Starověká Indie - Mgr. David Mikoláš

Starověká Indie
Učební text
STAROVĚKÁ INDIE
Klíčová slova: Paňdžáb, harappská kultura, obrázkové písmo, příchod Árijů, védy, kasty, náboženství,
Ašóka
neolitická revoluce zde proběhla kolem 4. tisíciletí př. n. l.
kolem Indu a jeho přítoků se usazovali lidé = oblast Paňdžáb („Pětiříčí“)
v polovině 3. tisíciletí př. n. l. vznik nejstarších městských států (harappská kultura*)
města stavěna podle plánu, domy z pálených cihel, používán i důmyslný systém
kanalizace
obrázkové písmo na hliněných destičkách
v 18. století př. n. l. úpadek harappské kultury
kolem roku 1 500 př. n. l. příchod Árijů (vznešení) do Indie
Árijové vytvořili nejstarší literární památky = védy
dochází ke společenskému rozvrstvení na 4 základní kasty:
o Brahmáni (kněží)
o Kšátrijové (vládci a vojáci)
o Vajšijové (svobodné obyvatelstvo)
o Šúdrové (otroci, původní podrobené obyvatelstvo)
původně uctívání přírodních sil, později učení o posmrtném životě a o převtělování
duší = bráhmanismus; na přelomu 6. a 5. století př. n. l. vznik buddhismu (život je
utrpení, lidská duše směřuje k nirváně)
největší územní rozmach ve 3. stol. př. n. l. za vlády Ašóka – válečník, udržovány
obchodní styky s Egyptem a Sýrií
*název podle starobylých měst Harappa a Mohendžodáro
Města budovaná podle plánů, cihlové domy, kanalizace, doklady používání písma…, tak
vypadá nedokončená mozaika nejstarších dějin Indie. Vědcům stále chybí velké množství
dílků. I neúplný obrázek je však hoden obdivu.
Indové si po tisíciletí předávali své představy, myšlenky a znalosti o světě a životě lidí v něm.
Souhrn posvátného vědění nazvali védy. Dodnes se mezi lidmi, kteří je studují, těší velké
vážnosti.
Indové dali světu mnohá učení o smyslu lidského života. Nabídli i způsoby, jak by jej mohl
člověk prožívat. I v současném světě se řada lidí k těmto učením vrací. Indové přispěli také
k rozvoji věd, zejména matematiky.
BAREŠ, Ladislav a kol. Bháratavarša – země Bharatovců… In: Dějepis 6. Praha: Fraus, 2007, s. 63, 65 a 67.
Mgr. David Mikoláš
Starověká Indie
Učební text
Harappské lázně se studnou a kanálky, 2200-1900 př. n. l.
(Foto: Obed Suhail)
Terakotové polychromované figurky z Harappa,
2500 př. n. l.
(Brooklynské muzeum v New Yorku, USA)
Mohendžodaro
(v pozadí citadela na uměle vytvořeném návrší)
Busta muže z Mohendžodara označovaná jako
socha velekněze
(Národní muzeum v Karáčí, Pákistán)
Lóthal, možná podoba města harappské kultury, 2400 př. n. l.
Hlavice Ašókova sloupu
Mgr. David Mikoláš