13.Fyzika

VY_32_INOVACE_06_III./13._ZÁKLADY FYZIOLOGICKÉ AKUSTIKY
Základy fyziologické akustiky
Vznik hlasu
Princip slyšení
Zápis
hlasivky
Hlasivky jako zdroj zvuku
 Lidský hlas se vytváří chvěním hlasivek v
hrtanu.
 Hlasivky jsou párovým orgánem.
 Mezi jednotlivými hlasivkami je štěrbina.
Proudem vzduchu z plic se okraje hlasivek
rozechvěje a vzniklý tón se zesílí rezonancí
dutiny ústní, hrudní a nosohltanové.
Hlasivky jako zdroj zvuku
Hlasivky jako zdroj zvuku
 Ženy a děti mají hlasivky kratší, vytvářejí vyšší
tóny, muži mají hlasivky delší a vytvářejí tóny
hlubší.
 U dospělého muže se frekvence hlasu
pohybuje kolem 125 Hz, u dospělých žen asi
210 Hz, u dětí přes 300 Hz.
Ucho jako přijímač zvuku
Stavba ucha s popisem
 ..
Ucho jako přijímač zvuku
Lidské ucho má tři části:
vnější, vnitřní a střední ucho.
 Vnější ucho se skládá z boltce, zvukovodu
zakončeného ušním bubínkem.
Ucho jako přijímač zvuku
Ve středním uchu je bubínek a tři kůstky
nazývané kladívko, kovadlinka a třmínek,
které jsou částí Eustachovy trubice.
Ucho jako přijímač zvuku
Vnitřní ucho obsahuje hlemýžď, tj.
dvaapůlkrát spirálovitě zatočenou trubičku,
dlouhou asi tři a půl centimetru s naplněnou
tekutinou. Součástí je Cortiho orgán, který
převádí akustické vlnění zachycené bubínkem
do kapalného prostředí vnitřního ucha.
Princip slyšení
 Vlnění vzduchu se zachycuje boltcem a
postupuje zvukovodem až k bubínku, který
rozechvívá.
Ucho jako přijímač zvuku
 Kmitání bubínku se přenáší třemi kůstkami
na oválné okénko hlemýždě, z něhož
přechází chvění na kapalinu a ta působí na
nervové buňky uložené v hlemýždi.
Ucho jako přijímač zvuku
 Ve hlemýždi se chvění přeměňuje na nervové
vzruchy, které jsou vedené do mozku do
sluchových center v levém i pravém
spánkovém laloku.
Zajímavosti
 Lidský sluch nezachycuje tóny ani příliš
vysoké ani příliš hluboké. Velmi silné zvuky
pociťuje sluch jako bolest a může se jimi
porušit.
 Ne všechny tónové výšky vnímá sluch se
stejnou citlivostí.
 Například hluboké tóny musí znít mnohem
silněji než tóny vysoké a také o něco déle,
abychom je sluchem zachytili.
 Oblast tónových výšek, na které sluch
reaguje, se nazývá sluchové pole.
Zajímavosti - echolokace
 Echolokace je způsob orientace některých živočichů v
prostředí.
 Využívají ji druhy s noční aktivitou nebo žijících v
jeskyních či v kalné vodě (např. některé druhy ryb,
ptáků, savců- hmyzožravci, netopýři, delfíni).
 Princip spočívá v tom, že živočich vydává zvuky
(zpravidla ultrazvuky) a zachycuje jejich ozvěnu
(echo), tj. signál odražený od předmětu v prostoru.
Zajímavosti
 Různá plemena psů slyší různě.
 Většina plemen má velké ušní boltce. Ty jsou ovládány
sedmnácti svaly, které umožňují jejich vzpřimování a natáčení
tak, aby zachycovaly zdroj každého zvuku. Sluch psa může
registrovat zvuk o frekvenci až 35 kHz a je tak citlivý, že odliší
dva metronomy, z nichž jeden tiká stokrát a druhý
šestadevadesátkrát za minutu.
 Pes také dovede své vnitřní ucho uzavřít tak, aby za
všeobecného hluku oddělil ty zvuky, na které se chce soustředit.
 Psi se vzpřímenýma ušima (např. Německý ovčák) mohou uši
natáčet a tak zjišťovat směr zvuku.
 Psi s dlouhýma ušima tuto schopnost nemají. Není známo, proč
mají někteří psi dlouhé uši. Zřejmě jde o vyšlechtění u loveckých
psů, kteří se pohybujících v hustém podrostu.
Zajímavosti
 Kůň má 17 svalů, které jsou schopny pohybovat
ušima
 Kočka vnímá zvuky o výšce až 25 kHz společně s
morčetem vnímá zvuky desetkrát tišší než člověk
 Delfíni a netopýři se dorozumívají se ultrazvukem,
tj. zvukové vlnění s frekvencí větší než 16 kHz.
zápis
 Lidský hlas se vytváří chvěním hlasivek v
hrtanu.
 Zvuk vnímáme uchem, odkud jdou impulzy do
mozkového centra.