlo
6+
V. Skýpala, D. Krampl, 1999
18) Komín
3
19) Nikdy neříkej nikdy
9V. Skýpala. L. Černoch, 1981, V+A1
RPT. Pilka, T. Ţert, 1997
20) Nejtková
9
V. Bystroň, RRoudný. 1979, IVA1
RP T. Pilka, 1997
21) Kout
4
Nástup pň pravém okraji stěny s
21)
22)
23)
24)
25)
26)
27)
28)
29)
30)
31)
převisy. Traverz celou stěnou pod velkými převisy do krátkého převislého koutku. Ním na plošinku a dalším převislým koutem s
dvojspárou na hřeben
a) Varianta dolní spárou
6
J. Kulhavý, 1975
Houpačka
6+
Z plošinky cesty č. 21 na začátek vrcholového kouta. Odtud traverz stěnkou doprava na její hranu a na temeno.
V. Bystroň, P. Roudný. 1979, IV A1 RP D. Krampl, 1996
Narovnaná Houpačka
8
Přímo z plošinky podél hrany.
T. Pilka, T. Ţert, 1997
Nová smlouva
9D. Krampl, 1997
Ratifikace
9
Od druhého borháku cesty č. 24 mírně doleva (3. borhák) na temeno. T. Pilka, 1997
Cesta Františka Jonathana 8
F. Buček, V. Bystroň, 1981, IV A2 RP D.
Krampl, 1996
Petrolejková
V+A1
V. Skýpala, M. Bili, V. Bystroň, 1981
Mechová
5+
Nástup na hraně převisů. Hranou a plotnou
(kruh). Dále doprava nebo přímo (6+). P.Roudný, 1979, IV A0
Mechový kout
3
Koutem a přímo přes převisek.
Sedm havranů
5+
Stěnkou ve spádnici hrany vpravo od cesty č. 29 přímo hranu a na temeno.
V. Skýpala. 1995
Stěnka
3
Poslední stěnkou středem na temeno. V dolní části moţnost zprava.
Skály v okolí Bystřičky
Skalní útvary v okolí přehrady Bystřička se nacházejí v masívu vrchu
Klenová jiţně od přehrady. Jde o nepříliš navštěvované lokality. Z lezeckého
hlediska je nejzajímavější Svantovítova skála nazývaná mezi místními Štípa.
Jedná se o téměř šedesát metrů dlouhou skalní zeď s výškou stěn do deseti metrů,
tvořenou velmi tvrdými, místy hrubozrnnými slepenci. Oblast byla objevena v
šedesátých letech a v současnosti je zde vylezeno kolem třiceti cest především
střední obtíţnosti. Lokalita je svou nadmořskou výškou, zastíněním a vystavením
větrům velmi výhodná pro lezení v horkých letních dnech. V úbočí vrchu
Klenová se nacházejí další dvě zřídka navštěvované skály. Západním směrem od
vrcholu Zámčisko se na výrazném hřbetu tyčí výrazná skalní věţ, v horolezeckých kruzích nazývaná Komín, s více neţ desetimetrovou údolní stěnou. Je zde
vytyčeno pět cest střední obtíţnosti. Východně od hřebene vrchu Klenová téměř
přímo nad přehradou stojí nejvyšší skála oblasti, Havránka. Lezení zde
zaznamenalo určitý rozmach v létech osmdesátých, nicméně dnes jde vzhledem
ke stavu skal o zapomenutou lokalitu.
Přístupy: Od přehrady Bystřička po modré značce směrem na Dušnou
ostrým stoupáním přímo ke skalnímu útvaru Havránka (15 min). Odtud dále
traverzovou cestou v úbočí Klenová aţ do sedla Klenov (20 min). Za sedlem po
200 metrech doleva na mírně se svaţující lesní cestu, po které asi 400 metrů
přímo ke Svantovítově skále (od přehrady 45 min). Ke Komínu je moţno se dostat ze sedla Klenov, praktičtější je však přístup přímo od přehrady údolím od
lomu (viz. mapka).
Z Dušné (sedlo na okresní komunikaci Vsetín - Malá Bystřice) po modré
značce vedoucí po asfaltové cestě. Po 2,5 km zde ve výrazném sedélku odbočuje
doprava dolů polní cesta. Projdeme osadou a po pěšině lesem přímo ke
Svantovítově skále (od Dušné 35 min). Po modré značce je moţno pokračovat
dále směrem na Bystřičku a ke Svantovítově skále dojít traverzovou cestou v
severním úbočí vrchu Štípa (viz popsaný přístup od přehrady Bystřička). K Havránce a Komínu však není přístup z Dušné příliš
praktický.
Havranka
Lokalita je tvořena třemi hlavními stěnami z nichţ nejvyšší dosahuje téměř dvaceti metrů. Skály jsou výrazně zastíněny a
značně zarostlé mechy. Jejich dominantní vertikální členitost však umoţňuje trénink těţkého spárového lezení, jaké nemá v celé
oblasti moravských pískovců obdoby. Cesty jsou na místní poměry střídmě zajištěny kruhy.
klasifikace
počet cest
3
3
4
4
5
5
6
7
7
3
8
1
9
0
10
0
1) Nebezpečná
8
Nástup asi 3 metry nalevo od koutku cesty
č. 1. Prstovou spárou (2 borháky) pod
převis. Zprava přes něj a traverz doleva
stěnou (borhák) do kouta. Nim doprava
(borhák) na plošinku. Stěnkou (borhák)
doleva do spáry a na temeno. Z. Luţa,
2002
2) Nevděčná
4
Členitým koutem do komínku a koutem na
temeno
3) R. B.
4
Oblým sokolíkem a komínem.
4) Zrnitá
5
Stěnou k borháku, přes převisek do výklenku a spárkou.
5) Útěk ze soutěsky
5
6) Tři kopy
4+
Šikmou římsou doprava na její konec a
zubovitou hranou na vrchol. Z. Luţa, M.
Horký, 2002
7) Vzhůru za světlem
6
V soutěsce přímo mírně převislou stěnkou (1, borhák) na její konec a sokolíkem (2. borhák). Z. Luţa, M. Horký, 2002
8) Skryté hodinky
6+
Převislou stěnkou (borhák) na vrchol.
Z. Luţa, M. Horký, 2002
9) Přepadová
6Nástup ve vchodu do soutěsky. Přepadem k borháku a přes šikmou římsu stěnkou (2. borhák) na vrchol
10) Kulhavý
V+ A1
Na hraně stěny podél trhlin a
koutovou spárou. J. Kulhavý, 1972
11) Jardova spára
7J. Kapoun. D. Chamraďa, 1983
12) KaJaHuMi
6
J. Kapoun, M. Hurtík, 1983
13) Velký sokol
6
14) Kapounova
6
15) Kojenecká spára
7
16) Plotna
7
17) Důry
3
18) Volné klouby
5+
M. Hurtík, D. Chamraďa, 1988
19) Pašerácká
2
20) Zkratka pašeráků
3
21) Obrázková
622) Juchadlo
5
23) Koutek
3
24) Z mechu a kapradí 3
O.Tomeš. 1982
Skály pod Zámčiskem (Komín)
Impozantní závěr skalnatého hřbetu směřujícího z vrcholu Zámčiska k západu. Jiţní stěna věţe dosahuje výšky kolem 10 m. Skála
je tvořena velmi tvrdými a hrubými slepenci. Je zcela zastíněna stromy. Podél celého hřebene je mnoţství skal vhodných pro bouldering.
Přístup viz stř. 150.
1)
Zbojnická
Po údolním hřebeni věţe.
Vrcholový blok mírně zleva.
5+
2)
3)
4)
5)
Sokolí
6
Koutem stěny. V horní časti jištění uzly.
Levá převisová
7+
V. Skýpala, 1999
Převisová
7+
E. Pohořelský, 1988
Klenovská
6+
Stěnkou ze sedélka do spárky,
Svantovítova skála (Štípa)
Šedesát metrů dlouhá a v nejvyšších místech kolem deseti metrů vysoká skalní zeď na ostrém bočním hřebínku vybíhajícího z
vrchu Štípa (mezi místními lezci je skála takto i nazývána). Jde o terén víceméně místního významu s cestami střední obtíţnosti.
Skály jsou téměř úplně zastíněné a značně otevřené větrům. Jsou proto vhodné pro lezení v horkých letních dnech.
Lokalitu tvoří tň oddělené skály. Nejvyšší se nazývá Ploutev a jedná se o dvanáctimetrovou věţ s cestami jak v jiţní tak v severní
stěně. Sestup je slaněním. Prostřední skála, Svatka, tvoří souvislou skalní zeď s cestami převáţně v jiţní stěně. Sestoupit je moţno
slaněním nebo hřebenem. Nejmenší věţička se nazývá Svatoušek a jde o přibliţně šestimetrovou skalku. Sestup slaněním. Cesty v
celé lokalitě jsou zajištěny kruhy a borháky.
klasifikace
počet cest
3
4
4
5
5
8
6
6
7
8
8
3
Ploutev - jiţní stěna
1) Záhořovo loţe
3
Komínem mezi Svatkou a Ploutví na plošinu k bříze.
Sokolíkem v koutě na hřeben a na vrchol.
2) Ploutevní
7
M. Hurtík, 1985
3) Šikmá spára
74) Emilova
5+
E. Pohořelský, L. Urban, 1986
5) Sloní ucho
4
V. Bartoš, J. Koutný, 1961
6) Plotnová
6
M. Hurtík, M. Mikuš, 1983
7) Dívčí hřeben
3
V. Bartoš, J. Koutný, 1961
Ploutev S stěna
8) Varianta hřebene
4
Spárkou v S stěně na stupeň v hřebeni.
9) Levý smrček
6+
M. Hurtík, 1985
10) Pravý smrček
6+
M. Hurtík, 1985
9
0
10
0
11) Starý smrček
7Spárkou ve středu stěny do výklenku. Římsou doleva na hřeben a na vrchol.
12) Nové Zámky zast.
7Z. Luţa, V. Skýpala, 1998
13) Dva zámky
7V. Bartoš, 1961
14) Křídla touhy
7
Z. Luţa, 2002
15) Zámecké schody
8
V. Skýpala, 1998
Svatka
16) Ferrodo
3
Ze severní strany komína mezi věţemi a oblým hřebínkem na Svatku. V. Bartoš, J. Koutný, 1961
17) Svantovítská
7
Levou částí S stěny (borhák).
Z. Luţa, 1989
18) Mechová
3
Mechem obrostlými stupni šikmo doleva doprostřed
stěny a pak stěnkou mírně doprava.
V. Bartoš, J. Koutný. 1961
19) Kříţená
5
Vlevo od koutu po stupních aţ pod převislý blok a
kolem něj zleva.
M. Hurtík, M. Mikuš, 1982
20) Lev
4
Přes převislý blok v koutě a spárou.
V. Bartoš, J. Koutný, 1961
21) Hřebík
5+
Středem převislé stěnky přes borhák. V. Čep, M. Hurtík,
V. Skýpala, 1988
22) Temný kout
4
23) Ďábelská
5
V. Bartoš, I. Bernát, 1962
24) Něco jako boulder
8E. Pohořelský, 1987
25) Kočičí
6J. Mikuš, M. Hurtík, 1980
26) Společná
7
J. Mikuš, M. Hurtík. 1983
27) Štípařská
8M. Hurtík, 1987
28) Skobová
5+
28) a) Diagonála
7
Z. Luţa, 2002
Svatoušek
29) Napínák
5
V. Bartoš, I. Bernát, 1961
30) Večerní modlitba
5
Z. Luţa, Z. Eichler, 1988
31) Stěnový stupeň
4
V. Bartoš, I. Bernát, 1962
32) Velká spára
6V. Bartoš, J. Koutný, 1962
33) Hruška
5+
Převislou hranou na oblý stupeň a po hraně. V. Bartoš, 1961
34) Rekomando
2
Přes vystouplý blok v levé části J stěny na římsu a oblinou.
35) Tatranská
6+
Pravou částí J stěny, oblým pilířkem přímo. Z. Luţa, 1989
Valova skála
Na okrajové skále v těsné blízkosti Vsetína vedou nejdelší cesty v celé oblasti moravských pískovců. Lezecky vyhledávaná je
především její 35 metrů vysoká západní stěna. Přes svou výšku však jde o terén pouze místního významu s nevelkým počtem cest
především v ukloněné skále. V dolní části západní stěny jsou vcelku dobré moţnosti pro bouldering.
Přístup: Z centra Vsetína autobusem MHD směr Jasenice na zastávku Kovárna. Od zastávky doleva na starou cestu a za
můstkem po asi 50 metrech doleva do údolí. Údolím 1 km k dobře viditelné skále. Moţnost parkování.
klasifikace
počet cest
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
9)
10)
11)
12)
13)
14)
15)
16)
17)
18)
3
3
4
4
5
9
6
7
7
6
8
0
9
0
10
0
Levá hrana
5Cesta návratů
6+
Bílá direttissima
6
Diretissima
5+
Z. Záboj, J.Chamraďa 1944, V A0
Superdiretissima
7M. Hurtík, 1981, V A1
Drastissima
7
Krvavý kout
5+
Traverzová
4+
Cesta na památku Honzy Mynaříka 6
P. a J. Leška
Krvavý kout varianta hranou 7
Varianta dolním koutem
6+
Jardova
7
Převisová
5+
S. Šebík, Z. Záboj. D. Misárek, 1944, VA0
Varianta Převisové
7+
Varianta Balkónku
6
Balkónek
4
Převisek
7
Mokrý kout
5
Jiţní stěna
19) Zbrojovácká
3
Na pravém okraji Z stěny pilířkem na
plošinku (kruh). Stěnou porostlou
trávami mírně doleva do malého
výrazného kouta. Koutem vzhůru a
doleva (stanoviště). Dále doprava po
římse do závěrečného kouta a na vrchol.
20) Varianta Dáreček
5
Levou stěnou závěrečného kouta cesty
č. 19.
21) Milanova
5+
Zarostlou stěnkou v levé části J stěny
(borhák) a travnatým terénem na římsu
pod vrcholem (cesta č. 19). Vpravo od
kouta stěnkou (borhák),
22) Zkroucené ruce
6Stěnkou při středu J stěny (borhák) doprava na římsu a vpravo do koutku. Ním
(2. borhák) na travnatý pás, vlevo od
stromu podél spárky (3. borhák) a
stěnkou vlevo od hl. vrcholu na hřeben.
23) Na koně!
5
Ve spádnici stromu z balkónku stěnkou
(nýt) na travnatý pás. Od stromu stěnou
(hodiny, borhák) a na hlavní vrchol.
24) Stará cesta
4
Z travnatého pásu vlevo od komína převislou stěnkou do suť. ţlábku a lehce do sedélka v hřebeni.
25) Komín
3
26) Malá stěnka
5
Vpravo od komína svislou stěnkou (borhák) na plošinu a vpravo další stěnkou (2. borhák) na temeno.
27) Cecilka
6+
Vpravo od cesty č. 26 převislou stěnkou přes dva borháky a zářezem.
28) Poslední
3
29) Úplně poslední
4-
Vizovické vrchy
V údolí říčky Senice u obce Lidečko se nachází jeden z nejznámnějších skalních celků moravských pískovců, Čertovy stěny.
Jde o lezeckou oblast celostátního významu. Zdejší velmi tvrdý pískovec umoţňuje těţké lezení na tření. Několik kilometrů
západně od Čertových stěn se na hlavním hřebeni Vizovických vrchů nachází skupina Lačnovských skal s naprosto odlišným
charakterem horniny. Díry, jamky a voštiny ve svislé skále s poměrně velkým mnoţstvím boulderů. Rozsahem jde však spíše o
skály regionálního významu. Osamoceně se vyskytujícím útvarem je Čertův kámen u obce Provodov. Připomínky a nové cesty
posílejte na adresu: Vladimír Skýpala, Růţová 158, Valašské Meziříčí, e-mail: [email protected]
Čertův kámen u Provodova
Osamocená, nevysoká skalka v lese na vrchu Rýsov (542 m) nad obcí Provodov.
Přístup: Z Provodova (BUS) po ţluté turistické značce směr Luhačovice aţ do míst, kde odbočuje ze silnice doleva ke kostelíku
na Malenisku (10 min). Zde doprava přes potok a prudkým svahem v lese ke skále (z Provodova asi 25 min).
1) Křídlo
5Vlevo od komína. J. Houšť, 1980
2) Komín
3
L. Šrámek, J. Dobrovolný, 1944
3) Východní hrana
5+
Metr vpravo od komína po hraně.
4) Převislá
4
Trhlinou ve středu V stěny.
5) Hnízdo
5
Metr vpravo od trhliny k nápadné díře a na vrchol. O. Seifer, 1980
6) Volský pád
5Převislou stěnkou k dírám (skoby) a na vrchol. A. Kubíček, 1950
7) Traverzová
3
Na pravém okraji vých. stěny trhlinou na blok, z něj do další trhliny
a ní na římsičku cesty č. 12. Traverz dále doprava a trhlinou na
vrchol.
8) Čertova hrana
7+
9) Severní
5+
Převislou stěnkou vpravo od nápadné červené skvrny na poličku, stěnkou do ţlábku a na vrchol. O. Seifer, 1980
10) Direttissima S stěny
611) Ţlábek
4
12) Normální cesta
3
V pravé části S stěny přes šikmou polici a podél trhliny na vrchol. J. Dobrovolný, J. Charvát, 1944
13) Převislá spárka
6
Vlevo od cesty č. 12 přes převislý blok k šikmé spáře a podél ní k vyčnívajícímu kameni. Výšvihem na něj a vzhůru na ostrou
hranu. Dala šikmo doprava.M. Trávníček, M. Mendřec, 1952, IV A0
14) Ďáblova hrana
8+
15) Rohová
3+
Koutem v levé části Z stěny.
Lačnovské skály
Skalní útvary charakteru okrajovek nacházející se
jiţně od hlavního hřebene Vizovických vrchů v
blízkosti vrchu Vrátnice, severně od obce Lačnov.
Oblast se dělí na tn lokality.
Horní skály jsou asi 70 metrů dlouhý a místy aţ
10 metrů vysoký pás skal s členitostí podobající se
pískovcům Prachovských skal. Stěna je otočena k
jihovýchodu a lze na ní lézt i poměrně brzy po
deštivém počasí, v horkých letních dnech je zde však
přes nadmořskou výšku kolem 700 metrů často velmi
teplo. Prostřední skály mají podobný charakter
horniny, avšak vzhledem k východní orientaci a
vzrostlým stromům bývají více mokré. Nejsou tak
často navštěvovány. Dolní skály jsou impozantní 60
metrů dlouhý skalní pás s nejvyšším místem kolem
dvaceti metrů. Jejich stěny jsou orientovány na
severovýchod a severozápad.
Přístup: Od Zlína za obcí Pozdéchov (I/49, Zlín-Val. Polanka) odbočíme doprava údolím k zámečku Trubiska. Odtud po ţluté
značce směr rozcestí Láz na hřebeni Vizovických vrchů (30 min). Dále doprava stále po ţluté značce směr Lačnov k Horním (5 min)
a Dolním (10 min) skalám. K Prostředním skalám je orientačně nejvýhodnější pnstup od Horních skal přímo dolů rozhraním lesa a
paseky. Od Dolních skal k Prostředním po proudu potoka několik desítek metrů dolů a přes paseku doprava (viz. orientační náčrt). Z
Lačnova je přístup po téţe ţluté značce směrem na Trubiska asi 30 minut k Dolním skalám (pozn. nenechat se zmást chybným
označením skal v mapě Edice KČT Vizovických vrchů z r. 1992). Na rozcestí Láz je moţno se dostat po modré značce od Čertových
skal (vlakové spojení Hranice-Horní Lideč, ČD 280) cestou vedoucí kolem puklinových jeskyní na vrcholu vrchu Kopce (1 hod).
klasifikace
3
4
5
6
7
8
9
10
počet cest
10
12
17
24
14
3
0
0
Horní Lačnovské skály
1) Poslední
7
Z. Luţa, J. Leška, 1999
2) Koutová
3+
A. Hančík, V. Davidov, 1958
3) Břízka
3
J. Dobrovolný, J. Krhut, 1958
4) Polosokol
6+
Z. Luţa, 1997
5) Májové sny
6Z. Luţa, 1984
6) Májová
4
Přes balvan k začátku koutové
spáry, traverz vlevo na balkón pilíře
a stěnou.
J. Krhut, J. Dobrovolný, 1958
7) Hrana Májové
6
12)
Přísně hranou stěnky. Z. Luţa, 1999
8) Říjnová
613)
Levou stěnou kouta přímo (borhák) na
temeno skály.
14)
Z. Luţa, 1987
9) Levá koutová spára
4
15)
A. Hančík, V. Davidov, 1958
10) Osamění
5+
16)
Z. Luţa, 1997
11) Přijď a buď tu se mnou
617)
Středem stěnky mezi levou a prostřední
spárou s jištěním v cestě č. 10. Z. Luţa, 18)
2001
23)
24) Sekera
5
Ze sestupové uličky zleva nad
střechovitý převis a po ostří pilíře.
I. Janas, R, Velísek. 1980
25) Levá sekera
6
Levou stěnou pilíře. Z. Luţa, 1997
26) Přímá sekera
6+
Přímo po hraně. Z. Luţa, 1999
27) Pravá sekera
6
Pravou stěnou pilíře. Z.Luţa, 1997
28) Jihovýchodní komín
3
29) Popelka jde na ples
5+
30) Amatérská
6
31) Zlínská cesta
6Spárou (borhák) na římsu a
doprava.
32) Napřímení Zlínské
6
33) Stíny léta
7
34) Hrana Stanové
5+
35) Stanová
4
Vpravo od hrany stěnou asi 3 metry a
šikmo doleva na temeno.
O. Valečko, Slováček, 1954
36) Poločas rozpadu
7+
37) Jiţní stěnka
3
38) Hrana jihovýchodní stěnky 4+
39) Jihovýchodní stěnka
6
Varianta
5Z pod převisku doleva na hranu.
Prostřední Lačnovské skály
Setkání
Z. Luţa, 1997
Prostřední spára
Z. Luţa, 1998
A.C.
Z. Luţa, 1998
Pravá koutová spára
A. Hančík, V. Davidov, 1958
Vzdušný vlk
Z. Luţa, 1998
Ne, nehledej
V. Skýpala, 1997
Stříška
Z. Luţa, Z. Eichler,1987
6+
684
7
77-
40) Copánek
6
41) Hodinová
4
Výraznou spárkou ve středu stěnky J.
Vinař, B. Machala,
1953
42) Minutová
5
43) Zastrčená
4Zpod balvanu
sokolíkem a stěnou.
44) Sbohem A. C.
8
19) Přímá stříška
7+
Z. Luţa, 1999
20) Hlásím příchod
6+
Z. Luţa, 1997
21) Hornolačnovská
7+
Z. Luţa, Z. Eichler. 1987
22) Severovýchodní stěnka
6
V levé části stěny nad uličkou kolem
trhliny dva metry, vlevo přes misky
(borhák) na hranu a po ní.
O. Valečko, J. Leskovjan, 1956
23) Direttissima
6+
Středem stěny sestupové uličky (borhák) na temeno.
Z. Luţa. Z. Eichler, 1987
45)
46)
47)
48)
Sokolík
Nový sokolík
Hrana 97
První
55+
7
6-
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
Edlinger
7
Z. Luţa, 1998
Františkova
5P. Šumšala, V. Neumann, 1997
Albatros
5+
V. Neumann, P. Šumšala, 1997
Smyčková
3+
P. Šumšala, V. Neumann, 1997
Jedlová
6Z. Luţa, 1998
Vůně pryskyřice
5+
V. Neumann, P. Šumšala, 1997
Darebná
4
P. Šumšala, V, Neumann, 1997
Dolní Lačnovské skály
1) Vyvaţovací
6Z. Luţa, D. Chamraďa, 1985
2) Děravá
5Z. Luţa, D. Chamrarďa, 1985
3) Severovýchodní stěnka
4+
V. Vaculín, M. Ţivotský, 1953
4) Cesta Jasenčanů
5+
Stěnou při pravé hraně SV stěnky podél trhlin (kruh) pod převis. Šikmo doprava
po římse v severní stěně za její pravou hranu a podél ní zprava.
V. Vaculín. M. Ţivotský, 1953. V A0
5) Varianta EXPO 85
6+
Z. Luţa, D. Chamraďa, 1985
5) a) Přímé EXPO
7
Z. Luţa, 1998
6) Starý sen
7+
Z. Luţa, 1998
7) Zdenova hrana
7Z. Luţa, 1998
Levá část steny
Starý sen
Zdenova hrana
Tygrovka
Podzimní
Varianta Podzimní
Ďuravý komín
Varianta
Kříţ
Z. Luţa, 1999
14) Přiklopený komín
J. Vinař, V. Vaculín, 1952
15) Brus
6)
7)
8)
9)
10)
11)
12)
13)
16)
17)
18)
19)
20)
21)
22)
23)
Jarní promenáda
Osiková
Smrková
Humusová
Stín kapradiny
Hodinová
Hranka
Krátká
5+
46+
3
8
5
5+
4-
Čertovy stěny u Lidečka
7+
75
4
4+
3
3+
6+
3
7+
Čertovy stěny se nachází v bezprostřední blízkosti obce Lidečko na Vsetínsku. Tvoří je asi 150 metrů dlouhá pískovcovoslepencová
lavice s údolními stěnami aţ 25 metrů vysokými. Z hřebene skal vystupují jednotlivé vrcholky: Hladká, Čertova stěna, Plochá a
Kolébka. Jde o terén celostátního významu, specifický svým jedinečným charakterem lezení na tření. Zdejší pískovce se vyznačují
velkou tvrdost' a povrch horniny téměř „nesolí". Z hlediska lezení na tření jde patrně o jednu z nejtěţších oblastí na Moravě. Rozmach
zde zaznamenalo lezení v šedesátých a zejména v letech osmdesátých. Během 80. let zde byly přelezeny s několika výjimkami téměř
všechny staré technické cesty a obtíţnost se posunula na 9. stupeň UIAA.
Údolní stěna je orientována na jihovýchod a je zde někdy moţno lézt v teplejších a sušších dnech i v zimním období. V létě je
zde však značně teplo. V náhorní stěně a na přilehlých balvanech je vylezeno velké mnoţství poměrně hodnotných boulderů. Z
důvodu eroze svahovitého terénu na náhorní straně skal je třeba sestupovat slaněním údolní stěny. Slaňovací body jsou rozmístěny
podél celého masívu a označeny v náčrtech. Cesty jsou číslovány z hlediska přístupu ke skalám zprava doleva.
Přístup: Z ţelezniční stanice Lidečko ves (ČD 280, Hranice n. M. - Horní Lideč) po silnici středem obce ke zdálky viditelným
skalám. Auto je moţno parkovat přímo pod skalami nebo na parkovišti u Motorestu Čertovy skály. Motorest je otevřen celoročně a
kromě moţnosti stravování je zde i potenciální moţnost ubytování.
klasifikace
počet cest
3
7
4
9
5
17
6
24
7
26
8
15
9
4
10
0
Sektor 1 – Nálevka
1)
2)
3)
4)
5)
6)
Superprvní
5Z. Luţa, 1995
Sedélková
7+/8Stěnou do sedélka, SV stěnou (2 kruhy) na hřeben.
Varianta
7
Od 1. kruhu doleva a po hraně.
E. Pohořelský, 1986
Ţlutý převis
8J.Jursa, M. Mikušek, 1966.V A0
Ţlábek
6R. Velísek, E. Velísek, 1972, V+ A0
Hurtíkova
8M. Hurtík, 1985, Vl A0
První komín
3
Z. Záboj, J. Chamrad, 1943
Sektor 2 - Hladká
7) Milanův převis
6
M. Ţivotský, B,
Souček, V A0
8) Manínská
9
V. Valach, 1991
9) Válcovenská
6
L. Skalický, J. Jursa. 1966
10) Psycho
8Z. Luţa, Z. Eichler, 1989
11) Goldefusova
5
J. Goldefus
12) Pimova
7
S. Miloš, 1984
13) Jalovcová
4
V. Vaculín, B, Machala, 1948
13) a)Discopříběh
7E. Pohořelsky, 1987
14) Olinova
5+
O. Seifer, 1980
15) Stavěcí
5+
B. Machala, J. Vinař, 1948, vrchol, úsek Z. Záboj, S. Šebík, 1943
16) Hrana Hladké
5+
17) Komín Hlaďas
4
Sektor 3 - Čertova stěna
17) Komín Hlaďas
4
18) Cesta frýdeckých lezců
6
L. Skalický, J. Jursa, 1974
19) Večerní
8Z. Luţa, 1989
20) Jubilejní
6+
Z. Čepela, 1960, V A0
21) Varianta
6+
R. Velísek, O. Seifer, 1980
22) Napřímení
7
23) Radost 95
8-/8
J. Černota, 1995
24) Nyplovka
725) Jarní hrana
6+/7Z. Luţa, M. Horký, J. Náhlík, 1999
26) Třetí komín
4
Z. Záboj, S. Šebík. J. Chamrad, 1943
27) Malý Padák
5
Třetím komínem na temeno. Odtud traverz po římse doleva do jeskyňky a dalším komínem do sedélka a na vrchol.
Z. Záboj, S. Šebík, 1943
28) Sila lásky
9
Z. Luţa, 2002
29) Quo vadis?
8E. Pohořelský, 1988
30) Dírka
7+
Z. Luţa, 1999
31) Velký Padák
7+
J. Jursa, J. Velička, L. Skalický, 1965 VI A0, RP B. Mrozek
32) Zdenova
6+
Z. Luţa, D. Chamraďa, 1985
33) Inkogníto
7+
34) Normálka
3
J. Chamrad, Z. Záboj, 1943
35) Huslenská
6Z. Luţa, P. Kovařík, 1985
36) Jarcovská
6
M. Bili, V. Bystroň, 1980, V A1
Varianta
7
Sektor 4 - Plotny
37) Cvičný komín
2
38) Puklina
5
39) První líbání
7Ze začátku pravé pukliny středem
stěny mezi puklinami.
E. Pohořelský, 1988
40) Mánička
7
V.Bystroň 1962, V A1.RP S.Miloš
41) Čtvrtý komín
3
42) Obludární
6+
43) Depeche Mode
944) Středem plotny
8
45) Pravá varianta
7+
Od prvního nýtu cesty č. 42 šikmo doprava na temeno.
46) Levá varianta
7+
Od prvního nýtu cesty č. 42 doleva k
druhému kruhu cesty č. 45.
S. Miloš, 1986
47) P+M
8
S. Miloš, M. Šoman, 1988
48) Zaklíněná
4
49) Pravý pilíř
7+
V. Bystroň, J. Ţák, 1969
RP S. Miloš, 1984
50) Pátý komín
3
51) Levý pilíř
V. Bystroň, 1969, V A0
RP S. Miloš, 1984
52) Křídlo
S. Miloš, 1983
53) Převisek
54) Rajská
J. Krhút, J. Dobrovolný, 1957
6+
75+
4
55) Vildův převis
V. Bystroň, 1960, V A0
56) Milanův nápad
M. Horký, 1988
57) Šestý komín
6+
7+
3
Sektor 5 - Plochá
58) Houšťova cesta
6+
J. Houšť, 1983
58) a) Luţova cesta
7
Z. Luţa, 2002
59) Sokolíkové
4
B. Machala, J. Vinař 1949
60) Jardův sen
7
J. Kapoun, J. Dadák, 1985
61) Bezejmenná
4
V. Vaculín.B. Machala, 1949
62) Májová spára
5
J. Dobrovolný, J. Krhůt, 1956
63) Zapomenutá
5
O. Seifer, B. Zlobil, 1974
64) Májová cesta
6
65) Spojenecká
6
L. Mikulec, P. Stříţ, O. Seifer, 1974
66) Zvuky ticha
6
V. Skýpala, J. Englichová, 1991
67) Maturita
6
Sektor 6 - Kolébka
68) Sedmý komín
3
69) Klobúcká
7M. Šoman, 1992
70) Ostravská
7+
L. Skalický, P. Jursa. J. Jursa, 1973. VI
A0
71) Pravá spára
5
72) Pro Petru
6+
Z. Luţa, 2002
73) Čepelová cesta
7+
Z. Čepela. 1969, VI A0
74) Varianta
6+
M. Koţík, 1986
75) Osudová
8+
Z. Luţa, 2002
76) Ţilinská
8+
77) Vítězný únor
8Z.Čepela, 1970, VI- A0, RP S.Miloš
6+
Z. Luţa, 2002
Levý komín
5
Z. Záboj, L. Bláha. D. Fleisnerová
Dubnová
7
Z. Luţa. 1989
Podraz
7Z. Luţa, M. Horký, 1999
Předposlední
5
Poslední
5J. Vaněk, D. Hančíková, V. Klíčník
Superposlední
7
Z. Luţa, J. Machalová, 1985
77) a) Napřímení - Rýna
78)
79)
80)
81)
82)
83)
Sektor 7 - náhorní stěny
84) Turistická
7Pravou hranou náhorní stěny Kolébky pod převis (uzly). Převislou stěnou ke kruhu a po hraně na vrchol Kolébky.
Z. Luţa, 1988
85) Normální cesta
4
Náhorní stěnou Kolébky podél trhlin na plošinu pod Kolébkou. Traverz doleva (uzly) okolo masívu aţ do údolní stěny a ţlábkem
na vrchol.
L. Kafka. Z. Záboj, S. Šebík, 1943
86) Krátká
6
Krátkou pravou hranou Ploché (kruh).
87) Severozápadní spárka
5
Převislou spárou na polici a stěnou podél spáry na vrchol Ploché.
S. Šebík, L. Kafka, 1943
88) Porucha mozku
9Středem náhorní stěny Ploché (2 borháky). Z. Luţa, Z. Eichler, 1990
Cesty na Čertovu stěnu (nákres)
89) Ivanka
8J. Černota, Z. Luţa, 1994
90) Narkóza
8Z. Luţa, Z. Eichler, 1987
91) Zuzanka
6+
Z. Luţa, 2002
92) Podzimní spára
5+
Z. Luţa, 2002
93) Severozápadní spára
5
S. Šebík, L. Kafka, Z. Záboj, 1943
94) Ptačí hrana
8+
R. Velísek, M. Ondrušková. 1975 VI A0, RP J. Černota. 1997
95) Šestikruhová
IV A1
Hřebenovou SZ stěnou Čertovy stěny.
96) Školní
6+
Středem náhorní stěny Hladké (borhák).
Z. Luţa. 1995