Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udržitelný rozvoj

Komentáře

Transkript

Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udržitelný rozvoj
Sustainable
Development
Udržitelný rozvoj
Roční zpráva skupiny Czech Coal:
Hospodaření a udržitelný rozvoj v roce 2010
Tato roční zpráva skupiny Czech Coal byla vytvořena v souladu s metodikou GRI.
Skupina Czech Coal deklaruje, že metodika GRI je aplikována na úrovni „A“.
Zpráva skupiny Czech Coal vychází z mezinárodní reportovací metodiky Global Reporting Initiative
(GRI). Je zpracována s využitím Sustainability Reporting Guidelines GRI Version 3.0, 2006, a metodiky pro odvětví těžby nerostů (GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2005). GRI v souladu
s principy udržitelného rozvoje prosazuje dobrovolné zveřejňování environmentálních, ekonomických a sociálních ukazatelů ze strany organizací, zejména soukromých podnikatelských subjektů.
Cílem GRI je podpořit transparentnost a důvěryhodnost aktivit spojených s udržitelným rozvojem.
Více informací o iniciativě GRI je k dispozici na www.globalreporting.org.
Roční zpráva skupiny Czech Coal:
Hospodaření a udržitelný rozvoj v roce 2010
Obsah
Úvodní slovo generálního ředitele Czech Coal a.s. . ...................................................................... 7
Určení zprávy ..................................................................................................................................... 8
1. HOSPODAŘENÍ V ROCE 2010 ...................................................................................................... 9
1.1 Profil Skupiny . ........................................................................................................................... 10
Poslání skupiny Czech Coal ................................................................................................ 10
Hlavní obory činnosti skupiny Czech Coal .............................................................................10
Místo působnosti skupiny Czech Coal ................................................................................. 11
Mapa č. 1 Společnosti a významná zařízení Skupiny v Ústeckém kraji ................................... 11
1.1.1 Vývoj akcionářské struktury skupiny Czech Coal .................................................................... 13
Zjednodušené schéma vlastnické struktury Skupiny ............................................................. 13
1.1.2 Vize a strategie skupiny Czech Coal . .................................................................................... 14
1.1.3 Struktura řízení skupiny Czech Coal ...................................................................................... 14
1.2 Hospodářské výsledky skupiny Czech Coal ........................................................................... 15
1.2.1 Základní ekonomické údaje za skupinu Czech Coal ............................................................... 15
1.3 Obchod Czech Coal a.s. s elektrickou energií ....................................................................... 16
1.3.1 Trh s elektřinou v České republice . ....................................................................................... 16
1.3.2 Obchodování Czech Coal a.s. na burze PXE v roce 2010 ..................................................... 16
1.3.3 Tvorba ceny elektrické energie . ............................................................................................ 17
Ceny energie z klasických a z obnovitelných zdrojů .............................................................. 17
1.3.4 Obchod s elektřinou – nabídka zákazníkům ........................................................................... 18
1.3.5 Výsledky obchodu s elektřinou v roce 2010 a výhled pro rok 2011 ........................................ 18
1.4 Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím ............................................................................... 19
1.4.1 Obchod s hnědým uhlím ...................................................................................................... 19
Výsledky obchodu s hnědým uhlím . .................................................................................... 19
Sortimentní skladba prodeje hnědého uhlí – údaje za rok 2010 ............................................. 20
Segmenty trhu .................................................................................................................... 20
Průměrné jakostní parametry produkce mosteckého hnědého uhlí ........................................ 21
1.4.2 Strategie skupiny Czech Coal v obchodu s hnědým uhlím ..................................................... 22
Obchodní strategie ............................................................................................................. 22
Ověření stavu uhelných zásob skupiny Czech Coal .............................................................. 22
Tvorba ceny hnědého uhlí ................................................................................................... 22
Poskytování informací zákazníkům a reklamace .................................................................... 22
Hodnocení spokojenosti zákazníků ...................................................................................... 23
1.5 Produkce hnědého uhlí ............................................................................................................. 24
Historie těžby v okolí Mostu ................................................................................................. 24
Těžba hnědého uhlí ve skupině Czech Coal ......................................................................... 24
1.5.1 Litvínovská uhelná a.s. – těžba hnědého uhlí pro energetiku, teplárenství a domácnosti ........... 25
Řez lomem ČSA ................................................................................................................. 25
1.5.2 Vršanská uhelná a.s. – těžba hnědého uhlí pro elektrárny........................................................ 27
Řez lomem Vršany .............................................................................................................. 27
1.5.3 Hlubinná těžba hnědého uhlí – Důl Kohinoor a.s. ................................................................... 29
1.5.4 Rozsah těžby, výroba a expedice uhelných produktů ............................................................. 29
Mapa č. 2 Zásoby hnědého uhlí v hlavních lokalitách skupiny Czech Coal ............................. 29
Podnikatelsky vytěžitelné zásoby hnědého uhlí skupiny Czech Coal . ..................................... 30
Hrubá těžba uhlí a těžba skrývky skupiny Czech Coal, 2006–2010........................................ 30
Těžba skrývky a uhlí v povrchových dolech skupiny Czech Coal (mimo hlubinný důl Centrum). 31
Výroba a expedice uhelných produktů skupiny Czech Coal .................................................. 31
Výhled těžby hnědého uhlí . ................................................................................................. 31
1.5.5 Management jakosti a odpovědnost za uhelné produkty ........................................................ 32
Informační systém pro řízení jakosti hnědého uhlí .................................................................. 32
Popeloměry, síroměry a automatické vzorkovače .................................................................. 32
1.5.6. Aplikovaný výzkum .............................................................................................................. 33
1.6 Strojírenství – Krušnohorské strojírny Komořany a.s. ........................................................... 34
Strojní celky a technologické konstrukce .............................................................................. 34
Kotle Varimatik .................................................................................................................... 35
Kalibrační laboratoř ............................................................................................................. 35
1.7 Stavební a zemní práce, doprava – DTS Vrbenský, a.s. ......................................................... 36
1.8 Gumárenské služby – RENOGUM a.s. ..................................................................................... 37
Servis a renovace dopravních pásů ..................................................................................... 37
Gumový program ................................................................................................................ 37
1.9 Další obory činnosti ve Skupině . ............................................................................................. 38
1.9.1 Sdílené služby – Coal Services a.s. . ..................................................................................... 38
1.9.2 Hlavní báňská záchranná stanice Most (HBZS) a Hasičský záchranný sbor (HZS)
Litvínovské uhelné a.s. ..........................................................................................................38
1.9.3 Odvodňování lomů, provozování čistíren a čerpadel – HUMECO, a.s. . ................................... 39
1.9.4 Informatika – Infotea s.r.o. ..................................................................................................... 40
1.9.5 Rekultivace – REKULTIVACE a.s. .......................................................................................... 40
1.9.6 Zajištění sportovní činnosti – HIPODROM MOST a.s. ............................................................. 40
1.10 Přehled standardů ISO, certifikátů a fází hodnocení jakosti hlavních produktů
skupiny Czech Coal ................................................................................................................ 42
1.10.1 Standardy a certifikáty managementu jakosti ve společnostech Skupiny, 2010 ..................... 42
1.10.2 Fáze hodnocení jakosti v průběhu životnosti hlavních produktů ............................................. 43
2. UDRŽITELNÝ ROZVOJ V ROCE 2010......................................................................................... 44
2.1 Řízení a kontrola výkonnosti v oblasti udržitelného rozvoje ................................................. 45
2.1.1 Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině ..................................................... 45
Cíle environmentální a sociální odpovědnosti Skupiny ........................................................... 45
Fakta o transformaci v oblasti povrchové těžby hnědého uhlí . ............................................... 45
Ocenění společností skupiny Czech Coal ............................................................................ 46
2.1.2 Řízení a kontrola výkonnosti v oblasti udržitelného rozvoje ...................................................... 46
Řízení minimalizace dopadů provozní činnosti organizace na místní společenství . .................. 46
Přímá komunikace skupiny Czech Coal s představiteli obcí a veřejností ................................. 46
Projekty zvyšování ekonomické, environmentální a sociální odpovědnosti
ve skupině Czech Coal ....................................................................................................... 47
Odpovědnost za produkty v oblasti komunikace a marketingu . ............................................. 48
Participace na veřejné politice . ............................................................................................ 48
Podpora otevřeného transparentního trhu . ........................................................................... 48
Soulad s legislativou a dodržování právních předpisů ............................................................ 49
Významné právní spory, kontroly a incidenty, nehody, poplatky a pokuty ................................ 49
Interní etické kodexy, zásady, metodiky a koncepce pro oblast hospodářské,
ekologické a sociální výkonnosti .......................................................................................... 50
Zavedené dokumenty ve společnostech skupiny Czech Coal................................................ 51
2.2 Rizika a příležitosti podnikání skupiny Czech Coal ............................................................... 52
2.2.1 Riziko omezování nabídky energie z tradičních zdrojů – uhlí .................................................... 52
2.2.2 Riziko rozpadu systému centrálního zásobování teplem (CZT) . ............................................... 52
2.2.3 Rizika
plynoucí z návrhů na legislativní změny v oblasti těžby hnědého uhlí a zpoplatnění
či zdanění jeho těžby, prodeje nebo z něj vyrobené energie . .................................................. 53
2.2.4 Rizika v sociální oblasti – rizika pracovního trhu a vzdělanostní struktury regionu ...................... 54
2.2.5 Vnímání rizik a příležitostí hnědouhelné těžby z pohledu obyvatel ústeckého kraje .................... 54
2.2.6 V
nímání rizik a příležitostí z pohledu konečných zákazníků – odběratelů tepla
vyrobeného z hnědého uhlí Czech Coal ................................................................................ 54
2.2.7 Úplná liberalizace trhu s elektrickou energií a důslednější unbundling jako příležitost ................ 55
2.2.8 Perspektiva EU ve využívání uhlí k výrobě energie .................................................................. 55
2.2.9 Příležitosti, které vytváří rekultivace a revitalizace po těžbě ...................................................... 55
2.3 Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery) skupiny Czech Coal .................................. 56
Zásady vztahů se zájmovými skupinami („stakeholders“) ....................................................... 56
Typy zájmových skupin a způsoby spolupráce v roce 2010 .................................................. 56
2.4 Pravidla nefinančního reportingu . ........................................................................................... 60
Priority ................................................................................................................................ 60
Hranice reportingu .............................................................................................................. 60
Metodika reportingu ............................................................................................................ 60
Změny ve vlastnictví a organizaci Skupiny ............................................................................ 61
2.5 Udržitelný rozvoj a pozice hnědouhelné energetiky v ČR ..................................................... 62
2.5.1 Vývoj stavu životního prostředí – ovzduší v ČR ....................................................................... 62
2.5.2 Vliv energetiky na životní prostředí – ovzduší v Ústeckém kraji . ............................................... 63
Ústecký kraj, energetika a její význam a vliv .......................................................................... 63
Snížení emisí znečišťujících látek v uplynulé dekádě .............................................................. 63
Snížení měrných emisí prachu a oxidu siřičitého v ovzduší Ústeckého kraje ........................... 64
Vztah zlepšení zdravotního stavu obyvatel a stavu ovzduší .................................................... 66
Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší v Ústeckém kraji 1990–2009
a významu uhelné energetiky ............................................................................................... 67
2.5.3 Otázka regulace energetiky a zdravotních přínosů pro obyvatelstvo ........................................ 72
Srovnání faktorů ovlivňujících zdraví obyvatel ........................................................................ 72
Srovnání produkce škodlivých látek v různých zdrojích .......................................................... 73
Pochybnosti o „návratu k topení hnědým uhlím“ . .................................................................. 74
2.5.4 Výhled hnědouhelné energetiky v ČR .................................................................................... 75
Zásoby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi a územní limity těžby . ..................... 75
Produkce hnědého uhlí v ČR ............................................................................................... 76
Podíl výroby elektrické energie z hnědého uhlí v ČR .............................................................. 77
Využívání tříděného uhlí v ČR v současnosti a perspektiva . ................................................... 77
2.5.5 Teplárenská soustava ČR a její význam ................................................................................. 78
2013 – krize teplárenské soustavy v ČR . ............................................................................. 78
Význam uhelných zásob skupiny Czech Coal pro teplárenskou soustavu v ČR ...................... 79
2.6 Ekonomické vztahy skupiny Czech Coal s okolními komunitami ........................................ 81
2.6.1 Finanční prostředky plynoucí ze skupiny Czech Coal ............................................................. 81
2.6.2 Finanční přínosy těžby obcím v mosteckém a chomutovském regionu . .................................. 81
2.7 Ochrana životního prostředí ..................................................................................................... 83
2.7.1 Principy péče o životní prostředí ve společnostech Skupiny ................................................... 83
Posuzování vlivů na životní prostředí ..................................................................................... 83
Kontroly zdrojů znečišťování . ............................................................................................... 83
Ochrana vod ...................................................................................................................... 83
Nakládání s odpady ............................................................................................................ 83
Nakládání s chemickými látkami a přípravky . ........................................................................ 84
2.7.2 Přehledné údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí ........... 85
Zdroje znečištění ve výrobních společnostech skupiny Czech Coal v roce 2010 .................... 85
Souhrnné environmentální indikátory výrobních společností, 2010 . ....................................... 86
2.7.3 Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí ........................................................... 87
Vývoj celkových emisí a produkce odpadů produkovaných při těžbě a zpracování uhlí
ve skupině Czech Coal ....................................................................................................... 87
Ochrana ovzduší při třídění a úpravě uhlí .............................................................................. 87
Vliv přepravy hlavních produktů skupiny Czech Coal ............................................................. 88
Využití vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí . .................................................. 88
Měření znečištění v ovzduší a hladiny hluku způsobeného provozem v lomech ...................... 89
Systém sledování bočních svahů lomu ČSA . ....................................................................... 89
Další prováděná měření ....................................................................................................... 89
2.7.4 Tabulky energetické a materiálové náročnosti skupiny Czech Coal . ........................................ 90
2.8 Rekultivace skupiny Czech Coal ............................................................................................. 92
Základní údaje o rekultivacích skupiny Czech Coal ............................................................... 92
Mapa č. 3 Stav rekultivací v roce 2010 a umístění významných objektů rekultivací, lom ČSA
(Litvínovská uhelná a.s.)........................................................................................................ 94
Mapa č. 4 Stav rekultivací v roce 2010 a umístění významných objektů rekultivací, lom Vršany
(Vršanská uhelná a.s.).......................................................................................................... 95
Náklady na rekultivace 1994–2010 ...................................................................................... 96
Aktuální projekty rekultivací skupiny Czech Coal ................................................................... 96
Pěstování energetických plodin na rekultivacích .................................................................... 97
Podpora regionálního rozvoje v Ústeckém kraji .................................................................. 111
Program Regionální politika skupiny Czech Coal v roce 2010 ............................................ 111
Partnerství s obcemi ........................................................................................................ 111
Celoroční sponzoring ....................................................................................................... 111
Nejvýznamnější projekty podpořené skupinou Czech Coal v sousedních obcích.................. 111
Exkurze a projekt Uhelné safari ......................................................................................... 112
Chytré hlavy pro Sever...................................................................................................... 112
2.10.3 Reporting přínosů a vlivů na sousední komunity, 2010 ....................................................... 112
Názory sousedních komunit.............................................................................................. 112
2.10.4 Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím ........................................... 115
Informační a kontaktní centrum Spolužití v Litvínově............................................................ 115
Přímé jednání s majiteli nemovitostí a obyvateli Horního Jiřetína a Černic . ........................... 116
Nabídka na vypořádání pro obyvatele Horního Jiřetína v případě přesídlení ......................... 116
3. PŘÍLOHY .................................................................................................................................... 117
3.1 Seznam reportovaných společností skupiny Czech Coal ................................................... 118
3.2 Tabulky GRI .............................................................................................................................. 119
2.9 Lidské zdroje ............................................................................................................................. 98
2.9.1 Společné principy zaměstnanecké politiky skupiny Czech Coal .............................................. 99
Bezpečnost práce .............................................................................................................. 99
Zaměstnanecké benefity ................................................................................................... 101
2.9.2 Řízení lidských zdrojů ......................................................................................................... 103
Principy řízení zaměstnanosti ............................................................................................. 103
Spolupráce se školami – praxe a projekty studentů ............................................................ 104
Dodržování lidských práv a postupy proti neetickému jednání . ............................................ 104
Rovnocenné odměňování mužů a žen ............................................................................... 104
Restrukturalizace, provozní změny a jejich dopady na zaměstnance .................................... 104
Vzdělávání zaměstnanců a psychologické služby . .............................................................. 106
Problematika zaměstnanců v předdůchodovém věku a outplacement ................................. 107
2.9.3 Participace zaměstnanců na řízení firmy . ............................................................................. 108
Význam kolektivních smluv ................................................................................................ 108
Struktura odborové organizace a její činnost ....................................................................... 108
Kolektivní vyjednávání 2010 . ............................................................................................. 109
2.10 Regionální spolupráce .......................................................................................................... 110
2.10.1 Principy regionální politiky skupiny Czech Coal .................................................................. 110
Poskytování informací ...................................................................................................... 110
2.10.2 Přímá podpora regionálního rozvoje společnostmi skupiny Czech Coal ............................... 110
3.3 Hodnocení Zprávy – anketa . .................................................................................................. 127
Úvodní slovo generálního ředitele Czech Coal a.s.
Vážení partneři a přátelé,
v roce 2010 jsme pokračovali v restrukturalizaci skupiny Czech Coal s cílem dalšího zjednodušení
Účelem této zprávy však není předvádět výčet úspěchů a vypovídat v superlativech. Jejím smys-
a zefektivnění sdílených služeb. Ty se koncentrovaly do společnosti Czech Coal a.s. a jejích no-
lem je podat vyváženou a přiměřenou prezentaci hospodářské, ekologické a sociální výkonnosti
vých dceřiných firem, zejména Coal Services a.s. Završením vývoje ve Skupině v loňském roce
organizace v konsolidovaných údajích za rok 2010, což tímto činíme. Zpráva byla vypracována
byla prosincová změna vlastnické struktury, kdy se jediným akcionářem Skupiny stala společnost
v souladu s metodikou Global Reporting Initiative (GRI). Integruje v sobě konsolidovanou účetní
INDOVERSE CZECH COAL INVESTMENTS LIMITED.
závěrku skupiny Czech Coal (která využívá principů Mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) k 31. 12. 2010) a nefinanční report zahrnující skupinu Czech Coal včetně důležitých dce-
V roce 2010 dosáhly celkové konsolidované tržby Skupiny 10,88 miliardy korun. Na celkové hně-
řiných firem. Nefinanční reporting se stal ve skupině Czech Coal již zavedenou praxí. V podobě
douhelné produkci se společnosti skupiny Czech Coal loni podílely 31,45 %. Na trhu uplatnila
ucelené roční zprávy se s ním můžete prostřednictvím tohoto dokumentu seznámit už posedmé.
skupina Czech Coal a.s. celkem 13 848 tis. tun hnědého uhlí, což představuje mírný pokles oproti
roku 2009. Ani rok 2010 nepřinesl konečné rozhodnutí o nové státní energetické koncepci a sou-
Tato zpráva je zpracována podle metodiky GRI Sustainability Reporting Guidelines, Version 3.0,
visející legislativě. Skupina Czech Coal tedy pokračuje v jednání o dlouhodobých kontraktech
2006, a metodiky pro odvětví těžby nerostů GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2005.
se svými zákazníky bez zahrnutí uhlí za územními limity do prodejního dialogu, přičemž i nadále
budeme pokračovat v úsilí o jeho zpřístupnění.
Naše uhelné zásoby zahrnují nejen lokalitu ČSA s největšími uhelnými zásobami v ČR, které jsou
však z velké části blokovány územními limity, ale také uhlí v lokalitě Vršany. Životnost uhelných
zásob se v rámci stávajících územních limitů odhaduje do období kolem roku 2055 v lokalitě
Vršany, v případě zpřístupnění zásob za územními limity přesahuje životnost zásob v lokalitě ČSA
horizont roku 2100. Pevný základ pro jednání se zákazníky a partnery poskytuje ověření stavu
uhelných zásob skupiny Czech Coal, které bylo v roce 2010 provedeno společností John T. Boyd
Company.
Rostoucí objem prodané a fyzicky dodané elektřiny v roce 2010 v porovnání s předchozím rokem
potvrdil odeznívání důsledků finanční krize. Z obchodního hlediska se jednalo o jeden z nejúspěšnějších roků od zahájení prodeje elektrické energie v roce 2002. Nabídka služeb konečným odběratelům byla rozšířena o další produkty, zejména nové možnosti postupného nákupu elektřiny
s cílem snížit riziko nečekané změny ceny na trhu. S hrdostí můžeme prohlásit, že rozsah naší
Luboš Pavlas
nabídky produktů pro firemní klientelu patří mezi největší na trhu v ČR.
Generální ředitel Czech Coal a.s.
7
zpět na obsah
Určení Zprávy
Tato roční zpráva nenahrazuje výroční zprávu Czech Coal a.s. nebo jiné společnosti skupiny
Zpráva představuje nenahraditelný zdroj informací o dlouhodobých výsledcích Skupiny a kon-
Czech Coal ani není jejím marketingovým nástrojem, ale předkládá v kontinuitě od roku 2005 vý-
krétním vlivu jednotlivých společností na své okolí a umožňuje vymezit, za které vlivy a dopady
sledky nefinančního reportingu, který ve většině ohledů vysoce přesahuje zákonem vyžadovaný
nese skupina Czech Coal odpovědnost. Zahrnuje tři základní oblasti udržitelného rozvoje – eko-
rámec výroční zprávy.
nomickou stabilitu a výkonnost, odpovědnost k životnímu prostředí a sociální rozvoj. Existuje
Většina podnikatelských odvětví potřebuje pro svou činnost souhlas více zájmových skupin
v elektronické verzi, která je k dispozici na webových stránkách www.udrzitelnyrozvoj.cz skupiny
(„stakeholders“) než jen zájem zákazníků a soulad s legislativou. Věrohodný nefinanční reporting
Czech Coal.
představuje důležitý aspekt odpovědného chování firem a patří mezi nástroje pro komunikaci
Výsledky reportingu předkládané v této zprávě jsou zpracovány na základě metodiky všeobecně
mezi firmou a klíčovými zájmovými skupinami (ovlivněnými i ovlivňujícími), kterými kromě zákaz-
uznávané jako nejvýznamnější mezinárodní nástroj nefinančního reportingu – metodiky Global
níků jsou zejména akcionáři, zaměstnanci, okolní komunity, státní správa a samospráva, média,
Reporting Initiative (GRI), Sustainability Reporting Guidelines GRI.
odborná a široká veřejnost.
8
zpět na obsah
Hospodaření v roce 2010
zpět na obsah
1.1 Profil Skupiny
Poslání skupiny Czech Coal:
Vizí Skupiny v oblasti obchodu a rozvoje energetických projektů je:
• zákazníky vyhledávaný partner pro dodávky paliv, energie a souvisejících služeb.
• zachování významného podílu hnědého uhlí v energetickém mixu ČR jako spolehlivého a cenově přijatelného domácího zdroje,
• v ytvoření nediskriminačního tržního prostředí pro soutěž všech primárních energetických
Hlavní podnikatelské činnosti:
• Skupina má tři hlavní předměty podnikání: těžba hnědého uhlí, obchod s energetickými
komoditami a rozvoj nových energetických projektů.
surovin v ČR i EU,
• dosažení konkurenčního podnikatelského prostředí v ČR v obchodě s hnědým uhlím a elektrickou energií, včetně její výroby.
Vize skupiny Czech Coal:
Skupina Czech Coal zahrnuje společnost Czech Coal a.s., obchodníka s energetickými komo-
Vizí Skupiny v oblasti těžby je:
ditami, především s hnědým uhlím a elektrickou energií, a těžební společnosti Litvínovská uhelná
• při šetrné a k okolí ohleduplné těžbě zpřístupnění zásob v platných dobývacích prostorech
ČSA a Vršany,
a.s. a Vršanská uhelná a.s. Dále Skupinu tvoří servisní společnost Coal Services a.s. a řada
obslužných firem.
• dosažení pozice respektovaného partnera regionu, kde skupina Czech Coal působí, a jejího
vnímání jako spolehlivého a přínosného partnera pro spolužití.
Skupina Czech Coal spravuje největší uhelné zásoby v České republice. Jejich životnost dosahuje v rámci stávajících územních limitů roku 2052, v případě zpřístupnění zásob za územními limity
přesahuje životnost zásob horizont roku 2100. Skupina zaměstnává téměř pět tisíc pracovníků
a v roce 2010 dosáhla celkových konsolidovaných tržeb 10,88 miliardy korun.
Hlavní obory činnosti skupiny Czech Coal
obchod s energetickými komoditami
Czech Coal a.s.
dobývání nerostných surovin
Vršanská uhelná a.s. (VUAS)
Litvínovská uhelná a.s. (LUAS)
poskytování sdílených služeb
Czech Coal a.s., Coal Services a.s.
rekultivace a revitalizace krajiny
výroba tepelné a elektrické energie
servisní služby
REKULTIVACE a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
Teplárna Strakonice, a.s. (13,92 %)
VLTAVOTÝNSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s. (4,83 %)
Více než 20 společností
v oblasti služeb
10
zpět na obsah
Místo působnosti skupiny Czech Coal
Většina společností Skupiny působí v Ústeckém kraji, vedení společnosti Czech Coal a.s. má také kanceláře v Praze.
Mapa č. 1 Společnosti a významná zařízení skupiny Czech Coal v Ústeckém kraji
Meziboří
Most
Praha
Litvínov
Brno
H. Jiřetín
Duchcov
Informačni
Informační centrum
skupiny Czech Coal
pro obyvatele regionu
Lom
u Mostu
Louka
u Litvínova
Zámek
Jezeří
UNIPETROL, a.s.
Důl Kohinoor a.s.
(hlubinný důl Centrum)
Vysoká Pec
Mariánské Radčice
HUMECO, a.s.
RENOGUM a.s.
Lom ČSA
Severočeské doly a.s.
Doly Bílina
Litvínovská uhelná a.s. Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
Úpravna uhlí Komořany
DTS Vrbenský, a.s.
Bílina
ČSA
Hlavní báňská záchranná stanice
Zaměstnanecké centrum Czech Coal a.s.
Jirkov
Lom Vršany
Vrskmaň
Chomutov
Vršanská uhelná a.s.
Strupčice
Czech Coal a.s.
Most
Infotea s.r.o.
Coal Services a.s.
REKULTIVACE a.s.
lokalita Hrabák
Místo měření prachu
Místo měření hluku
Malé Březno
Místo měření prachu a hluku
HIPODROM MOST a.s.
11
zpět na obsah
Sídlo společnosti Czech Coal a.s.
Kontaktní adresa: Evropská 2690/17, Praha 6-Dejvice
Sídlo společnosti: V. Řezáče 315, 434 67 Most
letiště
Ruzyně
ská
Evrop
6
8
7
1
9
3
2
5
10
4
PRAHA
12
zpět na obsah
1.1.1 Vývoj akcionářské struktury skupiny Czech Coal
2005
2009
Vznik skupiny Czech Coal.
Ve skupině došlo k vyrovnání podílů mezi INDOVERSE CZECH COAL INVESTMENTS LIMITED
Investoři odkupují od původního vlastníka energetická aktiva, která mj. zahrnují Mosteckou uhelnou
(50 %) a Czech Coal N.V. (50 %)
společnost (MUS), skupinu s největšími uhelnými zásobami v ČR, a společnost Czech Coal a.s.,
Czech Coal a.s. se stává dceřinou společností Czech Coal N.V. (50 %) a INDOVERSE CZECH
držitele licence k obchodování s elektrickou energií od roku 2002.
COAL INVESTMENTS LIMITED (50 %) a sesterskou společností LUAS, VUAS a CCServices.
2006
2010
Skupina Czech Coal zakládá se skupinou E.ON společný podnik v Teplárně Otrokovice a.s.
Společnost Czech Coal Services a.s. byla na základě rozhodnutí mimořádné valné hromady
a Energetice Malenovice, a.s.
společnosti konané dne 14. června 2010 rozdělena odštěpením. Z jedné odštěpené části vznikla
Do skupiny Czech Coal vstupuje nákupem minoritního podílu finanční investor INDOVERSE
nová obchodní společnost Coal Services a.s., zatímco druhá odštěpená část byla sloučena se
CZECH COAL INVESTMENTS LIMITED.
společností Czech Coal a.s.
Společnost INDOVERSE CZECH COAL INVESTMENTS LIMITED odkoupila od Czech Coal N.V.
50% akciový podíl ve skupině Czech Coal a stala se jejím jediným akcionářem.
2008
Skupina Czech Coal je jedním z pěti největších dodavatelů elektrické energie.
Skupina se člení na tři nové sesterské společnosti: Vršanská uhelná a.s. (VUAS), Litvínovská
uhelná a.s. (LUAS) a Czech Coal Services a.s. (CCServices).
Skupina připravuje projekt moderní elektrárny s nadkritickými parametry.
Zjednodušené schéma vlastnické struktury Skupiny
s vybranými majetkovými účastmi k 1. 5. 2011
INDOVERSE CZECH COAL INVESTMENTS LIMITED
100 %
Litvínovská uhelná a.s.
zpět na obsah
Czech Coal a.s.
Vršanská uhelná a.s.
Majetkové účasti ve výši 100 %
Další majetkové účasti
Coal Services a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
Důl Kohinoor a.s.
HUMECO, a.s.
Servis Leasing a.s.
REKULTIVACE a.s.
RENOGUM a.s.
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
Infotea s.r.o.
HIPODROM MOST a.s.
Příbramská teplárenská a.s.
THERMO Příbram a.s.
Teplárna Strakonice, a.s.
VLTAVOTÝNSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.
Aktuální vlastnická struktura skupiny Czech Coal je na stránkách www.czechcoal.cz/struktura
13
1.1.2 Vize a strategie skupiny Czech Coal
1.1.3 Struktura řízení skupiny Czech Coal
Strategie skupiny Czech Coal
Všechny hlavní společnosti Skupiny, tedy Czech Coal a.s., Litvínovská uhelná a.s., Vršanská
Strategie v obchodě:
• V obchodě s energetickými komoditami jsme pro zákazníky flexibilním a spolehlivým partnerem, který kromě konkurenceschopných produktů nabízí i související služby s přidanou
hodnotou a poradenství.
• V obchodě s hnědým uhlím, kde se na trhu v důsledku přetrvávající platnosti územních limitů
těžby prohlubuje nerovnováha mezi omezenou nabídkou a rostoucí poptávkou, je povinností
Skupiny zabezpečit rovné podmínky v prodeji uhlí vůči všem zákazníkům.
Strategie v oblasti produkce hnědého uhlí:
• Provádíme kvalitní řízení jakosti uhlí a zákaznický servis tak, aby naše produkce vyhovovala
nejvyšším nárokům na ochranu životního prostředí, zdraví a bezpečnost zákazníků.
• Dodržujeme všechna zákonná omezení při těžbě, včetně limitů hlučnosti a prašnosti.
• Provádíme revitalizaci životního prostředí po těžbě nad rámec zákonem dané rekultivační
povinnosti.
Strategie v oblasti investic:
• Připravujeme investice do projektů a jednáme s potenciálními partnery tak, abychom se
mohli podílet na výrobě elektřiny v energetických zdrojích založených na nejmodernějších
technologiích.
• Cílevědomě vytváříme podmínky pro možnost zodpovědného dlouhodobého investičního
chování v energetice, snažíme se informovat zákazníky a investory, varovat před riziky a získat
většinový souhlas stakeholderů s činností Skupiny.
uhelná a.s., jsou akciovými společnostmi.
Jejich statutární orgány tvoří dozorčí rada a představenstvo, jak určují stanovy společností. Jednotlivé společnosti jsou řízeny výkonným vedením, výkonné vedení odpovídá organizační struktuře společnosti (podrobné údaje viz www.czechcoal.cz/struktura). Procesy sloužící k vyloučení
střetu zájmů definují stanovy.
Dozorčí rady a představenstva společností Czech Coal a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Vršanská
uhelná a.s. jsou voleny a odvolávány valnou hromadou akcionářů s výjimkou členů dozorčích rad
volených a odvolávaných zaměstnanci v souladu s ustanovením obchodního zákoníku.
Představenstvo schvaluje roční priority, jejichž plnění je základem pro úkoly výkonného vedení
jednotlivých společností. Další úkoly, pokyny či doporučení jsou přijímány na pravidelných jednáních představenstva. Za kontrolu, realizaci a audit hospodářských, ekologických a sociálních
priorit a jejich výsledků odpovídá výkonné vedení konkrétní společnosti. Vedení společností je
odborně tvořeno tak, aby obsáhlo strategické směrování organizace, včetně otázek týkajících se
ekologických a sociálních rizik a příležitostí.
V čele výkonného vedení společnosti stojí generální ředitel. Generální ředitel společnosti je vždy
členem představenstva a předává úkoly jednotlivým ředitelům ve výkonném vedení společnosti.
Plnění úkolů je hodnoceno na poradách vedení jednotlivých úseků či odborů. Podkladem hodnocení výkonnosti dané společnosti v hospodářské, ekologické a sociální oblasti je rozpočet
(plán, očekávaná skutečnost a skutečnost) a reporty o plnění úkolů v oblasti lidských zdrojů,
bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí. Hodnocení vedoucích pracovníků je založeno
na stanovení procenta odměn podle výsledku EBITDA Skupiny a příslušné společnosti a podle
vyhodnocení plnění jmenovitých úkolů, ukazatelů a cílů. Kromě rozpočtu jsou dalšími klíčovými
řídícími dokumenty hlavních společností Skupiny Priority pro daný rok. Priority pokrývají strategické finanční, obchodní a rozvojové cíle, včetně řízení finančních a nefinančních rizik, a jsou
předmětem obchodního tajemství každé společnosti.
Výkonnost společností Skupiny je sledována finančním i nefinančním reportingem jednotlivých
organizačních částí, který je podkladem pro jednotlivé výroční zprávy společností. Za rok 2010
byla zpracována konsolidovaná účetní závěrka skupiny Czech Coal podle IAS/IFRS. Nefinanční
reporting probíhá podle metodiky GRI (Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udržitelný rozvoj).
14
zpět na obsah
1.2 Hospodářské výsledky skupiny Czech Coal
Podrobné konsolidované finanční výsledky skupiny Czech Coal (Konsolidovaná účetní závěrka
dle mezinárodních standardů účetního výkaznictví /IFRS/ k 31. 12. 2010) jsou k dispozici na www.
czechcoal.cz/Fin_Vysledky2010.
1.2.1 Základní ekonomické údaje za skupinu Czech Coal
Výkazy jsou sestavovány po auditu individuálních účetních závěrek jednotlivých společností, které jsou zahrnuty do skupiny Czech Coal. Jsou to společnosti Litvínovská uhelná a.s., Vršanská
uhelná a.s., Czech Coal a.s. a jí ovládané a řízené společnosti, přímo i nepřímo, Coal Services a.s.,
Základní ekonomické údaje za Skupinu (miliony Kč)
2010 dle IFRS
(miliony Kč)*
10 884
Celkové konsolidované tržby za Skupinu 1)
Čisté tržby 2)
8 255
Přidaná hodnota 3)
5 798
Konsolidované tržby (z prodeje uhlí, elektrické energie a ostatních výrobků
a služeb)
10 873
EBITDA
3 870
Provozní výsledek hospodaření
3 319
a.s., HIPODROM MOST a.s., Infotea s.r.o., Servis Leasing a.s., Rental Servis a.s., PREHNISTEN
Výsledek hospodaření před zdaněním
2 745
s.r.o., Varimatik s.r.o, VS METALL, spol. s r.o., a dále společnosti s podstatným vlivem Teplárna
Výsledek hospodaření po zdanění
2 222
Otrokovice a.s., Energetika Malenovice, a.s., a Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.
Daň z příjmů za běžnou činnost
Czech Coal POWER s.r.o., Czech Coal SK s.r.o., Důl Kohinoor a.s., Krušnohorské strojírny Komořany a.s., DTS Vrbenský, a.s., HUMECO, a.s., REKULTIVACE a.s., RENOGUM a.s., HG Správa
523
Celková aktiva
11 684
Vlastní kapitál
2 842
a rozdělení odštěpením sloučením se společností Czech Coal a.s. Společnost Czech Coal a.s.
Cizí zdroje
8 842
převzala jednu odštěpovanou část jmění rozdělované společnosti Czech Coal Services a.s. Tato
Počet zaměstnanců (měsíční průměr)
5 105
skutečnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 14. července 2010.
Finanční ukazatele (index, procenta)*
K 1. lednu 2010 jako rozhodnému dni došlo k rozdělení společnosti Czech Coal Services a.s.
kombinací rozdělení odštěpením se vznikem jedné nové obchodní společnosti Coal Services a.s.
Další změny ve struktuře skupiny v roce 2010:
• byla prodána společnost CLYTHPORT INVESTMENTS LTD spolu s jí ovládanou a řízenou
společností Q-SERVIS a.s.
• den 1. leden 2010 byl rozhodným dnem fúze společností Krušnohorské strojírny Komořany
a.s. a Údržba dolů Komořany a.s. formou sloučení, společnost Údržba dolů Komořany a.s.
zanikla výmazem z obchodního rejstříku dne 1. června 2010.
• vznik nové společnosti Varimatik s.r.o. založené společností Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
• u společnosti Coal Services a.s., která vznikla rozdělením odštěpením společnosti Czech
Coal Services a.s., došlo ke změně postavení v rámci Skupiny, společnost byla prodána
společnosti Czech Coal a.s. dne 31. října 2010.
Data roku 2010 odrážejí výše uvedené změny ve struktuře Skupiny.
(Podrobnosti viz www.czechcoal.cz/Fin_Vysledky2010.)
Čistý dluh/EBITDA
0
Čistý dluh/Vlastní kapitál
0
EBITDA margin (EBITDA/Čisté tržby) = poměr provozního zisku na tržbách
0,47
EQUITY ratio (Vlastní kapitál/Aktiva) = finanční stabilita společnosti
24,32
ROE (Výsledek hospodaření po zdanění/Vlastní kapitál)
78,18
Ostatní ekonomické údaje za Skupinu (miliony Kč)
Náklady za nákup materiálu, energií, služeb (výkonová spotřeba)
2 456
Celkové náklady na mzdy a benefity (osobní náklady)
2 268
Daň z příjmů (splatná)
Celkové daně, poplatky a jiné odvodové povinnosti
568
4)
Obdržené dotace od státu/vlády/EU (nezahrnuje náklady státu na rekultivace)
* (Podrobnosti viz www.czechcoal.cz/Fin_Vysledky2010.); Pozn. 1) Údaj zahrnuje výnosy celkem a čistý zisk z přidružených společností; Pozn. 2) Údaj zahrnuje výnosy celkem minus náklady na prodané zboží;
Pozn. 3) Údaj zahrnuje čisté tržby mínus spotřeba materiálu, energií a služeb; Pozn. 4) Údaj zahrnuje kromě daní i náklady na sociální a zdravotní pojištění, odvody DPH aj.
zpět na obsah
2 507
22
15
1.3 Obchod Czech Coal a.s. s elektrickou energií
Czech Coal a.s. se soustředí především na prodej mosteckého hnědého uhlí, na nákup a prodej
1.3.2 Obchodování Czech Coal a.s. na burze PXE v roce 2010
elektrické energie, investice do klasických zdrojů elektřiny a poskytování souvisejících služeb.
Společnost Czech Coal a.s. je jednou z největších firem v ČR obchodujících s energetickými
Společnost Czech Coal a.s. dokázala velmi dobře využít cenových změn, kterými burza PXE
komoditami. Obchodování s elektrickou energií v ČR bylo společností Czech Coal a.s. zahájeno
v roce 2010 prošla. Czech Coal byla jedním z velmi úspěšných a významných obchodníků
v roce 2002, tedy v nejkratším možném zákonném termínu po otevření trhu s elektřinou v ČR.
na energetické burze, kde s výhodou využila dlouholetých znalostí energetického trhu. Prostřed-
Czech Coal a.s. jako součást přední energetické skupiny představuje velmi silné znalostní a kapi-
nictvím PXE byla v průběhu roku 2010 zajištěna pro rok 2011 a 2012 část potřebného množ-
tálové zázemí i pro vlastní prodej elektřiny. Czech Coal a.s. se zpočátku více orientovala na velko-
ství elektřiny pro naše koncové odběratele. Zbývající část společnost Czech Coal a.s. nakoupila
obchod s elektřinou. Velké objemy byly v letech 2002–2004 realizovány zejména na zahraničních
na ostatních relevantních trzích či formou bilaterálních obchodů. Vhodným načasováním nákupu
trzích. S postupným otevíráním trhu pro konečné zákazníky se firma zaměřila zejména na seg-
na PXE se podařilo z velké části eliminovat problémy spojené s volatilitou cen. Pro obchodní
ment středních a velkých zákazníků. V současné době patří mezi dva nejvýznamnější nezávislé
partnery skupiny Czech Coal byla nakoupena elektřina za příznivé ceny, významná část dodávek
dodavatele elektřiny pro tuto oblast trhu.
byla uzavřena na období 2011.
1.3.1 Trh s elektřinou v České republice
Průběh cen jednotlivých Base Load pro jednotlivé roky (ceny na rok 2010 až 2013) znázorňuje
následující obrázek.
Trh s elektrickou energií v ČR v roce 2010 byl z pohledu cenového vývoje relativně stabilní v porovnání s předchozími roky. Výkyvy cen elektřiny obchodované na Energetické burze Praha (PXE)
se pohybovaly v rozmezí cca 10 EUR/MWh. Ovšem i tento rozdíl cen během roku byl pro přístup
k nákupu elektřiny velmi významný. Na trhu se začaly zřetelněji projevovat první signály k nárůstu
Vývoj roční CZ base dodávky
trhem je německá burza EEX v Lipsku, které se dominantní dodavatel elektřiny (ČEZ) přizpůsobuje.
CAL-2010
CAL-11
CAL-12
CAL-13
20. 2. 2011
21. 1. 2011
22. 12. 2010
22. 11. 2010
23. 9. 2010
23. 10. 2010
24. 8. 2010
25. 7. 2010
25. 6. 2010
26. 5. 2010
26. 4. 2010
27. 3. 2010
25. 2. 2010
26. 1. 2010
27. 12. 2009
27. 11. 2009
likvidních trzích v Evropě lze dojít k závěru, že česká elektřina tuto cenu následuje. Hlavním cenotvorným
28. 10. 2009
Likvidita na PXE se v průběhu roku 2010 mírně, ale trvale snižovala. Při porovnání vývoje cen na různých
28. 9. 2009
obchodů na burze PXE každoročně od založení klesá.
29. 8. 2009
odpovídá prodejní ceně 1 171 milionů eur (1 396 milionů eur/2009). Z uvedených dat je vidět, že objem
30. 7. 2009
opět zobchodovalo značné množství elektřiny v objemu 24 306 GWh/2010 (28 939 GWh/2009), což
30. 6. 2009
cenovou úroveň ve srovnání s předchozími roky, bylo postupné odeznění krize v průmyslu. Na PXE se
31. 5. 2009
tržním výkyvům podobně jako například cena akcií. Významným faktorem, který působil na stabilnější
1. 5. 2009
Prostřednictvím PXE lze nakoupit nebo prodat nabízené elektrické produkty za cenu, která podléhá
1. 4. 2009
příležitosti a rizika při pořízení elektřiny.
EUR / 1 MWh
ním trhu. Pro řadu odběratelů energie představuje tato změna v obchodu s elektřinou úplně nové
65
60
55
50
45
40
35
30
25
20
2. 3. 2009
cen v budoucnu. Pohyby cen elektřiny vedly k jiným metodám nákupu elektřiny na velkoobchod-
CAL-14
Obchod s elektřinou a distribuce včetně cen je pod přísným dohledem státních orgánů. Tyto
instituce ochraňují zájmy konečných spotřebitelů, vytvářejí pravidla a kontrolují jejich dodržování všemi účastníky trhu, zejména distributory. Jde o Energetický regulační úřad (ERÚ), Státní
energetickou inspekci a Operátora trhu s elektřinou, a.s. Pozice konečného zákazníka na trhu
s elektřinou doznala značných změn díky liberalizaci trhu, kdy je nutné umět posoudit kvalitu
dodavatele elektřiny.
16
zpět na obsah
1.3.3 Tvorba ceny elektrické energie
výkonu obnovitelných zdrojů a plného promítnutí těchto nákladů do regulovaných cen. Dalším
významným navýšením koncové ceny pro zákazníka je vzrůst níže uvedených regulovaných cen
Ceny silové elektřiny pro konečné zákazníky se tvoří na trhu. Cena se liší podle dodavatele a jím
pro jednotlivé distributory ČEZ, E.ON a PRE. V daném roce stanovené regulované ceny elektřiny
nabízených služeb. Tuto část ceny může konečný zákazník ovlivnit tak, že si vybere dodavatele
nelze vyjednáváním ovlivňovat, jsou vyhlašovány nezávislým úřadem (ERÚ). Ceny jsou pro celý
s výhodnými produkty a s ním si smluvně dohodne podmínky dodávky. Pro zákazníka je důležité,
rok platné na příslušném území daného distributora (ČR). Jde zejména o:
že může volit i kontrakt na více let dopředu – optimálně dvouletý.
• cenu za distribuci, tj. použití sítí/přenosové soustavy
• cenu za rezervovanou kapacitu (měsíční či roční)
Hlavní složky ceny elektřiny pro konečného zákazníka
(ilustrace)
• cenu za systémové služby
• příspěvek k ceně za obnovitelné zdroje
Části ceny elektřiny, které nelze
vyjednáváním ovlivňovat, jsou
vyhlašovány regulačními úřady
Část ceny, kterou může konečný
zákazník ovlivnit
Ceny energie z klasických a z obnovitelných zdrojů
Porovnání ceny elektřiny z klasických zdrojů, která se tvoří tržně, s pevně stanovenými cenami
Cena silové elektřiny
od výrobců na velkoobchodním trhu
Regulovaná cena
za použití sítí
Regulovaná cena
za rezervovanou
kapacitu (měsíční, roční)
Regulovaná cena
za systémové
služby
z obnovitelných zdrojů, za které musí elektřinu od těchto výrobců vykupovat příslušný distributor:
Tržní cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu (Kč/MWh):
průměr mix uhlí/jaderná
2007
2008
2009
2010
2011
1 320
1 520
1 375–2 225
1 050–1 625
1 070–1 650
Ceny z obnovitelných zdrojů (Kč/MWh):
Marže obchodníka
Regulovaný příspěvek
k ceně za obnovitelné zdroje
Cena silové elektřiny se mění, kolísá během roku, ale i v průběhu dne:
• během roku sezónně (rozdíl zima × léto)
• během dne je rozdíl ve špičce a mimo špičku
• v závislosti na datu nákupu elektřiny obchodníkem
2007
2008
2009
2010
2011
2 340–3 375
2 430–4 210
2 480–4 490
1 460–4 580
1 460–4 580
větrné elektrárny (podle
data uvedení do provozu)
2 460–3 200
2 460–3 280
2 340–3 410
2 230–3 480
2 230–3 550
sluneční záření (podle
data uvedení do provozu)
6 410–13 460
6 570–13 460
6 710–14 080
6 850–14 370
6 990–14 660
(12 400–12 500)*
z biomasy (podle kategorie
biomasy)
*pro zdroje uvedené do provozu v roce 2010
• v závislosti na datu, kdy konečný zákazník uzavře smlouvu o dodávce
Ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů se následně promítají do regulovaných cen. Pro rok 2011 činí
Pohyby ceny silové elektřiny na trhu v ČR za poslední období nejsou ovlivňovány obchodníky,
tento příplatek pro každého konečného zákazníka 370 Kč/MWh (v roce 2009 činil 52,18 Kč/MWh
ale hlavním vlivem je celková situace na trhu ostatních komodit a nestabilní politická situace tý-
a v roce 2010 166,34 Kč/MWh). Obnovitelné zdroje vedly ke zdražení příplatku o 709 % během
kající se nejasné koncepce v rozvoji energetiky jako takové. Podstatným faktorem, který začíná
dvou let. Hlavní příčinou nárůstu byly nově instalované výkony u slunečních elektráren. Jejich
ovlivňovat výši ceny, je kromě emisních povolenek a ekologické daně prudký nárůst regulované
instalovaný výkon dosáhl k 1. 1. 2011 cca 1900 MW, tj. v podstatě výkon Temelína. Nárůst
výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů, za které se musí tato elektřina od výrobců vykupo-
výkonu v roce 2010 za regulované ceny ve výši 12 400–12 500 Kč/MWh činil cca 1500 MW
vat. V příštích letech cena energie nepochybně dále vzroste z důvodu vysokého instalovaného
a má zcela dominantní vliv na zvýšení příplatku.
17
zpět na obsah
Stávající cena ve výši 370 Kč/MWh je administrativně snížena zásahem státu, který v podstatě
v podstatě stagnovala s výkyvy okolo 5 EUR/MWh oběma směry. Ke konci roku se zvýraz-
významnou část za konečné spotřebitele uhradil. Původní správně spočítaný návrh byl totiž ve výši
nila mírná prorůstová tendence cen. V roce 2010 jsme opět posílili náš prodejní tým o nové
578 Kč/MWh, což představuje další potenciál růstu o cca 200 Kč/MWh v budoucnu. Navíc tyto
kolegy. V kampani na rok 2011 a 2012 se již projevil vliv nasazení nových produktů pro naše
zdroje vzhledem ke svému nepředvídatelnému výkonu vyžadují další velmi drahá opatření, ze-
zákazníky. To bylo rozhodující podmínkou pro zvýšení počtu koncových zákazníků Czech
jména co se týká náhradních záložních zdrojů a nákladů na stabilitu soustavy. To bude mít další
Coal a.s. Zásadní změnou byla naše schopnost nabídnout našim zákazníkům i vy­u žití spo-
negativní vliv na konečnou cenu pro spotřebitele, který se projeví nárůsty v ostatních regulovaných
tového trhu k nákupu elektřiny. Spotový trh prokázal velké možnosti pro optimalizaci náku-
položkách. Vzhledem k podpoře obnovitelných zdrojů bude nadále část regulovaných plateb pro
pu zejména u zákazníků s větší spotřebou. Nové produkty pro zákazníky, zákaznicky ori-
konečné zákazníky významně růst.
entovaný obchodní tým a silné zázemí firmy vedlo ke zvýšení počtu koncových zákazníků
o více než 20 % v porovnání s předchozím rokem.
1.3.4 Obchod s elektřinou – nabídka zákazníkům
Prodej elektrické energie Czech Coal a.s. ve finančním vyjádření představuje roční obrat
přibližně 2,2 miliardy korun (bez povolenek a derivátů), což umísťuje Czech Coal a.s. mezi
Vzhledem k vývoji na trhu s elektřinou jsme vyvinuli pro naše konečné zákazníky další nové pro-
prvních pět obchodníků na trhu – vedle majitelů distribučních sítí.
dukty pro dodávky elektřiny. Tyto produkty reagují na změny na velkoobchodních trzích i na naše
V roce 2011 bude Czech Coal a.s. pokračovat v zákaznicky orientovaném způsobu pro-
nové možnosti v nákupu elektřiny. Czech Coal a.s. nabízí svým zákazníkům nikoliv prosté „dodání
deje. Chceme nabídnout využití nově vyvinutých produktů všem stávajícím i potenciálním
energie“, ale partnerství se širokou nabídkou služeb.
zákazníkům. V elektrické energii předpokládáme růst obchodu s elektrickou energií o 10 %
Czech Coal a.s. zákazníkům nabízí:
ročně. Vzhledem k předpokládanému cenovému vývoji na trhu věnujeme zvýšenou po-
• stabilní a kapitálově silnou společnost
zornost maximálnímu omezení rizik, která tento růst představuje. Nechceme se dopustit
• zákaznicky orientovaný přístup a kulturu prodeje – každému konečnému zákazníkovi se
ne­u vážených postupů a rizik, jež vedly k významným problémům u řady nezávislých do-
po celý rok věnuje jeden konkrétní obchodník, nikoliv „call centrum“
• poradenství v nákupu elektřiny založené na dlouholetých zkušenostech s odpovídajícími modely nákupu elektřiny, včetně jeho optimálního načasování
• v yužití nových produktů na nákup elektřiny
davatelů a jež se dají očekávat u některých slabších společností i v budoucnu. I přes stabilizaci hospodářství věnujeme značnou péči posuzování zejména kreditních rizik na trhu
a upřednostňujeme mírnější objemový růst před neuváženou objemovou expanzí. Czech
Coal a.s. věří ve své konkurenční výhody dané silnou finanční pozicí, odbornou péčí o zá-
Průběh vývoje cen v roce 2010 opět prokázal nutnost využít jiné než obvyklé postupy v nákupu
kazníky a nabídkou jiných než obvyklých nákupních modelů. Chceme klientům nabídnout
elektřiny. Dynamika trhu a jeho vývoj, který je každý rok zcela odlišný, jednoznačně ukázal, že po­
úspory a šetřit jejich peníze.
užívání zažitých postupů z minulosti u většiny zákazníků vedlo k pořízení elektřiny za mnohem vyšší
Pro další vývoj bude zcela rozhodující, zda se v dlouhodobějším horizontu potvrdí stabilita
cenu oproti novým produktům. Společnost Czech Coal a.s. je schopna zákazníkovi přizpůsobit
vývoje z roku 2010. Také vývoj na trhu ostatních komodit bude velmi podstatný a může
a optimalizovat nákupní postupy na jeho konkrétní podmínky. Nabízí mnoho variant nákupních
zcela zásadním způsobem ovlivnit vývoj ceny elektřiny. Jako rozhodující se jeví schopnost
modelů, které pokrývají celou šíři konečných zákazníků a odpovídají jejich velikosti odběru i tvaru
obchodníka zcela nezávisle poradit zákazníkovi optimální postup v nákupu s nasazením
odběrového diagramu.
dosud nepoužívaných modelů. Opakování „starých a dříve osvědčených postupů“ může
1.3.5 Výsledky obchodu s elektřinou v roce 2010 a výhled pro rok 2011
u zákazníků vést ke značně vyšší ceně elektřiny v porovnání s těmi, kteří využijí nezávislé
poradenství a nové modely nákupu elektřiny.
Trh s elektřinou byl v roce 2010 ovlivněn větší stabilitou a uklidněním situace v průmyslu.
Hlavní část hospodářské krize odezněla v předchozím roce a s výjimkou několika odvětví došlo k částečnému oživení. Negativně působila nestabilita na ostatních komoditních
trzích, které mají na ceny elektřiny přímý dopad. Cena elektřiny pro konečné odběratele
18
zpět na obsah
1.4 Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím
1.4.1 Obchod s hnědým uhlím
Obchodní aktivity v oblasti prodeje uhlí zajišťuje ve skupině Czech Coal společnost Czech Coal a.s.
Prodej hnědého uhlí skupiny Czech Coal podle druhů 1994–2010
(včetně vlastní spotřeby, v tisících tun)
prostřednictvím odboru nákupu a prodeje uhlí. Tento obchodní útvar obstarává prodej hnědého
uhlí do elektroenergetiky a teplárenství a zajišťuje i obchodní zastoupení Litvínovské uhelné a.s.
25 000
22
pro prodej tříděného uhlí v segmentu domácností a malých kotelen.
7
70
3
80
21
22
9
26
22
2
47
20 000
18
Obchod s uhlím byl zaměřen do čtyř základních oblastí:
• nákup hnědého uhlí a jeho prodej koncovým zákazníkům,
1
74
17
15 000
• zajišťování přepravy uhlí,
13
• zprostředkování prodeje uhlí,
4
39
17
4
09
16
3
60
16
0
69
3
21
16
16
7
10
15
2
73
15
0
04
15
8
09
14
2
23
3
44
13
8
84
10 000
• zprostředkování nákupu a prodeje vedlejších energetických produktů.
5 000
Výsledky obchodu s hnědým uhlím
Skupina Czech Coal v roce 2010 uplatnila na hnědouhelném trhu více než 13,8 milionu tun hnědého uhlí. Pro prodej hnědého uhlí je rozhodující tuzemský trh. Na něm bylo uplatněno více než
0
94
13,4 milionu tun hnědého uhlí, což je téměř 97 % roční produkce.
19
Z hlediska exportu byl v roce 2010 dominantním hnědouhelný trh Polska, kam skupina z celkově
95
19
96
19
97
19
98
19
těžné
exportovaných 418 tisíc tun uhlí dodala téměř 263 tisíc tun hnědého uhlí.
99
19
00
20
01
20
02
20
03
20
topné a průmyslové směsi
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
prachové
09
20
10
20
tříděné
Prodej mosteckého uhlí* skupiny Czech Coal podle druhů 1994–2010 vč. vlastní spotřeby (v tisících tun)
1994
.....
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
tříděné
5 188
......
1 257
1 109
1 152
1 139
1 149
1 039
1 075
1 204
763
683
684,3
722,4
prachové
4 686
......
2 520
2 474
2 451
2 243
2 105
1 914
1 901
1 434
1 482
1 616
1 525,3
720,7
12 825
......
9 211
13 635
13 260
12 994
13 424
12 967
12 821
12 785
12 472
12 541
11 932,2
8
......
244
176
231
227
282
293
310
309
323
258
301,2
22 707
......
13 232
17 394
17 094
16 603
16 960
16 213
16 107
15 732
15 040
15 098
topné a průmyslové směsi
těžné
celkem
14 443
12 029
375,5
13 847,6
* Poznámka: Jedná se o odbytovou produkci LUAS, VUAS a Dolu Kohinoor a.s. bez externích příkupů, tj. nekoresponduje s výší uplatněného uhlí na trhu.
19
zpět na obsah
Sortimentní skladba prodeje hnědého uhlí skupinou Czech Coal – údaje za rok 2010
1. Dominuje výroba a prodej topných a průmyslových směsí pro energetiku a teplárenství s úrovní
více než 12 milionů tun a podílem téměř 87 % z celkové produkce Skupiny.
Segmenty trhu
Prodej uhlí je Skupinou realizován prostřednictvím obchodního útvaru Czech Coal a.s. a v roce
2010 byl směrován do dvou segmentů trhu:
2. Prachového uhlí (hruboprachy) pro teplárenství, jež tvoří podíl produkce více než 5 %, bylo
dodáno na trh více než 0,7 milionu tun.
• Velké energetické zdroje 94,9 % (více než 13,1 milionu tun hnědého uhlí)
• Domácnosti a malé kotelny 5,1 % (0,7 milionu tun hnědého uhlí)
3. Část prodeje je standardně tvořena také dodávkami neupraveného (těžného) uhlí s podílem
na produkci ve výši téměř 3 %.
4. T
říděných druhů uhlí, určených pro vytápění domácností a malých kotelen, bylo vyprodukováno více než 0,7 milionu tun, tj. více než 5 % celkových prodejů.
Výroba elektřiny a tepla z hnědého uhlí skupiny Czech Coal v roce 2010
Litvínov
Počerady
Štětí
Bylany
Žatec
Poříčí
Bělá
Mělník
Slaný
Praha
Kolín
Opatovice
Chvaletice
Třinec
Příbram
Klatovy
Valašské
Meziříčí
Žďár
n. Sázavou
Písek
Strakonice
velké energetické zdroje
Otrokovice
Brno
Hodonín
velkosklady
20
zpět na obsah
Průměrné jakostní parametry produkce mosteckého hnědého uhlí
Průměrné jakostní parametry odbytových produktů mosteckého hnědého
uhlí z Úpravny uhlí Komořany v letech 2005–2010
jakostní
parametr
výhřevnost
Qir (MJ/kg)
obsah veškeré
vody v palivu
Wtr (%)
obsah popela
v bezvodém
stavu Ad (%)
měrná sirnatost
Smr (g/MJ)
druh uhlí
2005
2006
2007
2008
2009
Průměrné jakostní parametry odbytového produktu mosteckého hnědého
uhlí z Vršan v letech 2005–2010
2010
jakostní parametr
2005
2006
2007
2008
2009
2010
výhřevnost
Qir (MJ/kg)
11,42
11,46
11,51
11,54
11,56
11,60
27,81
27,97
27,85
28,11
28,34
28,04
38,77
38,52
38,83
38,37
37,77
37,80
0,71
0,71
0,73
0,75
0,68
0,73
tříděné
20,29
20,44
20,51
20,41
20,94
20,56
prachové
14,38
14,97
15,11
14,92
15,37
16,59
obsah veškeré vody
v palivu Wtr (%)
ps/ts*
13,47
13,75
13,68
13,89
14,07
14,18
těžné**
15,42
15,15
15,18
17,28
14,85
14,32
obsah popela
v bezvodém stavu
Ad (%)
tříděné*
26,72
26,16
27,04
26,86
26,19
27,01
prachové
27,58
27,27
27,76
27,49
27,06
28,33
ps/ts*
26,58
26,56
26,59
26,12
25,84
26,18
těžné**
30,72
30,54
31,00
30,14
29,68
28,80
tříděné
8,83
9,38
8,43
9,11
8,25
8,28
prachové
29,16
27,59
27,03
28,00
26,96
21,18
ps/ts*
33,11
32,47
33,02
32,87
32,56
32,14
těžné**
18,71
19,98
19,96
12,07
23,14
26,22
tříděné
0,47
0,51
0,52
0,53
0,55
0,51
prachové
0,65
0,68
0,63
0,64
0,64
0,63
ps/ts*
0,67
0,71
0,62
0,65
0,64
0,71
těžné**
0,24
0,25
0,22
0,24
0,41
0,40
druh uhlí
ps 3
měrná sirnatost
Smr (g/MJ)
Průměrné jakostní parametry finálních odbytových produktů
mosteckého hnědého uhlí v letech 2005–2010
jakostní parametr
jednotka
2005
výhřevnost
Qir
(MJ/kg)
13,16
obsah veškeré vody
v palivu Wtr
(%)
obsah popela
v bezvodém stavu Ad
měrná sirnatost
Smr
2006
2007
2008
2009
2010
13,26
13,19
13,23
13,37
13,27
27,33
27,24
27,41
27,28
27,16
27,34
(%)
33,27
33,16
33,60
33,62
33,21
33,31
(g/MJ)
0,65
0,67
0,65
0,61
0,65
0,71
Pozn.: * průmyslové a topné směsi
** těžné z dolu Centrum
Podrobné údaje jsou veřejně k dispozici v Katalogu uhlí skupiny Czech Coal na adrese www.czechcoal.cz/cs/produkty/uhli/sluzby/katalog.html
21
zpět na obsah
1.4.2 Strategie skupiny Czech Coal v obchodu s hnědým uhlím
lizaci společného projektu výstavby nové elektrárny, pro úvěrové instituce poskytující financování
pro skupinu Czech Coal i pro orgány státní správy.
Obchodní strategie
Všechny údaje uváděné o zásobách uhlí v této zprávě jsou v souladu s metodikou ověřenou spo-
Obchodní strategie je založena na střednědobých a dlouhodobých smluvních vztazích, které re-
lečností John T. Boyd Company.
spektují vzájemně výhodné obchodní podmínky a které vytvářejí základnu pro dlouhodobé využívání hnědého uhlí jako domácí cenově dostupné suroviny. Stěžejním cílem obchodu s uhlím
Tvorba ceny hnědého uhlí
Czech Coal a.s. pro rok 2011 je udržení prodeje hnědého uhlí v úrovni předchozích let spolu s udr-
Skupina Czech Coal udržuje svůj podíl na trhu s hnědým uhlím, když v roce 2009 dosáhla úrovně
žením jeho podílu na hnědouhelném trhu nejen v segmentech elektroenergetiky a teplárenství, ale
32,06 % a v roce 2010 podílu 31,45 %. Cenu uhlí stanovuje trh – konečná cena hnědého uhlí je
i v segmentu tříděného uhlí pro vytápění domácností a malých kotelen.
tvořena cenou paliva, dále pak náklady na přepravu a v případě maloobchodního prodeje maržemi
V případě zachování stávajících územních limitů těžby bude skupina Czech Coal nucena zahájit
distributorů a maržemi prodejců.
řízené snižování produkce a koncem roku 2022 v lokalitě ČSA těžbu dočasně zastavit. Už po roce
Od 1. 1. 2008 je cena uhlí navíc zatížena ekologickou daní z pevných paliv. Czech Coal a.s.
2012 bude muset klesnout objem těžby v lokalitě ČSA na téměř polovinu stávající úrovně, tedy
uplatňuje vůči zákazníkům princip rovných podmínek, cena se váže na množství a způsob odběru
přibližně na 2,4 milionu tun ročně.
paliva zákazníkem.
Skupina proto realizuje obchodní řešení, které co nejlépe zajistí rovný a transparentní přístup všech
zákazníků ke zmenšující se nabídce hnědého uhlí, která je způsobena především územními limity
těžby v lokalitě ČSA (Litvínovská uhelná a.s.) stanovenými ve vládním usnesení č. 444/1991.
Jedním z takových kroků je v listopadu 2008 provedená aukční forma prodeje tříděného hnědého uhlí, kterou Skupina uskutečnila pro stabilizaci dodávek odběratelům tříděného uhlí do konce
topné sezóny 2012–2013. V aukci Skupina nabídla prodej tří druhů paliva – kostky, ořechu 1
a ořechu 2 – v celkovém množství 1,6 milionu tun, a to na období od 1. dubna 2009 do 31. března
2013. Stanovený časový horizont umožní, aby jednotliví prodejci tříděného uhlí měli garantovány
dodávky paliva v požadované struktuře na čtyřleté období, než bude ukončena jeho výroba. Aukci
zajišťuje nezávislá aukční kancelář FIN-servis, a.s., člen Českomoravské komoditní burzy Kladno
(www.fsk.cz).
Ověření stavu uhelných zásob skupiny Czech Coal
Poskytování informací zákazníkům a reklamace
Nedílnou součástí kupních smluv uzavřených mezi obchodní společností Czech Coal a.s. a zákazníky je ustanovení o jakosti dodávaného uhlí, prověřování jakosti a postupu při vadném plnění
(reklamaci) dodávek, které je přímo v textu smlouvy, popř. tvoří její přílohu. Na základě vyžádání
zákazníka se poskytují na konkrétní denní dodávky tzv. jakostní certifikáty, které obsahují základní
technologický rozbor jakosti, hmotnost dodávky a datum expedice.
Dle požadavků zákazníků jsou pravidelně po uskutečněné denní dodávce a po vyhodnocení
rozborů vzorků v laboratořích elektronicky zasílány zjištěné kvalitativní hodnoty dodaného paliva.
Všem odběratelům jsou poskytovány kvalitativní hodnoty dodaného paliva při fakturaci dodávek.
Pro poskytování informací zákazníkům jsou připraveni specialisté obchodu s uhlím, obchodní zástupci a referenti prodeje, kteří provádějí komplexní obchodní servis určené skupině zákazníků.
Z celkového prodeje a veškerých dodávek odběratelům (včetně příkupů) ve výši 13 848 tisíc tun
V ČR probíhá diskuse o využití uhelných zásob. Skupina Czech Coal proto zajistila přezkoumání
v roce 2010 bylo penalizováno 6,031 tisíce tun, což je pouhých 0,04 % z celkových dodávek hně-
uhelných zásob svých společností Vršanská uhelná a.s. (VUAS) a Litvínovská uhelná a.s. (LUAS),
dého uhlí. V průběhu uplynulého roku připravila skupina Czech Coal nové reklamační řády pro tří-
které provedla v prosinci 2010 společnost John T. Boyd Company. Cílem je poskytnout nezávis-
děné uhlí, které vyhovují aktuálním změnám v současné legislativě. V roce 2010 bylo reklamováno
lý posudek ohledně odhadů uhelných zásob, připravených a prezentovaných ze strany skupiny
pouze 4,5 tis. tun tříděného uhlí, oprávněná sleva byla poskytnuta na 4,1 tis. tun, což představuje
Czech Coal, na základě přezkoumání metodiky a postupů, jež byly použity pro formulování odhadů.
něco málo přes 0,6 % z celkové produkce tříděného uhlí.
Toto přezkoumání rovněž obsahovalo přepočet zásob uhlí skupiny Czech Coal podle jiných široce
uznávaných předpisů, týkajících se výkaznictví, na základě mezinárodních systémů klasifikace
zásob nerostných surovin. Zpráva John T. Boyd Company poskytuje pevný základ a podporu pro
jednání s potenciálními zákazníky kupujícími mostecké hnědé uhlí, potenciálními partnery při rea-
22
zpět na obsah
Hodnocení spokojenosti zákazníků
Pravidelným zdrojem informací o spokojenosti zákazníků s výrobky jsou pravidelná setkání zástupců obchodu a managementu se skupinami zákazníků při využívání názorné firemní a obchodní
prezentace, organizování exkurzí pro vybrané zákazníky a v neposlední řadě každodenní styk
zákazníků s obchodními zástupci a referentkami prodeje, kteří reagují na potřeby zákazníků a provádějí komplexní obchodní servis určené skupině zákazníků.
Stížnosti na porušení soukromí zákazníka a ztráty zákaznických dat nebyly v roce 2010 žádné.
Dodržování vnitrofiremních norem a metodik zabraňuje možnému porušení soukromí zákazníků
a ztrátě zákaznických dat. Ze strany Czech Coal a.s., Vršanské uhelné a.s. a Litvínovské uhelné
a.s. nebyl v roce 2010 zjištěn případ neplnění předpisů a zákonů týkajících se zajišťování a používání hnědouhelných produktů.
23
zpět na obsah
1.5 Produkce hnědého uhlí
Historie těžby v okolí Mostu
Výroba hnědého uhlí
(zjednodušené technologické schéma)
Společnosti navazují na půltisíciletou tradici dobývání hnědého uhlí v severozápadních Čechách.
Využívání uhlí se v okolí Mostu datuje od roku 1594. V roce 1871 byla ve Vídni Vídeňskou směnečnou bankou založena Mostecká společnost pro dobývání uhlí jako první hnědouhelná akciová
společnost v Rakousku-Uhersku. Koncem roku 1945 vznikl n.p. Severočeské hnědouhelné doly
(SHD) v Mostě, tento název vydržel až do roku 1992. Po rozpadu SHD byla Fondem národního
majetku ČR dne 1. 11. 1993 založena Mostecká uhelná společnost, a.s., a zapsána do obchod-
Těžba
Důl Centrum
Litvínovská uhelná
Vršanská uhelná
ního rejstříku. Společnost vznikla spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany,
Doly Ležáky a Doly Hlubina.
V souvislosti s transformací oboru byly za její existence postupně utlumovány a posléze uzavřeny
některé provozy, například Úpravna uhlí Herkules, Lom Most, hlubinný důl Alexander a hlubinný
Zpracování v úpravnách uhlí
důl Kohinoor. Poslední činný hlubinný hnědouhelný důl v ČR, důl Centrum, provozuje společnost
Důl Kohinoor a.s., dceřiná společnost Czech Coal a.s.
Třídění
Rozdružování
Drcení
Tříděné druhy
Hruboprachy
Topné a průmyslové
směsi
Těžba hnědého uhlí ve skupině Czech Coal
Skupina Czech Coal disponuje největšími zásobami uhlí v České republice a dodává je jak pro
energetiku, tak pro malospotřebitele. V ročním objemu těžby je druhým největším producentem
hnědého uhlí v ČR.
Těžba a úprava hnědého uhlí ve skupině Czech Coal byla do roku 2008 hlavní náplní činnosti
Mostecké uhelné a.s., která se rozdělila odštěpením na tři sesterské společnosti rozhodnutím
valné hromady v říjnu 2008 (Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Czech Coal Services
a.s.). V oblasti těžby hnědého uhlí působí Litvínovská uhelná a.s., která spravuje těžební lokalitu
ČSA, a Vršanská uhelná a.s., spravující těžební lokality Vršany a Šverma. Obě společnosti uplat-
Expedice
ňují rozdílnou strategii, pokud jde o postup těžby, a to s ohledem na dosud platné územní limity
těžby. Součástí skupiny Czech Coal je Důl Kohinoor a.s., který těží uhlí v posledním hnědouhelném hlubinném dole Centrum.
Domácí
otop
Malé
výtopny
Průmysl
Teplárny
Energetika
Celkem v roce 2010 dosáhla odbytová těžba mosteckého hnědého uhlí ve skupině Czech Coal
úrovně 13 848 tisíc tun. Hrubá těžba uhlí ve Skupině meziročně klesla o 534 tisíc tun na 13 889
tisíc tun.
Směrování toku uhlí od těžebních závodů přes úpravu a nakládku až k expedici
24
zpět na obsah
1.5.1 Litvínovská uhelná a.s. – těžba hnědého uhlí pro energetiku,
teplárenství a domácnosti
Lokalita se nachází na severozápadním okraji Severočeské hnědouhelné pánve a leží převážně v její mostecké části.
ÄçãÙäáìÙ
meziložních skrývkových hornin a výrazným vývojem nadložních jílů a jílovců.
e\ëìᦘ Ò
Á§™Ãâ†Þíqç
Ze statigrafického hlediska je charakteristická jezerní sedimentace s jednotným vývojem uhelné sloje, nepřítomností
æÝè…pìçå
ó]æÞä™ÃÞóކq
ÄçãÙäáì٘ ëݘ æÙÛà\òp˜ æ٘ ëÝîÝêçò\èÙÜæpå˜ çãêÙâᘠëÝîÝêçeÝëãg˜ àæhÜçíàÝäæg˜ è\æîݘ
٘ äݖp˜ è…Ýî\–æh˜ î˜ âÝâp˜ åçëìÝÛãg˜
ÆÝâî“êÙ
Nejvýraznější strukturou, která nejvíce ovlivňuje geologickou stavbu, je místy až několik
setëìÙìáßêÙÞáÛãgàç˜
metrů široké
pásmo
různě
e\ëìᦘ Òݘ
àäÝÜáëã٘
âݘ ÛàÙêÙãìÝêáëìáÛã\˜
âÝòÝêæp˜ ëÝÜáåÝæìÙÛݘ ë˜ âÝÜæçìæ“å˜ î“îçâÝå˜ íàÝäæg˜ ëäçâݤ˜
Á§™Ãâ†Þíqç
podrcených a alterovaných hornin krystalinika při severozápadním okraji území, označované
jako krušnohorské zlomoæÝè…pìçåæçëìp˜åÝòáäç–æpÛà˜ëãê“îãçî“Ûà˜àçêæáæ˜Ù˜î“êÙòæ“å˜î“îçâÝå˜æÙÜäç–æpÛà˜âp䒘٘âpäçîے¦˜
ó]æÞä™ÃÞóކq
ê’òæh˜ èçÜêÛÝæ“Ûà˜ Ù˜ ÙäìÝêçîÙæ“Ûà˜ àçêæáæ˜ ãêñëìÙäáæáã٘
Podloží pánve tvoří horniny krušnohorského
î krystalinika spolu s denudačními relikty svrchnokřídového pokryvu a ne-
†Þ
ó
ãêíˆæçà
ÈçÜäç–p
è…ᘠëÝîÝêçò\èÙÜæpå˜ çãêÙâᘠŒòÝåp¤˜ çòæÙeçîÙæg˜ âÙãç˜
٘æÝèêÙ
Åèæ™(̺
ãêíˆæçàçêëãg˜òäçåçîg˜è\ëå礘ãìÝêg˜çÜÜhäíâݘÚäçã˜Ãêíˆæ“Ûà˜àçê˜çܘè\æÝîæpàç˜Úäçãí¦
åâ
ÆÙÜäç–p
ÈçÜäç–p˜è\æîݘìîç…p˜àçêæáæñ˜ãêíˆæçàçêëãgàç˜ãêñëìÙäáæáã٘ëèçäí˜ë˜ÜÝæíÜÙeæpåá˜êÝäáãìñ˜ëîêÛàæçã…pÜçîgàç˜èçãêñîí˜
Nadloží uhelné sloje je tvořeno v průměru 150 m mocným komplexem šedých až šedohnědých, převážně prachovi-
èêÙÛàçî
Åâíïqçèïìä]™îáÞåç]™Ú§ì§
٘æÝèêÙîáÜÝäæ“åá˜ìhäÝëñ˜ìÝêÛágêæpÛà˜îíäãÙæá쒦˜
Åèæ™(̺
tých jílů a jílovců.
ê’òæh˜
óî
ÆÝâî“êÙòæhâˆp˜ ëìêíãìíêçí¤˜ ãìÝê\˜ æÝâîpÛݘ çîäáîzíâݘ ßÝçäçßáÛãçí˜ ëìÙîÚí¤˜ âݘ åpëìñ˜ ٖ˜ æhãçäá㘠ëÝì˜ åÝì꒘
åâçˆáêçãg˜ è\ëåç˜
vé pásmo, které odděluje blok Krušných hor od pánevního bloku.
ޙ
pravidelnými tělesy terciérních vulkanitů.
çâ
â
†Þ
ޙ
Æ٘îhìˆ
Ïòìèä]™ÉÞÜ
ÆÙÜäç–p˜ íàÝäæg˜ ëäçâݘ âݘ ìîç…Ýæç˜ î˜ èê’åhêí˜ ©­¨˜ å˜ åçÛæ“å˜
ãçåèäÝðÝå˜ ˆÝܓÛà˜ Ù–˜ ˆÝÜçàæhܓÛघ è…Ýî\–æh˜
îpÛݘåg
Na většině území má uhelná sloj jednotný charakter, kdy lze ve vertikálním profilu vymezit
tři geologicky i technologicky
èêÙÛàçîáì“Ûà˜âp䒘٘âpäçîے¦
ÀæhÜçí
Æ٘îhìˆáæh˜ŒòÝåp˜å\˜íàÝäæ\˜ëäçâ˜âÝÜæçì擘ÛàÙêÙãìÝꤘãÜñ˜äòݘîݘîÝêìáã\äæpå˜èêçÞáäí˜îñåÝòáì˜ì…á˜ßÝçäçßáÛãñ˜á˜ìÝÛàæçäçßáÛãñ˜
více méně odlišnéÅâíïqçèïìä]™îáÞåç]™Ú§ì§
lávky – spodní, střední a svrchní, které jsou typické pro téměř celou
mosteckou část pánve.
™™QéëÚïçڙîáåq™Äèæè†Úçò
ìh–Úh˜î˜
Ïòìèä]™ÉÞÜ
îpÛݘågæh˜çÜäáˆæg˜ä\îãñ˜Ć˜ëèçÜæp¤˜ëì…ÝÜæp˜Ù˜ëîêÛàæp¤˜ãìÝêg˜âëçí˜ìñèáÛãg˜èêç˜ìgåh…˜ÛÝäçí˜åçëìÝÛãçí˜e\ëì˜è\æîݦ˜
Hnědouhelná sloj má poměrně stálou mocnost cca 30 m, ale místy je přerubána hlubinným
způsobem. Při povrchové
ÆÝâêçòë
ÀæhÜçíàÝäæ\˜ëäçâ˜å\˜èçåhêæh˜ëì\äçí˜åçÛæçëì˜ÛÛ٘«¨˜å¤˜Ùäݘåpëìñ˜âݘè…ÝêíÚ\æ٘àäíÚáææ“å˜òè’ëçÚÝ妘ȅá˜èçîêÛàçîg˜
åÝòᘼ…
ìh–Úh˜î˜è…ÝêíÚÙæ“Ûà˜èÙêìápÛà˜ÜçÛà\òp˜ãݘòåhæh˜ãîÙäáìÙìáîæpÛà˜èÙêÙåÝì꒘٘êÝÜíãÛá˜åæç–ëìîp˜íàÝäæg˜ëäçâݦ˜
Ìh–Ú٘î
těžbě v přerubaných partiích dochází ke změně kvalitativních parametrů a redukci množství uhelné sloje. Nejrozsáhlej™™QéëÚïçڙîáåq™Äèæè†Úçò
ším hlubinným dolem v zájmovém území byl důl Maršál Koněv (1883–1977), který těžil uhlí v prostoru mezi Dřínovem,
ÆÝâêçòë\àäÝâˆpå˜àäíÚáææ“å˜ÜçäÝå˜î˜ò\âåçîg嘌òÝåp˜Úñä˜Ü’ä˜ÅÙêˆ\ä˜Ãçæhî˜ ©°°«Ć©±¯¯¡¤˜ãìÝꓘìh–áä˜íàäp˜î˜èêçëìçêí˜
Albrechticemi a Kundraticemi. Do východní části lokality částečně zasahuje důl Quido.
Těžba v hlubinně přerubané
åÝòᘼ…pæçîÝ夘¹äÚêÝÛàìáÛÝåá˜Ù˜ÃíæÜêÙìáÛÝåᦘ¼ç˜î“ÛàçÜæp˜e\ëìá˜äçãÙäáìñ˜e\ëìÝeæh˜òÙëÙàíâݘܒä˜ÉíáÜ禘
sloji klade zvýšené nároky na bezpečnost práce.
Ìh–Ú٘î˜àäíÚáææh˜è…ÝêíÚÙæg˜ëäçâá˜ãäÙÜݘòÝæg˜æ\êçãñ˜æ٘ÚÝòèÝeæçëì˜èê\Ûݦ
IÝò˜äçåÝå˜'˹˜ áäíëìêÙÛÝ¡
IÝò˜äçåÝå˜'˹˜ áäíëìêÙÛÝ¡
óÞæçq™åâæâíò™íi—Ûò™«©««£
ï”ìòéäÚ
éèÝåè—q
ï”ìòéäÚ
©
éèÝåè—q
©
®©©
çÚÝåè—q
®©©
ª©©©
ª®©©
«©©©
îáÞåç]™ìåèã
¥›õܛëˆàßëêæçÜßð›íêhés›ïk™Ýô›ê›ñàçäæêîï䛭§¯›èäçäêéð›ïðé›êߛíêæ𛭫¬®©
ª©©©
¥›õܛëˆàßëêæçÜßð›íêhés›ïk™Ýô›ê›ñàçäæêîï䛭§¯›èäçäêéð›ïðé›êߛíêæ𛭫¬®©
ª®©©
«©©©
«®©©
¬©©©
¬®©©
­©©©
­®©©
®©©©
£ñ›èàïíàÞã¤
25
zpět na obsah
Litvínovská uhelná a.s. spravuje těžební lokalitu Československá armáda (ČSA) včetně homoge-
Èê’åhêæg˜âÙãçëìæp˜èÙêÙåÝìêñ˜ìh–Ýægàç˜íàäp˜
ò˜äçãÙäáìñ˜'˹˜î˜äÝìÝÛà˜ª¨¨©Ćª¨©¨
nizační drtírny a Úpravny uhlí Komořany. Zásoby uhlí v této lokalitě podléhají územním limitům těžby. Do limitů představují 32,2 milionu tun kvalitního hnědého uhlí (k 1. 1. 2011) s výhřevností okolo
8 000 000
17,8 MJ/kg. Za nimi se nacházejí největší zásoby uhlí v České republice – více než 750 milionů
25
Hrubá těžba na lokalitě ČSA v roce 2010 dosáhla 4 628 tisíc tun. Z Úpravny uhlí Komořany jsou
dem na situaci na energetickém trhu a zájem odběratelů o kvalitní hnědé uhlí udržet životnost
3 000 000
lokality co nejdéle. Avšak za stávající situace, kdy se stále zpochybňuje možnost překročení limitů,
2 000 000
k racionálnímu přehodnocení pohledu na využití hnědého uhlí za limity, po roce 2022 bude těžba
v této lokalitě přerušena. S oběma předpokládanými kroky souvisejí i dopady na zaměstnanost
¥®°
ª°
¥²¬
ª°
¥¯±
ª°
¥«®
ª°
¥±ª
ª°
¬
™ª°¥±
¥²­
ª°
¥±°
ª°
15
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
popel
výhřevnost
voda
­™¯«°™±ªª
­™°«ª™©ª®
®™«ª¯™¬©«
®™©¬®™­«¬
®™©°®™­®©
®™ª¯¯™©°¯
­™±«¯™©­°
0
®™¬®®™®ª¯
1 000 000
¯™«ª°™®²­
na polovinu, na Úpravně uhlí Komořany bude ukončena výroba tříděných druhů. Pokud nedojde
20
10
připravuje skupina Czech Coal harmonogram omezování a dočasného zastavení těžby v lokalitě
ČSA. Těžba významně klesne po roce 2012 ze stávající roční výše cca 4,2 milionu tun téměř
¥±®
4 000 000
®™®©¬™°²¯
ïðéô›ðãçs
expedovány tříděné druhy uhlí, a to kostka a ořechy 1 a 2. Snahou skupiny Czech Coal je s ohle-
ª°
5 000 000
elektráren expedovány také prachové druhy uhlí – hruboprachy 1 a 2 a prach a zčásti tříděný
ª±
vedle průmyslových směsí 2 a 3 a topné směsi 1 dodávaných do velké energetiky a závodových
¥ª©
6 000 000
2010
5
výhřevnost MJ/kg, voda %Wtr, popel %Ar
tun hnědého uhlí s nejvyšší výhřevností v ČR.
druh ořech 2 určené zejména pro teplárenství. Pro potřeby domácností a malých kotelen jsou
30
7 000 000
0
tuny uhlí
v regionu.
26
zpět na obsah
1.5.2 Vršanská uhelná a.s. – těžba hnědého uhlí pro elektrárny
Lokalita Vršany a lokalita Šverma se nacházejí na jihozápadním okraji mostecké části Severočeské hnědouhelné
Lokalita
pánve. Z geologického hlediska představují jedny z nejsložitějších pánevních lokalit. Hlavní
příčinou
a komLokalita
Vršany asložitého
lokalita Šverma
se nacházejí na jihozápadním okraji mostecké části severočeské hnědouhelné pánve.
Z geolo
geologického
hlediska představují
plikovaného vývoje je proměnlivá pánevní sedimentace na poměrně malé ploše. Od jihuZ k severu
se výrazně
projevují jedny z nejsložitějších pánevních lokalit. Hlavní příčinou složitého a komplikovaného
vývoje j
proměnlivá pánevní
sedimentace na poměrně malé ploše. Od jihu k severu se výrazně projevují sedimentace
sedimentace deltovitá, jezerně deltová i jezerní, což se vyznačuje rozštěpením slojovýchvývoje
vrstevje oddělených
písčitojílo-
deltovitá
deltovitá,
jezerně deltovávývoji.
i jezerní, což se vyznačuje rozštěpením slojových vrstev oddělených písčitojílovitými meziložními
uhelné
sloje v jednotném
vrstvam
Vršanská
V
šže uhelná
kásloj
uhelná
hjenl mírně
áa
a.s.
s
Slojové souvrství nebylo tektonicky postiženo, což znamená,
zapadá
ve směru severním a východ-
ním, co
ním, což má příznivý vliv na otvírku lomu a samotné nasazení rýpadel jak na skrývkových, tak na uhelných řezech.
Hlavní h
vitými meziložními vrstvami, které se severním směrem postupně spojují do hlavní
Lom Vršany
a východním, což má příznivý vliv na otvírku lomu a samotné nasazení rýpadel jak na skrývkových, tak na uhelných
Vršanská
V
š
ká uhelná
h l áa
a.s.
s
řezech.
Hlavní hnědouhelná sloj má poměrně stálou mocnost 25–30 m.
Vrskmaň
Vrskmaň
linie řezu
linie řezu
Lom Vršany
vrstvami, které se severním směrem postupně spojují do hlavní uhelné sloje v jednotném vývoji.
Slojové souvrství nebylo tektonicky postiženo, což znamená, že uhelná sloj jen mírně zapadá ve směru severním
Slojové
Nadloží
Hlavní hnědouhelná sloj má poměrně stálou mocnost 25–30 m.
Nadloží uhelné sloje je tvořeno v průměru 90 m mocným komplexem písčitojílovitých vrstev tvořených písky, jíly a jí-
Problem
Nadloží uhelné sloje je tvořeno v průměru 90 m mocným komplexem písčitojílovitých vrstev tvořených písky, jíly a jílovci.
lovci.
které se
Problematický je častý výskyt velmi pevných prachovitých jílovců, zpevněných pískovců a pelokarbonátových proplástků,
Strupčice
hlubinný
Problematický je častý výskyt velmi pevných prachovitých jílovců, zpevněných pískovců
kteréa pelokarbonátových
se musejí před samotnou protěžbou rozrušovat za pomoci vrtných a trhacích prací. Obě lokality těží v oblasti nepostižené
plástků, které
se musejí před samotnou těžbou rozrušovat za pomoci vrtných a trhacích prací.
Obě
lokality těží v oblasti
Strupčice
hlubinným
dobýváním.
nepostižené hlubinným dobýváním.
Malé Březno
lokalita
Hrabák
Malé Březno
lokalita
Hrabák
Řez lomem Vršany (ilustrace)
Řez lomem Vršany (ilustrace)
2010
2010
2015
2020
meziloží
2025
nadloží
meziloží
2031
uhelná sloj
0
500
1000
podloží
0
500
1000
1500
2000
(v metrech)
27
zpět na obsah
Vršanská uhelná a.s. zajišťuje provoz těžebních lokalit Vršany a Šverma. Lokalita Vršany je dlouhodobě
KU 300 těžící na pásové dopravníky š. 1 200 mm uhlí do zásobníku, z kterého jsou plněny
perspektivní, zatímco lokalita Šverma se současně vytěžitelnými zásobami ve výši 7,9 milionu tun uhlí
vlakové soupravy směřující k odběratelům. S touto těžební technologií, nejvýkonnější v ČR, se
postupně ukončuje svou těžební činnost.
počítá po celou dobu životnosti lokality. Z Vršanské uhelné je na trh dodáván pouze jeden druh
Lokalita Vršany disponuje v rámci platných těžebních limitů zásobami s nejdelší životností v Čes-
energetického uhlí, a to průmyslová směs 3, určená zejména pro elektrárny.
ké republice. Odhad životnosti při stávajícím plánu objemu těžby je do roku 2052. K vytěžení je
Hrubá těžba Vršanské uhelné a.s. v roce 2010 dosáhla úrovně 8 850 tisíc tun. Na lokalitách Vrša-
zde přibližně 305,4 milionu tun uhlí (Vršany 297,5 mil. tun a Šverma 7,9 mil. tun uhlí). Vzhledem
ny a Šverma těžba probíhá uvnitř DP (dobývací prostory) Holešice a Vršany.
k dlouhodobé perspektivě těžby je lokalita schopna zásobovat nový energetický zdroj, který má
Pro další postup lomu Vršany bylo OBÚ v Mostě vydáno Rozhodnutí o povolení hornické činnosti
nahradit dosluhující uhelné elektrárny a teplárny.
podle dokumentace POPD lomu Vršany se vstupem do dobývacího prostoru Slatinice ze dne
Na lokalitě Vršany jsou nasazena kolesová rýpadla těžící za pomoci dálkové pásové dopravy. Pro
27. 12. 2010 a potvrzeno Rozhodnutím ČBÚ v Praze ze dne 2. 5. 2011 na základě odvolání dvou
těžbu skrývky jsou to 2 rýpadla typu KU 800 těžící na pásové dopravníky š. 1 800 mm a za-
účastníků správního řízení. Na lokalitě Vršany se tak mohou vytěžit dobyvatelné zásoby ve výši
kládající zeminu pomocí zakladačů typu ZP 6600. Pro těžbu uhelné sloje jsou to 2 rýpadla typu
305,4 mil. tun od roku 2011 do cca roku 2052.
Průměrné jakostní parametry těženého uhlí
z lokality Jan Šverma v letech 2001–2010
35
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
popel
výhřevnost
voda
tuny uhlí
2010
,94
10
,45
11
,12
12
,29
11
,06
12
,62
11
,02
12
,41
11
,63
10
15
766 638
1 546 450
1 783 478
0
1 756 830
1 000 000
2 254 887
10
2 000 000
2 363 894
0
3 000 000
2 773 564
5
4 000 000
2 882 119
8 079 486
7 823 779
7 850 892
7 794 660
7 943 663
8 110 597
8 168 229
8 260 270
0
6 790 600
1 000 000
7 182 030
2 000 000
20
5 000 000
3 019 788
10
25
6 000 000
,18
,52
10
4
9,9
8
9,8
,04
10
8
9,5
,15
10
2
9,9
,08
10
,08
15
10
,89
4 000 000
10
tuny uhlí
20
5 000 000
30
7 000 000
tuny uhlí
25
6 000 000
výhřevnost MJ/kg, voda %Wtr, popel %Ar
7 000 000
3 000 000
8 000 000
30
10
8 000 000
35
9 000 000
3 639 987
9 000 000
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
popel
výhřevnost
voda
výhřevnost MJ/kg, voda %Wtr, popel %Ar
Průměrné jakostní parametry těženého uhlí
z lokality Vršany v letech 2001–2010
5
0
tuny uhlí
28
zpět na obsah
1.5.3 Hlubinná těžba hnědého uhlí – Důl Kohinoor a.s.
1.5.4 Rozsah těžby, výroba a expedice uhelných produktů
Poslední činný hlubinný hnědouhelný důl v ČR, důl Centrum, provozuje
Mapa č. 2 Zásoby hnědého uhlí v hlavních lokalitách
skupiny Czech Coal (k datu 1. 1. 2011) (ilustrace)
společnost Důl Kohinoor a.s., patřící do skupiny Czech Coal. Důl produkuje hnědé uhlí o výhřevnosti kolem 13 MJ/kg a se sirnatostí pod 0,5 %.
Těžba v roce 2010 dosáhla více než 416 tisíc tun uhlí.
Litvínov
Důl zahájil svou činnost v roce 1888. Za dobu jeho činnosti, tj. do roku
2010, bylo vytěženo 58,5 milionu tun uhlí. V dobývacím prostoru dolu
Horní
orní Jiřetín
Centrum je ploše uložená sloj o průměrné mocnosti 32 m v hloubce ko-
tap
II. e
lem 170 m.
a
ČSA II. etapa: Zásoby za
limity minimálně do roku
2065, 287 milionů tun
Ročně důl vytěží zhruba 400 tisíc tun uhlí s nízkou měrnou sirnatostí.
Louka u Litvínova
65
I.
et
ap
losti již těžilo. Stěnová technologie nahradila v 90. letech minulého století
apa
předchozí metodu tzv. komorování, díky čemuž se výrazně zvýšila pro-
Vysoká Pec
21
Lom ČSA
duktivita těžby.
. et
+ IV
a
stěnové technologie, která umožňuje vracet se na místa, kde se v minu-
ČSA III. + IV. etapa: Výhled
další zásoby 463 milionů tun
III.
z
územní
2022* ú
l
limity
ttěžby
20
přípravné práce probíhají v nepřetržitém provozu. Při dobývání se využívá
Těžba v rámci limitů
do roku 2022*, zásoby
32,2 milionu tun
Vrskmaň
Lom VRŠANY
Strupčice
20
Současných 330 zaměstnanců dolu pracuje ve dvousměnném provozu,
Most
Těžba v rámci limitů do roku 2052,
zásoby 305,4 milionu tun
při stávající výši těžby
Malé Březno
* za předpokladu roční těžby o velikosti 2,4 milionu tun od roku 2013.
29
zpět na obsah
Podnikatelsky vytěžitelné zásoby hnědého uhlí skupiny Czech Coal (v hlavních lokalitách k 1. 1. 2011)
lom
zásoby
výhřevnost
teplo
mil. tun
Qir (MJ/kg)
PJ
životnost lomu
Zásoby uhlí skupiny Czech Coal v současnosti v rámci územních limitů
Litvínovská uhelná a.s.: I. etapa lomu ČSA
32,20
Vršanská uhelná a.s. – lom Vršany a Šverma
17,80
573
do r. 2022
305,4
10,97
3 350
do r. 2052
287
17,00
4 879
do r. 2065
463
15,50
7 176
po r. 2065
Zásoby skupiny Czech Coal za územními limity
Litvínovská uhelná a.s.: II. etapa lomu ČSA
Výhledové lokality za územními limity
Litvínovská uhelná a.s.: III. a IV. etapa lomu ČSA
Hrubá těžba* uhlí a těžba skrývky skupiny Czech Coal, 2006–2010
Lokalita
Litvínovská uhelná a.s.: lom ČSA
skrývka (v m3)
uhlí (v t)
2006
2007
2008
2009
2010
2006
2007
2008
2009
2010
5 075 450
5 035 423
5 216 302
4 721 015
4 627 811
22 493 191
22 902 198
20 076 829
18 961 177
16 622 348
Vršanská uhelná a.s.: lom Vršany a Šverma
10 198 550
9 551 490
9 634 370
9 370 235
8 846 124
13 321 986
16 149 162
21 497 454
19 970 903
19 198 746
VUAS + LUAS celkem
15 274 000
14 586 913
14 850 672
14 091 250
13 473 935
35 815 177
39 051 360
41 574 283
38 932 080
35 821 094
470 620
471 179
292 945
332 636
415 483
–
–
–
–
–
15 744 620
15 058 092
15 143 617
14 423 886
13 889 418
35 815 177
39 051 360
41 574 283
38 932 080
35 821 094
Příkup vsázkového uhlí a přímý prodej
z dolu Centrum (Důl Kohinoor a.s.)
Skupina celkem*
*Rozdíl v číslech hrubé a odbytové těžby je způsoben skládkováním a úpravou, tj. odstraněním hlušiny při výrobě tříděného uhlí.
30
zpět na obsah
Těžba skrývky a uhlí v povrchových dolech skupiny Czech Coal (mimo hlubinný důl Centrum)
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
těžba skrývky
(tisíce m3)
85 966
74 546
63 976
62 628
54 974
49 543
43 327
36 608
35 983
29 641
33 389
31 730
35 815
39 051
těžba uhlí
(tisíce tun)
23 401
22 308
22 302
22 515
18 766
13 234
17 066
16 850
16 269
16 498
15 768
15 641
15 274
14 587
Výroba a expedice uhelných produktů skupiny Czech Coal
2008
2009
2010
VUAS
20 077
19 971
19 199
LUAS
21 497
18 961
16 622
VUAS
5 216
9 370
8 846
LUAS
9 634
4 721
4 628
Výhled těžby hnědého uhlí
Nakládka uhelných produktů je zajišťována na zpracovatelské lokalitě Hrabák a na Úpravně uhlí
Plány výroby na rok 2011 předpokládají výkony přibližně na úrovni roku 2010. Z tohoto faktu
Komořany. Jednotlivé vyrobené produkty jsou expedovány k odběratelům dvěma způsoby: že-
vyplývá předpokládané provozování stejných úpravárenských i těžebních technologií jako v roce
lezničními vagóny a nákladními automobily.
2010. Ve střednědobých výhledech uvažuje skupina Czech Coal o podstatném snížení ročních
Kolejová doprava společnosti Coal Services a.s. přepravuje natěžené skrývkové a uhelné hmoty
výkonů na lomu ČSA a o ukončení produkce tříděného uhlí na Úpravně uhlí Komořany. Už v roce
od těžebních zařízení na určené cílové stanice (výsypky, úpravnu, drtírny, skládky) a provádí také
2008 lom ČSA dosáhl linie územních limitů těžby stanovených vládním usnesením č. 444/1991.
zpětnou přepravu zbytků po spalování z elektráren a tepláren.
Za stávající situace, kdy je stále zpochybňována možnost překročení těchto limitů, připravuje
Část produkce je expedována přímo vlastní kolejovou dopravou skupiny Czech Coal. Po úpra-
skupina Czech Coal harmonogram omezování a dočasného zastavení těžby koncem roku 2022
vě uhlí podle požadavků zákazníků, naložení vozů a sestavení vlaků dopravují České dráhy uhlí
v lokalitě ČSA. V rámci limitů totiž obsahuje lom ČSA k 1. 1. 2011 posledních 32,2 milionu tun
k zákazníkům.
hnědého uhlí. Zároveň je Skupina připravena realizovat projekt zpřístupnění zásob za limity, neboť
Nakládka produktů na nákladní automobily je realizována v Komořanech, v průměru je naloženo
má v dané lokalitě platný dobývací prostor.
kolem osmdesáti automobilů denně. Stav vytížení parkoviště a nakládky mohou dopravci sledo-
Omezení těžby v důsledku limitů se nijak netýká druhého lomu Vršany, který jako jediný v ČR
vat díky kamerovému systému na internetových stránkách www.czechcoal.cz.
může uhlím zásobovat až do roku 2052.
31
zpět na obsah
1.5.5 Management jakosti a odpovědnost za uhelné produkty
na velkostrojích – už řidič rýpadla může ovlivňovat kvalitu těženého uhlí, na pásových dopravnících, v homogenizační drtírně v lomu ČSA, v Úpravně uhlí Komořany, na rýpadlech v lomu Vršany,
pásových dopravnících a nakládacím zásobníku v lokalitě Hrabák. V lokalitě ČSA jsou instalovány
Řízení jakosti produkce hnědého uhlí
3 kontinuální síroměry. Díky popeloměrům je možné regulovat jak kvalitu energetického uhlí, tak
i kvalitu uhlí pro maloodběratele (malé výtopny a domácnosti).
Základní rozbory
Podle obsahu popela v těžném uhlí se řídí další úpravy a obchodní použití uhlí. Pokud je hodnota
ZÁKAZNÍK
Speciální rozbory
obsahu popela do 12 %, nemusí se uhlí už dále upravovat, třídí se dle velikosti. Uhlí s obsahem
popela v rozmezí 12 % až 35 % může být upraveno pomocí těžkosuspenzního rozdružování (tzv.
„prádlo“ – uhlí jde do lázně, uhlí s hlušinou klesá rychleji a kvalitní uhlí, které zůstává na povrchu,
jde dále ke zpracování; rozdružování – „praní“ trvá max. 10 sekund). Hnědé uhlí, které má obsah
Prodej
Laboratoře
Katalog
Vzorkování
Smlouva
Koordinace výroby
a jakosti prodeje
Informační systém pro řízení jakosti hnědého uhlí
Pro důsledné dodržování kvality vyráběného paliva v celé šíři sortimentu je zaveden informační
systém, který v reálném čase sleduje široké spektrum informací a poskytuje objektivní pohled
na provoz technologie. Systém se skládá z komplexu sítě čidel: kvalitní vagónové a automobilové
váhy, pásové váhy, automatické vzorkovače, popeloměry a síroměry. Jejich následné počítačové vyhodnocení umožňuje stabilizaci kvalitativních parametrů produkovaných typů hnědého
uhlí. Mezi průběžně kontrolované vlastnosti patří výhřevnost, obsah popela, síry aj. Tento systém
umožňuje bez výrazných výkyvů dodržovat kvalitativní ukazatele uváděné v Katalogu uhlí skupiny
Czech Coal. V případě reklamace ze strany zákazníka je možné dohledat v archivu den, směnu
a místo nakládky včetně času a konkrétního pracovníka, který se na nakládce podílel.
Popeloměry, síroměry a automatické vzorkovače
Skupina Czech Coal věnuje kvalitě dodávané produkce hnědého uhlí neustále velkou pozornost,
významným prvkem systému, který je soustavně zdokonalován, jsou popeloměry a vzorkovače.
popela do 12 %, se využívá pro produkci tříděného uhlí dodávaného do domácností a pro malé
výtopny pod obchodními názvy Ořech a Kostka. Uhlí s obsahem popela nad 12 % je dodáváno
do průmyslu, tepláren a energetiky (hruboprachy, průmyslové a topné směsi).
Parametry těžného uhlí se neustále mění s těžbou v odlišných oblastech lomu. K nastavení popeloměrů slouží výsledky rozborů vzorků z automatických vzorkovačů.
Automatické vzorkovače
Kontrola jakosti spočívá v odběru vzorků pro stanovení obsahu vody, popela, síry, pro stanovení
výhřevnosti a pro granulometrický rozbor (pro kontrolu třídnosti uhlí). Základní technologický rozbor ovzorkovaného paliva je prováděn akreditovanou laboratoří Coal Services a.s. Tato laboratoř
rovněž provádí další speciální rozbory paliva – elementární analýzu pro stanovení obsahu uhlíku
a vodíku, chemický rozbor popela, stopové prvky apod. V rámci zajištění naprosté objektivity při
odebírání vzorků a vyloučení vlivu lidského činitele je od roku 1996 prováděna instalace a atestace automatických vzorkovačů na všech pásových dopravnících, kterými prochází uhlí těsně
před nakládkou do automobilů či na vozy ČD. V rámci skupiny Czech Coal je veškerá produkce
v současné době ovzorkována automatickými vzorkovači.
Z každé dodávky uhlí je vytvořen 24hodinový vzorek, jehož analýza je poskytována zákazníkovi
jako informace k fakturaci, tento vzorek se skladuje 1 měsíc. Pro vybrané druhy produkovaného
uhlí je akreditovanou laboratoří zpracována podrobná požárně-technická charakteristika produktu, kterou lze na požádání odběratele v neredukované podobě poskytnout.
Z jednotlivých charakteristik je zpracována zjednodušená tabulka údajů základních požárně-technických charakteristik paliva, která je pro dostupnost všem odběratelům součástí Katalogu uhlí
Automatické popeloměry a síroměry
skupiny Czech Coal.
Výroba je v naší společnosti řízena na základě údajů z instalovaných popeloměrů řady GE 1100 S,
V roce 2010 bylo provedeno kompletní ověření konstrukční a funkční způsobilosti automatických
GE 2000 a GE 3000. Prostřednictvím popeloměrů se po 5 minutách měří hustota uhlí a tím
vzorkovačů uhlí a prodloužení platnosti atestů na všech vzorkovačích finální produkce, tj. produk-
i obsah popelovin. V současné době je v provozu 40 popeloměrů. Přístroje jsou instalovány
tů pro energetiku i obyvatelstvo. Všechny automatické vzorkovače splňují základní konstrukční
32
zpět na obsah
a funkční předpoklady podle ČSN 44 1304, ČSN ISO 5069-1,2 a ČSN ISO 13909. Celý proces
souvisí se zákonem č. 695/2004 Sb., podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a s ustanoveními vyhlášky č. 696/2004 Sb.
1.5.6. Aplikovaný výzkum
Skupina Czech Coal se vývoji a výzkumu systematicky věnuje. Každoročně je sestavován plán
technických inovací a technické pomoci. Odbor pořízení a obnovy majetku zajišťuje také realizaci jednotlivých projektů tohoto typu. Nejčastějším realizátorem servisních a výzkumných úkolů
v geo­technice, ochraně životního prostředí, technickém a ekonomickém poradenství je Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s. v Mostě (VÚHU). Řada technických inovací vzniká ve spolupráci těžebních společností (VUAS, LUAS) a servisní společnosti (Coal Services a.s.) s vysokými školami
a vývojovými firmami ve strojírenství. Jde například o vývoj a realizaci zařízení pro automatický
odběr a zpracování vzorků uhlí a vývoj nového spektrometru. Krušnohorské strojírny Komořany
a.s. provádějí vývojovou činnost v oblasti skládkového hospodářství a důlní techniky a v oblasti
sortimentu automaticky řízených kotlů.
(Více informací viz www.czechcoal.cz/aplikovany-vyzkum.)
33
zpět na obsah
1.6 Strojírenství – Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
www.ksk-as.cz
Výrobní program společnosti Krušnohorské strojírny Komořany a.s. zahrnuje především výrobu,
Průměrná struktura produktů za rok 2010
opravy a údržbu strojů a zařízení pro povrchovou těžbu, ocelové konstrukce, strojní díly a součás-
• nové dodávky a generální opravy a údržba pro skupinu Czech Coal . .......................... 77 %
ti, služby (kalibrační laboratoř, zkušebny, dělení a tryskání materiálu). Výrobu automatických kotlů
• nové dodávky a generální opravy pro ostatní hornictví ................................................. 11 %
Varimatik zajišťuje dceřiná společnost Varimatik s.r.o.
• ocelové konstrukce technologické ................................................................................ 8 %
Pro zkvalitnění svých produktů společnost spolupracuje se společností Výzkumný ústav pro
• ocelové konstrukce stavební ........................................................................................ 1 %
hnědé uhlí a.s. a s vysokými školami strojního zaměření. Podíl tržeb společnosti mimo skupinu
• hnědouhelné kotle Varimatik ......................................................................................... 2 %
Czech Coal za rok 2010 činil 23 %, z toho export 1 %. Přímý export je nahrazován exportem zpro-
• ostatní výrobky, opravy, služby ..................................................................................... 1 %
středkovaným přes tuzemské inženýrské organizace. Převážná většina kontraktů v r. 2010 byla
realizována ve lhůtě.
Obchodní strategie
Obchodní strategií je orientace na spolupráci s dlouhodobými partnery a získávání potenciálních
Strojní celky a technologické konstrukce
partnerů pro dlouhodobý vztah. Obchodní činnost společnosti je dána převážně tzv. diskrétní
Krušnohorské strojírny Komořany a.s. patří mezi tradiční strojírenské výrobce s vlastním know-
zakázkovou výrobou, tzn. spočívá v individuálním nabídkovém řízení, uzavírání obchodní smlou-
how technologického charakteru směrovaným do oblasti strojních celků pro dobývání a úpravu
vy, koordinaci v průběhu realizace zakázky, předání výsledku zákazníkovi. Pouze malé procento
minerálních surovin, zejména pak hnědého uhlí. Struktura nabídky se zakládá na dvou směrech:
z celkového objemu zakázek je realizováno systémem nákup – prodej, do budoucna je však
nabídka služeb a dodávka vlastních vyráběných produktů a nabídka vycházející z obdržených
zájem zvyšovat podíl takto realizovaných zakázek.
poptávek. Nabídky jsou zpracovány na dodávky vlastních výrobků a služeb a na obdržené po-
Východiskem obchodní strategie společnosti jsou zejména historické vazby v tradičním sortimentu.
ptávky (např. zakázková výroba dle podkladů dodaných zákazníkem).
Přímé vazby jsou udržovány s důlními společnostmi – skupina Czech Coal, Severočeské doly a.s.
a Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Typy zákazníků se liší podle nabízených výrobků
Rozvoj je směrován do následujících segmentů:
• dodávky strojních celků pro dobývání surovin, vč. údržby strojní a elektro, oprav a výroby
náhradních dílů,
a služeb. Strojírenské produkty odebírají zejména větší a střední společnosti z tuzemska i zahraničí. Společnost je zaměřena na tzv. zakázkovou výrobu určenou úzkému okruhu odběratelů.
Mezi nejvýznamnější tuzemské zákazníky se řadí skupina Czech Coal, SD – 1. strojírenská, a.s.,
• dodávky strojních celků pro zauhlování tepelných elektráren a centrálních výtopen na uhlí,
PRODECO, a.s., NOEN, a.s., KOCH HOLDING a.s., Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.,
• poskytování specializovaných služeb mimo skupinu Czech Coal (údržba a servis technolo-
a Severočeské doly a.s. (Doly Bílina a Doly Nástup Tušimice). Nejdůležitějším zahraničním partne-
gických celků, zkušebnictví a bezdemontážní diagnostika),
• v ýroba technologických ocelových konstrukcí (díly strojů a zařízení) včetně dopravních prostředků (kolejová vozidla) a drtičů,
• v ýroba stavebních ocelových konstrukcí vč. dopravních staveb (mosty).
rem je pak společnost LISEC Maschinenbau GmbH.
Vzhledem k omezenému počtu obchodních příležitostí v tuzemsku v dlouhodobém časovém
horizontu společnost postupně analyzuje možnosti uplatnění na zahraničních trzích, zejména
v rámci vlastního know-how.
34
zpět na obsah
Kotle Varimatik
Výhled strojírenství v roce 2011
www.varimatik.cz
Nejvýznamnější položkou obchodního plánu na rok 2011 zůstává údržbářská a servisní činnost
pro těžební organizace skupiny Czech Coal, dodávky a opravy náhradních dílů a dokončení vel-
Kotle Varimatik jsou přes určitou diskriminaci hnědého uhlí jako paliva oborem se stálým okru-
kých investičních akcí – GO rýpadla KU 800.11/K84 a modernizace dálkového pásového do-
hem zákazníků. Jsou to kotle určené pro domácnosti a menší kotelny k vytápění průmyslových
pravníku (DPD) pro Vršanskou uhelnou a.s. V závěru loňského roku byla zahájena výroba dílů
objektů, dílen, skleníků, hotelů, škol apod. včetně výroby teplé užitkové vody. Řídící automatika
DPD pro NOEN, a.s. Tato dodávka je určena pro Severočeské doly s výhledem na realizaci další
kotlů zajišťuje automatické řízení pracovního režimu a umožňuje i nastavení dávkování optimálního
etapy. V rámci modernizace tuzemských tepelných elektráren budeme v areálu elektrárny Led-
množství paliva. Kotle jsou nenáročné na obsluhu a dosahují výborných výsledků z hlediska účin-
vice realizovat montáž již vyráběných dílů trubkového dopravníku a nosné konstrukce pro KOCH
nosti a emisí. Kotle jsou konstruovány na spalování hnědého uhlí i peletizovaných energetických
HOLDING a.s., připravujeme též realizaci dalších zakázek na elektrárnách Tušimice a Prunéřov
surovin z obnovitelných zdrojů. Všechny vyráběné kotle jsou vybaveny havarijním termostatem,
(ČEZ), zejména pro společnosti NOEN, a.s., VÍTKOVICE GEARWORKS a.s., TI Centrum, a.s.
který zabraňuje riziku přetopení kotle. Ochrana bezpečnosti zákazníků je u kotlů Varimatik řešena
Ze zahraničních zakázek je klíčovou výroba skládkového stroje pro elektrárnu v Tuzle. Na základě
prostřednictvím návodu k obsluze a samolepkami, které se umísťují přímo na tělo kotle.
zadání firmy ALTA probíhá technická příprava na dodávku dílů DPD pro ruského zákazníka. Rov-
Na základě rozhodnutí vlastníků došlo k vyčlenění výroby a prodeje automaticky řízených kotlů
něž předpokládáme zahájení prvních projektů v Turecku a v Indii.
s označením Varimatik a Varikot do samostatné dceřiné společnosti. Varimatik s.r.o. zahájil činnost
1. 8. 2010 převzetím aktiv od Krušnohorských strojíren Komořany a.s.
Byla zajištěna nezbytná nová certifikace celé výrobní řady kotlů Varimatik (VM 15, VM 20, VM 25,
VM 45, VM 65, VM 100/101, VM 200, VM 300, VM 500 a VK 25, VK 45) v SZÚ Brno pro nového
výrobce – Varimatik s.r.o.
V prodeji kotlů vlastní výroby Varimatik převažuje systém regionálních distributorů s marketingovou podporou výrobce (s určitým podílem přímého prodeje). Zákazníky jsou u kotlů Varimatik
obchodní společnosti, městské a místní úřady, ale i jednotlivci.
Kalibrační laboratoř
Mezi ostatní služby společnosti patří činnost kalibrační laboratoře a zkušeben defektoskopie
a bezdemontážní diagnostiky (více viz www.czechcoal.cz/laboratore).
Popis obchodních a výrobních rizik
Hlavní rizika pro společnost představují ceny nakupovaných surovin, energií a prostředků potřebných pro výrobní proces. Tato rizika platí zejména pro produkty a služby, které se prodávají za fixní
sazbu, kde je v krátkém časovém horizontu menší prostor na změnu. Dalším rizikem je i vývoj
směnného kursu EUR/CZK. Toto riziko se odráží na prodeji produktů. Zásadním problémem
a zároveň rizikem pro další období je nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců v oboru strojírenství a obava investorů z globální krize a odsouvání zahájení výstavby velkých zdrojů na pozdější
dobu.
35
zpět na obsah
1.7 Stavební a zemní práce, doprava – DTS Vrbenský, a.s.
www.dts-as.cz
Hlavními aktivitami společnosti DTS Vrbenský, a.s., jsou zemní práce, sanační a rekultivační
Obchodní a výrobní rizika a očekávaná hospodářská a finanční situace v roce 2011
práce, odstraňování ekologických zátěží, nakládání s nebezpečnými odpady, provádění staveb,
Prognózy pro příští období nejsou příznivé. Největším problémem stavebního trhu je přetrvávající
jejich změn a odstraňování, včetně ekologických staveb a skládek, vodohospodářské stavby,
slabá poptávka ze strany soukromého sektoru a pokles poptávky ze strany sektoru veřejných
komplexní nákladní doprava, pronájem a servis motorových vozidel a stavebních strojů.
financí.
Hlavním zaměřením společnosti je orientace na potřeby skupiny Czech Coal, zejména Litvínovské
Zatímco v oblasti soukromého kapitálu a financování ze zdrojů EU lze v letošním roce a letech dal-
uhelné a.s. a Vršanské uhelné a.s.; pro Skupinu bylo realizováno 70 % výkonů za služby. Mimo
ších očekávat významnější růst, situaci v oblasti veřejných financí je nutno považovat za kritickou,
Skupinu jsou realizovány zejména sanační a rekultivační práce, zemní práce související s přípra-
a to nejen pro rok 2011, ale také pro roky příští. V rámci svého programového prohlášení vláda
vou území pro další výstavbu, subdodávky zemních prací při výstavbě infrastruktury, sanace
sáhla k razantním úsporným opatřením. Tato opatření se dotkla jak některých již připravených pro-
skládek. Společnost realizuje 100 % výkonů v ČR.
jektů jejich odložením, tak zastavením některých staveb, které byly již zahájeny. Druhým faktorem,
V důsledku pokračující recese na stavebním trhu a úsporné politiky vlády v oblasti veřejných vý-
který bude mít dopad na vývoj veřejných financí pro oblast stavebnictví, je ten, že vláda razantně
dajů došlo v roce 2010 k poklesu objemu tržeb z činnosti mimo Skupinu o 25 %. Zároveň došlo
omezila i prostředky vynakládané na přípravu nových projektů. Pro rok 2012 lze tak očekávat
ke snížení podílu tržeb ze segmentu rekultivací a sanací a naopak k navýšení podílu v oblasti sub-
příležitosti zejména v oblasti projektů, které jsou z minulosti připraveny a byly pouze pozastaveny.
dodávek stavebních prací při výstavbě infrastruktury. Nadále pokračovala spolupráce s význam-
Pokud vláda nezačne urychleně podporovat přípravu nových projektů, lze očekávat, že krize
nými stavebními společnostmi, zejména Metrostav a.s. Oproti minulým rokům byly realizovány
v zakázkách z oblasti veřejného financování bude pokračovat i po roce 2012.
zejména zakázky rozpracované z minulých let.
Typy zákaznických segmentů, jejich procentní zastoupení dle produktu v roce 2010:
• Rekultivace a sanace z oblasti veřejných financí ......................................... 9 %
• Stavební subdodávky pro stavební společnosti . ...................................... 61 %
• Výkony zemních strojů a autodopravy mimo Skupinu ............................... 21 %
• Papírenské společnosti ............................................................................. 6 %
• Ostatní . .................................................................................................... 3 %
Certifikace a garance kvality
Společnost disponuje certifikáty ISO 9001:2008, ISO 14001:2004 a OHSAS 1801:2007. Poskytuje garance kvality od 24 do 180 měsíců podle charakteru a rozsahu zakázky. Veškeré kontrakty
uzavřené v roce 2010 byly splněny z hlediska množství, kvality produkce i termínů dokončení.
Minimálně jednou ročně je prováděno hodnocení spokojenosti zákazníků korespondenční formou. Kontrolními audity bylo ověřeno, že veškeré činnosti byly prováděny v souladu s požadavky
právních předpisů a vydaných rozhodnutí. Společnosti nebyly uloženy žádné pokuty.
36
zpět na obsah
1.8 Gumárenské služby – RENOGUM a.s.
www.renogum.cz
Společnost RENOGUM a.s. poskytuje širokou paletu gumárenských služeb. Těžiště činnosti
Gumový program
spočívá v zajišťování servisu a montáží dopravních pásů. Stále více nabývá na významu činnost
Gumový program spočívá ve výrobě (recyklaci) granulátu z opotřebovaných pneumatik, který se
v oblasti renovace dopravních pásů a zpracování pryžového odpadu, tzv. gumový program.
přímo prodává nebo slouží jako polotovar pro další pryžové výrobky (pryžová dlažba, antivibrační
Tržby mimo vlastní Skupinu v roce 2010 dosahovaly 15,5 %. Společnost má zákazníky na trhu
desky). Další výrobky gumového programu jsou z vulkanizované pryže, sem patří např. podložky
v ČR, na Slovensku, dále v Maďarsku a SRN. Strategií obchodu je aktivní vyhledávání obchod-
pod paty kolejnic, disky pro podpásové válečky pásových dopravníků aj. Výrobky gumového pro-
ních příležitostí. U technicky náročných výrobků je zavedena výrobková specializace jednotlivých
gramu jsou prodávány z 93 % mimo vlastní Skupinu. Hlavním výrobkem v roce 2010 byla pryžová
manažerů obchodu, která vede k větší kvalitě informací poskytovaných zákazníkovi. Společnost
dlažba LADA pro zahraničního odběratele.
pravidelně provádí analýzu spokojenosti zákazníků dotazníkovou formou.
Nejvýznamnějšími stálými zákazníky jsou obchodní firma Milan Hroch a organizace Správa želez-
Společnost vlastní laboratoř gumárenských služeb (www.czechcoal.cz/laboratore).
niční dopravní cesty, s.o., v oblasti prodeje podložek pod patu kolejnice. Hlavní zakázky v odběru
pryžové dlažby byly v roce 2010 realizovány společností RAAB KARCHER STAVIVA, a.s. (nynější
Struktura nabídky dle typu produktů
• Servis a renovace dopravních pásů
Saint-Gobain Building Distribution CZ, spol. s r.o.). Dodávky antivibračních desek celostátně ovlivnil útlum ve stavebním sektoru.
• Antivibrační desky
• Pružné podložky pod paty kolejnic
• Pružná pryžová dlažba
• Výroba a prodej granulátu
• Použité dopravní pásy
• Disky pro podpásové válečky pásových dopravníků
• Likvidace pryžového odpadu
Servis a renovace dopravních pásů
Výhled činnosti společnosti a očekávaná hospodářská a finanční situace v roce 2011
Společnost plánuje v roce 2011 dosažení zisku. Celková hospodářská situace však bude stále
ovlivňována důsledky celosvětové krize a recesí českého hospodářství. Hlavním obchodním rizikem je pokles stavební výroby a tím pokles poptávek pro stavebnictví a současně zhoršení platební morálky ze strany zákazníků. Výrobní rizika jsou spojena s náklady na údržbu technologií.
Celý rok 2010 byl charakteristický zásadním poklesem stavebních výkonů. Tento pokles výkonů je
pro naše dva hlavní výrobky, antivibrační desky a podložky pod patu kolejnice, způsoben změnou
podmínek ve financování nových developerských projektů (větší účast developera) a u pryžových
Servis dopravních pásů představuje nákup nových dopravních pásů a činnosti související s jejich
podložek pod patu kolejnice přesunem finančních prostředků určených pro dopravní infrastruktu-
instalací, údržbou a odstraňováním poruch na technologickém zařízení. Servisní činnost je pro-
ru ve prospěch nových projektů na úkor rekonstrukcí a oprav stávající železniční sítě. Tato situace
vozována zejména pro Litvínovskou uhelnou a.s. a Vršanskou uhelnou a.s., společnost však ex-
bude mít za následek snížení objemu prodeje tohoto výrobku v porovnání s minulými lety.
panduje, a to realizací smluvně dohodnutého servisu na lokalitě „Vápenka Čertovy schody“ na Berounsku a realizací zakázek u odběratelů jako např. LOMY MOŘINA spol. s r.o., EUROBELT s.r.o.,
Lafarge Cement, a.s., Energetické opravny, a.s., Elektrárny Opatovice, a.s., a další. Další činností
je renovace použitých dopravních pásů především pro Litvínovskou uhelnou a.s. a Vršanskou
uhelnou a.s., výroba otěrové gumy a speciálních pryžových koberců.
37
zpět na obsah
1.9 Další obory podnikání ve Skupině
1.9.1 Sdílené služby – Coal Services a.s.
ustanovení § 67 odst. 1 zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších
předpisů, které stanovují i odbornou způsobilost jeho pracovníků.
Hlavní sdílené služby poskytované Coal Services a.s.:
• Bezpečnost práce – sledování úrazovosti, vyhodnocování, poskytování poradenství v BOZP
a PO, kontrolní a dozorová činnost
HBZS zajišťuje nepřetržitou pohotovost báňských záchranářů a záchranářské techniky. Zřizovatelem
HBZS je Litvínovská uhelná a.s. HBZS zajišťuje úkoly při provádění hornické činnosti na povrchu
s působností na celém území ČR, rovněž zajišťuje vyhláškou ukládané úkoly při provádění hornické
• Výrobní oblast – zajišťování přepravy vytěžených hmot prostřednictvím kolejové dopravy
činnosti v podzemí na dolech Centrum v okrese Most, Marie v okrese Sokolov, Richard v okrese
• Důlně měřické činnosti – vedení důlně měřické dokumentace a provádění měřických prací
Litoměřice, Bratrství a Svornost v Jáchymově. Báňská záchranná stanice v Mostě má 68 vlastních
• Technická správa – zásobování elektrickou a tepelnou energií v rámci platných licencí
členů a včetně ZBZS dolu Centrum a ZBZS Sokolovské uhelné a.s., které pod HBZS Most spadají,
• Nákup a skladování – poskytování služeb v oblasti nákupu a skladování materiálu a náhrad-
má 219 členů. Na základě smlouvy uzavřené s HZS Ústeckého kraje je ostatní složkou IZS ČR
ních dílů
• Technické poradenství – revize velkostrojů, technické poradenství a služby související s provozováním těžební technologie a vyhrazených zdvihacích zařízení
• Inženýrská činnost – pořízení a obnova majetku – příprava a realizace investičních akcí, oprav,
(Integrovaného záchranného systému České republiky).
V roce 2010 bylo HBZS provedeno 30 havarijních zásahů, 5 zásahů speciálních havarijních (zásahy
v rámci IZS), 62 nehavarijních, 45 plánovaných a 367 komerčních. Lékaři zajišťující stálou lékařskou
službu na HBZS uskutečnili 17 zdravotních výjezdů, což je stejně jako v roce předcházejícím.
technické pomoci a technických inovací pro VUAS, LUAS a Czech Coal a.s.
• Laboratorní činnosti (www.czechcoal.cz/laboratore):
– Laboratoř tuhých paliv – základní a speciální rozbory uhlí za účelem zjištění kvality vyráběné
produkce uhlí a geologického průzkumu skupiny Czech Coal, rovněž působí jako služba
pro externí zákazníky
– Tribodiagnostika – laboratorní zkoušky olejů, tribodiagnostické hodnocení zařízení a správa
databází měřených hodnot
– Vibrodiagnostika – diagnostika technického stavu pohonů, endoskopické kontroly, provozní měření hluku, správa databáze měřených hodnot
• Zajišťování dětské letní rekreace ve vlastním zařízení
HBZS v rámci výkonu báňské záchranné služby pro smluvní partnery zajišťuje zejména následující činnosti:
•p
ráce v nedýchatelném nebo zdraví škodlivém prostředí a práce v extrémních podmínkách,
• havarijní zásahy, sanační práce,
• práce ve výškách nad volnou hloubkou,
• činnost v oblasti požární ochrany,
• školicí a výcviková činnost,
• činnost zkušebny tlakových lahví včetně plnění,
• činnost zkušebny dýchací a oživovací techniky,
• činnost plynové laboratoře (www.czechcoal.cz/laboratore),
1.9.2 Hlavní báňská záchranná stanice Most (HBZS) a Hasičský
záchranný sbor (HZS) Litvínovské uhelné a.s.
www.hbzs.cz
Hlavní báňská záchranná stanice a hasičský záchranný sbor v nepřetržitém provozu zajišťují řešení
havarijních a záchranných zásahů a ostatní preventivní a odbornou činnost ve společnostech skupiny Czech Coal, ale i podniků společnosti Severočeské doly a.s. a také v rámci Integrovaného záchranného systému České republiky. HBZS zajišťuje úkoly ve smyslu vyhlášky Českého báňského
úřadu č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě. Hasičský záchranný sbor je zřízen na základě
• činnost zkušebny roznětnic, ohmmetrů a indikačních přístrojů.
Stále větší podíl na činnosti HBZS má komerční činnost, a to pro smluvní i pro mimosmluvní partnery. Např. jsou již tradičně realizovány výkony pro MŽP při likvidaci ekologických zátěží, a to na likvidaci starých důlních děl. Dále se jednalo o rizikové práce ve výškách, ve stísněných prostorách
a v podzemí pro soukromé firmy.
Významnou složkou náplně činnosti HBZS jsou i plánované činnosti pro Litvínovskou uhelnou a.s.
a Vršanskou uhelnou a.s., ale i celou společnost Severočeské doly a.s., jako je např. údržba a provoz kontrolních štol Jezeří a Jiřetín, kontroly přenosných hasicích zařízení a kontroly a údržba stabilních hasicích zařízení na velkostrojích v těchto společnostech.
38
zpět na obsah
Hasičský záchranný sbor Litvínovské uhelné a.s. (dále jen „HZS LUAS“) je zřízen na základě usta-
Čištění odpadních vod
novení § 67 odst. 1 zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
Je zajišťováno čištění odpadních vod z povrchových areálů (ČSA, OM, JŠ, Hrabák, ÚU Komořa-
(dále jen „zákon o PO“), k plnění úkolů uvedených v ustanovení § 70 zákona o PO. HZS LUAS
ny, Kopisty, Vrskmaň a Tábor 7 v Komořanech).
je dislokován na centrální požární stanici se sídlem na lokalitě ČSA – OM a pobočné stanici se
sídlem na lokalitě Vršany – Hrabák. Výkon služby je organizován ve třech směnách s nepřetržitým
dvaceti­čtyřhodinovým cyklem. Personální obsazení HZS LUAS k 31. 12. 2010 je 54 zaměstnanců
a zůstává stejné jako v roce 2009. Jednotka HZS LUAS provádí zásahy v rámci celé Litvínovské
uhelné a.s., Vršanské uhelné a.s. a dceřiných společností. Jednotka dále provádí zásahy na vyžádání krajského operačního a informačního střediska Ústeckého kraje jako základní složka integrovaného záchranného systému, například při živelních pohromách, dopravních nehodách a jiných
mimořádných událostech.
Jednotka HZS LUAS provádí i komerční činnost: revize hydrantové sítě, asistenční služby při automobilových závodech na Autodromu Most, likvidace prašných produktů a mytí komunikací.
Čištění a vypouštění retencí
Společnost od roku 2007 pořízením sacího vodního bagru rozšiřuje předmět podnikání o čištění
vodních zdrojů. Technologie finské výroby, stroj WATERMASTER III, je určena k ekologickému
čerpání a selektivnímu odstraňování přírodních a průmyslových sedimentů ze dna vodních ploch
a toků. Výhodou proti klasickému způsobu likvidace usazeného sedimentu je důkladné vyčištění
bez nutnosti vypouštění retenčních nádrží.
Recyklace barevných kovů a prodej doprovodných surovin
Společnost provádí recyklaci kovového odpadu, zejména barevných kovů. Hlavní náplní je výkup
1.9.3 Odvodňování lomů, provozování čistíren
a čerpadel – HUMECO, a.s.
odpadních kabelů a granulace kovů z nich. Prodej surovin (písků) vyskytujících se v dobývacím
prostoru Vršanské uhelné byl v roce 2010 zabezpečován ze skrývkových řezů. Využívána je deponie oxihumolitů na Slatinické výsypce.
www.humeco.cz
Mimo skupinu Czech Coal jsou zákazníkům nabízeny tyto služby:
HUMECO, a.s., je společnost, která poskytuje služby odvodnění, čerpání a úpravy důlních vod a čištění
• recyklát barevných kovů
odpadních vod na lokalitách společností skupiny Czech Coal (89 % výkonů roku 2010). Další činností je
• v ýstavba a spojování polyetylenového potrubí
prodej výrobků z recyklace barevných kovů a prodej doprovodných surovin a druhotných surovin.
• v ýstavba stabilních a plovoucích čerpacích stanic
• čerpání kalu z jímek a nádrží pomocí plovoucího rýpadla WATERMASTER
Odvodňování lomů, čerpání důlních vod a odvodňování provozních řezů
Odvodňování lomů představuje hlavní činnost společnosti. Jedná se o zachycení povrchových
a mělkých podzemních vod před proniknutím do lomových prostor a jejich odvedení. Dalším
• opravy čerpadel typů KDFU, GFHU, CVOU
• prodej oxihumolitu
• laboratorní služby (www.czechcoal.cz/laboratore)
úkolem je důlní vody proniklé do lomu odčerpat a upravit na parametry dle legislativy před jejich
vypuštěním do vodoteče. Dále se jedná o čerpání důlních vod z podložních kolektorů.
Strategie obchodu
Rozhodujícím zákazníkem je mateřská skupina Czech Coal v oblasti zajišťování odvodnění lomů
Úprava důlních vod
Důlní vody obsahují znečišťující látky, pro které nesplňují legislativní podmínky pro přímé vypuštění
do veřejné vodoteče. Jejich úprava spočívá ve snížení koncentrací zejména nerozpustných látek,
železa a manganu. Činnost úpravy důlní vody zajišťuje HUMECO, a.s., ve dvou úpravnách: ÚDV
Komořany a Vršany.
a úpravy důlních vod. V doplňkových činnostech jde o udržení stávajících zákazníků a hledání
uplatnění na trhu u nových aktivit: čištění jímek sacím bagrem a opravy malých čerpadel.
Tržby za prodej výrobků a služeb tvoří malé procento z celkových tržeb společnosti. Zákazníci pro
drobnou doplňkovou činnost jsou získáváni na základě účasti společnosti ve výběrových řízeních
– většinou se jedná o jednorázové akce (odčerpání vod, vyčištění jímky, položení a svařování PE
potrubí apod.).
39
zpět na obsah
Popis obchodních a výrobních rizik a výhled činnosti společnosti na rok 2011
Výhled činnosti společnosti na rok 2011 a popis obchodních a výrobních rizik
Zaměření a perspektivní vývoj společnosti HUMECO, a.s., je především v zajištění spolehlivé
Společnost se v roce 2011 a dále bude zaměřovat výhradně na potřeby skupiny Czech Coal.
a vysoce odborné činnosti při odvodňování lomů a úpravě důlních vod. Úzké sepětí s provozy
skupiny Czech Coal s sebou přináší i společná výrobní rizika. Jedním z největších rizik je další
rozvoj či útlum lomu ČSA v souvislosti s územními limity. Perspektivu nabízí externí uplatnění pro
1.9.5 Rekultivace – REKULTIVACE a.s.
sací vodní rýpadlo WATERMASTER při čištění vodních toků, rybníků a nádrží.
www.rekultivace-most.cz
1.9.4 Informatika – Infotea s.r.o.
Společnost REKULTIVACE a.s. provádí biologickou část rekultivačních prací, zemědělských a lesnických, práce pěstebního charakteru, sadovnické práce, přípravné práce pro stavby a údržbu
www.infotea.cz
zelených ploch. Rekultivačním procesem je ukončena báňská činnost a postižené území je navráceno do nového kulturního stavu trvalého užívání.
Společnost Infotea s.r.o. je nastavena primárně na poskytování IT služeb pro skupinu Czech
Společnost se mimo jiné zabývá pěstováním energetických bylin. (Viz odstavec 2.8.2 Rekultiva-
Coal. Infotea v roce 2010 poskytovala služby v poměru 80 % zákazníkům ve Skupině a 20 %
ce: Pěstování energetických plodin na rekultivacích.)
mimo Skupinu. Předpokladem je do budoucna fungování společnosti pouze pro vnitřní potřeby
Skupiny, tedy jako servisní organizace. Služby jsou zajišťovány dle efektivity buď interními zdroji
společnosti, nebo nákupem služeb od externích partnerů.
1.9.6 Zajištění sportovní činnosti – HIPODROM MOST a.s.
Z poskytovaných služeb v oblasti IT lze vymezit následující služby:
www.hipodrom.cz
• Servis a správa IS/IT
• Technická podpora infrastruktury
Společnost HIPODROM MOST a.s. byla založena v roce 1996. Hlavním předmětem podnikání je
• ERP (Enterprise Resource Planning) systémy
zajišťování sportovní činnosti, a to v areálu vybudovaném v oblasti rekultivačního parku Velebudic-
• Správa aplikací
ké výsypky, která patří mezi největší výsypky v bývalém Severočeském hnědouhelném revíru, její
• HelpDesk
rozloha představuje 790 ha. Roční počet návštěvníků překračuje 100 tisíc osob.
• Telekomunikační služby
Stále se rozšiřující sportovní areál patří mezi mezinárodně uznávaná závodiště kategorie „A“. Dosti-
• Poradenství a konzultační služby
hová dráha umožňuje všechny druhy závodů, tj. cvalové, rovinné, překážkové i steeplechase. Hlavní
• Prodej a pronájem zboží
dráha má délku 1800 m, přímá dráha 1200 m s šířkou 30 m. Pro trénink dostihových koní je v areálu
k dispozici šestikilometrová udržovaná tréninková dráha. Areál spravovaný společností HIPODROM
Pro externí trh jsou určeny takové produkty a služby ze stávajícího portfolia, jejichž
uplatnění je díky jejich charakteristice možné. Mezi tyto nové produkty společnosti
MOST a.s. umožňuje pořádání dostihových a na pískovém kolbišti i parkurových závodů.
lze zařadit:
vení tohoto špičkového závodiště sloužilo rovněž jako zázemí pro konání výchovně-vzdělávacích
• Server hosting
• ASP (Application Service Providing)
• Internetové připojení
• Vývoj krabicového SW
V roce 2010 bylo na mosteckém hipodromu pořádáno 8 dostihových a 8 parkurových dnů. Vybaprogramů, pro pořádání různých společenských a kulturních akcí. Investiční výstavba je realizována s cílem rozšířit a zkvalitnit nabídku volnočasových aktivit a zpříjemnit pobyt všem návštěvníkům
moderního sportovního centra (například průběžným rozšiřováním dětského hřiště a výstavbou
nového sociálního zařízení pro návštěvníky). Doplňkovou obchodní aktivitou je nabídka ploch
40
zpět na obsah
a sociálního zázemí (restaurace, občerstvovací stánky apod.) k pořádání různých sportovních,
kulturních, společenských a firemních akcí. Pro sportovní vyžití dětí a dospělých nabízí v areálu
hipodromu své služby také Jezdecký oddíl Hipodrom Most.
Hlavním cílem pro rok 2011 je uspořádání sedmi dostihových, šesti parkurových a dvou hobby
dnů. Úkolem v roce 2011 zůstává rozšíření nabídky pro veřejnost v jízdě na koních, uspořádání
dětského stanového in-line tábora, střeleckých závodů Perazzi tour a MČR ASAT, sportovní setkání seniorů, uspořádání in-line závodů a mezinárodních vytrvalostních závodů v jízdě na koních.
V roce 2011 budou v areálu hipodromu nově pořádány pravidelné farmářské trhy, v době letních
prázdnin se zde uskuteční denní příměstský tábor pro výtvarně nadané děti pod názvem Objevujeme skryté talenty. V záměru je pořádat v areálu koncerty a divadelní představení a také doplnit
vybavení areálu o tzv. piknikovou zónu.
41
zpět na obsah
1.10 Přehled standardů ISO a fází hodnocení jakosti hlavních produktů skupiny Czech Coal
1.10.1 Standardy a certifikáty managementu jakosti ve společnostech Skupiny, 2010
Zdokonalování řízení a jakosti výrobků a poskytovaných služeb i zvyšování bezpečnosti práce patří mezi stěžejní cíle společnosti
Název standardu
DTS Vrbenský, a.s.
HUMECO, a.s.
RENOGUM a.s.
Krušnohorské strojírny
Komořany a.s.
Coal Services a.s.
Název auditora
ISO 9001:2008
29. 9. 2005/ platnost do 29. 9. 2011
Det Norske Veritas
ISO 14001:2004
29. 9. 2005/ platnost do 29. 9. 2011
Det Norske Veritas
OHSAS 18001:2007
31. 7. 2008/ platnost do 31. 7. 2011
Det Norske Veritas
ČSN EN ISO/IEC 17025:2005
(zkušební laboratoř evidovaná pod č. 4115)
25. 4. 2007/ platnost do 30. 4. 2012
ASLAB Středisko pro posuzování způsobilosti laboratoří
ČSN EN ISO 9001:2009
2002 (2005, 2008 recertifikace)/ platnost do 30. 12. 2011
STAVCERT Praha, spol. s r.o.
ČSN EN ISO 14001:2005
2007 (2010 recertifikace)/ platnost do 31. 3. 2013
STAVCERT Praha, spol. s r.o.
ČSN OHSAS 18001:2008
2007 (2010 recertifikace)/ platnost do 31. 3. 2013
STAVCERT Praha, spol. s r.o.
ČSN EN ISO 9001:2009 a ČSN EN 3834-2
2008/ platnost do 30. 11. 2011
Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.
ČSN EN ISO 14001:2005
2009/ platnost do 29. 12. 2012
Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.
ČSN OHSAS 18001:2008
2009/ platnost do 29. 12. 2012
Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.
Výroba a montáž ocel. konstr. ČSN 732601-Z2, čl. 203
2008/ platnost do 30. 11. 2013
Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.
Svařování – Osvědčení o kvalifikaci výrobce k svařování
ocelových konstrukcí dle normy DIN 18800-7:2002-09,
DIN 15 018, DIN 4132 a DIN 22261
2009/ platnost do 14. 12. 2012
SLV Halle GmbH
Kalibrační laboratoř – Osvědčení o akreditaci, ČSN EN
ISO/IEC 17025:2005
2008/ platnost do 21. 7. 2013
Český institut pro akreditaci, o.p.s.
Výroba a montáž ocel. konstr.; Velký průkaz způsobilosti SŽDC, s.o.; ČSN 732601-Z2, čl. 200
REKULTIVACE a.s.
Datum získání
2008/ platnost do 30. 11. 2013
Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o.
ISO 9001:2001
8. 9. 2005/ platnost do 5. 9. 2011
Bureau Veritas Certification Czech Republic, s.r.o. (BVQI)
ISO 14001:2004
8. 9. 2005/ platnost do 5. 9. 2011
Bureau Veritas Certification Czech Republic, s.r.o. (BVQI)
OHSAS 18001:1999
11. 5. 2006/ platnost do 4. 5. 2011
Bureau Veritas Certification Czech Republic, s.r.o. (BVQI)
ČSN 44 1304, ČSN ISO 5069-1,2, ČSN ISO 139092,4 a ČSN ISO 9411-1 (automatické vzorkovače uhlí)
2010 proběhlo prodloužení atestů na všech vzorkovačích, v roce 2011
je dále aktualizováno
TEKO
ČSN EN ISO/IEC 17025:2005
(zkušební laboratoř č. 1493)
V 10/2010 proběhl audit ČIA, o.p.s., platnost osvědčení do 19. 10. 2014.
V 4/2011se uskutečnil v laboratoři zákaznický audit SGS a.s.
Český institut pro akreditaci, o.p.s.
SGS a.s.
42
zpět na obsah
1.10.2 Fáze hodnocení jakosti v průběhu životnosti hlavních produktů
Fáze hodnocení jakosti v průběhu životnosti hlavních produktů
Czech
Coal a.s.
Litvínovská
uhelná a.s.
Vršanská Coal Services a.s.
uhelná a.s.
(laboratoř)
Krušnohorské strojírny
Komořany a.s.
Renogum a.s.
Fáze v průběhu životnosti produktů, kdy se hodnotí zdravotní a bezpečnostní dopady
Typ produktu
mostecké hnědé uhlí
stroje a zařízení
(zejména dobývací technika)
kotle
Varimatik
výrobky
gumového programu
100 %
100 %
100 %
100 %
Procentuální podíl významných kategorií produktů a služeb, na které se tyto
postupy vztahují a u kterých se hodnotí, zda jsou v souladu s těmito postupy
Vývoj koncepce výrobku a výzkum
–
ano
ano
–
ano
ano
ano
Certifikace
–
–
–
ano
ano
ano
ano
Výroba, produkce
–
ano
ano
–
–
ano
ano
Marketing a propagace
ano
ano
ano
–
–
ano
ano
Skladování, distribuce a dodání
ano
ano
ano
–
–
ano
ano
Užití a služba
ano
ano
ano
–
ano
ano
ano
Likvidace, opětovné použití nebo recyklace
ano
ano
ano
–
ano
ano
ano
Typy požadovaných informací o produktech a službách
Procentuální podíl významných kategorií výrobků či služeb, které podléhají
hodnocení, při němž se hodnotí, zda jsou uplatňovány tyto postupy
hnědé uhlí
stroje a zařízení (vývoz)
stroje a zařízení (ČR)
kotle
gumové výrobky
100 %
6 %
90 %
4 %
100 %
Původ komponent výrobku nebo služby
(místo výroby, výrobce)
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Údaje o obsahu, zvláště s ohledem na látky, které
mohou mít ekologické nebo zdravotní dopady
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Návod na bezpečné používání výrobku nebo služby
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Způsob likvidace výrobku a ekologické/zdravotní dopady
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
43
zpět na obsah
Udržitelný rozvoj v roce 2010
zpět na obsah
2.1 Řízení a kontrola výkonnosti v oblasti udržitelného rozvoje
2.1.1 Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině
Cíle environmentální a sociální odpovědnosti Skupiny
„Udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby,“ definuje už v roce 1987 Světová
komise pro životní prostředí a rozvoj OSN. V souladu s touto myšlenkou zájem skupiny Czech
Coal v oblasti těžby hnědého uhlí nespočívá v „rychlém vytěžení nerostu“ – to není technicky ani
ekonomicky možné. Záměrem je zpřístupnit zásoby uhlí generacím našich dětí, které si samy
rozhodnou, jak nerostné bohatství v tomto a možná i příštím století využijí. Udržitelný rozvoj v sobě
spojuje tři dimenze života společnosti – ekonomickou, sociální a environmentální. Řeší podmínky
jejich koexistence a vzájemného propojení. Jedním z jejich propojovacích prvků je i technika.
S technikou, stejně jako s přírodou, vyrůstáme od dětství. Pokud s oběma zacházíme smysluplně
tak, aby sloužily k dlouhodobému uspokojování potřeb člověka, nemohou být technika a příroda
v protikladu.
• minimalizace obchodních rizik pro zákazníky a dodavatele, vyplývajících z nejistoty dalšího
vývoje environmentální a energetické legislativy a nepříznivého sociálního stavu mosteckého
regionu,
• zaměření celkové strategie Skupiny tak, aby vedla k dalšímu zvyšování bezpečnosti práce,
rozvoji kvalifikace a znalostí zaměstnanců a zvýšení atraktivity pro mladé odborníky, zejména
v technických profesích,
• prosazení takových investičních variant, které zajistí zachování či nárůst počtu pracovních míst,
• rozvoj monitoringu environmentálních dopadů a vytváření podmínek pro další snižování znečištění ovzduší, vody a produkce odpadu, dále rozvoj využívání a uskladnění látek vznikajících
spalováním hnědého uhlí,
• dosažení obecně takových obchodních úspěchů, které budou dále vytvářet dostatečné finanční prostředky pro podporu projektů regionálního rozvoje, a to jak v rámci finanční podpory
programů regionální spolupráce, tak zejména v sociální revitalizaci rekultivacemi obnovených
území.
Fakta o transformaci v oblasti povrchové těžby hnědého uhlí
Plnění cílů environmentální a sociální odpovědnosti ve skupině Czech Coal
(Údaje za Vršanskou uhelnou a.s., Litvínovskou uhelnou a.s., Czech Coal a.s. a Coal Services a.s. ve struktuře provozů k 31. 12. 2010)
Rok
Těžba uhlí (miliony tun)
Celkové vypouštěné emise produkované při těžbě a zpracování uhlí (tuny)*
Rekultivovaná plocha předaná k užívání (ha) (kumulativně za předešlé roky)
Celková plocha dotčená povrchovou těžbou uhlí (ha)
1994
Počet zaměstnanců – měsíční průměr**
2006
2007
2008
2009
2010
22,70
16,10
15,70
15,04
15,10
14,44
13,85
379,80
19,10
36,90
39,10
37,90
33,30
16,40
2 917
5 599
6 013
6 313
6 367
6 444
6 959
14 889
9 741
9 336
9 071
9 094
9 094
9 094
Přímá podpora obecně prospěšných projektů (miliony Kč)
Rok
2005
32,70
2000
6 480
2005
4 477
35,90
2006
4 216
41,60
2007
4 033
39,90
2008
3 830
37,60
2009
3 482
30,50
2010
2 875
Úrazová četnost (počet úrazů na 100 zaměstnanců)
1,64
1,07
0,85
0,65
0,705
0,86
0,63
Absence z důvodu nemoci (% z celkového odpracovaného času)
6,70
5,13
4,80
4,34
4,07
3,24
3,33
* Z důvodu dlouhodobé srovnatelnosti jsou v tomto čísle zahrnuty i emise hlubinného Dolu Kohinoor a.s.
** Z rozdílu mezi počty zaměstnanců v jednotlivých letech nelze počítat počet propuštěných, neboť část zaměstnanců odešla do důchodu a část do dceřiných firem. Rozdíl tudíž udává spíše počet uzavřených pracovních míst v oblasti povrchové těžby.
45
zpět na obsah
Ocenění společností skupiny Czech Coal
Lomy a důl skupiny Czech Coal patří mezi nejbezpečnější v České republice. Respektovaným
národním oceněním je cena za bezpečnost práce v hornictví – Zlatý Permon za výsledky dosažené v oblasti bezpečnosti práce. Ocenění uděluje Český báňský úřad, Odborový svaz pracovníků
hornictví, geologie a naftového průmyslu a Odborový svaz Stavba České republiky. Tuto prestižní
cenu obdržely společnosti skupiny Czech Coal již čtyřikrát – poprvé v roce 2004, dále za rok
2005, 2006. V roce 2010 opět získala toto ocenění Vršanská uhelná a.s. – povrchové lomy Vršany a Šverma (viz www.cbusbs.cz/sekce-oceneni.aspx). I společnosti Důl Kohinoor a.s., která
těží uhlí v hlubinném dole Centrum, byla v roce 2009 za rok 2008 od Českého báňského úřadu
propůjčena cena za bezpečnost v hornictví Zlatý Permon.
Projekt skupiny Czech Coal „Monitorování metodou radarové interferometrie“ získal v kategorii
Cena geodetické veřejnosti 3. místo v soutěži „Technické dílo roku“ za rok 2008, vyhlašované Komorou geodetů a kartografů. Metoda radarové interferometrie, častěji nazývaná „dálkový průzkum
Země“, je založena na snímkování radary, které jsou vybaveny vlastním zdrojem mikrovlnného záření, které lépe prostupuje oblaky, případně mlhou apod. Na základě využití snímků z Evropské
kosmické agentury (ESA) lze z dvojic pořízených snímků následně vytvořit digitální model terénu.
Ve spolupráci s ČVUT v Praze byl zpracován projekt na vybudování 11 ks tzv. koutových odražečů
a první družicové snímkování proběhlo 15. 12. 2008. Jedná se o první dálkové sledování Země
v České republice metodou radarové interferometrie s umělými pevnými odražeči.
Webová prezentace skupiny Czech Coal se každoročně účastní soutěže Web Top100, která
umožňuje firmám srovnat své webové prezentace s konkurencí a získat cenné podněty pro jejich
další zlepšování. V roce 2010 získala webová prezentace společnosti první místo v oborovém
žebříčku energetika a současně se v hlavním žebříčku umístila na druhé pozici.
2.1.2 Řízení a kontrola výkonnosti v oblasti udržitelného rozvoje
Řízení minimalizace dopadů provozní činnosti organizace na místní společenství
Koncepční přístup k minimalizaci dopadů těžby hnědého uhlí po celou dobu báňské činnosti je
u všech lomů garantován v rámci schváleného Plánu otvírky, přípravy a dobývání ložiska (POPD).
Součástí POPD jsou opatření jak bezpečnostní, tak v oblasti ochrany životního prostření, zahrnující zohlednění oprávněných zájmů obcí i právnických i fyzických osob, které jsou účastníky řízení,
např. měření prašnosti a hluku v rámci zřízených ochranných pásem. (Viz www.czechcoal.cz/
banske-dokumenty.) Pro ukončení báňské činnosti je základním koncepčním materiálem schválený Souhrnný plán sanace a rekultivace (SPSaR), který zahrnuje projednání se samosprávami
dotčených obcí. (Viz www.czechcoal.cz/rekultivace.) Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí
budoucím generacím (viz kap. 2.10.7), který zahrnuje i případné přesídlení, je plně v souladu
s legislativou ČR, o níž jsme přesvědčeni, že zahrnuje požadavky směrnice Světové banky pro
nedobrovolné přesídlení.
Řízení minimalizace dopadů v měřítku jednotlivých technologií zajišťují jednotlivé technologické
postupy těžařských společností (VUAS, LUAS, Důl Kohinoor a.s.). Řešení neočekávaných situací
se řídí propracovanými havarijními plány, v případě problémů, které by se dotkly i sousedních
komunit, jsou informováni i představitelé obcí.
Případné stížnosti mohou obyvatelé podávat jak na příslušné státní úřady (zejména báňský úřad),
tak přímo vedení jednotlivých společností. V roce 2010 nebyly těžebním společnostem skupiny
Czech Coal doručeny samosprávami či obyvateli okolních obcí žádné stížnosti ve výše uvedených oblastech.
Přímá komunikace skupiny Czech Coal s představiteli obcí a veřejností
Přímá komunikace je základním prvkem v jednání Skupiny s jejími stakeholdery, zejména v podobě zpětné vazby od představitelů samospráv a veřejnosti.
Komunikace vedení společností s představiteli obcí probíhá v rámci pravidelných setkání, starostové obcí mají možnost obracet se přímo jak na generální ředitele jednotlivých uhelných lomů, tak
na útvar komunikace. Vzájemné poskytování dat je upraveno na základě smluv o spolupráci.
Veřejnost se obrací zpravidla na telefonní linku Spolužití (800 800 499), případně na obecné
e-mailové adresy [email protected] a [email protected] Pro osobní konzultace mohou využít útvaru komunikace Czech Coal a.s. Výměna informací také probíhá prostřednictvím informačního centra Spolužití, které bylo v loňském roce, také vzhledem k výraznému pozitivnímu
posunu spolupráce s Horním Jiřetínem, přesunuto z Litvínova do Horního Jiřetína. Nejčastěji
kladené osobní, telefonní a e-mailové dotazy byly v roce 2010 zveřejňovány na www.spoluziti.cz.
46
zpět na obsah
V roce 2010 vstoupila ve společnosti Czech Coal v platnost směrni-
Projekty zvyšování ekonomické, environmentální a sociální odpovědnosti ve skupině Czech Coal
ce Pravidla komunikace. Ta mimo jiné upravuje pravidla pro strate-
(údaje za povrchové uhelné lomy Vršany-Šverma a ČSA, Vršanskou uhelnou a.s., Litvínovskou uhelnou a.s.
gii komunikace, popisuje hlavní používané externí a interní komuni-
a Czech Coal a.s.)
kační nástroje a vymezuje odpovědnost zaměstnanců společnosti
v oblasti komunikace. Mimo jiné uvádí, že veřejnost se může se
Projekty zvyšování ekonomické, environmentální a sociální odpovědnosti ve skupině Czech Coal
svými dotazy, stížnostmi či dalšími podněty obracet na společnost
prostřednictvím těchto oficiálních komunikačních kanálů:
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
• Poštou na adresu sídla společnosti
• Elektronicky na informační e-maily společnosti
Snižování emisí znečišťujících látek v ovzduší a produkce odpadu, měření hluku a prašnosti v okolí lomů
(např. [email protected])
• Osobně v informačním centru Spolužití
• Telefonicky na bezplatnou informační linku Spolužití
Automatizace sledování jakosti uhlí (síroměry, popeloměry, automatické vzorkování)
• Jiným způsobem (tj. například přímým e-mailem na některého
ze zaměstnanců společnosti apod.)
Oslovení zaměstnanci jsou povinni dotazy v co nejkratší možné
Vzdělávácí program Uhelná akademie
době zodpovědět, případně předat příslušnému zaměstnanci,
do jehož oboru dotaz spadá a který dotaz vyřídí. Odpovědi, které
byly realizovány písemně (tj. i elektronickou poštou), stejně tak pří-
Program regionální spolupráce
padné dotazy a připomínky, na něž jsou odpovědi kdekoliv zveřejňovány (i když budou telefonické nebo to budou dotazy tlumočené
Program zdraví
novináři, starosty či z konferencí apod.), jsou zaměstnanci povinni
archivovat.
Program Monitoring udržitelného rozvoje
Reporting udržitelného rozvoje dle metodiky GRI
Automatický monitoring svahů lomu ČSA
Informační a kontaktní centrum Spolužití
47
zpět na obsah
Odpovědnost za produkty v oblasti komunikace a marketingu
pro další vývoj ekonomiky a průmyslu, aktualizaci energetické politiky, surovinové politiky a legis-
Skupina Czech Coal v případě marketingu, včetně reklamy a PR, dodržuje etický kodex v oblasti
lativy. Skupina dlouhodobě spolupracuje s Teplárenským sdružením ČR, které sjednocuje zájmy
public relations, který vychází z mezinárodního standardu reprezentovaného především Stock-
výrobců a distributorů tepla, zákazníků, široké veřejnosti i státu. V roce 2010 bylo v popředí zájmu
holmskou chartou. Pravidla sponzoringu jsou řešena v rámci vyhlášených programů Regionální
např. bezplatné poskytování emisních povolenek pro teplárenství, zdaňování emisních povolenek
politika (viz 2.8 Regionální spolupráce).
v letech 2011–2012 a požadavek na vytvoření dlouhodobé koncepce dalšího rozvoje teplárenství,
Skupina Czech Coal podporuje informovanost standardními komunikačními nástroji a postupy,
včetně zajištění paliv, zejména domácího hnědého uhlí. Významné je zastoupení Skupiny v Hos-
které se zakládají na metodikách a kodexech oborových organizací PR (Stockholmská charta)
podářské a sociální radě Mostecka (HSRM) a v Hospodářské a sociální radě Ústeckého kraje
a reklamy (www.aka.cz). Jde zejména o Etický kodex PR pro zadavatele (www.apra.cz) a speciální
(HSR-ÚK), kde se podílela zejména na vyhodnocení Globálního plánu revitalizace pánevních
Zásady etického chování, Kodex reklamy, Kodex podpory prodeje. Tyto organizace jsou součástí
oblastí severozápadních Čech.
nadnárodních institucí, jejichž zásady takto přejaly (APRA je členem www.iccopr.com, AKA je
Z mezinárodních organizací má pro skupinu Czech Coal zásadní význam zapojení v Evropské
partnerem www.eaca.be). Společnost Czech Coal a.s., která poskytuje celé skupině na základě
asociaci pro černé a hnědé uhlí EURACOAL, která je zastřešující organizací evropského uhelného
mandátních smluv služby v oblasti korporátní a marketingové komunikace, public relations a pu-
průmyslu. Jejím cílem je ochrana zájmů uhelného průmyslu v evropské energetické politice a ak-
blic affairs, se zavázala rozhodnutím představenstva dodržovat Etický kodex PR pro zadavatele.
tivní účast na vytváření nediskriminačního komunitárního rámce pro uhelný průmysl.
Zaměstnanci útvaru komunikace jsou povinni se prokazatelně seznámit se všemi výše uvedenými pravidly a kodexy a řídit se podle nich.
Podpora otevřeného transparentního trhu
Podpora protikorupčních přístupů ve skupině Czech Coal se soustředí především na vytváření
Participace na veřejné politice
kvalitních vnitřních norem v oblasti obchodu a na kvalitní řízení a kontrolu pracovníků obchodu.
Jednotlivé společnosti Skupiny se účastní společných jednání s politickými představiteli v rámci
Vedení všech společností Skupiny vydává závazné vnitřní normy v oblasti obchodu a vyhlašování
společných organizací (např. regionální hospodářské a sociální rady) či v rámci veřejného projed-
zakázek, které zahrnují i minimalizaci možností pro korupční jednání (pravidla zadávání zakázek
návání regionálních strategických dokumentů (např. územní plánování, Globální plán revitalizace
a výběrových řízení, pravidla smluv se zákazníky).
pánevních oblastí severozápadních Čech, Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje aj.).
Pro zefektivnění řízení (včetně kontroly transparentnosti, antikorupčního přístupu a potlačování
Mezi nejvýznamnější otázky, na něž se Skupina v rámci své účasti na rozvoji veřejné politiky
protikonkurenčního jednání) a vyškolení kvalitních zaměstnanců je obchod s uhlím a elektřinou
soustředí, patří vytváření dlouhodobě stabilních podmínek pro rozvoj uhelné energetiky, zejména
soustředěn do jediné společnosti – Czech Coal a.s. Skupina podporuje využívání transparent-
teplárenství, a snižování nejistoty ve vývoji těžby hnědého uhlí v ČR. Tato nejistota má negativní
ních forem obchodu. Oblast obchodu s elektřinou je jednak pod přímým dohledem dozorových
vliv zejména na oblast veřejného teplárenství (viz kapitolu 2.5.5 Teplárenská soustava ČR a její
a státních orgánů, kromě toho je cenotvorba obchodu s elektřinou transparentní díky otevření
význam). Cílem participace Skupiny je odborný přístup, za tímto účelem rozvíjí specializované
Energetické burzy Praha (PXE) v červnu roku 2007. Obchodní společnost Skupiny, Czech Coal
organizační útvary či podporuje vědeckovýzkumné instituce a jejich projekty.
a.s., nakupuje část elektrické energie na PXE, čímž usiluje pro Skupinu jako pro obchodníka
Skupina rovněž participuje na řešení odborné problematiky skrze své členství ve významných
o snížení rizik možných dopadů protikonkurenčního či monopolního chování.
regionálních, národních či mezinárodních odborných organizacích. Skupina Czech Coal byla
V oblasti obchodu s uhlím je Skupina jedním z hlavních dodavatelů tříděného hnědého uhlí na trh
v r. 2010 členem 34 organizací a sdružení, z toho 29 tuzemských a 5 zahraničních (podrobnosti
v ČR. Toto uhlí je z omezených zásob lomu ČSA prodáváno aukčním způsobem, což činí prodej zcela
viz www.czechcoal.cz/clenstvi).
transparentním. V listopadu 2008 byla provedena aukční forma prodeje tříděného hnědého uhlí, kte-
Z tuzemských hospodářských a podnikatelských sdružení a svazů je pro skupinu Czech Coal vý-
rou Skupina uskutečnila pro stabilizaci dodávek odběratelům tříděného uhlí do konce topné sezóny
znamné členství ve Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPCR), v Zaměstnavatelském svazu důlního
2012–2013 (více viz kapitolu 1.4.2 Strategie skupiny Czech Coal v obchodu s hnědým uhlím).
a naftového průmyslu ČR (ZSDNP), Těžební unii a Teplárenském sdružení. V roce 2010 byla jejich
Významnou roli v transparentnosti a otevřenosti mají i internetové aplikace. Pro zákazníky v ob-
činnost v rámci prosazování zájmů podnikatelů a zaměstnavatelů zaměřena zejména na priority
chodě s elektřinou a souvisejícími produkty je určena microsite www.elektrinaprofirmy.cz.
48
zpět na obsah
Větší otevřenost a transparentnost procesu výběru dodavatelů a poskytnutí rovných šancí všem
ní a cenové politiky skupiny Czech Coal, konané na základě podnětu společnosti United Energy,
potenciálním uchazečům je od ledna 2011 zajišťována na webových stránkách (www.czech-
a.s., ze skupiny J&T, která vinila skupinu Czech Coal ze zneužívání dominantního postavení na vy-
coal.cz/cs/kontakt/pro_dodavatele/), kde jsou zveřejněna všechna poptávková a výběrová řízení
mezeném relevantním trhu hnědého energetického uhlí. ÚOHS rozhodl (čj. ÚOHS-S069/2008/DP-
v aplikaci PROe.biz. Po kliknutí na ikonu dojde k registraci nových dodavatelů do systému, zatím-
15868/2009/820 ze dne 10. prosince 2009, dále jen „Rozhodnutí I.“), že skupina Czech Coal nemá
co ti evidovaní jsou do soutěže zařazeni automaticky.
na relevantním trhu hnědého energetického uhlí dominantní postavení, a tak jej nemohla ani zneužít.
V prosinci 2010 vydal předseda ÚOHS usnesení, ve kterém oznámil, že na základě předběžného
Soulad s legislativou a dodržování právních předpisů
posouzení věci společně s poradním orgánem – rozkladovou komisí rozhodl, že zahajuje z moci úřední
Společnost se plně řídí platnými obecně závaznými právními předpisy ve všech oblastech
přezkumné řízení ve věci přezkoumání Rozhodnutí I. Proti tomuto usnesení podala skupina Czech
své činnosti.
Coal v zákonné lhůtě rozklad.
V roce 2010 nedošlo k žádnému nedodržení platné legislativy či k pokutám s ohledem na do-
V březnu 2011 rozhodl předseda ÚOHS (čj. ÚOHS-S069/2010/PřŘ-3898/2011/320/KPo ze dne
pady provozů na místní komunity, z důvodu nerespektování předpisů na ochranu životního
2. března 2011, dále jen „Rozhodnutí II.“) tak, že v přezkumném řízení ruší Rozhodnutí I. a že celý případ
prostředí či pro nedodržení platné legislativy v oblasti poskytování a užívání výrobků a služeb.
předává zpět správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Skupina Czech
Rovněž nedošlo k žádnému případu porušování dobrovolně přijatých komunikačních a mar-
Coal s tímto postupem zásadně nesouhlasí a proti Rozhodnutí II. podala v zákonné lhůtě rozklad.
ketingových kodexů.
Společnost Czech Coal Services a.s. vedla v roce 2010 následující významné právní spory:
Skupina Czech Coal podniká pouze na území Evropské unie. Její společnosti plně dodržují
• se společností United Energy, a.s. (žalobce – United Energy, a.s., žalovaný – Czech Coal
všechny úmluvy, pravidla a deklarace lidských práv v oblasti investičních a nákupních po-
Services a.s.) o uložení povinnosti dodávat uhlí a odebírat popeloviny; tento spor ke dni
stupů, zrušení dětské práce a prevence nucené práce aj., které jsou platné a účinné v tomto
prostoru. Dále se řídí platnou legislativou České republiky. Tyto právní normy jsou zahrnuty
31. 5. 2011 nadále probíhá;
• se společností United Energy, a.s. (žalobce – United Energy, a.s., žalovaný – Czech Coal
v organizačních předpisech a vnitřních normách a pravidlech společností Skupiny. V roce
Services a.s.) o zaplacení peněžité částky v souvislosti s dodávkami tepla a úhradou za tyto
2010 nedošlo k žádnému nedodržení platné legislativy a k pokutám z důvodu nerespektování
dodávky; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá;
předpisů na ochranu lidských práv. V roce 2010 nedošlo k žádnému případu diskriminace
• se společností United Energy, a.s. (žalobce – United Energy, a.s., žalovaní – Czech Coal Ser-
na základě národnosti, rasy, barvy pleti, pohlaví, náboženství nebo sociálního původu.
vices a.s., Coal Services a.s. a Czech Coal a.s.) o zaplacení částky v souvislosti s dodávkami
Vzhledem k povaze obchodu s hlavními komoditami – elektřinou a uhlím, kde většinu produk-
tepla a úhradou za tyto dodávky; o podání příslušné žaloby (podané dne 11. 10. 2010) se
tů odebírá jen několik stovek velkých zákazníků, spočívá ochrana soukromí zákazníků nad
společnost Czech Coal Services a.s. dozvěděla až v průběhu roku 2011, přičemž tento spor
rámec českých zákonů především v závazcích Skupiny uvedených ve smlouvách se zákazníky. Stížnosti na porušení soukromí zákazníka a ztráty zákaznických dat nebyly v roce 2010
ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá;
• se společností United Energy, a.s. (žalobce – United Energy, a.s., žalovaný – Czech Coal
žádné. Dodržování vnitrofiremních norem a metodik zabraňuje možnému porušení soukromí
Services a.s.) o zaplacení peněžité částky v souvislosti s tvrzeným „monopolním postavením“
zákazníků a ztrátě zákaznických dat.
a jeho údajným zneužitím; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá;
• se společností ČEZ, a.s. (žalobce – ČEZ, a.s., žalovaný – Czech Coal Services a.s.) o uložení
Významné právní spory, kontroly a incidenty, nehody, poplatky a pokuty
Skupina je informována o trestním řízení, které je vedeno ve Švýcarské konfederaci proti bývalým ma-
povinnosti uzavřít dlouhodobou kupní smlouvu; tento spor byl pravomocně skončen, a to
v důsledku zpětvzetí žaloby ze strany žalobce;
nažerům společnosti Mostecká uhelná společnost a.s. V rámci tohoto řízení bylo společnosti Czech
• se společností ČEZ, a.s. (žalobce – ČEZ, a.s., žalovaný – Czech Coal Services a.s.) o zapla-
Coal Services a.s. v roce 2010 přiznáno procesní postavení tzv. civilního účastníka. Skupina posky-
cení peněžité částky v souvislosti s údajnou škodou; tento spor byl pravomocně skončen,
tuje úřadu vyšetřujícího soudce plnou součinnost.
a to v důsledku zpětvzetí žaloby ze strany žalobce;
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v prosinci 2009 uzavřel šetření tržního postave-
• se společností ČEZ, a.s. (žalobce – ČEZ, a.s., žalovaní – Czech Coal a.s., Czech Coal Ser-
49
zpět na obsah
vices a.s. a Vršanská uhelná a.s.) o zaplacení peněžité částky v souvislosti s tvrzeným nekalosoutěžním jednáním; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá;
Společnost Coal Services a.s. vedla v roce 2010 následující významné právní spory:
• se společností United Energy, a.s. (žalobce – United Energy, a.s., žalovaní – Czech Coal Ser-
• s Ministerstvem financí (žalobce Czech Coal Services a.s., žalovaný – Ministerstvo financí)
vices a.s., Coal Services a.s. a Czech Coal a.s.) o zaplacení částky v souvislosti s dodávkami
o zrušení rozhodnutí vydaného v rámci cenové kontroly; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále
tepla a úhradou za tyto dodávky; o podání příslušné žaloby (podané dne 11. 10. 2010) se
probíhá.
společnost Coal Services a.s. dozvěděla až v průběhu roku 2011, přičemž tento spor ke dni
Společnost Czech Coal a.s. vedla v roce 2010 následující významné právní spory:
• se společností ČEZ, a.s. (žalobce – ČEZ, a.s., žalovaní – Czech Coal a.s., Czech Coal Services a.s. a Vršanská uhelná a.s.) o zaplacení peněžité částky v souvislosti s tvrzeným nekalosoutěžním jednáním; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá;
• s Ministerstvem financí (žalobce Czech Coal a.s., žalovaný – Ministerstvo financí) o zrušení
rozhodnutí vydaného v rámci cenové kontroly; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá;
• se společností United Energy, a.s. (žalobce – United Energy, a.s., žalovaní – Czech Coal Services a.s., Coal Services a.s. a Czech Coal a.s.) o zaplacení částky v souvislosti s dodávkami
tepla a úhradou za tyto dodávky; o podání příslušné žaloby (podané dne 11. 10. 2010) se
společnost Czech Coal a.s. dozvěděla až v průběhu roku 2011, přičemž tento spor ke dni
31. 5. 2011 nadále probíhá;
• s Finančním ředitelstvím pro hlavní město Prahu (žalobce – Czech Coal a.s., žalovaný – Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu) o zrušení dodatečného platebního výměru vydaného Finančním úřadem pro Prahu 7 a navazujícího rozhodnutí vydaného Finančním ředitelstvím pro hlavní město Prahu; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá;
• se společností Energotrans, a.s. (žalobce – Energotrans, a.s., žalovaný – Czech Coal a.s.)
o zaplacení peněžité částky v souvislosti s tvrzeným porušením zákona o cenách; tento spor
ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá.
Společnost Vršanská uhelná a.s. vedla v roce 2010 následující významné právní spory:
31. 5. 2011 nadále probíhá.
Interní etické kodexy, zásady, metodiky a koncepce pro oblast hospodářské, ekologické a sociální výkonnosti
Společnosti Skupiny vytvářejí systém, který podporuje etické jednání zejména v oblastech jednání se zaměstnanci, zákazníky a komunitami.
• Konsolidovaná účetní závěrka skupiny Czech Coal využívá principů Mezinárodního standardu účetního výkaznictví IFRS, v celé organizaci se uplatňují pravidla transparentního reportingu a otevřenosti ke stakeholderům dle metodiky GRI, Version 3.0, 2006.
• Etické kodexy a zásady, které se přímo odkazují na mezinárodní normy ILO (International
Labour Organization), OECD a OSN dle dalších norem závazných v EU a ČR, se uplatňují
ve všech vnitřních dokumentech Skupiny. (Standardy ISO viz kap. 1.10.1 Standardy a certifikáty managementu jakosti ve společnostech Skupiny, 2010.)
• Důsledně trváme na dodržování principu nediskriminace v rasových a genderových otázkách. Tento princip je obsažen v pracovních řádech, vstupních školeních a podporován je
zejména systémem tarifních mezd.
• Princip obezřetnosti (článek 15 Zásad přijatých na summitu v Riu) skupina Czech Coal uplatňuje
tak, že obchodní a výrobní společnosti řídí a zmenšují tato rizika uplatňováním vnitřních norem
v následujících oblastech: řízení obchodních rizik, havarijní plány a technologické postupy.
• se společností ČEZ, a.s. (žalobce – ČEZ, a.s., žalovaní – Czech Coal a.s., Czech Coal Services a.s. a Vršanská uhelná a.s.) o zaplacení peněžité částky v souvislosti s tvrzeným nekalosoutěžním jednáním; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá;
• se společností United Energy, a.s. (žalobce – Vršanská uhelná a.s., žalovaný – United Energy, a.s.)
o zaplacení peněžité částky v souvislosti s přepravou a uložením granulátu; tento spor ke dni
31. 5. 2011 nadále probíhá.
Společnost Litvínovská uhelná a.s. vedla v roce 2010 následující významné právní spory:
• se společností United Energy, a.s. (žalobce – Litvínovská uhelná a.s., žalovaný – United Energy, a.s.) o zaplacení peněžité částky v souvislosti s dodávkami paliva a úhradou za tyto dodávky; tento spor ke dni 31. 5. 2011 nadále probíhá.
50
zpět na obsah
Zavedené dokumenty ve společnostech skupiny Czech Coal
Kde je jednání ve Skupině určeno podrobněji než dle zákonů, vyhlášek, nařízení a předpisů ČR a orgánů státní správy (vnitřní směrnice, normy, části v kolektivních smlouvách, organizačních a pracov-
Czech Coal a.s.
Coal Services a.s.
Vršanská uhelná a.s.
Litvínovská uhelná a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
Krušnohorské strojírny
Komořany a.s.
RENOGUM a.s.
HUMECO, a.s.
Důl Kohinoor a.s.
REKULTIVACE a.s.
Infotea s.r.o.
HIPODROM MOST a.s.
ních řádech, standardy, smlouvy se zákazníky apod.), v tabulce označeno „a“. Označení „x“ udává, že daná problematika je řešena v rámci obecných předpisů ČR.
Existence kolektivní smlouvy
---
a
a
a
a
a
a
a
a
---
---
---
Vyjednávání se zaměstnanci o změnách v organizaci
a
a
a
a
a
a
a
a
a
x
a
x
Účast pracujících ve vrcholových rozhodovacích orgánech společnosti
(např. člen dozorčí rady volený zaměstnanci)
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
---
---
Složení zdravotních, bezpečnostních, popř. i jiných výborů zahrnujících management a zástupce zaměstnanců
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
Zabraňování všem formám diskriminace (věkové, genderové, rasové, náboženské)
a
a
a
a
a
a
a
a
a
x
a
a
Řízení v oblasti dopadů a vlivů na komunity (monitorovací systémy, způsob
ošetření dopadů a vlivu na komunity)
---
---
x
a
---
a
a
x
x
a
---
---
Řízení v oblasti dopadů a vlivů na komunity (komunikace se zájmovými skupinami,
programy spolupráce, dary)
a
---
a
a
a
a
a
---
---
a
--
---
Zaměření proti korupci
a
a
a
a
a
a
a
x
x
a
x
x
Poskytování informací o produktech
a
x
a
a
a
a
x
x
a
a
x
a
Ochrana soukromí spotřebitelů (např. směrnice o registrování osobních dat
a smluv, ustanovení ve smlouvách se zákazníky)
a
a
a
a
a
a
x
x
x
x
x
x
Ochrana zdraví a bezpečnosti zákazníků
x
a
a
a
a
x
a
x
x
x
x
a
Stanovení eko-efektivity a udržitelných vlastností produktů (tj. recyklovatelnost,
využití materiálů, využití energie, snížení toxicity)
---
a
a
a
x
x
a
---
---
a
---
---
Plány a koncepce, které připravují na nepředvídatelné situace (tzv. havarijní plány,
dokumentace zdolávání požárů)
x
x
a
a
a
a
a
a
x
a
x
a
51
zpět na obsah
2.2 Rizika a příležitosti podnikání skupiny Czech Coal
Skupina Czech Coal usiluje o aktivní vztah s klíčovými cílovými skupinami, nejen s obchodními
partnery a zaměstnanci, ale i s obyvateli regionů, kde působí, a s orgány a institucemi, jež tvoří
(hnědé a černé uhlí), která není a pravděpodobně ani nemůže v úplnosti být dostatečně
kompenzována rozvojem OZE.
právní prostředí pro její podnikání. Skupina sama přichází s iniciativami a řešeními jak v oblasti
• Různé analýzy předpokládají, že se ČR stane čistým dovozcem elektrické energie v průběhu
samotného podnikání, tak v sociální a environmentální oblasti. V zájmu našich stakeholderů je,
příštích deseti let. Nedostatečná kapacita přeshraničních profilů (míst propojení národních
abychom předjímali rizika a využili příležitosti k zajištění udržitelného dlouhodobého růstu Skupiny.
přenosových sítí) a případná nedostatečná výrobní kapacita v zemích EU mohou vést až k re-
Nutnou podmínkou k tomu je zkvalitňování prostředí, které spolu s širokou veřejností sdílíme.
gulaci spotřeby, v krajních případech dokonce k výpadkům v dodávkách elektrické energie.
Investoři v oblastech těžby a energetiky potřebují transparentní a dlouhodobě predikovatelné prostředí. Stávající environmentální politika státu je však v rozporu se zájmy spotřebitelů energie,
2.2.2 Riziko rozpadu systému centrálního zásobování teplem (CZT)
energetických společností, ale i se závěry platné energetické koncepce státu, která hnědé uhlí
za limity poptává. Tato environmentální politika v současné době vylučuje možnost další těžby
Závěry a doporučení pracovní komise pro teplárenství 1 jednoznačně mluví o ohrožení soustavy
za současnými limity, a to i v případě vyřešení střetů zájmů v dané lokalitě. Lze říci, že zde existuje
centrálního zásobování teplem (50 % vyrobeného tepla v ČR) a KVET (KVET – kombinovaná
značný nesoulad mezi environmentální a energetickou politikou státu. Ve vyšší úrovni se obdobné
výroba elektřiny a tepla), která se podílí 21 % na dodávce elektřiny a systémových službách.
potíže projevují jako rozpor mezi stávající environmentální a postupně vznikající bezpečnostní/
Jednoznačně také vypovídají o výhodách zdrojů na hnědé uhlí. Studie pracovní komise obsahuje
energetickou politikou EU.
následující stanoviska a údaje:
Energetika je bezesporu klíčovou oblastí pro fungování moderní společnosti. V blízké budoucnosti
• CZT zásobuje teplem podniky, budovy občanské vybavenosti (např. školy, divadla, knihovny
se objeví řada výzev, které spočívají především v rostoucí divergenci potřeb společnosti, v rostou-
apod.), bytové jednotky (1,48 mil. bytů, což odpovídá 3,7 mil. obyvatel, některé údaje hovoří
cích nákladech na zajištění energie a v požadavcích na ekologické aktivity energetiky od centrální
až o 5 mil. obyvatel). Velké centralizované zdroje pracující v systému KVET dosahují více než
i lokální administrativy. Tyto výzvy představují podnikatelské příležitosti pro skupinu Czech Coal.
60% účinnosti přeměny energie z PEZ (47 % teplo a 15 % elektřina).
Podrobný rozbor aktuálních rizik a příležitostí lze nalézt na www.czechcoal.cz/rizika-prilezitosti.
• Koncové ceny ze systémů CZT jsou věcně usměrňované dle vyhlášky navazující na zákon
o cenách. Ceny jsou odlišné zdroj od zdroje (na sekundárním vedení variují od 350 až do 610 Kč
za GJ). Ceny ze systémů CZT postavených na bázi hnědého uhlí jsou cca o jednu čtvrtinu
2.2.1 Riziko omezování nabídky energie z tradičních zdrojů – uhlí
nižší než ceny ze systémů CZT postavených na bázi zemního plynu.
• Dodávky hnědého uhlí do velkých zdrojů se systémem CZT se realizují na základě dlouho-
Vzhledem k vývoji na trhu s hnědým uhlím v ČR a k nevyřešené otázce limitů těžby patří mezi
dobých smluv, jejichž platnost bude končit v letech 2012 až 2020. Pouze u 9 zdrojů existují
střednědobá až dlouhodobá rizika i neschopnost uspokojit všechny požadavky zákazníků na do-
smlouvy za rok 2020. Některé zdroje (dle dostupných informací 9 zdrojů) zasáhne skokový
dávky hnědého uhlí.
pokles těžby hnědého uhlí v roce 2013 o 5–6 mil. t/rok.
• Všechny hnědouhelné společnosti přehodnocují své výhledy, objemy těžby a předpokládané
životnosti svých dolů.
• V roce 2016 nabude účinnosti nová směrnice EU č. 2010/75/EU o průmyslových emisích,
čímž dojde ke změně povolených emisních limitů. Zvýší se tlak na modernizaci zdrojů. Ta
• České teplárenství se v dnešních dnech dostává na pomyslnou křižovatku. Je nutné, aby stát
však nebude možná bez zajištění dlouhodobých dodávek paliva. Bez dlouhodobých kon-
jako regulátor odvětví vyslal jasný dlouhodobý signál ve formě konceptu teplárenství na dobu
traktů na dodávky paliva je většina centralizovaných zdrojů odsouzena k zániku. Tím dojde
minimálně 30 let. Pracovní komise pro teplárenství zřízená MPO (viz níže) označila nevytěžení
dostupných zásob hnědého uhlí za ekonomický nesmysl a politicko-strategický hazard.
• Energetická politika České republiky zatím vede k omezování nabídky na trhu s výrobou elek-
i k rozpadu systémů CZT.
• Uhlí je vyhrazený nerost, ale stát nemá mnoho nástrojů, jak usměrňovat dodávky uhlí do jednotlivých energetických zdrojů. Obchody se řídí tržními pravidly.
trické energie, a to útlumem či stagnací tradiční energetiky založené na domácích surovinách
1
Na základě rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka č. 27/2010 ze dne 26. 11. 2010 vznikla pracovní komise, jejímž cílem bylo vytvořit dokument sloužící jako podklad pro novelizaci státní energetické koncepce (SEK) v oblasti
teplárenství. www.mpo.cz/dokument85493.html.
52
zpět na obsah
• Substituce hnědého uhlí je při zachování centrálních zdrojů se systémem CZT možná, ale
Externality dodávky tepla z tepláren a individuálního vytápění dle paliv v ČR
z dnešního pohledu neekonomická a dopad na koncového zákazníka by byl 1,5násobný až
trojnásobný, než je tomu dnes, nebo by došlo k rozpadu většiny systémů CZT, což by bylo
160
velmi pravděpodobné v případě přechodu na zemní plyn. Případným rozpadem centralizo-
140
vaných zdrojů se systémem CZT dojde i k výpadku dodávek elektřiny z KVET, která slouží
nahrazení těchto zdrojů pravděpodobně plynovými elektrárnami.
• Nelze přístup k zásobám hnědého uhlí bagatelizovat a přehlížet zájmy občanů dotčených
těžbou (2 tisíce obyvatel), ale ani těch, kteří jsou závislí na dodávkách tepla z centralizovaných
zdrojů na uhlí (1 milion bytů) se systémem CZT. Nejcitlivějším tématem je přesun obyvatel
z obcí ležících za územními limity těžby. Jde o lokálně koncentrovaný problém. Stejný, ne-li
větší počet parcel a domů byl vykoupen za účelem výstavby dopravní infrastruktury nebo
vodních děl po roce 1990.
Výše uvedené problémy jsou prohlubovány nesouměřitelným postavením CZT vůči jiným způsobům výroby tepla. Připravovaná legislativa může znevýhodnit CZT tak, že povede ke ztrátě
konkurenceschopnosti a jeho rozpadu. Od 1. 1. 2013 musejí velké zdroje, tedy CZT, kupovat
povolenky na emise CO2. Část povolenek mohou dostat zdarma mezi lety 2013–2020, pokud
Situace v roce 2013
Situace v roce 2020
120
Externality (Kč/GJ)
rovněž k udržování stability přenosových a distribučních soustav. Znamenalo by to nutnost
Situace v roce 2011
100
80
60
40
20
0
Teplárna
Plyn
individuální
vytápění
DPH
Nákup povolenek CO2
Uhlí
Plyn
Uhlí
Plyn
Teplárna
Plyn
individuální
vytápění
Uhlí
Plyn
Teplárna
Ekologická daň
Plyn
individuální
vytápění
Poplatky za emise
Zdroj: TSČR, 2011
ČR požádá o výjimku EK a zároveň pokud energetické firmy stejnou částku proinvestují do snížení
emisí. Přesto bude tato zátěž představovat pro české teplárenství náklady na nákup povolenek
v řádu desítek miliard korun. Povinnost mít povolenky na emise CO2 přitom neplatí pro jakékoli
domácí kotle a malé domovní kotelny.
• Od roku 2016 platí zpřísnění emisních limitů pro SO2, NOx a prachové částice podle evropské směrnice o průmyslových emisích (IED). Nové limity nebudou moci některé zdroje splnit,
2.2.3 R
izika plynoucí z návrhů na legislativní změny v oblasti těžby
hnědého uhlí a zpoplatnění či zdanění jeho těžby, prodeje nebo
z něj vyrobené energie
protože využívají uhlí, nikoli zemní plyn, podle kterého EK tuto směrnici připravila. O dočasné
V roce 2010 a v první polovině roku 2011 byly aktuální především následující legislativní změny,
zmírnění pro českou energetiku může ČR požádat do 1. 1. 2013. Vzhledem k chybějící aktua-
jejichž konečná podoba nebyla dosud známa: (Podrobný rozbor lze nalézt na www.czechcoal.
lizované energetické koncepci však provozovatelé tepelných zdrojů neznají základní podmín-
cz/rizika-prilezitosti)
ky, podle kterých se bude v české energetice v následujících letech podnikat.
• MŽP připravuje velkou novelu zákona o ochraně ovzduší. Ta má obsahovat výrazné zvýšení
• Novela horního zákona (zákona č. 44/1988 Sb.)
• Státní energetická koncepce a surovinová politika
poplatků za znečištění ovzduší od velkých zdrojů. Přestože CZT je zanedbatelným původcem
• Návrh novely směrnice o zdanění energetických produktů a elektřiny (2003/96/ES)
škodlivých látek, bude tím opět znevýhodněno oproti malým zdrojům tepla, na které se po-
• Ochrana klimatu – revize celého systému EU ETS a revize systému EU ETS jen v oblasti
platky za znečištění nevztahují.
• MF připravuje sjednocení DPH. Do r. 2013 tak vzroste cena tepla z CZT o nárůst daně z nynější
zvýhodněné sazby. Vedle toho budou CZT i nadále odvádět v ceně paliva spotřební daň, od které je
však osvobozen zemní plyn pro domácí kotle a domovní kotelny. Zatím nejsou signály, že by ČR při-
výroby tepla
• Novela zákona o ochraně ovzduší
• Návrh nového zákona na ochranu ovzduší, který mimo jiné provede transpozici směrnice EU
o průmyslových emisích (Industrial emission directive, 2010/75/EU)
pravovala daň z CO2, která by se uplatnila na produkty mimo systém obchodování s povolenkami.
• Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR
Velké zdroje tak opět zůstanou znevýhodněny proti malým, tedy především plynovým zdrojům.
• Diskuse systémů obchodování s emisemi NOx nebo SO2 v EU
53
zpět na obsah
2.2.4 Rizika v sociální oblasti – rizika pracovního trhu a vzdělanostní
struktury regionu
• Snížení znečištění konstatuje naprostá většina obyvatel. V podrobných výsledcích (viz www.
Vzhledem k vývoji průmyslu a zaměstnanosti během transformace ČR od roku 1989 existuje
• Za nejvýznamnější problém kraje považují nezaměstnanost a sociální vyloučení některých
v severních Čechách paradoxní situace – jde o kombinaci faktorů strukturální nezaměstnanosti
a nové nezaměstnanosti z důvodu hospodářské recese, trvalé poptávky po produktech a záro-
hsr-uk.cz) označují za hlavního viníka znečištění ovzduší v Ústeckém kraji především dopravu
a v Litvínově chemický průmysl.
vrstev obyvatel, nikoliv stav životního prostředí.
• Největší pozornost si zaslouží názory obyvatel Ústeckého kraje na aspekty hnědouhelné
veň limitů těžby hnědého uhlí. Trvá poptávka po uhlí, strojírenských výrobcích a nových vyspělých
těžby, které díky značné politizaci tohoto tématu polarizují obyvatelstvo:
technologiích spojených s těžbou a energetikou. Řada společností je ochotna přijmout nové
• Téměř 70 % obyvatel souhlasí s tím, že se rekultivace krajiny zlepšuje.
zaměstnance, avšak zejména kvalifikovaných dělnických a technických profesí je na trhu práce
• 56 % obyvatel nesouhlasí s co nejrychlejším ukončením hnědouhelné těžby, jen 31 % oby-
v severních Čechách nedostatek. Zároveň musí skupina Czech Coal v letech 2011–2020 počítat
vatel by ukončilo těžbu hnědého uhlí co nejdříve. (Podrobné výsledky poukazují na obavy
s restrukturalizací, rušením pracovních míst a propouštěním, pokud stávající limity těžby zůstanou
z nárůstu nezaměstnanosti.)
v platnosti.
Zaměstnanci skupiny Czech Coal tvořili 1,7 % (2009) všech zaměstnaných v Ústeckém kraji –
skupina Czech Coal byla největším individuálním zaměstnavatelem ve firemním sektoru v kraji.
• Za předpokladu dohody těžební společnosti s dotčenými obyvateli souhlasí s další těžbou
(tj. těžbou za stávajícími územními limity) téměř 55 % obyvatel, zatímco proti je jen 34 %.
Skupina Czech Coal každoročně žádá o názory představitele měst a obcí v blízkosti vlastních
Při srovnání vzdělanostní struktury platí, že obor těžby zaměstnává méně obyvatel se základ-
provozů. Jejich názory jsou vždy uvedeny v kapitole 2.10.3 Reporting přínosů a vlivů na sousední
ním vzděláním, než je průměr Ústeckého kraje, zaměstnává však zhruba o to více obyvatel se
komunity.
středoškolským vzděláním; pro občany s vysokoškolským vzděláním jsou podílové ukazatele
na srovnatelné úrovni.2
Pro skupinu Czech Coal proto může do budoucna představovat riziko stav středního školství –
Skupina se proto snaží podporovat mimo jiné střední školy, zejména v rámci speciálního programu „Chytré hlavy pro Sever“ (www.chytrehlavy.cz).
2.2.6 V
nímání rizik a příležitostí z pohledu konečných zákazníků –
odběratelů tepla vyrobeného z hnědého uhlí Czech Coal
Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách (Hradec Králové, Most/Litvínov, Praha,
Plzeň, Strakonice)3 v říjnu 2010 přinesl tato zjištění: Dvě třetiny uživatelů dálkového vytápění vědí,
2.2.5 Vnímání rizik a příležitostí hnědouhelné těžby z pohledu obyvatel
Ústeckého kraje
že se teplo dodávané do jejich domácnosti vyrábí z hnědého uhlí. Dálkové vytápění hnědým
uhlím považují lidé za jeden z nejlevnějších způsobů vytápění. Levnější už je podle jejich názoru
pouze místní kotel na uhlí. Z nabízených možných problémů české energetiky spatřují lidé jako
Skupina Czech Coal s velkou vážností přistupuje ke stanovisku veřejnosti ke své činnosti a k prů-
nejzávažnější rostoucí závislost na dodávkách energie ze zahraničí, což se týká zejména zemního
myslu v Ústeckém kraji. V roce 2009 a začátkem roku 2010 zadala Hospodářská a sociální rada
plynu. Stejně problematický je i nedostatek uhlí pro tepelné elektrárny a městské teplárny. O něco
Ústeckého kraje (veškeré výsledky viz www.hsr-uk.cz) dva rozsáhlé výzkumy názorů obyvatel
méně lidi trápí dlouhodobost a nákladnost výstavby nových bloků jaderných elektráren a nejmé-
na životní podmínky a průmyslovou činnost. Výzkumy přinesly poznatky jednak v měřítku celého
ně problematický je podle nich nedostatek obnovitelných zdrojů energie.
Ústeckého kraje (800 respondentů), jednak ve městě Litvínově, jehož obyvatelé jsou jedni ze
Co se týče budoucí těžby hnědého uhlí, 68 % uživatelů dálkového vytápění soudí, že by měly
stakeholderů v případě rozhodování o dalším postupu těžby hnědého uhlí v mosteckém okrese.
být překročeny územní limity a vytěžit by se mělo veškeré dostupné uhlí, 52 % tak soudí pouze
Z výše uvedených údajů vyplývá pro uhelnou těžbu a energetiku několik zásadních sdělení:
za předpokladu, že by došlo k dohodě mezi obyvateli dotčených obcí a těžebními společnostmi,
• Obyvatelé vnímají rozsáhlé změny kvality ovzduší k lepšímu uskutečněné díky modernizaci
energetiky i uhelné těžby v Ústeckém kraji.
2
3
a 16 % by oproti tomu chtělo k získání uhlí využít veřejný zájem, tedy i v případě nesouhlasu dotčených obcí. Čtvrtina obyvatel si myslí, že by limity vůbec překročeny být neměly.
iz studie M. Mičúch: Analýza zaměstnanosti v odvětví těžby nerostných surovin v Ústeckém kraji; Národohospodářská fakulta VŠE v Praze, 2010.
V
Viz Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách ČR, Factum Invenio; Lokality: Hradec Králové, Most/Litvínov, Praha, Plzeň, Strakonice (celkem 789 domácností), říjen 2010.
54
zpět na obsah
Z uvedených údajů vyplývá, že dálkové vytápění teplem, které vzniká spalováním uhlí, považují
Evropa chce mít do roku 2015 v provozu 12 demonstračních jednotek s CCS technologiemi, G8
napojené domácnosti za nejméně rizikové. Přesvědčení těchto domácností o výhodnosti této
se zavázalo zprovoznit na světě 20 demonstračních jednotek do roku 2020.
formy vytápění se promítá i do kladného stanoviska k překročení územních limitů těžby.
Kromě CCS je paralelně rozvíjeno tzv. Clean Coal Technology (dále „CCT“). Jde o vývoj účinnějších technologií spalování fosilních paliv, který znamená dvojí příležitost pro uhelnou energetiku:
2.2.7 Úplná liberalizace trhu s elektrickou energií a důslednější
unbundling jako příležitost
• menší spotřeba paliva při stejném výkonu je úsporným řešením pro stále tenčí dostupné
zásoby hnědého uhlí v ČR (snižování těžební kapacity bude probíhat v případě těžby v rámci
daných územních limitů, ale těžba bude rovněž nižší, než je v současnosti, i v případě jejich
S tlakem Evropské komise na důslednější vlastnické oddělování výroby, přenosu a distribuce
překročení),
se rozšiřuje pole příležitostí pro flexibilní zákaznicky orientované dodavatele disponující vysoce
• nižší emise škodlivých látek adekvátně odpovídají menší spotřebě paliva při stejném výkonu.
kvalifikovanými a zkušenými experty na obchod s elektrickou energií. Prostor pro růst v prodeji
Při uchování vysoké ekonomické efektivnosti hnědého uhlí jako primárního zdroje pro velké elek-
Czech Coal a.s. je zejména v sektoru organizací a firem, včetně středních a menších podnikatel-
trárny a teplárny tak může zavádění CCT zároveň rozhodující měrou přispět k plnění národních
ských subjektů hledajících úspory v nákladech na energie. Zásadní podmínkou pro rozvoj libe-
i evropských závazků snižování emisí.
ralizovaného trhu však je zvýšení právního povědomí zákazníků o jejich právech na trhu, který je
Příležitostí v dlouhodobém horizontu jsou zcela bezemisní elektrárny fungující na principu zachy-
stále svázán vertikálně vlastnicky integrovaným dominantním hráčem a distributory s regionálním
cování a ukládání veškerého produkovaného CO2 (CCS). EU předpokládá komerční uplatnění
monopolním postavením.
CCS technologií po roce 2020. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/31/ES ze dne
Velké cenové výkyvy komodit včetně elektřiny související s probíhající fází ekonomického cyklu
23. dubna 2009 o geologickém ukládání CO2 je však zatím bez rozpracování.
způsobily a zřejmě ještě způsobí ztrátu schopnosti některých obchodních společností dále obchodovat s elektrickou energií. Tento efekt umožní společnosti Czech Coal a.s. zvýšit její podíl
na trhu dodávek elektřiny tuzemským odběratelům.
2.2.9 Příležitosti, které vytvářejí rekultivace a revitalizace po těžbě
Kvalitní rekultivace a revitalizace realizované ve shodě s obcemi, na jejichž katastrálním území či
2.2.8 Perspektiva EU ve využívání uhlí k výrobě energie
v jejichž sousedství probíhají, vedou k zatraktivnění regionu. Empiricky doložený příliv produktiv-
Výroba elektřiny z uhlí ve světě narůstá. Lze předpokládat, že i v budoucnu uhlí zůstane v Evropě
ke zkvalitňování trhu práce a řady dalších sociálních a environmentálních parametrů. Tyto faktory
základní součástí domácího energetického mixu a důležitou alternativou k ropě a plynu. Je k dis-
pak recipročně zlepšují podmínky pro podnikání v regionu, do kterého se soustřeďují podnikatel-
pozici v dostatečném množství, ložiska jsou na celém světě, uhlí lze relativně snadno převážet
ské aktivity Skupiny.
ního obyvatelstva, zejména rodin s dětmi, do obcí souvisejících s těžbou a rekultivacemi přispívá
a skladovat. Na využívání uhlí ve střední Evropě bude mít pravděpodobně nemalý vliv přehodnocení jaderného programu Spolkové republiky Německo, jehož podoba nebyla v době zpracování
této zprávy ještě známa.
Významnou stránkou využívání uhlí jsou vysoké měrné emise CO2. Využívání uhlí do budoucna je
proto částečně podmíněno rozšiřováním technologicky vysoce efektivních elektráren a technologickým pokrokem spojeným s komerčním využitím technologií zachycování a ukládání CO2 (Carbon Capture and Storage – CCS). Vývoj CCS v Evropě i zámoří bude záviset zejména na ceně
vypouštění uhlíku do atmosféry a investicích do výzkumu a vývoje nových technologií a procesů.
O závazných emisních normách/standardech by mělo být uvažováno až po vyhodnocení výsledků z demonstračních zařízení. O nástroji se uvažuje, zejména pokud se prokáže, že stimuly
vyplývající z EU ETS nebudou dostatečné.
55
zpět na obsah
2.3 Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery)
skupiny Czech Coal
Zásady vztahů se zájmovými skupinami („stakeholders“)
Řízení vztahů se všemi stakeholdery Skupiny podléhá společným zásadám:
místní komunity a orgány samosprávy
Pravidelně dochází ke konzultacím s představiteli samosprávy, zejména v rámci Programu regionální
• vztahy se všemi stakeholdery jsou rozvíjeny při důsledném dodržování zákonných povinností,
spolupráce skupiny Czech Coal. Obyvatelé mohou získat informace či přinášet podněty a při-
• princip udržitelného rozvoje Skupiny se promítá do vztahů se všemi stakeholdery,
pomínky na Informační a kontaktní centrum v Litvínově (elektronicky na www.spoluziti.cz) a bez-
• vztahy Skupiny a jednotlivých stakeholderů jsou založeny na vzájemné informovanosti a trans-
platnou telefonní linku 800 800 499. Představitelé samosprávy pravidelně přispívají do Roč-
parentnosti jednání,
ní zprávy skupiny Czech Coal, skupina Czech Coal sleduje názory obyvatel Ústeckého kraje
• jsme přesvědčeni, že teprve tam, kde jsou zveřejněna data, mohou být nalezeny průniky
na průmyslovou činnost, veřejnost využívá osobní (v informačním centru), telefonní či e-mailo-
společných preferencí zájmových skupin, proto podporujeme nefinanční reporting podle
vé dotazy, které byly v roce 2010 s náležitými odpověďmi zveřejňovány na www.spoluziti.cz.
standardu GRI.
(Viz 2.10 Regionální spolupráce.)
Pravidelně je prováděn reporting názorů obyvatel kraje a v roce 2010 i koncových zákazníků
Typy zájmových skupin a způsoby spolupráce v roce 2010
z řad domácností. Skupina Czech Coal s velkou vážností přistupuje ke stanovisku veřejnosti
Jednotlivé zájmové skupiny mohou získávat informace z publikací jednotlivých společností Sku-
ke své činnosti a k průmyslu v Ústeckém kraji. V roce 2009 a začátkem roku 2010 zadala Hos-
piny (výroční zprávy, katalogy produktů, Zpráva o činnosti a udržitelném rozvoji Skupiny aj.) či
podářská a sociální rada Ústeckého kraje (veškeré výsledky viz www.hsr-uk.cz) dva rozsáhlé vý-
z webových stránek (www.czechcoal.cz, www.spoluziti.cz). Obecně poskytují informace útvary
zkumy názorů obyvatel na životní podmínky a průmyslovou činnost. Výzkumy přinesly poznatky
komunikace skupiny Czech Coal, které sídlí jak v Mostě, tak v Praze. Skupina považuje trans-
jednak v měřítku celého Ústeckého kraje (800 respondentů), jednak ve městě Litvínově, jehož
parentnost za klíčovou podmínku vztahu ke všem zájmovým skupinám. Konkrétní zájmové sku-
obyvatelé jsou klíčovými stakeholdery v případě rozhodování o dalším postupu těžby hnědého
piny jsou uvedeny u jednotlivých činností společnosti v textu této zprávy. V oblasti společenské
uhlí v mosteckém okrese.
odpovědnosti odlišujeme tyto hlavní zájmové skupiny (stakeholdery) s jejich specifickými nároky
Druhou významnou skupinou obyvatel jsou koncoví zákazníci tepláren spalujících mostecké
a potřebami:
hnědé uhlí. Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách (Hradec Králové, Most/
Litvínov, Praha, Plzeň, Strakonice)4 zadal Czech Coal v říjnu 2010. (Základní výstupy jsou uvede-
zákazníci a dodavatelé
ny v kapitole 2.2.6 Vnímání rizik a příležitostí z pohledu konečných zákazníků – odběratelů tepla
Zákazníci a dodavatelé získávají většinu informací od jednotlivých obchodních oddělení spo-
vyrobeného z hnědého uhlí Czech Coal na www.czechcoal.cz/rizika-prilezitosti.)
lečností Skupiny. Podporu poskytují internetové aplikace na www.elektrinaprofirmy.cz a www.
Vybrané výsledky výše uvedených výzkumů předkládají následující grafy.
czechcoal.cz/cs/kontakt/pro_dodavatele/.
Mimo to skupina Czech Coal aktivně podporuje odborné semináře a konference v energetice,
kterých se zúčastňují zákazníci, dodavatelé i představitelé státní správy.
zaměstnanci a jejich organizace
Zaměstnanci mají bezpočet možností ke komunikaci. Jednou z možností jsou orgány jednotlivých společností (zejména bezpečnostní komise aj., jednání odborů s vedením společnosti), intranet společnosti či skrze systém stížností nebo přímé jednání s personálními útvary.
Specifickou formou zpětné vazby od zaměstnanců jsou zaměstnanecká dotazníková šetření.
(Dotazníkové šetření mezi zaměstnanci probíhá v květnu 2011.)
4
Viz Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách ČR, Factum Invenio; Lokality: Hradec Králové, Most/Litvínov, Praha, Plzeň, Strakonice (celkem 789 domácností), říjen 2010.
56
zpět na obsah
Názor obyvatel města Litvínova:
Snížení znečištění ovzduší během posledních 20 let v Litvínově
(březen 2010, N = 509, v %)
Názor obyvatel Ústeckého kraje:
Snížení znečištění ovzduší během posledních 15–20 let v Ústeckém kraji
(Ústecký kraj, červen 2009, N = 804, v %)
13 %
1%
9%
4%
18 %
34 %
48 %
12 %
24 %
37 %
jednoznačně ano
spíše ano
spíše ne
jednoznačně ano
neví
jednoznačně ne
spíše ano
spíše ne
jednoznačně ne
neví
Zdroj: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Factum Invenio, www.hsr-uk.cz.
Zdroj: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Factum Invenio, www.hsr-uk.cz.
Souhlas s co nejrychlejším ukončením těžby hnědého uhlí
v Ústeckém kraji (Ústecký kraj, červen 2009, N = 804, v %)
Souhlas se zlepšením v rekultivaci krajiny
(Ústecký kraj, červen 2009, N = 804, v %)
19 %
12 %
15 %
29 %
2%
19 %
11 %
27 %
39 %
jednoznačně ano
spíše ano
spíše ne
jednoznačně ne
27 %
neví
Zdroj: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Factum Invenio, www.hsr-uk.cz.
jednoznačně ano
spíše ano
spíše ne
jednoznačně ne
neví
Zdroj: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Factum Invenio, www.hsr-uk.cz.
57
zpět na obsah
Průzkum uživatelů dálkového tepla:
Názor na výrobu dálkového tepla pro domácnosti z uhlí
(N = 798)
Souhlas s tvrzením, že by se v případě dohody dotčených obyvatel
s těžební společností mělo v budoucnu v těchto dobývacích
prostorech dotěžit uhlí (Ústecký kraj, červen 2009, N = 804, v %)
39 %
12 %
53 %
22 %
14 %
Uhlí by se mělo využívat i nadále
20 %
8%
Mělo by se přejít na jiné zdroje
32 %
jednoznačně ano
spíše ano
spíše ne
jednoznačně ne
Nevím, nemohu posoudit
Zdroj: Factum Invenio, říjen 2010.
neví
Zdroj: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, Factum Invenio, www.hsr-uk.cz.
Průzkum uživatelů dálkového tepla:
Názor na těžbu uhlí za limity v budoucnosti
(N = 473; pouze lokalita Prahy, Strakonic a Hradce Králové v %)
Průzkum uživatelů dálkového tepla:
Výhody centrálního vytápění
(N = 798, v %)
68
bezproblémové, pohodlné vytápění
čisté, ekologické topení
26
stálé, rovnoměrné, pravidelné teplo
18
možnosti regulace tepla, měřiče, nová měřidla
Měla by být využita i ložiska za územními
limity, ale pouze s podmínkou dohody
s dotčenými. / Měl by být uplatněn veřejný
zájem v případě nedohody těžebních
společností s vlastníky
52
16
6
5
přijatelná cena
komplexní služby, servis
3
kvalita, kvalitní dodávky
3
levný typ topení, dobré ceny
2
jiné
2
neví, neodpovědělo
Těžba by měla být omezena k dosažení
stávajících územních limitů
23
Neví, neodpověděl/a
9
7
0
10
20
30
Zdroj: Factum Invenio, říjen 2010.
40
50
60
70
0
10
20
30
40
50
60
70
Zdroj: Factum Invenio, říjen 2010.
58
zpět na obsah
instituce státní správy
partneři v oblasti vzdělávání a výzkumu
Specializované útvary jednají podle svého zaměření s konkrétními úřady státního dozoru, ze-
Spolupráce v oblasti vzdělávání probíhá především podporou projektů základních a středních
jména v oblasti bezpečnosti práce, personální práce a ochrany životního prostředí a báňského
škol severočeského regionu.
dozoru.
Spolupráce na vědecko-výzkumné úrovni spočívá v podpoře vysokých škol či na základě spo-
V roce 2010 jsme seznámili nově vzniklou vládu ČR se situací vyplývající z existence vládního
lupráce či podpory projektů významných institucí (VŠE, VÚHU, SZÚ, VŠCHT, VŠB, UJEP, AV
usnesení o limitech těžby (č. 444/1991). Povinností skupiny Czech Coal bylo upozornit na dopa-
ČR atd.). Součástí jsou i odborné publikace či konzultace vysokoškolským studentům.
dy rozhodnutí nové vlády toto usnesení i nadále ponechat v platnosti.
Ve vědecko-výzkumné oblasti byly realizovány v roce 2010 tyto hlavní projekty: podpora činnosti
HSR–UK (výzkum veřejného mínění Factum Invenio v Hodnocení života v Litvínově), podpora
zaměstnavatelské, neziskové a odborné organizace
studií VŠCHT, VŠE a Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách ČR (výzkum
Skupina Czech Coal je aktivním členem řady regionálních, národních a nadnárodních hospo-
veřejného mínění provedlo Factum Invenio), Odborná diskuse interpretace měření HORIB z roku
dářských a podnikatelských organizací (viz www.czechcoal.cz/clenstvi). Významným zdrojem
2009 (SZÚ). V oblasti publikační činnosti – kapitola v publikaci Společenská odpovědnost or-
informací, ale i možností konzultace se širokou skupinou stakeholderů jsou nevládní, profesní
ganizace, CSR v praxi. Dále konzultace 6 studentům k diplomové práci v oblasti reportingu
a regionální organizace. Neprobíhají-li přímá jednání, zástupci skupiny Czech Coal se aktivně
a udržitelného rozvoje či CSR. Mimořádným projektem byla odborná revize českého překladu
zúčastňují regionálních, národních i mezinárodních seminářů a konferencí, ať už jde o témata
příručky GRI pro centrálu GRI v Amsterdamu. Proběhla odborná diskuse s Komisí pro životní
odborná či o oblast tzv. corporate responsibility, jež poskytují cennou zpětnou vazbu.
prostředí AV ČR a představiteli dalších organizačních jednotek AV.
V roce 2010 byly nejvýznamnější projekty s aktivní účastí skupiny Czech Coal:
• 10. energetický kongres (Business Forum, Praha),
média
• Social & Environmental Risk Management Conference (London, Ethical Corporation),
Komunikace s médii, kterou plně zajišťuje útvar komunikace, se zcela řídí Etickým kodexem pro
• pravidelné prezentace české energetiky a uhelného průmyslu na zasedáních Výkonného
PR zadavatele (APRA), Stockholmskou chartou (ICCO) a Kodexem reklamy 2008 (AKA). Média
výboru EURACOAL, 6. dialog o uhlí s EK a EP,
• Konference EURACOAL Ensuring Energy for Europe – How Can Coal Contribute?,
měla v roce 2010 nepřetržitý přístup k informacím skupiny Czech Coal. Skupina dodržuje zásadu, že na každou otázku novináře reagujeme oficiální odpovědí, a to v čase a kvalitě, která je
• European Coal Days v Evropském parlamentu,
v rozumné podobě médii požadována. Neznamenali jsme ani jednu stížnost médií na absenci
• Coal Rounds v EP a konference Evropského hospodářského a sociálního výboru k akceptan-
odpovědi od Czech Coal. V roce 2010 jsme vydali 28 zpráv určených médiím.
ci CCS,
• seminář MPO „Dobrovolné přístupy a jejich význam pro vyšší výkonnost firmy“,
• přednáška „Standard GRI jako dobrovolný firemní přístup k udržitelnému rozvoji a CSR“
na veletrhu WATENVI.
Zvláštní skupinu tvoří zájmová NGOs zaměřená na environmentální otázky. Zde probíhá otevřená komunikace včetně zpětné vazby zejména na poli konferencí, seminářů a jiných diskusních
setkání. Výjimku tvoří organizace Greenpeace, z jejíž strany probíhala jednostranná mediální komunikace bez oficiální reakce skupiny Czech Coal. Důvodem nereagování je protiprávní jednání
této organizace v uplynulých letech.
59
zpět na obsah
2.4 Pravidla nefinančního reportingu
Nejdůležitějším komunikačním materiálem skupiny Czech Coal je od roku 2005 pravidelná Roční
Metodika reportingu
zpráva o hospodaření a udržitelném rozvoji Skupiny (dále „Zpráva“), která je zpracována jako ne-
Kritéria a definice použité při stanovení hospodářských, ekologických a sociálních nákladů a pří-
finanční reporting podle metodiky GRI.
nosů jsou standardní kritéria, která jsou požadována dle českých předpisů pro výroční zprávy
Zpráva za rok 2010 je zpracována tak, aby vyhověla nové metodice GRI – Sustainability Reporting
a vedení záznamů v oblasti lidských zdrojů. Metodiky využívané pro výpočet sociálních a environ-
Guidelines GRI Version 3.0, 2006, a metodice pro odvětví těžby nerostů (GRI Mining and Metals
mentálních údajů jsou pravidla vyplývající z oborových norem platných v České republice. Kon-
Sector Supplement, 2005) v aplikační úrovni A „GRI self declare“.
solidovaná účetní závěrka byla sestavena s využitím principů Mezinárodního standardu účetního
Priority
výkaznictví (International Financial Reporting Standards, IFRS) a interpretacemi přijatými Radou
pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board, IASB) schválenými
Prioritou této zprávy je v součinnosti s webovými stránkami postihnout významná témata pro
k použití v rámci Evropské unie. Výroční zprávy procházejí auditem společnosti KPMG Česká re-
všechny typy stakeholderů skupiny Czech Coal. Cílem je podat zprávu o činnosti společností
publika, s.r.o. Roční zpráva o hospodaření a udržitelném rozvoji Skupiny procházela od roku 2006
Skupiny jak na základě vnitřních údajů Skupiny samotné, tak zejména v kontextu relevantních dat
do roku 2008 rovněž verifikací KPMG doplněnou od samotné GRI, zpráva za rok 2009 verifikací
o vývoji regionu – Ústeckého kraje, tak jak to odpovídá potřebám komunikace se stakeholdery.
Det Norske Veritas CZ, s.r.o.
Z diskusí se zástupci zájmových skupin vyplynulo, že je nutné zařadit do Zprávy i řadu textů,
Sociální a environmentální vlivy a přínosy jsou reportovány především u výrobních společností,
které vysvětlují historii i legislativní podmínky průmyslové činnosti i procesy schvalování hlavních
v textu jsou vždy uváděny konkrétní údaje. Metodiky využívané pro reportování sociálních a en-
rozhodnutí (především plány těžby a rekultivací), a dále číselné řady dokumentující v mnohém
vironmentálních dat jsou pravidla vyplývající z oborových norem platných v České republice.
převratný vývoj na přelomu 20. a 21. století. Proto obsah Zprávy překračuje v mnoha směrech
Některé údaje, zejména reporting sociálních dat, a řada případových studií (management kvali-
doporučení metodiky GRI.
ty, rekultivace, materiálová a energetická náročnost aj.) jsou zpracovávány zvlášť s přihlédnutím
k požadavkům metodiky GRI a potřebám zájmových skupin. Způsob zpracování Zprávy preferuje
Hranice reportingu
s výjimkou finančních údajů (ty jsou za celou Skupinu) podrobné údaje o sociální a environ-
Z finančního hlediska tvoří konsolidační celek (též „skupina Czech Coal“) společnosti uváděné
mentální oblasti až na jednotlivé společnosti Skupiny, v případě dat o regionu se údaje pohybují
v kapitole 1.2.1 Konsolidované základní ekonomické údaje za Skupinu (viz podrobně www.czechcoal.
i v měřítku jednotlivých obcí, stejně tak i mapová zobrazení. Tato podrobnost jde nad rámec meto-
cz/Fin_Vysledky2010). Hranice i limity reportingu ve Zprávě jsou determinovány faktem, že Sku-
diky GRI, avšak poskytuje transparentní popis pro všechny zájmové skupiny v regionu působení
pina si své hlavní produkty – výrobu uhlí a nákup a prodej elektrické energie – zajišťuje sama.
průmyslové činnosti, zejména v okresech Most a Chomutov.
Dceřiné společnosti zajišťují především služby a speciální výrobky pro hlavní společnosti skupiny
V současné době rozšiřujeme dostupnost informací na novém webu Skupiny, který aktuálně
Czech Coal (Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s., Czech Coal a.s.), část své produkce
doplňujeme. Čtenáři Zprávy mají možnost přispívat k vývoji reportingu formou ankety, která po-
uplatňují i mimo Skupinu. Outsourcing je nevýznamný. Stávající reporting zahrnuje veškerou pro-
skytuje Skupině zpětnou vazbu. O podrobnější informace je nutné požádat odbory komunikace
dukci Skupiny i environmentální a sociální vlivy. (Jednou z výjimek je předávání většiny odpadů
příslušné společnosti Skupiny. Je nutno upozornit, že informace považované za obchodní tajem-
ke zpracování či skládkování externím společnostem, tudíž poplatky za odpad se nevztahují k cel-
ství a údaje považované za osobní není možné poskytovat.
kové produkci společností Skupiny.) Reporting vychází z konsolidovaných dat výročních zpráv
společností Skupiny, ostatní data jsou pořizována z ročních reportingů jednotlivých organizačních
útvarů Vršanské uhelné a.s., Litvínovské uhelné a.s., Czech Coal a.s. a dceřiných společností, jen
menší část dat je pořizována speciálně pro tento report a konsolidace je prováděna odbornými
útvary Czech Coal a.s. a Coal Services a.s.
60
zpět na obsah
Změny ve vlastnictví a organizaci Skupiny
Změny ve Skupině v průběhu roku 2010 neměly podstatný vliv na pozici Skupiny v sektoru
energetiky a těžebního průmyslu, byly nepodstatné i z hlediska sociálních a environmentálních
vlivů (podrobnosti viz www.czechcoal.cz/Fin_Vysledky2010).
Společnost INDOVERSE CZECH COAL INVESTMENTS LIMITED se stala jediným vlastníkem
skupiny dne 17. prosince 2010, kdy jí společnost Czech Coal N.V. prodala svůj podíl vlastněných akcií ve výši 50 %.
Na základě rozhodnutí mimořádné valné hromady společnosti Czech Coal Services a.s. konané dne 14. června 2010 byla společnost Czech Coal Services a.s. rozdělena odštěpením kombinací rozdělení odštěpením se vznikem jedné nové obchodní společnosti Coal Services a.s.,
IČ 287 27 932, se sídlem Most, V. Řezáče 315, PSČ 434 67, a rozdělení odštěpením sloučením
se společností Czech Coal a.s. Společnost Czech Coal a.s. převzala jednu odštěpovanou
část jmění rozdělované společnosti Czech Coal Services a.s. uvedenou v projektu rozdělení.
Rozhodným dnem rozdělení odštěpením sloučením byl 1. leden 2010. Tato skutečnost byla
zapsána do obchodního rejstříku dne 14. července 2010.
Vlastníci agregované skupiny Czech Coal byli v roce 2008 a 2009 stejní: k datu 31. 12. 2009
INDOVERSE CZECH COAL INVESTMENTS LIMITED vlastnila 50% podíl a CZECH COAL N.V.
vlastnila 50 % agregované skupiny (skupiny Czech Coal Group). Dne 19. srpna 2009 převedla
společnost CZECH COAL N.V. 2 ks akcií na společnost INDOVERSE CZECH COAL INVESTMENTS LIMITED.
Mimořádná valná hromada společnosti Mostecká uhelná a.s., která se uskutečnila dne 18. září
2008, rozhodla v souladu s ustanovením § 220zb za přiměřeného použití ustanovení § 220r
až 220z zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění platném do 30. 6. 2008,
o rozdělení společnosti Mostecká uhelná a.s. odštěpením se založením nových nástupnických
společností Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Czech Coal Services a.s. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, jímž bylo rozhodnuto o zápisu rozdělení společnosti
Mostecká uhelná a.s. odštěpením se založením nových nástupnických společností Vršanská
uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Czech Coal Services a.s. do obchodního rejstříku, nabylo
právní moci dne 22. 10. 2008.
Mezi lety 2005 a 2006 došlo k významné změně ve vlastnictví Skupiny odprodejem 66% podílu společností Teplárna Otrokovice a.s. a Energetika Malenovice, a.s., v roce 2006 a dále už
nejsou v rámci reportingu Skupiny tyto společnosti zahrnuty.
Sociální a environmentální vlivy a přínosy jsou reportovány především u výrobních společností,
v textu jsou vždy uváděny konkrétní údaje. Metodiky využívané pro reportování sociálních a environmentálních dat jsou pravidla vyplývající z oborových norem platných v České republice.
61
zpět na obsah
2.5 Udržitelný rozvoj a pozice hnědouhelné energetiky v ČR
2.5.1 Vývoj stavu životního prostředí – ovzduší v ČR
Vliv energetiky na životní prostředí – ovzduší
Odvětví energetiky má významný podíl na emisích ze stacionárních zdrojů. Po výrazném po-
Srovnání vlivu energetiky, dopravy a malých zdrojů znečištění v ČR ukazuje zejména v případě
klesu celkových emisí v období let 1990–2000 se vliv energetiky na životní prostředí stabilizoval
tuhých znečišťujících částic na zásadní význam mobilních zdrojů. Zatímco emise skleníkových
a dále průběžně dochází k postupnému snižování emisí, především emisí SO2 (oxidu siřičitého)
plynů ze stacionárních zdrojů pokračují v mírném poklesu, emise z motorové dopravy zejména
a TZL (tuhých znečišťujících látek). Podstatného snížení emisí bylo dosaženo instalací moderních
v posledních pěti letech významně rostou. Energetický průmysl se podílí na celkových emisích
odsiřovacích zařízení a odlučovačů popílku, ale i rekonstrukcí kotelních zařízení a úpravou tech-
skleníkových plynů přibližně 40 %.
nologických režimů. Větší zdroje SO2 jsou regulovány emisními stropy a emise SO2 a TZL dle
dostupných zdrojů klesají či v posledních pěti letech stagnují na nejnižších hodnotách za desetiletí. V případě oxidů síry představuje další významné zlepšení do budoucna plánovaná obnova
a modernizace uhelných elektráren. Nárůst prachových částic TZL či PM v posledních letech je
způsobován především automobilovou dopravou.
Přehledný vývoj emisí* znečišťujících látek ze všech typů zdrojů na území ČR
(zaokrouhleno na tis. t/rok). (CO2 není znečišťující, ale „škodlivá látka“)
2 000
1 900
1 800
1 700
1 600
1 500
1 400
1 300
1 200
1 100
1 000
900
800
700
600
500
400
Vývoj emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) v letech 1994–2009 v ČR
dle jednotlivých kategorií zdrojů v tunách/rok
160 000
140 000
120 000
100 000
80 000
60 000
40 000
20 000
300
200
100
0
0
94
19
90 991 992 993 994 995 996 997 998 999 000 001 002 003 004 005 006 007 008 009
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
19
TZL
SO2
NOX
CO
VOC
NH3
*Údaje od roku 1990–2004 viz Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006, vyd. MŽP, str. 13, data
od roku 2004 viz STATISTICKÁ ROČENKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2009, CENIA, str. 153–154.
Údaje za rok 2009 ČHMÚ, předběžné údaje.
95
19
96
19
REZZO 1
97
19
98
19
REZZO 2
9
9
19
00
20
01
20
REZZO 3
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08 009
2
20
REZZO 4
REZZO 1: stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu větším než 5 MW (zejm. elektrárny a teplárny)
REZZO 2: dtto, výkon 0,2–5 MW (zejména kotelny)
REZZO 3: dtto, výkon menší než 0,2 MW (malé kotelny a domácí topeniště)
REZZO 4: mobilní zdroje znečišťování ovzduší (zejm. automobilová doprava)
Zdroj: ČHMÚ a STATISTICKÁ ROČENKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2009, CENIA, str. 153–154.
Údaje za rok 2009 ČHMÚ, předběžné údaje.
62
zpět na obsah
Relativní vývoj emisí skleníkových plynů v sektorovém členění vyjádřený
v procentech k referenčnímu roku 1990 v ČR
250
2.5.2 Vliv energetiky na životní prostředí – ovzduší v Ústeckém kraji
Ústecký kraj, energetika a její význam a vliv
Ústecký kraj je z hlediska těžby nerostných surovin nejvýznamnějším regionem ČR, v roce 2009
se zde uskutečnilo 31,3 % veškerého objemu těžby ČR. Největší podíl zde zaujímá těžba hnědého
200
uhlí, významná je však i těžba stavebních surovin (kamene a štěrkopísků) a vysokoprocentního
vápence. Celkový objem těžby v roce 2009 poklesl meziročně o 8,8 %, a to zejména díky vý-
150
znamnému poklesu těžby hnědého uhlí (o 12,9 %).5
Ústecký kraj má díky své surovinové základně a stávající infrastruktuře výjimečnou možnost se
100
aktivně podílet a přilákat řadu investic z oblasti energetiky, neboť v Evropě bude během příštích
20 let nutné investovat přibližně jeden bilion eur, aby bylo možné vyhovět očekávané poptávce
50
po energii a nahradit stárnoucí infrastrukturu. Na základě znepokojivého faktu vzrůstající energetické dovozní závislosti EU (více než 50 % energetických surovin), ale i narůstajícího nedostatku
0
1990
1995
2000
2001
2002
energetika – stacionární zdroje
energetika – fugitivní emise
2003
2004
zemědělství
mobilní zdroje
2005
2006
2007
2008
průmyslové procesy a použití rozpouštědel
odpady
Zdroj dat: ČHMÚ, http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=477.
výrobních zdrojů energie v EU by bylo absolutně nezodpovědné se nerostného bohatství kraje
vzdávat a nevyužít jej k rozsáhlému udržitelnému rozvoji či přímo rekonstrukci kraje.
Snížení emisí znečišťujících látek v uplynulé dekádě
Hlavním faktorem ovlivňujícím kvalitu životního prostředí v oblasti SZ Čech je průmysl, v menší
míře i doprava a v zimním období provoz lokálních topenišť. V oblasti SZ Čech se nachází hned
několik velkých průmyslových podniků. Jedná se především o spalovací zdroje – tepelné elek-
Podíl sektorů na celkových emisích skleníkových plynů v roce 2008 v ČR
Podrobné členění sektoru Energetika, 2008
Průmyslové procesy
10,1 %
Používání
rozpouštědel
0,4 %
Ostatní
2,6 % Fugitivní emise
z paliv 10,3 %
Ostatní (Energetika)
4,1 %
Zemědělství
5,9 %
Odpady
2,5 %
Energetika
(včetně dopravy)
81,1 %
Energetický
průmysl
46,7 %
trárny ČEZ, a.s., a velké průmyslové teplárny. Tyto podniky musejí dlouhodobě a kontinuálně
sledovat podmínky spalovacích procesů, provádět měření emisí a plnit emisní limity a emisní
stropy, ke kterým se zavázaly. Od začátku 90. let se v celé České republice začalo s masivními
programy na ochranu životního prostředí. Tento trend vyvrcholil v letech 1997 a 1998. Rok 1998
byl totiž konečnou lhůtou pro realizaci tzv. environmentálních doplňků podle zákona č. 309/1991
Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami. Největší podíl těchto výdajů byl vynaložen
právě v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
Služby,
domácnosti atd.
9,9 %
Doprava
13,4 %
Emise oxidu siřičitého – REZZO 1–3 (v tunách/km2)
Rok
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Česká republika
16,10 13,74 11,89
Ústecký kraj
8,76
5,48
3,32
3,26
3,09
2,92
2,86
2,82
2,75
111,98 102,17 79,79 41,37 26,36 15,61 16,73 13,73 15,11 13,60 13,42 13,49
Zpracovatelský
průmysl 13,1 %
Zdroj: ČHMÚ, http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=478.
5
Zdroj: VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ÚSTECKÉM KRAJI
Český statistický úřad, Ústí nad Labem, 2007, kód publikace: 13-4239-07, str. 37.
Zdroj: Ústecký kraj: STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V ROCE 2011, Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí, © 2008, Ministerstvo životního prostředí ČR.
zpět na obsah
63
Snížení měrných emisí prachu a oxidu siřičitého v ovzduší Ústeckého kraje
Vývoj emisí základních znečišťujících látek v Ústeckém kraji 2000–2009
(index, rok 2000 = 100)
V souvislosti se spalováním uhlí v uhelných elektrárnách je nejvýznamnější znečišťující látkou
oxid siřičitý. Od roku 1994 do roku 2001 došlo k nebývalému snížení emisí této látky v ovzduší
130
Ústeckého kraje cca o 88 % (ze 112 t/km na 13,5 t/km ) , zejména díky odsíření elektráren.
2
2 6
120
měrem. Pozitivní však byl krajský trend kopírující klesající vývoj v celé ČR. Od roku 1994 velké
zdroje znečištění, které se podílejí na celkových emisích stacionárních zdrojů (REZZO 1–3) zhruba
70 %, snížily své emise tuhých látek téměř o 94 % a k podobnému poklesu došlo i u středních
a menších zdrojů znečištění. Od roku 2000 se množství měrných emisí v Ústeckém kraji prakticky
ustálilo a dále mírně klesá.
index (rok 2000 = 100)
Ústecký kraj se přesto ve znečištění ovzduší dlouhodobě pohybuje nad celorepublikovým prů-
110
100
90
80
70
60
00
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
TZL tuhé zneč. látky
VOC těkavé org. látky
CO oxid uhelnatý
NOx oxidy dusíku
SO2 oxid siřičitý
NH3 amoniak
Zdroj: Ústecký kraj, STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V ROCE 2009, CENIA, 2011;
ČHMÚ, ČIŽP, ORP, CDU, VÚZT, ČSÚ.
6
VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ÚSTECKÉM KRAJI, Český statistický úřad, Ústí nad Labem, 2007. Kód publikace: 13-4239-07, str. 37.
64
zpět na obsah
O proměnách v posledních desetiletích svědčí srovnání vybraných krajů mezi sebou, které ukazuje rozdílné zatížení mezi kraji v současnosti – zatížení způsobené především dopravou (Praha
– TZL, NOx, CO), výrobou elektrické energie z uhlí (Ústecký kraj – SO2) a těžkým průmyslem
(Moravskoslezský kraj) ve srovnání s nejméně zatíženým Jihočeským krajem.
Měrné emise hlavních znečišťujících látek ve vybraných krajích ČR v roce 2008
(t/km2/rok) (Zdroj ČHMÚ)
2008
TZL
SO2
NOx
CO
Pokud srovnáme kraje v roce 2008 v rámci ukazatele měrných emisí (tj. tuny emisí na km2) všech
Hl. m. Praha
4,3
3,6
17,3
39,6
zdrojů (REZZO 1–4), patří kromě oxidů síry primát Praze, druhým je Moravskoslezský kraj, třetí
Středočeský
1,0
2,1
3,6
5,5
Středočeský kraj, jak ukazuje následující obrázek. Otázka, zda prachové částice a NOx (a z nich
Jihočeský
0,5
1,0
1,4
2,6
vznikající přízemní ozón) nejsou větším zdravotním problémem než SO2, je poměrně zásadní.
Ústecký
1,0
11,2
11,9
4,9
Tento popis nesouzní s obvyklým mediálním zobrazováním Ústeckého kraje jako nejzatíženější
Moravskoslezský
1,5
4,3
5,3
25,7
oblasti ani se zobrazováním uhelné energetiky jako největšího škůdce ovzduší – zvláště ve srov-
ČR (průměr)
0,8
2,2
3,4
5,6
nání s Prahou a s dopady automobilové dopravy na ovzduší.
Měrné emise hlavních znečišťujících látek ve vybraných krajích ČR, 1990, 2000 a 2008
180
160
140
120
100
80
60
40
20
0
1990
2000
Praha
TZL (t/km2/rok)
2008
1990
2000
2008
Středočeský kraj
SO2 (t/km2/rok)
1990
2000
2008
Jihočeský kraj
NOX (t/km2/rok)
1990
2000
2008
Ústecký kraj
1990
2000
2008
Moravskoslezský
kraj
1990
2000
2008
ČR
(průměr)
CO (t/km2/rok)
Zdroj: ČHMÚ.
65
zpět na obsah
Vztah zlepšení zdravotního stav obyvatel a stavu ovzduší
Některé problémy ovšem přetrvávají, jde zejména o novorozeneckou a kojeneckou úmrtnost, kdy
Vývoj ve zdravotní oblasti v Ústeckém kraji je poměrně složité dokumentovat vzhledem k dlouho-
za období 2005–2009 vykazují okresy Ústeckého kraje nejvyšší čísla v ČR, obdobně je tomu
dobému zatížení dnes žijících starších ročníků obyvatel ještě v nedávné minulosti.
ve standardizované míře úmrtnosti (2001–2008) a v indexu stáří či naději na dožití (2008) podle
Mezi obvyklý ukazatel stavu životního prostředí patří alergická onemocnění. Podle tohoto ukaza-
krajů. Ústecký kraj patří bohužel spíše k průměrným či nadprůměrným v incidenci zhoubných ná-
tele byl sice v minulých letech Ústecký kraj regionem s nadprůměrným počtem pacientů alergo-
dorů a k nadprůměrným v úmrtnosti na zhoubné nádory.9 Oddělit přímý vliv znečištěného ovzduší
logie, ale vývoj v posledních letech naznačuje, že oproti ostatním krajům se jeho pozice postupně
od ostatních spolupůsobících faktorů a kvantifikovat jej je však značně obtížné. (Např. dlouhodo-
mění. Počet pacientů (na 100 tis. obyvatel) léčených v alergologických ordinacích v roce 2009
bé důsledky stavu životního prostředí v 70. a 80. letech 20. století, vliv věkové struktury, „in-door“
na území kraje byl 8 466, což odpovídá cca 8,5 % všech obyvatel kraje (celkově je v ČR 8,5 %
hygieny, vliv nezaměstnanosti na kvalitu života, životní styl, vč. tabakismu, alkoholismu aj.)
pacientů s alergickým onemocněním). Rovněž srovnání krajů v počtu obyvatel trpících astmatem
7
v roce 2007 ukazuje, že obyvatelé Ústeckého kraje nepatří mezi nejvíce postižené, Ústecký kraj
se pohybuje pod celorepublikovým průměrem.8 Obdobná situace je například i při mezikrajovém srovnání u živě narozených dětí s vrozenou vadou – Ústecký kraj patří mezi průměr v ČR.
Za zmínku stojí i nízké procento pracovní neschopnosti v Ústeckém kraji, přičemž okres Most patří
Počet obyvatel v krajích ČR trpících astmatem pod lékařským dohledem
(na 100 tis. obyvatel) a podíl obyvatel v krajích ČR léčených v alergologických
ordinacích kraje (%), 2007
k okresům s nejnižším procentem (je to stejně jako Praha – do 3,6).
osoby trpící
astmatem bronchiale na 100 tis. obyvatel
700
600
na 10 000 živě narozených
16
4 000
500
400
300
200
100
14 %
3 500
3 000 2 881
j
a
rah
.P
m
Hl.
ře
St
ký
es
č
do
ký
es
č
iho
J
j
j
kra
kra
ký
ňs
e
Plz
kra
Ka
ký
ars
v
rlo
raj
k
raj
ýk
ck
te
Ús
L
ký
ec
d
hra
vé
álo
Kr
j
raj
ýk
ck
re
ibe
kra
raj
ýk
ick
b
rdu
a
čin
so
Vy
om
Pa
Jih
raj
ýk
sk
v
ora
o
Ol
raj
ýk
ck
u
mo
j
kra
ký
ns
Zlí
sk
rav
Mo
živě narození s vrozenou vadou, kraje
živě narození s vrozenou vadou, ČR
počet vrozených vad, kraje
počet vrozených vad, ČR
Zdroj: http://www.uzis.cz/, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
ký
zs
le
os
k
raj
12
11 %
10 %
10 %
2 500
9%
8%
1 929
1 784 7 %
8
7%
1 501
1 433
1 388
5%
5%
6
1 354
1 151
1 000
8%
7%
1 513 6 %
1 500
10
9%
1 966
2 000
1 270
1 088
4
722
500
Hl.
2
387
0
0
14
%
Živě narození s vrozenou vadou a počet vrozených vad v krajích
v roce 2008
raj
ha
ra
.P
m
es
oč
řed
St
k
ký
raj
es
oč
Jih
k
ký
ý
sk
eň
Plz
kra
j
j
va
rlo
Ka
ý
rsk
tec
k
ký
Ús
k
ký
c
ere
Lib
j
raj
raj
kra
K
raj
kra
e
rad
éh
ov
rál
ý
ck
bic
rdu
Pa
k
ký
V
rav
mo
o
Jih
ý
sk
kra
ý
ck
kra
ou
om
Ol
j
j
j
a
čin
o
ys
lez
os
sk
v
ora
ý
sk
raj
kra
0
k
ký
ns
Zlí
M
počet obyvatel trpících astmatem
procento podílu obyvatel léčených v alergologických ordinacích
počet obyvatel trpících astmatem (průměr ČR)
procento podílu obyvatel léčených v alergologických ordinacích
(průměr ČR)
Zdroj: ÚZIS;
Zdroj: STAV ŽIVOTNÍCHO PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH V ROCE 2007.
Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prosředí,© 2008, Ministerstvo životního prostředí ČR.
droj: Ústecký kraj, STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V ROCE 2009, CENIA, 2011.
Z
Zdroj: VYBRANÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ÚSTECKÉM KRAJI, Český statistický úřad, Ústí nad Labem, 2007, kód publikace: 13-4239-07, str. 54.
9
Zdroj: http://www.uzis.cz/, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
7
8
66
zpět na obsah
Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší v Ústeckém kraji 1990–2009
a významu uhelné energetiky
Zatímco emise znečišťujících látek vyjádřené ročními hmotnostními toky těchto látek jsou charakte-
SO2
• Hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého (SO2) v ovzduší severozápadních Čech zcela jednoznačně souvisí s energetickým využitím hnědého uhlí. Z údajů uvedených na obrázku je
ristiky, které se obvykle vypočtou na základě údajů o spotřebě paliva, typu technologie a s použitím
dobře patrný výrazný pokles obsahu způsobený technickými opatřeními přijatými v energeti-
příslušných emisních faktorů, údaje charakterizující kvalitu ovzduší se získávají daleko složitějšími po-
ce ČR na přelomu století – především důsledné odsíření velkých spalovacích zdrojů.
stupy, např. kritickým vyhodnocením údajů o kvalitě ovzduší získaných dlouhodobým monitoringem
(např. ve staniční síti a síti AIM). Jednoznačný vztah mezi emisemi sledovaných stacionárních zdrojů
znečišťování ovzduší a kvalitou ovzduší v dané oblasti neexistuje, mj. v důsledku působení celé řady
faktorů, jako jsou transmisní procesy působící na emitované znečišťující látky, dálkový přenos znečišťujících látek, rozptyl znečišťujících látek, vliv zdrojů nezahrnutých do emisních bilancí aj.
Pro popis vlivu na zdraví obyvatel má vypovídající hodnotu teprve imisní charakteristika prostředí
• Obsah SO2 v letních měsících je v letech 1999–2009 dán převážně provozem velkých spalovacích zdrojů (tepelné elektrárny a teplárny) a je charakterizován hmotnostní koncentrací
< 10 μg/m3.
• Mírný, ač oproti poslední dekádě 20. století téměř zanedbatelný nárůst obsahu SO2 ve venkovním ovzduší sledovaných měřicích stanovišť v topném období zimních měsíců je tedy
způsoben především spalováním hnědého uhlí v malých a lokálních topeništích.
(naměřené hmotnostní koncentrace v μg/m3). Proto stav ovzduší v severních Čechách dokumentujeme ve srovnání se středními Čechami na hmotnostních koncentracích imisí znečišťujících látek.
Ilustruje regionální dopady technologické změny – odsíření velkých uhelných zdrojů energie a nárůst
znečištění způsobeného dopravou – a nabízí srovnání imisních dat Ústeckého a Středočeského
kraje (okresu Kladno), které dle dat ČHMÚ zpracovala VŠCHT.10
Přehled imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací SO2
v letech 1990–2009 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM
v Ústeckém a Středočeském kraji
Vývoj imisí – průměrných hmotnostních koncentrací SO2 v letech 1990–2009
v souboru měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji
90
80
Ústecký kraj
70
Středočeský kraj
60
50
40
30
20
10
80
1990–1998
1990–2009
1999–2009
70
60
50
40
30
20
10
0
0
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
rok
Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011
(data ČHMÚ).
10
průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (µg/m3)
průměrná hmotnostní koncentrace (µg/m3)
90
1
2
3
4
5
6
měsíc
7
8
9
10
11
12
Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011
(data ČHMÚ).
odrobný popis u jednotlivých znečišťujících látek je dle studie F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech. 1990–2009, VŠCHT, 2011 (data ČHMÚ). Pro integrální sledování trendů znečištění severozápadních
P
Čech bylo vybráno 11 automatických stanic AIM a 8 automatických stanic staniční sítě.
67
zpět na obsah
PM10
• Změny hmotnostní koncentrace thorakální frakce aerosolových částic (PM10) v ovzduší SZ Čech částečně souvisejí s technickými opatřeními přijatými v energetice ČR na přelomu století, přestože
vzájemná korelace není natolik výrazná jako v případě oxidu siřičitého. Zdroje emisí aerosolových částic frakce PM10 jsou daleko četnější a většina jich s procesy spalování hnědého uhlí vůbec
nesouvisí.
• Po výrazném snížení na konci 20. století hmotnostní koncentrace frakce PM10 v ovzduší opět narůstá s maximem v roce 2003 a v posledních letech je obsah frakce PM10 v ovzduší SZ Čech
téměř stejný jako obsah frakce PM10 v ovzduší souboru měřicích stanovišť středních Čech. To znamená, že hlavním zdrojem obsahu frakce PM10 ve venkovním ovzduší přestává být provoz velkých
spalovacích zdrojů, ale jsou jimi doprava a lokální topeniště. Jinými slovy, státní správa ochrany ovzduší již podle současné legislativy nemůže obsah frakce PM10 ve venkovním ovzduší ovlivnit.
Vývoj imisí – průměrných ročních hmotnostních koncentrací PM10
v letech 1995–2009 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM
v Ústeckém a Středočeském kraji
Přehled imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací PM10
v letech 1995–2009 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM
v Ústeckém a Středočeském kraji
55
průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (µg/m3)
průměrná hmotnostní koncentrace (µg/m3)
60
Ústecký kraj
50
Středočeský kraj
45
40
35
30
25
20
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011
(data ČHMÚ).
2009
60
1995–1998
1995–2009
1999–2009
50
40
30
20
10
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
měsíc
Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011
(data ČHMÚ).
68
zpět na obsah
NOx
• Trend vývoje hmotnostní koncentrace oxidů dusíku (NOx) v ovzduší nelze jednoduše interpretovat pouze jako dopady energetického využití hnědého uhlí. Obsah oxidů dusíku v ovzduší je dán
složitým působením řady zdrojů, především dopravy a malých a lokálních spotřebičů zemního plynu. Dobře patrný mírný pokles obsahu oxidů dusíku je způsoben technickými opatřeními přijatými
v energetice ČR na přelomu století. Po tomto nevýrazném snížení je však zřejmé, že obsah oxidů dusíku v ovzduší nekontrolovaně narůstá bez spojitosti s nárůstem SO2 a v posledních třech letech
je dokonce obsah oxidů dusíku v ovzduší SZ Čech menší než obsah oxidů dusíku v ovzduší souboru měřicích stanovišť středních Čech. To znamená, že hlavním zdrojem oxidů dusíku ve venkovním ovzduší je doprava a spalování zemního plynu.
• Obsah oxidů dusíku v letních měsících 1999–2009 je charakterizován hmotnostní koncentrací < 20 μg/m3. Téměř dvojnásobný nárůst obsahu oxidů dusíku ve venkovním ovzduší sledovaných
měřicích stanovišť v zimních měsících je z větší části způsoben spalováním zemního plynu v malých a lokálních topeništích.
Přehled imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací oxidů dusíku
(NO a NO2) vyjádřených sumárně jako NOx v letech 1990–2009 v souboru
sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji
Vývoj imisí – průměrných ročních hmotnostních koncentrací oxidů dusíku
(NO a NO2) vyjádřených sumárně jako NOx v letech 1990–2009 v souboru
sledovaných měřicích stanic sítě AIM v Ústeckém a Středočeském kraji
50
45
Ústecký kraj
40
Středočeský kraj
35
30
25
20
15
10
5
0
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
rok
Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011 (data ČHMÚ).
průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (µg/m3)
průměrná koncentrace (µg/m3)
50
45
40
35
30
25
20
15
10
1990–1998
1990–2009
5
1999–2009
0
1
2
3
4
5
6
měsíc
7
8
9
10
11
12
Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011
(data ČHMÚ).
69
zpět na obsah
As
• Trend vývoje hmotnostní koncentrace arsenu v ovzduší je úzce spojen s těžbou a energetickým využitím hnědého uhlí. Obsah arsenu v ovzduší závisí na nečetných zdrojích tohoto kovu, mezi nimiž
přední místo zaujímá právě hnědé uhlí. Dobře je patrný výrazný pokles obsahu arsenu (As) způsobený technickými opatřeními přijatými v energetice ČR na přelomu století – především důsledné
odsíření velkých spalovacích zdrojů.
• Obsah arsenu v letních měsících v dekádě 1999–2009 je charakterizován hmotnostní koncentrací < 1,5 μg/m3. Zjištěný nárůst obsahu arsenu ve venkovním ovzduší sledovaných měřicích stanovišť
v zimních měsících na téměř šestinásobek je bezpochyby způsoben spalováním hnědého uhlí v malých a lokálních topeništích.
• Již více než 10 let je obsah arsenu v ovzduší SZ Čech menší než jeho obsah v ovzduší souboru měřicích stanovišť středních Čech. To znamená, že hlavním zdrojem obsahu arsenu ve venkovním
ovzduší není provoz velkých spalovacích zdrojů, ale nevhodné užití hnědého uhlí v neekologických a neekonomických spotřebičích (malých a lokálních topeništích). Státní správa ochrany ovzduší
podle současné legislativy tuto skutečnost nemůže nijak ovlivnit.
Vývoj imisí – průměrných ročních hmotnostních koncentrací As
v letech 1996–2009 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM
v Ústeckém a Středočeském kraji
Přehled imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací As
v letech 1996–2009 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM
v Ústeckém a Středočeském kraji
14
20
průměrná hmotnostní koncentrace (µg/m3)
průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (µg/m3)
18
12
Ústecký kraj
Středočeský kraj
10
8
6
4
2
0
1996
1996–1998
1996–2009
1999–2009
16
14
12
10
8
6
4
2
0
1997
1998
1999
2000
2001
2002 2003
rok
2004
2005
2006
2007
2008 2009
Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011 (data ČHMÚ).
1
2
3
4
5
6
měsíc
7
8
9
10
11
12
Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011 (data ČHMÚ).
70
zpět na obsah
CO
• Z údajů je dobře patrný výrazný pokles obsahu oxidu uhelnatého (CO) způsobený technickými opatřeními přijatými v energetice ČR na přelomu století (1996–2000). Na obsahu CO v ovzduší
se podílí řada dalších zdrojů, především doprava a malé a lokální spotřebiče zemního plynu. (Bohužel ve sledovaném období nejsou k dispozici údaje ze stanic Kladno a Slaný pro porovnání se
středními Čechami.)
• Obsah CO v letních měsících je charakterizován hmotnostní koncentrací < 400 μg/m3. Zjištěný nárůst obsahu CO ve venkovním ovzduší sledovaných měřicích stanovišť v zimních měsících o zhruba 50 % je z větší části způsoben spalováním hnědého uhlí v malých a lokálních topeništích. Spalování hnědého uhlí v nevhodných a často zastaralých lokálních spotřebičích navíc doprovází spoluspalování dřevní hmoty a odpadu a je prováděno laickou veřejností často v havarijních a technicky primitivních podmínkách (o projevech technologické nekázně nemluvě). Uvedené skutečnosti
jsou příkladem toho, jak nevhodná energetická politika (zvýšené využívání lokálních topenišť namísto CZT) vede k zhoršování životního prostředí a plýtvání zdroji.
Vývoj imisí – průměrných měsíčních hmotnostních koncentrací CO
v letech 1994–2009 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM
v Ústeckém kraji
Vývoj imisí – průměrných ročních hmotnostních koncentrací CO
v letech 1994–2009 v souboru sledovaných měřicích stanic sítě AIM
v Ústeckém kraji
700
průměrná měsíční hmotnostní koncentrace (µg/m3)
průměrná hmotnostní koncentrace (µg/m3)
600
550
500
450
400
350
300
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
rok
Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–2009. VŠCHT, 2011
(data ČHMÚ).
600
500
400
300
200
1994–1998
1994–2009
100
1999–2009
0
1
2
3
4
5
6
měsíc
7
8
9
10
11
12
Zdroj: F. Skácel, V. Tekáč: Posouzení trendů vývoje kvality ovzduší severozápadních Čech 1990–-2009. VŠCHT, 2011
(data ČHMÚ).
Z uváděných údajů ze SZ Čech a Středočeského kraje vyplývá výrazné zlepšení dané odsířením uhelných energetických zdrojů a zároveň zásadní význam lokálních malých zdrojů pro kvalitu ovzduší
v chladnějších částech roku, jakož i podstatný příspěvek NOx a PM10 způsobený v poslední dekádě především dopravou. Je zřejmé, že státní správa ochrany ovzduší již podle současné legislativy
nemůže snížit obsah SO2, frakce PM10, NOx, CO, ale ani As ve venkovním ovzduší jakoukoliv regulací velkých uhelných spalovacích zdrojů (elektráren, velkých tepláren). Množství SO2 a As v ovzduší
lze snížit regulací spalování uhlí v lokálních topeništích, ale nárůsty PM10 a NOx i část nárůstu CO jdou na vrub jiných zdrojů, dopravy a spalování zemního plynu.
71
zpět na obsah
2.5.3 Otázka regulace energetiky a zdravotních přínosů pro obyvatelstvo
V posledních dvou letech dochází k rozsáhlé regulaci energetiky:
1. zdaněním některých paliv (tzv. ekologická daňová reforma) „podle škodlivosti“,
Faktory ovlivňující zdravotní stav obyvatelstva
individuální podmínky a způsob života
50 %
stav životního prostředí
20 %
2. politickým odmítnutím využití některých zdrojů a technologií (uhlí, jádro),
3. dotací energie z tzv. obnovitelných zdrojů a v důsledku toho zdražením elektřiny,
4. eliminací některých paliv z maloobchodního trhu (tříděné uhlí) a diskutovanou dotací pro lokální
topeniště na obnovitelné zdroje na výrobu tepla,
5. systémem emisních povolenek na CO2 (EU ETS).
Základní otázkou regulace energetiky, zejména uhelné, je její efekt ve zlepšení zdraví obyvatel,
náklady této regulace (dopad zdanění a poplatků na průmyslová odvětví, administrativní náklady),
vliv na bezpečnost energetického systému (včetně hrozícího rozpadu sítě CZT) a nárůst dovozní
kvalita zdravotní péče
20 %
genetické (vrozené)
faktory 10 %
závislosti. Pokud je alfou a omegou těchto snah především péče o zdravotní stav obyvatel a kvalitu života, která, kromě přiměřených cen energií, zahrnuje i zaměstnanost a bezpečnost, jeví se
Zdroj: B. Kožešník: Zdravotní stav a životní podmínky obyvatel okresu Most. OHS Most, 1993–1998.
výše uvedené snahy přinejmenším sporné.
Srovnání faktorů ovlivňujících zdraví obyvatel
Například studie HELEN12, která zpracovala rozsáhlý vzorek obyvatel 20 okresních měst, po-
Základní otázkou, kterou je nutné položit, je: „Co je významnější pro zdraví: správný životní styl
ukazuje na prokazatelnou souvislost špatného zdravotního stavu s nezaměstnaností, tabakis-
(včetně zaměstnanosti), nebo co nejčistší vzduch?“
mem a alkoholismem.
Špatné životní prostředí se významně odráží ve zdravotním stavu populace. Avšak je nutné
Výše uvedené skutečnosti zavádějí do dosud oblíbené definice „znečišťovatel platí vše“ při-
si uvědomovat, že stav ovzduší není jediný faktor ovlivňující zdraví. Je sice pravda, že 80 %
nejmenším další členy. Zdá se, že pro státní aparát a řadu nevládních i vládních organizací je
škodlivin se do biosféry přenáší ovzduším, ale to automaticky neznamená, že stav ovzduší má
snazší omezovat průmyslovou produkci než vzdělávat a vychovávat obyvatelstvo ke zdravému
80% vliv na lidské zdraví. Informace Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a okresních hygienic-
životnímu stylu. Zatímco omezování průmyslové výroby začíná narážet na technologické limity,
kých stanic (OHS) udávaly, že „vnitřní hygiena“, tj. individuální podmínky a způsob života, se
potenciál výchovy i motivace ke správnému životnímu stylu je málo využíván.
podílí nejméně z 50 % na zdravotním stavu obyvatel, zatímco vnější hygienické faktory – stav
životního prostředí, který je dosud popularizovaným středobodem naší legislativy i environmentalistických požadavků, tvoří 20 %. Dalších 20 % ovlivňuje stav zdravotní péče, 10 % vlivu tvoří
genetické faktory.11
Individuální podmínky a způsob života jsou faktory vnitřní „in-door“ hygieny (hygienický stav
domácnosti, volba životního stylu, stravovacích návyků, rodinná zátěž, rizikovost pracoviště aj.)
na pozadí sociálně-demografického profilu obyvatel. Ukazatele in-door hygieny přímo souvisejí
s lidským kapitálem (vzdělání, obor pracovní činnosti, skupiny životního stylu). Individuální podmínky způsobu života jsou nejvíce ovlivňovány vzděláním, zaměstnaností a životními návyky.
11
12
iz B. Kožešník: Zdravotní stav a životní podmínky obyvatel okresu Most. OHS Most, 1993–1998.
V
Health – Life Style – Environment, MUDr. Eva Davidová, MUDr. Kristýna Žejglicová: Studie HELEN, SZÚ, Praha, 2003/5 a Hodnocení zdravotního stavu, Studie HELEN, Odborná zpráva za rok 2009, SZÚ, 2010.
72
zpět na obsah
Srovnání produkce škodlivých látek v různých zdrojích13
Péče o kvalitu ovzduší se v minulých dvou desetiletích propagovala v ČR formou úsilí o vyřazení některých energetických surovin z trhu (uhlí). Rešerše vlastních měření VŠCHT a rešerše metodicky
stejnocenných dat o malých kotlích na pevná a plynová paliva a jejich srovnání s většími energetickými zdroji předkládají zajímavé údaje. Podle těchto dat by bylo z hlediska produkce škodlivých
látek vhodnější vytápět domácnosti elektřinou vyrobenou v moderní uhelné elektrárně.
Měrné výrobní emise hlavních znečišťujících látek – vztažené na využitelné teplo (elektrickou energii)
Zdroj
Palivo
Dřevěné brikety (smrk)
Černé uhlí (Polsko)
Ručně ovládaný teplovodní kotel
DAKON DOR 24 (jm. výkon 24 kW)
Hnědouhelné brikety (SU)
Hnědé uhlí
13
Tepelný
(elektr.)
výkon
CO
SO2
22,3 kW
10,7
0,1
11,1 kW
10,8
22,2 kW
Měrné emise (g/MWh)
Měrné emise (kg/MWh)
TOC
CH4
TZL
PCDD/
PCDF
0,4
0,8
0,6
0,2
0,11
0,02
57
0,2
0,4
1,8
0,8
0,5
0,66
0,07
94
10
0,6
0,5
5,8
1,1
2,3
5,32
0,17
444
10,6 kW
14,4
0,7
0,9
5,9
3,4
2,5
3,48
0,12
535
19,9 kW
26,5
0,8
1,0
8,7
5,6
1,4
0,08
0,03
505
9,3 kW
42,2
1,4
1,4
10,5
3,3
5,9
0,22
0,09
341
20,6 kW
72,3
3,7
0,8
43,4
8,0
13,2
0,22
0,25
1 060
5,4
1,0
61,8
6,6
5,1
1,43
0,35
1 380
0,05
0,02
0,38
0,76
0,004
60
10
kW
175
NO2
PCB
PAH
Plně automatický teplovodní kotel
VERNER A25 (jmenovitý tepelný
výkon 25 kW)
Dřevěné pelety (smrk)
23,2 kW
0,48
0,05
0,42
Plynový teplovodní kotel
VIADRUS G 27 (jm. výkon 27 kW)
Zemní plyn (Transgas)
24
0,025
0,007
0,16
Teplárenský horkovodní kotel
(jmenovitý tepelný výkon 45 MW)
Zemní plyn (Transgas)
45 MW
0,01
0,004
0,12
0,005
0,007
0,0006
0,078
0,062
0,0012
Elektrárenský parní kotel s fluidním ohništěm a „suchým“ odsířením (jmenovitý
elektr. výkon bloku 135 MW)
Hnědé uhlí
135 MW
elektr.
0,49
1,32
0,89
0,004
0,004
0,072
0,097
0,075
0,00043
kW
F. Skácel, V. Tekáč: Přehled poznatků o emisích znečišťujících látek vznikajících při spalování tuhých paliv ve spotřebičích malých výkonů, VŠCHT, 2007.
73
zpět na obsah
Pochybnosti o „návratu k topení hnědým uhlím“
Vzhledem ke stagnujícímu množství distribuovaného uhlí mezi lety 1999 až 2010 je lokální zhor-
Se spalováním fosilních paliv v domácích topeništích bývají spojována naměřená zvýšení poly-
šení ovzduší vinou hnědého uhlí představitelné pouze v případě zásadní změny jeho lokální dis-
cyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a benzo[a]pyrenu či arsenu (As). Arsen (As) je obecně
tribuce (někde by topení uhlím ustoupilo, jinde by narostlo). Je otázkou, do jaké míry je případné
považován za citlivý indikátor spalování uhlí. Často se objevují názory, že topení hnědým uhlím
zvýšení emisí tuhých znečišťujících látek či organických látek v ovzduší způsobeno pálením jiných
v domácnostech má rostoucí tendenci, mluví se o návratu k topení uhlím u sociálně slabých
pevných paliv (dřeva, biomasy či odpadů) či automobilovou dopravou, přičemž u dopravy je nut-
domácností, o návratu k situaci na začátku devadesátých let. Významné jsou však hypotézy
né, na rozdíl od lokálních topenišť, předpokládat značný nárůst do budoucna.
o rozšiřování topení fosilními palivy, které jsou součásti odborných analýz ovzduší. S touto hypo14
tézou ovšem nekoresponduje žádné významné zvýšení spotřeby uhlí v domácnostech. Hnědé
Vzhledem k výše uvedeným údajům je nutné si položit několik zásadních otázek:
uhlí určené pro malé kotelny a domácí topeniště je téměř ze 100 % z lokalit v České republice –
Kvůli jak velkému vlivu regulujeme energetiku? Jaká část z oněch x % (20 %?) vlivu na zdraví se
produkce hnědého uhlí tedy odpovídá nákupu v ČR. Spotřeba tříděného hnědého uhlí se od roku
sníží?
1994 do roku 2010 snížila ze 7,35 milionu na 2,48 milionu tun, přičemž množství prodávaného tří-
Jaký je význam zdanění energie a energetických surovin či jejich jiné regulace v kontextu ostat-
děného uhlí je od roku 1999 s menšími výkyvy prakticky beze změn (mezi 2,4 a 3,5 milionu tun).
ních znečišťovatelů a nepříznivých vlivů na zdraví obyvatel?
Přínos regulace, včetně zdanění energetických surovin a energie, je tedy nutné promýšlet z hlediska
znečištění ovzduší daného uhelnými zdroji, toto znečištění porovnat s velikostí či nárůsty dopadů
ostatních neregulovaných zdrojů znečištění (zejména doprava a lokální topeniště a výtopny).
• Je nutné zvážit, zda vynakládané prostředky na výběr daně a nepříznivé dopady na konku-
Vývoj spotřeby tříděného hnědého uhlí na trhu
v ČR v letech 1994–2010 (údaje v milionech tun)
renceschopnost průmyslu a energetickou bezpečnost (opuštění uhelné a zanedbání jaderné
energetiky ohrožuje politickou samostatnost dovozní závislostí v plynu na Rusku) jsou vyvá-
8
ženy skutečným zlepšením zdravotních podmínek obyvatel ČR.
7,35
6,80
7
• Z hlediska přínosu pro zdraví obyvatel je nutné kvantifikovat (empiricky) podíl vlivu vzduchem
6,21
šířených škodlivých látek na zdraví ve srovnání s ostatními vlivy, zejména „in-door hygienou“
6,42
6
(životní styl – např. vliv tabakismu, kvality obydlí, vzdělání a stravovacích návyků), na zdravotní
stav obyvatel. Teprve potom je možné se odpovědně rozhodovat, co se vyplatí regulovat.
5
• Obyvatelstvo se vždy nerozhoduje „při hledání kvality v životě“ jen podle environmentálních
4
4,25
3
3,27
3,14
2,81
3,43
3,09
indikátorů, proto je nutné hledat způsoby kvantifikace nezamýšlených zdravotních/sociálních
3,45
3,24
2,73
2
důsledků environmentální regulace.
2,63
3,27
2,48
2,44
• V důvodových zprávách regulačních nařízení se nelze odvolávat pouze na imisní studie (tj. bez
znalosti původu, resp. původ je dedukován, tj. např. nelze oddělit vliv dopravy a topení, sotva
lze modelovat přeshraniční přenos).
1
0
• Péči o kvalitu ovzduší nelze propagovat jako úsilí o vyřazení některých energetických surovin
z trhu (uhlí, jádro), ale jako benchmarking technologií. Nelze hodnotit „efekt používání paliva“
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
bez hodnocení technologie (srovnej Dakon/Verner a velkou kotelnu).
Zdroj: Czech Coal a.s.
14
ystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí, Souhrnná zpráva za rok 2007, Státní zdravotní ústav
S
Praha, Praha, červenec 2008, str. 14.
74
zpět na obsah
2.5.4 Výhled hnědouhelné energetiky v ČR15
Výhled životnosti hnědouhelných lomů při stávající platnosti
územních limitů
Před rokem 1989 bylo Československo založeno na extenzivním hospodaření s vysokým po-
50 000
dílem těžkého průmyslu. Proto ani těžba a energetika nefungovaly efektivně a způsobovaly
45 000
nadprůměrnou zátěž životního prostředí. Od roku 1990 prochází těžba uhlí a uhelná energetika
rozsáhlou transformací. Ta byla zpočátku ovlivňována státem. Po vstupu prvních soukromých
40 000
investorů v druhé polovině devadesátých let tuto transformaci stimulovala i potřeba dlouhodobé
35 000
konkurenceschopnosti a potřeba společenské akceptovatelnosti ze strany zájmových skupin
30 000
O tom, že povrchová těžba uhlí a uhelná energetika nejsou pohrobkem socialismu, svědčí jejich
Jiří
tis. tun
(stakeholders).
ČSA
25 000
efektivní a dlouhodobé uplatnění v zemích, které si osvojovaly koncept udržitelného rozvoje a fi-
20 000
remní společenské odpovědnosti desetiletí před námi. Nejen v Německu a Velké Británii, Řecku
15 000
či Španělsku se s uhelnou energetikou počítá na příští desítky až stovky let jako s udržitelnou
10 000
přechodovou technologií k jiným zdrojům energie.
DNT
Družba
DB
5 000
Zásoby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi a územní limity těžby
Vršany
0
2010
Hnědé uhlí je jediným domácím primárním zdrojem energie, v němž je Česká republika zcela
2015 2020 2025
2030
2035
2040 2045 2050 2055
2060
2065 2070 2075
Zdroj: VUPEK-ECONOMY, s.r.o
soběstačná. Ložiska hnědého uhlí se v České republice nacházejí ve čtyřech pánvích. Největší
Severočeská pánev je situována pod Krušnými horami a táhne se od Chabařovic až ke Ka-
Výhled životnosti lomů při zahrnutí zásob uhlí za územními limity
lomů Doly Bílina a ČSA
dani a Žatci. Další využívanou pánví je Sokolovská. Hnědé uhlí je též uloženo v pánvi Chebské
a Žitavské. Veškeré zásoby hnědého uhlí jsou dnes odhadovány na 9,87 miliardy tun, z toho
na využívaných ložiscích přes 2 miliardy tun. V rámci tzv. územních limitů jsou vytěžitelné záso-
50 000
by orientačně odhadnuty na 1,2 miliardy tun.
45 000
Za liniemi územních limitů těžby hnědého uhlí leží zásoby, které by po zrušení příslušných
40 000
ČSA
usnesení vlády ČR mohly zvýšit stavy vytěžitelných zásob podle bilance i podnikatelsky vytě-
35 000
žitelných zásob a prodloužit tak životnost lomů. Jde o zvýšení zásob hnědého uhlí v případě
za limity lomu ČSA (ve II. až IV. etapě) o 750 mil. tun (na celkový stav necelých 1100 mil. tun).
Za územními limity tak leží přibližně 850 mil. tun hnědého uhlí.
tis. tun
společnosti Severočeské doly a.s. čítající 104 mil. tun hnědého uhlí, které leží za limity na Dolech Bílina (na celkový stav 1040,2 mil. tun),16 a o zásoby hnědého uhlí skupiny Czech Coal
Jiří
30 000
DNT
25 000
20 000
Družba
15 000
DB
10 000
5 000
Vršany
0
15
16
eni-li v teto kapitole uvedeno jinak, údaje jsou z vlastni statistiky Czech Coal a.s.
N
VUPEK-ECONOMY s.r.o.
2010
2015 2020 2025
2030
2035
2040 2045 2050 2055
2060
2065 2070 2075
Zdroj: VUPEK-ECONOMY, s.r.o
75
zpět na obsah
Produkce hnědého uhlí v ČR
V roce 2010 dosáhla celková hnědouhelná produkce v ČR výše 44 025 tis. tun, což je ve srovnání s rokem 2009, kdy bylo dosaženo úrovně 45 053 tis. tun uhlí, pokles o 1 028 tis. tun. Pokles produkce
byl způsoben především poklesem odběru ze strany elektrárenské společnosti ČEZ, a.s., z důvodu odběru uhlí ze skládek vytvořených v průběhu roku 2009 a vyšší průměrné výhřevnosti dodávaného
paliva, zčásti i nižším odběrem ostatních výrobců elektrické energie z téhož důvodu. Na druhé straně ve spotřebě odběratelů v průmyslové sféře, kde v roce 2009 došlo v důsledku hospodářské recese
k podstatnému snížení spotřeby, došlo v roce 2010 k oživení a mírnému nárůstu spotřeby.
Rozhodující vliv na spotřebu hnědého uhlí má segment elektroenergetiky a především skupina ČEZ, do jejíchž parních elektráren směřovalo téměř 59 % celkových dodávek hnědého uhlí v roce
2010.
Podíl hnědouhelných společností na celkové produkci hnědého uhlí
v České republice, 2010 (celkem 44 milionů tun)
skupina Czech Coal
13,85 mil. tun
31,5 %
,0
44
45
47
,1
,1
,9
48
,5
48
,2
48
48
,1
,8
49
,4
48
49
50
50
,8
,4
60
,3
27
,8
,7
27
2006
,6
2005
26
2004
30
,1
29
,0
,3
28
2002
,8
2001
28
2000
30
,2
,9
28
30
29
,0
40
30
miliony tun uhlí
Severočeské doly a.s.
21,76 mil. tun
49,4 %
Vývoj produkce a spotřeby hnědého uhlí v ČR v letech 2000–2010 (miliony tun)
70
20
10
0
Zdroj: Statistika Czech Coal a.s.
Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.
8,42 mil. tun
19,1 %
2003
celkem hnědého uhlí (bez lignitu)
2007
2008
2009
2010
z toho ČEZ a elektrárna Mělník I.
Zdroj: Statistika Czech Coal a.s.
76
zpět na obsah
Podíl výroby elektrické energie z hnědého uhlí v ČR
Využívání tříděného uhlí v ČR v současnosti a perspektiva
Výroba elektřiny brutto v roce 2010 dosáhla výše 85,9 TWh a vůči roku 2009 stoupla o 4,4 %.
Tříděné druhy hnědého uhlí a hnědouhelné brikety jsou určeny pro spalování v malých kotelnách
Nejvíce vzrostla výroba elektřiny vyrobené z jádra (2,9 %) a černého uhlí (13,8 %) o téměř 1 TWh.
a domácích topeništích. V roce 2010 bylo vyrobeno a k odběratelům expedováno celkem 3 mil.
K nárůstu výroby elektřiny o cca 0,5 TWh došlo při výrobě ve slunečních a vodních elektrárnách,
tun tříděného uhlí, což je o 0,2 mil. tun více než v předcházejícím roce. V celkovém množství tří-
ale i spalováním hnědého uhlí (1,4 %).
děného uhlí jsou zahrnuty i hnědouhelné brikety v množství 138 tis. tun, jejichž výroba byla v říjnu
Na celkové výrobě elektrické energie se v roce 2010 parní elektrárny podílely z 58,2 % (pokles
2010 ukončena. K odběratelům mimo území ČR bylo exportováno 547 tis. tun tříděného uhlí.
oproti podílu v předchozím roce o 0,7 %), podíl jaderných elektráren na výrobě činil 32,6 % (pokles
Na trh ČR bylo v roce 2010 dodáno téměř 2,5 milionu tun tříděného hnědého uhlí, což představu-
podílu oproti předchozímu roku o 0,5 %).
je zhruba úroveň roku 2009. Na trhu tříděného hnědého uhlí zůstávají rozhodující odběratelskou
Na trhu elektrické energie v České republice meziročně vzrostla poptávka a netto spotřeba
skupinou domácnosti.
o 3,8 % na úroveň 59,3 TWh.
Spotřeba tříděného hnědého uhlí a hnědouhelných briket se na domácím trhu v ČR od roku 1994
do roku 2010 snížila ze 7,35 na 2,46 milionu tun, přičemž množství spotřebovaného tříděného uhlí
a briket je od roku 1999 s menšími výkyvy prakticky beze změn (mezi 2,4 až 3,5 milionu tun).
Na trhu tříděného hnědého uhlí zůstanou rozhodující odběratelskou skupinou domácnosti. Další
vývoj výroby a spotřeby tříděného hnědého uhlí však bude do značné míry ovlivněn zejména
udržováním bilanční rovnováhy mezi potřebou hnědého uhlí pro výrobu elektřiny a tepla z CZT
a zdroji prachového uhlí. V kritické situaci nelze vyloučit, že struktura produkce hnědého uhlí může
být prioritně podřízena potřebám energetiky na úkor výroby tříděných druhů.
Výroba a spotřeba hnědého uhlí v roce 2010 v kt v ČR
celkem výroba hnědého uhlí
50 000
44 025 kt
45 000
Export 1 161 kt
Severočeské doly a.s.
21 757 kt
Ostatní výrobci
el. energie 9 176 kt
30 000
Hnědé uhlí energetické
41 021 kt
20 000
skupina Czech Coal
13 848 kt
15 000
100
Ostatní spotřeba ČR
7 869 kt
40 000
25 000
Výroba a spotřeba (brutto) elektřiny
v ČR a saldo exportu v TWh (1998–2010)
44 025 kt
Hnědé uhlí tříděné + brikety 3 004 kt
35 000
celkem spotřeba
hnědého uhlí
80
60
TWh
kt
Sokolovská uhelná,
právní nástupce, a.s.
8 420 kt
0
Zdroj údajů: Statistika Czech Coal a.s.
67
84,3
68,6
82,6
69,9
84,3
71,7
88,2
72
83,5
72
82,3
68,6
85,9
71
40
20
ČEZ 25 819 kt
0
10 000
5 000
65,1
64,4
62,7
61,1
74,6 76,4
63,4 65,1 65
73,5
83,2
–2,5
–3,3
–20
1998
1999
–10
2000
saldo dovoz – vývoz
–9,5 –11,4
2001
2002
–11,5 –13,6
–12,6 –12,6
–16,2
–16,2 –15,7
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
spotřeba el. energie (brutto) v ČR
–14,9
2010
výroba el. energie (brutto) v ČR
Zdroj: ERÚ.
77
zpět na obsah
2.5.5 Teplárenská soustava ČR a její význam
Teplárenskou soustavu ČR nelze v porovnání s ostatními státy považovat za zaostalou. Podle údajů
Teplárenského sdružení ČR (TSČR; www.tscr.cz) je české teplárenství na srovnatelné evropské
Soustava centrálního zásobování teplem se podílí 50 % na výrobě tepla v ČR, KVET (kombino-
úrovni a nabízí řadu projektů, které snesou nejpřísnější ekologická i ekonomická měřítka. Jen čle-
vaná výroba elektřiny a tepla) se podílí 21 % na dodávce elektřiny a systémových službách. CZT
nové Teplárenského sdružení České republiky, kteří se na dodávkách tepla do systémů zásobování
zásobuje teplem podniky, budovy občanské vybavenosti (např. školy, divadla, knihovny apod.),
teplem podílejí ze dvou třetin a zásobují teplem přes 1,2 milionu domácností, v letech 1993 až 2000
bytové jednotky (1,48 mil bytů, což odpovídá 3,7 mil. obyvatel, některé údaje hovoří až o 5 mil.
investovali přes 40 miliard korun. V následujícím období let 2000 až 2009 to bylo kolem 30 miliard
obyvatel)17 – z toho nejméně 1 milion bytů má teplo z hnědého uhlí.
a pro období 2010 až 2019 počítají teplárny minimálně s investicemi vyššími než 52 miliard korun.18
2013 – krize teplárenské soustavy v ČR
Byty připojené na soustavy zásobování teplem využívající hnědé uhlí
Počet bytů:
nad 50 000
Varnsdorf
Teplice
Mimoň
Litvínov
Ústí n. L.
Jirkov
Litoměřice
Trutnov
Chomutov
Bílina
Štětí Mladá Boleslav
Klášterec n. O.
Most Lovosice
Nejdek
Kadaň
Dvůr Králové n. L.Náchod
Mělník
Ostrov
Žatec
Chodov
Hradec Králové
Karlovy Vary
Habartov
Nymburk
Neratovice
Sokolov
Rychnov n. K.
Františkovi Lázně
Pardubice
Kladno
Kolín
Praha
Chrudim
Plzeň
Klatovy
Ledeč n. Sázavou
Písek
Strakonice
Tábor
Sezimovo ústí
krýt z domácích zdrojů. Proto je nutné již v roce 2011 dát jasný a také politicky silný směr dalšího
vývoje pro centralizované zdroje.
Závěry a doporučení pracovní komise pro teplárenství19 jednoznačně mluví o ohrožení soustavy
1 000 až 4 999
centrálního zásobování teplem a jednoznačně také vypovídají o výhodách zdrojů na hnědé uhlí
(více viz www.czechcoal.cz/rizika-prilezitosti).
Rýmařov
Třinec
Patový stav v teplárenské soustavě – emisní limity a nedostatek uhlí
Většina tepláren stojí před volbou, zda ukončit nebo omezit po roce 2016 provoz, nebo zda přejít
Žďár n. Sázavou
Otrokovice
Zlín
Uherské Hradiště
České Budějovice
kvalitního hnědého uhlí v ČR. Přibližně 43 až 44 mil. t/rok je potřeba, kterou bohužel od roku 2013
nebude možné kvůli stávající legislativě a dnes již i technickým podmínkám (např. na dole ČSA)
5 000 až 9 999
Bruntál
Olomouc
Příbram
Milevsko
10 000 až 50 000
Centralizované zdroje tepla se v horizontu 2 až 5 let dostanou do krizové situace kvůli nedostatku
Hodonín
na jiné, násobně dražší palivo. Třetí cesta je investovat do technologií na spalování uhlí, což je
z ekonomického hlediska optimální varianta. Důvody jsou následující:
1. O
d roku 2016 vstoupí v platnost nové emisní limity EU, přijaté i ČR. Pokud velké zdroje
nebudou mít do 1. 1. 2013 plán na snížení emisí, musejí oznámit ukončení provozu a oznámit
obyvatelům napojených na centrální systém zásobování teplem, že přibližně od r. 2018 nebu-
Podíl CZT je v ČR ve srovnání s ostatními evropskými státy (zejména západoevropskými) poměrně vysoký. Vyšší podíly jsou pouze ve státech bývalého východního bloku. Poměrně vysoký
podíl CZT je z pohledu ochrany životního prostředí výhodou – teplárny vyrábějí současně teplo
a elektrickou energii (tzv. KVET), což je nejúčinnější způsob využití energie obsažené v palivu.
Velké centralizované zdroje pracující v systému KVET dosahují více než 60% účinnosti přeměny
energie z PEZ (47 % teplo a 15 % elektřina).
dou dodávat teplo do jejich domácností. Teplárny mají dvě možnosti:
• Teplárny přistoupí na plán postupného snižování emisí, což jinými slovy znamená investici
do zásadního přebudování technologie spalování – buď změnou paliva za mnohonásobně
dražší plyn, nebo nové technologie spalování uhlí. Investice do nové technologie znamenají
podle velikosti zdroje řádově miliardy až desítky miliard korun.
• Je možné časově omezit provoz zdroje – od 1. 1. 2016 může takový zdroj bez investic do technologie být v provozu maximálně 17 500 hod. (to jsou jen dva roky plného provozu).
daje pracovní komise pro teplárenství, jejímž cílem bylo v roce 2011 vytvořit dokument sloužící jako podklad pro novelizaci státní energetické koncepce (SEK) v oblasti teplárenství. www.mpo.cz/dokument85493.html.
Ú
Viz stanovisko TSČR zde http://www.tscr.cz/index.php?pg=0320&idr=2&idc=47.
19
Na základě rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka č. 27/2010 ze dne 26. 11. 2010 vznikla pracovní komise, jejímž cílem bylo vytvořit dokument sloužící jako podklad pro novelizaci státní energetické koncepce (SEK) v oblasti
teplárenství. www.mpo.cz/dokument85493.html.
17
18
78
zpět na obsah
2. ČR musí oznámit svůj plán snižování emisí
• pro
velké zdroje nad 200 MW (např. elektrárna Mělník, která zásobuje teplem polovinu
• Zavést srovnatelné tržní podmínky pro malé i velké zdroje, zejména:
• Zavést adekvátní uhlíkovou daň na paliva spalovaná ve zdrojích mimo systém obchodování
Prahy) do 1. ledna 2013. Seznam zařízení, která využijí možnost časového omezení provozu
„na dožití“, musí ČR předložit do 1. 1. 2016
• u malých
zdrojů do 200 MW (např. Teplárna Strakonice) platí výjimka do 31. 12. 2022, se-
s povolenkami.
• Zrušit osvobození od daně ze zemního plynu pro domácnosti a domovní kotelny.
• Zrušit usnesení o územních limitech těžby hnědého uhlí tak, aby těžební společnosti mohly
znam zařízení je rovněž nutno předložit EK nejpozději do 1. 1. 2016.
přistoupit k výkupu nemovitostí v platných dobývacích prostorech a dlouhodobě tak zajistit
Výše uvedené možnosti jsou blokovány patovou situací, kdy problémem pro všechny, teplárny,
kvalitní hnědé uhlí pro české teplárenství.
těžební společnosti i obyvatele, je přístup vlády k tvorbě státní energetické koncepce, jenž je
zúžen na politické debaty o limitech, což vede k následujícím problémům:
Význam uhelných zásob skupiny Czech Coal pro teplárenskou soustavu v ČR
• V r. 2013 bude na trhu chybět 6 milionů tun hnědého uhlí (proti poptávaným 44 mil. tun budou
Skupina Czech Coal (CCG) disponuje největšími zásobami uhlí v České republice. V dobývacích
všechny tři těžební firmy schopny nabídnout jen 38 milionů tun; zdroj: studie VŠE: http://www.
prostorech Vršanské uhelné a.s. (lokalita Vršany) a Litvínovské uhelné a.s. (lokalita ČSA) je nyní
mpo.cz/dokument85256.html, s. 61), a to především kvůli poklesu nabídky Czech Coal (limity
necelých 1100 milionů tun hnědého uhlí. Z toho za územními limity stanovenými vládou ČR (usne-
těžby) a Sokolovské uhelné (omezené zásoby, sesuv), přičemž velké části tepláren končí
sení č. 444/1991) je v platných dobývacích prostorech ČSA 750 milionů tun.
v roce 2013 dlouhodobé kontrakty na dodávky hnědého uhlí ze skupiny Czech Coal.
• Bez těchto dlouhodobých kontraktů neposkytnou banky teplárnám úvěry nutné pro zkvalitnění technologie, aby vyhovovala novým emisním limitům.
Uvolnění územních ekologických limitů ≠ rozšíření těžby.
Pozvolný útlum těžby = eliminace / zmírnění dopadů nedostatku uhlí
• V poměrně krátkém časovém horizontu potřebují rozhodnutí také těžaři – obnovení přerušené
těžby, případně její plynulé pokračování za limity není z legislativních a technologických dů100
Teplárny jsou tak v pozici, kdy nevědí, co bude, situaci musejí rychle řešit a potřebují dlouhodobý
90
kontrakt na dodávky uhlí.
60
se shodne na těchto doporučeních pro politiky. Všechna, nebo alespoň některá z nich mohou
zachránit rozumnou cenovou stabilitu tepla, jistotu jeho dodávek z domácích zdrojů a nezhoršení
ovzduší ve městech:
• Vláda by měla předložit EK plán investic na snižování emisí CO2 do r. 2020, díky kterému
může česká energetika obdržet část povolenek zdarma (plán se musí předložit letos, navrhu-
50
40
30
20
je MŽP, předkládá vláda).
• Vláda by měla ve spolupráci s energetickým sektorem maximálně využít přechodná období pro emise SO2, NOx a prachových částic daná směrnicí o průmyslových emisích (IED)
do roku 2023 (plán se musí předložit do 1. 1. 2013).
• Osvobodit zdroje plnící nové emisní limity podle IED od poplatků za znečišťování ovzduší (nyní
je návrh zákona o ochraně ovzduší v legislativní radě vlády).
10
0
1970
1980
1990
2000
rok 2012 – útlum těžby
Odborná veřejnost jak na straně teplárenských společností CZT, tak na straně těžebních firem
rok 2000 – stabilizace trhu
70
mil. tun
Možnosti řešení blížící se krize teplárenské soustavy
rok 1986 – max. těžba
80
rok 1990 – počátek reformy
vodů záležitost jednoho roku.
2010
2020
2030
rok
2040
2050
2060
2070 2075
celková těžba hnědého uhlí při dodržení územních ekologických limitů
celková těžba hnědého uhlí při maximálním uvolnění územních ekologických limitů
rozdíl těžby hnědého uhlí při uvolnění územních ekologických limitů
79
zpět na obsah
V důsledku poklesu vytěžitelných zásob hnědého uhlí v lokalitách Sokolovské uhelné a skupiny
Czech Coal se v současnosti na trhu snižuje nabídka hnědého uhlí, a to v řádech milionů tun
ročně (celková produkce činila v r. 2010 přibližně 44 mil. tun). Tento trend se skokově prohloubí v letech 2013–2021 především v důsledku nevyužití zásob hnědého uhlí za územními limity
v lokalitě ČSA. Již po roce 2012 bude muset klesnout objem těžby v ČSA na polovinu stávající
úrovně, tedy zhruba na 2,4 milionu tun ročně. V rámci limitů totiž obsahuje lom ČSA k 1. 1. 2011
posledních 32,2 milionu tun hnědého uhlí.
od r. 2016, což představuje na čisté spotřebě ČR podíl 17 %;
• snížení příjmů a zvýšení výdajů státního rozpočtu – jen na řešení problematiky nezaměstnanosti nárůst o 3 mld. Kč/rok;
• snížení příjmů obcí a státního rozpočtu o odvody za vydobytý nerost a pokles daňových
a sociálních odvodů – vyčíslení viz níže;
• k vůli zastavení těžby na ČSA přijde o práci postupně kolem 2300 zaměstnanců CCG, což
spolu s poklesem počtu pracovních míst u dodavatelských firem a dalšími nepřímými dopady
bude znamenat ztrátu kolem 8 tisíc pracovních míst; akutně tedy hrozí výrazné zvýšení ne-
Důsledky poklesu nabídky hnědého uhlí v letech 2013–2021,
včetně zastavení těžby na ČSA:
zaměstnanosti v okrese Most, který je již tak postižen nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR
– zaměstnanci CCG představují 6,8 % zaměstnaných obyvatel na Mostecku (2010).
Dopady na teplárenství:
• v r. 2013 bude na trhu chybět 6 milionů tun hnědého uhlí (proti poptávaným 44 mil. tun budou
všechny tři těžební firmy schopny nabídnout jen 38 milionů tun);20
• riziko výpadku dodávek tepla pro Prahu (Mělník), Hradec Králové, Pardubice, Strakonice,
Příbram, Zlín a Otrokovice, cca pro 750 tisíc až 1 milion obyvatel ČR;
• bez smluv po roce 2013, resp. 2016 je většina velkých tepláren, důsledkem podle Tepláren-
Dlouhodobé důsledky ztráty ložiska ČSA za územními limity, např. formou odpisu zásob:
• platné dobývací prostory ČSA obsahují za územními limity těžby přibližně 750 milionů tun
hnědého uhlí s výhřevností kolem 17 MJ/kg; jedná se tak o největší uhelné ložisko v České
republice s vysoce kvalitním hnědým uhlím blížícím se svou energetickou hodnotou uhlí černému;
ského sdružení může být rozpad soustav centrálního zásobování teplem (CZT) pro technic-
• z tohoto uhlí blokovaného vládním usnesením (č. 444/1991) lze vyrobit přibližně 1400 TWh elek-
kou nemožnost či nekonkurenceschopnost přestavby, v důsledku které by cena tepla pro
trické energie, což představuje více než 24 let celkové spotřeby elektřiny České republiky;22
spotřebitele vzrostla na dvoj- až trojnásobek stávajících nákladů;
• rozpad CZT bude znamenat nárůst nákladů na teplo minimálně v řádech desítek procent
a zhoršení imisní situace v postižených městech a obcích;
• současnou korunovou hodnotu zásob za limity na ČSA odhadla spol. VUPEK na 464 mld. Kč;23
• pokud by tento objem uhlí za limity měl být nahrazen dovozem zemního plynu, činily by náklady pro české spotřebitele, domácnosti a firmy, neuvěřitelných 2671 miliard korun;24
• nabídka tepla pro průmyslové podniky se sníží ze stávajících ročních 108 TJ na 79 TJ od
• na povinných odvodech z vytěženého nerostu, z dobývacího prostoru a vynětí ze zeměděl-
r. 2013, jedná se tedy o pokles dodávek tepla o čtvrtinu, který se musí projevit na jedné
ského půdního fondu by především obce přišly do roku 2060 (280 milionů tun) o 2,1 miliardy
straně útlumem průmyslové produkce a na straně druhé – tam, kde se podaří najít za uhlí
korun; kromě toho by se značně snížily daňové příjmy státu, za rok 2010 skupina Czech Coal
náhradu – nárůstem nákladů na výrobu se všemi dalšími ekonomickými důsledky;21
odvedla státu na daních 2,5 miliardy korun.
• náhrada 6 milionů tun uhlí nebude realizovatelná z vlastních zdrojů (kapacita biomasy už je vyčerpána stávajícími smluvními požadavky, včetně plánovaných investic do zdrojů spalujících
biomasu), tedy dojde ke zvratu v relativní energetické nezávislosti ČR, protože bude nutné
začít masivně dovážet zahraniční fosilní paliva, zejména zemní plyn, případně černé uhlí.
Ostatní dopady:
• pokles výroby elektřiny ve vysoce účinné kogeneraci s výrobou tepla až o 9600 GWh ročně
Zdroj: studie VŠE: http://www.mpo.cz/dokument85256.html, s. 61.
e studie Bohemica Invicta pro Pačesovu komisi.
Z
22
V roce 2009 činila čistá spotřeba elektrické energie v ČR 57 TWh (Zdroj: ERÚ).
23
Výpočet je z června 2010 a VUPEK počítal s objemem 773 mil. tun na ČSA při ceně 600 Kč za tunu, tedy 40 Kč/GJ.
24
Výpočet je proveden z údajů VUPEK z června 2010, které uvádějí: Substituce HU z ČSA zemním plynem při výhřevnosti zemního plynu 34 GJ/tis. m3 činí 362 mld. m3 plynu. V roce 2009 činila spotřeba zemního plynu v ČR 8,2 mld. m3, hodnota
dovozu byla 60,5 mld. Kč.
20
21
80
zpět na obsah
2.6 Ekonomické vztahy skupiny Czech Coal s okolními komunitami
Těžba uhlí se v průběhu několika posledních desetiletí vryla do povědomí veřejnosti především
2.6.2 F
inanční přínosy těžby obcím v mosteckém a chomutovském regionu
jako synonymum negativních vlivů na krajinu a životní prostředí. Mluví se o likvidaci „tradiční historické krajiny“, prašnosti, hluku, negativním vlivu na obyvatele obcí.
Vzhledem k rozpočtovému určení daní pro obce je těžba nerostů významnou podnikatelskou
Pravděpodobně v důsledku značného vývoje legislativy veřejnost nemá zkušenost s pravidly
činností, která představuje přímý zdroj finančních prostředků do obecního rozpočtu podle míry
ochrany a využívání ložisek hnědého uhlí. Znalost základních pravidel a základní báňské doku-
aktivity těžební společnosti na katastru obce.
mentace je základem pro pochopení přístupu těžařských společností. Podrobné informace lze
Prostředky na obnovu krajiny, podporu obcí a kvality života plynoucí
z těžby hnědého uhlí skupinou Czech Coal (zaokrouhleno)
nalézt na www.czechcoal.cz/banske-dokumenty.
2.6.1 Finanční prostředky plynoucí ze skupiny Czech Coal
Značně opomíjenou stránkou těžby hnědého uhlí zůstává nejenom význam poskytovaných pracovních míst (přibližně 6,8 % zaměstnaných obyvatel v okrese Most), ale i finanční přínosy z hnědouhel-
Úhrady z vytěženého nerostu – uhlí 1994–2010
né těžby. Oba základní zákony vztahující se k hornictví (zákon č. 44/1988 Sb. a zákon č. 61/1988
Úhrady z dobývacího prostoru 1994–2010
Sb.) vymezují povinnost úhrad za povolení, vyhledávání a průzkum ložiska vyhrazeného nerostu,
Úhrady za odnětí pozemků ze ZPF v období 2005–2010
úhrady z dobývacího prostoru a roční odvod z průměrné tržní ceny vydobytých nerostů.
Další formou ekonomické podpory jsou prostředky, které Skupina dobrovolně poskytuje na základě programu regionální spolupráce.
Prostředky vynaložené na rekultivace v období 1994–2010
Miliony
Kč
Z toho částka
pro obce v regionu
(miliony Kč)
1 235,44
822,88
36,44
36,44
177,10
5,34
3 331
0
414
414
Prostředky dobrovolně poskytnuté skupinou Czech Coal
pro regionální rozvoj Ústeckého kraje od roku 1998
Od roku 1999 (od vstupu soukromého kapitálu) získaly obce v sousedství lomů ČSA a Vršany-Šverma a dolu Centrum
jen z úhrad vytěženého nerostu od skupiny Czech Coal následující prostředky* (v tis. Kč)
Celkem za roky
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
18 603
16 664
27 411
28 558
23 433
19 869
19 921
15 877
6 232
2 702
2 344
2 654
184 268
Vrskmaň
2 386
2 966
1 499
1 692
174
0
0
0
0
0
0
0
8 717
Strupčice
4 537
4 700
9 387
12 509
7 591
4 514
5 582
5 889
9 492
8 569
7 145
8 695
88 610
643
2 271
3 955
4 111
10 434
4 112
6 060
14 545
21 272
26 462
27 301
27 409
148 575
8 973
7 456
10 069
7 939
6 558
18 225
14 103
15 253
15 508
18 638
24 833
15 604
163 159
9
78
61
5
0
0
108
45
0
0
0
0
306
1 283
189
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1 472
Most
Horní Jiřetín
Malé Březno
Litvínov
Mariánské Radčice
Celkem
1999 až 2010
595 107
*Poznámka: Uvedené roky se týkají odvodu z úhrad vytěženého nerostu za lomy Vršany-Šverma, ČSA a od roku 2005 obsahují i platby dceřiné společnosti Důl Kohinoor a.s. Uvedená částka jsou náklady na odvody z úhrad vytěženého
nerostu vynaložené v r. 2005–2009 a vztahují se k uhlí a kamenolomu, v ostatních letech pouze k uhlí.
81
zpět na obsah
Úhrady uhelných společností skupiny Czech Coal sousedním obcím z lomů Vršany-Šverma, ČSA a dolu Centrum 2008–2010 (v Kč)
Úhrady z vytěženého nerostu – uhlí a kámen,
od roku 2010 jen uhlí (75 % obcím,
25 % státnímu rozpočtu ČR)
Úhrada z dobývacích prostorů
(100 % dotčeným obcím)*
2008
2009
2010
2008
2009
2010
284 112
278 612
278 612
2 702 455
2 343 617
Vrskmaň
70 173
70 173
70 173
0
Strupčice
69 166
69 166
69 166
Horní Jiřetín
246 389
246 389
Malé Březno
110 588
Litvínov
2008
2009
2010
2 653 797
266 911
311 461
262 320
0
0
0
0
0
8 569 758
7 145 240
8 694 874
210 974
210 974
308 135
246 389
26 462 864
27 301 220
27 409 823
0
0
0
110 588
110 588
18 638 694
24 832 611
15 604 130
506 614
686 924
855 559
148 805
148 805
148 805
0
0
0
0
0
0
Lom u Mostu
41 733
41 108
41 108
0
0
0
0
0
0
Vysoká Pec
42 301
42 301
42 301
0
0
0
0
0
0
Mariánské Radčice
21 744
7 945
7 945
0
0
0
0
0
0
257
257
257
0
0
0
0
0
0
136 432
4 556
4 556
0
0
0
0
0
0
Celkem obce
1 171 700
1 019 900
1 019 900
56 373 771
61 622 688
54 362 624
984 499
1 209 359
1 426 014
Státní rozpočet
0
0
0
18 791 257
20 540 895
18 120 874
29 980 988**
29 669 708**
Most
Louka u Litvínova
Ostatní obce
*
**
Úhrady za odnětí pozemků ze zemědělského
půdního fondu
30 763 288**
Platby z DP se platí za ty DP, které jsou k 1. 1. daného roku ve správě organizace bez ohledu na to, jak je území s dobývacím prostorem využíváno.
Státní fond životního prostředí.
82
zpět na obsah
2.7 Ochrana životního prostředí
2.7.1 Principy péče o životní prostředí ve společnostech Skupiny
provádějí rovněž orgány veřejné správy.
Mezi zásadní oblasti environmentální kontroly patří báňská oblast – odvodnění lomů, ochrana
Činnosti společností mohou různou měrou ovlivňovat jednotlivé oblasti životního prostředí, tzn.
ovzduší a nakládání s odpady.
oblast ochrany ovzduší, nakládání s vodami, nakládání s odpady a obaly, nakládání s chemickými
Ve dnech 15. a 16. 6. 2010 (zápis byl sepsán dne 30. 6. 2010) byla provedena Obvodním báň-
látkami a přípravky a další. Tak jako v letech předchozích, také v roce 2010 byla péče o životní
ským úřadem Most na lomu ČSA specializovaná prověrka zaměřená na odvodňování lomu. Při
prostředí přednostně orientována na prevenci vzniku možných negativních vlivů vyvolaných tě-
kontrole nebyly zjištěny závady.
žební činností a souvisejícími činnostmi.1
Prověrka Obvodního báňského úřadu Most se stejným zaměřením proběhla na lomech Vršany
Maximální pozornost byla a je věnována zejména oblastem, kde je možné ovlivňovat úroveň pro-
a J. Šverma ve dnech 17. a 18. 6. 2010. Při kontrole nebyly zjištěny závady.
dukovaných emisí.2 Ve všech oblastech ochrany a tvorby životního prostředí jsou důsledně dodr-
Kontrolní prohlídka mimo plán řídící, kontrolní a legislativní činnosti (hlavní úkoly) Obvodního báň-
žovány právní předpisy a podmínky vydaných rozhodnutí. Výsledkem je minimalizace negativních
ského úřadu v Mostě na rok 2010 proběhla dne 4. 6. 2010 ve společnosti HUMECO, a.s., se za-
vlivů společnosti na životní prostředí.
měřením na kontrolu současného stavu odvodnění uhelných lomů. V rámci provedené prohlídky
V roce 2010 nebyla společnostem ve Skupině uložena žádná pokuta a nedošlo k žádné havárii.
nebyly zjištěny závady vyžadující vydání závazného příkazu inspektora k jejich odstranění.
Významné environmentální vlivy hlavních produktů a služeb jsou ošetřeny u většiny dceřiných
Kontrola České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu v Ústí nad Labem, proběhla
společností systémem environmentálního managementu splňujícím požadavky ČSN ISO 14001.
dne 24. 6. 2010 v Litvínovské uhelné a.s. (LUAS). Kontrola byla zaměřena na prevenci, případný
(Viz kapitolu 1.10 Přehled standardů ISO, certifikátů a fází hodnocení jakosti hlavních produktů
výskyt a zdolávání zápar a ohňů na úseku uhlí ČSA. Zápary a ohně jsou ze zákona vedeny jako
skupiny Czech Coal.) Evidence údajů (emise, odpady, poplatky atd.) je vedena v rozsahu zákon-
střední zdroj znečišťování ovzduší. Kontrolou bylo potvrzeno, že LUAS postupuje u tohoto zdroje
ných předpisů ČR a souhrnné roční výkazy předávány v zákonných termínech orgánům veřejné
znečišťování ovzduší v souladu s platnou zákonnou úpravou.
správy ČR. Metodologie použitá pro výpočty emisí při zpracování uhlí ve skupině Czech Coal je
Předmětem kontroly České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu v Ústí nad La-
přímé měření emisí (měření zdrojů znečišťování ovzduší).
bem, bylo dne 10. 8. 2010 dodržování zákona o odpadech ve společnosti RENOGUM a.s. Kon-
Posuzování vlivů na životní prostředí
trolou bylo stvrzeno, že společnost v oblasti nakládání s odpady postupuje v souladu s právními
předpisy a vydanými rozhodnutími.
Podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších
předpisů, vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR dne 29. listopadu 2010 pod čj. 101802/EN-
Ochrana vod
V/10 Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí pro Plán otvírky, přípravy
V průběhu roku 2010 byly do veřejných vodotečí vypouštěny odpadní splaškové vody, vody
a dobývání lomu Vršany od roku 2012 se vstupem do DP Slatinice. Vydané stanovisko se stalo
čerpané z předpolí lomů a vody důlní v souladu s podmínkami příslušných rozhodnutí vydaných
jedním z dokladů pro vydání povolení hornické činnosti.
vodohospodářskými orgány. Ukazatele povolených hodnot znečištění ve vypouštěných vodách
a povolené množství stanovené vodoprávním úřadem nebyly v daném roce překročeny.
Kontroly zdrojů znečišťování
Podmínky pro nakládání s ropnými látkami byly, v souladu se zákonem o vodách, pravidelně
Skupina Czech Coal v roce 2010 provozovala 74 zdrojů znečišťování ovzduší, z toho 29 středních
kontrolovány.
zdrojů a 45 malých zdrojů. Pravidelně jsou prováděny kontroly podmínek provozu jednotlivých
zdrojů znečišťování ovzduší, vodohospodářských zařízení a zařízení pro nakládání s odpady, kte-
Nakládání s odpady
ré jsou stanoveny v provozních řádech zařízení. Měření jsou prováděna v zákonných termínech
Celková produkce odpadů v roce 2010 je ve většině společností srovnatelná s produkcí odpa-
autorizovanými laboratořemi s osvědčením od Ministerstva životního prostředí ČR k měření emisí
dů v roce 2009. Ke snížení produkce odpadů došlo u společnosti Coal Services a.s. (Czech
a imisí. Společně s kontrolou dodržování podmínek provozních řádů jsou prováděny i fyzické
Coal Services a.s.) a naopak k výraznému navýšení produkce odpadů o cca 1800 tun došlo
kontroly zařízení. V případě potřeby jsou prováděny aktualizace provozních řádů zařízení. Kontrolu
ve společnosti VUAS. Jedná se o odpad kategorie ostatní původem z demolic objektů na lokalitě
1
2
inanční důsledky a další rizika vyplývající z důsledků klimatických změn pro skupinu Czech Coal nejsou známy. Není nám známo, že by Česká republika v této oblasti zpracovala nějaký komplexní materiál, ze kterého by naše organizace mohla vycháF
zet, proto nelze provést jakýkoli výpočet eventuálních finančních důsledků pro Skupinu.
Skupina není provozovatelem významného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší. Povinnosti – měření nebo výpočet tun vyprodukovaného CO2 se na Skupinu nevztahují.
zpět na obsah
83
J. Šverma, který byl přednostně předáván k využití. Odpad, který svým charakterem nebyl
využitelný, byl předán k odstranění oprávněným firmám.
V Krušnohorských strojírnách Komořany a.s. je zdrojem odpadu strojírenská výroba a zámečnictví. Odpady byly předávány externím organizacím, které odpady odstraňují. Část odpadů byla
předávána k recyklaci (šrot). Ve společnosti DTS Vrbenský, a.s., je produkce odpadů přímo spojena s realizací externích zakázek, zejména výkopových prací, a s hrubými terénními úpravami.
Většina produkovaných odpadů je vhodná pro další využití.
V Souhrnné tabulce environmentálních indikátorů jsou uvedeny údaje o vlastní produkci odpadů
jednotlivých společností v daném roce. Množství odpadů předaných k využití nebo odstranění
zahrnují též odpady z produkce let minulých, které byly dočasně skladovány.
Nakládání s chemickými látkami a přípravky
Průběžně byla aktualizována databáze bezpečnostních listů, které byly vypracovány (výrobci
nebo distributory) v souladu s evropskou legislativou (REACH). Bezpečnostní listy jsou všem
zaměstnancům dostupné na intranetu Skupiny a jsou podkladem pro vypracování pravidel pro
příslušná pracoviště, kde se s látkami ohrožujícími zdraví lidí nakládá.
84
zpět na obsah
2.7.2 Přehledné údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí
Zdroje znečištění ve výrobních společnostech skupiny Czech Coal v roce 2010
Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí; 2010
Skupina Czech Coal v roce 2010 provozovala 74 zdrojů znečišťování ovzduší, z toho 29 středních zdrojů a 45 malých zdrojů
společnost
ovzduší
Střední zdroje znečišťování
ovzduší
Czech Coal a.s.
Coal Services a.s.
Vršanská uhelná a.s.
Litvínovská uhelná a.s.
6 ČS PHM
1 lokalita s možným výskytem
ohňů a zápar v lomech
8 provozních objektů úpravy uhlí,
1 lokalita s možným výskytem
ohňů a zápar v lomech
odpad
voda
Shromažďovaný odpad
k dalšímu využití
1 ČOV
separované složky
komunálního odpadu
ČOV LDT Vrbno
1 spalovací zdroj
odpadní oleje, pneumatiky, železo a ocel, separované složky
komunálního odpadu, stavební
a demoliční odpady a další
odpadní vody z areálu Ležáky
jsou předávány k vyčištění –
HUMECO, a.s., provozovatel
ČOV Ležáky
1 překladiště aglomerátu,
2 skládky uhlí
1 lakovna, 1 skládka uhlí,
5 odmašťovacích stolů
Využívaný odpad na vlastních
zařízeních
Čistírny odpadních vod (ČOV)
Úpravny důlních vod (ÚDV)
Čerpací stanice (ČS)
Malé zdroje znečišťování
ovzduší
odpadní oleje, pneumatiky,
železo a ocel, separované složky
komunálního odpadu, stavební
a demoliční odpady a další
kaly z úpravny důlní vody,
stavební a demoliční odpady,
výkopová zemina, úlet a prach
vody jsou předávány k úpravě
a vyčištění – HUMECO, a.s.
odpadní oleje, pneumatiky, železo a ocel, separované složky
komunálního odpadu, stavební
a demoliční odpady a další
stavební a demoliční odpady,
výkopová zemina
vody jsou předávány k úpravě
a vyčištění – HUMECO, a.s.
2 kotle Varimatik
5 kotlů Varimatik
odpadní oleje, železo a ocel,
separované složky komunálního
odpadu a další
1 ČS, 1 ÚDV
4 střední zdroje: kovárna,
tryskač, ČOV, obrábění kovů
(brusírny a obrobny)
6 odmašťovacích stolů
šrot, pneumatiky, separovaný
komunální odpad, akumulátory,
oleje
1 ČOV, 1 ČS
RENOGUM a.s.
1 renovační linka dopravních
pásů, 3 dílny vulkanizace
železo a ocel, separovaný komunální odpad a další
pryžový odpad (pneumatiky)
vody jsou předávány k vyčištění
HUMECO, a.s.
HUMECO, a.s.
1 uhelná kotelna,
1 separátor recyklační linky,
4 brusky, 7 ČOV
plasty, papír, kovy, akumulátory,
oleje, kaly z úpravy a čištění vod
kabely a barevné kovy,
elektrická zařízení
7 ČOV, 2 ÚDV, 63 ČS
1 lakovna, 4 odmašťovací stoly
odpadní oleje, pneumatiky, železo a ocel, separovaný komunální
odpad a výkopová zemina
Důl Kohinoor a.s.
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
7 ČS PHM
1 ČOV Třebušice, 1 čistírna
zaolejovaných vod
85
zpět na obsah
0
0
Procentuální poměr prodávaných produktů a jejich obalů, které se regenerují
%
0
0
0
0
0
0
Emise skleníkových plynů
t CO2
11,00
2,93
24,8
100
0,75
REKULTIVACE a.s.
0
Důl Kohinoor a.s.
35,50
0
0,00
HUMECO, a.s.
784,50
0
RENOGUM a.s.
4 316,00
0
DTS Vrbenský, a.s.
4 778,00
%
Krušnohorské strojírny
Komořany a.s.
Litvínovská uhelná a.s.
ha
Coal Services a.s.
Vršanská uhelná a.s.
Celková velikost pozemků vlastněných či užívaných k produkci
Podíl surovin pocházejících z recyklovaných materiálů
Czech Coal a.s.
jednotka
Souhrnné environmentální indikátory výrobních společností, 2010
800,00
3,21
0
0
0
0
0
0
Skupina není provozovatelem významného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší.
Povinnosti – měření nebo výpočet tun vyprodukovaného CO2 se na Skupinu nevztahují. Údaje proto nejsou k dispozici.
Žádná společnost Skupiny nevyrábí látky poškozující ozón či výrobky obsahující látky poškozující ozón podle
Montrealského protokolu a jeho dodatků
Emise látek poškozujících ozón
NOx, SO2 a další významné vzdušné emise CELKEM
t
0
Celková produkce emisí NOx
t
0
8,223
0
0
0,072
5,040
0,924
0
8,152
0
0
0
0,810
0
19,169
0
0
1,360
0
Celková produkce emisí SO2
t
0
0
0
0
3,080
0
0
0
5,007
0
Celková produkce emisí TZL
t
0
7,978
0
0
0,330
0
0
0
0,389
0
0
1,233
0
0
0,163
0
Celková produkce CO
t
0
0
0
0
0
0
Těkavé organické sloučeniny (VOC)
t
0
0,245
0
0,072
0,820
0,924
Celková produkce ostatních emisí (ohně a zápary v lomech – vážený průměr)
Poplatky za emise
Množství odpadů dle typu a umístění CELKEM
m2
tis. Kč
2,94
67,1
8,78
30,9
0
19,169
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
6,5
0
8,0
5,0
3,5
0
t
5 078,21
1 168,76
6,25
2 548,15
1 726,89
9 360,88
448,55
2 333,67
199,28
51,30
produkce odpadů kategorie ostatní
t
4 891,23
956,33
6,25
2 418,61
1 671,52
9 241,64
442,94
2 333,49
198,68
51,30
produkce odpadů kategorie nebezpečné
t
186,98
212,43
0
129,54
55,37
119,24
5,61
0,18
0,60
Z toho:
0
Způsob nakládání s odpady v daném roce
celkové množství odpadů předaných k odstranění
t
159,96
122,84
5,75
335,62
708,71
156,88
438,39
103,50
153,78
celkové množství odpadů určených k využití
t
4 919,86
1 046,56
0,50
2 212,53
1 018,18
13 204,00
10,16
2 274,90
45,50
tis. m3/rok
3 515,40
3 111,50
0
1 520,10
13,95
0
0
0
celkové množství vypuštěných vod nevyžadujících úpravu před vypuštěním do vodoteče
tis. m3
1 649,50
1 550,80
0
1 511,60
0
0
0
0
celkové množství vyčištěných splaškových vod před vypuštěním do vodoteče
tis. m3
76,10
113,30
0
8,50
13,95
0
0
0
celkové množství upravených důlních vod před vypuštěním do vodoteče
tis. m3
1 789,80
1 447,40
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Množství vypuštěných vod do veřejných vodotečí CELKEM
2 256,40
51,30
0
Z toho:
Poplatky za znečištění vody
tis. Kč
0
0
0
0
2 256,40
0
0
0
0
0
86
zpět na obsah
2.7.3 Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí
Vývoj celkových emisí a produkce odpadů produkovaných při těžbě a zpracování uhlí
ve skupině Czech Coal
Péče o životní prostředí se projevuje v následujících činnostech:
• sanace a rekultivace území zasažených následky důlní činnosti (viz část 2.8 Rekultivace),
Vývoj celkových emisí a produkce odpadů produkovaných
při těžbě a zpracování uhlí ve skupině Czech Coal v letech 1994–2010
800
• ochrana ovzduší při třídění a úpravě uhlí,
• průběžné sledování kvality hnědého uhlí,
měření,
• dodržování provozních řádů u vodohospodářských zařízení, zvyšování účinnosti čistíren
odpadních vod, například rekonstrukce čistíren, a dodržování kvality vypouštěných důlních
a odpadních vod,
• dodržování provozních řádů u zařízení na odstraňování a využívání odpadů, shromažďování
odpadů vhodných pro další využití a přednostní využívání odpadů a zařízení pro recyklaci
odpadů,
• evidence a řízené nakládání se zařízeními s možným obsahem PCB a jiných nebezpečných
látek,
• v yužití tuhých zbytků po spalování mosteckého uhlí a produktů odsíření,
• monitorování stavu bočních svahů lomu ČSA.
700
odpad (tis. t/rok), emise (t/rok)
• dodržování zákonných emisních limitů u zdrojů znečišťování ovzduší, provádění pravidelných
24,0
7
6,
62
20,0
600
16,0
500
400
37
8
9,
12,0
300
200
100
0
prodej uhlí (mil. t/rok)
pásma hygienické ochrany v okolí povrchových lomů,
712,8
• pravidelná měření tuhých znečišťujících látek v ovzduší a měření hladiny hluku na hranicích
8,0
,4
5
19
6
9,
14 23,1
1
4,0
,6
72
5
1
1,
0
,
54
4
,5 37, 7
9,
22
,6
,9
48
9
,0 4 5
9,
11
,2
21 ,8
7
9
,1
,1
3
,6
,9
7,
3,
28 ,9 26 4,3 2,8 9,1 ,1 36 0 39
2 3
13
1
9
1 1 11
8,
6,
5,
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
množství odpadu (tis. t/rok)
2009
,4
6
41
6,
2010
0
množství emisí znečišťujících látek (t/rok)
prodej uhlí (mil. t/rok)
Ochrana ovzduší při třídění a úpravě uhlí
Třídění a jiná studená úprava uhlí je zařazena dle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 615/2006 Sb.
do kategorie vyjmenovaných zdrojů, a to mezi střední zdroje znečišťování ovzduší. V roce 2010
bylo realizováno v zákonné lhůtě 6 jednorázových měření emisí v provozních objektech úpravy
uhlí – Prádlo a Nakládací zásobník, kde jsou nainstalovány mokré hladinové odlučovače. Z výsledků měření vyplynulo, že maximální naměřená hodnota představuje 3,2 % emisního limitu
a průměrná zjištěná hodnota emisí tuhých znečišťujících látek je 1,6 % emisního limitu (emisní limit
100 mg/m3). Kaly z úpravy uhlí jsou čerpány do sedimentačního prostoru bývalého uhelného
lomu Saxonie, kde jsou využity pro sanaci a rekultivaci. Odsazená voda je opětovně vrácena
do provozu úpravny a není vypouštěna do veřejné vodoteče.
87
zpět na obsah
Vliv přepravy hlavních produktů skupiny Czech Coal
Využití vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí
Společnosti Skupiny nemají z důvodu typu své hlavní produkce (uhlí a elektřina) významné do-
Při výrobě elektřiny a tepla v elektrárnách a teplárnách vznikají při spalovacím procesu a odsíření
pady a vlivy na životní prostředí v důsledku přepravy výrobků či materiálů potřebných pro výrobu.
kouřových spalin při spalování uhlí tuhé zbytky, které jsou ukládány na skládky a úložiště, popř. v pře-
Nejvýznamnější komodita, kterou je hnědé uhlí, se expeduje z 95,8 % po železnici, což je nejeko-
pracované formě, kdy jsou úpravou zlepšeny jejich fyzikální a chemické vlastnosti a omezen tak nega-
logičtější prostředek dopravy. Zbytek produkovaného uhlí ve výši 4,2 % je přepravován po ose
tivní vliv na životní prostředí, využity jako tzv. vedlejší energetické produkty především ve stavebnictví
nákladní automobilovou přepravou.
a báňské činnosti. Skupina Czech Coal podporuje využití vedlejších energetických produktů a hledá
pro ně vhodné uplatnění, především při činnostech prováděných báňským způsobem.
Imise prachu a akustická situace měřená v okolí povrchových lomů Vršany a ČSA, 2004–2010
Měřicí stanoviště u obcí
lom Vršany
(Uvedené hodnoty jsou výsledky z provedených měření)
Imise suspendovaných částic PM10 – průměrné 24hodinové koncentrace
naměřená maxima/průměr
(Pro denní koncentrace suspendovaných částic PM10 je imisní limit 50 µg/m3 dle nařízení vlády
µg/m3
č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.)
Naměřená průměrná ekvivalentní hladina hluku L Aeq ve venkovním prostoru
(Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku L Aeq ve venkovním prostoru je v tomto případě pro noční
dobu 40 dB(A) dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku
a vibrací.)
dB(A)
lom ČSA
Strupčice
Vrskmaň*
Horní Jiřetín (osada Černice)*
2004
45/38,7
48/31
29/18,7
2005
43/28,5
47/39,8
40/24,6
2006
21/17
49,6/43,9
39/26,6
2007
19/18
49,5/39,6
28/15,3
2008
44/36,3
32/23
37/26,6
2009
24,0/22,0
47,0/34,3
43,0/30,2
2010
40,0/39,0
47,0/38,6
41,0/25,7
2004
36,9
37,2 a 39,1
35,9 a 42,5
2005
39,2
36,4 a 37,6
42,0 a 38,6
2006
36,2
37,5 a 39,4
39,8 a 36,9
2007
36,0
34,7 a 36,1
39,2 a 37,6
2008
37,7
36 a 35,1
39,0 a 38,5
2009
37,9
36,4 a 36,8
43,9 a 40,9
2010
35,9
36,7 a 36,2
41,4 a 41,4
* Poznámka: V obci Vrskmaň se měří hluk na dvou místech (obecní úřad a čp. 47), stejně jako v osadě Černice (čp. 107 a čp. 101).
88
zpět na obsah
V roce 2010 bylo vykoupeno a v důlních prostorách využito více než 1,7 milionu tun vedlejších
Za pomoci automatické totální stanice Leica TCA 2003, umístěné v oblasti s předpokládanou vy-
energetických produktů. Tyto vedlejší energetické produkty byly z převážné části použity k směs-
sokou stabilitou, jsou sledovány polohové odchylky pevných bodů a výsledky vyhodnocovány.
nému zakládání do vnitřních výsypek povrchových lomů skupiny Czech Coal pro zlepšení geo-
Pro lokální sledování stabilitních poměrů se od roku 2006 používají tzv. operativní měřické body,
mechanických vlastností zakládaných zemin a zvýšení stability výsypkových etáží.
které umožňují rychlé rozšíření monitorovacího systému. Svoji úlohu splnil tento monitorovací systém při mimořádné události z června 2005 a z ledna 2011, kdy došlo k sesuvu zemin frontálního
Měření znečištění v ovzduší a hladiny hluku způsobeného provozem v lomech
tvaru v severozápadní části bočního svahu. Monitorovacích bodů je nainstalováno celkem 64
Životní prostředí v obcích, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti povrchových lomů, může
(březen 2011).
být ovlivněno jejich provozem. V 90. letech minulého století byla vydána územní rozhodnutí
Od roku 2008 byly vyzkoušeny nové nezávislé monitorovací metody:
o ochranných pásmech obcí, kterými se vymezují pásma hygienické ochrany vůči obcím Strup-
• v rámci dálkového průzkumu Země,
čice, Vrskmaň a Černice – část města Horní Jiřetín (viz www.czechcoal.cz/banska-dokumen-
• 3D laserové skenování.
tace). V průběhu let došlo k aktualizaci podmínek vydaných rozhodnutí. Jednou z podmínek je
Mapování celé oblasti se provádí pomocí leteckého měřického snímkování, které zajišťuje externí
provádění ověřovacích měření aktuálního stavu úrovně hlučnosti a koncentrace prachových čás-
firma. Vyhodnocování se provádí z leteckých měřických snímků, které jsou od dubna 2009 v di-
tic na hranicích ochranných pásem v předepsaném rozsahu. Výsledky měření jsou každoročně
gitální podobě.
projednávány a předávány vedení obcí a příslušným orgánům veřejné správy.
Z výsledků měření vyplývá, že nejvyšší přípustná koncentrace prachu na hranicích pásem hygie-
Další prováděná měření:
nické ochrany obcí není překračována.
• Kampaň GPS – 1× za 5 let (provádí externí firma)
Na základě rozhodnutí stavebních úřadů o zřízení pásem hygienické ochrany, při respektování
• Výškové měření ve štole Jezeří
podmínek závazných posudků krajské hygienické stanice, jsou prováděna pravidelná noční mě-
• Monitoring pažnic pod Jezeřím
ření hluku. Ekvivalentní hladina hluku naměřená v blízkosti sídel sousedících s povrchovou těžbou
• Připojovací měření štoly Jezeří
je ve většině případů v souladu s platnými právními předpisy. Dlouhodobě jsou přijímána preven-
• Nivelační tah Červený Hrádek–Albrechtice – 1× za 5 let (provádí ČVUT)
tivní opatření pro snížení hladin hluku. Místně však může dojít k časově omezenému zvýšení ekvi-
• Měření hladiny podzemních vod (provádí VÚHU)
valentní hladiny hluku, a to zejména z důvodu používání signalizace při spouštění technologie.
• Měření přesné inklinometrie (zajišťuje VÚHU)
Systém sledování bočních svahů lomu ČSA
Zajištění stability svahů povrchového lomu je pro těžební společnost povinností dle horního zákona a souvisejících vyhlášek. V tomto smyslu se provádějí stabilitní výpočty (v případě Litvínovské
uhelné a.s. provádí VÚHU), které jsou zapracovávány do POPD (Plán otvírky, přípravy a dobývání)
a dále se rozpracovávají pro jednotlivé technologické celky (rýpadlo, zakladač, pásová doprava)
v konkrétních oblastech lomu. Stabilita svahů je dále kontrolována měřeními přímo v terénu.
Na základě výsledků sledování bočních svahů lomu ČSA v minulých letech byl učiněn závěr, že krystalinikum Krušných hor je stabilní a problémovou partií mohou být nadložní sedimenty. Proto se Litvínovská
uhelná a.s. zaměřila na monitoring sedimentů ve svazích v okolí lomu ČSA. Na základě vlastností zemin
bočních svahů lomu ČSA jsou dlouhodobě monitorovány svahové oblasti tvořené nadložními sedimenty.
Od roku 2005 je provozován nový automatický měřicí systém, kdy ve stanoveném časovém intervalu je
proměřována soustava pevně stabilizovaných měřicích bodů umístěných na bočních svazích lomu ČSA.
89
zpět na obsah
2.7.4 Tabulky energetické a materiálové náročnosti skupiny Czech Coal
Spotřeba energií, paliv
a vody
Zdroje energie nakoupené od subjektů mimo skupinu Czech Coal
Druh paliva
nebo energie
benzín
litry
131 325
nafta
litry
7 759 768
elektřina
kWh
262 264 487
obnovitelná energie (elektřina z malého vodního zdroje)
kWh
2 311 309
tepelná energie
GJ
pára
Primární zdroje energie vyrobené společností
hnědé uhlí (hrubá těžba)
223 128
GJ
0
tisíce tun
biomasa
hnědé uhlí (odbytová těžba)
Zdroje energie prodané mimo skupinu Czech Coal
Celkem skupina
Czech Coal
jednotka
13 894
tuny
300
tisíce tun
13 848
elektřina
kWh
7 451 949
benzín
litry
1 481
nafta
litry
359 264
biomasa
tuny
0
tepelná energie
GJ
13 296
Přepočet spotřeby
na GJ a CO2
elektřina 47,6 % z hnědého uhlí, 7 % z černého uhlí, 32,6 % z jaderných elektráren, 7,5 % z OZE, 1,2 % zemní plyn, 3,8 % ostatní
plynná paliva, 0,3 % ostatní paliva
Spotřeba elektrická energie, páry
a jiných energií v provozech Skupiny
kWh
254 812 538
917 325
tepelná energie
GJ
209 832
209 832
pára
GJ
0
0
benzín
litry
153 859
5 077
nafta
litry
12 630 825
460 201
obnovitelná energie (elektřina z malého vodního zdroje)
kWh
2 311 309
8 320
Spotřeba energií celkem (GJ)
1 600 755
241 253
Odhad celkové produkce tun CO2
27 139
z toho přímá produkce (spalování benzínu a nafty) tun CO2
214 114
z toho nepřímá produkce (spotřeba energie vyrobené z uhlí) tun CO2
Odběry z komunální dodávky vody nebo jiné vodárenské služby – nákup mimo Skupinu
Odběry z komunální dodávky vody nebo jiné vodárenské služby – spotřeba
užitková tis. m3
87,75
pitná tis. m3
252,61
užitková 3
tis. m
87,75
pitná tis. m3
230,75
Metodika výpočtu množství
emisí CO2:
Přímá produkce emisí CO2 je počítána dle
údajů doporučených VŠCHT, tj. benzín
(EF BA95) 2,35 (+/– 0,3) kg CO2/l, nafta
(EF MN) 2,12 (+/– 0,3) kg CO2/l. Při převodu množství nafty a benzínu na kWh
byly použity údaje z tabulky z příručky GRI
(EN3), kde galon nafty má 0,138 GJ a galon benzínu 0,125 GJ (1 galon = 3,7854
litru), tj. 0,125 / 3,785 = 0,033 GJ na litr
benzínu, 0,138 / 3,785 = 0,0365 GJ na litr
nafty.
Přímá produkce CO2 je tedy (153 859 ×
2,35) + (12 630 825 × 2,12) = 361 569 +
26 777 349 = 27 138 918 kg CO2.
Nepřímá produkce emisí CO2 (za spotřebovanou elektřinu) je počítána dle údajů
doporučených VŠCHT, tj. 1,08465 t CO2/
MWh elektřiny, tomu odpovídá emisní faktor vztažený na energii v joulech 301,29 t
CO2/TJ a účinnost využití hnědého uhlí asi
33 %.
Množství nepřímých emisí CO2 je počítáno
jen z energie vyrobené z uhlí (54,6 %), tj.
917,325 TJ × 301,29 × 0,546 = 150 904
tun CO2.
Množství nepřímých emisí CO2 za spotřebované teplo a páru je počítáno jako
energie vyrobená z uhlí, tj. 209,832 TJ ×
301,29 = 63 220 tun CO2.
Celkem tedy nepřímé emise 150 904 +
63 220 = 214 114 tun CO2 za rok 2010.
Údaje ani metodiky výpočtu přímých
a nepřímých emisí jiných skleníkových
plynů než CO2 nejsou skupině Czech
Coal k dispozici. Důvodem je, že skupina
Czech Coal není provozovatelem zvláště
významného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší.
90
zpět na obsah
Celková spotřeba materiálů
jednotka
CELKEM výrobní společnosti skupiny Czech Coal 2010
Materiály a suroviny pro výrobní proces, které nejsou součástí finálního produktu (zeleně jsou uvedeny materiály a suroviny, které je možné považovat za obnovitelné)
železné kovy
tuny
306,2
barevné kovy
tuny
1,1
bronz
tuny
0,5
oleje
tuny
303,7
maziva
litry
77 447,0
plastické hmoty
tuny
0,9
nátěrové hmoty
tuny
5,3
kyslík
m
10 520,8
acetylen
m
3
12 727,0
argon
m
3
38,3
stargon
m3
371,9
CO2
litry
20 537,0
materiál pro svařování
tuny
40,4
separační papír
tuny
34 136,5
m
3
2 172,8
hutní materiál
tuny
614,0
železný profilový materiál
tuny
257,3
vápno pro úpravu vody
tuny
213,5
manganistan draselný (odmanganování důlní vody)
tuny
4,2
flokulant (vločkování při úpravě a čištění vody)
tuny
1,4
dřevo
3
Materiály a suroviny pro výrobní proces, které jsou součástí finálního produktu (zeleně jsou uvedeny materiály a suroviny, které je možné považovat za obnovitelné)
měd
tuny
hliník
tuny
1,1
železo
tuny
1 696,7
barevné kovy
tuny
2,6
surová guma
tuny
383,5
chemické látky
tuny
408,9
pneumatiky k recyklaci
tuny
253,4
m
12,0
dřevo
pryžový granulát
3
tuny
33,9
672,5
91
zpět na obsah
2.8 Rekultivace skupiny Czech Coal3
Obnova území a krajiny zasažené báňskou činností je konečnou etapou báňského podnikání.
Tuto činnost zajišťují těžební společnosti skupiny Czech Coal formou provádění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou, tím zároveň naplňují svoji zákonnou povinnost. Zákon č. 44/1988
Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, v platném znění, ukládá důlní organizaci zajistit
sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou.
Rekultivační činnost úzce souvisí s environmentální oblastí udržitelného rozvoje. Přístup skupiny
Czech Coal k provádění rekultivací je veden snahou vytvářet nové plochy co nejúčelněji a zejména ve vazbě na budoucí další rozvoj regionu. Těžební společnosti skupiny Czech Coal (Vršanská
uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Kohinoor a.s.) a její dceřiná společnost REKULTIVACE a.s.,
jako jeden z dodavatelů prací, vytvářejí nejen novou krajinu formou zemědělských pozemků a kultur, lesů, vodních ploch a toků, ale vytvářejí také území určená k rekreačním a sportovním účelům,
například areál Hipodromu Most. Obce a města získávají území pro svůj nový rozvoj.
Poměr rekultivací a ploch dotčených těžbou v lokalitách skupiny Czech Coal
v roce 2010
(číselné údaje jsou v hektarech)
Celková plocha dotčená těžbou včetně všech
rekultivací i na vnějších výsypkách lomu
Vršanská
uhelná a.s.
(VUAS)
Litvínovská
uhelná a.s.
(LUAS)
Důl Kohinoor
a.s.
4 778
4 316
800
2 047
1 716
375
2 398
2 218
295
333
382
130
Z toho:
Plocha přímo dotčená těžbou
– včetně budoucí
Ukončené rekultivace (včetně roku 2010)
Základní údaje o rekultivacích skupiny Czech Coal
Rozpracované rekultivace 2010
Celková plocha dotčená těžbou v roce 1999 představovala 14,9 tisíce ha. V současnosti činí
(bez ukončených 2010)
zájmové území Vršanské uhelné a.s. a Litvínovské uhelné a.s. včetně ukončených rekultivací,
ploch těžebně činných a ploch, které budou těžbou dotčeny, 9 094 ha. Toto území představují
zejména dva povrchové lomy (Vršany-Šverma a ČSA). Jeden hlubinný důl (dceřiná společnost
Důl ­Kohinoor a.s.) působí na zájmovém území 800 ha. Rozpracované rekultivace povrchových
lomů ke konci roku 2010 tvořily 13 % území, kde působila báňská činnost skupiny Czech Coal.
Rozpracované a ukončené rekultivace skupiny Czech Coal –
povrchové lomy v roce 2010 (procenta z celkové rozlohy 1229 ha)
Ukončené rekultivace k 31. 12. 2010, dané souhrnem ploch, které byly rekultivovány v rámci
zemědělská
17 %
současného i minulých organizačních uspořádání, činí 6 959 (6444 + 17 + 498) ha.
ostatní
(včetně parkové)
43 %
Rozpracované rekultivace vč. ukončených v daném roce činí 1229 ha.
Celková výměra rekultivovaných ploch dle aktualizovaných Souhrnných plánů sanací a rekultivací
je pro lokalitu Vršany 4 778 ha. Celková plocha řešeného zájmového území lokality lomu ČSA je
4 316 ha a dalších 206 ha nepřímo dotčených ploch.
V roce 1995 bylo ukončeno zakládání odklizu na vnější výsypky. Odkliz činných těžebních lokalit
je zakládán pouze do vyuhlených prostorů (vnitřní výsypky) a rozsáhlé rekultivace vnějších výsypek jsou v roce 2010 dokončeny nebo v závěrečné fázi dokončování (Růžodolská výsypka).
Plocha dotčená těžbou se vlivem postupujících rekultivací stále snižuje. Zábory nových ploch jsou
podstatně nižší než rozloha ploch s postupně ukončovanou rekultivací.
lesní
36,5 %
vodní
3,4 %
Kapitola se soustředí na aktuální výsledky rekultivační činnosti skupiny Czech Coal. Obecný popis, vysvětlení pojmů,
pravidel a postupů rekultivace je uveden na www.czechcoal.cz/rekultivace.
3
92
zpět na obsah
Objemy rekultivovaných ploch skupiny Czech Coal – povrchové lomy
(rozpracované a ukončené v daném roce) v ha
Rekultivované území v ha
(zaokrouhleno)
zemědělská
lesní
vodní
ostatní (včetně parkové)
celkem ha
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
355
453
330
309
174
238
188
151
141
125
193
144
145
208
181
222
209
1 252
1 780
1 986
2 253
1 825
1 836
1 634
1 283
992
860
929
928
693
577
508
513
449
78
114
131
140
27
81
70
77
45
46
47
47
39
38
58
42
42
496
525
870
676
1 280
1 284
1 323
1 467
1 094
939
966
983
915
752
522
529
529
2 181
2 872
3 317
3 378
3 307
3 440
3 215
2 979
2 272
1 970
2 134
2 102
1 793
1 575
1 269
1 306
1 229
93
zpět na obsah
Mapa č. 3 Stav rekultivací v roce 2010 a umístění významných objektů rekultivací, lom ČSA (Litvínovská uhelná a.s.)
Most
Litvínov
Janov
Praha
Brno
Louka
u Litvínova
Rekultivace zahajované
Rekultivace rozpracované
Rekultivace ukončené
Rekultivace mimo Skupinu
H. Jiřetín
Černice
výsypka
Růžodol
Hornojiřetínská
výsypka
zámek
Jezeří
UNIPETROL, a.s.
Lom ČSA
výsypka
Obránců míru
Litvínovská uhelná a.s.
výsypka
Kopisty
Úpravna uhlí
Komořany
Autodrom
Most
nádrž
Matylda
Most
94
zpět na obsah
Mapa č. 4 Stav rekultivací v roce 2010 a umístění významných objektů rekultivací, lom Vršany (Vršanská uhelná a.s.)
Autodrom
Most
Most
Lokalita Šverma
Lom Vršany
Vrskmaň
Výsypka
Slatinice
Vršanská uhelná a.s.
Lokalita Vršany
Čepirohy
Okořín
Strupčice
Výsypka
Malé Březno
Most
Bylany
Výsypka
Velebudice
Lokalita Hrabák
Praha
Malé Březno
Brno
Rekultivace rozpracované
Rekultivace ukončené
95
zpět na obsah
Náklady na rekultivace 1994–2010
Náklady na rekultivace ploch dotčených povrchovou těžbou postupně od roku 1998 klesají z dů-
SPSaR jsou součástí platného POPD (Plán otvírky, přípravy a dobývání). V roce 2008 byly vypra-
vodu dokončení rekultivace rozsáhlých vnějších výsypek a dále i vlivem předání (k 1. 1. 2004)
covány aktualizace SPSaR pro obě těžební lokality (Vršany-Šverma a ČSA). Při aktualizaci těchto
rozsáhlých ploch (lom Ležáky, lokalita dolu Kohinoor) pod Palivový kombinát Ústí, státní podnik.
dokumentů byly řešeny a zapracovány technické, ekonomické a ostatní vlivy dané vývojem od po-
Od roku 1994 bylo na lokalitách dnešní skupiny Czech Coal vynaloženo z prostředků Skupiny
slední revize těchto dokumentů. Součástí těchto plánů jsou i rekultivace na pozemcích, které leží
na rekultivace přes 3,3 miliardy Kč.
v blízkosti státní kulturní památky Jezeří.
Náklady na rekultivace 1994–2010
Náklady skupiny Czech Coal
(mil. Kč)
Náklady státu (mil. Kč)
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
232
295
467
512
429
255
256
203
127
105
103
108
62
41
2008
2009
2010
VUAS
13
11
18
LUAS
10
9
75
Celkem
3 331
0
4
30
10
0
13
2
2
0
3
14
11
10
69
130
262
52
612
232
299
497
522
429
268
258
205
127
108
117
119
72
110
153
282
145
3 943
0
93
132
377
497
297
323
259
325
54
8
317
413
300,9
54
77
515
4 042
Celkově vráceno k užívání (ha) 2 917
3 010
3 142
3 519
4 016
4 313
4 636
4 895
5 220
5 274
5 282
5 599
6 013
6 367
6 444
6 959
6 959
Celkem (mil. Kč)
Vráceno k užívání (ha)
6 313
Aktuální projekty rekultivací skupiny Czech Coal
V roce 2010 pokračovaly rekultivační práce v souladu s báňskými podklady a na základě platných
Aktuálními projekty rekultivací jsou jednotlivé prováděcí projekty rozpracovaných akcí, které nava-
rozhodnutí na těchto lokalitách:
zují na generel rekultivací s obsahem přehledu zahajovaných, rozpracovaných a ukončovaných
Litvínovská uhelná a.s. (lom ČSA) – boční svahy, vnitřní výsypka, výsypka Obránců míru,
Růžodolská výsypka.
rekultivačních akcí ve střednědobém horizontu. Generel rekultivací platný pro období 2008–2012
respektuje SPSaR (Souhrnný plán sanací a rekultivací) činných lokalit dřívější Mostecké uhelné a.s.
Vršanská uhelná a.s. (lom Vršany-Šverma) – vnitřní výsypka Vršany, vnitřní výsypka
Šverma, výsypka Slatinice.
Finanční čerpání nákladů na rekultivace v roce 2005–2010 (tis. Kč)
Objem prací a dodávek celkem
z toho finanční rezerva skupiny Czech Coal
z toho přímé náklady skupiny Czech Coal
z toho jiné zdroje (státní prostředky na řešení ekologických škod z minulosti)
z toho finanční rezerva VUAS
z toho finanční rezerva LUAS
přímé náklady VUAS
přímé náklady LUAS
2005
2006
2007
2008
2009
2010
118 862
71 738
109 417
153 745
281 571
144 356
107 842
62 144
40 549
13 070
10 978
11 012
10 014
9 054
74 816
230
244
250
176
268
7 234
0
---
0
10 790
9 350
68 618
130 485
261 271
51 294
96
zpět na obsah
Název a určení lokality
Celkem ha
2006
2007
786,88
584,86
297
363
349
ČSA (boční svah výsypky Obránců míru, Růžodolská výsypka)
1 005,76
989,89
972
943
880
výměry celkem rozpracované
1 792,64
1 574,75
1 269
1 306
1 229
Vršany-Šverma (vnitřní výsypka Vršany, vnitřní výsypka Šverma, Slatinická výsypka)
2008
2009
2010
Pěstování energetických plodin na rekultivacích
Při zahlazování hornické činnosti (rekultivaci) vzniklo množství rekultivovaných ploch tzv. zeměděl-
V rámci poloprovozního pokusu společnost REKULTIVACE a.s. pěstuje energetický šťovík na cel-
ské rekultivace. Tyto plochy se v důsledku nedobré situace v zemědělství nedaří uplatnit v země-
kové výměře cca 60 ha. Na 1,5 ha je založena pokusná plocha miscanthusu. Další plodinou
dělské prvovýrobě ani předat jiným zájemcům. Relativně reálné se jeví pěstování energetických
pěstovanou na výsypkách jsou japonské topoly klony J 104, J 105, které společnost pěstuje
plodin na rekultivovaných plochách.
na výměře cca 0,5 ha. V roce 2010 společnost vyprodukovala 500 obřích hranolovitých balíků
Současným i výhledovým úkolem rekultivací je také oblast sledování perspektivních energetic-
(cca 300 tun biomasy) energetického šťovíku.
kých plodin s možností zařazení do biotechnického procesu rekultivace.
97
zpět na obsah
2.9 Lidské zdroje
Společnosti skupiny Czech Coal, které sídlí v severních Čechách (Czech Coal a.s., VUAS,
LUAS), spolu s dceřinými společnostmi patří mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v Ústeckém
kraji. Poskytují práci téměř 5 tisícům zaměstnanců, kteří v okrese Most, z něhož pochází nejvíce
zaměstnanců (71 %), v roce 2010 tvořili 6,8 % zaměstnaných obyvatel.4
Celkem
HIPODROM MOST a.s.
Infotea s.r.o.
REKULTIVACE a.s.*
131
73
10
5 055
331
209
99
150
73
10
4 937
708
330
209
99
148
73
0
4 913
1
1
1
0
0
2
0
0
14
890
560
668
294
195
81
37
72
10
4 521
49
23
41
37
14
18
113
1
0
416
663
1 016
975
611
709
Počet zaměstnanců k 31. 12. 2010
228
617
989
939
583
709
Plný úvazek
224
616
988
936
582
4
1
1
3
204
562
948
24
55
41
Pracovní poměr na dobu určitou
HUMECO, a.s.
101
221
Pracovní poměr na dobu neurčitou
RENOGUM a.s.
217
Průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce
Částečný úvazek
Důl Kohinoor a.s.
Krušnohorské strojírny
Komořany a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
Coal Services a.s.
Litvínovská uhelná a.s.
Vršanská uhelná a.s.
Czech Coal a.s.
Počty zaměstnanců skupiny Czech Coal, rozčleněné dle typu pracovního poměru a pracovních smluv, 2010
328,41
* U společnosti REKULTIVACE a.s. je z povahy práce podstatná část činnosti pouze sezónní záležitostí a s tím souvisí velký počet zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou.
4
Podrobné údaje ve většině tabulek jsou o hlavních nebo výrobních společnostech (96 % zaměstnanců). Společnosti REKULTIVACE a.s., Infotea s.r.o. a HIPODROM MOST a.s. nejsou vždy zahrnuty.
98
zpět na obsah
Mapa č. 5 Význam skupiny Czech Coal jako zaměstnavatele v Ústeckém kraji v roce 2010
(podíl zaměstnanců Skupiny z obyvatel, kteří měli práci)
2.9.1 S
polečné principy zaměstnanecké politiky
skupiny Czech Coal
Skupina považuje péči o zaměstnance v sociální oblasti za pod-
Podíl zaměstnanců skupiny Czech Coal
z obyvatel, kteří měli práci, v %
1–2 %
2–4 %
4–6 %
na bezpečnost práce, na nadstandardní sociální a zdravotní be-
7–9 %
nefity, vzdělávání zaměstnanců a participaci zaměstnanců na ří-
10–14 %
17–18 %
Hora Svaté
Kateřiny
(19,4)
Kalek
Vysoká
Pec
(10,8)
Blatno
(17,1)
Křimov
Nová Ves
v Horách
(12,9)
Horní Jiřetín
(15,6)
Boleboř
(16,7)
Hora Svatého
Šebestiána
(12,8)
zení firmy – kolektivní vyjednávání.
Klíny
Brandov
(17,8)
Výsluní
statnou součást svého udržitelného rozvoje. Je kladen důraz
Český Jiřetín
Jirkov
(17,7)
Vrskmaň
(18,4)
Lom ČSA
Meziboří
Lom
(14,5)
u Mostu
(19,0)
Bezpečnost práce
Pro všechna pracoviště a všechny práce je provedeno vyhodnocení rizik a jeho výsledky jsou zahrnuty do provozní dokumenta-
Litvínov
Louka
(16,6) u Litvínova
(17,3)
Mariánské
Radčice
(20,2)
Litvínovská uhelná a.s.
ce, která je zpracovávána v souladu s legislativními požadavky.
Prevence a řešení nouzových situací je zabezpečeno v havarijních plánech a požárních řádech společností Skupiny.
Část dceřiných společností řeší problematiku bezpečnostních
a zdravotních rizik v rámci OHSAS 18001 či v rámci vnitřních
Braňany
(17,4)
Most
(15,1)
Želenice
(13,8)
Obrnice
(22,8)
Patokryje
(15,6) Lužice
Korozluky (11,8)
(27,6)
Skršín
(12,7)
Bečov u Mostu
Lom Vršany
Otvice
Vršanská uhelná a.s.
(10,4)
Pesvice Strupčice
Místo
Chomutov
Malé
Černovice
(14,8) (16,7)
(13,8)
Březno
(15,3)
Všestudy
(21,6)
Málkov
Spořice
Lišnice
Údlice
(13,3)
(19,1)
Spořice
Droužkovice
Havraň
(21,9)
Polerady
(20,3)
Nezabylice Bílence
(16,4)
(6,4)
(34,8)
Volevčice
Všehrdy (14,3)
Kadaň
(11,9)
Březno
Hrušovany
Bělušice
(20,2)
norem, které vycházejí z vyhlášek a zákonů pro povrchové a hlubinné dobývání uhlí. Ve všech výrobních společnostech je oblast
BOZP řešena ve spolupráci s odborovými organizacemi. Činnost
společných komisí bezpečnostních i odškodňovacích pokrývá
100 % zaměstnanců společností. V roce 2010 nebyla orgánem
státního odborného dozoru na úseku BOZP a hygieny práce uložena žádná pokuta ani jedné organizaci v rámci Skupiny.
Řada bezpečnostních předpisů a vnitřních norem je společnostmi Skupiny přebírána. Jednotné podmínky a provozní dokumentace usnadňují spolupráci na poli bezpečnosti práce.
Důraz v oblasti bezpečnosti práce je kladen i na spolupráci s externími firmami, např. požadavky na bezpečnost práce jsou zahrnovány do výběrových řízení externích dodavatelů pro společnosti Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s., Czech Coal a.s.
a Coal Services a.s.
Barevná škála udává počty zaměstnanců společností skupiny Czech Coal* vyjádřené jako procentní podíl z obyvatel, kteří měli zaměstnání
(data k lednu 2011). Čísla v závorce pod názvem obce udávají relativní míru nezaměstnanosti v lednu 2011.
*Do výpočtů byli v lednu 2011 zahrnuti zaměstnanci hlavních společností: Czech Coal a.s., Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s., Coal Services a.s., Důl Kohinoor a.s.,
RENOGUM a.s., HUMECO, a.s., REKULTIVACE a.s., DTS Vrbenský, a.s., Krušnohorské strojírny Komořany a.s., HIPODROM MOST a.s., Infotea s.r.o.
V roce 2010 byla Oblastním inspektorátem práce v Ústí nad Labem uložena pokuta společnosti Krušnohorské strojírny Komořany a.s. ve výši 10 000 Kč za řádně nevyznačený vjezd do výrobní
haly a za provozní předpis pro provozování silniční dopravy.
99
zpět na obsah
Hodnoty úrazovosti, nemocnosti, zameškaných dnů a absencí v hlavních společnostech skupiny Czech Coal, 2010
HUMECO, a.s.
RENOGUM a.s.
Důl Kohinoor a.s.
Krušnohorské strojírny
Komořany a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
Coal Services a.s.
Czech Coal a.s.
Vršanská uhelná a.s.
Litvínovská uhelná a.s.
(Evidence údajů a metodika výpočtu je vedena v rozsahu zákonných předpisů ČR a souhrnné roční výkazy předávány v zákonných termínech orgánům veřejné správy ČR.)
Průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce
221
663
1 016
975
611
709
328
217
101
Celkový počet odpracovaných hodin za rok
360 689
1 090 573
1 674 985
1 573 822
1 062 666
1 195 097
562 333
350 474
171 001
48 092
145 510
223 331
209 843
141 689
159 406
74 978
46 730
22 800
578
5 922
9 710
13 171
7 509
6 265
5 692
2 207
406
Celkový počet zameškaných pracovních dnů (pouze z důvodu
registrovaných pracovních úrazů)
0
253
705
157
531
732
2 194
Počet registrovaných pracovních úrazů (absolutně)
0
2
11
5
18
44
Celkový počet smrtelných úrazů v roce
0
0
0
0
0
Celkový počet nových případů nemocí z povolání za rok
0
0
0
0
0
Úrazová četnost (počet úrazů na 100 zaměstnanců)
0
0,30
1,08
0,51
2,13
Průměrný počet zameškaných kalendářních dnů na jeden registrovaný pracovní úraz
0
126,50
64,09
31,40
Absence z důvodu nemoci (% z plánovaného časového fondu –
průměrné procento pracovní neschopnosti)
0,77
2,41
2,63
3,36
Celkový počet dnů (resp. směn) odpracovaných zaměstnanci
v roce
Pracovní neschopnost – celkový počet zameškaných pracovních
dnů z důvodu pracovních úrazů a všech druhů onemocnění
(pracovní i nepracovní) v roce
281,73
44
30
6
2
0
0
0
0
0
0
0
0
16,11
9,15
2,767
1,98
29,50
25,77
1,83
3,44
3,52
4,31
65,52
3,883
31,50
1,38
100
zpět na obsah
Zaměstnanecké benefity
Zásadním nástrojem pro dosažení maximální účinnosti systému benefitů pro motivaci zaměstnan-
čerpání ze sociálního fondu v roce 2010 pro sesterské společnosti, tj. Vršanská uhelná a.s., Litví-
ců, při zachování principu nákladové přiměřenosti celého systému, je možnost výběru zaměstna-
novská uhelná a.s. a Coal Services a.s., činilo cca 27,5 milionu Kč.
neckých výhod dle osobních preferencí zaměstnanců v rámci stanovených finančních limitů.
Důchodové zabezpečení zaměstnanců Skupiny je nad rámec zákonem stanovených povinností
Rozsah zaměstnaneckých výhod v největších společnostech Vršanská uhelná a.s., Litvínovská
(kde odvod zaměstnavatele na důchodové zabezpečení je ve výši 21,5 % z vyměřovacího zákla-
uhelná a.s., Coal Services a.s. a Krušnohorské strojírny Komořany a.s. nevybočuje svou strukturou
du zaměstnance a odvod ze mzdy zaměstnance ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu) řešeno
z rámce obvyklého ve srovnatelných společnostech. Každý zaměstnanec měl možnost ve svém
podporou penzijního připojištění. Výše příspěvku zaměstnavatele je dle dohodnutých pravidel
„virtuálním“ osobním fondu pro rok 2010 čerpat dle stanovených pravidel částku 8 000 Kč. Tato úro-
(obvykle v kolektivních smlouvách) vázána zpravidla na dobu trvání zaměstnání ve společnosti.
veň osobního fondu zaměstnance je až do roku 2011 fixována dohodami z kolektivního vyjednává-
Nad rámec zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je pro zaměstnance vykonávající
ní. Z hlediska užití prostředků fondu zaměstnanci preferují jejich uplatnění zejména v oblasti rekreací
rizikové činnosti, zejména báňského charakteru, sjednáno další připojištění pro případy vzniku
či nákupu zdravotních potřeb. Uvedené preference zaměstnanců v oblasti zdravého životního stylu
pracovních úrazů či nemocí z povolání. Smluvní dopravu využívá odhadem 40 % zaměstnanců;
se ve spojení s celou řadou opatření na straně zaměstnavatele (systém zdravotních prohlídek, oč-
dopravu zajišťují Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a.s. a Autobusy KAVKA, a.s., v cel-
kování zaměstnanců, poskytování vitaminů a nápojů atd.) promítají mimo jiné i do pozitivního vývoje
kovém počtu 9 linek. Hlavní směry dopravní obslužnosti jsou Most, Chomutov, Jirkov, Litvínov.
pracovní neschopnosti, zejména v posledních pěti letech. Zdroje Osobního fondu zaměstnanců
Náklady na smluvní dopravu v roce 2010 za společnosti Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s.,
jsou tvořeny převážně v sociálním fondu5, zbylá část je hrazena z nákladů společnosti. Skutečné
Coal Services a.s. a Krušnohorské strojírny Komořany a.s. činily 3 488 tisíc Kč.
5
Litvínovská uhelná a.s.
Coal Services a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
Důl Kohinoor a.s.
%
88
99
99
102
99
98
323
14. plat – podíl zaměstnanců (podíl příjemců ze zaměstnanců)
%
0
0
0
0
99
0
Příspěvek na penzijní připojištění (podíl příjemců ze zaměstnanců)
%
83,6
78,7
76,9
80,6
83
Příspěvek na zdravotní péči (podíl příjemců ze zaměstnanců)
%
Příspěvek na stravování (podíl příjemců ze zaměstnanců)
%
94,5
69,5
73,3
Příspěvek na sportovní činnost nebo neodlišená kombinace – např. na kulturu a sport (podíl příjemců ze zaměstnanců)
%
4,5
23,9
Jiné (často letní dětská rekreace) (podíl příjemců ze zaměstnanců)
%
3,1
6,2
100
100
HUMECO, a.s.
Vršanská uhelná a.s.
13. plat – podíl zaměstnanců (podíl příjemců ze zaměstnanců)
RENOGUM a.s.
Czech Coal a.s.
Nejvýznamnější zaměstnanecké benefity – podíl příjemců z celkového počtu zaměstnanců hlavních společností skupiny Czech Coal, 2010
95,5
98,0
0
0
99,0
74
59
58,6
80,4
0
42
75
76,0
85,7
74,8
0
93
44
90,5
90,2
36,6
35,0
98
97
0
93,6
95,1
4,5
4,5
4
7
0
6
3
100
100
Sociální fond je ve společnostech vytvářen za účelem krytí nákladů sociální povahy, které nelze hradit z nákladů daňově účinných. Z hlediska tvorby se jedná o příděl ze zisku, který schvaluje valná hromada společnosti obvykle ve výši rozpočtu, jež
je předmětem kolektivního vyjednávání o ustanoveních s jednoletou platností. K dominantním položkám rozpočtu sociálního fondu patří úhrada nákladů spojených se zdravotními benefity (program Zdraví) a další příspěvek zaměstnavatele k ceně jídel
ve společném stravování. Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je na základě dřívější změny legislativy již hrazen plně z nákladů společnosti.
zpět na obsah
101
Přehled ekonomických, zdravotních a sociálních benefitů zaměstnanců v hlavních společnostech skupiny Czech Coal v roce 2010
Důl Kohinoor a.s.
RENOGUM a.s.
HUMECO, a.s.
611
709
328
217
101
•
•
•
•
•
•
•
•
56
100
100
100
100
100
100
100
100
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Příspěvek na zdravotní péči
•
•
•
•
•
•
•
•
Příspěvek na penzijní připojištění
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Příspěvek na stravování
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Služby spojené se závodním stravováním
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Průměrný měsíční počet zaměstnanců v roce 2010
Kolektivní smlouva (ano, ne)
% zaměstnanců, na které se vztahuje kolektivní smlouva
13. plat
ano/ne*
•
14. plat
•
•
•
•
Ochranné nápoje a vitaminové preparáty
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Příspěvek na dětskou rekreaci
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Příspěvek na rodinnou rekreaci
•
•
•
•
Práce se seniory
•
•
•
•
•
Jubilejní odměny
•
•
•
•
•
•
Rekondiční manažerské pobyty
•
•
•
Školné na VŠ studium zaměstnanců
•
•
•
•
•
Příspěvek na kulturní a sportovní činnost
•
•
•
•
•
•
Odměny a dary – peněžní
•
•
•
•
•
•
•
Odměna za pracovní pohotovost, odměna dárcům krve
•
•
•
•
•
•
Sociální výpomoci
•
•
•
Smluvní autobusová doprava
Zvláštní příspěvek horníkům
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Životní pojištění manažerů, pojištění pracovní neschopnosti
•
•
•
•
•
•
•
•
Poskytnutí dalšího pracovního volna s náhradou mzdy na jeden den ve čtvrtletí osamělým ženám a mužům pečujícím o dítě či osobu blízkou vyžadující zvláštní péči
•
•
•
•
•
•
•
•
Prodloužení ročního nároku na dovolenou o 1 týden v kalendářním roce nad základní výměru
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Studijní volno a úhrada školného zaměstnancům
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Připojištění zaměstnanců rizikových pracovišť (bolestné a náhrady v případě trvalých následků úrazů) nad rámec vyhlášky ministerstva financí č. 125/1993 Sb., dané kolektivní smouvou
Zvýšené odstupné při ukončení pracovního poměru z důvodu organizační změny dané kolektivní smlouvou
*
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
663 1 016 975
DTS Vrbenský, a.s.
Vršanská uhelná a.s.
221
Coal Services a.s.
Czech Coal a.s.
Litvínovská uhelná a.s.
(Zelené tečky znamenají existenci příslušného benefitu v dané společnosti)
•
•
•
•
Do společnosti Czech Coal přešli zaměstnanci CC Services (část Most) s nároky z kolektivní smlouvy platné do konce roku 2011 (nejdéle do 31. 3. 2012)
102
zpět na obsah
2.9.2 Řízení lidských zdrojů
Principy řízení zaměstnanosti
Mezi nejvýznamnější principy řízení zaměstnanosti patří požadavek na maximální využívání inter-
obsazování pozic, kde je vstupním kvalifikačním požadavkem vyučení ve strojním nebo elektro
ních zdrojů společnosti. Tento princip je výrazně uplatňován např. při obsazování uvolněných míst
oboru, tento požadavek se dále rozšiřuje v souladu s nároky báňské legislativy. Nadále přetrvává
vlastními zaměstnanci či využívání zaměstnanců pro zajištění interních školení. Kvalifikační struk-
riziko odchodů v rámci oborové konkurence. Přijímání zaměstnanců ve skupině Czech Coal je
tura skupiny Czech Coal vykazuje stálý pokles zaměstnanců se základním vzděláním a vzestup
řešeno vnitřními předpisy jednotlivých společností. Pro obsazování pozic jsou využívány různé
podílu středoškoláků.
instituty a přístupy, zejména obsazování technických a manažerských míst výběrovým řízením,
Aktuálním cílem zaměstnanecké politiky výrobních společností byla stabilizace a rozvoj klíčových
outsourcing, zejména neklíčových činností, podpora interní rotace a povyšování, zaměření na ab-
profesí pro bezproblémové zabezpečení provozované technologie a v servisních společnostech
solventy regionálních škol a učilišť. Pro rok 2010 bylo typické, že společnosti skupiny Czech Coal
přizpůsobení stavu zaměstnanců a jejich úrovně současnému stavu zakázkové náplně. Společ-
nevytvářely nové pracovní pozice, spíše se soustředily na výběr vhodných kandidátů na uvolněná
nosti sledují zejména vývoj v oblasti věkové struktury a stabilitu zaměstnanců na klíčových pozi-
pracovní místa. Přes vývoj na trhu práce nedostatek kvalifikovaných pracovníků, zejména u spe-
cích. K aktuálním problémům patří získávání zaměstnanců s vyšší, resp. specifickou kvalifikací, tj.
cifických činností, stále přetrvává.
Coal Services a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
Důl Kohinoor a.s.
RENOGUM a.s.
989
939
583
709
331
209
99
150
73
10
4 937
100,0 %
85
506
764
665
544
658
289
183
69
73
59
7
3 902
79,0 %
ve věku do 30 let
7
37
38
47
39
57
22
30
9
26
9
0
321
6,5 %
ve věku 30–50 let
42
222
324
248
215
396
172
99
32
30
41
5
1 826
37,0 %
ve věku nad 50 let
36
247
402
370
290
256
95
54
28
17
9
2
1 806
36,6 %
143
111
225
274
39
51
42
26
30
77
13
3
1 034
20,9 %
ve věku do 30 let
9
1
0
6
2
0
1
4
3
11
1
0
38
0,8 %
ve věku 30–50 let
68
41
91
122
26
33
15
12
12
56
7
2
485
9,8 %
ve věku nad 50 let
66
69
134
146
11
18
26
10
15
10
5
1
511
10,4 %
z toho mužů
z toho žen
Celkem
Infotea s.r.o.
HUMECO, a.s.
Podíl z počtu zaměstnanců
Litvínovská uhelná a.s.
617
HIPODROM MOST a.s.
Vršanská uhelná a.s.
228
Počet zaměstnanců absolutně k 31. 12. celkem
REKULTIVACE a.s.
Czech Coal a.s.
Krušnohorské strojírny
Komořany a.s.
Celkový počet zaměstnanců skupiny Czech Coal dle pohlaví a věku, 2010
103
zpět na obsah
Spolupráce se školami – praxe a projekty studentů
s.r.o.) Ve všech případech byla výsledkem auditu významná změna procesu, v jednom případě
Spolupráce se školami se zaměřuje především do oblasti stáží a odborných praxí studentů v sester-
i personální opatření.
ských společnostech. Tradiční formou podpory škol a studentů je zapojení odborných zaměstnanců
Skupiny při přípravě diplomových prací. S Integrovanou střední školou Velebudice má Skupina navá-
Rovnocenné odměňovaní mužů a žen
zánu dlouhodobou spolupráci, která spočívá v praxi studentů učňovských oborů, zejména zámečník
Zaměstnanci je přiznávána tarifní mzda v rámci rozpětí pro mzdový tarif, do nějž je zařazena vyko-
a elektrikář, v provozech Skupiny. Se Střední pedagogickou školou, Obchodní akademií a Vyšší od-
návaná práce. Případně mu u vybraných pozic náleží mzda dle smlouvy o individuálních mzdových
bornou školou sociálně právní v Mostě spolupracuje Czech Coal a.s. v oblasti pomoci při zajišťování
podmínkách. Základní faktory, které rozhodují o vývoji výše mzdy zaměstnance, jsou výkonnost za-
soutěží fiktivních žákovských firem – jak přítomností zaměstnanců jako porotců soutěží, tak poskyt-
městnance, konkurenceschopnost mzdy zaměstnance na relevantním trhu práce a perspektivnost
nutím cen. Se SPŠ strojní Most a SPŠ elektro Chomutov má Czech Coal a.s. uzavřenu rámcovou
zaměstnance pro další práci ve skupině Czech Coal. Faktor pohlaví z hlediska odměňování nehraje
smlouvu o poskytování krátkodobých praxí studentům v podmínkách společností.
žádnou roli. Přestože ve výrobních společnostech skupiny je značná „genderová specializace“, daná
Krušnohorské strojírny Komořany a.s. spolupracují s UJEP Ústí nad Labem v oblasti stáží a diplo-
zejména povahou báňské činnosti či typu strojírenské výroby, ženy i muži mají ve firmě z hlediska
mových prací, dále se Střední školou technickou a automobilní Chomutov, Střední školou technic-
odměňování rovnocenné podmínky.
kou Most-Velebudice a se Střední průmyslovou školou v Mostě. RENOGUM a.s. poskytuje stáže
studentům následujících škol: Vyšší odborná škola ekonomická, sociální a zdravotnická, Obchodní
Restrukturalizace, provozní změny a jejich dopady na zaměstnance
akademie, Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola Most, Střední odborná škola pod-
Společnost Czech Coal Services a.s. byla v polovině roku 2010 v rámci dlouhodobého záměru re-
nikatelská, s.r.o.
strukturalizována odštěpením její části a jejím následným sloučením se společností Czech Coal a.s.
a dále vznikem nové společnosti Coal Services a.s. Hlavním důvodem restrukturalizačního kroku bylo
Dodržování lidských práv a postupy proti neetickému jednání
naplnění cíle oddělení sdílených služeb výrobní a infrastrukturní podpory do subjektů s převažujícím
Dodržování lidských práv je dáno legislativou, kterou jsou zaměstnanci povinni znát a respektovat.
charakterem těchto činností.
K povinnosti znát ji odkazují vnitřní normy, zejména organizační řád a pracovní řád. Tato tematika
V Litvínovské uhelné a.s. a Coal Services a.s. došlo v roce 2010 k řadě dílčích organizačních změn, je-
není součástí investičních smluv, neboť obchodní či investiční partneři jsou společnosti ze zemí EU.
jichž cílem bylo primárně dosažení vyšší efektivity, produktivity a konkurenceschopnosti. Ve Vršanské
Některá výběrová řízení na dodavatele požadují dodatky o bezpečnosti práce u smluv, požadavky
uhelné a.s. byla koncem roku 2010 realizována organizační změna velkého rozsahu, která spočívala
bezpečnostních certifikátů či standardu OHSAS, popř. řešení práv zahraničních zaměstnanců
v odstavení celého technologického celku na úseku skrývka, v jejímž důsledku bylo zrušeno téměř
a podmínek jejich práce. V daném roce však neproběhly žádné významnější investiční dohody.
100 pracovních míst.
Základním protikorupčním nástrojem ve všech společnostech Skupiny jsou pevná pravidla pro
Racionalizace práce v ostatních společnostech Skupiny rovněž nepřinesla významné změny v za-
jakékoli právní úkony, která jsou popsána ve stanovách společnosti a v podpisovém řádu. V dal-
městnanosti.
ších vnitřních normách jsou popsána bližší pravidla a postupy např. pro provádění výběrových ří-
Výjimkou byla společnost Údržba dolů Komořany a.s. (též jen „UDK“), vyčleněná z CCServices v roce
zení (oprávnění zaměstnanců, finanční limity, postup vyhodnocení výběrového řízení atd.). Zásady
2010, kdy došlo v průběhu roku k realizaci organizační změny velkého rozsahu v souvislosti s pokle-
etického a protikorupčního chování jsou také součástí vstupních školení pro nové zaměstnance
sem odběru výkonů této společnosti ostatními subjekty Skupiny.
a jsou pravidelnou součástí porad obchodních útvarů.
Na základě projektu vnitrostátní fúze formou sloučení ze dne 4. 3. 2010, schváleného dne 22. 4.
V průběhu roku ve společnostech Skupiny probíhají řádné (plánované) i mimořádné interní audity,
2010, došlo ke sloučení společnosti Údržba dolů Komořany a.s., IČ: 286 82 955, se sídlem na adrese
které obsahují i analýzy z hlediska organizačních rizik souvisejících s korupcí. V tomto smyslu
Most, V. Řezáče 315, PSČ 434 67, coby společnosti zanikající se společností Krušnohorské strojírny
proběhl ve společnostech Skupiny jeden plánovaný audit (audit systému PROE.biz ve společnosti
Komořany a.s., IČ: 255 44 187, se sídlem na adrese Most-Komořany, Dřínovská 3, PSČ 434 01, coby
Coal Services a.s.) a dvě ad hoc akce (audit poskytování bonusů a slev v oblasti prodeje ve spo-
společností nástupnickou, která převzala jmění zanikající společnosti, a to včetně práv a povinností
lečnosti Renogum a.s. a audit obchodních vztahů společnosti Humeco, a.s., s firmou Potex,
z pracovněprávních vztahů.
104
zpět na obsah
V roce 2010 proběhly ve společnosti DTS Vrbenský, a.s., organizační změny s cílem zvýšit efek-
zaměstnancům dva měsíce před tím, než budou učiněny právní úkony směřující ke skončení
tivitu práce.
pracovního poměru jednotlivých zaměstnanců. Nelze-li při změně výrobních programů a reali-
Zabezpečení zaměstnanců při ukončení pracovního poměru, provádění organizačních změn
zaci organizačních změn řešit nadbytečnost zaměstnanců jinak než jejich uvolněním, postupuje
a racionalizačních opatření (včetně hromadného propouštění dle § 62 ZP) řeší jak zákoník práce,
zaměstnavatel při rozhodování o uvolnění jednotlivých zaměstnanců na základě provedeného
tak ustanovení kolektivních smluv ve společnostech Skupiny. Minimální délka výpovědní lhů-
rozboru kvalifikační a sociální struktury a pracovní adaptability zaměstnanců. Kolektivní smlouvy
ty v tomto případě činí 2 měsíce. Obecně platí, že připravované organizační změny, popřípa-
jednotlivých společností upravují možnosti pro zvýšené odstupné.
dě racio­nalizační opatření projedná zaměstnavatel s příslušným odborovým orgánem a oznámí
Počty zaměstnanců, kteří opustili hlavní společnosti skupiny Czech Coal, 2010
% odcházejících z celkového počtu zaměstnanců
Vršanská uhelná a.s.
Litvínovská uhelná a.s.
Coal Services a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
Krušnohorské strojírny
Komořany a.s.
Důl Kohinoor a.s.
RENOGUM a.s.
HUMECO, a.s.
Celkový počet zaměstnanců, kteří opustili zaměstnání v roce 2010
Czech Coal a.s.
(Procentuální podíl vzhledem k celkovému počtu zaměstnanců v dané kategorii na konci vykazovaného období)
18
82
96
119
123
66
33
30
26
7,9
13,3
9,7
12,6
20,1
9,3
10,0
14,4
26,3
3,1
11,5
7,1
8,8
16,9
9,0
9,1
11,5
21,2
z toho % ve věku do 30 let
0,9
1,6
0,4
0,4
1,9
5,3
0,6
4,8
3,0
z toho % ve věku 30–50 let
1,3
2,9
1,4
0,8
4,2
5,8
0,9
4,3
4,0
z toho % ve věku nad 50 let
0,9
7,0
5,3
7,6
10,6
12,9
7,6
2,4
14,1
4,8
1,8
2,6
3,8
3,3
13,7
0,9
2,9
5,1
z toho % ve věku do 30 let
0,9
0,2
0
0
0,2
0
0
0,5
0
z toho % ve věku 30–50 let
1,7
0
0,4
0,8
1,3
6,1
0,6
1,9
2,0
z toho % ve věku nad 50 let
2,2
1,6
2,2
3,0
1,8
27,8
0,3
0,5
3,0
% mužů
% žen
Počet zaměstnanců, kteří byli propuštěni z důvodu organizační změny
Počet nově přijatých zaměstnanců
z toho: kolik z nich přišlo z jiných částí Skupiny
% celkové fluktuace zaměstnanců
5
40
26
39
10
4
0
0
3
38
10
29
32
51
36
43
23
20
6
1
17
17
0
3
1
0
0
8,1
12,4
9,3
10,0
13,8
25,7
9,5
12,2
25,2
105
zpět na obsah
Vzdělávání zaměstnanců a psychologické služby
Mezi nejvýznamnější aktivity v rámci systematického dlouhodobého vzdělávání náleželo i v r. 2010
Útvar psychologie práce Czech Coal a.s. poskytuje rozsáhlou oblast služeb v oboru pracovní psy-
vzdělávání liniových manažerů prostřednictvím dlouhodobého projektu „Uhelná akademie“ a vzdě-
chologie. V roce 2010 prošlo psychologickým vyšetřením celkem 448 osob, z toho bylo 39 exter-
lávání středního a vyššího managementu v oblasti ekonomiky a dalších odborných témat.
ních klientů.
HUMECO, a.s.
RENOGUM a.s.
Důl Kohinoor a.s.
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
Coal Services a.s.
Vršanská uhelná a.s.
Czech Coal a.s.
Počet zaměstnanců k 31. 12.
Litvínovská uhelná a.s.
Školení, studium, výcvik a kursy v hlavních společnostech skupiny Czech Coal v roce 2010
228
617
989
939
583
709
331
209
99
4
9
8
7
5
7
3
4
3
216
98
191
133
66
149
48
27
16
8
510
790
799
512
560
283
178
80
4 070
6 418
9 161
10 255
2 298
27 437
1 552
7 243
1 200
244
1 158
1 472
477
8
209
8
0
0
3 827
1 048
1 863
2 035
272
2 127
136
128
38
0
4 212
5 826
7 743
2 018
25 102
1 408
7 115
1 162
18
10
9
11
4
39
5
33
12
vrcholový management (OdŘ., jejich zástupci, ŘZ, HI, členové statut. orgánů)
61
129
184
68
2
30
3
0
0
technicko-hospodářští zaměstnanci a administrativa (střední management, specialisté, technici, administrativa, včetně VO, Vodd., VÚ, ZVÚ,
mistrů)
18
11
10
15
4
14
3
1
2
0
8
7
10
4
45
5
32
15
8 133
1 276
1 086
565
1 234
3 802
407
2 663
3 390
7
401
825
568
269
1 821
74
140
69
90
108
127
149
30
7
8
9
3
Počet zaměstnanců – prohlubování kvalifikace (hromadné vzdělávání – jazykové a PC kursy)
100
36
21
12
3
5
1
35
3
Procento zaměstnanců z vrcholového managementu školených o protikorupční, antimonopolní a protitrustové politice (výběrová řízení, obchodní jednání aj.)
100
100
100
100
0
0
0
0
0
10
10
10
10
0
0
0
0
0
100
100
100
100
0
0
0
0
0
počet zaměstnanců ve vrcholovém managementu (OdbŘ., jejich zástupci, ŘZ, HI, členové statut. orgánů)
počet zaměstnanců – technicko-hospodářští zaměstnanci a administrativa (střední management, specialisté, technici, administrativa, včetně
VO, Vodd., VÚ, ZVÚ, mistrů)
počet zaměstnanců dělnické profese (produkce, údržba)
Celkový počet hodin všech typů školení za rok
vrcholový management (OdŘ., jejich zástupci, ŘZ, HI, členové statut. orgánů)
technicko-hospodářští zaměstnanci a administrativa (střední management, specialisté, technici, administrativa, včetně VO, Vodd., VÚ, ZVÚ,
mistrů)
dělnické profese (produkce, údržba)
Průměrný počet hodin všech typů školení za rok na jednoho zaměstnance
dělnické profese (produkce, údržba)
Průměrné náklady na výcvik a vzdělávání na jednoho zaměstnance (Kč)
Počet zaměstnanců – povinný výcvik ze zákona (kursy a přezkoušení) – dělnické vzdělávání
Počet zaměstnanců – prohlubování kvalifikace (firemní a individuální vzdělávání)
Procento zaměstnanců školených o protikorupční politice (v rámci úvodních školení)
Procentuální podíl zaměstnanců proškolených o lidských právech
106
zpět na obsah
Problematika zaměstnanců v předdůchodovém věku a outplacement
Nejrozvinutější pravidla pro řešení problematiky zaměstnanců v předdůchodovém věku mají
V případech realizace organizačních změn ve společnostech Vršanská uhelná a.s., Litvínovská
Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Coal Services a.s. ve vnitropodnikových pravi-
uhelná a.s. a Coal Services a.s. mají zaměstnanci dle kolektivní smlouvy vedle odstupného nárok
dlech „Zásady pro řešení pracovního poměru zaměstnanců před nárokem na starobní důchod
na bezplatnou právní a psychologickou pomoc. Dále mají zaměstnanci možnost v době vý-
a jejich odchodu do starobního důchodu“. Cílem těchto pravidel je získání dostatečných informací
povědní lhůty z organizačních důvodů doplnit si bezplatně kvalifikaci ve vzdělávacích aktivitách
nezbytných pro další rozhodování v dostatečném předstihu. Pokud je dosaženo shody v řešení,
organizovaných útvarem vzdělávání. Přehled o všech společnostech Skupiny podává následující
vzniká zaměstnanci nárok na motivační odměnu, která je koncipována v závislosti na odpracova-
tabulka.
ných letech u společnosti. Po odchodu do starobního důchodu mají bývalí zaměstnanci možnost
zapojit se do Senior klubu, mají možnost se dále vzdělávat v „Malé Univerzitě Seniorů“ nebo využít
rekreační zařízení Skupiny se slevou.
Czech Coal a.s.
Vršanská uhelná a.s.
Litvínovská uhelná a.s.
Coal Services a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
Důl Kohinoor a.s.
RENOGUM a.s.
HUMECO, a.s.
Krušnohorské strojírny
Komořany a.s.
Programy pro řízení kvalifikace a pro celoživotní vzdělávání, které napomáhají zachovat zaměstnancům stálou zaměstnatelnost a umožňují jim zvládnout ukončení kariéry
v hlavních společnostech skupiny Czech Coal, 2010
Podniková školení, kursy
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Finanční podpora pro externě poskytovaná školení a vzdělávání
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Poskytnutí studijního volna se zaručeným návratem do zaměstnání
•
•
•
•
•
Předdůchodové plánování pro osoby, které mají odejít do důchodu
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Služby pro pracovní umístění (pomoc při vyhledávání zaměstnání apod.)
•
•
•
•
•
•
Pomoc (např. školení, poradenství) při přechodu do mimopracovního života
•
•
•
Přeškolení (pro jiné zaměstnání jinde) pro osoby, které chtějí dále pracovat
Odstupné nad zákonnou povinnost
•
•
Pokud je poskytnuto odstupné, bere se na zřetel věk zaměstnance a odpracované roky?
107
zpět na obsah
2.9.3 Participace zaměstnanců na řízení firmy
informací mezi zaměstnavatelem a zástupci odborů, postupy vyjednávání, zásady rovných příleži-
Standardně společnosti skupiny Czech Coal komunikují se zaměstnanci především systémem
společných komisí a výborů, které zahrnují i zástupce zaměstnanců.
tostí, oblasti bezpečnosti a hygieny práce. Kontrola jejich naplňování se uskutečňuje na platformě
porad, doplňovaným o další komunikační platformy, jakými jsou e-mail, vývěsky či intranet, na kterém zaměstnanci najdou např. všechny vnitřní normy společnosti či informace o organizačních
Struktura odborové organizace a její činnost
a personálních změnách.
Účast zaměstnanců a odborových organizací v orgánech se mezi společnostmi skupiny Czech
Společnosti Skupiny se snaží soustavně budovat komunikační systémy, které usnadňují dostup-
Coal liší v závislosti na velikosti podniku, přítomnosti odborových organizací a právní formě spo-
nost informací a rychlost jejich přenosu. Ve skupině je od roku 2005 zřízeno Zaměstnanecké cen-
lečnosti. V roce 2010 nedošlo ke stížnostem, které by oznamovaly ohrožení práva na svobodu
trum, kde bylo v roce 2010 zaregistrováno cca 11 tisíc vyřízených požadavků. Dále zaměstnanci
sdružování a kolektivního vyjednávání.
významnou měrou využívají schránky Zaměstnaneckého centra, elektronický Zaměstnanecký
Sdružení odborových organizací skupiny Czech Coal má výbory v každé ze společností. Výbory
portál a systém informačních letáků.
CS, VUAS, LUAS a dceřiných společností komunikují přímo s vedením společnosti, zejména
s personálními řediteli, kterým jsou zasílány zápisy z výborů. Kromě výborů existují odborné ko-
Význam kolektivních smluv
mise s působností v celé skupinu Czech Coal, komise vedou místopředsedové. Jde o následující
Ve skupině Czech Coal je nad vymezení v zákonech ČR, zejména v zákoníku práce a bezpeč-
komise:
nostních předpisech, podstatná část pracovněprávních podmínek, ale i další zakotvené povin-
• Bezpečnostní: jednou za 1/4 roku i přítomnost zástupce Báňského úřadu
nosti upravovány v kolektivních smlouvách.
• Mzdová: předkládá čtvrtletní výsledky
Kolektivní smlouvy jsou uzavřeny u většiny společností a týkají se cca 90 % zaměstnanců Sku-
• Sociální: řeší dětské dovolené, tábor, stravování, zaměstnaneckou dopravu aj.
piny. V kolektivních smlouvách jsou typicky upraveny zejména podmínky odměňování, sdílení
• Pracovní právo: pořádá dvakrát do roka školení pro předsedy odborných komisí a výborů
Czech Coal a.s.
Vršanská uhelná a.s.
Litvínovská uhelná a.s.
Coal Services a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
Krušnohorské strojírny
Komořany a.s.
Důl Kohinoor a.s.
RENOGUM a.s.
HUMECO, a.s.
Podmínky pro ochranu zdraví a bezpečnosti zaměstnanců zahrnuté do kolektivních dohod či dle existujících státních či vnitrofiremních předpisů
v hlavních společnostech skupiny Czech Coal, 2010
Osobní pracovní ochranné pomůcky
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Společné komise BOZP, v nichž jsou zastoupeni zaměstnanci, resp. jejich zástupci (např. odbory) i představitelé vedení společnosti
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Účast zástupců zaměstnanců při kontrolách BOZP, auditech i při vyšetřování nehod
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Školení a vzdělávání zaměstnanců v oblasti bezpečnosti
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Zaručený průběh/postup při vyřizování stížností
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Právo odmítnout nebezpečnou práci
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Pravidelné kontroly bezpečnosti práce a pracovního prostředí
•
•
•
•
•
•
•
•
•
108
zpět na obsah
Zároveň jsou zástupci SOO členy komisí, které má ustaven zaměstnavatel, zejména jsou zastoupeni v odškodňovacích komisích, v havarijních komisích, ve stravovací komisi, v komisích při
rozhovorech o uvolňování z důvodů organizačních změn, dále ve všech bezpečnostních komisích, při bezpečnostních prověrkách a v komisi pro řešení případů porušování léčebného režimu
dočasně práce neschopných.
Sdružení odborových organizací Skupiny rovněž registruje seniory v seniorském programu, který
je financován ze sociálního fondu. Sdružení odborových organizací skupiny Czech Coal se pravidelně zúčastňuje tzv. „Kulatého stolu Ústeckého kraje“, tj. jednání odborů, zástupců zaměstnavatelů z velkých podniků a samosprávy kraje.
Hlavními tématy komunikace Sdružení odborových organizací s vedením skupiny Czech Coal
v roce 2010 bylo kolektivní vyjednávání, organizační změny a řešení státní energetické koncepce
a územních limitů těžby na lomu ČSA a dodávky po roce 2012 z lomu Vršany.
Kolektivní vyjednávání 2010
Rozsah kolektivního vyjednávání v roce 2010 byl v hlavních společnostech skupiny Czech Coal
– Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Coal Services a.s. – předurčen několika faktory.
Jedním byl obvyklý závazek projednat ustanovení s jednoletou platností. Dalším byla potřeba
dohodnout všechny změny související s restrukturalizačními kroky ve společnosti Czech Coal
Services a.s. Kolektivního vyjednávání se zúčastnili, kromě zástupců zaměstnavatele, i zástupci
odborových organizací, které v rámci sesterských společností působí. Kromě největšího Sdružení odborových organizací (SOO) se jedná o Severočeské SOO, Odborový svaz železničářů
a Český odborový svaz energetiků.
109
zpět na obsah
2.10 Regionální spolupráce
2.10.1 Principy regionální politiky skupiny Czech Coal
Skupina Czech Coal považuje za zásadní participovat na řešení problémů regionu, kde sídlí naprostá většina jejích výrobních kapacit a bydlí většina zaměstnanců. Regionální politika Skupiny
Přímá podpora obecně prospěšných projektů od skupiny Czech Coal v roce 2010,
podle společností
se proto soustředí na Ústecký kraj, zejména na okresy Chomutov a Most. Skupina Czech Coal se
snaží participovat na řešení problémů regionu. Mezi nejpalčivější problémy patří sociální situace
nezaměstnaných v okrese Most (v únoru 2011 míra nezaměstnanosti 16,66 %, tj. jedna z nejvyšších v ČR) a nízký počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (poloviční oproti průměru ČR).
Vztah k regionu je ve skupině Czech Coal určován několika samostatnými programy, které mají
společný cíl, a to úsilí o co nejlepší a nejefektivnější pracovní prostředí a péči o zaměstnance,
o obnovu území dotčeného těžbou a minimalizaci environmentálních dopadů, ale především rozvoj kvalitních vztahů se sousedními komunitami.
Czech Coal a.s. (vč. Czech Coal Services a.s.)
6 219 000 Kč
Litvínovská uhelná a.s.
11 462 950 Kč
Vršanská uhelná a.s.
11 064 850 Kč
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
1 636 801 Kč
DTS Vrbenský, a.s.
42 000 Kč
RENOGUM a.s.
51 050 Kč
Poskytování informací
Skupina považuje znalost názorů obyvatel regionu na svou činnost za základní opěrný bod pro
rozhodování o zaměření svého dalšího rozvoje, včetně regionální spolupráce. Obyvatelé i ostatní
subjekty sdělují své názory a připomínky přímo či elektronickou formou, a to odboru regionál-
Celkem od skupiny Czech Coal
30 476 651 Kč
ní politiky a komunikace Czech Coal a.s., či od května 2006 do září 2010 také v Informačním
a kontaktním centru Spolužití v Litvínově. V roce 2008 bylo zaměření centra rozšířeno nejen
na poskytování informací o projektu zpřístupnění zásob hnědého uhlí pro budoucí generace, ale
i na poskytování informací o dění ve firmě, příjem žádostí o sponzoring, bylo poradcem při jejich
sestavování a také místem, kam se mohou obracet studenti SŠ, VŠ zpracovávající bakalářské,
diplomové a jiné práce s tematikou těžby uhlí či obnovy krajiny. Tuto funkci od září 2010 nadále
plní kontakt prostřednictvím bezplatné telefonní linky Spolužití 800 800 499. Informační centrum
Přímá podpora obecně prospěšných projektů od skupiny Czech Coal
v roce 2010, podle oblastí (celkem 30,5 milionu Kč)
Spolužití bylo od října roku 2010, také vzhledem k výraznému pozitivnímu posunu spolupráce
s Horním Jiřetínem, přesunuto z Litvínova do Horního Jiřetína.
Podpora v sociální a zdravotní oblasti
(vč. podpory aktivit odborů)
14,1 %
2.10.2 Přímá podpora regionálního rozvoje společnostmi skupiny Czech Coal
Skupina Czech Coal poskytla přímou podporu obecně prospěšným projektům v Ústeckém kraji
v celkové částce přes 28,7 milionu Kč. Bylo podpořeno přes 100 projektů v Ústeckém kraji (94 %
Jiné (konference, odborné Projekty v oblasti
organizace, ceny a další) životního prostředí
3,4 %
Sociální revitalizace rekultivací
1,3 %
(podpora Hipodromu Most)
35 %
Podpora sportu,
zejména dětí
a mládeže
9,4 %
částky). Z částky využité pro Ústecký kraj bylo 63,5 % určeno na podporu infrastrukturních sociálních investic, zejména resocializaci rekultivovaných ploch (Hipodrom Most), vybavení a rekonstrukce škol, podporu sociálních a zdravotnických zařízení a menší ekologické projekty obcí. Od roku
1998 tak podpora regionu představuje už více než 414 milionů korun od skupiny Czech Coal.
Podpora školství
a mimoškolní vzdělávací
činnosti pro mládež
Podpora kulturních akcí,
13,1 %
amatérských souborů
10,6 %
Podpora profesionálního
sportu a sportu dospělých
5,3 %
Podpora kulturních institucí, publikací,
uměleckých řemesel, obnova památek
7,8 %
110
zpět na obsah
Podpora regionálního rozvoje v Ústeckém kraji
Celkem se v rámci regionální politiky od vzniku projektu věnovalo obcím, a to včetně roku 2010,
Dárcovství a sponzoring, podpora infrastrukturních investic a služeb byly součástí nevýrobních
téměř 52 milionů korun.
aktivit společností dnešní skupiny Czech Coal již od roku 1993. V roce 2002 společnost rozpracovala rozsáhlý projekt Regionální politika, díky němuž jsou podporovány desítky projektů
Celoroční sponzoring
v sociální oblasti, zdravotnictví a vzdělávání a řada programů v oblasti kultury, sportu a dalších
Celoročně, ve čtvrtletních schvalovacích cyklech, byly i v roce 2010 přijímány žádosti o podporu
společenských aktivit.
dané činnosti, konkrétních i krátkodobých akcí. Preferovány jsou projekty, které navštíví maximální
Podpora regionálního rozvoje představuje dobrovolnou aktivitu Skupiny, která je zřetelně vymeze-
počet lidí. Nejsou podporováni jednotlivci, ale vždy sportovní jednoty, oddíly, dětské a mládežnic-
na – je to úsilí o zlepšení kvality života obyvatel v regionu. Skupina Czech Coal považuje za velmi
ké organizace a zařízení, instituce pracující s handicapovanými, neziskové organizace.
důležité využít svou ekonomickou sílu ve prospěch zkvalitnění života obyvatel severozápadních
Výběr podpořených žádostí o sponzoring je schvalován čtvrtletně poradou vedení společností Vr-
Čech, zejména Mostecka, ale v posledních letech i části Chomutovska. Rozsah regionální spo-
šanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. V roce 2010 byly podpořeny projekty za 13,4 milionu Kč.
lupráce je pochopitelně podmíněn ekonomickým rozvojem firmy a zároveň efektivitou spolupráce
Obdobný typ podpory projektů provádějí i další společnosti skupiny Czech Coal, zejména Kruš-
s představiteli zaměstnanců, obcemi a organizacemi v regionu.
nohorské strojírny Komořany a.s., DTS Vrbenský, a.s., RENOGUM a.s. a Infotea s.r.o. V roce 2010
O podporu se mohou ucházet jednak obce a města, jednak různé organizace, které sídlí nebo
byla jejich podpora v celkové výši 1,73 mil. Kč.
pořádají akce v Ústeckém kraji. Výběr žádostí o podporu je posléze schvalován poradou vedení
ve společnostech skupiny Czech Coal.
Nejvýznamnější projekty podpořené skupinou Czech Coal v sousedních obcích:
Sponzorskou politiku skupiny Czech Coal v Ústeckém kraji i zmíněné projekty realizuje od roku
2008 odbor regionální politiky a komunikace společnosti Czech Coal a.s., pověřený zajištěním
Most
komunikačních služeb na základě mandátní smlouvy.
Prostřednictvím daru pro magistrát města byl podpořen rozvoj turismu, vzdělávání (Podkrušnohorské gymnázium Most, Nadace Student), podpora sportovní činnosti Fotbalové akademie J. Ma-
Program Regionální politika skupiny Czech Coal byl v roce 2010 realizován v následujících oblastech:
sopusta, vybavení Aquadromu, výstavba dětského hřiště, nákup pomůcek pro dětský stacionář
Partnerství s obcemi
pro kojenecký ústav a dětský domov v Mostě, podpora sportovních klubů, pořádání koncertů
pro handicapované děti při MSSS, vybudování zázemí pro sportovce u vodní plochy Matylda.
Sponzoring dalších subjektů ve městě: vybudování babyboxu při nemocnici v Mostě, vybavení
V roce 2010 pokračovala spolupráce skupiny Czech Coal, konkrétně společností Litvínovská
vážné hudby, mysliveckého sdružení, hornického spolku, Diakonie Českobratrské církve evan-
uhelná a.s. a Vršanská uhelná a.s., s městy a vesnicemi z Chomutovska a Mostecka. Jeho zá-
gelické.
kladem je smlouva o spolupráci mezi obcemi Mostecka a Chomutovska a společnostmi skupiny
Czech Coal. Jedná se o tyto obce a města: Statutární město Most, Litvínov, Jirkov, Meziboří,
Litvínov
Lom, Louka u Litvínova, Strupčice, Mariánské Radčice, Vrskmaň, Vysoká Pec, Líšnice, Polerady
Podpora především prevence kriminality ve městě (nákup mobilní služebny, zřízení služebny
a Malé Březno. (Vedení města Horní Jiřetín od roku 2007 odmítá účast, ale místní organizace
na Koldomu, vybavení zázemí pro strážníky, příspěvek na mzdy strážníků). Peníze od těžební
mohou získat podporu v jiných programech.)
společnosti umožnily kromě jiného realizovat ekologické stavby ve městě či například generální
Společně se zvolenými zastupiteli obcí a měst představitelé skupiny Czech Coal vyhodnocují ko-
opravu mateřské školy.
munitní potřeby. Oblasti podpory jsou každoročně aktualizovány dle dohody obou stran tak, aby
odrážely potřeby partnerských měst a obcí. Zejména jsou v nich zahrnuty akce a projekty, které
Lom
by se bez pomoci skupiny Czech Coal, s ohledem na rozpočty jednotlivých obcí, nepodařilo
Podpora fotbalového klubu mládeže, kulturních akcí, péče o seniory.
uskutečnit. Tato forma spolupráce jen v roce 2010 přinesla obcím a městům 5,3 milionu korun.
111
zpět na obsah
Meziboří
Velký zájem o tento typ exkurzí projevují vysoké školy (VŠB-TU Ostrava, UJEP Ústí n. L., Men-
Podpora kulturních a společenských akcí ve městě, vzdělávací a sportovní účely, dovybavení
delova univerzita Brno, Masarykova univerzita Brno, VŠE Praha, ČVUT Praha), základní školy
klubu důchodců.
z Mostecka, Lounska a Chomutovska, ale také z Podkrkonoší, a zvláště pak jednotlivci či rodiny.
Nejčastěji přijíždějí zájemci z Prahy, Ostravy, Opavska, Brna, jižních Čech, Ústeckého kraje, Hra-
Jirkov
decka. Věkové složení návštěvníků je od 12 do 75 let, přičemž nejpočetnější je věková skupina
Rekonstrukce kulturního domu, podpora činnosti a tréninkových podmínek sportovního klubu.
25–40 let.
Projekt bude v rozsahu 72 plánovaných exkurzí realizován také v roce 2011.
Vrskmaň
Vybudování dětského hřiště, geoparku, oprava kulturního domu, kulturní a společenské akce.
Chytré hlavy pro Sever
Skupina Czech Coal vyhlásila pro rok 2010 grantový projekt pro střední a vysoké školy Mostecka
Strupčice
pod názvem Chytré hlavy pro Sever. Projekt je zaměřen na podporu vzdělávání. Skupina pova-
Dar byl využit na rekonstrukci základní školy, vytvoření parku v centru obce a kulturní účely.
žuje zvýšení zatím nedostatečné vzdělanosti obyvatel regionu Mostecka za důležitý úkol a chce
k němu i nadále přispívat. Podpora vzdělávacích projektů je ze strany společností Skupiny dlou-
Malé Březno
Finanční dar obec využila na podporu činnosti obecních spolků, letní tábor pro děti a dětský den.
Líšnice
Podpora kulturních akcí, obnova pomníku zakladateli koporočské hrušky (koprčky).
Polerady
Kulturní akce v obci, pořádání sochařského sympozia.
Louka u Litvínova
hodobá (předchozí projekt Program Spolužití).
Garantem projektu Chytré hlavy pro Sever je Vršanská uhelná a.s. Ta věnovala v roce 2010
na vítězný projekt Vyšší odborné školy ekonomické, sociální a zdravotnické, Obchodní akademie, Střední pedagogické školy a Střední zdravotnické školy v Mostě, který vzešel z veřejného
hlasování po internetu a pomocí sms zpráv, a na další dva projekty v pořadí (Podkrušnohorské
gymnázium v Mostě a VŠB-TU Ostrava, pracoviště Most) celkem milion korun. Společnost Vršanská uhelná v roce 2010 pokračovala také ve svém partnerství v Nadaci Student, která formou
stipendií podporuje středoškoláky, vysokoškoláky a talentované děti ze sociálně slabých rodin.
V roce 2010 bylo podpořeno celkem 46 studentů SŠ a VŠ z Mostecka. V projektu Chytré hlavy
pro Sever i Nadaci Student Skupina pokračuje i v roce 2011.
Obec finance využila na obnovu kulturního domu (výměna oken, fasáda), obnovu pomníku obětem důlních neštěstí.
2.10.3 Reporting přínosů a vlivů na sousední komunity, 2010
Mariánské Radčice
Názory sousedních komunit
Vybudování dětského hřiště, organizace akcí pro děti, obnova střechy hasičské zbrojnice.
Skupina Czech Coal se snaží vytvořit ve spolupráci s představiteli obcí sousedících s provozy
Skupiny vzájemně konsensuální formu reportování přínosů a vlivu Skupiny v kontextu udržitelné-
Exkurze a projekt Uhelné safari
ho rozvoje. Cílem je umožnit posouzení přínosů a vlivů činnosti skupiny Czech Coal dle situace
V roce 2010 byl po dobu sedmi měsíců (duben–říjen) realizován projekt Uhelné safari, který
jednotlivých obcí a zlepšit nejen informovanost vzájemnou, ale i informovanost co nejširších vrstev
v roce předchozím prošel čtyřměsíčním zkušebním provozem. Tato forma organizování exkur-
veřejnosti.
zí, kdy byly těžební lokality Vršanské uhelné a Litvínovské uhelné za plného provozu zpřístup-
Část výstupů ukazuje následující tabulka.
něny široké veřejnosti, zaznamenala obrovský zájem. Prostřednictvím internetové registrace
se uskutečnilo 58 plánovaných a 28 mimořádných exkurzí do těžebních lokalit a 36 exkurzí
na rekultivované plochy. Exkurzí se tak zúčastnilo celkem 2 200 lidí.
112
zpět na obsah
Most
Litvínov
Regionální spolupráce
Počet obyvatel (ČSÚ, k 1. 1. 2011)
67 466
na sociální účely, na podporu
zájmové činnosti a rozvoj turismu,
Jak obce/města v roce 2010 využila
na kulturní účely, na realizaci dětfinanční prostředky získané od spoského hřiště, na zdravotnické účely,
lečností skupiny Czech Coal? (názor
na vybavení sportovního areálu
představitelů obce)
Matylda, na zajištění kulturní akce
rozsvěcení vánočního stromu
27 144
Meziboří
Lom u Mostu
20 893
prevence kriminality, bezpečnost
revitalizace kulturního domu
Jirkov
je přínosná, ale nepředstavuje
významnou částku
je důležitá, avšak ne klíčová pro
naši činnost
4 817
na školicí a kulturní středisko
pro důchodce – dobudování
a vybavení klubu důchodců,
pořízení panoramatických map,
pořádání zájezdů na památná
místa a podporu sportovních
klubů
Louka u Litvínova
3 871
na činnost sportovního klubu,
na činnost klubů důchodců,
na akci Den dětí, na zájezd klubu
důchodců
755
neuvedeno
Jak je pro obce/města podpora od společností skupiny Czech Coal významná?
(názor představitelů obce)
je důležitá, avšak ne klíčová pro
naši činnost
Částka za všechny projekty obce/města
podpořené skupinou Czech Coal (údaj
představitelů obce) (tisíce korun)
1 504
1 000
600
600
315
250
Celkem částka, kterou podpořila skupina
Czech Coal projekty v dané lokalitě (zahrnuje projekty obcí/měst a jiných subjektů)
(tisíce korun)*
16 012
3 507
770
627
315
250
Význam zaměstnaných obyvatel ve skupině Czech Coal ze zaměstnaných v obci/
městě (% zaměstnanců z ekonomicky
činných v obci, k lednu 2011)
8,2 %
3,8 %
7,2 %
4,3 %
5,0 %
5,7 %
15,1 %
16,6 %
17,7 %
14,5 %
19,0 %
17,3 %
Relativní míra nezaměstnanosti
(leden 2010)
Přínosy a dopady průmyslu, jak se projevují v obci/městě
Jirkov
je zásadní, bez této podpory by
je zásadní, bez této podpory by
naše činnost byla velmi omezená naše činnost byla velmi omezená
je důležitá, avšak ne klíčová pro
naši činnost
Přínosy (názor představitelů obce)
zaměstnanost v regionu
zaměstnanost
pracovní příležitosti pro obyvatele
v oblasti těžby
zaměstnanost
zajištění zaměstnanosti, finanční
podpora obcí
zaměstnanost
Dopady (názor představitelů obce)
-------------------------
zhoršená kvalita životního
prostředí
horší zdravotní stav obyvatel
a stav ovzduší, ztížená propagace regionu a města v rámci
cestovního ruchu
exhalace
zhoršené životní prostředí – hluk,
prašnost, smog
zhoršené životní prostředí
nevidíme rizika
vliv na krajinotvorbu a životní prostředí, zvýšená prašnost, snížení
cen nemovitostí
vyšší hmotnostní koncentrace prachu a oxidu siřičitého
v ovzduší
-------------------------
další zhoršení životního prostředí,
zabrání území, likvidace osídlených území
žádná
nutnost realizace nových podniRizika plynoucí z ukončení těžby (názor zásadní zvýšení nezaměstnanosti
katelských záměrů a rekvalifikace
představitelů obce)
a tím i další dopady
pro uvolňované zaměstnance
zvyšující se nezaměstnanost
nezaměstnanost
velký růst nezaměstnanosti
zvýšení nezaměstnanosti
Rizika plynoucí z probíhající těžby (názor
představitelů obce)
Výše částky skupiny Czech Coal z úhrad
za vytěžený nerost, důlní prostory a z vynětí půdy ze zemědělského půdního
fondu, poslané do rozpočtu obcí za rok
2010 (Kč)
Jak obce/města v roce 2010 využila
finanční prostředky z úhrad za vytěžený
nerost, důlní prostory a z vynětí půdy ze
zemědělského půdního fondu? (údaj
představitelů obce)
3 194 729
zařazeno v rámci rozpočtu
148 805
zařazeno v rámci rozpočtu
na údržbu zeleně
-------------------------
zařazeno v rámci rozpočtu
-------------------------
-------------------------
41 108
finanční prostředky byly využity
na běžné výdaje
257
obec nedostává finanční
prostředky
Poznámka: Částka označuje všechny prostředky dobrovolně poskytnuté jak přímo do městského rozpočtu, tak organizacím se sídlem v obci/městě, či prostředky na projekty konané v obci/městě. Zahrnuje prostředky poskytnuté formou daru, sponzorského příspěvku a formou smlouvy o reklamě.
*
zpět na obsah
113
Mariánské Radčice
Regionální spolupráce
Počet obyvatel (ČSÚ, k 1. 1. 2011)
Jak obce/města v roce 2010 využila
finanční prostředky získané od společností skupiny Czech Coal? (názor
představitelů obce)
oprava střechy požární
zbrojnice
Jak je pro obce/města podpora od spoje přínosná, ale nepředstavuje
lečností skupiny Czech Coal významná?
významnou částku
(názor představitelů obce)
238
Strupčice
Vrskmaň
Vysoká Pec
Polerady
729
242
966
na kulturní a společenské
akce pro občany a zejména
děti
na rekonstrukci základní
školy
výstavba dětského hřiště
ve Vrskmani
na nákup komunální
techniky
je důležitá, avšak ne klíčová
pro naši činnost
je důležitá, avšak ne klíčová
pro naši činnost
je zásadní, bez této podpory by naše činnost byla
velmi omezená
je důležitá, avšak ne klíčová
pro naši činnost
Boleboř
232
236
na Poleradské slavnosti
na opravu a obnovu zvonice
a řezbářské sympozium,
(kaple) ve Svahové
na úpravu zázemí sportovců
je zásadní, bez této podpory by naše činnost byla
velmi omezená
je zásadní, bez této podpory by naše činnost byla
velmi omezená
Částka za všechny projekty obce/města
podpořené skupinou Czech Coal (údaj
představitelů obce) (tisíce korun)
300
300
850
600
250
175
100
Celkem částka, kterou podpořila skupina
Czech Coal projekty v dané lokalitě (zahrnuje projekty obcí/měst a jiných subjektů)
(tisíce korun)*
300
300
850
800
250
175
105
Význam zaměstnaných obyvatel ve skupině Czech Coal ze zaměstnaných v obci/
městě (% zaměstnanců z ekonomicky
činných v obci, k lednu 2011)
3,6 %
17,4 %
12,8 %
7,1 %
10,2 %
1,9 %
11,1 %
20,2 %
21,6 %
18,2 %
18,4 %
10,8 %
6,4 %
16,7 %
Relativní míra nezaměstnanosti
(leden 2010)
Přínosy a dopady průmyslu, jak se projevují v obci/městě
450
Malé Březno
Přínosy (názor představitelů obce)
zaměstnanost občanů,
dopravní obslužnost
zaměstnanost a zejména
finanční prostředky z vytěženého nerostu, jež jsou
zásadním příjmem obce
zaměstnanost obyvatel,
finanční přínos pro obec
zaměstnanost
zaměstnanost, spolupráce
zaměstnanost, podpora
obcí ze strany podniků
-------------------------
Dopady (názor představitelů obce)
-------------------------
občas zvýšená prašnost
závislá na směru větru
zvýšená prašnost
zhoršené životní prostředí
dopravní zátěž
hluk, znečištění vzduchu
– především prašnost,
zvýšená doprava
-------------------------
Rizika plynoucí z probíhající těžby (názor
představitelů obce)
zvýšená prašnost a hlučnost
nejsou mi známa žádná
zásadní
poničená krajina, prašnost
znečištění ovzduší, hluk
hluk, prach, sesuvy půdy
omezení rozvoje obce
v důsledku CHLÚ
-------------------------
Rizika plynoucí z ukončení těžby (názor
představitelů obce)
nezaměstnanost
zvýšení nezaměstnanosti
a ukončení zásadního přílivu
peněz do rozpočtu obce
nižší možnost získání
zaměstnání, menší finanční
přínos obce, dražší energie
pro celou ČR
zvýšená nezaměstnanost
nezaměstnanost, nižší kupní
síla obyvatel
nezaměstnanost, sociální
dopady, zhoršení kvality
života občanů
-------------------------
Výše částky skupiny Czech Coal z úhrad
za vytěžený nerost, důlní prostory a z vynětí půdy ze zemědělského půdního
fondu, poslané do rozpočtu obcí za rok
2010 (Kč)
Jak obce/města v roce 2010 využila
finanční prostředky z úhrad za vytěžený
nerost, důlní prostory a z vynětí půdy ze
zemědělského půdního fondu? (údaj
představitelů obce)
7 945
údržba zeleně a úklid
veřejného prostranství
16 570 277
část finančních prostředků
byla zapojena do rozpočtu
obce a zbývající část uložena na FRR
9 072 175
70 173
na rekonstrukci základní
školy
v rámci rozpočtu obce
na údržbu zeleně
42 301
údržba zeleně
-------------------------
-------------------------
-------------------------
-------------------------
Poznámka: Částka označuje všechny prostředky dobrovolně poskytnuté jak přímo do městského rozpočtu, tak organizacím se sídlem v obci/městě, či prostředky na projekty konané v obci/městě. Zahrnuje prostředky poskytnuté formou daru, sponzorského příspěvku a formou smlouvy o reklamě.
*
zpět na obsah
114
2.10.4 Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím
Stále přetrvává velice složitá situace nejen pro obyvatele Horního Jiřetína a Černic, skupinu
Czech Coal, region a českou energetiku a teplárenství, kterou je nesoulad vyplývající ze stávající
legislativy. Jde o rozpor mezi vládním usnesením č. 211/2004 o Státní energetické koncepci
z března roku 2004, z něhož vyplývá pokračování těžby hnědého uhlí, a mezi dřívějším usnesením
č. 444/1991, které stanovuje územní limity.
Skupina Czech Coal a její těžební společnost Litvínovská uhelná a.s. je povinna řídit se horním
zákonem. Vládní usnesení o územních ekologických limitech těžby je podzákonnou normou. Zá-
Informační a kontaktní centrum Spolužití v Litvínově
Od září 2005 jsou zřízeny webové stránky Spolužití (www.spoluziti.cz) a bezplatná telefonní linka
800 800 499. Na základě přesvědčení, že je potřebné se s obyvateli setkávat přímo a na dopravně snadno dostupném místě, je od 18. května 2006 otevřeno Informační a kontaktní centrum
Spolužití se sídlem do října 2010 v Litvínově, nyní v Horním Jiřetíně. Cílem centra je poskytovat
zájemcům veškeré informace o aktuálních krocích, které jsou spojeny s územními limity, s možností pokračování těžby uhlí, s otázkami vztahů s obcemi v sousedství uhelných lomů a zejména
s tématy přímo souvisejícími s budoucností města Horní Jiřetín.
kon ukládá společnosti co nejhospodárněji a s co nejšetrnějším přístupem k životnímu prostředí
vytěžit nerost, který dlouhodobě poptávají elektrárenské a teplárenské společnosti. Ukládá také
vypořádat střety zájmů, kdy v případě úspěšného vypořádání střetů zájmů může těžba na lomu
ČSA pokračovat II. etapou spojenou s přesídlením města Horní Jiřetín. Situace na lomu ČSA
u města Horní Jiřetín není jenom lokálním problémem severních Čech, protože bez pokračování
těžby za územní limity nelze naplnit schválenou variantu státní energetické koncepce. V případě,
kdy nedojde k přehodnocení územních limitů, nebude splněn předpoklad státní energetické koncepce v těžbě hnědého uhlí od roku 2016, což se projeví snížením produkce energie z domácích
zdrojů a dovozem energie ze zahraničí provázeným nárůstem její ceny.6
Litvínovská uhelná a.s. respektuje výsledky referenda, kdy v únoru roku 2005 obyvatelé Horního
Jiřetína rozhodli o tom, že obecní zastupitelstvo nemá jednat s tehdejší Mosteckou uhelnou a.s.
o přesídlení obce. Litvínovská uhelná a.s. bere na vědomí i stanovisko městského zastupitelstva
k výsledkům referenda v Litvínově, které proběhlo 1. prosince 2006, přestože výsledek nemá
právní závaznost. I přes tato stanoviska zastupitelstev měst Horní Jiřetín i Litvínov se obyvatelé
Horního Jiřetína na společnost Litvínovská uhelná a.s. osobně obracejí s dotazy na konkrétní
nabídku v případě přesídlení. Litvínovská uhelná a.s. pečlivě připravila Projekt zpřístupnění zásob
hnědého uhlí budoucím generacím a v rámci něj i konkrétní nabídku pro obyvatele města Horní
Jiřetín.
6
Viz kapitolu 2.5.4 Význam hnědouhelné energetiky v ČR.
zpět na obsah
115
Přímé jednání s majiteli nemovitostí a obyvateli Horního Jiřetína a Černic
požádali s ohledem na časový odstup od tvorby původní nabídky o její aktualizaci a zejména
V červnu roku 2006 obdrželi obyvatelé a majitelé nemovitostí a pozemků v Horním Jiřetíně a Čer-
o možnost participace na tvorbě nabídky nové. Na podzim roku 2009 byly zahájeny první kroky,
nicích od těžební společnosti nabídku na vypořádání střetů zájmů (způsobu odškodnění v případě
na jejichž základě vznikne oboustranně přijatelná nabídka pro obyvatele Horního Jiřetína.
přesídlení z důvodu pokračování těžby). Od července do prosince 2006 probíhala zjišťovací fáze,
Aktuální informace k tomuto tématu jsou k dispozici na www.czechcoal.cz/limity-presidleni.
během níž obyvatelé a majitelé nemovitostí v Horním Jiřetíně a Černicích mohli prodiskutovat se
zástupci těžební společnosti své připomínky a náměty k nabídce, kterou od těžební společnosti
obdrželi. Zástupci těžební společnosti kontaktovali téměř všechny obyvatele trvale bydlící a vlastnící nemovitost v Horním Jiřetíně a Černicích. Více než tři čtvrtiny z kontaktovaných obyvatel byly
ochotny dále jednat o nabídce, tedy o podmínkách případného přesídlení a odškodnění.
• Vlastníci nemovitostí ze 76 % vyjádřili zájem s představiteli skupiny Czech Coal dále jednat
o přesídlení s tím, že konkrétní podmínky budou dle nabídky dohodnuty až na základě ocenění nemovitostí znaleckým posudkem.
• Z hlediska výběru způsobu řešení výstavby nových domovů a přesídlení přibližně 60 % preferovalo finanční odškodnění a 40 % náhradní výstavbu domovů. Výsledky ukazují, že významná část obyvatel preferuje finanční odškodnění před přesídlením jen do jednoho místa.
Zjišťovací fáze mezi obyvateli města Horní Jiřetín ukázala, že za určitých podmínek je možné
dostát horním zákonem stanovenému požadavku vyřešení střetu zájmů. Litvínovská uhelná a.s.
velice oceňuje vstřícnost většiny oslovených majitelů nemovitostí v Horním Jiřetíně a v Černicích
a předpokládá, že pragmatický a konstruktivní přístup z jednání s nimi se podaří přenést i do jednání s vedením obce.
Nabídka na vypořádání pro obyvatele Horního Jiřetína v případě přesídlení
V případě, že dojde k realizaci uvolnění předpolí lomu ČSA (II. etapa), bude se tato etapa skládat
z několika fází – z majetkoprávního vypořádání, realizace náhradní výstavby, přeložek vodotečí,
inženýrských sítí a komunikací a přípravy území pro těžbu v nové lokalitě. Jedná se o investici
v řádu 22 miliard korun, která kromě výstavby nových domovů zahrnuje další investice. Skupina
Czech Coal v červnu 2006 zveřejnila nabídku na vypořádání pro obyvatele Horního Jiřetína (téměř
2 tisíce obyvatel).
Skupina Czech Coal vychází ze zahraničních zkušeností, například jen v Rýnském hnědouhelném revíru, SRN, kde bylo v posledních padesáti letech přesídleno přibližně padesát obcí, své
bydliště změnilo kolem 30 tisíc obyvatel a další přesídlení právě probíhají.
Skupina Czech Coal v rámci zjišťovací fáze obyvatelům představila všechny připravované varianty
odškodnění včetně příležitostí k náhradní individuální výstavbě a lokalit pro novou obec. Platnost
původní nabídky skončila 30. června 2009, a to na základě výzvy hornojiřetínského sdružení Dialog, které dlouhodobě deklaruje zájem o komunikaci se skupinou Czech Coal. Jeho představitelé
116
zpět na obsah
Přílohy
zpět na obsah
3.1 Seznam reportovaných společností skupiny Czech Coal
Czech Coal a.s.
DTS Vrbenský, a.s.
HUMECO, a.s.
Vznik společnosti: 18. 5. 1999 jako
Vznik společnosti: 1. 7. 1995
Vznik společnosti: 4. 2. 1991
SYNERGO GROUP, a.s.,
Sídlo: Souš čp. 7, 434 03 Most
Sídlo: Starý Most čp. 1, 434 01 Most
17. 5. 2005 změna názvu na Czech Coal a.s.
IČ: 63145251
IČ: 14864657
Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most
www.dts-as.cz
www.humeco.cz
IČ: 25764284
RENOGUM a.s.
Infotea s.r.o.
E-mail: [email protected]
Vznik společnosti: 1. 6. 1995
Vznik společnosti: 30. 8. 2005
www.czechcoal.cz
Sídlo: Starý Most čp. 1, 434 01 Most
Sídlo: V. Řezáče 313, 434 67 Most
IČ: 63144417
IČ: 26421348
www.renogum.cz
www.infotea.cz
Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most
Krušnohorské strojírny Komořany a.s.
REKULTIVACE a.s.
Telefon: +420 476 203 358
(KSK a.s.)
Vznik společnosti: 14. 4. 2000
IČ: 28727932
Vznik společnosti: 11. 11. 1998 pod obchodní
Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most
E-mail: [email protected]
firmou VARIMATIK SLOKOV, v roce 2002 byla
IČ: 25416456
www.coalservices.cz
obchodní firma společnosti změněna na Krušnohorské
Telefon: +420 222 183 111
Coal Services a.s.
Vznik společnosti: 14. 7. 2010
strojírny Komořany a.s.; změna byla zapsána
HIPODROM MOST a.s.
Vršanská uhelná a.s. (VUAS)
18. 11. 2002
Vznik společnosti: 22. 2. 1996
Vznik společnosti: 22. 10. 2008
Sídlo: Dřínovská 3, 434 01 Most-Komořany
Sídlo: Velebudice 213, 434 01 Most
Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most
IČ: 25544187
IČ: 64653269
Telefon: +420 476 202 511
www.varimatik.cz
www.hipodrom-mo.cz
IČ: 28678010
www.ksk-as.cz
E-mail: [email protected]
www.vrsanskauhelna.cz
Důl Kohinoor a.s.
Vznik společnosti: 1. 1. 2000
Litvínovská uhelná a.s. (LUAS)
Sídlo: Dolní Jiřetín čp. 5, 435 43 Horní Jiřetín
Vznik společnosti: 22. 10. 2008
IČ: 25411616
Sídlo: V. Řezáče 315, 434 67 Most
Telefon: +420 476 205 311
IČ: 28677986
E-mail: [email protected]
www.litvinovskauhelna.cz
118
zpět na obsah
3.2 Tabulky GRI
Skupina Czech Coal – kontrolní souhrn dle Global Reporting Initiative
V této zprávě skupina Czech Coal reportuje ve shodě s metodikou GRI (GRI Sustainability
Reporting Guidelines, Version 3.0, 2006, a GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2005)
a naše zpráva zahrnuje posouzení rizik naší podnikatelské činnosti.
GRI Indikátory
Strany
Strategie a profil
(Stránky jsou primárně zaměřeny na core business:
obchod s elektřinou a těžbu a obchod s uhlím.)
1
Strategie a analýza
1.1
Prohlášení nejvýše postavené osoby odpovědné za rozhodnutí přijatá společností
7
1.2
Popis hlavních dopadů, rizik a příležitostí
45, 46, 52-55, 62, 78-80, 85, 99, 112-115;
www.czechcoal.cz/rizika-prilezitosti
www.czechcoal.cz/strategie
2
Profil organizace
2.1
Jméno organizace
10
2.2
Hlavní značky, produkty a/nebo služby
10
2.3
Provozní struktura organizace
13
www.czechcoal.cz/struktura
2.4
Umístění sídla (ústředí) organizace
12
2.5
Počet zemí, kde organizace provozuje činnost
11
(Hlavní provozy a téměř 100 % zaměstnancůje v ČR)
2.6
Povaha vlastnictví a právní forma
13, 14,
2.7
Trhy, kde organizace působí (včetně geografického členění, relevantních tržních sektorů a včetně typu zákazníků / uživatelů)
16, 20
2.8
Velikost vykazující organizace
15, 98-99
(Více než 96 % nákladů organizace představují náklady
v ČR.)
2.9
Významné změny, k nimž došlo v průběhu vykazovaného období
13, 14, 45, 61
www.czechcoal.cz/Fin_Vysledky2010
2.10
Ocenění získaná v průběhu vykazované ho období
46
119
zpět na obsah
3
Parametry zprávy
Profil zprávy
3.1
Vykazované období, za něž jsou poskytovány informace
1.leden 2010 až 31. prosinec 2010
3.2
Datum předcházející zprávy
Září 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010.
Viz http://www.czechcoal.cz/cs/ur/zprava/archiv.html
3.3
Cyklus vykazování (roční, dvouletý atd.)
Roční cyklus
3.4
Kontaktní bod pro dotazy týkající se zprávy nebo jejího obsahu
[email protected]
Rozsah a limity / hranice zprávy
3.5
Proces definování obsahu zprávy
59-60
3.6
Hranice a limity zprávy
59-60
3.7
Konkrétní omezení rozsahu zprávy nebo její konkrétní hranice
59-60
3.8
Podklad pro vykazování údajů o společných podnicích, dceřiných společnostech, zařízeních v nájmu
59-60
3.9
Metody pro měření dat a základy pro kalkulace
59-60
3.10
Vysvětlení vlivu jakýchkoli úprav údajů z minulých zpráv
59-60
3.11
Významné změny oproti předchozím vykazovaným obdobím
59-60
3.12
Tabulka s uvedením místa, kde se ve zprávě nacházejí jednotlivé standardní vykazované údaje
119
3.13
Politika a stávající praxe při zajišťování externího ověření zprávy
61
4
Struktura řízení, závazky k externím iniciativám a zapojení zainteresovaných subjektů
Struktura podnikoveho řízení
4.1
Struktura podnikového řízení
13, 14
www.czechcoal.cz/struktura
4.2
Uveďte, zda se předseda nejvyššího řídícího statutárního orgánu organizace zároveň podílí na výkonném řízení
14
www.czechcoal.cz/struktura
4.3
U organizací s unitární strukturou řízení, tj. s jedním statutárním a zároveň výkonným orgánem, uveďte počet členů tohoto orgánu, Pro typ organizace jako je Czech Coal Group
kteří jsou nezávislými členy nebo kteří se nepodílejí na výkonném řízení
není tento typ corporate governance platný.
4.4
Mechanismy, jimiž akcionáři a zaměstnanci předávají doporučení nebo pokyny pro nejvyšší řídící orgán
4.5
Vazba mezi odměňováním členů nejvyššího řídícího orgánu, vrcholových vedoucích a řídících pracovníků a výkonnostními výsledky
14
organizace
14, 103-104
120
zpět na obsah
4.6
Procesy sloužící nejvyššímu řídícímu orgánu k vyloučení střetu zájmů
14
4.7
Proces, jímž se členům nejvyššího řídícího statutárního orgánu stanovují kvalifikační a odborné předpoklady
14
4.8
Interní prohlášení o poslání organizace nebo o jejích hodnotách, vnitřní etické kodexy a zásady ekonomické, ekologické a sociální
14, 50-51
výkonnosti a stav jejich uplatňování
4.9
Postupy, jimiž nejvyšší řídící orgán kontroluje, jak organizace zjišťuje a řeší problémy výkonnosti v hospodářské, ekologické a sociální
14, 50-51
oblasti
4.10
Procesy hodnocení vlastní výkonnosti nejvyššího řídícího orgánu
14
Závazky k externím iniciativám
4.11
Vysvětlete, zda a jak organizace uplatňuje princip obezřetnosti
50
4.12
Externě vypracované hospodářské, ekologické a sociální charty, soubory zásad a jiné iniciativy, ke kterým se organizace hlásí nebo
43, 47-50
s nimi souhlasí
4.13
Členství ve sdruženích
48
www.czechcoal.cz/clenstvi
Zapojení zainteresovaných subjektů
4.14
Seznam zainteresovaných skupin angažovaných ze strany vykazující organizace
56-59
4.15
Základ pro identifikaci a volbu zainteresovaných skupin pro zapojení
56-59
4.16
Přístupy k zapojení zainteresovaných subjektů
20, 46-47, 56-59, 78-80, 104, 108-116
www.czechcoal.cz/banska-dokumentace
www.czechcoal.cz/rizika-prilezitosti
www.czechcoal.cz/aplikovany-vyzkum
4.17
Hlavní témata a obavy vznesené zainteresovanými subjekty
56-59, 88-89, 110-116
www.spoluziti.cz
Výkonnostní indikátory
Ekonomické indikátory
Manažerský přístup
14, 46
www.czechcoal.cz/struktura
EC1
Získaná a rozdělená přímá ekonomická hodnota
15, 113-114
www.czechcoal.cz/Fin_Vysledky2010
EC2
Finanční důsledky a další rizika i možné příležitosti, které pro aktivity organizace vyplývají v důsledku klimatických změn
83
www.czechcoal.cz/rizika-prilezitosti
121
zpět na obsah
EC3
Pokrytí závazků stanovených v plánu zaměstnaneckých výhod
101-102
EC4
Významné částky finanční pomoci poskytnuté od státu
15, 96-97
EC6
Politiky či koncepce, postupy a podíl výdajů směřujících k místním dodavatelům v místech (podle geografické lokace), kde má Většina dodavatelů je z ČR a států EU, proto Skupina
organizace významné provozy
nemá žádné speciální politiky v této oblasti.
EC7
Postupy místního náboru a podíl členů vrcholového vedení pocházejících z místního společenství v lokalitách, kde má organizace 14
významné provozy
(100 % členů vrcholového vedení jsou občané ČR)
EC8
Rozvoj a přínos infrastrukturních investic a služeb
81-82, 92-97, 110-112
Environmentální indikátory
Manažerský přístup
14, 46, 83, 87
www.czechcoal.cz/struktura
EN1
Spotřeba materiálů podle hmotnosti a objemu
91
EN2
Percentuální podíl surovin pocházejících z recyklovaných materiálů
86
EN3
Přímá spotřeba energií (a paliv) podle primárního energetického zdroje
90
EN4
Nepřímá spotřeba energií podle primárního energetického zdroje
90
EN6
Iniciativy zaměřené na zajištění produktů a služeb s využitím energeticky efektivních a obnovitelných zdrojů
97
EN8
Celkový odběr vody podle zdrojů
90
EN11
Poloha a plocha pozemků, které organizace vlastní nebo je má pronajaty či je spravuje
86
EN12
Popis významných dopadů činností, produktů a služeb na biodiverzitu v chráněných územích a v místech s vysokou hodnotou
92-97
z hlediska biodiverzity ležících mimo chráněná území
EN13
Chráněná nebo obnovená přirozená prostředí
96 (Zámek Jezeří)
EN14
Strategie, stávající opatření a plánované kroky zaměřené na řízení dopadů a vlivů na biodiverzitu
92-97
www.czechcoal.cz/rekultivace
EN16
Celkové přímé a nepřímé emise skleníkových plynů
90
EN17
Nepřímé emise jiných relevantních skleníkových plynů
90
EN19
Emise látek, které poškozují ozón
86
EN20
NOx, SOx a jiné významné vzdušné emise
86
EN21
Celkové množství vypouštěných odpadních vod
86
122
zpět na obsah
EN22
Celková hmotnost odpadů podle druhů a podle způsobu likvidace
86
EN23
Celkový počet a objem významných kontaminací
83
(V roce 2010 ke kontaminaci nedošlo.)
EN26
Iniciativy na zmírnění ekologických vlivů hlavních produktů a služeb, rozsah dopadu těchto iniciativ
87-89
www.czechcoal.cz/banska-dokumentace
EN27
Procento prodaných výrobků/produktů a jejich obalových materiálů, které byly navráceny zpět výrobci za účelem recyklace a dal- 88
šího zpracování – podle kategorií
(Využití vedledlejších energetických produktů)
EN28
Peněžní hodnota významnějších pokut a celkový počet nepeněžních sankcí za neplnění ekologické legislativy a předpisů
83, 86
(V roce 2010 nebyly žádné sankce)
EN30
Celkový objem nákladů a investic v oblasti ochrany životního prostředí – podle druhu
96-97
www.czechcoal.cz/Fin_Vysledky2010
Pracovní postupy a důstojné pracovní podmínky
Manažerský přístup
14, 46, 103, 108-109
www.czechcoal.cz/struktura
LA1
Celkový počet zaměstnanců podle typu pracovního poměru, pracovních smluv a regionů
98, 99
LA2
Celkový počet a míra obměny (fluktuace) zaměstnanců podle věku, pohlaví a regionů
103, 105
LA3
Výhody poskytované zaměstnancům
101, 102
LA4
Percentuální podíl zaměstnaců, na které se vztahuje kolektivní smlouva
102
LA5
Minimální délka výpovědní lhůty v souvislosti s významnými provozními změnami
104-105
LA6
Percentuální podíl z celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou zastoupeni ve společných oficiálních komisích BOZP
108
LA7
Hodnoty úrazovosti, nemocnosti (nemoci z povolání), zameškaných dnů a absencí a celkový počet smrtelných pracovních úrazů
100
podle regionů
LA8
Naprostá většina zaměstnanců skupiny jsou občané
ČR. Vzhledem k uspokojivému stavu zdravotnictví ČR
v řešení problematiky závažných chorob v ČR není tato
Programy vzdělávání, školení, poradenství, prevence a zvládání rizik se zaměřením na pomoc zaměstnancům, jejich rodinám nebo oblast relevantní pro činnost našeho průmyslového
příslušníkům místních komunit v otázkách závažných chorob
podniku. Skupina nemá v tomto ohledu jiné politiky
a programy, než které jsou součástí zákonných zdravotních opatření a zdravotních a sociálních benefitů
skupiny. (Viz 101-102)
LA9
Problematika BOZP pokrytá oficiálními dohodami s odbory
LA10
Průměrný počet hodin věnovaných školení – vztaženo na jednoho zaměstnance za rok s rozčleněním podle zaměstnaneckých kategorií 106
LA11
Programy pro řízení kvalifikace a pro celoživotní vzdělávání, které napomáhají zachovat zaměstnancům stálou zaměstnatelnost
107
a umožňují jim zvládnout ukončení kariéry
108-109
123
zpět na obsah
LA13
Rozlišení podle věku či příslušnosti k menšinám Skupina neeviduje a nezveřejňuje z důvodu ochrany osobSložení řídících orgánů společnosti a rozdělení zaměstnanců na kategorie podle pohlaví, věkových skupin, příslušnosti k menšinám
ních údajů zaměstnanců (zákon o ochraně osobních
a podle dalších ukazatelů diverzity
údajů č. 101/2000 Sb.)
Obecnější údaje viz www.czechcoal.cz/struktura
LA14
Poměr základních platů mužů a žen podle jednotlivých kategorií zaměstnanců
104
(Podrobnější údaje k tomuto indikátoru jsou považovány za obchodní tajemství.)
Lidská práva
Manažerský přístup
HR1
HR2
14, 46, 49, 50
www.czechcoal.cz/struktura
Dodržování lidských práv je součástí legislativy a právních předpisů České republiky, které zahrnují Univerzální deklaraci lidských práv a úmluvy v rámci ILO o záPercentuální podíl a celkový počet významných investičních dohod, které obsahují ustanovení o ochraně lidských práv
kladních lidských právech, a tudíž je závaznou normou
ve Skupině. Naprostá většina stakeholderů, včetně zákazníků a dodavatelů je z ČR nebo v menší míře z EU,
tudíž Skupina nemá žádné speciální smlouvy či politiky
Percentuální podíl významných dodavatelů a smluvních stran, u kterých bylo provedeno šetření v problematice respektování lid- zaměřené na tyto oblasti. (Podíl dohod je 0 %)
ských práv – s uvedením případných opatření
HR3
Celkový počet hodin zaměstnaneckých školení o zásadách a postupech týkajících se jednotlivých aspektů ochrany lidských práv
106
ve vztahu k činnosti dané organizace. Uveďte procentuální podíl proškolených zaměstnanců
HR4
Celkový počet případů diskriminace
49
HR5
Provozy, u nichž by mohla být vážně ohrožena svoboda shromažďování nebo kolektivního vyjednávání
109
Ve skupině Czech Coal nejsou tato práva ohrožena.
(Počet provozů je 0)
HR6
Provozy, u nichž bylo zjištěno značné riziko dětské práce
49
Ve skupině Czech Coal nejsou tato práva dětí ohrožena.
(Počet provozů je 0)
HR7
Provozy, u nichž bylo zjištěno značné riziko nucené nebo povinné práce
49
Ve skupině Czech Coal není nucená práce možná.
Společnost
Manažerský přístup
SO1
14, 45-46
www.czechcoal.cz/struktura
www.czechcoal.cz/banska-dokumentace
29-31, 46-47, 56-60, 63-71, 81-82, 85-89,
Povaha, rozsah a efektivnost veškerých programů a postupů hodnocení a zvládání (řízení) dopadů provozní činnosti organizace
92-97, 110-116
na místní společenství
www.czechcoal.cz/banska-dokumentace
124
zpět na obsah
SO2
Percentuální podíl a celkový počet podnikových jednotek analyzovaných z hlediska rizika korupce
104
SO3
Percentuální podíl zaměstnanců, kteří prošli školením o protikorupčních zásadách společnosti
106
SO4
Opatření přijatá v reakci na případy korupce
104
SO5
Stanoviska z hlediska veřejné politiky a účast na rozvoji veřejné politiky
48
SO7
Celkový počet právních zákroků v případech protikonkurenčního jednání a monopolních praktik. Výsledky těchto zákroků
49-50
SO8
Peněžní hodnota významnějších pokut a celkový počet nepeněžních sankcí za nedodržení zákonů a předpisů
49-50
Odpovědnost za produkty
Manažerský přístup
17-18, 22
www.czechcoal.cz/laboratore
PR1
Fáze životního cyklu výrobků a služeb, v jejichž průběhu jsou vyhodnocovány jejich vlivy na zdraví a bezpečí zákazníků s cílem 32, 43
zajistit zlepšení
www.czechcoal.cz/laboratore
PR3
Typy požadovaných informací o produktech a službách a percentuální podíl významných produktů a služeb, jichž se tyto informace 22, 26, 28, 32, 43
týkají
www.czechcoal.cz/cs/produkty/uhli/sluzby/katalog.html
PR6
Programy pro dodržování zákonů, norem a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se marketingových sdělení včetně reklamy, pro48-51
pagace a sponzorství
PR7
Celkový počet případů nedodržení předpisů a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se marketingových sdělení včetně reklamy, 48-51
propagace a sponzorství, rozčleněné podle učiněných závěrů
(Počet stížností je 0)
PR8
Celkový počet zdůvodněných stížností na porušení soukromí zákazníků a ztráty dat o zákaznících
23
(Počet stížností je 0)
PR9
Peněžní hodnota významných pokut za neplnění zákonů a předpisů týkajících se zajišťování a používání produktů a služeb
22
(Poskytování informací zákazníkům a reklamace)
Výkonnostní ukazatele z dodatku pro těžební a kovozpracující průmysl
MM1
Přínos (pozitiva) pro místní ekonomiku, vliv na rozvoj a relevantní politiky
- Procento pracovních sil z lokálních komunit
98-99
- Investice do veřejné infrastruktury a její údržby
110-112
- Kompenzační platby
81-82
- Procento zboží, materiálů a služeb nakupovaných lokálně
Většina dodavatelů je z ČR a států EU. (100 % dodavatelů je z EU, podrobnější údaje nejsou k dispozici.)
MM2
Přidaná hodnota s rozdělením podle jednotlivých zemí
15
MM3
Lokality, kde je třeba zajistit plány na řízení biodiverzity
96-97
www.czechcoal.cz/rekultivace
125
zpět na obsah
MM4
Procento produkce získávané z druhotných materiálů
37, 86, 91
MM5
Popis politik pro stanovení eko-efektivity a udržitelných vlastností produktů
51
MM6
Popis přístupů k managementu skrývek, hornin, hlušin a kalů
89
(Systém sledování bočních svahů lomu ČSA),
87
(Sedimentační prostor v bývalém lomu Saxonie)
www.czechcoal.cz/banska-dokumentace
MM7
Popis významných případů, které se během vykazovaného období dotkly komunit
46, 88
MM8
Manuální a maloplošné dolování na územích, kde společnost vyvíjí činnost
Tato problematika není pro činnost skupiny Czech Coal
relevantní, proto není zapojena do žádného programu.
MM9
Popis politik a činností souvisejících s přesídlováním
46, 115-116
MM10
Počet nebo procento provozů s plány na ukončení činnosti
(V roce 2010 skupina Czech Coal neprovedla ukončení žádného významného provozu.)
MM11
Popis procesů pro identifikaci pozemků komunit
www.czechcoal.cz/banska-dokumentace
MM12
Identifikace, prevence a řešení nouzových situací
38-39, 51
MM13
Počet nových případů nemocí z povolání
100
126
zpět na obsah
3.3 Hodnocení Zprávy – anketa
Vážení čtenáři,
skupina Czech Coal publikuje zprávu o udržitelném rozvoji, aby srozumitelnou formou podala podrobné informace o vlivu a přínosu činnosti firem skupiny Czech Coal na její okolí a zájmové skupiny.
Příští zprávu chceme ještě více přiblížit vašim představám a potřebám, a proto vám opět nabízíme možnost připomínkování obsahu zprávy.
Připomínky, názory, podněty prosím zasílejte na adresu Czech Coal a.s. (viz www.czechcoal.cz) nebo e-mailem na adresu [email protected] Uvítáme, když připomínky vyplníte
v níže uvedeném dotazníku.
Velice vám děkujeme za váš názor.
Stanislav Kužel,
vedoucí projektu
1. Které oblasti či data vám ve zprávě za rok 2010 chybějí?
.....................................................................................................................................................................................................................................................................................................
.....................................................................................................................................................................................................................................................................................................
.....................................................................................................................................................................................................................................................................................................
2. Které údaje považujete za zbytečné?
.....................................................................................................................................................................................................................................................................................................
.................................................................................................................................................................................................................................................................................................... .
.....................................................................................................................................................................................................................................................................................................
3. Které stránky vám byly nejméně srozumitelné?
.....................................................................................................................................................................................................................................................................................................
.....................................................................................................................................................................................................................................................................................................
.....................................................................................................................................................................................................................................................................................................
4. Jiné připomínky:
.....................................................................................................................................................................................................................................................................................................
.....................................................................................................................................................................................................................................................................................................
.....................................................................................................................................................................................................................................................................................................
Uvítáme, pokud připojíte svoji e-mailovou adresu:
.....................................................................................................................................................................................................................................................................................................
127
zpět na obsah
V. Řezáče 315, 434 67 Most
Telefon: +420 222 183 111, E-mail: [email protected]
www.czechcoal.cz
Vedoucí projektu: Stanislav Kužel, Gestor projektu: Radek Stavěl
Grafická úprava: New In Production s.r.o.
(C) Czech Coal a.s.
Srpen 2011

Podobné dokumenty