60 LET - IV. interní klinika

60 LET
IV. INTERNÍ KLINIKY
(1945 - 2005)
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
1
Prof. MUDr. Bohumil Prusík, zakladatel a první přednosta kliniky
1945 - 1958
© IV. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
2
Prof. MUDr. Mojmír Fučík,
přednosta 1959 – 1980
Doc. MUDr.
Vladimír Puchmayer, CSc.,
přednosta 1990 – 1995
Prof. MUDr. Jiří Skořepa, DrSc.,
přednosta 1980 – 1986
Doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc.,
přednosta 1995 – 2000
3
Prof. MUDr. Petr Hrabák, DrSc.,
přednosta 1986 – 1990
Doc. MUDr. Aleš Žák, DrSc.,
přednosta 2000 – dosud
Šedesát let IV. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
V květnu roku 2005 oslavíme šedesáté výročí založení IV. interní kliniky 1. LF
UK a VFN v Praze. Toto významné jubileum nás vybízí k zamyšlení nad minulostí kliniky, jejími současnými aktivitami i možnostmi dalšího rozvoje. Proto
bychom na následujících stránkách chtěli připomenout některé skutečnosti, jež
mohou přispět k objektivnímu, nezaujatému hodnocení. Zvláště bychom chtěli
zdůraznit, že vysoká úroveň odborné a lidské péče o svěřené pacienty byla
vždy považována za primární úkol kliniky, stejně jako lékařský výzkum a výchova nových generací zdravotnických pracovníků. Tradice kliniky je pro nás
všechny velkým závazkem.
Z HISTORIE KLINIKY
IV. interní klinika se zrodila v památných květnových dnech roku 1945. První
přednosta kliniky profesor MUDr. Bohumil Prusík (1886 – 1964) vylíčil
tehdejší události těmito slovy: „Devátého května 1945 převzal jsem bývalou II.
německou interní kliniku od jejího přednosty profesora Rühla jménem ministerstva školství. Od pátého května měl totiž dohled na tuto kliniku z pověření
České národní rady docent Jonáš, který se také staral o to, aby Němci ještě v poslední chvíli nezcizili mnoho cenného materiálu. Převzetí kliniky se zúčastnili
z I. interní kliniky docent Lenoch, který při tom působil jako překladatel,
asistent Herfort a dr. Havlíčková, dále dr. Ladislav Čermák, můj spolupracovník
z Vinohradské nemocnice. Při našem příchodu na kliniku očekával nás profesor Rühl se svými docenty a asistenty ve své pracovně, kde mi pak formálně
kliniku předal. Když se jednalo o jeho vlastní přístroje, s nimiž na klinice pracoval, hněvivě poznamenal: „Ty si převezmu, až se sem zase vrátíme!“ Bohužel
jsem musil při předávání kliniky profesoru Rühlovi ohlásit, že nacisté zavraždili
mé bývalé spolupracovníky a drahé kolegy Miloše Nedvěda, Alexandra Gjuriče
a Bohumila Havránka.“
„Devátého května byla klinika plně obsazena raněnými Němci, kteří
leželi všude, i na chodbách na matracích, takže bylo sotva možno projít.
Podle úmluvy s naším vojenským vedením byli během dvou dnů všichni
němečtí vojáci odsunuti k dalšímu ošetřování do zajateckých táborů. Němečtí
lékaři opustili kliniku současně s nimi. Poněvadž z mých vinohradských
spolupracovníků se nemohl žádný okamžitě uvolnit, pomáhali mi zatím vedle
několika našich mediků hlavně laskavostí profesora Hynka jeho lékaři dr. Herfort
4
a dr. Havlíčková. Denně každý z nich dělal celou vizitu na polovině kliniky
při plném svém úvazku na I. interní klinice. Naše díky a vzpomínka na jejich
ochotu zůstanou trvalým závazkem nás všech.“
Několik slov k budově, v níž se IV. interní klinika od té doby nachází.
S výstavbou se začalo v roce 1896, slavnostně byla otevřena roku 1898 k padesátému výročí panování císaře Františka Josefa I., a proto bývala označována
jako „Jubiläumspavillon“ nebo též „Musterpavillon“. Stavbu vedl architekt
V. Nekvasil. Budova byla vybavena na svou dobu velmi moderně, ve čtyřicátých
letech byla rozšířena přístavbou třetího a čtvrtého patra.
Hned prvního dne, 9. května 1945, byli oficiálně jmenováni jako lékaři
kliniky Ladislav Čermák, Ota Riedl a Václav Skop, další den Jan Hrabáně
a do půli května Evžen Eiselt, Bedřich Dvořák a František Svatoš. Během
roku 1945 pak postupně přibyli do lékařského kolektivu Jiří Neumann, Zdeněk
Reiniš, František Závodný, Jan Konrád, František Tion, Josef Mašek, Přemysl
Pelnář, Matěj Ondrejčák, Antonín Krčílek, Ladislav Volicer a další. Několik
let zde působil i pozdější přednosta interní kliniky Nemocnice Pod Petřínem
profesor Ota Gregor. Mezi prvními lékařkami nastoupily na Prusíkovu kliniku
Václava Fuchsová a Helena Platilová, oporou kliniky byla dlouhá léta sekretářka
paní Hana Kubešová, která působila na klinice až do roku 1986.
Zakladatel kliniky profesor Prusík byl velkou osobností českého vnitřního
lékařství. Narodil se v Klatovech jako syn profesora klasické filologie a byl
potomkem jednoho z nejstarších rodů na Plasku. Za studií na klatovském gymnáziu založil studentský symfonický orchestr, ve kterém pod jeho taktovkou první
housle hrál Václav Talich. Prusík měl absolutní sluch, což ho předurčovalo
stát se kardiologem. Po promoci na pražské lékařské fakultě pracoval krátce
v bakteriologické laboratoři profesora Ivana Honla a pak se stal asistentem
profesora Josefa Thomayera, na jehož klinice se od počátku věnoval klinickému
výzkumu. Během svého studijního pobytu v Anglii, kde pracoval u slavného
internisty Jamese Mackenzieho, se seznámil s americkým lékařem Paulem D.
Whitem, pozdějším zakladatelem a dlouholetým prezidentem Světové kardiologické společnosti. Byli na den stejně staří a stali se celoživotními přáteli.
Již v roce 1913 přivezl Prusík do Prahy první elektrokardiograf a zabýval
se studiem arytmií. Podle ústní tradice byl první, kdo v Čechách rozpoznal
na elektrokardiogramu infarkt myokardu (v roce 1922). Když však napsal tuto
diagnózu dvornímu radovi Jaroslavu Hlavovi do pitevního protokolu, slavný
patolog zavolal obratem profesoru Thomayerovi, že si vyprošuje, aby klinici
5
používali terminologie patologických anatomů. Prusík, byť muž odvážný,
po této Hlavově intervenci si nedovolil případ publikovat. Druhým Prusíkovým šéfem na II. interní klinice v Praze byl profesor Josef Pelnář. Roku 1932
se Prusík stal přednostou Propedeutické kliniky, kde působil až do uzavření
vysokých škol v roce 1939, během okupace vedl interní oddělení v nemocnici
na Vinohradech.
Prusíkovi se podařilo zvládnout vnitřní lékařství prakticky v celém rozsahu, hlavní jeho zájem však patřil kardiologii a angiologii. Uveřejnil přes
200 odborných prací, v nichž referoval o celé řadě prioritních objevů. Jako první
ve světě popsal hyperabdukční syndrom (1917) a iniciální fenomén akčních
svalových potenciálů (1923), upozornil na přímý vliv adrenalinu na myokard
(1924) a objasnil symptomatologii neurocirkulační astenie (1934). Tématem
dalších studií byly unikátní nálezy získané pomocí různých vyšetřovacích metod (kapilaroskopie, měření kožních teplot, oscilotonometrie, měření oběhové
rychlosti). První zkušenosti s arteriografií publikoval profesor Prusík spolu
s docentem MUDr. Ladislavem Volicerem v roce 1928. Arteriografie prováděl
jako první u nás a jeden z prvních na světě. Světový ohlas vyvolaly jeho
práce o účinku kyseliny nikotinové na periferní cévy a o antikoagulační léčbě
Pelentanem (ze čtyřicátých let). Mezi prvními na světě zavedl profesor Prusík
do terapie bolesti obstřik ganglia stellata, prováděl též obstřiky Headových zón.
Profesor Prusík byl přednostou IV. interní kliniky až do roku 1958.
V té době měla klinika 160 lůžek, speciální oddělení pro léčbu cévních chorob
a kardiologickou laboratoř s elektrokardiografem a elektroencefalografem,
kterou vedl as. Jiří Neumann. Dobře vybavené biochemické laboratoře řídil as.
Jan Hrabáně. Z jeho kolektivu jmenujme alespoň paní Hanu Bergerovou a pana
Bohumíra Jindru, který na klinice pracoval téměř padesát let. Vedoucím rentgenového oddělení byl doc. MUDr. Václav Skop, jeho zástupkyní as. MUDr. Eva
Součková. Od samého počátku měla klinika oddělení dietetické léčby. Strava
pro pacienty se připravovala v dietní kuchyni, která byla umístěna v suterénu
a tvořila součást Vyšší dietní školy, kde vyučovala prof. Gjuričová a která byla
založena z podnětu prof. Prusíka. Později pracovaly na klinice dietní sestry
Mirka Knoblochová, Božena Šanderová a Božena Dynybylová. Pacienti měli
k dispozici knihovnu, promítaly se jim filmy, prováděla se zdravotnická osvěta.
Krásnou tradicí kliniky, kterou zavedl profesor Prusík a udržela se dodnes, byla
každoročně pořádaná štědrovečerní vizita. Při ní profesor Prusík s ošetřujícími
lékaři navštívil nemocné, kteří museli zůstat přes svátky na klinice, a popřál jim
6
brzké uzdravení. Vizitu doplňovala hudební produkce, zpravidla s oblíbenými
koledami.
Prusíkovu kliniku navštěvovali přední zahraniční odborníci. Patřil k nim
již výše zmíněný prof. P. D. White z Bostonu, Ancel Keys z Chicaga, Ignacio
Chávez z Mexika, N. N. Aničkov a A. Mjasnikov z Moskvy, akademik Parin,
prof. Iljinskij z Petrohradu, prof. Pudu z Říma. Na památku svého prvního
přednosty pořádá IV. interní klinika každoročně v květnu přednáškový večer
ve Spolku českých lékařů - Prusíkův večer.
Nejbližším spolupracovníkem Prusíkovým byl prof. MUDr. Zdeněk
Reiniš, DrSc. (1914-1984). Od prvních let svého působení na klinice se zabýval
diagnostikou a léčbou tepenných chorob, především Buergerovou chorobou
a účinky kyseliny nikotinové; spolu s docentem Skopem prováděl arteriografická vyšetření. Postupně se soustředil na dva základní směry výzkumu
- experimentální studium aterogeneze a epidemiologii kardiovaskulárních
onemocnění. U různých druhů zvířat,především u kuřat, prokázal vliv ekologických faktorů na průběh cholesterolového žíru. Koncem padesátých let
zahájil s profesorem Prusíkem epidemiologický výzkum rizikových faktorů
ischemické choroby srdeční a ischemické choroby dolních končetin u venkovského obyvatelstva v horské, podhorské a nížinné oblasti severních Čech,
s použitím kritérií zavedených ve Spojených státech amerických Ancelem Keysem.
Po deseti letech uskutečnil profesor Reiniš prospektivní epidemiologickou studii u zaměstnanců automobilového průmyslu, pro něž připravil primárně preventivní akci “Chraň své srdce“. Zásluhou profesora Reiniše byl již v roce 1972
zaveden registr srdečních infarktů v okrese Mladá Boleslav. Profesor Reiniš byl
předsedou Čs. kardiologické společnosti a její Angiologické sekce, na fakultě
založil Poradní sbor pro angiochirurgii. Zasloužil se o organizaci IV. a XI.
mezinárodního angiologického kongresu (1961, 1978) v Praze. Prezidentem IV.
angiologického kongresu byl profesor Prusík, který se pak stal prezidentem
Mezinárodní angiologické unie. Profesor Reiniš jako prezident XI. kongresu
převzal funkci prezidenta Mezinárodní angiologické unie po profesoru Prusíkovi.
Profesor Reiniš byl ředitelem Angiologické laboratoře. Tato laboratoř
zaměřená na výzkum aterosklerózy vznikla z původní Kardiovaskulární
laboratoře, kterou v letech 1957 - 1963 vedl profesor Prusík. V Angiologické
laboratoři pracovali doc. MUDr. Václav Bazika, CSc., MUDr. Jan Měšťan,
MUDr. Eva Stuchlíková, CSc., MUDr. Jana Tišerová, Ing. Karel Marčan a biochemici RNDr. Antonín Heyrovský, RNDr. Dana Horáková, RNDr. Alena Klimešová
7
a RNDr. Miroslav Šulc. V letech 1961 – 1979 byl členem Angiologické
laboratoře světově proslulý histochemik prof. MUDr. Zdeněk Lojda, DrSc.,
jehož působení na fakultě bylo v té době z politických důvodů ohroženo.
Pod vedením prof. Prusíka a prof. Reiniše vznikla na IV. interní klinice
angiologická škola, která se zasloužila o ustanovení angiologických pracovišť
po celé republice. Z nejvýznamnějších členů angiologické skupiny je nutno
jmenovat doc. MUDr. Josefa Pokorného, CSc. (1915 - 2003), který se zabýval
diagnostikou a léčbou tepenných onemocnění. Výzkumně sledoval vůbec
největší sestavu pacientů s Buergerovou chorobou a spolu s profesorem Vaněčkem
objasnil histologickou skladbu migrujících flebitid. Zajímal se též o imunologické aspekty aterogeneze. Jako jeden z prvních ve světě prováděl ve spolupráci s profesorem Bartošem z I. chirurgické kliniky podvazy koronárních
tepen u psů a připravil předpoklady pro léčbu aortokoronárními by-passy,
jejíž zavedení do praxe mu však bohužel nebylo umožněno. Vynikajícím
angiologem byl též doc. MUDr. Antonín Krčílek, CSc. (1916 - 1994), zakladatel československé flebologie, čestný člen mnoha zahraničních společností.
As. MUDr. Dimitrij Zoulek se zabýval problematikou hyperabdukčního
a Raynaudova syndromu. Doc. MUDr. Václav Skop, CSc. (1916 - 1967),
rentgenolog kliniky, prováděl první angiokardiografie v republice, MUDr.
Oldřich Červený zavedl na klinice metodu lymfografie. V angiologické skupině
pracoval též MUDr. Matěj Ondrejčák, který se později stal zakladatelem slovenské internistické angiologie v Bratislavě.
V angiologické tradici kliniky pokračoval od roku 1958 doc. MUDr.
Vladimír Puchmayer, CSc. Vypracoval metodiku rehabilitace pacientů s tepennými a žilními chorobami, která byla postupně zavedena po celé republice.
Jako první u nás měřil dopplerovské indexy a zavedl systémovou trombolýzu
chronického aortoilického uzávěru, podílel se na zavedení metody dilatace
sklerotických tepen podle Dottera. Od poloviny osmdesátých let prováděl na
IV. interní klinice invazivní angiologické výkony doc. MUDr. Miroslav Bulvas,
CSc. se spolupracovníky (MUDr. Miroslav Chochola, CSc., MUDr. Zuzana
Sommerová, MUDr. Renata Urbanová, PhD, MUDr. Petr Vařejka). K běžným
výkonům patřily perkutánní transluminální angioplastiky, zavádění stentů,
aspirační tromboembolektomie, nově byla zavedena metoda farmakomechanické
sprayové trombolýzy. Flebologii se věnovaly MUDr. Jana Herdová a MUDr.
Irena Muchová. Několik let působil v angiologické skupině doc. MUDr. Jiří
Linhart, DrSc., po odchodu z IKEM. Kliničtí pracovníci angiologické skupiny
8
si byli od počátku vědomi významu následné a preventivní péče, a proto spolupracovali s lázeňskými léčebnými ústavy (Lázně Jáchymov, Císařské lázně
v Teplicích, léčebna primáře Baudyše v Konstantinových Lázních, která stále
nese název Prusíkův ústav).
Prusíkova klinika není myslitelná bez kardiologie. V prvních dvou desetiletích byl vedoucím kardiologem as. MUDr. Jiří Neumann, který se zabýval zejména diagnostikou chlopňových vad a dal podnět ke vzniku kardiochirurgického střediska, v němž byly zastoupeny kliniky interní (II. a IV.) a
chirurgické (I. a II.). Po odchodu as. Neumanna vedl kardiologické oddělení
kliniky as. MUDr. Jiří Buriánek, CSc., který byl nucen v roce 1968 emigrovat
a po několika letech v cizině tragicky zahynul. Kardiologii se věnoval doc.
MUDr. Petr Bartůněk, CSc., spolu s docentem Krčílkem. Postupně přibyli
do kardiologické skupiny Richard Adamec, Svjatoslav Vinogradov a Karel
Goričan, později Jindřich Šnobl, Jan Bruthans, Josef Veselka a Vratislav Mrázek.
V osmdesátých letech as. Vinogradov a doc. Bartůněk vyvinuli ve spolupráci s odborníky z ČVUT originální zařízení pro přenos EKG po telefonu
(TELSAR). Doc. Bartůněk se pak zaměřil na diagnostiku a léčbu arytmií
a ve speciální ambulanci soustředil pacienty s kardiální formou lymeské
borreliózy. As. MUDr. Karel Goričan, CSc. vede na klinice echokardiografickou
laboratoř, vyšetřuje sonograficky tepny, provádí katetrizační výkony.
V devadesátých letech působil na klinice bývalý předseda České kardiologické
společnosti prof. MUDr. Vladimír Dufek, CSc.
Výzkumem patogeneze arteriální hypertenze se na začátku padesátých
let zabýval doc. MUDr. Evžen Eiselt. Od roku 1958 se problematice arteriální hypertenze věnuje prof. MUDr. Adolf Slabý, DrSc. (nyní emeritní profesor Univerzity Karlovy), žák profesora Reiniše a jeden z jeho spolupracovníků
při výzkumu epidemiologie a prevence ischemické choroby srdeční. Na klinice
profesor Slabý sledoval pacienty s renální a vazorenální hypertenzí, po návratu
ze stipendijního pobytu v Kardiologickém institutu v Mexiku se soustředil
na výzkum systému renin-angiotensin.
Vedle angiologie s kardiologií se druhým nosným pilířem kliniky stala
gastroenterologie. Jak již bylo uvedeno, mezi spolupracovníky profesora Prusíka
patřil gastroenterolog a dietolog prof. MUDr. Josef Mašek, DrSc., který se stal
ředitelem Ústavu pro výzkum výživy lidu. Hlavní zásluha o rozvoj gastroenterologie na IV. interní klinice však náleží profesoru Fučíkovi, v pořadí druhému
přednostovi kliniky.
9
Prof. MUDr. Mojmír Fučík (nar. 1913, kliniku vedl v letech 1959
– 1980) se od roku 1946 věnoval diagnostice a terapii gastrointestinálních
onemocnění. Zaváděl endoskopické a jiné vyšetřovací metody (sám uskutečnil
přes čtyři tisíce gastroskopií rigidním přístrojem) i nové způsoby léčby. Spolu
s Františkem Tionem prováděl již v roce 1947 jaterní punkce. Od roku 1957
řídil profesor Fučík Výzkumnou gastroenterologickou laboratoř, v níž pracovala RNDr. Alena Bolková, DrSc. s laborantkou paní Xenií Šlaisovou. V této
laboratoři probíhal výzkum fyziologie trávicího traktu, patofyziologie bolesti
a etiopatogeneze vředové nemoci. Profesor Fučík byl prorektorem Univerzity
Karlovy, předsedou České gastroenterologické společnosti, zasloužil se o vydání několika učebnic interní propedeutiky. Vedle vnitřního lékařství patřil
jeho zájem hudbě, hrál na violu v komorním kvartetu. V prosinci 2003 profesor Fučík oslavil na klinice devadesáté narozeniny.
Výraznou osobností gastroenterologické skupiny byla doc. MUDr.
Markéta Jablonská, DrSc. (1920 – 2001). Výzkumně se zabývala hepatologií
a žaludeční sekrecí, později soustředila svůj zájem na problematiku kolorektálního karcinomu. Pracovala jako vědecká sekretářka České gastroenterologické společnosti, po profesoru Fučíkovi jako předsedkyně, zorganizovala četné odborné akce, m.j. pravidelně pořádala Gastroenterologické dny
v Karlových Varech. Pod vedením profesora Fučíka vyrostla na klinice celá řada
výborných gastroenterologů – Jiří Kohout, Josef Pražák, Roman Ronský, Miloš
Svitavský (který se zasloužil o vybudování moderního diagnostického oddělení
v letech 1986-7), Tomislav Švestka, Karel Hrubant, Ludmila Řezníková, Irena
Šindelářová, Akis Stamidis a další. V osmdesátých letech přibyl doc. MUDr.
Jan Kotrlík, CSc., v devadesátých letech prim. MUDr. Karel Lukáš, CSc., doc.
MUDr. Milan Lukáš, CSc, as. MUDr. Tomáš Krechler, CSc a MUDr. Martin
Bortlík, kteří zavedli nové endoskopické metody. Sonografickou diagnostikou
se zabývá doc. MUDr. Miloš Dvořák, CSc. a as. MUDr. Renata Šroubková.
Profesor Fučík zastával koncepci, že na interní klinice mají být zastoupeny všechny základní podobory vnitřního lékařství. S gastroenterologií
úzce souvisí dietologie, která se stala celoživotním odborným zájmem doc.
MUDr. Přemysla Doberského a doc. MUDr. Květy Soukupové, CSc. Pneumologii se věnovala doc. MUDr. Hana Todorovičová, CSc., nefrologii prof.
MUDr. Slabý, DrSc., hematologii as. MUDr. Ladislav Čermák, doc. MUDr.
Hana Pstružinová, CSc., as. MUDr. Marie Došková a as. MUDr. Oldřich Louthan.
10
Nelze nevzpomenout na vedoucího hematologického laboranta pana Václava
Richtra.
Revmatologii reprezentoval na IV. interní klinice doc. MUDr. Ota Riedl,
CSc. (1915 – 1983), který se zabýval též klinickou farmakologií a toxikologií (vydal spolu s prof. Vladimírem Vondráčkem velkou monografii Klinická toxikologie). Doc. Riedl byl internista s širokým rozhledem. Dlouhá léta zastával funkci zástupce přednosty kliniky, byl členem prezidia Čs. lékařské společnosti
J. E. Purkyně, předsedou Internistické společnosti, vedoucím redaktorem
Sborníku lékařského a Časopisu lékařů českých.
Vynikající endokrinolog doc. MUDr. František Tvaroh, CSc. (1906 –
1991) působil na klinice mnoho let jako externí konsiliář a učitel. S ním úzce
spolupracoval as. MUDr. Ladislav Krejčík. Pokračovatelkami v oboru klinické
endokrinologie byly doc. MUDr. Jarmila Hrušková, CSc. a as. MUDr. Vlasta
Mlatečková.
Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. s as. MUDr. Marií Kunešovou, CSc.
a doc. MUDr. Vladimírem Štichem, PhD. vybudovali na IV. interní klinice
obezitologické pracoviště, s nímž aktivně spolupracovala významná vědecká
pracovnice v oboru dietologie doc. MUDr. Jana Pařízková, DrSc. V roce 1985
byla dokončena výstavba obezitologické jednotky se speciální vyšetřovnou
a vlastními lůžky. Tato jednotka byla v devadesátých letech transformována
v Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity VFN, došlo však ke zrušení lůžkové
základny. V roce 1997 bylo obezitologické centrum převedeno na III. interní
kliniku, od roku 2002 je součástí Endokrinologického ústavu v Praze, kde byl
doc. Hainer ustanoven ředitelem.
Za účelem organizace výuky se v rámci fakulty konstituovala IV. interní
katedra, jejímiž členy byli všichni pedagogičtí pracovníci kliniky. Od samého
počátku kliniky věnovali učitelé výuce mediků mnoho svého času, často
i na úkor ostatních povinností. Posluchači třetího ročníku přicházeli na kliniku
jednou za čtyři roky a zůstávali na ní až do státní závěrečné zkoušky. Celý třetí
ročník byl věnován interní propedeutice, čtvrtý a pátý jednotlivým oborům
vnitřního lékařství, posluchačům šestého ročníku byly svěřovány úkoly
patřící do náplně práce sekundárního lékaře. Na klinice probíhala též výuka
zahraničních studentů a pracovaly studentské zájmové kroužky, jejichž členové
přednášeli výsledky své práce na studentských vědeckých konferencích. V rámci
postgraduální výchovy se na klinice školili vědečtí aspiranti a primáři interních
11
oddělení Středočeského kraje. Velká péče byla věnována též praktické výuce
budoucích zdravotních sester, dietních sester a rehabilitačních pracovnic.
Nástupcem profesora Fučíka se stal prof. MUDr. Jiří Skořepa, DrSc.
(1921 – 2003), který působil na klinice od roku 1949 a vedl ji v letech 1980 –
1986. Profesor Skořepa položil základy pro třetí nosný obor IV. interní kliniky,
jímž je lipidologie. Byl to zkušený internista a pedagog, věnoval se též tropickému lékařství, ale jeho hlavní zájem patřil vědeckému výzkumu. Ve svých
průkopnických studiích se soustředil na kinetiku enzymů, metabolismus mastných kyselin a na úlohu lipidů v aterogenezi i v patogenezi zhoubných nádorů.
Jako jeden z prvních kliniků využíval ke zpracování dat moderní výpočetní
techniky. Byl čestným členem četných vědeckých společností v zahraničí,
nositelem pamětní medaile Humboldtovy univerzity.
Profesor Skořepa vedl na klinice speciální ambulanci pro poruchy
metabolismu lipidů, kterou založil v roce 1972, a Výzkumnou laboratoř
pro analýzu lipidů (od roku 1980). V této laboratoři pracovali Ing. Přemysl
Mareš, CSc. a RNDr. Eva Tvrzická, CSc., k nimž později přibyli další
biochemici, m.j. Ing Edita Šindelková a RNDr. Alexandra Písaříková.
Na začátku osmdesátých let se stávalo zřejmým, že dosavadní organizace
léčebného provozu na klinice přestává odpovídat požadavkům doby. Především
se ukazovala naléhavá potřeba intenzivní péče. Tohoto úkolu se ujal s nevšední
energií doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc., takže moderní osmilůžková Jednotka
intenzivní péče mohla být otevřena již v roce 1983.
Po profesoru Skořepovi převzal vedení kliniky jeden z jeho žáků,
prof. MUDr. Petr Hrabák, DrSc. (nar. 1933, přednostou v letech 1986 – 1990).
Pokračoval v klinických studiích zaměřených na diagnostiku a léčbu poruch
metabolismu lipidů, včetně lipidů žlučových, a zajímal se též o úlohu kyslíkových radikálů. V době, kdy vedl kliniku, bylo z iniciativy docenta Bartůňka
započato s rozsáhlou přestavbou, která probíhala za provozu a v roce 1990 byla
završena otevřením rozsáhlého Oddělení akutní medicíny. Toto oddělení zahrnovalo tři jednotky intenzivní péče, koronární, metabolickou a angiologickou
(jedinou v republice).
V září roku 1990 se uskutečnil konkurs na obsazení funkce přednosty
IV. interní kliniky, v němž zvítězil doc. MUDr. Vladimír Puchmayer, CSc.
(nar. 1929) a stal se tak v pořadí pátým přednostou. Kliniku vedl do roku
1995. Jak již bylo uvedeno výše, docent Puchmayer patří mezi přední angiology
Prusíkovy školy. Má velmi dobré kontakty s odborníky ve Spolkové repub12
lice Německo, které navázal již před lety během svého studijního pobytu.
V roce 1993 založil samostatnou Českou angiologickou společnost a stal se jejím prvním předsedou. Spolu s profesorem Allegrou z Říma založil v roce 1997
Středoevropské vaskulární fórum, byl jeho prvním prezidentem a prezidentem prvního kongresu konaného o rok později v Praze. Doc. Puchmayer vedl
na IV. interní klinice Výzkumnou angiologickou laboratoř. V této laboratoři
pracoval doc. MUDr. Josef Hladovec, CSc., jehož publikace o žilní a tepenné
trombóze jsou často citovány v zahraniční literatuře, stejně jako originální metoda počítání deskvamovaných endotelií v krvi. Hlavním předmětem jeho výzkumu na IV. interní klinice byla úloha homocysteinu a kyslíkových radikálů
v aterogenezi. Významným posílením klinické angiologie byl sponzorský dar
angiografu Arc-A Philips, který byl uveden do provozu v roce 1993. Klinika
rovněž získala (jako dar od Povodí Vltavy a Povodí Moravy) hyperbarickou komoru, takže mohlo být v roce 1993 otevřeno oddělení hyperbarické oxygenoterapie určené především pro léčbu trofických arteriálních defektů. Vedoucím
tohoto oddělení byl zkušený odborník MUDr. Vladimír Doležal, CSc.,
po něm převzala vedení MUDr. Jitka Zapletalová. Od ledna 1993 bylo
ke IV. interní klinice přiřazeno moderně vybavené oddělení zátěžové medicíny,
v němž působili MUDr. Jaroslav Větvička a MUDr. Ing Lubomír Poušek,
psycholožka PhDr. Blanka Čepická a další.
Na začátku devadesátých let pracovalo na IV. interní klinice 45 lékařů,
7 vědeckých pracovníků, 90 zdravotních sester a laborantů. Přednosta kliniky
měl tři zástupce, pro léčebně preventivní činnost (primář MUDr. Svjatoslav
Vinogradov), pro výuku (prof. Slabý), pro vědu a výzkum (doc. Bartůněk).
Po primáři Vinogradovovi zastával tuto funkci MUDr. Vratislav Mrázek, CSc.,
kterého vystřídal nynější primář MUDr. Karel Lukáš, CSc. Vrchní sestrou
kliniky byla d.s. Miluše Dvořáčková, nástupkyně d.s. Heleny Všetečkové.
Z velkého počtu vysoce kvalifikovaných a obětavých zdravotních sester,
které na klinice v minulosti pracovaly, připomeňme alespoň některé: Růžena
Atanasovová, Jitka Bártíková, Hanka Hofbauerová, Ivana Hudlová, Jarka Jirků,
Valina Kálalová, Milena Krechterová, Ivana Lukášová, Hana Nováková, Maňa
Novotná, Jarmila Pešková, Vlasta Rubešová, Tylda Řečíková, Věra Steinhauslová,
Ema Šťastná, Růžena Truková, Líba Vintrová, Anina Volšanská. Funkci vrchních laborantů biochemických laboratoří zastávali pan Vladimír Bárta, paní
Marta Koliševová a paní Jana Mluvková. O knihovnu kliniky pečovala dlouhá
léta paní Naďa Kábrtová, kterou vystřídala nynější knihovnice a dokumentá13
torka paní Stáňa Eichlerová. V sekretariátu kliniky pracovala paní Miluška
Pražanová a paní Libuše Pálová, v archivu paní Marie Vavroušková.
Od počátku bylo součástí kliniky velmi dobře vybavené Rehabilitační
a fyzikální oddělení, o které se výborně staraly sestry Brigita a Mařenka Homolková a Anička Borovičková. Později zde působily rehabilitační pracovnice
Jana Hromádková, Svatava Novotná, Táňa Němcová, Anna Matějková a další.
V roce 1980 vzniklo samostatné Oddělení rehabilitačního lékařství, v čele
s primářkou MUDr. Alenou Škachovou.
Na rentgenovém oddělení, které se koncem 70. let stalo součástí Radiodiagnostické kliniky, působili lékaři doc. MUDr. Václav Skop, MUDr. Jan Konrád, as MUDr. Eva Součková, as. MUDr. Pavel Teisinger, as MUDr. Milena
Míková, as. MUDr. Hana Hergetová a MUDr. Jaroslav Tabach. Z laborantek
tohoto pracoviště můžeme uvést paní Věru Hampacherovou, paní Mirku Knoblochovou, paní Naďu Žákovou a Jarku Vlašimskou.
Od docenta Puchmayera převzal vedení kliniky doc. MUDr. Petr
Bartůněk, CSc. (nar. 1939, přednostou 1995 – 2000), kardiolog a odborník
v intenzivní medicíně, o jehož odborných a organizačních aktivitách bylo
pojednáno výše. Docent Bartůněk zaváděl vědecké metody řízení založené
na systémové analýze, velkou péči věnoval rozšiřování počítačové sítě. V době,
kdy docent Bartůněk vedl kliniku, proběhl proces restrukturalizace oboru
vnitřního lékařství v rámci Všeobecné fakultní nemocnice, v jehož důsledku
došlo na IV. interní klinice k programové preferenci oboru hepatogastroenterologie, kdežto angiologie byla přeřazena do působnosti kardiologicky zaměřené
II. interní kliniky. Na IV. interní klinice bylo postupně vytvořeno hepatogastroenterologické centrum, které je jediným pracovištěm tohoto oboru v rámci
1. LF UK a VFN. Ke klinice bylo přičleněno gastroenterologické pracoviště
polikliniky na Karlově náměstí, které se díky sponzorům podařilo
rekonstruovat na špičkově vybavené diagnostické pracoviště (otevřeno v roce
2000). Integrační proces byl dovršen, když na IV. interní kliniku přešli odborníci
z I. interní kliniky, prof. MUDr. Zdeněk Mareček, DrSc., doc. MUDr. et
RNDr. Jiří Beneš, CSc., doc. MUDr. Radan Brůha, CSc., doc. MUDr. Milan
Kaláb, CSc., MUDr. Jaromír Petrtýl, CSc., doc. MUDr. Petr Urbánek, CSc.,
a doc. MUDr. Libor Vítek, PhD.
Od 1. prosince 2000 je přednostou IV. interní kliniky doc. MUDr. Aleš
Žák, DrSc. (nar. 1951). Na klinice působí od roku 1976, od roku 1995 vede Výzkumnou angiologickou laboratoř, v letech 1995 – 1999 byl vedoucím Jednotky
14
intenzivní péče. Docent Žák patří k předním odborníkům v experimentální
a klinické lipidologii. Zabývá se problematikou dyslipidémií, metabolismu
mastných kyselin, homocysteinu a oxidačního stresu ve vztahu k ateroskleróze. Soubor jeho publikací věnujících se vluvu nutričních faktorů na lipidový
a glycidový metabolismus byl odměněn Národní cenou profesora Charváta
za rok 1994. V současné době rozvíjí výzkum v oblasti metabolismem lipidů
u nutričních poruch, s návazností na intenzivní metabolickou péči a nutriční
podporu a také sleduje interakce dietních a genetických faktorů v patogenezi
aterogenních dyslipidémií. Jako přednosta kliniky doc. Žák cílevědomě usiluje
o zvyšování úrovně diagnostiky a léčby v celé šíři vnitřního lékařství. Spolu
se svými spolupracovníky se též zasloužil o zlepšení ekonomické efektivity
klinické práce. V posledních třech letech jsou na rozdíl od minulých dob trvale
dosahovány pozitivní hospodářské výsledky.
Stručné vylíčení historie IV. interní kliniky bychom chtěli zakončit slovy
profesora Bohumila Prusíka, která pronesl při oslavě desátého výročí v květnu
roku 1955: „Do příštích let přeji vám všem a naší drahé klinice trvalé úspěchy
na poli vědeckém i léčebném, stálé zlepšování a modernizování jejího zařízení,
a spokojenost a radost z konané práce. Nechť se takto klinika stane kolébkou nejlepší práce pro naši fakultu a pro naše nemocné, pro dobro českého
národa!“
SOUČASNOST IV. INTERNÍ KLINIKY
IV. interní klinika je společným pracovištěm 1. lékařské fakulty Univerzity
Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Léčebně preventivní, pedagogická a výzkumná činnost kliniky se zaměřuje zejména n tyto obory: hepatogastroenterologie (1), intenzivní péče (2), klinická lipidologie, metabolická
péče a nutriční podpora (3) a všeobecné vnitřní lékařství (4). Jak již bylo uvedeno, hepatogastroenterologické centrum kliniky představuje jediné pracoviště
toho typu v rámci fakulty a nemocnice. V oboru intenzivní péče by se klinika
měla stát v horizontu tří let metodickým centrem pro všechna internistická
pracoviště ve VFN. Klinická a experimentální lipidologie, původně ve spojení
s angiologií, má na IV. interní klinice dlouhou tradici. Pokud jde o všeobecné
vnitřní lékařství, tento obor souvisí s povinnostmi kliniky jako spádového
lůžkového zařízení.
15
Struktura kliniky
Klinika se organizačně člení na standardní lůžková oddělení, lůžková oddělení
intenzivní péče, nelůžková oddělení, ambulance a výzkumné laboratoře.
Součástí IV. interní kliniky je hepatogastroenterologické pracoviště Fakultní
polikliniky VFN na Karlově náměstí.
Standardní lůžková oddělení mají celkem 64 lůžek, z nichž 34 jsou
vyčleněna pro hepatogastroenterologii – oddělení A (muži, 17 lůžek), vedoucí
doc. MUDr. Radan Brůha, CSc., a oddělení B (ženy, 17 lůžek), vedoucí as.
MUDr. Karel Hrubant. Oddělení C (muži, 13 lůžek), vedoucí as. MUDr.
Miroslav Zeman, CSc., a oddělení D (ženy, 19 lůžek), vedoucí as. MUDr. Oldřich
Louthan, slouží pro příjem pacientů ze spádové oblasti Prahy 2 (zhruba 50 tisíc
obyvatel) a ze dvou zdravotních obvodů bývalého okresu Praha - Východ.
Oddělení intenzivní péče má kapacitu 21 lůžek. Skládá se z jednotky
intenzivní péče (6 lůžek), vedoucí MUDr. František Novák, koronární jednotky
(7 lůžek), vedoucí as. MUDr. Karel Goričan, CSc., Jednotky nutriční péče
(4 lůžka), vedoucí MUDr. František Novák, a Jednotky následné koronární
péče (4 lůžka), vedoucí as. MUDr. Karel Goričan, CSc.
Vedle lůžkových oddělení jsou součástí kliniky také endoskopické oddělení,
vedoucí as. MUDr. Jaromír Petrtýl, CSc., ultrasonografické oddělení, vedoucí
doc.MUDr.MilanKaláb, CSc. a centrum lithotripse, vedoucí doc. MUDr. et RNDr.
Jiří Beneš, CSc. Součástí kliniky je dále echokardiografická laboratoř, vedoucí
as. MUDr. Karel Goričan, CSc., laboratoř pro Holterovské monitorování arytmií a
krevního tlaku, vedoucí doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc. a oddělení hyperbarické
oxygenoterapie, vedoucí MUDr. Jitka Zapletalová.
Na klinice působí tyto ambulance: všeobecná, vedoucí MUDr. Jana
Mengerová, gastroenterologická, vedoucí MUDr. Jaromír Petrtýl, CSc., hepatologická, vedoucí doc. MUDr. P. Urbánek, CSc., lipidologická, vedoucí doc.
MUDr. Aleš Žák, DrSc., diabetologická, vedoucí as. MUDr. Miroslav Zeman,
CSc., kardiologická, vedoucí as. MUDr. Karel Goričan, CSc. a ambulance
pro poruchy výživy, vedoucí MUDr. František Novák.
Součástí kliniky jsou tři výzkumná pracoviště. Jedná se Výzkumnou angiologickou laboratoř, pověřená vedoucí RNDr. Eva Tvrzická, CSc., Lipidovou
laboratoř, pověřená vedoucí RNDr. Eva Tvrzická, CSc. a Hepatologickou
laboratoř, pověřený vedoucí doc. MUDr. Libor Vítek, PhD. Lipidová laboratoř
16
a Hepatologická laboratoř jsou společnými pracovišti IV. interní kliniky a Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN.
Hepatogastroenterologické pracoviště Fakultní polikliniky se skládá
z Endoskopického úseku, vedoucí doc. MUDr. Milan Lukáš, CSc. a z Ambulantního úseku, vedoucí doc. MUDr. Miloš Dvořák, CSc.
Léčebná a preventivní činnost
Hepatogastroenterologické centrum IV. interní kliniky poskytuje komplexní
léčebnou a preventivní péči v celém rozsahu oboru, kromě toho zajišťuje speciální vyšetření, konzultační a 24-hodinovou endoskopickou službu pro všechna
pracoviště VFN i jiná zdravotnická zařízení. V indikovaných případech jsou
nemocní přijímáni na lůžková oddělení (akutní standardní lůžka nebo intenzivní lůžka). V rámci VFN lékaři centra těsně spolupracují s dalšími klinickými
pracovišti (I. chirurgická klinika, Radiodiagnostická a Onkologická klinika).
V centru jsou dlouhodobě sledovány velké soubory nemocných
s nespecifickými záněty střev, s primárním malabsorpčním syndromem, s refluxní chorobou jícnu a s komplikovanými poruchami žlučových cest; pozornost se věnuje také časné detekci kolorektálního karcinomu a léčbě nádorů jater
a žlučových cest Z hepatologické problematiky představují tradiční oblast zájmu jaterní cirhóza, portální hypertenze a metabolické poruchy jater, v poslední
době přibyla léčba virových hepatitid. Rutinně se provádějí endoskopie horního
a dolního oddílu trávicího traktu, žlučových cest a pankreatu, dále byly zavedeny některé nové diagnostické a terapeutické metody, jako endosonografie, bezkontaktní fotokoagulace, dilatace stenóz trávicího traktu TTS balony, ligace
jícnových varixů, zavádění gastrostomických setů, výkony na žlučových cestách transhepatálním přístupem, implantace stentů, cholangioskopie aj.
V posledních 3 letech se celkové počty jednotlivých výkonů udržují
na konstantní úrovni. Průměrně za rok se provádí 6 tisíc sonografických
vyšetření břicha, 4.5 tisíc gastroskopií, 3 tisíc kolonoskopií, 400 rektoskopií,
1.5 tisíc endoskopických retrográdních cholangio-pankreatikografií (ERCP),
150 perkutánních transhepatálních cholangiografií (PTC) večtně perkutánních transhepatálních drenáží (PTD), 500 papilosfinkterotomií a stejný
počet extrakcí konkrementů ze žlučových cest. Počty výkonů doplňuje zhruba
300 duodenobiliárních drenáží a stejný počet polypektomií. Počet cholelitiáz
ošetřených aplikací extrakorporální rázovou vlnou (extracorporal shock wave
lithotrypsy, ESWL) činí zhruba 50 ročně. V rámci urgentních endoskopických
17
služeb se provádí zhruba 300 stavění akutního krvácení do GIT. Pro potřeby
nutriční podpory se pravidelně endoskopicky zavádí NJS a v posledních letech
stoupá počet perkutánních endoskopických gastrostomií (PEG).
Druhý významný obor IV. interní kliniky představuje intenzivní péče.
Na koronární jednotce a na jednotce následné koronární péče jsou hospitalizováni pacienti s akutním koronárním syndromem, se závažnými poruchami
srdečního rytmu nebo s terapeuticky rezistentní formou srdečního selhání.
Jednotka intenzivní péče a jednotka nutriční podpory přijímají na svá lůžka
pacienty s nekardiologickými interními chorobami, pokud vyžadují monitorování vitálních funkcí, jejich nahrazování či intenzivní nutriční a metabolickou
podporu. Jednotka intenzivní péče a koronární jednotka IV. interní kliniky
jsou v současné době spolu s resuscitačním oddělením KAR fakticky jedinými odděleními ve VFN, která jsou schopna hospitalizovat kriticky nemocné
(tj. osoby se selháváním dvou a více orgánů).
Z dat oddělení zdravotních pojišťoven VFN vyplývá, že společná oddělení
intenzivní péče IV. interní kliniky (JIP a KJ) jsou, vyjma resuscitačního oddělení
KAR a KJ III. interní kliniky, fakticky jedinými odděleními pečujícími o pacienty s vysokými TISS (00051-00053), současně mají nejvyšší počet převzatých
pacientů z jiných pracovišť a přímo propuštěných nemocných.
Zastoupení vykázaných TISS na IV. interní klinice bylo rovnoměrnější,
v kategorii 00051 a 00052 činilo 14 %, v kategorii 00053 a 00055 činilo 42 %
a v kategoriích 00057 a 00058 pak 44 %. I tento ukazatel svědčí o stupni nasazení lékařské a ošetřovatelské péče a schopnosti tuto péči poskytnout.
V celkovém počtu pacientů oddělení intenzivní péče činily primární
příjmy od Záchranné služby hl. m. Prahy jednu třetinu, jedna pětina nemocných
byla doporučena z ambulancí kliniky, čtvrtina nemocných bývá překládána
ze standardních lůžkových oddělení a zbytek z jiných oddělení a klinik VFN
(15 %) a ze zdravotnických zařízení mimo VFN (10 %). V posledních letech
je na koronární jednotku zhruba polovina nemocných přijata pro akutní
koronární syndrom, jedna pětina pro hemodynamicky závažné arytmie, jedna
pětina pro rezistentní srdeční selhání; zbytek představují hypertenzní krize
a hemodynamicky závažné plicní embolie.
Jednu třetinu nemocných hospitalizovaných na jednotce intenzivní
péče představují nemocní s akutními stavy v hepatogastroenterologii (klinicky
významná krvácení do GIT, dekompenzace jaterní cirhózy, těžké tvary akutní
pankreatitidy, relapsy idiopatických střevních zánětů, pooperační stavy, akutní
18
cholangoitidy), následují akutní otravy (20 %), choroby kardiovaskulárního
(18 %) a respiračního systému (11 %); onkologičtí nemocní se podíleli 3 %.
Zbytek tvořili nemocní s metabolickými poruchami (metabolicky nestabilní
nemocní s různými tvary proteinoenergetických malnutricí). Nemocní s poruchami výživy jsou po propuštění sledováni ve speciální ambulanci (ambulance
nutriční podpory). Počet těchto nemocných se zvyšuje a v posledních letech
dosahuje průměrný počet vyšetření za rok 3 tisíc.
Péče o nemocné s poruchami metabolismu lipidů je soustředěna v lipidové
ambulanci, která má k dispozici špičkové laboratorní zázemí. Kromě základních vyšetření (celkový cholesterol, LDL a HDL cholesterol, triglyceridy)
se stanovují apolipoproteiny [A-I, A-II, B-100, lipoprotein Lp(a)], provádějí
se ultracentrifugační a elektroforetické analýzy lipidových tříd a sterolových
frakcí, vyšetřují se koncentrace homocysteinu bazálně i po zátěži metioninem
a parametry oxidačního stresu. S lipidovou ambulancí úzce spolupracuje ambulance diabetologická. V posledních letech dosahoval průměrný počet nemocných vyšetřených ročně v obou ambulancích 3.5 tisíc. Pro potřeby klinické
a výzkumné bylo ve Výzkumné angiologické laboratoři a v Lipidové laboratoři
provedeno ročně téměř 5000 vyšetření (apolipoproteiny, lipoprotein Lp(a),
neesterifikované mastné kyseliny, spektrum mastných kyselin, fosfolipidy,
steroly aj.). V poslední době se ve spolupráci s Laboratoří molekulární kardiologie vyšetřují polymorfismy kandidátních genů lipidového metabolismu
a metabolismu homocysteinu.
Kardiologičtí pacienti jsou dispenzarizováni v kardiologické poradně
a v Centru pro kardiální formu lymeské borreliózy. Echokardiografická
laboratoř vybavená ultrasonografem HP Sonos 2000 včetně omniplanární
jícnové sondy a cévních sond provádí transtorakální a transezofageální
echokardiografická vyšetření v klidu i při zátěži, dále sonografická vyšetření
karotických a končetinových tepen. Klinika je vybavena přístroji pro 24-hodinové monitorování ekg dle Holtera a pro ambulantní měření krevního tlaku,
jakož i shora zmíněným systémem pro přenos ekg po telefonu (TELSAR).
V období 2001 – 2004 bylo průměrně vyšetřeno za rok přes 3 tisíce kardiologických pacientů; provedeno 2 tisíce transtorakálních a transezofageálních echokardiografických vyšetření, 600 sonografických vyšetření karotid,
800 monitorací EKG a 300 ambulantních měření krevního tlaku.
Oddělení hyperbarické oxygenoterapie, jediné ve VFN a jedno ze dvou
zařízení na území hl. m. Prahy, zajišťuje léčbu pro hospitalizované i ambulantní
19
pacienty a současně slouží jako školicí středisko Asociace pracovníků v hyperbarické medicíně. V posledních 3 letech provedlo průměrně 5 tisíc ošetření
za rok. Mezi indikacemi k hyperbarické oxygenoterapii byly nejčastější
ischemická choroba dolních končetin s kritickou ischémií (27 %), kožní ulcerace
žilního původu (17 %) a diabetická noha (12 %), k dalším indikacím patřily
poruchy sluchu a tinnitus (22 %), fistulující forma Crohnovy choroby (8 %),
multiinfarktová demence a roztroušení skleróza mozkomíšní (6 %), osteomyelitida a osteonekróza (6 %), anaerobní infekce (1 %) a otrava oxidem uhelnatým
(1 %). Lůžková oddělení měla v posledních 3 letech průměrnou obložnost
přes 80 % a průměrná ošetřovací doba činila 8,5 dne.
Díky systematické pozornosti věnované zdravotnickým a ekonomickým
ukazatelům dosahuje IV. interní klinika v posledních dvou letech pozitivních
hospodářských výsledků (v roce 2003 zisk téměř 8 mil. Kč, v roce 2004 více
než 12 mil. Kč), kdežto do r. 2002 činil rozpočtový deficit 18 mil. Kč. Jednotlivá nákladová střediska se na tomto výsledku podílela různou měrou, a to jak
na straně výdajů, tak příjmů. Z hlavních výkonových ukazatelů za rok 2004
vyplývá, že celková produkce bodů (162 828 434) stoupla proti předchozímu
roku o 15 %, přičemž na jednoho pracovníka připadalo přes 900 000 bodů,
na jednoho lékaře téměř 6 milionů bodů. Produkcí bodů na lékaře (téměř 6
miliónů za rok) a nákladnou cenou bodu, která činila 0.79 Kč/bod (parametr
reflektující efektivitu práce kliniky, pokud je nižší než je cena bodu placená
zdravotními pojišťovnami, tak na práci kliniky nedoplácí VFN z jiných zdrojů
a tudíž vytváří celkový zisk pro VFN) se tak klinika zařadila mezi přední
pracoviště VFN v Praze.
Pedagogická činnost
IV. interní klinika zajišťuje pregraduální výuku posluchačů 1. lékařské fakulty
v oboru hepatogastroenterologie a intenzivní péče, dále výuku klinické propedeutiky (3. ročník magisterského studia) a přípravu na státní závěrečnou
zkoušku v rozsahu daném studijním plánem fakulty. Klinika má akreditaci
pro postgraduální vzdělávání v hepatogastroenterologii, které probíhá ve spolupráci s příslušnými katedrami IPVZ a IPDVZ.
Propedeutice vnitřního lékařství je věnován zimní semestr třetího
ročníku lékařské fakulty. Při praktické výuce u lůžka studenti získají dovednosti
nezbytné pro navázání kontaktu s pacientem, osvojí si základy fyzikálního
vyšetření a seznámí se s běžnými laboratorními metodami. Výuka doplněná
20
přednáškami a stáží na pediatrické klinice je ukončena zápočtem. V letním
semestru třetího ročníku navazuje výuka chirurgické propedeutiky na chirurgické klinice a po jejím ukončení ústní zkouška z klinické propedeutiky
za přítomnosti učitelů obou oborů.
Posluchačům pátého ročníku je určena třítýdenní bloková stáž z hepatogastroenterologie a intenzivní péče. Praktická výuka probíhá na lůžkových
odděleních kliniky a na ambulantních pracovištích fakultní polikliniky. Studenti samostatně vyšetřují pacienty, účastní se vizit a diskusí, jsou přítomni
při provádění instrumentálních vyšetření. Nedílnou součást výuky tvoří klasické
přednášky s následujícími tématy: historie české a světové gastroenterologie, nemoci jícnu se zaměřením na refluxní chorobu, nemoci gastroduodena
a infekce Helicobacterem pylori, funkční poruchy trávicího traktu, nespecifické
střevní záněty, nemoci žlučových cest, žlučníku a slinivky břišní, krvácení
do gastrointestinálního traktu, virové hepatitidy, jaterní cirhóza a její komplikace, nádorová onemocnění se zvláštním zaměřením na problematiku kolorektálního karcinomu, intenzivní péče v hepatogastroenterologii, nutriční a metabolická podpora.
V šestém ročníku mají posluchači blokovou stáž z vnitřního lékařství,
do níž jsou zařazeny přednášky zaměřené na diferenciální diagnostiku.
Po absolvování stáže následují dva týdny samostatné práce na lůžkovém
oddělení kliniky pod dohledem vedoucího lékaře.
Posluchači lékařské fakulty si mohou zapsat povinně volitelné přednášky,
a to Vybrané kapitoly z intenzivní péče a nutriciologie (doc. Žák), Metabolická
onemocnění a preventivní kardiologie (as. Zeman), Vybrané kapitoly z gastroenterologie (doc. Lukáš, doc. Beneš), Vybrané kapitoly z hepatologie (doc. Kaláb,
doc. Brůha, as. Petrtýl) a Vybrané kapitoly z kardiologie a interní praxe (doc.
Bartůněk).
Pro studenty druhého ročníku anglické paralelky probíhá na klinice
ve spolupráci s katedrou jazyků výuka české lékařské terminologie, včetně
praktických cvičení na lůžkových odděleních.
Doc. Žák a as. Zeman se podílejí na výuce patobiochemie ve třetím
ročníku, a to přednáškami o metabolismu lipidů, diabetu, ateroskleróze
a poruchách výživy.
IV. interní klinika pořádá jednodenní stáže pro posluchače stomatologického směru, které mají za cíl poskytnout základní informace o hepatogastroenterologii, se zaměřením na endoskopické vyšetřovací metody, včetně
21
přípravy pacientů. Dále na klinice probíhají stáže pro studenty a bakaláře
Elektrotechnické fakulty ČVUT, pověřený učitel přednáší na výukovém
pracovišti v Mariánských Lázních.
Již deset let je IV. interní klinika spolupořadatelem symposií s edukačním
programem nazvaných Atherosklerosa – diagnostika, léčba, prevence v dětském
i dospělém věku. Další symposia organizuje klinika také již řadu let: Májové
hepatologické dny, Karlovy Vary a Pražský podzimní pracovní den v Karolinu.
Součástí postgraduální výuky lékařů je příprava na atestaci I. a II. stupně
z vnitřního lékařství a na specializační zkoušku z hepatogastroenterologie.
Na lůžkových odděleních kliniky se uskutečňuje praktická výuka žáků
středních zdravotnických škol, včetně praktické části maturitní zkoušky. Klinika organizuje též postgraduální vzdělávání středního zdravotnického personálu VFN v oboru hepatogastroenterologie a intenzivní péče.
Výzkumná činnost
Klinický výzkum probíhá na IV. interní klinice ve spolupráci odborných
skupin s Výzkumnou angiologickou laboratoří, Lipidovou laboratoří a Hepatologickou laboratoří. Jak již bylo uvedeno výše, Lipidová laboratoř a Hepatologická laboratoř jsou společnými pracovišti IV. interní kliniky a Ústavu klinické
biochemie a laboratorní diagnostiky. Mezi tématy výzkumných prací převažuje
klinická problematika, některé projekty v oboru lipidologie a hepatologie
však mají charakter základního výzkumu. V r. 2000 byla hodnocena klinika
na 11. místě, v r. 2001 na 15., v r. 2002 na 14. a v r. 2003 na 6. místě z celkového
počtu klinik a samostatných oddělení 1. LF ve vědecké práci.
V popředí zájmu lipidologického výzkumu je význam mastných kyselin, oxidačního stresu u různých metabolických poruch, např. u diabetu 2.
typu a proteino-energetické malnutrice. Tradičně se studují účinky mastných
kyselin řady n-3, zejména ve vztahu k metabolismu lipoproteinů, glukoregulaci
a k homocysteinu, v experimentu i klinice se sledují změny plasmatických koncentrací necholesterolových sterolů. V současné době probíhá též rozsáhlý výzkum interakcí genetických a zevních faktorů při vzniku aterogenních dyslipidemií a oxidačního stresu.
V oboru gastroenterologie je klinický výzkum zaměřen na diagnostiku
a léčbu refluxní choroby jícnu, idiopatických střevních zánětů, cholelithiázy,
nemocí pankreatu a kolorektálního karcinomu. Hepatologický výzkum
se soustřeďuje na metabolismus žlučových kyselin, na diagnostiku a léčbu meta22
bolických chorob jater, chronických hepatitid, jaterní cirhózy a portální hypertenze. Skupina odborníků v oboru intenzivní péče se zabývá diagnostikou
a léčbou poruch výživy, oxidačního stresu u kriticky nemocných a možnostmi
nutriční podpory a intenzivní metabolické péče u kriticky nemocných. V kardiologii pokračuje klinický výzkum lymeské karditidy.
Výzkumná činnost byla v posledních 3 letech dotována celkem 14 výzkumnými granty a třemi výzkumnými záměry (viz níže), na kterých se podíleli
pracovníci kliniky jako hlavní řešitelé nebo spoluřešitelé.
Výzkumné záměry, na kterých se podílejí pracovníci IV. interní kliniky:
(1) Výzkumný záměr 1. LF UK Praha, Metabolické, hormonální a imunologické změny vedoucí ke vzniku a rozvoji cévních onemocnění, jejich
patofyziologie, diagnostika, terapie, epidemiologie, prevence. MŠMT
ČR, MSM 11110000 2-1. Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc., III. interní
klinika 1. LF UK Praha Výzkumný záměr 1. LF UK Praha, Plasticita
mozku – teoretické a klinické aspekty vývoje, zralosti a stárnutí. MŠMT
ČR, MSM 111100001. Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., Neurologická klinika 1. LF UK Praha
(2) Výzkumný záměr 1. LF UK Praha, Modelové tumory dospělého věku,
karcinom prsu, nádory zažívacího traktu a nádory krvetvorného systému. Molekulárně biologické, genetické a epigenetické aspekty, epidemiologie, časná diagnostika a léčba. MŠMT ČR, MSM 111100004.
Prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc., I. interní klinika 1. LF UK Praha
(3) Výzkumný záměr LF UK Hradec Králové, Využití experimentálních
a klinických modelů metabolických procesů, výživy a farmakoterapie
pro rozvoj poznání, klinickou praxi a ke zlepšení kvality života. MŠMT
MSM 002 162 0820. Prof. MUDr. et RNDr. Miroslav Červinka, CSc.
Perspektivy a trendy IV. interní kliniky
Naše pracoviště má 60-letou tradici výuky, léčebné péče i výzkumu. Patří mezi
významná a rozsahem i velká pracoviště 1. LF UK a VFN v Praze. Klinika
by měla dále rozvíjet své obory a doufáme, že i v budoucnu bude plnit všechny
úkoly z oblasti léčebné péče, výuky i lékařského výzkumu.
Plánované změny by měly na jedné straně zlepšit úroveň služeb
pro nemocné (z hlediska komplexnosti i kvality) a zlepšit stávající diagnostické
i léčebné kapacity. Na druhé straně si vyžádají zvýšené organizační úsilí, nároky
na konkurenceschopnost, dotknou se také výuky a vzdělávání i výzkumných
23
programů a projektů. Finálně by se měla zvýšit produktivita práce, kvalita
léčebné péče i předpoklady pro akreditaci oborů a specializací.
Ideou rozvoje IV. interní kliniky je zachování částečně oborově profilované kliniky, s důrazem na hepato-gastroenterologii, všeobecné interní
lékařství a interní intenzivní medicínu.
Nezbytnou podmínkou dalšího rozvoje kliniky jsou stavební úpravy.
V souladu s dlouhodobou koncepcí IV. interní kliniky je nutné navýšení akutních standardních lůžek v počtu 20 - 25 lůžek s tím, že IV. interní kliniky
převezme rajónní povinnost pro zbývající zdravotní obvody I. a II. interní
kliniky (celkem do 10 lůžek), navýší se počet nezbytných interních lůžek
pro hepato-gastroenterologicky nemocné (cca 6 lůžek) a narovná se nepoměr
pro nemocné ze spádového území Prahy 2 (7 lůžek).
Specializované gastroenterologické oddělení by mělo mít 6 až 8 lůžek
vázaných na invazivní výkony (necílená jaterní biopsie, transjugulární jaterní
biopsie, polypektomie, transhepatální výkony, katetrizace jaterních žil, komplikovaná kolonoskopická vyšetření, invazivní výkony na žlučových cestách)
a cca 34 standardních lůžek vyhrazené pro ostatní nemocné s chorobami
trávicího traktu a jater. Takové lůžkové zázemí vytvoří předpoklady
pro zajištění specializované péče pro všechny hepato-gastroenterologicky
nemocné v areálu VFN. Dlouhodobá koncepce rozvoje kliniky rovněž počítá
s vybudováním nové stanice JIP s celkem 6 lůžky (v 1. patře kliniky v místě
původní JIP IV. interní kliniky), s rozšířením intermediárních intenzivních
nekardiologických lůžek o 8 (z nichž polovina bude vyhrazena pro nemocné s infekčními komplikacemi). Kromě rozšíření lůžkového fondu by mělo
dojít k rekonstrukci prakticky všech standardních oddělení kliniky. Současné
vnitřní vybavení pacientských pokojů, nejen standardních oddělení, ale i všech
oddělení intenzivní péče (KJ, JIP, JNP, JNKP), je morálně staré dvacet pět
let, kalendářně šestnáct let a již nyní nevyhovuje současným nárokům. Lze
očekávat, že v průběhu dalších tří let bude tato skutečnost stále více zřetelná.
Proto je nutné naplánovat a realizovat rekonstrukci všech prostor v horizontu
pěti let.
Všeobecné vnitřní lékařství stále patří mezi základní lékařské obory
pokud jsou zachovány jeho specifické rysy a funkce (generalizační, integrační
a koordinační). V rámci kliniky by mělo být vnitřní lékařství zachováno
nejen pro tyto specifické funkce, ale i pro nutnost pregraduální i postgraduální výchovu studentů a mladých lékařů. Dalším důvodem pro jeho zacho24
vání je přímá rajónní povinnost kliniky vůči spádovému území Prahy 2
(s cca 50 tisíc obyvateli).
Z hlediska výzkumného by mělo být všeobecné vnitřní lékařství
zaměřeno na nejvýznamnější skupiny chorob z hlediska epidemiologického
(kardiovaskulární a hromadná metabolická onemocnění), rychle se rozvíjející hraniční a nové obory (nutriciologie, intenzivní péče) a farmakoterapie
vnitřních chorob.
Významnou součástí našeho pracoviště je oddělení intenzivní péče, které
je tvořeno celkem 21 specializovanými lůžky. Skutečnost, že prakticky čtvrtina
lůžkového fondu kliniky je tvořena intenzivní resp.intermediární péčí je nejen
přesvědčivým dokladem rozvoje tohoto oboru na naší klinice za posledních
dvacet let, ale rovněž výrazem značného pokroku v péči o nemocné s kritickým resp. závažným zdravotním stavem. S rozvojem intenzivní medicíny souvisí kardiologická intenzivní péče. Kardiologická skupina by měla provádět
neinvazivní kardio-angiologickou diagnostiku a léčbu v celém rozsahu (transthorakální a transesofageální echokardiografie, včetně dopplerovského mapování, zátěžové ekg, sonografické vyšetření tepen a žil, Holterovské monitorování ekg); hlavní náplní je a zůstane léčba akutních a chronických forem
ischemické choroby srdeční, arytmií a srdečního selhání. Jak bylo již zmíněno,
oddělení intenzivní péče by mělo být rozšířeno o 8 lůžek intermediární péče
(z nichž polovina bude určena pro infekční pacienty). Tím se počet monitorovaných lůžek zvýší na 29, což bude představovat 26 % z celkové lůžkové kapacity kliniky. Ve velkých nemocnicích se v západní Evropě odhaduje do budoucna nárůst intenzivních lůžek na 20-30 % lůžkového fondu.
Z hlediska budoucích trendů bude nutné investovat do moderních monitorovacích systémů, ventilátorů, zařízení pro CRRT (hemoeliminanční moduly)
i pro podporu srdeční činnosti (intraaortální balónková kontrapulzace), zavádět
moderní metody (jako je např. extrakorporální albuminová dialysa MARS, hemoperfuse přes kapsle s kultivovanými neutrofily, extrakorporální objemová podpora oběhu u srdečního selhávání a další).
Hepatogastroenterologie je interdisciplinárním oborem, koncepce jejího
rozvoje by měla být navržena současně s koncepcí na ni navazujících oborůbřišní chirurgie (chirurgické resekční a transplantační výkony), zobrazovacích
metod (virtuální CT, troj-rozměrná endosonografie, PET, invazivních radiologických metod), patologické anatomie a laboratoří provádějících speciali-
25
zovaná biochemická, imunologická, molekulárně genetická vyšetření a virologická vyšetření.
Hepato-gastroenterologické centrum by mělo i nadále sestávat z poliklinické části a klinické základny. Význam poliklinického pracoviště v hepatogastroenterologii je vyšší než u jiných interních specializací. Měl by se udržet
rozsah a kvalita ambulantního hepatogastroenterologického pracoviště v areálu
VFN i ve Fakultní poliklinice VFN. Pracoviště by mělo zachytit světové trendy
v digestivní endoskopii (chromo a zoom endoskopii, spektrální endoskopii,
konfokální laserovou endoskopii i kapslovou endoskopii), které mohou přispět
k časné diagnostice prekanceróz a nádorů GIT, k rozsahu, etiologii a lokalizaci
krvácení do GIT. V hepatologii by měla být rozvíjena jaterní biopsie, transjugulární a transfemorální biopsie jater, katetrizační vyšetření, cílené i necílené
jaterní biopsie, transhepatická cholangioskopie. Nezbytnou podmínkou
je zachování dosavadní palety specializovaných endoskopických a funkčních
vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie, ERCP, pH-metrie, anální manometrie,
enterobiopsie, manometrie jícnu a endosonografie).
Výzkum by měl být cílen na depistáž asymptomatických jedinců s kolorektálním karcinomem a adenomy, studium patogeneze a terapie idiopatických
zánětů střevních, výzkum primárního malabsorpčního syndromu, význam genetických faktorů v rozvoji kolorektálního karcinomu, chronická onemocnění
jater a jejich komplikace a virové hepatitidy a jejich následky, nádory jater
žlučových cest a pankreatu, onemocnění žlučových cest (včetně obtížně
řešitelné cholelithiasy), na metabolická onemocnění jater, funkční onemocnění
střev (syndrom dráždivého tračníku), chronickou pankreatitidu a karcinomu
pankreatu, refluxní chorobu jícnu, jaterní cirhózu a metabolické choroby jater.
Pro splnění těchto cílů je nutné vytvořit nezbytné předpoklady (personální, stavebně-prostorové, materiálové a přístrojové), podmínky pro jejich
realizaci, mít reálnou představu rozvoje kliniky a v neposlední řadě brát v úvahu změny, které se budou týkat rozvoje zdravotnictví v České republice i změn
pražského zdravotnictví, včetně možného vzniku Spojené fakultní nemocnice
Praha. V našem úsilí věříme v institucionální podporu 1. LF UK i VFN.
26
Vedení kliniky
přednosta:
doc. MUDr. Aleš Žák, DrSc.
tel. 22496 2506,
Fax-tel. 24 92 35 24
e-mail [email protected]
primář a zástupce přednosty:
MUDr. Karel Lukáš, CSc.
tel. 22496 2093
e-mail [email protected]
zástupce pro vědu a výzkum:
doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc.
tel. 22496 2512
tel. 224923237
fax. 224 92 35
e-mail [email protected]
zástupce pro výuku:
as. MUDr. Tomislav Švestka,CSc.
tel. 22496 2580, 2479
e-mail [email protected]
vrchní sestra kliniky:
d.s. Miluše Dvořáčková
tel. 22496 2503
e-mail [email protected]
sekretářka kliniky:
PhDr. Jana Luběnová
tel. 22496 2506
Fax-tel. 224 92 35 24
e-mail [email protected]
ekonomka kliniky:
Ilona Bublová
tel. 22496 3346
e-mail [email protected]
27
VYSOKOŠKOLŠTÍ UČITELÉ A LÉKAŘI
PŘÍJMENÍ
Bartůněk
Beneš
Beňová
Bortlík
Brůha
Červená
Dražná
Douša
Dvořák
Dvořák
Filipová
Goričan
Havelka
Hrubant
Hrubý
Chalupná
Janíková
Kaláb
Kocík
Krechler
Louthan
Lubanda
Lukáš
Lukáš
Meisnerová
Mengerová
Novák
Novotný
Novotný
Onderková
Petrtýl
Rozmarová
Řezníková
Slabý
Starzyková
Šerfelová
Šroubková
Švestka
Tůma
Urbánek
Vítek
Vařeka
Večeř
Večeřová
Veiser
Zahin
Zapletalová
Zeman
Žák
JMÉNO
Petr
Jiří
Magdaléna
Martin
Radan
Silvie
Eva
Miroslav
Karel
Miloš
Renata
Karel
Jan
Karel
Milan
Petra
Ladislava
Milan
Miroslav
Tomáš
Oldřich
Hana
Milan
Karel
Eva
Jana
František
Aleš
Vladimír
Radka
Jaromír
Pavla
Ludmila
Adolf
Viera
Martina
Renata
Tomislav
Lukáš
Petr
Libor
Tomáš
Jan
Alena
Tomáš
Mahmood
Jitka
Miroslav
Aleš
TITUL
MUDr., doc., CSc.
MUDr., RNDr., doc., CSc.
MUDr.
MUDr.
MUDr., doc., CSc.
MUDr.
MUDr., CSc.
MUDr.
MUDr.
MUDr., doc., CSc.
MUDr.
MUDr., CSc.
MUDr.
MUDr.
MUDr.
MUDr.
MUDr.
MUDr., doc., CSc.
MUDr.
MUDr., CSc.
MUDr.
MUDr.
MUDr., doc., CSc.
MUDr., CSc.
MUDr.
MUDr.
MUDr.
MUDr.
MUDr.
MUDr.
MUDr., CSc.
MUDr.
MUDr.
MUDr., prof., DrSc.
MUDr.
MUDr.
MUDr.
MUDr., CSc.
MUDr.
MUDr., doc., CSc.
MUDr., doc., PhD.
MUDr.
MUDr.
MUDr.
MUDr.
MUDr.
MUDr.
MUDr., CSc.
MUDr., doc., DrSc.
28
STANIČNÍ SESTRY
Maťha
Turínková
Kačírková
Dušková
Seilerová
Dvořáková
Horká
Rudolf
Hana
Jarmila
Miluše
Dana
Jana
Vladimíra
Pěchoučková
Procházková
Lešková
Maťha
Chlebovčíková
Soukupová
Irena
Ludmila
Dagmar
Rudolf
Jana
Petra
zástupce vrchní sestry, staniční bratr koronárníjednotky
staniční sestra oddělení A, d.s.
staniční sestra oddělení B, Bc.
staniční sestra oddělení C, d.s.
staniční sestra oddělení D, d.s.
úseková sestra všeobecné ambulance, d.s.
úseková sestra odborných ambulancí a vykazování
pro pojišťovny, d.s.
úseková sestra gastroenterologie, d.s.
úseková sestra gastroenterologie FP, d.s.
staniční sestra jednotky intenzívní péče, d.s.
staniční sestra koronární jednotky, d.b.
staniční sestra jednotky následné kardiologické péče, Mgr.
staniční sestra jednotky nutriční podpory, d.s.
PRACOVNÍCI VÝZKUMNÉ ANGIOLOGICKÉ LABORATOŘE - VŠ
RNDr. Eva Tvrzická, CSc.
RNDr. Alexandra Písaříková
Mgr. Barbora Staňková
Mgr. Marek Vecka
KNIHOVNA
Stanislava Eichlerová
TECHNICKÉ ZABEZPEČENÍ
Michal Černý
Vlastimil Ráček
Jaroslav Smíšek
ARCHIV
Milica Brettschneiderová
29
Na terase IV. interní kliniky r. 1954
Sedící zleva: prof. Cmunt, akad. Pelnář, prof. Prusík, prof. Vančura
Stojící zleva: prof. Herles, prof. Gawalowski, doc. Hejda
Dobříš 1958
Prof. Prusík a prof. Reiniš
30
Výzkum epidemiologie aterosklerózy, Poniklá 1958
Zleva: dr. Hrabáně, prof. Reiniš, prof. Prusík, doc. Soukupová, as. Zoulek
31
Kolektiv kliniky r. 1956
Kolektiv kliniky r. 1963
Kolektiv kliniky r. 1995
32
33
Kolektiv kliniky r. 2005
Pracoviště na Fakultní poliklinice
Pracovna sester na lůžkovém
oddělení
Praktická výuka studentek zdravotnické školy na lůžkovém oddělení
34
Oddělení intenzivní medicíny
Pokoj na oddělení intenzivní
medicíny
Echokardiografická laboratoř
35
Sonografická laboratoř
Endoskopické vyšetření
Provádění transhepatální
cholangiografie
36
Výuka mediků
na hepatogastroenterologickém
oddělení
Specializované ambulance kliniky
Oddělení hyperbarické
oxygenoterapie
Výzkumná laboratoř
Knihovna kliniky
37
Posluchárna kliniky
Poděkování sponzorům:
ZENTIVA CZ a.s., MSD, NUTRICIA, KRKA d.d., SOLVAY PHARMA s.r.o.,
LEK PHARMA s.r.o., BAXTER CZECH, spol. s r.o., PFIZER, spol. s r.o.
Autoři:
Vladimír Puchmayer, Adolf Slabý, Aleš Žák
Fotografie:
Archiv kliniky, Michal Černý, Vlastimil Ráček
Technická spolupráce:
Stanislava Eichlerová
38